CZ219790A3

CZ219790A3 - Hydroxid hořečnatý, způsob jeho výroby a jeho použití

Info

Publication number: CZ219790A3
Application number: CS902197A
Authority: CZ
Inventors: Andreas Dipl. Ing. Meier; Michael Dipl. Ing. Grill
Original assignee: Veitscher Magnesitwerke-Actien-Gesellschaft
Priority date: 1989-05-05
Filing date: 1990-05-03
Publication date: 1998-04-15
Also published as: AU5528190A; HUT56795A; WO1990013516A1; DE59004217D1; IL94273A; IL94273A0; ZA903359B; DD294234A5; BG93579A; CA2032470A1; ATA107389A; SK278418B6; EP0427817A1; BR9006763A; CN1046878A; CA2032470C; AU636887B2; JPH03505863A; SK219790A3; KR920700162A

Description

(57) Anotace:

Hydroxid hořečnatý s částicemi, které jsou popřípadě opatřeny tenkým povlakem povrchově aktivní látky, má velkost částic, měřeno difrakcí laserových paprsků pod 10 .mi.m, střední velikosr částic vyšší než 0,8 m a nejvýše 3 .mi.m, obsah ve vodě rozpustných nečistot iontového typu s následnými hodnotami v hmotnostních dílech: Ca⁺⁺ lOOppm, Na⁺ 20 ppm, K⁺ 20ppm, SO4 ’ 1500 ppm, CT 1000 ppm a obsah Mn, Ni a Cu má hodnoty v hmotnostních dílech MnO 100 ppm, NiO 100 ppmn CuO 10 ppm. Způsob výroby hydroxidu hořečnatého spočívá v tom, že se oxid hořečnatý získaný hydropyrolýzou roztoku chloridu hořečnatého, zbaveného cizorodých látek smísí s vodou, vzniklý hydroxid hořečnatý se odfiltruje, filtrační koláč se promyje vodou bez obsahu solí a usuší. Tento materiál lze použít jako plnivo proti vzplanutí do plastů, zejména do termoplastů.

/

Hydroxid horečnatý, způsob jeho výroby a jeho použití

Oblast techniky

Vynález se týká jemně práškovaného hydroxidu horečnatého, který je vhodný zvláště jako nehořlavé plnivo do plastů, přičemž jeho částice jsou popřípadě opatřeny tenkým povlakem povrchově aktivní látky, jakož i způsobu výroby tohoto hydroxidu.

Dosavadní stav techniky

Jemně práškovaný hydroxid hořečnatý se často užívá jako nehořlavé plnivo do plastů, zejména na bázi termoplastů. V tomto případě se přidávají poměrně velká množství této látky, takže hmotnost hydroxidu hořečnatého činí polovinu až dvojnásobek hmotnosti plastu. Jemně práškované typy hydroxidu hořečnatého však mohou mít negativní vliv na mechanické vlastnosti uvedených hmot. Je možno pozorovat zejména sklon k přijímání vody, snížení pevnosti v tahu a rychlejší stárnutí těchto materiálů.

Často také je nepříznivě ovlivněna zpracovatelnost těchto plastů a také povrchový vzhled výrobků, a to zejména v závislosti na zrnitosti hydroxidu hořečnatého a na jeho obsahu vody.

V NSR patentovém spisu č. 2 624 065 se popisuje hydroxid hořečnatý se zvláštní strukturou částic, jímž mají být odstraněny uvedené nedostatky. Částice mají _3 mít deformaci ve směru (101) nejvýše 3 x 10 , velikost krystalků v tomtéž směru více než 80$, g a specifický povrch nižší než 20 m /g. Podle DE 2 659 933 je k překonání uvedených nevýhod zapotřebí ještě povlaků aniontových povrchově aktivních látek.

r* ··· r r » r ř řřř re t- r re r r e r r r e e r r e r r ř * e r r · · e r e eet · e r · · rcrrccr e> ·

Nyní se však ukázalo, že ani svrchu uvedené parametry nezajištují vhodnost hydroxidu horečnatého pro uvedené účely vzhledem k tomu, že v praxi dochází k nežádoucím jevům navzdory dodržení této struktury.

