CZ20014341A3 - Pouľití derivátů (-)(3-trihalogenmethylfenoxy)(4-halogenfenyl) octové kyseliny pro přípravu léčiva pro léčbu inzulínové rezistence, diabetu Typu 2, hyperlipidémie a hyperurikémie - Google Patents

Pouľití derivátů (-)(3-trihalogenmethylfenoxy)(4-halogenfenyl) octové kyseliny pro přípravu léčiva pro léčbu inzulínové rezistence, diabetu Typu 2, hyperlipidémie a hyperurikémie Download PDF

Info

Publication number
CZ20014341A3
CZ20014341A3 CZ20014341A CZ20014341A CZ20014341A3 CZ 20014341 A3 CZ20014341 A3 CZ 20014341A3 CZ 20014341 A CZ20014341 A CZ 20014341A CZ 20014341 A CZ20014341 A CZ 20014341A CZ 20014341 A3 CZ20014341 A3 CZ 20014341A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
compound
modulation
diabetes
halofenate
alkylamino
Prior art date
Application number
CZ20014341A
Other languages
English (en)
Inventor
Kenneth L. Luskey
Jian Luo
Original Assignee
Metabolex, Inc.
Diatex, Inc.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=23270381&utm_source=google_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ20014341(A3) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Application filed by Metabolex, Inc., Diatex, Inc. filed Critical Metabolex, Inc.
Publication of CZ20014341A3 publication Critical patent/CZ20014341A3/cs

Links

Classifications

    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00—Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/21—Esters, e.g. nitroglycerine, selenocyanates
    • A61K31/215—Esters, e.g. nitroglycerine, selenocyanates of carboxylic acids
    • A61K31/216—Esters, e.g. nitroglycerine, selenocyanates of carboxylic acids of acids having aromatic rings, e.g. benactizyne, clofibrate
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00—Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/075—Ethers or acetals
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00—Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/185—Acids; Anhydrides, halides or salts thereof, e.g. sulfur acids, imidic, hydrazonic or hydroximic acids
    • A61K31/19—Carboxylic acids, e.g. valproic acid
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00—Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/185—Acids; Anhydrides, halides or salts thereof, e.g. sulfur acids, imidic, hydrazonic or hydroximic acids
    • A61K31/19—Carboxylic acids, e.g. valproic acid
    • A61K31/195—Carboxylic acids, e.g. valproic acid having an amino group
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00—Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/21—Esters, e.g. nitroglycerine, selenocyanates
    • A61K31/215—Esters, e.g. nitroglycerine, selenocyanates of carboxylic acids
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00—Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/21—Esters, e.g. nitroglycerine, selenocyanates
    • A61K31/215—Esters, e.g. nitroglycerine, selenocyanates of carboxylic acids
    • A61K31/235—Esters, e.g. nitroglycerine, selenocyanates of carboxylic acids having an aromatic ring attached to a carboxyl group
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00—Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/33—Heterocyclic compounds
    • A61K31/395—Heterocyclic compounds having nitrogen as a ring hetero atom, e.g. guanethidine or rifamycins
    • A61K31/41—Heterocyclic compounds having nitrogen as a ring hetero atom, e.g. guanethidine or rifamycins having five-membered rings with two or more ring hetero atoms, at least one of which being nitrogen, e.g. tetrazole
    • A61K31/425—Thiazoles
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00—Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/33—Heterocyclic compounds
    • A61K31/395—Heterocyclic compounds having nitrogen as a ring hetero atom, e.g. guanethidine or rifamycins
    • A61K31/435—Heterocyclic compounds having nitrogen as a ring hetero atom, e.g. guanethidine or rifamycins having six-membered rings with one nitrogen as the only ring hetero atom
    • A61K31/44—Non condensed pyridines; Hydrogenated derivatives thereof
    • A61K31/455—Nicotinic acids, e.g. niacin; Derivatives thereof, e.g. esters, amides
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K31/00—Medicinal preparations containing organic active ingredients
    • A61K31/64—Sulfonylureas, e.g. glibenclamide, tolbutamide, chlorpropamide
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K38/00—Medicinal preparations containing peptides
    • A61K38/16—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • A61K38/17—Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
    • A61K38/22—Hormones
    • A61K38/28—Insulins
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61K—PREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K45/00—Medicinal preparations containing active ingredients not provided for in groups A61K31/00 - A61K41/00
    • A61K45/06—Mixtures of active ingredients without chemical characterisation, e.g. antiphlogistics and cardiaca
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P1/00—Drugs for disorders of the alimentary tract or the digestive system
    • A61P1/06—Anti-spasmodics, e.g. drugs for colics, esophagic dyskinesia
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P13/00—Drugs for disorders of the urinary system
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P13/00—Drugs for disorders of the urinary system
    • A61P13/12—Drugs for disorders of the urinary system of the kidneys
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P15/00—Drugs for genital or sexual disorders; Contraceptives
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P19/00—Drugs for skeletal disorders
    • A61P19/06—Antigout agents, e.g. antihyperuricemic or uricosuric agents
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P25/00—Drugs for disorders of the nervous system
    • A61P25/02—Drugs for disorders of the nervous system for peripheral neuropathies
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P27/00—Drugs for disorders of the senses
    • A61P27/02—Ophthalmic agents
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P3/00—Drugs for disorders of the metabolism
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P3/00—Drugs for disorders of the metabolism
    • A61P3/04—Anorexiants; Antiobesity agents
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P3/00—Drugs for disorders of the metabolism
    • A61P3/06—Antihyperlipidemics
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P3/00—Drugs for disorders of the metabolism
    • A61P3/08—Drugs for disorders of the metabolism for glucose homeostasis
    • A61P3/10—Drugs for disorders of the metabolism for glucose homeostasis for hyperglycaemia, e.g. antidiabetics
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P5/00—Drugs for disorders of the endocrine system
    • A61P5/48—Drugs for disorders of the endocrine system of the pancreatic hormones
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P5/00—Drugs for disorders of the endocrine system
    • A61P5/48—Drugs for disorders of the endocrine system of the pancreatic hormones
    • A61P5/50—Drugs for disorders of the endocrine system of the pancreatic hormones for increasing or potentiating the activity of insulin
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P9/00—Drugs for disorders of the cardiovascular system
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P9/00—Drugs for disorders of the cardiovascular system
    • A61P9/06—Antiarrhythmics
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P9/00—Drugs for disorders of the cardiovascular system
    • A61P9/10—Drugs for disorders of the cardiovascular system for treating ischaemic or atherosclerotic diseases, e.g. antianginal drugs, coronary vasodilators, drugs for myocardial infarction, retinopathy, cerebrovascula insufficiency, renal arteriosclerosis

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Epidemiology (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Diabetes (AREA)
  • Emergency Medicine (AREA)
  • Endocrinology (AREA)
  • Obesity (AREA)
  • Hematology (AREA)
  • Cardiology (AREA)
  • Heart & Thoracic Surgery (AREA)
  • Urology & Nephrology (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Gastroenterology & Hepatology (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Ophthalmology & Optometry (AREA)
  • Neurology (AREA)
  • Pain & Pain Management (AREA)
  • Rheumatology (AREA)
  • Physical Education & Sports Medicine (AREA)
  • Child & Adolescent Psychology (AREA)
  • Neurosurgery (AREA)
  • Reproductive Health (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • Vascular Medicine (AREA)
  • Acyclic And Carbocyclic Compounds In Medicinal Compositions (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)

