CS264259B2 - Rychlorozpojovací spojková soustava - Google Patents

Abstract

Rychlorozpojovací spojková soustava obsahuje první spojkový člen mající první a druhý otevřený konec, jež jsou spojeny středovým vývrtem. Ve středovém vývrtu je upraven první samotěsnicí ventil pohybovatelný do těsnicího1 záběru a mimo těsnicí záběr s ventilovým sedlem. Dále je upraveno pružinové ústrojí pro normální předpětí ventilového členu do těsnicího záběru s ventilovým sedlem. Ventilový člen je spojen s prvním ovládacím dříkem, který probíhá směrem k prvnímu otevřenému konci prvního spojkového členu. Druhý ovládací dřík je nepoddajné připojen ve vývrtu prvního samotěsnicíhoi ventilu a rovněž probíhá směrem k prvnímu otevřenému konci prvního spojkového členu. Druhý spojkový člen, když se pohybuje do záběru s prvním otevřeným koncem prvního spojkového členu stlačuje první ovládací dřík pro pohyb ventilového členu ze záběru s ventilovým sedlem. Podobným způsobem otvírá druhý ovládací dřík ventil, když první a druhý spojkový člen jsou v plném záběru.

Description

Vynález se týká rychlorozpojovací spojkové soustavy určené k použití ve vedení pro kapalinu, například v. kombinaci s ponornou trubkou.

Podle vynálezu obsahuje tato rychlorozpojovací spojková soustava první spojkový člen s prvním a druhým otevřeným koncem, jež jsou spojeny středovým vývrtem, dále první samotěsnicí ventil umístěný ve středovém vývrtu, ve kterém jsou upraveny prostředky tvořící ventilové sedlo, dále ventilový člen pohybovatelný do těsnicího záběru a mimo těsnicí záběr s ventilovým sedlem, pružinové ústrojí, normálně předpínající ventilový člen do těsnicího záběru s ventilovým sedlem, a první ovládací dřík spřažený s ventilovým členem a probíhající směrem k prvnímu otevřenému konci prvního spojkového členu, že dále obsahuje druhý ovládací dřík pevně připojený ve vývrtu u prvního ovládacího dříku a probíhající směrem k prvnímu otevřenému konci prvního spojkového členu, a konečně obsahuje druhý spojkový člen pro záběr s prvním otevřeným koncem prvního spojkového členu, přičemž druhý spojkový člen obsahuje závěrné pomůcky pro takový záběr s prvním ovládacím dříkem, že se ventilový člen pohybuje ze záběru s ventilovým sedlem, když první a druhý spojkový člen jsou v úplném záběru a dále obsahuje druhý samotěsnicí ventil, který se otevře druhým ovládacím dříkem, když první a druhý spojkový člen jsou v plném záběru.

Podle výhodného provedení vynálezu pružinové ústrojí je tvořeno prodloužením ventilového členu, odlitým s ním v jednom celku.

Podle dalšího provedení vynálezu pružinové ústrojí sestává z alespoň jednoho šroubovicového' ramene probíhajícího od ventilového členu a končícího v kroužku s ním vytvořeném v jednom celku, přičemž kroužek je připevněn ke stěně středového vývrtu na straně ventilového sedla ležícího směrem ke druhému otevřenému konci prvního spojkového členu.

Podle jiného provedení vynálezu sestává pružinové ústrojí z válcové objímky s větším počtem prstencových záhybů, je vytvořeno' v jednom celku s ventilovým členem a vyčnívá od něho směrem ke druhému otevřenému konci prvního spojkového členu, přičemž objímka je opatřena přírubou připevněnou ke stěně středového vývrtu a opatřenou průchody pro kapalinu.

Podle ještě jiného provedení vynálezu má ventilový člen komole kuželovitý tvar.

Podle účelného provedení vynálezu jsou ventilový člen, první ovládací dřík a pružinové ústrojí odlity jako jeden celek z plastické hmoty.

Vynález bude nyní popsán ve spojení s ponornou trubkou, která má na obvodu jeden nebo několik kanálů jež probíhají v podstatě po celé délce ponorné trubky a která je určena k použití v kombinaci se skládací utěsněnou nádobkou za účelem odvedení a kapalného výrobku z této- nádržky.

