CS264256B2 - Device for liquid product delivering from a foldable reservoir - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro odvádění kapalného výrobku ze skládací nádržky.

V příslušném oboru je známo .mnoho příkladů ponořovacích trubek, které umožňují vytažení výrobku z nádržky. Nejobvyklejší běžnou nabírací trubkou je podlouhlá válcová trubka, která má horní úsek spojený s ventilem a dolní otevřený úsek umístěný uvnitř výrobku, který má být odveden z nádržky. Například USA pat. spis č. 3 171 571 je popsán obvyklý typ vypouštěcího vaku, obsahující ponořovací trubku 13, tzv. typ vaku v krabici.

Jiný příklad ponořovací trubky umístěné uvnitř oliebného vaku je popsán v USA pat. spisu č. 2 859 899. Ponořovací trubka má perforace 38, kterými je za pomoci čerpadla vysáván sirup nebo· jiný materiál umístěný uvnitř ohebného vaku.

V USA pat. spisu č. 2 133 411 je popsána kojenecká láhev, která má pevný člen 12, který zabraňuje ohnutí ohebného vaku 4, čímž se zabrání utěsnění otvoru na horním konci láhve, kterým se saje mléko.

V průmyslu nádržek pod tlakem je běžné umístit ponořovací nebo nabírací trubku do vnitřku nádržky s aerosolem pro odvedení výrobku touto trubkou. V dosavadním stavu techniky je znázorněn velký počet ponořovacích trubek, kterých se užívá uvnitř tlakových nádržek. Například v USA pat. spisech číslo 3 245 582, 3 257 036, 3 791 557,

388 832, 4 062 475 a 4 087 026 jsou vesměs popsány ponořovací trubky umístěné uvnitř nádržky s aerosolem. Tyto obvyklé ponořovaní trubky jsou určeny к tomu, aby vydávaly výrobek vlivem tlakového zdroje, který tlačí výrobek ponornou trubkou.

Hlavním účelem vynálezu je vytvořit ponornou trubku, která má na obvodu jeden nebo několik kanálů, jež probíhají v podstatě po celé délce ponorné trubky a která je určena к použití v kombinaci se skládací utěsněnou nádobkou za účelem odvedení kapalného výrobku z této nádržky.

Dalším účelem vynálezu je vytvořit ponornou trubku, která může být levně zhotovena vytlačováním při značně menších nákladech, než u známých technik.

Dalším účelem vynálezu je vytvořit ponornou trubku, která umožní, -aby se ohebný vak na ni ukládal nebo· hroutil, zatímco stále může být z něho odváděn výrobek.

Shora uvedených účelů vynálezu se dosáhne tím, že podlouhlá ponorná trubka obsahuje ve svém obvodovém povrchu nejInéně dva v podstatě přímé kanály, které probíhají v podstatě po celé délce ponorné trubky a nejméně dva podélné vnitřní průchody procházející po celé délce ponorné trubky, uvedené nejméně dva přímé kanály jsou na celé jejich délce ve spojení s uvedenými .alespoň dvěma podélnými vnitřními průchody a jsou užší, než tyto vnitřní průchody, přičemž uvedené nejméně dva podélné vnitřní průchody jsou vytvořeny přepážkami uvnitř ponorné trubky.

Podle výhodného provedení vynálezu obsahuje ponorná trubka ve svém obvodovém povrchu nejméně tři přímé kanály a tři jim přiřazené podélné vnitřní průchody, které jsou tvořeny středovým rámem, sestávajícím ze tří přepážek spojených na jednom jejich konci a vyčnívajících ven od tohoto spojení, к druhému konci každé z přepážek jsou připojeny plášťové členy, jejichž větší vnější povrchy vymezují obvodový povrch ponorné trubky a jejichž rovné okraje probíhají po délce ponorné trubky a jsou od sebe oddáleny za vytvoření přímých kanálů. Největší přednost ponorné trubky podle vynálezu záleží v tom, že umožňuje vyprázdnění ponorné trubky bez ohledu na orientaci vaku, totiž že výpust vaku může být utnístěna na jeho vrcholu, jeho dnu nebo po jeho straně.