Description

Předkládaný vynález se týká použití derivátů (-)(3-trihalogenmethylfenoxy)(4halogenfenyl) octové kyseliny pro přípravu léčiva pro léčbu inzulínové rezistence, diabetů Typu 2, hyperlipidémie a hyperurikémie. Léčivo obsahující tyto deriváty octové kyseliny.
Dosavadní stav techniky
Onemocnění diabetes mellitus, běžně označované jako cukrovka, je onemocnění související s Četnými kauzativními faktory a lze je charakterizovat zvýšenou hladinou glukózy v plazmě - hyperglykémii. Viz, např. LeRoith,. D. et al., (eds.) DIABETES MELUTUS (Lippincott-Raven Publishers, Philadelphia, PA U.S A. 1996) a všechny odkazy uvedené v této práci. Podle American Diabetes Association onemocněním diabetes mellitus trpí přibližně 6% světové populace. Nekontrolovaná hyperglykémie souvisí se zvýšenou předčasnou úmrtností díky vyššímu nebezpečí mikrovaskulámích a makrovaskulámích poruch, jako jsou nefropatie neuropatie, retinopatie, hypertenze, cerebrovaskulámí onemocnění a srdeční infarkt. Proto je kontrola homeostázy glukózy kriticky významným přístupem k léčbě diabetes.
Existují dva hlavní Typy diabetů.· diabetes Typu 1 (dříve označovaná jako insulindependentní diabetes neboli IDDM); a diabetes Typu 2 (drive označovaná jako insulinindependentní diabetes neboli NIDDM).
Diabetes Typu 1 je výsledkem absolutního nedostatku insulinu, tj. hormonu regulujícího metabolismus glukózy. Inzulínová deficience je obvykle doprovázena destrukcí β-buněk Lan-
; ; . · · · ··· ·· ·· ···· gerhansových ostrůvků pankreatu, což obvykle vede k absolutnímu nedostatku inzulínu. Existují dvě formy diabetů Typu 1: imunitní diabetes mellitus, kteráje výsledkem buňkami zprostředkované autoimunitní destrukce pankreatických β-buněk a idiopatická diabetes mellitus, což je forma onemocnění neznámé etiologie.
Diabetes Typu 2 je onemocnění charakterizované inzulínovou rezistencí, doprovázené spíše relativní než absolutní inzulínovou deficiencí. Diabetes Typu 2 se může pohybovat od predominantní inzulínové rezistence s relativní inzulínovou defíciencí k predominantní inzulínové deficienci s určitým podílem inzulínové rezistence. Inzulínová rezistence je snížená schopnost inzulínu vykonávat svou biologickou funkci v širokém rozmezí koncentrací. Inzulín rezistentní pacienti vytvářejí abnormálně vysoké hladiny inzulínu aby vykompenzovali tento nedostatek. Pokud se v těle vyskytnou neadekvátní hladiny inzulínu kompenzující inzulínovou rezistenci a neadekvátní řízení metabolismu glukózy, rozvine se stav vyvolané glukózové tolerance. U významného množství pacientů se dále snižuje tvorba inzulínu, rostou hladiny glukózy v plazmě a výsledkem je klinický stav diabetů. Diabetes Typu 2 se díky vážné rezistenci k regulačním účinkům inzulínu na metabolismus glukózy a tuků projevuje v hlavních tkáních citlivých na přítomnost inzulínu: což jsou svaly, játra a tuková tkáň. Rezistence k citlivosti na inzulín vede k nedostatečné aktivaci při vstřebávání glukózy, k oxidaci a ukládání ve svalech a k neadekvátnímu potlačení lipolýzy v tukových tkáních a k produkci a sekreci glukózy v játrech. Při diabetů Typu 2 dochází ke zvyšování hladiny volných mastných kyselin u obézních i některých neobézních pacientů a ke zvýšení oxidace lipidů.
Charakteristickými znaky diabetických pacientů je předčasný rozvoj aterosklerózy a zvýšený výskyt kardiovaskulárních a periferních vaskulámích onemocnění. Významným rychlým následkem diabetických onemocnění je hyperlipidémie. Hyperlipidémie je stav obvykle charakterizovaný abnormálním zvýšením hladiny lipidů v krvi a významným rizikovým faktorem při rozvoji aterosklerózy a srdečních chorob. Přehled o poruchách metabolismu lipidů je uveden v práci např. Wilson.J. et al., (ed)., Disorders of Lipid Metabolism, Chapter 23, Texbook of Endocrinology, 9lh Edition, (W.B. Sanders Company, Philadelphia, PA U.S.A. 1998; tato práce a další dokumenty v ní citované jsou zahrnuty mezi odkazy). Sérové lipoproteiny jsou nosiče lipidů při cirkulaci. Jsou tříděny podle hustoty na chylomikrony; lipoproteiny s velmi nízkou hustotou (VLDL); lipoproteiny o intermediámí hustotě (IDL); lipoproteiny o nízké hustotě (LDL); a lipoproteiny o vysoké hustotě (HDL). Primární hyperlipidémie je obvykle způsobena geneticky, sekundární hyperlipidémie je obvykle způsobena jinými faktory jako jsou různé chorobné stavy, léčiva a stravovací faktory. Alternativně, hyperlipidémie může vzniknout i následkem primář• ·
nich i sekundárních příčin hyperlipidémie. Zvýšené hladiny cholesterolu jsou spojeny s mnoha chorobnými stavy, včetně onemocnění koronární tepny, stenokardie, onemocnění krční tepny, mrtvice, cerebrální arterosklerózy a xantomu.
Dyslipidémie, neboli abnormální hladiny lipoproteinů v krevní plazmě je při diabetů častý jev, a významně přispívá k zvýšenému výskytu koronárních příhod a úmrtí diabetických pacientů (viz např. Joslin, E. Ann.Chim.Med. (1927)5:1061-1079). Epidemiologické studie potvrdily tuto souvislost a ukázaly několikanásobný vzrůst úmrtnosti na koronární onemocnění mezi diabetickými pacienty proti nediabetickým (viz. např. Garda, M.J. et al., Diabetes (1974) 23:105-11; uLaakso, M., Letho, S., Diabetes Reviews (1997) 5(4): 294-315). Dále bylo popsáno několik abnormalit týkajících se lipoproteinů u diabetických pacientů (Howard B., et al., Artherosderosis (1978)30:153-162).
Starší studie v sedmdesátých letech ukázaly účinnost racemického 2-acetamidoethyl (4chlorfenyl) (3-trihalogenmethylfenoxy) acetátu (též známého jako halofenát) jako potenciálního terapeutika při léčbě diabetů Typu 2, hyperlipidémie a hyperurikémie (viz. např. Bolhofer, W., U.S. 3 517 050; Jain, A. et al., N.Eng.J.Med. (1975) 293: 1283-1286; Kudzma, D. et al., Diabetes (1977) 25:291-95; Kohl, E. et al., Diabetes Care (1984) 7: 19-24; McMahon, fg. et al., Univ. Mich. Med. center J. (1970) 36: 247-248; Simri, C. et al., Lipids (1972) 7: 96-99; morgan, J.P. etal., Clin. Pharmacol. Therap. (1971) 12: 517-524; Aronow, W.S. et al., Clin. Pharmacol. Therap. )1973) 14: 358-365; Fanelli, G.M. et al., J. Pharm. Experimental Therapeutics (1972) 180:377-369). V těchto starších studiích byl pozorován účinek racemického halofenátu na diabetes v kombinaci s deriváty sulfonylmočoviny. Při léčbě diabetických pacientů samotným halofenátem, byl pozorován jen minimální účinek na hladinu glukózy. Avšak byly pozorovány významné vedlejší účinky jako gastrointestinální krvácení ze žaludku a peptické vředy (viz. např. Friedberg, S.J., Clin. Res. (1986) vol. 34, no. 2682A).
Dále byly pozorovány interakce léčivo-léčivo mezo racemickým halofenátem a látkami jako je warfarin sulfát (oc-acetonylbenzyl)-4-hydroxykumarin neboli Coumadin™.(Dupont Pharmaceuticals, E.I. Dupont de nemours and Co., Inc., Wilmington, DE U.S.A.) (viz. Vessell, E.S., Passantanti, G.T., Fed. Proč. (1972 31(2): 538). Coumadin™ je antikoagulační činidlo, jehož účinek spočívá v inhibici syntézy srážecích faktorů závisejících na vitamínu K (Faktory II, VII, IX a X a antikoagulační proteiny C a S). Coumadin™ je stereospecificky metabolizován jatemími mikrozomálními enzymy (enzymy cytochromu P450). Isozymy cytochromu P450 , které se účastní metabolismu Coumadinu, jsou 2C9, 209, 2C8, 208, 1A2 a 3A4. 2C9 je pravděpodobně hlavní forma lidských jatemích P450, který moduluje in vivo metabolismus několika ·♦ ·· »000 ♦ * léčiv včetně antikoagulačních účinků Coumadinu™ (viz např., Miners, J.O. et al.,
Bri. J. Clin. Pharamcol. (1998) 45:525-538).
«0 » 0 0 0 0 0 • 0
0
0000 0000 · • 00 00 » * · 0 ♦ ·· 0 0 0·
Léky inhibující metabolismus Coumadinu™ vedou k dalšímu snížení vitamin K dependentních faktorů, které zabraňují koagulaci více, než je u určitého typu pacientů žádoucí (tj. pacienti s rizikem pulmonální nebo cerebrální embolie pocházející od krevních sraženin v dolních končetinách, srdci i dalších místech). Jednoduché snížení dávky antikoagulantů je často obtížné, protože je nutno udržovat adekvátní antikoagulaci zabraňující tvorbě krevních sraženin. Zvýšená antikoagulace , která je výsledkem interakce léčivo-léčivo, je ovšem rovněž riskantní, neboť takovým pacientům hrozí vážné krvácení z nevýznamných poranění, v gastrointestinálním traktu (žaludeční či duodenální vředy) nebo z jiných lézi (např. aneurysma aorty). Krvácení v obličeji při stavu příliš vysoké antikoagulace vyvolává stav léčebné pohotovosti a může vést i ke smrti, pokud není okamžitě léčeno příslušným terapeutickým postupem.
Je známo, že cytochrom P450 2C9 se rovněž účastní metabolismu několika dalších obecně používaných léčiv, jako je dilantin, sulfonylmočoviny, jako tolbutamid a několika nesteroidních protizánětlivých léků jako je ibuprofen. Inhibice tohoto enzymu má moc způsobit další negativní účinky způsobené interakcí léčivo-léčivo, kromě těch, které byly popsány v případě Coumadinu™ (viz. např. Pelkonen, O. et al., Xenobiotica (1998)28:1203-1253; Linn, J.H., Lu, A.Y., Clin. Pharmacokinet. (1998)35(5):361-390).
Dříve, než se halofenát stane efektivní rutinní léčbou inzulínové rezistence (diabetes Typ 2, hyperlipidémie a hyperurikémie), je třeba vyřešit výše uvedené obtíže a nedostatky. Předkládaný vynález uvedené problémy řeší, poskytuje přípravky a postupy zmírňující inzulínovou rezistenci, diabetes Typ 2, hyperlipidémii a hyperurikémii, při současném příznivějším obraze negativních doprovodných jevů.
Podstata vynálezu
Předkládaný vynález se týká použití terapeuticky účinného množství (-) stereoizomeru sloučeniny obecného vzorce I ·-*• · · · ·· · 4 « * * • 4 4 · · · · *
4 4 4 9 9 4 4 4 · • 4 4 9 9 4 · 4
4444 4944 94 « «» 4499
X
(l) cx3 kde:
R je voleno ze skupiny zahrnující hydroxy, nižší aralkoxy, di-nižší alkylamino-nižší alkoxy, nižší alkanainido nižší alkoxy, benzamido-nižší alkoxy, ureido-nižší alkoxy, Ν'-nižší alkyl-ureido-nižší alkoxy, karbamoyl-nižší alkoxy, halogenfenoxy skupinou substituovaný nižší alkoxy, karbamoylem substituovaná fenoxy, karbonyl-nižší alkylamino, N,N-di-nižší alkylamino-nižší alkylamino, halogenem substituovaný nižší alkylamino, hydroxylem substituovaný nižší alkylamino, nižší alkanoyloxy skupinou substituovaný nižší alkylamino, ureido a nižší alkoxykarbonylamino; a X je halogen; nebo farmaceuticky přijatelné soli uvedené sloučeniny, přičemž sloučenina neobsahuje (+) stereoizomer, pro přípravu léčiva pro modulaci diabetů Typu 2 u savců..
Některé použití dále zahrnuje sloučeniny obecného vzorce Π
kde R2 je voleno ze skupiny zahrnující fenyl-nižší alkyl, nižší alkanamido-nižší alkyl a benzamido-nižší alkyl.
Některé použití dále zahrnuje sloučeniny vzorce ΙΠ ♦ ♦ ♦* ·· ** ·«· *» *♦·· » * * 9 .*.·.·*· · ♦ · * · · ♦ · φ ·* · 9-4 4 9-14
(«Ο
Výhodná sloučenina vzorce ΙΠ je (-) 2-acetamidoethyí 4-chlorfenyl-(3trifluormethylfenoxy) acetát, nebo-li „(-) halofenát“.
Předkládaný vynález dále poskytuje použití terapeuticky účinného množství (-) stereoizomerů sloučeniny obecného vzorce I pro přípravu léčiva pro modulaci inzulínové rezistence u savců. Některá použití dále zahrnují použití sloučeniny obecného vzorce Π. Některá tato použití dále zahrnují použiti sloučeniny vzorce IH.
Předkládaný vynález dále poskytuje použití terapeuticky účinného množství (-) stereoizomerů sloučeniny obecného vzorce I pro přípravu léčiva pro zmírnění hyperlipidémie u savců. Některá použití dále zahrnují použití sloučeniny obecného vzorce Π. Některá tato použití dále zahrnují použití sloučeniny vzorce DL
Předkládaný vynález dále poskytuje použití terapeuticky účinného množství (-) stereoizomerů sloučeniny obecného vzorce I pro přípravu léčiva pro modulaci hyperurikémie u savců. Některá použití dále zahrnují použití sloučeniny obecného vzorce Π. Některá tato použití dále zahrnují použití sloučeniny vzorce DL
Předkládaný vynález dále poskytuje farmaceutické přípravky. Farmaceutický přípravek obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič a terapeutický účinné množství sloučeniny obecného vzorce I, obecného vzorce Dl a vzorce DI.
Stručný popis obrázků:
Obr. 1 dokumentuje inhibicí aktivity cytochromu P450 2C9 (CYP2C9) racemickou kyselinou halofenovou, (-) kyselinou halofenovou a (+) kyselinou halofenovou. Hydroxylace tolbutamidu byla měřena v prostředí s rostoucí koncentrací těchto sloučenin. Racemická kyselina halofenová inhibovala CYP2C9 při IC50 0,45 pmol/l a (+) kyselina halofenová inhibovala CYP2C9 při IC50 0,22 pmol/l. Naproti tomu (-) kyselina halofenová byla 20x méně účinná, při hodnotě IC50 3,5 pmol/l.
Obr. 2 ukazuje časový průběh snižování hladiny glukózy po jedné perorální dávce racemické halofenové kyseliny, (-) enantiomemího halofenátu nebo (+) enantiomemího halofenátu v množství 250 mg/kg na diabetických ob/ob myších. (-) Enantiomer vykázal mnohem rychlejší počátek akce i delší trvání. Snížení glukózy bylo signifikantní (p<0,05) pro (-) enantiomer ve srovnání s kontrolou ve všech měřených bodech v časovém úseku 3 až 24 hod. Racemický halofenát i (+) enantiomer byly rovněž signifikantní (p<0,05) ve všech měřených bodech v časovém úseku 4,5 až 24 hod. Plazmatické glukózové hladiny po 24 hodinách byly 217+16,4 mg/dl u zvířat léčených (-) enantiomerem proti hodnotě 306+28,5 mg/dl u zvířat léčených (+) enantiomerem nebo racemátem. Hodnota koncentrace glukózy v plazmě pro kontrolu (zvířata léčená nosičem) byla 408+16,2 mg/dl po 24 hodinách. (-) Enantiomer byl účinnější a významně se lišil od (+) enantiomeru v bodě 3 a 24 hodin.
Obr. 3 ukazuje schopnost racemického halofenátu a obou (+) a (-) enantiomérů snižovat plazmatickou hladinu glukózy na ob/ob myších po denní perorální administraci. Racemát byl podáván v dávce 250 mg/kg/den a enantiomery byly podávány ve dvou množstvích 125 mg/kg/den a 250 mg/kg/den. Signifikantní snížení plazmatické hladiny glukózy bylo pozorováno u zvířat léčených racemickým halofenátem i oběma (+) i (-) izomery. Při nižších dávkách 125 mg/kg/den léčby (+) i (-) enantiomery byly účinky (-) enantiomeru signifikantní při 6, 27 a 30 hodinách, zatímco (+) enantiomer byl signifikantní pouze při 6 a 27 hodinách.
Obr. 4 ukazuje plazmatické hladiny inzulínu na ob/ob myších po denní perorální administraci. Racemát byl podáván v dávce 250 mg/kg/den a enantiomery byly podávány ve dvou množstvích 125 mg/kg/den a 250 mg/kg/den. Proti kontrolním zvířatům léčeným pouze nosičem, byl nižší inzulín u zvířat léčených racemátem i oběma enantiomery. Při vyšší dávce, bylo největší snížení hladiny inzulínu pozorováno při 27 a 30 hodinách u zvířat léčených (-) i (+) enantiomerem po dvou dnech aplikace.
Obr. 5 ukazuje plazmatické hladiny glukózy po celonočním hladovění na ob/ob myších po 5ti denní léčbě nosičem, racemickým halofenátem 250 mg/kg/den, (-) enantiomemím halofe• ft
nátem 125 mg/kg/den a 250 mg/kg/den a (+) enantiomemím halofenátem 125 mg/kg/den a 250 mg/kg/den. Kontrolní zvířata byla hyperglykemická s plazmatickou hladinou glukózy 185,4+12,3 mg/dl. Všechna zvířata léčená halofenáty vykazovala signifikantní (p<0,01) snížení glukózy. Vysoké dávky obou enantiomerních forem snížily hladinu glukózy na normální úroveň tj. 127,3+8,0 mg/dl a 127,2+9,7 mg/dl pro (-) enantiomer a (+) enantiomer.
Obr. 6 ukazuje plazmatické hladiny inzulínu po celonočním hladovění na ob/ob myších po 5ti denní léčbě nosičem, racemickým halofenátem 250 mg/kg/den, (-) enantiomemím halofenátem 125 mg/kg/den a 250 mg/kg/den a (+) enantiomemím halofenátem 125 mg/kg/den a 250 mg/kg/den. Významně nižší hladiny inzulínu byly pozorovány u zvířat léčených (-) enantiomerem v obou dávkách. Nízká dávka (+) enantiomerů hladinu inzulínu nesnížila, vysoká dávka (+) enantiomerů ano.
Obr. 7A ukazuje plazmatické hladiny glukózy po perorálním podání glukózy na krysách Zucker Fatty, což je model inzulínové rezistence a oslabené tolerance glukózy (IGT). tato zvířata byla léčena kontrolně nosičem, racemickým halofenátem, (-) halofenátem nebo (+) halofenátem, 5,5 hodiny před podáním glukózy. Racemát byl podáván v dávce 100 mg/kg a oba enantiomery v dávkách 50 a 100 mg/kg. U kontrolních zvířat vzrostla hladina glukózy na >250 mg/dl 30 min po podání glukózy, jasný důkaz oslabené tolerance glukózy (IGT). Plazmatická hladina glukózy se snížila u krys, které dostávaly racemický halofenát, zvláště 30-60 min po podání glukózy. Zvířata léčená (-) halofenátem v dávce 100 mg/kg vykázala nej výraznější snížení hladiny glukózy. Zvířata léčená (-) halofenátem vykázala nižší hladinu glukózy přetrvávající až 90-120 min, při porovnání se skupinou léčenou (+) halofenátem. Obr. 7B porovnává přírůstek plochy pod křivkou (AUC) pro jednotlivé skupiny zvířat. Výrazné změny (p<0,05) byly zaznamenány u skupiny léčené oběma dávkami (-) halofenátu. Ač AUC bylo u ostatních skupin též nižší než u skupiny kontrolní, nešlo o změnu výraznou.
Obr. 8 ukazuje výsledky krátkého testu inzulínové tolerance na krysách Zucker Fatty, po 5ti denní léčbě nosičem, (-) enantiomemím halofenátem 50 mg/kg/den nebo (+) enantiomemím halofenátem 50 mg/kg/den. Tento test stanovuje inzulínovou citlivost testovaných zvířat, přičemž sklon úbytku glukózy představuje přímou mim inzulínové odpovědi. Zvířata léčená (-) halofenátem byla výrazně citlivější na inzulín (p<0,01) než skupina léčená (+) halofenátem (p<0,05).
Obr. 9A ukazuje plazmatické hladiny cholesterolu na krysách Zucker Diabetic Fatty, léčených 13 dní racemickým halofenátem, (-) halofenátem nebo (+) halofenátem v dávce 50 mg/kg/den, 25 mg/kg/den resp. 25 mg/kg/den proti kontrole léčené pouze nosičem. Zvířata léčená (-) halofenátem nebo racemickým halofenátem vykázala vlivem léčby snížení plazmatického cholesterolu. Cholesterol u zvířat léčených (+) halofenátem zůstal relativně stejný, u kontrolní skupiny léčené nosičem vzrostl. Obr. 9B porovnává rozdíly v hladinách plazmatického cholesterolu mezi kontrolní skupinou a léčenými skupinami. Z testovaných látek je nejúčinnější (-) halofenát.
·« ·· «
♦
Obr. 10A ukazuje plazmatické hladiny cholesterolu na krysách Zucker Diabetic Fatty, léčených 14 dní (-) halofenátem nebo (+) halofenátem v dávkách 12,5 mg/kg/den (Nízká dávka) nebo 37,5 mg/kg/den (Vysoká dávka) proti kontrole léčené pouze nosičem. U zvířat léčených vysokou dávkou vedl (-) enantiomer k rozsáhlejšímu snížení hladiny cholesterolu. Obr. 10B porovnává rozdíly v hladinách plazmatického cholesterolu mezi kontrolní skupinou a léčenými skupinami. Významný rozdíl byl pozorován u zvířat léčených (-) enantiomerem po 7 dnech při nízké dávce a po 7 a 14 dnech při vysoké dávce. (+) Enantiomer vykázal významnější změnu pouze po 7 dnech léčby při vysoké dávce.
Obr. 11A ukazuje plazmatické hladiny triglyceridů na krysách Zucker Diabetic Fatty, léčených 14 dní (-) halofenátem nebo (+) halofenátem v dávkách 12,5 mg/kg/den (Nízká dávka) nebo 37,5 mg/kg/den (Vysoká dávka) proti kontrole léčené pouze nosičem. U zvířat léčených vysokou dávkou vedl (-) enantiomer k nejnižší hladině triglyceridů ze všech ostatních léčených skupin. Obr. 11B porovnává rozdíly v hladinách plazmatických triglyceridů mezi kontrolní skupinou a léčenými skupinami. Významné snížení triglyceridů bylo pozorováno u zvířat léčených (-) i (+) enantiomerem po 7 dnech při vysoké dávce.
Obr. 12 ukazuje plazmatické hladiny glukózy na krysách Zucker Diabetic Fatty léčených kontrolně nosičem, (-) halofenátem nebo (+) halofenátem, v den 0, den 2 a den 3. U zvířat léčených (-) halofenátem došlo k nej výraznějšímu snížení hladiny glukózy při porovnání se skupinou léčenou nosičem.
Obr. 13 ukazuje plazmatické hladiny glukózy na kontrolní skupině myší C57BF/6J db/db proti skupině léčené (-) halofenátem. Plazmatické hladiny glukózy v kontrolní skupině se stárnutím zvířat progresivně rostly, zatímco u léčení skupiny bylo růstu zabráněno, nebo byl zpomalen.
Obr. 14 ukazuje plazmatické hladiny inzulínu na kontrolní skupině myší C57BL/6J db/db proti skupině léčené (-) halofenátem. Léčba (-) halofenátem udržela plazmatickou koncentraci inzulínu, zatímco u kontrolní skupiny došlo k progresivnímu úbytku.
Obr. 15 ukazuje procentuální zastoupení ne-diabetických myší v kontrolní skupině myší C57BL/6J db/db proti skupině léčené (-) halofenátem. V léčené skupině nevyvinulo diabetes
♦ ·· ·« · · ♦ * * J • · · · · *
9 9 9 9 9 9 « · 9 9 9 9
999 99 99 9999 % myší (plazmatická hladina glukózy <250 mg/dl), zatímco všechna kontrolní zvířata diabetes vyvinula do stáří 10 týdnů.
Obr. 16 ukazuje plazmatické hladiny triglyceridů na kontrolní skupině myší C57BL/6J db/db proti skupině léčené (-) halofenátem. Léčba (-) halofenátem zmírnila hyperlipidémii, zatímco u kontrolní skupiny k žádnému zmírnění nedošlo.
Obr. 17 ukazuje vliv (-) halofenátu a (+) halofenátu na plazmatické hladiny kyseliny močové na krysách, u nichž byla kyslíkatou kyselinou vyvolána hyperurikémie. Perorální podávání (-) halofenátu významně snížilo plazmatické hladiny kyseliny močové. (+) Halofenát též vedle ke snížení plazmatické hladiny kyseliny močové, avšak vliv nebyl statisticky významný.
Definice
Výraz „savec“ zahrnuje, bez omezení, člověka, domestikovaná zvířata (psy nebo kočky), hospodářská zvířata (krávy, koně, prasata), opice, králíky, myši a laboratorní zvířata.
Výraz „inzulínová rezistence“ lze obecně definovat jako poruchu metabolismu glukózy. Přesněji jde o sníženou schopnost inzulínu vykonávat svou biologickou funkci v širokém rozmezí koncentrací, rozsah účinkuje nižší, než by se dalo očekávat, (viz např. Reaven, G.M., J.Basic & Clin. Phys. & Pharm. (1998) 9: 387-406 a Flier, J. Ann Rev. Med. (1983) 34: 145-60). Inzulín rezistentní pacienti mají omezenou schopnost náležitě metabolizovat glukózu a reagují slabě nebo vůbec na inzulínovou terapii. Inzulínová rezistence se projevuje jako nedostatečná inzulínová aktivace vstřebávání glukózy, oxidace a ukládání ve svalech, nepřiměřené inzulínové potlačení lipolýzy v tukových tkáních a produkce sekrece glukózy v játrech. Inzulínová resistence může způsobit nebo přispět k onemocněním, jako jsou polycystický ovariální syndrom, oslabená tolerance glukózy (IGT), gestační diabetes, hypertenze, obezita, ateroskleróza a řada dalších poruch. Inzulínová resistence může u pacienta vést ke stavu, kdy onemocní diabetem. Spojení inzulínové resistence s oslabenou tolerancí glukózy, vzrůst plazmatických hladin triglyceridů a snížení koncentrace cholesterolu v lipoproteinech o vysoké hustotě, vysoký krevní tlak, hyperurikémie, menší hustší lipoproteinové částice a vyšší oběhové hladiny plaminogen aktivátoru inhibitoru-1) se souborně označuje jako „Syndrom X“ (viz např. Reaven, G.M., Physiol. Rev (1995) 75:473-486).
Výraz „diabetes mellitus“ nebo „diabetes“ označuje onemocnění nebo stav obecně charakterizovaný metabolickými nedostatky v produkci a využití glukózy, což vede k neschopnosti udržovat žádoucí krevní hladiny cukrů. Výsledkem této nedostatečnosti je zvýšená krevní hladina glukózy, označovaná jako „hyperclkykémie“. Existují dva hlavní typy diabetů, diabetes Typu
9999
9 » « 99 a diabetes Typu 2. Jak bylo popsáno výše, je Typ 1 obvykle výsledkem absolutního nedostatku inzulínu, hormonu regulujícího využití glukózy. Při diabetů Typu 2 je obvykle hladina inzulínu normální nebo mírně zvýšená a nedostatečnost je výsledkem neschopnosti tkání vhodně reagovat na inzulín. Většina pacientů s onemocněním diabetů Typu 2 jsou inzulín rezistentní a trpí relativním nedostatkem inzulínu, tj. sekretovaného inzulínu není dostatek kvůli rezistenci periferních tkání reagovat na inzulín. Mnoho pacientů s diabetem Typu 2 trpí obezitou. Další poruchy homeostázy glukózy zahrnují oslabenou toleranci glukózy (IGT), což je stadium metabolizmu mezi normální homeostází glukózy a diabetem a gestační diabetes mellitus, což je nesnášenlivost glukózy během těhotenství, vyskytující se u žen, u kterých se dosud nevyskytl diabetes ani Typ 1 ani Typ 2.
Výraz „sekundární diabetes“ je diabetes pramenící z jiných nedefinovatelných etiologií, jako jsou např. genetické defekty funkce buněk β (začínající diabetes u dospívající mládeže označovaná jako „MODY“, což je časná počáteční forma diabetů Typu 2 s autosomální dědičností; viz např. Fajans, S. et al., Diabet. Med. (1996)(Suppl 6) : S90-5, Bell, G. et al., Annu. Rev. Physiol. (1996) 58: 171-86)·, genetické defekty účinků inzulínu; onemocnění exokrinní slinivky (např. hemochromatóza, zánět slinivky břišní a cystická fibróza); některá endokrinní onemocnění, kde nadbytek hormonů interferuje s činností inzulínu (např. růstový hormon při akromegalii a kortizonu při Cushingově syndromu); účinek léčiv potlačujících sekreci inzulínu (např. phenytoin) nebo inhibujících činnost inzulínu (např. estrogeny a glukokortikoidy); a diabetes vznikající následkem infekce (rubella, Coxsackie a CMV); i jiné genetické syndromy.
Vodítkem pro diagnózu diabetů Typu 2, oslabené glukózové tolerance a gestačního diabetů je souhrn vydaný American Diabetes Association (viz např. The Expert Committee on the ' Diagnosis and Classification of Diabetes Mellitus·, Diabetes Care, (1999) Vol 2 (Suppll) 1: S519).
Výraz „halofenová kyselina“ označuje 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy) octovou kyselinu.
Výraz „hyperinzulinémie“ označuje abnormálně zvýšené hladiny inzulínu v krvi.
Výraz „secretagogue“ je látka nebo sloučenina stimulující sekreci. V tomto případě látka stimulující sekreci inzulínu.
Výraz „hemoglobin“ nebo „Hb“ označuje respirační pigment obsažený v erytrocytech , odpovídající za transport kyslíku. Molekula hemoglobinu obsahuje čtyři polypeptidové podjednotky (dva a řetězce a dva β řetězce). Každá podjednotka vzniká spojením jednoho globinového
