CZ290800B6

CZ290800B6 - Benzimidazolové deriváty, způsob jejich výroby a farmaceutické prostředky s jejich obsahem

Info

Publication number: CZ290800B6
Application number: CZ199740A
Authority: CZ
Inventors: Stanley Dawes Chamberlain; George Walter Koszalka
Original assignee: The Wellcome Foundation Limited
Priority date: 1994-07-07
Filing date: 1995-07-06
Publication date: 2002-10-16
Also published as: FI970032A0; GR3033744T3; RU2145963C1; BG101118A; US6307043B1; AP9600895A0; US20010003744A1; TR199500832A2; AU2805195A; RO117699B1; NO970040D0; EP0769017A1; NZ288722A; SA95160202B1; EP0769017B1; HK1003711A1; MD1838F2; DK0769017T3; CZ4097A3; CN1236616A

Abstract

Benzimidazolov deriv ty obecn ho vzorce I, v n m R znamen atom vod ku, atom halogenu nebo skupinu -NR.sup.1.n.R.sup.2.n., jsou protivirov · inn l tky, kter je mo no pou t k l en zejm na infekc , vyvolan²ch herpetick²mi viry. Pops ny jsou rovn zp soby v²rovy t chto deriv t .\

Description

Benzimidazolové deriváty, způsob jejich výroby a farmaceutické prostředky s jejich obsahem

Oblast techniky

Vynález se týká benzimidazolových derivátů s účinkem proti virovým infekcím, způsobu výroby těchto látek a farmaceutických prostředků, které tyto deriváty obsahují.

Dosavadní stav techniky

Z DNA virů jsou původci nejběžnějších onemocnění u člověka herpetické viry. Tato skupina zahrnuje viry herpes simplex typy 1 a 2, HSV, virus varicella zoster N7N, cytomegalovirus CMV, virus Epstein-Barr EBV, virus lidského oparu typ 6 HHV-6 a virus lidského oparu typ 7, HHV-7. HSV-1 a HSV-2 jsou viry, náležející k nejběžnějším příčinám infekcí u lidí. Rada těchto virů mže přežívat v neutrálních buňkách hostitele. Jakmile dojde k infekci, je jedinec stále v nebezpečí návratných klinických projevů této infekce, což je fyzikálně i psychologicky závažnou manifestací této chronické infekce.

Infekce HSV je často charakterizována rozsáhlým poškozením pokožky, ústní sliznice a/nebo sliznice pohlavních orgánů. Primární infekce může probíhat subklinicky, je obvykle závažnější než infekce u jedinců, který již dříve byli virem infikováni. Oční infekce tímto virem může způsobit zánět rohovky nebo zákal oční čočky a tím ohrozit zrak. Infekce u novorozenců, infekce nemocných se sníženou imunitou nebo průnik infekce do centrálního nervového systému může způsobit smrt.

VZV způsobuje plané neštovice a pásový opar. Plané neštovice jsou primární onemocnění, u malých dětí jde obvykle o mírnou infekci, při níž dochází k výsevu puchýřků při zvýšení teploty. Pásový opar je návratnou formou tohoto onemocnění, která se objevuje u dospělých, již dříve infikovaných VZV. Klinickým projevem pásového oparu jsou neurologické bolesti a tvorba puchýřků na jedné straně těla, oblast výsevu odpovídá dermatomu pro určitý nerv. Doprovázející zánět může způsobit ochrnutí nebo výskyt křečí. V případě zasažení mozkových plen může dojít ke komatu. Infekce může být velmi závažná u nemocných, u nichž je pomocí léků potlačena reaktivita imunitního systému před transplantací nebo v průběhu léčení zhoubných nádorů a představuje také závažnou komplikaci u nemocných s AIDS vzhledem k nedostatečnosti jejich imunitního systému.

Stejně jako u ostatních herpetických virů jde v případě infekce CMV o celoživotní spojení viru a hostitele. Kongenitální infekce s následnou infekcí matky v průběhu těhotenství může vést ke klinickým projevům, například k úmrtí plodu nebo kjeho závažnému poškození, jako je mikrocaphalus, hepatosplenomegalie, žloutenka, různá mozková poškození, záněty sítnice, vedoucí ke slepotě nebo v méně závažné formě jde o náchylnost k infekci plic a ucha. Infekce CMV u nemocných s oslabeným imunitním systémem, například v důsledku zhoubného nádoru, podávání imunosupresivních léků před transplantací nebo při infekci virem HIV může vést k zánětu sítnice, zánětu plic, žaludečním a střevním poruchám a k neurologickým onemocněním.

Hlavním onemocněním, které je způsobeno EBV, je akutní nebo chronická infekční mononukleóza, spojená s horečkou a onemocněním mízních uzlin. Jako příklady dalších onemocnění, vyvolaných nebo spojených s infekcí tímto virem je možno uvést lymfoproliferativní onemocnění, němuž dochází u osob s kongenitální nebo získanou nedostatečností buněčné imunity, k témuž onemocnění u mladých chlapců, dále může dojít také k nádorům B-buněk, kHodgkinovu onemocnění, ke karcinomu nosní a hrtanové sliznice, Burkittomu lymfomu, k lymfomu z beta-buněk, odlišnému od Hodgkinova onemocnění, ke thymomu a k leukoplakiím ústní

- 1 CZ 290800 B6 sliznice. Infekce EBV byla prokázána také v případech různých národů, odvozených od epiteliálních buněk v horní i dolní části dýchacích cest včetně plic.

Infekce HHV-6 je příčinou onemocnění infantům subitum u dětí a dále byla tato infekce prokázána při odmítnutí ledvin a při zánětu plic u nemocných pro transplantaci ledvin a kostní dřeně, mimoto se předpokládá infekce tímto virem u dalších onemocnění, například u roztroušené sklerózy. Byla také prokázána represe počtu buněk vývojové řady u nemocných s transplantovanou kostní dření. V případě HHV-7 není známo žádné onemocnění, vyvolané tímto virem.

Virus hepatitidy B, HBV, je patogenní viru s celosvětovým významem. Tento virus je také spojen s výskytem primárního karcinomu jatemích buněk a patrně způsobuje 80 % zhoubných nádorů jater na světě. Klinické projevy infekce tímto virem jsou velmi různé, může jít o bolest hlavy; zvýšenou teplotu, pocity nevolnosti, nucení na zvracení, zvracení, nechuť k jídlu a bolesti břicha. Replikace viru je obvykle potlačována reakcí imunitního systému, rekonvalescence trvá u lidí týdny nebo měsíce, avšak při závažnější infekci může dojít ke chronickému onemocnění jater.

V mezinárodních patentových přihláškách WO 92/07 867 a WO 94/08 456 jsou popsány polysubstituované benzimidazolnukleosidové analogy s protivirovým účinkem, včetně analogů beta-D-ribofuranosylribosidy. V mezinárodní patentové přihlášce WO 93/18 009 se popisují některé benzimidazolové deriváty s protivirovým účinkem, v nichž je svrchu uvedený analog pozměněn tak, že zbytek cukruje nahrazen skupinou s obsahem uhlíkového kruhu.

Nyní bylo zjištěno, že některé benzimidazolové deriváty, substituované L-cukrem je možno použít k léčení nebo profylaxi některých virových infekcí.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří benzimidazolové deriváty obecného vzorce I

kde

R znamená atom vodíku, atom halogenu, skupinu -NR*R², kde R¹ a R², stejné nebo různé se volí ze skupiny atom vodíku, alkyl, kyanoalkyl, hydroxyalkyl, halogenalkyl vždy o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, cykloalkyl o 3 až 7 atomech uhlíku, alkylcykloalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části a 3 až 7 atomech uhlíku v cykloalkylová části, alkenyl nebo alkinyl vždy o 2 až 6 atomech uhlíku, cykloalkylalkyl o 3 až 7 atomech uhlíku v cykloalkylové části a 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, fenyl nebo fenylalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, substituovaný heterocyklickou skupinou o 3, 4, 5 nebo 6 členech v kruhu, obsahující alespoň jeden heteroatom, nezávisle volený ze skupiny N, O a S, nebo -CO-alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části nebo tvoří skupiny R¹ a R² spolu s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, heterocyklický kruh o 3, 4, 5 nebo 6 členech, popřípadě obsahující alespoň jeden další heteroatom, nezávisle volený ze skupiny N, O a S, jakož i farmaceuticky přijatelné deriváty těchto látek.

Další vhodnou skupinou sloučenin obecného vzorce I tvoří deriváty obecného vzorce Ia

ío kde

R znamená atom vodíku nebo skupinu -NR*R², kde R¹ a R², stejné nebo různé, nezávisle znamenají vodík, alkyl, kyanoalkyl, hydroxyalkyl, halogenalkyl vždy o 1 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 7 atomech uhlíku, cykloalkylalkyl o 3 až 7 atomech uhlíku 15 v cykloalkylová části 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, alkenyl nebo alkinyl vždy o 2 až 6 atomech uhlíku, fenyl, fenylalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, substituovaný heterocyklickou skupinou o 3, 4, 5 nebo 6 členech v kruhu, obsahující alespoň jeden heteroatom, nezávisle volený ze skupiny N, O a S, nebo skupinou -CO- (za předpokladu, že R¹ a R² neznamenají současně atomy vodíku), nebo tvoří R¹ a R²20 spolu s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, heterocyklický kruh o 3, 4, 5 nebo 6 členech, popřípadě obsahující alespoň jeden další heteroatom, nezávisle volený ze skupiny N, O a S, jakož i farmaceuticky přijatelné deriváty těchto látek.

Dalším příkladem sloučenin obecného vzorce I mohou být následující beta-anomery obecného vzorce Ib

kde

R znamená atom halogenu nebo skupinu -NR^², kde R¹ znamená atom vodíku a R² se volí ze skupiny alkyl nebo hydroxyalkyl vždy o 1 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 7 atomech uhlíku, alkylcykloalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, alkenyl nebo alkinyl vždy 35 o 2 až 6 atomech uhlíku, fenyl nebo fenylalkyl nebo R¹ a R², stejné nebo různé, znamenají alkylové zbytky o 1 až 6 atomech uhlíku nebo tvoří s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, heterocyklický kruh o 3, 4, 5 nebo 6 členech, obsahující alespoň jeden heteroatom, nezávisle volený ze skupiny N, O a S,

-3CZ 290800 B6 jakož i farmaceuticky přijatelné deriváty těchto látek.

Sloučeniny vzorce lb jsou tedy látky, v nichž R znamená například atom halogenu, monoalkylaminoskupinu, monohydroxylalkylaminoskupinu nebo dialkylaminoskupinu vždy o 1 až 6 atomech uhlíku v každé alkylové části, cykloalkylaminoskupinu o 3 až 7 atomech uhlíku, alkylcykloalkylaminoskupinu o 1 až 6 atomech v alkylové části a 3 až 7 atomech uhlíku v cykloalkylové části, alkenylaminoskupinu nebo alkinylaminoskupinu vždy o 2 až 6 atomech uhlíku, fenylaminoskupinu, fenylalkylaminoskupinu nebo skupinu vzorce

kde n znamená celé číslo 2, 3, 4 nebo 5, jakož i farmaceuticky přijatelné deriváty těchto látek.

Další příklady sloučenin obecného vzorce I jsou dále uvedeny jako produkty příkladů 1 až 38.

Alkyl jako samostatná skupina nebo část jiné skupiny může mít přímý nebo rozvětvený řetězec. Alkylové skupiny mají s výhodou 1 až 6 a zvláště 1 až 4 atomy uhlíku a zvláště jde o methyl, ethyl, izopropyl nebo terc.butyl. Alkenylové skupiny zahrnují skupiny ve formě E nebo Z nebo jejich směs, tyto skupiny mohou být rozvětvené v případě, že obsahují nejméně 3 atomy uhlíku. Atomem halogenu může být atom chloru, bromu, fluoru nebo jodu. Pod pojmem halogenalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku se rozumí alkylová skupiny, v níž je jeden nebo větší počet atomů vodíku nahrazen atomy halogenu, s výhodou obsahují tyto skupiny 1, 2 nebo 3 atomy halogenu. Jako příklad je možno uvést trifluormethyl a fluorizopropyl.

Fenyl je popřípadě substituovaný nejméně jedním substituentem ze skupiny alkoxyskupina o 1 až 6 atomech uhlíku, například methoxyskupina, nitroskupina, atom halogenu, například chloru, aminoskupina, zbytek karboxylové kyseliny nebo hydroxyskupina. Heterocyklická skupina může být nasycená skupina nebo může jít o částečně nasycený nearomatický kruh o 3, 4, 5 nebo 6 členech, který obsahuje nejméně jeden, například jeden až čtyři heteroatomy, které se nezávisle volí z atomů dusíku, kyslíku a síry. Jako příklad takové skupiny je možno uvést pyrrolidinovou skupinu.

Vynález zahrnuje alfa- i beta-anomery sloučenin obecného vzorce I a jejich fyziologicky funkční deriváty, v podstatě stejné druhého anomeru, to znamená s obsahem nejvýše 5, s výhodou nejvýše 2 a zvláště s obsahem nejméně než 1 % hmotnostní druhého anomeru, zahrnuty jsou také směsi obou anomerů v jakémkoli poměru. Zvláště výhodné jsou sloučeniny ve formě betaanomeru.

Výhodné sloučeniny obecného vzorce lb jsou ty látky, v nichž R znamená skupinu -NR^², kde R¹ znamená atom vodíku a R² znamená alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 7 atomech uhlíku a halogenalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, jakož i farmaceuticky přijatelné deriváty těchto látek.

Zvláště výhodné sloučeniny obecného vzorce lb jsou ty látky, v nichž R znamená izopropylamino-, izobutylamino-, sek. butylamino-, cyklopropylamino-, cyklopentylamino-a2-fluor-lmethylethylaminoskupinu a také farmaceuticky přijatelné deriváty těchto látek.

Sloučeniny obecného vzorce I v konfiguraci beta, které jsou zvláště cennými protivirovými látkami, jsou 2-cyklopropylamino-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazol, 5,6-dichlor-2-(2-chlor-l-methylethylamino)-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazol a

-4CZ 290800 B6

5,6-dichlor-2-izopropylamino-l-(beta-L-ribofuranosyl)-l H-benzimidazol a farmaceuticky přijatelné deriváty těchto látek.

Zvláště vhodnou sloučeninou pro léčení infekcí CMV je 5,6-dichlor-2-izopropylamino-l(beta-L-ribofuranosylj-l H-benzimidazol.

Sloučeniny obecného vzorce I a dále sloučeniny obecného vzorce Ia a Ib a jejich farmaceuticky přijatelné deriváty budou dále souhrnně uváděny jako sloučeniny podle vynálezu.

Pod pojmem „farmaceuticky přijatelný derivát“ se rozumí jakákoliv farmaceuticky přijatelná sůl, ester nebo sůl tohoto esteru nebo sůl, ester nebo sůl esteru takové sloučeniny, z níž se po podání přímo nebo nepřímo uvolní sloučenina podle vynálezu, může jít také o metabolit nebo zbytek této látky s protivirovým účinkem.

Výhodné estery sloučenin podle vynálezu se nezávisle volí z následujících skupin:

1) estery karboxylových kyselin, získané esterifikací 2'-, 3'- a/nebo 5'-hydroxyskupin, v nichž nekarbonylová část zbytku esteru karboxylové kyseliny se volí z alkylových skupin s přímým nebo rozvětveným řetězcem, jako jsou n-propyl, terc.butyl nebo -butyl, alkoxyalkylových skupin, jako je methoxymethyl, aralkylových skupin, jako je benzyl, aryloxyalkylových skupin, jako je fenoxymethyl a arylových skupin, jako je fenyl, popřípadě substituovaný například atomem halogenu, alkylovou skupinou nebo alkoxyskupinou vždy o 1 až 4 atomech uhlíku nebo aminoskupinou,

2) sulfonáty, jako je alkyl- nebo aralkylsulfonyl, například methansulfonyl,

3) estery aminokyselin, například L-valyl- nebo L-izoleucylester,

4) fosfonátové estery a

5) mono-, di- nebo trifosfátové estery.

Estery typu fosfátu mohou být dále esterifikovány, například alkoholem o 1 až 20 atomech uhlíku nebo jeho reaktivním derivátem nebo 2,3-diacylglycerolem o 6 až 24 atomech uhlíku v acylové části.

