CS225818B2 - The regulation of the operation of one working element/at least/of the loom and the necessary device - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu a zařízení k regulaci provozu tkacího stroee·.

Pro ovládání různých pracovních prvků tkacího stroje již bylo navrženo vytvářet během ktždého pracovního cyklu stroje synchronizační signál v předem stanoveném časovém okamžiku pomocí meehanického, elektrického nebo magnetického ústrojí a na jeho základě nastavit časování činnooti různých pracovních prvků tkacího stroje. Tak například jsou známé mechanické a elektrické soustavy, kterými se zastavuje tkací stroj v předem stanovené úhlové poloze.

Známá mechanická soustava obsahuje vačku, která vykoná jednu úplnou otáčku během každého pracovního cyklu stavu.a je v pracovním styku s pákou. Když se do tohoto ústrojí přivede signál k zastavení elektromotoru, pohánnjícího klikový hřídel stavu, aby . se zastavilo otáčení, nastaví páka rukojet ovládající spojku mezi motorem a klikovým hřídelem do polohy, ve které se spojka rozpojí a připojjí se brzda, Čímž se stav zastaví. Taková meehanická soustava však -není použitelná pro vysokoryedootní tkací stroje, poněvadž má nejen poměrně složitou konntrukci, ale její meehanické součásti zavádějí do funkce soustavy nezbytně zpoždění. ' příklad funkce známých elektrických soustav je znázorněn na obr. 9, z něhož je patrno, že jeden synchronizační signál vznikne při každém pracovním cyklu T stavu, jak ukazuje průběh a. Předpokládaíme-i, že dojde k přetržení nitě, například útkové, osnovní nebo okrajové nitě, vyšle detektor přetrhu signál požadavku zastavení znázorněný průběhem b, který udává, že se stav má zastavit.

Potom se uvede v činnost časovači člen, jehož signál má průběn (c) a vzniká ve stenném okamžiku C jako první synchronizační signál a po signálu požadavku zastavení stavu. Po předem stsmoveném časovém intervalu od začátku . činnosti časovacího členu, to znamená v okamžiku A, vznikne signál znázorněný průběhem d k zastavení motoru a ke spuštění brzdy a tedy ke snížení rychlosti e stavu ze jmenoovtě hodnoty s na nulu. Tím se uvede v činnost brzda, což způsobí zastavení stavu v okamžiku B nebo v předem stanovené úhlové poloze.

Je tedy zřejmé, že v takovém známém elektrickém systému je okamžik A, v němž začne fungovat brzda, dán jednak okamžikem zastavení B stavu a jednak brzdicí dobou neboli intervalem B-A, a interval ' mezi okamžikem C, ve kterém vzniká synchronizační signál, a okamžikem A je vyhrazen funkci·časovacího členu. V případě, když signál požadavku zastavení vznikne během časového intervalu A-C, během kterého by časovači člen byl vybuzen, kdyby signál požadavku zastavení přišel před tímto intervalem, nemůže dooít k vybuzení časovacího členu dřív, než při prvním vzniku následujícího synchronizačního signálu.

To znamená, že pochod vyvvoávvjící zastavení stavu nezačal během tohoto pracovního cyklu, v němž vznikne signál požadavku zastavení, nýbrž až v následujícím pracovním cyklu. I když je brzda dimenzována tak, aby mmia zvýšenou brzdicí sílu a zajišťovala zabrzdění stavu během jednoho pracovního cyklu, nedojde k zastavení stavu v tomtéž pracovním cyklu, ve kterém vznikne signál požadavku zastavení. Je tedy zřejmé, že při jakkoli velkém zvětšení brzdicí síly se doba potřebná k zastavení stavu v požadované úhlové poloze po vzniku signálu požadavku·zastavení nedá zkkátit.

Mimo to má zmíněný elektrický systém značnou nevýhodu, prou je-li tkací stroj střídavě nebo trvale při malé rychlooti. Poněvadž za těchto sкoSností je rychlost otáčení stavu malá a není konnsantní, zatímco předem stanovená doba časovacího členu je vždycky konntantní, nelze stav zastavit v požadované úhlové poloze. Když je zapotřebí zastavit stav v různých úhlových polohách podle příčiny, která vyvolala signál požadavku zastavení, například v závislosti na přetrhu útkové nebo osnovní nitě, musí známá elektrická so^^tava obsahovat tolik generátorů synchronizačního signálu, kolik je počet příčin vedoucích k zastavení stavu.

