CZ294653B6 - Umělý kámen - Google Patents

Abstract

Umělý kámen (1, 13, 16, 20, 30) je na svých kolmo k rovině pokládky nasměrovaných a v podstatě navzájem paralelních bočních plochách (3, 4) opatřen distančními výstupky (5, 6, 15, 31). Na sobě ležící volné koncové plochy distančních výstupků (5, 6, 15, 31) mají vedle sebe zub (10, 17) a odsazenou dosedací plochu pro zub (10, 17) vedle položeného umělého kamene (1, 13, 16, 20, 30). V obvodovém směru je posloupnost zubu (10, 17) a dosedací plochy pro všechny distanční výstupky (5, 6, 15, 31) vytvořena stejně. K rovině pokládky rovnoběžná účinná délka (9) jednotlivých bočních ploch (3, 4) je jednoduchý nebo celočíselný násobek nejmenší účinné délky (9). Každý úsek bočních ploch (3, 4) je opatřen distančním výstupkem (5, 6, 15, 31). Střední osa (12) všech distančních výstupků (5, 6, 15, 31) leží na středu úseků bočních ploch (3, 4). Dosedací plochy jsou vytvořeny jako zubní mezery (11, 18), odpovídající velikosti zubu (10, 17) a tento ve směru rovnoběžně k rovině pokládky oboustranně obklopují. Do uvedeného směru směřující boky jednak zubu (10, 17) a jednak zubní mezery (11, 18) svírají úhel (40, 41) alespoň 90.degree.. Osa (42, 43) úhlu (40, 41) je ke kolmicím na přiřazenou boční plochu (3, 4) upravena v podstatě paralelně.ŕ

Description

Vynález se týká umělého kamene, především z betonu, ke zpevňování dopravních ploch v přírodě, přičemž je umělý kámen k vytvoření širokých spár mezi vedle sebe položenými umělými kameny na svých kolmo k rovině pokládky nasměrovaných a v podstatě navzájem paralelních bočních plochách opatřen z jednoho kusu natvarovanými, navzájem naprosto stejně vytvořenými distančními výstupky, na sobě ležící volné koncové plochy distančních výstupků mají ve směru roviny pokládky a přiřazených bočních ploch vedle sebe zub a odsazenou dosedací plochu pro zub vedle položeného umělého kamene, v obvodovém směru umělého kamene je posloupnost zubu a dosedací plochy pro všechny distanční výstupky vytvořena stejně, u jednoho umělého kamene je k rovině pokládky rovnoběžná účinná délka jednotlivých bočních ploch jednoduchý nebo celočíselný násobek nejmenší účinné délky, každý úsek bočních ploch, mající nejmenší účinnou délku, je opatřen distančním výstupkem, a mezi zubem a dosedací plochou, jakož i rovnoběžně k rovině pokládky a kolmo k přiřazeným bočním plochám položená střední osa všech distančních výstupků leží na středu příslušných úseků bočních ploch.

Dosavadní stav techniky

Takové umělé kameny, přičemž pod tímto pojmem zde mají být zahrnuty také desky zejména z betonu, mohou být vytvořeny celoplošné, popřípadě se strukturovaným povrchem. V úvahu přicházejí však také kameny, popř. desky s otvory, například takzvané zatravňovací duté tvárnicové bloky, u kterých mohou být také otvory naplněny zeminou a opatřeny travním osevem, aby plochy, osazené kameny, vypadaly přirozeně.

Aby vznikla široká spára k vyplnění směsí minerálních látek nebo zeminou a pro travní osev i mezi vedle sebe položenými kameny, jsou kameny výše uvedeným způsobem vybaveny distančními výstupky, které svým prodloužením, nasměrovaným kolmo k přiřazené boční stěně, určují šířku spáry.

