CZ20031924A3

CZ20031924A3 - Uspořádání pohonu pro tkací stroj a stroj na tvoření prošlupu

Info

Publication number: CZ20031924A3
Application number: CZ20031924A
Authority: CZ
Inventors: Valentin Krumm; Zwehl Dietmar Von; Michael Lehmann; Dieter Mayer
Original assignee: Lindauer Dornier Gesellschaft Mbh
Priority date: 2000-12-12
Filing date: 2001-11-22
Publication date: 2004-02-18
Also published as: WO2002048438A2; CN1908269A; DE50106742D1; DE10061717B4; RU2250276C2; WO2002048438A3; EP1486596A3; JP3983670B2; US6962171B2; JP2004514804A; RU2003121235A; US20040025956A1; DE10061717A1; EP1486596A2; CN1489652A; EP1366225B1; ATE299539T1; EP1366225A2

Description

Vynález se týká uspořádání pohonu pro tkací stroj a stroj na tvoření prošlupu s prostředky ke kompenzaci kolísání otáček pohonu tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu, přičemž tkací stroj má elektromotorický pohon spojený přímo nebo přes převodové prostředky s jeho hlavním hnacím hřídelem, přičemž stroj na tvoření prošlupu má elektromotorický pohon spojený přímo nebo přes převodové prostředky s jeho hnacím hřídelem, přičemž alespoň tkací stroj má prostředky k brzdění hlavního hnacího hřídele, přičemž s pohonem tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu je spojeno řídicí zařízení tak, aby bylo možno přenášet signály, a přičemž řídicí zařízení má regulační prostředky pro volitelný provoz jednoho výše zmíněného pohonu v závislosti na druhém výše zmíněném pohonu.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu EP-A 0 726 345 je známý pohon, který působí přes převodové elementy na hlavní hnací hřídel, který je opatřen řadicím ozubeným kolem. Toto řadicí ozubené kolo je v první poloze v záběru jak s ozubeným kolem alespoň pro pohon bidla tkacího stroje, tak i s ozubeným kolem alespoň pro pohon prostředků pro tvoření prošlupu, přičemž toto řadicí ozubené kolo je v druhé poloze v záběru pouze s jedním z obou ozubených kol.

Ze spisu WO 98/31856 je známý pohon tkacího stroje, jehož pohon je uspořádán koaxiálně s hlavním hnacím hřídelem a je s ním přímo spojen. Hlavní hnací hřídel tkacího stroje je prostřednictvím • · · · · · · • ··· ···· · • · · · · · · · ···· ··· ··· ··· ·· ·· hydraulického nebo pneumatického přestavovacího systému posuvný do jednoho směru tak, aby se pohon uskutečnil jen na zařízení na tvoření prošlupu. Hlavní hnací hřídel je dále motorem posuvný do druhého směru tak, aby pohon byl účinný jak pro bidlo, popřípadě pro jehlu k zanášení útku, tak i pro zařízení na tvoření prošlupu. To znamená, že tato poloha hlavního hnacího hřídele je polohou pro prováděný tkací provoz.

Výše zmíněná řešení vycházejí z centrálního pohonu a ze spojení tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu při tkacím provozu. Tímto způsobem se všechny střídavé momenty přenášejí hlavním hnacím hřídelem nebo alespoň jeho částmi. Zkruty, které přitom nastávají, přitom vytvářejí kmitání, které se přenáší na celou konstrukci, a které může způsobit zhoršení kvality tkaní, jakož i vysokou spotřebu proudu hnacího systému, a vysokou náchylnost celého stroje k výpadku. Spojení mezi tkacím strojem a strojem na tvoření prošlupu, které je provedeno se vzájemným tvarovým přizpůsobením spojovaných dílů, podléhá opotřebení a dochází v něm ke ztrátám.

Ani pro dimenzování pohonu nejsou výše zmíněná řešení výhodná, protože spojení mezi tkacím strojem a strojem na tvoření prošlupu, které je provedené se vzájemným tvarovým přizpůsobením spojovaných dílů, neustále vyžadují současné spuštění obou těchto strojů. Pro zabránění vzniku náběhových míst ve tkanině je tedy zapotřebí velmi vysoké startovní dynamiky, která, pokud se týká momentů jí vytvářených, vyžaduje použití motorů (pohonů) s extrémně malou setrvačností. Takové pohony potom ve většině případů mají tepelný moment (jmenovitý moment), který je pro trvalý provoz nedostatečný, takže musí být chlazeny, většinou olejem nebo vodou.

Další nevýhodou je, že přestavovací mechanismy upravené u těchto známých řešení pro řadicí ozubené kolo, popřípadě pro hlavní hnací hřídel, jsou přídavnými komponentami podléhajícími opotřebení, které mimoto vyžadují přídavných nákladů na údržbu.

Ze spisu EP 0 893 525 Al je známé uspořádání pohonu pro tkací stroj, které obsahuje tkací stroj s hnacím motorem jako hlavním motorem nebo vedlejším motorem, stroj na tvoření prošlupu s hnacím motorem, který je potom odpovídajícím způsobem vedlejším motorem nebo hlavním motorem, a řídicí zařízení. Řídicí zařízení je dimenzováno pro provádění takové regulační strategie, aby vedlejší pohon byl provozován vzhledem k hlavnímu pohonu se synchronní, popřípadě předcházející se nebo zpožďující se, úhlovou polohou. V tomto spise EP 0 893 525 Al není uvedeno, jakým způsobem mohou být u tohoto uspořádání pohonu co nejvíce kompenzována kolísání otáček pohonu stroje na tvoření prošlupu a tkacího stroje, vztaženo k hlavnímu hřídeli tkacího stroje a k hnacímu hřídeli stroje na tvoření prošlupu.

Ze spisu DE 44 36 424 Al je dále známý způsob pohánění tkacího stroje, u něhož se hlavní hřídel tkacího stroje otáčí pomocí alespoň jednoho elektromotorického pohonu spojeného koaxiálně s hlavním hřídelem. Tento elektromotorický pohon je připojen k elektrické síti a je v činném spojení s řídicí jednotkou. Pohon je ovládán řídicí jednotkou, s výhodou sinusovými řídicími signály, vytvářenými v řídicí jednotce, a sice tak, že hlavní hřídel je v průběhu jedné příslušné otáčky elektromotorickým pohonem s proměnnou rychlostí otáčení nebo úhlovou rychlostí urychlován nebo zpomalován.

Elektromotorický pohon je přitom vytvořen jako pohon stejnosměrným proudem, který je ovládán tak, aby někdy pracoval ♦ · • · · ·

jako motor na stejnosměrný proud a někdy jako generátor stejnosměrného proudu. V případě, že pohon pracuje jako motor na stejnosměrný proud, je napájen energií z elektrické rozvodné sítě, a v případě, že pohon pracuje jako generátor stejnosměrného proudu, dodává tento pohon vytvářenou elektrickou energii do elektrického rozvodné sítě.

Tím, že podle známého dosavadního stavu techniky jsou tkací stroj a stroj na tvoření prošlupu při startu provozovány v podstatě synchronně, je nutno z elektrické sítě při startu odebrat relativně vysoké celkové množství hnací energie. Tato okolnost platí jak pro tkací stroje, které jsou vybaveny alespoň jedním hlavním hnacím motorem, přičemž pohon stroje na tvoření prošlupu je odvozen od hlavního hnacího hřídele tkacího stroje, tak i pro tkací stroje, které jsou opatřeny uspořádáním pohonu podle spisu EP 0 893 525 Al.

Podstata vynálezu

Prvním úkolem vynálezu je vytvořit uspořádání pohonu, které umožní oddělený provoz tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu, a které bude prakticky kompenzovat kolísání otáček pohonu jak pro tkací stroj, tak i pro stroj na tvoření prošlupu, vztaženo na hnací hřídel příslušného stroje.

Druhým úkolem vynálezu je, při zahrnutí řešení prvního úkolu, provést fázi startu, neboli spuštění, tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu tak, aby energie odebraná z napájecí sítě, jakož i hnací výkon, který má být instalován, byla co nejmenší.

V následujícím textu bude používán pojem „běžný provoz“. Tím je označen provoz stroje, respektive strojního systému, od skončení náběhu až do začátku zastavování stroje. Probíhá-li tento běžný • · • · • · · · · · · · · • · · · «··· ···· ··· ··· ··· ·· ·· provoz u tkacího stroje a/nebo stroje na tvoření prošlupu s tkaninou, jedná se o tkací provoz. Výraz „tkací provoz“ je tedy zahrnut pod výrazem „běžný provoz“.

První uvedený úkol splňuje uspořádání pohonu pro tkací stroj a stroj na tvoření prošlupu s kompenzačními prostředky ke kompenzaci kolísání otáček pohonu tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu, přičemž tkací stroj má elektromotorický pohon spojený přímo nebo přes převodové prostředky s jeho hlavním hnacím hřídelem, přičemž stroj na tvoření prošlupu má elektromotorický pohon spojený přímo nebo přes převodové prostředky s jeho hnacím hřídelem, přičemž alespoň tkací stroj má prostředky k brždění hlavního hnacího hřídele, přičemž s pohonem tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu je spojeno řídicí zařízení tak, aby bylo možno přenášet signály, a přičemž řídicí zařízení má regulační prostředky pro volitelný provoz jednoho výše zmíněného pohonu v závislosti na druhém výše zmíněném pohonu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že kompenzační prostředky sestávají z alespoň jedné dílčí setrvačné hmoty působící na hlavní hnací hřídel tkacího stroje a z alespoň jedné dílčí setrvačné hmoty působící na hnací hřídel stroje na tvoření prošlupu, nebo jsou upraveny převodové prostředky, které umožní působení hmotnostního momentu setrvačnosti alespoň jedné setrvačné hmoty hlavního hnacího hřídele tkacího stroje, která se otáčí s elektromotorickým pohonem, na hnací hřídel stroje na tvoření prošlupu, přičemž pohon tkacího stroje sestává z více elektromotorických dílčích pohonů působících na hlavní hnací hřídel, přičemž pohon stroje na tvoření prošlupu je tvořen alespoň jedním z elektromotorických dílčích pohonů, působících na hlavní hnací hřídel, který je činně spojen přes převodové prostředky, jakož i, v případě daného motoru, přes pohon působící jako bezdotyková spojka, s hnacím hřídelem stroje na tvoření prošlupu, přičemž prostředky k brždění jsou s výhodou tvořeny prvními brzdicími • 9 • · · · · prostředky integrovanými do dílčích pohonů, které tkací stroj a stroj na tvoření prošlupu uvádějí do klidového stavu, přičemž dále jsou hlavnímu hnacímu hřídeli tkacího stroje přiřazeny druhé brzdicí prostředky, přičemž hnacímu hřídeli stroje na tvoření prošlupu jsou přiřazeny třetí brzdicí prostředky, a přičemž všechny elektromotorické dílčí pohony jsou spojeny s řídicím zařízením pro přenos signálů.