Vynález si klade za cíl navrhnout takový typ jemně práškovaného hydroxidu horečnatého, který by byl vhodný jako nehořlavé plnivo do plastů a odstraňoval svrchu uvedené nevýhody, ani po delší době by neovlivňoval chemické a fyzikální vlastnosti, zejména izolační schopnost a chemickou stálost, ani mechanické vlastnosti za přítomncs· ti vody a dalších vlivů prostředí. Hydroxid hořečnatý by měl být snadno zpracovatelný s plastem jako jeho nehořlavé plnivo, měl by zajištovat jeho dostatečnou pevnost a dobrý povrch výrobků.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu je tento úkol vyřešen hydroxidem hořečnatým, jehož velikost částic při měření difrakcí laserových paprsků je pod 1.0 mikrometrů, střední velikost částic (medián d_5Q) je v rozmezí více než 0,8 až nejvýš 3 mikrometry, obsah ve vodě nerozpustných nečistot iontového typu, zejména Ca⁺⁺, .Na⁺, K⁺, S0₄ a Cl^- leží v následujícím rozmezí hmotnostních dílů:

Ca⁺⁺ <1000 ppm, Na⁺ <20 ppm, K⁺ <20 ppm,

S0₄ <1500 ppm, Cl -=1000 ppm, přičemž obsah Mn, Cu a Ni v hydroxidu hořečnatém je nižší než (hmotnostní díly)

MnO <100 ppm, NiO <100 ppm, Cuo <10 ppm.

r t • · · · rrre *···

Použitím tohoto typu hydroxidu horečnatého je možno odstranit všechny svrchu uvedené nevýhody.

Pokusy bylo možno prokázat, že při použití hydroxidu horečnatého s dodržením svrchu uvedených hodnot ve vodě rozpustných nečistot iontového typu je možno udržet izolační vlastnosti předmětů z takto vyrobeného plastu na daleko lepších úrovních než při použití až dosud známých typů hydroxidu hořečnatého, a to zvláště při působení vlhkého prostředí. Mimoto je při dodržení uvedených hodnot možno zcela potlačit nabobtnání plastu působením vody, které bylo často možno pozorovat při použití dříve známých typů hydroxidu hořečnatého. . Mimoto se dosahuje velmi dobrých mechanických vlastností jako jsou pevnost, prodloužení při přetržení, tvarová stálost a také dobrá odolnost proti stárnutí. Při dodržení nízkého obsahu nečistot typu těžkých kovů je možno příznivě ovlivnit například oxidativní odbourávání plastu, které je prakticky vyloučeno. Také dodržení nejvyšší hodnoty velikosti zrn přispívá k dobrým mechanickým vlastnostem a k vyloučení nepříznivého vlivu například vody, vzhledem k tomu, že vzniká dobrý a uzavřený povrch výrobků, získaných z těchto plastů. Přitom velikost zrn uvedeného rozmezí přispívá také k dobré pevnosti v tahu. Dodržení střední hodnoty ’Μ,-θ velikosti částic hydroxidu přispívá jak k mechanickým vlastnostem plastů, tak k jejich odolnosti proti vzplanutí. Je také třeba zdůraznit, že měření velikosti částic je založeno na ohybu laserových paprsků. Při měření jiným způsobem je možno dospět k jiným výsledkům. Při měření ohybu laserových paprsků není zahrnut podíl částic nižší než 1 % hmotnostní.

Je zvláště výhodné, že při výrobě plastů dochází při použití svrchu uvedeného typu hydroxidu hořečnatého jako plniva ke vzniku řady příznivých mechanických vlast9 9 • · • · · · · *

- 4 ností. Například u elastomerů je možno dosáhnout dobré pevnosti v tahu a současně dobré houževnatosti.

Ve výhodném provedení je možno dosáhnout zvláště dobré odolnosti proti působení vody v případě, že se obsah Ca⁺⁺, Na⁺, K⁺, SC>₄ , Cl^- v hydroxidu horečnatém udržuje na následujících hodnotách:

Ca⁴”¹” < 500 ppm, Na⁺ C.10 ppm, K⁺ <t 10 ppm,

S0₄ < 800 ppm, Cl^- < 500 ppm.