Uzpůsobení spár a popřípadě také otvorů umělých kamenů slouží ostatně k zachycování vznikající povrchové vody, takže u ploch, osazených umělými kameny zmiňovaného druhu, může odpadnout drenáž nebo může být alespoň odlehčena.

Tím, že jsou všechny distanční výstupky vytvořeny stejné a působí stejně, není při pokládce třeba zvláštní pozornost. Naopak se umělé kameny mohou tak, jak přijdou obsluhující osobě do ruky, přikládat k již položeným, kamenům, čímž odpadají veškeré časové a pracovní náklady ke zjištění druhu výstupků, vyskytujících se u již osazených, tzn. položených umělých kamenů, aby se potom mohl další pokládaný kámen příslušně k tomu otáčením správně polohovat. Celkově jsou tím časové náklady, potřebné pro pokládkové práce, značně sníženy.

Stanovením rozměrů umělého kamene se navazuje na to, že u umělých kamenů, určených pro nějaký vzor pokládky, jejich velikost normálně vyplývá z jedno- nebo vícenásobku nejmenší základní velikosti. U této nejmenší základní velikosti je potom boční účinná délka boční délka kamene jako taková plus dvakrát polovina spár, napojujících se na stranu v jejím podélném směru, jejichž velikost, popř. šířka je opět dána velikostí upravených distančních výstupků, působících proti sousednímu kameni. Má-li ale umělý kámen v podélném směru například trojnásobek základní velikosti, odpovídá střední délkový úsek kamene jako takový, viděno v tomto podélném směru, účinné délce základní velikosti, zatímco délkové úseky, napojující se na to z obou stran, odpovídají straně délkového úseku kamene jako takového plus poloviční šířce spáry, navazující v tomto podélném směru.

- 1 CZ 294653 B6

Jsou-li u takového vytvoření umělých kamenů upraveny distanční výstupky úvodem jmenovaným způsobem, lícují sousedící umělé kameny vždy příslušně rastru, danému základní velikostí, přičemž tímto rastrem lze určit také jemnost odstupňování vzájemného přesazení sousedících umělých kamenů. O co jemnější je žádáno toto odstupňování, o to menší je nutno volit základní velikost rastru, aby u umělého kamene dané velikosti bylo pro vzájemné přesazení sousedících umělých kamenů k dispozici dostačující množství vedle sebe ležících distančních výstupků.

U známých kamenů výše podrobně popsaného druhu přicházejí ale distanční výstupky vedle sebe kladených kamenů ve směru roviny pokládky a přiřazených bočních ploch do záběru tvarovým stykem pouze na sebe upravenými boky vedle sebe stojících zubů, což však vede k vazbě, která je podle toho účinná pouze v jednom směru. Tím je dána dlažba, která s ohledem na svou pevnost paralelně k rovině pokládky neodolává všem obvykle vznikajícím zatížením, protože se jednotlivé kameny mohou ve směru, opačném k uvedenému tvarovému styku, navzájem posouvat, popř. mají možnost provádět uvnitř vazby otočný pohyb. Tato možnost pohybu vede na tímto způsobem obzvlášť zatěžovaných místech dlažby k tomu, že umělé kameny při pozvolném pootáčení vzájemně na sebe naráží a z toho vyplývá nebezpečí poškození dlažby. Taková obzvlášť zatížená místa jsou dána například především tam, kde je často v činnosti při pomalé jízdě nebo zcela v klidovém stavu řízení těžších vozidel. V úvahu byla vzata tato nevýhoda známých umělých kamenů, zřejmá s ohledem na to, aby se umožnilo jejich bezpřekážkové položení také v úseku dlažby, již položené v úhlu.

Podstata vynálezu

Vycházejíc z toho stavu techniky je úkolem vynálezu umělý kámen výše jmenovaného druhu dále uzpůsobit tak, aby byla pokud se týká sousedních kamenů zaručena jejich vzájemná vazba v obou směrech, paralelních k bočním plochám kamene, a přesto zůstala neomezená normální možnost pokládky kamenů v podstatě horizontálním pohybem proti již položeným kamenům.