Další možnosti použití vynálezu vyplynou z níže uvedeného podrobného popisu. Je však třeba zdůraznit, že podrobný popis vynálezu a uvedené příklady, i když se týkají výhodných provedení vynálezu, slouží pouze pro ilustraci, jelikož odborníku bude jistě možné provést další obměny vynálezu.

Vynález bude nyní popsán v souvislosti s výkresy, které podávají pouze příklady jeho provedení, takže vynález na ně není omezen.

Obr. 1 je částečný průřez skládacím vakem opatřeným okolkem, ke kterému je připojena ponorná trubka.

Obr. 2 znázorňuje šikmý průmět prvního provedení ponorné trubky.

Obr. 3 znázorňuje šikmý průmět druhého provedení ponorné trubky.

Obr. 4 znázorňuje šikmý průmět třetího provedení ponorné trubky.

Obr. 5 je pohled od konce na další provedení ponorné trubky.

Obr. 6 znázorňuje v šikmém průmětu ponornou trubku, která je opatřena podložkou pro její připojení ke skládací, utěsněné nádobce.

Obr. 7 je rozložený pohled na další provedení soustavy pro zadržení ponorné trubky uvnitř výpustě nádržky.

Obr. 8 znázorňuje v bočním pohledu jiné provedení spojovacího členu vaku podle obr. 1.

Obr. 9 a 10 jsou průřezy jedním provedením ventilového členu, kterého lze užít ve vakových spojkách podle obr. 1 nebo 8, přičemž obr. 9 znázorňuje ventil v uzavřené poloze a obr. 10 znázorňuje ventil v otevřené poloze.

Obr. 9A je pohled shora na provedení podle obr. 9 a 10.

Obr. 11 je pohled v řezu a znázorňuje jiné provedení ventilového členu vhodného к použití ve spojení s vynálezem.

Oibr. 12 je pohled v řezu na další provedení vakuové spojky a znázorňuje ventily podle obr. 9 a 10.

Obr. 13 je v průřezu pohled na ještě jiné

2»42S&

provedení vynálezu a znázorňuje ponornou trubku zadrženou v tělese ventilu.

Vynález se týká ponorné trubky pro použití v kombinaci- se skládací nebo hroutivou utěsněnou nádržkou pro odvedení kapalného výrobku z této nádržky. Ponorné trubky podle vynálezu lze použít v kombinaci s nápojovou soustavou s dodatečným promícháváním. Taková trubka je popsána například v USA pat. spise č. 4 104 461.

Jak je znázorněno na obr. 1, může mít ponorná trubka 10· deformovaný konec 12 pro připojení к okolku 14 vaku. Avšak ponorná trubka 10 podle vynálezu může být Ipřipojena ke skládací utěsněné nádržce 16 velkou řadou různých připojovacích členů. Například, jak je znázorněno na obr. 5, může být na ponornou trubku 10 umístěna •podložka· 19 pro připojení к okolku 14 vaku. Podložka 19· obsahuje dovnitř vybíhající hříbet 19A, který umožňuje posouvání podložky 19 na ponorné trubce 10 pouze v jednom směru. Když podložka 19 je správně umístěna na ponorné trubce 10· a ponorná trubka je vsazena do skládací utěsněné nádržky 16 tak, že dosedá к okolku 14 vaku, bude skládací trubka 10 správně umístěna uvnitř skládací utěsněné nádržky 16.

Okolek 14 vaku obsahuje v jednom provedení v podstatě vodorovný stěnový úsek 13, ke kterému je pevně připojen deformovaný konec 12 podložky 19, aby se zabránilo· bočhímu pohybu ponorné trubky 10 uvnitř 'skládací utěsněné .nádržky 16.