Hnací hřídel stroje na tvoření prošlupu je tedy opatřen přídavnými setrvačnými hmotami, které na něj působí, a které jsou v nejjednodušším případě provedeny jako rotačně symetrická tělesa homogenní hustoty spojená s tímto hnacím hřídelem, takže prakticky kompenzují kolísání otáček pohonu stroje na tvoření prošlupu, vztaženo na hnací hřídel, to znamená, že silně zmenšují podíl maximální okamžité hodnoty a minimální okamžité hodnoty hmotnostního setrvačního momentu. Tyto setrvačné hmoty působící přídavně na hnací hřídel způsobují podle věty o zachování točivosti mnohem menší přirozené kolísání otáček hnacího hřídele stroje na tvoření prošlupu. Tím se odpovídajícím způsobem při běžném provozu zmenší potřebné kladné a záporné urychlovací momenty pro regulaci otáček, popřípadě uložení, stroje na tvoření prošlupu, čímž se opět zmenší jak potřebný tepelný moment (jmenovitý moment) hnacího motoru, tak i příkon motoru z napájecí sítě.

Jako odlehčení hnacího motoru působí při běžném provozu přídavně i to, že zrušením polohové synchronizace mezi strojem na tvoření prošlupu a tkacím strojem je mimo kritické úhlové rozsahy strojů možné připustit přirozené kolísání otáčení hnacího hřídele stroje na tvoření prošlupu podle věty o zachování točivosti. Zátěžné momenty hnacího hřídele jsou tak vytvářeny pouze osnovními nitěmi, ztrátami způsobenými třením a regulací na potřebné otáčky pro následující kritický úhlový rozsah stroje.

• · · · · ·

Základem řešení druhého úkolu je, že již uvedené zrušení polohové synchronizace mezi strojem na tvoření prošlupu a tkacím strojem umožní oddělení těchto strojů od sebe při náběhu podle spisu DE 100 53 079 do té míry, že nejprve se spustí stroj na tvoření prošlupu a poměrně pomalu se urychlí na provozní otáčky, aby se s později spuštěným, poměrně rychle urychleným tkacím strojem, včas před prvním přírazem listu sjednotily otáčky a polohy v tolerancích přípustných pro běžný provoz, zejména pro tkací provoz.

Odpovídajícím způsobem je obráceně možné i pomalejší opětovné zabrždění stroje na tvoření prošlupu do klidového stavu oproti tkacímu stroji, viz rovněž spis DE 100 53 079.

Potřebné urychlovací a brzdicí momenty pro provoz stroje na tvoření prošlupu se mohou tímto způsobem zmenšit, v důsledku čehož, a na základě výše zmíněných stupňů volnosti pohybu při běžném provozu, nemusí být chování hnacího motoru stroje na tvoření prošlupu dynamicky optimalizováno, nýbrž může být optimalizováno z hlediska spotřeby.

Pohon hnacího hřídele tkacího stroje nyní může být proveden menší, neboť je odlehčen od stroje na tvoření prošlupu, což je přídavně podpořeno lehčí konstrukcí odpovídajících převodových stupňů tkacího stroje. Urychlovací moment potřebný zejména pro spuštění stroje se může zmenšit.

Podle vynálezu je však hlavní hnací hřídel opatřen přídavnými setrvačnými hmotami, které na něj působí, a které jsou v nejjednodušším případě provedeny jako rotačně symetrická tělesa homogenní hustoty, takže prakticky kompenzují kolísání otáček • · ·· ····

pohonu tkacího stroje, vztaženo na hlavní hnací hřídel, to znamená silně zmenšují podíl maximální okamžité hodnoty a minimální okamžité hodnoty hmotnostního setrvačního momentu. Tyto přídavné hmoty sice opět zvyšují potřebný urychlovací moment, avšak mají stejný kladný účinek na dimenzování pohonu jako u stroje na tvoření prošlupu. Rozložení přídavných hmot na obě strany hlavního hnacího hřídele tkacího stroje dále snižuje vznik kmitání způsobeného zkrutem hlavního hnacího hřídele a výše uvedených nevýhod s tím spoj ených.

Nastane-li působení přídavných hmot, vytvořených s výhodou jako rotačně symetrická tělesa homogenní hustoty s rovnoměrně rozloženou hmotou, na hlavní hnací hřídel tkacího stroje, popřípadě na hnací hřídel stroje na tvoření prošlupu přes vyrovnávací převod, je, vztaženo na příslušný hřídel, kromě dílčí kompenzace možná i úplná kompenzace kolísání otáček pohonu. Dimenzování takového vyrovnávacího převodu, spojené rovněž s cíleným snížením kmitání stroje, se provádí podle matematických pravidel, která jsou obšírně dokumentována v příslušné odborné literatuře.

Pro vyřešení druhého úkolu je dále podle vynálezu start stroje na tvoření prošlupu, který je zpožděn oproti startu tkacího stroje, proveden tak, aby následující start tkacího stroje byl podpořen jednak pohonem stroje na tvoření prošlupu a jednak kinetickou energií předanou stroji na tvoření prošlupu. Druhý dílčí úkol je ostatně řešen podle vynálezu znaky patentového nároku 23. Přitom je pohon vhodný k uvedení do klidu přiřazen stroji na tvoření prošlupu tak, že jeho stator nebo jeho rotor je spojen s hlavním hnacím hřídelem tkacího stroje tvarovým stykem, tj. se vzájemným tvarovým přizpůsobením spojovaných dílů, a to s výhodou koaxiálně nebo prostřednictvím převodu, zatímco naopak jeho rotor nebo stator je spojen s hnacím hřídelem stroje na tvoření prošlupu tvarovým stykem, tj. se © · • ··· • · • · · · vzájemným tvarovým přizpůsobením spojovaných dílů, a to s výhodou koaxiálně nebo prostřednictvím převodu. Dále je možnost pevného zabrždění, popřípadě aretování, hlavního hnacího hřídele tkacího stroje dána tím, že hnací hřídel stroje na tvoření prošlupu zůstane volně pohyblivý. Pro nejprve provedený rozběh stroje na tvoření prošlupu se výše popsaný pohon napájí proudem, zatímco současně hlavní hnací hřídel tkacího stroje zůstane pevně zabržděný. Toto silové působení mezi statorem a rotorem pohonu, to znamená kroutící moment, tak slouží k rozběhu stroje na tvoření prošlupu. Stroj na tvoření prošlupu se přitom urychlí až na otáčky vyšší než jsou otáčky potřebné pro tkací provoz, protože se mu opět odebere část jeho kinetické energie pro následující start tkacího stroje. Pro start, neboli spuštění, tkacího stroje se pevné zabrždění, respektive aretování, jeho hlavního hnacího hřídele uvolní, přičemž současně se do pohonu stroje na tvoření prošlupu přivádí proud tak, aby v případě trojfázových motorů - točivé pole vytvářející moment mělo podle typu motoru frekvenci, která má, když se vychází z otáček stroje na tvoření prošlupu, buď rychle klesající hodnotu, nebo předem stanovenou velmi malou hodnotu, respektive hodnotu 0 Hz. Přitom je nutno dbát na skutečnost, že frekvence točivého pole je definována rozdílem otáček mezi statorem a rotorem. To znamená, že točivé pole se v případě synchronizace při frekvenci 0 Hz snaží snížit frekvenci otáčení mezi statorem a rotorem na 0 radš’¹, popřípadě udržovat na hodnotě 0 radš’¹. Na tkací stroj tedy působí kroutící moment, který se snaží o synchronizaci jeho otáček s otáčkami stroje na tvoření prošlupu. Kromě toho však může být uspořádán ještě další pohon přímo přiřazený tkacímu stroji, který podporuje rozběh tkacího stroje a je za tím účelem z hlediska řízení sladěn s pohonem stroje na tvoření prošlupu. Při běžném provozu (tkacím provozu) tento pohon především kompenzuje ztráty (způsobené třením atd.) procesu (tkacího) přívodem odpovídající energie, zatímco pohon stroje na tvoření prošlupu funguje především jako bezdotyková spojka mezi • · • t tkacím strojem a strojem na tvoření prošlupu, to znamená, že zajišťuje jejich polohově synchronizovaný provoz.

Postup při brzdění probíhá odpovídajícím způsobem obráceně než provoz při startu. V zásadě mohou být použity i motory, které nejsou trojfázové, u nichž je řízení, popřípadě regulace, momentů sladěno s výše popsanými postupy.

Ze snížení špičkových momentů, to znamená ze zrovnoměrnění zatížení a ze zmenšení potřebných urychlovacích a brzdicích momentů, vyplývají uvedené výhody nejen pro hnací motory tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu, nýbrž i při dimenzování stavěcího členu, popřípadě měniče příslušného provozu.

