CZ239597A3 - Způsob přípravy amoniových solí 3-isopropyl-2,1,3-benzothiadiazin-4-on-2,2-dioxidu - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu přípravy solí 3-isopropyl-2,1,3benzothiadiazin-4-on-2, 2-dioxidu obecného vzorce

R²

I rI- _N - _R3

R⁴ kde znamenají R¹, R² , R³ a R⁴ na sobě nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou nebo nižší hydroxya1ky1ovou skupinu.

Dosavadní_stav .techniky

Herbicidy na bázi benzothi adiazin-4-on-2, 2-dioxidu jsou známé z patentových spisů číslo DE-A 1542 836, DE-A 21 64 459 a DE-A 22 17 722. V těchto patentových spisech se uvádějí také amoniové soli jako použitelná forma, přičemž se hlavně připomínají soli amoniové, methy1amoniové, trimethy1amoniové, ethylamoniové, diethanolaflioniové a ethano1amonooiové.

Dále je obecně známo, že soli sodné, vápenaté a draselné 3-isopropy1 - 2, 1,3-benzothiadiazin-4-on-2,2-dioxídu ( INN jméno^: bentazon) jsou silně hygroskopické. Proto pevné prostředky na bázi těchto solí se již působením pouhé vzdušné vlhkosti shlukují nebo se dokonce roztečou a nelze je dávkovat.

Při plnění těchto solí do fóliových sáčků rozpustných ve vodě se vzájemným působením hygroskopických účinných látek a fólií foliové sáčky dehydratují. Důsledkem je, že fólie zkřehnou, což znamená, že jejich sk1adovvate1nost již není zaručena » · · ► · ·« • · · ·

Při syntese bentazonu se získává účinná látka zpravidla v neutrální formě a zpravidla rozpuštěná v organickém rozpouštědle (DE-A 27 10 382).

Účinná látka se pak většinou převádí na jednu ze svých solí, jelikož soli zlepšují biologickou dostupnost bentazonu.

Za tímto účelem se Pevný prostředek

Z amerického patentového spisu číslo US-A 5 266 553 je například známo zpracování amoniových solí bentazonu jako vodou rozpustné pevné látky schopné tečení.

připraví napřed vodná směs amoniové soli látka se z této směsi získá odpařením veškerých rozpouštědel a dodatečným zpracováním produktu neutralizující zásadou. Odpařovací operace při současném použití vody jako rozpouštědla je vysoce energeticky náročná a účinná látka je při tom vystavena po dloubou dobu zvýšené odpařovací teplotě.

Úkolem vynálezu je proto vyvinout způsob výroby amoniových solí bentazonu, při kterém se odstraní nedostatky uvedeného známého stavu techniky úplně nebo alespoň částečně.

Podstata vynálezu

Způsob výroby solí 3 - isopropy1 -2, 1,3-benzothi adiazin-4-on2,2-dioxidu obecného vzorce I

kde znamenají R¹, R², R³ na sobě nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou nebo nižší hydroxyalkylovou skupinu, spočívá podle vynálezu v tom, že se nechává reagovat 3-isopropy1 - 2, 1,3-benzothiadiazin-4-on-2,2-dicxid vzorce Ha

(Ha) v organickém rozpouštědle s aminem obecného vzorce lila

R³

R¹- _N - _R3 (lila)

Způsob přípravy soli 3-isopropyl-2,1,3-bensothiadiazin-4on-2,2-dioxidu obecného vzorce I

kde R¹ , R³ , R³ a R⁴ znamenají na sobě nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou nebo nižší hydroxyalky1ovou skupinu, spočívá podle vynálezu také v tom, že se nechává reagovat

a) 3-isopropyl-2,1,3-ben2othiadiazin-4-on-2, 2-dioxid vzorce Ha

(Ila) v organickém, prakticky s vodou nemísitelném rozpouštědle a popřípadě v přítomnosti vody, s aminem obecného vsorce lila

R³

R¹

R³ (lila) • ·

- 4 nebo s amoniovou solí obecného vzorce Illb,

R²

I

Ri— H— R³

R⁴ _χί© (Illb) kde znamená X aniont kyseliny s hodnotou pKg větší než 4, nebo hydroxylovy iont a n počet záporných nábojů aniontu X a

b) se sůl obecného vzorce I vyjme do vody.