Okolek 14 vaku je opatřen vzhůru, vyčnívající okrouhlou stěnou 15, která může být uvedena do záběru s připojovacím členem 17 pro ventil. Jak je znázorněno na obr. 1, může vzhůru vyčnívající okrouhlá stěna 15 být opatřena vro-ubovým ozubením 15A, se kterým zabírají odpovídající žebra 17A na spojce 17, aby oba členy byly relativně vůči sobě zablokovány.

U jednoho zamýšleného použití vynálezu může být trubka 10 umístěna uvnitř skládací utěsněné nádržky 16 uložené uvnitř krabice 18. Toto uspořádání se obvykle označuje jako „sáček v krabici“. Když se· к ponorné trubce 10 připojí vakuum nebo zdroj sání přes ventilový člen za pomoci čerpadla, pak se nejdříve odstraní všechen vzduch uvnitř skládací utěsněné nádržky 16. Potom začne kapalný výrobek obsažehý v utěsněné nádržce 16 téci vzhůru ponornou trubkou 10 za účelem vypuštění z této trubky a při vedení do odváděči výpusti, která není na výkresech znázorněna. Když kapalný výrobek se odvádí ze skládací, utěsněné nádržky 16, bude se nádržka ukládat nebo hroutit na ponornou trubku v důsledku sání vyvozovaného čerpadlem. Obvykle zhroucení nebo složení skládací utěsněné nádržky tímto způsobem ucpe otvor ponorné trubky u běžné trubky podle dřívějšího stavu techniky a zabrání dalšímu odvádění výrobku umístěného uvnitř skládací utěsněné nádržky.

Ponorná trubka 10 podle vynálezu odstraňuje nevýhody dřívějšího stavu techniky tím, že na jejím obvodovém povrchu je alespoň jeden kanál, který probíhá v. podstatě po celé délce ponorné trubky. Když se kapalný výrobek odvádí ze skládací utěsněné nádržky 16, uloží se nádržka kolem jednoho úseku ponorné trubky 10, který již není obklopen kapalným výrobkem, a· ponechá zbývající část kanálu otevřenou, aby se umožnilo úplné vyprázdnění veškerého kapalného výrobku obsaženého uvnitř skládací utěsněné nádržky 16.

Obr. 1 a 2 znázorňují výhodné provedení ponorné trubky podle vynálezu. Ponorná trubka 10 obsahuje tři kanály 10C1 — 10Сз, které tvoří průchody pro kapalný výrobek obsažený uvnitř skládací utěsněné nádržky a z ní vysávaný. Rám 10F obsahuje tři ramena, která jsou na jednom jeho konci spojena a vyčnívají ven ze spojení. Druhý konec každého z ramen je spojen s plášťovými členy 10A1 — 10Аз, které jsou od sebe oddáleny a vytvářejí mezi sebou kanály 10C1 — ЮСз. Vzdálenost mezi plášťovými členy, které tvoří kanály, může být zvětšena nebo zmenšena v závislosti na viskozitě kapaliny a na ohebnosti skládací utěsněné nádržky použité ve spojení s ponornou trubkou.

Obr. 3 znázorňuje další provedení ponorné trubky podle vynálezu. Ponorná trubka 2G obsahuje kanál 20*Ci, který v jejím obvodovém povrchu probíhá v podstatě po celé délce ponorné trubky. Kromě toho může být na jednom konci ponorné trubky umístěn deformovaný konec 22, aby se usnadni·’·?· připojení ponorné trubky к vodorovnému stěnovému členu 14, okolku 14, stejným způsobem, jak je znázorněno na obr. 1. Avšak, jak bylo shora uvedeno, lze v rámci vynálezu užít i jiných prostředků pro připojení ponorné trubky 20 к okolku 14 vaku. Ponorná trubka 20 pracuje stejným způsobem jako· shora popsaná ponorná trubka 10.