Tkaniny se silně se střídající vazbou raportu mohou v závislosti na osnovních nitích způsobovat vznik velmi různých zátěžných momentů od cyklu k cyklu (jeden cyklus je přitom představován úplnou otáčkou hlavního hřídele tkacího stroje od jednoho přírazu k dalšímu přírazu paprsku).

Aby se potřeba momentů i po celém raportu zrovnoměrnila, připouští se rozdíl otáček mezi cykly různé vazby. Tkací stroj přitom musí, za účelem synchronizace se strojem na tvoření prošlupu v kritickém úhlovém rozsahu stroje, sledovat toto kolísání otáček, čímž jsou v kritickém úhlovém rozsahu stroje umožněny rozdíly v kinetické energii paprsku.

Za požadavkem na stejnou kvalitu přírazu útku paprskem následuje o sobě známé oddělení pohonů pro stroj na tvoření prošlupu a tkací stroj tím, že uvedené rozdíly v kinetické energii paprsku se kompenzují odpovídajícím posunem konce prošlupu vztaženým k úhlové poloze stroje. Posunutí konce prošlupu pro ovlivnění přírazu

0 « 0 00 0000

0 00 00 00 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0*0 «000 0 > 0 000000 ^{1 1} 00Φ0 000 000 ·«< ·· ·0 útku je možno s výhodou využít i pro tkaniny, které, což je většinou podmíněno útkovou nití, vyžadují měnící se provozní otáčky.

U provedení vynálezu podle nároku 23 je možno posunu konce prošlupu dosáhnout tím, že mezi statorem a rotorem pohonu stroje na tvoření prošlupu se vhodným napájením proudem dosáhne kroutícího momentu, který nemá žádný synchronizační účinek, to znamená, že nemá žádný spojovací účinek, nýbrž odpuzovači účinek pro vytvoření diferenční rychlosti. Ani krátkodobého vypnutí (proud = 0) tohoto pohonu nemůže být použito pro získání úhlového posuvu mezi tkacím strojem a strojem na tvoření prošlupu.

Další výhodné provedení vynálezu spočívá v tom, že pohon tkacího stroje se rozdělí na obě strany stroje a popřípadě rozloží do segmentů rozložených po celé délce hlavního hnacího hřídele. V obou případech je možno možností diferencovaného ovládání dílčích pohonů působit aktivně zejména proti měnícímu se otáčení hlavního hnacího hřídele, a tudíž proti kmitání s tím spojenému.

Dále existuje možnost navzájem spojit vložené obvody stavěčích členů/měničů stroje na tvoření prošlupu a tkacího stroje. Tímto způsobem může být využita nahromaděná energie jednoho pohonu jako využitelná energie pro druhý pohon. To nabízí i výhody pro zatížení sítě v průběhu startu tkacího stroje. Optimalizace vzájemného napájení energií stroje na tvoření prošlupu a tkacího stroje se přitom dosáhne vhodným nastavením stupňů volnosti pohybu v nekritickém úhlovém rozsahu stroje, jakož i vhodným nastavením průběhu hmotnostního momentu setrvačnosti tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu vůči sobě, a odpovídajícím dimenzováním výše zmíněných přídavných hmot. Tato opatření mají pro minimalizaci a zrovnoměrnění příkonu z napájecí sítě smysl i tehdy, když výše • · · ·

• · * · · • · · • · uvedený společný vložený obvod není upraven. Celkově vyplývají z tohoto technického provedení pohonu následující výhody:

Menší odběr proudu pro provoz celého stroje (tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu) oproti známým řešením.

Snížením tepelných momentů vznikne při stejném užitečném výkonu mnohem dříve možnost odpadnutí přídavného chlazení hnacích motorů než u známých řešení podle dosavadního stavu techniky.

Přídavnými hmotami u tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu vzroste vnitřní kinetická energie strojů, a tudíž i necitlivost na slabé, popřípadě kolísající, elektrické napájecí sítě v běžném provozu. To se týká zejména provedení vynálezu podle nároku 1 a 23, protože zde navíc pohony fungující jako spojka mezi tkacím strojem a strojem na tvoření prošlupu s malou potřebou výkonu zachovají synchronní běh tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu, přičemž v případě provedení podle nároku 23 může pohon tkacího stroje jako napájecí generátor při totálním výpadku sítě prostřednictvím části kinetické energie tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu dodat potřebný výkon pohonu stroje na tvoření prošlupu, fungujícího jako spojka.

Uspořádání podle nároku 1 nebo 23 navíc umožňují i ve fázi startu, a proto i ve fázi brždění, vyšší necitlivost vůči slabým, popřípadě kolísajícím, elektrickým napájecím sítím, protože pro kritický start tkacího stroje se využije kinetické energie stroje na tvoření prošlupu. Tím se například při podpětí v napájecí síti urychlí stroj na tvoření prošlupu na vysoké otáčky, takže tento stroj na tvoření prošlupu svou vyšší kinetickou energií kompenzuje menší energetickou připravenost způsobenou napájecí sítí.

• · · ·

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje schematicky uspořádání pohonu pro tkací stroj se setrvačnými hmotami uspořádanými neotočně na jeho hlavním hnacím hřídeli, obr. 2 schematicky uspořádání pohonu pro stroj na tvoření prošlupu se setrvačnými hmotami uspořádanými na jeho hnacím hřídeli, obr. 4 setrvačnou hmotu připojitelnou k otočně poháněnému hřídeli, obr. 5 uspořádání pohonu pro tkací stroje s prvním dílčím pohonem a druhým dílčím pohonem, obr. 6 uspořádání odlišné od uspořádání pohonu pro tkací stroje podle obr. 5, obr. 7 uspořádání pohonu pro tkací stroj a/nebo stroj na tvoření prošlupu, přičemž hnací hřídel je součástí lineárního motoru, a obr. 8 uspořádání pohonu pro tkací stroje s jedním pohonem a s dvěma setrvačnými hmotami působícími přes přídavné pohony.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je pohyb hlavního hnacího hřídele 1.8 tkacího stroje vyvozován hnacím motorem 1_, který sestává ze statoru 1.2, rotoru 1,3 a z integrované brzdy 1.1, přičemž tato brzda 1,1 plní v normálním případě pouze funkci přidržovací brzdy v klidovém stavu stroje. Rotor 1.3 a hlavní hnací hřídel 1.8 jsou pevně navzájem spojeny prostřednictvím spojky 1.4. Na hlavním hnacím hřídeli 1.8 jsou dále pevně uložena ozubená kola 1.6 a 1.9, která jsou v záběru s ozubenými koly 1.7 a 1.10. Ozubená kola 1.6 a 1,7 reprezentují levou a ozubená kola 1.9 a 1.10 pravou stranu převodu tkacího stroje.

• · · ·

Na hlavním hnacím hřídeli 1.8 jsou rovněž pevně uloženy přídavné setrvačné hmoty 1.5 a 1.11, které slouží především ke kompenzaci kolísání otáček pohonu tkacího stroje.

Pomocí separátního hnacího motoru 2 je uváděn podle obr. 2 do pohybu hnací hřídel 2.8 symbolicky znázorněného stroje na tvoření prošlupu. Tento hnací motor 2_ sestává ze statoru 2.2 a z rotoru 2.3, jakož i z integrované brzdy 2.1, přičemž tato brzda 2.1 plní v normálním případě pouze funkci přidržovací brzdy pro klidový stav stroje. Rotor 2.3 a hnací hřídel 2,8 jsou navzájem pevně spojeny spojkou 2.4. Na hnacím hřídeli 2.8 je dále pevně uloženo ozubené kolo 2.6, které je v záběru s ozubeným kolem 2,7. Ozubená kola 2.6 a 2,7 tedy představují převod stroje na tvoření prošlupu. Na hnacím hřídeli 2.8 je rovněž pevně uložena přídavná setrvačná hmota 2.5, která slouží především ke kompenzaci kolísání otáček pohonu stroje na tvoření prošlupu.

Symbol M znamená, že brzdy 1.1 a 2,1 způsobují zastavení příslušného stroje vůči „kostře“, to znamená vůči rámu stroje, popřípadě vůči zemi. Pro lepší názornost jsou na obr. 1 a 2 kromě brzdy 1,1, rotoru 1.3, spojky 1.4, hlavního hnacího hřídele 1,8 a hnacího hřídele 2.8 všechny ostatní komponenty těchto příkladných provedení znázorněny v řezu.

Obr. 3 neexistuje.

Obr. 4 znázorňuje setrvačnou hmotu 4,4, která může být k hřídeli 4.1 připojena, popřípadě od něho odpojena, pomocí bezdotykové spojky sestávající z dílů 4.2 a 4,3. Místo této spojky je možno použít i motor vhodný pro uvedení do klidového stavu, přičemž potom buď díl 4.2 označuje stator a díl 4.3 označuje rotor (= princip motoru s vnějším rotorem) nebo díl 4.3 označuje stator a díl • · · · · • · · · · · · • · · · · • · · · · · • · · · · · ··· ··· ·· ··

4.2 označuje rotor. S výhodou je při použití motoru přitom možno řídit, popřípadě regulovat, s použitím vhodného akčního členu (například měniče) kroutící moment působící mezi díly 4.2 a 4.3. Tímto způsobem je možno zkrut hřídele 4.1 snížit a/nebo zrovnoměrnit, čímž se i kmitání na hřídeli 4.1 sníží a jeho tichý chod zlepší.

Při použití motoru dále existuje i možnost provádět rozběh, jakož i zastavení (= brždění až do klidového stavu), pracovního stroje (tkacího stroje a/nebo stroje na tvoření prostupu) spojeného s hřídelem 4.1 tvarovým stykem, to znamená se vzájemným tvarovým přizpůsobením spojovaných dílů, nebo přitom podporovat jiný pohon.

