CZ301498B6

CZ301498B6 - C-21 modifikované epothilony

Info

Publication number: CZ301498B6
Application number: CZ20012991A
Authority: CZ
Inventors: Hoefle@Gerhard; Glaser@Nicole; Leibold@Thomas; Vite@Gregory; Kim@Soong-Hoon
Original assignee: Gesellschaft Fuer Biotechnologische Forschung Mbh (Gbf); Bristol- Myers Squibb Co.
Priority date: 1999-02-22
Filing date: 2000-02-17
Publication date: 2010-03-24
Also published as: NO20014017L; JP4598957B2; CN1341114A; AU771089B2; HUP0200076A2; HK1038923B; BG105830A; BG64987B1; MY120601A; PT1157023E; HK1038923A1; BR0008379A; EE04852B1; TR200102401T2; WO2000050423A1; MXPA01008374A; NZ513629A; AR028815A1; DK1157023T3; DE60006649T2

Abstract

Epothilonový derivát obecného vzorce Ia nebo Ib, zpusob jeho prípravy a farmaceutický prostredek s jeho obsahem. Tyto slouceniny mají antifungální a cytotoxické vlastnosti, a používají se pro lécení nádorových onemocnení a poruch rustu.

Description

Tento vynález se týká C—21 modifikovaných epothilonů.

Dosavadní stav techniky io

Epothilony jsou makrocyklické laktony s použitelnými antifungálními a cytotoxickými vlastnostmi. Jejich působení, jako tomu je v případě Taxolu^R, se zakládá na stabilizaci mikrotubulů, čímž se inhibují zejména tumory a další rychle se dělící buňky. Obvyklé epothilony nesou na uhlíku C-Í2 methyithiazoiyiový postranní řetézec, dvojnou vazbu 12,13 (C, D), Í2,i3~epoxidovou skupinu (A, B) a proton (A, C) nebo methylovou skupinu (B, D), viz například Rewiew Angew. Chem., 110, 89-92 a 2 120-2 153 (1998) a Heterocycles, 48, 2 485-2 488 (1998).

epothilon A, R = H B, R - Me

epothilon C, R = H D, R « Me

Podstata vynálezu

Tento vynález se týká sloučeniny obecného vzorce I

(I), ve kterém

P-Q je dvojice atomů uhlíku spojených dvojnou vazbou nebo epoxidová skupina, o G je

R se volí z případů atom vodíku, alkylová skupina a substituovaná alkylová skupina,

R, se volí z případů

G¹ se zvolí z případů atom vodíku, atom halogenu, kyanoskupina, alkylová skupina a substituovaná alkylová skupina, o

G“ se zvolí z případů atom vodíku, alkylová skupina a substituovaná alkylová skupina,

G³ se zvolí z případů atom kyslíku, atom síry a skupina NZ¹,

G¹ se zvolí z případů atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, skupina OZ², NZ²Z\ Z²CO, Z⁴SO₂ a případně substituovaná glykosylová skupina,

G⁵ se zvolí z případů atom halogenu, skupina N₂, NCS, SH, CN, NC, NfZ¹^’ a heteroarylová skupina.

Ci⁶ se zvolí z případů atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, skupina

CF,, OZ⁵, SZ⁵aNZ⁵Z⁶,

G⁷ se zvolí z případů CZ⁷ a atom dusíku,

G⁸ se zvolí z případů atom vodíku, atom halogenu, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, skupina OZ¹⁰, SZ^U>, NZ¹⁰Z¹¹, <2 r.r* -umlí f-r η£ΐ·Ίη/-Ιίι n+j-im otnm círtr rl/nninO _MI4_\ÍH_ o _W = W_

VJ JV LVV1I Z. pil puuu WíVllI IV J Ii-LV*R -rn j _Ί i..w i , * * i , * _u x , ± ί ή

G^llJ se zvolí z případů atom dusíku a skupina CZ¹²,

G¹' se zvolí z případů aminoskupina, substituovaná aminoskupina, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina a substituovaná arylová skupina,

Z¹. Z⁶, Z⁹ a Z¹' se navzájem nezávisle zvolí z případů atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, aeylová skupina a substituovaná acylová skupina,

Z² se zvolí z případů atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová 20 skupina, substituovaná arylová skupina a heterocyklická skupina,

Z³. Z⁵, Z⁸ a Z¹⁰ se navzájem nezávisle zvolí z případů atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina, substituovaná aeylová skupina, arylová skupina

O í-|lUt.+ ltl ιπυ^ίπο cLiininQ t* JU UJW L WV » Uliv* Ul J τ U

Z⁴ se zvolí z případů alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová skupina a heterocyklická skupina, iJ se zvolí z případů atom vodíku, atom halogenu, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová skupina, skupina OZ⁸, SZ^s a NZ⁸Z⁹ a

Z¹² se zvolí z případů atom vodíku, atom halogenu, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina a substituovaná arylová skupina s podmínkou, že když R¹ je

G¹. G², G³ nemohou mít současně následující významy:

G¹ a G² = H, G³ ~ O a G⁴ = 11 nebo Z²C^_(), kde Z² = alkylová skupina. Dále se tento vynález ty ká sloučeniny obecného vzorce Ia

-3CZ 301498 Bó ve kterém

P Q jsou dva atomy uhlíku spojené dvojnou vazbou nebo epoxidová skupina,

R je atom vodíku nebo methylová skupina,

G¹ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina nebo atom halogenu,

G² je atom vodíku, alkylová skupina nebo substituovaná alkylová skupina, io

G¹ je atom kyslíku, atom síry nebo skupina NZ¹,

Z¹ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina nebo substituovaná acylová skupina a G⁴ je atom vodíku, alkylová skupina nebo substituovaná alkylová skupina, skupina OZ², NZ²Z², Z C ‘O, Z SO₄ nebo případně substituovaná glykosylová skupina, kde

Z² je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová skupina nebo heteroeyklieká skupina,

Z¹ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina nebo substituovaná acylová skupina a

Z⁴ je alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová 25 skupina nebo heteroeyklieká skupina, s podmínkou, že G¹, G², G³ a G⁴ nemohou mít současně následující významy: G¹ a G² = atom vodíku, G' = atom kyslíku a G⁴ = atom vodíku nebo Z²C-(), kde Z² - alkylová skupina.

Dále se tento vynález týká sloučeniny obecného vzorce lb

ve kterém

P-Q jsou 2 atomy uhlíku spojené dvojnou vazbou nebo epoxidová skupina,

R je atom vodíku nebo methylová skupina,

41)

Cr je atom vodíku, alkylová skupina nebo substituovaná alkylová skupina a

G⁵ je atom halogenu, skupina N₃, skupina NCS, skupina SH, skupina CN, skupina NC nebo heteroeyklieká skupina.

-4CZ 301498 B6

Dále se tento vynález týká sloučeniny obecného vzorce Ila

ve kterém

P-Q je dvojice atomů uhlíku spojených dvojnou vazbou nebo epoxidová skupina,

R je atom vodíku nebo methylová skupina,

G⁶ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina nebo skupina O/⁵, SZ⁵ nebo NZ²¹/⁶. ve kterých 'Č je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina nebo substituovaná acylová skupina a í 5

Z⁶ je atom vodíku, alkylová skupina nebo substituovaná alkylová skupina,

G' je skupina CZ⁷ nebo atom vodíku, kde

Z⁷ je atom vodíku nebo atom halogenu, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina nebo substituovaná arylová skupina nebo skupina OZ⁸, SZ⁸ nebo NZ⁸Z⁹, ve které Z⁸ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina nebo substituovaná acylová skupina a

Z⁹ je atom vodíku nebo alkylová skupina a G⁸ je atom vodíku nebo atom halogenu, alkylová skupina nebo skupina OZ¹⁰, SZ¹⁰ nebo NZ^I(1Z, ve kterých

Z¹⁰ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina, substituovaná acylová skupina, arylová skupina nebo substituovaná arylová skupina a

Z¹¹ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina nebo substituovaná acylová skupina.

Dále se tento vynález týká sloučeniny obecného vzorce lib

(Hb), ve kterém

P -Q je dvojice atomů uhlíku spojených dvojnou vazbou nebo epoxidová skupina,

R je atom vodíku nebo methylová skupina,

C⁶ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina nebo skupina CF;„ OZ⁵, SZ⁵ nebo NZ/\ ve kterých

Z⁵ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina nebo io substituovaná acylová skupina a

Z^ťl je atom vodíku, alkylová skupina nebo substituovaná alkylová skupina a

G? je atom kyslíku nebo atom síry nebo skupina -N-N-.

Dále se tento vynález týká sloučeniny obecného vzorce III

(III X ve kterém

P-Q je dvojice atomů uhlíku spojená dvojnou vazbou nebo epoxidová skupina,

R je atom vodíku nebo methylová skupina,

G^l() je atom dusíku nebo skupina CZ^!2, ve které

Zⁱ² je atom vodíku nebo atom halogenu, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina nebo substituovaná arylová skupina.

.w Dále se tento vynález týká sloučeniny obecného vzorce IV

ve kterém ³⁵ P-Q je dvojice atomů uhlíku spojených dvojnou vazbou nebo epoxidová skupina, R je atom vodíku nebo methylová skupina a

-6C7, 301498 B6

G^h je aminoskupina, substituovaná aminoskupina, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, ary lová skupina nebo substituovaná ary lová skupina.

Dále se tento vynález týká antifungálního prostředku obsahujícího látku nebo skládajícího se z látky podle tohoto vynálezu navíc k případně použitému nosiči, zřeďovacímu prostředku či aditivu.

Dále se tento vynálí*7 týká terapeutického prostředku pro léčení nádorových onemocnění io a poruch růstu, který obsahuje sloučeninu nebo se skládá ze sloučeniny podle tohoto vynálezu navíc k případně použitému nosiči, zřeďovacímu prostředku či aditivu.

Následuje podrobný popis vynálezu.

Definice

Níže se vysvětlují definice různých pojmů použitých pro popis tohoto vynálezu. Tyto definice platí pro tyto pojmy a užívají se v celém popisu, pokud není jiné omezení ve specifckých případech, buď jednotlivě nebo pro část označení větší skupiny.

Pojem „farmaceuticky účinný prostředek“ nebo „farmaceuticky účinný epothilon“ se týká epothilonu, který je farmakologicky účinný pří léčení rakoviny nebo jiných onemocnění, která se zde popisují.

Pojem „alkylová skupina“ se týká případně substituovaných uhlovodíkových skupin s přímým či rozvětveným řetězcem o 1 až 20 atomech uhlíku, přednostně o 1 až 7 atomech uhlíku. Pojem „nižší alkylová skupina“ se týká případně substituovaných alkylových skupin o 1 až 4 atomech uhlíku.

Pojem „substituovaná alkylová skupina“ se týká alkylové skupiny substituované například jedním až čtyřmi substituenty, jako je atom halogenu, trifluormethylová skupina, trifluormethoxyskupina, hydroxylová skupina, alkoxyskupina, cykloalkyloxyskupina, heterocyklooxyskupina, oxoskupina, alkanoylová skupina, aryloxyskupina, alkanoyloxyskupina, aminoskupina, alkylaminoskupina, arylaminoskupina, aralkylaminoskupina, cykloalkylaminoskupina, heterocyklo35 aminoskupina, disubstituované aminy, ve kterých se 2 aminosubstituenty volí z případů alkylová skupina, arylová skupina nebo aralkylová skupina, alkanoylaminoskupina, aroylaminoskupina, aralkanoylaminoskupina, substituovaná alkanoylaminoskupina, substituovaná arylaminoskupina, substituovaná aralkanoylaminoskupina, thiolová skupina, alkylthioskupina, arylthioskupina, aralkylthioskupina, cykloalkylthioskupina, heterocyklothioskupina, alkylthionoskupina, aryl40 thionoskupina, aralkylthionoskupina, alkylsulfonylová skupina, arylsulfonvlová skupina, aralkylsulfonylová skupina, sulfonamidoskupina (například SO2NH2), substituovaná sulťónamidoskupina, nitroskupina, kyanoskupina, karboxylové skupina, karbamoylová skupina (například skupina CONfT), substituovaná karbamoylová skupina (například CON TI—alky lová skupina, CONH-arylová skupina, CONH-aralkýlová skupina nebo případy, kde se dva substituenty na atomu dusíku zvolí z případů alkylová skupina, arylová skupina nebo aralkylová skupina), alkoxykarbonylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová skupina, guanidinoskupina a heterocykl ické skupiny, jako indolylová skupina, imidazolylová skupina, furylová skupina, thienylová skupina, thiazolylová skupina, pyrrolidinylová skupina, pyridylová skupina, pyrimidylová skupina a podobně. Pokud se výše poznamenává, že je substituent dále substituovaný, bude substituovaný atomem halogenu, alkylovou skupinou, alkoxyskupinou, arylovou skupinou nebo aralkylovou skupinou.

Pojem „acylová skupina“ se týká skupiny odvozené obvykle od kyseliny odstraněním hydroxylové skupiny. Příklady zahrnují acetylovou skupinu (CH3CO-), benzoylovou skupinu (QJTCO-) a fenylsulfonylovou skupinu (CJTSCT-),

-7CZ 301498 B6

Pojem „substituovaná aeylová skupina” se týká substituované acyiové skupiny, která se nbvvkle odvozuje od kyseliny odstraněním hydroxylové skupiny a která je substituovaná například alkylovou skupinou, substituovanou alkylovou skupinou, cykloalkylovou skupinou, substituovanou cykloalkylovou skupinou, arylovou skupinou, substituovanou arylovou skupinou, aralkylovou skupinou, substituovanou aralkylovou skupinou nebo heterocyklíckou skupinou.

Pojem „kruhový systém“ se týká případně substituovaného kruhového systému obsahujícího jeden až tři kruhy a alespoň jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku alespoň v jednom kruhu.

Příklady kruhových systémů zahrnují, avšak bez omezení, arylový nebo částečné či plně nenasycený heterocyklický kruhový systém, který může být případně substituovaný.

Pojem „arylová skupina“ se týká monocyklických či bicyklických aromatických uhlovodíkových skupin majících v kruhové části 6 až 12 atomů uhlíku, jako je fenylová skupina, naftylová sku15 pina, bifenylová skupina a difeny lová skupina, z nichž každá může být případně substituovaná.

Pojem „substituovaná arylová skupina“ se týká arylové skupiny substituované například jedním až čtyřmi substituenty, jako je alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, atom halogenu, trifluormethoxyskupina, trifluormethylová skupina, hydroxylová skupina, alkoxyskupina, cyklono alkyloxyskupina, heterocyklooxyskupina, alkanoylová skupina, alkanoyloxyskupina, aminoskupina, alkylaminoskupina, aralkylaminoskupina, eykloalkylaminoskupina, heterocykloaminoskupina, dialkylaminoskupina, alkanoylaminoskupina, thiolová skupina, alkylthioskupina, cykloalkylthioskupina, heterocyklothioskupina, ureidoskupina, nitroskupina, kyanoskupína, karboxylová skupina, karboxyalkylová skupina, karbamoylová skupina, alkoxykarbonylová skupina, alkyl25 thionoskupina, arylthionoskupina, alkylsulfonylová skupina, sulfonamidoskupina, aryloxyskupina a podobně. Substituent může být dále substituovaný atomem halogenu, hydroxylovou skupinou, alkylovou skupinou, alkoxyskupinou, arylovou skupinou, substituovanou arylovou skupinou, substituovanou alkylovou skupinou nebo aralkylovou skupinou.

so Pojem „aralkylová skupina' se týká arylové skupiny připojené přímo prostřednictvím alkylové skupiny, jako je benzylová skupina.

Pojem „substituovaný alken“ nebo „substituovaná alkeny lová skupina“ se týká zbytku majícího dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku, která může být částí kruhového systému a ve které alespoň jeden substituent je nižší alkylová skupina nebo substituovaná nižší alkylová skupina. Ostatní substituenty jsou podle definice pro substituovanou alkylovou skupinu.

Pojem „cykloalkylové skupina“ se týká případně substituovaného nasyceného cyklického uhlovodíkového kruhového systému přednostně o 1 až 3 kruzích a 3 až 7 atomech uhlíku na kruh, to který může být dále kondenzovaný s nenasyceným (\-C₇ karbocyklickým kruhem. Příklady skupin zahrnují cyklopropylovou skupinu, cyklobutylovou skupinu, cyklopentylovou skupinu, cyklohexylovou skupinu, eykloheptylovou skupinu, cyklooktylovou skupinu, eyklodeeylovou skupinu, cyklododecylovou skupinu a adamantylovou skupinu. Příklady substituentů zahrnují jednu či více alkylových skupin, jak se popisují výše, nebo jednu či více výše popsaných skupin t5 pro substituenty alkylové skupiny.

Pojmy „heterocyklická sloučenina“, „heterocyklický a „heterocyklo“ se vztahují k případně substituované, částečně nasycené nebo plně nasycené aromatické či nearomatické cyklické skupině, která je například 4- až 7-členným monocyklickým, 7- až 11-členným bicyklickým nebo 10 až

15-členným trícyklickým kruhovým systémem, ve kterém je alespoň jeden heteroatom v alespoň jednom kruhu obsahujícím atomy uhlíku. Každý kruh heterocyklické skupiny obsahující některý heteroatom může mít jeden, dva nebo tři heteroatomy zvolené z případů atom dusíku, atom kyslíku a atom síry, kde heteroatomy dusíku a síry mohou být též případně oxidované a atomy dusíku mohou být též případně v kvartémí formě. Heterocyklická sloučenina může být připojená ke kterémukoliv heteroatomů nebo atomu uhlíku.