Obr. 4 znázorňuje další provedení ponorné trubky podle vynálezu. Ponorná trubka '30 obsahuje dva kanály 20C1 а 30C2, které jsou umístěny v jejím obvodovém povrchu a probíhají v podstatě podél celé délky ponorné trubky. Rám 30F spojuje plášťové ‘členy З0А1, З&А2 dohromady, takže mezi sebou vytvořují kanály 30C1, ЗОС2. Kromě toho může být na jednom jejím konci umístěn deformovaný konec 32 pro usnadnění připojení ponorné trubky к vodorovnému dílu 13 vakuového okolku 14 stejným způsobem, Jak je znázorněno na obr. 1. Po připojení ponorné trubky 30 к vakuo-vému okolku 14 lze opět užít jiných pomůcek, aniž by se vyšlo z rámce vynálezu.

Obr. 5 znázorňuje pohled od konce na ještě další provedení podle vynálezu. Ponorná trubka 40 je vytvořena v podobě čtverce a obsahuje plášťové členy 40A1 —

40A4, spojené navzájem pomocí rámu 40F.

'Plášťové členy 40A1 — 40A4 jsou od sebe oddáleny pro vytvoření kanálů 40C1 — 4004 v obvodovém povrchu ponorné trubky 40, přičemž tyto kanály probíhají v podstatě podél celé délky ponorné trubky. Jak bylo shora uvedeno, vytvoří se vhodný připojovací díl u jednoho konce ponorné trubky 'pro ipřipojení к vakovému okolku 14.

Různá provedení ponorné trubky podle 'vynálezu mohou být vytvořena vytlačováním, odléváním nebo· jakýmkoliv jiným způsobem umožňujícím získání ponorné trubky S jedním nebo několika kanály probíhajícími v podstatě po celé jejich délce. Kromě toho lze užít pr-o konstrukci ponorné trubky podle vynálezu jakéhokoliv vhodného materiálu, například plastické hmoty, kovu nebo jiných materiálů. Ponorná trubka podle vynálezu může být dále konstruována v nejrůznějších tvarech a není omezena na okrouhlý nebo- čtvercový tvar, jak je znázorněno na olbr. 1 až 6. Počet kanálků v obvodovém povrchu ponorné trubky podle vynálezu není omezen na nějaký určitý pooet. Kanálků může být deset nebo více podle potřeby.

Obr. 7 až 13 znázorňují různá provedení spojovacího členu 50, ventilových soustav zadržovaných uvnitř spojovacího členu 50 a jiné pomůcky pro udržení ponorné trubky 10 buď uvnitř spojovacího členu 50, nebo vakového okolku.

Na obr. 7 je znázorněn člen, který bude nadále označován jako vaková spojka 50 a koná v podstatě stejnou funkci jako vaková spojka 17 podle obr. 1. To znamená, že vaková spojka 50 obsahuje ventilovou soustavu a má na svých příslušných koncích rychlorozpojovací spojení mezi vakovým okolkem 54 a spojkou vypouštěcí hadice, jak bude později uvedeno.

Jak je znázorněno na obr. 7, je vaková spojka 50 otevřena na obou jejích koncích, aby umožnila průběžný tok kapaliny, a má šroubové závity 50A kolem obvodu vnější stěny v blízkosti horního konce spojky pro nasazení našroubovávací hadicové spojky, a osazení 50B pro záběr s dolním okrajem hadicové spojky, přičemž dolní rozšířený úsek 50C lícuje do spodku 54A vakového okolku 54, a dále obsahuje prstencový těsnicí kroužek nebo kroužky 50D, které jsou “upraveny pro silový záběr se spodkem 54A.