Pro rozběh se u s výhodou pevně zabržděného pracovního stroje (a proto s pevně zabrzděným hřídelem 4,1, viz přídržná brzda 4.5) napájí proudem motor 4, sestávající z dílů 4.2 a 4.3, tak, aby se prostřednictvím jeho elektricky vytvořeného kroutícího momentu dosáhlo urychlení setrvačné hmoty 4,4 na konečné otáčky ω₄ι· Potom se brzda 4.5 pracovního stroje otevře, neboli uvolní, a do motoru 4 se přivádí proud tak, aby jeho elektricky vytvořený kroutící moment měl snahu snížit diferenci otáček mezi setrvačnou hmotou 4.4 a hřídelem

4.1 na 0 radš'¹. Přitom dojde k vyrovnání energie mezi setrvačnou hmotou 4.4 a pracovním strojem, to znamená, že setrvačná hmota 4.4 vydá energii do pracovního stroje, takže nakonec setrvačná hmota 4,4 a hřídel 4.1 rotují synchronně otáčkami ω₄₂, přičemž bez dalších opatření platí vztah ω₄₂ < ω₄ι. Motor 4 nyní pracuje jako bezdotyková spojka. Zastavení do klidového stavu se provede opačně než rozběh. To znamená, že nejprve se přivádí proud do motoru 4 tak, aby jeho elektricky vytvořený kroutící moment měl snahu vytvořit diferenci otáček mezi setrvačnou hmotou 4.4 a hřídelem 4.1 tak, aby se hřídel 4.1 působením tohoto kroutícího momentu zbrzdil až do klidového stavu. U pracovních strojů s nízkými ztrátami se přitom • · • · · · · obráceně otáčky setrvačné hmoty 4.4 opět zvýší. Je rovněž možné říci, že při rozběhu pracovního stroje se setrvačná hmota 4.4 a hřídel

4.1 navzájem „přitahují“, zatímco při zastavování do klidového stavu pracovního stroje se od sebe „odpuzují“.

Když je pracovní stroj bržděn, aby se uvedl do klidového stavu, přídržná brzda 4.5 se pro pevné zabrždění pracovního stroje opět zapojí do činnosti. Po zastavení pracovního stroje může setrvačná hmota 4.4 samozřejmě doběhnout nebo může být zastavena motorem 4 s příslušně menším zpětně dodávaným výkonem.

Použitím motoru £ jako spojky vznikne v zásadě rovněž možnost prostřednictvím tohoto motoru 4 a výše uvedeného akčního členu přeměnit energii vydávanou pracovním strojem a setrvačnou hmotou při brždění nikoli přes brzdicí odpory na ztrátové teplo, nýbrž využít funkce motoru 4 jako generátoru, to znamená umožnit brždění se zpětným získáváním energie a přivádět tuto energii zpět do elektrické napájecí sítě a/nebo do kondenzátorů a/nebo do jiných druhů akumulátorů energie.

Při dimenzování přídržné brzdy 4,5 ie nutno dbát na skutečnost, že sice plní funkci přídržné brzdy, avšak přitom musí mít tak velký přídržný moment, aby zaručila dosažení klidového stavu pracovního stroje proti urychlovacím a zpomalovacím momentům působícím při rozběhu a zastavování dílů 4.3 a setrvačné hmoty 4.4. Symbol M má stejný význam jako u provedení podle obr. 1.

Na obr. 5 je znázorněno uspořádání, které obsahuje motor 5_ jako pohon tkacího stroje, sestávající ze statoru 5 1 a rotoru 5.2, který je přes spojku 5.3 pevně spojen s hlavním hnacím hřídelem 5.7 tkacího stroje. Na tomto hlavním hnacím hřídeli 5.7 jsou dále pevně uložena ozubená kola 5.5 a 5.8, která jsou v záběru s ozubenými koly ·· ····

5.6 a 5.9. Ozubená kola 5.5 a 5.6 přitom představují levou stranu a ozubená kola 5.8 a 5.9 pravou stranu převodu tkacího stroje. Na hlavním hnacím hřídeli 5.7 je rovněž pevně uložena setrvačná hmota 5.4, která slouží především ke kompenzaci kolísání otáček pohonu tkacího stroje.

Hlavní hnací hřídel 5.7 je dále přes spojku 5,10 pevně spojen s hřídelem 5.11, na němž je pevně uložena komponenta 5.12 fungující opět jako rotor nebo stator motoru 5A. Odpovídajícím způsobem potom další komponenta 5.13 funguje jako stator nebo rotor, takže komponenty 5.12 a 5.13 spolu tvoří motor 5A. Tento motor 5A je vhodný pro uvedení do klidu a ve spojení s odpovídajícím akčním členem je provozován tak, aby mohl být řízen nebo regulován kroutící moment a/nebo mechanická úhlová rychlost mezi statorem a rotorem.

Na komponentě 5.13 jsou pevně uloženy setrvačná hmota 5.14 a ozubené kolo 5.15, přičemž ozubené kolo 5.15 je v záběru s ozubeným kolem 5.16. Ozubená kola 5,15 a 5.16 tvoří převodový stupeň stroje na tvoření prošlupu. Ozubené kolo 5.16 je pevně uloženo na hnacím hřídeli 5.17 stroje na tvoření prošlupu. Brzda 5.18 plní v normálním případě funkci přídržné brzdy pro hřídel 5.11, a tudíž i pro hlavní hnací hřídel 5,7 a stator 5.2. Brzda 5.19 plní v normálním případě funkci přídržné brzdy pro hnací hřídel 5.17. Symbol M má stejný význam jako u provedení podle obr. 1.

Je nutno poukázat na skutečnost, že hřídel 5.11 a komponenta

5.12 mohou být konstrukčně a funkčně sloučeny do jedné komponenty, to znamená přesně stejně jako rotor 5.2 přes spojku 5.3 je potom i rotor, popřípadě stator, motoru 5 A znázorněného s komponentami 5.12 a 5.13 spojen přes spojku 5.10 přímo s hlavním hnacím hřídelem 5.7.

• · ,:λ • · · · · ·

Při startu uspořádání podle obr. 5 se nejprve motor 5 A, sestávající z komponent 5.12 a 5.13, který je jako pohon přiřazen stroji na tvoření prošlupu, napájí proudem, zatímco brzda 5.19 je otevřená. Protože brzda 5.18 zůstává zavřená, začne komponenta 5,13 rotovat kolem komponenty 5.12, přičemž současně s komponentou 5.13 se do otáčení uvede i setrvačná hmota 5,14 a ozubené kolo 5.15. Tím se otáčí i ozubené kolo 5.16 a hnací hřídel 5.17 stroje na tvoření prošlupu. Motorem 5A. vytvořeným z komponent 5.12 a 5.13, se tímto způsobem stroj na tvoření prošlupu urychlí na otáčky Ofbm (vztažené na ozubené kolo 5.15). které jsou poněkud vyšší než provozní otáčky ®Betr požadované později pro hlavní hnací hřídel 5.7. Je-li dosaženo otáček ®fbm, je, zatímco se brzda 5.18 otevře, motor 5A, sestávající z komponent 5.12 a 5.13, napájen proudem tak, aby se jím elektricky vytvořeným kroutícím momentem dosáhlo rozdílu úhlových rychlostí mezi rotorem a statorem o hodnotě 0 radš'¹. V případě trojfázového motoru to znamená, že točivé pole vytvářející kroutící moment má podle typu motoru frekvenci, která má, když se vychází z otáček stroje na tvoření prošlupu, buď rychle klesající hodnotu, nebo předem stanovenou velmi malou hodnotu, respektive hodnotu 0 Hz. Tímto způsobem získá hlavní hnací hřídel 5.7 tkacího stroje urychlovací moment. Tkací stroj se rozběhne, přičemž tento rozběh odpovídajícím způsobem synchronizované - je podpořen motorem 5. vytvořeným ze statoru 5.1 a rotoru 5.2. Protože motor 5A vytvořený z komponent 5.12 a 5.13 se snaží o dosažení rozdílu úhlových rychlostí mezi rotorem a statorem o hodnotě 0 radš'¹, a proto jeho snahou je působit mezi tkacím strojem a strojem na tvoření prošlupu jako bezdotyková spojka, uskutečňuje se paralelně se zrychlením tkacího stroje snižování otáček, to znamená zpomalování stroje na tvoření prošlupu. Aby se oba stroje setkaly u požadovaných provozních otáček o_Betr, uskuteční se výše popsané s výhodou

9999 počáteční urychlení stroje na tvoření prošlupu na otáčky cofbm > ®Betr· Poměr zrychlení tkacího stroje a zpomalení stroje na tvoření prošlupu je rozhodujícím způsobem určen poměrem hmotnostních momentů setrvačnosti obou strojů. Volbou přídavných setrvačných hmot může být rozběh, jakož i poměr otáček C0FBM:a>Betr, ovlivňován v širokých mezích. Nemůže-li nebo nesmí-li být otáčky oífbm stroje na tvoření prošlupu větší než pozdější provozní otáčky ro_Betr, musí se od startu tkacího stroje pro kompenzaci výše popsaného zmenšení otáček stroje na tvoření prošlupu přivádět do celého systému (to znamená do tkacího stroje + stroje na tvoření prošlupu včetně pohonů a přídavných hmot) odpovídající množství přídavné energie, To je možné v první řadě při startu tkacího stroje motorem 5_ a/nebo motorem 5A, avšak v druhé řadě ještě i po provedeném rozběhu tkacího stroje motorem 5A, přičemž v druhém případě motor 5_ potom udržuje hlavní hnací hřídel 5.7 tkacího stroje proti zpětnému momentu vytvářenému motorem 5 A na provozních otáčkách. V druhém případě je nutno dbát na to, že stroj na tvoření prošlupu se musí vůči rozbíhajícímu se tkacímu stroji předbíhat o takový úhel natočení, aby se teprve s dosažením provozních otáček rovněž strojem na tvoření prošlupu úhly natočení obou strojů navzájem setkaly uvnitř požadovaného tolerančního okénka. Tím, že motor 5A, vytvořený z komponent 5.12 a 5.13, se po určitou dobu napájí proudem tak, aby elektricky vytvořený kroutící moment měl snahu vytvořit rozdíl úhlových rychlostí mezi rotorem a statorem o hodnotě Orads'¹, je možno při běžném provozu, to znamená i při tkacím provozu, v obou směrech přestavovat fázovou polohu mezi hlavním hnacím hřídelem 5.7 tkacího stroje a hnacím hřídelem 5.17 stroje na tvoření prošlupu, definovanou příslušným úhlem natočení. Řízení, popřípadě regulace, motoru 5A se přitom provádí tak, že s dosažením požadované nové fázové polohy se provede návrat zpět do jeho provozu jako spojka. V průběhu přestavování je - odpovídajícím ·· ···· • © © · ·· · • · • · © • · ···· ··· ·©· způsobem synchronizované - řízen, popřípadě regulován, i motor 5_, vytvořený ze statoru 5.1 a rotoru 5.2.

