CZ307556B6

CZ307556B6 - Výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci a izolační zasklívací dílec obsahující výrobek s povlakem

Info

Publication number: CZ307556B6
Application number: CZ2004-1076A
Authority: CZ
Inventors: Paul A. Medwick; Andrew V. Wagner; Dennis J. O'shaughnessy
Original assignee: Vitro, S.A.B. De C.V.
Priority date: 2002-05-03
Filing date: 2003-05-02
Publication date: 2018-12-05
Also published as: WO2003093188A1; US20040009356A1; JP2009215168A; CZ20041076A3; ES2627198T3; CN100379699C; RU2004135318A; ES2627198T5; CN1659110A; EP1501768B1; MXPA04010882A; AU2003231310A1; EP1501768B2; EP1501768A1; CA2484181C; JP5066323B2; US7910229B2; HK1081940A1; JP2005524598A; US20070116967A1

Abstract

Výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci obsahuje substrát (12) a povlak (14) vytvořený přes alespoň část substrátu (12). Povlak obsahuje první oddělovací vrstvu (22) obsahující nejméně jednu první dielektrickou vrstvu, první vrstvu (16) odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes první oddělovací vrstvu (22), druhou oddělovací vrstvu (24) obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, druhou vrstvu (18) odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu (24), třetí oddělovací vrstvu (26) obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes druhou vrstvu (18) odrazivou pro infračervené záření, a třetí vrstvu (20) odrazivou pro infračervené záření uloženou přes třetí oddělovací vrstvu (26). Povlak je určen pro uložení na povrchu č. 2 nebo č. 3 izolačního zasklívacího dílce po osazení tohoto dílce, přičemž zajišťuje referenční součinitel solárního tepelného zisku menší než 0,36 nebo rovný 0,36. Dále je navržen izolační zasklívací dílec, obsahující první tabuli vymezující povrchy č. 1 a č. 2; nejméně jednu druhou tabuli vymezující povrchy č. 3 a č. 4, a výše uvedený povlak vytvořený přes alespoň část povrchu č. 2 nebo č. 3.

Description

Výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci a izolační zasklívací dílec obsahující výrobek s povlakem

Tato přihláška nárokuje práva z patentu provizorní patentové přihlášky USA 60/377783 podané 3. 5. 2002, která vedla nakonec k patentu US 7910229, na kterou se zde celou odvoláváme jako součást tohoto spisu.

Oblast techniky

Vynález se týká obecně povlaků pro ovládání průchodu slunečního záření (solar control coatings) a konkrétněji povlaku, který má vlastnosti ovládání průchodu slunečního záření a spektrální vlastnosti uzpůsobitelné pro použití na jiném povrchu než na vnitřním povrchu vnější tabule (povrchu č. 2) vícetabulového izolačního zasklívacího dílce.

Dosavadní stav techniky

Vícetabulové izolační zasklívací dílce, mající dvě nebo více skleněných tabulí, umístěných s vzájemnými odstupy, se stávají průmyslovým standardem pro bytové a občanské stavby v zeměpisných oblastech s chladným až studeným podnebím, například podnebím vyznačujícím se ročními obdobími vyžadujícími rozsáhlá údobí, kdy je třeba topit. Izolační zasklívací dílec má zlepšené tepelně izolační vlastnosti vůči oknům s jednoduchým zasklením, a to vzhledem k jeho zmenšenému přenosu tepla vedením a přestupem ve srovnání s běžným oknem. Až do poměrně nedávné doby však nebylo použití izolačních dílců oblíbené v zeměpisných oblastech s teplým až horkým podnebím, například klimatem vyznačujícím se ročními obdobími vyžadujícími rozsáhlá období, kdy je třeba provozovat klimatizaci, protože primární fúnkční vlastnost, vyžadovaná od oken v těchto oblastech, je snížení tepelné zátěže slunečním zářením a ne izolační hodnota.

Během několika minulých dekád byla na trh zavedena skla s povlaky pro ovládání průchodu slunečního záření. Takovými skly s povlaky pro ovládání průchodu slunečního záření se dosahuje významných úrovní snížení sluneční tepelné zátěže snížením množství sluneční energie (ve viditelné a/nebo blízké infračervené části elektromagnetického spektra), které je přímo propouštěno sklem s povlakem, často absorpcí velkých částí dopadající energie a/nebo odrážením velkých částí viditelného světla. V nedávnější době se došlo k poznatku, že určité vysoce účinné povlaky s nízkou emisivitou na bázi stříbra také vykazují významnou míru funkční vlastnosti zajištující ovládání průchodu slunečního záření, a to přídavně k jejím velmi dobrým tepelně izolačním vlastnostem. Taková skla s povlakem pro ovládání průchodu slunečního záření, na bázi stříbra a s nízkou emisivitou, se nyní stávají čím dál tím oblíbenější nejen v podnebích vyznačujícími se dlouhými topnými sezónami (vzhledem k jejich nízké emisivitě a tepelně izolační schopnosti), ale také v podnebích vyznačujícím se dlouhými obdobími chlazení, jako jsou jižní, jihovýchodní a jihozápadní části Spojených států vzhledem k jejich schopnostem ovládání průchodu slunečního záření.