V případě, když útkový detektor je ^^elektr^kého typu, musí se . jeho činnost předem načasovat, aby se zabránilo jeho chybné funkci, to znamená, aby nemohl snímat něco Jiného než útkovou nit. Poněvadž načasování útkového detektoru je obecně odlišné od načasování ostatních pracovních prvků stavu, muuí být upraven přídavný generátor synchronizačního signálu, který sestává z kornmin-ce rotačního členu otáčejícího se synchronně s otáčkami stavu a ze snímače útku fotoelektríkkého nebo magnntického typu.

Protože zařízení k předběžnému načasování ve známé elektrické soustavě cosahuje kombinaci časovacího členu a generátoru synchronizačního signálu, který vysílá jeden synchronizační impuls během každého pracovního cyklu stavu, je z předchozího zřejmé, že když je třeba regulovat takové pracovní prvky, jejichž načasování činnosti se vzájemně liší, musí známá elektrická soustava. obsahovat tolik ústrojí k předběžnému načasování činnossi, kolik je pracovních prvků. Známá elektrická soustava má samozřejmě mezi vysíláním signálu požadavku zastavení a začátkem brzdění nezbytné zpoždění, které je delší než předem nastavená doba časového členu.

Způsob podle vynálezu k regulaci provozu alespoň jednoho pracovního prvku tkacího stroje na základě referenčního signálu odstraňuje tyto nedostatky a jeho poddtata spočívá v tom, že referenční signál se · porovnává se signálem okamžžté polohy stroje, vysílnným během každého pracovního cyklu tkacího stroje k vytvoření signálu úhlu natočení, udávajícího úhel, o který se stroj otočil vzhledem k referenční úhlové poloze, a časování činnosti pracovního prvku se určuje na základě signálu úhlu natočení. S výhodou se časování funkce pracovního prvku určuje porovnáváním signálu úhlu natočení s předem.stanovenou hodnotou časovacího úhlu, ve kterém má pracovní prvek vstoupit v činnost.

Předmětem vynálezu je dále zařízení k provádění uvedeného způsobu regulace, jehož pod stata spočívá v tom, že obsahuje první signální generátor ke generování referenčního signálu udávajícího referenční úhlovou polohu tkacího stroje, během jednoho pracovního cyklu stroje, druhý signální generátor ke generování signálu okamžité úhlové, polohy udávajícího úhlovou polohu tkacího stroje v po sobě následujících okamžicích během pracovního · cyklu stroje, a regulátor ke srovnávání signálu okamžité úhlové polohy a referenčního signálu a k vyslání signálu úhlu natočení, který udává úhel, o nějž se tkací stroj · natočil vzhledem k referenční úhlové poloze a na jehož základě se určuje načasování funkce pracovního prvku.

Vynález podstatně zkracuje dobu mezi vysláním signálu požadavku zastavení a zabrzděním stroje, takže poruchu lze odstranit bez časového zpožděd. Časování činnosti každého pracovního prvku stroje lze regulovat v závislosti na jediné veličině, to je na úhlu natočení · stroje, což podstatně usnadňuje regulaci. Vynález je proto použitelný k ovládáni všech pracovních prvků tkacího stroje, které mekají začít pracovat v jistém okamžiku závislém na otáčení hnacího hřídele stroje, tedy například elektromotoru, pro pohon osnovního vratidla, elektromotoru pro pohon zbožového válu, solenoidu ovládajícího chapač zadního konce útku po vnesení do prošlupu a solenoidových ventilů pro trysky, které se uvádějí v činnost postupně a vytvářejí paprsky mé^éli_a k zanášení útku do prošlupu.