-8CZ 301498 B6

Příklady monocyklických heterocyklických skupin zahrnují pyrrol idinylovou skupinu, pyrrolytovou skupinu, indolylovou skupinu, pyrazolylovou skupinu, oxetanylovou skupinu, pyrazolinylovou skupinu, imidazolylovou skupinu, imídazolinylovou skupinu, imidazolidinylovou skupinu, oxazolylovou skupinu, oxazolidinylovou skupinu, izoxazolinylovou skupinu, izoxazolylovou skupinu, thiazolylovou skupinu, thiadiazolylovou skupinu, thiazolidinylovou skupinu, izothiazolylovou skupinu, izothiazolidinylovou skupinu, furylovou skupinu, tetrahydrofurylovou skupinu, thienylovou skupinu, oxadiazolylovou skupinu, piperidinylovou skupinu, piperazinylovou skup inu, 2 Gxcpipsrazinylovcu skupinu, 2--oxopiperidmylovoy skupinu, 2—ovopyrrolidínyhivnu skulo pinu, 2-oxazepinylovou skupinu, azepinylovou skupinu, 4-piperidonylovou skupinu, pyridylovou skupinu, N-oxopyridylovou skupinu, pyrazinylovou skupinu, pyrimidinylovou skupinu, pyridazinylovou skupinu, tetrahydropyranylovou skupinu, tetrahydrothiopyranylovou skupinu, tetrahydrothiopyranylsulfonovou skupinu, morfolinylovou skupinu, thiomorfolinylovou skupinu. thiomorfolinylsulfoxÍdovou skupinu, thiomorfolinylsulfonovou skupinu, 1,3-dioxo lanovou sku15 pinu, tetrahydro-l,l-dioxothienylovou skupinu, dioxanylovou skupinu, izothiazol idinylovou skupinu, thietanylovou skupinu, thiranylovou skupinu, triazinylovou skupinu a triazolylovou skupinu a podobně.

Příklady bicyklických heterocyklických skupin zahrnují benzothiazolylovou skupinu, benzoxa20 zolylovou skupinu, benzothienylovou skupinu, chinuklidinylovou skupinu, chinolylovou skupinu, skupinu chinoIinyl-N- oxidu, tetrahydroizochinolylovou skupinu, izochínolylovou skupinu, benzimidazolylovou skupinu, benzopyranylovou skupinu, indolisínylovou skupinu, benzofurylovou skupinu, chromonylovou skupinu, kumarinylovou skupinu, cínnolínylovou skupinu, chinoxaliny lovou skupinu, indazolylovou skupinu, nyrrolopyridvlovou skupinu, ťiiro25 pyridiny lovou skupinu (jako je furo[2,3--c] pyridy lová skupina, furo[3,l-b]pyridylová skupina, nebo furo[2,3-b]pyridylová skupina), dihydroizoindolylovou skupinu, dihydrochinazolinylovou skupinu (jako je 5.4--dihydro-4-oxochinazolinylová skupina), benzizothiazolylovou skupinu, benzizoxazolylovou skupinu, benzodiazinylovou skupinu, benzofurazanylovou skupinu, benzothiopyranylovou skupinu, benzotriazolylovou skupinu, benzpyrazolylovou skupinu, dihydro30 benzofurylovou skupinu, dihydrobenzothienylovou skupinu, dihydrobenzothiopyrany lovou skupinu, dihydrobenzothiopyranylsulionovou skupinu, dihydrobenzopyranylovou skupinu, indolinylovou skupinu, izochromanylovou skupinu, izoindolinylovou skupinu, nafthyridinylovou skupinu, ftalazinylovou skupinu, piperonylovou skupinu, purinylovou skupinu, pyridopyridylovou skupinu, chinazolinylovou skupinu, tetrahydrochinolinylovou skupinu, thienofury lovou sku35 pinu, thienopyridylovou skupinu, thienothienylovou skupinu a podobně,

Příklady substituentů pro pojmy „heterocyklická sloučenina'¹, „heterocyklický“ nebo „heterocyklo“ zahrnují jednu či více alky lových nebo substituovaných alky lových skupin, jak se popisují výše, nebo jednu či více skupin popisovaných výše, jako jsou alkylové skupiny nebo substituo40 vane alkylové substituenty. Tyto pojmy též zahrnují menší heterocyk lické útvary, jako jsou epoxidy a aziridiny.

Pojem „alkanoylová skupina se týká -C(O)-alkylové skupiny.

Pojem „substituovaná alkanoylová skupina“ se týká skupiny -C(O)-(substituovaná alkylová) skupina.

Pojem „aroylová skupina“ se týká -C(O)-(arylové) skupiny.

Pojem „substituovaná aroylová skupina“ se týká skupiny -C(O}-(^substituovaná ary lová) skupina. Pojem „trialkylsilylová skupina se týká skupiny -Si (alkyl)i.

Pojem „aryl- dialkvIsily lová skupina“ se týká skupiny -Si (alky l)₂(ary 1).

-9CZ 301498 B6

Pojem „di ary laiky Isi I ylová skupina“ se týká skupiny -Si (ary l)?(alkyl).

Pojem „heteroatomy’’ zahrnuje atom kyslíku, síry a dusíku.

Pojem „halogen“ nebo „halo“ se týká fluoru, chloru, bromu a jodu.

Sloučeniny obecného vzorce I až IV mohou vytvářet soli s alkalickými kovy, jako je sodík, draslík a lithium, s kovy alkalických zemin, jako je vápník a hořčík, s organickými bázemi, jako je dieyklohexylamin a tributylamin, s pyridinem a s aminokyselinami, jako je arginin, lysin ío a podobně. Tylo soli lze obdržet například výměnou protonů karboxylové kyseliny, pokud tyto sloučeniny obsahují karboxylovou kyselinu ze sloučenin obecného vzorce 1 až IV s požadovaným iontem v prostředích, ve kterých se sůl sráží, nebo ve vodném prostředí s následným odpařením.

Ostatní soli lze vytvářet způsoby známými tomu, kdo má zkušenost v oboru.

Sloučeniny obecného vzorce I až IV tvoří soli s řadou organických a anorganických kyselin. Tyto soli zahrnují soli vytvořené s kyselinou chlorovodíkovou, kyselinou bromovodíkovou, kyselinou methansulfonovou, kyselinou hydroxyethansulfonovou, kyselinou sírovou, kyselinou octovou, kyselinou trifluoroctovou, kyselinou maleinovou, kyselinou benzensulfonovou, kyselinou toluensulfonovou a řadou dalších (například nitráty, fosfáty, boráty, tartráty, citráty, sukcináty, benzoáty, askorbáty, salicyláty a podobně). 1'yto soli se tvoří reakcí sloučeniny obecného vzorce i až IV s ekvivalentním množstvím kyseliny v médiu, ve kterém se sůl sráží, nebo ve vodném prostředí s následným odpařením.

Navíc lze vytvářet zwitteriony („vnitřní soli“) a ty lze zahrnout pod pojem soli v tom smyslu, ve kterém se zde používá.

Lékové prekurzory a solváty sloučenin obecného vzorce I až IV jsou rovněž předmětem těchto úvah. Pojem prekurzor léku, jak se zde používá, označuje sloučeninu, která po podání subjektu podléhá chemické přeměně metabolickými či chemickými ději s obdržením sloučeniny obecného jo vzorce I až IV nebo její solí a/nebo jejího solvátu. Například sloučeniny obecného vzorce I až IV mohou vytvářet karboxylátový esterový zbytek. Karboxylátové estery se vhodným způsobem vytvářejí esterifikací kterýchkoliv funkčních skupin karboxylových kyselin přítomných na popsané kruhové struktuře (strukturách). Solváty sloučenin obecného vzorce I až IV jsou přednostně hydráty.

V oboru jsou dobře známé prekurzory léků, Ohledně příkladů takových derivátů pro podávání prekurzorů viz

a) Design of Products, H. Bundgaard (redakce), Elsevier (1985),

411

b) Methods in Enzymology, K. Widder a kol. (redakce), Academie Press, díl 42, 309-396 (1985),

c) A Textbook of Drug Design and Development, Krosgaard-Larsen a H. Bundgaard (redakce), Kapitola 5, „Design and Application of Prodrugs”, 113-191 (1991),

d) H. Bundgaard, Advanced Drug Delivery Reviews, 8, 1-38 (1992),

e) H. Bundgaard, J. of Pharm. Sciences, JJ_, 285 (1988) a

N. Kakeya a kol., Chem. Pharm. Bull., 32, 692 (1984).

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou existovat jako četné optické izomery, geometrické izomery a stereoizomery. lyto sloučeniny se zde znázorňují pro jednu optickou orientaci, avšak tento vynález zahrnuje veškeré izomery a jejich směsi.

- 10 CZ 301498 B6

Použití a použitelnost

Sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou prostředky stabilizující mikrotubuly. Jsou proto použitelné při léčení řady karcinomů a dalších proliferativníeh onemocnění včetně, avšak bez omezení, následujících:

karcinom včetně karcinomu močového měchýře, prsu, kolonu, ledvin, jater, plic, vaječníků, slinivky břišní, žaludku, děložního hrdla, štítné žlázy a kůže včetně skvamozně buněčného kaiviriviuu, io - hemopoetické tumory iymfoidní řady včetně leukémie, akutní lymfocytámí leukémie, akutní lymfoblastické leukémie. B-buněčného lymfomu, ΐ-bunččného lymfomu, Hodgkinova lymfomu, nehodgkinského lymfomu, vláknitobuněčného lymfomu a Burkettova lymfomu.

hemopoetické tumory myeloidní řady včetně akutních a chronických leukémií a promyeioeytické leukémie,

- tumory mesenchymálního původu včetně ťibrosarkomu a rhabdomyosarcomu, další tumory včetně melanomu, seminomu, teratokarcinomu, neuroblastomu a glíomu,

- tumory centrální a periferní nervové soustavy včetně astrocytomu, neuroblastomu, gliomu a schwanomů, tumory mesenchymálního původu včetně fibrosarkomu. rhabdomyosarkomu a osteosarkomu a

další tumory včetně melanomu. xenoderma pigmentózum, keratoaktanthomu, seminomu, thyroidního folikulámího karcinomu a teratokarcinomu.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu budou též inhibovat angiogenezi a tím ovlivňovat růst tumorů a poskytovat léčení tumorů a poruch souvisejících s tumory. Tyto antiangiogenní vlastnosti sloučenin obecného vzorce I až IV jsou též použitelné při léčení dalších stavů citlivých na antiangiogenní prostředky včetně, avšak bez omezení, určitých forem slepoty týkajících se retina lni vaskularizace, artritidy, zejména zánětlivé artritidy, mnohočetné sklerózy, restenózy a psoriázy.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu vyvolávají ěi inhibují apoptózu, fyziologický proces zániku buněk kritický pro normální vývoj a homeostázu. Pozměnění apoptických dějů přispívá k patogenesi řady lidských onemocnění. Sloučeniny obecného vzorce I až IV jako modulátory apoptózy jsou použitelné při léčení řady lidských onemocnění s odchylkami při apoptóze včetně, avšak bez omezení, karcinomu a prekancerosních poškození, chorob vztahujících se k imunitní odpovědi, virových infekcí, degenerativních onemocnění muskuloskeletálního systému a onemocnění ledvin.

Bez úmyslu vázat se na jakýkoliv mechanismus či morfologii lze uvažovat, že se sloučeniny podle tohoto vynálezu též mohou použít pro léčení jiných stavů, nežje rakovina či jiné prolifera40 tivní choroby. Tyto stavy zahrnují, avšak bez omezení, virové infekce, jako jsou infekce způsobené herpes virusem, povirusem, Epsteinovým-Barrovým virusem, Sindbisovým virusem a adenovirusem, auto imunitní choroby, jako je systémový lupus erythematosus, imunitně zprostředkovaná glomerunefritida, revmatická artritida, psoriáza, zánětlivé střevní onemocnění a autoimunitní diabetes mellitus, neurodegenerativní poruchy, jako je Alzheimerova choroba, demence související s AIDS, Parkinsonova choroba, amyotropní laterální skleróza, retin itis pigmentóza, spinální svalová atrofie a degenerace mozečku, AIDS. myelodysplastické syndromy, aplastiekou anemii, isehemieká poškození související s infarktem myokardu, mrtvici a reperfuzní poškození, restenózu, arytmii, aterosklerózu, onemocnění jater související s toxiny ěi alkoholem, hematologické choroby, jako je chronická anemie a aplastieká anemie, degenerativní onemocnění svalově kosterního systému, jako je osteoporosa a artritida, rinosinusitidu citlivou na aspirin, cystickou fibrosu, mnohoěetnou sklerózu, onemocnění ledvin a bolest při rakovině.

len to vynález tedy poskytuje způsob léčení subjektu, přednostně savců a zejména lidí, kteří potřebují toto léčení vzhledem ke kterémukoliv výše popsanému stavu, zejména nádoru či dalšímu proliferačnímu onemocnění, který zahrnuje krok podávání subjektu, který toto léčení potřebuje, alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I až IV v účinném množství. Další terapeu5 tické prostředky, jako jsou ty, které se popisují níže, lze použít při tomto způsobu spolu se sloučeninami podle tohoto vynálezu. Ve způsobu provedení tohoto vynálezu se může podávat další terapeutický prostředek (prostředky) před podáváním současně s podáváním nebo po podávání sloučeniny (sloučenin) podle tohoto vynálezu.

io Účinné množství sloučeniny podle tohoto vynálezu může stanovit ten, kdo má běžnou zkušenost v oboru, a toto množství zahrnuje například dávková množství pro člověka od zhruba 0,05 do 200 mg/kg/d, která se mohou podávat v jedné dávce nebo ve formě jednotlivých dávek, jako například od lx do 4x denně, přednostně se sloučeniny podávají v dávce nižší než 100 mg/kg/d, v jednotlivé dávce nebo ve dvou až čtyřech dílčích dávkách. Je třeba si uvědomit, že specifická is hladina dávky a frekvence dávkováni pro jakýkoliv konkrétní subjekt se může měnit a bude záviset na řadě faktorů včetně aktivity použité specifické látky, metabolické stability a trvání působení této sloučeniny, druhu, stáří, tělesné hmotnosti, celkovém zdravotním stavu, pohlaví a dietě subjektu, režimu a času podávání, rychlosti vylučování, kombinace léků a závažnosti konkrétního stavu. Preferované subjekty pro léčení zahrnují zvířata, nejlépe druhy savců, jako jsou lidé a domácí zvířata, jako jsou psi, kočky a podobně, trpící výše popsanými poruchami.

Tento vynález též poskytuje farmaceutický prostředek obsahující alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce i až IV schopnou léčení rakoviny či další proliferativni choroby v množství účinném k tomuto účelu a farmaceuticky přijatelné vehikulum či zřeďovací prostředek. Přípravky podle tohoto vynálezu mohou obsahovat další terapeutické prostředky, jak se popisuje níže a mohou se formulovat například použitím konvenčních tuhých či kapalných pomocných látek či zřed ovacích prostředků stejně tak jako farmaceutických aditiv typu vhodného pro režim požadovaného podávání (například pomocné látky, pojivá, konzervační prostředky, stabilizační prostředky, příchutě a podobně) způsoby, které jsou dobře známy v oboru farmaceutické přípravy to nebo které se požadují v rámci přijaté farmaceutické praxe.

Sloučeniny obecných vzorců I až IV lze podávat jakýmikoliv vhodnými prostředky, například perorálně, jako je tomu ve formě tablet, tobolek, granulí či prášků, sublingválně, bukálně, parenterálně, jako je tomu subkutánní mi, intravenózními, intramuskulámími či intrastemálními injek55 cem i ei i π fúzemi (například ve formě sterilních injekčních vodných či ne vodných roztoků nebo suspenzí), nasálně, jako je tomu při inhalačním spreji, lokálně, například ve formě krému nebo masti nebo rektálně, například ve formě čípků, v dávkových jednotkách prostředků obsahujících netoxická farmaceuticky přijatelná vehikula či zřeďovací prostředky. Tyto sloučeniny se mohou například podávat ve formě vhodné pro okamžité uvolňování nebo prodloužené uvolňování.

4D Okamžité či prodloužené uvolňování lze dosáhnout použitím vhodných farmaceutických prostředků obsahujících tuto sloučeninu nebo, zejména v případě prodlouženého uvolňování, použitím zařízení, jako jsou subkutánní implantáty nebo osmotická čerpadla. Tyto sloučeniny lze též podávat liposomálně. Například lze účinnou složku použít v přípravku, jako je tableta, tobolka, roztok nebo suspenze obsahující zhruba 5 až zhruba 500 mg/jednotkovou dávku sloučeniny či směsi sloučenin obecného vzorce I a II nebo v lokální formě (0,01 az 5 hmotnostních % sloučeniny obecného vzorce I a II pro jedno až. pět podání denně). Mohou se připravovat konvenčním způsobem s fyziologicky přijatelným vehikulem či nosnou látkou, pomocnou látkou, pojivém, konzervačním prostředkem, stabilizačním prostředkem, příchutí nebo s nosičem pro místní podávání. Sloučeniny obecných vzorců 1 až IV lze též připravovat v prostředcích, jako jsou steří I50 ní roztoky či suspenze pro parenterální podávání. Zhruba 0,1 až 500 mg sloučeniny obecného vzorce 1 až IV lze připravovat ve fyziologicky přijatelném vehikulu, nosiči, pomocné látce, pojivu, konzervačním prostředku, stabilizačním prostředku, atd. v jednotkové dávkové formě, jak vyžaduje přijatá farmaceutická praxe. Množství účinné látky v těchto prostředcích či přípravcích je přednostně takové, aby se obdrželo vhodné dávkování v daném rozmezí.

- 17 .

