CZ293089B6

CZ293089B6 - Sada tvarovek

Info

Publication number: CZ293089B6
Application number: CZ19992629A
Authority: CZ
Inventors: Rolf Scheiwiller
Original assignee: Rolf Scheiwiller
Priority date: 1997-01-25
Filing date: 1998-01-22
Publication date: 2004-02-18
Also published as: HUP0001021A3; ATE227791T1; HU227063B1; SK100799A3; EP0954639A1; SI20080A; CZ262999A3; WO1998032925A1; SK285495B6; PL334804A1; HUP0001021A2; EP0954639B1

Abstract

Řešení se týká sady tvarovek, zejména pro začlenění do vazby v dlažbě, kterou lze položit v plošném mřížovém rastru, přičemž tvarovky (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) jsou na svých bočních stranách (15, 16, 17, 18) opatřeny distančními prvky (22). Nejméně jedna z tvarovek (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) sestává z v rastru uspořádaných čtvercových segmentů (14) a každá se sousední tvarovkou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) sousedící boční strana příslušného čtvercového segmentu (14) je opatřena nejméně jedním distančním prvkem (22, 28, 29) a tvarovka (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) je v oblasti svých rohů (25) opatřena na obou stranách mezerami (26, 27) o šířce (a, b), které obnášejí nejméně šířku (c) distančního prvku (22, 28, 29) nebo násobek této šířky. Distanční prvky (22, 28, 29) na sebe navzájem navazujících tvarovek (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) tvoří ozubení a na každé boční straně (15, 16, 17, 18, 19) tvarovky (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) je mezi jedním rohem (25) a následujícím distančním prvkem (28) malá mezera (26) o šířce (a) a mezi druhým rohem (25) a následujícím distančním prvkem (29) je velká mezera (27) o šířce (b), přičemž šířka (a) je přibližně jednonásobkem a šířka (b) je přibližně dvojnásobkem šířky (c) distančních prvků (28, 29).ŕ

Description

Sada tvarovek

Oblast techniky

Vynález se týká sady tvarovek, zejména pro začlenění do vazby v dlažbě, kterou lze položit v plošném mřížovém rastru, přičemž tvarovky jsou na svých bočních stranách opatřeny distančními prvky, nejméně jedna z tvarovek sestává z v rastru uspořádaných čtvercových segmentů, každá se sousední tvarovkou sousedící boční strana příslušného čtvercového segmentu je opatřena nejméně jedním distančním prvkem a tvarovka je v oblasti svých rohů opatřena na obou stranách mezerami o šířkách, které obnášejí nejméně šířku distančního prvku nebo násobek této šířky.

Dosavadní stav techniky

Ze stavu techniky jsou známy tvarovky a zejména dlažební tvarovky v rozmanitých provedeních. Slouží ke ztvárnění sadových a parkových úprav, cest a také ke zpevnění pojezdových ploch. Tyto dlažební tvarovky mohou mít navzájem osově rovnoběžné boční strany, přičemž tyto dlažební tvarovky se mohou pokládat se vzájemnými mezerami nebo bez mezer. Aby byly položené dlažební tvarovky zajištěny proti posunutí v bočním směru, opatřují se postranním ozubením, popřípadě tvarovými spoji. Tvarové spojení přitom může být plošné - viz dokumenty DE31 16 540 C2; US 3 494 266), nebo může být zajištěno do sebe navzájem zapadajícími zubovými prvky - viz dokumenty DE 92 01 491 Ul; EP 00 60 961 Bl. V řešeních podle stavu techniky je ozubení, popřípadě spojení provedeno celými bočními stranami, takže mezi sousedními dlažebními tvarovkami zpravidla nejsou spáry, mezery nebo jiné meziprostory. Ozubení však může být provedeno také jako do sebe navzájem tvarově zapadající distanční prvky na bočních stranách tvarovek, jak je to popsáno například v dokumentech DE 40 36 461 Al; DE89 13 777U1 nebo DE37 43 035A1. Pomocí distančních prvků lze mezi položenými sousedními dlažebními tvarovkami vytvořit meziprostory, popřípadě spáry, které na jedné straně umožňují dosažení spolehlivé vazby mezi tvarovkami a na druhé straně umožňují lepší odvodňování tvarovkami pokryté plochy. V tomto směru je při používání takových dlažebních systémů zřetelná tendence k tomu, aby se pokud možno předešlo těsnosti takových ploch, to jest aby dešťová voda mohla z celé dlažby odtéci nebo se v ní vsáknout pokud možno sama. Toto může být umožněno distančními prvky a takto vytvořenými meziprostory.

Známé systémy dlažebních tvarovek však mají nevýhodu v tom, že v důsledku většinou souvislého ozubení nebo na způsob ozubení provedených bočních stran není zajištěno vytvoření bočních spár, které by umožnily bezproblémové odvodnění vydlážděné plochy. Pokud jsou známé dlažební tvarovky na svých bočních stranách opatřeny jednotlivými distančními prvky, které vytvářejí zubení a mají současně zajistit i vytvoření spár, nejsou tyto dlažební tvarovky vhodné pro použití v širším systému. Další nevýhoda známých dlažebních tvarovek spočívá v tom, že rohy těchto dlažebních tvarovek bývají vystavovány vysokému, případně i destrukčnímu namáhání.