Další možnosti použití vynálezu vyplynou z níže uvedeného, podrobného popisu. Je však třeba zdůraznit, že podrobný popis vynálezu a uvedené příklady, i když se týkají výhodných provedení vynálezu, slouží pouze pro ilustraci, jelikož odborníku bude jistě možné provést další obměny vynálezu.

Vynález bude nyní popsán v souvislosti s výkresy, které podávají pouze příklady jeho provedení, takže vynález na ně není omezen.

Obr. 1 je částečný průřez skládacím vakem opatřeným okolkem, ke kterému je připojena ponorná trubka.

Obr. 2 znázorňuje šikmý průmět prvního provedení ponorné trubky.

Obr. 3 znázorňuje šikmý průmět druhého provedení ponorné trubky.

Obr. 4 znázorňuje šikmý průmět třetího provedení ponorné trubky.

Obr. 5 je pohled od konce na další provedení ponorné trubky.

Obr. 6 znázorňuje v šikmém průmětu ponornou trubku, která je opatřena podložkou pro její připojení ke skládací, utěsněné nádobce.

Obr. 7 je rozložený pohled na další provedení soustavy pro zadržení ponorné trubky uvnitř výpuste nádržky.

Obr. 8 znázorňuje v bočním pohledu jiné provedení spojovacího členu vaku podle obr. 1.

Obr. 9 a 10 jsou průřezy jedním provedením ventilového členu, kterého lze užít ve vakových spojkách podle obr. 1 nebo 8, přičemž obr. 9 znázorňuje ventil v uzavřené poloze a obr. 10 znázorňuje ventil v otevřené poloze.

Obr. 9A je pohled shora na provedení podle obr. 9 a 10.

Obr. 11 je pohled v řezu a znázorňuje jiné provedení ventilového členu vhodného k použití ve spojení s vynálezem.

Obr. 12 je pohled v řezu na další provedení rychlorozpojovací vakové spojky podle vynálezu a znázorňuje ventily podle obr. 9 a 10.

Obr. 13 je v průřezu pohled na ještě jiné provedení vynálezu a znázorňuje ponornou trubku zadrženou v tělese ventilu.

Jak je znázorněno na obr. 1, může mít ponorná trubka 10 deformovaný konec 12 pro připojení k okolku 14 vaku. Avšak ponorná trubka 10 podle vynálezu může být připojena ke skládací utěsněné nádržce 16 velkou řadou různých připojovacích členů. Například, jak je znázorněno na obr. 5, může být na ponornou trubku 10 umístěna podložka 19 pro připojení k okolku 14 vaku. Předložka 19 obsahuje dovnitř vybíhající hřbet 19A, který umožňuje posouvání podložky 19 na ponorné trubce 10 pouze v jednom směru. Když podložka 19 je správně umístěna na ponorné trubce 10 a ponorná trubka je vsazena do skládací utěsněné nádržky 16 tak, že dosedá k okolku 14 vaku, bude skládací trubka 10 správně umístěna uvnitř skládací utěsněné nádržky 16.

Okolek 14 vaku obsahuje v jednom provající okrouhlou stěnou 15, která může být 13, ke kterému je pevně připojen deformovaný konec 12 podložky 19, aby se zabránilo bočnímu pohybu ponorné trubky 10 uvnitř skládací utěsněné nádržky 16.

Okolek 14 vaku je opatřen vzhůru vyčnívající okrouhlou stěnou 15, která může být uvedena do záběru s připojovacím členem 17 pro ventil. Jak je znázorněno na obr. 1, může vzhůru vyčnívající okrouhlá stěna 15 být opatřena vrubovým ozubením 15A, se kterým zabírají odpovídající žebra 17A na spojce 17, aby oba členy byly relativně vůči sobě zablokovány.