Makový okolek 54 obsahuje prstencovou přírubu 54B, která je tepelně utěsněna nebo jinými vhodnými pomůckami připevněna ke skládacímu vaku, označenému jako celek vztahovou značkou 16. Uvnitř dolního úseku spodku 54A okolku 54 je hvězdice 56. Hvězdice 56 je ve výhodném provedení odlita v jednom celku s okolkem 54. Uvnitř Spodního úseku spodku 54A má hvězdice 56 Středově umístěný kroužek 5BA, který vytnezuje otvor nebo průchod, kterým se ponorná trubka 10 vloží do nádržky, a má dále několik radiálních paprsků 50B. Středový otvor hvězdice vymezený kroužkem 56A je dostatečně velký, aby umožnil snadné zavedení ponorné trubky 10, avšak široká zadržovací podložka 52 (nebo deformovaný konec ponorné trubky] nedovoluje propadnutí ponorné trubky otvorem do varu. Středový otvor ve hvězdici 56 má takovou velikost, že ponorná trubka může se také podle potřeby snadno otáčet. Z obr. 7 je patrno, že jakmile vaková spojka 50, obsahující ventil, se vloží do spodku 54 vakového okolku, je ponorná trubka 10 a zadržovací podložka 52 zablokována nebo uložena mezi vakovou spojku a hvězdici 56. Prostor mezi radiálními paprsky 56B hvězdice 56 umožní, aby nádržka čili skládací v.ak, byla naplněna kapalinou před vložením ponorné trubky, aniž by tok kapaliny byl narušen nebo omezen. Hvězdice je umístěna na dnu prstencového spodku 54A okolku 54, takže je zde prostor, aby spojka plnicího stroje byla utěsněna na spodku 54A, aniž by se dotkla hvězdice. Hvězdice 56 může být také udržována ve stavu v podstatě sterilním. 'Použití hvězdice 56 odstraňuje nutnost úpravy zvláštních částí pro podepření ponorné trubky 10 ve vakovém spodku 54.

Obr. 8 znázorňují jiné provedení vakové spojky 50 ve vloženém utěsněném stavu uvnitř vakového okolku 54 skládacího vaku 60. U tohoto provedení má vaková spojka 50 v podstatě stejný průměr shora dolů.

Obr. 9 a 10 jsou průřezy znázorňující vnitřní rysy vakové spojky 50 podle obr. 8 v uzavřené, popř. otevřené poloze s ventilovou soustavou. Vaková spojka 50, která ti výhodného· provedení je odlita z plastické hmoty funguje jako těleso· ventilové soustavy.

Uvnitř ventilového tělesa je uložen talířový ventil 60, který je normálně vystaven předpětím do uzavřené polohy, kdy komole kuželovitý ventilový člen 62 utěsněné zabírá do otvoru 63 pod působením pružiny 66, odlité v jednom celku a ukončené kroužkovou základnou 70. Základna 70 pružiny 66 je uložena v drážce ve vnitrní stěně vakové spojky 50. Ventilová soustava dále obsahuje vnitřní dřík 64, který je v jednom celku se součástmi 62, 66 a 70. Vnější dřík 68 je odlit v jednom celku s vakovou spojkou 50 a je podepřen prostřed této spojky radiálními paprsky 68A (obr. 9A), přičemž kolem jeho obvodu jsou průchody 67 pro kapalinu.

Jak je znázorněno na obr. 9, je talířový ventil 60 zatížený pružinou normálně usazen v otvoru 63, aby vyloučil proudění kapaliny ventilovým tělesem vakové spojky 50. Na druhé straně znázorňuje obr. 10 ventilový talíř 60 zatížený pružinou v jeho činném stavu v odezvu na vložení lícující spojky 72 na povrch vakové spojky 50. Lícující spojka 72 může být obvyklá rychlorozpojovací spojka jak je užívána v průmyslu s dodatečným promícháváním nápojů pro připojení známých nádržek sirupu FIGAL к pl ničímu stroji. Hořejšek spojky 72 obsahuje vrubované hadicové spojení 76 a dno obsahuje dolů vybíhající pláší 74, který lícuje na postranice vakové spojky 50. Spojka 72 může být našroubována na vakovou spojku 50 závity 50A. Jak je znázorněno na obr. 10, je-li lícující spojka 72 zašroubována na místě stlačuje vnitřní ventilový dřík 64 za účelem stlačení pružiny 66 a posunutí komole kuželovitého ventilového dílu 62 mimo těsnicí záběr s vývrtem 63. Vnější dřík 68 tlačí vzhůru do spojky 72 proti ventilovému členu 72A za účelem jeho otevření. Takto jsou v příslušných spojkách všechny ventily otevřeny a kapalina může protékat ode dna vakové spojky 50 jejím vnitřkem a Vnitřkem spojky 72 ven hadicovým spojením 75 к plnicímu přístroji.