Vyhniez bude vysvětlen v souvíilossti s příklady provedení znázorněnými na výkrese, kde značí obr. 1 blokové schéma ukazující první provedení vynálezu, obr. 2A bokorys prvního a druhého signálního generátoru ke generování referenčního signálu a signálu oka^té· polohy, obr. 28 nárys generátorů z obr. 2A, obr. 3A axonommerický pohled na obměněné provedení prvního a druhého signálního generátoru, obr. 38 axonommerický pohled na obměněné provedení prvního signálního' generátoru, obr. 4A schematický pohled na třetí signální generátor ke generování časovacího úhlového signálu, obr. 48 obměněné provedení druhého signálního generátoru, obr. 4C graf uávislosti napětí a úhlu natočení ve druhém signálním generátoru z obr. 4B, obr. 5 blokové schéma regulátoru ze zařízení podle obr. 1, obr. 6 schéma vysvětlující funkci zařízení z obr. 1, obr. 7 jednotlivé vlnové průběhy vznnkající v zařízení podíle obr. 1, obr. 8 různé vlnové průběhy v dalším provedení vynálezu a obr. 9 funkci známého regulačního systému.

V následují dm textu je pojmem signál ok^n^té polohy definován signál, který udává polohu rotujídho nebo kmitajícího členu, například klikového hřídele nebo paprsku tkacího stroje v každém časovém okamžiku během jednoho pracovního cyklu stavu, a pojem signál úhlu natočení znamená signál udáv^ící úhel, o který se rotující nebo kmiia a jící člen natočil nebo vyclýlil vzhledem k referenčnímu okamžiku během jednoho pracovního cyklu stroje. Termín časovači úhlový signál značí signál, který udává okammik nebo časový interval, kdy regulovaný prvek řízený zařízením podle vynálezu má být uveden v činnost, přičemž tento okamžik nebo interval je převeden na úhel nebo úhly natočení tkacího stroje.

Na obr. 1 je znázorněno první provedení zařízení k rejltujct způsobu podle vynálezu, které obsahuje první signální generátor J_, jenž vytváří jeden referenční signál _a během každého pracovního cyklu T stavu,·druhý signální generátor 2 genneuuící sled pulsních signálů .b okaImité polohy, třetí signální generátor · vytvěáeeící časovači úhlový signál d a čtvrtý signální generátor £, který vysílá signál je požadavku·zastavení.·Tyto signály se zavádějí do běžného regulátoru · typu s vnitřním řízením nebo s · momážní logikou a jsou v něm zpracovávány způsobem, který bude popsán v souuitloott s obr. 5 až 7, Regguátor 2 vysílá signál X zastavení motoru a spuštění brzdy, čímž · přerušuje napájení motoru 6, poháá. něj c ího tkací stroj a spouutí brzdu 2»aby se tkací stroj zastavil v předem stanovené úhlové poloze.

Třetí signální generátor J, který vysílá časovači úhlový signál d, může sestávat z běžného čísicoového spínače, který vysílá číslicový signál do regulátoru 2 jednou během každého pracovního cyklu stavu nebo spooitě během provozu stavu, časovači signál vyslaný na začátku provozu stavu může být zaznamenán v regulátoru jj.

První signální generátor J. a druhý signální generátor 2 jsou znázorněny na obr. 2A a 28. Hřídel 8_t rotující synchronně s tkacím strojem, nese rotující kotouč 2 ² magnetického- maatriálu. Na obvodu kotouče 2 je ' vytvořena soustava zubů 1 0. které jsou v ekvVdistantních vzdálenostech a udávají okamžitou polohu hřídele 8, a tedy i tkacího stroje. Třebaže ve znázorněném příkladě je počet zubů 10 roven třicet dva, lze počet- zubů podle potřeby zvětšit nebo zm^nii. Zvěttí-li se počet zubů, zlepfií se přesnost detekce oko^ité polohy. Na jedné straně kotouče 2 .^e upevněn ma^giet 11 . který leží na jednom poloměru s jedním zubem 10 a udává referenční polohu hřídele 8. Pro o i zubům 10_ kotouče £ je umístěn běžný magnetxcký snímač . 12; když se kotouč 2 otáčí, reaguje magnntický snímač 12 na změny magnetického toku, ke kterým dochází pokaždé při průchodu jednoho zubu 10 kolem maagntického snímače 12. a přeměňuje tyto mítgneiccé změny na signál oka^^té polohy hřídele 8. Ve . znázorněném příkladě vznikne tedy během jedné úplné otáčky kotouče £ třicet dva impuusů. K vytvoření jednoho referenčního signálu pro každou úplnou otáčku kotouče 2 je. analogický druhý mágntický . snímač 13 umístěn tak, že při otáčení kotouče 2 přichází maagiet 11 do polohy proti druhému maagietickému snímači 13.