·· ·Φ • · * « φ • · • <
φφ ΦΦΦΦ proteinu s molekulou hernu, což je komplex železa s protoporfyrinem. Hlavní třídou hemoglobinu, kterou lze nalézt v normálním zralém hernolyzátu je zralý hemoglobin (označovaný jako HbA“ nebo HbAo, je-li vhodné použít odlišení od glykosylováného hemoglobinu, tj. „HbAi“, jak bude uvedeno dále), obsahující podjednotky α2β2· V normálním zralém hemolyzátu lze nalézt rovněž složky, jako je HbA2 (0.282)Do třídy zralých hemoglobinů HbAs patří glykosylovaný hemoglobin (HbAi), který lze dále pomocí ionexové frakcionace rozdělit na HbA]ai, HbA]a2, HbAib nebo HbA]c. Všechny tyto podtřídy mají stejnou primární strukturu, která je stabilizována tvorbou aldiminu (Schiffovy báze) z aminoskupiny N-terminálního valinu β-podjednotky normálního hemoglobinu HbA a glukózy (nebo glukózy-6-fosfátu nebo fruktózy) a tvorbou ketoaminu Amadoriho přesmykem.
Výraz „glykosylovaný hemoglobin“, (též „HbAic“, „GHb“, „hemoglobinglykosylovaný“, „diabetický kontrolní index“ a „glykohemoglobin“; označovaný jako „hemoglobin Au“,) se týká stabilního produktu neenzymatické glykosylace β-řetězce hemoglobinu plazmatickou glukózou. Hemoglobin Aic obsahuje hlavní část glykosylovaných hemoglobinů v krvi. Podíl glykosylovaného hemoglobinu je úměrný obsahu glukózy v krvi. Z uvedeného vyplývá, že krevní hladinu glukózy za poslední dva měsíce lze odhadnout na základě poměru HbAic k celkovému Hb. Analýza hemoglobinu Aic v krvi se používá jako stanovení umožňující dlouhodobou kontrolu krevní hladiny glukózy (viz. např. Jain, S. et al., Diabetes (1989) 38: 1539-1543; Peters A., et al., JAMA (1996) 276: 1246-1252).
Výraz „symptom“ při diabetů zahrnuje, ale ne výhradně, polyurii, polydipsii a polyfagii, včetně jejich běžného použití. Např. „polyurie“ je průchod velkého objemu moči během určitého období; „polydipsie“ je chronická nadměrná žízeň; a „polyfagie“ je nadměrný příjem potravy. Dalšími symptomy diabetů jsou např. zvýšená vnímavost na určité infekce, (zejména houbové a stafylokokové), nausea a katoacidóza (zvýšená produkce ketonů v krvi).
Výraz diabetické „komplikace“ zahrnuje, ne výhradně, mikrovaskulámí komplikace a makrovaskulámí komplikace. Mikrovaskulámí komplikace jsou komplikace obvykle vedoucí k poškozením malých krevních cévek. Tyto komplikace zahrnují např. retinopatii (zhoršení nebo ztráta zraku díky poškození krevních cévek v očích); neuropatie (poškození nervů a nohou díky poškození krevních cévek nervového systému); a nefropatie (ledvinové onemocnění vyvolané poškozením krevních cévek v ledvinách). Makrovaskulámí komplikace jsou obvykle výsledkem rozsáhlého poškození krevních cév. Mezi makrovaskulámí komplikace patří např. kardiovaskulární onemocnění a periferní vaskulární onemocnění. Kardiovaskulární onemocnění se týká onemocnění krevních cév a srdce. Viz. např. Kaplan, R.M. et al., „ Cardiovascular disea··
• · • · · • 9 ··♦· ses in Health and Human Behavior, pp. 206- 242 (McGraw-Hill, New York 1993). Kardiovaskulární onemocnění se obvykle vyskytne v několika formách, jako např. hypertenze (vysoký krevní tlak), koronární srdeční choroba, mrtvice a revmatické srdeční onemocnění. Periferní vaskulární onemocnění se týká jakéhokoliv onemocnění krevních cév mimo srdce. Obvykle jde o zúžení krevních cév vedoucích krev do svalů na nohou a rukou.
Výraz „ateroskleróza“ zahrnuje vaskulární onemocnění a stavy, které jsou odborným lékařům v oboru všeobecně známy. Aterosklerotické kardiovaskulární onemocnění, koronární srdeční onemocnění (též známé jako koronární arteriální onemocnění nebo ischemická choroba srdeční), cerebrovaskulární onemocnění a periferní cévní onemocnění jsou klinickými projevy aterosklerózy a proto jsou souhrnně označovány jako „ateroskleróza“ nebo „aterosklerotická onemocnění“.
Výraz „antihyperlipidémický“ znamená snižování nadměrné koncentrace tuků v krvi na požadovanou hladinu.
Výraz „antiuricemický“ znamená snižování nadměrné koncentrace kyseliny močové v krvi na požadovanou hladinu.
Výraz „hyperlipidémie“ se týká abnormálně zvýšené hladiny tuků v krvi. Hyperlipidémie se projevuje nejméně ve třech formách: (1) hypercholesterolémie, tj. zvýšená hladina cholesterolu; (2) hypertriglyceridémie, tj. zvýšená hladina triglyceridů; (3) kombinovaná hyperlipidémie, tj. kombinace hypercholesterolémie a hypertriglyceridémie.
Výraz „modulovat“ zahrnuje léčbu, prevenci, potlačení, zvýšení nebo vyvolání určití funkce nebo stavu. Předkládané sloučeniny například modulují hyperlipidémii snižováním cholesterolu u člověka, tedy potlačují hyperlipidémii.
Výraz „léčit“ znamená ovlivňovat a pečovat o pacienta se záměrem potlačit onemocnění, chorobný stav nebo poruchu a zahrnuje podání předkládané sloučeniny k prevenci symptomů nebo komplikací, zmírnění symptomů nebo komplikací či vyléčení onemocnění, chorobného stavu či poruchy.
Výraz „prevence“ zahrnuje ovlivňování stavu a péče o pacienta které zabrání vzniku symptomů onemocnění, chorobnému stavu či poruchy.
Výraz „cholesterol“ označuje steroidní alkohol, který je základní složkou buněčné membrány a myelinové pochvy a, v uvedeném významu, zahrnuje i běžné použití. Cholesterol je rovněž prekurzorem steroidních hormonů a žlučových kyselin.
Výraz „triglycerid(y)“ („TGs“) zahrnuje běžné použití. TGs zahrnují molekuly tří mastných kyselin esterifikovaných molekulou glycerolu a slouží k ukládání mastných kyselin jako zásobárna energie pro svalové buňky nebo jsou vstřebávány a ukládány v tukových tkáních.
Protože cholesterol i TGs jsou nerozpustné ve vodě, musejí být uzavřeny ve speciálních molekulových komplexech - lipoproteinech - aby byly transportovatelné v plazmě. Při nadprodukci a/nebo nedostatečném odbourávání se lipoproteiny v plazmě akumulují. Lipoproteiny lze rozdělit do nejméně pěti kategorií dle velikosti, složení, hustoty a funkce. V malých slezinných buňkách jsou potravní lipidy ukládány do velkých lipoproteinových komplexů - chylomikronů které mají vysoký obsah TG a nízký obsah cholesterolu. V játrech jsou TG a estery cholesterolu baleny a uvolňovány do plazmy jako TG-obohacené lipoproteiny nazývané lipoproteiny o velmi nízké hustotě („VLDL“), jejichž primární funkcí je endogenní transport TGs vytvořených v játrech nebo uvolněných z tukových tkání. Enzymaticky se VLDL buď redukují a vstřebávají v játrech nebo transformují do lipoproteinů o střední hustotě („IDL“). IDL jsou postupně vstřebávány játry nebo dále modifikovány na lipoproteiny o nízké hustotě („LDL“). LDL jsou buď vstřebávány a degradovány v játrech, nebo ukládány do mimojatemích tkání. Lipoproteiny o vysoké hustotě („HDL“) pomáhají odstraňovat cholesterol z periferních tkání postupem zvaným reversní transport cholesterolu.
Výraz „dyslipidémie“ se týká abnormální hladiny lipoproteinů v krevní plazmě jak snížené, tak zvýšené hladiny (např. zvýšené hladiny LDL, VLDL a snížené hladiny HDL).
Primární hyperlipidémie např. zahrnuje onemocnění:
(1) Rodová hyperchylomikronémie, vzácné genetické onemocnění způsobující nedostatek enzymu LP lipázy, která štěpí mastné molekuly. Deficience LP lipázy způsobuje akumulaci velkého množství mastných lipoproteinů v krvi;
(2) Rodová hypercholesterolémie, relativně častá genetická porucha způsobená defektem v sérii mutací na LDL receptorovém genu, což vede k chybné funkci a/nebo nepřítomnosti receptorů LDL. Následkem je neefektivní odstraňování LDL poškozenými receptory a tedy zvýšená hladina LDL v plazmě;
(3) Rodová kombinovaná hyperlipidémie, označovaná též jako multiplitní lipoproteinová hyperlipidémie; je dědičná choroba při níž pacienti a jejich přímí příbuzní čas od času vykazují zvýšené hladiny cholesterolu a triglyceridů. Hladiny HDL cholesterolu jsou často mírně sníženy;
« • «4 » · · Φ • ·*
9 9 · ·
999 · '» ·«
9 9 »
9 9
9
9999 »·
9 9 ·
9 9
9 9 • 9 9
9999 (4) Rodový defektní apolipoprotein Β- 100 je relativně častá autosomální dominantní genetická abnormalita. Defekt je způsoben jednonukleotidovou mutací, která způsobuje záměnu glutaminu za arginin, což snižuje afinitu částic LDL k receptoru LDL. Následně vznikají vysoké plazmatické koncentrace LDL a celkově vyšší hladiny cholesterolu;
(5) Rodová dysbetalipoproteinémie, též označovaná jako hyperlipoproteinémie Typ III, je nezvyklá dědičná porucha vedoucí k mírnému až výraznému zvýšení TG a cholesterolu v séru s abnormální funkcí apolipoproteinu E. Hladiny HDL jsou obvykle normální; a (6) Rodová Hypertriglyceridémie je častá dědičná porucha se zvýšenou koncentrací VDLD v plazmě, vedoucí k mírnému až výraznému zvýšení triglyceridů (obvykle ne cholesterolu) a často doprovází nízké hladiny HDL.
Rizikovými faktory onemocnění Sekundární hyperlipidémie jsou, ne výhradně, (1) rizikové faktory onemocnění jako jsou prodělaná onemocnění diabetes Typu 1, diabetes Typu 2, Cushingův syndrom, hypotyreóza (=snížená činnost štítné žlázy), určité případy selhání ledvin; (2) rizikové faktory pramenící z léčiv, jako jsou antikoncepční pilulky, hormony jako estrogen a kortikosteroidy;, některá diuretika; a různé β-blokátory; (3) dietetické rizikové faktory zahrnující příjem tuků s celkovou kalorickou hodnotou přesahující 40 %; příjem nasycených tuků s celkovou kalorickou hodnotou přesahující 10 %; příjem cholesterolu přesahující 300 mg/den; notorický a nadměrný příjem alkoholu a obezita.
Výraz „obézní“ a „obezita“ je podle Světové zdravotnické organizace definován Indexem 2 2 tělesné hmotnosti (BMI) přesahujícím u mužů 27,8 kg/m a u žen 27,3 kg/m (BMI odpovídá podílu hmotnosti (kg) a druhé mocniny výšky (m )). Obezita souvisí s řadou chorobných stavů jako je diabetes a hyperlipidémie. Obezita je rovněž známým rizikovým faktorem rozvoje diabetů Typu 2 (viz např. Barret-Conner, E., Epidemiol. Rev. (1989) 11:172-181; Knowler et al., Am. J. Clihn. Nutr. (1991) 53: 1543-1551).
„Farmaceuticky přijatelné soli“ jsou soli netoxických alkalických kovů, kovů alkalických zemin a amonné soli, běžně používané ve farmaceutickém průmyslu. Jsou to např. soli sodíku, draslíku, lithia, vápníku, hořčíku, baria, amonné a protaminové soli zinku, připravované obvyklými postupy oblasti techniky. Výraz rovněž zahrnuje netoxické adiční soli s kyselinami, které se obvykle připravují reakcí sloučeniny předkládaného vynálezu s vhodnou organickou nebo anorganickou kyselinou. Jsou to např. soli jako hydrochlorid, hydrobromid, síran, hydrogensíran, φ »· ·· ·· ·· ·· • · · · · · · · · · · « ··· ·· · ·· · ······ ···· · • · · ··· · · · ··· ·· ·· ···· ·· ···· acetát, oxalát, valerát, oleát, laurát, borát, benzoát, laktát, fosfát, tosylát, citrát, maleinát, fumarát, sukcinát, tartarát, napsylát a podobně.
„Farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami“ jsou soli, které zachovávají biologický účinek a vlastnosti volných baží a které nejsou biologicky nebo jinak nežádoucí, jsou obvykle tvořeny skyselinami jako je chlorovodíková, bromo vodíková, sírová, dusičná, fosforečná a podobně, a organickými kyselinami, jako jsou octová, propionová, glykolová, hroznová, šťavelová, jablečná, malonová, jantarová, maleinová, fumarová, tartarová, citrónová, benzoová, skořicová, mandlová, methansulfonová, ethansulfonová, p-toluensulfonová, salicylová apod. Popis farmaceuticky přijatelných adičních solí s kyselinami je uveden v Bundgaard, H ed., Design ofProdrugs (Elsevier Science Publishers, Amsterdam 1985.
„Farmaceuticky přijatelné estery“ jsou estery které vlivem hydrolýzy zachovávají biologickou aktivitu a vlastnosti karbocyklické kyseliny nebo alkoholu a jinak nejsou biologicky nevhodné. Popis farmaceuticky přijatelných esterů je uveden v Bundgaard, H ed., Design of Prodrugs (Elsevier Science Publishers, Amsterdam 1985. Estery se obvykle tvoří z odpovídající karboxylové kyseliny a alkoholu. Obecně lze estery připravit obvyklými syntetickými postupy. (Viz. např. March Advanced Organic Chemistry, 3rd Ed., p. 1157 (John Wiley and Sons, New York 1985) a odkazy uvedené v této práci, a Mark et al., Encyclopedia of ChemicalTechnology, (1980) John Wiley and Sons, New York ). Alkoholická část esteru obvykle zahrnuje (i) C2-12 alifatický alkohol, který případně obsahuje jednu nebo několik dvojných vazeb a může obsahovat rozvětvené uhlíky; nebo (ii) C7.12 aromatické nebo heteroaromatické alkoholy. Předkládaný vynález též uvažuje použití sloučenin, které jsou současně estery i jejich farmaceuticky přijatelnými adičními solemi.
„Farmaceuticky přijatelný amid“ je amid, který vlivem hydrolýzy zachovává biologickou aktivitu a vlastnosti karbocyklické kyseliny nebo aminu a není n'jinak biologicky nevhodný. Popis farmaceuticky přijatelných amidů je uveden v Bundgaard, H ed., Design of Prodrugs (Elsevier Science Publishers, Amsterdam 1985). Amidy se typicky připravují z odpovídající karboxylové kyseliny a aminu. Obecně se amidy připravují obvyklými syntetickými postupy. (Viz. např. March Advanced Organic Chemistry, 3rd Ed., p. 1152 (John Wiley and Sons, New York 1985) a odkazy uvedené v této práci, a Mark et al., Encyclopedia of ChemicalTechnology, (1980) John Wiley and Sons, New York ). Předkládaný vynález též uvažuje použití sloučenin, které jsou současně amidy i jejich farmaceuticky přijatelnými adičními solemi.
Podrobný popis vynálezu
(1) Obecné informace
Předkládaný vynález je zaměřen na použití výhodných derivátů (-)(3-trihalogenmethylfenoxy)(4~ halogenfenyl)octové kyseliny obecného vzorce I:
·» · · ·· ·· • «· · · · · «
Kde R je funkční skupina volená ze skupiny zahrnující (ne výhradně): hydroxy, nižší aralkoxy, např. fenyl-nižší alkoxy jako benzyloxy, fenethyloxy; di-nižší alkylamino-nižší alkoxy, a netoxické farmakologicky přijatelné adiční soli s kyselinami, např. dimethylaminoethoxy, diethylaminoethoxy hydrochlorid, diethylaminoethoxy citrát, diethylaminopropoxy; nižší alkanamido nižší alkoxy, např. formamidoethoxy nebo acetamidopropoxy; benzamido-nižší alkoxy, např. benzamidoethoxy nebo benzamidopropoxy; ureido-nižší alkoxy, např. ureidoethoxy nebo 1methyl-2-ureidoethoxy; Ν'-nižší alkyl-ureido-nižší alkoxy, tj. R1NH-C0NH-CnH2n-0-, kde R1 představuje nižší alkyl a n je celé číslo 1 až 5, např. N'-ethyl-ureidopropoxy; karbamoyl-nižší alkoxy, např. karbamoylmethoxy nebo karbamoylethoxy; halogenfenoxy skupinou substituovaný nižší alkoxy, např. 2-(4-chlorfenoxy)-2-methylpropoxy; karbamoylem substituovaná fenoxy, např. 2-karbamoylfenoxy; karbonyl-nižší alkylamino, a netoxické farmakologicky přijatelné aminové adiční soli, např. karboxymethylamino cyklohexylaminová sůl nebo karboxyethylamin; N,N-di-nižší alkylamino-nižší alkylamino a netoxické farmakologicky přijatelné kyselé roztoky solí, např. Ν,Ν-dimethylaminoethylamino hydrochlorid, Ν,Ν-diethylaminoethylamino, N,Ndiethylaminoethylamino citrát nebo diethylaminopropylamino citrát; halogenem substituovaný nižší alkylamino, např. 2-chlorethylamino nebo 4-chlorbutylamino; hydroxylem substituovaný nižší alkylamino, např. 2-hydroxyethylamino nebo 3-hydroxypropylamino; nižší alkanoyloxy skupinou substituovaný nižší alkylamino, např. acetoxyethylamino nebo acetoxypropylamino; ureido; nižší alkoxykarbonylamino, např. methoxykarbonylamino (tj., -NHCOOCH3), nebo ethyloxykarbonylamino (tj. CHCOOC2H5). Podle výhodného provedení je R voleno jako hydrolyzovatelná skupina, např. ester nebo amid, a po hydrolýze esterové nebo amidické vazby se • · · · • · · · · « · · · · · · ··· · · · ·♦ * ·«···· · · · · · ··· ··· · · · ··· ·· ·· ·»·· ·· ···· sloučenina uvolní v biologicky aktivní podobě, takže příslušný ester nebo amid fungují jako pro-drug. X v obecném vzorci I představuje halogen, např. chlór, bróm, fluor nebo jód.
Podle výhodného provedení se předkládaný vynález týká použití derivátu (-)(3trihalogenmethylfenoxy)(4-halogenfenyl)octové kyseliny obecného vzorce II
R2
kde R2 je funkční skupina volená ze skupiny zahrnující (ne výhradně) vodík, fenyl-nižší alkyl, např. benzyl; nižší alkanamido-nižší alkyl, např. acetamidoethyl; nebo benzamido-nižší alkyl, např. benzamidoethyl. X v obecném vzorci II představuje halogen, např. chlór, bróm, fluor nebo jód.
Podle dalšího výhodného provedení se předkládaný vynález týká použití sloučeniny strukturního vzorce III:
Sloučenina strukturního vzorce III bývá označována jako ,,(-)2-acetamidoethyl 4chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy)acetáť‘ (též„(-)halofenáť‘).
Změny v metabolismu léčiva zprostředkované inhibici enzymů cytochromu P450 mají vysoký sklon vyvolávat u pacientů negativní účinky. Takovéto účinky byly již dříve pozorovány u pacientů léčených racemickým halofenátem. V předkládané studii bylo zjištěno, že racemická kyselina halofenová inhibuje cytochrom p450 2C9, enzym hrající významnou roli v metabolismu ·· fcfc fcfcfcfc • * · · fcfc fc • · « fc · fc *
• fc· fc • «fcfc fcfc·· •fc fc ·*
4 • fc • « fc fc některých léčiv. Tato okolnost může způsobovat významné problémy při interakci léčiva s antikoagulanty, protizánětíiyými léčivy a dalšími léčivy metabolizovanýmí pomocí tohoto enzymu. Zcela nečekaně však bylo zjištěno, že existuje podstatný rozdíl mezi oběma enantiomeiy kyseliny halofenové ve schopností inhibovat cytochrom P450 2C9; (-) enantíomer je asi 20x méně aktivní než (+) enantíomer, který je dosti účinným inhibitorem. Takže, použití (-) enantiomerů sloučenin obecných vzorců I a Π a vzorce ΙΠ nevyvolává inhibici tohoto enzymu a nevyvolává negativní účinky při metabolismu příslušného léčiva jak bylo dříve pozorováno v případě použití racemické směsi halofenátu.
Předkládaný vynález zahrnuje použití terapeuticky účinného množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli pro přípravu léčiva pro modulaci inzulínové rezistence u savců. Podle výhodného provedení vynálezu je sloučeninou sloučenina obecného vzorce Π. Podle výhodného provedení vynálezu je sloučeninou sloučenina strukturního vzorce ΠΙ. Je zcela překvapující, že uvedený použití nepřináší negativní účinky, které doprovázejí podání racemické směsi halofenátu, protože zahrnuje podání (-) stereoizomeru sloučenin Obecných vzorců I a Π nebo strukturního vzorce DL Tento (-) stereoizomer nezpůsobuje negativní vedlejší účinky související s inhibici cytochromu P450 2C9.
Předkládaný vynález dále zahrnuje použití terapeuticky účinného množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli pro přípravu léčiva pro modulaci diabetů Typu 2 u savců. Podle výhodného provedení vynálezu je sloučeninou sloučenina obecného vzorce Π. Podle jiného výhodného provedení vynálezu je sloučeninou sloučenina strukturního vzorce ΙΠ. Je zcela překvapující, že uvedené použití nepřináší negativní účinky, které doprovázejí použití racemické směsi halofenátu, protože zahrnuje použití (-) stereoizomeru sloučenin Obecných vzorců I a U nebo strukturního vzorce IU. Tento (-) stereoizomer nezpůsobuje negativní vedlejší účinky související s inhibici cytochromu P450 2C9.
Předkládaný vynález dále zahrnuje použití terapeuticky účinného množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli pro přípravu léčiva pro modulaci hyperlipidémie u savců. Podle výhodného provedení vynálezu je sloučeninou sloučenina obecného vzorce Π. Podle jiného výhodného provedení vynálezu je sloučeninou sloučenina strukturního vzorce HI. Je zcela překvapující, že uvedený postup nepřináší negativní účinky, které doprovázejí podání racemické směsi halofenátu, protože zahrnuje podání (-) stereoizomeru sloučenin Obecných vzorců I a Π nebo strukturního vzorce HL Tento (-) stereoizomer nezpůsobuje negativní vedlejší účinky související s inhibici cytochromu P450 2C9,
8* 88 • 8 8 8 • β • 8 8 *«*#» *8 *8 * · 8 8 ♦ ♦ »
8*8 • · 8 •8 ····
Racemická směs halofenátů (tj. ekvimolámí směs obou stereoizomerů) se vyznačuje antihyperlipidemickými účinky a používá se ke snížení hyperglykémie v kombinaci s dalšími léčivy používanými při terapii diabetů. Účinné množství racemické směsi halofenátů však způsobuje negativní vedlejší účinky. Výraz „negativní vedlejší účinky“ zahrnuje obtíže (ale nejen tyto uvedené) jako je nausea, gastrointestinální vřed, gastrointestinální krvácení. Další pozorované negativní vedlejší účinky racemického halofenátů zahrnují problémy s interakcemi léčivo-léčivo, zejména ovlivňování antikoagulace při kombinaci s Coumadinem™. Použití zcela čistých sloučenin předkládaného vynálezu vede jasnému stanovení účinných dávek, ke snížení negativních vedlejších účinků a tedy ke zlepšení terapeutického indexu. Bylo tedy zjištěno, že je výhodnější podávat čistý (-) enantiomer halofenátů než racemickou směs stereoizomerů.
Předkládaný vynález dále zahrnuje použití terapeuticky účinného množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli pro přípravu léčiva pro modulaci hyperurikémie u savců. Podle výhodného provedení vynálezu je sloučeninou sloučenina obecného vzorce H. Podle jiného výhodného provedení vynálezu je sloučeninou sloučenina strukturního vzorce ΙΠ. Je zcela překvapující, že uvedený postup nepřináší negativní účinky, které doprovázejí použití racemické směsi halofenátů, protože zahrnuje použití (-) stereoizomerů sloučenin Obecných vzorců I a Π nebo strukturního vzorce ΙΠ. Tento (-) stereoizomer nezpůsobuje negativní vedlejší účinky související s inhibicí cytochromu P450 2C9.
(2) (-) Enantiomeiy sloučenin obecných vzorců I a H a strukturního vzorce DI
Mnoho organických sloučenin se vyskytuje v opticky aktivních formách, tj. mají schopnost stáčet rovinu polarizovaného světla. Při popisu opticky aktivních sloučeni se používají předpony R- a S-, označující absolutní konfiguraci molekuly v místě chirálního centra. Předpony „d“ „1“ nebo (+) a (-) se používají k označení smyslu rotace polarizovaného způsobenému opticky aktivní sloučeninou, znaky (-) a „1“ označují levotočivost, znaky (+) a „d“ označují pravotočivost. Mezi označením smyslu rotace a absolutní konfigurací neexistuje korelace. „Stereoizomery“ opticky aktivní sloučeniny jsou identické, chovají se ksobě jako předmět a jeho zrcadlový obraz. Konkrétní stereoizomery se rovněž označují jako „enantiomeiy“ a jejich směsi jako „enantiomemí“ či racemické“ směsi. Viz.např. Streitwiesser, A, Heathcock C.H., Introduction to Organic Chemistry, M Edition, Chapter 7 (MacMillan Publishing Co., U.S.A.)
Chemická syntéza racemické směsi halofenátů, derivátů (3-trihalogenmethylfenoxy)(4halogenfenyl) octové kyseliny se provádí postupy popsanými v U.S. patentu č. 3 517 050, jehož • ·· ·· · · · · «to «· · · » «· · · · · « • · · · · · *· · ······ · ·· · · ··· ··· ··· ··· ·· «· ···· ·· ···· poznatky jsou uvedené mezi odkazy. Syntéza sloučeni předkládaného vynálezu je dále popsána ve výše uvedených příkladech. Jednotlivé enantiomery lze získat rozdělením racemické směsi enantiomerů obvyklými postupy oblasti techniky, odborníkům v oboru dobře známými. Viz. např. Jacques, J., et al., Enantiomers Racemates and Resolutions, John Wiley and Sons, New York (1981). Odborníkům jsou známé i další standardní postupy dělení racemických směsí, jako je krystalizace a chromatografické postupy (viz např. Eliel, E.L., McGraw Hill, Stereochemistry of carbon Compounds (1962), Lochmuller, J. Chromatography (1975) 113, 283-302). Dále lze předkládané sloučeniny ve stereochemicky čisté formě připravit z racemických směsí enzymatickými biokatalytickými postupy. Enzymatické biokatalytické rozdělení enantiomemí směsi již bylo popsáno (viz. U.S. patent č. 5 057 427 a 5 077 217, oba dokumenty jsou zahrnuty mezi odkazy). Další postupy získávání jednotlivých enantiomerů zahrnují stereospecifícké syntézy (viz např. Li, A. J. et al., Pharm. Sci. (1997) 86: 1073-1077).
Výraz „v podstatě neobsahující (+) stereoizomer,“ znamená, že přípravek obsahuje podstatně vyšší podíl izomerů (-) halofenátu než izomerů (+) halofenátu. Podle výhodného provedení výraz „v podstatě neobsahující (+) stereoizomer,“ znamená, že přípravek obsahuje nejméně 90 % hmotn. (-) izomerů a nejvíce 10 % hmotn. (+) izomerů. Podle výhodnějšího provedení výraz „v podstatě neobsahující (+) stereoizomer,“ znamená, že přípravek obsahuje nejméně 99 % hmotn. (-) izomerů a nejvíce 1 % hmotn. (+) izomerů. Podle nej výhodnějšího provedení výraz „v podstatě neobsahující (+) stereoizomer,“ znamená, že přípravek obsahuje více než 99 % hmotn. (-) izomerů. Procentuální údaje se vztahují k celkové hmotnosti halofenátů přítomných v přípravku. Výše popsaná množství týkající se (-) izomerů se vytahují také k dalším použitým výrazům, jako „v podstatě opticky čistý (1) izomer halofenátu,“ „v podstatě opticky čistý (1) halofenát,“ „opticky čistý (1) izomer halofenátu,“ „opticky čistý (1) halofenát,“ Dále, výše popsaná množství týkající se (+) izomerů se vytahují také k použitým výrazům, jako „v podstatě opticky čistý (d) izomer halofenátu,“ „v podstatě opticky čistý (d) halofenát,“ „opticky čistý (d) izomer halofenátu,“ „opticky čistý (d) halofenát“.
Výraz „enantiomemí směs“ neboli „ee“ má stejný význam jako výraz „optická čistota“. Hodnota ee se pohybuje v rozmezí 100 až 0, přičemž 0 představuje racemickou směs a 100 opticky čistý enantiomer. Sloučenina, kteráje opticky čistá z 98%, má hodnotu ee 96%.
(3) Kombinovaná terapie s dalšími účinnými látkami
