CZ281640B6 - Monoazosloučeniny a způsob barvení nebo potiskování materiálů z vláken s jejich použitím - Google Patents

Abstract

Monoazosloučeniny obecného vzorce I, ve kterém D znamená fenylen nebo naftylen; X je halogenová skupina, pyridiniová skupina nebo skupina R.sub.2 .n.B je -OR.sub.3.n.,-SR.sub.4.n., R.sub.5 .n.R7 | ; | , | -N-A.sub.2.n.-Z.sub.2 .n.-N-R.sub.6 .n.-N-A.sub.3.n.-Z3 nebo skupinu vzorce VIII, kde každý z R.sub.3.n., R.sub.4.n., R.sub.5 .sub..n.a R.sub.6 .n.znamená vodík, alkyl, fenyl, naftyl nebo benzyl, r má hodnotu nula nebo jedna, a E znamená kyslík, SO, SO.sub.2.n., CH.sub.2 .n.nebo NR.sub.8.n., kde R.sub.8 .n.je vodík nebo C.sub.1.n.-C.sub.4 .n.alkyl; každý z R, R.sub.1 .n.a R.sub.7 .sub..n.znamená vodík nebo alkyl; A.sub.1.n., A.sub.2 .n.a A.sub.3 .n.znamená každý fenylen, naftalen nebo alkylen; Z.sub.1.n., Z.sub.2 .n.a Z.sub.3 .n.znamená každý skupinu -SO.sub.2.n.CH=CH.sub.2 .n.nebo -SO.sub.2.n.CH.sub.2.n.CH.sub.2.n.Y, v níž Y znamená skupinu, kterou lze rozštěpit; a p má hodnotu nula nebo jedna. Tyto uvedenéŕ

Description

Monoazosloučeniny, způsob jejich přípravy a jejich použití

Oblast techniky

Vynález se týká monoazosloučenin, způsobu jejich přípravy a jejich použití. Předmětné sloučeniny jsou vhodné jako barviva k barvení a potiskování materiálů, obsahujících hydroxylové skupiny a/nebo amidoskupiny, zvláště takových materiálů, jako jsou celulózová vlákna, přírodní a syntetická polyamidová vlákna, polyuretanová vlákna, usně a smésová vlákna. Použitím těchto bar·* viv se získávají červené barvy, stálé na světle a ve vlhkosti.

Dosavadní stav techniky

Jsou známy sloučeniny, mající reaktivní skupinu vinylsulfonového typu a reaktivní skupinu monohalogentriazinového typu v jedné molekule a sloučeniny, mající -dvé reaktivní skupiny vinylsulfonového typu v jedné molekule, jak bylo objeveno a popsáno v EP 384276 atd. Mají však nedostatky z hlediska barvicích charakteristik, jako jsou skladebné vlastnosti, a proto se od těchto barviv očekává další zlepšení.

Pro barvení a potiskování materiálů z vláken se dosud intenzivně používají rozmanitá reaktivní barviva. Dnešní úroveň techniky však není uspokojivá z hlediska vysokých požadavků, týkajících se aplikovatelnosti na zvláštní barvicí způsoby a požadavků, týkajících se vlastností barvených produktů z hlediska jejich odolnosti vůči různým vlivům, které se stále zvyšují.

Například dlouho známá reaktivní barviva jsou nyní nedostatečná vzhledem k rozpustnosti, barvicím charakteristikám, jako jsou skladebné vlastnosti, a vlastnostem z hlediska jejich odolnosti vůči různým vlivům. Proto se intenzivně pracuje na vývoji a zlepšování barviv.

Výborné skladebné vlastnosti jsou velmi důležitým faktorem pro barvivo, protože se na nynější barvicí způsoby kladou stále vyšší požadavky z hlediska hospodárnosti. Autoři tohoto vynálezu provedli intenzivní studie s cílem odhalit nové sloučeniny, schopné překonat výše uvedené nedostatky známých barviv a intenzivně pracovali na tom, aby barviva splňovala nezbytné požadované podmínky. Výsledkem tohoto úsilí je tento vynález.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou monoazosloučeniny obecného vzorce I ve formě volné kyseliny

(I),

-1CZ 281640 B6 ve kterém D značí fenylen, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující methyl, ethyl, methoxyl, ethoxyl, chlor, brom a sulfoskupinu, nebo naftyl, popřípadě substituovaný sulfoskupinou, X značí halogen nebo pyridiniovou skupinu, popřípadě substituovanou karboxylem, karbamoylem, sulfoskupinou, halogenem nebo C₁_₄alkylem, popřípadě substituovaným hydroxylem nebo sulfoskupinou, nebo X značí skupinu -NR₂-A₂-Z₂, B značí skupinu -OR₃, -SR₄, -NRgRg, -NR₇-A₃-Z₃ / \ nebo -N E , v nichž R₃, R₄, R₅ a Rg jsou jednotlivé vodík, -ť·⁷/ r

Ci_₄alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující C-j^alkoxyl, sulfoskupinu, karboxyl, hydroxyl, chlor, fenyl, kyanoskupinu a sulfátovou skupinu, r je 0 nebo 1, E značí O, SO, S0₂, CH₂ nebo NRg, kde Rg je vodík nebo C₁_₄alkyl, R, Rj, R₂ a R₇ značí jednotlivě vodík nebo C₁_₄alkyl, popřípadě substituovaný hydroxylem, kyanoskupinou, alkoxylem, halogenem, karbamoylem, karboxylem, alkoxykarbonylem, alkylkarbonyloxylem, sulfoskupinou a sulfamoylem, A^, a₂ a A₃ značí jednotlivě fenylen, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující methyl, ethyl, methoxyl, ethoxyl, chlor, brom a sulfoskupinu, nebo naftylen, popřípadě substituovaný sulfoskupinou nebo skupinou -CH₂-(alk)-*, - (CH₂)_n-O-(CH₂)_m-* nebo -(alk')-N-(alk')-*,

R' R' ' v nichž značka * znamená, že vazba vede k -NR-]_-, -NR₂- nebo

-NR₇~, alk značí polymethylenovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo její rozvětvený isomer, R' značí vodík, chlor, brom, fluor, hydroxyl, sulfátovou skupinu, C₁_₄acyloxyl, kyanoskupinu, karboxyl, C^galkoxylkarbonyl nebo karbamoyl, R'' značí vodík nebo C-j___galkyl, skupiny alk' značí jednotlivě polymethylen se 2 až 6 atomy uhlíku nebo jeho rozvětvený isomer, za předpokladu, že alk' a R'' mohou tvořit prostřednictvím methylenové skupiny kruh, n je 1 až 6a m je 1 až 6, Z^, Z₂ a Z₃ značí jednotlivě skupinu -SO₂CH=CH₂ nebo -SO₂CH₂CH₂Y, v niž Y je skupina odštěpitelná působením alkalie, a p je 0 nebo 1.

Jednou z výhodných skupin monoazosloučenin podle tohoto vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce I, v němž X značí chlor, fluor nebo pyridiniovou skupinu, substituovanou karboxylem nebo karbamoylem, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.

Druhou výhodnou skupinu sloučenin podle vynálezu tvoří monoazosloučeniny obecného vzorce I, v němž X značí skupinu obecného vzorce -NR₂-A₂-Z₂, v niž R₂, A₂ a Z₂ mají shora uvedené významy, včetně ostatních substituentů.

-2CZ 281640 B6

Třetí výhodnou skupinu sloučenin podle vynálezu tvoří monoazosloučeniny shora uvedeného obecného vzorce I, v němž D značí skupinu

v níž značka ** znamená, že vazba vede k -N=N-.

Čtvrtou výhodnou skupinu sloučenin podle vynálezu tvoři monoazosloučeniny obecného vzorce la ve formě volné kyseliny

(la) , v němž Z_1# A^, R_1# D, X a B mají shora uvedené významy.

Pátou výhodnou skupinu sloučenin podle tohoto vynálezu tvoří monoazosloučeniny shora uvedeného obecného vzorce I, v němž B značí skupinu obecného vzorce -NRgR_g, v níž Rg a R_g značí jednotlivě vodík, C₁_₄alkyl, popřípadé substituovaný jednou nebo dvakrát C₁„₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, hydroxylem, chlorem, fenylem nebo sulfátovou skupinou, nebo fenylovou skupinu, popřípadé substituovanou jednou nebo dvakrát C₁_₄alkylem, C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, chlorem nebo bromem.

Šestou výhodnou skupinu sloučenin podle vynálezu tvoří monoazosloučeniny obecného vzorce I, v němž Rg značí vodík, methyl nebo ethyl a R_g značí fenyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C₁_₄alkylem, C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, chlorem nebo bromem, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.

Sedmou výhodnou skupinu sloučenin podle vynálezu tvoří monoazosloučeniny obecného vzorce I, v němž Rg značí vodík nebo C₁_₄alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát

-3CZ 281640 B6

C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, hydroxylem, chlorem, fenylem nebo sulfátovou skupinou, a Rg značí C₁_₄alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, hydroxylem, chlorem, fenylem nebo sulfátovou skupinou.

Osmou výhodnou skupinu sloučenin podle vynálezu tvoří monoazosloučeniny obecného vzorce I, v němž B značí C₁_₄alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát sulfoskupinou, karboxylem, hydroxylem, chlorem, fenylem, kyanoskupinou nebo sulfátovou skupinou, nebo fenyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C₁_₄alkylem, C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, chlorem nebo bromem, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.

Devátou výhodnou skupinou sloučenin podle vynálezu jsou mo~ noazosloučeniny obecného vzorce I, v němž R-]_ značí vodík a R₂ a R₇ značí jednotlivé vodík, methyl nebo ethyl.

Poslední skupinou výhodných sloučenin podle tohoto vynálezu jsou monoazosloučeniny shora uvedeného obecného vzorce I, v němž Ζ_χ, Z₂ a z₃ značí jednotlivé skupinu -SO₂CH=CH₂ nebo -so₂ch₂ch₂oso₃h.

Dalším předmětem vynálezu je způsob přípravy monoazosloučenin uvedeného obecného vzorce I, v němž jednotlivé= substituenty mají shora uvedené významy. Podstata způsobu přípravy těchto sloučenin spočívá v tom, že se sloučenina obecného vzorce II ve formě volné kyseliny

v němž D, R, R_x, Α_χ, Z^ a p mají významy definované shora, rá ze sloučenin obecných vzorců III až VII hor₃ hsr₄

HNRgRg hnr₇—a₃—z ₃

HN Σ někte- (III), (IV), (V), (VI), (VII),

-4CZ 281640 B6 v nichž R₃, R₄, R₅, Rg, R₇, A₃, Z₃, r a E mají shora uvedené významy, a pyridin, popřípadě substituovaný, nebo amin obecného vzorce HNR2-A2-Z2, v němž A₂, R₂ a Z₂ mají shora uvedené významy, podrobí kondenzační reakci s 2,4,6-trihalogen-s-triazinem v libovolném pořadí.

Předmětem vynálezu je rovněž použití monoazosloučenin podle vynálezu shora uvedeného obecného vzorce I jako reaktivních barviv pro materiály z vláken.

V obecném vzorci I jsou výhodné příklady fenylenových a naftylenových skupin, reprezentované symboly Α_χ, A₂ a A₃, například fenylenová skupina, která není substituovaná nebo je substituovaná a to jednou nebo dvakrát substituentem, vybraným ze skupiny, sestávající methylové skupiny, ethylové skupiny, methoxyskupiny, ethoxyskupiny, chloru, bromu a sulfoskupiny a naftylenová skupina, která není substituovaná nebo je substituovaná, přičemž specifickými příklady jsou například následující:

CH

-5CZ 281640 B6

-6CZ 281640 B6 kde znaménko * znamená, že vazba vede k R, , R_o nebo R₇ a podobně. I Γ I

-N- -N- -NMezi fenylenovými a naftylenovými skupinami, reprezentovanými symboly a_1# A₂ a A₃, je nejvýhodnějši skupina fenylenová a ty skupiny, které jsou reprezentovány následujícími obecnými vzorci:

a zvláště jsou výhodné, když znaménko * znamená, že vazba vede k R-i , R, nebo R₇.

II I

-N- -N--NJestliže je alkylenová skupina reprezentována symboly A_lf A₂ a A₃, jsou výhodné skupiny, reprezentované obecnými vzorci: -CH₉-(alk)-*(a)

I

R'

-(CH₂)_n-°-(C^H ₂)m-*<

-(alk')-N-(alk')-*(c) kde znaménko * znamená, že vazba vede k R_n , R-> nebo R-_?;

II

-N- -N--Nskupina (alk) znamená polymethylenovou skupinu, mající jeden až šest atomů uhlíku nebo jejich rozvětvený isomer; R' znamená vodík, chlor, brom, fluor, hydroxyl, sulfatoskupinu, acyloxyskupiny, mající jeden až čtyři atomy uhlíku, kyanoskupinu, karboxyskupínu, alkoxykarbomylovou skupinu, mající jeden až pět atomů uhlíku nebo karbamoyl; R'' znamená vodík nebo alkylovou skupinu, mající jeden až šest atomů uhlíku; skupiny (alk') nezávisle jedna na druhé znamenají každá polymethylenovou skupinu, mající dva až šest atomů uhlíku nebo jejich rozvětvené isomery, za předpokladu, že (alk*) a R'· mohou spolu utvořit kruh přes methylenovou skupinu; n znamená číslo 1 až 6; a m znamená celé číslo od 1 do 6.