Způsob přípravy soli 3-isopropyl-2,l,3-benzothiadiazin-4on - 2, 2 - d i ox i du obecného vzorce I

kde fV , R² , R³ a R⁴ znamenají na sobě nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou nebo nižší hydroxyalkýlovou skupinu, spočívá podle vynálezu také v tom, že se nechává reagovat

a) 3-isopropyl-2, 1,3-benzothiadiazin-4-on-2,2-dioxid vzorce Ha 0

N·

S0₂ (Ha) ve vodě s amoniovou solí obecného vzorce Illb — ©

R²

Rl- N - R³

R⁴ _XrQ (Illb) • ·· kde znamená X aniont kyseliny s hodnotou pKs větší než 4, nebo hydroxylový iont a n počet záporných nábojů aniontu X, nebo

b) se sodná sůl bentazonu vzorce lib

(Hb) nechá reagovat ve vodě s amoniovou solí obecného vzorce IIIc

R²

R‘- _N - r3

R⁴ _γΙ0 (ΠΙΟ kde znamená Y aniontu Y.

an i ont kyše 1 i ny počet negativních nábojů

Pod označením nižší alkylová nebo nižší hydroxyalkylová skupina se míní alkylová nebo nižší hydroxyalkylová skupina s 1 až 8 atomy uhlíku, s výhodou s 1 až 6 atomy uhlíku, jako je skupina methylová, hydroxymethylová, ethylová, 2-hydroxyethylová, propylová, 3-hydroxypropy1ová a butylová.

A,

Jednot 1 i vé B a C.

způsoby přípravy jsou v dalším textu označeny

Způsob A

Pří způsobu A se nechává reagovat bentazon vzorce Ila s a~ minem obecného vzorce lila v organickém rozpouštědle (schéma 1), přičemž R¹ až R³ znamenají na sobě nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou nebo nižší hydroxya1kylovou skupinu.

• · · • · · · · · ·<·

Schéma

·· ·· • · · · « · · • · · ♦ · · ··«· ·· • · ·»

• · · ·· »»··

Aminy obecného vzorce lila jsou obecně známé.

Zpravidla se amin obecného vzorce lila používá v ekvimolárním množství, vztaženo k bentazonu vzorce Ha. K úplnému zreagovíní může být výhodné použít aminu obecného vzorce lila v nadbytku. Tento nadbytek k dosažení úplného zreagování však nemá překročit obecně 10 mol %, vztaženo 1< bentazonu vzorce Ila

Jako organická rozpouštědla přicházejí v úvahu aromatické uhlovodíky, g výhodou jednou nebo dvakrát methyl ováné benzoly, především toluen a xyloly; ketony, s výhodou se 3 nebo 9 atomy uhlíku, obzvláší·? aceton; estery, s výhodou ntonokarhoxy 1 ových kyselin s í aš 5 atomy uhlíku s monoalkanoly s 1 až 4 atomy uhlíku .....- 1 ,k;·’ ’á’,· ethery, s výhodou se 4 až S atomy uhlíku, především tetrahydroturard halogenalkany, hlavně monochlor.úkany nebo di cbl oral kaný se 3 až 4 atomy uhl íku, především t,2-dlehlorethan a vedla toho alkanoly, s výhodou alkanoly s 1 až 4 ato®y uhl íku, předně isethanol a ethanol , stejně jako směsi dvou nebo několika uvedených rozpouštědel.

Jako obzvlášť výhodného rozpouštědla se používá 1,2-dí c hlorethan u.

Vztaženo na mol bentazonu vzorce Ila se používá zpravidla 0,2 až 25 a především 1 až 10 kg rozpouštědel. Bentazon vzorce Ila přitom může obsahovat hmotnostně až 2 % vody, bez nepříznivého ovlivnění způsobu.

Způsob se může provádět při teplotách 10 až 00 C. Při reakcí má teplota vliv hlavně na rozpustnost bentazonu vzorce Ila, která s teplotou vzrůstá.

V pří pádech, kde se při reakci používá aminů obecného vzorce lila v plynném stavu nebo s nízkou teplotou varu, by však teplota neměla přesahovat 60 C. S výhodou se reakce provádí při teplotách 20 až 60 C, obzvláště 25 az 50 C.

«· 4··· ·« «· « · · · • · · • * · · • · · • « 4 · · * ·« ·· > · » · » · ·· . C 4 · · <

• · « ·· ··

Obecně se reakce provádí za tlaku 0,05 aš 1 MPa, s výhodou 0,1 aš 0,3 MPa a zejména za tlaku okolí.

Jako reaktory se hodí zařízení obvykle k takovým reakcím použ í váná.

