CZ12798A3 - Zasklívací panel opatřený antireflexním povlakem a jeho použití - Google Patents

Description

Zasklívací panel opatřený antireflexním povlakem a jeho použití

Oblast techniky

Vynález se týká transparentních substrátů, zejména substrátů vyrobených ze skla, určených k inkorporování do zasklívacích panelů a opatřených antireflexním povlakem a použití tohoto zasklívacího panelu.

Dosavadní stav techniky

Antireflexní povlak je obvykle tvořen sestavou tenkých interferenčních vrstev, obecně potom sestavou vrstev na bázi dielektrických materiálů, u nichž se pravidelně střídají vysoké a nízké hodnoty indexů lomu. Funkce takového povlaku, pokud j e nanesen na transparentní substrát, spočívá ve snížení koeficientu odrazu světla tohoto substrátu a tedy také ve zvýšení jeho koeficientu světelné propustnosti. Substrát opatřený tímto povlakem potom vykazuje vyšší poměr prostupujícího světla vůči odraženému světlu, což zlepšuje viditelnost objektů umístěných za tímto substrátem. Pro dosažení maximálního antireflexního účinku je doporučováno opatřit každou z čelních ploch substrátu tímto typem povlaku.

Jednou z nejznámějších aplikací tohoto typu výrobku je ochrana nátěrů osvětlených světelným zdroj em umístěným za ’ pozorovatelem. Použití zasklívacích panelů vykazujících antireflexní vlastnosti je dále velmi výhodné při zařizování .budov například výlohami obchodů, aby tak byl obsah těchto výloh lépe rozeznatelný v případě, kdy je intenzita vnitřního osvětlení nízká ve srovnání s intenzitou vnějšího osvětlení a rovněž také při výrobě skleněných desek pro přepážky.

Tento typ výrobku je rovněž výhodně použitelný jako zasklívací panel pro dopravní prostředky, zejména pro automobily, přičemž zvlášť výhodné se jeví jeho použití v případě čelních skel, pro které jsou předepsány vysoké hodnoty propustnosti světla.

_k Omezujícím faktorem, který často limituje použití antireflexních zasklívacích panelů v budovách nebo v dopravních prostředcích je úroveň mechanické nebo chemické životnosti, která je pro tato použití nezbytná. Toto omezení vyplývá ze skutečnosti, že antireflexní povlak je nanesen přinejmenším na první čelní ploše zasklívacího panelu, tedy na takové čelní ploše tohoto panelu, která je orientována směrem do vnějšího okolí místností nebo prostor pro cestující dopravních prostředků (každá z čelních ploch skleněného substrátu tvořícího daný zasklívací panel je číslována, přičemž toto číslováni je zahájeno od čelní plochy, která je orientována směrem do vnějšího okolí). Tato čelní plocha zasklívacího panelu je vystavena značnému namáhání, například při použití v budovách je tato plocha * vystavena působení klimatických vlivů a rovněž je vystavena

T účinku abrazivně působících prostředků a/nebo korózivně působících chemických látek při provádění úklidových prací, lí

Problém životnosti vystupuje ještě více do popředí při použití těchto zasklívacích panelů u dopravních prostředků kde zejména dochází k následujícím situacím :

- přední okno je vystaveno abrazivnímu působení stěračů pohybujících se na jednu a druhou stranu, a dopadajících částic prachu nebo štěrku ------- — • 4 4 4 4

- postranní okna dopravních prostředků jsou potom vystavena opakovanému tření, které je způsobeno gumovými těsnícími lištami bočních dveří.

Největší množství antireflexních povlaků známých z dosavadního stavu techniky je získáváno nanášením tenkých filmů za použití vakuových technik, například technik založených na rozprašování. Při použití tohoto typu nanášecí techniky dochází k tvorbě tenkých vrstev, které vykazují dobrou kvalitu, zejména optickou kvalitu, ale jejichž životnost často bývá nižší nežli životnost, která je vyžadována pro výše uvedená použití. Tyto technické metody a prostředky j sou dále aplikovány na skleněný panel diskontinuálním způsobem po vyříznutí tohoto· panelu z pásu skla vycházejícího z výrobní linky na výrobu plaveného skla.

Záměrem tohoto vynálezu je tedy odstranění těchto nevýhod a vytvoření nového typu vícevrstvého antireflexního povlaku, který by splňoval nároky na vysokou optickou kvalitu a který by dále vykazoval vysokou mechanickou a chemickou životnost.

Podstata vynálezu

Cílem uvedeného vynálezu je vytvoření zasklívacího panelu opatřeného antireflexním povlakem naneseným přinejmenším na jedné z jeho vnějších čelních ploch, přičemž tento antireflexní povlak, který je v dalším popisován pod označením povlak A“, je tvořen sestavou‘vrstev materiálů vykazuj ících pravidelně se střídající vysoké a nízké hodnoty indexů lomu. Uspořádání této sestavy vrstev je navrženo tak, aby přinejmenším některé z vrstev, z nichž se tato sestava skládá, byly představovány pyrolyzními vrstvami, s tím, že • · · · · ··· ··· · ·· ···· ·· ·· ve výhodném provedení podle vynálezu tvoří pyrolyzní vrstva koncovou vrstvu této sestavy.

V provedení podle vynálezu je například možné vytvořit první vrstvy technikou pyrolýzy a koncovou vrstvu nebo vrstvy technikou nanášení za vakua.

Ve výhodném provedení podle vynálezu mohou být všechny vrstvy sestavy vytvořeny technikou pyrolýzy.

V provedení podle vynálezu je výraz vnější čelní plochy chápán jako označení takových ploch zasklívacího panelu, které jsou v kontaktu s atmosférou (na rozdíl od v tomto popisu uváděných vnitřních čelních ploch, kterými jsou zejména takové plochy, které jsou v kontaktu s polymerní mezivrstvou v zasklívacím panelu s laminátovou strukturou).

Použití pyrolyzních vrstev přináší tři výhody:

- při použití techniky pyrolýzy, ať už v kapalné fázi, v práškovíté fázi nebo v plynné fázi (posledně jmenovaná technika je často označována zkratkou CVD označující chemické nanášení z plynné fáze), je jednak možné získat široký výběr materiálů typu oxidů, nitridů nebo karbidů, případně směsi přinejmenším dvou z těchto typů sloučenin vykazuj ící vhodné indexy lomů pro inkorporování těchto materiálů do antireflexního povlaku;

- pyrolyzní vrstvy dále vykazuji všeobecně velmi vysokou chemickou a mechanickou trvanlivost, což je v provedení podle vynálezu zvlášť přínosné. V důsledku skutečnosti, že tyto vrstvy jsou získávány rozkladem • · • · prekurzorů při velmi vysokých teplotách, jsou na horkém skle tyto vrstvy mimořádně pevné, hutné a vysoce přilnavé k substrátu a vykazují proto velmi dobrou schopnost odolávat mechanickému poškozování, k němuž dochází v důsledku abraze nebo otěrem o gumový povrch, a také chemickému poškozování, k němuž dochází v důsledku kontaktu s vodou, znečišťujícími plyny nebo agresivními detergenty. Pro zajištění trvanlivosti celé sestavy vrstev je tedy ve výhodném provedení podle vynálezu koncová vrstva vytvořena technikou pyrolýzy. Třetí výhodou techniky pyrolýzy je potom skutečnost, že nezjednoduším způsobem je nenesení všech vrstev touto technikou, neboť nanášení pyrolyzní technikou může být aplikováno kontinuálním způsobem přímo na pás vyhřátého plaveného skla v tavícím výrobním zařízení; k získání požadované sestavy vrstev stačí tedy pouze nastavit tolik trysek pro rozstřikování prekurzorů, kolik vrstev je v tomto výrobním zařízení zapotřebí nanést. V provedení podle vynálezu není ovšem vyloučeno provést nanesení pouze koncové vrstvy nebo n koncových vrstev této sestavy technikou pyrolýzy, zatímco nanesení první vrstvy nebo vrstev je provedeno jinou nanášecí technikou. Touto j inou nanášecí technikou může například být technika založená na rozprašování za vakua nebo technika typu sol-gel. V provedení podle vynálezu není rovněž vyloučeno provést nanesení ostatních vrstev této sestavy, zejména první vrstvy nebo vrstev, technikou pyrolýzy, zatímco nanesení koncové vrstvy nebo vrstev je provedeno s pomocí jiné nanášecí techniky.

Touto jinou nanášecí technikou může například být rovněž vakuová technika.

Jak bylo zmíněno výše, dílčí antireflexní efekt může • ·

bý-t dosažen i tehdy, zahrnuje-li zasklívací panel pouze jediný antireflexní povlak. Je ovšem známo, že optimální efekt je získán v případě, kdy zasklívací panel je opatřen ne pouze jedním antireflexním povlakem, ale dvěma takovými povlaky, s tím, že vždy jeden tento povlak je umístěn na každé z vněj ších čelních ploch (tedy na čelních plochách. 1 a 2 je-li zasklívací panel tvořen jediným substrátem nebo na čelních plochách 1 a 4, jedná-li se o násobný zasklívací panel laminátového typu, který zahrnuje dva skleněné substráty.

V provedení podle vynálezu tedy existuje několik způsobů dosažení tohoto optimálního antireflexního efektu:

- ve zvlášť výhodném provedení je možné opatřit další vnější čelní plochu tohoto zasklívacího panelu antireflexním povlakem A’, který je podobný nebo dokonce identický s A povlakem a zahrnuje tedy rovněž přinejmenším jednu pyrolyzní vrstvu, ve výhodném provedení přinejmenším koncovou vrstvu. Pokud je tedy tímto zasklívacím panelem panel s laminátovou strukturou, zjednodušuje se problém na prosté spojení dvou substrátů, z nichž každý je opatřen sestavou vrstev A typu, přičemž nanesení obou těchto sestav vrstev by mělo být proveditelné přímo na pásu plaveného skla, s tím, že spojení těchto dvou substrátů je provedeno s pomocí fólie polymerního materiálu.