Pokud jde o obsah těžkých kovů, ve výhodném provedení se obsah Mn, Cu a Ni udržuje na hodnotách Mno 50 ppm, NiO 50 ppm, CuO 5 ppm. Tímto způsobem je možno příznivě ovlivnit a prakticky úplně vyloučit katalytické odbourávání plastů.

Z hlediska odolnosti proti vzplanutí je dále výhodné, aby ztráta žíháním pro hydroxid horečnatý byla

Σ==· 30,0 %.

Elektrická vodivost hydroxidu horečnatého podle normy DIN 53208 je ve vodné suspenzi s výhodou <=17 500 /uS/cm, s výhodou <=300 ^uS/cm.

Pro dobré- mechanické vlastnosti plastu a výrobků z něho a vzhledem k účinku proti vzplanutí, má ve výhodném provedení hydroxid horečnatý nejvyšší velikost zrn 7 /um a střední hodnota je s výhodou 1 ± 0,2 /Utn.

Z hlediska zpracování hydroxidu horečnatého s plastem, zejména dispergování hydroxidu v plastu a současně z hlediska ovlivnění modulu elasticity plastu je výhodné, aby poměr průměrů částic hydroxidu horečnatého k výšce těchto částic byl v rozmezí 2 až 6, hodnota 3 až 4 je zvláště výhodná pro dispergovatelnost oxidu v plastu.

r ř • * • · e e r r r « · · * · · · ·· r • 9 · · · · · · e e · ·· · ··· · ··· « e · · · · · r re·· ···· ·· 99 99 9

- 5 Případný tenký povlak povrchově aktivní látky na částicích hydroxydu může působit další zlepšení dispergovatelnosti oxidu a další zlepšení mechanických vlastností plastu. Jde o poměrně malá množství až 2 %, vztaženo na hmotnost hydroxidu.

Vynález se rovněž týká způsobu výroby jemně práškovaného hydroxidu horečnatého, který spočívá v tom, že se suší rozprašováním roztok chloridu horečnatého, předem zbavený cizorodých látek, čímž se získá oxid hořečnatý s obsahem Ca⁺⁺, Na⁺, K⁺, S0₄ , Cl^- v množství:

Ca⁺⁺ C 1C 000 ppm, Na⁺ 1000 ppm, K⁺ C 1000 ppm,

S0₄ C 3000 ppm, Cl^- <Π100 000 ppm, a s obsahem

Mn, Cu a Ni (hmotnostní díly): MnO < 150 ppm, CuO <=dl5 ppm, NiO <7150 ppm, tento oxid hořečnatý se smísí s vodou a suspenze se nechá reagovat za míchání, vzniklý hydroxid hořečnatý se odfiltruje a filtrační koláč se jednou nebo několikrát promyje vodou zbavenou solí, pak se znovu zbaví vody a suší. Pro hydrataci oxidu hořečnatého se s výhodou užije voda zbavená solí.

Suspenze se s výhodou nechává reagovat za míchání při teplotě 55 ‘ až 100 °C. K rychlému a úplnému průběhu hydratace a k dosažení požadovaných hodnot je výhodné teplotní rozmezí 80 až 90 °C.

Tímto způsobem je možno jednoduše dosáhnout požadovaných zvláštních vlastností jemně práškovaného hydroxidu hořečnatého. Je však zapotřebí dbát toho, aby již chlorid hořečnatý byl získáván z vhodných materiálů jako, jsou olivín, serpentin, garnierit a další materiály s obsahem křemičitanů hořečnatých působením kyseliny chlorovodíkové s následným čištěním.

• · * e c r c e«e t

ř e

Získávání oxidu horečnatého způsobem podle vynálezu se provádí rozprašováním roztoku chloridu horečnatého za současného sušení tak, že se tento roztok rozprašuje do reaktoru, v němž se nacházejí horké plyny, vzniklé spalováním. Dochází k prakticky úplné pyrohydrolýze chloridu horečnatého, přičemž ostatní složky roztoku, například ve vodě rozpustné soli draselné, sodné nebo vápenaté zůstávají beze změny.