Sůl obecného vzorce I se vysráší při teplotě reakce a/nebo při ochlazení směsi a dá se od tekuté fáze oddělit obvyklými způsoby, především filtrací. Výtěžek soli obecného vzorce I je 95 aš 100 % teorie.

Ipůsob A se hodí obzvláště k výrobě amoniové sol i foontazonu (obecného vzorce !'

Postupuje se tak, ší ně do roztoku bentazonu se i-Oynný eaoniak navádí bezprest.ře/ vzorce Ha v organickém rozpouštědle, nebo se roztok bentazonu vzorce Jla v organickém rozpouštědle smísí s vodným amoniakem.

Při tomto v organickém, jpůsobu se hen ta:

vodou vzorce Ha nechává reagovat prakti oky s aminem obecného vzorce IITa nebo vzorce Illb, případně v přítomnosti vody, a sůl obecného vzorce I se vyjme do vody (schéma 2) . Ve- schéma 2 znaaená R* aš R⁴ na sobě nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou nebo nižší hydroxyalkylovou skupinu, X ani on kysel iny o hodnotě pKs > 4 nebo neaísitelnéffi rozpouštědle s aaor.iovou solí obecného hydroxylový iont a n počet, negativních nábojů aniontu X.

Schéma

Λ

• ·

- 10 Aminy obecného vzorce-lila jsou obecně snámé. Totéš platí i o aiňoniových solích obecného vzorce Illb (Houben-Weyl, Met hoden der Organicben Chemie, 4. vydání, nakladatelství Tbieme, Suttgart, sv. 11/2, od str. 591).

Jako aniont X v obecném vzorci Illb se hodí uhl ioi lanový, hydrogenuhličitanový a obzvláště hydroxylový iont.

Zpravidla se používá amin obecného vzorce lila nebo amoniová sůl obecného vzorce Illb v ekvimolárním množství se zře telem na benta2onu vzorce Ha. K dokončení reakce může být výhodné použití aminu obecného vzorce sol i chňcnéhf? vzcccp 7Tlh p’bhyfj k úplnému dokončení reakce přesáhne»cd, lila, pří pádně amoniové Τ=·π1 o přebytek však neié obočně 10 mol %, ---3.3.

no sor

J a h o o o e; C n j c k 3 , lo přicházejí v ‘kchí vodou prakticky němí citelné rozpouštěd· především n - a 1 kane-, jako je n-pentan a n-hexan a halogenované uhlovodíky, především halogenalkany, jako aonochloralkany a dichloralkaný se 2 až 4 atomy uhlíku, jako 1,1-dichlorethan,

1,3-dichlorpropan, 1, 2-dichlorpropan a obzvláště 1,2-dichlorethan.

Vhodné jsou také směsi dvou nebo několika, těchto s vodou prakticky nefflísitelných rozpouštědel.

Obzvlášť výhodným s vodou prakticky nessísitelnýa organi ckým rozpouštědlem je sám o sobe 1, 2-dich1orethan.

Vzí.až&pc na mol bentazonu vzorce Tla se používá zpravidla až 4 a především 1,5 aš 3 kg rozpouštědla.

má při reakci vl iv především na

Způsob se může provádět při teplotě 20 až 80 C. Teplota rozpijstn.-isi bontazoriu vzorce • · • · • φ

- 11 φφ φφ φ φ φ φ ···<·· · • φ φ · · · ···· ·· Φ· ····

Ila, která s teplotou vzrůstá.

Především v případech, kdy se používá plynný amin nebo affiin s nízkou teplotou varu, by však teplota neměla přesáhnout 60 C o výhodou se provádí reakce benfasonu vzorce Ha s aainy obecného vzorce lila pří pádně s aaoniovými solemi obecného vzorce Illb při teplotách 20 až 60 C a obzvláště při teplotách 25 až 50 “C.

Obecně se reakce provádí za tlaku 0,05 až 1 dou 0,1 až 0,3 MPa a zejména za tlaku okolí.

MPa s výhoTak o poiá íváná.

• úkory sp bork zařízení orpcklo k ‘.gkrzýíj reakcím

Vy t o -j ' .y,- ,.-- ,._c, τ irv-jyp y. přičetŽ může být voda přidána již v průběhu reakce nebo teprve ke- konci r a kzο Ή;' ¹ kz -z p^Si kom m.dá íonožskv í or-jan i ckého rozpoušíědla oddělí o vodnou fází, mohou se odstranit před izolováním so’i obecného vzorce T o sobě známým způsobe®, například síripzvézín rabe případně azeotrop i ckou destilací - pří pádně je-¹i c-akčním prolředím systém 1,2-dichlorethan/voda - za tlaku okolí nebo při snížené® tlaku.