Pokud je zasklívacím panelem monolitický panel, může být první A sestava vrstev vytvořena na plaveném skle, zatímco druhá sestava vrstev může být získána v následuj ící operaci, buď rovněž s pomocí techniky pyrolýzy nebo za použití jiné techniky, jako například rozprašovací techniky nebo techniky sol-gel (maskováním již naneseného

antireflexního povlaku).

V provedení podle vynálezu je rovněž možné opatřit další čelní plochy zasklívacího panelu antireflexním povlakem, který je v dalším označován termínem povlak B a který rovněž zahrnuje sestavu vrstev materiálů vykazujících střídavě vysoké a nízké hodnoty indexů lomu, přičemž tyto vrstvy j sou ovšem nanášeny s pomocí vakuové techniky j ako například techniky rozprašování. Nanesení druhé antireflexního sestavy nepyrolyžovaných vrstev může ve skutečnosti přinést určité výhody: pokud je zasklívací panel panelem monolitickým tvořeným pouze jediným skleněným substrátem, může být užitečné nejprve kontinuálním způsobem nanést na pás plaveného skla první antireflexní povlak typu A , a poté v následné operaci a bez opětného rozehřátí substrátu provést s pomocí vakuové techniky nanesení druhého antireflexního povlaku typu B. V tomto ohledu je důležité vyzdvihnout značnou výhodnost vynikající mechanické trvanlivosti antíreflexní sestavy vrstev typu A: substrát se může pohybovat po válcích dopravníku 've vakuovém nanášecím zařízení, přičemž je tato sestava vrstev v kontaktu s těmito válci bez toho aby došlo k poškození těchto vrstev, a to i přes nežádoucí tření mezi válci dopravníku a substrátem. Jedna ze dvou vnějších čelních ploch tohoto zasklívacího panelu je dále zpravidla méně chemicky nebo mechanicky namáhána, přičemž touto méně namáhanou plochou bývá obecně čelní plocha, která v případě zasklívacího panelu u budov je orientována směrem do vnitřních prostor těchto budov a v případě okna dopravního, prostředku je orientována směrem do prostoru pro cestující, což nabízí možnost volby ohledně případného použití antíreflexní sestavy vrstev typu B, která vykazuje nižší životnost ve srovnání s A typem sestavy vrstev, ale která • · • ·

přesto může být pro toto použití dostačující.

Jako příklad antireflexních sestav vrstev typu Β, jejichž nanášení lze provádět s pomocí vakuové techniky, je možné uvést antireflexní sestavy, které jsou popisovány

v evropské patentové přihlášce podané 22. února 1996 po číslem 96/400367.7, která odpovídá francouzské patentové přihlášce 95/02102, v níž je popsán antireflexní povlak, který navíc vykazuj e výhodnou schopnost odolávat bez poškození tepelnému zpracování nosného substrátu prováděnému v rámci postupů j ako ohýbání, temperování nebo chlazení, přičemž takové vrstvy tohoto antireflexniho povlaku, které by při vysokých teplotách podléhaly degradaci v důsledku migrace alkalických složek ze skla (například vrstvy oxidu niobičného Nb2O5, oxidu wolframového VO3, oxidu bismutitého BÍ2O3 nebo oxidu ceričitého CeC^), jsou od substrátu izolovány s pomocí bariérové vrstvy, která tvoří součást tohoto souboru (neboli sestavy) a která je představována vrstvou materiálu s nízkou hodnotou indexu lomu, jako například oxidem křemičitým SÍO2, nebo směsnou sloučeninou fluoru a oxidu hlinitého FrA^Oj nebo směsí těchto dvou sloučenin, případně je představována vrstvou materiálu s vysokým indexem lomu, jako například nitridem křemíku SÍ3N4 nebo nitridem hliníku A1N, případně je představována vrstvou materiálu se střední hodnotou indexu lomu, jako například směsi oxidů křemíku a cínu, křemíku a zinku nebo křemíku a titanu nebo směsným oxidem-nitridem křemíku SiO_xN_y.

Dále může být proveden odkaz na francouzskou patentovou přihlášku podanou 22. února 1996 pod číslem 96/02194, v níž je popsán antireflexní povlak, který rovněž může být nanášen s pomocí vakuové techniky a který zahrnuje ···· ·· ·· vrstvy s nízkými hodnotami indexů lomu tvořené fluoridem hliníku nebo oxyf luoridem hliníku typu Al_xOyF_z, kde y a 0.

Tyto tak zvané nízkoindexové vrstvy (s nízkým indexem lomu), které jsou zpravidla nanášeny vakuovými technikami, jsou obecně tvořeny materiály vybranými ze skupiny zahrnující například oxid křemičitý SÍO2 a fluorid hořečnatý MgF2> zatímco tak zvané vysokoindexové vrstvy (s vysokým indexem lomu) jsou obecně tvořeny materiály vybranými ze skupiny zahrnuj ící například oxid tantaličný Ta20^, oxid titaničitý Ti0₂, oxid niobičný , oxid zirkoničitý

Ζγ(>2 , oxid cíničitý Sn02« oxid zinečnatý ZnO a oxid wolframový VO3.

Antireflexní povlaky A typu (a případně také antireflexní povlaky B typu, které jsou k nim přidruženy) jsou v provedení podle vynálezu navrhovány takovým způsobem, aby tyto tak zvané nízkoindexové vrstvy vykazovaly index lomu, jehož hodnota se pohybuje v rozmezí od 1,35 do 1,70, ve výhodném provedení v rozmezí od 1,38 do 1,65 a aby tyto tak zvané vysokoindexové vrstvy vykazovaly index lomu, jehož hodnota činí přinejmenším,1,85, přičemž ve výhodném provedení se tato hodnota pohybuje v rozmezí od 1,90 do 2,60, ve zvlášť výhodném provedení potom v rozmezí od 2,10 do 2,45. Antireflexní efekt je potom plně dosažen pouze v případě, kdy v místě vzájemného kontaktu mezi nízkoindexovou a vysokoindexovou vrstvou existuje významný rozdíl mezi hodnotami indexů lomu této nízkoindexové a této vysokoindexové vrstvy.

Podle jednoho z možných provedení podle vynálezu je první sekvence vrstev vysokoindexová vrstva/nízkoindexová vrstva v antireflexním povlaku A typu (a případně také ···· v antireflexním povlaku B typu, pokud je tento použit) nahrazena jedinou tak zvanou středněindexovou vrstvou, jejíž hodnota indexu lomu se pohybuje v rozmezí od 1,70 do 1,85, přičemž tato vrstva vykazuje optický efekt, který je velmi podobný optickému efektu sekvence vysokoindexová vrstva/ nízkoindexová vrstva. Materiál schopný vykazovat tuto hodnotu indexu lomu může být vybrán ze skupiny materiálů na bázi oxidu cínu, nitrid-oxidu křemíku SiO_xNy a/nebo karbid-oxidu křemíku SiO_xCy nebo na bázi směsi oxidů, například směsi oxidu křemíku a oxidu cínu, oxidu křemíku a oxidu zinku nebo oxidu křemíku a oxidu titanu, přičemž volbou vhodných relativních podílů těchto dvou typů oxidů je možné nastavit požadovanou hodnotu indexu lomu.

Pyrolyzované vrstvy s nízkým indexem lomu vytvářené v rámci antireflexního povlaku A typu jsou ve výhodném provedení podle vynálezu tvořeny dielektrickým materiálem nebo směsí dielektrických materiálů vybraných ze skupiny zahrnující oxid křemíku, nitrid-oxid křemíku SiO_xNy a/nebo karbid-oxid křemíku SiO_xCy nebo směsný oxid křemíku a hliníku, který dále zahrnuje přinejmenším jeden třetí prvek M usnadňující tvorbu homogenní struktury směsného oxidu. Tímto prvkem M je ve výhodném provedení podle vynálezu halogen typu fluoru, přičemž vytvářená vrstva může rovněž zahrnovat čtvrtý prvek, kterým je ve výhodném provedení uhlík. Další podrobnosti týkající se složení tohoto směsného oxidu mohou být nalezeny ve francouzské patentové přihlášce FR-A-2 727 107, která odpovídá evropské patentové přihlášce 95/402612.6, v jehož popisné části je jako výhodná metoda získání tohoto oxidu uvedena technika chemického nanášení z plynné fáze. Ve výhodném provedení podle vynálezu je tato vrstva nanášena jako koncová vrstva tohoto antireflexního povlaku, neboř bylo zjištěno, že tato * · • · vrstva vykazuje extrémní odolnost.

Výběr materiálů pro vysokoindexové pyrolyzované vrstvy se ve výhodném provedení podle vynálezu může opírat o dielektrické materiály nebo směsi dielektríckých materiálů, které náleží ke skupině zahrnující oxid titaničitý TiO₂, oxid cíničitý SnO₂, oxid zinečnatý ZnO, oxid zirkoničitý Zr0₂ nebo oxid tantaličný Ta₂0^.