Z dokumentu DE-U-9 208 769 je známa tvarovka, která je rovněž na bočních stranách opatřena navzájem přesazené uspořádanými distančními prvky. Tyto distanční prvky však netvoří ozubení, nýbrž slouží k vytvoření rovnoměrných bočních spár.

Úkolem vynálezu je navržení sady tvarovek, u které bude zajištěno vytváření rovnoměrných spár a bezproblémové vsakování vody na celé ploše dlažby, přičemž má být zajištěno i zakotvení tvarovek a jejich vzájemná vazba při působení bočních sil. Kromě toho se má dosáhnout i vysoké flexibility při volbě vzorů při pokládání. Dalším úkolem vynálezu je snížení namáhání citlivých rohových oblastí tvarovek.

-1 CZ 293089 B6

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky známých řešení tohoto druhu do značné míry odstraňuje sada tvarovek, zejména pro začlenění do vazby v dlažbě, kterou lze položit v plošném mřížovém rastru, přičemž tvarovky jsou na svých bočních stranách opatřeny distančními prvky, nejméně jedna z tvarovek sestává z v rastru uspořádaných čtvercových segmentů a každá se sousední tvarovkou sousedící boční strana příslušného čtvercového segmentuje opatřena nejméně jedním distančním prvkem a tvarovka jev oblasti svých rohů opatřena na obou stranách mezerami o šířkách, které obnášejí nejméně šířku distančního prvku nebo násobek této šířky, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že distanční prvky na sebe navazujících tvarovek tvoří ozubení a na každé boční straně tvarovky je mezi jedním rohem a následujícím distančním prvkem malá mezera o šířce (a) a mezi druhým rohem a následujícím distančním prvkem je velká mezera o šířce (b), přičemž šířka (a) je přibližně jednonásobkem a šířka (b) je přibližně dvojnásobkem šířky (c) distančních prvků.

U tvarovky s více než jedním čtvercovým segmentem s boční stranou o délce (li) je každý čtvercový segment, který leží v rohu tvarovky, na své jedné boční straně opatřen jedním distančním prvkem a na druhé boční straně dvěma distančními prvky.

K sousední tvarovce směřující boční strana čtvercového segmentu, který není uspořádán v rohové oblasti tvarovky, je opatřena nejméně jedním distančním prvkem ve vzdálenostech (a, b) k příslušným rohům tohoto čtvercového segmentu.

K sousední tvarovce směřující boční strana dalšího čtvercového segmentu, který není uspořádán v rohové oblasti tvarovky, je opatřena dvěma distančními prvky, z nichž jeden navazuje na rohovou oblast tohoto čtvercového segmentu.

Vždy protilehlé boční strany tvarovky jsou opatřeny stejným uspořádáním distančních prvků, které jsou však uspořádány diagonálně symetricky nebo natočené ve stejném směru otáčení.

Sada tvarovek obsahuje základní tvarovku ve tvaru obdélníku, která má v půdorysném pohledu plochu šesti čtvercových segmentů s boční stranou o délce (h) a která má boční strany o délce 1₂ = 2 x li a 1₃ = 3 x li, přičemž kratší boční strana je opatřena třemi distančními prvky a delší boční strana je oproti kratší boční straně přídavně opatřena třetím délkovým úsekem o délce (li), který je ve vzdálenosti (b) od rohu opatřen dalším distančním prvkem.

Sada tvarovek obsahuje také poloviční tvarovku, jejíž delší boční strana odpovídá delší boční straně o délce 1₃ základní tvarovky a jejíž kratší boční strana odpovídá polovině délky 1₂ kratší boční strany základní tvarovky, popřípadě délce h čtvercového segmentu, přičemž kratší boční strana je opatřena jedním nebo dvěma distančními prvky.

Sada tvarovek dále obsahuje třetinovou tvarovku, jejíž delší boční strana odpovídá kratší boční straně o délce 1₂ základní tvarovky a jejíž kratší boční strana je opatřena distančním prvkem, který je vytvořen ve vzdálenosti (a), popřípadě (b), od příslušného odlehlého rohu.

Sada tvarovek také obsahuje první čtvercovou šestinovou tvarovku, jejíž čtyři boční strany jsou vždy ve vzdálenosti (a) a (b) od rohu opatřeny distančním prvkem, přičemž délka h boční strany odpovídá polovině kratší boční strany o délce 1₂ základní tvarovky, popřípadě délce li boční strany čtvercového segmentu, přičemž šestinová tvarovka je s výhodou v rohové oblasti každé boční strany opatřena dalším distančním prvkem.

Sada tvarovek dále obsahuje druhou velkou čtvercovou jedenapůlnásobnou tvarovku, jejíž boční strana vždy odpovídá delší boční straně o délce 1₃ základní tvarovky.

-2CZ 293089 B6

Sada tvarovek kromě toho obsahuje další normální čtvercovou tvarovku, jejíž boční strana vždy odpovídá kratší boční straně o délce 1₂ základní tvarovky.

Sada tvarovek může dále obsahovat čtvrtou čtvercovou čtyřnásobnou tvarovku, jejíž boční strana o délce Lt vždy odpovídá dvojnásobku kratší boční strany o délce 1₂ základní tvarovky.

Sada tvarovek kromě toho obsahuje první obdélníkovou dvojnásobnou tvarovku, jejíž delší boční strana vždy odpovídá dvojnásobku kratší boční strany o délce 1₂ základní tvarovky a jejíž kratší boční strana vždy odpovídá delší boční straně o délce 1₃ základní tvarovky.