Aby se dala sůl úplně vyjmout, používá se zpravidla, vztaženo k 1 kg soli obecného vzorce I, 1 až 5, s výhodou 2 až 4 a obzvláště 2,5 až 3,5 kg vody. Většinou se vysráží sůl obecného vzorce I již při teplotě reakce. K úplnému vysráěení se roztok zpravidla ochlazuje. Ke krystal, izaci dochází větši nou při teplotě 5 až 40 a obzvláště 15 až 25 C

Obzvláštní předností způsobe h pod?e vynálezu je, že se při tomto způsobu může použít organických rozpouštědel pro další reakce bezprostředně po oddělen? od vodné fáze, bez nutnosti částečného nebo úplného odpaření k izolací produktu • · • · • · 99

- 12 a/nebo čistění destilací.

Způsobem B je možno zpětným zaváděním matečného louhu dosáhnout výtěžku soli obecného vzorce I 98 až 100 Z teorie o čistotě nejméně kyz.

Způsob B se hodí obzvláště k výrobě amoniové sol i bentazonu (obecného vzorce I: R¹ aš R⁴ = H).

Při tomto způsobu, se bentason vzorce Tla nechává reagovat ve vodě s amoniovou solí obecného vzorce TTIb, nebo se sodnou se¹ í hocharr..-eu 'oc-rce TTh ve vodě o ewoniovoi; solí obecného vzorce TTTc (schéma 9) . Ve schéma 3 znamená Pu až P⁴ na sobě r---ou-?U,. -> ----. .rr.,s <>-,- Cry¹-,--:: f,y_r, -yyo' Vyrh-oxy o ¹ h-v·1 ovou skupinu, V ariont kyseliny, X aniont kyseliny o hodnotě ρϊ’₃ > i ucho )y?k'!v:yhcý _r, y·-,-;. vecof. i V: i í 3j cé) v-c C ni ontu X.

Způsob C se: hodí obzvláště k výrobě aaoniové soli bentazónu (obecného vzorce T: 11¹ až R⁴ = H) .

Amoniové sol i obecného vzorce Tllb jsou obecně známé (Houben-Heyl, Methoden der Organichen Chemie, 4. vydání, nakladatelství Thieme, Suttgart. sv. 11/2, od str. 591).

Jako anionty Y v obecném vzorci ITTc přicházejí v úvahu sulfát, hydrogensulfát, fosfát, hydrogenfosfát nebo dibyd.rogenfosfát, s výhodou halogenid nebo acetát a obzvláště chlorid, nitrát, formiát, karbonát a hydrogenkarbonát.

Jako kyselinový aniont Y v obecné» V2orci ITTc, popřípadě jako aniont X kyseliny s hodnotou pKs > 4 je vhodný uhličitanový nebo hydrogenuhličitanový iont a v případě X je obzvláště výhodný hydroxylový iont.

Schéma • · • *

• · • · • · ·

- 14 Zpravidla se použije anoniová sůl obecného vzorce zřetelem na bentazon vzorce Ila a amoniová sůl obecného Hic, se zřetelem na sodnou sůl bentazonu vzorce Hb v lárním množství. K dokončení reakce může být výhodné amoniové sol i v dokončení reakce zónu vzorce Ila, přebytku. Tento přebytek přesáhaout obecně 10 mol případně vzorce lib.

však nemá k ', vztaženo 1

HIb se vzorce ekv i íQopouši t í úpl néhlu bentaZpravidla se používá 0,2 až 4 a s výhodou 0,2 až 2 kg vody se zřetelem na 1 mol bentazonu vzorce Ila nebo jeho sodné soli vzorce lib.

Sodné sůl Na_nV jo obvyklo ve vodě lépe tO2fzsí.zl ses sůl obecného vzorce I. Zůstane-1 i tudíž tato sůl částečně rozpuštěná 1?? ji odrléO ^akcionovanou krystal icací . Tento způsob je pracovníkům v oboru běžně znám, takže nevyžaduje blžší vyobzv1.

dosažení dobrých výtěžků při krysí;!Izáci se osvědčuj· ?tě Bolový poměr vody k soli obecného vzorce I 50-1 až

Způsob se může provádět při teplotách 10 až 80 C. Teplota reakce má vl i v především na rozpustnost bentazonu vzorce Ha a jeho sodné soli vzorce lib, která s teplotou

S výhodou se reakce provádí při tónin» on při teplotách 40 až 60 C.