Jak již bylo uvedeno výše, může zasklívací panel v provedení podle vynálezu zahrnovat jeden antireflexní povlak nanesený na jedné z čelních ploch panelu, ve výhodném provedení na čelní ploše 1, zatímco na protější čelní ploše, kterou je ve výhodném provedeni čelní plocha 2, je nanesen buď A povlak stejného typu nebo B povlak. V případě standardního laminátového zasklívacího panelu se dvěma skleněnými substráty spojenými dohromady s pomocí fólie polymerního materiálu typu PVB (polyvinylbutyral) zahrnuje tento panel na jedné z jeho čelních ploch, kterou ve výhodném provedení představuje čelní plocha 1, povlak A typu, zatímco na další čelní ploše, kterou ve výhodném provedení představuje čelní plocha 4, je nanesen buď povlak A stejného typu nebo povlak typu B .

Antireflexní povlaky v provedení podle vynálezu mohou navíc být rovněž aplikovány v případě tak zvaných asymetrických laminátových zasklívacích panelů, zahrnujících přinejmenším jeden skleněný substrát a přinejmenším jednu fólii polymeru vykazujícího schopnost absorbovat energii, jako například polyurethan.

Výběr typu skleněného substrátu nebo substrátů tvořících součást zasklívacího panelu může v provedení podle vynálezu být rovněž důležitý: je možné zkombinovat optické a/nebo tepelné vlastnosti tohoto skleněného substrátu nebo substrátů s optickými vlastnostmi antireflexniho povlaku (povlaků) takovým způsobem, aby byl vytvořen zasklívací panel po všech stránkách vykazuj ící požadované charakteristiky.

Tyto substráty mohou být v provedení podle vynálezu vybírány z čirých skel, například ze skel dodávaných společností Saint-Gobain Vitrage pod obchodním názvem Planilux. Dodatečný efekt zvýšení propustnosti světla vyplývaj ící z přítomnosti antireflexniho povlaku (povlaků) . tak umožňuje získání mimořádně transparentních zasklívacích panelů.

Tyto substráty vytvářející zasklívací panely mohou ovšem rovněž být vybírány ze skel vykazuj ících omezenou schopnost propouštět energii, ve výhodném provedení z čirých barevných skel. Za cenu určitého zmenšení propustnosti světla je tak výhodně získán zasklívací panel poskytující ochranu proti slunečnímu záření, s tím, že efekt zvýšení prostupu světla dosažený v důsledku přítomnosti antireflexniho povlaku (povlaků) umožňuje ve výhodném provedení podle vynálezu zmírnit stupeň této snížené propustnosti. Zasklívací panel z čirého barevného skla, který je zvlášť vhodný pro použití v budovách, je například dodáván společností Saint-Gobain Vitrage pod obchodním názvem Parsol. V provedení podle vynálezu mohou být rovněž použitý i další typy skel s omezenou propustností energie.

Těmito dalšími typy skel jsou zejména skla barvená bronzem popsaná v patentech Spojených států amerických č. US-4 190 542 a US-4 101 705 nebo skla, jejichž složení bylo ···· ·· voleno spíše z hlediska použiti pro zasklívací panely motorových vozidel. Mezi tyto typy skel patří například skla označovaná j ako TSA⁺ nebo TSA⁺⁺, v nichž j e obsah zabarvujících oxidů typu oxidu železitého Fe2O₃, oxidu železnatého FeO a oxidu kobaltnatého CoO zvolen tak, aby hodnota selektivity těchto skel, která je definována poměrem T_L/T_E, činila přinejmenším 1,30, případně se pohybovala i v rozmezí od 1,40 do 1,50, a aby tato skla vykazovala zbarvení v oblasti zelených odstínů. Více podrobností lze získat v popisu evropského patentu EP-A-0 616 883. Obsah výše zmíněných zabarvujících oxidů (v hmotnostních procentech) ve kompozicích skla podle tohoto patentu je stručně uveden v dalším.

Podle první série:

Fe20^ 0,55 % až 0,62 %

FeO 0,11 % až 0,16 %

CoO 0 ppm až 12 ppm ve výhodném provedení je obsah CoO menší než 12 ppm a poměr Fe /Fe se pohybuje přibližně v rozmezí od 0,19 do 0,25.

Podle druhé série:

Fe₂0₃ 0,75 % až 0,90 %

FeO 0,15 % až 0,22 %

CoO 0 ppm až 17 ppm ve výhodném provedení je obsah CoO menší než 10 ppm a poměr Fe /Fe se pohybuje přibližně kolem 0,20.

Těmito skly mohou rovněž být čirá barvená skla, ve výhodném provedení skla zabarvená do modro-zelených odstínů, jako například skla popsaná v patentu EP-A-0 644 164, jejichž složení je uvedeno v dalším: ¹

Si02	64 %	až	75	%
a12°3	0	%	až	5	%
B2°3	0	%	až	5	%
CaO	2	%	až	15	%
MgO	0	%	až	5	%
Na20	9	%	až	18	%
k2o	0	%	až	5	%
Fe2°3	0,75 %	až	1,4 %

(celkové železo vyjádřeno v této formě)

FeO 0,25 % až 0,32 %

S0₃ 0,10 % až 0,35 %

Těmito skly mohou být rovněž skla popsaná v mezinárodní patentové přihlášce PCT podané 22. června

1995 pod číslem PCT/FR95/00828, která odpovídá francouzskému patentu FR-A-2 721 599, přičemž složení těchto skel, opět v hmotnostních procentech, je uvedeno v dalším:

Sio2	69 %	až	75	%
Α^2θ3	0 %	až	3	%
b2°3	0 %	až	5	%
CaO	2 %	až	10	%
MgO	0 %	až	2	%
Na20	9 %	až	17	%
K20	0 %	až	8	%
Fe2°3	0,2 %	až	4	%
(celkové	železo)

Se, CoO, Cr₂O₃, NiO, CuO 0% až 0,45 %, přičemž obsah jiných zabarvujících činidel než železa je přinejmenším roven 0,0002 %, zatímco obsah Fe₂O₃ je roven nebo menší než 1,5 %, přičemž v rámci tohoto složení mohou být zahrnuty fluor, oxid zinku, oxid zirkonia, oxid ceru, • · • ···· · · e · • · · · · · · ···· • · ·· · ···· • « · · · · · · · · · · ·· ··· ·«· ··· 9 ·· ···· ·· ·· oxid titanu a méně než 4 % oxidu barya, s tím, že suma procentuálního zastoupení oxidů kovů alkalických zemin zůstává rovna nebo menší než 10 %.

Podle popisu tohoto patentu je dále výhodné, aby do této skleněné kompozice byla přidávána j iná zabarvuj ící činidla než železo, buď samotná nebo v kombinaci, přičemž hmotnostní obsahy těchto činidel by neměly překročit limity uvedené v dalším:

Se < 0,008 %

CoO < 0,04 %

Ο^Γ2θ3 — 0,1%

NiO < 0,07 %

CuO 0,3 %.

Těmito skly mohou rovněž být skla popsaná v mezinárodní patentové přihlášce PCT/FR96/00394 podané 14. března 1996, která odpovídá francouzské patentové přihlášce podané 16. března 1995 pod číslem 95/03858, s tím, že tato skla zahrnují obsah celkového železa vyjádřeného ve formě oxidu železitého Fe203 pohybující se v rozmezí od 0,85 % do 2 % hmotnostních, přičemž hmotnostní obsah oxidu železnatého FeO se pohybuje v rozmezí od 0,21 % do 0,40 %.

Podle první série uvedené v tomto patentu je složení těchto skel následující:

Si°2	64 % až	75	%
a12°3	0	%	až	5	%
B2°3	0	%	až	5	%
CaO	2	%	až	15	%
MgO	0	%	až	. 5	%
Na20	9	%	až.	18	%
K20	0	%	až	5	%
Fe2°3	0,85 %	až	2	%

(celkové železo vyjádřeno v této formě) FeO 0,21 % až 0,40 %

CoO, Cr₂O₃, Se, TiO₂, MnO, NiO, CuO SO₃ 0,08 % až 0,35 % .

Podle druhé série uvedené v tomto těchto skel následující:

% až 0,04 % patentu je složení

SiO2	68 %	až	75	%
A12°3	0	%	až	3	%
B2°3	o	%	až	5	%
CaO	2	%	až	15	%
MgO	0	%	až	2	%
Na20	9	%	až	18	%
k2o	0	%	až	8	%
Fe2°3	0,95 %	až	2	%

(celkové železo vyjádřeno v této formě) CoO, Cr₂O₃, Se, TÍ0₂, MnO, NiO, CuO FeO 0,29 % až 0,04 % % až 0,04 %.

so₃

0,08 % až 0,35 % .

- Všechny tyto typy složení zabarvených skleněných substrátů mohou tedy být ve výhodném provedení podle vynálezu voleny takovým způsobem, aby zasklívací panel vykazoval hodnoty propustnosti energie pohybující se v rozmezí od 30 % do 70 %, ve zvlášť výhodném provedení • 9 9 9 9 9 999

9 99 φ 9 «i 999 99

999999

999 9 99 9999 9999 v rozmezí od 35 % do 60 % a hodnoty propustnosti světla pohybující se v rozmezí od 50 % do 85 %.

Skleněné substráty nesoucí antireflexní sestavu vrstev nebo sestavy vrstev mohou být podrobeny různým způsobům tepelné úpravy, zejména ohýbání, temperování nebo chlazení. V takovém případě existují dvě možnosti:

- tyto povlaky j sou buď naneseny následně po provedeném zpracování, což neumožňuje nanesení vrstev v tavícím zařízení na výrobu plaveného skla (a což zároveň přináší obtíže v případě povlaku A typu, jehož nanášení vyžaduje opětné rozehřátí skla)

- nebo jsou tyto povlaky, přinejmenším alespoň povlaky A typu, nanášeny přímo v tomto výrobním zařízení, přičemž toto nanesení je provedeno takovým způsobem, aby takto vytvořené povlaky byly schopné proj ít tímto tepelným zpracováním bez negativního ovlivnění jejich optických vlastností. Pokud jde o sestavy vrstev typu B, byla konfigurace vykazující tento druh schopností již zmíněna výše.