V současné době se v technice zasklívání požaduje mít k dispozici okenní systémy, které mají přídavné funkční vlastnosti kromě tepelné izolace a/nebo schopnosti ovládání průchodu slunečního záření (dále označované jako ’’funkční vlastnosti pro ovládání průchodu tepla”). Příklady takových požadovaných funkčních vlastností zahrnují estetické vlastnosti, bezpečnost a snadnost čištění. Například mohou architekti požadovat zajištění širokého rozsahu barev pro izolační zasklívací dílce pro zlepšení estetického vzhledu budov. Pro dosažení tohoto cíle mohou být jako vnější tabule izolačních zasklívacích dílců použity barevné nebo tónované skleněné tabule. Pro zajištění vlastností ovládání průchodu slunečního záření může být povlak pro ovládání průchodu slunečního záření uložen na vnitřní povrch vnější tónované skleněné tabule (povrch č. 2 izolačního zasklívacího dílce). Příklad jednoho vhodného povlaku pro ovládání

- 1 CZ 307556 B6 průchodu slunečního záření je dodáván společností PPG Industries, lne. pod zapsanou ochrannou známkou Solarban^R 60. Povlak Solarban^R 60, který obsahuje dva filmy stříbra odrážející infračervené záření, je popsán v patentovém spisu US 5821001.

I když tato standardní praxe vytváření povlaku pro ovládání průchodu slunečního záření na vnitřním povrchu tónované skleněné tabule (povrchu č. 2 izolačního zasklívacího dílce) přináší přijatelné izolační zasklívací dílce, existují určité nevýhody povlakování tabulí z barevně tónovaného skla. Například se barevně tónovaná skla nevyrábějí tak často jako čiré sklo a nemusí proto být tak snadno dostupná pro povlakování, jestliže si architekt přeje konkrétní barvu pro vnější tabuli izolačního zasklívacího dílce v krátké lhůtě. K tomu přistupuje to, že jestliže jsou tónovaná skla uložena ve stohu na sobě před vytvářením povlaku, může se u barevně tónovaného skla vyvinout během skladování poškození nebo koroze. Taková koroze nemusí být patrná, dokud není barevně tónované sklo opatřeno povlakem, a může vést k tomu, že povlak vypadá mramorovaný, má skvrny nebo je jinak nepřijatelný.

Jeden ze způsobů, jak zohlednit výše uvedené nevýhody je, že se povlak pro ovládání průchodu slunečního záření ukládá na vnitřní tabuli izolačního dvojskla, jehož vnější tabule je z nepovlakovaného tónovaného skla. Patentový spis US 5059458 popisuje izolační dvojsklo, mající vnější tabuli z tónovaného skla a vnitřní tabuli z čirého skla, kde na vnějším povrchu tabule z čirého skla je vrstva stříbra. Toto řešení má však určité nevýhody. Například použití běžného povlaku pro ovládání průchodu slunečního záření na povrchu č. 3 izolačního zasklívacího dílce (tj. vnějším povrchu vnitřní skleněné tabule dvoutabulového izolačního dílce neboli dvojskla) přináší odlišnou schopnost ovládání průchodu u slunečního záření celého izolačního zasklívacího dílce než když je povlak na jeho povrchu č. 2 (přičemž všechny ostatní faktory zůstávají stejné). Konkrétně má uložení povlaku pro ovládání průchodu slunečního záření na povrchu č. 3 místo na povrchu č. 2 za následek relativní zvýšení součinitele stínění a relativní zvýšení součinitele solárního tepelného zisku.

Například pro referenční izolační zasklívací dílec (definovaný níže) může běžný povlak Solarban^R na povrchu č. 2 vést k propustnosti světla (světelnému činiteli prostupu vyjádřenému v procentech) 60%, vnějšímu odrazu světla (světelnému činiteli odrazu vyjádřenému v procentech) 9 až 10%, součiniteli stínění (letní podmínky ASHRAE) od 0,35 do 0,36, a součiniteli solárního tepelného zisku (letní podmínky ASHRAE) 0,30 až 0,31. Přemístění povlaku Solarban^R 60 na povrch č. 3 mění vlastnosti izolačního zasklívacího dílce na propustnost světla (světelný činitel prostupu vyjádřený v procentech) 60%, odraz světla (světelný činitel odrazu vyjádřený v procentech) na vnějším povrchu 11%, součinitel stínění (letní podmínky ASHRAE) 0,41 a součinitel solárního tepelného zisku (letní podmínky ASHRAE) 0,36.

Vlastnosti povlaku Solarban^R 60 byly v oblasti izolačních zasklívacích dílců dobře přijaty. Proto by bylo výhodné zajistit povlak, například povlak pro ovládání průchodu slunečního záření (solar control coating), který by byl použit na povrchu vnitřní tabule izolačního zasklívacího dílce (např. povrchu č. 3 u izolačního zasklívacího dílce ve formě dvojskla), který by zajistil podobné ovládání průchodu slunečního záření a/nebo estetické vlastnosti jako v případě povlaku Solarban^R60 na povrchu č. 2 izolačního zasklívacího dílce, aby se řešily alespoň některé z výše probíraných problémů.