Způsob přípravy a podávání přípravků je podrobněji popsán níže. „Léčivý přípravek“ je definován jako farmaceutický přípravek obsahující směs různých excipientů a klíčovou složku, • ·« »· 4· ·· ·· • · · · · * * ♦ · · · ······ · « · · · • · · · · · · · · ··· ·· ·· ·»·· ·· ···· která poskytuje relativně stabilní požadovanou a použitelnou formu účinné sloučeniny nebo léčiva. V předkládaném vynálezu je výraz „léčivý přípravek“ zahrnut ve výrazu „přípravek“. Předkládané sloučeniny lze účinně používat samotné nebo v kombinaci s jednou nebo několika dalšími účinnými složkami, podle terapeutického záměru, (viz, např. Turner, N. et al., Prog. Drug Res. (1998) 51:33-94; Hafner, S. Diabetes Care (1998) 21:160-178; a DeFronzo, R et al. (eds), Diabetes Reviews (1997) Vol. 5, No. 4). Řada studií zkoumala přínos kombinované terapie s perorálními látkami (viz např. Mahler, R„ J. Clin. Endocrinol. Metab. (1999) 84: 1165-71; United Kongdom Prospective Diabetes study Group: UKPDS 28, Diabetes Care (1998) 21:8792; Bardin, C. W„ (ed) Current Therapy in Endocrinology and methabolism, 6th Edition (MosbyYear Book, lne. St. Louis, MO 1994); Chiasson, J. et al., Ann. Intern. Med. (1994) 121:928-935; Coniff, R. et al., Clin. Ther. (1997) 19:16-26; Coniff, R. et al., Am. J. Med. (1995) 98:443-451; a Iwamoto, Y„ et al., Diabet. Med (1996) 13:365-370; Kwietorovich, P. Am. J. Cardiol (1998) 82(12A):3U-17U). Tyto studie naznačují, že diabetes a hyperlipidémii lze dále zlepšit přídavkem další látky do terapeutického režimu. Kombinovaná terapie zahrnuje podávání jedné společné farmaceutické dávky léčivého přípravku, který obsahuje sloučeninu obecného vzorce I (nebo vzorců II a III) a jednu nebo několik dalších účinných složek; i podávání sloučeniny obecného vzorce I (nebo vzorců II a III) a každé další účinné složky ve formě zvláštního léčivého přípravku. Například sloučenina obecného vzorce I a HMG-CoA reduktázový inhibitor lze člověku podávat společně v jedné perorální lékové dávce jako je např. tableta nebo kapsle, nebo každou účinnou složku podávat jednotlivě ve zvláštním perorálním farmaceutickém přípravku. Pokud jsou voleny oddělené lékové přípravky, lze sloučeninu obecného vzorce I a další účinné složky podávat ve stejnou dobu (tj., současně), nebo v různých časově rozvržených dobách (tyj. postupně). Kombinovanou terapií rozumíme oba tyto způsoby podávání.
Příkladem kombinované terapie, která moduluje (předchází vzniku symptomů nebo komplikací souvisejících s) aterosklerózou, je podávání sloučeniny obecného vzorce i v kombinaci s jednou nebo několika následujícími účinnými složkami: antihyperlipidemické léčivo; látka zvyšující plazmatický HDL; antihypercholeterolemické léčivo, jako je inhibitor biosyntézy cholesterolu, např. hydroxymethylglutaryl(HMG) Co A reduktázový inhibitor (též označovaný jako statiny, např. lovastatin, simvastatin, pravastatin, fluvastatin a atorvastatin, (a HMG-CoA syntetázový inhibitor, skvalén-epoxidázový inhibitor (též známý jako skvalén syntetázový inhibitor; acyl-koenzym A cholesterol acyltransferázový (ACAT) inhibitor, jako např. melinamid; probukol; kyselina nikotinová a její soli, niacinamid; inhibitor absorpce cholesterolu, jako je βsitosterol; ionexová pryskyřice vychytávající žlučové kyseliny, jako je cholestyramin, colestipol nebo dialkylaminoalkyl deriváty síťovaných dextranů; LDL (lipoprotein o nízké hustotě) recepfc fcfc fcfc ·· fcfc fcfc • fcfc · · «· fc · fcfc · fcfcfc · · fcfcfc fc • fc fcfcfc fc 4 « · · · • fcfc ··· fcfcfc •fcfc fcfc fcfc ···· fcfc fcfcfcfc torový induktor; fibráty, jako jsou clofibrát, bezafíbrát, fenofibrát a gemfibrizol; vitamin B6 (pyridoxin) a jeho farmaceuticky přijatelné soli, např. hydrochlorid; vitamin B12 (kyanokobalamin); vitamin B3 (nikotinová kyselina a niacinamid, viz výše); anti-oxidační vitaminy jako vitamin C a E a beta karoten; beta-blokátor; antagonist angiotensinu II; inhibitor enzymu katalyzujícího přeměnu angiotensinu; a inhibitor shlukování krevních destiček jako jsou antagonisté fibrinogenového receptoru (tj. antagonist fibrinogenového receptoru glykoprotein Ilb/IIa) a aspirin. Jak bylo uvedeno výše, sloučeniny obecného vzorce I lze podávat v kombinaci s jednou nebo několika dalšími účinnými látkami, například sloučeninu obecného vzorce I lze kombinovat s HMG-CoA reduktázovým inhibitorem (jako je např. lovastatin, simvastatin a pravastatin) a aspirinem, nebo sloučeninu obecného vzorce I lze kombinovat s HMG-CoA reduktázovým inhibitorem a beta-blokátorem.
Dalším příkladem kombinované terapie je léčba obezity nebo poruch souvisejících s obezitou, kde sloučeniny obecného vzorce I lze použít v kombinaci s látkami, jako je např. fenylpropanolamin, fentermin, diethylpropion, mazindol; fenfluramin, dexfenfluramin, fentiramin, agonist β3 adrenoceptoru; sibutramin, gastrointestinální lipázové inhibitory (jako je orlistat) a leptiny. Další látky používané při léčbě obezity nebo souvisejících poruch, s nimiž lze úspěšně kombinovat sloučeniny obecného vzorce I, jsou např. neuropeptid Y, enterostatin, cholecytokinin, bombesin, amylin, receptory histaminu H3, receptory dopaminu D2, hormon stimulující melanocyty, faktor uvolňující kortiokotrofin, galanin a γ-aminomáselná kyselina (GABA).
Dalším příkladem kombinované terapie je modulace diabetů (nebo léčba diabetů a souvisejících symptomů, komplikací a poruch), kde sloučeniny obecného vzorce I lze úspěšně použít v kombinaci s látkami, jako jsou např. sulfonylmočoviny (např. chlorpropamid, tolbutamid, acetohexamid, tolazamid, glyburid, glikazid, glynáza, glimepirid a glipizid), biguanidy (jako je metformin), thiazolidindiony (jako ciglitazon, pioglitazon, troglitazon a rosiglitazon); dehydroepiandrosteron (též DHEA nebo příslušný konjugovaný sulfátový ester, DHEA-SO4); antiglukokortikoidy; TNFa inhibitory; α-glukosidázový inhibitor (jako je akarbóza, miglitol a voglibóza), pramlintid (syntetická analog lidského hormonu amylin), další látky podporující sekreci inzulínu (jako repaglinid, glichidon a nateglinid), inzulín a další léčiva disputovaná při terapii aterosklerózy.
Dalším příkladem kombinované terapie je modulace hyperlipidémie (nebo léčba hyperlipidémie a souvisejících poruch), kde sloučeniny obecného vzorce I lze úspěšně použít v kombinaci s látkami, jako jsou např. statiny (jako fluvastatin, lovastatin, pravastatin nebo sim* φ φ φφφ φ φ φφφφ φ φφφ φφφ φφφ φφφ φφ φφ φφφφ φφ φφφφ vastatin), pryskyřice vychytávající žlučové kyseliny (jako je cholestyramin nebo colestipol), kyselina nikotinová, probukol, betakarotén, vitamin E nebo vitamin C.
Podle předkládaného vynálezu se terapeuticky účinné množství sloučeniny obecného vzorce I (nebo II nebo III) použije pro přípravu farmaceutického přípravku určeného na léčbu diabetů, hyperlipidémie, hyperurikémie, obezity, na snížení hladiny triglyceridů, na snížení hladiny cholesterolu, na zvýšení plazmatické hladiny lipoproteinů o vysoké hustotě a na léčbu, prevenci nebo snížení rizika rozvoje aterosklerózy.
Dále, na léčbu výše uvedených onemocnění lze použít účinné množství sloučeniny obecného vzorce I (nebo II nebo III) a terapeuticky účinné množství účinných látek volených ze skupiny zahrnující: antihyperlipidemická látka; látka zvyšující plazmatický HDL; antihypercholesterloemická látka, jako je inhibitor syntézy cholesterolu, např. HMG-CoA reduktázový inhibitor, HMG-CoA syntetázový inhibitor, skvalén-epoxidázový inhibitor, skvalén syntetázový inhibitor, acyl-koenzym A cholesterol acyltransferázový inhibitor, probukol, kyselina nikotinová a její soli; niacinamid, inhibitor absorpce cholesterolu, ionexová pryskyřice vychytávající žlučové kyseliny, induktor receptoru lipoproteinů o nízké hustotě; clofibrát, fenofibrát a gemfibrizol; vitamin B6 a jeho farmaceuticky přijatelné soli, vitamin Bt2; antioxidační vitamin; beta-blokátor; antagonist angiotensinu II; inhibitor enzymu katalyzujícího přeměnu angiotensinu; antagonist fibrinogenového receptoru; aspirin; fentiraminy, agonisté β3 adrenoceptoru;sulfonylmočoviny, biguanidy, inhibitory α-glukosidázy, další látky podporující sekreci inzulínu a inzulín.
(4) Farmaceutické přípravky a způsoby podávání
Podle předkládaného vynálezu lze sloučeniny obecného vzorce I, vzorce II a vzorce III podávat savcům, tj. pacientům, samostatně, nebo ve formě farmaceuticky přijatelné soli či hydro lyzovatelného prekurzoru, nebo ve formě farmaceutického přípravku, kde účinná sloučeniny je ve směsi s vhodným nosičem nebo excipientem v terapeuticky účinném množství. Výraz „terapeuticky účinná dávka“, „terapeuticky účinné množství“, nebo „farmakologicky účinná dávka“, „farmakologicky účinné množství“ vyjadřuje dostatečnou dávku předkládané sloučeniny, případně předkládané sloučeniny v podstatě neobsahující (+) stereoizomer, a farmaceuticky přijatelný nosič, které jsou obsaženy v léčivém přípravku a vedou k požadovanému účinku, např. zmírnění symptomů nebo komplikací diabetů Typu 2.
Sloučeniny obecného vzorce I, II a III se používají v postupech předkládaného vynálezu jako složka mnoha léčivých přípravků pro terapeutické účely. Konkrétně, sloučeniny obecného • ·· ·· ·· ·· ·· • ♦ · · * ft· · · ftft ft • ftft ·· «ftft · ft····· ftftftft · • ftft ftftft ftftft •ftft ftft ·· ft··· ·· ···· vzorce I (II a III) se používají při přípravě léčivých přípravků v kombinaci s vhodnými farmaceuticky přijatelnými nosiči či ředidly, ve formách pevných, polopevných, kapalných či plynných, jako jsou např. tablety, kapsle, pilulky, prášky, granule, dražé, gely, suspenze, masti, roztoky, čípky, injekce, inhalační prostředky a aerosoly. Předkládané sloučeniny lze podávat různými cestami, jako perorálně, bukálně, rektálně, parenterálně, intraperitoneálně, intradermálně, transdermálně, intratracheálně. Navíc je vhodnější předkládané sloučeniny podávat lokálně než systémově, ve formě depotu nebo přípravku s protrahovaným uvolňováním. Sloučeniny lze rovněž podávat v lipozomu.
Předkládané sloučeniny se při přípravě léčivých přípravků používají spolu s obvyklými excipienty, ředidly či nosiči a jsou komprimovány do tablet nebo připravovány ve formě elixírů či roztoků pro pohodlné perorální podávání, nebo jsou podávány intramuskulární či intravenózní cestou. Sloučeniny lze rovněž podávat transdermálně a jako lékové formy s protrahovaným uvolňováním.
Sloučeniny obecného vzorce I, II nebo III lze podávat samotné či v kombinaci s jinými známými sloučeninami, viz výše. Ve farmaceutických dávkových formách mohou být předkládané sloučeniny i ve formě farmaceuticky přijatelných solí. Případně obsahují hydrolyzovatelnou skupinu. Jsou používány samostatně, nebo ve vhodném spojení s jinými farmaceuticky účinnými látkami.
Léčivé přípravky, vhodné pro předkládané účely lze nalézt v Remington 's Pharmaceutical Sciences (Mack Publishing Company (1985) Philadelphia, PA, 17th ed.), uvedeno mezi odkazy. Přehledný článek týkající se způsobů podávání léčiv lze nalézt v práci Langer, Science (1990) 249:1527-1533), rovněž uvedeno mezi odkazy. Popsané farmaceutické přípravky se připravují známými postupy oblasti techniky, tj. obvyklými postupy míšení, rozpouštění, granulace, tvorby dražé, plavení, emulsifikace, enkapsulace, zachycování nebo lyofilizace. Následující popis postupů a použitých excipientů je pouze ilustrativní a nevymezuje rozsah předkládaného vynálezu.
Pro injekční přípravky se předkládané sloučeniny rozpouštějí, suspendují nebo emulgují ve vodném nebo nevodném rozpouštědle, jako je např. rostlinný nebo jiný podobný olej, syntetické alifatické triglyceridy, estery vyšších alifatických kyselin nebo propylenglykol; a pokud je to žádoucí, s přísadou obvyklých aditiv, jako jsou solubilizátory, izotonika, činidla tvořící suspenze, emulgátory, stabilizátory a konzervační přísady. Výhodné léčivé přípravky pro předkládané sloučeniny jsou vodné roztoky, výhodně ve fyziologicky kompatibilních pufrech, jako je Hanksův roztok, Ringerův roztok nebo fyziologický slaný roztok. Pro transmukózní podávání se • ·· ·· ·· ·· *· ··♦ · · »· # 9 ♦· · • *· · » · * · ··· · · · ··· ··· ·· ·· ··♦ ·· ·»·· do přípravku přidávají látky usnadňující pronikání příslušné bariery. Takovéto penetrační přísady jsou v oblasti techniky známé.
Pro perorální podávání se předkládané při přípravě léčebných přípravků sloučeniny obecného vzorce I, II a vzorce III kombinují s farmaceuticky přijatelnými nosiči dobře známými v oblasti techniky. Tyto nosiče umožňují, aby z předkládaných sloučenin bylo možno připravit lékové formy tableta, pilulka, dražé, kapsle, emulze, lipofilní a hydrofilní suspenze, tekutina, gel, sirup, hustá suspenze, suspenze apod. pro perorální podávání. Farmaceutické přípravky pro perorální použití se připravují smícháním sloučenin s pevným excipientem, případně následným rozemletím vzniklé směsi a vytvořením směsi granulí po přidání dalších vhodných pomocných přísad pro tvorbu tablet či jader dražé. Vhodné excipienty jsou zejména plnidla jako cukry včetně laktózy, sacharózy, manitu nebo sorbitu; celulóza, např. kukuřičný škrob, obilný škrob, rýžový škrob, bramborový škrob, želatina, tragantová guma, methylcelulóza, hydroxypropylmethylcelulóza, sodná sůl karboxymethylcelulózy a/nebo polyvinylpyrrolidon (PVP). Pokud je to žádoucí, lze přidat disintegrátory jako zesíťovaný polyvinylpyrrolidon, agar, kyselinu alginovou nebo její sůl, např. sodnou.
Jádra dražé se potahují vhodnými potahy, pro tento účel lze použít koncentrované roztoky cukru, které případně obsahují arabskou gumu, talek, polyvinylpyrrolidon, karbopolový gel, polyethylenglykol a/nebo oxid titaničitý, lakový roztok a vhodná organická rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel. Do potahů na tablety nebo dražé lze přidat barviva nebo pigmenty kvůli identifikaci nebo charakterizaci různých kombinací dávek účinných sloučenin.
Perorální farmaceutické přípravky jsou rovněž kapsle push-fit vyrobené z želatiny, měkké kapsle vyrobené z želatiny a plastifikátoru, např. glycerolu nebo sorbitu. Kapsle push-fit mohou obsahovat účinné složky ve směsi splnidly jako je laktóza, pojivý, jako je škrob a/nebo lubrikanty, jako je talek nebo magnesium stearát a případně stabilizátory. V měkkých kapslích může být účinná složka rozpuštěna nebo rozptýlena ve vhodné kapalině, jako jsou mastné oleje, kapalný parafín nebo kapalné polyethylenglykoly. Rovněž lze přidat stabilizátory. Všechny léčebné přípravky pro perorální podávání musí být vyrobeny v dávkování vhodném pro podávání.
Pro bukální podávání se přípravky připravují ve formě tablet nebo pastilek běžným postupem.
Pro inhalační aplikaci se sloučeniny předkládaného vynálezu podávají ve formě aerosolového spreje z běžné tlakové nádobky nebo nebulizátoru, s použitím vhodné pohonné hmoty, např. dichlodifluormethan, trichlorfluormethan, dichlortetrafluorethan, oxid uhličitý nebo jiný vhodný plyn, nebo ve formě bez pohonné hmoty, jako suché práškové inhalační směsi. V případě
tlakového aerosolu se dávkování provádí ventilkem odměřujícím určité množství.
Kapsle a náboje, např. želatinové pro použití v inhalátorech nebo insuflátorech mohou obsahovat práškovou směs sloučeniny a vhodného práškového nosiče, jako je laktóza nebo škrob.
Sloučeniny lze rovněž použít do přípravků pro parenterální injekční aplikaci, např. bolus injekce nebo kontinuální infuse. Injekční přípravky bývají připravovány vjednotkovém dávkovém množství např. v ampulích nebo multidávkových kontejnerech, s přísadou konzervačního činidla. Sloučeniny lze rovněž použít pro přípravu forem jako jsou suspenze, roztoky nebo emulze v olejovitých či vodných nosičích, mohou obsahovat pomocné přísady, jako činidla tvořící suspenze, disperze a stabilizátory.
Farmaceutické přípravky pro parenterální aplikaci zahrnují vodné roztoky vodorozpustných forem účinných složek . Dále lze připravit suspenze účinných sloučenin jako příslušné olejové injekční suspenze. Vhodná lipofilní rozpouštědla jsou mastné oleje nebo syntetické estery mastných kyselin jako jsou ethyl oleát, triglyceridy nebo lipozómy. Vodné injekční suspenze mohou obsahovat látky zvyšující viskozitu suspenze, jako jsou karboxymethylcelulóza sodná, sorbit nebo dextran. Suspenze dále případně obsahuje vhodné stabilizátory nebo činidla zvyšující rozpustnost sloučenin, což umožňuje přípravu vysoce koncentrovaných roztoků. Alternativně lze připravit účinnou sloučeniny ve formě prášku a rekonstituovat formu pomocí příslušného nosiče, např. sterilní apyrogenní voda, před použitím.
Předkládané sloučeniny lze rovněž použít pro přípravu rektálních přípravků jako jsou čípky nebo retenční klystýr, které obsahují např. běžné čípkové báze jako je kakaové máslo, vosky, polyethylenglykoly nebo jiné triglyceridy, což jsou báze tající při tělesné teplotě a pevné při teplotě laboratorní.
Kromě již uvedených lékových forem lze předkládané přípravky použít i pro přípravu depositních přípravků. Tyto dlouhodobě působící přípravky lze aplikovat implantačně (např. subkutánně nebo intramuskulárně) nebo intramuskulární injekcí. Léčebné přípravky se připravují s použitím vhodných polymemích nebo hydrofobních materiálů (např. jako emulze v přijatelném oleji) nebo v ionexových pryskyřicích, nebo jako málo rozpustné deriváty, např. málo rozpustné soli.
Alternativně lze volit jiné systémy dodávání hydro fobních látek. Dobře známými příklady nosičů jsou lipozómy a emulze nebo nosiče pro hydrofobní léčiva. Podle výhodného provedení lze pro předkládané sloučeniny použít formu dlouhým poločasem cirkulace, tj. stealth, lipozómy. Tyto lipozómy jsou obecně popsány vWoodle et al., U.S. Patent 5 013 556, poznatky z této práce jsou zahrnuty mezi odkazy. Předkládané sloučeniny lze rovněž podávat ve formě ··
4 4
4
4
4
444 4 přípravků s řízeným uvolňováním účinné složku, jako jsou přípravky popsané v U.S. Pat.
845 770; 3 916 899; 3 536 809; 3 598 123 a 4008719, všechny uvedeny v odkazech.
Dále lze použít i některá organická rozpouštědla Jako dimethylsulfoxid (DMSO), i když obvykle za cenu vyšší toxicity. Dále lze sloučeniny podávat jako součást systému s protrahováným uvolňováním léčiva, jako jsou semipermeabilní matrice pevných hydrofobních polymerů obsahujících terapeuticky účinnou složku. Různé typy protrahovaných materiálů jsou odborníkům v oboru dobře známy. Kapsle s protahovaným uvolňováním, mohou, podle chemické povahy, uvolňovat účinnou složku několik hodin až 100 dní.
Farmaceutické přípravky mohou obsahovat vhodné pevné nebo gelové fáze jako nosiče či excipienty. Příkladem takovýchto nosičů jsou např. uhličitan vápenatý, fosforečnan vápenatý, různé cukry, želatina a polymery jako polyethylenglykoly.
Farmaceutické přípravky vhodné pro předkládané použití zahrnují přípravky, v nichž jsou účinné složky obsaženy v terapeuticky účinném množství. Podávané množství přípravku ovšem závisí na léčeném subjektu, jeho hmotnosti, léčeném stavu, cestě podání a úsudku ošetřujícího lékaře. Stanovení účinného množství je však zcela v rámci schopností odborníků v oboru, zejména ve světle zde podaných informací.
Pro všechny sloučeniny používané podle předkládaného vynálezu lze odvodit terapeuticky účinnou dávku z testů na buněčných kulturách nebo zvířecích modelech.
Navíc toxicitu a terapeutickou účinnost popsaných sloučenin lze stanovit standardními farmaceutickými postupy v buněčných kulturách nebo na pokusných zvířatech, např. stanovením LD50 (smrtelná dávka pro 50 % pokusné populace) a ED50 (terapeuticky účinná dávka pro 50 % populace). Dávka mezi toxickým a terapeutickým účinkem je terapeutický index a lze jej vyjádřit jako poměr LD50 ku ED50. Sloučeniny vykazující vysoký terapeutický index jsou výhodné. Údaje získané z testů na buněčných kulturách a zvířecích modelech lze použít při přípravě netoxických dávkových rozmezí. Dávkování takovýchto sloučenin pak leží výhodně v rozmezí cirkulačních koncentrací zahrnujících ED50 s nízkou nebo žádnou toxicitou. Dávkování se v rámci tohoto daného rozmezí může pohybovat podle použité lékové formy a zvolené cesty administrace. Konkrétní léčebný přípravek, cesta administrace a dávka je v závislosti na stavu pacienta zcela v kompetenci ošetřujícího lékaře. (Viz např. Fingl et al., 1975 V: The Pharmaceutical Basis of therapeutics, Ch.l).
Množství účinné složky, která se kombinuje s nosičem na jednu dávku závisí na léčeném onemocnění, biologickém druhu savce a konkrétní cestě podání. Obecným vodítkem pro jednu
φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φφφφ dávku předkládané sloučeniny je rozmezí 100 až 3000 mg účinné složky. Výhodně obsahuje jednotková dávka 500 až 1500 mg účinné složky. Výhodněji obsahuje jednotková dávka 500 až 1000 mg účinné složky. Tyto dávky lze podávat více než jednou denně, např. 2x, 3x, 4x, 5x nebo 6x denně, výhodně 1 nebo 2x denně, takže celková denní dávka pro dospělého člověka se pohybuje v rozmezí 0,1 až 250 mg/kg. Výhodná dávka je 5 až 250 mg/kg a takovýto terapeutický program může pokračovat několik týdnů nebo měsíců, někdy i rok. Je zřejmé, že konkrétní dávky pro jednotlivé pacienty závisí na řadě dalších faktorů včetně aktivity dané účinné složky, věku pacienta, tělesné hmotnosti, celkovém zdravotním stavu, pohlaví a dietě; době a cestě administrace; rychlosti vylučování; na dalších dříve předepsaných léčivech a stupni léčeného onemocnění, jak je odborníkům v oboru dobře známo.
Typická dávka je 10 až 1500 mg tableta podávaná jednou nebo několikrát denně, nebo jedna kapsle nebo tableta s protrahovaným účinkem obsahující proporcionelně vyšší množství účinné složky. Protahované uvolňování lze docílit použitím materiálů na tvorbu kapslí, které se rozpouštějí při různém pH, s použitím materiálů, které reagují na osmotický tlak, nebo i jiných známých postupů řízeného uvolňování.
Někdy může být nezbytné použít terapeutické dávky přesahující doporučovaná rozmezí, jak je odborníkům v oboru zřejmé. Odborník v oboru ovšem rozpozná stav, kdy je nutno léčbu přerušit, upravit či zastavit, podle individuální reakce pacienta.
(5) Chránící skupiny
Některé sloučeniny obecného strukturního vzorce I a II vyžadují použití chrámcích skupin pro úspěšnou syntézu požadovaných struktur. Chránící skupiny lze volit podle Greene, T.W. et al., Protective Groups in Organic Synthesis, John Wiley and Sons, lna, 1991. Chránící skupiny jsou snadno odstranitelné, tj. lze je odštěpit, pokud je to žádoucí, v podmínkách, které nevyvolají žádnou jinou nežádoucí změnu ve struktuře molekuly. Takovými to podmínkami jsou např. chemická a enzymatická hydrolýza, chemická redukce či oxidace v mírných podmínkách, reakce s fluoridovým iontem, s katalyzátorem přechodného kovu jako nukleofilem a katalytické hydrogenace. Příkladem vhodných chránících skupin jsou skupiny: trimethylsilyl, triethylsilyl, onitrobenzyloxykarbonyl, p-nitrobenzyloxykarbonyl. t-butyldifenylsilyl, t-butyldimethylsilyl, benzyloxykarbonyl, t-butyloxykarbonyl, 2,2,2-trichlorethyloxykarbonyl a allyloxykarbonyl. Příklady vhodných chránících skupin pro karboxyl jsou benzhydryl, o-nitrobenzyl, p-nitrobenzyl, 2naftylmethyl, allyl, 2-chlorallyl, benzyl, 2,2,2-trichlorethyl, trimethylsilyl, t-butyldimethylsilyl, t• ·· ·· ·♦ ··· · · ♦· · • 99 9 9 ·
9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9
999 99 99 9999 • ·
9
9
9 9
9999 butyldifenylsilyl, 2-(trimethylsilyl)ethyl, fenacyl, p-methoxybenzyl, acetonyl, pmethoxyfenyl, 4-pyridylmethyl a t-butyl.
(6) Postup
Obecné postupy příprav předkládaných sloučenin jsou uvedeny v schématech 1 a 2 (a podrobněji popsány v Příkladech)
Schéma 1:
/ c7h5f3o HO-( ) 162,11
NaOH CF3 v
Ci5HgCI2F3O2 0^3 C19H17CIF3NO4 CF3
349,14 415,80 fc fcfc fcfc fcfcfc · fcfc • fcfc fcfc • · fc · · · • fcfc fcfc • fcfc fcfc fc* •fc fcfc ·· • · » · · • fcfc · • fcfcfc · • fcfcfc fcfc·· fcfc fcfc··
Schéma 2:
Podle Schématu 1 se substituovaný fenylacetonitril převede na substituovanou fenyloctovou kyselinu. Substituovaná fenyloctová kyselina se převede na aktivovaný derivát (např. acylchlorid), dále se halogenuje uhlík v poloze α a provede se esterifikace alkoholem. Halogenovaný ester se nechá reagovat se substituovaným fenolem (např. 3-trifluormeťhylfenolem) za vzniku aryletheru, který posléze hydrolyzuje na derivát karboxylové kyseliny. Derivát kyseliny se převede na aktivovaný derivát a nechá se reagovat s nukleofilem (např. N-acetylethanolaminem) za vzniku požadovaného produktu.
Podle schématu 2 se substituovaná fenyloctová kyselina převede na aktivovaný derivát (např. acylchlorid), a následuje halogenace uhlíku v poloze a. Aktivovaná kyselina se nechá reagovat s nukleofilem (např. N-acetylethanolaminem) za vzniku chráněné kyseliny. Halogenovaná chráněná kyselina se nechá reagovat se substituovaným fenolem (např. 3-trifluormethylfenolem) za vzniku požadovaného produktu.
Stereoizomery předkládaných sloučenin se připraví s použitím reakčních složek nebo katalyzátoru v jednotné enantiomerní formě pokud to umožňuje syntetický postup, nebo rozdělením směsi stereoizomerů běžnými postupy, jak již bylo diskutováno výše a v příkladech.
• fcfc fcfc fcfc fcfc ·· • fcfcfc fcfcfcfc fcfcfcfc • fcfc fcfc fcfcfc « • •••fcfc fcfcfcfc · • fcfc fcfcfc fcfcfc • fcfc fcfc fcfc fcfcfcfc fcfc fcfcfcfc
Některé výhodné způsoby rozdělení enantiomerů zahrnují mikrobiální dělení, rozdělení diastereomemích solí chirálních kyselin nebo baží, nebo chromatografií na chirálním nosiči.
Příklady provedení vynálezu
Sloučeniny obecných vzorců 1, 2 a 3 předkládaného vynálezu lze snadno připravit postupy uvedenými ve schématu 1 a dle následujících příkladů.
Příklad 1
Příprava methyl brom-(4-chlorfenyl)acetátu
CgHgB rCI O2 263,52
C8HgCIO2
170,60
Výchozí sloučenina ve schématu 1, tj. 4-chlorfenyloctová kyselina je komerčně dostupná (např. Aldrich a Fluka).