Zasklívací panely mohou rovněž obsahovat přinejmenším jeden další typ tenké vrstvy nebo sestava tenkých vrstev plnící funkci ochrany proti slunečnímu záření. Těmito vrstvami mohou být reflexní vrstvy jako například dostatečně silné vrstvy na bázi stříbra. Těmito vrstvami mohou tedy být sestavy typu dielektrický materiál/stříbro/dielektrický materiál nebo typu dielektrický materiál/stříbro/ dielektrický materiál/stříbro/dielektrický materiál. Další podrobnosti o těchto typech sestav- vrstev-mohou být získány v evropských patentech EP-A-0 678 484, EP-A-0 645 352 a EP-A-0 638 528. Dále může být rovněž použita sestava .zahrnující reflexní a/nebo filtrační vrstvu, jako například vrstvu nitridu, například nitridu titanu, jak je popsáno • · · · · ·· ♦ · ·· · · • · · · · · · · · · · • ♦ ·· · ···· • · · · 9 9 9 99999

9 9 9 9 9 99

999 · 99 9999 9999 v evropských patentech EP-A-0638 527 a EP-A-0 650 938.

V provedení podle vynálezu je rovněž možné opatřit tento zasklívací panel přinejmenším jedním elektricky vodivým povlakem zastávajícím funkci alarmu: tento povlak může být tvořen vodivou vrstvou nebo seskupením vodivých drátů, které mohou být například naneseny síťovým tiskem s pomocí vodivé stříbrné pasty a které budou připojeny ke zdroji proudu prostřednictvím pouze pro tento účel vytvořených vodičů. Při pokusu o poškození tohoto zasklívacího panelu, pokud proud přestane protékat, bude spuštěno zvukové a/nebo optické výstražné zařízení.

Ve skutečnosti bude pravděpodobněj i voleno použití buďto zbarveného skla nebo použití tohoto typu povlaku chránícího proti slunečnímu záření, ale v obou případech je přínosné kombinovat jejich tepelné a optické vlastnosti, které jsou ve vzájemném vztahu, s optickými vlastnostmi antireflexního povlaku (nebo povlaků), aby tak byl získán požadovaný zasklívací panel.

V případě laminátového zasklívacího panelu je ve výhodném provedení podle vynálezu přinejmenším jedna z vnitřních čelních ploch skleněných substrátů, z nichž je tento panel složen, tedy čelní plocha 2 a/nebo 3, opatřena povlaky zastávajícími funkci ochrany proti slunečnímu záření a/nebo funkci výstražnou.

„ - Tento antireflexní povlak A typu (a/nebo případně také antireflexní povlak B typu) zasklívacího panelu v provedení podle vynálezu může být dále funkcionalizován tím, že je tento povlak pokryt dalším povlakem, který vykazuje fotokatalytické vlastnosti a který zastává funkci

nešpinivé úpravy, přičemž tímto dalším povlakem může být ve zvlášť výhodném provedení povlak na bázi přinejmenším částečně krystalizovaného oxidu titanu, který může být získán s pomocí techniky chemického nanášení z plynné fáze postupem popsaným ve francouzské patentové přihlášce podané 15. září 1995 pod číslem FR-95/10839.

»

Obdobně je rovněž možné upravit povrch koncové pyrolyzované vrstvy antireflexní sestavy typu A” s pomocí silanů, ve výhodném provedení s využitím techniky rozstřikování tak, aby byl snížen koeficient tření tohoto povrchu, a aby tak byla usnadněna činnost stěračů otírajících například předních skla dopravních prostředků.

Předpokládá-li se, že zasklívací panely budou použity jako vnitřní nebo vnější okna budov, jako výlohy obchodů nebo přepážky v obchodech, případně že budou zastávat funkci jiných než předních oken (bočních oken, zadních oken, střešních oken) u dopravních prostředků typu automobilu, může být ve výhodném provedení podle vynálezu volena optická tloušťka vrstev vytvářej ících antireflexní sestavu nebo sestavy takovým způsobem, aby odraz světla na tomto zasklívacím panelu byl redukován na hodnoty, které při kolmém dopadu světla jsou nižší než 1,5 %, ve zvlášť výhodném provedení nižší než 1,0 %. Tyto hodnoty potom reálně odpovídají charakteristikám, které jsou v praxi všeobecně vyžadovány u antireflexního zasklívacího panelu.

Vyjdeme-li od vrstvy umístěné v nejtěsnější blízkosti substrátu, mohou za účelem dosažení těchto hodnot odrazu světla tyto antireflexní sestavy vrstev A typu v provedení podle vynálezu zahrnovat:

« ···· w· ·· ···· ·· · 9 ·· · ♦ · »· • · 9 9 9 9 999

9 Λ> 9 9 9 9 9 9 9 99

9 9 9 9 9 99

9·99 9 99 9999 9999 ♦ dvě vrstvy zahrnující:

- vysokoindexovou první vrstvu jejíž optická tlouštíka se pohybuje v rozmezí od 15 nm do 50 nm, ve výhodném provedení v rozmezí od 20 nm do 40 nm,

- nízkoindexovou druhou vrstvu, jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 160 nm do 200 nm, ve výhodném provedení v rozmezí od 170 nm do 190 nm, * tři vrstvy zahrnuj ící:

- středněindexovou první vrstvu, jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 100 nm do 140 nm, ve výhodném provedení v rozmezí od 110 nm do 130 nm,

- vysokoindexovou druhou vrstvu, jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 210 nm do 260 nm, ve výhodném provedení v rozmezí od 230 nm do 250 nm,

- nízkoindexovou třetí vrstvu, jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 100 nm do 150 nm, ve výhodném provedení v rozmezí od 110 nm do 140 nm.

Předpokládá-li se, že zasklívací panely v provedení podle vynálezu budou použity jako přední ochranná skla, zejména jako skla s laminátovou strukturou, u dopravních prostředků typu automobilu nebo u kolejových dopravních prostředků, může být volba optické tloušťky vrstev těchto antireflexních sestav prováděna poněkud odlišným způsobem, neboť se kritéria, na jejichž základě se tato volba provádí, budou měnit, což je způsobeno skutečností, že běžná přední ochranná skla jsou značně šikmá a optimalizace odrazu světla opírající se pouze o měření prováděná při kolmém dopadu světla se ukázala jako nedostatečná. Při výrobě předních ochranných skel musí být dále sloučeny dvě vlastnosti, tato

Z skla musí jednak vykazovat velmi vysokou propustnost světla s ohledem na problém bezpečnosti (obvyklé normy vyžaduj i hodnotu Tg přinejmenším 75 % při kolmém dopadu světla) a dále musí tato skla vykazovat nejmenší možnou úroveň propustnosti energie, aby v letním období nedocházelo k nadměrnému přehřívání prostor pro cestující, což značí, že pro tuto specifickou aplikaci při výrobě předních ochranných skel je zapotřebí nalézt nejvyšší možnou hodnotu selektivity vyjádřené poměrem Tg/Tg. Jsou-li tedy tyto zasklívací panely použity jako přední ochranná skla, je optická tloušťka vrstev volena takovým způsobem, aby bylo možné získat hodnotu Rg, která by při kolmém osvětlení byla nižší než 7%, ve výhodném provedení nižší než 6 %, a při 60° osvětlení nižší než 10 %, a aby současně bylo možné dosáhnout hodnoty Tg, která by při tomto kolmém osvětlení činila přinejmenším 75%, přičemž by hodnota selektivity Tg/Tg činila přinejmenším 1,65, ve výhodném provedení potom přinejmenším

1,70.

Mají-li být splněna všechna tato kritéria, potom se tyto antireflexní povlaky A typu mohou ve výhodném provedení podle vynálezu skládat ze tří vrstev, které počínaje vrstvou umístěnou v nejtěsnější blízkosti substrátu zahrnuj i:

- středněindexovou první vrstvu (se střední hodnotou indexu lomu), jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 160 nm do 210 nm, ve výhodném provedení v rozmezí od 180 nm do 200 nm,

- vysokoindexovou druhou vrstvu (vysoká hodnota indexu lomu), jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí ód 300 nm do 350 nm, ve výhodném provedení v rozmezí od 320 nm do φφ ·· φφ ·· • · · φ · ♦ φ φ · φ · · φ • · · φφφφ · φ φ φφφ φφ φφφφ φφ* φφ

340 nm, nízkoindexovou třetí vrstvu (nízká hodnota indexu lomu), jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 120 nm do 170 nm, ve výhodném provedení v rozmezí od 145 nm do 165 nm.

Výše popsané zasklívací panely mohou být v provedení podle vynálezu použity nejenom jako zasklívací panely účely, například jako zasklívací panely pro ochranu obrazů a podobných objektů tohoto typu, dále pro výrobu clon pro ochranu zraku používaných u počítačových monitorů, pro výrobu dekorativního skla, pro výrobu skleněného nábytku nebo pro výrobu zrcadel (například se zakalující vrstvou přidanou k zasklívacímu panelu v provedení podle vynálezu).