Kotouč £ může být vyroben i z ntmaanneicCého maateiálu, a v tomto případě je určitý počet maagineických dílů upevněn nebo zal.it ve válcové ploěe ve stejných vzájemných vzdálenostech, takže vzniká signál oka^té polohy kotouče 2· Magnetické členy mohou také být připevněny nebo zality v radiálně vnějších plochách zubů .1).

tbr. 3A znázorňuje obměněné provedení generátorů z . obr. 2A a 2B. Podle tohoto obměněného provedení je referenční signál a signál oka^té polohy vytvářen běžným ^^elektrickým snímačem 14 a .12· Kruhový kotouč 16 je uložen stejně jako v předchožím případě na hřídeli 8, který se otáčí synchronně s tkacím stroeem. V kotouči 16 . je ve stejiých vzdálenostech vytvořena na obvodu soustava děr 17. v tomto . případě v počtu třicet dva. Tyto díry 17 udávají oka^mž-tou polohu hřídele 8. a tedy i stavu. Foto elektrický snímač 15 sestává ze světelného zdroje 18 a z přijímače 19. které jsou umístěny na protilehlých stranách kotouče .16. takže každá díra 17 protíná dráhu světla vysílaného světelným zdrojem 18. když se kotouč 16 otáčí. V důsledku toho generuje přijímač 19 během každého pracovního cyklu stavu celkem třicet dva půleních signálů oka^^té polohy.

Aby bylo možno vytvoiřt i referenční signál pro každou úplnou otáčku kotouče .16» obsahuje fotoelektrický snímač 14 kromě světelného zdroje 20 a přijímače 21 odrazný člen 22. který je připevněn k válcovému obvodu kotouče 16 a leží na jednom poloměru s jednou z děr 17. Když se kotouč 16 otáčí, odráží se světlo vysílané světelným zdrojem 20 od odrazného členu 22 a odražené 'světlo dopadne jednou během každé' otáčky kotouče 16 na přijímač 21. takže pro každou úplnou otáčku kotouče 16 vznikne jeden'referenční signál.

Msto odrazného členu 22 může být vytvořena na kotouči 16 jedna díra nebo výřez radiálně vně nebo uvnntř vzhledem ' k dírám 17. Mimo to, jak ukazuje obr. 3B, může být referenční signál vytvářen tak, že světelný paprsek projde průchozí dírou 23 v rotacím kotouči 24. který je upevněn na hřídeli £ odděleně od kotouče 16 nebo na jiném hřídeli otáčejícím se synchronně s tkacím strojenu Jak referenční signál, tak signál okammžté polohy mohou být generovány pomocí jediného světelného zdroje a jediného přijímače za předpokladu, že jedna z děr 17 je větSí než ostatní nebo že žízc^ mezi jednou dvooicí sousedních děr 17 je užěí než mezi ostatními děrami.

Obr. 4A ukazuje obměněné provedení . třetího signální ho generátoru J z obr. 1,. který vytváří časovači úhlový signál a který sestává - z běžného potteciomítru R neboli zdroje proměnného napětí, tvořeného elektrccýým zdrojem E a napěťovým děličem .25. Rozdělené napětí V se převádí na čísHcový časovači úhlový signál pomocí běžného analogově číslicového převodníku 26· Rozsah napětí V, která mohou vzniknout pohybem kluzného kontaktu 27 napělového děliče 25. odpovídá rozmezí úhlu natočení od 0 ' do 360°. V důsledku toho hodnota rozděleného napětí V, nastavená. nastavením kluzného kontaktu 27 do předem stanovené polohy, udává časovači úhel, při kterém má fungovat zvolený pracovní prvek tkacího stroje.

čbr. 4В znázorňuje obměněné provedení druhého signálního generátoru 2 podle obr. 1, který vysílá signál okamžité polohy. V tomto generátoru je použito běžného otočného potenciometru R neboli zdroje proměnlivého napětí, který obsahuje elektrický zdroj* E a napěťový dělič 28. Napěťový dělič 28 má rotující kontakt 29. připojený ke hřídeli 30 rotujícímu synchronně s tkacím strojem. Když se hřídel 30 otáčí, mění se velikost rozděleného napětí V mezi hodnotou 0 a pokaždé, když hřídel JO vykoná jednu úplnou otáčku, jak ukazuje obr. 4C. Toto rozdělené napětí V proměnlivé hodnoty se přivádí do běžného analogově číslicového převodníku 37 (obr. 4B) a převádí se na číslicový signál znázorňující signál okamžité polohy.