Příklady přípravku pro perorální podávání zahrnují suspenze, které mohou obsahovat například mikrokrystalickou celulózu pro zvětšení objemu, kyselinu alginovou nebo alginát sodný jako suspenzační prostředek, methy Icelulózu jako prostředek pro zvýšení viskozity a sladidla či příchutě známé v oboru a tablety s okamžitým uvolňováním mohou obsahovat například mikro5 krystalickou celulózu, díkalciumfosťát, škrob, stearát hořečnatý a/nebo laktózu a/nebo další pomocné látky, pojivá, nastavovací prostředky, prostředky urychlující rozpad, zřeďovací prostředky a maziva, jako jsou ty, které jsou známé v oboru. Lité tablety, lisované tablety nebo tablety získané mrazovým sušením jsou příklady forem, které lze použít. Příklady prostředků zahrnuj: tv, které se připravují ze sloučenin'⁷ CloučeninJ nndlp tnhntn vvnálezu se zřeďovacími io prostředky, které se ry chle rozpouštějí, jako je manitol, laktóza, sacharoza a/nebo cyklodextriny. V těchto přípravcích se též mohou používat vysokomolekulámí pomocné látky, jako jsou celulózy (avicel) nebo polyethylenglykoly (PEG). Takové přípravky mohou též zahrnovat pomocné látky napomáhající adhezi ke sliznici, jako je hydroxypropylcelulóza (HPC), hydroxypropyl methylcelulóza (HPMC), sodná sůl karboxymethylcelulózy (SCMC), kopolymer anhydridu kyseliny maleinové (například Gantrez) a prostředky pro řízení uvolňování, jako je polyakrylový kopolymer (například Carbopol 934). Maziva, leštící prostředky, příchutě, barviva a stabilizátory lze též přidávat pro usnadnění přípravy a použití.

Příklady přípravků pro nosní aerosolové či inhalační podávání zahrnují roztoky ve fyziologickém roztoku, které mohou například obsahovat benzylalkohol nebo jiné vhodné konzervační prostředky, prostředky podporující absorpci pro zvýšení biologické dostupnosti a nebo další solubi lizační či dispergační prostředky, jako jsou ty, které jsou známé v oboru.

Příklady přípravku pro parenterální podávání zahrnují injekční roztoky či suspenze, které mohou například obsahovat netoxické parenterálně přijatelné zřeďovací prostředky či rozpouštědla, jako je kremofor, manitol, 1,3-butandiol, Ringerův roztok, izotonický roztok chloridu sodného či jiné dispergační či smáčecí a suspenzační prostředky včetně syntetických mono- nebo diglyceridů a mastných kyselin, včetně kyseliny olejové.

Příklady přípravků pro rektální podávání zahrnují čípky, které mohou například obsahovat vhodnou nedráždivou pomocnou látku, jako je kakaové máslo, syntetické estery glycerolu nebo polyethylenglykoly, které jsou tuhé při běžné teplotě avšak zkapalňují anebo se rozpouštějí v rektální dutině s uvolňováním léku. Příklady přípravku pro lokální podávání zahrnují nosič pro lokální podávání, jako je Plastibase (minerální olej gelatinizovaný s polyethylenem). Například lze slou35 ceniny podle tohoto vynálezu podávat lokálně pro léčení plátů spojených s psoriázou a v tomto případě se může připravovat jako krém nebo mast.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu lze podávat buď samotné nebo v kombinaci s jinými protinádorovými či cytotoxickými prostředky a způsoby léčby použitelné při terapii nádorů či dalších prolífcrativních onemocnění. Zejména použitelné jsou protirakovinové a cytotoxické lékové kombinace, ve kterých druhý zvolený lék působí jiným způsobem nebo v jiné fázi buněčného cyklu, například v s fázi, než tyto sloučeniny obecných vzorců I až ÍV, které působí ve fázi G₂—M. Příklady skupin prot(nádorových a cytotoxických prostředků zahrnují, avšak bez omezení, alkylační prostředky, jako jsou yperít, alkylsulfonáty, nitrosomočovíny, ethyleniminy a triazeny, antimetabolity, jako jsou antagonisté foliatů, purinové analogy a pyrimidinové analogy, antibiotika, jako jsou antracvkliny, bleomycin, mítomycin, daktinomycin a plikamycin, enzymy, jako je L-asparagináza, inhibitory famesylprotein transferázy, hormonální prostředky, jako jsou glukokortikoidy, estrogeny/antiestrogeny, androgeny/antiandrogeny, progestiny a hormonální antagonisté uvolňování luteinizačního hormonu, oktreotidacetát, prostředky pro narušení tubulů, jako jsou ekteinascidiny nebo jejich analogy a deriváty, prostředky pro stabilizaci míkrotubulů, jako je paklitaxel (Taxol^R), docetaxel (Taxotere^R) a epothilony a-F nebo jejich analogy či deriváty, látky rostlinného původu, jako jsou alkaloidy vinca, epipodofylotoxiny, taxany a inhibitory transferázy, fenyl protein transferázové inhibitory a různé prostředky, jako je hydroxymočovina, prokarbazin, mitotan, hexamethylmelarnin, koordinační komplexy platiny, jako je cisplatina a karboplatina a další prostředky používané jako protinádorové a cytotoxické prostředky, jako jsou

- 13 C7 301498 Bó modifikátory biologické odpovědi, růstové faktory, imunitní modulátory a monoklonální protilátky. Sloučeniny podle tohoto vynálezu lze též použít ve spojení s terapií zářením.

Reprezentativní příklady těchto skupin protinádorových a cytotoxických prostředků zahrnují, avšak bez omezení mechlorethaminhydrochlorid, cyklofosfamid, chlorambucil, melfalan, ifosfamid, busulfan, karmustin, lomustin, semustin. streptozocin, thiotepu, dakarbazin, methotrexat, thioguanin, merkaptopurin, fludarabin, pentastatin, kladribin, cytarabin, íluoruracíl, doxorubicinhydroehlorid, daunorubicin, idarubicin, leomycinsulfat, mitomycin C, aktinomycin D, safraciny, saframyciny, chinokarciny, dískodermolidy, vinkristin, vinblastin, io vinorelbintartarat, etoposid, teniposid, paklitaxel, tamoxifen, estramustin, sodnou sůl estramustinfosťatu, flutamid, buserelin, leuprolid, pteridiny, diynesy, levamisol, aflakon, interferon, interleukiny, aldesleukín, filgrastim, sargramostin, rituximab, BCG, tretinoin, irinotekanhydrochlorid, betamethoson, gemcitabinhydrochlorid, altretamin a topotekan a kterýkoliv jejich analog či derivát.

Preferovanými látkami těchto skupin jsou, avšak bez omezení, paklitaxel, cisplatina, karboplatina, doxonibicin, karminomycín, daunorubicin, aminopterin, methotrexat, methopterin, niitomycinC, ekteinascidin 743, porfíromycin, 5-fluoruraeil, 6-merkaptopurin, gemcitabin, cytosinarabinosid, podofylotoxin nebo podofylotoxinové deriváty, jako je etoposid, etoposid20 fosfát nebo teniposid, melfalan, vinblastin, vinkristin, leurosidin, vindesin a leurosin.

Příklady protinádorových a dalších cytotoxických prostředků zahrnují následující: epothHonové deriváty, které se popisují v německém patentu DB 4138042.8, WO 97/19086, WO 98/22461, WO98/25929, WO 98/38192, WO99/01124, WO 99/02224, WO99/02514, WO99/03848.

WO 99/07692, WO 99/27890, WO 99/28324, WO 99/43653, WO 99/54330, WO 99/54318, WO99/54319, WO99/659I3, WO99/67252, WO 99/67253 a WO00/00485, cyklin^Jependentní kinázové inhibitory popisované ve WO 99/24416 a prenylprotein transferázové inhibitory popisované ve WO 97/30992 a WO 98/54966.

Kombinace podle tohoto vynálezu lze též připravovat nebo podávat spolu s jinými terapeutickými prostředky, které se volí vzhledem k jejich konkrétní použitelnosti při léčení v souvislosti s výše popsanými stavy. Například lze sloučeniny podle tohoto vynálezu připravovat s prostředky pro prevenci nevolnosti, přecitlivělosti a dráždění žaludku, jako jsou antiemetika a antihistaminika H, a Ek

Výše popsané terapeutické prostředky při použití v kombinaci se sloučeninami podle tohoto vynálezu lze použít v množstvích určených v Physieians Desk Reference (PDR) nebo jinak stanovených tím, kdo má zkušenost v oboru.

Obecné způsoby přípravy (Λ) Epothilonové deriváty 1 až lil

Tento vynález se zaměřuje na přípravu epothilonových derivátů Ia, lb, Ila, lib a III, ve kterých je methylová skupina C—21 částečně či úplně substituovaná jinými skupinami G¹ až Gⁿ. R může být atom vodíku nebo methylová skupina, P-Q dvojice uhlíků spojených dvojnou vazbou nebo epoxidová skupina.

Následující obecný vzorec ukazuje epothilonové jádro včetně skupiny -CH= v poloze 17 (atom uhlíku Cl 7), zatímco obecné vzorce Ia, lb, Ila a III se týkají sloučenin majících toto epothilonové jádro plus jeden ze substituentů ukázaných v kombinaci se symboly těchto sloučenin Ia, lb, Ila, Ubalil.

- 14CZ 301498 B6

G^l je atom vodíku, atom halogenu, kyanoskupina, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina,

G² je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina,

G³ je atom kyslíku, atom síry, skupina NZ¹.

G⁴ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, skupina OZ², NZ²Z'\ in Z²C=O, Z⁴SO₃, případně substituovaná glykosylová skupina,

G^s je atom halogenu, skupina N_h NCS, SR, CN, NC, N(Z^l)f, heteroarylová skupina,

G⁶ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, skupina CFj, OZ⁵, SZ⁵, 15 NZ⁵/⁶,

G⁷ je skupina CZ⁷, atom dusíku,

G⁸ je atom vodíku, atom halogenu, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, skupina 20 OZ¹⁰, SZ^WNZ^IGZ,

G⁹ je atom kyslíku, atom síry, skupina -NH-NH-, N-NG¹⁰ je atom dusíku, skupina CZ¹²,

G je aminoskupina, substituovaná aminoskupina, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová skupina.

- 15CZ 301498 B6

Z je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina, substituovaná acylová skupina,

Z² je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina, substi5 tuovaná arylová skupina, heterocyklická skupina, /' je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina, substituovaná acylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová skupina, io Z⁴ alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová skupina, heterocyklická skupina,

Z? je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina, substituovaná acylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová skupina,

Z⁶ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina, substituovaná acylová skupina,

Z⁷ je atom vodíku, atom halogenu, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová

2o skupina, substituovaná ary lová skupina, skupina OZ⁸, skupina SZ⁸, skupina NZ^SZ⁹,

Z⁸ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina, substituovaná acylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová skupina,

Z⁹ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina, substituovaná acylová skupina,

Zⁱ⁰ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina, substituovaná acylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová skupina,

Z¹¹ je atom vodíku, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, acylová skupina, substituovaná acylová skupina,

Z¹² je atom vodíku, atom halogenu, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina, substituovaná arylová skupina.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu lze připravit ze sloučenin s použitím obecných způsobů popsaných v následujících schématech 1 až 8. Veškeré substituenty se definují v těchto schématech nebo odpovídají definicím popsaným výše.

41)

S použitím epothilonů A-C 1 s nechráněnými hydroxylovými skupinami v polohách 3, 7 nebo například epothilonů chráněných I MS jako výchozích látek lze obdržet 21-hydroxyepothilony 4 zN-oxidů 2, jejichž příprava se popisuje v publikaci WO 98/38192, která se zde zahrnuje v plném znění (schéma 1). N-oxidy 2 reagují s halidy kyselin a bázemi, přednostně s halidy kyse45 líny p-toluensul fonové a s 2,6-1 utidinem s obdržením 21-haloepothilonú 3. Deoxygenace epoxidů 4 podle známých způsobů poskytuje 21-hydroxyepothilony C a D 5.

Alternativně lze obdržet 4 a 5 biotransformací (21-hydroxylácí) epothilonů A-D za pomocí například kmenů Sorangium cellulosum, jak se popisuje v publikací WO 98/22461 nebo kmenu

Actinornyces sp. 15847, jak se popisuje v publikaci PCT/US99/27954, které se zde zahrnují v plném znění formou odkazu. Epothilon 3, 4, 5 s chráněnými 3,7-hydroxylovými skupinami nebo nechráněné cpothilony (schéma 1) (viz například WO 97/19086) poslouží dále pro přípravu derivátů strukturních typů I až III.

- 16CZ 301498 B6

Schéma 1

R

13)

Hai - Halogen

- 17CZ 301498 B6

Schéma 2

Schéma 2 lze znázornit následujícím způsobem (vynechané epothilonové jádro včetně skupiny -Cl 1“ v poloze 17 znamená, že tato část molekuly se neúčastní znázorněných reakcí).

R¹O

(6) R¹ = Alkyl, Acyl, (substit) Alkyl·, (substit) Aryl-sulfonyl (subst)-Glycosyl (3) X“ Halogen (7) X=N₃, N=C-S, SH,

CN, NC, \5>N (8) R¹ = Alkyl, Acyl mit X = N₃ h₂n (9)

c)

R’-U

R¹-N

b)

(IO) R¹ = Alkyl, Acyl,

R\l_&

R’> ^S' (11) R¹, R² = Alkyl, Acyl (12) R¹. R², R³ = Alkyl

a) Sloučeniny 3 a 7 lze obdržet ze sloučenin 4 nebo 5 i) aktivací, například pomocí Tosllal/pyridinu s následujícím ii) nukleofilním vy těsněním halidovými anionty (sloučenina 3), anionty skupinou Ni.N=C=S. CN, NC nebo SH (sloučenina 7) místo hydroxylové skupiny, NaNi se užívá například pro zavedení N₃ a kyanid stříbrný například pro zavedení izonitrilové skupiny.

b) Sloučeninu 6 lze obdržet ze sloučeniny 4 nebo 5, sloučeninu 8 ze sloučeniny 3 nebo 7 (X = SH) a sloučeninu 10 ze sloučeniny 9 reakcí výchozí sloučeniny s činidlem obecného

- 18CZ 301498 B6 vzorce R'Hal za přítomnosti báze, kde R¹ může být případně substituovaná alkylová skupina, acylová skupina, případně substituovaná ary Isulfony lová skupina nebo případně substituovaná glykosylová skupina pro přípravu sloučeniny 6, alkylová nebo acylová skupina pro přípravu sloučenin 8 nebo 10. Pokud sloučenina 9 reaguje s činidly vzorců R’Hal a R²Hal (R¹ a R jsou alkylová skupina nebo acylová skupina), získá se sloučenina 11 a pokud sloučenina 9 reaguje s činidly vzorců R'Hal, R²Hal a R³Hal (R^l, R² a R³ jsou alkylové skupiny), získá se sloučenina 12.

c) Sloučeninu 9 lze obdržet ze sloučeniny 7 pro X — i) redukcí, například vodíkem a Lindlarovým katalyzátorem v ethanolu nebo ii) nebo reakcí s fosfiny, například PMe.i a poté s vodným amoniakem.

Schéma 3

Schéma 3 lze znázornit následujícím způsobem (vynechané epothilonové jádro včetně skupiny CH= v poloze 17 znamená, že se tato část molekuly neúčastní znázorněné reakce).

Ky do)(p-Q=A) (·’) (Ρ-α=Δ) <⁷>

a) Sloučeninu 2 lze obdržet reakcí sloučeniny 1 s oxygenačním činidlem, jako je kyselina m-ehlorperbenzoová.

b) a c) Sloučeninu 4 lze obdržet reakcí sloučeniny 2 s (b) acylačním systémem obsahujícím například (b) (CF3CO)₂O/2,6-lutidin a poté (e) methanol/vodný amoniak.

d) Sloučeninu 7 lze obdržet reakcí sloučeniny 4 s difenyl fosfory lazidem (DPPA)/díazabicykloundecenem (DBU).

e) Sloučeninu 9 (P-Q = epoxidová skupina) lze obdržet redukcí sloučeniny 7 s fosfinem, například PMEí a poté reakcí s vodným amoniakem.

- 19CZ 301498 B6

Γ) Sloučeninu i0 s PQ - epoxidová skupina lze obdržet reakcí sloučeniny 9 s(terc-BuOCO)_:O/NEb.

g) Sloučeninu 10 s P-Q = dvojice atomů uhlíku spojených dvojnou vazbou lze obdržet redukcí sloučeniny 10 s P-Q = epoxidová skupina s použitím WCCn-buty 11ithia.

h) Sloučeninu 9 (P Q = dvojná vazba) lze obdržet sejmutím chránicí skupiny sloučeniny 10 s P- Q = dvojice atomů uhlíku s dvojnou vazbou a R¹ - terc-BuOCO s použitím kyseliny trifluoroctové.

io Schéma 4

Schéma 4 lze znázornit následujícím způsobem (vynechané epothilonové jádro včetně skupiny -CH= v poloze 17 znamená, že se tato část molekuly neúčastní znázorněné reakce).

d)

S·^, (7)

a) Sloučeninu 6 lze obdržet ze sloučeniny 4 acylací směsí p-tosylchlorid/Hunigova báze.

b) Sloučeninu 7 s nezměněnou epoxidovou skupinou lze obdržet ze sloučeniny 6 substitucí kyanidem, například kyanid draselný/18 crown-6.

c) Sloučeninu 7 s P-Q-dvojice atomů uhlíku spojených dvojnou vazbou lze obdržet ze sloučeniny 7 s P-Q - epoxidová skupina redukcí směsí WCI_ft/n-butyl lithium.

d) Sloučeninu 7 s nezměněnou epoxidovou skupinou lze obdržet ze sloučeniny 6 substitucí imidazolem za přítomnosti báze, například uhličitanu draselného.

Schéma 5 lze ilustrovat následujícím způsobem (vynechané epothilonové jádro včetně skupiny -CH= v poloze i 7 znamená, že se tato část molekuly neúčastní znázorněné reakce).

-20CZ 301498 B6

Schéma 5

bl

O.