Sada tvarovek obsahuje také druhou obdélníkovou dvojnásobnou tvarovku, jejíž delší boční strana vždy odpovídá dvojnásobku kratší boční strany o délce 1₂ základní tvarovky a jejíž kratší boční strana odpovídá prosté délce 1₂ kratší boční strany základní tvarovky.

Základní tvarovka s distančními prvky na všech bočních stranách může sestávat ze dvou polovičních tvarovek.

Sada tvarovek dále obsahuje rohovou tvarovku, která je složena ze dvou v rohu se navzájem dotýkajících čtvercových ploch s bočními stranami o délce 1₂ odpovídající kratší boční straně základní tvarovky a dále z tyto čtvercové plochy spojujícího trojúhelníkového segmentu, přičemž všechny boční strany trojúhelníkového segmentu jsou opatřeny distančními prvky a diagonální strana je opatřena odpovídajícími distančními prvky.

Sada tvarovek kromě toho obsahuje diagonální tvarovku, která je složena ze dvou normálních čtvercových tvarovek s na sebe v přímce navazujícími řeznými diagonálami a s bočními stranami o délce 1₂ odpovídající kratší boční straně základní tvarovky, přičemž vymezující diagonální strany svou délkou odpovídají délce řezných diagonál normálních čtvercových tvarovek.

Každá čtvercová tvarovka a/nebo každá obdélníková tvarovka může být rozdělena v nejméně jedné řezné diagonále, přičemž diagonální strany jsou rovněž opatřeny distančními prvky.

Na diagonální stranu navazuje další čtvercová doplňková tvarovka s bočními stranami o délce (I5) přizpůsobenými diagonálním stranám.

V řešení podle vynálezu se předpokládají různé tvarovky a zejména dlažební tvarovky, které jsou vhodné pro začlenění do vazby v dlažbě, to jest pro začlenění do plošného mřížového rastru. Jsou přitom použity boční distanční prvky, které umožňují vytváření spár a slouží tak k bezproblémovému odvodňování vydlážděných ploch. Distanční prvky jsou na bočních stranách tvarovek uspořádány tak, že je v bočním směru zajištěno tvarové zakotvení mezi navzájem na sebe navazujícími styčnými plochami, přičemž v tomto zakotvení jsou zásluhou uspořádání distančních prvků chráněny oblasti rohů tvarovek.

Řešení podle vynálezu se dále týká sady tvarovek, která sestává z různě velkých dlažebních tvarovek. Boční distanční prvky musí být za tím účelem konfigurovány a navzájem sladěny tak, aby u všech velikostí tvarovek bylo zajištěno spolehlivé zakotvení, popřípadě zubové spojení v bočním směru, to jest téměř na všech na sebe navazujících bočních stranách má být vytvořeno ozubení odolné proti naklápění tvarovek. Speciální mezery mezi jednotlivými distančními prvky umožňují optimální odvodňování vydlážděné plochy a současně jsou těmito distančními prvky při pokládání i v položeném stavu chráněny jinak mimořádně namáhané rohové oblasti tvarovek.

-3 CZ 293089 B6

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále objasněna na příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě připojených výkresů, které znázorňují

- na obr. 1 první příklad provedení sady tvarovek ve schematickém půdorysném pohledu,

- na obr. 2 perspektivní pohledy na jednotlivé tvarovky z obr. 1,

- na obr. 3 schematický půdorysný pohled na oproti obr. 1 rozšířenou sadu tvarovek, a

- na obr. 4 přídavné tvarovky z obr. 3 v perspektivním pohledu.

Příklady provedení vynálezu

Z obr. 1 je patrné, že sada tvarovek sestává z jednotlivých obdélníkových a čtvercových tvarovek £2,3,4,5, 6, 7,8, 9, 10. 11, 12. které mohou sloužit jako dlažební kostky a podobně. Podle svislých pomocných linií 13 a vodorovných pomocných linií 13' na obr. 1 sestává každá tvarovka 1, 2, 3, 4, 5, 6. 7, 8, 9. 10. 11. 12 z jednoho nebo více čtvercových segmentů 14 s bočními stranami o délce l_b

Na obr. 1 je znázorněna obdélníková základní tvarovka 1, jejíž kratší boční strana 15 má délku 1₂ = 2 x li a jejíž delší boční strana 16 má délku 1₃ = 3 x l_b Obdélníková základní tvarovka £ která je v půdorysném pohledu znázorněna na obr. 1, může tedy-být podle výše uvedeného sestavena ze šesti čtvercových segmentů 14.