Není-li specificky uvedeno, že v těchto esterech alkylová skupina obsahovat 1 až 18, s výhodou 1 až 6 a zvláště 1 až 4 atomy uhlíku. Cykloalkylová skupina bude s výhodou obsahovat 3 až 6 atomů uhlíku a arylovou skupinou je s výhodou fenylový zbytek.

Výhodnými estery karboxylových kyselin podle vynálezu jsou acetát, butyrát a valerát. Lvalylester je zvláště výhodným esterem aminokyseliny.

Jakýkoliv odkaz na svrchu uvedené účinné látky v sobě zahrnuje také odkaz na jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Farmaceuticky přijatelné soli zahrnují soli organických karboxylových kyselin, jako jsou kyselina askorbová, octová, citrónová, mléčná, vinná, jablečná, maleinová, isethionová, laktobionová, p-aminobenzoová a jantarová. Z organických sulfonových kyselin je to kyselina methansulfonová, ethansulfonová, benzensulfonová a p-toluensulfonová, z anorganických kyselin je možno uvést kyselinu chlorovodíkovou, sírovou, fosforečnou, sulfamovou a pyrofosforečnou.

Pro léčebné použití je nutno použít farmaceuticky přijatelné soli sloučenin obecného vzorce I. Ostatní soli je možno také použít například při výrobě a čištění farmaceuticky přijatelných derivátů. Všechny tyto soli a deriváty spadají do rozsahu vynálezu.

-5CZ 290800 B6

Sloučeniny podle vynálezu jsou určeny pro použití k léčebným účelům, zvláště k léčení nebo profylaxi virových infekcí, například herpetických infekcí. Bylo prokázáno, že tyto látky jsou účinné proti infekci CMV a také pravděpodobně proti dalším infekcím herpetickými viry, jako jsou HSV-1, HSV-2, HHV6, HHV7, VZV, EBV a HBV.

Další virová onemocnění, která je možno uvedenými látkami léčit, byla již svrchu uvedena. Sloučeniny podle vynálezu jsou zvláště vhodné pro léčení infekcí, které byly vyvolány CMV.

Sloučeniny podle vynálezu jsou určeny pro výrobu farmaceutických prostředků pro léčení nebo profylaxi svrchu uvedených virových infekcí.

Sloučeniny podle vynálezu a jejich farmaceuticky přijatelné deriváty je také možno použít v kombinaci s dalšími látkami, užívanými pro léčení těchto infekcí. Kombinaci zahrnuje podání nejméně jedné sloučeniny obecného vzorce I nebo jejího farmaceuticky přijatelného derivátu a nejméně jedné další farmaceuticky účinné složky. Tyto látky je možno podávat současně ve formě téhož farmaceutického prostředku nebo v různých farmaceutických prostředcích nebo také následně v jakémkoli pořadí. Množství účinných složek a doba podání se bude volit tak, aby bylo dosaženo kombinovaného požadovaného léčebného účinku. S výhodou se při kombinačním léčení použije jedna sloučenina podle vynálezu spolu s jednou další účinnou látkou.

Jako příklady dalších účinných látek, které je možno spolu se sloučeninami podle vynálezu použít v uvedené kombinaci, je možno uvést například (1 alfa, 2 beta, 3 alfa)-9-/2,3bis(hydroxymethyl)cyklobutyl/guanin, /(-)BHGG, SQ-34514/, oetanocin-G, (3,4-bis-(hydroxymethyl)-2-oxetanosyl/-guanin), acyklické nukleosidy, například acyclovir, valaciclovir, farmciclovir, ganciclovir, penciclovir, dále acyklické nukleosidfosfonáty, jako je (S)—1—(3— hydroxy-2-fosfonylmethoxypropyl)cytosin, HPMC, inhibitory ribonukleotidreduktázy, jako 2acetylpyridin-5-/(2-chloranilino)thiokarbonyl/thiokarbonohydrazon, 3'-azido-3'-deoxythymidin, další 2',3'-dideoxynukleosidy, jako 2',3'-dideoxycytidin, 2',3'-dideoxyadenosin a 2',3'— dideoxyinosin a 2',3'-didehydrothymidin, inhibitory proteázy, například N-terc.butyldehydro2-/2(R)-hydroxy-4-fenyl-3(S)-//N-{2-chinolylkarbonyl)-L-asparaginyl/butyl/-(4aS, 8aS)izochinolin-3(S)-karboxamid, Ro 31-8959, nukleosidové analogy oxathiolanu, například (-)cis-l-(2-(hydroxymethyl)-l,3-oxathiolan-5-yl)cytosin, 3TC, nebo cis-l-(2-(hydroxymethyl)-

1.3- oxatiolan-5-yl}-5-fluorcytosin, TFC, 3'-deoxy-3'-fluorthymidin, 5-chlor-2',3-dideoxy3'-fluoruridin, (-)cis—4-/2-amino-6-(cyklopropylamino)-9H-purin-9-yl/-2-cyklopenten-lmethanol, ribavirin, 9-/4-hydroxy-2-(hydroxymethyl)but-l-methanol, ribavirin, 9-/4-hydroxy2-(hydroxymethyl)but-l-yl/guanin, H2G, inhibitory tat, například 7-chlor-5-(2-pyrryl)-3H-

1.4- benzodiazepin-2(H)-on, Ro 5-3335 nebo 7-chlor-l,3-dihydro-5-(lH-pyrrol-2-yl)-3H-

1.4- benzodiazepin-2-amin, Ro 24-7429, dále interferony, jako alfa-interferon, inhibitory exkrece ledvinami, jako perbenecid, inhibitory transportu nukleosidů, jako dipyridamol a dále například pentoxyfyllin, N-acetylcystein, NAC, procystein, alfa-trichosanthin, kyselina fosfonomravenčí a také některé imunomodulátory, jako interleukin II nebo thymosin, faktory, stimulující tvorbu granulocytů a makrofágů, erythropoetin, rozpustný CD₄ a deriváty této látky, získané genetickým inženýrstvím, dále nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy, jako jsou nevirapin, BI-RG-587, lovirin, alfa-APA a delavuridin, BHAP a kyselina fosfonomravenčí.

S výhodou kombinace zahrnuje podání jedné ze svrchu uvedených látek a sloučeniny obecného vzorce I, spadající do některé z výhodných podskupin.

Podstatu vynálezu tvoří také použití sloučenin podle vynálezu pro výrobu farmaceutického prostředku, určeného pro současné nebo následné podání s nejméně jednou další účinnou látkou, tak jak byly svrchu definovány.

Účinné látky podle vynálezu je možno podávat jakýmkoliv vhodným způsobem včetně perorálního podání, podání rektálního, místního, včetně vstřebáním pokožkou, ústní sliznicí nebo pod

-6CZ 290800 B6 jazy kem, podání místní, do pochvy nebo parenterální, včetně podání podkožního, nitrosvalového, nitrožilního, intradermálního a podání do sklivce. Výhodná cesta podání se bude volit podle povahy infekce, zvolené účinné látky a ostatních okolností.

Obecně je možno uvést, že vhodná dávka pro svrchu uvedená onemocnění se bude pohybovat v rozmezí 0,01 až 250 mg/kg hmotnosti denně, výhodná dávka je v rozmezí 0,1 až 100, zvláště 0,5 až 30 a zejména 1,0 až 20 mg/kg denně. Pokud není uvedeno jinak, jsou uváděna hmotnostní množství účinné látky přepočítávána na volnou látku vzorce I. V případě solí a esterů jsou tedy hmotnostní množství úměrně zvýšena. Požadovaná dávka může být podána najednou nebo ve formě 2, 3, 4, 5, 6 nebo většího počtu dílčích dávek, podávaných v příslušných intervalech v průběhu dne. V některých případech je možno příslušnou dávku podávat obden. Dávky nebo dílčí dávky se podávají jako lékové formy, obsahující například 10 až 1000 nebo 50 až 500 mg, s výhodou 20 až 500 a zvláště 100 až 400 mg účinné látky.

V optimálním případě by měla být účinná látka podávána v množství, kterým je možno dosáhnout nejvyšší koncentrace v plazmě přibližně 0,025 až lOOmikroM, s výhodou 0,1 až 70 a zvláště 0,25 až 50 mikroM. Toto je možno dosáhnout například nitrožilní injekcí 0,1 až 5% roztoku účinné látky, popřípadě ve fyziologickém roztoku chloridu sodného nebo perorálním podáním dávky 0,1 až 250 mg/kg. Žádoucí koncentrace účinné látky v krvi je možno udržovat kontinuální infuzi při dodání množství účinné látky 0,01 až 5,0 mg/kg za hodinu nebo přerušovanými infuzemi, které obsahují 0,4 až 15 mg/kg účinné látky.

Tam, kde se podává účinná látka jako jediný léčebný prostředek, je výhodněji podávat ve formě farmaceutického prostředku. Farmaceutické prostředky podle vynálezu obsahují alespoň jednu účinnou látku obecného vzorce I spolu s farmaceutickým nosičem a popřípadě dalšími pomocnými látkami. Nosič musí být kompatibilní s ostatními složkami a netoxický pro nemocného. Sloučeniny je možno zpracovat na prostředky pro perorální, rektální podání, podání do nosu, místní podání včetně vstřebávání kůží, ústní sliznicí a pod jazykem, vaginální podání nebo parenterální podání, včetně podkožního podání, podání nitrosvalového, nitrožilního, intradermálního a podání do sklivce. Prostředky mohou být upraveny tak, že obsahují dávku pro jednotlivé podání a je možno je připravit známým způsobem. Postupuje se tak, že se účinná složka zpracuje spolu s nosičem, který je tvořen jednou látkou nebo směsí různých pomocných složek. Obvykle se účinná látka mísí s kapalným nosičem nebo jemně práškovým pevným nosičem nebo obojím a pak se zpracovává na požadovaný tvar.

Podstatu vynálezu tedy tvoří také farmaceutický prostředek, v němž jsou sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelný derivát a nejméně jedna další účinná látka uložena odděleně.

Prostředky, vhodné pro podání pokožky mohou mít formu náplasti, určené pro dlouhodobější styk s pokožkou příjemce. Takové náplasti obvykle obsahují účinnou látku ve vodném roztoku, popřípadě spolu s pufrem, nebo jako roztok a/nebo disperzi v lepivém prostředku nebo ve formě disperze v polymeru. Ve všech případech je vhodná koncentrace účinné látky 1 až 25, s výhodou 3 až 15 %. Jednou z možností je dosáhnout vstřebávání účinné látky z náplasti iontoforézou, tak jak je obecně popsáno například v publikaci Pharmaceutical Research, 3(6), 318, 1986.

Prostředky, vhodné pro perorální podání jsou například kapsle, oplatky nebo tablety s obsahem předem určeného množství účinné látky, dále může jít o práškové materiály nebo granuláty, o roztoky nebo suspenze ve vodném nebo nevodném prostředí a také o kapalné emulze typu olej ve vodě nebo voda v oleji. Účinná složka může mít také formu pasty nebo jakoukoliv jinou vhodnou formu.

Tablety je možno získat lisováním nebo odléváním, obvykle se užívá alespoň jedna pomocná složka. Lisované tablety je možno připravit slisováním účinné látky ve volně sypné formě, například ve formě prášku nebo granulátu ve vhodném lisovacím stroji. Účinná látka může být

-7CZ 290800 B6 při tomto postupu smísena s dalšími pomocnými látkami, jako jsou pojivá, například polyvinylpyrrolidon, želatina nebo hydroxypropylmethylcelulóza, dále kluzné látky, inertní ředidla, konzervační nebo dezintegrační činidla, jako sodná sůl glykolátu škrobu, zesítěný polyvinylpyrrolidon nebo zesítěná sodná sůl karboxymethylcelulózy, dále mohou být obsaženy povrchově aktivní látky nebo dispergační činidla. Tablety je rovněž možno vyrobit odlitím směsi práškové účinné látky v inertní kapalině na vhodném zařízení. Tablety je možno povlékat nebo opatřit dělicí rýhou nebo zpracovat tak, aby došlo ke zpomalenému nebo řízenému uvolnění účinné látky například přidáním hydroxypropylmethylcelulózy v různých poměrech k účinné látce. Tablety mohou být opatřeny enterosolventním povlakem tak, aby došlo k uvolnění účinné látky až po průchodu žaludkem.

Prostředky, vhodné pro místní podání na ústní sliznici mohou obsahovat účinnou složku ve směsi s látkou pro úpravu chuti, jako je sacharóza, nebo akaciová nebo tragakantová guma, dále může jít o pastilky, obsahující účinnou složku v inertním základu, jako je želatina a glycerol nebo sacharóza a akaciová guma, může také jít o ústní vody s obsahem účinné složky v kapalném nosiči.

Pro rektální podání je možno připravit čípky, které budou obsahovat účinnou látku ve vhodném základu, tvořeném například kakaovým máslem nebo salicylátem.

Prostředky pro podání do pochvy mohou mít formu pesarů, tamponů, krémů, gelů, past, pěn nebo sprejů, které obsahují kromě účinné složky známé nosiče.

Farmaceutické prostředky, vhodné pro rektální podání jsou obvykle tvořeny čípky s obsahem jednotlivé dávky. Vhodným nosičem je například kakaové máslo a další běžně užívané materiály. Cípky je možno vyrobit tak, že se účinná látka smísí se změkčeným nebo roztaveným nosičem a směs se pak odlévá do forem pro výrobu čípků.

Prostředky pro parenterální podání zahrnují vodné a nevodné izotonické sterilní injekční roztoky, které mohou obsahovat antioxidační látky, pufry, bakteriostatika a rozpuštěné látky pro zajištění izotonicity s krví příjemce, dále může jít o vodné nebo nevodné sterilní suspenze, které mohou obsahovat suspenzní činidla a zahušťovadla. Prostředky mohou být podávány po jednotlivých dávkách nebo v nádobkách s obsahem většího počtu dávek, může jít o ampule nebo lékovky, které mohou být skladovány také v lyofílizovaném stavu, takže těsně před použitím je pouze zapotřebí přidat sterilní kapalný nosič, například vodu pro injekční podání. Injekční roztoky a suspenze je zásadně možno připravit ze sterilních prášků, granulátů a tablet, tak jak byly svrchu popsány.

Výhodné lékové formy jsou formy s obsahem denní nebo jednotlivé dávky nebo podílu příslušné dávky účinné látky podle vynálezu.

Je zřejmé, že farmaceutické prostředky podle vynálezu mohou obsahovat ještě další běžné složky v závislosti na typu farmaceutického prostředku, například prostředky, určené pro perorální podání mohou obsahovat sladidla, zahušťovadla a látky pro úpravu chuti.

Nové deriváty obecného vzorce I je možno připravit následující postupy:

A) nechá se reagovat sloučenina obecného vzorce II

-8CZ 290800 B6 kde

L znamená atom vodíku a

OD,

R³, R⁴ a R⁵ znamenají hydroxyskupinu nebo chráněnou hydroxyskupinu, s vhodným halogenačním činidlem, například s N-bromsukcinimidem nebo

L znamená odštěpitelný atom nebo skupinu, například atom halogenu, jako bromu nebo organický sulfon, jako alkylsulfon nebo zbytek organického sulfátu, například alkyl- nebo aralkyl sulfátu, jako je methylsulfon, MeS(O)₂, methylsulfonát, MeS(O)₂O nebo tosylát, 4MePhS(O)₂O, kde Me znamená methyl a Ph znamená fenyl a

R³, R⁴ a R⁵ mají svrchu uvedený význam, a pak se sloučenina obecného vzorce II uvede do reakce s aminem obecného vzorce HNR^², kde R¹ a R² mají svrchu uvedený význam, nebo se

B) nechá reagovat sloučenina obecného vzorce III

kde R má svrchu uvedený význam, se sloučeninou obecného vzorce IV

kde

R³, R⁴ a R⁵ znamenají hydroxyskupinu nebo chráněnou hydroxyskupinu a

-9CZ 290800 B6

R¹ znamená odštěpitelnou skupinu v poloze alfa nebo beta, například atom halogenu, jako fluoru, chloru nebo bromu, alkyl- nebo arylthioskupinu, například fenylthioskupinu nebo arylovou nebo alifatickou esterovou skupinu, například benzoátovou nebo acetátovou skupinu, načež se současně nebo následně uskuteční alespoň jeden z dále uvedených stupňů v jakémkoliv pořadí:

i) odstraní se jakékoliv zbývající ochranné skupiny, ii) sloučenina obecného vzorce I se převede na jinou sloučeninu obecného vzorce I, iii) sloučenina obecného vzorce I se převede na farmaceuticky přijatelnou sůl nebo ester sloučeniny obecného vzorce I, iv) farmaceuticky přijatelná sůl nebo ester sloučeniny obecného vzorce I se převede na sloučeninu obecného vzorce I,

v) farmaceuticky přijatelná sůl nebo ester sloučeniny obecného vzorce I se převede na jinou farmaceuticky přijatelnou sůl nebo ester sloučeniny obecného vzorce I, vi) v případě potřeby se oddělí anomery alfa a beta sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo esteru.