Dvojice dříků 64 a 68 má tu zvláštní výhodu, že střední dřík 64 talířového ventilu zatíženého pružinou, když se stlačí lícující spojkou 72, otevře ventil ve vakové spojce, zatímco vnější drřík 68 slouží pro otevření ventilového členu 72A uvnitř lícující spojky. V souhlasu s tím nemusí být pružina 76 talíře zatíženého pružinou dostatečně silná, aby o-tevřela talířový ventil 72A lícujípí spojky 72, jelikož tuto úlohu provede vnější dřík 68, který je pevně uložen vůči vakové spojce 50. Jelikož pevný vnější dřík 68 je schopen ovládat velmi silné pružný lícujících spojek, jak je to žádoucí u spojky 72, je možné použít různých konstrukcí lícujících spojek 72 v kombinaci s vakovou spojkou 50 podle vynálezu. To přináší tu další výhodu, že silné pružiny v lícující spojce umožňují dosažení velmi pevného těsnění proti vysokému vakuu vytvořeného plnicí soustavou. Kdyby vnější dřík 68 nebyl upraven, pak by ventilová pružina 66 musela být dostatečně silná, aby otevřela lícující spojku, nebo soustava ventilové pružiny by musela po· otevření dosednout na pevnou zádrž, aby ventilový dřík mohl pak otevřít talíř lícující spo-jky. To by ovšem bylo nežádoucí, jelikož by bylo zapotřebí přídavné součástky, která by ještě zkomplikovala soustavu ventilové spojky.

U výhodného provedení je celá ventilová spojka 50 a talířový ventil 60 zatížený pružinou odlita z poměrně levné plastické hmoty a v případě potřeby může být odpadem.

Jak je znázorněno v provedeních podle obr. 9 a 10, má předpínací pružina 66 talířového ventilu 60 dvojici spirálních ramen, které zakončují jako kroužková základna 70. Pružina 66 má tedy podobný tvar jako šroubová pružina, což umožňuje volné a nerušené protékání kapaliny touto pružinou.

Jiné provedení pružiny je znázorněno na obr. 11. Podle obr. 11 je pružina 80B pouze prodloužením komole kuželového těsnícího členu 80 a má velký počet záhybů, což v podstatě vede к válcové konfiguraci na způsob vlnovce. Vnitřní ventilový dřík 80A je rovněž upraven a působí podobným způsobem jako ventilový dřík 64 u provedení podle obr. 9 a 10. Spodek válcového .pružinového členu 80B podle obr. 11 končí v prstencové přírubě 80C, která je uložena ve vnitřních stěnách vakové spojky 50 u jejího dna ve vhodné drážce. Příruba 80C obsahuje řadu otvorů 82 pro kapalinu, které jsou umístěny kolem jejího obvodu pro umožnění volného toku kapaliny. Ventilová soustava podle obr. 11 působí v podstatě stejným způsobem jako ventilová soustava u pro-vedení podle obr. 9 a 10.

'Na obr. 12 je znázorněna vaková spojka 50 obsahující provedení pružinového talířového ventilu podle obr. 9 a 10. Vaková spojka 50 podle obr. 12 má poněkud odlišnou vnější konfiguraci, aby umožnila použití jiného tvaru lícující spojky, totiž tvaru, kteTý zaskočí na hořejšek vakové spojky 50, místo aby byl do ní zašroubován. Hořejšek vakové spojky 50 podle obr. 12 má zmenšený průměr, který probíhá dolů do rozšířeného osazení 92 a do· řadu kolíků 94 vyčnívajících ven. Když je lícující spojka spojena se zmenšeným koncem vakové spojky 50, zabere utěsněné s jejím hořejškem, pomocí kroužkového těsnění 90 a spojí kolíky 94 vyčnívající ven do úplně stažené polohy. Spojka 50 u pravedení podle obr. 12 je dále opatřena rozšířenou přírubou 96, což umožňuje, aby spojka byla držena rukou pracovníka při zasazování do vakového okolku nebo při přepojování к lícující spojce.