U jednoho zamýšleného použití může být trubka 10 umístěna uvnitř skládací utěsněné nádržky 16. Potom začne kapalný výrobek obsažený v utěsněné nádržce 16 téci vzhůru ponornou trubkou 10 za účelem vypuštění z této' trubky a přivedení do odváděči výpusti, která není na výkresech znázorněna. Když kapalný výrobek se odvádí ze skládací, utěsněné nádržky 16, bude se nádržka ukládat nebo hroutit na ponornou trubku v důsledku sání vyvozovaného čerpadlem. Obvykle zhroucení nebo složení skládací utěsněné nádržky tímto způsobem ucpe otvor ponorné trubky u běžné trubky podle dřívějšího stavu techniky a zabrání dalšímu odvádění výrobku umístěného uvnitř skládací utěsněné nádržky.

Ponorná trubka 10 podle znázornění odstraňuje však nevýhody dřívějšího stavu techniky tím, že na jejím obvodovém povrchu je alespoň jeden kanál, který probíhá v podstatě po celé délce ponorné trubky. Když se kapalný výrobek odvádí ze skládací utěsněné nádržky 16, uloží se nádržka kolem jednoho úseku ponorné trubky 10, který již není obklopen kapalným výrobkem, a ponechá zbývající část kanálu otevřenou, aby se umožnilo úplné vyprázdnění veškerého kapalného výrobku obsaženého uvnitř skládací utěsněné nádržky 16.

Obr. 1 a 2 znázorňují výhodné provedení ponorné trubky. Ponorná trubka 10 obsahuje tři kanály lOCi — IOC3, které tvoří průchody pro kapalný výrobek obsažený uvnitř skládací utěsněné nádržky a z ní vysávaný. Rám 10F obsahuje tři ramena, která jsou na jednom jeho konci spojena a vyčnívající ven ze spojení. Druhý konec každého z ramen je spojen s plášťovými členy lOAi — IOA3, které jsou od sebe oddáleny a vytvářejí mezi sebou kanály 10Ci — IOC3. Vzdálenost mezi plášťovými členy, které tvoří kanály, může být zvětšena nebo zmenšena v závislosti na vlskoziťě kapaliny a na ohebnosti skládací utěsněné nádržky použité ve spojení s ponornou trubkou.

Obr. 3 znázorňuje další provedení ponorné trubky. Ponorná trubka 20 obsahuje kanál 20Ci, který v jejím obvodovém povrchu probíhá v podstatě po celé délce ponorné trubky. Kromě toho může být na jednom konci ponorné trubky umístěn deformovaný konec AA, aby se usnadnilo připojení ponorné trubky k vodorovnému stěnovému členu 14, okolku 14 vaku, stejným způsobem, jak je znázorněno na obr. 1. Avšak, jak bylo* shora uvedeno, lze užít i jiných prostředků pro* připojení ponorné trubky 20 k okolku 14 vaku. Ponorná trubka 20 pracuje stejným způsobem jako shora popsaná ponorná trubka 10.

Obr. 4 znázorňuje další provedení ponorné trubky. Ponorná trubka 30 obsahuje dva kanály 30C(i a 30Ct2, které jsou umístěny v jejím obvodovém povrchu a probíhají v podstatě podél celé délky ponorné trubky. Rám 30F spojuje plášťové členy 30Αι, 3OA2 dohromady, takže mezi sebou vytvořují kanály 30Cn, 30Ca. Kromě toho může být na jednom jejím konci umístěn deformovaný konec 32 pro usnadnění připojení ponorné trubky k vodorovnému dílu 13 vakuového okolku 14 stejným způsobem, jak je znázorněno na obr. 1. Po připojení ponorné trubky 30 k vakovému okolku 14 lze opět užít jiných pomůcek, aniž by se vyšlo z rámce vynálezu.

Obr. 5 znázorňuje pohled od konce na ještě další provedení. Ponorná trubka 40 je vytvořena v podobě čtverce a obsahuje plášťové členy 40Ai — 40Aí, spojené navzájem pomocí rámu 40F. Plášťové členy 40A*i až 40Aá jsou od sebe oddáleny pro vytvoření kanálů 40CJi až 4DC4 v obvodovém povrchu ponorné trubky 40, přičemž tyto kanály probíhají v podstatě podél celé délky ponorné trubky. Jak bylo shora uvedeno, vytvoří se vhodný připojovací díl u jednoho konce ponorné trubky pro připojení k vakovému okolku 14.