W / Ίΐ ,ΖλΛ/ (I4)

(22a) R = OR¹. R¹ « H, Alkyl, Aryl (22b) R = N{R^a)₂,

R^a =H, ABtyl, Acyl (22c)R-Alkyl, Aryt

O (15)R = Alkyl- Afyl

HO (19) R^a = Alkyl

h) e

í20)R² = Alkyl

a)

e (18)R=H, Alkyl

HO

R¹' (21) R¹,R^a = Alkyl

Z 21 ¹

N (16) X = Halogen Y * H, Halogen

e)

17) R = H, Alkyl, Acyl

a) Sloučeninu 13 lze obdržet oxidací sloučeniny 4 nebo 5 oxidem manganičitým.

b) Sloučeninu 14 lze obdržet reakcí sloučeniny 13 s CH₂Ni.

c) Sloučeninu 15 lze obdržet podrobením sloučeniny 13 Wittigovč reakci,

d) Sloučeninu 16 lze obdržet zpracováním sloučeniny 13 reakčním systémem obsahujícím chlorid chromitý a CHHal-s.

e) Sloučeninu 17 lze obdržet reakcí sloučeniny 16 s butyllithiem a RHal (R = atom vodíku, alkylová skupina nebo aeylová skupina).

f) Sloučeninu 18 lze obdržet reakcí sloučeniny 13 s CH₂N₂ pro 18 (R = atom vodíku na substituentu C21) nebo Me₂SOCHR pro 18 (R = atom vodíku, alkylová skupina).

g) Sloučeninu 19 lze obdržet reakcí sloučeniny 13 s R^:MgHal nebo R^?Li (R² = alkylová skupina).

h) Sloučeninu 20 lze obdržet oxidací sloučeniny 19, například oxidem manganičitým.

-21 CZ 301498 B6

i) Sloučeninu 21 lze obdržet reakcí sloučeniny 20 sR/MgHal nebo RjLi (R¹ alkylová skupina).

k) Sloučeniny 22a, 22b a 22c lze obdržet reakcí sloučeniny 13 s H₂NR, kde R = OR' 5 a R¹ = atom vodíku, alkylová skupina nebo arylová skupina pro sloučeninu (22a), R = N(R²)₂ a R~ = atom vodíku, alkylová skupina nebo acylová skupina pro sloučeninu (22b) a R = alkylová skupina nebo arylová skupina pro sloučeninu 22c.

l) Sloučeninu 23 lze obdržet reakcí sloučeniny 13 se zdrojem kyanoskupiny, například ío s kyanovodíkem.

m) Sloučeniny 10 a 11 lze obdržet redukční aminací 13 s HNR^² a například natrium-kyanoborohydridem, kde R¹ a R² - atom vodíku, alkylová skupina.

i?

Schéma 6

Schéma 6 lze znázornit následujícím způsobem (vynechané epothilonové jádro včetně skupiny CI I: v poloze 17 znamená, že se tato část molekuly neúčastní znázorněné reakce).

(27> R¹ = Alkyl, R² - Acyl

a) Sloučeninu 24 lze získat oxidací sloučeniny 13, například oxidem stříbrným ve směsi tetrahydrofuran/voda (poměr tetrahydrofuran/voda, například 9:1).

b) Sloučeninu 25 lze obdržet methylací sloučeniny 24, například CH₂N₂ v ethylacetátu,

c) Sloučeninu 26 lze obdržet reakcí sloučeniny 25 s přebytkem MgHal nebo Rl.i(Ralkylová skupina).

d) Sloučeninu 27 lze obdržet acvlací sloučeniny 26 s R²Hal (R~ — nrvlnvá skiminal za o přítomností báze, například DMAP.

e) Sloučeninu 28 lze obdržet nejprve aktivací karboxylové skupiny ve 24, například ethyichlorformiftem/triethylaminem a další reakcí s R^H? (R¹ - atom vodíku, alkylová skupina nebo arylová skupina) v tetrahydrofuranu.

f) Sloučeninu 29 lze obdržet dehydratací sloučeniny 28 (R^l = atom vodíku) například oxychlorídem fosforečným i/triethy lam inem.

-23CZ 301498 B6

Schéma 7

Schéma 7 lze znázornit následujícím způsobem (vynechané epothilonové jádro včetně skupiny -CH- v poloze 17 znamená, že se tato část molekuly neúčastní znázorněné reakce).

R' = H, Alkyl R² = Alkyl

(37) R³ = Alkyl, Acyl

(31) R³ = Acyl

(38) R³ = H, Alkyl, Acyl R* = Alkyl, Acyl

a) Sloučenina 31 (R³ = acylová skupina) se může získat reakcí sloučeniny 19 nebo 21 s aktivovaným derivátem karboxylové kyseliny, například RCOHal (R³ - RCO) za přítomnosti báze.

io b) Sloučeninu 20 lze obdržet oxidací sloučeniny 19 (R¹ = atom vodíku, R² = alkylová skupina) například oxidem manganičitým.

-24CZ 301498 Bó

c) Sloučeninu 34 lze obdržet kondenzací sloučeniny 20 s H2NR³ (R³ - atom vodíku, alkylová skupina, ary lová skupina, skupina OR nebo NRR⁴ s R a R⁴ = alkylová skupina, arylová skupina).

d) Sloučeninu 35 lze obdržet reakcí sloučeniny 34 (R³ = alkylová skupina, arylová skupina) s s R'MgHal nebo R?Li (R¹ a R² = alkylová skupina).

e) Sloučeninu 32 lze obdržet reakcí sloučeniny 20 (R² = CF;) s i) H?NOpTos a ii) amoniakem.

f) StGučcr.ir.u 36 lze obdržet podrobením sloučeniny 20 redukční aminaci.

o

g) Sloučeninu 38 lze obdržet alkylaci nebo acylaci sloučeniny 35 s R⁵Hal (R⁵ = alkylová skupina nebo acylová skupina) za přítomnosti báze.

b) Sloučeninu 33 lze obdržet oxidací sloučeniny 32, například oxidem stříbrným.

i) Sloučeninu 37 lze obdržet alkylaci nebo acylaci sloučeniny 36 pomocí R'Hal (R³ = alkylová skupina nebo acylová skupina) za přítomnosti báze.

(B) Epothlionové deriváty IV

(IV)

Dále se tento vynález zaměřuje na přípravu epothilonovýeh derivátů IV obecného vzorce IV znázorněného výše, ve kterém

P-Q je dvojice atomů uhlíku spojená dvojnou vazbou nebo epoxidová skupina,

R je atom vodíku nebo methylová skupina a

G¹¹ je aminoskupina, substituovaná aminoskupina, alkylová skupina, substituovaná alkylová skupina, arylová skupina nebo substituovaná arylová skupina.

Příprava a přesmyk N-acylepothilon--N-oxidů

Příprava epothilon-N-oxidů 2 (P-Q = epoxidová skupina) a jejich přesmyk na 21-acyloxyepothilon následujícího obecného vzorce 6 se popisuje v publikaci WO 98/38192, jejíž plný text se zde zahrnuje formou odkazu.

-25 CZ 301498 B6

(6)

Schéma 8

1.4)

Schéma 8 lze znázornit uvedeným způsobem (vynechané epothilonové jádro včetně skupiny -CH= v poloze 17 znamená, že se tato část molekuly neúčastní znázorněné reakce). P-Q představuje epoxidovou skupinu nebo dvojici atomů uhlíku spojených dvojnou vazbou, R je atom vodíku nebo methylová skupina.

a) Sloučeniny 3 a 6 lze obdržet reakcí sloučeniny 2 sR'SO₂Cl za přítomnosti báze (R¹případně substituovaná alkylová skupina nebo případně substituovaná arylová skupina).

-26Cl 301498 B6

b) Sloučeniny 6 a IVa/b lze obdržet reakcí sloučeniny 2 s aktivovaným derivátem karboxylové kyseliny, například s anhydridem karboxylové kyseliny.

c) Sloučeninu 4 lze obdržet reakcí sloučeniny IVa/b s nukleoflním prostředkem NuH nebo

Nu’.

Estery 6 jsou meziprodukty použitelné pro řadu epothilonů, které jsou dále modifikované v poloze C-21.

io Jestliže například 2 reaguje s acetanhydridem, lze po krátkém čase obdržet nový neočekávaný meziprodukt IV a přitom se 4 úplně transformuje na 6 po delší době reakce. Jestliže se reakce přeruší ve správném čase, lze chromatograficky izolovat IV ve formě dvou diastereomerů IVa alVb.

Sloučeniny typu IV nebyly dosud popsány. Strukturu lze zřejmě odvodit od jejich spektroskopických údajů a dalších reakcí.

Pro preparativní účely je zvláště důležitá jejich reakce s nukleofilními činidly, které vedou k C-21 substituovaným epothilonům 6, Nu = například substituenty s uhlíkem, dusíkem, kyslíkem, sírou a halogenem.

Příklady provedení vynálezu

Následující neomezující příklady slouží k ilustraci praktického provedení tohoto vynálezu.

Příklad 1 io Převedení epothilonů B na epothilon F

(i) 1.98 g (3.90 mmol) epothilonů B se umístí pod atmosféru argonu a rozpustí v 60 ml suchého díchlormethanu. K tomuto roztoku se přidá 0,720 g mCPBA (4,17 mmol, 1,07 ekvivalentů). Směs se míchá při teplotě 25 °C po dobu 5,5 h. Do reakční směsi se přidá 60 ml roztoku hydro35 genuhličitanu sodného a směs se extrahuje chloroformem, 3x 75 ml. Organické fáze se promyjí 100 ml vody a poté 70 ml vodného 5% roztoku siřičitanu sodného a dále 70 ml nasyceného roztoku chloridu sodného. Organická fáze se potom vysuší síranem sodným. Surový reakční produkt se podrobí chromatograf i na silíkagelu eluci 2% methanolem v chloroformu s obdržením 0,976 g N-oxidu (48 %) ve formě bílé nadýchané látky.

(ii) Do opětovné zatavitelné trubice se pod atmosférou argonu přidá 0,976 g N-oxidu (1,86 mmol), rozpuštěného v 35 ml suchého díchlormethanu, 2,6-lutidinu (1,73 ml, 14,88 mmol, 8 ekvivalentů) a anhydridu kyseliny trifluoroctové (1,84 ml, 13,02 mmol, 7 ekvivalentů). Trubice se zataví a zahřívá při teplotě 70 °C po dobu 25 min. Směs se ponechá ochladit a rozpouštědlo se odstraní pod proudem argonu s následujícím odpařením na několik ml tmavě žluté tekutiny ve vakuu. Reakční směs se zředí 25 ml methanolu a přidá se 2,9 ml 28% vodného roztoku hydroxidu amonného. Směs se zahřívá na teplotu 45 °C po dobu 20 min a poté se ochladí na teplotu

-27CZ 301498 B6 místnosti. Surový produkt se odpaří na rotační odparce a chromatografuje se s použitím silikagelu eluci 4% methanolem v chloroformu s obdržením 0,815 g epothilonu F {84 %).

Příklad 2

Příprava 21-azidoepothilonů 7

Příklad: [ 1 S-[ 1 R\3R’(E),7R\1 0S\l lR\l2R\l6S’]]-3-[2-[2-<Azidomethyl)-4-thiazolyl]-li o methy letheny 1J-7,11 -dihydroxy-8,8,10,12,16-pentamethy 1-4,17~dioxabicyklo[ 14.1.0]heptadekan-5,9-dion (R - CH₂, G - G- H, G⁵ = N₂ v obecném vzorci lb)

K míchanému roztoku epothilonu F z příkladu 1 výše (957 mg, 1,83 mmol) ve 20,0 ml tetrahydrofuranu se při teplotě místností přidá pod atmosférou argonu 0,47 ml difenylfosforyla2idu (604 mg, 2,19 mmol, 1,2 ekvivalentů). Směs se míchá zhruba po dobu 3 min, poté se přidá

1,8-diazabicyklo[5.4.0]undec-7-en (0,27 ml, 278 mg, 1,83 mmol, 1 ekvivalent) a směs se míchá při teplotě 0 °C. Po 2 h se směs ohřeje na teplotu 25 °C a míchá se po dobu 20 h. Reakění směs se zředí 150 ml ethylacetátu a promyje 50 ml vody. Vodná vrstva se extrahuje 35 ml ethylacetátu. Spojené organické vrstvy se vysuší síranem sodným a odpaří ve vakuu. Surová látka se podrobí io chromatografii na silikagelu eluci 50% ethylacetátem v hexanu s obdržením 913 mg (91 %)

21-azidoepothilonu B ve formě čiré bezbarvé olejovité kapaliny.

Hmotnostní spektrometrie (ESI⁺): 549,3 (M+H)'.

2? 'H NMR (300 MHz, CDC1,): δ 6,59 (široký s, 17-H), 7,04 (s, 19-H), 4,63 (s, 21-II,).

HRMS (DCI) CiTHjoNjOftS): [M ’ ] vypočítaná hodnota 549,2747, nalezená hodnota 549,2768.

Příklad 3

Příprava 21-aminoepothilonů 9

Příklad: flS-[lR*,3R*(E),7R*,10S\lIR,12R’,16S*]]-3-f2-f2-(AminomethylH-thiazolyl]-l35 methy]ethenyl]-7,l l dih_\dro\y 8,8,10,!2,16-pentameihyl 4,17 dioxabieyklo[14,1 .Ojheptadekan--5.9- dion (R “ CIh, G¹ = G² - G⁴ = H, G' = NZ¹ v obecném vzorci la)

Lindlarův katalyzátor, 18,0 mg se suspenduje v 500 μΐ ethanolu pod atmosférou vodíku a směs se nasytí vodíkem. Poté se přidá 15,9 mg (29,0 pmol) 21-azidoepothilonu B z příkladu 2 výše roz40 puštěného ve směsi ethanol-methanol. Po míchání po dobu 30 min při teplotě místnosti se suspenze zfiltruje celitem a promyje ethylacetátem. Rozpouštědlo se z organické fáze odpaří a vysuší za vysokého vakua. Puriflkace surového produktu se provede chromatografii PSC (rozpouštědlo dichlormethanjmethanol 90:10), při které se obdrží 12,3 mg (81 %) 2 l-aminoepothilonu Β 1 mg (6 %) aduktu.

H NMR (300 MHz, CDCh): 5 6,58 (široký s, 17-H), 7,05 (s, 19-H), 4,15 (s, 21-HG.

HRMS (DCI) CG JLjNhObS: [M+H ] vypočítaná hodnota 522,2764, nalezená hodnota 522,2772.

Příklad 4

Příprava 21-aminoepothilonů 9 (alternativní způsob)

Příklad: [ 1 S-[ 1 R’,3 R*(E),7R\ 1 OS*, 11R* ,12ER’.16SJ j-3-[2-[2-( Aminomethy l>4-thiazoly 1]-1 methy letheny l]-7,11-dihydroxy-8,8,1 OJ 2,16-pentamethy Μ, 17-dioxabicyklo[ 14.1.0]heptadekan-5.9-díon

K míchanému roztoku 21-azidoepothilonu B (příklad 2) (1,070 g, 1,950 mmol) v 30,0 ml tetra10 hydrofuranu se pod atmosférou argonu přidá 0,22 ml tri methyl fosfi nu (0,163 g, 2.145 mmol.

1,1 ekvivalentu). Poté se přidá voda (5,5 mí) a směs se míchá při teplotě 25 °C. Po 3 h se azid plně spotřebuje a přidají se 3 ml 28% vodného roztoku hydroxidu amonného pro dokončení převedení fosforyliminu na amin. Po míchání při teplotě 25 °C po dobu 1 h se rozpouštědla odpaří ve vakuu. Surová látka se podrobí ch romato grafu na silikagelu eluci 1% triethy lam inem i? a 2,5% methanolem v chloroformu s obdržením 924 mg (91 %) 21-aminoepothilonu B ve formě bílé tuhé látky.

Hmotnostní spektrometrie (ESI ): 523,3 (M+H)\

Příklad 5 [ 1 S-[ 1 R’,3R’(E),7R\ 10S‘, 11R*, 12R‘, 16S*]J-3-[2-[2-[f[( 1,1-Dimethylethoxy)karbony!lamino]methyl] 4 thiazoly l j l rnethy lethenyIJ-7,11 -dihydroxy-8,8, l OJ 2,16-pentamethy Μ, 17 -dioxa25 bicykloL 14 J .0]heptadekan-5,9-dion

K roztoku 21-aminoepothiíonu B (126 mg, 0,24 mmol) v methanolu (4,0 ml) se přidá triethylamin (67 μΐ, 048 mmol, 2 ekvivalenty) a di-terc-butyldikarbonát (65 mg, 0,3 mmol, 1.25 ekvivalentu). Reakční směs se míchá po dobu 2 h. Chromatografíe na tenké vrstvě ukazuje úbytek výchozí látky. Reakční směs se odpaří ve vakuu a podrobí chromatografii na silikagelu eluci 5% methanolem v chloroformu s obdržením 164 mg (100%) 21 -aminoepothilonu B ve formě bílé tuhé látky.

Příklad 6 [4S-[4R’,7S*,8R*,9R*J5R*(E)]]-16 ~[2-[2-[[[(l J-Dimethylethoxy)karbonyl]amino]methyl]-4thiazolyl]-1 -methy letheny l]-4,8-dihydroxy- 5,5,7,9.13-pentamethy!-1 -oxa-1 J/Jcyklohexadccen-2,6-dion

-29CZ 301498 Bó

Bezvodý tetrahydrofuran (3,0 ml) se umístí do baňky vysušené v sušárně pod atmosférou argonu a ochladí na teplotu -78 °C. Pod proudem argonu se k chladnému tetrahydrofuranu přidá chlorid wolframový (206 mg, 0,52 mmol, 2 ekvivalenty) a poté n-butyllithium (0,650 ml, 1,6M roztok v hexanu, 1,04 mmol, 4 ekvivalenty), Reakční baňka se odstraní z chladící lázně a míchá se při < teplotě místnosti po dobu 15 min. Reakění směs se potom umístí do lázně při teplotě 0 °C a míchá se po dobu dalších 5 min před přídavkem roztoku 21-aminoepothilonu B (azeotropická destilace přes noc z toluenu ve vakuu do vysušení) (164 mg, 0,26 mmol, 1 ekvivalent) v tetrahydrofuranu (1,5 ml), Reakční směs se udržuje při teplotě 0 °C po dobu 45 min. Chromatografie na tenké vrstvě vykazuje spotřebu většiny výchozího materiálu. Reakce se ukončí přídavkem io nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného (5 ml) a rozdělí mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (25 ml) a dichlormethan (50 ml). Vodná fáze se extrahuje 3x dichlormethanem. Spojené organické vrstvy se vysuší síranem sodným, odpaří ve vakuu a purifíkují chromatografií na silikagelu, nejprve 7% methanolem v chloroformu a poté na druhém sloupci eluovaném 50% ethylacetátem v hexanu s obdržením 65 mg (41 %) 21-N-BOC15 aminoepothilonu D.