Mortonův reaktor vybavený magnetických míchadlem, termostatem, přikapávačkou a ventilací byla naplněn p-chlorfenyloctovou kyselinou (720 g, 4,2 mmol) a SOCI2 (390 ml, 5,3 mol). Reakční směs byla míchána, zahřívána a udržována na teplotě 55+ 5°C po dobu 1 h. Dále byl během 20 min přikapán brom (220 ml, 670 g, 5,3 mol) a směs míchána při 55+ 5°C po dobu 16 h. Teplota byla zvýšena na 80 °C po dobu 7 h a pak ochlazena na 9 °C lázní led-voda. K reakční směsi byl opatrně přidán methanol (2 1, 1,6 kg, 49,4 mol). Rozpouštědlo bylo odstraněno na celkový objem reakční směsi 2 1, 1,28 kg. Zbytek byl rozpuštěn ve směsi vody (0,841) a etheru (2,1 1) a fáze odděleny. Organická fáze byla promyta 25% roztokem soli ve vodě (0,84 l)a vysušena síranem hořečnatým (0,13 kg). Směs byla přefiltrována přes filtrační papír (Whatman #1) a rozpouštědlo odpařeno s výtěžkem 0,985 kg oranžové kapaliny. 1 H-NMR spektrum prokázalo, že produkt obsahuje 80% hmotn. žádaného bromderivátu a 19% hmotn. nebromovaného ί>· «4 ·· 99 • · · « 9 9 9 9 9 9 9 9
99 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9 9 9
9 9 9 9 9 9 9 9
999 99 ·· 9999 99 9999 esteru. HPLC prokázalo, že produkt obsahuje 82% hmotn. žádaného bromderivátu a 18% hmotn. nebromovaného esteru. HPLC byla provedena na koloně Zorbax SB-C8 o rozměrech 250 x 4,6 mm a velikosti částic 5 pm při 30 °C. Jako mobilní fáze byla použita směs acetonitril-0,1% H3PO4 (60:40 obj./obj.) při průtoku 1,5 ml/min. Detekce byla prováděna při 210 nm. Injikovaný vzorek 1 μΐ byl rozpuštěn v acetonitrilu na koncentraci 10 mg/ml. produkt byl eluován s retenčním časem 5 min, a nebromovaný ester s retenčním časem 3,5 min. Připravený surový produkt byl purifikován destilací ve vakuu s výtěžkem 84 % hmotn. produktu o 96% čistotě.
'H-NMR (CDCb, 300 MHz): 3,79 (s, 3H), 5,32 (s, 1H) a 7,20-7,55 (m, 4H) ppm.
Příklad 2
Příprava methyl 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy)acetátu.
344,72 cf3
Tento syntetický krok velmi připomíná stejný krok v U.S. 3 517 050, pouze místo methoxidu sodného byl použit t-butoxid draselný aby se neuvolňoval odpovídající methylether. 51 Mortonův reaktor vybavený mechanickým míchadlem, teplotním detektorem a přikapávačkou byl v atmosféře dusíku naplněn methyl-brom(-4-chlorfenyl)acetátem (830 g, 3,0 mol) a THF (600 ml). Reaktor byl ochlazen na 14+3 °C lázní voda-led a k roztoku přikapán stejně ochlazený roztok trifluormethyl-m-kresolu (530 g, 3,3 mol) v lM-t-butoxidu draselném v THF (3.11, 3.1 mol). Reakce probíhala exotermicky s typickým nárůstem teploty nad 25 °C, přidávání bylo řízeno tak, aby se teplota udržovala na 15+2 °C, míchání pokračovalo ještě 2 h při laboratorní teplotě. HPLC byla prováděna na koloně Zorbax SB-C8 o rozměrech 250 x 4,6 mm a velikosti částic 5 pm při 30 °C. Jako mobilní fáze byla použita směs acetonitril-0,1% H3PO4 (60:40 obj./obj.) při průtoku 1,5 ml/min. Detekce byla prováděna při 210 nm. Injikovaný vzorek 1 pl byl rozpuštěn v acetonitrilu na koncentraci 10 mg/ml. Produkt byl eluován s retenčním časem 9,6 min, výchozí ester s retenčním časem 5 min, fenol s retenčním časem 3 min a nebromovaný ester s retenčním časem 3,8 min. Rozpouštědlo bylo odpařeno na rotační vakuové odparce za vzniku žluté břečky, která byla rozpuštěna ve směsi voda (4,0 1) a ether (12,01). Vrstvy byly odděleny a organická fáze byla promyta 5% vodným NaOH (1,6 1 (obj./obj.)), vodou (1,61) a ko« ·· ·· *>· t· · Φ · · t 9 β ♦ · Φ ··· · · · » · « ·«·>·· · W φ Φ · • · · · · · · Φ · ··· ·· ·· ·»·· ·· Φ·Φ» nečně 25% vodný NaCl (1,61). Organická fáze byla vysušena MgSO4, přefiltrována přes filtrační papír Whatman #1. Rozpouštědlo bylo odpařeno a získán 1,0 kg vlhkých našedlých krystalů. Tento produkt byl rekrystalován na rotační vakuové odparce, rozpuštěn v methylcyklohexanu (1 1) při 75 °C a roztok ochlazen na 20 °C. Krystaly byly odfiltrovány na filtračním papíru Whatman #1 a promyty studeným (15 °C) methylcyklohexanem (3x0,25 1). Vlhký produkt (0,97 kg) byl sušen přes noc s výtěžkem 0,81 kg produktu o čistotě 98 %, což odpovídá výtěžku 79 % hmotn.
’Η-NMR (CDC13, 300 MHz): 3,75 (s, 3H), 5,63 (s, 1H) a 7,05-7,55 (m, 4H) ppm.
Příklad 3
Příprava kyseliny 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy) octové
344,72 330,69
1 Mortonův reaktor vybavený magnetických míchadlem, termostatem a zpětným chladičem byl naplněn v dusíkové atmosféře methyl 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy)acetátem (810 g, 2,3 mol) a absolutním ethanolem (5,8 1) a směs byla za stálého míchání zahřívána na 57 °C do rozpuštění pevné látky. Dále byl přidán roztok KOH (520 g, 9,3 mol) ve vodě (0,98 1). Roztok byl zahříván k varu pod zpětným chladičem 30 min. a rozpouštědlo odpařeno za sníženého tlaku. Bylo získáno 2,03 kg směsi dvou téměř bezbarvých kapalin. Tyto po rozpuštění ve vodě (16 1) se nechaly reagovat s neutrálním Noritem (16 g), přefiltrovány přes vrstvu infusoriové hlinky na filtračním papíru Whatman #1. Hodnota pH byla snížena z původních 13 na hodnotu 1 až 2 přidáním celkem 2,75 1 3 mol.I'1 HCl (8,25 mol). Po přidání prvního 2,3 1 kyseliny se vytvořila velmi lepkavá tuhá látka a v tomto bodě byl přidán ether (7 1). Vzniklé fáze byly odděleny a organická vrstva byla sušena MgSCU (230 g) a přefiltrována přes filtrační papír Whatman #1. Rozpouštědlo bylo odpařeno a získáno 0,85 kg vodného bílého sirupu. Produkt byl dále překrystalován na rotační vakuové odparce po přidání methylcyklohexanu (800 ml) a ochlazení na 18 °C za pomalé rotace. Nakonec byla teplota snížena na 5 °C, krystaly odfiltrovány a promyty • · · · ··· · · ♦ · · • ·· · · · ·♦···· · • · · · · · ··· ·· ·· ···· studeným (O °C) methylcyklohexanem (5 x 0,11). Bylo připraveno 0,59 kg vlhkých krystalů. Vlhké krystaly byly vysušeny na 0,48 kg produktu, což představuje výtěžek 62 % hmotn. Produkt podle *H NMR spektra neobsahoval p-chlorfenoxyoctovou kyselinu.
!H-NMR (CDC13, 300 MHz): 5,65 (s, 1H) a 7,02-7,58 (m, 8H), 10,6 (s, 1H) ppm.
Příklad 4
Příprava čistých enantiomerů kyseliny 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy) octové
C15H-10CIF3O3
330,69
1 Mortonův reaktor, nahoře otevřený, vybavený mechanickým míchadlem, byl naplněn kyselinou 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy) octovou (350 g, 1,06 mol) a isopropanolem (4 1) a směs byla zahřívána na 65+3 °C. Ke směsi byla přidána suspenze (-) cinchonidinu (300 g, 1,02 mol) v isopropanolu (2,0 1), všechny pevné složky byly do směsi spláchnuty dalším isopropanolem (0,8 1). Směs byla ochlazena z 65 °C na 56 °C , vznikl transparentní oranžový roztok a směs byla dále udržována na teplotě 55+5 °C po 2 h. Vzniklé krystaly byly odfiltrovány přes filtrační papír Whatman #1 a promyty horkým (55 °C) isopropanolem (0,7 1). Krystaly byly sušeny 16 h při laboratorní teplotě v 12,6 1 vakuové pícce v proudu dusíku 5 LPM. Vysušený produkt o hmotnosti 0,37 kg obsahoval 80% enantiomemí nadbytek (ee) (+) enantiomerů. Enantio« fc •fcfcfc ···· ·«·♦ • fcfc fcfc · · · * ······ fcfcfc · · • fcfc fcfcfc fcfcfc •fcfc fcfc fcfc ···· ·· ···· měrní nadbytek byla stanoven pomocí HPLC na R,R-WhelkO-l koloně při laboratorní teplotě. Injikovány byly ethanolické roztoky 2 mg/ml vzorků o objemu 20 μΐ. Kolona byla eluována eluční směsí hexan, isopropanol, kyselina octová (95:5:0,4) při průtoku 1 ml/min. Detekce byla prováděna při 210 nm. (+) Enantiomer byl eluován v retenčním čase 7 až 8 min, (-) enantiomer byl eluován v retenčním čase 11 až 13 min. Z matečných louhů vykrystalovala druhá dávka krystalů, téměř okamžitě po filtraci, krystaly byly odfiltrovány, promyty a sušenu s výtěžkem 0,06 kg soli, která měla optickou čistotu 90 % ee (-) enantiomeru. Podobně vykrystalovaly třetí, čtvrtá a pátá dávka krystalů, o hmotnosti 0,03 kg, 0,03 kg a 0,7 kg, které obsahovaly (-) enantiomer s optickou čistotou 88%, 89% a 92%.
Surová sůl (+) enantiomeru (320 g) byla překrystalována ze směsi ethanolu (5,9 1) a methanolu ((1,2 1). Směs byla za stálého míchání zahřívána do rozpuštění složek a ochlazena na laboratorní teplotu během 16 h. Krystaly byly odfiltrovány a promyty směsí ethanol-methanol (5:1, obj ./obj.), (2x0,21). Krystaly byly sušeny s výtěžkem 0,24kg (+) enantiomeru o optické čistotě ee 97%. To představuje 80% výtěžek. Opticky čistá sůl byla suspendována ve směsi ether (6,5 1) a voda (4,01) za míchání mechanickým míchadlem. Hodnota pH směsi byla snížena na 0 až 1 podle pH indikátorového papírku roztokem koncentrované kyseliny sírové (0,13 1) ve vodě (2,5 1). Fáze byly odděleny, organická fáze promyta vodou (2 x 6,5 1). Byl přidán ether (1,9 1) a organická vrstva znovu promyta vodou (6,5 1). Po posledním oddělení fází byl přidán 25% (hmotn.) roztok NaCl ve vodě k vyjasnění slabého zákalu emulze. Organický roztok byl sušen MgSO4 (0,19 kg), přefiltrován a rozpouštědlo odpařeno za vzniku vodného bílého sirupu, který po ochlazení ztuhl. Krystalizace byla provedena s 97 % (hmotn.) výtěžkem a s optickou čistotou 95% ee (+) enantiomeru. [a]D +5,814° (c=0,069 v methylalkoholu).
Spojené frakce surové (-) soli (200 g) byly překrystalovány z isopropanolu (3,11). Směs byla zahřívána k rozpuštění téměř všech pevných složek a rychle přefiltrována k odstranění nerozpuštěného podílu. Směs byla pak za stálého míchání ochlazena na laboratorní teplotu během 16 h, přefiltrována promyta a vysušena. Bylo získáno 0,16 kg (-) enantiomeru o optické čistotě 97% ee, což představuje 49 % hmotn. výtěžek. (-) Enantiomer kyseliny byl izolován stejným postupem, jako bylo uvedeno u (+) kyseliny. Opticky čistá sůl byla suspendována v etheru a vodě, pH sníženo koncentrovanou kyselinou sírovou a produkt extrahován do organické fáze.
Příklad 5
A) Příprava (-) 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy)-acetylchloridu • ·
349,14
Kulatá 2 1 baňka vybavená magnetickým míchadlem, Claisenovým nástavcem, teploměrem a zpětným chladičem napojeným na odtah plynu, byla naplněna kyselinou (-) 4-chlorfenyl(3-trifluormethylfenoxy) octovou (143 g; 0,42 mol vztaženo k 97% čistotě) a CHCI3 (170 ml) a směs byla zahřívána kvaru do rozpuštění složek. Poté byl přidán SOCI2 (38 ml; 62,lg; 0,52 mol). Směs byla zahřívána k varu pod zpětným chladičem (konečná teplota 68 °C), 4,5 h. Dále bylo rozpouštědlo odpařeno za vzniku 151 g žluté kalné kapaliny (zdánlivý výtěžek 103 % hmotn.) Produkt byl bez purifikace použit do dalšího stupně.
B) Příprava (+) 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy)-acetylchlorid
O
C15H10CIF3O3 CF3
330,69
C15H9CI2F3O2
349,14
Kulatá 3 1 baňka vybavená magnetickým míchadlem, Claisenovým nástavcem, teploměrem a zpětným chladičem napojeným na odtah plynu, byla naplněna kyselinou (+) 4-chlorfenyl(3-trifluormethylfenoxy) octovou (131 g; 0,37 mol) a CHCI3 (152 ml) a směs byla zahřívána
0 «0 «0 0
k varu do rozpuštění složek. Poté byl přidán SOCI2 (35 ml; 56,5g; 0,48 mol). Směs byla zahřívána k varu pod zpětným chladičem (konečná teplota 70 °C), 4 h. Dále bylo rozpouštědlo odpařeno za vzniku 139 g kapaliny. Produkt byl bez purifikace použit do dalšího stupně.
• · 0 · * t *
I ·
0 0 • · 0 0 0 0
Příklad 6
A) Příprava (-) 2-acetamidoethyl 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy)-acetátu
NH CH3
Ϊ o
C4H9NO2
DMF kat. pyridin
Kulatá 3 1 baňka vybavená magnetickým míchadlem, teploměrem, chlazená lázní ledvoda byla v dusíkové atmosféře naplněna DMF (420 ml), pyridinem (37 ml; 36 g; 0,46 mol) a Nacetoethanolaminem (39 ml; 43 g; 0,42 mol). Směs byla ochlazena na 0 až 5 °C a byl přidán roztok surového (-) 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy)-acetylchloridu (151 g 0,42 mol vztaženo k 100% výtěžku předchozího stupně) v etheru (170 ml) během 40 min, tak aby teplota směsi nevystoupila nad 13 °C. Směs byla míchána při laboratorní teplotě 16 h a zředěna vodou (960 ml) a ethylacetátem (630 ml). Přidání vody proběhlo exotermicky, teplota vystoupila 24 na 34 °C. Přídavek ethylacetátu vedl k poklesu teploty na 30 °C. Vrstvy byly odděleny a vodná fáze extrahována ethylacetátem (125 ml). Organické vrstvy byly spojeny a extrahovány vodným 7% (hmotn.) roztokem NaHCO3 (125 ml) a vodou (5 x 60 ml) a 25% (hmotn.) vodným roztokem ·· ♦· ··
NaCl (2 x 60 ml). Produkt byl vysušen MgSCú (42 g) a přefiltrován přes filtrační papír Whatman #1. Rozpouštědlo bylo odpařeno na rotační vakuové odparce s výtěžkem 160 g žlutého sirupu, což představuje 80 % hmotn. vzhledem k obsahu dle ’H NMR spektra, které vykázalo 87% produktu, 8% EtOAc, 4% nebromovaného amidu a 1% DMF. Surový produkt byl rozpuštěn vMTBE (225 ml) při laboratorní teplotě, ochlazen na -15 °C a přidáno 85% (obj.) hexanu (400 ml) za stálého míchání. Napřed se oddělily dv'ě kapaliny, potom krystaly a nakonec směs ztuhla. Pevná fáze byla nanesena na Buchnerovu nálevku vybavenou filtračním papírem Whatman #1 odsáta a promyta směsí MTBE:hexan (1:1, obj.) (3 x 100 ml), s výtěžkem 312 g vlhkého produktu, který byl vysušen na 127 g, výtěžek 73% hmotn.
B) Příprava (+) 2-acetamidoethyl 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy)-acetátu
NH CH,
Y o
C4H9NO2
DMF kat. pyridin
Kulatá 3 1 baňka vybavená magnetickým míchadlem, teploměrem, chlazená lázní ledvoda byla v dusíkové atmosféře naplněna DMF (365 ml), pyridinem (33 ml; 32,3 g; 0,41 mol) a N-acetoethanolaminem (34 ml; 38,1 g; 0,37 mol). Směs byla ochlazena na 0 až 5 °C a byl přidán roztok surového (+) 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy)-acetylchloridu (139 g 0,37 mol vztaženo k 100% výtěžku předchozího stupně) v etheru (155 ml) během 25 min, tak aby teplota směsi nevystoupila nad 13 °C. Směs byla míchána při laboratorní teplotě 40 h a zředěna vodou (850 ml) a ethylacetátem (550 ml). Přidání vody proběhlo exotermicky, teplota vystoupila 24 na • ·· ·» ·· ·» ·· t · · « » «» · · ·· · • ·· · · · · J «* » « · »·· «·· «·· ·· ·« ···· ·· ···· °C. Přídavek ethylacetátu vedl k poklesu teploty na 30 °C. Vrstvy byly odděleny a vodná fáze extrahována ethylacetátem (110 ml). Organické vrstvy byly spojeny a extrahovány vodou (2 x 55 ml) a 25% (hmotn.) vodným roztokem NaCl (5 x 55 ml). Produkt byl vysušen MgSO4 (30 g) a přefiltrován přes filtrační papír Whatman #1. Rozpouštědlo bylo odpařeno na rotační vakuové odparce s výtěžkem 168 g žluté kapaliny, což představuje 86 % hmotn. vzhledem k obsahu dle *H NMR spektra, které vykázalo 79% produktu, 9% EtOAc, 8% nebromovaného amidu a 4% DMF. Surový produkt byl rozpuštěn v 800 ml baňce v MTBE (200 ml) při laboratorní teplotě, ochlazen na -15 °C , 1,4 h a přidáno 85% (obj.) hexanu (200 ml) za stálého míchání a chlazení 1 Vzniklá tuhá směs byla nanesena na Buchnerovu nálevku vybavenou filtračním papírem Whatman#l odsáta a promyta směsí MTBE:hexan (1:1, obj.) (100ml), s výtěžkem 201 g vlhkého produktu, který byl vysušen v proudu dusíku na 87 g. [a]D+2,769°(c.=0,048 v methanolu). . [a]D-2,716°(c.=0,049 v methanolu). (+) a (-) enantiomery byly rovněž analyzovány HPLC na koloně 250 x 4,6 mm R,R-WhelkO-l při laboratorní teplotě. Injikovány byly vzorky o objemu 20 μΐ a koncentraci 2 mg/ml rozpuštěné v ethanolu. Kolona byla promývána eluční směsí isopropanokhexan (60:40, obj.) s průtokem 1 ml/min. Detekce byla prováděna při 220 nm. (+) Enantiomer byl eluován s retenčním časem 5 až 5,2 min a (-) enantiomer s retenčním časem 5,7 až 5,9 min.
Příklad 7
Inhibice cytochromu P4502C9(CYP2C9) sloučeninami předkládaného vynálezu.
Hydroxylační aktivita tolbutamidu (100 pmol.l'1 14C-tolbutamid' 1 mmol.f1 NADPH) byla testována na lidských jatemích mikrozómech (0,6 mg proteinu/ml), 60 min při 37 °C v přítomnosti a nepřítomnosti testovaných sloučenin. Testovány byly sloučeniny racemická kyselina halofenová, (-) kyselina halofenová a (+) kyselina halofenová v koncentracích 0,25 až 40 mol.F1. Jak uvádí obr. 1, racemický halofenát inhiboval tolbutamidovou hydroxylaci zprostředkovanou CYP2C9 na lidských jatemích mikrozómech na IC50 při koncentraci 0,45 μτηοΙ.Γ1. Podstatný rozdíl byl spatřen v inhibični schopnosti enantiomerů kyseliny halofenové. (+) Halofenát inhiboval tolbutamidovou hydroxylaci na IC50 při koncentraci 0,22 pmol.F1, zatímco (-) halofenát inhiboval na IC50 při koncentraci 3,6 pmol.F1, což představuje více než 20x menší aktivitu.
Příklad 8 • · · · · «· ·» ·· ···· ♦··· * · · * • ·* ·· · · · » ··»·»· · * * · » • · * · · · .·· « · · · · · · · » · · »' · ····
Časový průběh snižování hladiny glukózy sloučeninami předkládaného vynálezu.
A. Postup a materiály
Samci C57BL/6J ob/ob myší, 9-10 týdnů staří, byli získáni v Jackson Laboratory (Bar Harbor, ME, USA). Zvířata byla chována (4-5 myši/klec) ve standardních laboratorních podmínkách při 22 °C a relativní vlhkosti 50 %, dostávala dietu Purina pro hlodavce a libovolné množství vody. Před léčbou byla od každého zvířete odebrána krev z ocasní žíly. Pro test byly použity myši které nehladověly a vykázaly plazmatické hladiny glukózy mezi 300 a 500 mg/dl. Každá léčená skupina obsahovala 10 myší, které byly rozděleny tak, aby myši v každé skupině měly stejné hladiny glukózy na počátku studie. Myším byla podána jedna perorální dávka nosiče nebo racemického halofenátu (250 mg/kg), (-) halofenátu (250 mg/kg) nebo (+) halofenátu (250 mg/kg). Všechny sloučeniny byly podávány v kapalné formě obsahující 5% (obj.) dimethylsulfoxidu (DMSO), 1% (obj.) tween 80 a 2,7% (obj./hmotn.) methylcelulózy.
Objem dávky byl 10 ml/kg. Vzorky krve byly odebírány 1,5; 3; 4,5; 6; 7,5; 9 a 24 h po podání dávky a analyzovány na obsah glukózy. Plazmatické koncentrace glukózy byly stanovovány kolorimetricky glukóz-oxidázovým postupem (Sigma Chemicals Co., St. Louis, MO, USA). Signifikantní rozdíl mezi skupinami (porovnání léčby léčivem a nosičem nebo mezi léčenými skupinami) byl vyhodnocován Studentovým nepárovým t-testem.
B Výsledky
Jak ilustruje obr. 2, racemický halofenát výrazně snižuje plazmatické koncentrace glukózy ve většině časových úsecích odběru, s maximálním účinkem v 9 h. (-) Halofenát vykázal snížení plazmatické hladiny glukózy již po 1,5 h a dosáhl maximální účinnosti po 3 h. Plazmatické koncentrace glukózy zůstaly nízké až 24 h. (+) Halofenát nevykázal výraznější účinnost do 4,5 h, maximální účinnosti dosáhl po 7,5 h. Poté se plazmatické koncentrace vracely k výchozí hodnotě. Byly pozorovány signifikantní rozdíly mezi (-) a (+) enantiomery halofenátu časových bodech 3 a 24 h. Účinnost (-) halofenátu započala dříve a trvala déle.
Příklad 9
Účinnost snižování hladiny glukózy sloučeninami předkládaného vynálezu.
A. Postup a materiály
Samci C57BL/6J ob/ob myší, 8-9 týdnů staří, byli získáni v Jackson Laboratory (Bar Harbor, ME, USA). Zvířata byla chována (4-5 myši/klec) ve standardních laboratorních podmiň-
• · to · kách při 22 °C a relativní vlhkosti 50 %, dostávala dietu Purina pro hlodavce a libovolné množství vody. Před léčbou byla od každého zvířete odebrána krev z ocasní žíly. Pro test byly použity myši které nehladověly a vykázaly plazmatické hladiny glukózy mezi 300 a 520 mg/dl. Každá léčená skupina obsahovala 10 myší, které byly rozděleny tak, aby myši v každé skupině měly stejné hladiny glukózy na počátku studie. Myším byla podána jednou denně po dobu 5 dní perorální dávka nosiče nebo racemického halofenátu (250 mg/kg), (-) halofenátu (125 a 250 mg/kg) nebo (+) halofenátu (125 a 250 mg/kg). Racemický halofenát byl podáván v 2,7% (hmotn./obj.) methylcelulóze a oba enantiomery byly podávány v kapalné formě obsahující 5% (obj.) dimethylsulfoxidu (DMSO), 1% (obj.) tween 80 a 2,7% (obj./hmotn.) methylcelulózy. Objem dávky byl lOml/kg. Vzorky krve byly odebírány 3; 6; 27; 30 a 120 h po podání první dávky a analyzovány na obsah glukózy a inzulínu. Před odebrání vzorku po 120 h zvířata přes noc (14 h) hladověla. Plazmatické koncentrace glukózy byly stanovovány kolorimetricky glukóz-oxidázovým postupem (Sigma Chemicals Co., St. Louis, MO, USA). Plazmatické koncentrace inzulínu byly stanovovány testem Rat Isulin RIA Kit (Lineo research Inc. St. Charles, MO, USA). Signifikantní rozdíl mezi skupinami (porovnání léčby léčivem a nosičem) byl vyhodnocován Studentovým nepárovým t-testem.
B. Výsledky
Jak ilustruje obr. 3, (-) halofenát výrazně snižuje plazmatické koncentrace glukózy v časových úsecích 6, 27 a 30 h. (-) Halofenát v obou dávkách výrazně snížil plazmatické koncentrace glukózy v časových úsecích 6, 27 a 30 h. Vyšší dávka (250 mg/kg) byla účinná již po 3 hodinách. (+) Halofenát v dávce 125 mg/kg snížil plazmatické koncentrace glukózy po 6 a 27 h, v dávce 250 mg/kg snížil plazmatické koncentrace glukózy po 3, 6, 27 a 30 h. Plazmatické hladiny inzulínu jsou uvedeny na obr. 4. Racemický halofenát výrazně snížil hladinu inzulínu po 6 a 27 h. Plazmatický inzulín byl výrazně snížen ve skupině léčené (-) halofenátem, a to po 27 h v obou dávkách a výrazně snížen po 30 h v dávce 250 mg/kg/den. (+) Halofenát výrazně snížil hladinu inzulínu po 27 a 30 h v obou dávkách. Při dávce 125 mg/kg/den bylo výrazné snížení pozorováno již po 6 h. Po celonočním hladovění (po 120 h), došlo ke snížení plazmatických hladin glukózy u všech léčených zvířat (obr. 5). Plazmatický inzulín byl výrazně snížen u všech skupin léčených halofenátem, vyjma skupiny (+) halofenát v dávce 125 mg/kg/den.
Příklad 10
Zlepšení Inzulínové rezistence a Vyvolané glukózové tolerance účinkem sloučenin předkládaného vynálezu.
A. Postup a materiály
Samci Zucker fa/fa krys, 8-9 týdnů staří (Charles River), byli chováni (2-3 krysy/klec) ve standardních laboratorních podmínkách při 22 °C a relativní vlhkosti 50 %, krmeni dietou Purina pro hlodavce a libovolným množstvím vody. Před léčbou byla zvířata po 8 rozdělena do 6 skupin podle hmotnosti. Zvířatům byla podána jedna perorální dávka nosiče nebo racemického halofenátu (100 mg/kg), (-) halofenátu (50 a 100 mg/kg) nebo (+) halofenátu (50 a 100 mg/kg). Všechny sloučeniny byly podávány ve formě kapalných přípravků obsahujících 5% (obj.) dimethylsulfoxidu (DMSO), 1% (obj.) tween 80 a 2,7% (obj./hmotn.) methylcelulózy. Objem dávky byl 10 ml/kg. Všechna zvířata dostala perorální dávku glukózy (l,9g/kg) 5 hodin po léčbě a 4 hodiny po odebrání potravy. Krevní vzorky pro stanovení hladiny glukózy byly odebírány po aplikaci glukózy v časových bodech 0, 15, 30, 60, 90, 120 a 180 min. Skupiny léčené nosičem, (-) halofenátem (50 mg/kg) a (+) halofenátem (50 mg/kg) dostávaly dávku inzulínu po denní dávce příslušného léčiva (nebo nosiče) po dobu 5 dní. Pátého dne dostaly krysy intravenózně inzulín (0,75 U/kg) 5,5 h po poslední dávce a 4 h po odebrání potravy. Krevní vzorky pro stanovení hladiny glukózy byly odebírány po aplikaci inzulínu v časových bodech 3, 6, 9, 12, 15 a 18 min. Plazmatické koncentrace glukózy byly stanovovány kolorimetricky glukózoxidázovým postupem (Sigma Chemicals Co., St. Louis, MO, USA). Signifikantní rozdíl mezi skupinami (porovnání léčby léčivem a nosičem nebo mezi skupinami léčenými léčivem) byl vyhodnocován Studentovým nepárovým t-testem.
B. Výsledky
Jak ilustruje obr. 7A, krysy Zucker Fatty trpící vyvolanou glukózovou tolerancí mají nižší plazmatické hladiny glukózy po dávce glukózy podané po léčbě halofenátem. (-) Halofenát nejúčinněji snižoval glukózu a jeho účinek přetrvával déle, než působení racemátu nebo (+) enantiomerů. Obr. 7B ukazuje přírůstek plochy pod křivkou (AUC) pro všechny léčené skupiny. Zvířata léčená (-) halofenátem vykázala výrazné snížení plochy glukózy u kontrol léčených nosičem. Ačkoli AUC bylo menší u skupin léčených racemátem nebo (+) halofenátem, účinek nebyl tak velký jako v případě (-) halofenátu, a rozdíly nebyly statisticky významné.
Změny v citlivosti na inzulín byly stanovovány monitorováním úbytku glukózy po intravenózní injekci inzulínu. Sklon přímky závislosti je přímou indikací citlivosti na inzulín testovaného zvířete. Jak ukazuje obr. 8, citlivost na inzulín se zvýšila po 5ti denní léčbě (-) halofenátem proti kontrolní skupině léčené nosičem (p<0,01) a skupině léčené (+) halofenátem (p<0,05). Léčba (+) halofenátem měla na citlivost na inzulín malý účinek, rozdíl proti účinku nosiče nebyl výrazný (p=0,083). Léčba (-) halofenátem podstatně snížila inzulínovou rezistenci u krys Zucker « v • · 9 9 ♦ ·· * * * * ♦ * *· * * * * · 9 « · · · · · · · « · · « · » · · · · · · * · · · *
Fatty, což je dobře zavedený model pro Vyvolanou glukózovou toleranci a Inzulínovou rezistenci.
Příklad 11
Účinnost snižování hladiny lipidů sloučeninami předkládaného vynálezu.
A. Postup a materiály
Samci Zucker Diabetic Fatty krys (ZDF) stáří 9 týdnů byli získáni v GMI Laboratories (Indianopolis, IN). Perorální denní podávání nosiče nebo enantiomerů halofenátu bylo zahájeno 74 den věku. Jeden den před zahájením léčby byly odebrány kontrolní krevní vzorky, další vzorky byly odebírány v časových intervalech daných léčebným protokolem. Krev byla analyzována na plazmatické triglyceridy a cholesterol standardními postupy.
B. Výsledky
V experimentu I zvířata dostávala dávku 25 mg/kg/den. Jak ukazuje obr. 9A a 9B, signifikantní snížení plazmatického cholesterolu bylo zaznamenáno pouze v případě zvířat léčených (-) halofenátem, a to po 7 a 13 dnech léčby. V experimentu II zvířata dostávala od 107. dne věku dávku 12,5 mg/kg/den nebo 37,5 mg/kg/den (-) a (+) enantiomerů halofenátu. Jak ukazuje obr. 10A a 10B, signifikantní snížení plazmatického cholesterolu při léčbě (+) halofenátem bylo zaznamenáno u vysoké dávky po 7 dnech, nikoli však po 14 dnech. Naproti tomu při léčbě (-) halofenátem u nízké dávky nastalo signifikantní snížení plazmatického cholesterolu po 7 dnech. U vysoké dávky nastalo ještě výraznější snížení jak po 7 tak po 14 dnech léčby. Jak ukazuje obr. 11A a 11B, signifikantní snížení plazmatických triglyceridů bylo též zaznamenáno u vysoké dávky po 7 dnech s výraznějším účinkem při léčbě (-) enantiomerem.
Příklad 12