Tento úkol je vycházejíc z umělého kamene výše jmenovaného druhu podle vynálezu řešen tím, že dosedací plochy jsou vytvořeny jako zubní mezery, odpovídající velikosti zubu a tento ve směru rovnoběžně k rovině pokládky oboustranně obklopující, že do uvedeného směru směřující boky jednak zubu a jednak zubní mezery svírají úhel alespoň 90°, a že osa tohoto úhlu je ke kolmicím na přiřazenou boční plochu upravena v podstatě paralelně.

Těmito opatřeními podle vynálezu je zajištěno, že jsou zuby paralelně k rovině pokládky a přiřazené boční ploše oboustranně opřeny odpovídající zubní mezerou, takže kámen při horizontálních silách paralelně k průběhu spáry již nemá možnost se z tvarového styku oproti sousedícím uloženým kamenům posunem nebo otáčením uvolnit okolo osy, kolmé k rovině pokládky. Tím je stabilita dlažby, zhotovené s pomocí umělých kamenu podle vynálezu, zajištěna nejen proti přímočarým provozním zatížením, ale i proti takovým extrémním případům zatížení, kdy na kameny působí točivý moment, působící okolo osy kolmé k rovině pokládky.

Naproti tomu je ale přesto zaručena normální možnost pokládky kamenů, protože tvarování úhlu podle vynálezu umožňuje v každém případě vkládat kameny v podstatě horizontálním pohybem také do rohů úhlu, vytvořeného již položenými sousedními kameny.

V rámci vynálezu je účelné, že boky zubu a zubní mezery svírají úhel 90°, protože je tímto způsobem dosahována největší míra vzájemné vazby vedle sebe položených kamenů a tím největší míra stability dlažby, zhotovené těmito umělými kameny. Boky zubu a zubní mezery mohou být přímé a rovinné, což se obvykle nabízí jako jednoduchá stavební forma. Nabízí se však také možnost, že mají boky zubu a zubní mezery průběh odchylující se od rovinné plochy, jsou tedy vytvořeny například obloukovitě. Podstatné je pak přitom pouze, aby střední sklony

-2 CZ 294653 B6 boku svíraly úhel alespoň 90°. Přitom mohou přirozeně nacházet použití pouze takové tvary boků, které neomezují možnost položení umělých kamenů.

Co se týká uzpůsobení koncových ploch distančních výstupků, může být navrženo, aby koncová plocha zubu a příslušně mezizubí distančních výstupků - paralelně k rovině pokládky - měly ostroúhlý průběh, průběh ve tvaru komolého kuželu nebo obloukovitý průběh.

Dále je výhodou, jsou-li distanční výstupky proti horní hraně kamene, odvrácené od roviny pokládky, upraveny ve směru na rovinu pokládky snížené. Tím zůstává po položení kamenů také nad výstupky dostatek místa pro zeminu, takže jsou dány příslušné souvisle probíhající spáry mezi sousedícími umělými kameny.

Pro umělé kameny samé může být navrženo, že mají tyto paralelně k rovině pokládky čtvercový, obdélníkový, šestiúhelníkový průřez nebo průřez ve tvaru L, Z, T nebo dvojitého T.

Především pro velkoplošné kameny může být v dalším uzpůsobení myšlenky vynálezu výhodné, že je kámen rozdělen alespoň jednou širokou spárou a že jsou takto vytvořené části kamene vzájemně spojeny pevně natvarovanými společnými můstky, přičemž mohou být tyto můstky s ohledem na jejich uspořádání vytvořeny odpovídající distančním výstupkům. Zde se tedy pro větší kámen simuluje dojem jednotky, sestavené z menších jednotlivých kamenů, popř. rozdílné velikosti, ve prospěch žádaného vzoru pokládky, avšak bez nutnosti pokládat příslušný počet menších jednotlivých kamenů rovněž jednotlivě.