-io. cn zrůst á. zv 1ástě

Obecně se provádí reakce za tlaku 0,0ti dou 0,1 až 0,3 MPa a zejména za flaku okolí.

MPa výho*7 1ς· q χο θ /-¾ V 1. q použ í váná.

hodí zařízení obvykle k takový# reakcím

Ipůsobem C lze získat sol i obecného vzorce I zpravidla ve

- 15 ·♦· ♦ • · • · « výtěžku větším než 80%, při čistotě nejméně 98%. Zpětným zaváděním matečného louhu lze dosáhnout výtěžku vyššího než 98 % teori e.

Způsobem A až C získaná sůl obecného vzorce I může být

V případech, kdy již krystae produkt hlavně filtrací.

201 ována o sobě známými způsoby, lizuje z reakční směsi, izoluje Pokud je sůl v roztoku, může se roztok zbavit rozpouštědla o becně známými způsoby, především za sníženého tlaku.

Sůl obecného vzorce I, získatelná způsoben B nebo C, která vykrystaluje z vodné fáze, obsahuje zpravidla hmotnostně méně než 10 % vody.

'ín-’d sůl becpětú vzc?' kých rozpouštědel nebo vody)

T ( j důsledku obsah u organic

-uší zpravidla při t?;doiě 20 až 80, s výhodou 40 až 60 9. Suš; se v obvyklých sušárnách. 9 η-.,·.,·!,-,,; _S9 pracuje za sníženého ^!d?kf! nebo ohřevem produktu obecného vzorce I proude® vzduchu.

K?tečné louhy, které zhydou po vykrystalování něho vzorce I, obsahují v mnoha případech ještě až obecného -zzorcs I v rozpuštěném stavu. Případně lze puštěnou účinnou látku izolovaat známým způsobe®, zahuštěním roztoku a novou krystal ižací nebo úplným sold obec S °z ... 7 teto roz

r.apř í k 1 odpařen í ni

Často může být ®atečný louh vrácen pět do procesu.

Granuláty z roztoků, sol '< obecného vzorce I se získají z výchozích roztoků, použitých při výrobě, nebo se získá z matečných krysta)izačních louhů aglomerací ve vznosu prášek sloučeniny obecného vzorce I rozprašovací® nebo vakuovým sušen ’ m

Takto získaná granuláty sestávají obvykle hmotnostně z 20 ·· • ·

« · • · · · · «

- 16 až 100 % soli obecného vzorce I. Velikost zrn těchto granulátů je obecně 200 aě 3000 MikroBetrft·. Prachový podíl granulátů je nepatrný. Prachový podíl 30 g vzorku je menší než 20 mg (CIPAC MT 171: “Dustiness of Granular Formu 1 at i on ) , čímž je zaručena velká bezpečnost pro uživatele. Sypná hmotnost takových granulátů je zpravi U? 700 , “ 700 g' ¹

Soli obecného vzorce I vykazují výtečnou sk1adovate1nost ve fóliových sáčcích rozpustných ve vodě. Takové fóliové sáčky jsou známé (EP-A 449 773, EP-A 493 553), takže jejich popis je zbytečný .

Naplněné fóliové sáčky obsahují 0, 1 až 10, s výhodou 0,5 až 5 kg účinné 1 át ky ohncr.áhn _; ^T. Tloušťka fólií těchto sáčků je 70 až ICO, z výhcdcn 70 ~ž 60 aikrosetrů. Obsah vody v polymerních fóliích může dosahoval hmotnostně až CP °P

Ρ,--ύV -- í —0< t-s j.- --e Π í 3 ’ ' * y nebo rVněr-á fó) i ové sjčh oohoi? obsahovat 'vedle solí obecného vzorce T ještě další obvyklé přísady, mpřú-fy cevrc',,_?vp aktiv?-? laiky, p-vdla nebo také další účinné látky k ochraně rostlin.

7ji stí. 1 o se, že sol i obecného vzorce I a především a»oni ová sůl bentazonu, vykazují poměrně malou rozpustnost v reakční ch prostředích v porovnání s výchozími látkami vzorce Ha a vzorce lib. Tohoto jevu se využívá při způsobu podle vynálezu k izolaci produktu obecného vzorce I z reakční směsi jednoduchým způsobe» v pevné formě.

a především sůl RH4*. se naproti tomu v popouzí vanou sodnou solí rozpouštějí ve vodě a * ?« s“ ‘-nižuje náročnost na přípravu vod látky.