Různá provedení ponorné trubky mohou být vytvořena vytlačováním, odléváním nebo jakýmkoliv jiným způsobem umožňujícím získání ponorné trubky s jedním nebo několika kanály probíhajícími v podstatě po celé jejich délce. Kromě toho lze užít pro konstrukci ponorné trubky jakéhokoliv vhodného materiálu, například plastické hmoty, kovu nebo jiných materiálů. Ponorná trubka může být dále konstruována v nejrůznějších tvarech a není omezena na okrouhlý nebo* čtvercový tvar, jak je znázorněno na obr. 1 až 6. Počet kanálů v. obvodovém povrchu ponorné trubky není omezen na nějaký určitý počet. Kanálů může být deset nebo více podle potřeby.

Obr. 7 až 13 znázorňují různá provedení rychlorozpojované spojky 50, ventilových soustav zadržovaných uvnitř spojky 50 a jiné pomůcky pro udržení ponorné trubky 10 buď uvnitř rychlorozpojovací spojkové soustavy, nebo vaiko vého okolku.

Na obr. 7 je znázorněn člen, který bude nadále označován jako rychlorozpojovací

6 4 2 5 9 spojka 30 a koná v, podstatě stejnou funkci jako vaková spojka 17 podle obr. 1. To znamená, že spojka 50 obsahuje ventilovou soustavu a má na svých příslušných koncích rychlorozpojovací spojení mezi vakovým okolkem 34 a spojkou vypouštěcí hadice, jak bude později uvedeno.

Jak Je znázorněno na obr. 7, je vaková rychlorozpojovací spojka 50 otevřena na obou jejích koncích, aby umožnila průběžný tok kapaliny, a má šroubové závity 50A kolem obvodu vnější stěny v blízkosti horního konce spojky pro nasazení našroubovávací hadicové spojky, a osazení SOB pro záběr s dolním okrajem hadicové spojky, přičemž dolní rozšířený úsek 50C lícuje do spodku 54A vakového okolku 54, a dále obsahuje prstencový těsnicí kroužek nebo kroužky 50D, které jsou upraveny pro silový záběr se spodkem 54A.

Vakový okolek 54 obsahuje prstencovou přírubu 54B, která je tepelně utěsněna nebo jinými vhodnými pomůckami připevněna ke skládacímu vaku, označenému jako celek vztahovou značkou 16. Uvnitř dolního úseku spodku 54A okolku 54 je hvězdice 56. Hvězdice 56 je ve výhodném provedení odlita v jednom celku s okolkem 54. Uvnitř spodního úseku spodku 54A má hvězdice 56 středově umístěný kroužek 56A, který vymezuje otvor nebo průchod, kterým se ponorná trubka 10 vloží do nádržky, a má dále několik radiálních paprsků 50B. Středový otvor hvězdice vymezený kroužkem 56A je dostatečně velký, aby umožnil snadné zavedení ponorné trubky 10, avšak široká zadržovací podložka 52 (nebo deformovaný konec ponorné trubky] nedovoluje propadnutí ponorné trubky otvorem do vaku. Středový otvor ve hvězdici 56 má takovou velikost, že ponorná trubka může se také podle potřeby snadno otáčet. Z obr. 7 je patrno, že jakmile vaková rychlospojovací spojka 50, obsahující ventil, se vloží do spodku 54 vakového okolku, je ponorná trubka 10 a zadržovací podložka 52 zablokována nebo uložena mezi vakovou spojku a hvězdici 56. Prostor mezi radiálními paprsky 56B hvězdice 56 umožní, aby nádržka, čili skládací vak, byla naplněna kapalinou před vložením ponorné trubky, aniž by tok kapaliny byl narušen nebo omezen. Hvězdice je umístěna na dnu prstencového spodku 54A okolku 54, takže je zde prostor, aby spojka plnicího stroje byla utěsněna na spodku 54A, aniž by se dotkla hvězdice. Hvězdice 56 může být také udržována ve stavu v podstatě sterilním. Použití hvězdice 56 odstraňuje nutnost úpravy zvláštních částí pro podepření ponorné trubky 10 ve vakovém spodku 54.