Postup A je možno užít pro výrobu sloučenin obecného vzorce I, v němž R znamená atom halogenu. Tyto látky je možno snadno připravit reakcí sloučeniny obecného vzorce II, v němž L znamená atom vodíku a R³, R⁴ a R⁵ znamenají chráněné hydroxyskupiny, s výhodou OC(O)CH₃, s halogenačním činidlem. Halogenaci je možno uskutečnit běžným způsobem, například bromací při použití bromačního činidla, jako N-bromsukcinimidu, NBS v aprotickém rozpouštědle, jako THF nebo s výhodou 1,4-dioxanu při teplotě 60 až 150, s výhodou při teplotě 100 °C.

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž R znamená -NR*R², kde R¹ a R² mají svrchu uvedený význam, je možno snadno získat ze sloučenin obecného vzorce II, v němž L znamená atom halogenu, jako bromu nebo chloru, reakcí s aminem obecného vzorce H-NR^², kde R¹ a R² mají svrchu uvedený význam. Reakce se s výhodou provádí při vyšší teplotě, například 70 až 80 °C v organickém rozpouštědle, například ethanolu nebo dimethylsulfoxidu.

Ochranné skupiny je možno odstranit běžnými postupy, které jsou v oboru běžné.

Sloučeniny obecného vzorce II, v němž R³, R⁴ a R⁵ znamenají hydroxyskupiny, je možno připravit z odpovídajících sloučenin obecného vzorce II, v němž R³, R⁴ a R⁵ znamenají chráněné hydroxyskupiny. Jako ochranné skupiny je v tomto případě možno užít běžné skupiny, s výhodou jde o esterové skupiny, tak jak byly popsány v případě esterů sloučenin obecného vzorce I. Tyto ochranné skupiny je možno odstranit běžnými chemickými postupy, jako působením uhličitanu sodného v methanolu nebo enzymaticky, například při použití enzymu z vepřových jater. R³, R⁴ a R⁵ mohou zahrnovat také silylové ochranné skupiny, jako terc.butyldifenyl-, terc.butyldimethylnebo triizopropylsilyl, tyto skupiny je možno odstranit při použití zdroje fluoridu, jako HF/pyridin, n-Bu₄NF nebo Et₄NF nebo působením cyklického acetalu nebo ketalu, například benzylidenové nebo izopropylidenové skupiny, tyto skupiny je možno odstranit v kyselém prostředí, například působením kyseliny v methanolu.

Sloučeninu obecného vzorce II, v němž R³, R⁴ a R⁵ znamenají chráněné hydroxyskupiny, je možno nechat reagovat s činidlem nebo za podmínek, jejichž působením dojde k přeměně skupiny L na požadovanou skupinu R za současného odstranění ochranných skupin. Jako příklady

-10CZ 290800 B6 vhodných činidel je možno uvést cyklopropylamin a další primární a sekundární aminy za předpokladu, že tyto látky jsou dostatečně nukleofilní a nejsou omezeny sterickou zábranou.

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž R má svrchu uvedený význam a sloučeniny obecného vzorce II, v němž L má svrchu uvedený význam, je možno připravit tak, že se nechá reagovat

sloučeniny obecného vzorce V
	A-x	00,
	H

kde X znamená ekvivalent, R nebo L ve svrchu uvedeném významu, se sloučeninou obecného vzorce IV

kde

R³, R⁴ a R⁵ znamenají hydroxyskupiny nebo chráněné hydroxyskupiny a

L¹ má svrchu uvedený význam.

Reakci mezi sloučeninami obecného vzorce IV a V je možno uskutečnit při použití Lewisovy kyseliny, například trimethylsilyltriflátu, chloridu cíničitého nebo fluoridu boritého, výhodnou je chlorid cíničitý. Reakce se obvykle provádí v aprotickém rozpouštědle při vyšší teplotě, například v acetonitrilu při teplotě 15 až 30 °C nebo v 1,2-dichlorethanu při teplotě 70 až 90 °C.

Sloučeniny obecného vzorce V jsou s výhodou trimethylsilylovány na dusíkovém atomu v poloze 1 ke zvýšení rozpustnosti. Je například možno na tyto látky působit trimethylsilylchloridem, hexamethyldisilazanem nebo nej výhodněji Ν,Ο-bistrimethylsilylacetamidem, BSA. Tuto silylaci je možno uskutečnit v rozpouštědle, s výhodou 1,2-dichlorethanu nebo acetonitrilu, s výhodou při teplotě 70 až 80 °C. Po ukončení silylační reakce je možno přidat Lewisovu kyselinu a pak sloučeninu obecného vzorce IV.

Sloučeniny obecného vzorce IV je možno připravit známými postupy, například analogickými postupy, jakými je možno získat deriváty D-ribózy nebo postupy, známými z chemické literatury, například podle publikace Acton a další, J. Am. Chem. Soc., 1964, 86, 5352. Výhodná sloučenina obecného vzorce IV je látka, v níž R³, R⁴, R⁵ i L¹ znamenají OC(O)CH₃. Tuto látku je možno připravit způsobem pro výrobu D-ribózy podle publikace R. D. Guthrie a S. C. Smith, Chemistry and Industry, 1968, str. 547 - 548, s výhodou s následným překrystalováním z ethanolu.

Sloučeniny vzorce V, v němž X znamená L nebo skupinu -NR*R², kde obecné symboly mají svrchu uvedený význam, je možno připravit podle mezinárodní patentové přihlášky č. WO 92/07 867.

-11CZ 290800 B6

Sloučeniny obecného vzorce V, v němž X znamená R a R znamená skupinu -NR^² ve svrchu uvedeném významu, je možno připravit reakcí sloučeniny vzorce VI

s činidlem nebo činidly pro cyklizaci diaminu nebo benzimidazol.

Typicky je možno sloučeniny vzorce I uvést do reakce s izothiokyanátem obecného vzorce VII

S=C=NR’R² (VII), kde R¹, R² mají svrchu uvedený význam.

Reakci je možno uskutečnit v přítomnosti karbodiimidu, například dicyklohexylkarbodiimidu nebo l-cyklohexyl-3-(2-morfolinoethyl)karbodiimid-metho-p-toluensulfonátu, obvykle v přítomnosti aprotického aromatického rozpouštědla, jako toluenu, nej výhodněji v pyridinu při vyšší teplotě, s výhodou 75 až 150 °C.

Sloučeniny obecného vzorce V, v němž X znamená atom vodíku, se běžně dodávají nebo je možno je připravit reakcí sloučeniny vzorce IV s formamidinem v kyselém vodném prostředí při teplotě místnosti až teplotě 80 °C.

Sloučeniny vzorce VI a VII je možno připravit známými postupy nebo postupy z chemické literatury, které z těchto látek se běžně dodávají.

Estery podle vynálezu je možno připravit známými postupy, například sloučeninu obecného vzorce I je možno převést na farmaceuticky přijatelný ester reakcí s příslušným esterifikačním činidlem, například s halogenidem nebo anhydridem kyseliny.

Sloučeniny obecného vzorce I je možno převést na odpovídající ethery obecného vzorce I, přijatelné z farmaceutického hlediska reakcí s příslušným alkylačním činidlem běžným způsobem.

Sloučeniny obecného vzorce I včetně jejich esterů je možno převádět obvyklým způsobem na soli, přijatelné z farmaceutického hlediska, například působením příslušné kyseliny. Estery nebo soli esterů obecného vzorce I je možno převést na volné látky například pomocí hydrolýzy.

Anomery alfa a beta je možno od sebe oddělit a izolovat v čisté formě chromatografií na silikagelu při použití jediného rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel, například směsi methanolu a dichlormethanu 1 : 20.

Vynález dále zahrnuje sloučeniny obecného vzorce II, které jsou novými meziprodukty pro výrobu sloučenin obecného vzorce I. Výhodnými sloučeninami obecného vzorce II jsou takové látky, v nichž L znamená atom vodíku nebo atom halogenu, s výhodou atom chloru nebo bromu a R³, R⁴ a R⁵ znamenají hydroxyskupiny nebo chráněné hydroxyskupiny, s výhodou skupinu OC(O)CH₃.

Jako zvláště výhodné sloučeniny obecného vzorce II je možno uvést 2-brom-5,6-dichlor-l(2,3,5-tris-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazol a 2-brom-5,6-dichlor-l-(betaL-ribofuranosyl)-lH-benzimidazol.

-12CZ 290800 B6

Součást podstaty vynálezu tvoří rovněž meziprodukty obecného vzorce V, v nichž X znamená R a R znamená skupinu -NR^², kde R¹ a R² mají svrchu uvedený význam za předpokladu, že R¹ a

R‘ neznamenají současně atom vodíku nebo methylovou skupinu.

Jako výhodné sloučeniny obecného vzorce V je možno uvést 2-(cyklopropylamino)-5,6dichlor-lH-benzimidazol, 5,6-dichlor-2-(izopropylamino)-lH-benzimidazol a 5,6-dichlor-22(2-fluor-l-methylamino)-lH-benzimidazoI.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady, které však nemají sloužit k omezení rozsahu vynálezu. Pod pojmem „účinná složka“, který je užit ve farmaceutických příkladech, se rozumí sloučenina obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelný derivát. Tento pojem rovněž zahrnuje kombinaci sloučeniny obecného vzorce I nebo jejího farmaceuticky přijatelného derivátu s dalšími účinnými látkami.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Směs, připravená smícháním 1,0 g (3,80 mmol) 2-brom-5,6-dichlorbenzimidazolu; 0,94 ml

N, O-bis-(trimethylsilyl)-acetamidu (3,80 mmol; Aldrich), a 25,0 ml acetonitrilu (Aldrich Sure Seal) byla zahřívána za refluxu pod zpětným chladičem v atmosféře dusíku po dobu 1,0 hodiny.

Po ochlazení na teplotu místnosti bylo k reakční směsi přidáno 1,50 ml trimethylsilyltriflutu, tj. trimethylsilyltrifluormethansulfonat (7,60 mmol; Aldrich) a po 15 minutách bylo ku směsi přidáno 1,20 g (3,80 mmol) 1,2,3,5-tetra-O-acetyl-L-ribofuranosy, připravené postupem dle Guthrie a Smitha (Chemistry and Industry; strana 547 - 548 /1968/, stím rozdílem, že jako výchozí materiál byla použita L-ribóza.

Reakční směs byla míchána v atmosféře dusíku při teplotě místnosti po dobu 18,0 hodin a poté byla nalita do 100,0 ml 10%ního vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a směs byla následně vytrepána 2x se 150,0 ml dichlormethanu.

Organické fáze byly vysušeny s bezvodým síranem hořečnatým, zfiltrovány a poté byly zahuštěny.

Surový produkt byl přečištěn na sloupci silikagelu (5 cm x 20 cm; 37 - 63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi aceton-dichlormethan (1 : 30), jako elučního činidla.

Bylo získáno 1,20 g (2,20 mmol; 60 %) žádaného 2-brom-5,6-dichlor-l-(3,4,5-tri-O-acetylbeta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu.

Teplota tání: 142 °C.

Optická otáčivost/alfa/²⁰ _D = (+) 87,4; c = 0,50);

(dimethylformamid)

Ultrafialová spektroskopie l_max.(e):

pH = 7,0: 298 nm (7,600); 289 (7,400); 254 (8,800);

O, lN NaOH: 298 nm (7,600); 289 (7,400); 256 (7,300);

-13CZ 290800 B6

Hmotnostní spektroskopie (EI= elektron, ionizace):

m/z (relat. intenzita) 524 (0,15,M⁺);

'H-NMR (DMSO-d_Ř): delta 8,08 (s.; 1H; Ar-H); 8,01 (s.; 1H; Ar-H); 6,22 (d.,; 1H; H-l'; J =

7,10 Hz); 5,56 (d.d.; 1H; H-2; J = 7,10 Hz; J = 7,20 Hz); 5,45 (d.d.; 1H; H-3'; J = 7,20 Hz; J = 4,50 Hz); 4,55 - 4,47 (m.; 2H; H-4' a 5'); 4,37 (d.; 1H; H-5'; J = 9,70 Hz); 2,15 (s.; 3H; OAc; 2,14 (s.; 3H; OAc); 2,01 (s.; 3H; OAc).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce CigHnNjChChBr:

Vypočteno: C 41,25; H 3,27; N 5,34 %.

Nalezeno: C 41,16; H 3,39; N 5,20 %.

Kromě výše uvedeného produktu bylo získáno i malé množství, tj. 0,11 g (0,22 mmol; 6%) alfaanomeru (2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-alfa-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu.

Teplota tání: < 65 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)206,80; c = 0,50);

(dimethylformamid)

Hmotnost spektroskopie (AP+):

m/z (relat. intenzita) 524 (0,8, M⁺);

’Η-NMR DMSO-dé): delta 7,95 (s.; 1H; Ar-H); 7,91 (s.; 1H; Ar-H); 6,66 (d.; 1H; H-l'; J = 4,20 Hz); 5,68 (t.; 1H; H-2'; J= 4,60 Hz); 5,52 (t.; 1H; H-3'; J = 5,90 Hz); 4,87 - 4,81 (m.; 1H; H-4'); 4,37 - 4,24 (m.; 2H; H-5'); 2,08 (s.; 3H; OAc); 2,03 (s.; 3H; OAc); 1,51 (s.; 3H; OAc).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce CisHpNaOvC^Br:

Vypočteno: C 41,25; H 3,27; N 5,34 %.

Nalezeno: C 41,39; H 3,35; N 5,29 %.

Příklad 2

Příprava 2-brom-5,6-d ichlor-1-(beta-L-ribofuranosy I)-1 H-benzimidazolu

Směs 0,28 g (2,65 mmol) uhličitanu sodného a 1,39 g (2,65 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l(2,3,5-tri-O-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu byla smíchána se 4,0 ml vody; 20,0 ml methanolu a 20,0 ml ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 1,50 hodiny.

Poté bylo ku směsi přidáno 0,30 ml (5,30 mmol) kyseliny octové a vzniklá suspenze byla zahuštěna až na pevný zbytek.

Přečištění zbytku bylo provedeno na sloupci silikagelu (2,5cm x 20cm); 37-63 pm [230 400 mesh]), za použití směsi ethanol: dichlormethan (1 : 09), jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,79 g (2,0 mmol; 75 %) 2-brom-5,6-dichlor-l-beta-L-ribofuranosyl-lH-benzimidazolu, ve formě bíle zbarvené, amorfní pevné sloučeniny.

Teplota tání: 169 °C.

-14CZ 290800 B6

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (+) 105; c = 0,50);

(dimethylformamid)

Ultrafialová spektroskope l_max.(e):

pH 7,0: 298 nm (6,700); 289 (6,500); 255 (6,900);

0,lN NaOH: 298 nm (6,700); 295 (5,400); 256 (6,700);

Hmotnostní spektroskopie (Cl):

m/z 399 (M+l);

'H-NMR (DMSO-d₆): delta 8,57 (s.; 1H; Ar-H); 7,96 (s.; 1H; Ar-H); 5,89 (d.; J = 7,90 Hz; H = 1'); 5,48 (d.; 1H; OH; J = 6,30 Hz); 5,42 (t.; 1H; OH; J = 4,50 Hz); 5,29 (d.; 1H; OH; J = 4,20 Hz); 4,43 (patrný d.d.; 1H; H-2'; J = 13,30 Hz; J = 6,10 Hz); 4,14 (patrný t.; 1H; H-3'; J = 4,30 Hz); 4,01 (patrný d.; 1H; H-4'; J = 1,70 Hz); 3,77 - 3,63 (m.; 2H; H-5').

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce CnHii^O^fBr. 0,20 C2H6O:

Vypočteno: C 36,57; H 3,02; N 6,88 %.

Nalezeno: C 36,68; H 2,85; N 7,05 %.