Nakonec může být upraveno, že kámen je s dalšími kameny stejné nebo rozdílné velikosti sdružen do jedné pokládkové jednotky, čímž je dána možnost pokládky mechanickými pomocnými prostředky.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení, znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 čtvercový kámen s výstupky, vytvořenými podle vynálezu, obr. 2 větší množství vedle sebe položených kamenu podle obr. 1, obr. 3 a 4 na způsob obr. 2 položené kameny, avšak s obměněným uzpůsobením distančních výstupků, obr. 5 větší množství do klasovité vazby uložených, podélných obdélníkových kamenů, obr. 6 obměněné provedení umělých kamenů do tvaru L, obr. 7 šestiúhelníkový kámen s vytvořením a uspořádáním distančních výstupků podle vynálezu a obr. 8 několik vedle sebe položených umělých kamenů podle obr. 7.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje čtvercový umělý kámen 1, který se podle znázorněných osových čar skládá ze čtyřnásobku čtvercové základní velikosti 12. Boční plochy 3, 4 každé základní velikosti 2 nesou distanční výstupky 5, 6. Existencí těchto distančních výstupku 5, 6 je dána účinná délka 9 každé základní velikosti 2, a to v předkládaném případě z délky boční plochy 3, 4 včetně poloviční šířky spáry 7 k sousednímu kameni 8.

Koncové plochy distančních výstupků 5, 6 mají vedle sebe zub 10 a k němu lícující zubní mezeru U, přičemž, viděno v jednom obvodovém směru umělého kamene]., leží zuby 10 a zubní mezery 11 všech distančních výstupku 5, 6 ve stejném pořadí vedle sebe. Tím lícují za sebou nasměrované koncové plochy distančních výstupku 5, 6 sousedících kamenů 1, 8 tvarovým stykem do sebe tak, že se kameny 1, 8 paralelně k nákresně a k za sebou nasměrovaným bočním plochám 3, 4 nebudou vzájemně posouvat.

Také polehování distančních výstupků 5, 6 je, pokud se týká všech účinných délek 9, provedeno stejně a tak, že jsou střední osy 12 všech distančních výstupků 5, 6 polohovány na středu účinné délky 9.

Boky jak zubů 10, tak také zubních mezer 11 svírají vzájemně lícující úhel, jehož velikost činí alespoň 90°, výhodně ale 90°, a jehož osa 42, 43 úhlu 40, 41 je upravena v podstatě paralelně ke kolmicím na přiřazenou boční plochu 3, 4 kamene 1, 8, které mohou být reprezentovány střední osou 12 pro tamní boční plochy 3, 4 kamene 1, 8. Tento znak provedení platí také pro uspořádání, popsané podle obr. 2 až 8, aniž by tam byl pokaždé opětovně zmiňován.

Obr. 2 zobrazuje větší množství umělých kamenů 1, položených vedle sebe. Z toho je zřejmé, že se umělé kameny 1 mohou pokládat nejenom za sebou v řadě, ale také navzájem přesazené, přičemž odstupňování přesazení je dáno vzdáleností sousedních distančních výstupků 5, 6. Z toho je zřejmé, že se toto odstupňování vytváří o to jemněji, o co menší se zvolí základní velikost 2 podle obr. 1.

Obr. 3 znázorňuje umělé kameny 13 druhu, popsaného podle obr. 1. Zde však je provedení distančních výstupků 5, 6 do té míry pozměněno, že na straně zubní mezery 11, odvrácené od zubu 10, ještě jednou navazuje příslušné rozšíření 14, což v podstatě slouží k tomu, aby se poskytla spojení sousedních umělých kamenů 13 tvarovým stykem větší stabilita proti smykovým silám, působícím na umělé kameny 13.