Ve vzorci (a) je symbolem (alk) s výhodou pylen nebo butylen.

polymethylenová skupina, reprezentovaná methylen, ethylen, methylmethylen, pro-7CZ 281640 B6

R'' je například vodík, methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, isobutyl, sekbutyl, terč.butyl, pentyl, hexyl a podobné, přičemž je z nich výhodný vodík. Polymethylenová skupina, reprezentovaná symbolem (alk'), je s výhodou ethylen, propylen nebo butylen.

Čísla, reprezentovaná symboly n a m, nezávisle jeden na druhém znamená každé z nich 2, 3 nebo 4, přičemž je z nich nejvýhodnější číslo 2.

Výhodné je, jestliže znamená D například fenylen, který buď není substituovaný nebo je substituovaný, a to jednou nebo dvakrát, a to substituenty, vybranými ze skupiny, sestávající z methylu, ethylu, methoxyskupiny, ethoxyskupiny, chloro-, bromoa sulfoskupin a naftylen, který buď není substituovaný nebo je substituovaný sulfoskupinou. Specifické příklady z nich jsou následující:

-8CZ 281640 B6

že vazba vede k -N=N- a podobně.

kde znaménko ** znamená,

Výhodné příklady významu D jsou například následující:

kde znaménko ** znamená, že vazba vede k -N=N-.

Mezi skupiny, které mají schopnost být rozštěpeny působením zásadité látky, které jsou reprezentovány symbolem, patří například sulfatoskupiny, thiosulfatoskupiny, fosfatoskupiny, acetoxyskupiny, halogenové a podobné, mezi nimiž jsou výhodné sulfatoskupiny.

Jako nesubstituované nebo substituované alkylové skupiny, reprezentované symboly R, R j, R₂ a R₇, jsou výhodné skupiny, mající jeden až čtyři atomy uhlíku. Výhodnými substituenty jsou například hydroxyl, kyanoskupina, alkoxyl, halogen, karbamoyl, karboxyl, alkoxykarbonyl, alkylkarbonyloxy, sulfoskupina a sulfamoylová skupina.

Výhodné specifické příklady skupin, reprezentovaných symboly R, R , R₂ a R₇, jsou například následující: vodík, methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, sek.butyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl, 3-hydroxypropyl, 2-hydroxybutyl, 3-hydroxybutyl, 4-hydroxybutyl, 2,3-dihydroxypropyl, 3,4-dihydroxybutyl, kyanomethyl, 2-kyanoethyl, 3-kyanopropyl, methoxymethyl, ethoxymethyl, 2-methoxyethyl, 3-methoxypropyl, 3-ethoxypropyl, 2-hydroxy-3-methoxypropyl, chlormethyl, brommethyl, 2-chlorethyl, 2-bromethyl, 3-chlorpropyl, 3-brompropyl, 4-chlorbutyl, 4-brombutyl, karboxymethyl, 2-karboxyethyl, 3-karboxypropyl, 4-karboxybutyl,

-9CZ 281640 B6

1,2-dikarboxyethyl, karbamoylmethyl, 2-karbamoylethyl, 3-karbamoylpropyl, 4-karbamoylbutyl, methoxykarbonylmethyl, ethoxykarbonylmethyl, 2-methoxykarbonylethy1, 2-ethoxykarbonylethyl, 3-methoxykarbonylpropyl, 3-ethoxykarbonylpropyl, 4-methoxykarbonylbutyl, 4-ethoxykarbonylbutyl, methylkarbonyloxymethyl, ethylkarbonyloxymethyl, 2-methylkarbonyloxyethyl, 2-ethylkarbonyloxyethyl, 3-methylkarbonyloxypropyl, 3-ethylkarbonyloxypropyl, 4-methylkarbonyloxybutyl, 4-ethylkarbonyloxybutyl, sulfomethyl, 2-sulfoethyl, 3-sulfopropyl, 4-sulfobutyl, sulfamoylmethyl, 2-sulfamoylethyl,

3- sulfamoylpropyl a 4-sulfamoylbutyl. Z těchto skupin je jako R^ zvláště výhodný vodík, jako R₂ a R₇ je zvláště výhodný vodík, methyl a ethyl a jako R je zvláště výhodný vodík a methyl.

Z nesubstituovaných nebo substituovaných alkylů R₃, R₄, R₅ a Rg jsou vhodné C₁_₄alkyly, popřípadě substituované jednou nebo dvakrát substituentem, vybraným ze —skupiny, zahrnující Ci_₄alkoxyl, sulfoskupinu, hydroxyl, chlor, fenyl, kyanoskupinu a sulfátoskupinu.

Z nich je více výhodný methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, sek.butyl, 0-hydroxyethyl, β-sulfatoethyl, β-sulfoethyl, 0-methoxyethyl, β-ethoxyethyl, β-chlorethyl, 0-karboxyethyl a podobné.

Výhodné jsou fenyly R₃, R₄, R₅ a Rg, popřípadě substituované jednou nebo dvakrát substituenty, vybranými ze skupiny, zahrnující C₁_₄alkyl, C₁_₄alkoxyl, sulfoskupinu, karboxyl, chlor a brom.

Z nich je zvláště výhodný fenyl, 2-, 3- nebo 4-sulfofenyl, 2,4- nebo 2,5-disulfofenyl, 2-, 3- nebo 4-karboxyfenyl, 2-, 3nebo 4-chlorfenyl, 2-, 3- nebo 4-methylfenyl a 2-, 3- nebo

4- methoxyfenyl.

Substituenty R₃, R₄, R₅ a Rg jsou s výhodou například naftyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát či až třikrát substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující hydroxyl, karboxyl, sulfoskupinu, C₁_₄alkyl, C₁_₄alkoxyl s až 4 atomy chloru.

Z nich jsou zvláště výhodné 2-, 3-, 4-, 5-, 6-, 7- nebo

8-sulfo-l-naftyl, 1-, 5-, 6-, 7- nebo 8-sulfo-2-naftyl, 1,5-,

5,7-, 6,8-, 4,8-, 4,7-, 3,8-, 4,6-, 3,7- nebo 3,6-disulfo-2-naftyl, 4,6,8-, 2,4,7- nebo 3,6,8-trisulfo-l-naftyl, 1,5,7-,

4,6,8- nebo 3,6,8-trisulfo-2-naftyl a podobné.

Výhodné je, jestliže nesubstituovaný nebo substituovaný benzyl, reprezentovaný symbolem R₃, R₄, R₅ a Rg, je například benzyl bučí nesubstituovaný nebo substituovaný jednou nebo dvakrát substituentem, vybraným ze skupiny, sestávající z alkylových skupin, majících jeden až čtyři atomy uhlíku, alkylových skupin, majících jeden až čtyři atomy uhlíku, sulfoskupin a chloroskupin.

Z nich jsou zvláště výhodné 2-, 3- nebo 4-sulfobenzyl a podobné.

-10CZ 281640 B6

Podle vynálezu je zvláště výhodné z hlediska barvicích charakteristik případ, kdy jeden z Rg a R_g je vodík, methyl nebo ethyl a druhý je fenyl, který buď není substituovaný nebo je substituovaný C₁_₄alkylem, C₁_₄alkoxylovou skupinou, sulfoskupinou, karboxyskupinou nebo halogenem.

Jestliže je B v obecném vzorci I skupina, reprezentovaná symbolem R₅, například skupina reprezentovaná symbolem Rg,

-N-R₆ ^hn_R6 pak pro tvorbu takových skupin lze použít následující:

amoniak;

aromatické aminy jako 1-aminobenzen, l-amino-2-, -3- nebo -4-methylbenzen, l-amino-3,4- nebo -3,5-dimethylbenzen, l-amino-2-, -3- nebo -4-ethylbenzen, l-amino-2-, -3- nebo -4-methoxybenzen, l-amino-2-, -3- nebo -4-ethoxybenzen,

1- amino-2-, -3- nebo -4-chlorbenzen, -3- nebo 4-aminofenylmethansulfonová kyselina, 2-, 3- nebo 4-aminobenzensulfonová kyselina,

3- methylaminobenzensulfonová kyselina, 3-ethylaminobenzensulfonová kyselina, 4-methylaminobenzensulfonová kyselina, 4-ethylaminobenzensulfonová kyselina, 5-aminobenzen-l,3-disulfonová kyselina, 6-aminobenzen-l,3-disulfonová kyselina, 6-aminobenzen-l,4-disulfonová kyselina, 4-aminobenzen-l,2-disulfonová kyselina, 4-amino-5-methylbenzen-l,2-disulfonová kyselina, 2-, 3- nebo 4-aminobenzoová kyselina, 5-aminobenzen-l,3-dikarboxylová kyselina, 5-amino-2-hydroxybenzensulfonová kyselina, 4-amino-2-hydroxybenzensulfonová kyselina, 5-amino-2-ethoxybenzensulfonová kyselina, N-ethylaminobenzen, N-methylaminobenzen, l-methylamino-3- nebo -4-methylbenzen, l-ethylamino-4-chlorbenzen, l-ethylamino-3- nebo -3-methylbenzen, l-(2-hydroxyethyl)-amino-3-methylbenzen, 3- nebo

4- methylaminobenzoová kyselina, 3- nebo 4-methylaminobenzoová kyselina, 3- nebo 4-methylaminobenzenosulfonová kyselina,

2- aminonaftalen-l-sulfonová kyselina, 4-aminonaftalen-l-sulfonová kyselina, 5-aminonaftalen-l-sulfonová kyselina, -aminonaftalen-1-sulfonová kyselina, 7-aminonaftalen-l-sulfonová kyselina, 8-aminonaftalen-l-sulfonová kyselina, 1-aminonaftalen-2-sulfonová kyselina, 4-aminonaftalen-2-sulfonová kyselina, 5-aminonaftalen-2-sulfonová kyselina, 6-aminonaftalen-2-sulfonová kyselina, 7-aminonaf talen-2-sulf onová kyselina, 7-methylaminonaftalen-2-sulfonová kyselina, 7-ethylaminonaftalen-2-sulfonová kyselina, 7-butylaminonaftalen-2-sulfonová kyselina, 7-isobutylaminonaftalen-2-sulfonová kyselina, 8-aminonaftalen-2-sulfonová kyselina, 4-aminonaftalen-1,3-disulfonová kyselina, 5-aminonaftalen-1,3-disulf onová kyselina, 6-aminonaftalen-1,3-disulfonová kyselina, 7-aminonaftalen-1,3-disulfonová kyselina, 8-aminonaftalen-1,3-disulf onová kyselina, 2-aminonaftalen-1,5-disulfonová kyselina, 3-aminonaftalen-1,5-disulfonová kyselina, 4-aminonaftalen-1,5-disulfonová kyselina, 4-aminonaftalen-1,6-disulfonová kyselina, 8-aminonaftalen-1,6-disulfonová kyselina, 4-aminonaftalen-1,7-disulfonová kyselina, 3-aminonaftalen-2,6-disulfonová kyselina, 4-aminonaftalen-2,6-disulfonová kyselina, 3-aminonaftalen-2,7-disulfonová kyselina, 4-aminonaftalen-2,7-disulfonová kyselina, 6-aminonaftalen-1,3,5-trisulfonová kyselina, 7-aminonaftalen-1,3,5-trisulfonová kyselina, 4-aminonaftalen-1,3,6-trisulfonová kyselina, 7-aminonaftalen-1,3,6-trisulfonová kyselina, 8-aminonafta

-11CZ 281640 B6 len-1,3,6-trisulfonová kyselina a 4-aminonaftalen-1,3,7-trisulfonová kyselina; a alifatické aminy jako methylamin, ethylamin, n-propylamin, isopropylamin, n-butylamin, isobutylamin, sek.butylamin, dimethylamin, diethylamin, methylethylamin, allylamin, 2-chlorethylamin,

2- methoxyethylamin, 2-aminoethanol, 2-methylaminoethanol, bis(2-hydroxyethyl)-amin, 2-acetylaminoethylamin, l-amino-2-propanol,

3- methoxypropylamin, l-amin-3-dimethylaminopropan, 2-amino-ethansulfonová kyselina, aminomethansulfonová kyselina, 2-methylaminoethansulfonová kyselina, 3-amino-l-propansulfonová kyselina, 2-sulfatoethylamin, aminooctová kyselina, methylaminooctová kyselina, e-aminokapronová kyselina, benzylamin, 2-, 3- nebo 4-chlorbenzylamin, 4-methylbenzylamin, N-methylbenzylamin, 2-, 3- nebo

4- sulfobenzylamin, 2-fenylethylamin, 1-fenylethylamin a 1-fenyl-2-propylamin.