Příklad 3

Příprava 2-(cyklopropylamino)-5,6-dichlor-l-(beta-L-riborufanosyl)-lH-benzimidazolu

Cyklopropylamin (5,0 ml) a 0,10 g (0,25 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-O-acetylbeta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu, bylo smícháno s 5,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 75 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla směs zahuštěna a přečištěna na sloupci naplněném silikagelem (2,5cm x 14,0cm; 37 63 μπι [230 - 400] mesh), za použití směsi methanol : dichlormethan (1 : 20), jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,073 g produktu, který byl dále přečištěn na druhém sloupci se silikagelem (2,5cm x 10,0cm; 230 - 400 mesh); za použití směsi methanol : ethylacetát : hexany (1:5: 5), jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,051 g (0,14 mmol; 55 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 228,0 - 230,0 °C (rozklad).

Optická otáčivost /alfa/²°o = (-)17,40 (c = 0,50);

(absolutní ethanol)

Ultrafilalová spektroskopie 1 _max.(e):

pH 7,0: 303 nm (10,400); 274 (1,700); 259 (9,100);

0,lN NaOH: 304 nm (10,700); 295 (1,900); 259 (8,800);

Hmotnostní spektroskopie (Cl):

m/z (relat. intenzita) 374 (13,2; M+l):

'H-NMR (DMSO-d₆): delta 7,60 (s.; 1H; Ar-H); 7,42 (s.; 1H; Ar-H); 5,71 (d.; 1H; J = 7,60 Hz; H-l'); 5,65 (t.; 1H; OH; J = 4,30 Hz;) 5,25 - 5,21 (m.; 2H; OH); 4,22 (patrný d.d.; 1H; H-2'; J = 13,40 Hz; J = 7,60 Hz); 4,02 (patrný t.; 1H; H-3'; J = 7,10 Hz); 3,95 (s.; 1H; H-4'); 3,67 - 3,62

-15CZ 290800 B6 (m.; 2H; H-5'); 2,78 - 2,74 (m.; 1H; cyklopropyl-CH); 0,67 (d.; 2H; J = 7,10 Hz; cyklopropylCH₂); 0,53 - 0,47 (m.; 2H; cyklopropyl-CH₂).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce Ci₅Hi₆N₃O₄C1₂.0,50 C₄H₈O₂.0,15 C₆H₁₄: Vypočteno: C 49,98; H 5,18; N 9,77 %.

Nalezeno: C 49,86; H 5,18; N 9,80 %.

Příklad 4

Příprava 2-(allylamino)-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 5,0 ml allylaminu a 0,60 g (1,14 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-Oacetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu, s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 75 °C po dobu 24 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci silikagelu (2,5cm x 20,0cm; 37-63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 9), jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,325 g (0,87 mmol; 76 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bělavě zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 220,0 °C (rozklad).

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)16,0 (c = 0,50);

(dichlormethan)

Ultrafialová spektroskopie l_max.(e):

pH 7,0: 303 nm (11,200); 275 (2,000); 259 (9,900);

0,lN NaOH: 304 nm (11,300); 275 (2,000); 259 (9,200);

Hmotnostní spektroskopie (Cl):

m/z (relat. intenzita): 374 (100; M+l);

‘H-NMR (DMSO-d₆): delta 7,66 (s.; 1H; Ar-H); 7,35 (s.; 1H; Ar-H); 5,98 - 5,85 (m.; 1H; CH=CH₂): 5,76 (d.; 1H; J = 7,60 Hz; H - T); 5,62 (t.; 1H; OH; J = 4,30 (Hz); 5,28 (d.; 1H; OH; J = 7,60 Hz); 5,23 (d.; 1H; J = 4,20 Hz); 5,16 (d.; 1H; CH=CH₂; J = 18,60 Hz); 5,05 (d.; 1H; CH=CH₂; J = 10,20 Hz); 4,30 (patrný d.d.; 1H-2'; J = 13,10 Hz; J = 7,60 Hz); 4,06 (patrný t.; 1H; H - 3'; J = 5,60 Hz); 3,97 (š.s.; 1H; H-4'; CH₂CH=CH₂); 3,71 - 3,60 (m.; 2H; H-5').

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce 0_Ι5Ηι₇Ν₃0₄0₂. 0,30 H₂O:

Výpočet: C 47,46; H 4,67; Ν 11,07 %.

Nalezeno: C 47,50; H 4,68; Ν 11,02 %.

Příklad 5

Příprava 5,6-dichlor-2-(izopropylamino)-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 10,0 ml izopropylaminu a 1,0 g (1,90 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri0-acetyl-beta-L-ríbofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 20,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 75 °C po dobu 48,0 hodin.

-16CZ 290800 B6

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci silikagelu (2,5cm x 16cm; 37 - 63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 20), jako elučního činidla.

Byl získán produkt kontaminovaný malým množstvím materiálu o vyšším Rf, který byl dále přečištěn na chromatotronu; silikagel; opatřeném rotorem o průměru 2 mm; za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 25); jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,43 g (1,15 mmol; 60 %) v nadpise uvedené, žádané sloučeniny, ve formě bělavé zabarvené, pevné látky.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)22,40; c = 0,50);

(dimethylformamid)

Ultrafialová spektroskopie l_max.(e):

pH 7,0: 304 nm (9,500); 275 (1,800); 260 (8,300);

0,lN NaOH: 304 nm (9,900); 275 (1,900); 260 (8,100);

Hmotnostní spektroskopie (Cl):

m/z (relat. intenzita) = 376 (100; M + 1);

‘H-NMR (DMSO-d₆): delta 7,59 (s.; 1H; Ar-H); 7,35 (s.; 1H; Ar-H); 6,90 (d.; 1H; NM; J = 7,80 Hz); 5,73 (d.; 1H; H-Γ; J = 6,50 Hz); 5,62 (t.; 1H; OH; J = 4,20 Hz;) 527 - 5,23 (m.; 2H; OH); 4,27 (patrný d.d.; 1H; J = 13,40 Hz); J = 7,60 Hz); 4,11 - 3,99 (m.; 2H); 3,97 (š.s.; 1H); 3,72 3,61 (m.; 2H; H-5'); 1,18 (d.; 6H; CH(CH₃)₂; J = 6,60 Hz).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce Ci₅Hi₉N₃O₄C1₂. 1,00 H₂O:

Vypočteno: C 45,70; H 5,37; N 10,66 %.

Nalezeno: C 45,75; H 4,98; N 10,50 %.

Příklad 6

Příprava 2-(cyklopentylamino)-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 5,0 ml cyklopentylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-triO-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 70 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla směs zahuštěna a přečištěna na sloupci silikagelu (2,5cm x 16cm; 37 -63 pm [230 400 mesh]), za použití směsi ethanol: dichlormethan (1 : 9), jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,27 g (0,68 mmol; 59 %) v nadpise uvedené, žádané sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 140 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)24,0 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Ultrafialová spektroskopie 1 _max (e):

pH 7,0: 305 nm (12,700); 276 (2,400); 260 (10,600); 245 (7,400);

0,lN NaOH: 305 nm (12,600); 276 (2,200); 260 (9,900); 247 (7,300);

-17CZ 290800 B6

Hmotnostní spektroskopie (Cl):

m/z (relat. intenzita): 402 (100; M+l);

'H-NMR (DMSO-d₆): delta 7,60 (s.; 1H; Ar-H); 7,36 (s.; 1H, Ar-H); 6,91 (d.; 1H, NH; J = 6,80 Hz); 5,74 (d.; 1H; H-l'; J = 7,60 Hz); 5,61 (t.; 1H; OH; J = 4,20 Hz); 5,26 (d.; 1H; OH; J = 8,10 Hz); 5,23 (d.; 1H; OH; J = 5,50 Hz); 4,30 - 4,14 (m.; 2H; NHCH; H-2'); 4,05 (patrná t.; 1H; H3'; J = 4,90 Hz); 3,96 (š.s.; 1H; H-4'); 3,72 - 3,59 (m.; 2H; H-5 ); 1,91 (š.s.; 2H; CH,); 1,66 (š. s.;2H; CH₂); 1,52 (š.s. 4H; CH₂).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce CpH^N^Ch.0,20 H₂O:

Vypočteno: C 50,31; H 5,31; N 10,38 %.

Nalezeno: C 50,13; H 5,31; N 10,05 %.

Příklad 7

Příprava 2-(benzylamino)-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 10,0 ml benzylaminu a 1,0 g (1,90 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 20,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 70 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci silikagelu (2,5cm x 16cm; 37 - 63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi ethanol: dichlormethan), jako elučního činidla (1 : 9).

Získaný surový produkt, kontaminovaný benzylaminem, byl dále čištěn na druhém sloupci se silikagelem (2,5cm x 16cm; 37-63 μιη [230 - 400 mesh]), za použití směsi aceton : hexany (3 : 7), jako elučního činidla.

Získaný produkt, který obsahoval malá množství znečištěnin, byl finálně přečištěn na třetím sloupci se silikagelem, identickém s druhým sloupcem silikagelu, za stejných podmínek.

Bylo získáno 0,26 g (0,62 mmol; 32 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 123 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)4,60 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Ultrafialová spektroskopie l_max.(e):

pH 7,0: 304 nm (10,600); 276 (1,800); 260 (9,600);

0,lN NaOH: 305 nm (10,500); 276 (1,500); 260 (8,500);

Hmotnostní spektroskopie (Cl):

m/z (relat. intenzita) = 424 (100; M+l);

'H-NMR (DMSO-d₆): delta 7,78 (t.; 1H; J = 5,90Hz; NH); 7,68 (s.; 1H; Ar-H); 7,34 (s.; 1H; Ar-H); 7,34 - 7,18 (m.; 5H; Ar-H); 5,80 (s.; 1H; H-l'; J = 7,60 Hz); 5,67 (t.; 1H; OH; J =

4,10 Hz); 5,32 (d.; 1H; OH; J = 7,60 Hz); 5,25 (d.; 1H; OH; J = 4,60 Hz); 5,55 (d.; 2H; PhCH₂; J = 5,70 Hz); 4,34 (patrný d.d.; 1H; H-2'; J = 13,10 HZ); J = 7,40 Hz); 4,08 (patrný t.; 1H; H-3'; J = 3,80 Hz); 4,00 (š.s.; 1H; H^l'); 3,73 - 3,61 (m.; 2H; H-5').

-18CZ 290800 B6

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C19H19N3O4CI7.0,10 H₂O:

Vypočteno: C 53,56; H 4,54; N 9,86 %.

Nalezeno: C 53,23; H 4,62; N 9,71 %.

Příklad 8

Příprava 2-azetidin-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-O-acetyl-beta-Lribofuranosyl)-lH-benzimidazolu a 1,0 g azetidinu s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 75 °C po dobu 72,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5 x 16cm; 37 - 63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 20), jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,35 g (0,93 mmol) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bělavě zabarvené, pevné látky (82 %).

Teplota tání: 244 - 245,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (+) 69,60 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Ultrafialová spektroskopie l_max.(e):

pH 7,0: 305 nm (9,900); 275 (1,500); 260 (9,800);

0,lN NaOH: 305 nm (9,800); 276 (1,600); 260 (7,800);

Hmotnostní spektroskopie (Cl):

m/z (relat. intenzita) = 376 (100; M+l);

'H-NMR (DMSO-d₆): delta 8,60 (s.; 1H; Ar-H); 7,49 (s.; 1H; Ar-H); 5,43 (d.; 1H; H-l'; J = 7,60 Hz); 5,33 (d.; 1H; OH; J = 6,60 Hz); 5,26 (t.; 1H; OH; J = 4,70 Hz); 5,13 (d.; 1H; OH; J = 4,70 Hz); 4,35 (patrný d.d.; 1H; H-2'; J = 12,60 Hz; J = 6,00 Hz); 4,17 (t.; 4H; CH₂; J = 7,60 Hz); 4,07 (patrný t.; 1H; H-3'; J = 6,10 Hz); 3,88 (d.; 1H; H-4'; J = 2,40 Hz); 3,64 (š.s.; 2H; H-5'); 2,39 - 2,29 (m.; 2H; CH₂).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C15H17N3O4CI/

Vypočteno: C 48,14; H 4,58; N 11,23 %.

Nalezeno: C 48,00; H 4,59; N 11,15 %.

Příklad 9

Příprava 5,6-dichlor-2-(propangylamino)-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Byly smíchány 4,0 ml propargylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-triO-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 70 °C po dobu 4,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5cm x 16cm; 3763 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi ethanol : dichlormethan (1 : 20), jako elučního činidla.

-19CZ 290800 B6

Bylo získáno 0,18 g surového produktu, který byl dále čištěn na chromatotronu. opatřeném rotorem o průměru 2 mm a za použití směsi methanol : dichlormethan (1 : 9) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,135 g (0,36 mmol; 32%) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě slabě žluté zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 182,0 - 184,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)9,20 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Ultrafialová spektroskopie l_max.(e):

pH 7,00: 300 nm (8,900); 272 (1,700); 258 (8,300);

0,lN NaOH: 301 nm (8,700); 272 (1,800); 259 (7,500);

Hmotnostní spektroskopie (Cl):

m/z (relat. intenzita) 372 (100; M+l);

'H-NMR (DMSO-d₆): delta 7,73 (s.; 1H, Ar-H); 7,58 (t.; 1H; J = 5,50 Hz; NH); 7,43 (s.; 1H; Ar-H; 5,75 (d.; 1H; H-l'; J = 5,00 Hz); 5,66 (t.; 1H; OH; J = 4,30 Hz); 5,29 (d.; 1H; OH; J = 7,60 Hz); 5,24 (d.; 1H; OH; J = 4,20 Hz); 4,28 (patrný d.d.; 1H; H-2'; J = 13,20 Hz; J = 7,40 Hz;

4,11 - 4,04 (m; 3H; H-3', CH₂); 3,97 (š.s.; 1H; H-4'); 3,73 - 3,61 (m.; 2H; H-5'); 3.10 (s.; 1H; CH);

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce CjHjNjOíCI? . 0,75 H₂O:

Vypočteno: C 46,71; H 4,31; N 10,89 %.

Nalezeno: C 46,52; H 4,23; N 10,72 %.

Příklad 10

Příprava 5,6-dichlor-2-(n-propylamino)-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 7,0 ml propylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 70 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5cm x 16cm; 3763 pm [230-400 meth]), za použití směsi ethanol: dichlormethan (1 : 9), jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,36 g (0,96 mmol; 84 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bělavě zabarvené, pevné látky.

Teplota tání: 231,0 - 233,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)23,6 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Ultrafialová spektroskopie l_max (e):

pH 7,0: 305 nm (9,900); 275 (1,500); 260 (9,800);

0,N NaOH: 305 nm (9,800); 276 (1,600); 260 (7,800);

Hmotnostní spektroskopie (Cl):

m/z (relat. intenzita) = 376 (100; M+l);

-20CZ 290800 B6 'H-NMR (DMSO-d₆): delta 7,60 (s.; 1H; Ar-H); 7,35 (s.; 1H; Ar-H); 7,15 (t.; 1H, J = 5,40 Hz;

NH); 5,74 (d.; 1H, H-l'; J = 7,60 Hz); 6,66 (t.; 1H; OH; J = 4,00 Hz); 5,28 (d.; 1H; OH; J =

7,60 Hz); 5,24 (d.; 1H; OH; J = 4,20 Hz); 4,34 - 4,25 (m.; 1H; H-2'); 4,06 (patrný t.; 1H; H-3';

J = 4,70 Hz); 4,00 (šs.; 1H; H-4'); 3,72 - 3,61 (m.; 2H; H-5'); 3,31 - 3,24 (m.; 2H; NH₂CH₂);

1,57 (k.; 2H; J = 7,30 Hz; CH₂); 0,88 (t.; 3H; J = 7,50 Hz; CH₃).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce Ci₅Hi9N₃O₄Cl₂.0,25 H₂O:

Vypočteno: C 47,32; H 5,16; N 11,04 %.

Nalezeno: C 47,43; H 5,20; N 10,74 %.

Příklad 11

Příprava 5,6-dichlor-2-(isobutylamino)-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 10,0 ml izobutylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-triO-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 50,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 75 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5cm x 16cm; 3763 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol : dichlormethan (1 : 20), jako elučního činidla. (500,0 ml); a poté ještě za použití směsi methanol : dichlormethan (1 : 9); jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,39 g žádané, v nadpise uvedené sloučeniny (1,00 mmol; 90 %), ve formě slabě hnědě zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 136,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)28,4 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C₁₆H₂iN₃O₄C1₂:

Vypočteno: C 48,13; H 5,55; N 10,52 %.

Nalezeno: C 48,08; H 5,57; N 10,41 %.