Zasklívací panely potažené antireflexním povlakem v provedení podle vynálezu mohou být rovněž navrženy a vyrobeny takovým způsobem, aby vykazovaly schopnost bránit šíření ohně a mohly tak plnit protipožární funkci, přičemž v tomto ohledu je možno se odkázat například na evropské patenty č. EP-A-0 635 617 nebo EP-A-0 568 458. Tyto zasklívací panely mohou být rovněž tvořeny dvěma skleněnými substráty umístěnými v rámu v určité vzdálenosti od sebe, přičemž prostor mezi těmito panely je vyplněn vodným gelem a takto vytvořené panely potom rovněž vykazují protipožární funkci, jak je například popisováno v evropském patentu

EP-B-442 768 nebo v patentu Spojených států amerických č.

US-4 983 464.

Příklady provedení vynálezu

Podrobnosti a výhodná provedení zasklívacího panelu opatřeného antireflexním povlakem podle vynálezu a možnosti jeho použití budou v dalším blíže vysvětleny s pomocí konkrétních příkladů a přiložených obrázků, přičemž tyto příklady a obrázky jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah předmětného vynálezu.

Přehled přiložených obrázků

Na přiložených obrázcích bude podrobněji ilustrován zasklívací panel opatřený antireflexním povlakem podle vynálezu. Podrobný popis těchto obrázků je možno potom nalézt v následujících příkladech.

Obrázek 1: Substrát opatřený antireflexní sestavou tvořenou dvěma vrstvami (la), antireflexní sestavou tvořenou třemi vrstvami (lb), antireflexní sestavou tvořenou čtyřmi vrstvami (lc).

Obrázek 2: Monolitický zasklívací panel opatřený dvěma antireflexními sestavami.

Obrázek 3: Zasklívací panel s laminátovou strukturou opatřený dvěma antireflexními sestavami.

Na přiloženém obr. 1, který je pouze velmi schematický, ukazuje průřez skleněným substrátem, který je potažen pyrolyzovaným antireflexním povlakem A typu podle tří variant (proporce mezi tloušťkami různých vrstev vytvářej ícímí tento antireflexní povlak a mezi skleněným substrátem nebyly dodrženy v důsledku snahy o názornost této _ . · ···· ·· ·· ·· ··

- 24 - ·· ·····♦··· • · ,· · · · · · · • · · · · * « · ·· · ♦ • · e e e · · « ·♦· · ·· ···· ·· ·· obrazové přílohy). Na přiložených obrázcích 2 a 3 je znázorněna jednoduchá sestava, s tím, že druhá antireflexní sestava, ať už pyrolyzovaná nebo získaná jinou technikou, může být nanesena na opačné čelní ploše znázorněného substrátu.

Podle varianty zobrazené na obr. la je skleněný substrát 1 opatřen povlakem AI tvořeným dvěma vrstvami, a sice první vysokoindexovou vrstvou 2 (s nízkou hodnotou indexu lomu), která je překryta druhou nízkoindexovou vrstvou 3.. Podle varianty zobrazené na obrázku lb je stejný skleněný substrát i opatřen povlakem A2 tvořeným třemi vrstvami, a sice první středněindexovou vrstvou 4 (s průměrnou hodnotou indexu lomu), která je překryta nej prve druhou vysokoindexovou vrstvou 5. (s vysokou hodnotou indexu lomu) a poté třetí nízkoindexovou vrstvou 6. Podle varianty ilustrované na obr. lc je stejný skleněný substrát 1 opatřen povlakem A3 tvořeným čtyřmi vrstvami, a sice pravidelně se střídajícími dvěma vysokoindexovými vrstvami 7, 9. a dvěma nízkoindexovými vrstvami 8., 10.

Ve všech následujících příkladech byly vrstvy povlaků AI. A2 nebo A3 získávány s pomocí techniky pyrolýzy v kapalné, práškové nebo plynné fázi, přičemž tyto vrstvy byly nanášeny přímo napás plaveného skla.

V dalším jsou uvedeny, nikoli ovšem vyčerpávajícím způsobem, vhodné prekurzory pro vytváření oxidických vrstev s požadovanými hodnotami „indexu lomu:

- nízkoindexové vrstvy typu oxidu křemičitého byly nanášeny technikou chemického nanášení z plynné fáze, přičemž byl jako prekurzor použit tetraorthokřemičítán TEOS • ···· ·· 99 99·· ·· · ···» 9 9 99 • · 9 9 · ·· · • · · · * 9 9 999 9· • 9 9 9 99 9-9

999 « «♦ ···· 9999 nebo sílán SiH^,

- nízkoindexové vrstvy typu volitelně fluorovaného směsného oxidu křemíku a hliníku byly nanášeny technikou chemického nanášení z plynné fáze, přičemž byla jako prekurzor použita směs prekurzoru zahrnujícího křemík, jako například tetraorthokřemičitan TEOS, a prekurzoru zahrnujícího hliník, který byl představován organokovovou sloučeninou obsahující alkoxidové nebo β-diketonové funkční skupiny typu volitelně fluorovaného acetylacetonátu nebo 2-methyl-4,6-heptadionu (fluorované prekurzory obsahující hliník jsou voleny zejména ze skupiny zahrnující hexafluorováný aluminiumacetylacetonát a aluminiumtrif luoracetylacetonát, jak je popsáno ve výše zmíněném francouzském patentu FR-A-2 727 107) ,

- středněindexové vrstvy typu oxikarbidu křemíku SiO_xCy byly rovněž nanášeny s pomocí techniky chemického nanášení z plynné fáze, přičemž byl jako prekurzor použit ethylen a sílán SiH^, a postupovalo se stejným způsobem jako ve francouzském patentu EP-A-0 518 755,

- vysokoindexové vrstvy na bázi oxidu cínu byly nanášeny technikou pyrolýzy z práškové fáze, přičemž byl jako prekurzor použit dibutyldifluorid cínu (DBTF) nebo technikou chemického nanášeni z plynné fáze, přičemž byl jako prekurzor použit chlorid cíničitý,

- vysokoindexové vrstvy na bázi oxidu titaničitého TÍO2 byly nanášeny technikou pyrolýzy z kapalné fáze, přičemž jako prekurzor byla použita směs alkoxidu titanu a chelátu titanu v rozpouštědle typu ethylacetátu (prekurzory popsané v evropském patentu EP-B-0 465 309) nebo technikou chemického nanášení z plynné fáze, přičemž byl jako • ···· 4· ·· ····

- 96 - ·· ········· ········· • · · · · · · ··· · · ·· e e e444

4·· ·· 4 4 4 44· ·· prekurzor použit tetraisopropyltitanát nebo technikou pyrolýzy z práškové fáze, přičemž jako prekurzor byl použit methylethyltitanát nebo Ti(0CHj)₄. Podrobnosti týkající se podmínek nanášeni každé z těchto vrstev nebudou uváděny, neboť tyto podrobnosti j sou odborníkům pracuj ícím v dané oblastí techniky známé. Podrobnosti vztahující se k antireflexním povlakům nanášeným vakuovými technikami mohou být zejména nalezeny ve výše zmíněné evropské patentové přihlášce 96/400367.7.

Na obrázku 2 je ilustrováno uspořádání zasklívacího panelu v provedení podle prvního příkladu 1: tímto panelem je tzv. monolitický zasklívací panel, který je tvořen pouze jedním skleněným substrátem, jehož čelní plocha 1 je opatřena antireflexní sestavou vrstev typu A , zatímco jeho čelní plocha 2 je opatřena antireflexní sestavou typu B tvořenou tenkými vrstvami nanesenými s pomocí techniky rozprašování. Tento substrát 1 je znázorněn jako plochý substrát, který ovšem může rovněž být zakřiven a toto zakřivení může vykazovat různý poloměr. Čelní plocha 1 bývá obecně orientována směrem do vnějšího okolí a v případě ohybu potom odpovídá konvexní čelní ploše (čelní plocha 2 odpovídá konkávní ploše ohybu).

Přikladl

V zařízení na výrobu plaveného skla byl na pás sodno-vápenato-křemičitého skla o tloušťce 4 milimetry (které je po nastříhání dodáváno společností Saint-Gobain Vitrage pod obchodním názvem Planílux) nanesena první pyrolyzovaná sestava A2 (obr. Ib) zahrnující:

- první vrstvu na bázi karbid-oxidu křemíku SiO_xCy, indexu lomu přibližně 1,73 a která vykazovala hodnotu geometrickou tloušťku 71 nm,

- druhou vrstvu na bázi oxidu titaničitého TiO₂, která vykazovala hodnotu indexu lomu 2,45 a geometrickou tloušťku 99 nm,

- třetí nízkoindexovou vrstvu na bázi směsného oxidu SiOAlF, který vykazoval hodnotu indexu lomu 1,48 a geometrickou tloušťku 90 nm.

Po odříznutí pásu skla byl na další čelní plochu nanesen antireflexní povlak B typu, přičemž toto nanesení bylo provedeno technikou reaktivního rozprašování v přítomnosti kyslíku a takto nanesený povlak zahrnoval:

- první vrstvu tvořenou oxidem cíničitým Sn0₂, která vykazovala geometrickou tloušťku 18 nm a hodnotu indexu lomu 1,9,

- druhou vrstvu tvořenou oxidem křemičitým SiO₂, která vykazovala geometrickou tloušťku 35 nm a hodnotu indexu lomu 1,45,

- třetí vrstvu tvořenou oxidem niobičným Nb₂0^, která vykazovala geometrickou tloušťku 120 nm a hodnotu indexu lomu 2,1,

- čtvrtou vrstvu tvořenou oxidem křemičitým SiO₂, která vykazovala geometrickou tloušťku 85 nm a hodnotu indexu lomu 1,45.