Z vyobrazení na obr. 1 je dále patrná poloviční tvarovka 2, jejíž plocha je rovna polovině plochy obdélníkové základní tvarovky 1 a která vznikne podélným řezem této obdélníkové základní tvarovky 1 podél vodorovné pomocné linie 13', čímž se rozpůlí kratší boční strana 15. Poloviční tvarovka 2 má tedy stejnou delší boční stranu 16 o délce 1₃ a kratší boční stranu 17 o délce l_b

K obdélníkové základní tvarovce 1 je přiřazena další třetinová tvarovka 3, která má podle půdorysného pohledu na obr. 1 plochu dvou čtvercových segmentů 14 s delší boční stranou 15 o délce 1₂ = 2 x li a kratší boční stranou 17 o délce l_b

Jestliže se třetinová tvarovka 3 rozpůlí, vznikne šestinová tvarovka 4 ve tvaru malého čtverce s boční stranou 17 o délce l_b

Zatímco tvarovky 2, 3 a 4 představují zmenšení základní tvarovky 1, lze tuto základní tvarovku 1 také zvětšit na jedenapůlnásobnou tvarovku 5, jejíž plocha je složena z devíti čtvercových segmentů 14 a má proto čtvercový obrys s boční stranou o délce 1₃. Plocha této jedenapůlnásobné tvarovky 5 je součtem ploch tvarovek 1 a 2. Boční strany 16 mají u jedenapůlnásobné tvarovky 5 délku 1₃, která odpovídá delší boční straně 16 základní tvarovky 1.

Zdvojnásobí-li se plocha základní tvarovky £ vznikne obdélníková první dvojnásobná tvarovka 6 s kratší boční stranou 16 o délce 1₃ a delší boční stranou 18 o délce 1₃ = 2 x 1₂ = 4 x l_b Plocha první dvojnásobné tvarovky 6 tudíž sestává z dvanácti čtvercových segmentů 14.

Z obr. 3 je patrné rozšíření sady tvarovek z obr. 1. Zhotoví-li se čtvercová jedenapůlnásobná tvarovka 5 s kratší boční stranou 16 základní tvarovky 1 o délce 1₂, vznikne tak normální čtvercová tvarovka 7 na obr. 3 s boční stranou o délce 1₂, jejíž plocha tedy sestává ze čtyř čtvercových segmentů 14.

Zdvojnásobí-li se normální čtvercová tvarovka 2 s boční stranou o délce 1₂, vznikne druhá dvojnásobná tvarovka 8 s kratší boční stranou 15 o délce 1₂ a delší boční stranou 18 o délce

-4CZ 293089 B6

1₄ = 2 x 1₂. Delší boční strana 18 odpovídá stejně dlouhé boční straně 18 první dvojnásobné tvarovky 6.

Zčtymásobení půdorysné plochy normální čtvercové tvarovky 7, popřípadě zdvojnásobení plochy druhé dvojnásobné tvarovky 8, vede k velké čtvercové tvarovce, to jest čtyřnásobné tvarovce 9 s boční stranou I4 o délce 2 x 1₂ = 4 x lj.

Tvarovky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 podle vyobrazení na obr. 3 jsou doplněny rohovou tvarovkou 10, která v půdorysném pohledu sestává ze dvou v rohu 21 se navzájem dotýkajících normálních čtvercových tvarovek 7 s boční stranou o délce 1₂, které jsou doplněny trojúhelníkovým segmentem 20, který vznikne diagonálním rozříznutím normální čtvercové tvarovky 7. Řezná diagonála 19’ o délce 1₅ = 2 x 1₂ v normální čtvercové tvarovce 7 tedy vytvoří v rohové tvarovce 10 diagonální stranu 19. Rohová tvarovka 10 může být tedy sestavena také ze dvou normálních čtvercových tvarovek 7 a jedné diagonálně rozříznuté normální čtvercové tvarovky 7, čímž vznikne diagonální tvarovka nebo trojúhelníkový segment 20, opatřený příslušnými přídavnými distančními prvky.

Systém dlažebních tvarovek je podle obr. 3 dále doplněn diagonální tvarovkou 11, která principiálně odpovídá provedení rohové tvarovky 10, avšak trojúhelníkový segment 20 je na rohu 21 uspořádán zrcadlově dvojnásobně, takže vzniknou dva trojúhelníkové segmenty 20', 20. Pro snazší pochopení je za tím účelem v rohové tvarovce 10 vyznačena přídavná diagonála 19. Také v tomto případě může být diagonální tvarovka 11 složena ze dvou normálních čtvercových tvarovek 7 a dvou trojúhelníkových segmentů 20', 20.

Všechny tvarovky 1, 2, 3.4, 5, 6, 7, 8, 9, 10.11 jsou na svých bočních stranách 15,16.17.18.19 opatřeny v zásadě stejně uspořádanými distančními prvky 22.

Všechny distanční prvky 22 mají podle vyobrazení na obr. 1 v půdorysném pohledu lichoběžníkový průřez se základnou 23 o délce 1₆, ležící na příslušné boční straně 15, 16, 17, 18. 19. Výška hi jednotlivých distančních prvků 22 ve vodorovném směru je vyznačena například u základní tvarovky 1 a určuje v podstatě mezeru mezi sousedními tvarovkami 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10. 11.12. Na rozdíl od toho, jak je toto pro názornost znázorněno na obr. 1, dosedají vnější strany 24 lichoběžníkového průřezu distančních prvků 22 na příslušné boční strany 15. 16. 17, 18.19 navazujících tvarovek 1.2.3.4. 5. 6. 7. 8.9.10.11.12.