Z těchto sloučenin jsou zvláště výhodné: anilin, N-methylanilin, N-ethylanilin, 2-, 3- nebo 4-chloranilin, N-methyl-2-, -3- nebo -4-chloranilin, N-ethyl-2-, -3- nebo -4-chloranilin, 2-, 3- nebo 4-methylanilin, 2-, 3- nebo 4-sulfoanilin, anilin-2,4- nebo -2,5-disulfonová kyselina, 3- nebo 4-methylaminobenzensulfonová kyselina, 3- nebo 4-ethylaminobenzensulfonová kyselina, 2-, 3- nebo 4-karboxyanilin, taurin, N-methyltaurin, mono nebo di-ethanolamin a podobné.

Jestliže symbol B v obecném vzorci I znamená skupinu, reprezentovanou -0R₃, pak sloučeniny reprezentované vzorcem R₃OH, které se použijí pro utvoření takové skupiny, jsou například následuj ící:

aromatické sloučeniny jako

1-hydroxy-3,4nebo l-hydroxy-2-, -3- nebo -4-ethoxybenzen, nebo -4-chlorbenzen, 3- nebo 4-hydroxyfenyl3-hydroxybenzensulfonová kyselina, 45-hydroxybenzen-l,3-disulfonová fenol, nebo -4-ethylbenzen, -3l-hydroxy-2-, -3- nebo -3,5-dimethylbenzen, l-hydroxy-2-, -3- nebo nebo nebo

-4-methylbenzen, l-hydroxy-2-, -3-4-methoxyben zen, 1-hydroxy-2-, -3methansulfonová kyselina,

-hydroxybenzensulfonová kyselina, kyselina, 6-hydroxybenzen-l,4-disulfonová kyselina, 4-hydroxybenzen-1,2-disulfonová kyselina, 4-hydroxy-5-methylbenzen-l,2-disulfonová kyselina, 3- nebo 4-hydroxybenzoová kyselina, 5-hydroxybenzen-1,3-dikarboxylová kyselina, 5-hydroxy-2-ethoxybenzensulfonová kyselina, 2-hydroxynaftalen-l-sulfonová kyselina, 4-hydroxynaftalen-l-sulfonová kyselina, 5-hydroxynaftalen-l-sulfonová kyselina, 6-hydroxynaftalen-l-sulfonová kyselina, 7-hydroxynaftalen -1-sulfonová kyselina, 8-hydroxynaftalen-l-sulfonová kyselina, 1-hydroxynaftalen-2-sulfonová kyselina, 4-hydroxynaftalen-2-sulfonová kyselina, 5-hydroxynaftalen-2-sulfonová kyselina, 6-hydroxynaf talen-2-sulfonová kyselina, 7-hydroxynaftalen-2-sulfonová kyselina, 8-hydroxynaftalen-2-sulfonová kyselina, 4-hydroxynaftalen-1,3-disulfonová kyselina, 5-hydroxynaftalen-1,3-disulfonová kyselina, 6-hydroxynaftalen-1,3-disulfonová kyselina, 7-hydroxynaf talen-1 ,3-disulfonová kyselina, 8-hydroxynaftalen-1,3-disulfonová kyselina, 2-hydroxynaftalen-1,5-disulfonová kyselina, 3-hydroxynaftalen-1,5-disulfonová kyselina, 4-hydroxynaftalen-1,5-disulf onová kyselina, 4-hydroxynaftalen-1,6-disulfonová kyselina, 8-hydroxynaftalen-1,6-disulfonová kyselina, 4-hydroxynaftalen-1,7

-12CZ 281640 B6

-disulfonová kyselina, 3-hydroxynaftalen-2,6-disulfonová kyselina,

4-hydroxynaftalen-2,6-disulfonová kyselina, 3-hydroxynaftalen-2,7-disulfonová kyselina, 4-hydroxynaftalen-2,7-disulfonová kyselina, 6-hydroxynaftalen-1,3,5-trisulfonová kyselina, 7-hydroxynaftalen-1,3,5-trisulfonová kyselina a 4-hydroxynaftalen-1,3,6-trisulfonová kyselina; a alifatické sloučeniny jako methanol, ethanol, n-propanol, isopropanol, n-butanol, isobutanol, sek.butanol, 2-chlorethanol,

3-methoxyethanol, 2-ethoxyethanol, 3-methoxypropanol, 3-ethoxypropanol, 2-hydroxyethansulfonová kyselina, 3-hydroxy-l-propansulfonová kyselina, 2-kyanoethanol, 2-sulfatoethanol, glykolová kyselina, 4-chlorbenzylalkohol, 4-methylbenzylalkohol, 2-, 3- nebo 4-sulfobenzylalkohol, 2-fenylethanol a 1-fenyl-2-propanol. Jestliže symbol B v obecném vzorci I znamená skupinu, reprezentovanou -SR₄, pak sloučeniny, reprezentované vzorcem R₄SH, které se použiji pro utvoření takové skupiny, mají ijjgrkaptoskupinu na místě, na kterém mají právě uvedené sloučeniny hydroxylovou skupinu.

Jestliže symbol B v obecném vzorci I znamená kde symbol r a E jsou takové, jak zde bylo dříve definováno, pak je výhodný případ, kdy r je 1 a E je CH₂ nebo 0.

Podle tohoto vynálezu je výhodný případ, kdy symbol B je reprezentovaný skupinou Rg.

Jestliže symbol X je halogen, pak je výhodné, aby byl X chlor nebo fluor. Jestliže symbol X znamená pyridiniovou skupinu, mající substituent, pak takovýmito substituenty mohou být například skupina karboxylové, karbamoylová, sulfoskupina, halogeny a nesubstituované nebo substituované alkylové skupiny, mající jeden až čtyři atomy uhlíku. Takovýmito substituovanými alkyly jsou například β-hydroxyethyl, β-sulfoethyl a mohou být uvedeny další podobné. Jako pyridiniová skupina, reprezentovaná symbolem Y, je výhodná karboxy- nebo karbamoyl-substituovaná pyridiniová skupina a z hlediska barvicích charakteristik je nejvíce výhodná karboxypyridiniová skupina.

Mezi příklady výhodného nesubstituovaného nebo substituovaného pyridinu patří například pyridin, 2-, 3- nebo 4-karboxypyridin, 2-, 3- nebo 4-karbamoylpyridin, 3-sulfopyridin, 4^-sulfoethylpyridin, 3^-hydroxyethylpyridin, 4-chlorpyridin, 3-methylpyridin, 3,5-dikarboxypyridin a podobně.

Mezi nimi je zvláště výhodný 3- nebo 4-karboxypyridin (nikotinová kyselina a isonikotinová kyselina).

Jestliže symbol X znamená R₂, pak je výhodné, aby

-n-a₂-z₂

-13CZ 281640 B6 tato skupina byla reprezentována skupinou Rg.

-N-R₆

Sloučeniny podle tohoto vynálezu existují ve formě volné kyseliny nebo její soli. Jestliže jsou ve formě soli, pak je výhodné, jsou-li to soli alkalických kovů a soli kovů alkalických zemin, a zvláště výhodné jsou soli sodné, soli draselné a soli lithné.

Podle vynálezu je výhodné v případě, že je sloučenina ve formě volné kyseliny, aby byla reprezentována následujícím obecným vzorcem Ia

(Ia), kde Z_lz Α_χ, R_x, D, X a B mají takový význam, jak již byl definován.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být vyrobeny například následujícím způsobem. Sloučenina, reprezentovaná následujícím obecným vzorcem II, ve formě volné kyseliny:

jsou reprezentovány následujícími které kde D, A^, a jedna ze sloučenin, obecnými vzorci III až VII:

hor₃ hsr₄ (IV),

HNRgRg (v), (VI),

-14CZ 281640 B6

HN (VII), kde R₃, R₄, R₅, Rg, R₇, A₃, Z₃, r a E mají takový význam, jak již byl definován, jsou podrobeny kondenzační reakci s 2,4,6-trihalogen-s-triazinem v libovolném pořadí a získá se tak sloučenina obecného vzorce I, kde symbol X znamená halogen. Takto získaná sloučenina se podrobí další kondenzační reakci s nesubstituovanou nebo substituovanou pyridinovou sloučeninou nebo sloučeninou, reprezentovanou R₂, kde R₂, A₂ a Z₂ h-n-a₂-z₂ mají takový význam, jak již byl definován, čímž lze získat sloučeninu obecného vzorce I, kde X je pyridiniová skupina nebo skupina, reprezentovaná vzorcem R₂ v němž R₂, A₂ a Z₂ mají výše

-n-a₂-z₂ uvedený význam.

Podle vynálezu lze sloučeninu obecného vzorce II získat kondenzační reakcí mezi sloučeninou následujícího obecného vzorce VIII:

^Z1^A1^N_O2^S“^{D NH}2 (VIII) a sloučeninou následujícího obecného vzorce IX:

kde Z 2^, Aj., R^,

Alternativně lze sloučeninu podle vynálezu vyrobit také následujícím způsobem. Sloučenina, reprezentovaná obecným vzorcem IX a některou ze sloučenin, reprezentovaných obecnými vzorci III až VII, se podrobí kondenzační reakci s 2,4,6-trihalogen-s-triazinem v libovolném pořadí a získá se sloučenina obecného vzorce X:

(X),

-15CZ 281640 B6 kde symbol T znamená halogen; a R, B a p mají takový význam, jak již byl definován. Pak dochází ke kopulaci s diazosloučeninou VIII, přičemž se získá sloučenina obecného vzorce I, kde symbol X je halogen. Jestliže se sloučenina takto získaná, jak je výše uvedeno, dále kondenzuje s pyridinovou sloučeninou nebo se sloučeninou, reprezentovanou obecným vzorcem ^r2

I

H-N-A₂-Z₂, kde R₂, A₂ a Z₂ mají takový význam, jak již byl definován, získá se sloučenina obecného vzorce I, kde v ní symbol X znamená nesubstituovaný nebo substituovaný pyridin nebo sloučeninu obecného vzorce

-N-A₂-Z₂, přičemž R₂, A₂ a Z₂ jsou takové, jak již byly definovány.

Také je možné získat sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém X znamená nesubstituovanou nebo substituovanou pyridinio- nebo skupinu obecného vzorce R,

I

-n-a₂-z₂ kde R₂, A₂ a Z₂ mají takový význam, jak již byl definován, podrobením sloučeniny, reprezentované obecným vzorcem IX, jedné ze sloučenin, reprezentovaných obecnými vzorci III až VII a pyridinu, kondenzační reakci s 2,4,6-trihalogen-s-triazinem, přičemž se získá sloučenina, reprezentovaná následujícím obecným vzorcem XI:

kde M je nesubstituované nebo substituovaná pyridiniová skupina nebo skupina obecného vzorce R->

I

-n-a₂-z₂ v níž mají symboly R₂, A₂ a Z₂ takový význam, jak již byl definován a symboly R, B a p mají již dříve definovaný význam, po níž následuje kopulace získané sloučeniny XI s diazoniovou sloučeninou, kterou reprezentuje vzorec VIII.

Jako 2,4,6-trihalogen-s-triazin je zvláště výhodný kyanurchlorid a kyanurfluorid.

Při kondenzační reakci s 2,4,6-trihalogen-s-triazinem není rozhodující pořadí reakcí. Jestliže se bere v úvahu výtěžek a kvalita sloučeniny I, je výhodné aby nejprve reagoval 2,4,6

16CZ 281640 B6

-trihalogen-s-triazin s tou sloučeninou, která má nižší reaktivitu. Ačkoliv nejsou podmínky při reakcích rozhodující, je obvyklé provádět první reakci při teplotě od -10 °C do 40 ’C a hodnotě pH od 2 do 9, sekundární reakci při teplotě od 0 ’C do 70 ’C a hodnotě pH od 2 do 9a třetí - terciární - reakci při teplotě od 10 ’C do 100 ’C a hodnotě pH 2 až 9. Takto lze získat sloučeninu obecného vzorce I nebo její soli.