Obr. 8 znázorňuje jiné provedení rychlorozpojovací spojky 50 ve vloženém utěsněném stavu uvnitř okolku 54 prvního spojkového členu 60. U tohoto provedení má spojka 50 v podstatě stejný průměr shora dolů.

Obr. 9 a 10 jsou průřezy znázorňující vnitřní rysy spojky 50 podle obr. 8 v uzavřené, popř. otevřené poloze s ventilovou soustavou. Spojka 50, která u výhodného provedení je odlita z plastické hmoty, funguje jako- těleso ventilové soustavy.

Uvnitř ventilového tělesa je uložen první spojkový člen 60, který je normálně vystaven předpětí do uzavřené polohy, kdy komole kuželovitý ventilový člen 62 utěsněné zabírá do otvoru 63 pod působením pružinového ústrojí 66, odlitého v jednom celku a ukončeného kroužkem 70. Kroužek 70 pružinového ústrojí 66 je uložen v drážce ve vnitřní stěně spojky 50. Ventilová soustava dále obsahuje vnitřní první ovládací dřík 64, který je v jednom celku se součástmi 62, 66 a 70. Vnější druhý ovládací dřík 60 je odlit v jednom celku se spojkou 50 a je podepřen uprostřed této spojky radiálními paprsky 68A (obr. 9A), přičemž kolem jeho obvodu jsou průchody 67 pro kapalinu.

jak je znázorněno na obr. 9, je první spojkový člen 60 zatížený pružinou normálně usazen v otvoru 63, aby vyloučil proudění kapaliny ventilovým tělesem spojky 50. Na druhé straně znázorňuje obr. 10 první spojkový člen 60 zatížený pružinou v jeho činném stavu v odezvu na vložení lícujícího druhého spojkového členu 72 na povrch spojky 50. Lícující druhý spojkový člen 72 může být obvyklá rychlorozpojovací spojka, jak je užívána v průmyslu s dodatečným promícháváním nápojů pro připojení známých nádržek sirupu FIGAL k plnicímu stroji. Hořejšek druhého spojkového členu 72 obsahuje vrubované hadicové spojení 76 a dno obsahuje dolů vybíhající plášť 74, který lícuje na postranice spojky 50. Druhý spojkový člen 72 může být našroubován na spojku 50 závity 50A. Jak je znázorněno na obr. 10, je-li lícující druhý spojkový člen 72 zašroubován na místě, stlačuje první ovládací dřík 64 za účelem stlačení pružinového ústrojí 66 a posunutí komole kuželovitého ventilového členu 62 mimo těsnicí záběr s vývrtem 63. Druhý ovládací dřík 68 tlačí vzhůru do druhého- spojkového členu 72 proti ventilovému členu 72A za účelem jeho otevření. Takto jsou v příslušných spojkách všechny ventily otevřeny a kapalina může protékat ode dna spojky 50 jejím vnitřkem druhého spojkového členu 72 ven hadicovým spojením 75 k plnicímu přístroji.

Dvojice dříků 64 a 68 má tu zvláštní výhodu, že první ovládací dřík 64 ventilového členu 62 zatíženého pružinou, když se stlačí lícujícím druhým spojkovým členem 72, otevře ventil ve spojce 50, zatímco druhý ovládací dřík 68 slouží pro otevření ventilového členu 72A uvnitř druhého spojkového členu 72. V souhlasu s tím nemusí být pružina 76 ventilového členu zatíženého pružinou dostatečně silná, aby otevřela ventilový člen 72A druhého spojkového- členu 72, jelikož tuto- úlohu provede vnější druhý ovládací dřík 68, který je pevně uložen vůči spojce 50. Jelikož pevný druhý ovládací dřík 68 je schopen ovládat velmi silné pružiny lícujících spojek, jak je to· žádoucí u druhého spojkového členu 72, je možné použít různých konstrukcí lícujících spojkových členů 72 v kombinaci se spojkou 50 podle vynálezu. To přináší tu další výhodu, že silná pružinová ústrojí v lícujícím spojkovém členu 72 umožňují dosažení velmi pevného těsnění proti vysokému vakuu vytvořenému plnicí soustavou. Kdyběy druhý ovládací dřík 68 nebyl upraven, pak by pružinové ústrojí 66 muselo být dostatečně silné, aby otevřelo lícující druhý spojkový člen, nebo soustava pružinového ústrojí by musela po otevření dosednout na pevnou zádrž, aby ovládací dřík mohl pak otevřít talíř druhého spojkového členu. To by ovšem bylo nežádoucí, jelikož by bylo zapotřebí přídavné součástky, která by ještě zkomplikovala soustavu ventilové spojky.