Brždění se provádí opačně ke spuštění. To znamená, že nejprve se tkací stroj odpovídajícím napájením motoru 5_, sestávajícího ze statoru 5.1 a rotoru 5.2, jakož i motoru 5 A, sestávajícího z komponent 5.12 a 5.13, proudem zbrzdí do klidového stavu. Při dosažení klidového stavu se brzda 5.18 uvede do činnosti. V průběhu brždění tkacího stroje - u bezztrátových strojů - opět vzrostou otáčky stroje na tvoření prošlupu (odpovídajícím způsobem opačně k výše popsanému startu neboli spuštění). Od klidového stavu tkacího stroje je potom stroj na tvoření prošlupu, vycházeje z jeho otáček, bržděn motorem 5A, vytvořeným z komponent 5.12 a 5.13.

Motory 5_, 5 A a jim přiřazené akční členy musí energii vydávanou pracovními stroji buď prostřednictvím brzdicích odporů měnit na ztrátové teplo nebo prostřednictvím provozu jako generátor, to znamená, že umožní brždění se zpětným získáváním energie, přivádějí energii zpět do elektrické napájecí sítě a/nebo do kondenzátorů a/nebo do jiných druhů akumulátorů energie.

Při dimenzování brzdy 5.18 ie nutno zohlednit ještě skutečnost, že sice pracuje jako přídržná brzda, avšak přitom musí mít tak velký přídržný moment, aby zaručila klidový stav hlavního hnacího hřídele

5.7 tkacího stroje a všech komponent s ní tvarovým stykem spojených vůči urychlovacím, popřípadě zpomalovacím, momentům působícím při rozběhu a zastavování stroje na tvoření prošlupu.

Principiálně může být uspořádání podle obr. 5 však provozováno i tak, aby se komponenty 5.12 a 5.13 motoru 5A při běžném provozu vůči sobě otáčely, to znamená, že motor 5A nepůsobí jako spojka, nýbrž úhlová rychlost mezi komponentami 5.12 a 5.13

0000 ······· • 0 0 0 0 · •0 · »·0· · • · · ·0«·

0·· 000 000 ·· ·· odpovídá součtu provozních otáček tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu, respektive jejich násobkům, podmíněným převody.

Obr. 6 znázorňuje uspořádání, které se od uspořádání podle obr. 5 liší v podstatě tím, že motor 5A, který je u provedení podle obr. 5 vytvořen z komponent 5.12 a 5.13, je rozdělen na dva motory 6_, 6 A. Jeden motor 6., který je vytvořen ze statoru 6.2 a rotoru 6.3, je uspořádán vlevo od levého převodu tkacího stroje. Tento levý převod je přitom představován ozubeným kolem 6.8 pevně uloženým na hlavním hnacím hřídeli 6.7 tkacího stroje a ozubeným kolem 6.9, které je s ním v záběru. Druhý motor 6A, který je vytvořen z rotoru

6.14 a statoru 6.15, je uspořádán vpravo od pravého převodu tkacího stroje. Tento pravý převod je přitom představován ozubeným kolem

6.10 pevně uloženým na hlavním hnacím hřídeli 6.7 tkacího stroje a ozubeným kolem 6,11, které je s ním v záběru. Spojení mezi rotorem 6,3, popřípadě statorem 6.15, uvedených motorů 6_, 6A a hlavním hnacím hřídelem 6.7 ie provedeno tak, že rotor 6.3 je nejprve pevně spojen s hřídelem 6.1 a stator 6.15 je pevně spojen s hřídelem 6,13, zatímco hřídel 6.1 je s hlavním hnacím hřídelem 6.7 spojen přes spojku 6.6 a hřídel 6.13 ie s hlavním hnacím hřídelem 6.7 spojen přes spojku 6.12. Možné sloučení hřídele 5.11 s komponentou 5.12 do jedné komponenty u provedení podle obr. 5 je rovněž možné mezi hřídelem 6.1 a rotorem 6.3, jakož i mezi hřídelem 6.13 a statorem 6.15. .

Hlavní hnací hřídel 6.7 tkacího stroje a/nebo hnací hřídel 6.19 stroje na tvoření prošlupu může být v podstatě použit přímo i jako rotor nebo stator. Spojky 6.6 a 6.12 by potom odpadly, stejně jako spojky 1.4, 2.4, 5.3 a 5.10 na předcházejících obrázcích. Z důvodů údržby se však zdá být výhodným připustit demontáž elektrických hnacích jednotek od hlavního hnacího hřídele 6.7 tkacího stroje, popřípadě od hnacího hřídele 6.19 stroje na tvoření prošlupu.

·· ····

Setrvačná hmota 6.5 je pevně spojena se statorem 6.2 a setrvačná hmota 6.16 je pevně spojena s rotorem 6.14. Toto uspořádání podle obr. 6 je výhodné zejména tehdy, když pohon stroje na tvoření prošlupu může být proveden ze dvou míst. Tento pohon se přitom s výhodou uskutečňuje zleva a zprava na hnací hřídel 6.19. Na obr. 6 je proto ozubené kolo 6.4 pevně spojeno se statorem 6.2 a je v záběru s ozubeným kolem 6.20, které je pevně uloženo na hnacím hřídeli 6.19 stroje na tvoření prošlupu. Dále je ozubené kolo 6.17 pevně spojeno se statorem 6.14 a je v záběru s ozubeným kolem 6.21, které je pevně uloženo na hnacím hřídeli 6.19.

Rozběh, vedení provozu a uvedení do klidu stroje na tvoření prošlupu se tedy provádí s oboustranným přiváděním, respektive odebíráním, momentů. Za tím účelem musí být levá hnací jednotka a pravá hnací jednotka odpovídajícím způsobem synchronizovány.

Pro sledování ztrát a pro podpoření rozběhu a zastavení tkacího stroje se s výhodou opět použije motor 5_ podle obr. 5, sestávající ze statoru 5.1 a rotoru 5.2, který je s výhodou přes spojku pevně spojen s hřídelem 6.1 a při činnosti je odpovídajícím způsobem synchronizován s dalšími pohony. Symbol M má stejný význam jako na obr. 1.

Na obr. 7 je znázorněn hřídel 7.3, který je s výhodou hlavním hnacím hřídelem tkacího stroje nebo hnacím hřídelem stroje na tvoření prošlupu. Na tomto hřídeli 7.3 jsou pevně uložena ozubená kola 7.1 a 7.7. Ozubené kolo 7.1 je přitom v záběru s ozubeným kolem 7.2 a ozubené kolo 7.7 ie v záběru s ozubeným kolem 7.8. Na hřídeli 7.3 je dále pevně uložena komponenta 7.5, která může elektricky fungovat buď jako stator nebo rotor lineárního motoru. Odpovídajícím způsobem tvoří komponenta 7.4 elektrický rotor nebo •9 «999

9099 090 »·· stator tohoto lineárního motoru, přičemž funkce komponenty 7.4 jako rotor je výhodná. Šipky 7.4’, znázorněné po obou stranách komponenty 7.4, symbolizují lineární pohyb. S komponentou 7.4 je pevně spojen rotační díl 7.6, s výhodou provedený jako třecí kolo. Tento rotační díl 7.6 je třením spojen s dalším rotačním dílem 7.9 fungujícím jako setrvačná hmota. Tento další rotační díl 7.9 ie potom rovněž proveden jako třecí kolo. Rotační díly 7.6 a 7.9 tak tvoří plynule přestavitelný převod. Přestavitelným převodem mezi rotačními díly 7.6 a 7.9 je možno odpovídajícím způsobem přestavovat hmotnostní moment setrvačnosti vyvozovaný rotačním dílem 7.9 vůči hřídeli 7.3.

Takové uspořádání je výhodné u změny otáček při běžném provozu, která je často podmíněna tkaninou, přičemž stroj se může rozbíhat nejprve proti hmotnostnímu momentu setrvačnosti, který je vůči hřídeli 7.3 malý, zatímco při běžném provozu se poměr ϋ otáček ϋ - (»76:a>79 mezi rotačními díly 7.6 a 7.9 zmenší (to znamená, že komponenta 7.4 mění rotačním dílem 7.6 svoji polohu ve směru k ose otáčení rotačního dílu 7.9). Tímto zmenšením získá hmotnostní moment setrvačnosti rotačního dílu 7.9 vůči hřídeli 7.3 na velikosti, protože s faktorem 1: U - U‘ zaniká, vztaženo k hřídeli 7.3.