, Třebaže to není na výkrese znázorněno, zavádí se napětí ze zdroje E do odděleného analogově číslicového převodníku, čímž vzniká číslicový referenční signál, jehož hodnota odpovídá například napětí Vj z obr. 4C.

Jednotlivé signály z generátorů £ až 4,jejichž průběh je znázorněn na obr. 7, jsou přiváděny do regulátoru £ a zpracovány způsobem vyplývajícím z obr. 6.

Jakmile přijde do ústřední jednotky 32 regulátoru £ (obr. 5) přes vstupní propojovací článek 31 referenční signál £, začne ústřední jednotka provádět čítání půleních signálů £ okamžité polohy, naznačené schematicky blokem G na obr. 6, a vysílá stupňovitě vzrůstající číslicový signál c úhlu natočení. Signál c úhlu natočení Udává úhel, o který se stav natočil oproti referenční poloze, v níž vznikne referenční signál a, a porovnává se s předem stanovenou hodnotou časovacího úhlového signálu £, to znamená s daným úhlem, při kterém má začít pracovat regulovaný pracovní prvek. Porovnání obou signálů c a d je na obr. 7 schematicky naznačeno blokem H.

V okamžiku A nabude číslicový signál £ úhlu natočení stejné hodnoty,jakou má časovači úhlový signál £. Když se má stav z jakéhokoliv důvodu zastavit, vyšle čtvrtý signální generátor £, např. spínač regulující funkci stroje, signál £ požadavku zastavení, který se dočasně zaznamenává nebo zablokuje v paměti 33 s libovolným výběrem, která je součástí • regulátoru £. Zablokování je schematicky znázorněno na obr. 6 blokem K. Při identické velikosti signálu £ úhlu natočení a časovacího úhlového signálu £ a současné přítomnosti signálu £ požadavku zastavení, zjištěné blokem L, vyšle regulátor £ přes výstupní propojovací mezičlánek 34 signál £ к zastavení motoru a spuštění brzdy. Rychlost otáčení £ stroje klesne ze jmenovité hodnoty £ na nulu a stav se v okamžiku В (obr. 7) zastaví v předem stanovené poloze.

Tím se zkrátí na minimum doba mezi vysláním signálu £ požadavku zastavení a skutečným zastavením stroje. Na obr. 5 je dále zakreslena trvalá paměť 3> a hodiny 36, které pracují známým způsobem.

V případě provedení s potenciometry podle obr. 4A а 4B se jak referenční signál £, tak signál £ okamžité polohy zavádí do regulátoru £, kde se číslicová hodnota signálu Jb okamžité polohy porovnává s hodnotou referenčního signálu £ a převádí na signál £ úhlu natočení^ který udává úhel,o nějž se stav natočil vzhledem к referenčnímu bodu. Následující zpracování může být uvedeno stejným způsobem, jaký byl popsán v souvislosti s obr. 1, 2A, 28, ЗА, 38. Když je napětí elektrického zdroje E známé a stabilní, lze jeho číslicovou hodnotu zaznamenat v regulátoru £ a vybrat ji z paměti, když se má srovnat se signálem úhlu natočení.

Cbr. 8 znázorňuje průběhy signálů v případě, kdy se regulátorem J podle obr. 5 ovládá časování útkového tykadla, které při zjištění nepřítomnosti útku vysílá signál £ požadavku zastavení. Porovnáváním signálu £ okamžité polohy a referenčního signálu £ vzniká stejně jako v předchozím případě signál £ úhlu natočení. Poněvadž útkové tykadlo musí být v činnosti po dobu předem stanoveného intervalu během každého pracovního cyklu stavu, je činnost útkového tykadla naprogramována horní a dolní mezí časovacího úhlu a zaznamenána v trvalé paměti 35 ve formě pulsního signálu n. Ústřední jednotka 32 porovnává signál c úhlu natočení s pulsním signálem n udávajícím požadovanou dobu činnosti útkového tykadla a dovoluje funkci úhlového tykadla pouze během intervalu mezi body D a F, ve kterých se signály d úhlu natočení rovnají této horní a dolní meez. Výstupní signál o.z útkového tykadla se zavádí přes vstupní propojovací meeičlánek 3.1 do ústřední jednotky 32.