U výhodného provedení jsou celá rychlorozpojovací spojka 50 a první spojkový člen 60, vytvořeny jako talířový ventil zatížený pružinou, odlity z poměrně levné plastické hmoty a v případě potřeby lze je snadno vyměnit.

Jak je znázorněno v provedení podle obr. 9 a 10, má předpínací pružinové ústrojí 66 prvního spojkového členu 60 dvojici spirálních ramen, která zakončují jako kroužek 70. Pružinové ústrojí 66 má tedy podobný tvar jako šroubová pružina, což umožňuje volné a nerušené protékání kapaliny touto pružinou.

Jiné provedení pružinového ústrojí je znázorněno· na obr. 11. Podle obr. 11 je pružinové ústrojí 80B pouze prodloužením komole kuželového těsnicího členu 80 a má velký počet záhybů, což v podstatě vede k válcové konfiguraci na způsob vlnovce. První ovládací dřík 80A je rovněž upraven a působí podobným způsobem jako první ovládací dřík 64 u provedení podle obr. 9 a 10. Spodek válcového pružinového ústrojí 80B podle obr. 11 končí v prstencové přírubě 80C, která je uložena ve vnitřních stěnách rychlorozpojovací spojky 50 u jejího dna ve vhodné drážce. Příruba 80C obsahuje řadu otvorů 82 pro kapalinu, které jsou umístěny kolem jejího obvodu pro umožnění volného· toku kapaliny. Ventilová soustava podle obr. 11 působí v podstatě stejným způsobem jako ventilová soustava u provedení podle obr. 9 a 10.

Na obr. 12 je znázorněna rychlorozpojovací spojka 50 obsahující provedení prvního spojkového členu podle obr. 9 a 10. Spojka 50 podle obr. 12 má poněkud odlišnou vnější konfiguraci, aby umožnila použití jiného tvaru druhého spojkového členu, totiž tvaru, který zaskočí na hořejšek spojky 50, místo aby byl do· ní zašroubován. Hořejšek spojky 50 podle obr. 12 má zmenšený průměr, který probíhá dolů do rozšířeného osazení 92 a do· řady kaliku 94 vyčnívajících ven. Když je druhý spojkový člen spojen se zmenšeným koncem spojky 50, zabere utěsněné s jejím hořejškem pomocí kroužkového těsnění 90 a spojí kolíky 94 vyčnívající ven do úplné stažené polohy. Spojka 50 u provedení podle obr. 12 je dále opatřena rozšířenou přírubou 96, což umožňuje, aby spojka 50 byla držena rukou pracovníka při zasazování do vakovélio okolku nebo při připojování ke druhému spojkovému členu.

Na obr. 13 je znázorněna rychlorozpojovací spojka 50, která obsahuje první spojkový člen 60, zatížený pružinou, v provedení znázorněném na obr. 9 a 10, přičemž ponorná trubka 10 je držena ve spodku spojky 50 nebo ventilovém tělesu přidržovačem 98 ponorné trubky. Přidržovač 98 ponorné trubky 10 je proveden jako jednocestná posuvhá podložka, jak bylo shora popsáno· v souvislosti s provedením podle obr. 6. Avšak u provedení podle obr. 13 nese přidržovací podložka ponorné trubky tuto ponornou trubku 10 ve spodku ventilového· tělesa (spojka 50J, spíše než ve vakovém okolku. Je-li ponorná trubka nesena ve ventilovém tělesu nebo ve spojce 50 spíše než ve vakovém okolku, má to znatelné výhody. Například sestava ventilu a ponorné trubky podle obr. 13 může být vsazena do vakového okolku a skládacího vaku 16, aniž by se znečistila ponorná trubka 10 nebo části spojky 50, které jsou ve styku s výrobkem přes přírubu 96. Kromě toho lze sestavu ventilu a ponorné trubky podle obr. 13 použít se standardními vaky, výpustěmi nebo okolky bez potřeby zadržovače hvězdicového typu, jako je zadržovač 56 na obr. 7. Tím není v nejmenším rušeno plnění vaku výpustí nebo okolkem. Další výhodou je, že soustava ponorné trubky a rychlorozpojovací spojky podle obr. 13 může být dopravována od dodavatele k místu plnění vaku jako jeden celek a že není zapotřebí provádět další sestavování v místě plnění vaku.