Účinnost snižování hladiny glukózy analogy (+) halofenátu (-) halofenátu.
A. Postup a materiály
Samci C57BL/6J ob/ob myší, 8-9 týdnů staří, byli získáni v Jackson Laboratory (Bar Harbor, ME, USA). Zvířata byla chována (4-5 myši/klec) ve standardních laboratorních podmínkách při 22+3 °C a relativní vlhkosti 50+20 %, dostávala dietu Purina pro hlodavce a libovolné množství vody. Před léčbou byla od každého zvířete odebrána krev z ocasní žíly. Pro test byly použity myši které nehladověly a vykázaly plazmatické hladiny glukózy mezi 250 a 500 mg/dl.
Každá léčená skupina obsahovala 8-10 myší, které byly rozděleny tak, aby myši v každé skupině měly stejné hladiny glukózy na počátku studie. Myším byla podána jednou denně po dobu 1-3 dní perorální dávka nosiče nebo (-) halofenátu, (+) analogu 14, 29, 33, 34, 35, 36, 37 nebo 38 v dávce 125 mg/kg nebo (-) analog 29, 36, 37, nebo 38 v dávce 150 mg/kg. Sloučeniny byly podávány v kapalné formě obsahující 5% (obj.) dimethylsulfoxidu (DMSO), 1% (obj.) tween 80 a 2,7% (obj./hmotn.) methylcelulózy. Objem dávky byl 10 ml/kg. Vzorky krve byly odebírány 6 h po každé dávce a analyzovány na obsah glukózy. Denně byl měřena příjem potravy a tělesná hmotnost. Plazmatické koncentrace glukózy byly stanovovány kolorimetricky glukóz-oxidázovým postupem (Sigma Chemicals Co., St. Louis, MO, USA). Signifikantní rozdíl mezi skupinami (porovnání léčby léčivem a nosičem) byl vyhodnocován Studentovým nepárovým t-testem.
B. Výsledky
Jak ukazuje tabulka 2, sloučeniny byly hodnoceny v 5 různých experimentech. Jedna dávka (-) halo feno vé kyseliny signifikantně snižuje plazmatickou koncentraci glukózy po 6 h. Analog 14 signifikantně snižuje plazmatickou koncentraci glukózy po 6, 30 a 54 h. Analog 33 signifikantně snižuje plazmatickou koncentraci glukózy po 6 a 54 h. Analog 29 a 38 signifikantně snižuje plazmatickou koncentraci glukózy po 6, 30 a 54 h. Analog 35 a 36 signifikantně snižuje plazmatickou koncentraci glukózy po 30 a 54 h. Analog 37 signifikantně snižuje plazmatickou koncentraci glukózy po 54 h. Jedna dávka (-) analogů 29, 36, 37 a 38 signifikantně snižuje plazmatickou koncentraci glukózy po 6 h. Léčba uvedenými sloučeninami neovlivňovala u zvířat příjem potravy ani tělesnou hmotnost.
O (i)
X •
Φ· • Φ «Φ · · Φ·
Tabulka 1: (+) a (-) halofenátové analogy. Popsané sloučeniny se vztahují k obecnému vzorci II.
Sloučenina č. X cx3 R2
halofenová kyselina Cl cf3 H
14 F cf3 (CH2)2NHAc
29 Br cf3 (CH2)2NHAc
33 Cl cf3 (CH2)3CH3
35 Cl cf3 (CH2)3N(CH3)2
36 Cl cf3 (CH2)2NHCOPh
37 Cl cf3 CH2CONH2
38 Cl cf3 CH2NOC(CH3)2
Tabulka 2 Účinek (+) a (-) halofenátových analogů na snižování hladiny glukózy
Před. dávka 6 hodin 30 hodin 54 hodin
Glukóza (mg/dl) Glukóza (mg/dl) P hodnota vs. nosič Glukóza (mg/dl) P hodnota vs. nosič Glukóza (mg/dl) P hodnota vs. nosič
Nosič 313+18 303+19,8 NA NA
(-) halofenová kys. 360,2+ 27,8 163,8± 11,8 0,0011 NA NA
Nosič 360,2± 27,8 405,8± 25,8 356,0± 27,6 386,1± 20,6
(+) Analog 14 361,0+ 17,1 328,9± 34,1 0,0444 267,0± 21,3 0,0099 293,0,l± 29,4 0,0092
Nosič 291,6+ 18,5 363,0+ 25,1 340,8+ 30,0 351,5+ 23,8
(+) Analog 33 292,0+ 19,1 227,5+ 13,2 0,0001 298,0± 15,3 0,1119 286,6+ 9,9 0,0125
Nosič 387,1± 14,3 371,5+ 24,2 326,2+ 22,5 374,0± 37,9
(+) Analog 29 387,1± 16,0 299,7+ 24,5 0,0259 237,4± 14,9 0,0020 293,3+ 9,7 0,0268
(+) Analog 35 387,0± 18,0 319,6+ 26,7 0,0834 276,8± 17,6 0,0504 286,2± 31,5 0,0458
(+) Analog 37 387,4± 345,4+ NS 312,5± NS 285,1+ 0,0210
18,8 19,7 21,7 14,7
Nosič 329,6± 16,1 361,8± 23,2 346,5+ 24,6 379,2+ 24,4
(+) Analog 36 329,7+ 17,6 300,5+ 27,3 0,0522 249,7+ 8,6 0,0008 272,2+ 18,4 0,0013
(+) Analog 38 329,4± 18,9 303,2± 18,2 0,0312 245,6+ 15,6 0,0014 243,1± 10,6 0,0000
Nosič 373,0± 13,6 405,8± 33,7 NA NA
(+) Analog 36 373,2± 15,5 281,1± 18,2 0,0019 NA NA
(+) Analog 37 373,4+ 16,1 271,7± 22,5 0,0018 NA NA
(+) Analog 38 373,4± 16,1 251,2± 23,6 0,0007 NA NA
(+) Analog 29 372,2+ 17,1 333,5+ 16,1 0,0353 NA NA
Příklad 13
Porovnání účinků (-) halofenátu a (+) halofenátu
A) Postup a materiály
Samci Zucker Diabetic Fatty krys (ZDF) stáří 9 týdnů byli získáni v GMI Laboratories (Indianopolis, IN). Zvířata byla chována (3 krysy/klec) ve standardních laboratorních podmínkách při 22+3 °C a relativní vlhkosti 50+20 %, dostávala dietu Purina pro hlodavce a libovolné množství vody. Před léčbou byla od každého zvířete odebrána krev z ocasní žíly. Pro test byly použity krysy které po 4 h hladovění vykázaly plazmatické hladiny glukózy mezi 200 a 500
mg/dl. Každá léčená skupina obsahovala 8-10 zvířat, které byly rozděleny tak, aby v každé skupině byla zvířata o stejné hladině glukózy na počátku studie. Krysám byla podána jednou denně po dobu 3 dní perorální dávka nosiče nebo (-) halofenátu, nebo (+) halofenátu v 50 mg/kg. Sloučeniny byly podávány v kapalné formě obsahující 5% (obj.) dimethylsulfoxidu (DMSO), 1% (obj.) tween 80 a 2,7% (obj./hmotn.) methylcelulózy. Objem dávky byl 5 ml/kg. Vzorky krve byly odebírány 5 h po dávce 2 a 3 den a analyzovány na obsah glukózy. Plazmatické koncentrace glukózy byly stanovovány kolorimetricky glukóz-oxidázovým postupem (Sigma Chemicals Co., St. Louis, MO, USA). Signifikantní rozdíl mezi skupinami (porovnání léčby léčivem a nosičem) byl vyhodnocován Studentovým nepárovým t-testem.
B) Výsledky
Perorální podávání (-) halofenátu v dávce 50 mg/kg významně snížilo plazmatické koncentrace glukózy, zatímco (+) halofenát ve stejné dávce koncentrace glukózy neovlivnil, jak vyplývá z porovnání kontrolou léčenou nosičem (obr. 12).
Příklad 14
Farmakokinetická studie (+) halofenátu a (-) halofenátu
A) Postup a materiály
Samci SD krys o hmotnosti 225 až 250 g byli získáni u Charles River. Zvířata byla chována (3 krysy/klec) ve standardních laboratorních podmínkách při 22+3 °C a relativní vlhkosti 50+20 %, dostávala dietu Purina pro hlodavce a libovolné množství vody. Pod pentobarbitalem sodným (50 mg/kg, i.p.) byl zvířatům zaveden katétr do levé krční tepny, a zvířatům byla ponechána 2 denní rekonvalescence před zahájením léčby. Poté zvířata dostala jednu perorální dávku 50 mg/kg (+) halofenátu nebo (-) halofenátu. Sloučeniny byly podávány v kapalné formě obsahující 5% (obj.) dimethylsulfoxidu (DMSO), 1% (obj.) tween 80 a 2,7% (obj./hmotn.) methylcelulózy. Objem dávky byl 5 ml/kg. Vzorky krve byly odebírány 1, 2, 4, 6, 8, 12, 24, 48, 72, 96 a 120 h po dávce. Plazmatické koncentrace každého enantiomerů ((-) a (+) kyseliny halofenové) byly stanovovány specifickým chirálním HPLC testem, neboť estery slouží jako prekursory léčiv a mají in vivo hydrolyzovat na příslušné enantiomemí kyseliny.
B) Výsledky • ·
9 · · · • ♦ · · • · · W * · · ·· ·· ·«··
Po perorálním podání (+) halofenátu, byly ve vzorcích plazmy detekovány (-) i (+) kyselina halo feno vá. Jak uvádí obr. 3, je zřejmé, že každý enantiomer má jiný dispoziční profil. Vylučování (-) enantiomerů bylo výrazně pomalejší než (+) enantiomerů. halofenové kyseliny. Následkem toho byla hodnota AUC pro (-) halofenát výrazně vyšší než pro (+) halofenát, 4708,0 proti 758,0 pg.h/ml a poločas setrvání v organismu 46,8 h proti 14,3 h.
Po perorálním podání (-) halofenátu byl dispoziční profil (-) halofenátu takřka stejný jako po podání (+) halofenátu, shodný byl i poločas setrvání v organismu (tabulka 2). Cmax a AUC (-) halofenové kyseliny byly úměrně vyšší díku vyššímu množství podaného (-) halofenátu (tabulka 3). Kyselina (+) halofenová byla v plazmě rovněž detekována, avšak v koncentracích výrazně nižších než (+) forma, lze předpokládat, že (+) halofenová kyselina vznikla in vivo neboť konečný poločas (T1/2) obou kyselin byl podobný.
Z uvedeného vyplývá, že použití (-) halofenátu je výhodnější, protože AUC (-) halofenové kyseliny v'je výrazně vyšší než AUC pro (+) kyselinu halofenovou.
Tabulka 3 Farmakokinetická analýza (-) halofenátu (-enantiomer) a (+) halofenátu (+enantiomer)
Podávané léčivo (-) halofenát (n=3) (+) halofenát (n=l)
enantiomer - + - +
podávaná dávka* 50 mg/kg 0 (metabolit) 25 mg/kg 25 mg/kg
Cmax(pg/ml) 114,6+29,7 2,4±0,5 65,2 30,5
Tmax(hod) 8-12 6-12 12 6
AUC(pg.h/ml) 7159±1103 164,3+79,3 4708 758
Ti/2(hod) 46,4+4,7 41,7+11,8 46,8 14,3
* Dávka jednotlivých enantiomerů v (+) halofenátu je 50% celkové dávky racemické směsi
Tabulka 4: Plazmatické koncentrace (-) halofenové kyseliny a (+) halo feno vé kyseliny po podání jedné dávky (-) halofenátu »·
Doba (hod) Analyzovaná sloučenina (pg/ml)
(-) halofenová kyselina (+) halofenová kyselina
krysa 8 krysa 9 krysa 11 krysa 8 krysa 9 krysa 11
0 BQL BQL BQL BQL BQL BQL
1 81,2 23,7 61,0 1,12 BQL BQL
2 100,1 30,4 87,7 1,27 BQL 1,09
4 122,3 36,9 94,5 1,67 BQL 1,95
6 128,3 56,5 116,3 2,96 BQL 1,73
8 128,2 79,0 127,8 2,58 BQL 2,06
12 135,3 80,6 104,8 2,85 2,23 2,08
24 82,5 73,1 66,5 2,22 1,29 1,86
48 56,2 44,5 47,1 1,64 1,03 1,14
72 39,7 37,4 30,8 1,25 BQL BQL
96 31,1 N/A 24,6 BQL N/A BQL
120 20,3 N/A N/A BQL N/A N/A
* BQL = pod hranicí kvantifikovatelnosti < 1,00 (pg/ml)
N/A = vzorek nebyl dostupný
Příklad 15
Prevence rozvoje diabetů a zmírnění hyperlipidémie účinkem (-) halofenátu A) Postup a materiály
Samci C57BL/6J db/db myší, 4 týdny staří, byli získáni v Jackson Laboratory (Bar Harbor, ME, USA). Zvířata byla chována (5 myši/klec) ve standardních laboratorních podmínkách při 22+3 °C a relativní vlhkosti 50+20 %, dostávala dietu Purina (#8640) pro hlodavce a libovolné množství vody. Před léčbou byla od každého zvířete odebrána krev z ocasní žíly pro stanovení plazmatických koncentrací glukózy, inzulínu a triglyceridů. Myši byly rozděleny tak, aby v každé skupině byly ekvivalentní střední plazmatické hladiny glukózy na počátku studie. Kontrolní skupina (20 zvířat) dostávalo stravu míchanou s 5% sacharózy a léčená skupina (20 zvířat) dostávala stravu míchanou s 5% sacharózy a (-) halofenátem. Množství (-) halofenátu ve stravě bylo průběžně upravováno podle tělesné hmotnosti testovaného zvířete a příjmu potravy tak, aby cílová dávka dosáhla 150 mg/kg/den. Vzorky krve byly odebírány jednou týdně mezi 8 a 10 dopoledne, po dobu 9 týdnů, v podmínkách nehladovění. příjem potravy a tělesná hmotnost byly zaznamenávány každé 1 až 3 dny. Plazmatické koncentrace glukózy a triglyceridů byly stanovovány kolorimetricky s využitím kitů (Sigma Chemicals Co., No. 135 a No. 339, St. Louis, MO, USA). Plazmatické koncentrace inzulínu byly stanovovány kitem RIA (Lineo research lne. St. Charles, MO, USA). Signifikantní rozdíl mezi skupinami (porovnám léčby léčivem a nosičem) byl vyhodnocován Studentovým nepárovým t-testem.
B) Výsledky
C57BL/6J db/db myši stáří 4 týdnů se nacházejí v pre-diabetickém stádiu, jejich plazmatické koncentrace glukózy jsou normální,ale plazmatické koncentrace inzulínu jsou výrazně zvýšené. Jak ilustruje obr. 13, plazmatické koncentrace glukózy u všech skupin byly na počátku testu normální. Jak zvířata stárla, vlivem přirozeného rozvoje diabetů došlo ke zvýšení koncentrací glukózy u kontrolní skupiny, zatímco u skupiny léčené (-) halofenátem k nárůstu koncentrace nedošlo, nebo se výrazně zpomalil. Jak uvádí obr. 15, asi 30 % myší léčených (-) halofenátem vůbec diabetes nevyvinulo, neboť diabetes je definován jako plazmatické koncentrace glukózy přesahující 250 mg/dl. Naproti tomu všechny myši z kontrolní skupiny vyvinuly diabetes di stáří 10 týdnů. Zcela v souladu s výsledkem glukózy, došlo v kontrolní skupině k progresivnímu snížení hladiny inzulínu, což naznačuje ztrátu schopnosti slinivky vylučovat inzulín. Léčba (-) halofenátem udržela plazmatické hladiny inzulínu, což naznačuje, že zabránila poškození funkce slinivky (obr. 14).
Obr. 16 ukazuje postup plazmatických koncentrací triglyceridů v závislosti na věku C57BL/6J db/db myší. Podání (-) halofenátu zmírnilo během experimentu nárůst plazmatických koncentrací triglyceridů
Příklad 16
Příprava (-) 2-acetamidoethyl 4-chlorfenyl-(3-trifluormethylfenoxy)-acetátu ((-) halofenátu)
Kyselina 4-chlorfenoxyoctová byla smíchána s 1,2-dichlorethanem a vzniklý roztok byl zahřát na 45 °C. K reakční směsi byl přidán thionyl chlorid a směs udržována na teplotě 60 °C 18 h. Pak byla reakční směs ochlazena na laboratorní teplotu a pomalu přidána k roztoku Nacetylethanolaminu v methylenchloridu. po 30 min míchání byla reakční směs zředěna vodným uhličitanem draselným a thiosíranem sodným. Organická vrstva byla promyta vodou, vysušena síranem hořečnatým a přefiltrována. Rozpouštědlo bylo odpařeno na rotační vakuové odparce a získán olej ovitý N-acetylaminoethyl 2-brom-2-(4-chlorfenyl)acetát.
3-Hydroxybenzotrifluorid byl přidán k roztoku hydroxidu draselného v isopropanolu. Nacetylaminoethyl 2-brom-2-(4-chlorfenyl)acetát v isopropanolu byl přidán k roztoku isopropanolu s fenoxidem a směs míchána při laboratorní teplotě 4 h. Isopropanol byl pak vakuově odde-
fcfc fcfc fcfc ·· stilován a vzniklá hustá suspenze rozpuštěna v ethylacetátu, 2x promyta vodou a Ix promyta solným roztokem, po vysušení síranem hořečnatým a filtraci bylo rozpouštědlo odstraněno a získán surový olej ovitý produkt. Surový produkt byl rozpuštěn v horké směsi toluen/hexan (1:1, obj.) a ochlazen na 0 až 10 °C ke krystalizaci. Filtrační koláč byl promyt směsí toluen/hexan (1:1, obj.) a vysušen ve vakuu při 50 °C. Isolovaný pevný produkt byl rozpuštěn v horké směsi isopropanolu a hexanu (1:6, obj.). Po ochlazení vykrystaloval čistý racemický 2-acetamidoethyl 4-chlorfenyl-3-(trifluormethylfenoxy)acetát. Pevný podíl byl odfiltrován, filtrační koláč promyt směsí isopropanolu a hexanu (1:6, obj.) a vysušen ve vakuu při 50 °C.
Racemická sloučeniny byla rozpuštěna v roztoku 20% isopropanolu (IPA) a 80% hexanu na koncentraci 2,5 (hmotn./hmotn). Vzniklý roztok se nechal kontinuálně protékat kolonou WhelkO s R,R Chirální stacionární fází (CSP) až k dosažení >98% ee čistoty extraktu. Rozpouštědlo z extraktu bylo odpařeno za sníženého tlaku a získán racemický (-) 2-acetamidoethyl 4-chlorfenyl-3-(trifluormethylfenoxy)acetát. (Dělení optických izomerů Simulated moving Bed bylo řízeno Universal Pharm Technologies LLC, 70 Flagship Drive, North Andover, Ma 01845.)
Příklad 17
Snižování plazmatické hladiny kyseliny močové působením (-) halofenátu
A) Postup a materiály
Samci SD krys o hmotnosti 275 až 300 g byli získáni u Charles River. Zvířata byla chována (3 krysy/klec) ve standardních laboratorních podmínkách při 22+3 °C a relativní vlhkosti 50+20 %, dostávala práškovou dietu Purina pro hlodavce (#8640) a libovolné množství vody. Kvůli charakterizaci hyperurikemického stavu byla zvířata převedena na dobu trvání experimentu na dietu obsahující 2,5 % (hmotn.) oxoniové kyseliny (Sigma Chemicals Co., St. Louis, MO, USA). Oxoniová kyselina zvyšuje plazmatickou hladinu kyseliny močové inhibici urikázy. Krysy byly testovány na plazmatickou hladinu kyseliny močové 3 dny po převedení na dietu, a ty, které vykázaly extrémní hladiny kyseliny močové byly z pokusu vyloučeny. Krysy byly rozděleny do tří skupin tak, aby střední hladiny kyseliny močové byly v rámci každé skupiny ekvivalentní. Během experimentu krysy dostávaly jednou denně po dobu 3 dnů nosič, (-) halofenát, nebo (+) halofenát v dávce 50 mg/kg. Čtvrtého dne dostaly příslušné skupiny (-) halofenát, nebo (+) halofenát v dávce 100 mg/kg a všechny krysy dostaly i.p. injekci kyseliny oxoniové v dávce 250 mg/kg 4 hodiny po perorální dávce. (-) Halofenát a (+) halofenát byly podávány v kapalné formě obsahující 5% (obj.) dimethylsulfoxidu (DMSO), 1% (obj.) tween 80 a 0,9% (obj./hmotn.) fc · fcfc fcfcfcfc fc fcfc fcfc fcfc • fcfcfc ···· · • fcfc fcfc · * fcfc fcfcfc · · fcfc • fcfc fcfcfc · • fcfc ·· fcfc fcfcfc· methylcelulózy. Oxoniová kyselina byla podávána jako kapalný přípravek obsahující 0,9% (obj ./hmotn.) methylcelulózy. Objem injekční dávky byl 5 ml/kg. Vzorky krve byly odebírány 6 h po perorální dávce 4 den. Plazmatické koncentrace kyseliny močové byly stanovovány kolorimetricky s využitím Infinity Uric Acid Reagent (Sigma Chemicals Co., St. Louis, MO, USA). Signifikantní rozdíl mezi skupinami (porovnání léčby léčivem a nosičem) byl vyhodnocován Studentovým nepárovým t-testem.
B) Výsledky
Jak ukazuje obr, 17 perorální podávání (-) halofenátu výrazně snižuje plazmatické hladiny kyseliny močové. (+) halofenát rovněž způsobuje snížení plazmatické hladiny kyseliny močové avšak statisticky nevýznamně.
Příklad 18
Inhibice isoforem cytochromu P450 působením předkládaných sloučenin.
A) Postup a materiály
Inhibice cytochromu P450 předkládanými sloučeninami byla testována na isoformách 1A2, 2A6, 2C9, 209, 2D6, 2E1 a 3A4: 100 pmol.l'1 fenacetin (CYP1A2), 1 μηιοΙ.Γ1 kumarin (CYP2A6), 150 μιηοΙ.Γ1 tolbutamid (CYP2C9), 50 μιηοΙ.Γ1 S-mefenytoin (CYP2C19), 16 μιηοΙ.Γ1 dextromethorfan (CYP2D6), 50 μιηοΙ.Γ1 chlorzoxazon (CYP2E1) a 80 pmol.f1 testosteron (CYP3A4). Aktivita každé isoformy byla stanovována na lidských jatemích mikrozómech v přítomnosti a nepřítomnosti testované sloučeniny.
Pokud není uvedeno jinak, všechny inkubace byly prováděny při 37 °C. Velikost vzorku byla N=3 pro všechny testy a podmínky pozitivní kontroly a N=6 pro všechny kontrolní podmínky s nosičem. (-) Halofenová kyselina (m.h. = 330) byla připravena při laboratorní teplotě jako 1000X zásobní roztok v methanolu, pal zředěna pufrem Tris na finální koncentraci 0,33; 1,0; 3,3; 10 a 33,3 μιηοΙ.Γ1, všechny roztoky obsahovaly 0,1% methanolu. Kontrola s nosičem (VC) doprovázela každou testovanou skupinu a neobsahovala žádnou testovanou sloučeninu, pouze mikrozómy a substrát v pufru Tris s obsahem 0,1% methanolu. Pozitivní kontrolní (PC) směsi byly připraveny ze známých inhibitorů CYP450: 5 μιηοΙ.Γ1 furafylin (CYP1A2), 250 pmol.f1 tranylcypromin (CYP2A6), 50 μιηοΙ.Γ1 sulfafenazol (CYP2C9), 10 μιηοΙ.Γ1 omeprazol (CYP2C19), 1 pmol.f1 quinidin (CYP2D6), 100 μιηοΙ.Γ1 4-methylpyrazol (CYP2E1) a 5 pmol.r1 ketokonazol (CYP3A4). Do testu byla zahrnuta chromatografická interferenční kont56 • ·· · · 9 9 9 ♦
9 9 9 9 9 ♦··♦ 9
9 9 9 9 9 9 9 9
999 99 99 9999 99 9999 rola (CIC) kvůli stanovení možnosti chromatografické interference testovaných sloučenin s vlastními metabolity. testovaná sloučenina byla inkubována s IX mikrozomálním proteinem, IX NRS a 10 μΐ příslušné organické sloučeniny po stanovenou dobu, jak je uvedeno níže,
V této studii byly použity stabilní zmražené objemy dospělých mužských a ženských jatemích mikrozómů připravené diferenční centrifugací jatemích homogenátů (viz např. Guengerich, F.P. (1989) „Analysis and characterisation of enzymes, Principles and Methods of Toxicology (Hayes, A.W., ed.) 777-813. Raven Press, New York.).Inkubační směsi byly připraveny v pufru Tris, obsahovaly mikrozomální protein (1 mg/ml), řadu koncentrací testovacího substrátu (jako 100X zásobní roztoky) a testovanou sloučeninu (ve všech koncentracích) nebo PC v příslušné koncentraci pro každou isoformu. Po 5ti min preinkubace při 37 °C byl přidán NADPH regenerační systém (NRS) a byla zahájena reakce. Vzorky byly inkubovány při 37 °C po následující časové úseky: 30 min pro fenacetin (CYP1A2), 20 min pro kumarin (CYP2A6), 40 min pro tolbutamid (CYP2C9), 30 min pro S-mefenytoin (CYP2C19), 15 min pro dextromethorfan (CYP2D6), 20 min pro chlorzoxazon (CYP2E1) a 10 min pro testosteron (CYP3A4). Inkubace byly ukončeny po příslušných dobách přidáním stejného objemu methanolu, vyjma experimentu s S-mefenytoinem, který byl zakončován přídavkem 100 μΐ kyseliny chloristé. Všechny substráty byly hodnoceny blízko příslušných Km koncentrací, jak bylo naznačeno.
Po každé inkubaci byla stanovena aktivita P450 isoforem měřením rychlosti metabolismu příslušných testovacích substrátů. Monitorované metabolity pro jednotlivé testovací substráty: acetaminofen pro CYP1A2, 7-hydroxykumarin pro CYP2A6, 4-hydroxytolbutamid pro CYP2C9, 4-hydroxymefenytoin pro CYP2C19, dextrorfan pro CYP2D6, 6-hydroxychlorzoxazon pro CYP2E1 a 6p-hydroxytestosteron pro CYP3A4.Aktivity byly analyzovány pomocí HPLC (In Vitro technologies, lne. Baltimore, MD).
Inhibice byly vypočítávány dle rovnice:
% inhibice - [nosičová kontrola - testovaná sloučenina / nosičova kontrola] x 100
Procentuální výsledky byly uvedeny v tabulkovém formátu. Byly vypočteny popisné statistické údaje (střední a standardní odchylka) pro každou koncentraci testovaných sloučenin a uvedeny jako doklad inhibiční účinnosti. Pro testované sloučeniny bylo dále vypočtena hodnota IC50 s využitím 4-parametrické křivky vyhovující rovnici Softmax 2.6.1.
• ·« ·« ·* ·· ··
• · • © • • •
• ·· • · • • fe
• « · • · • • fe •
• · ·· • fe • « ·· • · • fefe
Údaje o časech, teplotě a koncentraci jsou v tomto experimentu rámcové.
B) Výsledky
Výsledky pro každou ze 7 isoforem cytochromu P450, vyjádřené jako metabolická aktivita a procentuální inhibice, jsou uvedeny v tabulkách 5 až 8. (-) Halofenová kyselina inhibovala produkci 4-hydroxytolbutamidu (CYP2C9, IC5o=l 1 pmol.f1) a produkci 4-hydroxymefenytoinu (CYP2C9) v dávkách 10 a 33 pmol.f1. Inhibice dalších CYP450 isoforem nebyla pozorována. Stojí za povšimnutí, že IC50 pro CYP2C9 v tomto experimentu bylo zhruba 3 x vyšší než hodnota uváděná v příkladu 7 (11 pmol.l'1 proti 3,6 pmol.l'1). Tento výsledek je nej pravděpodobněji způsoben použitím (-) halofenové kyseliny o nízké enantiomemí čistotě (nižší ee) v příkladu 7.
• ·· ·» ·· ’· ·· «··* · ·» · · «· * • >· » · · » · · ··· · » · ··· it» ·· ·· »»·· *· *···
Tabulka 5: Jatemí mikrozomální účinky fenacetinu (CYP1A2) a kumarinu (CYP2A6) na mužských a ženských mikrozómech inkubovaných s (-) halofenovou kyselinou v dávkách o koncentracích 0,33 , 1,0,3,3 , 10 a 33,3 pmol/l.
Kontrola/ Testovaná látka Koncentrace pmol/l Fenacetin Kumarin
AC produkce pmol/mg protein/min % Inhibice n 7-HC produkce pmol/mg protein/min % Inhibice
CIC 33,3 0,00+0,00 NA 0,00±0,00 NA
vc 0,1% 118±2 0 32±1,4 0
FUR 5 54,5+1,3 54 NA NA
TRAN 250 NA NA 0,00+0,00 100
(-) 0,33 116±2 1 33,3+0,7 -4
halofenová 1,0 118+2 0 32,6+0,7 -2
kyselina 3,3 119±2 -1 32,l±0,7 0
10 119±2 -1 33,l±0,7 -3
33,3 119+2 -1 32,3±0,7 -1
IC50 NA NA
Hodnoty jsou střední standardní odchylky N=3 vzorků (VC/N=6). Zkratky:
AC=acetaminofen; 7-HC=7-hydroxykumarin; CIC=chromatografická interferenční kontrola; VC=kontrola-nosič (0,1% methanol); NA=nepoužitelné; FUR=furafylin; TRAN=tranylcypromin
Tabulka 6: Jatemí mikrozomální účinky tolbutamidu (CYP2C6) a S-mefenytoinu (CYP2C19) na mužských a ženských mikrozómech inkubovaných s (-) halofenovou kyselinou v dávkách o koncentracích 0,33 , 1,0,3,3 ,10 a 33,3 pmol/l.
• ·
Kontrola/ Testovaná látka Koncentrace pmol/l Tolbutamid S-Mefenytoin
4-OH TB produkce pmol/mg protein/min % Inhibice n 4-OH ME produkce pmol/mg protein/min % Inhibice
CIC 33,3 0,00+0,00 NA 0,00±0,00 NA
VC 0,1% 43,0+1,4 0 3,17±0,29 0
OMP 10 NA NA l,58±0,05 50
SFZ 50 BQL -100 NA NA
(-) 0,33 41,0+0,9 5 3,03±0,03 4
halofenová 1,0 38,6+0,5 10 3,01±0,07 5
kyselina 3,3 34,2+0,2 21 2,69±0,12 15
10 22,7+0,6 47 2,43±0,09 23
33,3 12,7+0,2 71 l,80±0,07 43
ic50 11,335 pmol/l >33,3 pmol/l
Hodnoty jsou střední standardní odchylky N=3 vzorků (VC/N=6). Zkratky:
4-OH TB=4-hydroxytolbutamid; 4-OH ME=4-hydroxymefenytoin; CIC=chromatografícká interferenční kontrola; VC=kontrola-nosič (0,1% methanol); NA=nepoužitelné; OMP=omeprazol; SFZ=sulfafenazol; BQL = pod hranicí kvantifikovatelnosti
Tabulka 7; Jatemí mikrozomální účinky dextromethorfanu (CYP2D6) a chlorzoxazonu (CYP2E1) na mužských a ženských mikrozómech inkubovaných s (-) halo feno vou kyselinou v dávkách o koncentracích 0,33 , 1,0,3,3 , 10 a 33,3 μιηοΐ/ΐ.
Kontrola/ Testovaná látka Koncentrace pmol/l Dextromethorfan Chlorzoxazon
DEX produkce pmol/mg protein/min % Inhibice n 6-OH CZX produkce pmol/mg protein/min % Inhibice
CIC 33,3 0,00±0,00 NA 0,00+0,00 NA
VC 0,1% 111±6 0 264±5 0
4-MP 100 NA NA BQL -100
QUIN 1 BQL -100 NA NA
(-) 0,33 107+4 3 238+4 3
halofenová 1,0 110±2 1 244±1 1
kyselina 3,3 104±3 6 239±4 3
10 107±l 4 244±6 1
33,3 106±4 5 239±4 3
IC50 NA NA
Hodnoty jsou střední standardní odchylky N=3 vzorků (VC/N=6). Zkratky:
DEX=dextrorfan; 6-OH CZX=6-hydroxychlorzoxazon; CIC=chromatografická interferenční kontrola; VC=kontrola-nosič (0,1% methanol); NA=nepoužitelné; 4-MP=4-methylpyrazol; QUIN=quinidin; BQL = pod hranicí kvantifikovatelnosti
Tabulka 8: Jatemí mikrozomální účinky testosteronu (CYP3A4) na mužských a ženských mikrozómech inkubovaných s (-) halofenovou kyselinou v dávkách o koncentracích 0,33 , 1,0 , 3,3 , a 33,3 pmol/l.
• to toto • toto to
• · to · to ·
Kontrola/ Testovaná látka Koncentrace pmol/l Testosteron
6β-ΟΗΤ produkce pmol/mg protein/min % Inhibice n
CIC 33,3 0,00±0,00 NA
VC 0,1% 1843±9 0
KTZ 5 32,4+0,2 98,2
(-) 0,33 1816±12 1,5
halofenová 1,0 1851+14 0
kyselina 3,3 1810+3 1,8
10 1819±4 1,3
33,3 1816±6 1,5
ic50 NA
Hodnoty jsou střední standardní odchylky N=3 vzorků (VC/N=6). Zkratky:
63-OHT=6P-hydroxytestosteron; CIC=chromatografická interferenční kontrola; VC=kontrolanosič (0,1% methanol); NA=nepoužitelné; KTZ=ketokonazol; BQL = pod hranicí kvantifikovatelnosti
Na výše uvedených příkladech byl vynález podrobněji vysvětlen, je však zřejmé že v rozsahu připojených nároků jsou přípustné i určité modifikace. Všechny citované publikace a patentové dokumenty jsou v celé šíři zahrnuty mezi odkazy pro všechny účely, jako kdyby byly zmiňovány j ednotlivě.
• ·· · · ·« ·· ·· ··· · · ·· · · · · • ·· · · · · ·
Průmyslová využitelnost
Deriváty kyseliny (-)(3 -trihalogenmethylfenoxy)(4-halogenfenyl) octové ((-) halofenáty) a jejich léčebné přípravky jsou při nízké toxicitě vhodné terapeutické prostředky na léčbu a prevenci inzulínové rezistence, diabetů Typu 2, hyperlipidémie a hyperurikémie.