Mezi takové sloučeniny, které jsou reprezentovány obecným vzorcem VIII, patří například následující:

l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-(4’-0'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-sulfonamid,

1-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-(3'-0'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-sulfonamid, l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-ethyl-N-(4'-0’-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-sulfonamid, — l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-ethyl-N-(3'-0’-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-sulfonamid,

1-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-(2'-methoxy-5'-0'“sulfatoethylsulfonyl )fenyl]-sulfonamid,

1-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-(2'-methoxy-5'-methyl-4’-0'-sulfatoethylsulfonyl )fenyl]-sulfonamid,

1-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-(4'-methoxy-3’-0'-sulfatoethylsulfonyl )fenyl]-sulfonamid, l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-2'-(6’-0'-sulfatoethylsulfonyl)naftyl]-sulfonamid, l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-2'-(5'-0'-sulfatoethylsulfonyl)naftyl]-sulfonamid, l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-2'-(6'-sulfo-8'-0'-sulfatoethylsulfonyl )naftyl]-sulfonamid,

1-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-2'-(0’-sulfatoethylsulfonyl)ethyl]-sulfonamid,

1-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-3'-(0'-sulfatoethylsulfonyl)propyl]-sulfonamid, l-sulfo-2-aminonaftalen-5-{N-2'-[2'-(0'-sulfatoethylsulfonyl)ethoxy]ethyl}-sulfonamid,

3-sulfo-4-amino-N'-[(3'-0'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-benzensulfonamid,

3-sulfo-4-amino-N'-[(4'-0'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-benzensulfonamid,

3-sulfo-4-amino-N'-ethyl-N¹ -[(3'-0'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-benzensulfonamid,

-17CZ 281640 B6

3-sulfo-4-amino-N'-ethyl-N'-[(4'-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-benzensulfonamid,

3-sulfo-4-amino-N'-[(2'-methoxy-5'-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-benzensulfonamid,

3-sulfo-4-amino-N'-[(2’-methoxy-5'-methyl-4'-β'-sulfatoethylsulf onyl )fenyl]-benzensulfonamid,

3-sulfo-4-amino-N’-[(4'-methoxy-3'-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-benzensulfonamid,

3-sulfo-4-amino-N'-[2'-(β'-sulfatoethylsulfonyl)ethyl]-benzensulf onamid,

3-sulfo-4-amino-N'-[3'-(β'-sulfatoethylsulfonyl)propyl]-benzensulf onamid,

3- sulfo-4-amino-N'-{2'-[2'-(β'-sulfatoethylsulfonyl)ethoxy]ethyl)-benzensulfonamid,

4- sulfo-5-amino-N’-[(3’-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-benzensulf onamid,

4-sulfo-5-amino-N'-[(4-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-benzensulf onamid,

4-sulfo-5-amino-N'-ethyl-N'-[(3’-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-benzensulfonamid,

4-sulfo-5-amino-N’-ethyl-N'-[(4’-β’-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-benzensulfonamid,

4-sulfo-5-amino-N'-[(2’-methoxy-5’-β’-sulfatoethylsulfonyl)fenyl] -benzensulfonamid,

4-sulfo-5-amino-N'-[(2'-methoxy-5'-methyl-4-β'-sulfatoethylsulf onyl )fenyl]-benzensulfonamid,

4-sulfo-5-amino-N’-[(4'-methoxy-3'-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]-benzensulfonamid,

4-sulfo-5-amino-N * - [ 2 ' - (β '-sulfatoethylsulfonyl)ethyl]-benzensulf onamid ,

4-sulfo-5-amino-N'-[3’-(β'-sulfatoethylsulfonyl)propyl]-benzensulf onamid,

4-sulfo-5-amino-N*-{2'-[2'-(β'-sulfatoethylsulfonyl)ethoxy]ethyl}-benzensulfonamid, a podobné.

Sloučeniny, reprezentované obecným vzorcem VIII, se mohou připravovat například následujícím způsobem. Nejprve se provede kondenzační reakce mezi sloučeninami, které mají následující obecné vzorce XII a XIII.

C1O₂S-D-NH-W (XII)

-18CZ 281640 B6 hoh₄c₂o₂s-a^-n-h

(XIII) ve kterých W znamená vodík nebo chránící skupinu aminoskupiny, a D, A^ a Rj_ mají takový význam, jak byl definován. Pokud je to žádoucí, následuje izolace, kterou se získá sloučenina následujícího obecného vzorce XIV:

hoh₄c₂o₂s-a^-n-o₂s-d-nh-w

(XIV) jež je prekurzor sloučeniny obecného vzorce VIII. Prekurzor obecného vzorce XIV může být převeden na sloučeninu obecného vzorce Vlil některou známou metodou.

Tak β-hydroxyethylsulfonylová skupina může být převedena na svůj derivát ester jako sulfatoskupina, fosfatoskupina, thiofosfatoskupina nebo acetoxyskupina nebo halogenová jako chlorová. Esterifikačnimi činidly nebo acylačními činidly, vhodnými pro použití k tomuto účelu, jsou například odpovídající anorganické nebo organické kyseliny nebo jejich anhydridy, nebo halogenidy, jako kyselina sírová, kyselina sírová, obsahující oxid sírový, kyselina chlorsulfonová, kyselina ortofosforečná, oxychlorid kyseliny ortofosforečné, směs kyseliny ortofosforečné a oxidu fosforečného, acetanhydrid, toluensulfonylchlorid, thionylchlorid a dále mohou být uvedeny podobné další.

Konverze β-hydroxyethylsulfonylové skupiny na vinylsulfonylovou skupinu lze dosáhnout zpracováním derivátu esteru analogického β-hydroxyethylsulfonylové skupině ve vodném prostředí při hodnotě pH 10 až 12 a při teplotě od 40 C do 50 ’C po dobu deseti až dvaceti minut.

Pro aminoskupinu, acetylskupinu a podobné, může být použita chránící skupina W, jak může být též uvedeno. Chrániči skupina může být odstraněna zpracováním v kyselém vodném prostředí za teploty od 50 'C do 90 ’C.

Chloridy kyselin, reprezentované obecným vzorcem XII, kde W znamená vodík, jsou například následující:

2- , 3- nebo 4-aminobenzensulfonylchlorid,

3- ethyl-4-aminobenzensulfonylchlorid,

2-methyl-5-aminobenzensulfonylchlorid,

2-ethyl-5-aminobenzensulfonylchlorid,

4- methoxy-3-aminobenzensulfonylchlorid, 4-ethoxy-3-aminobenzensulfonylchlorid,

2- methoxy-5-aminobenzensulfonylchlorid,

2.4- dimethyl-5-aminobenzensulfonylchlorid,

2.5- dimethoxy-4-aminobenzensulfonylchlorid, 2,4-dimethoxy-5-aminobenzensulfonylchlorid,

3- methoxy-6-methyl-4-aminobenzensulfonylchlorid,

3-chlor-4-aminobenzensulfonylchlorid,

3-brom-4-aminobenzensulfonylchlorid,

3-sulfo-4-aminobenzensulfonylchlorid,

-19CZ 281640 B6

4-sulfo-3-aminobenzensulfonylchlorid,

2-aminonaftalen-8-sulfonylchlorid,

2-aminonaftalen-6-sulfonylchlorid,

2- aminonaftalen-5-sulfonylchlorid, l-aminonaftalen-4-sulfonylchlorid, l-sulfo-2-aminonaftalen-6-sulfonylchlorid, 6-sulfo-2-aminonaftalen-8-sulfonylchlorid, 8-sulfo-2-aminonaftalen-6-sulfonylchlorid,

1- sulfo-2-aminonaftalen-5-sulfonylchlorid, a podobné.

Z těchto sloučenin je výhodný 3-sulfo-4-aminobenzensulfonylchlorid, 4-sulfo-3-aminobenzensulfonylchlorid, 1-sulfo-2-aminonaftalen-5-sulfonylchlorid a 1-sulfo-2-aminonaftalen-6-sulfonylchlorid.

Mezi sloučeniny, reprezentované obecným vzorcem XIII, patří například následující:

4-aminobenzen-p-hydroxyethylsulfon,

3- aminobenzen-p-hydroxyethylsulfon,

2- (β-hydroxyethylsulfonyl)ethylamin,

3- (β-hydroxyethylsulfonyljpropylamin,

2-[2-(β-hydroxyethylsulfonyl)ethoxy]ethylamin, a podobně.

Sloučenina, reprezentovaná obecným vzorcem VIII, může být vyrobena také následujícím způsobem. Lze ji tedy vyrobit tak, že se sloučenina následujícího obecného vzorce XV:

v níž mají symboly Ζ_χ, A^ a Rj_ takový význam, jak již byl definován, podrobí kondenzační reakci se sloučeninou, která má již uvedený obecný vzorec XII. Pokud je to žádoucí, následuje pak sejmutí chránící skupiny W, která chrání aminoskupinu, a to zpracováním v kyselém prostředí při teplotě od 50 “C do 90 ’C.

Sloučeninami, reprezentovanými obecným vzorcem XV, jsou například následující:

4-aminobenzen^-sulfatoethylsulfonyl,

3-aminobenzen-β-sulfatoethylsulfonyl,

2- (β-sulfatoethylsulfonyl)ethylamin,

3- (β-sulfatoethylsulfonyl)propylamin,

2-[2-(β-sulfatoethylsulfonyl)ethoxy]ethylamin, a vinylové sloučeniny těchto sloučenin.

Sloučeninami, reprezentovanými obecným vzorcem IX, jsou například následující:

2-amino-5-naftol-7-sulfonová kyselina,

2-amino-5-naftol-1,7-disulfonová kyselina,

1- amino-5-naftol-7-sulfonová kyselina,

2- amino-8-naftol-6-sulfonová kyselina, 2-amino-8-naftol-3,6-disulfonová kyselina, 2-amino-8-naftol-4,6-disulfonová kyselina,

-2UCZ 281640 B6 l-amino-8-naftol-3,6-disulfonová kyselina,

1- amino-8-naftol-4,6-disulfonová kyselina,

2- methylamino-5-naftol-7-sulfonová kyselina, 2-methylamino-8-naftol-6-sulfonová kyselina, a podobné.

Z těchto sloučenin je výhodná l-amino-8-naftol-3,6-disulfonová kyselina a l-amino-8-naftol-4,6-disulfonová kyselina.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou reaktivní vůči vláknům a lze je použít pro barvení nebo potiskováni takových materiálů, které obsahuji hydroxylové skupiny nebo karbonamidové skupiny. Výhodné je, jestliže se materiál, určený k barveni nebo potiskování, použije ve formě vláknitého materiálu nebo ve formě směsného tkaného materiálu z těchto vláken.

Uvedené materiály, obsahující hydroxylové skupiny, jsou přírodní a syntetické látky, které obsahují hydroxylové skupiny, jako celulózové vláknité materiály, jejich~regenerováné produkty a polyvinylalkohol. Výhodným, celulózovým vláknitým materiálem je bavlna a jiná vlákna rostlinného původu, jako len, konopí, juta a vlákna z ovčího rouna. Jako regenerovaná celulózová vlákna zde lze uvést viskózovou stříž a viskózové vlákno.

Mezi uvedené materiály, obsahující karbonamidové skupiny, patří syntetické a přírodní polyamidy a polyuretany. Zvláště výhodné jsou ve formě vláken, například vlákna z vlny a jiná animální vlákna, hedvábí, kůže, polyamid-6,6, polyamid-6, polyamid-11 a polyamid-4.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu lze použít k barvení a potiskováni uvedených materiálů, zvláště pokud jsou ve formě vláken. Způsob barvení závisí na fyzikálních a chemických vlastnostech těchto materiálů. Takovýmito způsoby barveni jsou například: způsob vyvíjeni na vlákně, klocovací (impregnační) způsob a způsoby potiskování.

Například způsob vyvíjení barviva na vlákně lze provádět při relativné nízké teplotě za přítomnosti kyselého vazebného činidla, jako uhličitanu sodného, terciárního fosforečnanu sodného, hydroxidu sodného a podobné; pokud je to žádané, i neutrální soli, jako síranu sodného a chloridu sodného, popřípadě dohromady s pomocnými rozpouštědly, penetračními činidly nebo činidly, ovlivňujícími úroveň zbarvení. Neutrální soli, které se používají jako promotory vyvíjení barviva, se mohou přidávat bud po dosažení určené teploty barvení, nebo před jejím dosažením, popřípadě v dávkách (tedy rozdělené do několika dávek).

Klocovací (impregnační) způsob se může provádět klocováním materiálů při teplotě místnosti nebo při zvýšené teplotě. Pak následuje sušení a poté propařování nebo horkovzdušné sušení naklocovaného materiálu, aby se dosáhlo fixace barviva.

Potiskování se může provádět jednofázovým nebo dvoufázovým způsobem. Při jednofázovém způsobu se přivede do styku potiskovaný vláknitý materiál s tiskařskou pastou, která obsahuje kyselé vazebné činidlo, jako hydrogenuhličitan sodný a podobné, a pak následuje propařování při teplotě od 100 'C do 160 ’C. Při dvoufázovém potiskování se přivádí do styku potiskovaný vláknitý

-21CZ 281640 B6 materiál s neutrální nebo slabě kyselou tiskařskou pastou a materiál prochází horkou alkalickou lázni, která obsahuje elektrolyt nebo naklocovaný materiál s alkalickým klocovacím roztokem, obsahujícím elektrolyt. Pak následuje propařování nebo horkovzdušná úprava.