Příklad 12

Příprava 2-((5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazol-l-yl)-amino-ethanolu

Bylo smícháno 25,0 ml ethanolaminu a 0,62 g (1,20 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 50,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5cm x 16cm; 37-63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol : dichlormethan (1 : 20), (500,0 ml) jako elučního činidla a poté ještě se směsí methanol: dichlormethan (1 : 9).

Získaný surový produkt byl dále přečištěn filtrací přes vrstvu silikagelu, za použití směsi aceton : dichlormethan (1 : 1) jako elučního činidla a poté ještě se směsí ethanol: dichlormethan (1 : 2).

Dalším přečištěním produktu na chromatotronu, opařeném rotorem o průměru 2 mm, za použití směsi ethanol : ethylacetát (1 : 6) jako elučního činidla bylo získáno 0,064 g (0,17 mmol; 14 %) žádaného, v nadpise uvedeného, čistého produktu.

-21CZ 290800 B6

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)14,20 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C14H17N3O5CI2.0,50 H₂O: Vypočteno: C 43,43; H 4,69; N 10,85 %.

Nalezeno: C 43,74; H 5,02; N 10,53 %.

Příklad 13

Příprava 5,6-dichlor-2-(( 1 —ethy lpropyl)-amino)-l-(beta-L-ribofuranosyl)-l H-benzimidazolu

Bylo smícháno 5,0 ml 1-ethylpropylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-l H-benzimidazolu s 20,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5cm x 16cm; 37 63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 15) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,31 g produktu, obsahujícího malá množství nečistot, který byl dále čištěn na chromatotronu, opatřeném rotorem o průměru 2 mm, za použití směsi aceton : dichlormethan (1 : 2) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,24 g (0,59 mmol; 52 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)38,40 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce Ci₇H₂₃N₃O₄C1₂:

Vypočteno: C 50,50; H 5,73; N 10,39 %.

Nalezeno: C 50,44; H 5,88; N 10,14 %.

Příklad 14

Příprava 2-(cyklohexylamino)-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 5,0 ml cyklohexylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-triO-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 20,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5cm x 16cm; 37 63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol : dichlormethan (1 : 15) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,38 g produktu, obsahujícího malá množství nečistot, který byl dále čištěn na chromatotronu, opatřeném rotoru o průměru 2 mm, za použití směsi aceton : dichlormethan (1 : 2) jako elučního činidla.

Kromě 0,25 g mírně znečištěného materiálu bylo získáno 0,059 g (0,14 mmol; 12%) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

-22CZ 290800 B6

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)24,0 (c = 0,50);

(dimethyiformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C18H23N3O4CI2.0,30 H₂O: Vypočteno: C 51,27; H 5,64; N 9,96 %.

Nalezeno: C 51,28; H 5,68; N 9,88 %.

Příklad 15

Příprava 2-anilino-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 5,0 ml anilinu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-O-acetylbeta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu se 35,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 14 dnů.

Poté byla reakční směs zahuštěna a anilin byl za vysokého vakua při teplotě 80 °C oddestilován.

Získaný hnědě zbarvený zbytek byl rozpuštěn v 50,0 ml methanolu a k tomuto roztoku byl přidán uhličitan draselný a roztok by poté míchán po dobu 18,0 hodin. Po zfíltrování a zahuštění byl roztok přečištěn na sloupci se silikagelem (2,5cm x 16cm; 37-63 pm [230- 400 mesh]), za použití směsi ethanol: dichlormethan (1 : 15) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,024 g (0,06 mmol; 5 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Hmotnostní spektroskopie (AP+):

m/z (relat. intenzita) = 410 (19,39; M+l);

'H-NMR (DMSO-d₆): delta 9,09 (s.; 1H; NH); 7,83 (s.; 1H; Ar-H); 7,78 (d.; 1H; Ar-H; J = 7,90 Hz); 7,58 (s.; 2H; Ar-H); 7,31 (t.; 2H; Ar-H; J = 7,90 Hz); 6,99 (t.; 1H; Ar-H; J = 7,50 Hz); 5,95 (d.; 1H; H-l'; J = 7,80 Hz); 5,86 (t.; 1H; OH; J = 4,40 Hz); 5,38 (d.; 1H; OH; J = 7,60 Hz); 5,30 (d.; 1H; OH; J = 4,20 Hz); 4,33 (patrný d.d.; 1H; H-4'; J = 13,40 Hz; J = 7,80 Hz); 4,11 (patrný t.; 1H; H-2'; J = 4,80 Hz); 4,05 (s.; 1H; H-4'); 3,79 - 3,71 (m.; 2H; H-5').

Příklad 16

Příprava 5,6-dichlor-2-(n-pentylamino)-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 5,0 ml n-pentylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-Oacetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci silikagelu (2,5cm x 16cm; 37 - 63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 15) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,55 g produktu, obsahujícího nějaké nečistoty. Zmíněný materiál byl znovu přečištěn na dalším sloupci se silikagelem (2,5cm x 16cm; 37-3 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 20) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,40 g (0,99 mmol) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bělavě zabarvené, pevné látky (výtěžnost 87 %).

-23CZ 290800 B6

Teplota tání: 102,0 - 103,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)22,0 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C17H23N3O4CI2:

Vypočteno: C 50,50; H 5,73; N 10,40 %.

Nalezeno: C 50,25; H 5,85; N 10,26 %.

Příklad 17

Příprava 2-((5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl-lH-benzimidazol-2-yl)-amino)-acetonitrilu

Bylo smícháno 1,20 g (13,0 mmol) hydrochloridu aminoacetonitrilu; 0,60 g (1,10 mmol) 2brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-O-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu a 5,0 ml triethylaminu se 40,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 3 dnů.

Poté byla reakční směs zahuštěna a zbytek byl zředěn se 150,0 ml ethylacetátu a vytřepán s 10%ním vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (25,0 ml) a poté 2x se 25,0 ml vody.

Ethylacetátová vrstva byla vysušena se síranem sodným, dekantována a následně zahuštěna až na hnědě zbarvený zbytek olejovité konzistence (0,67 g), který byl přečištěn na sloupci se silikagelem (2,5cm x 18cm; 37 - 63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan(l : 15)jako elučního činidla.

Z chromatografického sloupce byly získány dva hlavní produkty, tj.

0,3 g2-brom-5,6-dichlor-l-(5-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu a

0,14 g2-brom-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu.

Kromě toho bylo izolováno 0,19 g materiálu o nižší Rf, ze kterého bylo po dalším přečištění na chromatotronu, opatřeném rotorem o průměru 2 mm, a za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 20) jako elučního činidla, získáno 0,024 g (0,06 mmol; 5 %), bělavě zabarvené, pevné látky, tj. 2-((5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazol-2-yl)-amino)acetonitrilu.

Hmotnostní spektroskopie (AP-):

m/z (relat. intenzita: 371 (80; M-2);

’Η-NMR (DMSO-d₆): delta 7,87 (t.; 1H; NH; J = 5,90 Hz); 7,83 (s.; 1H; Ar-H); 7,52 (s.; 1H; Ar-H); 7,54 (d.; 1H; H-l'; J = 7,60 Hz); 5,68 (t.; 1H; OH; J = 4,10 Hz); 5,32 (d.; 1H; OH; J = 7,10); 5,23 (d.; 1H; OH; J = 4,20 Hz); 4,37 (d.; 2H; CH₂Cn; J = 5,30 Hz); 4,28 (patrný d.d.; 1H; J = 13,00 Hz); J = 7,20 Hz); 4,07 (patrný t.; 1H; H-3'; J = 3,50 Hz); 3,98 (s.; 1H; H-3'); 3,73 3,63 (m.; 2H; H-5').

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce Ci4Hi4N4O₄Cl₂.0,30 CH₄O . 0,15 CH₂C1₂: Vypočteno: C 43,88; H 3,95; N 14,16 %.

Nalezeno: C 43,81; H 3,90; N 14,21 %.

-24CZ 290800 B6

Příklad 18

Příprava 2-(n-butylamino)-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 5,0 ml n-butylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 18,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5cm x 18cm; 3763 pm [230-400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 9), jako elučního činidla.

Získaný surový produkt (0,73 g) byl dále přečištěn na chromatotronu, opatřeném s rotorem o průměru 2 mm, a za použití směsi aceton : dichlormethan (1 : 2), jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,20 g (0,51 mmol; 45 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 220,0 - 222,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)17,20 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C16H21N3O4CI2. 1/10 H₂O . 1/2 C3H6O:

Vypočteno: C 49,91; H 5,79; N 9,98 %.

Nalezeno: C 49,75; H 5,90; N 10,16 %.

Příklad 19

Příprava 2-(sek.-butylamino)-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Byly smíchány 3,0 ml sek.-butylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-triO-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 18,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna přes sloupec se silikagelem (2,5cm x 18cm; 3763 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 20) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,37 g surového produktu, který byl dále čištěn na chromatotronu, opatřeném rotorem o průměru 2 mm, za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 20) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,21 g (0,55 mmol; 48 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě směsi diastereoizomerů a bělavě zabarvené, pevné látky.

Teplota tání: 121,0 - 122,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)23,80 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce Ci6H₂|N3O₄Cl₂.7/10 H₂O:

Vypočteno: C 47,70; H 5,60; N 10,43 %.

Nalezeno: C 47,76; H 5,51; N 10,16 %.

-25CZ 290800 B6

Příklad 20

Příprava 2-(cyklobutylamino)-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribifuranosyl)-lH-benzimidazolu

Byly smíchány 3,0 ml cyklobutylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-triO-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna přes sloupec se silikagelem (2,5cm x 18cm; 3763 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi ethylacetát: hexany (2 : 1), jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,42 g surového produktu, který byl dále čištěn za použití několikanásobné cyklizace na chromatotronu, opatřeném rotorem o průměru 2 mm, a za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 20) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,26 g (0,67 mmol; 59 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 220,0 - 221,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)22,40 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C₁₆H₁₉N₃O₄C1₂:

Vypočteno: C 49,50; H 4,93; N 10,82 %.

Nalezeno: C 49,22; H 4,90; N 10,61 %.

Příklad 21

Příprava 2-(cykloheptylamino)-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 0,40 g 2-brom-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu a 2,0 ml cykloheptylaminu a 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna přes sloupec se silikagelem (2,5cm x 18cm; 37 63 pm [230-400 mesh]), za použití směsi methanol: ethylacetát : hexany (1 : 20 : 20), jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,13 g (0,30 mmol; 30 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bělavě zabarvené, pevné látky.

Teplota tání: 137,0 - 138,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)21,60 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce Ci6Hi₉N₃O₄Cl₂. 11/10 H₂O:

Vypočteno: C 50,70; H 6,09; N 9,33 %.

Nalezeno: C 50,91; H 5,91; N 9,13 %.

-26CZ 290800 B6

Příklad 22

Příprava 5,6-dichlor-2-((2-(l-pyrrolidinyl)ethyl(-amino)-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 1,90 ml (13,50 mmol) l-(2-aminoethyl)-pyrrolidinu; 2,0 ml triethylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 18,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna přes sloupec se silikagelem (2,5cm x 18cm; 3763 pm [230- 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 :20) jako elučního činidla.

Hlavní produkt, získaný z chromatografického sloupce byl rozpuštěním v deionizované vodě neutralizován a poté byl vytřepán do dichlormethanu.

Bylo získáno 0,26 g (0,60 mmol; 53 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bělavě zabarvené, pevné látky.

Teplota tání: 123,0 - 124,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)20,40 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C18H24N4O4CI2.3/2 H2O . 1/2 C4H8O2:

Vypočteno: C 47,82; H 6,22; N 11,15 %.

Nalezeno: C 47,79; H 6,06; N 10,97 %.

Příklad 23

Příprava 2-((cyklopropylmethyl)-amino)-5,6-dichIor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 1,60 g (15 mmol) (aminomethyl)cyklopropan-hydrochloridu; 2,0 ml triethylaminu a 0,55 g (1,05 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 6,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna přes sloupec se silikagelem (2,5cm x 18cm; 3763 pm [230-400 mesh]), za použití směsi methanol : dichlormethan (1 : 20) jako elučního činidla.

Hlavní produkt, získaný z chromatografického sloupce, byl ještě jednou přečištěn přes sloupec se silikagelem (2,5cmxl8cm; 230 - 400 mesh), za použití směsi (1:10:10) methanol: ethylacetát: hexany jako elučního Činidla.

Bylo získáno 0,30 g žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, (0,77 mmol; 74 %) ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 229,0 - 230,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)24,80 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

-27CZ 290800 B6

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C16H19N3O4CI7:

Vypočteno: C 49,50; H 4,93; N 10,83 %.

Nalezeno: C 49,30; H 5,02; N 10,66 %.

Příklad 24

Příprava 2-(terc.-butylamino)-5,6-dichlor-I-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Roztok, připravený ze 2,0 g (3,90 mmol) 2-(terc.-butylamino)-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0acetyl-beta-O-niotrofuranosyl)-lH-benzimidazolu, ve 40,0 ml methanolu a 40,0 mol ethanolu, byl smíchán s roztokem 0,61 g (5,80 mmol) uhličitanu sodného v 10,0 ml vody a vzniklá směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 5,0 hodin a poté byly methanol a ethanol odstraněna na rotační odparce.

Reakční směs byla poté vytřepána mezi 150,0 ml ethylacetátu a 20,0 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného.

Organická fáze byla zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5cm x 14cm; 37 - 63 μιη [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 20) jako elučního činidla.

Bylo získáno 1,25 g (3,20 mmol; 83 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 118,0- 120,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)30,20 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C16H21N3O4CI2.2/5 H₂O . 2/5 CH4O:

Vypočteno: C 48,01; H 5,75; N 10,24 %.

Nalezeno: C 48,20; H 5,73; N 10,05%.

Příklad 25

Příprava 2-(terc.-butylamino)-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lHbenzimidazolu

Bylo smícháno 15,0 ml bezvodého 1,2-dichlorethanu, 1,50 g (5,84 mmol) 2-(terc.-butylamino)5,6-dichlorbenzimidazolu a 2,20 g (8,80 mmol) Ν,Ο-bis-trimeethylsilylacetamidu, a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 30,0 minut.

Poté bylo k reakční směsi přidáno 1,10 ml (5,84 mmol) trimethylsilyltrifluormethansulfonátu (trimethylsilyltriflat) a směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 45,0 minut. Po skončení této operace byl ke směsi přidán v pevné formě 1,2,3,4-tetra-O-acetyl-L-ribofuranosid (2,0 g; 6,42 mmol) a reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C dále po dobu 3,0 hodin. Během této operace bylo ke směsi přidáno dalších 0,50 g pevného 1,2,3,4-tetra-O-acetyl-L-ribofuranosidu (1,60 mmol) a po 1,0 hodině byla reakce přerušena přidáním vychlazeného nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného (40,0 ml) a směs byla pot vytřepána 2x se 150,0 ml dichlormethanu.

Spojené organické fáze byly vysušeny se síranem sodným, dekantovány, a zahuštěny.

-28CZ 290800 B6

Byly získány 4,0 g zlatově zabarvené pevné látky, která byla přečištěna na sloupci se silikagelem (5cm x 16cm; 37 - 63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 30) jako elučního činidla.

Byly získány 2,21 g žádané, v nadpise uvedené sloučeniny (4,30 mmol; 73 %), ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)28,40 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C22H27N3O7CI2. 1 CH4O:

Vypočteno: C 50,37; H 5,70; N 7,66 %.

Nalezeno: C 50,74; H 5,41; N 7,28 %.

Příklad 26

Příprava 2-(terc.-butylamino)-5,6-dichlor-lH-benzimidazolu

Ve 100,0 ml bezvodého pyridinu bylo smícháno 8,0 g (45,2 mmol) 4,5-dichlorfenylendiaminu (Aldrich; Milwaukee, Wisconsin) se 6,30 ml (49,70 mmol) terc.butylizothikyanátu (Aldrich; Milwaukee; Wisconsin) a vzniklá reakční směs byla zahřívána při teplotě 80 °C v atmosféře dusíku po dobu 1,0 hodiny. Poté bylo ke směsi přidáno 24,90 g (58,80 mmol) l-cyklohexyl-3(2-morfolinoethyl)-karbodiimidu metho-p-toluensulfonátu (Fluka Chemika) spolu s 90,0 ml bezvodého pyridinu.

Tato reakční směs byla zahřívána při teplotě 90 °C po dobu 2,50 hodiny. Poté byl pyridin odstraněn ve rotační odparce a získaný zbytek byl rozpuštěn ve 300 μΜ ethylacetátu a poté vytřepán 4x se 100,0 ml vody.