V níže uvedené tabulce 1 jsou pro substrát potažený výše uvedeným způsobem a pro srovnávací substrát, který je identický, ale nenese žádný povlak, uvedeny následující spektrofotometrické hodnoty měřené s pomocí světelného zdroje D₆₅:

ΐγ procentuálně vyjádřená propustnost světla při normálním osvětlení

Tg procentuálně vyjádřená propustnost energie při normálním osvětlení

Rg procentuálně vyjádřený odraz světla při normálním osvětlení a* - b* hodnoty barev v odrazu podle bezrozměrného kolorimetrického systému (L*, a*, b*)

Tg/Tg bezrozměrně vyjádřená selektivita

Tabulka 1

	Příklad 1	Srovnávací příklad
TL	95	89
TE	79	83
rl	0,7	7,9
* a	3,3	- 0,2
b*	- 17,5	- 0,5
tl/te	1,2	1,07

Z těchto uvedených výsledků je zřejmé, že přírůstek hodnoty Tg a hodnoty selektivity je velmi podstatný a dále že hodnota Rg je u povlečeného substrátu nižší než 1 %.

Tento substrát je tedy proto velmi vhodný pro použití v budovách.

Druhá série vzorků, číslovaná od 2 do 10, odpovídala zasklívacímu panelu s laminátovou strukturou zobrazenou na obr. 3: předešlý substrát 1 byl spojen s druhým skleněným substrátem 10 s pomocí 0,7 milimetru silné fólie 11 vyrobené z PVB. Tento druhý substrát byl na své vnější čelní ploše rovněž opatřen antireflexní sestavou vrstev, které byly buď naneseny technikou pyrolýzy a byly identické se sestavou získanou nanesením na substrátu 1 nebo byly naneseny vakuovou technikou a jednalo se o sestavu typu B.

Příklad 2

Antireflexní sestava vrstev nanesená na substrátu 1. byla identická s antireflexní sestavou vrstev nanesenou na substrátu 10, přičemž všechny vrstvy těchto sestav byly vytvořeny technikou pyrolýzy. Obě tyto sestavy byly tvořeny dvěma vrstvami (obr. la), které obsahovaly:

- první vrstvu tvořenou oxidem titaničitým TÍO2, která vykazovala geometrickou tloušťku 12 nm,

- druhou vrstvu tvořenou směsným oxidem SiOAlF_x, identickou s vrstvou v příkladu 1, která vykazovala geometrickou tloušťku 124 nm.

Příklad 3

Antireflexní sestava vrstev nanesená na substrátu .1 byla identická s antireflexní sestavou vrstev nanesenou na substrátu 10., přičemž všechny vrstvy těchto sestav byly vytvořeny technikou pyrolýzy. Obě tyto sestavy byly tvořeny • ···· ·· ·· ·· ·· • 4 · · · · · ···« • · ·· · · ♦ · · • » · · · ······· • · · · · ··· ··· · ·· ·«*· ·· ·· dvěma vrstvami, které zahrnovaly:

- první vrstvu tvořenou oxidem cíničitým SnC>2, která vykazovala geometrickou tloušťku 95 nm,

- druhou vrstvu tvořenou směsným oxidem SiOAlF_x, identickou s vrstvou v předchozím příkladu, která vykazovala geometrickou tloušťku 92 nm.

Příklad4

Antireflexní sestava vrstev nanesená na substrátu 1 byla identická s antireflexní sestavou vrstev nanesenou na substrátu 10. přičemž všechny vrstvy těchto sestav byly vytvořeny technikou pyrolýzy. Obě tyto sestavy byly tvořeny třemi vrstvami (Obr. lb), které vykazovaly identické struktury a tloušťky jako vrstvy uvedené v příkladu 1.

Příklad 5

Tyto dvě antireflexní sestavy vrstev byly odlišné: antireflexní sestava nanesená na substrátu 1 byla tvořena dvěma vrstvami a byla identická se sestavou podle příkladu 2, zatímco antireflexní sestava nanesená na substrátu 10 byla představován vakuově nanesenou sestavou typu B, která byla identická se sestavou popsanou v příkladu 1.

V níže uvedené tabulce 2 j sou pro substráty potažené podle příkladů 2 až 4 ukázány hodnoty již vysvětlených spektrofotometrických veličina pro srovnání také hodnoty stejných veličin pro zasklívací panel s laminátovou strukturou tvořený dvěma stejnými skleněnými substráty spojenými dohromady, ale neopatřenými žádným povlakem.

•	»···	··	··	r ·		··
• ·	•	• ·	• ·	• ·	•	•
•	•	• ·	•	• ·		• ·
•	e ·	• ·	•	• ···	«	•
•	•	• ·	•	•	•	•
*··	•	··	0 »··	e*		··

Tabulka 2

	Přík. 2	Přík. 3	Přík. 4	Přík. 5	Srovnávací příklad
TL	96	95	97	95	86
TE	84	83	78	79	72
RL	0,9	1,3	0,4	1,1	7,6
* a	44	17,1	0,7	19,7	-1,0
b*	- 40	-36,7	3	-25,4	0,1
TL/TE	1,14	1,14	1,24	1,20	1,18

Z výsledků uvedených v této tabulce je zřejmé, že všechny tyto příklady provedení podle vynálezu, včetně provedení zahrnujících jednoduché sestavy tvořené dvěma vrstvami, umožňuj í dosažení mimořádně nízkých hodnot Rg dosahujících nejvýše 1,3 %.

Dále je rovněž zřejmé, že byl tímto způsobem získán významný přírůstek selektivity v provedení podle příkladu 4 a 5 ve srovnání se srovnávacím příkladem, a rovněž zbytková hodnota odrazu je v provedení podle příkladu 4 mimořádně nízká.

V příkladech 6 až 10 byl použit 4 milimetry silný substrát“10 identicky se-substrátem použitým v příkladech 2 až 5, ale současně byl použit 4 milimetry silný substrát 1, který byl zabarven a vykazoval redukovanou hodnotu Tg.

2>2

MM ·· ···· • · · · · ··· • · · · · ···

Příklad

Antireflexní sestavy vrstev pyrolyzované vrstvy, přičemž tyto zahrnovaly tři sestavy byly identické s antireflexními sestavami podle příkladu 4. Skleněný substrát 1 byl získán stejným způsobem jako je uvedeno ve výše citovaném evropském patentu č. EP-A-0 644 164. Složení tohoto substrátu (vyjádřené v následuj ící:

hmotnostních procentech) bylo

Si02	70,75 %
A12°3	0,62 %
CaO	9,50 %
MgO	3,90 %
Na2O	13,90 %
k2o	0,09 %
so3	0,18 %
Fe2°3	(celkové železo)	0,95 %
FeO	0,285 %
FeO	(celkové železo)	0,30%.
Pokud	byl tento substrát	měřen samotný, tedy bez

%, hodnotu Tg = 43,5 % hodnotu Ίγ

%.

naneseného povlaku a bez umístění dó laminátové struktury, potom vykazoval hodnotu Tyy = c í pří klad podle tohoto provedením podle příkladu 6, příkladu byl použit stejný substrát jako v příkladu 6, bez naneseného povlaku.

Provedení příkladu s tím, umožnilo srovnání že v tomto srovnávacím ale • · · · · • · · ·· · • · · · • · · • · · · · • « · * 9 9 99

999 9 99 9999 9999

Příklad 7

Antireflexní sestavy vrstev zahrnovaly tři pyrolyzované vrstvy, přičemž tyto sestavy byly identické s antireflexními sestavami podle příkladu 4. Skleněný substrát 1 vykazoval tloušťku 4 milimetry, přičemž tento substrát odpovídal provedení podle výše citované mezinárodní patentové přihlášky PCT/FR95/00828. Obsahy oxidu hořečnatého MgO, oxidu železítého Fe₂O₃ a oxidu železnatého FeO (v hmotnostních procentech) v tomto skleněném substrátu byly následující:

MgO 0,3 %

Fe₂0₃ 0,20 %

FeO 0,36 %.

Pokud byl tento substrát měřen samotný, tedy bez naneseného povlaku a bez umístění do laminátové struktury, potom vykazoval hodnotu Tg = 81 %, hodnotu Tg = 60 % a hodnotu Tgy = 51 %.

Srovnávací příklad 7

Provedení podle tohoto příkladu umožnilo srovnání s provedením podle příkladu 7, s tím, že v tomto srovnávacím příkladu byl použit stejný substrát jako v příkladu 7, ale bez naneseného povlaku.

V níže uvedené tabulce 3 jsou pro provedení podle příkladu 6, srovnávacího příkladu 6, příkladu 7 a srovnávacího příkladu 7 ukázány hodnoty příslušných spektrofotometrických veličin.

• · · · • ·.

Tabulka 3

	Přík. 6	Srovnávací příklad 6	Přík. 7	Srovnávací příklad 7
TL	73	67	88	81
TE	37	37	58	60
rl	0,3	6,5	0,4	7,8
* a	-1	- 3,3	-0,5	-1,5
b*	- 1,8	- 0,8	-1,5	-0,6
tl/te	1,94	1,8	1,52	1,35

Z této tabulky je rovněž zřejmé, že v příkladech provedení podle vynálezu byl dosažen přírůstek v hodnotách selektivity, přičemž byly získány hodnoty nižší než 0,5 % a současně také velmi slabá zbytková zabarvení v odrazu.