Pro přípravu tiskařské pasty se používají pasta nebo emulgátory, jako alginát sodný nebo škrob ether, popřípadě spolu s konvenčními pomocnými tiskařskými látkami, jako je močovina a/nebo dispergačni prostředek.

Jako příklady kyselých vazebných činidel, vhodných pro fixování sloučeniny podle vynálezu na celulózové vlákno, lze uvést ve vodě rozpustné zásadité soli, které se tvoří mezi alkalickým kovem nebo kovem alkalické zeminy a anorganickou nebo organickou kyselinou, nebo sloučeninou uvolňující alkalickou látku při zahřátí. Zvláště vhodné jsou soli alkalických kovů, tvořící se mezi hydroxidy alkalických kovů a anorganických nebo organických kyselin ve slabé nebo střední koncentraci a z nich jsou nejvýhodnéjší sodné a draselné soli. Takovými kyselými vazebnými činidly jsou například hydroxid sodný, hydroxid draselný, hydrogenuhličitan sodný, uhličitan sodný, mravenčan sodný, uhličitan draselný, primární, sekundární a terciární fosforečnany sodné, křemičitan sodný, trichloacetát sodný a podobné.

Syntetická a přírodní polyamidová a polyuretanová vlákna lze barvit vyvíjením na vlákně v kyselé nebo slabé kyselé lázni za udržování vhodné hodnoty pH, a při provádění fixace se používá lázeň neutrální, nebo v některých případech alkalická. Teplota barvení se obvykle udržuje v teplotním rozmezí od 60 ’C do 120 ’C. V souhlasu s požadovanou úrovní barvení lze použít konvenční barvicí činidla, jako kondenzační produkt mezi kyanurchloridem a trojnásobkem mol aminobenzensulfonové kyseliny nebo aminonaftalensulfonové kyseliny, nebo adiční produkt mezi stearylaminem a ethylenoxidem.

Sloučeniny podle vynálezu jsou charakterizovány tím, že projevují výborné barvicí a potiskovací charakteristiky na vláknitých materiálech. Zvláště užitečné jsou pro barveni celulózových vláken a dávají produkty, které mají výbornou stálost na světle, odolnost vůči potu, který nezpůsobuje vyblednutí, dále stálost vůči vlhkosti, jako odolnost při praní, praní s přísadou peroxidů, při pocení, odolnost vůči hydrolýze a vůči alkalickým látkám a zvláště stálost vůči opotřebení otěrem a vůči železu.

Sloučeniny podle vynálezu jsou dále charakterizovány výbornou skladebností, úrovni vybarvení, maj í vysokou stálost v praní a jsou při vybarvováni procentuálně vysoce rozpustné při vyvíjení na vláknech, difúzi a fixaci. Dále je charakteristické, že barveni lze jen stěží ovlivnit změnami teploty během barvení a změnami poměrů v barvicí lázni, takže se barvený produkt získává ve stabilní kvalitě.

Mimo to je sloučenina podle vynálezu charakterizována tím, že je odolná vůči barevným změnám v době fixačních úprav a dalších úprav barveného produktu a je odolná vůči změnám při kontaktu se zásaditými látkami během skladování.

-22CZ 281640 B6

Vynález bude podrobněji vysvětlen v následujících příkladech. Uváděné díly jsou v hmotnostních procentech.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

3-Aminobenzen-p-sulfatoethylsulfonyl (281 dílů) se rozpustí ve vodném prostředí o hodnotě pH, upravené na 5 až 7. Pak se pomalu přidává l-sulfo-2-aminonaftalen-5-sulfonylchlorid (321 dílů), zatímco se teplota upravuje na 0 ’C až na -30 ’C a hodnota pH na 5 až 7. Reakce se ukončí za stejných podmínek, které byly výše uvedeny. Pak se obvyklými způsoby izoluje l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-(3-β'-sulfátoethylsulfonyl)fenyl]sulfonamid.

Mezitím se kyanurchlorid (184,5 dílů) postupně kondenzuje s l-amino-8-naftol-3,6-disulfonovou kyseTínou (319,3 dílů) a s anilinem (93 dílů) obvyklým způsobem a takto se získá dikondenzační produkt následujícího obecného vzorce:

1-Sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-(3'-β'-sulfátoethylsulfonyl)fenyl]sulfonamid (566,6 dílů), syntetizovaný jak je výše uvedeno, se diazotuje obvyklým způsobem a kopuluje nejprve s di-kondenzačnim produktem výše uvedeného obecného vzorce a následně s nikotinovou kyselinou (123 dílů). Takto získaná sloučenina se vysolí pomocí chloridu sodného a izolací se získá monoazosloučenina, reprezentovaná následujícím obecným vzorcem ve formě volné kyseliny:

-23CZ 281640 B6

Přiklad 2

Opakuje se příklad 1, pouze se místo 1-sulfo-2-aminonaftalen -5-[N-(3'-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]sulfonamidu, l-amino-8-naftol-3,6-disulfonové kyseliny, anilinu a nikotinové kyseliny, které se použily v příkladů 1, použiji sloučeniny, uvedené v následující tabulce v kolonce 2, kolonce 3, kolonce 4 a kolonce 5. Takto se získají odpovídající monoazosloučeniny s podmínkou, že značka v kolonce 5 znamená, že nebyly použity žádné deriváty pyridinu. Pokud se sloučenina použije k barvení, dávají barevné produkty takových odstínů, které jsou vyznačeny v kolonce 6 následující tabulky.

-24CZ 281640 B6

MS	X0 ® « Lc > Ό O Φ a>o	s	s	8
cn	X o o u ď	s	£	8
v	o Φ 2 CM X	cn X O Φ X CM X	X cn O Ctí q x CM X	H2H-^ Cl
C*5	X CN O Ctí CN ___/ x /F\ 55 v_Jz 35 / \ °Ά /7 Ctí cn O X	s	X	8
CM	S-Q \ O”“	s	8	8
*4	<-<	CM	cn	Ν'

-25CZ 281640 B6

10	modravá červeň	s	t	*
m	s o 8 ď	s	e s	«
Φ	COOH	cn X CJ o 9 z CN X	.9 CJ—z	i-l <φ CJ—z X
cn	SE cn O cn CN ___/ X O. z—y Ο-ΑΛ co cn O X	t	s	s
CN	X cn O co O **CN CJ CN O s-p ΙΟ-8	s	X cn O co O N* X CN CJ CN O co 4Φ CO—V V z V—v cn / \ ° A. Λ—co	3
	ιΓ>	10		00

-26CZ 281640 B6

SO_C„H.OSO„H

-27CZ 281640 B6

*o	>c > u Φ XJ	modravé červeň	8	8
in	CM X z o u ď	X o o u f/	• 8	CM X z o CJ ó
m·	ζΧδ z CM X	η» X X cn CM O U co CM o o co ςτ z CM X	Μ» X ~X CM CM O o ta CM o o co 0 z CM X	n X CM O X CM O O CO Φ z CM X
cn	X cn O w CM ___/ x /Ta z \ / Ο-ΑΛ ta cn O X	s	8	8
CM	X cn O CO O M X cn cm X U CJ CM co i 1 ^co	.J -feř	8	X cn O co O T X CM U CM aT* “ S $0 Z x X 1 cn cn __ U o O X CO—γ A Z \--/ CM /\ ° A /7 W
^4	cn	^4	in	KO

-28CZ 281640 B6

χο	M3 »β « α> k > Ό h O Φ Skj	»e φ > h V XJ	s
m	X O o o ď	s	« s
φ	V X X cn cm O U 03 cm o O ω z CM ·»·	S CM X X Q U CM o w QT Z CM X	_ M· XX cm cn u o CM 03 O O 03 Φ z CM X
en	X e»» O 03 CM ___/ x a V_7 X /^X o -Á λ ca cn g	X cm cn X jT^S. O Z-O y-CQ O-ÁA 03 O X	s
CM	X Λ O 03 O Μ» X CM u CM O 03 ó cn 1 8<3 O-8	s	X cn O 03 y O~s
	r*	co ^4	σ* f-4

-29CZ 281640 B6

Ό	modravé červeň	s	s
m	X o o u ď	s	c 1
	v s X σ» CN O υ ca CN O Qr8 X CN X	V X X co CN O u cn CN o o cn 0 z CN X	—’ TF X X cn CN O U cn CN o O cn c X CN X
cn	X co O U3 CN __/ x /Tví Z V 7 x z^x ° -Á λ (0 co O X	s	s
CN	X co O CQ O M· X CN o CN O cn ca X M· X X X i co __ U 8-Q J O-8	X co O cn o m· X CN U CN O cn ca X Ό X X X 1 « co 1 U S -O Q~s	8-Q s« o-s
^4	o CN	^4 04	CN CN

-30CZ 281640 B6

Ό

červeň

s

*4 c β k O

s

tn

1

s

s

0

X 8 u /

xř X X co CM O u ca CM o O ca

x X co CM O U ca CM o θ A ca—v

X co O ^C0

v X CM U CM ω A

X co O ca o

v

¥ 2 CM S

z CM X

Y z CM X

z CM X

co

co

CM X Z \ X r5 O-Á

£ co O CO

s

CM X z X °“x

X o-

CM X ,z

xco co o X

X co iO lca

'ca CO o X

CM

X CO O CO O M· X CM u CM O co ó ca i 1 A;- xca

s

ΓΊ

c

? s« §

X co O ca o v X CM u CM O ca z

3

co CM

•v CM

tn CM

to CM

-31CZ 281640 B6

-32CZ 281640 B6

Ό	o CO « Lc > Ό k O Φ a>o	s	8	8
tn	£ O O u σ	8	« 8	8
n·	0 X	0 X	CN č X	0 X
cn	X cn O co cn __/ x Z \ 7 X /=4 °\\ /7 \ cn \o 'w	s	s	8
CN	X cn O W O TF X CN u CN O CO S-Q CH	8	X cn O ω O n= X CN u CN o W =λΦ O JT^ x W-7 y z \ / CN Λ. λ—W	X cn O cfl O Ν’ X CN u CN o CN CO X Ν’ Z X X I CN cn 1___ O S-Q Rs o-s
^4	σι CN	o cn	r4 D	CN cn

Ό	modravá červeň	s	s	8	Z
tn	X o o σ	s	s	z	z
v	Q z CN X	Q X	z CN X	CJ — z X	z CN X
cn	X cn O SA CN __/ X Z \ 7 X /=\ ο-ά λ \ X \ « \o C3	z	t	z	s
CN	X cn O ω o Ν’ X CN u CN o cn ta X Ν’ Z X X I CN cn 1 CJ S-Q	1	t	z	Z
	cn cn	Ν’ cn	cn	»β cn	cn

-34CZ 281640 B6

	i modravá červen	S	X
m	X o o ď	0	« X
v	gP Z CM X	H2N-Q COOH	o M X X C*1 — CM O o ca CM ςτ8 z CM X
	X o .ta N _/ x /r\ Z \ 7 X )=( ° vT# \ = \ <n \o 'ca	x	X
CM	dM rn o ta O m· X CN U CN O cm ta X M· Z X X 1 CM cn 1 u s-Q R. O“8	X	X
řM	38	ffl	o M·

Příklad 3

Kyanurchlorid (184,5 dílů) a methanol (32 dílů) se podrobí kondenzační reakci obvyklým způsobem a potom reagují s 1-amino-8-

-naftol-3,6-disulfonovou	kyselinou	(319,3 dílů) v	slabě kyselém
vodném prostředí. Takto	se získá	di-kondenzačni	produkt, j ehož
obecný vzorec má tvar:	OH NH_^	Cl
	óch	^OCH,
SO.H^		O3H

Dále se l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[ N-(-+-'-β '-sulf atoethylsulfonyl)fenyl]sulfonamid (566,6 dílů) diazotuje obvyklým způsobem a pak kupuluje s di-kondenzačním produktem, jehož obecní vzorec je uvedený výše. Pak následuje kondenzace s nikotinovou kyselinou (123 dílů). Takto utvořená sloučenina se vysoluje pomoci chloridu sodného a izolací se získá monoazosloučenina, reprezentovaná následujícím obecným vzorcem ve formě kyselé soli:

Příklad 4

Opaluje se příklad 3, kromě toho, že se l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-(3'-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]sulfonamid, 1-amino-8-naftol-3,6-disulfonová kyselina, methanol a kyselina nikotinová, použité v příkladu 3, nahradí sloučeninami v kolonce 2, kolonce 3, kolonce 4 a kolonce 5 následující tabulky, přičemž se získají odpovídající monoazosloučeniny. Pokud se sloučeniny použijí k barvení, dávají barevné produkty odstínů, vyznačených v kolonce 6 této následující tabulky.