Ethylacetátová vrstva byla odbarvena s aktivním uhlím a přečištěna filtrací přes vrstvu silikagelu (4 x 8cm; 230 - 400 mesh), za použití ethylacetátu jako elučního činidla.

Získaný surový produkt byl přečištěn na sloupci se silikagelem (5cm x 16cm; 37 - 63 pm [230 400 mesh]), za použití směsi ethylacetát: hexan (1 : 4) jako elučního činidla.

Surové frakce byly dále přečištěny na druhém identickém chromatografíckém sloupci, za použití směsi ethylacetát: hexan (1 : 3) jako elučního činidla.

Čisté frakce ze dvou sloupců byly spojeny a bylo získáno 3,13 g (12,10 mmol) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě slabě hnědě zbarvené pevné látky. Výtěžnost 27 %.

Teplota tání: 219,0-221,0 °C.

Hmotnostní spektroskopie (API+):

m/z (relat. intenzita) 258 (100; M+l);

’Η-NMR (DMSO-d₆): delta 10,30 (s.; 1H; NH); 7,31 (s.; 2H; Ar-H); 6,61 (s.; 1H; NH); 1,38 (s.; 9H; t—butyl).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C11H13N3CI2:

Vypočteno: C 51,18; H 5,08; N 16,28 %.

Nalezeno: C 51,11; H 5,12; N 16,18 %.

-29CZ 290800 B6

Příklad 27

Příprava 2-amino-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Roztok 1,0 g (2,20 mmol) 2-amino-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)lH-benzimidazolu v 17,0 ml methanolu a 17,0 ml ethanolu byl smíchán s roztokem 0,25 g (2,40 mmol) uhličitanu sodného ve 4,0 ml vody.

Vzniklá reakční směs byla poté míchána při teplotě místnosti po dobu 64,0 hodin a methanol a ethanol byly poté odstraněna na rotační odparce. Roztok byl poté vytřepán mezi ethylacetát (2 x 100,0 ml) a 20,0 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného.

Organické fáze byly poté zahuštěny a přečištěny na sloupci se silikagelem (2,5cm x 14cm; 37 63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi methanol : dichlormethan (1 : 10) jako elučního činidla.

Bylo získáno 4,10 g (1,24 mmol; 57%) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 110,0 - 112,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)4,20 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C12H13N3O4CI2.3/5 H₂O . 2/5 CH4O:

Vypočteno: C 41,63; H 4,45; N 11,74 %.

Nalezeno: C 41,47; H 4,27; N 11,58 %.

Příklad 28

Příprava 2-amino-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 100,0 ml bezvodého 1,2-dichlorethanu, 10,0 g (49,50 mmol) 2-amino-5,6dichlor-benzimidazolu (syntetizován postupem dle Homera a Henryho, publikovaném v časopise J. Med. Chem.; 11,946 - 949/1968) a 18,30 ml (74,20 mmol) Ν,Ο-bis-trimethylsilylacetamidu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 30,0 minut, přičemž všechny pevné částice byly rozpuštěny.

Poté byl ke směsi přidán v pevné formě 1,2,3,4-tetra-O-acetyl-L-ribofuranosid (17,30 g; 54,40 mmol) ve čtyřech rozdělených částech a v průběhu 3,0 hodin, přičemž reakční směs byla stále míchána při teplotě 80 °C.

Po 45 minutách po posledním přidání zmíněné reakční sloučeniny byla reakce přerušena přidáním 100,0 ml vychlazeného nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a reakční směs byla vytřepána s 200,0 ml dichlormethanu.

Spojené organické fáze byly poté vysušeny síranem sodným, dekantovány a zahuštěny. Bylo získáno 24,80 g produktu ve formě temně červeně zbarvené látky olejovité konzistence.

Zmíněný materiál byl přečištěn na sloupci se silikagelem (5cm x 20cm; 230 - 400 mesh), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 40) jako elučního činidla.

Zhodnocením pomocí NMR byl identifikován ze sloupce produkt o vysokém Rf, obsahující trimethylsilylovou skupinu.

-30CZ 290800 B6

Tyto frakce byly reagovány s tetrabutylamoniumfluoridem v tetrahydrofuranu po dobu

24,0 hodin, poté byly přes vrstvu silikagelu zfiltrovány za použití směsi methanol : dichlormethan (1 : 10) jako elučního činidla.

Všechny frakce obsahující produkt byly spojeny a přečištěny na sloupci se silikagelem (5cm x 14cm; 37-63 pm [230-400 mesh]), za použití směsi aceton : dichlormethan (1 : 1) jako elučního činidla.

Byly získány 3,40 g (7,40 mmol; 15%) žádaného, v nadpise uvedeného produktu, ve formě bělavě zabarvené pevné látky.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (+)48,0 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C18H19N3O7CI2. 1/4 CH₂C1₂. 1/2 ΟβΗόΟ: Vypočteno: C 46,46; H 4,44; N 8,23 %.

Nalezeno: C 46,59; H 4,35; N 8,07 %.

Příklad 29

Příprava 5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-2-((2,2,2-trifluorethyl)-amino)-lH-benzimidazolu

Byly smíchány 2,0 ml triethylaminu, 2,0 ml 2,2,2-trifluorethylaminu a 0,40 g (1,00 mmol) 2brom-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 10,0 ml dimethylsulfoxidu a vzniklá reakční směs byla zahřívána v uzavřené trubici při teplotě 80 °C po dobu 17 dní.

Poté byla reakční směs vytřepána mezi 30,0 ml vody a 3 x 100,0 ml dichlormethanu. Organická fáze byly zahuštěny a přečištěny na chromatotronu, opatřeném rotorem o průměru 2 mm, (několikanásobnou cyklizací), za použití směsi aceton : dichlormethan (1 : 15) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,02 g (0,05 mmol; 5 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bělavě zbarvené pevné látky.

Hmotnostní spektroskopie (API+): m/z (relat. intenzita) = 416 (100; M⁺).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce CUH14N3O4FCI2 . 1/2 H₂O . 4/5 CH4O: Vypočteno: C 39,42; H 4,13; N 9,25 %.

Nalezeno: C 39,34; H 3,95; N 9,08 %.

Příklad 30

Příprava 5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-l H-benzimidazolu

Roztok 0,43 g (0,96 mmol) 5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu v 10,0 ml methanolu a 10,0 ml ethanolu byl smíchán s roztokem 0,15 g (1,40 mmol) uhličitanu sodného ve 2,50 ml vody a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 24,0 hodin.

-31CZ 290800 B6

Poté byl ze směsi odstraněn methanol a ethanol na rotační odparce a zbylý roztok byl vytřepán mezi ethylacetát (4 x 100,0 ml) a 20,0 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného.

Po zahuštění organických fází bylo získáno 0,27 g (0,85 mmol; 88 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 209,0 - 210,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (+)63,0 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce CpHi₂N₂O₄Cl₂.2/5 H₂O . 1/10 C₄H₈O₂: Vypočteno: C 44,44; H 4,09; N 8,36 %.

Nalezeno: C 44,49; H 3,91; N 8,14 %.

Příklad 31

Příprava 5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 20,0 ml bezvodého acetonitrilu, 5,6-dichlor-benzimidazolu (EMS-Dottikon AG) (0,59 g; 3,10 mmol) a 0,77 ml (3,10 mmol) Ν,Ο-bis-trimethylsilylacetamidu, a vzniklá směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 30,0 minut, přičemž se všechny pevné částice rozpustily.

Poté bylo ke směsi přidáno 0,75 ml (3,90 mmol) trimethylsilyltrifluormethansulfonátu, a směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 15,0 minut, přičemž se vysráželo větší množství pevné látky.

Poté byl k reakční směsi přidán 1,0 g (3,10 mmol) 1,2,3,4-tetra-O-acetyl-L-ribofuranosidu v pevné formě a reakční směs byla zahřáta na teplotu 80 °C, přičemž se všechny pevné částice rozpustily.

Po 1,5 hodině byla reakční směs ochlazena s 10,0 ml vychlazeného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a vytřepána se 100,0 ml dichlormethanu.

Organické výtřepky byly vysušeny síranem sodným, dekantovány a zahuštěny. Bylo získáno 1,70 g žlutě zbarveného produktu olejovité konzistence, který byl přečištěn na sloupci se silikagelem (2,5cm x 18cm; 37 - 63 pm [230 - 400 mesh]), za použití směsi hexan - ethylacetát jako elučního činidla.

Bylo získáno 1,37 g částečně přečištěného produktu, který po dalším čištění na druhém sloupci se silikagelem (2,5cm x 16cm; 37-63 pm, [230- 400 mesh]) poskytl za použití směsi hexan : ethylacetát (2:3) jako elučního činidla čistý, žádaný, v nadpise uvedený produkt, ve formě bíle zbarvené pevné látky (0,80 g; 1,78 mmol; 57 %).

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (+)46,8 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C_I8Hi₈N₂O₇C1₂:

Vypočteno: C 48,56; H 4,07; N 6,29 %.

Nalezeno: C 48,45; H 4,11; N 6,19 %.

-32CZ 290800 B6

Příklad 32

Příprava 2-acetamido-5,6-dichlor-l-(beta-ribofuranosyl)-l H-benzimidazolu

Roztok 0,35 g (0,75 mmol) 2-acetamido-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl>—1 H-benzimidazolu v 8,0 ml methanolu a 8,0 ml ethanolu byl smíchán s roztokem 0,12 g (1,10 mmol) uhličitanu sodného ve 2,0 ml vody a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 24,0 hodin.

Poté byly methanol a ethanol odstraněny na rotační odparce a zbylý roztok byl vytřepán 2 x se 150,0 ml ethylacetátu a 20,0 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného.

Organické fáze byly poté zahuštěny a přečištěny několikanásobnou cyklizací na chromatotronu, opatřeném rotorem o průměru 2 mm, za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 10) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,067 g (0,18 mmol; 23%) materiálu, který byl analyzován pomocí ¹ H-NMR hmotnostní spektroskopie a vysokovýkonné kapalinové chromatografie a dle hodnocení s *HNMR obsahoval 7 % 2-amino-5,6-dichlor-beta-L-ribofuranosyl-lH-benzimidazolu a dle hodnocení vysokovýkonnou kapalinovou chromatografií obsahoval 2 menší (~ 5 %) nečistoty.

Příklad 33

Příprava 5,6-dichlor-2-(methylamino)-l-(beta-L-ribofuranosyl)-l H-benzimidazolu

Byly smíchány 3,0 g (45 mmol) methylaminů hydrochloridu, 3,0 ml triethylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu se 25,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs vytřepána mezi 50,0 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 150,0 ml ethylacetátu. Organická fáze byla vysušena se síranem sodným, zahuštěna a absorbována na 15,0 g silikagelu. Tento vysušený materiál byl nanesen na sloupec se silikagelem (5cm x lOcm; 37-63 pm [230-400 mesh]), a zpracován za použití směsi methanol : dichlormethan (1 : 10) jako elučního činidla. Z chromatografického sloupce byl získán hlavní, v nadpise uvedený, žádaný produkt, ve formě bíle zbarvené, pevné látky (0,22 g; 0,62 mmol; 54 %).

Teplota tání: 238 - 240,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)15,20 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C13H15N3O4CI2. 1/2 CH4O:

Vypočteno: C 44,52; H 4,70; N 11,54 %.

Nalezeno: C 44,43; H 4,58; N 11,36 %.

Příklad 34

Příprava 5,6-dichlor-2-(ethylamino)-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 3,70 g (46 mmol) ethylaminu hydrochloridu, 7,0 ml triethylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-O-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benz

-33CZ 290800 B6 imidazolu s 20,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs vytřepána mezi 2x 50,0 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 200,0 ml ethylacetátu.

Organické fáze byly poté vysušeny se síranem sodným, zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5cm x 18cm; 37-63 pm [230-400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 20) jako elučního činidla.

Jako hlavní produkt byl z chromatografického sloupce získán žádaný, v nadpise uvedený produkt, ve formě bíle zbarvené, pevné látky (0,30 g; 0,96 mmol; 87 %).

Teplota tání: 155,0- 157,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)20,60 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C14H17N3O4CI2. 1/2 H₂O:

Vypočteno: C 45,30; H 4,89; N 11,32 %.

Nalezeno: C 45,44; H 4,78; N 11,18 %.

Příklad 35

Příprava 2-cyklopropylamino-5,6-dichlor-l-(alfa-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 10,0 ml cyklopropylaminu a 0,60 g (1,10 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5tri-0-acetyl-alfa-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu, získaného ve formě menšího produktu při syntéze beta-anomeru (viz příklad 1) s 50,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5cm x 16cm; 37 63 pm, [230- 400 mesh]), za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 9) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,25 g surového produktu, který byl dále čištěn několikanásobnou cyklizací na chromatotronu, opatřeném rotorem o průměru 1 mm, za použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 15) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,060 g žádané, v nadpise uvedené sloučeniny (0,14 mmol; 14 %), ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Teplota tání = 140,0- 141,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)51,80 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Ultrafialová spektroskopie l_max.(e):

pH 7,0: 303nm (10,600); 274 (1,700);

0,lN NaOH: 304nm (10,800); 275 (2,400);

Hmotnostní spektroskopie (Ci):

m/z (relat. intenzita) = 374 (29,7; M+l);

-34CZ 290800 Β6 'H-NMR (DMSO-ds): delta 7,48 (s.; 1H; Ar-H); 7,38 (s.; 1H; Ar-H); 7,08 (š.s; 1H; NH); 5,86 (d.; 1H; H-Γ; J = 3,40 Hz); 5,50 (d.; 1H; OH; J = 4,50 Hz); 5,22 (d.; 1H; OH; J = 7,10 Hz); 4,84 (t.; 1H; OH; J = 5,70 Hz); 4,15 (d.d.; 1H; H-2', J = 7,90 Hz; J = 4,0 Hz); 4,10 (d.d.; 1H; H-3'; J = 7,30 Hz; J = 4,50 Hz); 4,05 - 4,01 m.; 1H; H-4'); 3,66 - 3,61 (m.; 1H; H-5'); 3,47 - 3,41 (m.; 1H: H-5;), 2,74 - 2,71 (d.d.; 1H; cyklopropyl-CH; J = 6,70 Hz; J = 3,30 Hz); 0,69 (d.; 2H; J = 6,90 Hz; cyklopropyl-CH₂); 0,51 - 0,45 (m.; 2H; cyklopropyl-CH₂).

AnaMické hodnocení sloučeniny dle vzorce CisHnNsO^h.0,60 CH4O . 0,2 CH₂C1₂: Vypočteno: C 46,24; H 4,86; N 10,24 %.

Nalezeno: C 46,13; H 4,83; N 10,28 %.

Příklad 36

Příprava 5,6-dichlor-2-(izopropylamino)-l-(alfa-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 10,0 ml izopropylaminu a 0,60 g (1,14 mmol) 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri0-acetyl-alfa-L-ríbofuranosyl)-lH-benzimidazolu (získaného ve formě menšího produktu při syntéze betaanomeru) s 10,0 ml absolutního ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě 80 °C po dobu 24,0 hodin.

Poté byla reakční směs zahuštěna a přečištěna na sloupci se silikagelem (2,5cm x 18,0cm; 3763 pm, [230-400 mesh]), za použití směsi methanol : dichlormethan (1 : 15) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,39 g surového produktu, který byl dále přečištěn na chromatotronu, opatřeném rotorem o průměru 1 mm, za použití směsi aceton : dichlormethan (1 : 2) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,29 g žádané, v nadpise uvedené sloučeniny (0,78 mmol; 68 %) ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 131,0- 133,0 °C.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)41,40 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Ultrafilalová spektroskopie l_max(e):

pH 7,0: 304 nm (11,000); 276 (2,000);

0,lN NaOH: 306 nm (11,500); 277 (2,500);

Hmotnostní spektroskopie (Cl):

m/z (relat. intenzita) = 376 (34,8; M⁺l);

'H-NMR (DMSO-d₆): delta 7,46 (s.; 1H; Ar-H); 7,31 (s.; 1H; Ar-H); 6,63 (d.; 1H; NH; J = 7,40 Hz); 5,94 (d.; 1H; H-l'; J = 3,40 Hz); 5,53 (d.; 1H; OH; J = 4,40 Hz); 5,22 (d.; 1H; OH; J = 7,10 Hz); 4,86 (t.; 1H; OH; J = 5,70 Hz); 4,15 (d.d.; 1H; H-2'; J = 7,70 Hz; J = 4,00 Hz); 4,10 (d.d.; 1H; H-3'; J = 7,30 Hz; J = 4,30 Hz); 4,05 - 3,94 (m.; 2H; izopropyl CH; H-4'); 3,69 - 3,63 (m.; 1H; H-5'); 3,49 - 3,41 (m.; 1H; H-5); 1,19 (d.; 3H; J = 6,50 Hz; izopropyl-CH₃); 1,18 (m.; 3H; izopropyl-CH₃).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce Ci5Hi₇N₃O4Cl₂.0,4 CH₂C1₂:

Vypočteno: C 45,09; H 4,86; N 10,24 %.