Rotační díl 7.9 je pevně spojen s hřídelem 7.10. Hřídel 7.10 ie prostřednictvím - v obou směrech nekonečně otočného - ložiska 7.11 spojen s hřídelem 7.12, který je opět spojen s kostrou (objasnění kostry, popřípadě symbolu M, bylo provedeno při popisu obr. 1). Pro zastavení stroje se poměr ϋ otáček s výhodou minimalizuje. Stroj tak podle věty o zachování točivosti sníží sám od sebe svoji rychlost, čímž se podstatně odlehčí provozní brzda, ačkoli kinetická energie, kterou zachycuje, zůstane se změnou poměru ϋ otáček nezměněna.

··· ·· ·· ··· ·

Další vhodné opatření pro podpoření rozběhu a zastavování příslušného stroje spočívá v tom, že mezi komponentami 7.4 a 7.5 je možný nejen translatorní (= lineární), nýbrž přídavně i rotační pohyb. Tohoto rotačního pohybu se dosáhne s výhodou elektricky, to znamená odpovídajícím napájením proudem. Komponenty 7.4 a 7.5 potom tvoří - přídavně k funkci lineárního pohonu - pohon vhodný pro zastavení a sloužící jako spojka, jako je motor 5A, sestávající z komponent 5.12 a 5.13, na obr. 5. Pro rozběh se potom při zastaveném hřídeli 7.3 urychlí na příslušné otáčky nejprve rotační díl 7.9 a potom se kinetická energie rotačního dílu 7.9 využije pro rozběh stroje náležejícího k hřídeli 7.3. Opětovné zastavení tohoto stroje se provádí obráceně nebo tím, že přerušením napájení proudem již nebude existovat mezi komponentami 7.4 a 7.5 žádný kroutící moment, čímž se stroj odpojí od setrvačné hmoty tvořené rotačním dílem 7.9. Obloukové šipky přitom znázorňují směrovou souvislost mezi otáčkami 070:0)79. To znamená, že změní-li otáčky 076 svůj směr, změní se rovněž i směr otáček CO79.

Obr. 8 znázorňuje uspořádání, které může být s výhodou provozováno rovněž způsobem popsaným u provedení podle obr. 5. Uspořádání podle obr. 8 sestává z hlavního hnacího hřídele 8.1 tkacího stroje, na němž jsou pevně uložena ozubená kola 8.2 a 8.4, která jsou v záběru s ozubenými koly 8.3 a 8.5. Ozubená kola 8.2 a

8.3 přitom představují levou stranu a ozubená kola 8.4 a 8.5 pravou stranu převodu tkacího stroje. Hlavní hnací hřídel 8.1 ie dále přes spojku 8.6 pevně spojen s hřídelem 8.7, na němž jsou pevně uloženy komponenty 8.8 a 8.11, které jsou od sebe funkčně oddělené. Komponenta 8.8 funguje elektricky jako rotor nebo stator motoru. Odpovídajícím způsobem potom funguje komponenta 8.9 jako stator nebo rotor, takže komponenty 8.8 a 8.9 spolu tvoří motor 8B. Komponenta 8.9 je pevně spojena se setrvačnou hmotou 8.10. Rovněž •r *·«© »

• »•9 ·« ·· © · © • · · · · • · · · · · © • · · · © © ··· »·· «· ·© komponenta 8.11 funguje elektricky jako rotor nebo stator motoru. Odpovídajícím způsobem potom funguje komponenta 8.12 iako stator nebo rotor, takže komponenty 8.11 a 8.12 spolu tvoří motor 8_.

S komponentou 8.12 je dále pevně spojena komponenta 8.16, která funguje elektricky jako rotor nebo stator motoru. Odpovídajícím způsobem potom funguje komponenta 8.17 jako stator nebo rotor, takže komponenty 8.16 a 8.17 spolu tvoří motor 8A. Komponenta

8,17 je pevně spojena se setrvačnou hmotou 8.18.

S komponentou 8.12 je pevně spojeno ozubené kolo 8.13, které jev záběru s ozubeným kolem 8.14. Ozubená kola 8.13 a 8.14 tvoří, popřípadě představují, převodový stupeň stroje na tvoření prošlupu. Ozubené kolo 8.14 je pevně uloženo na hnacím hřídeli 8.15 stroje na tvoření prošlupu.

Brzda 8.19 plní v normálním případě funkci přídržné brzdy pro hřídel 8.7, a tudíž pro hlavní hnací hřídel 8.1. Brzda 8.20 plní v normálním případě funkci přídržné brzdy pro komponentu 8.12, a proto i pro ozubená kola 8.13 a 8.14 a pro hnací hřídel 8.15. Brzda

8.20 může být provedena tak, že navíc bude fungovat rovněž jako přídržná brzda pro komponentu 8.17, a tudíž i pro setrvačnou hmotu

8,18. Symbol M má stejný význam jako u provedení podle obr. 1.

Je nutno poukázat na skutečnost, že jednak komponenta 8.8 a hřídel 8.7 a jednak i komponenta 8.11 a hřídel 8.7 mohou být navzájem konstrukčně a funkčně sloučeny tak, že rotor, popřípadě stator, motoru 8B je přes spojku 8.6 přímo spojen s hlavním hnacím hřídelem 8.1 a jednak je spojen přímo s rotorem, popřípadě statorem, motoru 8_, popřípadě s ním dokonce tvoří výrobně technickou jednotku.

nabízí bvt na ···*>

0·· ·· · • · · » · · · ···· ··· ··· ·

Pro start, neboli spuštění uspořádání podle obr. 8, se více možností. Podle principu objasněného podle obr. 4 může požadované otáčky v zásadě prostřednictvím motoru 8B urychlena nejprve setrvačná hmota 8.10 a/nebo prostřednictvím motoru 8 A setrvačná hmota 8.18, aby se následně jejich kinetické energie využilo pro start tkacího stroje (v případě setrvačné hmoty 8.10), popřípadě ke startu stroje na tvoření prošlupu (v případě setrvačné hmoty 8.18).

Nyní bude popsán následující startovací postup: Nejprve se provede současný rozběh setrvačné hmoty 8.10 (motorem 8B) a otevřením brzdy 8.20 - stroje na tvoření prošlupu společně se setrvačnou hmotou 8.18 (motorem 8_), to znamená, že motor 8A funguje jako bezdotyková spojka. Směr otáčení setrvačné hmoty 8.10 je opačný ke směru otáčení stroje na tvoření prošlupu a setrvačné hmoty 8.18. Po provedeném rozběhu se brzda 8.19 otevře a do motoru 8B se přivádí proud tak, že tento motor 8B se podle objasnění provedeného u obr. 4 snaží zmenšit rozdíl mezi otáčkami hřídele 8.7 a setrvačné hmoty 8.10 na hodnotu 0 radš'¹. Tímto způsobem se hřídel 8.7, a tudíž i hlavní hnací hřídel 8.1, tkacího stroje urychlí. Tento rozběh tkacího stroje je podpořen současným přívodem proudu do motoru 8_ tak, aby jeho elektricky vytvořený kroutící moment způsobil otáčení komponent 8,11 a 8.12, a tudíž tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu, proti sobě. To znamená, že komponenty 8.11 a 8.12 se od sebe „odpuzují“. Zrychlování účinná vždy pro tkací stroj a pro stroj na tvoření prošlupu jsou vůči sobě (u jinak bezztrátového a bezsilového systému) v obráceném poměru ke svým hmotnostním momentům setrvačnosti. Působí-li motor 8 A jako bezdotyková spojka, přičte se k vlastnímu hmotnostnímu momentu setrvačnosti stroje na tvoření prošlupu i hmotnostní moment setrvačnosti setrvačné hmoty 8.18. Výsledkem toho je, že stroj na ·· ··· · tvoření prošlupu s takovou setrvačností se ještě dodatečně nepatrně zrychlí, zatímco současně se tím podpoří rozběh tkacího stroje.

Při běžném provozu kompenzuje motor 8. ztrátové energie tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu elektricky vytvářeným kroutícím momentem, který udržuje opačné pohyby tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu. Aby se poměr zrychlení tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu - například pro přestavení fázové polohy úhlu tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu vůči sobě nebo při změně vazby - mohl měnit, mohou být za prvé odpovídajícím způsobem řízeny nebo regulovány elektricky vytvářené kroutící momenty motoru 8A a/nebo motoru 8B nebo za druhé se do jednoho z motorů 8A, 8B nebude přivádět proud. V prvním případě je tedy možno vytvořením protisil k motoru 8. a v druhém případě změnou účinného hmotnostního momentu setrvačnosti tkacího stroje nebo stroje na tvoření prošlupu měnit poměr zrychlení (tkacího stroje ke stroji na tvoření prošlupu). S dosažením požadované fázové polohy se motor 8A a/nebo 8B, který byl mezitím provozován jinak, vrátí do stavu, v němž je provozován jako spojka.

Protože postup brždění se může v zásadě provádět opačně než postup startování, existuje i zde více možností. Na rozdíl od podrobně popsaného startu se nejprve zastaví tkací stroj a potom následně i stroj na tvoření prošlupu. Je však rovněž možné i současné zastavení obou strojů. Za tím účelem se do motoru 8_ přivádí proud tak, že tento motor 8. se snaží kroutícím momentem, který vytváří, uvést rozdíl otáček mezi komponentou 8.11 a hlavním hnacím hřídelem 8.1 tkacího stroje na jedné straně a komponentou 8.12 na druhé straně na hodnotu 0 radš'¹, což znamená, že komponenty 8.11 a

8.12 se navzájem „přitahují“. Současně se do motorů 8A a 8B přivádí proud tak, že tyto motory 8A a 8B svými kroutícími momenty, které vytvářejí, podpoří postup brždění tkacího stroje (motor 8B) a stroje • · na tvoření prošlupu (motor 8A). To znamená, že motory 8A a 8B nyní působí přesně stejně jako motor 5A na obr. 5, když tento motor 5A, který předtím fungoval při běžném provozu jako spojka, zastavuje tkací stroj. Tak jako při tomto zastavování tkacího stroje podle obr. 5 u bezztrátových strojů dochází ke vzrůstu otáček stroje na tvoření prošlupu, zvýší se i zde - u bezztrátových strojů - při zastavování tkacího stroje otáčky setrvačné hmoty 8.10 a při zastavování stroje na tvoření prošlupu otáčky setrvačné hmoty 8.18. V klidovém stavu tkacího stroje se brzda 8.19 uvede do činnosti a v klidovém stavu stroje na tvoření prošlupu se uvede do činnosti brzda 8.20. Po zastavení tkacího stroje nebo stroje na tvoření prošlupu mohou setrvačné hmoty 8,10 a 8.18 samozřejmě doběhnout nebo se mohou pomalu zastavit prostřednictvím motoru 8A, 8B s odpovídajícím malým zpětným získáváním energie.