Poslední série příkladů, číslovaných 8 až 10, byla zaměřena na aplikaci zasklívacích panelů při výrobě laminátových předních ochranných skel pro automobily: dva substráty 1. a 10 byly nejprve opatřeny sestavami vrstev, přičemž tyto vrstvy byly naneseny přímo v tavícím zařízení pro výrobu plaveného skla, poté byly tyto, substráty nařezány a následně byly takto připravené substráty zakřiveny takovým způsobem, že vnější čelní plocha 1 substrátu<L byla plochou konvexní, zatímco vnější čelní plocha 4 substrátu 10 byla, plochou konkávní.

Tloušťka substrátu X činila 2,6 milimetru a tento substrát byl zabarven jednobarevným odstínem. Tloušťka substrátu 10, který byl představován sklem typu Planílux, činila 2,1 milimetru a tento substrát nebyl zabarven.

Tloušťka použité fólie PVB činila 0,7 milimetru.

Příklad 8

Substrát X použitý v tomto příkladu vykazoval složení, které odpovídalo provedení podle evropského patentu č.

EP-0 644 164 a které je podrobně uvedeno níže

(v hmotnostních	procentech):
Si02	70,8 %
A12°3	0,6%
Na20	13,8 %
k2o	0,10 %
CaO	9,50%
MgO	4,10 %
Fe2°3	0,86 %
(celkové železo	vyj ádřeno v této
TiO2	0,035 %
so3	0,17 %
FeO	0,28 %.

Antireflexní sestava vrstev nanesená na substrátu X byla identická s antireflexní sestavou vrstev nanesenou na substrátu 10, přičemž všechny vrstvy těchto sestav byly vytvořeny technikou pyrolýzy. Obě tyto sestavy byly tvořeny třemi vrstvami (Obr. lb), které zahrnovaly:

- první vrstvu na bázi karbid-oxidu křemíku SiO_xCy, která vykazovala hodnotu indexu lomu 1,83 a geometrickou tloušťku 105 nm, • · • ·

- druhou vrstvu na bázi oxidu titaničitého T1O2, kteráivykazovala geometrickou tloušťku 135 nm,

- třetí vrstvu tvořenou směsným oxidem SiOAlF_x, která vykazovala hodnotu indexu lomu 1,48 a geometrickou tloušťku 107 nm.

í“

Srovnávací příklad 8

V tomto srovnávacím příkladu byl použit stejný substrát jako v příkladu 8, ale bez naneseného povlaku.

Příklad 9

Postup v tomto příkladu byl téměř identický s postupem použitým v příkladu 8, pouze s tím rozdílem, že substrát X byl dále barven, přičemž složení tohoto substrátu odpovídalo provedení podle evropského patentu č. EP-0 644 164 a bylo identické se složením uvedeným v příkladu 6.

Srovnávací příklad 9

V tomto srovnávacím příkladu bylo použito identické laminátové uspořádání substrátu jako v příkladu 9, ale bez * naneseného antireflexního povlaku.

•Á- V níže uvedené tabulce 4 jsou uvedeny hodnoty výše vysvětlených spektrofotometrických veličin, které byly v tomto případě měřeny jako funkce světelného zdroje 7'A . V tabulce jsou rovněž specifikovány hodnoty Tg, Tg, Rg, a* a b* měřené při 60° osvětlení.

Tabulka 4

	Přík. 8	Srovnávací příklad 8	Přík. 9	Srovnávací příklad 9
TL	81	76	Ί6	71
TE	47	48	44	44
rl	1,9	7	1,5	6,7
* a	57,8	- 2,6	8,9	-3,1
b*	-73,6	0,1	-45,7
Tl/TE	1,72	1,57	1,7	1,61
Tl(60°)	73	66	68	61
Te(60°)	39	39	37	35
Rl(60°)	6,7	13	5,1	12,7
a*(60°)	5	- 3,1	2,4	-3,3
b*(60°)	- 17,3	0,3	-5,9	-0,9

Z této tabulky je zřejmé, že ve srovnání s předchozími sériemi byl modifikován způsob volby tloušťky vrstev antireflexních sestav takovým způsobem, aby podstatným zvýšením hodnoty T^, jak při kolmém osvětlení tak při 60° osvětlení, byl dosažen výhodnější antíreflexní efekt při šikmém osvětlení. Přírůstek, selektivity získaný v provedení podle vynálezu je zejména výhodný u dopravních prostředků, neboť umožňuje snížit zahřívání uvnitř prostoru pro cestující. Z tabulky 4 lze rovněž zjistit, že v provedení podle vynálezu je možné zvýšit selektivitu při šikmém • · · · • · • · · · · · · · · · * • · · · · · · · · • 9 99 9 · * ·····

9 9 9 99 99

9 9 99 9999 9999 osvětlení na hodnotu vyšší než 1,8. Přírůstek hodnoty Ίγ získaný aplikací sestav vrstev v provedení podle vynálezu dále umožňuje využití substrátů s nízkou propustností energie, které až dosud nemohly být používány, neboť redukují hodnotu Ίγ laminátu pod prahovou hodnotu 75 %, která je dána příslušnými normami: v provedení podle vynálezu je tedy možné jako přední ochranná skla použít i velmi zabarvené zasklívací panely, které v tomto případě vykazuj í značnou schopnost omezit zahřívání prostor pro cestující bez toho, aby byla nadměrně snížena jejich propustnost.

Příklad 10

Poslední příklad 10 byl proveden obdobným způsobem jako příklad 8.

Jediný rozdíl zde spočíval v antireflexní sestavě vrstev nanesené na čelní ploše 1 substrátu 1: tato sestava byla tvořena třemi vrstvami a zahrnovala první vrstvu tvořenou oxikarbidem křemíku SiOC, která vykazovala hodnotu indexu lomu 1,83 a geometrickou tloušťku 102 nm, druhou vrstvu tvořenou oxidem titaničitým TiC>2, která vykazovala geometrickou tloušťku 115 nm, třetí vrstvu tvořenou směsným oxidem SiOAlF_x, která vykazovala hodnotu indexu lomu 1,48 a geometrickou tloušťku 80 nm, a navíc ještě koncovou tenkou vrstvu tvořenou částečně krystalizovaným oxidem titaničitým TÍO2, která vykazovala geometrickou tloušťku 10 nm a která byla nanesena technikou chemického nanášení z plynné fáze, jak je popsáno ve výše zmíněném francouzském patentu FR-95/10839, s tím, že v tomto provedení získalo toto přední ochranné sklo navíc schopnost nepodléhat zašpinění bez toho, aby byla výrazněji potlačena jeho antireflexní funkce, neboť

♦	····	• ♦	• ·	• ·	• ·
• ·	•	•	9	• ·	• ·	•		9
•	•	•	•	•	• ·		• 9
•	•	• 9	•	• ·	• · «	•		9
•	•	9	•	•	•	•		•
• · ·		9 ·		····	• ·		9 9

tato čtvrtá vrstva vykazuj ící relativně vysokou hodnotu indexu lomu byla omezena malou tloušťkou (ve výhodném provedení podle vynálezu nepřevyšuj ící 20 nm) .

V níže uvedené tabulce 5 jsou ukázány hodnoty spektrofotometrických veličin, které byly změřeny pro tento zasklívací panel při kolmém osvětlení a rovněž při 60° osvětlení.

Tabulka 5

	Příklad 10
TL	77
TE	46
rl	6
* a	21,3
b*	-40,9
tl/te	1,68
Tl(60°)	72
Te(60°)	40
Rl(60°)	8
a* (60°)	-7
b*(60°)	-12,4

Závěrem j e nezbytné konstatovat, že sestavy pyrolyzováných vrstev v provedení podle vynálezu ve všech výše uvedených příkladech vykazovaly vynikající výsledky

z hlediska životnosti, zejména vysokou odolnost při testování zákalu s pomocí neutrální soli, které bylo prováděno podle normy ISO 9227 a při němž bylo dosaženo hodnot přinejmenším 21 dní, a dále při vystavení těchto sestav abrazivnímu testu nazývanému Taberův test, při němž bylo provedeno 2000 otáček a při němž činila odchylka v hodnotě Tg nejvýše 3 % (tento test byl prováděn s pomocí abrazivně působícího prachu zalitého v elastomeru, při použití zařízení vyráběného společností Taber Instrument Corp., které zahrnovalo referenční Standard Abrasion Tester model 174, přičemž byly použity brusné kotouče typu S10F, které byly zatíženy hmotností 500 gramů).