Hmotnostní spektrometrie (ESI ): 607,3 (M+H)\ (ESI ): 605,3 (M-H) .

Příklad 7 [4S-[4R ,7S*,8R ,9R*,15R(E)]]“16-[2“f%(Aminomethyl)-4-thiazolyl]-l“iTiethylethenyl]-4,8d i hydroxy 5,5.7.94 3--pentameth\l-l-o\a-l 3 (Zý-cyklohexadecen-2.6—d ion

21-N-BOC-Aininoepothilon D (98 mg, 0,16 mmol) se při teplotě 0 °C zpracuje předem ochlazeným roztokem 10% kyseliny trifluoroctové v dichlormethanu (4,0 ml). Po 40 min se reakční směs ponechá ohřát na teplotu místnosti a po dalších 20 min se přidá samotná kyselina trifluoroctová (0,6 ml). Po 50 min se přidá další množství (0,5 ml) kyseliny trifluoroctové. Reakci lze považovat z 50% za ukončenou po 1,75 h a rozpouštědla se odpaří ve vakuu. Zbytek se vyjme ethyl3i) acetátem (50 ml) a nasyceným vodným roztokem hydroxidu amonného (50 ml) a extrahuje se ethylacetátem (3x 50 tni). Spojené organické vrstvy se vysuší síranem sodným a poté se podrobí chromatografii na silikagelu eluci nejprve samotným ethylacetátem a poté 10% roztokem methanolu v ethylacetátu s obsahem 1 % kyseliny trifluoroctové s obdržením 16,8 mg (38 %) požadovaného 21-aminoepothilonu D ve formě čirého filmu spolu se 45 mg 21-N-BOC-amino35 epothilonu D.

Hmotnostní spektrometrie (ESI ): 506.3 (M+H)¹, (ESI): 504,3 (M-H) .

Příklady přípravy 21-acyloxyepothilonů 6 se popisují v příkladech 8 až 10.

Příklad 8

Příklad: [1S-[IR‘,3R‘(E),7R\iOSJ IR‘,12R‘,16S’1]-7,1 l-Dihydroxy-8,8,l0,12-tetramethyl-345 [ 1 -methyf-2-[2-[(pentanoyloxy)methyIj 4 thíazolvIjethenyl]-4,17-dioxabieyklo[ 14.1 .OJheptadekan-5,9-dion (R - G¹ = G² = H, G¹ = O, G⁴ = Z²C~O, Z² - n-Bu v obecném vzorci la)

-30CZ 301498 B6

K roztoku 20 mg (30 μπιοί) epothílon-Λ-Ν oxidu ve 100 μί dichlormethanu se přidá 83,0 μ!

(419 pmol) anhydridů kyseliny valerové a 20,0 μί (172 μπιοί) 2,6-lutidinu. Reakční směs se míchá po dobu 30 min při teplotě 75 °C, rozpouštědlo se odpaří a vysuší ve vysokém vakuu.

Puriflkace surového produktu se provede preparativní vysokovýkonnou kapalinovou ehromato5 grafií (Nucleosil 100, rozpouštědlo: acetonitril/voda 50:50) s obdržením 9 mg (40%) valeratu epothilonu-E-21.

'HNMR (300 MHz, CDCl·): δ 6,60 (s, 17-H), 7,14 (s, 19-H), 5,35 (s, 21-H₂), 3,62 (t, 2 -H_?), z n/rti T U_A 1 7_1 /1 fm Δ'_[4_ϊ O Qt ft

1,\J 1,1 «*<!/, ¹ ,-’ V“, ¹ **Z/í ¹ - --.!/

HRMS (El) C₃|H₄7NO₈S: vypočítaná hodnota 593,3022, nalezená hodnota 593,3007.

Příklad 9

Příklad: [lS-[lR‘.3R*(E),7R*,10S\l 1R*, 12R\ 16S‘y|-7,11-Dihydroxy-8,8,10,12-tetramethyl-3[ 1 -methyl-2-[2-[(naftoyloxy)methy 1 ] -4-thiazolvlJethenyl] 4,17-dioxabicyklo[ 14.1 .OJheptadekan-5,9-dion (R = G¹ = G² = H, G¹ = O, G⁴ = Z C^_O. Z² = naftyl v obecném vzorci la)

Epothilon-A-N-oxid (21 mg, 41 μηιοί) se rozpustí v 80 μί dichlormethanu a 10 μί (86 μπιοί) 2,6-lutÍdínu a přidá se 82,0 μΐ (129 μηιοί) roztoku 2-naftoy (chloridu (300 mg/ml v dichlormethanu). Reakční směs se míchá po dobu 10 min při teplotě 75 °C. Surová směs se purifíkuje preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií (Nucleosil 100, rozpouštědlo: terc-butsdm^tivlpthpr/hpYan I·? « nhsahem 1 % methannhif Senarace nnskvtuie 8 me Í29 %i epothilon-E-21-naftoylatu.

'HNMR (400 MHz, CDCIj): δ 6,64 (s, 17-H), 7.19 (s, 19-H). 5,67 (s. 21-H,), 8,09 (dd, 3'-H), 7,96 (d, 4’-H), 7,89 (dd, 5'-H), 7,89 (dd, 6-H). 7.58 (m, 7-H), 7,58 (m. 8-H), 8,67 (s, 9-H).

HRMS (DCI): C57H45NO3S: [M' ] vypočítaná hodnota 663,2866, nalezená hodnota 663,2877.

Příklad 10

Příklad: [1S-[1R’.3R’(E),7R’,1OS’,1 1 R\l2R⁺,16S*]H,l l-Dihydroxy-3-l2-[2-[[(2-methoxyethoxy)acetylo\y]mclhyl]-l-methyl—l-thiazolyl]ethenyl] 8.8,10.12-tetramethyl 4.17 dioxabicyklo[l 4.1.0]heptadekan-5,9--dion (R = G¹ ’ G^{2 _} H. G³ = 0, G^J - 7'C-O, Z³ - 3',6'-dioxahexyl v obecném vzorci la)

Kyselina 2-(2-methoxyethoxy)octová, 100 μί (880 pmol) se rozpustí v 1,6 ml tetrahydrofuranu. Poté se přidá 137,6 pl (880,0 pmol) 2,4,6-trichlorbenzoylchloridu a 135 μί (968 pmol) triethylaminu. Směs se míchá po dobu 1 h při teplotě místnosti a přitom se vytváří bezbarvá sraženina. Reakční roztok se centrifuguje a přidá se 120 μί supernalantu k roztoku 23 mg (45 pmol) epothilonů E ve 400 μί tetrahydrofuranu. Poté se přidá 8,4 mg (46 pmol) dimethylaminopyridinu a směs se míchá po dobu 20 min při teplotě místnosti. Puriflkace surového produktu se provede preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií (Nucleosil 100, rozpouštědlo: terc-butylmethylether/hexan 1:2 s obsahem 2% methanolu). Tím se izoluje 14,7 mg (52%) 2l-(3',6'-dioxaheptanoyl)epothilonu E.

'H NMR (300 MHz, CDCl·): 5 6,60 (široký s, 17-H). 7,16 (s, 19-H), 5,42 (s, 21-H₃), 4,52 (s, 2-H₂), 3,74 (m, 3'-H₂), 3,58 (m, 4 -H_?), 3,37 (s, 5 -H0.

HRMS (DCI): C_nH.₁₇NOtoS: [Μ i ϊ Γ] vypočítaná hodnota 626,2999, nalezená hodnota 626,2975.

Příklad syntézy 21-acylaminoepothilonů 10 se popisuje v následujícím příkladu 11.

-31 CZ 301498 B6

Příklad 11

Příklad: f 1 S-[ 1 R*.3R’(E),7R*, 1 OS*, 11R*, 12R*, 16S*]]-7,11-Dihydroxy-8,8,10,12-tetramethyl-3[ 1-meth) 12 [2 [(N-propionylaminolmelhyI]-4 thiazolylJetheny!j-4.17--dioxabicyklo[ 14.1.0]5 heptadekan-5,9-dion (R. - IL C? - C? - H, G³ ’ NZ¹, Z “ 1L G⁴ ZCO, Z² “ ethyl v obecném vzorci la)

Triethylamin (70 pm. 500 pmol) se rozpustí ve 250 μΙ absolutního tetrahydrofuranu a směs se ochladí na teplotu 0 °C ledovou vodou. Poté se k tomuto roztoku přidá 53 gl (400 pmol) methylio chlorformiátu. Zhruba po 5 min se přidává 25 μΙ (334 pmol) kyseliny propionové a směs se míchá po dobu dalších 10 až 15 min. Směs se zahřeje na teplotu místnosti a sraženina se oddělí centrifugací. Poté se přidá 47 μΐ supematantu k roztoku 13 mg (26 μιηοΐ) 21-aminoepothilonu A ve 250 μΙ absolutního tetrahydrofuranu a 5,4 μΙ (39,0 pmol) triethylaminu. Po 20 min se surová směs purifikuje preparativní chromatografii na tenké vrstvě (rozpouštědlo: dichlormethan/15 methanol 90:10). Tím se obdrží 11,2 mg (76 %) 21-aminoepothilon-A-propionamÍdu.

'H NMR(300 MHz, CDCI,): δ6,57 (široký s, 17-H), 7,07 (s, 19H), 2,28 (q, 2 -¼.). 1,18 (3 -11,), 6,29 (t, NH).

Hmotnostní spektrometrie HR-MS (EI): ίΤ,Ι^Ν.-Ο^: vypočítaná hodnota 564,2869, nalezená hodnota 564,2854.

Příprava epothílonů IV a 21-acyloxyepothilonů 6 se popisuje v následujících příkladech 12 až 18.

Deriváty 6 se popisují v DE 199 07 588.3 a lze je obdržet způsobem provedeným v několika krocích z 2, zatímco následující způsob odpovídá DE 199 30 111.5 a oba tyto popisy se zde zahrnují formou odkazu v plném znění.

Příklad 12

Příklad: [ 1 S-( 1 R*,3 R‘(E),7R‘, I OS*, 11R*, 12R*, 16S*]]-3-[2-(3-Acety l-2,3-dihydro-2-methylen4-th iazoly 1)- 1-met hy letheny I j-7,11 dihydroxy--8,8,10.12-tetramethyl-4,17-dioxabicyklo35 [14.1 .Olheptadekan-5,9--dion--N--oxid (obecný vzorec lVa a IVb: R - H, G¹¹ - CH₃)

102 mg (0,2 mmol) sloučeniny 2 se rozpustí ve 2 ml acetanhydridu a zahřívá po dobu 5 min na teplotu 75 °C. Poté se reakční směs odpaří pří 30 °C/0,1 kPa na viskózní olejovitou kapalinu a separuje na silikagelu Si 60 (rozpouštědlo: hexan/methyl-terc-butylether/mcthanol 66:33:1).

Navíc k 65 mg (41 %) se eluuje po 6,17 mg (11 %) látky IVa a IVb.

IVa: bezbarvá olejovítá kapalina.

Chromatografie DC: R_f = 0,66 (díchlormcthan/methanol 95:5).

Ultrafialová spektrometrie (MeOH): lambda^e) = 203 (13800). 267 (13200), 315 nm (5000). Specifická otáčivost (a]_D ²¹ = 185,1 (c = 0,94 v CHClj/MeOH 1:1).

Infračervená spektrometrie (KBr): 3446, 2965, 2936, 2877, 1742, 1691 em’^!.

'HNMR(CDCh): 5 2,43 (dd, J = 14,8, 3,7 H-2a), 2,53 (dd, 14,8, 10,2, H-2b), 4,13 (m, 3 H), 3,33 (d, J -6,4, 3-OH), 1,86 (dt, J - 15,0, 7,8, 14-Ha), 2,08 (m, 14-Hb), 5,39 (dd, J = 7,8, 2,2, 15-H), 6,23 (sbr, 17-H), 6,95 (s, 19-H), 5,18 (s, 21-Ha), 5,71 (sbr, 21-Hb), 2,26 (Sbr, 27-H_s),

-32CZ 301498 B6

2,12 (s, CH,CO). ⁿC-NMR (CDC1₃): 8 73,4 (C-3), 52,8 (C-4). 151,5 (C-16), 116,0 (C-17),

158,0 (C-l8), 88,7 (C-19), 166,9 (C-20), 107.2 (C-21), 20,7 (C-22). 170,2, 21.2 (acetyl).

HPLC/ESI-MS (acetonitri 1/0,02 M pufr octanu amonného pH 7, kladné ionty: m/z 569 5 [M+NH/J.

IVb: bezbarvá olejovitá kapalina.

ΓΊΓ¹· [? — Π 60 fnndmínVv vív vvčťO

VlUUlHlUUJjlU.. ..........j , , - j10

Optická otáčivost [a)p³¹ = 119,6(c = 1,1, CHCI,/MeOH 1:1).

'HNMR (CDCI,): 1,90 (m, 14-Ha), 2,09 (m, 14-Hb), 5,42 (dd, J - 7,8, 2,2, 15-H), 6,92 (s, 19-H), 2,23 (s, 27-Hj), 2,10 (s, CH,CO), ^l!C-NMR (CDCI,): 150.8 (C-16), 116.5 (C-17),

17.2 (C-27), 170,3, 21,0 (acetyl).

Příklad 13

Příklad: llS-[lR*,3R*(E),7R’,10S\l 1R⁺, 12R\ 16S*]]-7,1 l-Dihydroxy~3-[2-[24methoxymethyI)-4-thiazoly 1]-1-methy letheny ij-8,8,10,12-tetramethy Μ, 17-dioxabiey klof 14,1,0]heptadekan-5,9-dion (6a, R -11. Nli ^- OCHty má (25 umo!) sloučenínv IVa něho IVh ÍR nndle nříkladu 12 vvše) se zahřívá v l ml methanolu po dobu 30 min na teplotu 75 °C, odpaří ve vakuu a oddělí preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografii (RP-18. CH₃CN/H₂O 1:1). výtěžek je 2,5 mg (19 %). R_t<CH₂Ch/MeOH): 0.33.

ao 'HNMR (CDCh): 8 4,71 (s, 21-CH₂), 3,49 (s, 21-OCH₃), ^i?C-NMR (CDCh): 8 59,1 (OCHty, 71,5 (C-21), 167,8 (C-20).

DCI-MS (izobutan: m/z - 524,2609 [M+H⁺j, pro C27H4ÍNO7S vypočítaná hodnota 524,2604.

Příklad 14 [ 1 S-[ 1 R‘,3 R‘(E),7R‘, 1 OS*. 11 R\ 12 R\ 16S‘]]-7,11 -Dihydroxy-8,8,10,12,16-pentamethy l-3-[ 1 methy 1-2 [2-( fenoxymethyl)-4--thiazolylJethenylp4,17-dioxabicyklof 14,1.0]heptadekan-5,9~ dion

6,6 mg (U,7pmol) N-acetyl-2l-methylenepothiion-A N oxidu se rozpustí v 1,5 ml dichlormethanu a zpracuje 11,1 mg (120μηιοΙ) fenolu rozpuštěného ve 300 μΙ dichlormethanu. Po míchání směsi při teplotě 75 °C po dobu 2 h se rozpouštědla odpaří a surový produkt se purifi45 kuje preparativní chromatografii na tenké vrstvě (rozpouštědlo: dichlormethan/methanol 95:5) s obdržením 1,8 mg (30 %) 21-fenoxyepothilonu B.

'HNMR (400 MHz, CDCI,): δ 6,59 (široký s, 17-H), 6,99 (s, 19-11), 4,21 (s, 21 -H,), 6,78 a 7,16 (d, d, aromat, H).

HR-MS (DCI): Cd CNOS, [M+H⁺] vypočítaná hodnota 538,2839, nalezená hodnota 538,2832.

-33CZ 301498 B6

Příklad 15

Příklad: [1S-[1R*,3R’(E),7R‘JOS‘J lR*J2R‘j6S‘]b3H2-[2-l(Ethylthio)methyl]^t-thiazolyl]l —methyletheny 1 ]—7,1 l-dihydroxy-8,8,1 OJ 2,16-pentamethyM, 17-dioxabicyklo[ 14.1 .0] hepta5 dekan-5.9-dion (8, R = CH₃, R¹ = C₂H₅) mg sloučeniny 2 (R = CHJ se transformuje acetanhydridem na směs 6 (R¹ = acetyl) a IVa a lVb z příkladu výše a odpaří ve vakuu na olejovitou kapalinu. Tato olejovitá kapalina se rozpustí ve 100 μΙ ethylmerkaptanu a zahřívá po dobu 1 h na teplotu 105 °C. Dále se směs odpaří io do sucha ve vakuu a vysušený zbytek se oddělí preparativní chromatografií DC (silikagel, směs petrolether/ethylacetát 1:1). Výtěžek 5 mg (25 %).

R_t (petrolether/ethylacetát 1:1): 0,48.

^lH NMR (CDCI J: δ 3,98 (s, 2 l-CHJ, 1,24, 2,69 (t, q, 2 l-SC.H J, (s, 2 I^OCHJ.

DCI-MS (izobutan): m/z = 554.

Příklad 16 [lS-[IR‘,3R\E),7R*J0S’jlR^,,12R^,,16S*lb3-[2-[2-(EthoxymethylM-thiazolyll-l-methylethenyl[ -7,1 l-dihydroxy-8,8,10,12-tetramethy 1-4,17-dioxabicyklo[ 14.1.0]heptadekan-5,9-dion

10 mg (19,7 pmol) epothílonu E se rozpustí ve směsi 100 μΐ dichlormethanu a 300 μΐ diethyletheru a zpracuje se 54,6 mg (236 gmol) oxidu stříbrného a 47,6 μΐ (590 pmol) jodethanu. Po míchání přes noc při teplotě místnosti se směs zfiltruje celitem a odpaří do sucha. Purifikace surového produktu se provede preparativní chromatografií na tenké vrstvě (rozpouštědlo: dichlormethan/methanol 95:5) s obdržením 8,8 mg (83,4 %) 21 ethoxyepothilonu A.