Distanční prvky 22 jsou podle vyobrazení základní tvarovky 1 uspořádány v zásadě tak, že, vyjde-li se z každého rohu 25 příslušné tvarovky i, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10,11.12 ve směru první boční stěny, například delší boční stěny 16 u základní tvarovky 1, je zde malá mezera 26 o šířce a, zatímco v druhém směru druhé boční stěny, například kratší boční stěny 15 u základní tvarovky 1, je velká mezera 27 o šířce b, načež následuje vždy první distanční prvek 28. popřípadě distanční prvek 29. Vzdálenost, popřípadě šířka a malé mezery 26, je přitom přibližně rovna vlastní šířce c distančních prvků 22 tvarovek 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11.12. přičemž tato šířka c odpovídá délce U základny 23 znázorněného lichoběžníkového průřezu distančního prvku 22.

Vzdálenost, popřípadě šířka b velké mezery 27, se volí jako dvojnásobek šířky a, to jest b 2 x a 2 x c. Zásluhou tohoto opatření jsou jednotlivé rohy 25 tvarovek 1. 2, 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10, 11, 12 bez distančních prvků 22. Zásluhou toho nevznikají v rozích 25 žádná namáhání a stlačování těchto rohů 25, čímž se předejde poškození tvarovek 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 při jejich pokládání a při zatížení v položeném -stavu. Mezery 26, 27 kromě toho vytvářejí dostatečný prostor pro dobrý odtok vody, přinejmenším v oblastech rohů 25 všech tvarovek 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, což může být podpořeno dalšími mezerami ve středních částech bočních stran 15, 16, 17, 18, 19 tvarovek 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12. Odpovídající uspořádání distančních prvků 28, 29 je použito ve všech rozích 25 všech tvarovek 1.2,3,4. 5. 6, 7. 8.9.10,11-5CZ 293089 B6

Redukuje-li se výše popsané uspořádání distančních prvků 28. 29 s příslušnými mezerami 26, 27 na šestinovou tvarovku 4 v obr. 1, zůstane u této šestinové tvarovky 4 s boční stranou 17 o délce li na každé z těchto bočních stran 17 pouze jeden distanční prvek 28, 29. Distanční prvky 28. 29 jsou zde totožné podle toho, ze kterého směru se pozorují. Totéž platí i pro oblasti rohů 25 kratších bočních stran 17 u tvarovek 2 a 3.

Na delších bočních stranách 15. 16. 18 o délkách 1₂,1₃, U, které jsou znázorněny na obr. 1, jsou za účelem vytvoření do sebe navzájem zapadajícího ozubení mezi tvarovkami 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 2, 10, 11 uspořádány přídavné distanční prvky. Podstatné přitom je, že každý podpůrně myšlený čtvercový segment 14 s boční stranou o délce h je opatřen distančním prvkem 29.29' ve vzdálenosti b od rohu 25 tvarovky 1,2,3,4,5, 6, 7, 8,9, 10, 11 nebo od rohu 30 příslušného čtvercového segmentu 14 a že na tomto úseku boční strany 15. 16, 17 o délce h probíhá po délce c. Směrem k dalšímu rohu 31 daného čtvercového segmentu pak zůstane malá mezera 26 o šířce a. V tomto směru se poukazuje například na jedenapůlnásobnou tvarovku 5. Nachází-li se tedy na obvodové ploše čtvercového segmentu 14 pouze jeden distanční prvek 28, 29. je délka boční strany určena rozměrem a + c + b, kde a je šířka malé mezery 26, b je šířka velké mezery 27 a c je šířka příslušného distančního prvku 22. 29’. Toto je v obr. 1 znázorněno u základní tvarovky 1 na její horní delší boční straně 16.

Jak je na obr. 1 znázorněno u delších bočních stran o délkách 1₂,1₃,14, následuje za distančním prvkem 28 s malou vzdáleností a od příslušného rohu 25 tvarovky na příslušném čtvercovém segmentu 14 další distanční prvek 32, který začíná v rohu 31 k sousednímu čtvercovému segmentu 14 a probíhá po šířce c. U takového čtvercového segmentu 14' s boční stranou o délce li je, vyjde-li se z rohu 25 tvarovky, následující pořadí: malá mezera a+ šířka c prvního o distančního prvku 28 + mezera 33 o šířce a pro zasunutí sousedního distančního prvku + šířka c druhého distančního prvku 32.

Na všech bočních stranách 15. 16, 17. 18 tudíž následuje za prvním distančním prvkem 28 se vzdáleností a od rohu 25 vždy další distanční prvek 32 v příslušném čtvercovém segmentu 14. Následující čtvercový segment 14 je při délce 1₂ boční strany 15 opatřen pouze následujícím distančním prvkem 29. popřípadě 29'. Toto odpovídá uspořádání základní délky 1₂ u tvarovek 1, 2 a 3.

Jestliže se délka boční strany u tvarovek 1 a 2 prodlouží z délky 1₂ na délku 1₃, navazuje na délku 1₂' přídavný čtvercový segment 14 s boční stranou o délce li, který je opatřen přídavným distančním prvkem 29'. Leží-li tento distanční prvek 29' od rohu 25 ve vzdálenosti b, shoduje se pak s distančním prvkem 29.