Zásadně by bylo možno užít také jiných postupů pro získání oxidu horečnatého. K získání hydroxidu horečnatého a oxidu horečnatého z mořské vody se tato voda mísí se suspenzí dolomitu nebo vápna, čímž se vysráží hydroxid hořečnatý, který se oddělí sedimentací a pak se promývá, načež je možno tento hydroxid působením tepla převést na oxid hořečnatý. Tento způsob je však zatížen přítomností cizorodých látek z mořské vody a také ze suspenze dolomitu nebo vápna a poskytuje tedy neuspokojivý výsledný produkt.

Vynález se rovněž týká použití jemně práškovaného hydroxidu horečnatého podle vynálezu, jako plniva odolného proti vzplanutí v plastech, zejména v termoplastech.

Praktické provedení vynálezu bude osvětleno následujícími příklady.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Do reakční nádoby se vloží 10 litrů vody, zcela zbavené solí a voda se zahřeje na 70 °C. Pak se přidá 850 g oxidu horečnatého, jehož chemická analýza a průměr částic jsou uvedeny v tabulce I, sloupec 1. Tento oxid • e e e e e

	- 7 -	• * e » · e * •·······	• · · · ·* r rr r • · · · · * c • · · · · · ·· e t • · · e f • · · · t e c
hořečnatý byl	získán pyrohydrolýzou	roztoku	chloridu
hořečnatého, byl	uveden do roztoku a	míchán 3	hodiny.
Pak byl produkt	odfiltrován a promyt	vodou. Po	usušení

byl získán výsledný produkt s chemickou analýzou a velikostí částic, které jsou uvedeny v tabulce II, sloupec 1. Elektrická vodivost tohoto materiálu byla ve vodné suspenzi 265 /US/cm. Poměr průměru částic k jejich výšce byl 3 až 4.

Příklad 2 litrů vody, zcela zbavené solí, se vloží do nádoby a zahřeje na teplotu 85 °C. Pak se přidají 2 kg oxidu hořečnatého s hodnotami chemické analýzy a velikostí částic z tabulky I, sloupec 2. Tento materiál byl získán pyrohydrolýzou roztoku chloridu hořečnatého a pak byl míchán 5 hodin s vodou. Produkt byl zfiltrován při teplotě 85 °C a promyt vodou. Po usušení byl získán produkt, jehož chemická analýza a velikost částic je uvedena v tabulce II, sloupec 2. Elektrická vodivost, která byla stanovena ve vodné suspenzi, byla 382 yUS/cm. Částice měly poměr průměru k výšce 5 až 6.

Příklad 3

1500 g hydroxidu hořečnatého, získaného podle příkladu 1 se intenzívně promíchá 15 minut v mísícím zařízení s 15 g alkoxysilanu, čímž dojde k povlečení částic tímto materiálem.

Příklad 4

K získání plastu se smísí 100 hmotnostních dílů polymeru ethylenu, propylenu a dřenu jako elastomerů v práškovité formě s 220 hmotnostními díly hydroxidu vápenatého z příkladu 1 a z výsledného materiálu se odlijí vstřikováním zkušební vzorky, které se zkoušejí r r r r » · e ř r r r t- r r r e * » · · r p r r · · · · t r r f re ····· eeer e r- e · · e r ppeeeffř · · ·· c

- 8 podle normy DIN 53670. Výsledky pokusů jsou uvedeny ve sloupci A tabulky III.

Příklad 5

Postupuje se způsobem podle příkladu 4, avšak užije se hydroxid hořečnatý, získaný podle přikladu 3. Výsledky zkoušek na vzorcích vyrobených stejným způsobem jsou uvedeny ve sloupci B tabulky III.

Srovnávací příklad 1

Postupuje se způsobem podle příkladu 4, avšak plast se vyrobí při použití hydroxidu horečnatého, získaného z mořské vody. Získané výsledky jsou uvedeny ve sloupci C tabulky III.

Srovnávací příklad 2

Postupuje se způsobem podle příkladu 4, avšak použije se hydroxidu hořečnatého, modifikovaného povrchově aktivní látkou podle DE 2 659 933. Z materiálu se vyrobí stejným způsobem vzorky, výsledky zkoušek jsou uvedeny ve sloupci D tabulky III.