Nalezeno: C 45,10; H 4,97; N 10,00 %.

-35CZ 290800 B6

Příklad 37

Příprava 5,6-dichlor-2-((2-fluor-l-methylamino)-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 0,032 g (0,30 mmol) uhličitanu sodného a 0,10 g (0,20 mmol) 5,6-dichlor-2-(2fluorizopropylamino)-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 1,0 ml vody, 2,50 ml methanolu a 2,50 ml ethanolu a vzniklá reakční směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 3,0 hodin.

Za účelem odstranění methanolu a ethanolu byla směs poté zahuštěna a byla smíchána se 75,0 ml ethylacetátu, a následně byla vytřepána 2 x s 5,0 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného.

Organické fáze byly poté vysušeny síranem sodným, dekantovány a zahuštěny. Získaný zbytek byl přečištěn na chromatotronu, opatřeném rotorem o průměru 1 mm, za použití směsi methanol: dichlormethan (1 ; 10) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,066 g (0,17 mmol; 84 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené, pevné látky.

Optická otáčivost /alfa/²⁰ _D = (-)24,80 (c = 0,50);

(dimethylformamid)

Hmotnostní spektroskopie (AP+):

m/z (relat. intenzita) = 394 (98; M+);

'H-NMR (DMSO-dé): delta 7,64 (s.; 1H; Ar-H); 7,37 (s.; 1H, Ar-H); 7,13 (d.; 0,50H; NH; J = 7,90 Hz); 7,07 (d.; 0,50H; NH; J = 7,60 Hz); 5,76 (d.; 1H; J = 7,90 Hz; Η - 1'); 5,69 (m.; 1H, OH;), 5,31 - 5,23 (m,; 2H; OH); 4,51 - 4,45 (m.; 1H; CH₂F); 4,35 - 4,32 (m.; 1H; CH₂F); 4,29 4,17 (m.; 2H; H-2'; a H-3'); 4,06 - 3,97 (m,; 1H; NHCH); 3,97 (š.s.; 1H; H-4'); 3,70 - 3,31 (m.; 2H; H-5'); 1,22 - 1,18 (m.; 3H; CH(CH₃)).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce Ci5Hi8N3O₄Cl₂F . 0,40 H₂O: Vypočteno: C 44,88; H 4,72; N 10,47 %.

Nalezeno: C 44,98; H 4,76; N 10,46 %.

Příklad 38

Příprava 5,6-dichlor-2-((2-fluor-l-methylethylamino)-l-(2,3,5-tri-O-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu

Bylo smícháno 5,0 g fluoracetonu a 0,38 g (0,082 mmol) 5,6-dichlor-2-amino-l-(2,3,5-tri-0acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazolu s 0,050 g (0,26 mmol) kyseliny toluensulfonové a vzniklá reakční směs byla míchána za refluxu pod zpětným chladičem v baňce opatřené Dean Stárkovým odlučovačem.

Po 4,0 hodinách bylo přidáno ku směsi 0,16 g (2,40 mmol) kyantetrahydroboritanu sodného a reakční směs byla zahřívána za refluxu pod zpětným chladičem dalších 6,0 hodin.

Poté byla směs naředěna 200,0 ml ethylacetátu a promyta 2 x 50,0 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného a poté ještě 50,0 ml vody.

-36CZ 290800 B6

Organické fáze byly poté vysušeny síranem sodným, dekantovány a zahuštěny. Získaný surový produkt byl přečištěn na sloupci se silikagelem (2,5cm x 18cm; 37-63 pm [230 - 400 mesh]), jako použití směsi methanol: dichlormethan (1 : 25) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,19 g surového produktu, který byl dále čištěn na chromatotronu (rotor 2 mm), za použití směsi ethylacetát: hexany (1 : 1) jako elučního činidla.

Bylo získáno 0,10 g (0,20 mmol; 24 %) žádané v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě slabě žlutě zbarvené, pevné látky.

Hmotnostní spektroskopie (API +):

m/z (relat. intenzita) = 52 (62.63; M+);

*H-NMR (DMSO-dfi): delta 7,66 (d.; 1H; Ar-H); 7,51 (s.; 1H; Ar-H); 7,30 (d.; 1H; NH; J = 7,60 Hz); 6,25 (d.; 1H; H-l'; J = 7,50 Hz); 5,31 - 5,23 (m.; 1H; H-2'- 5,48 - 5,44 (m.; 1H; H-3'); 4,63 - 4,26 (m.; 6H; CH₂F; CH; H-4' a 5'); 2,21 (s.; 3H; OAc); 2,19 (s.; 3H; OAc); 2,02 (s.; 3H; OAc); 1,24 (d.; 3H; CH(CH₃); J = 7,5 Hz).

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce C₂iH₂₄N₃O₇Cl₂F:

Vypočteno: C 48,47; H 4,65; N 8,08 %.

Nalezeno: C 48,60; H 4,73; N 7,94 %.

Příklad 39

Příprava 5,6-dichlor-2-(izopropylamino)-l H-benzimidazolu

Bylo smícháno 0,61 g (3,40 mmol) 5,6-dichlor-l,2-fenylendiaminu a 0,39 (3,80 mmol) izopropylizothiokyanatu s 10, ml bezvodého pyridinu, a vzniklá reakční směs byla zahřívána při teplotě 80 °C po dobu 15 minut. Poté byl ke směsi přidán dicyklohexylkarbodiimid (1,06; 5,14 mmol) a výsledná reakční směs byla míchána při teplotě 100 °C po dobu 5,0 hodin.

Po přidání 30,0 ml toluenu byla směs zahuštěna na rotační odparce a byl získán hnědě zbarvený zbytek, který byl dále přečištěn chromatografií na silikagelu za použití směsi ethylacetát: hexan : triethylamin (6,5 : 3,0 : 0,50) jako elučního činidla.

Byla získána pevná látka gumovité konzistence, která byla překrystalizována z acetonitrilu.

Bylo získáno 0,46 g (60 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě slabě hnědě zbarvené, pevné látky.

Teplota tání: 218,0-220,0 °C.

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce CioHnCl₂N₃:

Vypočteno: C 49,20; H 4,54; N 17,21 %.

Nalezeno: C 49,31; H 4,59; N 17,33 %.

Obecný postup I

Syntéza 2-(alkylamino)-lH-benzimidazolů za použití l-cyklohexyl-3-(2-morfolinoethyl)karbodiimidu metho-p-toluensulfonátu, jako desulfurizačního agens

Příslušný 1,2-fenylendiamin byl smíchán s příslušným izothiokyanátem (1,0- 1,25 mmol/mmol diaminů) a bezvodým pyridinem (3,0 - 5,0 ml/mmol diaminů) a výsledná reakční směs byla zahřívána při teplotě 80 °C po dobu 30,0 minut, a poté byl v jedné dávce přidán v pevné formě 1

-37CZ 290800 B6 cyklohexyl-3-(2-morfolinoethyl)-karbodiimid metho-p-toluensulfoná (1,10- 1,35 mmol/mmol diaminů) a výsledná reakční směs byla míchána při teplotě 80,0 - 90,0 °C po dobu 3,0 až

20,0 hodin a poté byla samovolně ochlazena na teplotu místnosti.

Další postup je analogický jako postup popsaný podrobně výše, s tím rozdílem, že produkt je přečištěn buď chromatografií na silikagelu nebo překrystalizací, buď z acetonitrilu a nebo z 1,4dioxanu.

Příprava 5,6-dichlor-2-(izopropylamino)-lH-benzimidazolu.

Za použití analogického postupu, popsaného v obecném postupu I, bylo použito 200,0 g (1,13 mol) 5,6-dichlor-l,2-fenylendiaminu, 122,0 g (1,21 mol izopropylizothiokyanátu, 622,0 g (1,47 mol) l-cyklohexyl-3-(2-morfolinoethyl)-karbodiimid metho-p-toluensulfonatu 4,0 litry pyridinu.

Produkt, překrystalizovaný z acetonitrilu, poskytl 184,0 g (67 %) hnědě zbarvené, pevné látky.

Analytické údaje byly shodné s údaji popsanými výše.

Příprava 2-(cyklopropylamino)-5,6-dichlor-l H-benzimidazolu

Za použití analogického postupu, popsaného v obecném postupu I, bylo použito 6,04 g (34,10 mmol) 4,5-dichlor-l,2-fenylendiaminu, 3,69 g (37,20 mmol) cyklopropylizothiokyanátu, 20,10 g (47,40 mmol) l-cyklohexyl-3-(2-morfolinoethyl)-karbodiimid metho-p-toluensulfonátu a 135,0 ml pyridinu.

Po překrystalizování produktu z acetonitrilu bylo získáno 5,82 g (70 %) žlutě zabarvené, pevné sloučeniny.

Teplota tání: 223,0 - 225,0 °C.

Analytické hodnocení sloučeniny dle vzorce CioH₉C12N₃:

Vypočteno: C 49,61; H 3,75; N 17,36 %.

Nalezeno: C 49,53; H 3,78; N 17,12%.

Obecný postup II

Zkuplování 2-(alkylamino)-lH-benzimidazolů s 1,2,3,5-tri-O-acetyl-L-ribofuranosou

Příslušný 2-(alkylamino)-lH-benzimidazol byl smíchán s 1,2-dichlorethanem (2,0 — 3,0ml/mmol benzimidazolu) a s bis-(trimethylsilyl)-acetamidem (1,0- 1,25 mmol/mmol benzimidazolu) a výsledná reakční směs byla zahřívána při teplotě 80 °C po dobu 30,0 minut. Poté byl ke směsi přidán trimethylsilyltrifluormethansulfonát (0,50 - 0,70mmol/mol benzimidazolu) a směs byla míchána při teplotě 80 °C po dalších 15 minut. Po skončení této operace byla přidána vjedné dávce 1,2,3,5-tetra-O-acetyl-L-ribofuranosa, (1,0 - 1,25 mmol/mmol benzimidazolu), ve formě pevné látky.

Výsledná reakční směs byla poté míchána při teplotě 80 °C po dobu 2,0 - 20,0 hodin, a po této době byla směs ochlazena na teplotu místnosti a byla naředěna s 5%ním vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (10,0 ml/mmol benzimidazolu) a dichlormethanem (3,0 - 5,0/mmol benzimidazolu) a dvoufázová směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 30,0 minut.

Organická fáze byla oddělena a vodná vrstva byla znovu vytřepána s dalším podílem dichlormethanu (3,0 - 5,0 ml/mmol benzimidazolu).

-38CZ 290800 B6

Spojené organické fáze byly vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a rozpouštědla byla odstraněna za sníženého tlaku pomocí rotační odparky.

Produkty byly poté přečištěny chromatografií na silikagelu.

Příprava 5,6-dichlor-2-(izopropylamino)-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lHbenzimidazolu

Analogickým postupem, popsaným v obecném postupu II, byly zpracovány 5,6-dichlor-2(izopropylamino)-lH-benzimidazol (25,0 g; 102 mmol), dále 25,90 ml; 21,30 g; 105 mmol; 1,03 ekvivalentu) N,O-bis-trimethylsilyl-)-acetamidu, 300,0 ml 1,2-dichlorethanu, 12,80 ml, 14,70 g, 66,20 mmol; 0,65 ekvivalentu trimethylsilyl-trifluormethansulfonátu a 34,10 g, 107 mmol, 1,5 ekvivalentu 1,2,3,5-tri-O-acetyl-L-ribofuranosy.

Za použití chromatografie na silikagelu, a směsi dichlormethan : methanol (35 : 1) jako elučního činidla, bylo získáno 39,60 g (77 %) žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě žlutě zbarvené látky pěnovitého charakteru.

Hmotnostní spektroskopie (Cl):

m/z 500 (M+l).

Obecný postup III

Sejmutí chránící skupiny u 2-(alkylamino)-l-(2,3,5-tri-O-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lHbenzimidazolů

Příslušný 2-(alkylamino)-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazol byl rozpuštěn v ethanolu (4,0 - 5,0 ml/mmol triacetátu).

Do další reakční baňky byl předložen uhličitan sodný (1,0 - 1,30 mmol/mmol triacetátu), voda (1,0 - 2,0 ml/mmol triacetátu) a methanol (3,0 ml/mmol triacetátu).

Poté byla suspenze uhličitanu sodného přidána k ethanolickému roztoku triacetátu v jedné dávce a při teplotě místnosti.

Vzniklá reakční směs byla poté míchána při teplotě místnosti po dobu 18,0 hodin. Poté byla směs naředěna ethylacetátem (25,0 ml/mmol triacetátu). Organická fáze byla poté oddělena a promyta nasyceným vodným roztokem solanky (100,0 ml/mmol triacetátu), vysušena síranem hořečnatým, zfiltrována, a rozpouštědla byla odstraněna odpařením na rotační odparce.

Produkt byl dále přečištěn chromatografií na silikagelu.

Analogickým postupem, popsaným v obecném postupu III, byly zpracovány 5,6-dichlor-2(izopropylamino)-l-(2,3,5-tri-0-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazol (7,50 g; 14,93 mmol), uhličitan sodný (1,72 g; 16,23 mmol), 29,0 ml vody, 100,0 ml methanolu a 100,0 ml ethanolu.

Získaný produkt byl přečištěn chromatografií na silikagelu, za použití směsi dichlormethan : methanol (55 : 45) jako elučního činidla.

Bylo získáno 4,72 g (84 %), žádané, v nadpise uvedené sloučeniny, ve formě bíle zbarvené látky pěnovitého charakteru.

-39CZ 290800 B6

Analytické hodnocení bylo ve shodě s uvedenou strukturou.

Příklad 40

Postup hodnocení antivirové účinnosti sloučenin uvedených v předloženém vynálezu, vůči humánnímu cytomegaloviru (HCMV)

Kmen humánního cytomegaloviru AD 169 byl kultivován na monovrstvě plicních buněk 10 lidského embrya (MRC 5 buňky) na 96 testovacích destičkách, opatřených vhodně upravenými prohlubněmi.

Po zinfikování buněk při přibližné koncentraci 0,01 infekčních virových částic na jednu buňku, byly přidány testované sloučeniny do příslušných testovacích destiček v 6 různých koncentracích, 15 přičemž každé hodnocení bylo prováděno třikrát.

S cílem zhodnocení cytotoxicity sloučeniny byly stejné koncentrace zmíněných sloučenin aplikovány do prohlubní testovacích destiček, obsahujících jednu vrstvu neinfikovaných buněk.

Poté byly destičky inkubovány po dobu 5 dní, a minimální cytotoxická dávka byla stanovena na základě mikroskopického hodnocení.

IC 50 (50%ní inhibiční koncentrace) antivirové účinnosti byla stanovena na základě hodnocení DNA HCMV z každé prohlubně testovací destičky po odsátí a kvantitativní hybridizaci speci25 fické DNA, analogickým postupem dle Gadlera, popsaném v odborném časopise Antimicorb.

Agents Chemother., 24, 370-374 /1983/.

Výsledky některých testovaných sloučenin jsou uvedeny v přehledu, publikovaném dále.

Příklad	HCMV	MRS 5 tox.
Příklad 3	0,06 - 0,23 μΜ	30 μΜ
Příklad 4	0,91 -2,50 μΜ	100 μΜ
Příklad 5	0,03 - 0,05 μΜ	100 μΜ
Příklad 10	1,10-1,30 μΜ	100 μΜ
Příklad 8	41,00 μΜ	100 μΜ
Příklad 12	3,50-5,80 μΜ	100 μΜ
Příklad 34	0,74 - 0,85 μΜ	100 μΜ

Příklady provedení farmaceutických prostředků

Příklad 41

Příprava tablet

Následující postupy A a B zahrnovaly mokrou granulaci složek z roztoku polyvinylpyrrolidonu, a následně přidání stearátu hořečnatého a lisování.