Amoniové soli rovnání s obvykle zřete τ?-ϊΧ rychleji ných roztoků účinné

Vynález objasňují, nijak však neomezují následující pří• · · · · · ·· ·· • * · • · • · • · • · · · · · ·· » 4 • « klady praktického provedení. Pprocenta jsou míněny vždy hmotnostně, pokud není uvedeno jinak.

Příklady provedení vyn ál ezu

Příklad 1

Do roztoku 24 g Betanzonu vzorce Ha ve 2376 g 1,2-dichlorethanu se vlije sa stálého míchání při teplotě 20 až 50 o

C 1,7 aš 3 g amoniaku za vzniku suspense. Pevná, látka se odděl í filtrací př? teplot? 20 P a sa sníženého tlaku se zbaví rozpouštědla. Získá se 25,4 g aaoniuKhentazonu o teplotě tání 120 'C.

p-g f o i „ ,a o

Do w-bjl·»! pa q tfot,32n?>:; TT- t O g aCC-foCO Ovlije za stálého míchání při teplotě 30 a? 50 C 1,7 g a»oniaVu Arp.c? r; i ’: mben t a ?ηη se vy^ráží a při teplotě místnosti se odfiltruje. Získaný krystal i sát se zbaví rozpouštědla sa sníženého tlaku při teplotě 50 0. Získá se 19,5 g oqiqgbeníauo nu. o,-o Touh o ^r i l'.r.?s o- odpaří k suchu za sníženého tlaku při teplotě 50 C a získá se dalších 6 q amen iumbentasonu,

Příklad 3

Do suspense 24 g bentazonu vzorce I To o 200 g vody se za stálého míchání vnese 4,2 g uhličitanu amonného. Reakční směs se dále míchá 2 hodiny při teplotě 50 C a filtrací se zbaví pevných částic. Po odpaření roztoku za sníženého tlaku se získá 25,5 g actoniumbentasonu.

Příklad 4

Postupuje se stejně jako podle příkladě 3, avšak místo ·· 99 · · · • · · • · 9 * 9 9

9999 99 • 99

9999 •9 99 • 9 9 9

9 99

999 9 9

9 » • 9 9 · uhličitanu amonného se použije 7,9 g hydrogenuhličitanu amonného Získá se 9¹- , 5 g amen i < jshentaznnn

Příklad 5.

Do roztoku 26, 9 g t-entazonii sodnéhc ve 2í , 7 g vody se za stálého míchání při teplotě 50 C vnese 8 g dusičnanu amonného a reakční směs se míchá dále 1 hodinu. Po ochlazení na teplotu 20 C se sraženina odfiltruje, promyje se dvakrát 5 ml ledové

O vody a za sníženého tlaku se vysuší při teplotě 50 C. Získá se 16,9 g arnon i uabent azt .nu o 99% čistotě.

Příklad 6 p-.-k;gv6. — y.u-K jako pod 1 e příviajs 5, avšak místo dusičnanu amonného se použije 6,2 g foreiátu aBoniového. Výtěže v aTRon i o ?!>h eod, a 0000 < j <- 9 í g produkt, né 99,36 čistotu

Překlad 7

Rodák 9<1 g henka-ooH -aorcs TTa v 916 g 1,2- d í ob 1 ovaf '· · nu se za stálého míchání smísí při teplotě 50 až 60 C se 34 g vodného ařoriiaku (57 roztok amoniaku ve vodě) . Po ukončené přísadě se vodná fáze oddělí při teplotě 50 až 60 C. Při ch 1 azení vodné fáze se vysráží krystalický amoniuebentazon. Pevná látka se oddělí filtrací při teplotě 20 C a za sníženého tlaku se při teplotě 50 C zbaví zbytků rozpouštědla. Získá o

se 11 ,8 g amoniumbentazonu o teplotě tání 180 C. Z matečního louhu se odpaření» vody při teplotě 50 až 60 C a za sníženého tlaku získá dalších 1\7 g oneniu»bent32onu.

Příklad 9 ^ozfpk 9á g bentazonu vzorce Ila v 216 g 1,2-dichlorethanu se za stálého míchání smísí při teplotě 30 až 50 C se 22,5 ·* ·« » · · I • · 4 ► »· • · « • · ♦ ·« · *· ·» ·· ' ♦ ♦ · - « · ··

9 9 4 • * « g 20% vodného roztoku dimethylaminu. Po ukončené přísadě se vodná fáse oddělí při teplotě 50 aě 60 C a zd sníženého tlaku

Í1 se při teplotě 50 aš 60 C odpaří k suchu. Získá se 28 g dio methylasnoníumbentazonu (o teplotě tání 145 až 147 C o čistotě >99 % podle zjištění chromatografií HPLC na bentazon a titrací na diffiethylaffioniua).