Z tabulky III je zřejmé, že vzorky vyrobené z plastu s použitím hydroxidu hořečnatého podle vynálezu (sloupce A a B) , mají vysokou pevnost v tahu a současně dobrou tažnost, mimoto při uložení ve vodě tyto materiály jen nepatrně bobtnají.

V případě vzorků, které obsahují jako plniva běžný hydroxid hořečnatý z mořské vody (tabulka III, sloupec C), je možno pozorovat podstatně sníženou pevnost v tahu a zvýšené bobtnání. Při použití dalšího známého typu hydroxidu hořečnatého, modifikovaného povrchově ···· ··· · aktivní látkou (tabulka III, sloupec D), je možno pozorovat malé bobtnání, avšak silný pokles pevnosti v tahu.

Příklad 6

Při výrobě plastu bylo užito 100 hmotnostních dílů polypropylenu typu PP 8400 (LIůlo Ohem-ře) a 150 hmotnostních dílů hydroxidu hořečnatého z příkladu 1, po důkladném promísení byly vyrobeny odléváním vstřikováním zkušební vzorky, které byly zkoušeny na pevnost v tahu a tažnost podle normy DIN 53455, na rázovou houževnatost podle normy DIN 53453 a na vlastnosti při vzplanutí podle norem ASTM D 2853-77 a UL 94/V (3 mm). Mimoto byla zkoumána rychlost toku taveniny při teplotě 240 °C jako ukazatel zpracovatelnosti při odlévání vstřikováním. Výsledky jsou uvedeny v tabulce IV, sloupec A. Vzhledem k tomu, že látka se používá jako nehořlavá přísada, byla pro materiál stanovena také hodnota LOI (Limiting Oxygen Index), která ukazuje, jaký musí být nejmenší podíl molekulárního kyslíku v procentech v okolní atmosféře k tomu, aby bylo udrženo hoření. Norma UL 94/V (3 mm) stanoví pravidla (Underwrites Laboratory) k provádění zkoušek na nehořlavost vzorků s tlouštkou 3 mm ve vertikální poloze. Užívá se následujícího hodnocení: V-0 = nejlepší výsledek, V-l = střední výsledek a H.B. = látka je hořlavá.

Příklad 7

Postupuje se způsobem podle příkladu 6, užije se tentýž polypropylen, avšak hydroxid hořečnatý z příkladu 3. Výsledky, získané na výsledném materiálu, zpracovaném odléváním vstřikováním, jsou uvedeny ve sloupci B tabulky IV.

- 10 Srovnávací příklad 3

Postupuje se způsobem podle příkladu 6 při použití téhož polypropylenu, avšak užije se běžný hydroxid hořečnatý, získaný z mořské vody, stejně jako ve srovnávacím příkladu 1. Výsledný materiál se zpracovává na zkušební vzorky odléváním vstřikováním. Výsledky zkoušek jsou uvedeny ve sloupci C tabulky IV.

Srovnávací příklad 4

Postupuje se způsobem podle příkladu 6, při použití téhož polypropylenu, užije se hydroxid hořečnatý ze srovnávacího příkladu 2, modifikovaný povrchově aktivní látkou. Výsledky jsou uvedeny ve sloupci D tabulky IV.

Srovnávací příklad 5

Užije se polypropylen z příkladů 6 a 7 a ze srovnávacích příkladů 3 a 4 bez přidání hydroxidu hořečnatého. Výsledky jsou uvedeny ve sloupci E tabulky IV.

- 11 r p » p · ·♦* r · r r r » r r p r p p p P e r r e

p eeee * · • · p · · • ♦ re *Mr

Tabulka I
Oxid horečnatý	1	2
MgO (z rozdílu)	98,2	94,1	% hmotu
SiO₂	0,005	0,02	11
CaO	0,50	0,52	II
^A12°3	0,010	0,002	11
^F®2°3	0,007	0,004	II
MnO	0,0005	0,003	11
NiO	0,003	0,002	II
Na₂0	0,02	0,018	11
k₂o	0,02	0,012	II
^S04^_	0,04	0,065	II
Cl	1,2	5,28	II
Specifický povrch BET	5	4,7	2, m /g
Granulometrická analýza
Střední hodnota d_5Qvelikosti částic	2,43	2,43	/um
Horní hranice velikosti částic	24,6	24,6 .	/Um