Claims (30)

1. Použití (-) stereoizomerů sloučeniny obecného vzorce I (0 kde:
R je voleno ze skupiny zahrnující hydroxy, nižší aralkoxy, di-nižší alkylamino-nižší alkoxy, nižší alkanamido nižší alkoxy, benzamido-nižší alkoxy, ureido-nižší alkoxy, N'-nižší alkyl-ureido-nižší alkoxy, karbamoyl-nižší alkoxy, halogenfenoxy skupinou substituovaný nižší alkoxy, karbamoylem substituovaná fenoxy, karbonyl-nižší alkylamino, N,N-di-nižší alkylamino-nižší alkylamino, halogenem substituovaný nižší alkylamino, hydroxylem substituovaný nižší alkylamino, nižší aikanoyloxy skupinou substituovaný nižší alkylamino, ureido a nižší alkoxykarbonylamino; a
X je halogen; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl, přičemž sloučenina neobsahuje (+) stereoizomer, pro přípravu léčiva pro modulaci diabetů Typu 2 u savců, prevenci diabetů u savců, modulaci inzulínové rezistence u savců, prevenci rozvoje inzulínové rezistence u savců, hyperlipidémie u savcůé
2. Použití podle nároku 1, kde sloučenina je sloučenina obecného vzorce II
O (II)
X • · « • · · ·· ··
4 ♦ · « • · » 9 ···· ·*·>
4*4 ·· · • · *· ···« kde:
R2 je voleno ze skupiny zahrnující fenyl-nižší alkyl, nižší alkanamido-nižší alkyl a benzamido-nižší alkyl, pro přípravu léčiva pro modulaci diabetů Typu 2 u savců.
3. Použití podle nároku 1, kde sloučenina je (-) 2-acetamidoethyl 4-chlorfenyl-(3trifluormethylfenoxy) acetát, pro přípravu léčiva pro modulaci diabetů Typu 2 u savců..
4. Použití podle nároku 1, kde léčivo je ve formě vhodné pro intravenózní, transdermální nebo perorální podání.
5. Použití podle nároku 1, kde léčivo obsahuje 100 až 3000 mg sloučeniny v jednotkové dávce.
6. Použití podle nároku 1, kde léčivo obsahuje 500 až 1500 mg sloučeniny v jednotkové dávce.
7. Použití podle nároku 1, kde modulace diabetů Typu 2 je modulace hypetgjykémie snižováním krevní hladiny glukózy u savců.
8. Použití podle nároku 1, kde modulace diabetů Typu 2 je modulace hladiny hemoglobinu Ar u savců.
9. Použití podle nároku 1, kde modulace diabetů Typu 2 je modulace mikrovaskulámí a makrovaskulámí komplikace související s diabetem.
10. Použití podle nároku 9, kde mikrovaskulámí komplikace je retinopatie, neuropatie nebo nefropatie.
♦ · » «« • · 4 • · • 444 ·444 • 4 • 4
4 · • 4 ·· ·«·· «4 ·♦ • · · 4 * · ·
4 · · • 4 · •4 ····
11. Použití podle nároku 9, kde makrovaskulámí komplikace je kardiovaskulární onemocnění nebo periferní vaskulární onemocnění.
12. Použití podle nároku 1, kde modulace je modulace aterosklerózy.
13. Použití podle nároku 1, kde léčivo dále obsahuje sloučeninu volenou ze skupiny zahrnující sulfonylmočovinu nebo jiné činidlo podporující sekreci inzulínu, thiazolidindion, fíbrát, HMG-CoA reduktázový inhibitor, biguanid, pryskyřici vychytávající žlučové kyseliny, kyselinu nikotinovou, α-glukosidázový inhibitor a insulin.
14. Použití podle nároku 1, kde modulace inzulínové rezistence je modulace polycystického ovariálního syndromu u savců.
15. Použití podle nároku 1, kde modulace inzulínové rezistence je modulace snížené glukózové tolerance (IGT).
16. Použití podle nároku 1, kde modulace inzulínové rezistence je modulace obezity.
17. Použití podle nároku 1, kde modulace inzulínové rezistence je modulace těhotenského diabetes.
18. Použití podle nároku 1, kde modulace inzulínové rezistence je modulace Syndromu X.
19. Použití podle nároku 1, kde modulace inzulínové rezistence je modulace aterosklerózy.
20.
20. Použití podle nároku 1, kde snížení hyperlipidémie je snížení hladiny cholesterolu a/nebo triglyceridů.
21.
·· ·· ·· ···· • · · · · · · • · · · · • · · · · ·
9 · 9 9 9
9999 9999 99 9
99 94
9 9 9 9
9 9 9
9 4 9 9
9 9 9
99 9999
21. Farmaceutický přípravek,vyznačující se tím, že obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič a terapeuticky účinné množství (-) stereoizomeru sloučeniny obecného vzorce I kde:
R je voleno ze skupiny zahrnující hydroxy, nižší aralkoxy, di-nižší alkylamino-nižší alkoxy, nižší alkanamido nižší alkoxy, benzamido-nižší alkoxy, ureido-nižší alkoxy, Ν'-nižší alkyl-ureido-nižší alkoxy, karbamoyl-nižší alkoxy, halogenfenoxy skupinou substituovaný nižší alkoxy7, karbamoylem substituovaná fenoxy, karbonyl-nižší alkylamino, N,N-di-nižší alkylamino-nižší alkylamino, halogenem substituovaný nižší alkylamino, hydroxylem substituovaný nižší alkylamino, nižší alkanoyloxy skupinou substituovaný nižší alkylamino, ureido a nižší alkoxykarbonylamino; a
X je halogen; nebo farmaceuticky přijatelná sůl uvedené sloučeniny, přičemž sloučenina neobsahuje (+) stereoizomer.
22. Farmaceutický přípravek podle nároku 21, vyznačující se tím, že farmaceutický přípravek moduluje diabetes Typu 2.
23. Farmaceutický přípravek podle nároku 21, vyznačující se tím, že farmaceutický přípravek moduluje inzulínovou rezistenci.
24. Farmaceutický přípravek podle nároku 21,vyznačující se tím, že farmaceutický přípravek moduluje hyperlipidémii.
fc · • · · · fcfcfcfc fcfc · ·
25. Farmaceutický přípravek podle nároku 21,vyznačující se tím, že obsahuje terapeuticky účinné množství (-) stereoizomerů sloučeniny obecného vzorce H kde:
R2 je voleno ze skupiny zahrnující fenyl-nižší alkyl, nižší alkanamido-nižší alkyl a benzamido-nižší alkyl.
26. Farmaceutický přípravek podle nároku 21,vyznačující se tím, že sloučenina je (-) 2-acetamidoethyl 4-chlorfenyl-(3-trifluoimethylfenoxy) acetát.
27. Farmaceutický přípravek podle nároku 21, vy z n a č u j í c í se t í m, že je ve formě tablet nebo kapslí.
28. Použití (-) stereoizomerů sloučeniny obecného vzorce I kde:
X
O χ-ΖΛ cx3 (0 • · ·8« ·
8· 8888
R je voleno ze skupiny zahrnující hydroxy, nižší aralkoxy, di-nižší alkylamino-nižší alkoxy, nižší alkanamido nižší alkoxy, benzamido-nižší alkoxy, ureido-nižší alkoxy, Ν'-nižší alkyl-ureido-nižší alkoxy, karbamoyl-nižší alkoxy, halogenfenoxy skupinou substituovaný nižší alkoxy, karbamoylem substituovaná fenoxy, karbonyl-nižší alkylamino, N,N-di-nižší alkylamino-nižší alkylamino, halogenem substituovaný nižší alkylamino, hydroxylem substituovaný nižší alkylamino, nižší alkanoyloxy skupinou substituovaný nižší alkylamino, ureido a nižší alkoxykarbonylamino; a
X je halogen; nebo farmaceuticky přijatelné soli uvedené sloučeniny, přičemž sloučenina neobsahuje (+) stereoizomer pro přípravu léčiva pro léčbu hyperurikémie u savců.
29. Použití podle nároku 28, kde sloučenina je sloučenina obecného vzorce H kde:
R2 je voleno ze skupiny zahrnující fenyl-nižší alkyl, nižší alkanamido-nižší alkyl a benzamido-nižší alkyl.
30. Použití podle nároku 28, kde sloučenina je (-) 2-acetamidoethyl 4-chlorfenyl-(3trifluormethylfenoxy) acetát.
CZ20014341A 1999-06-04 2000-06-02 Pouľití derivátů (-)(3-trihalogenmethylfenoxy)(4-halogenfenyl) octové kyseliny pro přípravu léčiva pro léčbu inzulínové rezistence, diabetu Typu 2, hyperlipidémie a hyperurikémie CZ20014341A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US09/325,997 US6262118B1 (en) 1999-06-04 1999-06-04 Use of (-) (3-trihalomethylphenoxy) (4-halophenyl) acetic acid derivatives for treatment of insulin resistance, type 2 diabetes and hyperlipidemia