U způsobů provedení podle obr. 1 až 3 mají zuby 10 a mezizubí 11, popř. rozšíření 14 v podstatě lichoběžníkový příčný řez s příslušně přímočarým průběhem hran. Naproti tomu jsou u distančních výstupků 15 umělých kamenů 16 podle obr. 4 boky zubů 17, resp. zubních mezer 18 vytvořeny lícující k sobě ve tvaru oblouku. Co se zde týká úhlů 40, 41, diskutovaných podle obr. 1, platí tyto u obr. 4 příslušně pro sklon boku na patě zubu 17, resp. na otvoru zubní mezery 18.

Obr. 5 zobrazuje do klasovité vazby položené podélné obdélníkové umělé kameny 20, které se skládají již ze šestinásobku základní velikosti 2. Tomu odpovídajíc leží na jedné straně kamene tři distanční výstupky 6 vedle sebe, přičemž je zde potom dáno, že boční účinná délka 9 střední základní velikosti 2 odpovídá tamnímu skutečnému podélnému úseku 21 boční strany umělého kamene 20, protože se na tento skutečný podélný úsek 21 ve směru této boční strany nenapojují žádné distanční výstupky 5.

Obr. 6 zobrazuje, vztaženo na umělé kameny 1 druhu, popsaného podle obr. 1, možnost uzpůsobit větší počet takových umělých kamenů 1 jako sjednocenou, v předkládaném případě ve tvaru L vytvořenou pokládkovou jednotku. K tomu jsou tři takové části 22, 23, 24 umělého kamene 1 tam, kde by měly spolu normálně hraničit distančními výstupky 5, 6, navzájem spojeny můstky 25, resp. je jednotka rozdělena spárami 26, 27, takže po pouze ruční manipulací uskutečněném položení jednotky vzniká dojem tři vedle sebe položených umělých kamenů 1 podle obr. 1. Tímto způsobem je u pokládkových prací možná značná časová úspora.

Obr. 7 zobrazuje šestiúhelníkový umělý kámen 30 s navzájem stejně dlouhými stranami a distančními výstupky 31 druhu, shodujícího se s distančními výstupky 5, 6 podle obr. 1. Pro velikost účinné délky 32 nejmenší boční plochy 3, 4 zde příslušně platí provedení, uskutečněné

-4 CZ 294653 B6 podle obr. 1, přičemž účinná délka 32 je pouze potud kratší, jak je to podmíněno od 90° se odchylujícím úhlem mezi na sebe navazujícími stranami umělého kamene 30. Také pro uzpůsobení a polehování distančních výstupků 31 platí příslušně provedení, uskutečněné podle obr. 1 až

4.

Nakonec ukazuje obr. 8 ještě několik umělých kamenů 30 podle obr. 7, položených vedle sebe. Také zde by opět mohly být dvojice distančních výstupků 5, 6, zobrazené mezi třemi umělými kameny 30, odpovídajíc způsobu provedení podle obr. 6, nahrazeny můstky 25.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (11)