Když útkové . tykadlo zjistí.příoomnost útkové nitě, má jeho výstupní signál tvar impulsu 40. který je na obr. 9 znázorněn čerchovanou čárou a zaznamenává se v paměti 33 s libovolná.výběrem jako pulsní signál £ až do okamžiku F; v důsledku toho může tkací stroj pracovat během.následujících pracovníbh cyklů a jeho funkce není přerušena. Jakmile však útkové tykadlo zjistí nepřítomnost útkové nitě, · vznikne v okamžikuý F signál .e. požadavku zastavení, který se zaznamená v paměti 33 s líbovcným výběrem.

Během této doby se v ústřední jednotce 32 neustále porovnává signál c úhlu natočení s konstantním časovacím' úhlovým signálem £ pro zastavení stavu. Jakmile nabude signál c úhlu natočení v okamžiku A stejné hodnoty, jakou má časovači úhlový signál d, . vznikne na výstupním propojovacím meeičlánku 34 signál f k zastavení motoru a spuštění brzdy za předpokladu, že signál e požadavku zastavení vznikl dřív než v okamžiku A. Následkem toho začne fungovat brzda a stav se zastaví v předem stanovené pevné poloze v okamžiku B.

Horní a dolní mez časovacího úhlu udávajícího dobu činnosti útkového tykadla lze nastavit čísicovýým spínačem a/nebo potencioraetrem jako v předchozím provedení.

Třebaže v popsaných provedeních vynálezu je signál požadavku zastavení vysílán útkovým tykadlem nebo spínačem pro regulaci provozu stavu, může být alternativně vyslán spínačem pro provoz tkacího.stroje nízkou rychlostí nebo snímačem osnovní nitě, okraje tkaniny nebo přídavné okrajové nitě.

Vvnniez lze aplikovat na regulaci všech pracovních prvků stavu, které maaí pracovat v časové závislosti na otáčení stavu, například pro regulaci elektromotoru pohánějícího osnovní vratidlo, elektromotoru pohánějícího·zbožový váleo, solenoidu pro ovládání chapače, který zachycuje zadní konec útkové nitě po prohozu prošlupem, a různých solenoidových ventilů přiřaziných pracovním tryskám, které jsou uváděny v činnost postupně a způsobují zanášení útku do prošlupu pomocí plypného nebo kapalného mmdia. Pulsní signály h až m na obr. · 8 znázorňují časování funkce solenoidu chytače a solenoidů venHlů pro pomocné trysky a hlavní trysku.

Třebaže byla popsána určitá konkkétní provedení, je zřejmé, že v rámci vynálezu lze provádět různé obmě^. Například lze místo rotujícího kotouče _£ nebo 16 podle obr. 2A a 3A použít k vytvoření referenčního signálu a signálu okamžité polohy taniiajícího nebo vratně pohyblivého členu.

Claims (11)

1. Způsob regulace provozu nejméně jednoho pracovního prvku tkacího · stroje na základě referenčního signálu, vyznačený tím, že referenční signál se porovnává se signálem okaj^mžité úhlové polohy, vysianý/m, během každého pracovního cyklu tkacího stroje k vytvoření signálu úhlu natočení, udávajícího úhel, o který se stroj otočil vzhledem k referenční úhlové poloze, a časování čillosti pracovního prvku.se určuje na základě signál.u úhlu natočení.

2. Způsob podíle bodu 1, .vyznačený tím, že časování funkce pracovního prvku se určuje porovnáváním signálu úhlu natočení s předem stanovenou hodnotou časovacího úhlu, ve kterém má pracovní prvek vstoupit v činnost.