Příklad 9

Při teplotě 50 až 60 C se míchá směs 24 g bentazonu vzorce Ha, 4, 8 g uhličitanu amonného, 220 g 1,2 dichlorethanu a 300 g vody. Fáze se oddělí a voda se odpaří při tepoptě 50 aš 60 C 2a sníženého tlaku. Získá se 25,5 g amoniuabentazonu.

Přiklad 10

Obdobně jako podle příkladu 9, avšak za použití 7,9 g hydrogenuhličitanu amonného se získá 25,5 g aaoniuRbentazonu.

Příklad 11

Suší se 20% vodný roztok amon i uabentazonu při teplotě vy soušecího vzduchu 120 C v granulátoru s vířivou vrstvou. Při tom se vstříkne roztok aííioniové soli za vzniku granul ováných amoniumbentazonu a zbytkový obsah vody je 0,4

Itřední velikost částic granulátu je 0,3 raro (největší průměr). Získaný granulát je bez prachového podílu a ve vodě se rychle rozpouští. Granulát není kromě toho hygroskopický, což znamená, že si zachovává tekutost í při dlouhodobém skladování ve vlhkém vzduchu.

Příklad 12

Do granul, átoru s vířivou vrstvou se vnese 75 g práškového síranu amonného. Do takto upraveného granulátoru se vstříkne ···» ·· ·* • · · · * · * ♦ · · ·

·. · · • ♦ · · · · ·· • ·

I · ··· • · ·· • *

9 *

- 20 375 g 20% vodného roztoku amoniumbentazonu při teplotě vysoušecího vzduchu 120 C. Aglomerací a vysušením vzniknou částice granulátu. Získaný granulát obsahuje 50 % amoniumbentazonu a má. zbytkový obsah vody O, 1 sž 0,5 %. Střední velikost částic granulátu je 1 aš 2 mm (největší průměr). Získaný granulát je bes prachového podílu a vs vodě se rychle rozpouští. Granulát není kromě toho hygroskopický, což znamená, Se si zachovává tekutost i při dlouhodobém skladování ve vlhkém vzduchu.

Příklad 13

Fyzikální chování produktů a) Zkouška hygroskcpičnosti solí ”e vakuu se vždy C. Vysušené vzorky se uskladní při tivní vlhkosti vzduchu 55% aš 65% s uší 1 g vzorek 48 hodin teplotě 20 měř se po vážného stavu vzorků, nárůst jejích hmotnosti. zuje schopnost tečení vzoru a jejich vzhled. Z skopičnosti absorbuji kritické substance mnoho aš do dosažení rovnovážného stavu. Tc vede ke při te plot ě 50 C a při reladosašení rovnoRovněž se posuhledi ska hygro vody se vzduchu spék ání 1át ek.

Výsledky jsou sestaveny do následující tabulky

Druh Re; lat.	v1hkost	Nárůst	Vlastnosti po uskladnění
sol i vzduchu	[%]	hmotnost i	[%]
sodná	55	12,6	shluky, spečení
drase1ná	55	6, 7	shluky, spečení
drase1ná	55	12,0	sbluky, spečen í
amoniová	55	0, 5	krystalický, tekutý
	65	0,5	krystal ický, tekutý

b) Zkouška chování solí ve fóliovém sáčku

Do fóliových sáčků se zataví 10 g látky. Fóliové sáčky ·· ···· «· . · *»·· ·· ·· » · · * » · ·« ·· · φ · • < · ·· ·· (fólie^: Monosol 8030, výrobce: Cris Cřaft lne., USA) se uskladdní na dobu 4 týdnů při různých teplotách v obalu nepropustném pro vodní páru. Stabilita fólií se projeví pružností fólií při

áhán í .	•lešti i že	se hen
c r< 1 ,	: křehne.	Kapřík
osf. i be	n t ozon.!.)	o Η π ó h 0
hkost i	obsažené	ve fól

ól ie, fólie zkřehne. Hapři klad zírat í fólie Monosol usavře ném oba1u ve 1ký Při teplotě místnosti poklesne obsah vlhkosti ve fól i i 2 původních 14 % na 6 % v rovnovážném stavu. Důsledkem je zkřehnutí filmu a prasknutí sáčku při mechanickém namáhání, odpovídajícím transportu, jako jsou nárazy a zatížení. Výsledky modelových testů jsou obsašeP .. _{7 x} . p ~ ] p '7 , ; -í j Z·- ·: í - l·-·. Ϊ : 7 _{voda r>>