-36CZ 281640 B6

CO	>>c <S φ tí > Ό tt O <u S Ό	Z	s	Z
m	X 8 u ď	S	• E	s
v	CM X** n X u X u o X	tn X CM U O X	9 O X	ho^3 Cl
cn	X cn o CO CM ___/ x /7\< z v_y O—Λλ CO co O X	K	z	s
CM	J K8	s	s	c
	f-4	CM	cn	n«

-37CZ 281640 B6

	modravá červeň	3	x	s
m	X 8 O ď	«	e 1	COOH
Ν'	ζΚδ” o X	CKf o X	s	u Φ o X
σ>	X cn O ta CN ___/ x 58 \ 7 ta cn O X	«	x	3
CN	J O”S	s	X σ> O ta o Ν' X CN u CN o co =Λ Φ O X ta—v v z \__7 CN /=\ O	X CN O co o N· X CN CN U X CN U O í ď =cn 1 V “-Q c#s
rH	10	*0		00

-39CZ 281640 B6

CO	modravá červeň	c	8 4	ND >»C 43 Φ 4* > 3 fc r4 Φ «4 >O
m	X 8 u ď	8	8	X o o u ď
N=	X	8	9 ca X	9 o X
cn	X cn O ca CN / x /7~a Z \ 7 ca cn O X	8	8	CN X Z x 7\ °-á λ \ = \ c*1 \o 'co
CN	X cn O ca O N= X CN u CN O cn ca X Ν' Z X X I CN cn __ U g<) O-s	N= X X cn cn U O cn ca o o ca Ν’ X CN O CN O X N· Z X X 1 CN cn ___ CJ s-Q Q-§	X cn O ca o Ν' X CN U CN O ca jy	8
rH	cn	OT	m	V0

-40CZ 281640 B6

Ό	XO >»c <0 ® > •n í< o ® SK)	8	8	8
to	X 8 u σ	8	» 8	8
v	X M O «3 X CM X	áP X CN X	X CN X	N X X cn cn U O CN W O o W <0 u—>x X
cn	X O w fN __/ X O 85 \ 7 X f=\ o —ά. λ \ « \o X	8	8	8
CN	J HM €>s	8	X « o cn o n· X CN u CN O CN M X N= X X X I CN 8-Ó s« O”°	8
rH	Γ* i-M	CD	σ* f4	G CN

-41CZ 281640 B6

j i 1	modravá červen	*
m	w· MM O o o σ	0
Ν'	ί/Φ z _CN	tb Z _CN
cn	o cn _CN / Z-# 7 Ο-Λ~λ - \ “cn \o 'cn
CN	MM cn O cn O JN· “CN CJ CN O cn cn Z Ν’ =σ,Τ J 2cn O“°	i i 1
	04	22

-42CZ 281640 B6

Příklad 5

3-Aminobenzen-β-sulfatoethylsulfonyl (281 dílů) se rozpustí ve vodném prostředí, přičemž se hodnota pH udržuje na 5 až 7. K němu se pomalu přidává 1-sulfo-2-aminonaftalen-5-sulfonylchlorid (321 dílů), přičemž se teplota udržuje v rozmezí od 0 ’C do 30 °C a hodnota pH se udržuje v rozmezí od 5 do 7. Reakce se končí za stejných podmínek, jaké jsou uvedeny výše. Produkt se izoluje a čisti, takto se získá l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-(3’-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]sulfonamid.

Kyanurchlorid (184, 5 dílů) se nechá reagovat obvyklým způsobem postupné s l-amino-8-naftol-3,6-disulfonovou kyselinou (319,3 díly) a anilinem (93 dílů). Takto se získá di-kondenzační produkt, reprezentovaný následujícím obecným vzorcem ve formě volné kyseliny:

Dále se l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-(3'-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]sulfonamid (566,6 dílů), syntetizovaný výše uvedeným způsobem, diazotuje obvyklým způsobem a kopuluje s di-kondenzačním produktem, reprezentovaným výše uvedeným vzorcem, a pak kondenzuje s l-amino“benzen-3-8-sulfatoethylsulfonem (281,3 díly). Takto získaná sloučenina se vysolí pomocí chloridu sodného a izoluje se za získání monoazosloučeniny, reprezentované následujícím obecným vzorcem ve formě volné kyseliny:

Příklad 6

Opakuje se příklad 5, kromě toho, že se 1-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-(3'-β'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]sulfonamid, 1-amino-8-naftol-3,6-disulfonová kyselina, anilin, a 3-aminobenzensulfatoethylsulfon, jež byly použity v příkladu 5, nahradí sloučeninami, uvedenými v kolonce 2, kolonce 3, kolonce 4 a kolonce 5 v následující tabulce, čímž se získají odpovídající monoazosloučeniny. Pokud se sloučeniny použijí k barvení, dávají barevné odstíny, vyznačené v kolonce 6 této následující tabulky.

-43CZ 281640 B6

CO	'tn »c C <JJ f-> > O Φ E xj	3		z
un	v X X CO CM Q U CO CM o o C/3 ςτ z CM X	v X X CM CO O O CM CO O o CO 9 z CM	«T X X rn CM O O ca CM o O CO 9C z CM hM	z
π*	ζΧ»1 z CM R* RS	ζΧϋ z CM X	H2N^0 COOH	.9 u—z p*
co	X co O ca CM ___/ R* // R\ ž -v y rr ca co O X		3	3
CM	R«5 o ca O “cm U CM O ca	s	z	co O ca O M· “cm CJ CM O ca =Λ Φ SO 5c
rH	l-H	CM	CO	v

44CZ 281640 B6

-----------------_:-------N3

	modraví červeň		=	červeň 1
irt	Ν’ X X m CN o U ta CN o O tó z -Τ’ 0*4	Ν’ X X cn CN O U W CN O O U2 10 X Cn O Z CN X	Ν’ X X X M cn CN O O u w ,ta CN O__/ © //“a ω —v y z^ CN ___ X	Ν' X X cn CN O u ta CN o O ta R z CN X
Ν'	o—z	u Φ z CN ·*·	X cn O ta z JN	IM 02 Φ z JN
cn	x cn O ta CN / ž -</ \ x Z\ o-Á λ ta cn O X	s	2	s
CN	ago “cn O w O N= X CN O CN O ta =λΦ «-O *, O-s	s	s	čn O ta O Ν’ cn **cn X O O CN O o s< ta t ( 4!“
i—1 i		V0	Γ-	09

10	červeň	s	S
tn	T X X cn CN O U cn CN o 5-X O' z CN	Ν' X X cn CN O U C/3 CN O O cn z CN X	s
•v	cn X u Φ z CN X	m cn U 0 Z CN X	ζΜ Z CN X
	cn O cn CN ___/ Ž-# 7 O — tň cn O	cn cn ZXT~M ca cn O *e
CN	J tkl· ^cn	X m O cn O N· cN U CN O cn cn x =«= = <¥ O Z U/T ca ι oz 1 4j~	cn O CA O N· X CN u CN O cn cn ____ 1 o /W. x Ui-V \ z y / cn Á X-cn
	ΟΪ	O	ř“4

Ό	červeň	í	modravá červen
	II CN X u u CN O ca Φ z _CN	Ν' X X cn cn cm O x u ca U CM o o o Z JN	N X X cn CN O u ca CN O o ca ςτ z CN X —	N· — *—S “cn *cn U O cn ca O O ca ^N* CM U z CN
N>	Qkf z CN	m4 u Φ z CN	X cn Q c 1 z CN	Q z CN X
cn	wo cn *cn x o z—<7 y—M X / \ ^ca cn O wo Re	cn ”cn ž-y ca ’ R* ”*cn O ca	X cn O . ca JN / y δ-Ζ~λ ^ca cn O X	z
CN	rr CO o ca O N= *CM u CN O ca ta—/ v z \--/ CN 7 \ o Á λ-ca	CN ΰ 11 Re u CM O ca =Λ Φ O-”	X cn O ca o N X CN o CN O ca jy ca-/ V 25 \__7 CM /=\ o Á λ— ca	z
	CM fH	co p—i		in f-4

47CZ 281640 B6

U3	modravá červeň	=		oranž
un	X X n oi o υ w 03 o O ω 9 Z 04 X	X X Ol Ol U O Ol CQ O O tfl 9 z 04 X	V X X n Ol o U W Oí O O W 9 z Ol ·* c*a	X X oí on U O οι ω O O V3 9 z 04 X
	9 z Ol X	^4 u 9 z 04 X	n X u 9 z 04 X	9 Z 04
Ol	w* m O ω 04 / 7 6-Z \ m O	s		Ol X Z o -<λ z v, // m O x ω
Ol	£ co O ω o s Ol u Ol O Ol U3 X M· Z X “č*> 1___ U O x gq—/ v z \---/ Ol / \ ° A λ-ω	s	X Ol O W O T X 04 U Ol O 04 M X vO Z X oi I___ U O /T\s. X GQ—/ V z \___/ 04 / \ ° A λ-<Λ	X οι O W O T Ol o Ol O ω dV o /nx x Ul-V 'o Z \__J 04 Z \-ω.
	^4	Ρ»	CO rH	σ>

	oranž	NJ »C OJ φ ti > Ό h Ο <υ a xj	S
Irt	Ν’ X X cn cn U O CN t/2 O O ra Φ z CN X	Ν’ X X cn cn O O CN M O O V3 z CN X	. Ν’ X X cn cn U O CN W O O CQ -ď ScnT U — Z ·* «s
Ν’	cn X u Φ z •JN	Φ MM	0
cn	cn ,ž—ΰ δ-ΛΛ = \\ // cn o x W	«Μ o JN Z 7 O -Z λ ^cn \\ // O —ω	•
CN	°*cn O W O N“ cN O CN O GQ tň-V \ z \--/ CN X λ“«2	•	s
	o	i—1 04	04 04

-49CZ 281640 B6

<43	modravé červen	s
tr>	-v X X cn CM O u ca CM O CJ— z X	-Γ X X co CM o U ca CM Q O ca J z CM X	s	X
M·	CM O n z	Φ	0 z CM X	X co O ω M X CM O z CM
n	<*> o ca CM __/ X O z -# y δ \ *c*> \o ca	l	•	X
CM	X cn O ca O M1 X CM U CM O ca JO o Zn\ x ca—(/ v z \__7 CM /=\ ° X λ-ca	“co O ca o v X CM U CM O cm ca X M· Z X X I CM co__ U o O Ξ ca-/ v z \__/ CM /=\ ° \ # W	s	co O ca o X CM U CM O ca JJ O X ca-v v z \___f CM /=\ ° Á λ-ca
r—<	m 04	CM	LO CM	<43 CM

<o	modravá červeň		»
tfi	Ν’ X X cn CN O U U3 CN o O US Qť Z CN X		3
	•va o US Ν’ RN “cN cn U X i U— Z	X cn O US ςτ z CN Mw	§P z CN X
cn	ws **cn O .us JN / 7 δ—ά~”λ \ tn \O 'us	•	:
CN	Ν’ X X cn CN O Ο us CN o O CN US řkÝ z \__/ CN /=\ o Á λ—US	Ν’ X CN X u cn CN o CN ° 55 - US o z -5 sfe-
	27	28	29

-51CZ 281640 B6

vo	modravé červeň
in	0· X X cn CM o U V3 CM O £.ť CM X
	X cn O ω Φ z CM X
<T)	X n O ω JCM / z -u 'u X 7=4 Ο-Λ λ «“·»/ we \ \O 'ω
CM	0» RR RR CM X U CH CM O O CQ j? ca o z X I CM μ 1 y ca-v z \__/ CM 7=\ o K λ-ca
f—1	30

-52CZ 281640 B6

Příklad 7

Kyanurchlorid (184,5 dílů) a methanol (32 dílů) se podrobí kondenzační reakci obvyklým způsobem a poté reakci s l-amino-8-naftol-3,6-disulfonovou kyselinou (319,3 dílů) ve slabě kyselém vodném prostředí. Získá se takto di-kondenzační produkt, reprezentovaný následujícím obecným vzorcem ve formě volné kyseliny:

Dále se l-sulfo-2-aminonaftalen-5-[N-C9-'-0'-sulfatoethylsulfonyl)fenyl]sulfonamid (566,6 dílů) diazotuje obvyklým způsobem a kopuluje s di-kondenzačním produktem, reprezentovaným výše uvedeným obecným vzorcem, a pak se kondenzuje s 3-aminobenzen-0-sulfatoethylsulfonem (281,3 dílů). Sloučenina se pak vysolí pomocí chloridu sodného a izoluje, takto se získá monoazosloučenina, reprezentovaná následujícím obecným vzorcem ve formě volné kyseliny:

< ^max = ⁵⁵⁰

Příklad 8

Opakuje se příklad 7, kromě toho, že se místo l-sulfo-2-naftalen-5-[N-(3’-β'-sulfatoethylsulfony1(fenyl]sulfonamidu, 1-amino-8-naftol-3,6-disulfonové kyseliny, methanolu a 3-aminobenzen-0-sulfatoethylsulfonu, které byly použity v příkladu 7, použiji sloučeniny, uvedené v kolonce 2, kolonce 3, kolonce 4 a kolonce 5 v následující tabulce, čímž se získají odpovídající monoazosloučeniny. Pokud se použijí k barvení, dávají produkty, jejichž odstíny jsou uvedeny v kolonce 6 této tabulky.