(•fř r r r i

Tabulka II

Hydroxid horečnatý

2

Ztráta žíháním 2 hod.

při 1000 °C	30,5	30,52	% hmotn
Si0₂	0,012	0,021	II
^Fe2°3	0,005	0,002	II
^A12°3	0,003	0,002	II
CaO	0,006	0,001	II
Mg(0H)₂ (z rozdílu)	99,9	99,9	II
Na₂0	0,001	^0,001	tl
k₂o	^7 0,001	0,001	,1
so₄	0,028	0,017	11
01'	0,014	0,082	II
CuO	— 5	c 5	ppm
MnO	4	20	ppm
NiO	20	14	ppm
Specifický povrch BET	11	14,5	m /g
Granulometrická analýza
Velikost částic d_c_. □0 (střední hodnota)	1,19	1,41	/um
Horní hranice velikosti	6,0	5,0	/Um

částic • · t»ef

- 13 »··řrrr > » > ♦ ·· · • ·

Tabulka III

Zkoušky, které byly provedeny na zkušebních vzorcích

Zkouška	Plast	A	B	C	D
Tvrdost Shore A
DIN 5305		85	86	81	79,5
_2 Pevnost v tahu Nmm
DIN 5304
Původní hodnota		7,0	10,0	4,4	2,8
7 dní 135 °C	2)	10,2	12,8	6,3	2,8
28 dní ve vodě 50 °C	6,6	7,8	4,0	3,1
Tažnost % DIN 53504 Původní hodnota		224	185	212	534
7 dní 135 °C	2)	179	145	178	479
28 dní ve vodě 50 °C	247	230	422	464
2) Nabobtnání v % ve vodě
1. den		0,9	0,4	1,5	0,4
3. den		1,5	0,8	3,8	0,7
7. den		2,0	1,3	8,2	0,9
14. den		2,5	1,7	9,8	1,4
21. den		2,7	1,8	10,5	1,8
28. den		2,8	2,0	11,8	1,9
Vulkanizace
Nejnižší kroutící moment M_L	10,0	9,8	5,4	2,5
Nejvyšší kroutící moment	64,1	63,2	57,8	37,3

Vysvětlivky k tabulce III:

1) Zkoušky na stárnutí materiálu v horkém vzduchu byly prováděny podle normy DIN 53508 uskladněním na 7 dnů při teplotě 135 °C.

2) Uložení ve vodě bylo provedeno podle normy DIN 53521 tak, že zkušební vzorky byly uloženy na 28 dní při teplotě 50 °C do vody.

e e * t c r r r * · > · e * * <

» · e r « « » · r r * · * * ’ ► · e <

• · r e e p

Tabulka IV

Plast

Zkouška	A	B	C	D	E
2 Pevnost v tahu (N/mm )	25,0	20,8	18,2	18,0	23,0
Tažnost (m/m)	0,035	0,34	0,026	0,22	1
Rázová houževnatost
(KJ/m²)	10,0	o.Br.	3,0	o.Br.	o. Br
LOI (% 0₂)	27,0	n.b.	n.b.	23,8	17,1
Ul, 94/V (3 mm)	V-0	V-0	V-l	H.B	H.B
Tok materiálu při odlé-
vání vstřikováním
240 °C (cm)	13,5	14,0	6,0	15,0	15,0
Rázová houževnatost: o.	Br. = bez	zlomu

LOI:

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Hydroxid horečnatý, vhodný zejména jako plnivo, bránící vzplanutí, -p-ee použitý do plastů, vyznačující se tím, že velikost jeho částic,měřeno difrakcí laserových paprsků, je pod 10 mikrometrů, střední velikost částic je v rozmezí více než 0,8 až nejvýš 3 mikrometrů, obsah ve vodě rozpustných nečistot iontového typu, a to Ca⁺⁺, Na⁺, K⁺, S0₄ , Cl iontů, má následující hodnoty v hmotnostních dílech:

Ca⁺⁺ <1000 ppm, Na⁺ <120 ppm, K⁺ <20 ppm, S0₄ <1500 ppm,

Cl *1000 ppm, a obsah Mn, Ni a Cu v hydroxidu horečnatém má hodnoty v hmotnostních dílech

MnO <100 ppm, NiO <rlOO ppm, CuO <10 ppm.
2. Hydroxid horečnatý podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsah Ca⁺⁺, Na, K⁺, S0₄ ,

Cl iontů má hodnoty:

Ca⁺⁺< 500 ppm, Na* < 10 ppm, K⁺<10 ppm, S0₄ < 800 ppm,

Cl <500 ppm.
3. Hydroxid horečnatý podle nároku 1 nebo 2, v y značující se tím, že obsah Mn, Cu a Ni má hodnoty MnO *50 ppm, NiO <50 ppm, CuO <5 ppm.
4. Hydroxid horečnatý podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že ztráty hmotnosti hydroxidu horečnatého při žíhání jsou vyšší než 30,0 % hmotn.

r r r r r r r ř ·

P P · P P p · P f

P · P ρ P P P P * *

- II
5. Hydroxid hořečnatý podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že elektrická vodivost hydroxidu hořečnatého je nižší než 500/US/cm.
6. Hydroxid hořečnatý podle nároku 5, v y z n a čující se tím, že elektrická vodivost je nižší než 300/US/cm.
7. Hydroxid hořečnatý podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že střední velikost částic je 1 ± 0,2 mikrometrů.
8. Hydroxid hořečnatý podle nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že horní hranice velikosti jeho částic je pod 7 mikrometrů.
9. Hydroxid hořečnatý podle nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že poměr průměru primárních částic k jejich výšce je v rozmezí 2 až 6.
10. Hydroxid hořečnatý podle nároku 9, vyznačující se tím, že poměr průměru primárních částic k jejich výšce je v rozmezí 3 až 4.
11. Hydroxid hořečnatý, podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že jeho Částice jsou opatřeny povlakem povrchově aktivní látky.
12. Způsob výroby hydroxidu hořečnatého podle nároků

1 až 10,vyznačující se tím, že se oxid hořečnatý, předem získaný pyrohydrolýzou roztoku chloridu hořečnatého, zbaveného cizorodých látek, s obsahem Ca , Na , K⁺, S0₄ , Cl^- iontů s hodnotami v hmotnostních dílech» r e r · · · r · r · c · re a e ···· • · · ř • · e * • · · « • · e c. e • · e • · · e ř r c c g c, r er e * r e r r. r c e : t re <

- III Ca⁺⁺4.10 OOO ppm, Na⁺ <1000 ppm, K⁺<1000 ppm, S0₄“”<300 ppm, Cl” A100 OOO ppm, obsah Mn, Cu a Ni má hodnoty v hmotnostních dílech:

Mn0<150 ppm, Ni0<150 ppm, CuO <'15 ppm, smísí s vodou, suspenze se nechá reagovat za míchání, vzniklý hydroxid horečnatý se odfiltruje, filtrační koláč se jednou nebo opakovaně promyje vodou, zbavenou solí, pak se znovu zbaví vody a usuší.
13. Způsob podle nároku 12,vyznačující se t í m , že se hydratace oxidu horečnatého provádí ve vodězbavené solí.
14. Způsob podle nároků 12 a 13, vyznačující se tím, že se suspenze nechá reagovat za míchání při teplotě 55 až 100 °C.
15. Způsob podle nároku 14, vyznačuj íc í se tím , že se suspenze nechá reagovat za míchání při teplotě 30 až 90 °C.
16. Způsob podle nároků 12 až 15, vyznačující se t í m , že se užije roztok chloridu hořečnatého, získaný zpracováním materiálu s obsahem křemičitanu hořečnatého nebo hydrogenkřemičitanu hořečnatého jako olivínu, serpentinu, harnieritu a podobně působením kyseliny chlorovodíkové s následným čištěním získané suspenze.
17. Použití hydroxidu hořečnatého podle nároků 1 až 11, jako plniva bránícího vzplanutí do plastů, zejména termoplastů.