Motory a jim přiřazené akční členy musí přeměnit energii vydávanou pracovními stroji nikoli přes brzdicí odpory na ztrátové teplo, nýbrž využít funkce motoru jako generátoru, to znamená umožnit brzdění se zpětným získáváním energie a přivádět tuto energii zpět do elektrické napájecí sítě a/nebo do kondenzátorů a/nebo do jiných druhů akumulátorů energie.

Při dimenzování brzdy 8.20 ie nutno dbát na skutečnost, že se sice jedná o přídržnou brzdu, která však musí mít tak velký přídržný moment, aby zaručila klidový stav komponenty 8.12 a všech s ní tvarovým stykem spojených komponent proti urychlovacím nebo zpomalovacím momentům působícím při rozběhu a zastavování komponenty 8.17 a setrvačné hmoty 8.18.

Při dimenzování brzdy 8.19 ie nutno dbát na skutečnost, že se sice jedná o přídržnou brzdu, která však musí mít tak velký přídržný moment, aby zaručila klidový stav komponenty 8.7 a všech s ní • · tvarovým stykem spojených komponent proti urychlovacím nebo zpomalovacím momentům působícím při rozběhu a zastavování komponenty 8.9 a setrvačné hmoty 8.10, jakož i, podle způsobu provozu, komponenty 8.12, ozubených kol 8.13 a 8.14, hnacího hřídele 8.15 a komponenty 8,16, popřípadě komponenty 8.12, ozubených kol 8.13 a 8.14, hnacího hřídele 8.15 a komponenty 8.16, komponenty 8,17 a setrvačné hmoty 8.18.

V zásadě je nutno poukázat na to, že přiřazení tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu k hnacímu systému může být provedeno i přesně obráceně, to znamená, že hřídel 8.1 bude hnacím hřídelem stroje na tvoření prošlupu, zatímco hřídel 8.15 bude hlavním hnacím hřídelem tkacího stroje. Ozubená kola 8.2 až 8.5 by potom byla spojena s hřídelem 8.15, zatímco převodové prostředky stroje na tvoření prošlupu by byly spojeny s hřídelem 8.1.

FIS fiofá ~ • · ······

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Uspořádání pohonu pro tkací stroj a stroj na tvoření prošlupu s kompenzačními prostředky ke kompenzaci kolísání otáček pohonu tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu, přičemž

a) tkací stroj má elektromotorický pohon spojený přímo nebo přes převodové prostředky s jeho hlavním hnacím hřídelem, přičemž

b) stroj na tvoření prošlupu má elektromotorický pohon spojený přímo nebo přes převodové prostředky s jeho hnacím hřídelem, přičemž

c) alespoň tkací stroj má prostředky k brždění hlavního hnacího hřídele, přičemž

d) s pohonem tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu je spojeno řídicí zařízení tak, aby bylo možno přenášet signály, a přičemž

e) řídicí zařízení má regulační prostředky pro volitelný provoz jednoho výše zmíněného pohonu v závislosti na druhém výše zmíněném pohonu, vyznačující se tím, že kompenzační prostředky sestávají z alespoň jedné dílčí setrvačné hmoty (1.5, 1.11, 5.4, 5.14, 6.5, 6.16, 8.10, 8.18) působící na hlavní hnací hřídel (1.8, 5.7, 6,7, 8.1) tkacího stroje a z alespoň jedné dílčí setrvačné hmoty (2.5, 5.14, 6.5, 6.16, 8.10, 8.18) působící na hnací hřídel (2.8, 5,17, 6,19, 8.15) stroje na tvoření prošlupu, nebo jsou upraveny převodové prostředky, které umožní působení hmotnostního momentu setrvačnosti alespoň jedné setrvačné hmoty hlavního hnacího hřídele tkacího stroje, která se otáčí s elektromotorickým pohonem (5, 5A, 6, 6A, 8, 8A, 8B), na hnací hřídel (5.17, 6.19, 8.15) stroje na tvoření prošlupu, přičemž pohon tkacího stroje sestává z více elektromotorických dílčích pohonů (5A, 6, 6A, 8, 8A, 8B) působících na hlavní hnací hřídel (5.7, 6.7, 8.1), přičemž pohon stroje na tvoření prošlupu je tvořen alespoň jedním z elektromotorických dílčích pohonů (5A, 6, 6A, 8, 8A, 8B), působících na hlavní hnací hřídel (5.7, 6.7, 8.1), který je činně spojen přes převodové prostředky, jakož i, v případě motoru (8B), přes pohon (8) působící jako bezdotyková spojka, s hnacím hřídelem stroje na tvoření prošlupu, přičemž prostředky k brždění jsou s výhodou tvořeny prvními brzdicími prostředky integrovanými do dílčích pohonů, které tkací stroj a stroj na tvoření prošlupu uvádějí do klidového stavu, přičemž dále jsou hlavnímu hnacímu hřídeli tkacího stroje přiřazeny druhé brzdicí prostředky (1.1, 4.5, 5.18,

6.18, 8.19), přičemž hnacímu hřídeli stroje na tvoření prošlupu jsou přiřazeny třetí brzdicí prostředky (2.1, 5.19, 6.22, 8.20), a přičemž všechny elektromotorické dílčí pohony (1,2, 5, 5A, 6, 6A, 8, 8A, 8B) jsou spojeny s řídicím zařízením pro přenos signálů.
2. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že dílčí setrvačná hmota (1.5, 1.11) je vždy uspořádána na konci hlavního hnacího hřídele (1.8) tkacího stroje a setrvačná hmota (2.5) je uspořádána na konci dílčího pohonu (2) přiřazeného hnacímu hřídeli (2.8) stroje na tvoření prošlupu.
3. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že dílčí setrvačné hmoty (1.5, 1.11, 5.4, 5.14, 5.6, 6.16) jsou vytvořeny jako rotačně symetrická tělesa homogenní hustoty a na hlavní hnací hřídel (1.8, 5.7, 6.7) působí rovnoměrně rozloženou hmotou.
4. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že dílčí setrvačné hmoty (8.10, 8.18) jsou vytvořeny jako rotačně symetrická tělesa homogenní hustoty a na hlavní hnací hřídel (8.1) působí rovnoměrně rozloženou hmotou.
5. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že hmotnostní moment setrvačnosti alespoň jedné dílčí setrvačné hmoty (5.14, 6.5, 6.16, 8.10, 8.18) přiřazené hlavnímu hnacímu hřídeli (5.7,
6.7, 8.1) tak, že se s ním otáčí, může být přenášen na hnací hřídel (5.17, 6.19, 8.15) stroje na tvoření prošlupu přes převodové prostředky (5.15, 5.16, 6.4, 6.20, 6.17, 6.21, 8.13, 8.14).

6. Uspořádání podle nároku 5, vyznačující se tím, že převodové prostředky sestávají z ozubeného kola (5.15, 6.4, 5.17, 8.13) spojeného s první rotační komponentou (5.13, 6.2, 6.14, 8.11) elektromotorického dílčího pohonu (5A, 6, 6A, 8) a z ozubeného kola (5.16, 6.20, 6.21, 8.14) neotočně spojeného s hnacím hřídelem (5.17,