Claims (23)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zasklívací panel obsahující antireflexní povlak typu A přinejmenším na jedné z jeho vnějších čelních ploch, přičemž tento antireflexní povlak je tvořen sestavou vrstev materiálů, které vykazují střídavě vysoké a nízké hodnoty indexů lomu, vyznačující se tím, že přinejmenším některé vrstvy této sestavy jsou vytvořeny technikou pyrolýzy, přičemž zejména je technikou pyrolýzy vytvořena koncová vrstva.
2. 2. Zasklívací panel podle nároku 1 vyznačující se tím, že první vrstvy této sestavy jsou vytvořeny technikou pyrolýzy, zatímco koncová vrstva nebo vrstvy jsou vytvořeny technikou nanášení za vakua.
3. 3. Zasklívací panel podle nároku 1 vyznačující se tím,. že všechny vrstvy této sestavy jsou naneseny technikou pyrolýzy na skleněný substrát (1, 10)
4. 4. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že na jedné z jeho vnějších čelních ploch je nanesen antireflexní povlak typu A obsahující sestavu vrstev, z nichž některé jsou vytvořeny technikou pyrolýzy, zatímco na další z jeho čelních ploch je nanesen buď antireflexní A’ povlak stejného typu nebo antireflexní B povlak rovněž zahrnující sestavu vrstev materiálů, které střídavě vykazují vysoké a nízké hodnoty indexů lomu, ale které jsou naneseny s pomocí vakuové techniky, jako například rozprašování.
5. 5. Zasklívací panel podle některého z nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že tyto nízkoindexové vrstvy (3, 6, 8, 10) v této antireflexní sestavě nebo sestavách vykazují hodnotu indexu lomu pohybující se v rozmezí od 1,35 do

   1,70, zejména v rozmezí od 1,38 do 1,65, zatímco tyto vysokoindexové vrstvy vykazují hodnotu indexu lomu přinejmenším 1,85, zejména hodnotu pohybující se v rozmezí od 1,90 do 2,60, výhodně potom hodnotu pohybující se v rozmezí od 2,10 do 2,45.
6. 6. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že v antireflexním povlaku typu A nebo přinejmenším v jednom z antireflexních povlaků typů A, A’ nebo B je první sekvence (7, 8) vrstev vysokoindexová vrstva/nízkoindexová vrstva nahrazena středněindexovou vrstvou (4), která vykazuje hodnotu indexu lomu pohybující se v rozmezí od 1,70 do 1,85, zejména vrstvou na bázi oxinitridu křemíku SiO_xNy a/nebo oxikarbidu křemíku SiO_xCy nebo vrstvou na bázi oxidu cínu.
7. 7. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že tyto pyrolyzované nízkoindexové vrstvy (3, 6, 8, 10) jsou vytvořeny z dielektrického materiálu nebo ze směsi dielektrických materiálů vybraných ze skupiny zahrnující oxid křemičitý SiC>2, oxinitrid křemíku SiO_xNy a/nebo oxikarbid křemíku SiO_xCy, a dále případně halogenované směsné oxidy hliníku a křemíku typu SiAl_xOyF_z.
8. 8. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že tyto pyrolyzované vysokoindexové vrstvy (2, 5, 7, 9) jsou vytvořeny z dielektrického materiálu nebo směsi dielektrických ♦ «·· ·· ·· ·· ·· • ···· · · * · • · · · · · ·· • · · · · · < · · · · • · · · · · · •' · · · · · · · · · ♦ materiálů vybraných ze skupiny zahrnující oxid titaničitý TiO₂, oxid cíničitý SnO₂, oxid zinečnatý ZnO, oxid zirkoničitý ZrO₂ a oxid tantaličný Ta₂O^.
9. 9. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že je tvořen jednoduchým skleněným substrátem (1), na jehož čelní ploše (1) je nanesen antireflexní povlak A” typu, zatímco na jeho čelní ploše (2) je nanesen buď antireflexní povlak A’ stejného typu nebo antireflexní povlak B typu, který je vytvořen s pomocí vakuové nanášecí techniky.
10. 10. Zasklívací panel podle některého z nároků 1 až 8 vyznačující se tím, že vykazuje laminátovou strukturu, která zahrnuje přinejmenším dva skleněné substráty (1, 10) spojené dohromady s pomocí fólie (11) polymerního materiálu, jako například PVB, přičemž zejména je na čelní ploše (1) nanesen antireflexní povlak A typu, zatímco na čelní ploše (4) je nanesen buď antireflexní A’ povlak stejného typu nebo antireflexní povlak B typu, který je vytvořen s pomocí vakuové nanášecí techniky nebo vykazuje asymetrickou laminátovou strukturu, která zahrnuje skleněný substrát a přinejmenším jednu fólii polymeru vykazujícího schopnost absorbovat energii, jako například polyurethanu.
11. 11. Zasklívací panel podle některého z předchozích ‘nároků vyznačující se tím, že skleněný substrát (1) nebo přinejmenším jedna ze složek tohoto skleněného substrátu (1, 10) tohoto zasklívacího paneLu je vyrobena buď z čirého skla nebo z čirého zabarveného skla vykazuj ícího sníženou propustnost energie, zejména ze skla vykazujícího hodnotu světelné propustnosti Tg pohybující se v rozmezí od 50 % do 85 % a hodnotu propustnosti energie Tg pohybující se • · • ♦ v rozmezí od 30 % do 70 %.
12. 12. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že skleněný substrát nebo substráty tvořící součást tohoto panelu je nebo jsou ohýbány a/nebo podrobeny tepelnému zpracování, jako chlazení nebo temperování, přičemž antireflexní povlak nebo povlaky jsou schopné podrobit se těmto operacím bez negativního ovlivnění jejich optických vlastností.
13. 13. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že rovněž zahrnuje přinejmenším jeden povlak, který vykazuje funkci ochrany proti slunečnímu záření a který se skládá z jedné nebo více vrstev, ve zejména z vrstev typu dielektrická látka/stříbro/dielektrická látka nebo vrstev typu dielektrická látka/ stříbro/dielektrická látka/stříbro/dielektrická látka, nebo který zahrnuje filtrační vrstvu typu nitridu, jako například nitridu titanu TiN nebo kov.
14. 14. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že rovněž zahrnuje přinejmenším jeden elektricky vodivý povlak, který zastává funkci alarmu a který zejména vykazuje formu vodivé vrstvy nebo uspořádání vodivých drátů.
15. 15. Zasklívací panel podle nároku 13 nebo 14 vyznačuj ící se-tím, že , vykazuj e laminátovou strukturu s povlakem zastávaj ícím funkci ochrany proti slunečnímu záření a/nebo povlak zastávající funkci alarmu nanesený na jedné a/nebo další z vnitřních čelních ploch (2, 3) těchto skleněných substrátů náležejících k tomuto zasklívacímu

    99 9 9 9 9 9 9 9 99

    9 9 9 9 ·»999 • · 99 9 · · 999 99

    9 9 9 9 9 9 99

    999 9 99 9999 9999 panelu.
16. 16. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že antireflexní povlak A typu nebo přinejmenším jeden z antireflexních povlaků tohoto zasklívacího panelu je překryt povlakem vykazujícím fotokatalytické vlastnosti a zastávajícím funkci ochrany proti zašpiněni, zejména na bázi oxidu titanu.

    ♦
17. 17. Monolitický nebo laminátový zasklívací panel podle některého z předchozích nároků vyznačující se tím, že optické tloušťky vrstev tohoto antireflexního A, A’, B sestavy nebo sestav j sou voleny takovým způsobem, aby snižovaly odraz světla na hodnoty, které při kolmém osvětlení budou nižší než 1,5 %, zejména nižší než 1,0 %.
18. 18. Zasklívací panel podle nároku 17 vyznačující se tím, že tato antireflexní sestava nebo sestavy A typu tvoří bud’ dvě vrstvy zahrnuj ící vysokoindexovou první vrstvu jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 15 nm do 50 nm, zejména v rozmezí od 20 nm do 40 nm a nízkoindexovou druhou vrstvu, jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 160 nm do 200 nm, zejména v rozmezí od 170 nm do 190 nm nebo tři vrstvy zahrnující středněindexovou první vrstvu, jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 100 nm do 140 nm, zejména v rozmezí od 110 nm do 130 nm, vysokoindexovou druhou vrstvu, jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 210 nm do 260 nm, zejména v rozmezí od 230 nm do 250 nm a nízkoindexovou .třetí vrstvu, jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 100 nm do 150 nm, zejména v rozmezí od 110 nm do 140 nm.
19. 19. Monolitický nebo laminátový zasklívací panel podle některého z nároků 1 až 16 vyznačující se tím, že optické • φ

    -tloušťky vrstev tohoto antiref lexního A , A’, B sestavy nebo sestav a charakter skleněného substrátu nebo substrátů jsou voleny takovým způsobem, aby snižovaly odraz světla na hodnoty, které při kolmém osvětlení budou nižší než 7 % a při 60° osvětlení nižší než 10 %, při zachování hodnoty světelné propustnosti Ίγ při kolmém osvětlení přinejmenším 75 % a při zachování hodnoty selektivity Ίγ/Tg přinejmenším 1,65, zejména přinejmenším 1,70.
20. 20. Zasklívací panel podle jednoho z předchozích nároků vyznačující se tím, že antireflexní sestava nebo sestavy A typu je tvořena třemi vrstvami, které zahrnují středněindexovou první vrstvu, jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 160 nm do 210 nm, zejména v rozmezí od 180 nm do 200 nm, vysokoindexovou druhou vrstvu, jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 300 nm do 350 nm, zejména v rozmezí od 320 nm do 340 nm a nízkoindexovou třetí vrstvu, jejíž optická tloušťka se pohybuje v rozmezí od 120 nm do 170 nm, zejména v rozmezí od 145 nm do 165 nm.
21. 21. Použití zasklívacího panelu podle nároku 17 nebo ;18 jako zasklívacího panelu pro vnitřní nebo vnější části budov, pro výlohy obchodů, pro přepážky obchodů nebo jako zasklívací panel pro okna dopravních prostředků, jako například boční okna, zadní okna nebo střešní okna.
22. 22. Použití zasklívacího panelu podle nároku 19 nebo

    20 jako předního ochranného skla, zejména zasklívacího panelu s laminátovou strukturou, pro dopravní prostředky typu automobilu nebo pro kolejové’ dopravní-* prostředky.
23. 23. Použití zasklívacího panelu podle jednoho z nároků

    1 až 20 jako zasklívacího panelu pro ochranu obrazů a podobných objektů tohoto typu, pro výrobu ochranných clon

    Φ · φ · u obrazovek počítačů, pro výrobu dekorativního skla, pro výrobu skleněného nábytku, pro výrobu zrcadel nebo jako zasklívacího panelu, který zastává funkci požární ochrany, představuje ochrannou bariéru proti plamenům nebo vykazuje schopnost zábranu před ohněm.

    Γ Zastupuj e : Dr. Miloš Všetečka