-53CZ 281640 B6

V0	S3 >>C □ 4, i» > Z i. O ® So	=	£	í z 1
m	N1 X X cn CN O u co CN o Qr z CN	z		-
Ν’	U1 ~<N U O	CN ΧΧ cn X u XX u o	9 o •P·	Qxg” o ·*«
m	X cn O CO CN / z -/ δ-Ζ~λ ω cn O	X	S	s
CN	X cn O CO O Ν’ “cN u CN O co 8-Q 1. C/-s	s		X
^4	^4	CN	cn	Ν’

vo	ΜΠ >>c a <v > Ό k O Φ g o	s	*	S
tn	0= x X d cm O U 02 CM O ςτ8 z CM X	n< X X d CM O U 02 CM O O 02 Φ z CN X	s	II X CM U X CM u O 02 Φ z CM •ψβ
	ζΧΰ o	d X u Φ o	o X	9 O ©«
d	X d O w CM __ / •W Λ^'Γί ž-/jý δ 03 d O •©c		£	s
CN	“d o 02 O 0» B*e CM U CM O 02 SM o	s	w-”	5
rH	in	Ό	C	co

co	NJ >>c ď <u M > Ό S-> O Φ S XJ		T5 <U CZ
m	II E CN O Z CN CJ O w 9 z CN X	Ν' Ε E cn CN O U cn CN O O cn z CN	Ν' E * E cn CN O u cn CN o o cn 9 z CN — E
Ν'	9·= o	o	9 2
cn	cn O cn / z-a y O cn cn O	=	cn “cn z-/ y—cn 'cn cn O
CN	“cn O cn O Ν' ·*· u CN O cn CN N= Ž “cn = 1 O cn ____ i Rn	CN U £ O CN O cn =Λ Φ S-Q Rm Q-s	“cn O cn O _N* ”cN U CN O cn =J ? tr§
rH	r-------- σ>	©	r*4

VO

červeň

ΧΠ »c β Φ h > Ό O Φ S XJ

-

ID

<9 u—z CM X

**3 MÚ CM CJ CM O ca

X m O w o

M· X CM CJ CM O ca v£> X cn CJ Z CM X

X cn O ca O

Q Z CM X

Μ· X X cn CM o CJ ca CM Q O ca /

s

CJ I

co X u 1

rH CJ 1

M3

Φ o *1-*

Φ o X

Φ ca w®

É

í> o X

C*)

CM X ZH

cn O —ca

_CM Ž-

cn O »

O-(

ca cn O X

ó-

ca cn 2

X

CM

_f í ίΤ-λ O~

? X z CM O Ca

X o ca O cm CJ CM O ca z

s

s

co O CQ^

CM X Z ů

É

? CM ca

X O ca O M= “cm CJ CM O ca z

04

cn pH

ir> ^4

^0	červeň	.......-¾} ' >»c JJ Φ h > Ό h O Φ S Ό	c
	n° cn X O cn cn u o cn O cn ςτ z CN X	z	CN ϋ 2 ΰ CN O cn z CN X
	u Φ o X	1P z CN	R* cn o cn JP z CN X
cn	R*» cn O cn CN / Zř \A 2 \ _7 X /“A 0-4 λ cn cn O X	3	s
CN	X cn O cn X CN o CO X N O Z X cn i cn 'φ ř fJ5	N° X X cn CN Q o cn CN o o cn S~O 2CN O-s	3
rM		r*	00

co	modravá červeň	oranž	modravá červeň
		•μ· X CM u CM g	m m o ca O			X		X
m	v z CM X							—
	co X u								X m O ca z
m·	Φ o X					? o R*		°P z CM X
		M
cn	CM J x O 25 X )	cn O ca					z	JN / Ζ-γ '	X cn O ca
	o-/j				Q -A			O-Á /	' T*
		ca en O F·					en \θ 'ca		cn \o 'ca
CN		cn O ca O v X CM O CM O ca m· X ^CM 8		CM ř‘	Ě	X m“ en X O cm ca U O CM O ca CM -ca	X f É i	7 z CM O ca	•o· cM U CM O ca f	•M cn O ca o
rH	O	<o CM	04

59CZ 281640 B6

	modravá červen	-
10	Ν’ X = CN CN CJ O CN« O O u— Z X	•r· cn o co 9 z CN X	N· X = CN CN CJ O CN UJ O O CO ςτ z CN — X
	*** r) o co =<· z CN X	Ν’ X X CN CN U O CN CO O o CO =:Φ u—Z	íP z JN
CN	co O co CN ___/ /7 *· // VI z \ 7 ρα Λ**!» O-K \ _ ”cN \o 'co	s
CN	N· X X CN CN O U CO CN O	s	T *CN X CJ CN CN O O co CN CO o X Ν' Z X “CN 1 U01 8-Q 1 O-s
	CN CN	CN CN	Ν’ CN

«0	modravá červeň
tn	M8 X X cn CM O o cn CM O o CO ςτ z CM X
m8	X cn O CO z CM X
cn	X cn O cn CM __·/ X Z \ 7 X 7=¾ °-Q = <*» \O 'co
CM	M8 X CM X U cn CM O o cn cm cn o X M· Z X x-u g-Q
	25

61CZ 281640 B6

Příklad barvení 1

Každá z monoazosloučenin (0,3 díly), které byly získány v příkladech 1 až 8, se rozpustí ve vodě (200 dílů). Přidá se síran sodný (20 dílů) a bavlna (10 dílů) a teplota se zvýší na 50 ’C. Po uplynutí třiceti minut se přidá uhličitan sodný (4 díly) a v barvení se pokračuje při téže teplotě jednu hodinu. Po ukončení barvení se obarvená bavlna pere vodou a mýdlem. Získá se oranžové nebo červeně zbarvený produkt s hlubokým zabarvením a s výbornými vlastnostmi, pokud se týká odolnosti a stálosti, zvláště odolnosti vůči chloru, stálosti při vystavení působení slunečního záření, při působení potu, a dále má výborné skladebné vlastnosti.

Příklad barvení 2

Každá z monoazosloučenin (0,3 dilyf, které byly získány v příkladech 1 až 8, se rozpustí ve vodě (300 dílů). Přidá se síran sodný (30 dílů) a bavlna (10 dílů) a teplota se zvýší na 60 ’C. Po uplynutí dvaceti minut se přidá uhličitan sodný (5 dílů) a v barvení se pokračuje při téže teplotě jednu hodinu. Po ukončení barvení se obarvená bavlna pere vodou a mýdlem. Získá se oranžově nebo červeně zbarvený produkt s hlubokým zabarvením a s výbornými vlastnostmi, pokud se týká odolnosti a stálosti, zvláště stálosti při vystaveni působeni slunečního zářeni, při působení potu, a má výborné skladebné vlastnosti.

Přiklad barveni 3

Složení barvicí pasty:

každá z monoazosloučenin, získaných	5	dílů
v příkladech 1 až 8
močovina	5	dílů
alginát sodný (5 %) základ pasty	50	dílů
horká voda	25	dílů
hydrogenuhličitan sodný	2	díly
zbytek do bilance	13	dílů

Široký pruh tkaniny ze střižní bavlny se potiskuje každou z uvedených barvicích past. Po bezprostředním vysušení se propařuje při teplotě 100 ’C po dobu 5 minut, pere v horké vodě a mýdle, opět se pere v horké vodě a suší.

Takto se získají oranžové a červeně zbarvené tisky na látkách s vysokou procentuální fixací a s výbornými vlastnostmi, pokud se týká odolnosti a stálosti, zvláště stálosti při vystavení působení slunečního zářeni, při působení potu a s výbornou skladebností.

Příklad barvení 4

Každá z monoazosloučenin (25 dílů), které byly získány v příkladech 1 až 8, se rozpustí v horké vodě a ochladí na teplotu 25 ’C. Pak se přidá 32,5%ní vodný roztok hydroxidu sodného

-62CZ 281640 B6 (5,4 dílů) a 50’ Bé vodní sklo (150 dílů) dohromady s takovým množstvím vody, aby celkové množství bylo 1 000 dílů při teplotě 25 ’C. Bezprostředné potom se tento výsledný roztok použije jako klocovaci roztok pro klocování bavlněné tkaniny. Po navinuti klocované bavlněné tkaniny se tato výsledná tkanina pevné zataví do polyethylenové fólie a uloží při teplotě místnosti 20 ’C.

Jiná bavlněná tkanina se klocuje a zataví do polyethylenové fólie tak, jak je uvedeno výše, ale uloží se do místnosti při teplotě 5 °C. Obě obarvené tkaniny se takto nechají po dobu 20 hodin a poté se obé perou nejprve ve studené vodě, potom v horké vodě, perou se za varu v detergentu, pak se opět perou studenou vodou a poté suší.

Stanovovaly se rozdíly v odstínech a v hloubce vybarvení mezi barvenou látkou, která byla uložena při teplotě 20 ’C po dobu 20 hodin, a mezi barvenou látkou, která byla uložena při teplotě 5 ’C po dobu 20 hodin. Podle výsledků byl stěží patrný nějaký rozdíl. Ve studené barvicí lázni prokázaly barvené látky výborné skladebné vlastnosti.

Příklad barvení 5

Každá z monoazosloučenin (25 dílů), které byly získány v příkladech 1 až 8, se rozpustí v horké vodě a ochladí na teplotu 25 ’C. Pak se přidá 32,5%ní vodný roztok hydroxidu sodného (10 dílů) a bezvodého síranu sodného (30 dílů) dohromady s takovým množstvím vody, aby celkové množství bylo 1 000 dílů při teplotě 25 ’C. Bezprostředné potom se tento výsledný roztok použije jako klocovaci roztok pro klocování viskózového umělého hedvábí. Po obarveni bylo toto viskózové umělé hedvábí pevně zataveno do polyethylenové fólie a uloženo do místnosti při teplotě 20 ’C.

Stejné se obarví i jiné viskózové umělé hedvábí, potom se stejným způsobem pevně zataví do polyethylenové fólie a pak se uloží do místnosti při teplotě 5 ’C. Obě obarvené látky se takto nechají po dobu 20 hodin a po této době se vyperou nejprve ve studené vodě a pak v horké vodě, perou se za varu v detergentu a pak se opět perou ve studené vodě a suší.

Stanovují se rozdíly v odstínech a v hloubce vybarvení mezi barvenou látkou, která byla uložena při teplotě 20 ’C po dobu 20 hodin, a mezi barvenou látkou, která byla uložena při teplotě 5 ’C po dobu 20 hodin. Podle výsledků byl stěží patrný nějaký rozdíl mezi nimi.

Příklad barveni 6

Opakuje se příklad barvení 2, kromě toho, že se množství uhličitanu sodného změní z 5 dílů v příkladu barvení 2, na 3 díly. Všechny použité monoazosloučeniny dávají obarvené produkty, jejichž kvalita je rovna kvalitě produktů, které byly získány v příkladu barveni 2.

-63CZ 281640 B6

Příklad barvení 7

Opakuje se příklad barvení 2, kromě toho, že se teplota mění z 60 °C na 50 ’C. Všechny použité monoazosloučeniny dávají obarvené produkty, jejichž kvalita je rovna kvalitě produktů, které byly získány v příkladu barvení 2. Když se změní teplota barvení na 70 °C, jsou výsledky rovněž podobné, jako výše uvedené výsledky.

Příklad barveni 8

Opakuje se příklad barvení 2, kromě toho, že se množství síranu sodného změní z 30 dílů na 15 dílů. Všechny použité monoazosloučeniny dávají obarvené produkty, jejichž kvalita je rovna kvalitě produktů, které byly získány v příkladu barvení 2.

Byly provedeny testy účinnosti barviv—podle tohoto vynálezu (barviva 5 až 8) srovnáním se známými barvivý podle EP 372 543, 318 968, 384 372 a 221 013 (barviva 1 až 4), jak jsou uvedené v následujícím přehledu.

Barvivo č. Struktura (ve formě volné kyseliny) Poznámka

EP 372543 příklad 3

_A OSO₃H ^/v EP 318968 Tabulka II běžné č. 31 coo

-64CZ 281640 B6

/V^0S°3^H

EP 221013 příklad 112

^OSOsH

Podle tohoto vynálezu příklad 5

Podle tohoto vynálezu příklady 2-14

Podle tohoto vynálezu příklady 8-3

-65CZ 281640 B6

Podle tohoto vynálezu příklady 6-16

Byla vybarvována nemercerizovaná bavlněná pletenina:

Koncentrace (upravená absorbancí každé sloučeniny) 6 % o.w.f.

Aditiva: bezvodý síran sodný 50 g/1 bezvodá soda 20 g/1

Poměr lázně: 1 : 20

Teplota a doba

Λ

Vybarvovaný materiál

Sloučenina

Bezvodý síran sodný

Po skončení barvení se vybarvený materiál propláchne studenou vodou, potom horkou vodou, načež se namydlí.