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20014341A3 true CZ20014341A3 (cs) 2002-11-13

Family

ID=23270381

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20014341A CZ20014341A3 (cs) 1999-06-04 2000-06-02 Pouľití derivátů (-)(3-trihalogenmethylfenoxy)(4-halogenfenyl) octové kyseliny pro přípravu léčiva pro léčbu inzulínové rezistence, diabetu Typu 2, hyperlipidémie a hyperurikémie

Country Status (32)

Country Link
US (6) US6262118B1 (cs)
EP (2) EP1183020B1 (cs)
JP (2) JP4685300B2 (cs)
KR (2) KR100779787B1 (cs)
CN (2) CN100379412C (cs)
AR (1) AR042574A1 (cs)
AT (2) ATE336235T1 (cs)
AU (1) AU775909C (cs)
BR (1) BR0011342A (cs)
CA (2) CA2751187C (cs)
CL (1) CL2011001971A1 (cs)
CO (1) CO5170453A1 (cs)
CY (1) CY1112861T1 (cs)
CZ (1) CZ20014341A3 (cs)
DE (1) DE60030109T2 (cs)
DK (2) DK1614418T3 (cs)
ES (2) ES2371476T3 (cs)
HK (2) HK1087616A1 (cs)
HU (1) HUP0201611A3 (cs)
IL (3) IL146914A0 (cs)
MX (1) MXPA01012435A (cs)
NO (1) NO20015909L (cs)
NZ (2) NZ528266A (cs)
PE (1) PE20010220A1 (cs)
PT (2) PT1183020E (cs)
RU (2) RU2281762C2 (cs)
SA (1) SA00210535B1 (cs)
SK (1) SK17562001A3 (cs)
TW (1) TWI264303B (cs)
UA (1) UA74147C2 (cs)
WO (1) WO2000074666A2 (cs)
ZA (3) ZA200300888B (cs)

Families Citing this family (97)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6624194B1 (en) * 1999-06-04 2003-09-23 Metabolex, Inc. Use of (−) (3-trihalomethylphenoxy) (4-halophenyl) acetic acid derivatives for treatment of insulin resistance, type 2 diabetes, hyperlipidemia and hyperuricemia
US7576131B2 (en) * 1999-06-04 2009-08-18 Metabolex, Inc. Use of (-) (3-trihalomethylphenoxy) (4-halophenyl) acetic acid derivatives for treatment of insulin resistance, type 2 diabetes, hyperlipidemia and hyperuricemia
US6262118B1 (en) 1999-06-04 2001-07-17 Metabolex, Inc. Use of (-) (3-trihalomethylphenoxy) (4-halophenyl) acetic acid derivatives for treatment of insulin resistance, type 2 diabetes and hyperlipidemia
US7323496B2 (en) * 1999-11-08 2008-01-29 Theracos, Inc. Compounds for treatment of inflammation, diabetes and related disorders
US20080108825A1 (en) * 1999-11-08 2008-05-08 Theracos, Inc. Compounds for treatment of inflammation, diabetes and related disorders
US20080103302A1 (en) * 2000-02-04 2008-05-01 Theracos, Inc. Compounds for treatment of inflammation, diabetes and related disorders
MXPA02009869A (es) * 2000-04-12 2005-02-17 Judy Raucy Composiciones y metodos para induccion de proteinas involucradas en metabolismo xenobiotico.
AR030379A1 (es) * 2000-08-22 2003-08-20 Novartis Ag Combinaciones
US7091230B2 (en) 2001-02-09 2006-08-15 Merck & Co., Inc. 2-aryloxy-2-arylalkanoic acids for diabetes and lipid disorders
ES2321600T3 (es) * 2002-06-03 2009-06-09 Novartis Ag El uso cianopirrolidinas sustituidas para tratar hiperlipidemia.
AU2003241478A1 (en) * 2002-06-10 2003-12-22 Elan Pharma International, Ltd. Nanoparticulate sterol formulations and sterol combinations
US7199259B2 (en) * 2003-06-20 2007-04-03 Metabolex, Inc. Resolution of α-(phenoxy)phenylacetic acid derivatives
WO2004112774A1 (en) * 2003-06-20 2004-12-29 Metabolex, Inc. RESOLUTION OF α-(PHENOXY)PHENYLACETIC ACID DERIVATIVES
CN100525757C (zh) * 2003-06-20 2009-08-12 麦它波莱克斯股份有限公司 α-(苯氧基)苯乙酸衍生物的拆分
US20050054731A1 (en) * 2003-09-08 2005-03-10 Franco Folli Multi-system therapy for diabetes, the metabolic syndrome and obesity
US7371888B2 (en) * 2004-02-18 2008-05-13 Metabolex, Inc. α-(Trifluoromethyl-substituted aryloxy, arylamino, arylthio or arylmethyl)-trifluoromethyl-substituted phenylacetic acids and derivatives as antidiabetic agents
CN1946666A (zh) 2004-02-27 2007-04-11 埃姆艮股份有限公司 用于治疗代谢性疾病的化合物、药物组合物和方法
EP1749000A4 (en) * 2004-05-25 2009-12-30 Metabolex Inc BICYCLIC SUBSTITUTED TRIAZOLE AS PPAR MODULATORS AND METHOD FOR THE PRODUCTION THEREOF
RU2006145872A (ru) * 2004-05-25 2008-06-27 Метаболекс, Инк. (Us) Замещенные триазолы в качестве модуляторов ppar и способы их получения
WO2006102426A2 (en) 2005-03-21 2006-09-28 Metabolex, Inc. Methods for avoiding edema in the treatment of metabolic, inflammatory, and cardiovascular disorders
CA2606279C (en) * 2005-04-20 2015-01-06 Metabolex, Inc. Crystalline solid and amorphous forms of (-)- halofenate and methods related thereto
KR20080028415A (ko) * 2005-07-12 2008-03-31 다이이찌 산쿄 가부시키가이샤 ＰＰＡＲγ 애고니스트를 함유하는 의약 조성물
US20070015839A1 (en) * 2005-07-14 2007-01-18 Franco Folli Daily Dosage Regimen for Treating Diabetes, Obesity, Metabolic Syndrome and Polycystic Ovary Syndrome
US7432394B2 (en) * 2005-09-23 2008-10-07 Metabolex, Inc. Resolution of α-(phenoxy) phenylacetic acid derivatives with naphthyl-alkylamines
US7714131B2 (en) 2005-09-23 2010-05-11 Metabolex, Inc. Process for the stereoselective preparation of (−)-halofenate and derivatives thereof
TW200806285A (en) * 2006-03-30 2008-02-01 Santen Pharmaceutical Co Ltd Therapeutic agent for keratoconjunctive problem
EP2010475A2 (en) * 2006-04-27 2009-01-07 Intezyne Technologies Incorporated Heterofunctional poly(ethylene glycol) containing acid-labile amino protecting groups and uses thereof
KR100788454B1 (ko) * 2006-06-15 2007-12-24 대원제약주식회사 속효성이 증진된 나테글리니드를 유효성분으로 함유하는약제학적 조성물
US20100179131A1 (en) 2006-09-07 2010-07-15 Nycomed Gmbh Combination treatment for diabetes mellitus
EP2152663B1 (en) 2007-06-04 2014-03-19 Ben Gurion University of the Negev Research and Development Authority Tri-aryl compounds and compositions comprising the same
CA2692457A1 (en) * 2007-07-03 2009-01-08 Joslin Diabetes Center, Inc. Treatment of cardiovascular disease with salicylates
WO2009046371A1 (en) * 2007-10-05 2009-04-09 Metabolex, Inc. Methods of treating metabolic diseases
ES2748136T3 (es) 2007-10-15 2020-03-13 United Animal Health Inc Método para aumentar el rendimiento de las crías
WO2009121940A1 (en) * 2008-04-03 2009-10-08 Janssen Pharmaceutica Nv Process for the preparation of (-)-(4-chloro-phenyl)-(3-trifluoromethyl-phenoxy)-acetic acid 2-acetylamino-ethyl ester
AR074760A1 (es) 2008-12-18 2011-02-09 Metabolex Inc Agonistas del receptor gpr120 y usos de los mismos en medicamentos para el tratamiento de diabetes y el sindrome metabolico.
US8299117B2 (en) 2010-06-16 2012-10-30 Metabolex Inc. GPR120 receptor agonists and uses thereof
WO2014037832A2 (en) 2012-09-06 2014-03-13 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of epilepsy and neurological diseases
CA2859689C (en) * 2011-11-04 2018-05-22 Cymabay Therapeutics, Inc. Methods for treating gout in patient subpopulations
CN109045009A (zh) * 2011-11-04 2018-12-21 西玛贝医药公司 治疗痛风急性发作的方法
US9023856B2 (en) 2011-11-04 2015-05-05 Cymabay Therapeutics, Inc. Methods for treating hyperuricemia in patients with gout using halofenate or halogenic acid and a second urate-lowering agent
US9060987B2 (en) 2011-11-04 2015-06-23 Cymabay Therapeutics, Inc. Methods for treating gout flares
NZ624708A (en) * 2011-11-04 2015-11-27 Cymabay Therapeutics Inc Methods for treating hyperuricemia in patients with gout using halofenate or halofenic acid and a second urate-lowering agent
EP2836209A4 (en) * 2012-04-13 2015-11-25 Cymabay Therapeutics Inc METHOD FOR THE TREATMENT OF HYPERURICEMIA IN PATIENTS WITH A GOG THROUGH HALOFENATE OR HALOFENIC ACID AND AN INFLAMMATORY INHIBITOR
CN104603096A (zh) 2012-05-07 2015-05-06 塞利克斯比奥私人有限公司 用于治疗神经肌肉障碍和神经退行性疾病的组合物和方法
SG11201407300VA (en) 2012-05-07 2014-12-30 Cellix Bio Private Ltd Compositions and methods for the treatment of neurological disorders
WO2013167990A1 (en) 2012-05-07 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of depression
WO2013167993A1 (en) 2012-05-08 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of neurological degenerative disorders
WO2013168025A1 (en) 2012-05-08 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for treatment of blood clotting disorders
US9522884B2 (en) 2012-05-08 2016-12-20 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of metabolic disorders
US9266823B2 (en) 2012-05-08 2016-02-23 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of parkinson's disease
WO2013167992A1 (en) 2012-05-08 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of inflammatory disorders
WO2013167996A1 (en) * 2012-05-10 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of metabolic syndrome
US9315478B2 (en) 2012-05-10 2016-04-19 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of metabolic syndrome
WO2013168005A2 (en) 2012-05-10 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of restless leg syndrome and fibromyalgia
US9346742B2 (en) 2012-05-10 2016-05-24 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of fibromyalgia pain
US9321775B2 (en) 2012-05-10 2016-04-26 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of moderate to severe pain
WO2013168033A1 (en) 2012-05-10 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for treatment of neurologic diseases
WO2013168015A1 (en) 2012-05-10 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of asthma and allergy
WO2013168002A1 (en) 2012-05-10 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of neurological conditions
US9499527B2 (en) 2012-05-10 2016-11-22 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of familial amyloid polyneuropathy
WO2013168012A1 (en) 2012-05-10 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of respiratory disorders
US9273061B2 (en) 2012-05-10 2016-03-01 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of chronic pain
WO2013168000A1 (en) 2012-05-10 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of severe pain
WO2013168016A1 (en) 2012-05-10 2013-11-14 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of metabolic syndrome
US9315461B2 (en) 2012-05-10 2016-04-19 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of neurologic diseases
CN104603100A (zh) 2012-05-23 2015-05-06 塞利克斯比奥私人有限公司 用于治疗炎症性肠病的组合物和方法
SG11201407326XA (en) 2012-05-23 2014-12-30 Cellix Bio Private Ltd Compositions and methods for treatment of mucositis
WO2013175344A2 (en) 2012-05-23 2013-11-28 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of periodontitis and rheumatoid arthritis
WO2013175376A2 (en) 2012-05-23 2013-11-28 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of local pain
CA2873098A1 (en) 2012-05-23 2013-11-28 Cellixbio Private Limited Compositions and methods for the treatment of multiple sclerosis
WO2013175347A2 (en) 2012-05-23 2013-11-28 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of respiratory disorders
US9108942B1 (en) 2014-11-05 2015-08-18 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of moderate to severe pain
US9187427B2 (en) 2012-08-03 2015-11-17 Cellix Bio Private Limited N-substituted nicotinamide compounds and compositions for the treatment migraine and neurologic diseases
WO2014037833A2 (en) 2012-09-06 2014-03-13 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment inflammation and lipid disorders
US9670153B2 (en) 2012-09-08 2017-06-06 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of inflammation and lipid disorders
US9333187B1 (en) 2013-05-15 2016-05-10 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of inflammatory bowel disease
AU2014276346A1 (en) 2013-06-04 2015-12-24 Cellixbio Private Limited Compositions and methods for the treatment of diabetes and pre-diabetes
WO2015068156A1 (en) 2013-11-05 2015-05-14 Ben-Gurion University Of The Negev Research And Development Authority Compounds for the treatment of diabetes and disease complications arising from same
US9096537B1 (en) 2014-12-31 2015-08-04 Mahesh Kandula Compositions and methods for the treatment of mucositis
WO2016110865A1 (en) 2015-01-06 2016-07-14 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of inflammation and pain
WO2016046835A1 (en) 2014-09-26 2016-03-31 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of epilepsy and neurological disorders
WO2016051420A1 (en) 2014-09-29 2016-04-07 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of multiple sclerosis
EP3212626B1 (en) 2014-10-27 2018-11-07 Cellix Bio Private Limited Three component salts of fumaric acid monomethyl ester with piperazine or ethylene diamine for the treatment of multiple sclerosis
US9173877B1 (en) 2014-11-05 2015-11-03 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of local pain
US9150557B1 (en) 2014-11-05 2015-10-06 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of hyperglycemia
US9175008B1 (en) 2014-11-05 2015-11-03 Cellix Bio Private Limited Prodrugs of anti-platelet agents
US10208014B2 (en) 2014-11-05 2019-02-19 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of neurological disorders
US9290486B1 (en) 2014-11-05 2016-03-22 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of epilepsy
US9321716B1 (en) 2014-11-05 2016-04-26 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of metabolic syndrome
US9284287B1 (en) 2014-11-05 2016-03-15 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the suppression of carbonic anhydrase activity
US9932294B2 (en) 2014-12-01 2018-04-03 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of multiple sclerosis
US9206111B1 (en) 2014-12-17 2015-12-08 Cellix Bio Private Limited Compositions and methods for the treatment of neurological diseases
JP6192142B2 (ja) * 2016-09-13 2017-09-06 サイマベイ・セラピューティクス・インコーポレイテッドＣｙｍａＢａｙ Ｔｈｅｒａｐｅｕｔｉｃｓ，Ｉｎｃ． 痛風発赤の治療方法
JP6368756B2 (ja) * 2016-10-20 2018-08-01 サイマベイ・セラピューティクス・インコーポレイテッドＣｙｍａＢａｙ Ｔｈｅｒａｐｅｕｔｉｃｓ，Ｉｎｃ． ハロフェナートまたはハロフェン酸および第２の尿酸低下薬を用いる痛風に罹っている患者の高尿酸血症の治療方法
CN109369471A (zh) * 2018-12-10 2019-02-22 石家庄度恩医药科技有限公司 一种光学活性R-4-氯-α-(3-三氟甲基苯氧基)苯乙酸的制备方法
WO2021236395A1 (en) 2020-05-18 2021-11-25 Cymabay Therapeutics, Inc. Cb-0406 choline salt
WO2021236394A1 (en) 2020-05-18 2021-11-25 Cymabay Therapeutics, Inc. Cb-0406 tromethamine salt

Family Cites Families (36)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3517051A (en) * 1964-03-20 1970-06-23 Merck & Co Inc Phenoxy substituted phenylacetic acids
US3378582A (en) * 1964-03-20 1968-04-16 Merck & Co Inc (alpha-phenoxy)-and (alpha-phenylthio)-omegaphenyl-alkanoic acids
NL6712585A (cs) 1966-10-03 1968-04-04
US3517050A (en) 1966-10-03 1970-06-23 Merck & Co Inc Ester and amide derivative of (3-trifluoromethylphenoxy) (4 - halophenyl)acetic acid
DK133742B (da) 1970-10-30 1976-07-12 Merck & Co Inc Fremgangsmåde til fremstilling af 2-acetamidoethyl-(3-trifluormethylphenoxy)-(4-chlorphenyl)-acetat.
NL7309039A (cs) * 1972-07-13 1974-01-15
US3860628A (en) * 1972-07-13 1975-01-14 Merck & Co Inc Cyanomethyl(3-trifluoromethylphenoxy)(4-chlorophenyl)acetate
US3953490A (en) 1972-07-13 1976-04-27 Merck & Co., Inc. Preparation of (3-trifluoromethylphenoxy)(4-chlorophenyl)acetonitrile
US3923855A (en) 1972-07-13 1975-12-02 Merck & Co Inc 2-sulfonyloxyethyl 3-trifluoromethylphenoxy-4{40 -chlorophenyl acetate
NL7309571A (cs) 1972-07-28 1974-01-30
US4110351A (en) 1973-04-02 1978-08-29 Richardson-Merrell Inc. Hypolipidemic agents RO- or RS- substituted furoic acids, esters and salts
IL48707A0 (en) 1974-12-30 1976-02-29 Synthelabo Novel phenylacetic acid derivatives,their preparation and pharmaceutical compositions containing them
US4250191A (en) * 1978-11-30 1981-02-10 Edwards K David Preventing renal failure
US4532135A (en) * 1981-02-09 1985-07-30 Edwards K David G Renoprotective treatments employing vasodilator compounds
DE3525284A1 (de) * 1985-07-16 1987-01-29 Boehringer Mannheim Gmbh Neue carbonsaeurederivate, verfahren zu ihrer herstellung, ihre verwendung sowie arzneimittel, die diese verbindungen enthalten
US5028052A (en) * 1990-05-11 1991-07-02 Miller Omer E Golf mat
DE4111026A1 (de) 1991-04-05 1992-10-08 Boehringer Mannheim Gmbh Optisch aktive carbonsaeuren sowie diese enthaltende arzneimittel
US5605930A (en) 1991-10-21 1997-02-25 The United States Of America As Represented By The Department Of Health And Human Services Compositions and methods for treating and preventing pathologies including cancer
JPH0927811A (ja) * 1995-07-13 1997-01-28 Fujitsu Ltd 輻輳監視制御装置
WO1997010813A1 (en) 1995-09-18 1997-03-27 Ligand Pharmaceuticals Incorporated Ppar gamma antagonists for treating obesity
US5859051A (en) 1996-02-02 1999-01-12 Merck & Co., Inc. Antidiabetic agents
US5716987A (en) * 1996-06-21 1998-02-10 Bristol-Myers Squibb Company Prophylactic and therapeutic treatment of skin sensitization and irritation
US6262118B1 (en) * 1999-06-04 2001-07-17 Metabolex, Inc. Use of (-) (3-trihalomethylphenoxy) (4-halophenyl) acetic acid derivatives for treatment of insulin resistance, type 2 diabetes and hyperlipidemia
US6624194B1 (en) * 1999-06-04 2003-09-23 Metabolex, Inc. Use of (−) (3-trihalomethylphenoxy) (4-halophenyl) acetic acid derivatives for treatment of insulin resistance, type 2 diabetes, hyperlipidemia and hyperuricemia
US7576131B2 (en) * 1999-06-04 2009-08-18 Metabolex, Inc. Use of (-) (3-trihalomethylphenoxy) (4-halophenyl) acetic acid derivatives for treatment of insulin resistance, type 2 diabetes, hyperlipidemia and hyperuricemia
US6555577B1 (en) 2000-01-28 2003-04-29 Novo Nordisk A/S Compounds, their preparation and use
US6576662B2 (en) 2000-05-05 2003-06-10 Dr. Reddy's Laboratories Limited Compounds having anticancer activity : process for their preparation and pharmaceutical compositions containing them
US6693094B2 (en) 2001-03-22 2004-02-17 Chrono Rx Llc Biguanide and sulfonylurea formulations for the prevention and treatment of insulin resistance and type 2 diabetes mellitus
DK1517883T3 (da) 2002-06-20 2008-05-26 Astrazeneca Ab Ortho-substituerede benzoesyrederivater til behandling af insulinresistens
DE10308355A1 (de) 2003-02-27 2004-12-23 Aventis Pharma Deutschland Gmbh Aryl-cycloalkyl substituierte Alkansäurederivate, Verfahren zu ihrer Herstellung und ihre Anwendung als Arzneimittel
WO2004078113A2 (en) * 2003-03-04 2004-09-16 Pharmacia Corporation Treatment and prevention of obesity with cox-2 inhibitors alone or in combination with weight-loss agents
US7199259B2 (en) * 2003-06-20 2007-04-03 Metabolex, Inc. Resolution of α-(phenoxy)phenylacetic acid derivatives
WO2004112774A1 (en) 2003-06-20 2004-12-29 Metabolex, Inc. RESOLUTION OF α-(PHENOXY)PHENYLACETIC ACID DERIVATIVES
AU2005220692A1 (en) 2004-03-16 2005-09-22 Nederlandse Organisatie Voor Toegepast-Natuurwetenschappelijk Onderzoek Tno The use of sphingolipids in the treatment and prevention of type 2 diabetes mellitus, insulin resistance and Metabolic Syndrome
JP2009521408A (ja) 2005-12-02 2009-06-04 サートリス ファーマシューティカルズ， インコーポレイテッド Ｃｄｃ２様キナーゼ（ＣＬＫ）のモジュレータおよびその使用方法
US7635710B2 (en) 2006-02-15 2009-12-22 Neurim Pharmaceuticals (1991) Ltd. Pyrone-indole derivatives and process for their preparation

Also Published As

Publication number Publication date
TWI264303B (en) 2006-10-21
US20100093853A1 (en) 2010-04-15
EP1183020B1 (en) 2006-08-16
HUP0201611A2 (en) 2002-10-28
ES2371476T3 (es) 2012-01-03
SA00210535B1 (ar) 2006-10-11
MXPA01012435A (es) 2003-09-10
RU2005132222A (ru) 2007-04-27
CA2751187C (en) 2014-04-22
CN1660060A (zh) 2005-08-31
AR042574A1 (es) 2005-06-29
NZ515902A (en) 2004-02-27
ZA200300888B (en) 2004-06-30
EP1614418B1 (en) 2011-09-14
KR100779787B1 (ko) 2007-11-28
CL2011001971A1 (es) 2012-03-30
NO20015909D0 (no) 2001-12-03
NO20015909L (no) 2002-01-15
CN1368879A (zh) 2002-09-11
EP1183020A2 (en) 2002-03-06
US20050075396A1 (en) 2005-04-07
HK1045111A1 (en) 2002-11-15
JP4685808B2 (ja) 2011-05-18
PT1183020E (pt) 2006-11-30
US20070270490A1 (en) 2007-11-22
US8354448B2 (en) 2013-01-15
HK1087616A1 (en) 2006-10-20
WO2000074666A3 (en) 2001-11-08
CA2371723C (en) 2012-08-21
SK17562001A3 (sk) 2002-10-08
KR20020025063A (ko) 2002-04-03
JP4685300B2 (ja) 2011-05-18
US6646004B1 (en) 2003-11-11
DE60030109D1 (de) 2006-09-28
US6262118B1 (en) 2001-07-17
AU775909C (en) 2005-06-30
PE20010220A1 (es) 2001-02-23
NZ528266A (en) 2005-07-29
BR0011342A (pt) 2002-03-05
CA2751187A1 (en) 2000-12-14
IL187605A0 (en) 2008-03-20
CY1112861T1 (el) 2016-04-13
AU775909B2 (en) 2004-08-19
ATE336235T1 (de) 2006-09-15
ATE524173T1 (de) 2011-09-15
JP2007099784A (ja) 2007-04-19
EP1614418A1 (en) 2006-01-11
CO5170453A1 (es) 2002-06-27
UA74147C2 (uk) 2005-11-15
HK1045111B (zh) 2006-11-17
CN100379412C (zh) 2008-04-09
RU2281762C2 (ru) 2006-08-20
KR20060122983A (ko) 2006-11-30
KR100721219B1 (ko) 2007-05-22
WO2000074666A2 (en) 2000-12-14
CN1189168C (zh) 2005-02-16
US6613802B1 (en) 2003-09-02
CA2371723A1 (en) 2000-12-14
AU5316200A (en) 2000-12-28
DK1183020T3 (da) 2006-11-27
IL146914A0 (en) 2002-08-14
ZA200300889B (en) 2004-08-25
PT1614418E (pt) 2011-11-21
ES2269151T3 (es) 2007-04-01
ZA200109973B (en) 2003-02-04
HUP0201611A3 (en) 2003-03-28
IL146914A (en) 2008-07-08
IL187605A (en) 2012-07-31
JP2003501383A (ja) 2003-01-14
DE60030109T2 (de) 2007-02-15
DK1614418T3 (da) 2011-10-17

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20014341A3 (cs) Pouľití derivátů (-)(3-trihalogenmethylfenoxy)(4-halogenfenyl) octové kyseliny pro přípravu léčiva pro léčbu inzulínové rezistence, diabetu Typu 2, hyperlipidémie a hyperurikémie
US8481597B2 (en) Use of (-) (3-trihalomethylphenoxy) (4-halophenyl) acetic acid derivatives for treatment of insulin resistance, type 2 diabetes, hyperlipidemia and hyperuricemia
JP2003501383A5 (cs)
AU2006225263A1 (en) Use of (-) (3-halomethylphenoxy) (4-halophenyl) acetic acid derivatives for treatment of insulin resistance, type 2 diabetes, hyperlipidemia and hyperuricemia
AU2002239371B2 (en) Use of(-) (3-halomethylphenoxy) (4-halophenyl) acetic acid derivatives for treatment of insulin resistance, type 2 diabetes, hyperlipidemia and hyperuricemia
AU2002239371A1 (en) Use of(-) (3-halomethylphenoxy) (4-halophenyl) acetic acid derivatives for treatment of insulin resistance, type 2 diabetes, hyperlipidemia and hyperuricemia