'H NMR (400 MHz, CDCI,): δ 6,60 (široký s, 17-H), 7,11 (s. 19-H), 4,75 (s, 21-H,), 3,65 (q, l'-II₂), 1,27 (t, 2 -H,).

HR-MS (DCI): CJJbNO-S. [M+H*], vypočítaná hodnota 538,2839, nalezená hodnota

538,2832.

Příklad 17 (IS- [lR*,3R^t(E),7R*,10S*JlR*J2R*J6S*]]-7,ll-Dihydroxy-8,8,10,12-tetramethyl-3-[lmethyl 2 [2-((2,3,4,6-ietraacetyl alťa--glLikosyloxy)nicthyl] 4-ihiazolyljetheny 1)-1,17-dioxabicyklo[ 14.1.0 ]heptadekan-5,9-dion [IS-l IR,3R*(E),7R*JOS*J 1R\12R’,16S‘]]-7,1 1-Dihydroxy-8,8,1 OJ 2-tetramethyb3™[ Ιο? methyl-2-[2-[(2',3',4',6 -tetraacetyl-beta glukosyloxy)methyl]-4-thiazolyl]ethenyl]—4J7-dioxabicyklo[14.1,0]heptadekan-5,9 dion

34’

CZ 301498 Bó

Epothilon E (50 mg, 98 pmol) a tetramethylmočovina (46 μί, 383 pmol) rozpuštěné ve 200 ml suchého dichlormethanu se přidají k suspenzi trifluormethansulfonátu stříbrného (101 mg,

393 μηιοί) a práškovaného molekulárního síta 0,4 nm (500 mg) ve 2 ml suchého dichlormethanu.

Směs se míchá pod atmosférou dusíku po dobu 1 h při teplotě místnosti, přidá se β-D-aceto5 bromglukosa (121 mg, 295 μηιοί) rozpuštěná ve 200 μΙ suchého dichlormethanu. Reakční směs se míchá při teplotě místnosti přes noc, zfiltruje celitem a odpaří. Purifikace chromatografií s reverzními fázemi (acetonitril/voda 48:52) a poté na silikagelu (dichlormethan/methanol 95:5) poskytuje alfa-glukosid (4,2 mg, 5 %) a β-glukosid (5,6 mg, 6 %) ve formě bezbarvých tuhých

1/,+-,,1ιαινΛ.

alfa-glukosid:

'HNMR (300 MHz, CDCl.,): 56.58 (široký s. 17-H), 7,11 (s, I9H), 4,82 (s, 2 IH), 5,74 Id. 1 -H). 4.38 (ddd. 2-11), 5,19 (t, 3-H), 4,90 (dd, 4-H), 3,94 (dt, 5'-H), 4.20 (m, 6-H).

DCI-MS (120 eV. NH/): 857 [M+NH₄ j. beta-glukosid:

'HNMR (400 MHz, CDCh): 6 6,59 (široký s, 17-H), 7,14 (s, 19-H), 4,92 (d, 21-Ha), 5,06 (d,21-Hb), 4,69 (d, Γ-Η), 5,08 (t, 2'-H), 5,20 (t, 3-H), 5,11 (t, 4 -H), 3,71 (m, 5-11), 4.13 (dd, 6'-Ha), 4,25 (dd, 6-Ha), 4.25 (dd. 6-Hb).

DC! MS (120 eV, NH₄ ): 857 [M+NH₄‘l.

Příklad 18 [1S-[1R*.3R*(E),7R*,1OS’,Í lR*,12R'.16S’j] 7,l l Dihydroxy 8,8,10,12-tetramethyh3 [l30 methy 1—2—[2—[(6' acetyl-alfa-glukosylox\)methyl] 4-thiazolyl]ethenyIf-4,l 7-dioxabicyklo[14,1,0]heptadekan-5,9-dion β-glukosid obdržený výše (4,8 mg, 5,8 gmol) se rozpustí v 50 μΙ dimethylsulfoxidu. Fosfátový pufr (4 ml, 20 mM, pH 7) se přidá a reakční směs se vystaví účinku ultrazvuku po dobu 5 min.

přidá se vepřová jatemí esterasa (0,3 ml, Boehringer Mannheim) a míchání pokračuje po dobu dalších 3 h. Směs se extrahuje ethylacetátem a spojené organické extrakty se odpaří, Purifikace chromatografií s reverzními fázemi (acetonitril/voda 38:62) poskytuje 1 mg (24 %) glukosidu.

'HNMR (600 MHz. CDCh): δ 6,62 (široký s, 17-H), 7,15 (s, 19-H). 4,95 (d, 21-Ha), 5,14 (d, 21—Hb). 4,53 (d, Γ-Η), 3,45 (dd, 2-H), 3,57 (t, 3-H), 3,42 (t, 4-H), 3,50 (m, 5-H), 4,30 (dd, 6-Ha), 4,48 (dd, 6-Hb), 2,12 (s, acetyl-HQ.

Příprava 21-sulfonyloxyepothilonů 6 se popisuje v následujících příkladech 19 a 20.

Příklad 19

Příklad: [ 1 S-f I R*,3R’(E),7R*, 10S‘, 11R*, 12R’, 16S*jJ-7,11 -Dihydroxy-8,8,10,12,16-pentamethyl-3-[ 1 -methyl-2- |2 [(p tohiensulťonyloxy)methyl]^4-thiazolyl]ethenyl]-4,17-dioxabiso cyklo|44.l.0]heptadekan-5,9-dion (R = Me. G' = G² = H, g' = O, G^j-Z^jSO₃, Z^j - p-toluoyl v obecném vzorci la)

-35CZ 301498 B6

K míchanému roztoku 104 mg cpothilonu F (199 μπιοΙ, 1 ekvivalent) v 5 ml dichlormethanu při teplotě 0°C pod atmosférou argonu se přidá 0,17 ml N.Ndiizopropylethylaminu (993 pmol, 5 ekvivalentů) a poté 45 mg p-toluensulfonylchloridu (238 μηιοΙ, 1,2 ekvivalentů). Směs se míchá při teplotě 25 °C po dobu 47 h a dosáhne se úplné spotřeby výchozí látky. Reakční směs se vylije do 40 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Vodná vrstva se extrahuje dichlormethanem (3x 50 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší síranem sodným a odpaří ve vakuu. Surová látka se podrobí chromatografíi s použitím 50% ethylacetátu v hexanu s obdržením 18 mg (16 %) 21 -chlorepothilonu B a 85 mg (63 %) 2 l-tosyloxyepothilonu B ve formě io čiré olejovité kapaliny.

Hmotnostní spektrometrie (ESf): 678,4 (M+H)d

Reakce epothilonu A s p-toluensulfonylchloridem vede analogickým způsobem ke tvorbě

2 l-tosyloxyepothilonu A. Reakce epotlnlon A-N -oxidu s p-toluensulfonylchloridem poskytuje směs 2l-tosyloxyepothilonu A a 21-chlorepothilonu A, které se oddělují chromatograficky.

Tosyloxyepothilon A 'HNMR (300 MHz. CDCl,): 8 6,54 (široký s, 17-H), 7,15 (s, 19-H), 5,29 (s, 21-H,), 7,82 (d, 2',6'-H), 7,34 (dm, Ϊ.5Η). 2,44 (s, 7-H,).

Chlorepothilon A ^lH NMR (300 MHz, CDCf): δ 6,59 (široký s, 17-H), 7,16 (s, 19-H), 4,81 (s, 21-H₂).

HRMS (DCI): C_2ť)H_lř(NO_óS: [M+H’J vypočítaná hodnota 528,2187, nalezená hodnota 528,2154.

io Příklad 20

LlS-[lR‘,3R*(E),7R‘,l0S’.llR*,12R‘,l6S‘H-3-[2-[2-(Brommethyl)-4-thíazoly!]-l -methylethenyl]-7,11 —d i hydroxy—8,8,10,12-tetramethyl-4,17-dioxabicyklo[ 14.1.0Jheptadekan-5,9-dion [ 1 S-[ 1 R’,3 R*(F),7R*, 10S⁺, 11 R\ 12 R’, 16S’]l-3-[2-[54Brom-2-methyl)-4-thiazolyl]-l -methyletheny 11-7,11 -dihydroxy-8,8,10,12-tetramethyl-4,17-dioxabicyklo[ 14.1.0 )heptadekan-5,9-dion mg (91 pmol) epothilonu A se rozpustí v 8 mí absolutního tetrahydrofuranu pod atmosférou dusíku a ochladí na teplotu -90 °C. přidá se 61 μΐ (406 μπιοΙ) tetramethylethylendiaminu a 270 μΐ io (406 gmol) terc-butyl lithia v hexanu. Po 10 min míchání při teplotě -90 °C se přidá 21 μΙ (406 μηιοί) bromu. Po 5 min míchání se přidá 10 ml nasyceného vodného roztoku chloridu amonného při teplotě -90 °C. Směs se ponechá ohřát na teplotu místnosti při pokračujícím míchání a extrahuje se ethylacetltem. Organická vrstva se vysuší síranem sodným a odpaří do sucha. Separace preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografíi poskytuje 2,6 mg (5 %) 21 bromepothilonu A a 2,1 mg (4,0 %) 19-bromepothilonu A.

- 36 CZ 301498 Bó 'HNMR (600 MHz, CDC1.0: δ 6,58 (s, 17-H), 7,17 (s, I9-H), 4,70 (s, 2 l-H₃).

HRMS (DCi): C₃₆H₃₈NO₆SBr, [ΜΛΗ₄ ] vypočítaná hodnota 589,1916 79Br, nalezená hodnota

591,1903 ^K1Br.

Příklad 21 to [lS-[1R*.3R*(E),7R*,10S*,l lR*,12R*,l6S’]]-3-[2-[2-(Kyanomethyl)-4-thíazolyl]-l-methyletheny l]-7,11 - di hydroxy 8,8,10,12.1 ó-pentamethyl-4,17-dioxabicyklo[ 14.1 .OJheptadekan-5,9dion

(í) Katodovou reakcí se provede přesmyk epothilon-B-N-oxidu na epothilon F. K míchanému roztoku 104 mg epothilonů F (199 pmol, 5 ekvivalentů) v 5,0 ml díchlormethanu se při teplotě 0 °C pod atmosférou argonu přidá 0,1 ml n.n -dii/opropylethvlarninu (0,993 mmol, 5 ekvivalentů) a poté 0,045 g p-toluensulťonylchloridu (238 pmol, 1,2 ekvivalentů). Směs se míchá pří teplotě 25 °C po dobu 47 h pro dosažení úplné spotřeby výchozích látek. Směs se poté nalije do 40 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Vodná vrstva se extrahuje dichlormethanem (3x 50 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší síranem sodným a odpaří ve vakuu. Surová látka se poté podrobí chromatografií směsí 50% ethylacetát v hexanu s obdržením 18 mg C21 chloridu (16%) a 85 mg požadovaného tosylátu (63%) ve formě čiré olejovité kapaliny.

(ii) k míchanému roztoku 84 mg výchozí látky zvýše popsané přípravy (124 pmol, 1 ekvivalent) v 3,50 ml díchlormethanu se pod atmosférou argonu při teplotě 25 °C přidá 40 mg kyanidu draselného (620 pmol, 5 ekvivalentů) a 33 mg 18-crown-ó (124 pmol, 1 ekvivalent). Směs se ponechá míchat při teplotě 25 °C po dobu 15 h a v průběhu tohoto času se výchozí látka plně spotřebuje. Směs se poté nanese na silikagelový sloupec a podrobí chromatografií směsí ethylacetáthexan 2:1 s obdržením 41 mg požadovaného nitrilu (61 %) ve formě bezbarvé tuhé látky.

Příklad 22 [4S-[4R’,7S\8R*,9R*,15R*(E)]]-16-[2-[2-(KyanomethylH-thiazolyl]-l-methyjethenylH,8dihydroxy-5,5,7,9,13-pentamethyl-l-cxa- 13(Z)eyklohexadecen-2,6-dion

Bezvodý tetrahydrofuran (5,0 ml) se umístí do baňky vysušené v sušárně pod atmosférou argonu 40 a ochladí na teplotu -78 °C. Pod proudem argonu se k chladnému tetrahydrofuranu přidá chlorid

-37CZ 301498 B6 wolframový (300 mg, 0,756 mmol, 2 ekvivalenty) a poté n-butyllithium (0.946 ml, 1,6 M roztoku \ hexanu, 1,51 mmol, 4 ekvivalenty). Reakční baňka se odstraní z chladicí lázně a míchá se při teplotě místnosti po dobu 15 min. Poté se umístí do lázně 0 °C a míchá po dobu dalších 5 min.

V oddělené baňce se podrobí 21 -kyanoepothilon B (72 mg, 0,135 mmol) azeotropické destilaci přes noc z toluenu ve vakuu do vysušení, ochladí se v ledu na teplotu 0 °C a přidá se jasně zelený roztok wolframového činidla (2,12 ml). Reakční směs se udržuje po dobu 20 min na teplotě 0 ^CC. Chromatografie na tenké vrstvě vykazuje vymizení výchozí látky. K reakční směsi se přidá nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (10 ml) a provede se rozdělení mezi nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (20 ml) a ethylacetát (50 ml). Vodná fáze se extrahuje io třikrát ethylacetátem. Spojené organické vrstvy se promyjí vodou (25 ml) a nasyceným roztokem chloridu sodného (15 ml) a vysuší síranem sodným s následným odpařením ve vakuu. Surová látka se purifikuje chromatografií na silikagelu 40% ethylacetltem v hexanu s obdržením 43 mg (61 %) 21-kyanoepothilonu D. i s Hmotnostní spektrometrie (ESf): 516,3 (M+Hf.

Příklad 23

2o [ 1 S-[ 1 R*,3R*(E),7R’, 1 OS*, 11R*, 12R*, 16 S *] ]—7,11--Dihydroxy--3—[2—[2—(l H-imidazol-l-ylmethylf4-thiazolyl]-l-niethylethenyl]-8,8,10,12,16-pentamethyM, 17-dioxabicyklo[ 14.1.0]heptadekan-5,9-dion

K. míchanému roztoku 6 mg 21-tosyloxyepothilonu B (8,9 gmol, l ekvivalent) v 1,0 ml dimethylformamidu se pod atmosférou argonu přidá imidazol (4,8 mg. 71 pmol, 8 ekvivalentů) a uhličitan draselný (12,3 mg, 0,0890 mmol, 10 ekvivalentů). Směs se míchá při teplotě 25 °C po dobu 5 h. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu a reakční směs se podrobí chromatografii na silíkagelu směsí 1% triethylaminu, 3% methanolu v chloroformu s obdržením 1,4 mg (27%) 21imidazolinepothilonu B ve formě čiré olejovité kapalíny.

Hmotnostní spektrometrie (ESf): 574,4 (M iHf.

Příklad přípravy epothilon-20-karbaldehydů 13 popisují následující příklady 24 a 25.

Příklad 24

Příklad: f IS-[tR‘,3R‘(E),7R‘,IOS',l lR‘,12R*,16S'f-3-[2-Í2-(2-Formyl-4-thiazolyl)-lmethvlethenyl]-7,11 -dihydroxy 8,8.10,12- tetramethyl -4,17-dioxabicyklo[ 14.1,0]heptadekanio 5,9-dion (Cf - H, G⁹ = O v obecném vzorci lib)

Fpothilon E (58 mg (114 μιηυΐ), se rozpustí v 1 ml dichlormethanu. V intervalech 10 min se 3x přidává oxid manganičitý (295 mg, 3,4 mmol) a směs se míchá při teplotě místnosti. Po 40 min se oxid manganičitý odfiltruje a promyje methanolem. Spojené organické fáze se odpaří do sucha a surový produkt se purifikuje preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií (Nucleosil 100, rozpouštědlo: terc-butylmethylether/hexan s3% methanolu). Obdrží sc 36 mg (62 %) epothilon -A-20-karbaldehydu,

-38Cl 301498 B6 'H NMR (400 MHz. CDCh): δ 6,67 (s. 17-H), 7,53 (s, 19-H), 9,98 (d, 21-H).

HRMS (DCI): C26H37NO7S: [M+H*] vypočítaná hodnota 508,2369, nalezená hodnota 508,2367.

Příklad 25 [IS [ 1 R’,3R’(E),7R\IOS*,!!R*. 12R\ 16S*ll-3^[7-(2-Formyl-4-thiazolyl>-l-methylethenylli o 7,11 dih\droxy-8.8.10,12,16-pentamethy Μ, 1Ί--dioxabicyklo[ 14.1 .OJheptadekan-5.9-dion

Epothilon F (180 mg, 344 μιηοΐ, 1 ekvivalent) se rozpustí v dichlormethanu pod atmosférou argonu. přidá se oxid manganičitý (900 mg, 10,3 mmol, 30 ekvivalentů) a reakční směs se míchá při teplotě 25 ^ŮC po dobu 2 h. Přidá se další oxid manganičitý (400 mg, 4.60 mmol, 13,4 ekvivalen15 tů) a reakční směs se míchá po další dobu 2 h. Směs se zfiltruje eelitem, promyje dichlormethanem a odpaří ve vakuu. Surová látka se podrobí chromatografií na silikagelu eluce ethy 1iiLetátem v hexanu s obdržením 92 mg (5! %) 21 formy lepothilonu B ve formě bezbarvé tuhé látkv.

Hmotnostní spektrometrie ESI-MS: 522.3 (M+H)⁺.

Příprava 21 -alkylidenepothilonů 15 se popisuje v příkladu 26 níže.