Mydlení: Monogenní pasta 2 g/1 (výrobek Dai-ichi Kogyo Seiyaku Co. Ltd., složení: sodná sůl esteru vyššího alkoholu s kyselinou sírovou, používaná jako detergent)

Provádí se při 90-100 ’C po dobu 5 minut.

Koncentrace každého barviva, testovaného v roztoku, se upraví tak, aby roztok měl stejnou absorpční intenzitu při λ _max každého barviva.

Vybarvené látky byly vyhodnocovány testem kyselé hydrolýzy.

-66CZ 281640 B6

Každá z vybarvených látek byla spolu s bílou vlněnou látkou ponořena do vodného roztoku kyseliny octové (1%) po dobu 30 minut. Potom se každý výsledný testovaný vzorek udržuje ve vlhkém stavu v perspirometru při 37 ’C po 6 hodin za daného zatížení.

Po tomto zpracování se vlněná látka oddělí od vybarveného materiálu a vyhodnotí se na ní skvrny vlivem kyselé hydrolýzy vybarveného materiálu. Skvrny na vlněné látce se stanovují podle šedé stupnice japonské průmyslové normy JIS L 0805.

Výsledky testů jsou uvedené níže ve stupních šedé stupnice (stupeň 1 až 5), u níž platí, že čím větší je číslo, tím lepší je stálost proti kyselé hydrolýze (nebo, tím méně vznikají skvrny).

Sloučenina č.

Kyselá hydrolýza (vznik skvrn na vlně)

3-4

3-4

3-4

3- 4

4- 5 4

4-5

4-5

Claims (22)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Monoazosloučeniny obecného vzorce I ve formě volné kyseliny ve kterém

   D značí fenylen, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující methyl, ethyl, methoxyl, ethoxyl, chlor, brom a sulfoskupinu, nebo naftylen, popřípadě substituovaný sulfoskupinou,

   X značí halogen nebo pyridiniovou skupinu, popřípadě substituovanou karboxylem, karbamoylem, sulfoskupinou, halogenem nebo C₁_₄alkylem, popřípadě substituovaným hydroxylem nebo sulfoskupinou, nebo X značí skupinu -NR₂-A₂-Z₂,

   B značí skupinu -OR₃, -SR₄, -NRg-Rg, -NR₇-A₃-Z₃

   -67CZ 281640 B6 v nichž R₃, R₄, R₅ a R_g jsou jednotlivé vodík, C₁_₄alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující C-_L_₄alkoxyl, sulfoskupinu, karboxyl, hydroxy1, chlor, fenyl, kyanoskupinu a sulfátovou skupinu, r je 0 nebo 1, E značí O, SO, SO₂, CH₂ nebo NR_g, kde Rg je vodík nebo C₁_₄alkyl,

   R, R_1# R₂ a R₇ značí jednotlivě vodík nebo C₁_₄alkyl, popřípadě substituovaný hydroxylem, kyanoskupinou, alkoxylem, halogenem, karbamoylem, karboxylem, alkoxykarbonylem, alkylkarbonyloxylem, sulfoskupinou a sulfamoylem,

   Aj, A₂ a A₃ značí jednotlivé fenylen, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující methyl, ethyl, methoxyl, ethoxyl, chlor, brom a sulfoskupinu, nebo naftylen, popřípadě substituovaný sulfoskupinou nebo skupinou -CH₂~(alk)-*, -(CH₂)_n-O-(CH₂)_m-*

   R' nebo -(alk’)-N-(alk')-*, v nichž značka* znamená vazbu vedoucí I

   R’ ’ k -NR^-, -NR₂- nebo -NR·?-, alk znáči polymethylenovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo její rozvětvený isomer, R' značí vodík, chlor, brom, fluor, hydroxyl, sulfátovou skupinu, C₁_₄acyloxyl, kyanoskupinu, karboxyl, C-^-^alkoxylkarbonyl nebo karbamoyl, R'’ značí vodík nebo C-_L_₆alkyl, skupiny alk' znáči jednotlivé polymethylen se 2 až 6 atomy uhlíku nebo jeho rozvětvený isomer, za předpokladu, že alk' a R'' mohou tvořit prostřednictvím methylenové skupiny kruh, njelaž 6amje 1 až 6,

   Z_lz Z₂ a Z₃ značí jednotlivé skupinu -SO₂CH=CH₂ nebo -SO₂CH₂CH₂Y, v níž Y je skupina odštěpitelné působením alkálie, a p je 0 nebo 1.
2. 2. Monoazosloučeniny podle nároku 1, obecného vzorce I, v němž X je halogen, pyridiniová skupina, popřípadě substituovaná karboxylem, karbamoylem, sulfoskupinou, halogenem, C₁_₄alkylem, popřípadě substituovaným hydroxylem nebo sulfoskupinou, a B je —OR₃, —SR₄, —NRg—Rg nebo —NR₇—A₃ —Z₃, kde R₃, ^R4 ^{z R}S ^{z R}6 ^{z R}7 ^z A₃ a Z₃ mají významy definované v nároku 1.
3. 3. Monoazosloučeniny podle nároku 2, obecného vzorce I, v němž X je chlor, fluor nebo pyridiniová skupina, substituovaná karboxylem nebo karbamoylem a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
4. 4. Monoazosloučeniny podle nároku 1, obecného vzorce I, v němž X je -NR₂-A₂-Z₂ a B je -0R₃, -SR₄, -NR₅-R₆ nebo -NR₇-A₃-Z₃,

   -68CZ 281640 B6 kde R₂, R3, R4’ Rg^{f R}6^R7 ^r A₂ ^3^{1 Z}2 ^{3 Z}3 děné v nároku 1.

   mají významy uve
5. 5. Monoazosloučeniny podle nároku 2, obecného D značí skupinu vzorce vzorce I, v němž v němž značka ** značí vazbu vedoucí k -N=Ntuenty mají shora uvedené významy.

   a ostatní substi
6. 6. Monoazosloučeniny podle nároku 4, obecného D značí skupinu vzorce _ vzorce I, v němž v němž značka ** značí vazbu vedoucí k -N=N-- a ostatní tuenty mají shora uvedené významy.

   substi-
7. 7. Monoazosloučeniny podle nároku 2, obecného vzorce Ia (la), v němž Ζ_χ, Α_χ,

   R_lř D, X

   2 a ostatní substituenty a B mají významy definované mají shora uvedené významy.

   nároku
8. 8. Monoazosloučeniny podle nároku 4, obecného vzorce Ia

   Z₁-A₁-N-O,S-D-N=N

   -69CZ 281640 B6 v němž Ζχ, Αχ, Rj, D, X a B mají významy definované v nároku

   4 a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
9. 9. Monoazosloučeniny podle nároku 2, obecného vzorce I, v němž B je -NR₅-R₆, kde Rg a R_g značí jednotlivé vodík, C₁_₄alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, hydroxylem, chlorem, fenylem nebo sulfátovou skupinou, nebo fenyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C₁_₄alkylem, C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, chlorem nebo bromem, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
10. 10. Monoazosloučeniny podle nároku 4, obecného vzorce I, v němž B je -NR₅-R₆, kde R₅ a R_g značí jednotlivě vodík, C₁_₄alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C-_L_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, hydroxylem, chlorem, fenylem nebo sulfátovou skupinou, nebo fenyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C_1-4alkylem, C_1-4alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, chlorem nebo bromem, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
11. 11. Monoazosloučeniny podle nároku 9, obecného vzorce I, v němž Rg je vodík, methyl nebo ethyl a R_g je fenyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C₁_₄alkylem, C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou karboxylem, chlorem nebo bromem, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
12. 12. Monoazosloučeniny podle nároku 10, obecného vzorce I, v němž Rg je vodík, methyl nebo ethyl a R_g je fenyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C₁_₄alkylem, C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou karboxylem, chlorem nebo bromem, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
13. 13. Monoazosloučeniny podle nároku 9, obecného vzorce I, v němž R₅ je vodík nebo C₁_₄alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, hydroxylem, chlorem, fenylem nebo sulfátovou skupinou a R_g je C₁_₄alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát Cx_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, hydroxylem, chlorem, fenylem nebo sulfátovou skupinou, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
14. 14. Monoazosloučeniny podle nároku 10, obecného vzorce I, v němž Rg je vodík nebo C₁_₄alkyl, substituovaný jednou nebo dvakrát C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, hydroxylem, chlorem, fenylem nebo sulfátovou skupinou, a R_g je C₁_₄alkyl, substituovaný jednou nebo dvakrát C₁_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karbo

    -70CZ 281640 B6 xylem, hydroxylem, chlorem, fenylem nebo sulfátovou skupinou, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
15. 15. Monoazosloučeniny podle nároku 2, obecného vzorce I, v němž B je -OR-j, kde R₄ je C_x_₄alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C_x_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, hydroxy lem, chlorem, fenylem, kyanoskupinou nebo sulfátovou skupinou, nebo fenyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát Ci_₄alkylem, C_x_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, chlorem nebo bromem, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
16. 16. Monoazosloučeniny podle nároku 4, obecného vzorce I, v němž B je -0R₃, kde R₃ je C₁_₄alkyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C_x_₄alkoxylem, sulfoskupinou, hydroxylem, chlorem, fenylem, kyanoskupinou nebo sulfátovou skupinou, nebo fenyl, popřípadě substituovaný jednou nebo dvakrát C_x_₄alkylem, C_x_₄alkoxylem, sulfoskupinou, karboxylem, chlorem nebo bromem, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
17. 17. Monoazosloučeniny podle nároku 2, obecného vzorce I, v němž R_x je vodík a R₂ je vodík, methyl nebo ethyl a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
18. 18. Monoazosloučeniny podle nároku 4, obecného vzorce I, v němž R_x je vodík a R₂ a R? značí jednotlivé vodík, methyl nebo ethyl, a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
19. 19. Monoazosloučeniny podle nároku 2, obecného vzorce I, v némž Ζ_χ a Z₃ značí jednotlivé -SO₂CH=CH₂ nebo -SO₂CH₂CH₂OSO₃H a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
20. 20. Monoazosloučeniny podle nároku 4, obecného vzorce I, v némž Ζ_χ, Z₂ a Z₃ značí jednotlivé -SO₂CH=CH₂ nebo -SO₂CH₂CH₂OSO₃H a ostatní substituenty mají shora uvedené významy.
21. 21. Způsob přípravy monoazosloučenin podle nároku 1, obecného vzorce I, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce II ve formě volné kyseliny

    OH (II)

    -71CZ 281640 B6 v němž D, R, Rp Ap Z-^ a p mají významy definované v nároku

    1, některá ze sloučenin obecných vzorců III až VII

    hor₃ (III) hsr₄ (IV) HNRgRg (V) hnr₇-a₃-z₃ (VI) HU V-^)_r (VII) v nichž R₃, R₄, Rg, Rg, R₇, A₃, Z₃, r a E mají významy uvedené v nároku 1, a pyridin, popřípadě substituovaný, nebo amin obecného vzorce HNR₂~A₂-Z₂, v němž A₂, R₂ a Z₂ mají významy uvedené v nároku 1, halogen-s-triazinem podrobí kondenzační reakci s 2,4,6-triv libovolném pořadí. 22.Způsob přípravy monoazosloučenin podle nároku 21, obecného vzorce I, v němž X je halogen, pyridiniová skupina, popřípadě

    substituovaná karboxylem, karbamoylem, sulfoskupinou, halogenem, C-_L_₄alkylem, popřípadě substituovaným hydroxylem nebo sulfoskupinou, a B je -0R₃ , -SR₄, -NRg-Rg nebo -NR₇-A₃~Z₃, kde R₃, R₄, R₅, Rg, R₇, A₃ a Z₃ mají významy uvedené v nároku 21 a ostatní substituenty mají významy uvedené v nároku 1, vyznačující se tím, že se kondenzační reakci podrobí sloučenina shora uvedeného obecného vzorce II, v němž substituenty mají shora uvedené významy.
22. 23.Způsob přípravy monoazosloučenin podle nároku 21, obecného vzorce I, v němž X je -NR₂-A₂~Z₂ a B je -OR₃, -SR₄, -NRg-Rg nebo —NR₇—A₃—Z₃, kde R₂, R₃, R₄, Rg, Rg, Ry / A₂, Z₂ a Z₃ mají významy uvedené v nároku 21 a ostatní substituenty mají významy uvedené v nároku 1, vyznačující se tím, že se kondenzační reakci podrobí sloučenina shora uvedeného obecného vzorce II, v němž substituenty mají shora uvedené významy.

    24.Použití monoazosloučenin podle nároku nich na vlákno. 1 jako barviv, reaktiv- 25.Použití monoazosloučenin podle nároku 2 jako barviv, reaktiv- nich na vlákno. 26.Použití monoazosloučenin podle nároku 4 jako barviv, reaktiv- nich na vlákno.

    Konec dokumentu