6.19, 8.15) stroje na tvoření prošlupu, přičemž obě ozubená kola (5.15, 6.4, 5.17, 8.13, 5.16, 6.20, 6.21, 8.14) jsou ve vzájemném permanentním záběru.
7. Uspořádání podle nároku 5, vyznačující se tím, že převodové prostředky mají převod proměnný plynule nebo stupňovaně.
8. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhá nebo třetí brzda (1.1, 2.1, 5.18, 5.19, 6.18, 6.22, 8.19, 8.20) přiřazená vždy hlavnímu hnacímu hřídeli (1.8, 5.7, 6.7, 8.1) tkacího stroje a hnacímu hřídeli (2.8, 5.17, 6.19, 8.15) stroje na tvoření prošlupu je přídržnou brzdou uspořádanou pevně ve stroji.
9. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že prvními brzdicími prostředky jsou elektromotorické dílčí pohony samotné, které při brždění pracují jako generátory.
10. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že dílčí setrvačné hmoty, které jsou činné, jsou alespoň při brždění hřídelů odpojitelné.
11. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že dílčí pohony vždy realizují cíleně řízené a regulovatelné relativní pohyby a cíleně řízené a regulovatelné kroutící momenty mezi příslušnými setrvačnými hmotami a přiřazeným hřídelem.
12. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že spolurotující setrvačné hmoty obsahují prostředky ke změně velikosti a/nebo průběhu svého hmotnostního momentu setrvačnosti.
13. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedení alespoň jedné ze spolurotujících setrvačných hmot na hlavním hnacím hřídeli tkacího stroje se provádí pomocí vložených převodových prostředků.
14. Uspořádání podle nároku 13, vyznačující se tím, že převodové prostředky tvoří alespoň jeden vyrovnávací převod.
15. Uspořádání podle nároku 14, vyznačující se tím, že vyrovnávací převod má převodovou funkci, která způsobuje spojení mezi hlavním hnacím hřídelem tkacího stroje a setrvačnou hmotou, přičemž tato převodová funkce při periodickém průběhu obsahuje uvnitř tohoto průběhu bodově a/nebo intervalově zrušení vazby mezi hlavním hnacím hřídelem a setrvačnou hmotou.
16. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že přiřazení alespoň jedné ze spolurotujících setrvačných hmot k hnacímu hřídeli stroje na tvoření prošlupu se provádí vložením převodových prostředků.
17. Uspořádání podle nároku 16, vyznačující se tím, že převodové prostředky tvoří alespoň jeden vyrovnávací převod.
18. Uspořádání podle nároku 17, vyznačující se tím, že vyrovnávací převod má převodovou funkci, která způsobuje spojení • · · · · · * · 9 9 9 • · * · • 4 4 · · • 9 9 9 9 • ··· ·· ·· mezi hnacím hřídelem stroje na tvoření prošlupu a setrvačnou hmotou, přičemž tato převodová funkce při periodickém průběhu obsahuje uvnitř tohoto průběhu bodově a/nebo intervalově zrušení vazby mezi hlavním hnacím hřídelem a setrvačnou hmotou.
19. Uspořádání podle nároku 14 nebo 17, vyznačující se tím, že prostřednictvím alespoň jednoho vyrovnávacího převodu spolurotující setrvačná hmota (setrvačné hmoty) úplně kompenzuje kolísání otáček pohonu týkajícího se hlavního hnacího hřídele tkacího stroje nebo týkajícího se hnacího hřídele stroje na tvoření prošlupu.
20. Uspořádání podle nároku 12, vyznačující se tím, že prostředky jsou spojeny s řídicím zařízením tak, aby mohly být přenášeny signály, přičemž prostředky jsou provozovány s výhodou uvnitř regulačních obvodů.
21. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že hlavní hnací hřídel tkacího stroje je rotorem nebo statorem alespoň jednoho dílčího pohonu.
22. Uspořádání podle nároku 1, vyznačující se tím, že hnací hřídel stroje na tvoření prošlupu je rotorem nebo statorem dílčího pohonu (5A).
23. Uspořádání pohonu pro tkací stroj obsahující hlavní hnací hřídel a pro stroj na tvoření prošlupu obsahující hnací hřídel a s kompenzačními prostředky ke kompenzaci kolísání otáček pohonu tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu, vyznačující se tím, že obsahuje dvě proti sobě otočné komponenty (5.12, 5.13, 6.2, 6,3,

6.14, 6.15, 8.8, 8.9, 8.11, 8.12, 8.16, 8.17), z nichž jedna komponenta (5.13, 6.2, 6.14, 8.12) je přímo nebo přes vložené převodové prostředky (5.15, 5.16, 6.4, 6.20, 6.17, 6.21, 8.13, 8.14) • · · · · · · « · · · · · • « · • * * • · » · ·· ·· spojena s hnacím hřídelem (5.17, 6.19, 8.15) stroje na tvoření prošlupu a druhá komponenta (5.12, 6.3, 6.15, 8.8, 8.11) je přímo nebo přes vložené spojovací prostředky (5.10, 6.6, 6.12, 8.6) spojena s hlavním hnacím hřídelem (5.7, 6.7, 8.1) tkacího stroje, přičemž jedna komponenta je střídavě statorem a vždy druhá komponenta střídavě rotorem elektromotorického pohonu (5A, 6,6A, 8, 8A, 8B).
24. Uspořádání podle nároku 23, vyznačující se tím, že pohon vytvořený z obou proti sobě otočných komponent plní funkci motoru pro uvedení do klidového stavu mezi hlavním hnacím hřídelem tkacího stroje a hnacím hřídelem stroje na tvoření prošlupu.
25. Uspořádání podle nároku 23, vyznačující se tím, že pohon vytvořený z obou proti sobě otočných komponent plní funkci bezdotykové, s výhodou synchronní, spojky mezi hlavním hnacím hřídelem tkacího stroje a hnacím hřídelem stroje na tvoření prošlupu.
26. Uspořádání podle nároku 23, vyznačující se tím, že pohon vytvořený z obou proti sobě otočných komponent je vhodný pro provoz jako motor i generátor.
27. Uspořádání podle nároku 23, vyznačující se tím, že pohon vytvořený z obou proti sobě otočných komponent připouští v běžném provozu přestavení fázové polohy mezi hlavním hnacím hřídelem tkacího stroje a hnacím hřídelem stroje na tvoření prošlupu.
28. Uspořádání podle nároku 26, vyznačující se tím, že pohon je při brzdicím provozu tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu provozovatelný jako generátor.
29. Uspořádání podle nároku 23, vyznačující se tím, že dvě proti sobě otočné komponenty tvoří alespoň jeden elektromotorický • · · · • · · • · » * » · · * · · · ·· ·» dílčí pohon (5A, 6, 6A) uspořádaný na prvním volném konci hlavního hnacího hřídel (5.7, 6.7) tkacího stroje.
30. Uspořádání podle nároku 29, vyznačující se tím, že přídavně je k druhému volnému konci hlavního hnacího hřídele (5.7, 6.7) tkacího stroje připojitelný další elektromotorický dílčí pohon (5)·
31. Uspořádání podle nároku 30, vyznačující se tím, že další dílčí pohon (5) obsahuje stator (5.1) a rotor (5.2), přičemž rotor (5.2) je přes spojovací prostředky (5.3) činně spojen s hlavním hnacím hřídelem (5.7, 6.7).
32. Uspořádání podle nároku 29, vyznačující se tím, že hnací hřídel (5.17) stroje na tvoření prošlupu je přes převodové prostředky (5.15, 5.16) činně spojen s dílčím pohonem (5A) tkacího stroje.
33. Uspořádání podle nároku 29, vyznačující se tím, že hnací hřídel (6.19) stroje na tvoření prošlupu je přes převodové prostředky (6.40, 6.20) činně spojen s dílčím pohonem (6) tkacího stroje.
34. Uspořádání podle nároku 29, vyznačující se tím, že hnací hřídel (6.19) stroje na tvoření prošlupu je přes převodové prostředky (6.4, 6.20, 6.17, 6.21) činně spojen s dílčími pohony (6, 6A) tkacího stroje.
35. Uspořádání podle nároku 23, vyznačující se tím, že alespoň dvě první a dvě druhé proti sobě otočné komponenty tvoří více elektromotorických dílčích pohonů (8, 8A, 8B) uspořádaných na volném konci hlavního hnacího hřídele (8.1) tkacího stroje.

• · · ·
36. Uspořádání podle nároku 35, vyznačující se tím, že dílčí pohon (8) sestává z komponenty (8.11) pevně spojené s hřídelem (8.7) a z komponenty (8.12), přičemž dílčí pohon (8A) sestává z komponenty (8.17) pevně spojené s komponentou (8.12) dílčího pohonu (8), a přičemž dílčí pohon (8B) sestává z komponenty (8.8) pevné spojené s hřídelem (8.7) a z komponenty (8,9) nesoucí druhou setrvačnou hmotu (8.10).
37. Uspořádání podle nároku 35, vyznačující se tím, že dílčí pohon (8) je přes převodové prostředky (8.13, 8.14) činně spojen s hnacím hřídelem (8.15) stroje na tvoření prošlupu.
38. Uspořádání podle nároku 35, vyznačující se tím, že komponenty (8.8, 8.9, 8.11, 8.12, 8.16, 8.17) fungují střídavě jako stator nebo rotor dílčích pohonů (8, 8A, 8B).
39. Uspořádání podle nároku 23, vyznačující se tím, že hlavní hnací hřídel tkacího stroje je rotorem nebo statorem alespoň jednoho dílčího pohonu.
40. Uspořádání pohonu pro hnací hřídel tkacího stroje a/nebo stroje na tvoření prošlupu, mající první konec a druhý konec, a s kompenzačními prostředky ke kompenzaci kolísání otáček pohonu tkacího stroje a stroje na tvoření prošlupu, vyznačující se tím, že mezi konci hnacího hřídele (7.3) je s hnacím hřídelem (7.3) činně spojen alespoň jeden elektromotorický pohon (7).
41. Uspořádání podle nároku 40, vyznačující se tím, že elektromotorický pohon (7) sestává ze dvou proti sobě otočných komponent (7.4, 7.5), z nichž jedna komponenta (7.5) je přímo spojena s hnacím hřídelem (7.3) a elektricky je statorem nebo • · · · rotorem pohonu (7) a druhá komponenta (7.4) je odpovídajícím způsobem opačně rotorem nebo statorem pohonu (7).
42. Uspořádání podle nároku 41, vyznačující se tím, že s rotorem (7.4) je pevně spojen rotační díl (7.6), který je silově spojen se setrvačnou hmotou (7.9) uspořádanou otočně kolem svislé osy (7.13).
43. Uspořádání podle nároku 42, vyznačující se tím, že rotační díl (7.6) a setrvačná hmota (7.9) jsou vytvořeny jako třecí kolo.
44. Uspořádání podle nároku 43, vyznačující se tím, že třecí kola tvoří plynule přestavitelný převod.
45. Uspořádání podle nároku 40, vyznačující se tím, že komponenty (7.4, 7.5) spolu tvoří lineární motor.
46. Uspořádání podle nároku 40, vyznačující se tím, že komponenty (7.4, 7.5) spolu tvoří rotační motor.
47. Uspořádání podle nároku 40, vyznačující se tím, že mezi komponentami (7.4, 7.5) se vedle lineárního pohybu (7.4’) přídavně vytváří rotační pohyb.
48. Uspořádání podle nároku 40, vyznačující se tím, že hnací hřídel (7.3) je hlavním hnacím hřídelem tkacího stroje.
49. Uspořádání podle nároku 40, vyznačující se tím, že hnací hřídel (7.3) je hnacím hřídelem stroje na tvoření prošlupu.