Všechny navzájem protilehlé boční strany 15. 16, 17. 18 tvarovek 1. 2. 3. 4. 5. 6, 7. 8. 9. 10. 11 jsou provedeny diagonálně symetricky, to jest příslušná boční strana 15, 16, 17, 18 se nachází také na protilehlé straně nebo na straně natočené proti směru otáčení hodinových ručiček. V důsledku toho se v podstatě opakuje rozložení distančních prvků 28. 29. 32 ve vzdálenosti 1₂,1₂', případně s přičtením dalšího přítomného čtvercového segmentu 14 s boční stranou o délce lp

Šířka příslušného distančního prvku 28. 29, 32 a mezer mezi těmito distančními prvky 28. 29. 32 je vždy jedno- nebo více- násobkem základního rozměru, aby se umožnilo bezproblémové zapadnutí těchto distančních prvků 28, 29. 32 do sebe navzájem při sestavování tvarovek L 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 k sobě. U tvarovek s boční stranou o délce 13 a I4 jsou přitom mezery pro lepší odvádění vody vytvořeny nejen v oblastech rohů, ale i ve středních částech bočních stran těchto tvarovek. Vyplývá to z pouze jednotlivě uspořádaných distančních prvků 29' na příslušných čtvercových segmentech 14.

Základní princip distančních prvků je patrný z délkového úseku 1₂ bočních stran 15 v příkladech provedení, ve kterých jsou na jednom čtvercovém segmentu 14' uspořádány vždy dva distanční

-6CZ 293089 B6 prvky 28, 32 a třetí distanční prvek 29 je uspořádán na následujícím čtvercovém segmentu této boční strany 15. Oba distanční prvky 28, 32 korespondují při sestavení tvarovek k sobě navzájem s distančním prvkem 29 navazující tvarovky, to jest distanční prvek 29 přesně tvarově zasahuje do mezery 33 mezi distančními prvky 28 a 32.

Zvětší-li se boční stěna o délce 1₂ o jedno- nebo více- násobek délkového úseku l_b aby se dosáhlo délek 1₃ nebo I4, je příslušná boční stěna 16, 18 tudíž opatřena přídavnými distančními prvky 29', 32', které jsou opět uspořádány v rastru, odpovídajícím svislým pomocným liniím 13. Tudíž, jak je znázorněno na základní tvarovce 1 na obr. 1 sestává delší boční strana 16 této základní tvarovky 1 o délce 1₃ z délky 1₂' plus délka l_b přičemž délka 1₂' představuje přenesení délky 1₂kratší boční strany 15 proti směru otáčení hodinových ručiček. Oba distanční prvky 28, 32 kratší boční strany 15 se pak stanou odpovídajícími distančními prvky 28, 32 na délkovém úseku 1₂'. Delší boční strana 16 se tak skládá z kratší boční strany 15 základní tvarovky 1 a kratší boční strany 17 tvarovek 2, 3,4.

Navzájem protilehlé strany všech tvarovek 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 jsou uspořádány vždy diagonálně symetricky, to jest jsou, na tvarovce 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 transferovány vždy ve stejném směru oběhu.

V případě první dvojnásobné tvarovky 6 je delší boční strana 18 prodloužena na dvojnásobek délky 1₂, takže uspořádání tří distančních prvků 28, 32, 29 kratší boční strany 15 se zdvojnásobí. Je to patrné z vyznačení délek 1₂'. Postaví-li se tedy kratší boční strana 15 o délce 1₂ dvakrát za sebou, vznikne delší boční strana 18 o délce I4.

Výše popsané uspořádání distančních prvků pokračuje také u přídavných variant tvarovek, které jsou znázorněny na obr. 3. Také tvarovky 7, 8 a 9 mají, vyjde-li se z každého rohu 25, charakteristický sled dvou distančních prvků 28. 29, mezi které zasahuje jeden nebo více dalších distančních prvků. Toto je patrné z poněkud roztaženého stavu na obr. 3.

Jednotlivé šikmé diagonální strany 19 tvarovek 10, 11 jsou rovněž opatřeny dvěma od rohů s odstupem uspořádanými distančními prvky 28', 29', které se od příslušného rohu 25' nacházejí ve vzdálenosti a', popřípadě b'. I zde je opět zajištěno odpovídající přizpůsobení vzdáleností a’, b’ a c'. Šikmé diagonální strany 19 tvarovek 10, 11 odpovídají řezným diagonálám 19' normální čtvercové tvarovky 7, takže provedení a rozměry šikmé diagonální strany 19, popřípadě řezné diagonály 19', vyplývají ze vztahu 1₅ = 2 x 1₂. Z tohoto vztahu vyplývají rovněž rozměry distančních prvků 28', 29', 32', to jest c' = cx2.

Na obr. 2 a 4 jsou ještě jednou v perspektivním pohledu znázorněny tvarovky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10. 11. Stejné prvky jsou zde označeny stejnými vztahovými značkami. Podobně, jednotlivé boční strany 15, 16, 17, 18 jsou zde analogicky opatřeny distančními prvky v odpovídajícím provedení.

Základní tvarovka 1 má podle vyobrazení na obr. 2 výšku H. Distanční prvky 22 dosahují od spodní strany 34 této základní tvarovky 1 do výšky h₂, která nedosahuje až k homí straně 35 dané základní tvarovky 1, nýbrž končí pod touto homí stranou 35 ve vzdálenosti d. Distanční prvky 22, které tvoří ozubení, nejsou proto v položeném stavu základních tvarovek 1 viditelné.

Jak již bylo zmíněno, jsou navzájem protilehlé boční strany každé tvarovky provedeny stejně, přičemž uspořádání distančních prvků je provedeno v jednom směru otáčení, to jest je diagonálně symetrické.