Je zřejmé, že shora popsaný vynález může být v rámci jeho popisu různě obměňován. Takové obměny neznamenají odchylku od myšlenky a rozsahu vynálezu, takže jsou všechny zahrnuty do rozsahu ochrany v rámci následující definice předmětu vynálezu.

Claims (6)

1. Rychlorozpojovací spojková soustava určená pro použití ve vedení pro· kapalinu, vyznačující se tím, že obsahuje první spojkový člen (60) s prvním a druhým otevřeným koncem, jež jsou spojeny středovým vývrtem, dále první samotěsnlcí ventil umístěný ve středovém vývrtu, ve kterém jsou upraveny prostředky tvořící ventilové sedlo, dále ventilový člen (62J pohybovatelný do těsnicího záběru a mimo těsnicí záběr s ventilovým sedlem, pružinové ústroji (66) normálně předpínajícl ventilový člen (62) do těsnicího záběru s ventilovým sedlem, a první ovládací dřík (64) spřažený s ventilovým členem a probíhající směrem k prvnímu otevřenému konci prvního spojkového členu, že dále obsahuje druhý ovládací dřík (68) pevně připojený ve vývrtu u prvního ovládacího dříku (64) a probíhající směrem k prvnímu otevřenému konci prvního spojkového členu (60 j, a konečně obsahuje druhý spojkový člen (72) pro záběr s prvním otevřeným koncem prvního spojkového členu (60), přičemž druhý spojkový člen (72) obsahuje záběrné pomůcky (72Aj pro· takový záběr s prvním ovládacím dříkem (64), že se ventilový člen pohybuje ze záběru s ventilovým sedlem, když první a druhý spojkový člen (60, 72) jsou v· úplném záběru a dále obsahuje druhý samotěsnicí ventil, který se otevře druhým ovládacím dříkem (63), když první a druhý spojkový člen (60, 72 j jsou v plném záběru.

2. Rychlorozpojovací spojková soustava vynalezu podle bodu 1, vyznačující se tím, že pružinové ústrojí (66) je tvořeno prodloužením ventilového členu, odlitým s ním v jednom celku.

3. Rychlorozpojovací spojková soustava podle bodu 2, vyznačující se tím, že pružinové ústrojí (66) sestává z alespoň jednoho šroubovicového ramena probíhajícího od ventilového členu a končící v kroužku (70) s ním vytvořeném v jednom celku, přičemž kroužek (70) je připevněn ke stěně středového· vývrtu na straně ventilového sedla ležícího směrem ke druhému otevřenému konci prvního spojkového členu (60).

4. Rychlorozpojovací spojková soustava podle bodu 2, vyznačující se tím, že pružinové ústrojí (80B) sestává z válcové objímky s větším počtem prstencových záhybů, je vytvořeno v jednom celku s ventilovým členem a vyčnívá od něho směrem ke druhému otevřenému konci prvního spojkového členu (60), přičemž objímka je opatřena přírubou připevněnou ke stěně středového vývrtu a opatřenou průchody pro kapalinu.

5. Rychlorozpojovací spojková soustava podle bodů 1, 2, 3 nebo 4, vyznačující se tím, že ventilový člen (62) má komole kuželovitý tvar.

6. Rychlorozpojovací spojková soustava podle bodů 1, 2, 3, 4 nebo 5, vyznačující se tím, že ventilový člen (62), první ovládací dřík (64) a pružinové ústrojí (66) jsou odlity jako jeden celek z plastické hmoty.