-40CZ 290800 B6

Postup A

a) Účinná složka	mg/tableta	mg/tableta
250,00	250,00
b) Laktóza B.P.	210,00	26,00
c) Polyvinylpyrrolidon B.P.	15,00	9,00
d) Škrobový glykolát sodný	20,00	12,00
e) Stearát hořečnatý	5.00	3.00
	500,00	300,00

Postup B

	mg/tableta	mg/tableta
a) Účinná složka	250,00	250,00
b) Laktóza	150,00	-
c) Avicel PH 101	60,00	26,00
d) Polyvinylpyrrolidon B.P.	15,00	9,00
e) Škrobový glykolát sodný	20,00	12,00
f) Stearát hořečnatý	5.00	3.00
	500,00	300,00

Postup C
Účinná složka	mg/tableta
100,00
Laktóza	200,00
Škrob	50,00
Polyvinylpyrrolidon	5,00
Stearát hořečnatý	9,00 359,00

Následující postupy D a E, zahrnovaly použití technologie přímého lisování smíchaných složek.

Laktóza použitá v postupu E, byla přímotabletovatelný typ (Dairy Crest „Zeporox“).

Postup D mg/tableta

Účinná složka 250,00

Předem ztekucený škrob NF 15 150,00

400,00

Postup E

Účinná složka

Laktóza

Avicel mg/tableta

250,00

150,00

100,00

500,00

Postup E (aplikační forma s řízeným uvolňováním účinné složky)

Tato aplikační forma byla připravena za použití technologie mokré granulace složek, uvedených 55 dále, s roztokem polyvinylpyrrolidonu, a s následným přidáním stearátu hořečnatého a lisováním.

	CZ 290800 B6
a) Účinná složka b) Hydroxypropylmethylcelulóza (Methocel K4M Prémium) c) Laktóza B.P. d) Polyvinylpyrrolidon B.P.C. e) Stearát hořečnatý	mg/tableta 500,00 112,00 53,00 28,00 7,00 700,00

Příklad 42

Příprava kapslí

Postup A

Aplikační kapslová forma byla připravena smícháním složek uvedených v postupu D, v příkladu 41, a naplněním směsi do dvoudílných, tvrdých želatinových kapslí.

Postup B (infra) byl realizován analogickým způsobem.

Postup B

a) Účinná složka b) Laktóza B.P. c) Škrobový glykolát sodný d) Stearát hořečnatý

mg/tableta 250,00 143,00 25,00 2,00 420,00

Postup C

a) Účinná složka b) Macrogol 4000 BP

mg/tableta 250,00 350,00 600,00

Kapsle byly připraveny postupem, zahrnujícím roztavení macrogolu 4000 BP, nadispergování účinné složky do taveniny a naplnění získaného materiálu do dvoudílných tvrdých želatinových kapslí.

Postup D

a) Účinná složka b) Lecitin c) Arašídový olej (olej z podzemnice olejně)

mg/tableta 250,00 100,00 100,00 450,00

Kapsle byly připraveny technologickým postupem, zahrnujícím nadispergování účinné složky do lecitinu a arašídového oleje a naplněním dispergace do měkkých, pružných želatinových kapslí.

Postup E (příprava kapslí s řízeným uvolňováním účinné složky)

Následující kapslová aplikační forma s řízeným uvolňováním účinné složky byla připravena vytlačováním složek a), b) a c), za použití výtlačného zařízení (extrudér) a následným vytvarováním zhomogenizované hmoty, a vysušením.

Vysušené získané pelety byly poté obdukovány s povlakem agens, uvolňujícím řízené uvolňování účinné složky, s naplněním pelet do dvoudílných, tvrdých želatinových kapslí.

a) Účinná složka b) Mikrokrystalická celulóza c) Laktóza BP d) Ethylcelulóza

mg/tableta 250,00 125,00 125,00 13,00 513,00

Příklad 43

Injekční aplikační forma

Postup A

Účinná složka Roztok kyseliny chlorovodíkové 0,lM - množství potřebné pro úpravu pH v rozmezí Roztok hydroxidu sodného 0,lM - množství potřebné pro úpravu pH v rozmezí Sterilní voda - doplněna do

0,200 g pH 4,0 až 7,0 pH 4,0 až 7,0 10,0 ml

Účinná složka byla rozpuštěna ve větší části vody (35,0 - 40,0 °C) a pH bylo upraveno dle potřeby v rozmezí pH 4,0 až 7,0 roztokem kyseliny chlorovodíkové, nebo hydroxidu sodného.

Objem várky byl poté upraven vodou na požadované parametry a várka byla poté zfiltrována přes sterilní mikroporézní filtr do vysterilizovaných, hnědě zbarvených skleněných lahviček (typ 1), které byly poté uzavřeny a opatřeny záklopným uzávěrem.

Postup B

Účinná složka Sterilní, apyrogenní fosfátový pufr; pH 7,0 - množství do objemu

0,125 g 25,000 ml

Příklad 44

Příprava intramuskulámí injekční aplikační formy

Účinná složka

Benzylalkohol

Glykofurol

Voda pro injekce - množství potřebné pro doplnění na objem

0,200 g

0,100 g

1,450 g

3,000 ml

-43CZ 290800 B6

Účinná složka byla rozpuštěn v glykofurolu a k takto připravenému roztoku byl přidán a rozpuštěn benzylalkohol. Objem byl poté upraven vodou na 3,00 ml. Poté byla tato směs přefiltrována přes sterilní mikroporézní filtr a následně uzavřena do sterilních skleněných, hnědě zabarvených ampulí o obsahu 3,0 ml (typ 1).

Příklad 45

Příprava sirupu

Účinná složka Roztok sorbitolu Glycerol Benzoát sodný Aroma broskvové 17.42.3169 Přečištěná voda - množství potřebné pro doplnění na objem

0,2500 g 1,5000 g 2,0000 g 0,0050 g 0,0125 ml 5000,0000 ml

Účinná složka byla rozpuštěna ve směsi glycerolu a větší části přečištěné vody. K takto připravenému roztoku byl přidán vodný roztok benzoátu sodného, poté roztok sorbitolu a nakonec aroma.

Roztok byl poté upraven vodou na objem požadovaných parametrů a dobře promíchán.

Příklad 46

Příprava čípků

Účinná složka (631 m)^x) Ztužený tuk, BP, (Witepsol H15) (Dynamit-Nobel)

mg/čípek 250,00 1170.00 2020,00

x) = účinná složka byla použita ve formě prášku, přičemž nejméně 90 % částic mělo průměr 631 mesh, nebo menší

Jedna pětina ztuženého tuku Witepsol H 15 byla roztavena na pánvi vyhřívané párou, při maximální teplotě 45 °C. Účinná složka byla proseta přes síto (1001 m) a za míchání byla přidána k roztavené bázi za použití homogenizačního zařízení (silverson), opatřeného řeznou hlavou. Tato operace probíhala tak dlouho, dokud se nevytvořila jemná disperze.

Při stále udržované teplotě 45 °C byl k suspenzi přidán zbývající ztužený tuk Witepsol H 15, a směs byla míchána tak, aby se dosáhlo požadované homogenity.

Poté byla všechna suspenze protlačena přes síto z nerezové oceli (2501 mesh) a za stálého míchání byla ochlazena na teplotu 40 °C.

Při teplotě 38,0 °C až 40,0 °C bylo 2,02 g směsi plněno do vhodných plastikových pouzder o obsahu 2,0 ml.

Poté byly ponechány čípky vychladnout na teplotu místnosti.

Příklad 47

Příprava pesarů

Účinná složka (631 m)	mg/pesar
250,00
Glukóza bezvodá	380,00
Škrob bramborový	363,00
Stearát hořečnatý	7,00
	1000,00

Výše zmíněné složky byly přímo smíchány a pesaiy byly připraveny přímým lisováním výsledné směsi.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Benzimidazolové deriváty obecného vzorce I kde

R znamená atom vodíku, atom halogenu, skupinu -NR^^{2 3}, kde R¹ a R², stejné nebo různé se volí ze skupiny atom vodíku, alkyl, kyanalkyl, hydroxyalkyl, halogenalkyl vždy o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, cykloalkyl o 3 až 7 atomech uhlíku, alkylcykloalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části a 3 až 7 atomech uhlíku v cykloalkylové části, alkenyl nebo alkinyl vždy o 2 až 6 atomech uhlíku, cykloalkylalkyl o 3 až 7 atomech uhlíku v cykloalkylové části a 1 až 6 atomech uhlíku, fenyl nebo fenylalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, substituovaný heterocyklickou skupinou o 3, 4, 5 nebo 6 členech v kruhu, obsahující alespoň jeden heteroatom, nezávisle volený ze skupiny N, O a S, nebo -CO-alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části nebo tvoří skupiny R¹ a R² spolu s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, heterocyklický kruh o 3, 4, 5 nebo 6 členech, popřípadě obsahující alespoň jeden další heteroatom, nezávisle volený ze skupiny N, O a S, jakož i farmaceuticky přijatelné soli a estery těchto látek.
2. Benzimidazolové deriváty obecného vzorce I podle nároku 1, ve formě beta-anomeru.
3. Benzimidazolové deriváty obecného vzorce I podle nároku 1, ve formě alfa-anomeru.

-45CZ 290800 B6
4. Benzimidazolové deriváty podle nároku 1, obecného vzorce Ib kde

R znamená atom halogenu nebo skupinu -NR^², kde R¹ znamená atom vodíku a R² se volí ze skupiny alkyl nebo hydroxyalkyl vždy o 1 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 7 atomech uhlíku, alkylcykloalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části a 3 až 7 atomech uhlíku v cykloalkylová části, alkenyl nebo alkinyl vždy o 2 až 6 atomech uhlíku, fenyl nebo fenylalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku v alkylové části nebo R¹ a R², stejné nebo různé, znamenají alkylové zbytky o 1 až 6 atomech uhlíku nebo tvoří s atomem dusíku, na nějž jsou vázány, heterocyklický kruh o 3, 4, 5 nebo 6 členech, popřípadě obsahující alespoň jeden další heteroatom, nezávisle volený ze skupiny N, O a S, jakož i farmaceuticky přijatelné soli a estery těchto látek.
5. Benzimidazolové deriváty podle některého z nároků 1 až 4, obecného vzorce I v němž R znamená skupinu -NR*R², v níž R¹ znamená atom vodíku a R² znamená alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku, cykloalkyl o 3 až 7 atomech uhlíku nebo halogenalkyl o 1 až 6 atomech uhlíku a farmaceuticky přijatelné soli a estery těchto látek.
6. Benzimidazolové deriváty podle některého z nároků 1 až 5, obecného vzorce I v němž R znamená izopropylamino-, izobutylamino-, sek.butylamino-, cyklopropylamino-, cyklopentylamino- nebo 2-fluor- 1-methylethylaminoskupinu a farmaceuticky přijatelné soli a estery těchto látek.
7. Benzimidazolové deriváty podle nároku 1, ze skupiny 5,6-dichlor-2-izopropylamino-l(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazol, 2-cyklopropylamino-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-l H-benzimidazol a 5,6-dichlor-2-(2-fluor-l-methylethylamino)-l-(beta-Lribofuranosyl)-lH-benzimidazol a farmaceuticky přijatelné soli a estery těchto látek.
8. Benzimidazolový derivát podle nároku 1, 5,6-dichlor-2-izopropylamino-l-(beta-L-ribofuranosy 1)-1 H-benzim idazol.
9. Benzimidazolové deriváty obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 8 ve formě svých farmaceuticky přijatelných solí a esterů.
10. Deriváty podle nároku 9 ve formě solí.
11. Deriváty podle nároku 9 ve formě esterů.
12. Deriváty podle nároku 10, v nichž je sůl vytvořena s organickými karboxylovými kyselinami, organickými sulfonovými kyselinami nebo s anorganickými kyselinami.

-46CZ 290800 B6
13. Deriváty podle nároku 11, v nichž je ester vytvořen s karboxylovou kyselinou, sulfonátem, aminokyselinou, kyselinou fosforečnou nebo jako mono-, di- nebo trifosfátový ester.
14. Farmaceutický prostředek pro léčení a profylaxi virových infekcí, vyznačující se tím, že jako svou účinnou složku obsahuje benzimidazolové deriváty obecného vzorce I podle nároků 1 až 13.
15. Benzimidazolové deriváty podle některého z nároků 1 až 13 pro použití k léčebným účelům.
16. Benzimidazolové deriváty obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 13 pro použití při léčení nebo profylaxi virové infekce.
17. Benzimidazolové deriváty podle některého z nároků 1 až 13 pro použití při léčení infekce virem oparu.
18. Benzimidazolové deriváty podle některého z nároků 1 až 13 pro použití při léčení herpetických infekcí ze skupiny virů herpes simplex 1, herpes simplex 2, varicella zoster, cytomegalovirus, virus Epstein Barr, lidský herpetický virus 6 a lidský herpetický virus 7.
19. Použití derivátů podle některého z nároků 1 až 13 pro výrobu farmaceutického prostředku určeného pro současné nebo následné podání s alespoň jedním dalším léčivem pro léčení nebo profylaxi virových infekcí.
20. Způsob výroby benzimidazolových derivátů obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 13, vy z n a č u j í c í se tím, že se

A) nechá reagovat sloučenina obecného vzorce II kde

L znamená atom vodíku a

R³, R⁴ a R⁵ znamenají hydroxyskupinu nebo chráněnou hydroxyskupinu, s vhodným halogenačním činidlem, například s N-bromsukcinimidem nebo

L znamená odštěpitelný atom nebo skupinu, například atom halogenu, jako bromu nebo organický sulfon, jako alkylsulfon nebo zbytek organického sulfátu, například alkyl- nebo aralkyl sulfátu, jako je methylsulfon, MeS(O)₂, methylsulfonát, MeS(O)₂O nebo tosylát, 4MePhS(O)₂O, kde Me znamená methyl a Ph znamená fenyl a

R³, R⁴ a R⁵ mají svrchu uvedený význam,

-47CZ 290800 B6 a pak se sloučenina obecného vzorce II uvede do reakce s aminem obecného vzorce HNR*R², kde

R¹ a R² mají svrchu uvedený význam, nebo se

B) nechá reagovat sloučenina obecného vzorce III kde R má svrchu uvedený význam, se sloučeninou obecného vzorce IV kde

R³, R⁴ a R⁵ znamenají hydroxyskupinu nebo chráněnou hydroxyskupinu a

L¹ znamená odštěpitelnou skupinu v poloze alfa nebo beta, například atom halogenu, jako fluoru, chloru nebo bromu, alkyl- nebo arylthioskupinu, například fenylthioskupinu nebo arylovou nebo alifatickou esterovou skupinu, například benzoátovou nebo acetátovou skupinu, načež se současně nebo následně uskuteční alespoň jeden z dále uvedených stupňů v jakémkoliv pořadí:

i) odstraní se jakékoliv zbývající ochranné skupiny, ii) sloučenina obecného vzorce I se převede na jinou sloučeninu obecného vzorce I, iii) sloučenina obecného vzorce I se převede na farmaceuticky přijatelnou sůl nebo ester sloučeniny obecného vzorce I, iv) farmaceuticky přijatelná sůl nebo ester sloučeniny obecného vzorce I se převede na sloučeninu obecného vzorce I,

v) farmaceuticky přijatelná sůl nebo ester sloučeniny obecného vzorce I se převede na jinou farmaceuticky přijatelnou sůl nebo ester sloučeniny obecného vzorce I, vi) v případě potřeby se oddělí anomery alfa a beta sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo esteru.

-48CZ 290800 B6
21. Imidazolový derivát obecného vzorce II

R³ R⁴ kde

L znamená atom vodíku nebo odštěpitelný atom nebo skupinu a

R³, R⁴ a R⁵ znamenají chráněnou hydroxyskupinu nebo hydroxyskupinu, jako meziprodukt pro výrobu benzimidazolových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1.
22. Derivát podle nároku 21, v němž L je atom vodíku nebo halogenu a R³, R⁴ a R⁵ znamenají hydroxyskupinu nebo chráněnou hydroxyskupinu, s výhodou skupinu OC(O)CH₃, jako meziprodukt pro výrobu benzimidazolových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1.
23. Derivát podle nároku 21, 2-brom-5,6-dichlor-l-(2,3,5-tri-O-acetyl-beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazol, jako meziprodukt pro výrobu benzimidazolových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1.
24. Derivát podle nároku 21, 2-brom-5,6-dichlor-l-(beta-L-ribofuranosyl)-lH-benzimidazol, jako meziprodukt pro výrobu benzimidazolových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1.