225816

3. Zařízení k provádění způsobu podle bodů 1 a 2, vyznačené tím, že obsahuje první signální generátor (1) ke generování referenčního signálu udávajícího·refereční úhlovou polohu tkacího stroje během jednoho pracovního cyklu stroje, druhý signální generátor (2) ke generování signálu okamžžté úhlové polohy udávajícího útkovou polohu tkacího stroje v po sobě následujících okamžžcích během pracovního cyklu stroje, a regulátor (5) ke ·srovnávání signálu okamžžté úhlové polohy a referenčního signálu a k vyslání signálu úhlu natočení, který udává úhel, o nějž se tkací stroj natočil vzhledem k refereční úhlové poloze a na jehož základě se určuje načasování funkce pracovního prvku.

4. Zařízení podle bodu 3, vyznačené tím, že regulátor (5) obsahuje ústřední jednotku (32) ke srovnávání úhlu udávaného signálem úhlu natočení, s alespoň jednou předem stanovenou hodnotou časovacího úhlu, při které má pracovní prvek přijít v činnost, čímž se určuje načasování funkce pracovního prvku.

5. Zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že k regulátoru (5) je přiřazen čtvrtý signální generátor (4) k vytváření signálu požadavku zastavení a k zavádění tohoto signálu do regulátoru (5), který obsahuje paměť (33) s libovolným výběrem k zaznamenání signálu požadavku zastavení · do okamžiku, kdy úhel udaný signálem·úhlu natočení nabude stejné hodnoty jako předem stanovená hodnota časovacího úhlu, načež je vyslán signál způsobující začátek funkce pracovního prvku.

6. Zařízení podle bodu 5, vyznačené · tím, že čtvrtý signální generátor (4) je tvořen spínačem k zastavení chodu tkacího stroje a pracovním prvkem je brzda (7) stroje.

7. Zařízení podle bodu 5, vyznačené tím, že pracovními prvky je útkové tykadlo a brzda (7) tkacího stroje, přičemž předem stanovené hodnoty jsou horní a dolní mez časovacího úhlu útkového tykadla a časovacího úhlu brzdy (7).

8. Zařízení podle bodu 4» vyznačené tím, že první signální generátor (1) obsahuje maagiet (11) uložený na jedné straně kruhového kotouče (9) rotujícího synchronně se stavem, a maggneický snímač (13) umístěný u magnetu (11), který snímá m^a^r^n^t-ické změny a přeměňuje je při otáčení kotouče (9) na referenční signál, a druhý signální generátor (2) obsahuje magnntický snímač (12) umístěný pro 1ti válcové ploše kotouče (9) a soustavu magneických zubů (10) upevněných ve stejrých vzájemných vzdálenostech na válcové ploše kotouče (9), přičemž jeden z maagneických zubů (10) je umístěn na stenném paprsku jako magnet (11) prvního signálního generátoru (1), maagutický snímač (12) druhého signálního generátoru (2) snímá maagneické změny a přeměňuje je při otáčení kotouče (9) na úhel okamžité polohy.

9. Zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že první signální generátor (1) obsahuje světelný ždroj (20) a přijímač (21) umístěné proti sobě vedle kruhového kotouče (16) rotujícího synchronně s tkacím strojem, a odrazný člen (22) přiřazený kotouči (16) k odrážení ·světla vysílaného světe^ým zdrojem (20) na přijímač (21) a vytvoření referenčního signálu, a druhý signální generátor (2) obsahuje světelný zdroj (18) a přijímač (19), umístěné na protilehlých stranách kotouče (16) a soustavu děr (17) vytvořených v kotouči (16) ve stejiých vzájemných vzdálenostech tak, že každá díra (17) prochází při otáčení kotouče (16) dráhou světelného paprsku mezi ' zdrojem (18) a přjjímačem (19.) a vytváří tak signál okaimžté polohy.

10. Z třízení podle bodu 4, vyznačené tím, že první signální generátor (1) obsahuje analogově číslicový převodník (26) převádějící napětí elektrického zdroje (E) na číslccovou hodnotu, a druhý signální generátor (2) obsahuje otočný potencicíítr s napěťovým děličem (28), jehož kluzný kontakt (27) rotuje synchronně s Chodem tkacího stroje, a analogově číslicový převodník (37) ·. k přeměně papěltí (V) z napěťového děliče (28) na číslicový signál ih8gagterizujíij signál okamížté úhlové polohy.

11. Zařízení podle jednoho z bodů 3 až 10, vyznačené tím, že regulátor (5) je tvořen počítačem s vnitřním řízením.