¹ i 10 vθn αΡοπ i. ov

Op

ΟΠ

Ofl křehký, lákavý křehký , ] a.roavý pružný, stabilní nružný, slabi I n í v-siy

Použitím arooniových solí oproti sodný® a draselný» solím 3 i sopropy1 - 2, 1,3-benzothi adiazi n-4-on-2,2-di ox i du, které j sou silně hygroskopické, se dosáhne dobré skladovatelnosti a příznivých fyzikálních vlastností, které se projeví zejména při balení solí do plastových sáčků zachováním jejich pružnosti,

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob přípravy soli 3-isopropyl-2, 1,3-ben2othiadia2Ín4-on-2,2-dioxidu obecného vzorce I kde znamenají R¹ , R², R³ na sobě nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou nebo nižší hydroxyalkylovou skupinu, vyznačující se tím, že se nechává reagovat 3isopropyl-2, 1,3-benzothi adi az i n-4-on-2, 2-dioxid vzorce Ha (Ha) v organickém rozpouštědle s aminem obecného vzorce lila

   R²

   R¹- N - R³ (lila).
2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačuj ící se t í m, že se použije aminu obecného vzorce lila, kde znamenají R¹, R² a R³ atom vodíku.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící se t í m, že se jako rozpouštědla používá 1,2-dichlorethanu.
4. 4. Způsob přípravy soli 3-isopropy1 - 2, 1,3 - benzothiadiazin4-on-2,2-dioxidu obecného vzorce I • 99 9 «· »· ····

   9· 99

   R² r1- _N - R3

   I

   R⁴ _J (I) kde znamenají R¹ , R², R³ a R⁴ na sobě nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou nebo nižší hydroxyalkylovou skupinu, vyznačující se tím, že se nechává reagovat

   a) 3-isopropyl-2,1,3-benzothiadiazin-4-on-2,2-dioxid vzorce Ila (Ila) v organickém, prakticky s vodou nemísitelném rozpouštědle a popřípadě v přítomností vody, s aminem obecného vzorce lila

   R²

   R¹'

   R³ (lila) nebo s amoniovou solí obecného vzorce Illb,

   R²

   I rI- _N - _R3

   R⁴ χ<Φ (Illb) kde znamená X aniont kyseliny s hodnotou pKs větší než 4, nebo hydroxylovy iont a n počet záporných nábojů aniontu X a

   b) se sůl obecného vzorce I vyjme do vody.

   o.

   Způsob podle nároku 4, vyznačuj ící s e .·· ♦ · ·· »* • · · · «··· • ♦ * · · ·· • * · · ·· · · · • · ♦ · · » ·· ···· ·· ·· t í m, že se jako rozpouštědla používá 1,2-díchlorethanu.
5. 6. Způsob podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že se použije aminu lila nebo amoniové soli Illb, kde znamenají R¹ až R⁴ atom vodíku.
6. 7. Způsob přípravy soli 3-isopropyl-2,l,3-benzothiadiazin4-on-2,2-dioxidu obecného vzorce I kde znamenají R¹, R², R³ a R⁴ na sobě nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou nebo nižší bydroxyalkylovou skupinu, vyznačující se t í m, že se nechává reagovat

   a) 3 - isopropy1 - 2, 1,3-benzothiad iazin-4-on-2,2-dioxid vzorce Ha (Ha) ve vodě s amoniovou solí obecného vzorce Illb

   R²

   Rl- N - R³ _Xr@ (Illb) kde znamená X aniont kyseliny s hodnotou pKs větší než 4, nebo hydroxylový iont a n počet záporných nábojů aniontu X, nebo

   b) se sodná sůl bentazonu vzorce lib ·· ·· • « »·· · ·· • · · · • - · ·· • · · · Μ ♦ · · »· (lib) nechává reagovat ve vodě s amoniovou solí obecného vzorce IIIc —, ©

   R²

   I rI- _N- _R3 (Tlíc)

   R⁴ kde znamená Y aniont kyseliny a n počet negativních nábojů aniontu Y.
7. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že amoniová sůl obecného vzorce Illb obsahuje jako ahydroxyIový i ont.

   Způsob podle nároku 7, vy nacuj ící t í τη že amoniová sůl obecného vzorce IIIc obsahuje jako aniont Y uhličitanový nebo hydrogenuhličtanový ijónt

   JUĎr. Ivan KOREČEIt Advokátní a patentová kancelář 160 00 Praha 6, Na baště sv. Jiří 9 P.O. BOX 275, 160 4 i Praha 6