1. Umělý kámen, především z betonu, ke zpevňování dopravních ploch v přírodě, přičemž je umělý kámen (1, 13, 16, 20, 30) k vytvoření širokých spár (7) mezi vedle sebe položenými umělými kameny (1, 13, 16, 20, 30) na svých kolmo k rovině pokládky nasměrovaných a v podstatě navzájem paralelních bočních plochách (3, 4) opatřen z jednoho kusu natvarovanými, navzájem naprosto stejně vytvořenými distančními výstupky (5, 6, 15, 31), na sobě ležící volné koncové plochy distančních výstupků (5, 6, 15, 31) mají ve směru roviny pokládky a přiřazených bočních ploch (3, 4) vedle sebe zub (10, 17) a odsazenou dosedací plochu pro zub (10, 17) vedle položeného umělého kamene (1, 13, 16, 20, 30), v obvodovém směru umělého kamene (1, 13,16, 20, 30) je posloupnost zubu (10, 17) a dosedací plochy pro všechny distanční výstupky (5, 6, 15, 31) vytvořena stejně, u jednoho umělého kamene (1, 13, 16, 20, 30) je k rovině pokládky rovnoběžná účinná délka jednotlivých bočních ploch (3, 4) jednoduchý nebo celočíselný násobek nejmenší účinné délky (9), každý úsek bočních ploch (3, 4), mající nejmenší účinnou délku (9), je opatřen distančním výstupkem (5, 6, 15, 31), a mezi zubem (10, 17) a dosedací plochou, jakož i rovnoběžně k rovině pokládky a kolmo k přiřazeným bočním plochám (3, 4) položená střední osa (12) všech distančních výstupků (5, 6, 15, 31) leží na středu příslušných úseků bočních ploch (3,4), vyznačující se t í m , že dosedací plochy jsou vytvořeny jako zubní mezery (11, 18), odpovídající velikosti zubu (10, 17) a tento ve směru rovnoběžně k rovině pokládky oboustranně obklopující, že do uvedeného směru směřující boky jednak zubu (10, 17) a jednak zubní mezery (11, 18) svírají úhel (40, 41) alespoň 90°, a že osa (42, 43) tohoto úhlu (40, 41) je ke kolmicím na přiřazenou boční plochu (3, 4) upravena v podstatě paralelně.

2. Umělý kámen podle nároku 1, vyznačující se t í m , že boky zubu (10, 17) a zubní mezery (11,18) svírají úhel (40, 41) 90°.

3. Umělý kámen podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m , že boky zubu (10) a zubní mezery (11) jsou přímé a rovinné.

4. Umělý kámen podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m , že boky zubu (17) a zubní mezery (18) mají tvar odlišný od rovinné plochy, a že střední sklony boků svírají úhel (40, 41) alespoň 90°, přičemž boky zubu (17) a zubní mezery (18) jsou kolmo k rovině pokládky přímočaré a jen rovnoběžně k rovině pokládky nejsou přímočaré.

5. Umělý kámen podle některého z předcházejících nároků laž4, vyznačující se t í m , že vrchol zubu (17) a základ zubní mezery (18) je v projekci na rovinu pokládky vytvořen ve tvaru komolého kužele nebo obloukovitý nebo špičatý.

- 5 CZ 294653 B6

6. Umělý kámen podle některého z předcházejících nároků laž5, vyznačující se t í m , že distanční výstupky (5, 6, 15, 31) jsou oproti horní hraně umělého kamene (1, 13, 16, 20, 30), odvrácené od roviny pokládky, uspořádány s odstupem směrem k rovině pokládky.

7. Umělý kámen podle některého z předcházejících nároků laž6, vyznačující se t í m, že má paralelně k rovině pokládky průřez čtvercový, obdélníkový, šestiúhelníkový, ve tvaru L, ve tvaru Z, ve tvaru T nebo ve tvaru dvojitého T.

8. Umělý kámen podle některého z předcházejících nároků 1 až 7, vyznačující se t í m , že je rozdělen alespoň jednou širokou spárou (26, 27) a že takto vytvořené části (22, 23, 24) umělého kamene (1, 13, 16, 20, 30) jsou navzájem spojeny pevně natvarovanými společnými můstky (25).

9. Umělý kámen podle nároku 8, vyznačující se t í m , že můstky (25)jsou, pokud se týká jejich uspořádání, vytvořeny odpovídajíc distančním výstupkům (5, 6, 15, 31).

10. Umělý kámen podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že části (22 až 24) umělého kamene (1, 13, 16, 20, 30) mají rozdílné velikosti.

11. Umělý kámen podle některého z předcházejících nároků 1 až 10, vyznačující se t í m , že je s dalšími umělými kameny (1, 13, 16, 20, 30) stejné nebo rozdílné velikosti sestaven do pokládkové jednotky.