Příklad 26

Příklad: [ 1 S-[ 1 R*,3R*(E),7R\ 10S\ 11R*, 12R*, 16S’J]-3-[2^(2-Ethenyl-4-thiazolyl>-1 -methy 1ethenyl]-7,11-dihydroxy-8,8,10,12-tetramethyM, 17-dioxabicyklo[ 14.1.0]heptadekan-5,9-dion (R - H, G⁶ - G* ” Z⁷ = H, G⁷ - CZ⁷ v obecném vzorci Ha)

Methylinstandyiid (Fluka), 50 mg, se zpracuje 17 mg methylfosfoniumbromidu a suspenduje v 500 μ! absolutního tetrahydrofuranu. Tato dávka se umístí do ultrazvukové lázně na dobu 2 až 3 min a poté se míchá při teplotě místností. Když v reakční směsi vznikne jasně žluté zbarvení, přidává se tato suspenze po kapkách do roztoku 15,2 mg (30 μηιοί) A-aldehydu ve 100 μΐ abso35 lutního tetrahydrofuranu. Po 1 h se zředí vodou a extrahuje 3x dichlormethanem. Organická fáze se odpaří a vysuší ve vysokém vakuu. Oddělení surové látky se provede preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií (Nucleosil 100, rozpouštědlo: terc-butyImethylether/hexan 1:2 + I % methanolu). Tím se izoluje 1,7 mg (11 %) 20-vinylepothilonu A, ’H NMR (400 MHz, CDCf): 6 6,59 (široký s, 17-H), (7,04), (s, 19-H), 6,86 (dd, 21-H), 6,05 (d, 1-Hb),5,55(d, 1 -Ha).

HRMS (DCI): C27H59NO0S: [M+H'] vypočítaná hodnota 506,2576, nalezená hodnota 506,2589.

Přípravu 21 -iminoepothilonu 22 popisuje následující příklad.

-39CZ 301498 B6

Příklad 27

Příklad: [ 1 $-[ 1 r’,3R’(E),7R’, 10S\ 11 R\12R*, 16S‘]]-7,11 -Dihydroxy-3--[2-[24methoxyim inof-A-thiazolyl]— I-methy lethenyl]--8,8,10.12-lctramethyl-4.17--dioxabicvklo[ 14.1.0 ]hepta5 dekan-5,9-dion (R - G'¹ - H, G⁷ = N, G⁸ ~ OZ¹⁰, Z^KJ - Me v obecném vzorci 1 ía)

Pyridin 10 μΐ (124 μιηοΙ) a 113 μΐ (54 gmol) roztoku O-methyIhydroxyamoniumchloridu (40 mg/ml) se přidá k roztoku 25 mg (49 gmol) epothilon-A-21-aldehydu ve 200 μΙ methanolu. Po míchání směsi po dobu 1 h při teplotě místnosti se rozpouštědlo odpaří a zbytek se vyjme lo ethylacetátem. Organická fáze se extrahuje jednou vodou a vysuší síranem sodným. Purifikace surové látky se provede preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií (Nucleosil

100, rozpouštědlo: terc-butylmethylether/hexan 1:2 s 1 % methanolu). Získá se tak 9 mg (36 %) (21E) a 7 mg (27 %) (21 Z)—2 l-(N-methoxyimino)epothilonu A, i? (21E)-izomer 'H NMR (300 MHz, CDCl,): 6 6,61 (široký s, 17-H), 7,12 (s, 19-H), 8,22 (s, 21-H). 4,01 (s, Γ-Η,).

(21Z)-izomer ¹H NMR (300 MHz, CDCl·): δ 6,65 (široký s, 17-H), 7,36 (široký s, 19-H), 7,86 (d, 21-H), 4,15 (s, 1 -Hty.

HRMS (DCI): C27H40NO7S: [M+H'] vypočítaná hodnota 537,2634, nalezená hodnota 537,2637.

Příklad 28 jo [1S-[1R’,3R*(E),7R*,1OS’,11 R*,12R*,16S*]]-7,1 l-Dihydroxy-8,8,10,12-tetramethyl-3-[lmethyl-2-[2-[[(fenyImethyl)iminojmethyI]—4—thia/olyIjethenyI i 4,17 ~dioxabicyklo[l 4.1.0]heptadekan-5,9-ílion

Epothilon-A-21-aldehyd (19 mg, 38 μιηοΙ) se rozpustí v 1 ml suchého dichlormethanu. Přidají se práškovaná molekulární síta 0,4 nm a benzy lamin (4,5 mg, 41 gmol). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 45 min, zfiltruje se eelitem a odpaří. Purifikace na silikagelu (dichlormethan/methanol 95:5) poskytuje 21 benzyliminoepothilon A (10 mg, 45 %).

Ή NMR (300 MHz, CDCl,): 6 6.62 (široký s, 17-11), 7,21 (s, 19-H), 8,46 (s, 21-H). 4,87

4(i (d, 1-H,).

Příklad 29

Příklad: [1 $-[ 1 r’,3R*(E),7R*,1 OS*, 11 R*, 12RJóS’jJ-3-[2-(2-AcetyM-thiazolyl)-l-methyletheny 1 ]-7,11 -di hydroxy- -8,8,10,12-tetramethyI-4,17-dioxabicyklo[ 14.1,0]heptadekan-5,9-dion (Ci⁶ = Me, G⁹ = O v obecném vzorci lib) a 20-(21,22-epoxyethyl)epothilon A (G'-H, Cj², Cf = CH₂-0 v obecném vzorci lb)

Epothilon-A -21-aldehyd (příklad 28), 10 mg (20 gmol) se rozpustí ve 200 μΙ dichlormethanu, přidá se přebytek diazomethanu v etheru a směs se míchá při teplotě místnosti. Po 15 min se reakční směs odpaří a oddělí preparativní chromatografií na tenké vrstvě (siiikagel 60, rozpouštědlo: dichlormethan/methanol 95:5). Získá se tak 4,5 mg (44 %) 21-acetylepothilonu A a 1,9 mg (19 %) 20-epoxyethylepothilonu A.

-40CZ 301498 B6 [ 1 S-Γ IR‘,3R*(E),7R\ 10S\ 11R*, 12R*, 16S’]]-3-[2-(2-Acetyl-4-thiazolyl)-l -methy letheny 1]7,1 l-dihydroxy-8,8.10,12-tetramethyl-4,17—d ioxabicyklo[ 14.1.01heptadekan-5,9^hon 'HNMR (300 MHz, CDCb): δ 6,62 (široký s, 17-H), 7,45 (s, 19-H), 2,71 (s, l'-H₃), [1S-[1R*,3R*(E),7R\10S\i 1R\|2R*,16S*J]-7,1 l-Dihydroxy-8,8,10,12-tetramethyl-3-[lmethyl-2--(2-oxi raný M-thiazolyl)et heny 1]^4.17-díoxabicyklo[14.1.0Jheptadekan-5,9-dion 'íí NMR (300 MHz, CDCl·,): 5 6,58 (široký s, !7-H), 7 09 (ς, 19-H) 4.22 (t 21-H). 3.00 (m, I -Ha), 3,23 (dd, Γ-Hb).

Příklad 30 [1 S-[ 1 R*,3R*(E),7R*, 10S\ 11 R\ 12R’, 16S*]]-7,11 -Dihydroxv-3-[2-[2-(2-jodethenyIWthíazolylj-1-methy letheny lj-8,8,10,12-tetramethyM, 17-dioxabieyklo[ 14.1.0]heptadekan-5,9dion

Ke 26 mg (49 gmol) jodmethyltrifenylfosťoniumjodidu suspendovanému v 1 ml absolutního tetrahydrofuranu se přidá 49 μΐ (49 gmol) roztoku sodné soli hexamethyldisilazanu v tetrahydrofuranu. Po míchání po dobu 1 min při teplotě místnosti se směs ochladí na teplotu -78 °C, přidá se 14 μΐ (80 μιηοΐ) HMPA a poté roztok 20 mg (40 gmol) epothilon-A-21-aldehydu v 0,2 ml absolutního tetrahydrofuranu. při téže teplotě se reakční směs míchá po dobu 30 min a poté se přidá 1 m! nasyceného roztoku chloridu amonného. Po zahřátí na teplotu místnosti se reakční směs extrahuje ethylacetátem, organická vrstva se oddělí, vysuší síranem sodným a odpaří do sucha. Separace se provede preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií s obdržením 8,4 mg (34 %). (20Z)-jodvínylového analogu a 2 mg (8 %) (20E)-jodvinylového analogu.

E-Izomer 'HNMR (600 MHz, CDCb): δ 6,56 (s, 17-H), 7,07 (s, 19-H), 7.53 (d, 21-H), 7,39 (d, 1 -H),

Z-Izomer 'HNMR (300 MHz, CDCb): δ 6,63 (široký s, 17-H), 7,21 (s, 19-H), 7,82 (dd, 21-H), 7,03 (d, 1 -H₂).

HR-MS (DCI): C₂₇lb₈NO₆SI, [M+H⁺] vypočítaná hodnota 632,1543, nalezená hodnota 632,1593.

Příklad 31 [ 1 S-f IR’,3 R*(E),7R*,1 OS*, 1 IR*, 12R*,16S*]]-3-[2-(2-EthinyM-thiazolyl)-l-methy letheny IJ45 7,11 -dihydroxy-8,8,10,12-tetramethyM, 17--dioxabieyklo[ 14.1,0Jheptadekan-5,9-dion

18,5 μΐ (131 pmol) diizopropylaminu rozpuštěného v 0,4 ml absolutního tetrahydrofuranu se zpracuje při -10 °C 70 μΙ (105 μιηοΙ) n-buthyllithia v hexanu. Po 1 h při teplotě 0 °C se k roztoku přidá 17 mg (27 gmol) (20Z)-jodvinylového derivátu v 0,5 ml absolutního tetrahydrofuranu.

Po I h míchání při teplotě 0 °C se reakce ukončí přídavkem 2 ml nasyceného roztoku chloridu amonného. Reakční směs se extrahuje ethylacetátem, organická fáze se odpaří do sucha a oddělí preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií. Výtěžek je 2,4 mg (36 %).

'H NMR (400 MHz, CDCb): Ó 6,60 (široký s, 17-H), 7,15 (s, 19-H), 3,46 (s, 21-H).

-41 CZ 301498 B6

HR-MS (DCI): C^H-oNO^S, [M+NHý] vypočítaná hodnota 521,2685, nalezená hodnota

521,2696.

Příklady přípravy 21 -alkylarninoepothilonů 10 a 11 se popisují v příkladech 32 až 36, které následují.

Příklad 32

H) [1S-[] R*,3R*(E),7R',10S’,l I R‘,12R*,I6S’]]-7,1 l-Dihydroxy-8,8,10,12,16-pentamethy 1-3-(1methyl-2-[2-[(methylamino)methyl]-4-thiazolyí Jetheny I]—4,17-dioxabicyklo[ 14.1.0 ] heptadekan-5,9-dion

K míchanému roztoku epothilon-B-21-aldehydu (17 mg, 0,033 mmol) ve 2,0 ml acetonitrilu se pod atmosférou argonu při teplotě 0 °C přidá 2,0M roztok methy laminu (0,16 ml, 0,326 mmol, 10 ekvivalentů). Po 15 min se přidá 6 mg natriumkyanoborohydridu (0,098 mmol, 3 ekvivalenty) a směs se míchá při teplotě 0 °C po dobu 30 min. Poté se po kapkách přidává kyselina octová dosažení pH roztoku zhruba 7. Po míchání směsi po dobu dalších 2 h se přidá 20 ml 28% vodného roztoku hydroxidu amonného. Směs se míchá po dobu 5 min a poté se extrahuje 75 ml ethy 120 acetátu. Organická vrstva se vysuší síranem sodným a odpaří ve vakuu. Surová látka se poté podrobí chromatografii s použitím silikagelu eluci chloroformem, který obsahuje 1 % triethylaminu a 2% methanolu, s obdržením 8 mg (47%) 21-N-methylammoepothilonu B ve formě zakalené olejovité kapaliny.

Hmotnostní spektrometrie (ESP): 537,4 (M+H)\

Příklad 33 [lS-[lR‘,3R*(E),7R\l0S’,llR’,12R*₁16S’]]3-[2-|2-Ll[2-(DirTiethylamino)ethyl]amino]meihyI] 4- thiazolyl]-l - mclhyletíienyl| 7.11-dihydroxy--8,8,10,12,16-pentamethyM, 17—dioxabicyklo[ 14.1 .OJheptadekan- 5,9-dion

K míchanému roztoku epothilon-B-2I-aldehydu (15 mg, 0,029 mmol) ve 2,0 ml acetonitrilu se 35 pod atmosférou argonu při teplotě 25 °C přidá N,N--dímethylethylendiamin (31 μΐ, 0,288 mmol, ekvivalentů). Po 10 min se přidá 5 mg natriumkyanoborohydridu (0,086 mmol, 3 ekvivalenty) a směs se míchá při teplotě 25 °C po dobu 30 min. Poté se po kapkách přidává kyselina octová do dosažení hodnoty pH zhruba 7. Po míchání směsi po dobu dalších 2 h se přidá 20 ml 28%

-42 CZ 301498 B6 vodného roztoku hydroxidu amonného. Směs se míchá po dobu 5 min a poté se extrahuje 75 ml ethylacetátu. Organická vrstva se vysuší síranem sodným a odpaří ve vakuu. Surová látka se poté podrobí chromatografíi na silikagelu, eluci chloroformem obsahujícím 1 % triethylaminu a 5 % methanolu s obdržením 5,8 mg (34%) 21—<2·-N,N-dimethylaminoethyl)aminoepothilonu-B ve formě čiré olejovité kapaliny.

Hmotnostní spektrometrie (ESP): 594,5 (M+H)\ io Příklad 34 [ 1 S-[ 1 R’,3R*(E),7R*, 1 OS*, 11R*, 12R’, 16 S ‘ 1 ]3[2[ 2[(D miethy I am i no )methy 1 4-th iaxo ty I l -methy lethenyl J-7,11 d i hydroxy-8,8,10,12,1 6-pentamethyl-4,17-dioxabicyklo[ 14.1 .Ojheptadekan-5,9-dion

K míchanému roztoku aminu (19 mg, 0,0363 mmol) v 1,0 ml acetonitrilu se pod atmosférou argonu přidá foi inaldehyd (0,04 ml 37% vodného roztoku, 0,1817 mmol, 5 ekvivalentů) a 7 mg natriumkyanoborohydridu (0,1089 mmol, 3 ekvivalenty). Směs se míchá po dobu 20 min. Přidá se kyselina octová (1 kapka) a směs se míchá dalších 40 min. Surová reakční směs se nanese přímo na sloupec silikagelu a eluuje chloroformem obsahujícím 1 % triethylaminu a I % methanolu s obdržením 2,5 mg (12 %) 21-N,N-dimethylamÍnoepothilonu B.

Hmotnostní spektrometrie (ESf): 551,4 (MlH)7

Příklad 35 [ 1 S-[ 1 R*,3R*(E),7R⁺, 1 OS*, 11R*, 12R*, 16S‘]]-3-[2-[2-[ [ B is(2--methoxyethyl)amino]methylj--Λthiazoly 1]-1 -methy letheny l]-7,1 l-dihydroxv-8,8,10,12,16-pentamethy 1-4,17-dioxabicyklo30 [14.1.0jheptadekun-5.9 díon

K míchanému roztoku aldehydu (6,8 mg, 0,013 mmol) ve 2,0 ml acetonitrilu se pod atmosférou argonu při teplotě 0 °C přidá bis(2-methoxyethyl)amin (19 μΐ, 0,130 mmol, 10 ekvivalentů). Po 15 min se přidá natriumkyanoborohydrid (0,039 mmol, 3 ekvivalenty) a směs se míchá při teplotě

0 °C po dobu 30 min. Poté se přidává po kapkách kyselina octová do dosažení pH zhruba 7. Po mícháni směsi po dobu dalších 2 h se přidá 10 ml 28% vodného roztoku hydroxidu amonného. Směs se míchá po dobu 5 min a poté se extrahuje 75 ml ethylacetátu. Organická vrstva se vysuší síranem sodným a odpaří ve vakuu. Surová látka se poté podrobí chromatografíi s použitím

-43CZ 301498 B6 silikagelu eluovaného chloroformem obsahujícím 1 % triethylaminu a 1 % methanolu s obdržením 5,6 tni (67 %) 2 l-(bis-2-methoxyethyl)aminoepothilonu B ve formě olejovité kapaliny. Hmotnostní spektrometrie (ESI ): 639,5 (M+H)\

Příklad 36

L1 S-[I R’,3R*(E),7R\ 1 OS*, 11R*, 12R\ 16S’]]-7,11 -Dihydroxy-8,8,10,12,16-pentamethyl-3-[ 1to methy 1-2 -[2-[(4-methyl-l-piperazinyI)methyl]“4-thiazolyl]ethenyl]-4,17-dioxabicyklo[14.1,0Jheptadekan-5,9~dion

K míchanému roztoku aldehydu (11 mg, 0,0211 mmol) v 1,0 ml acetonitrilu se pod atmosférou argonu přidá 1-rnethylpiperazin (21 mg, 0,2109 mmol, 10 ekvivalentů) a natriumkyanoboro15 hydrid (4 mg, 0,0633 mmol, 3 ekvivalenty). Směs se ponechá míchat po dobu 20 min. Poté se po kapkách přidává kyselina octová do dosažení pH roztoku zhruba 7. Po míchání směsi po dobu dalších 2 h se přidá 10 ml 28% vodného roztoku hydroxidu amonného. Směs se extrahuje dichlormethanem (2x 75 ml). Organická vrstva se vysuší síranem sodným a odpaří ve vakuu. Surová látka se poté podrobí chromatografii na silikagelu eluci chloroformem obsahujícím 1 % triethylaminu a 5% methanolu s obdržením 10,7 mg (84%) 2l4N-methylpiperazin)aminoepothilonu B ve formě bílé pěnivé olejovité kapaliny.

Hmotnostní spektrometrie (ESI⁺): 606,4 (M+H)*.