Perspektivní vyobrazení tvarovek 7, 8, 9, 10, 11 na obr. 4 odpovídají vyobrazením na obr. 3. Stejné prvky jsou opět označeny stejnými vztahovými značkami.

-7CZ 293089 B6

Jak je patrné zejména z obr. 3, lze všechny tvarovky 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 položit v předem stanoveném rastrovém systému, přičemž boční strany zapadnou tvarově přesně do sebe navzájem. Z uvedeného vyplývá množství možných vzorů položení. Rozměr rastru činí při na sebe dosedajících distančních prvcích R = nxlj+2x l/2hj, kde η = 1 až 4 ahi je výška distančního prvku 22.

Vynález se neomezuje pouze na popsané a znázorněné příklady provedení. Vynález zahrnuje rovněž všechna doplnění a vylepšení v rámci nároků na ochranu. Například, jak je naznačeno, jednotlivé tvarovky lze také rozložit na dílčí tvarovky, například řeznou diagonálou 19' lze z normální čtvercové tvarovky 7 získat trojúhelníkové segmenty 20. 20', 20, které jsou opět na všech stranách opatřeny odpovídajícími distančními prvky. Rozměry na diagonálních stranách 19 se zvětšují podle vztahu 1₅ = 1₂ x 2.

Kromě toho by byla možná i čtvercová doplňková tvarovka 12 (přeponová tvarovka) s boční stranou o délce 1₅ = 2 x 1₂, která může tvořit boční pokračování diagonální strany 19, jak je toto naznačeno na obr. 3.

Konečně také malá šestinová tvarovka 4 nebo kratší boční strany 17 tvarovek 2, 3 z obr. 1 nebo 3 mohou být podle vyobrazení na obr. 2 provedeny jako speciální boční strany 17' speciálních tvarovek 2', 3', 4', které v oblasti rohu začínají dalším distančním prvkem 36, 36', aby se při strojním odstraňování spon dosáhlo plošného, popřípadě dvoubodového dosednutí a tím se předešlo pootočení nebo vzpříčení.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Sada tvarovek, zejména pro začlenění do vazby v dlažbě, kterou lze položit v plošném mřížovém rastru, přičemž tvarovky (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) jsou na svých bočních stranách (15, 16, 17, 18) opatřeny distančními prvky (22), nejméně jedna z tvarovek (1,2, 3,4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) sestává z v rastru uspořádaných čtvercových segmentů (14) a každá se sousední tvarovkou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) sousedící boční strana příslušného čtvercového segmentu (14) je opatřena nejméně jedním distančním prvkem (22, 28, 29) a tvarovka (1,

2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) je v oblasti svých rohů (25) opatřena na obou stranách mezerami (26, 27) o šířce (a, b), které obnášejí nejméně šířku c distančního prvku (22) nebo násobek této šířky, vyznačující se tím, že distanční prvky (22, 28, 29) na sebe navazujících tvarovek (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11,12) tvoří ozubení a na každé boční straně (15, 16, 17, 18,19) tvarovky (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) je mezi jedním rohem (25) a následujícím distančním prvkem (28) malá mezera (26) o šířce (a) a mezi druhým rohem (25) a následujícím distančním prvkem (29) je velká mezera (27) o šířce (b), přičemž šířka (a) je přibližně jednonásobkem a šířka (b) je přibližně dvojnásobkem šířky (c) distančních prvků (28, 29).

2. Sada tvarovek podle nároku 1, vyznačující se tím , že u tvarovky (1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11) s více než jedním čtvercovým segmentem (14) s boční stranou o délce (h) je každý čtvercový segment (14), který leží v rohu (25) tvarovky (1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11), na své jedné boční straně opatřen jedním distančním prvkem (29) a na druhé boční straně dvěma distančními prvky (28, 32).

-8CZ 293089 B6

3. Sada tvarovek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že k sousední tvarovce (1,2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11) směřující boční strana čtvercového segmentu (14), který není uspořádán v rohové oblasti tvarovky (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11), je opatřena nejméně jedním distančním prvkem (29') ve vzdálenostech (a, b) k příslušným rohům (30,31) tohoto čtvercového segmentu (14).

4. Sada tvarovek podle některého z předchozích nároků laž3,vyznačující se tím, že k sousední tvarovce (1,2, 3,4, 5, 6, 7, 8,9,10,11) směřující boční strana dalšího čtvercového segmentu (14), který není uspořádán v rohové oblasti tvarovky (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9,10, 11), je opatřena dvěma distančními prvky (28', 29'), z nichž jeden navazuje na rohovou oblast tohoto čtvercového segmentu (14).

5. Sada tvarovek podle některého z předchozích nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že vždy protilehlé boční strany (15, 16, 17, 18, 19) tvarovky (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12) jsou opatřeny stejným uspořádáním distančních prvků (22), které jsou však uspořádány diagonálně symetricky nebo natočené ve stejném směru otáčení.

6. Sada tvarovek podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že obsahuje základní tvarovku (1) obdélníkového tvaru, která má v půdorysném pohledu plochu šesti čtvercových segmentů (14) s boční stranou o délce (li) a která má boční strany (15, 16) o délce 1₂ = 2 x li a 1₃ = 3 x li, přičemž kratší boční strana (15) je opatřena třemi distančními prvky (28, 29, 32) a delší boční strana (16) je oproti kratší boční straně (15) přídavně opatřena třetím délkovým úsekem o délce (lj), který je ve vzdálenosti (b) od rohu (25) opatřen dalším distančním prvkem (29').