Na obr. 13 je znázorněna vaková spojka 50, která obsahuje talířový ventil 60, zatížený pružinou, v provedení znázorněném ha obr. 9 a 10, přičemž ponorná trubka 10 je držena ve spodku vakové spojky 50 nebo ventilovém tělesu přidržovačem 98 ponorné trubky. Přidržovač 98 ponorné trubky je proveden jako jednocestná posuvná podložka, jak bylo shora popsáno v souvislosti s provedením podle obr. 6. Avšak u provedení podle obr. 13 nese přidržovací podložka ponorné trubky tuto ponornou trubku 10 ve spodku ventilového tělesa [vaková spojka 50), spíše než ve vakovém okolku. Je-li ponorná trubka nesena ve ventilovém tělesu nebo ve vakové spojce 50 spíše než ve vakovém okolku, má to znatelné výhody. Například sestava ventilu a ponorné trubky podle obr. 13 může být vsazena do vakového okolku a skládacího vaku 16, aniž by se znečistila ponorná trubka 10 nebo části vakové spojky 50, které jsou ve styku s výrobkem přes přírubu 96. Kromě toho lze sestavu ventilu a ponorné trubky podle obr. 13 použít se standardními vaky, výpustěmi nebo okolky bez spotřeby zadržovače hvězdicového· typu, jako je zadržovač 56 na obr.

7. Tím není v nejmenším rušeno plnění vaku výpustí nebo okolkem. Další výhodou je, 'že soustava ponorné trubky a ventilu podle obr. 13 může být dopravována od dodavatele к místu plnění vaku jako jeden celek a že není zapotřebí provádět další sestavování v místě plnění vaku.

všechny zahrnuty do rozsahu ochrany v rámci následující definice předmětu vynálezu.

Je zřejmé, že shora popsaný vynález může být v rámci jeho popisu různě obměňován. Takové obměny neznamenají odchylku od .myšlenky a rozsahu vynálezu, takže jsou pRedmět

1. Zařízení ipro odvádění kapalného výrobku ze skládací nádržky, sestávající z ponorné trubky určené к použití se skládací nádržkou a sacím ústrojím, například čerpadlem, přičemž ponořovací trubka je podlouhlá a je umístěna uvnitř nádržky pro odtahování kapalného výrobku umístěného uvnitř skládací nádržky z této nádržky pomocí sacího ústrojí například čerpadla, vyznačující se tím, že podlouhlá ponorná trubka (10) obsahuje ve svém obvodovém povrchu nejméně dva v podstatě přímé kanály (10C1, IO1C2), které probíhají v .podstatě po celé délce ponoru trubky (10), a nejméně dva podélné vnitřní průchody procházející po celé délce ponorné trubky (10), uvedené nejméně dva přímé kanály (lOCi, IOC2) jsou na celé jejich délce ve spojení s uvedenými alespoň dvěma podélnými vnitřními průchody a jsou užší než tyto

Claims (2)

1. vnitřní průchody, přičemž uvedené nejméně dva podélné vnitřní průchody jsou vytvořeny přepážkami (10F) uvnitř ponorné trubky (10). ’
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že ponorná trubka ve svém obvodovém povrchu obsahuje nejméně tři přímé kanály (10C1, IOC2, ЮСз) a tři jim přiřazené podélné vnitřní průchody, které jsou tvořeny středovým rámem (1ÓF), sestávajícím ze tří přepážek spojených na jednom jejich konci a vyčnívajících ven od tohoto spojení, к druhému konci každé z přepážek jsou připojeny plášťové členy (10A1, ЮА2, ЮАз), jejichž větší vnější povrchy vymezují obvodový povrch ponorné trubky (10) a jejichž rovné okraje probíhají po délce ponorné trubky a jsou od sebe oddáleny za vytvoření přímých kanálů (10C1, ЮС2, ЮСз).