Příklad 37 [lS-[lR‘,3R’(E),7R\l0S\llR\l2R’,16S*]H-[2-7,ll-Dihydroxy-8,8,10,12-tetramethyl-5,9dioxo-4,17-dioxabieyklo[14.1.0]heptadekan-3-yl)-l-propenyl]-2-thiazolkarboxylová kyselina (G⁶ - OZ\ Z? = H. G = O v obecném vzorci lib)

Methylester [IS-llR^R^EjXj0S\ 1IR’,12R\16S’]]-4-[247,1 l-dihydroxy-8,8,10,12tetramethyl-5,9-dioxo-4,l 7- dioxabicyklo[ 14.1,0]heptadekan-3-yl)-l-propenyl]-2-thiazolkarboxylové kyseliny (G⁶ - OZ^S, 7/ = Me, G° = O v obecném vzorci lib)

Epothilon-A-21-aldehyd (8.0 mg, Ιό μπιοΙ) se rozpustí ve 300 μΙ směsi tetrahydrofuran/voda (9:1) a přidá se 24,0 mg (194 μπιοΙ) oxidu stříbrného. Reakční směs se míchá po dobu 12 h při teplotě místnosti. Poté se rozpouštědlo odpaří a zbytek se vyjme ethylacetátem. Odpaření rozpouštědla poskytuje nestabilní karboxylovou kyselinu, kterou lze charakterizovat pomocí

4o HPLC/ESI-MS: retenční čas t_r= 13,8 min, rn/z - 522 (M-H) (silikagel, acetonitril/lOmM pufr octanu amonného, gradient 10:90 až 45:55). Je výhodné organickou fázi neodparovat, ale promýt dvakrát 0,1% roztokem kyseliny chlorovodíkové a jednou vodou a poté zpracovat přebytkem diazomethanu. Směs se míchá po dobu 10 min při teplotě místnosti. Po odpaření rozpouštědla se surový produkt purifikuje preparativní vysokovýkonnou kapalinovou chromatografii (Nucleosil

100, rozpouštědlo terc-buty Imethy lether/hexan 1:2 s 1 % methanolu), při které se obdrží 2,5 mg (30 %) methylesteru epothilon-A 21 -karboxylové kyseliny.

-44 CZ 301498 B6 'II NMR (400 MHz, CDCl·,): δ 6,73 (široký s, 17-H), 7,42 (s, 19-H), 4,00 (s, l'-HQ,

HRMS (DCI): C/^lCoNOyS. [M+H⁺] vypočítaná hodnota 537,2396, nalezená hodnota 537,2408.

Příklad 38

Biologická charakterizace epothilonovýeh derivátů io

Cytostatická aktivita

Epothilonové deriváty inhibují růst savčích buněčných kultur a také buněčných linií, které jsou rezistentní na jiná cytostatika.

Inhibice růstu transformovaných buněk, buněčných linií myšího a lidského karcinomu a leukémie

Na mikrotitračních deskách se měří následující buněčné linie: L929 (DSM ACC 2), fíbroblasty myší pojivové tkáně, KB-3.1 (DMSACCI58), lidský karcinom děložního hrdla, KB-VI (DMSACC149), lidský karcinom děložního hrdla rezistentní na více léků, PC-3 (ATCC CRL 1435), lidský adenokarcinom prostaty. SK-OV-3 (ATCC HTB-77), lidský adenokarcinom vaječníků, Λ -549 (DSM ACCC 107). lidský karcinom plic, K-562 (ATCC CCL-243), lidská chronická myelogenní leukémie, U-937 (DSM ACC 5), lidský histiocytámí lymforn. Tyto buněčné linie pocházej: od DSM (German CoHection oť Microorganisms a Cell Cultures),

Braunschweig, SRN, nebo ATCC (American Type Culture CoHection), Rockville, MD. USA.

Alikvoty suspendovaných buněk (50 000/ml), se přidávají k sériovým ředěním inhibitoru. Jako parametr růstu se měří redukce MTT 3-[4,5-dimethylthiazol-2-yl]-2,5-difenyltetrazoliumbromidu nebo v případě leukemických buněk WST-1 (Boehringer Mannheim, SRN) po inkubační době 5 d. Výsledné hodnoty se vztahují ke kontrolním buňkám, ke kterým se přidává pouze rozpouštědlo methanol. Tyto hodnoty se považují za 100 %. IC50 (koncentrace způsobující snížení růstu o 50 %) se odvozuje z křivek inhibice (procento redukce MTT v závislosti na koncentraci inhibitoru).

-45 CZ 301498 B6

Sloučenina

L929 myší

KB-3.1 KB-VI* FC3 děložní děložní proshrdlo hrdlo tata

SK-OV-3 A-549 K-562/Uvaječ- plíce -937 niky leukémie íng/mlj

21-chlorepo

A [3] 170 60 8

12 (K562) epo-A-20-karbaldoxim [22a] 7 epo-A-20-karbaldehydhydrazon 12

2i-azidoepo A [22b] 6

2i-aminoepo

A [9]	8	4	30	3	4
20-vinylepo A [15]	3	3	3	0,4	1
21-azidoepo B [7]	0,6	0,5	0,5	0,4
21-aminoepo B [9]	0,5	0,4	1,5	1,5

ÍU-937)

1,5 (U937} *Multirezistentní buněčná linie

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Epothilonový derivát obecného vzorce Ia nebo Ib ve kterém

P Qje dvojice atomů uhlíku spojených dvojnou vazbou nebo epoxidová skupina,

15 R je vybrán ze souboru tvořeného atomem vodíku, alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku a substituovanou alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku,

-46CZ 301498 B6

G¹ je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, substituovaná alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo atom halogenu,

G² je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo substituovaná alkylová skupina

5 s I až 6 atomy uhlíku,

G¹ je skupina NZ^l,

G⁴ je vyhrán ze souboru tvořeného atomem vodíku, ?Jkylnvnn dnininnn s 1 až 6 atomy uhlíku, io substituovanou alkylovou skupinou s 1-až 6 atomy uhlíku a skupin OZ², NZZ^S, Z/C-0 a Z⁴SO,

G° je vybrán ze souboru tvořeného skupinou N_f, NCS, SH, CN, NC, N(Z')f a heterocyklickou skupinou.

Z¹ je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, substituovaná alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aeylová skupina nebo substituovaná acylová skupina,

Z² je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, substituovaná alkylová skupina s 1

20 až 6 atomy uhlíku, arylová skupina, substituovaná arylová skupina nebo heterocyklická skupina,

Z³ je atom vodíku, alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, substituovaná alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, acylová skupina, substituovaná acylová skupina, arylová skupina

25 nebo substituovaná arylová skupina,

Z⁴ je alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, substituovaná alkylová skupina s l až 6 atomy uhlíku, arylová skupina, substituovaná arylová skupina nebo heterocyklická skupina,

30 přičemž „substituovaná alkylová skupina“ je C] ₆ alkylová skupina obsahující jeden až čtyři substituenty, které jsou vybrány z atomu halogenu, trifluormethyl ové skupiny, trifluormethoxyskupiny, hydroxylové skupiny, alkoxyskupiny, eykloalkyloxyskupiny, heterocyklooxyskupiny, oxoskupiny, alkanoylové skupiny, aryloxyskupiny, alkanoyloxyskupiny, aminoskupiny, alkylam inoskupiny s 1 až 6 atomy uhlíku, arylaminoskupiny, aralkylaminoskupiny, cykloalkylamino35 skupiny, heterocykloam inoskupiny. disubstituovaných aminů, ve kterých se 2 aminosubstituenty jsou zvoleny z alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku, arylové skupiny nebo aralkylové skupiny, dále alkanoylaminoskupiny, aroy lam inoskupiny, aralkanoylaminoskupiny, substituované alkanoylaminoskupiny, substituované arylaminoskupiny, substituované aralkanoylaminoskupiny, thiolové skupiny, alkylthioskupiny s 1 až 6 atomy uhlíku, arylthioskupiny, aralkylthioskupiny,

40 cykloalky lth ioskupiny, heterocyklothioskupiny, alkylthionoskupiny, arylthionoskupiny, aralkyl“ thionoskupiny, alkylsulfonylové skupiny, aryIsulfonylové skupiny, aralkylsulfonylové skupiny, sulfonamidoskupiny (SO₃NH₂X substituované sulfonamidoskupiny, nitroskupiny, kyanoskupiny, karboxylové skupiny, karbamoylové skupiny (CONH₂), substituované karbamoylové skupiny (CONH-alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, CONH-arylová skupina, CONH-aralkylová

45 skupina nebo případy, kde se dva substituenty na atomu dusíku zvolí z alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku, arylové skupiny nebo aralkylové skupiny), alkoxykarbonylové skupiny, arylové skupiny, substituované arylové skupiny, guanidinoskupiny a heterocyklické skupiny, kde substituent na alkylové skupině s 1 až 6 atomy uhlíku je dále substituovaný atomem halogenu, alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinou, arylovou skupinou nebo aralkylovou skupi50 nou.

„arylová skupina“ je monocyklická nebo bieyklická aromatická uhlovodíková skupina mající v kruhové části 6 až 12 atomů uhlíku.

-47CZ 301498 B6

..substituovaná arylová skupina“ je fenylová nebo nafty lová skupina obsahující jeden až čtyři substituenty, které jsou vybrány z alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku, atomu halogenu, trifluormethoxyskupiny, triftuormethylové skupiny, hydroxylové skupiny, alkoxyskupiny, eykloalkyloxyskupiny, heterocyklooxyskupiny, alkanoylové skupiny, alkanoyloxyskupiny, amino5 skupiny, alkylaminoskupiny, aralkylaminoskupiny, cykloalkylamínoskupiny, heterocykloaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, alkanoylaminoskupiny, thiolové skupiny, alkylthioskupiny, cykloalky Ithioskupiny, heterocyklothioskupiny, ureidoskupiny, nitroskupiny, kyanoskupiny, karboxylové skupiny, karboxyalkvlové skupiny, karbamoylové skupiny, alkoxykarbonylové skupiny, alkylthionoskupiny, arylthionoskupiny, alkylsulfonylové skupiny, sulfonamidoskupiny io a aryloxyskupiny, kde substituent na arylové skupině může být dále substituovaný atomem halogenu, hydroxylovou skupinou, alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinou, arylovou skupinou, substituovanou ary lovou skupinou, substituovanou alkylovou skupinou s 1 až

6 atomy uhlíku nebo aralkylovou skupinou, a i> „substituovaná acylová skupina“ je acylová skupina, kde radikál je odvozen od kyseliny odstraněním hydroxylové skupiny a která je substituovaná alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, substituovanou alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, cykloaikylovou skupinou, arylovou skupinou, substituovanou arylovou skupinou, aralkylovou skupinou, substituovanou aralkylovou skupinou a/nebo heterocyklickou skupinou, „aralkylová skupina“ je arylová skupina připojená přímo prostřednictvím alkylové skupiny, přičemž arylová, alkylová a substituovaná alkylová část aralkylové skupiny mají svrchu uvedený význam pro arylovou skupinu, alkylovou skupinu a substituovanou alkylovou skupinu, kde uvedené skupiny mají v tomto nároku uvedené rozmezí počtu atomu uhlíku, „heterocyklus“ nebo „heterocyklo“ se vztahují k případně substituované, nenasycené, částečně nasycené nebo plně nasycené aromatické či nearomatické cyklické skupině, která je 4- až 7-členným monocyklickým, 7-až ll--členným bicyklickým nebo 10-až 15-členným tricyklickým kruhovým systémem, ve kterém je alespoň jeden heteroatom v alespoň jednom kruhu jo obsahujícím atomy uhlíku, a každý kruh heterocyklické skupiny obsahující heteroatom může mít jeden, dva nebo tři heteroatomy zvolené z atomů dusíku, atomů kyslíku a atomů síry, kde heteroatomy dusíku a síry mohou být též případně oxidované a atomy dusíku mohou být též případně v kvartérnizované,

35 „substituovaný heterocyklus“ nebo „substituovaná heterocyklo“ znamená heterocyklus nebo heterocyklo obsahující alespoň jednu alkylovou skupinu, která je popřípadě substituována, jak je popsáno výše.

s tím. že acylová skupina, alkoxyskupina, cykloalkoxyskupina, alkanoylová skupina, cykloalkylová skupina a dialkylaminoskupina v alkylové části obsahují 1 až 6 atomů uhlíku.
2. Epothilonový derivát podle nároku 1, obecného vzorce la, ve kterém R je atom vodíku nebo methylová skupina.
3. Epothilonový derivát podle nároku 1, obecného vzorce lb, ve kterém R je atom vodíku nebo methylová skupina.

Epothilonový derivát podle nároku 1, obecného vzorce lb, ve kterém G⁵ je skupina N₃. Epothilonový derivát podle nároku I, obecného vzorce lb, ve kterém G⁵ je skupina NCS. Epothilonový derivát podle nároku 1, obecného vzorce lb, ve kterém G⁵ je skupina SH. Epothilonový derivát podle nároku I, obecného vzorce lb, ve kterém C? je skupina CN.

-48CZ 301498 B6

8. Epothilonový derivát podle nároku 1, obecného vzorce lb, ve kterém G⁵ je heteroeyklieká skupina.

9. Epothilonový derivát podle nároku 1, vzorce

10. Epothilonový derivát podle nároku 1, vzorce a/nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.

io 11. Epothilonový derivát podle nároku 1, vybraný ze souboru, který tvoří [lS-[lR*,3R’(E),7R,t0S’,llR\l2R‘,16S*]l-3-[2-t2-(azidomethyIH-thiazolyl]-l-methyletheny l]-7,1 1-dihydroxy-8,8,10,12,16-pentamethyl-
4,17-dioxabicyklo[ 14.1,0]heptadekan-5,9dion, [ 1 S-[ 1 R*,3 R*(E),7R*, 1 os\ 11R’, 12R*, 16S*]]-3-[2-[2-{aminomethylpt-thiazoíyi]-1 -methylethenyl ]- 7.1 I dihydroxy-8,8.10,12,16 peutainethy l 4.17 -dioxabicyklo[ 14.1.0jheptadekan-5,9dion,

20 [4S-[4R\7S‘,8R’,9R*J 5R*(E)]]--16-[2-[2-(aminomethyl)-4-thiazolyl)-I-rnethyleiheíiyl]4.8dihydroxv-5,5,7,9,l3-pentamethyl-loxa-13(Z)e\klohexadeeen-2,6dion, [1$-[1R*,3R*(E),7R*JOS*,1 IR*, 12R*,16S*]]-7,11-dihydroxy-8,8,10,12-tctramethyl-3-[ lmethy 1- 2 [2 -[(N-propionylamino)methy 1J 4 thiazoly 1 Jetheny 1J 4.17 dioxabicyklo[ 14.1.0]25 heptadekan-5,9-dion,

L1 S-[ 1 R‘,3 R’(E),7R*, 1 OS*, 11 R*, 12R', 16S*]]-3-[2-[2-<kyanomethylH-th iazoly 1J- i -methy letheny l]-7,11 -dihydroxy-8,8,10,12,16-pentamethy 1-4,17<lioxabicyklo| 14.1.Ojheptadekan-5,9dion, .10 [4S-[4R*,7$*,$R’.9R*,15R*(E)]]-t6-[2-[2-(kyanomethyl)-4-thiazolylj-l-methylctheriyl]-4,8dihydroxy-5,5,7,9,13-pentamethyl-l-oxa-l 3(Z)cyklohexadecen-2,ó-dion, [1 S-[l R*,3R*(E),7R*,10S*,l 1 R*,12R*,16S*]]-7,1 l-dihydroxy~3-[2-[2-(I H-imídazol-1-yl35 methy l)-4-th iazoly 1] 1 methy]ethenyl]-8,8,10,12,16-pentamethyM,17-dioxabicyklo[14 1 (11heptadekan-5,9-dion,

-49CZ 301498 B6 [ 1S—[ l R ,3R {E),7R*,10S*,l 1R , 12R*,16S’]]-7,1 l-dihydroxy-8.8,10,12,16-pentamethy 1-3- [ 1ínethyl-2-[2-[(methylamino)methyl]—4-thiazolyl ]ethen\ I j—C ] 7-dioxabicyklo[ 14.1.0]hcptadekan-5,9-dion,
5 [lS-[lR’,3R*(E),7R‘j0S‘,llR\l2R‘j6S‘]]-3-[2-[2-[[[2-(dimethylamino)ethyl]aminoJmethy 1]—4—th iazoly l]— 1 -methy letheny 1J-7,1 1-dihydroxy-8,8,10,12,16-pentamethy 1-4,17—d ioxabicyklo[14.1.0]heptadekan-5,9-dion, [ 1 S-[l R\3R*(E),7R’,10S*,l 1 R\l2R\l6S*JJ-3-[2-(.2-[(dimethylamino)methyl]-4-thiazolyl]-lo methy letheny I]—7,1 1-dihydroxy-8,8,10,12,16-pentamethy 1-4,17-dioxabicyklo[14.1 .OJheptadekan-5,9-dion. a [IS-[IR',3R*(E),7R*,10S*,l IR*,12R’,16S*]]-3-[2-[2-[[bis(2-methoxyethyl}ammo]methyl]-4th iazoly l]-l -methy letheny l]-7,11-dihydroxy-8,8,10,12,16-pentamethy 1—4,17-dioxabicyklo? [14,1,0Jheptadekan-5,9-dion.

ajejich farmaceuticky přijatelné soli, solváty a hydráty.

12. Způsob přípravy epothilonového derivátu vzorce 9 podle nároku 1, nebo 5

5 se nejprve aktivuje a poté se podrobuje nukleofilnímu vytěsnění s obdržením sloučeniny vzorce 7

- 50 CZ 301498 B6

O

R = H, CH₃ a výsledná sloučenina vzorce 7 se redukuje s vytvořením sloučeniny vzorce 9.

13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že (i) se provádí aktivace pomocí 5 tosylhalogenidu a pyridinu a nukleofilní vy těsnění nitridem sodným nebo (ii) se provádí aktivace a nukleofilní vy těsnění diazabicykloundecenem (DBU) a difenylfosforylazidem (DPPA),

14. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že se redukce provádí (i) hydrogenací za pomoci Lindlarova katalyzátoru nebo (ii) fosfinem.

o

15. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje jako účinnou složku určíte množství alespoň jednoho epothilonového derivátu, zvoleného ze souboru sloučenin podle jakéhokoli z nároků 1 až 11 nebo farmaceuticky přijatelnou sůl těchto sloučenin, a jednu nebo více farmaceuticky přijatelných nosných látek, pomocných látek nebo zřeďovacích prostředků.

20 Konec dokumentu