7. Sada tvarovek podle nároku 6, vyznačující se tím, že obsahuje poloviční tvarovku (2), jejíž delší boční strana (16) odpovídá delší boční straně (16) o délce 1₃ základní tvarovky (1) a jejíž kratší boční strana (17) odpovídá polovině délky 1₂ kratší boční strany (15) základní tvarovky (1), popřípadě délce li čtvercového segmentu (14), přičemž kratší boční strana (17) je opatřena jedním nebo dvěma distančními prvky (28, 29, 36).

8. Sada tvarovek podle některého z předchozích nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že dále obsahuje třetinovou tvarovku (3), jejíž delší boční strana (15) odpovídá kratší boční straně (15) o délce 1₂ základní tvarovky (1) a jejíž kratší boční strana (17) je opatřena distančním prvkem (22), který je vytvořen ve vzdálenosti (a), popřípadě (b), od příslušného odlehlého rohu.

9. Sada tvarovek podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že obsahuje první čtvercovou šestinovou tvarovku (4), jejíž čtyři boční strany (17) jsou vždy ve vzdálenosti (a) a(b) od rohu (25) opatřeny distančním prvkem (22), přičemž délka li boční strany (17) odpovídá polovině kratší boční straně (15) o délce 1₂ základní tvarovky (1), popřípadě délce li boční strany čtvercového segmentu (14), přičemž šestinová tvarovka (4) je s výhodou v rohové oblasti každé boční strany (17) opatřena dalším distančním prvkem (36, 36').

10. Sada tvarovek podle nároku 9, vyznačující se tím, že obsahuje druhou velkou čtvercovou jedenapůlnásobnou tvarovku (5), jejíž boční strana (16) vždy odpovídá delší boční straně (16) o délce 1₃ základní tvarovky (1).

11. Sada tvarovek podle nároku 9, vyznačující se tím, že obsahuje další normální čtvercovou tvarovku (7), jejíž boční strana (15) vždy odpovídá kratší boční straně (15) o délce 1₂základní tvarovky (1).

-9CZ 293089 B6

12. Sada tvarovek podle nároku 9, vyznačující se tím, že obsahuje čtvrtou čtvercovou čtyřnásobnou tvarovku (9), jejíž boční strana (16) o délce U vždy odpovídá dvojnásobku kratší boční strany (15) o délce 1₂ základní tvarovky (1).

13. Sada tvarovek podle některého z předchozích nároků 7 až 8, vyznačující se tím, že obsahuje první obdélníkovou dvojnásobnou tvarovku (6), jejíž delší boční strana (18) vždy odpovídá dvojnásobku kratší boční strany (15) o délce 1₂ základní tvarovky (1) a jejíž kratší boční strana (16) vždy odpovídá delší boční straně (16) o délce 1₃ základní tvarovky (1).

14. Sada tvarovek podle některého z předchozích nároků 7 až 8, vyznačující se tím, že obsahuje druhou obdélníkovou dvojnásobnou tvarovku (8), jejíž delší boční strana (18) vždy odpovídá dvojnásobku kratší boční strany (15) o délce 1₂ základní tvarovky (1) a jejíž kratší boční strana (15) odpovídá prosté délce 1₂ kratší boční strany (15) základní tvarovky (1).

15. Sada tvarovek podle některého z předchozích nároků 7 až 8, vyznačující se tím, že základní tvarovka (1) s distančními prvky (22) na všech bočních stranách (15, 16) sestává ze dvou polovičních tvarovek (2).

16. Sada tvarovek podle některého z předchozích nároků 7až 8, vyznačující se tím, že obsahuje rohovou tvarovku (10), která je složena ze dvou v rohu (21) se navzájem dotýkajících čtvercových ploch s bočními stranami o délce 1₂ odpovídající kratší boční straně (15) základní tvarovky (1) a dále z tyto čtvercové plochy spojujícího trojúhelníkového segmentu (20), přičemž všechny boční strany (15) trojúhelníkového segmentu (20) jsou opatřeny distančními prvky (28, 29, 32) a diagonální strana (19) je opatřena odpovídajícími distančními prvky (28', 29', 32').

17. Sada tvarovek podle některého z předchozích nároků 7až 8, vyznačující se tím, že obsahuje diagonální tvarovku (11), která je složena ze dvou normálních čtvercových tvarovek (7) s na sebe v přímce navazujícími řeznými diagonálami (19') as bočními stranami o délce 1₂odpovídající kratší boční straně (15) základní tvarovky (1), přičemž vymezující diagonální strany (19) svou délkou odpovídají délce řezných diagonál (19') normálních čtvercových tvarovek (7).

18. Sada tvarovek podle některého z předchozích nároků 10 až 12, vy z n a č u j í c í se t í m, že každá čtvercová tvarovka (5, 7, 9) a/nebo každá obdélníková tvarovka (1, 2, 3, 6, 8) je rozdělena v nejméně jedné řezné diagonále (19'), přičemž diagonální strany (19) jsou rovněž opatřeny distančními prvky (28', 29’, 32').

19. Sada tvarovek podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na diagonální stranu (19) navazuje další čtvercová doplňková tvarovka (12) s bočními stranami o délce (1₅) přizpůsobenými diagonálním stranám (19).