Podstata vynálezu

Jedním předmětem vynálezu je povlak na čirém skle, které by mělo být zaskleno ve vnitřní poloze izolačního zasklívacího dílce ve formě dvojskla, a povlakem na povrchu č. 3 tak, že když se kombinuje s nepovlakovaným barevně tónovanou nebo čirou vnější tabulí v izolačním zasklívacím dílci, bude mít izolační zasklívací dílec estetické vlastnosti a schopnost ovládání průchodu tepla (thermal management performance), které jsou podobné ne-li shodné jako u izolačních zasklívacích dílců používajících běžného povlaku pro ovládání průchodu slunečního

-2CZ 307556 B6 záření na povrchu č. 2 skleněné tabule z čirého nebo barevně tónovaného skla. Jak bude zřejmé, vynález se na toto neomezuje. Konkrétněji, a bez omezení vynálezu, mohou být povlakované skleněné substráty podle vynálezu použity jako vnější tabule izolačního zasklívacího dílce (tj. s povlakem pro ovládání průchodu tepla podle vynálezu v orientaci povrchu č. 2), jsou-li výsledné estetické vlastnosti a schopnost ovládání průchodu tepla takového uspořádání izolačního zasklívacího dílce přijatelné pro konkrétní použití.

Výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci obsahuje substrát a povlak vytvořený přes alespoň část substrátu. Povlak může obsahovat první oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu první dielektrickou vrstvu, první vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes první oddělovací vrstvu, druhou oddělovací vrstvu uloženou obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu, třetí oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření, a třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes třetí oddělovací vrstvu. Povlak může být po osazení uložen na povrchu č. 2 nebo č. 3 izolačního zasklívacího dílce.

Jiný výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci může obsahovat substrát a povlak vytvořený přes alespoň část substrátu. Povlak může obsahovat první oddělovací vrstvu, obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu, první vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes první oddělovací vrstvu, druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu vytvořenou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, a druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu. Povlak může být po osazení uložen na povrchu č. 2 a č. 3 izolačního zasklívacího dílce. Povlak může zajistit referenční součinitel solárního tepelného zisku menší nebo rovný 0,35.

Izolační zasklívací dílec obsahuje první tabuli vymezující povrchy č. 1 a č. 2 a nejméně jednu druhou tabuli vymezující povrchy č. 3 a č. 4, přičemž povlak je vytvořen přes alespoň část povrchu č. 2 nebo č. 3. Povlak může obsahovat první oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu první dielektrickou vrstvu, první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes první oddělovací vrstvu, druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu, třetí oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření, a třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes třetí oddělovací vrstvu.

Jiný izolační zasklívací dílec obsahuje první tabuli vymezující povrch č. 1 a povrch č. 2, nejméně jednu druhou tabuli vymezující povrch č. 3 a č. 4, a povlak vytvořený přes alespoň část povrchu č. 2 nebo č. 3. Povlak může obsahovat první oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu první dielektrickou vrstvu, první vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes první oddělovací vrstvu, druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, a druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu. Povlak může zajistit referenční součinitel solárního tepelného zisku menší nebo rovný 0,35.

Vynález tak přináší výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci, obsahující substrát a povlak vytvořený přes alespoň část substrátu, přičemž povlak obsahuje:

první oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu;

první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes první oddělovací vrstvu;

druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření;

druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu;

-3CZ 307556 B6 třetí oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření, přičemž třetí oddělovací vrstva obsahuje první vrstvu oxidu zinečnatého, vrstvu cíničitanu zinečnatého uloženou přes první vrstvu oxidu zinečnatého, a druhou vrstvu oxidu zinečnatého uloženou přes vrstvu cíničitanu zinečnatého, přičemž vrstvy oxidu zinečnatého mají každá tloušťku v rozmezí od 7,5 do 20 nm a vrstva cíničitanu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 30 do 100 nm; a třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes třetí oddělovací vrstvu;

přičemž substrát s povlakem je určen pro použití jako první tabule nebo druhá tabule v izolačním dílci obsahujícím první tabuli vymezující vnější povrch první tabule neboli povrch č. 1 a vnitřní povrch první tabule neboli povrch č. 2 a nejméně jednu druhou tabuli vymezující vnější povrch druhé tabule neboli povrch č. 3 a vnitřní povrch druhé tabule neboli povrch č. 4, přičemž první tabule je vnější tabule izolačního zasklívacího dílce, když je zasklívací dílec osazen na místě určení a druhá tabule leží směrem dovnitř od první neboli vnější tabule, přičemž v izolačním zasklívacím dílci je povlak povlečeného substrátu uložen na vnitřním povrchu první tabule nebo na vnějším povrchu druhé tabule (to jest je určen pro uložení na povrchu č. 2 nebo na povrchu č. 3 izolačního zasklívacího dílce po osazení tohoto dílce).

Podle dalšího znaku vynálezu oddělovací vrstvy obsahují nejméně jeden materiál zvolený ze skupiny sestávající z oxidů kovů, oxidů slitin kovů, dotovaných oxidů kovů, nitridů, oxynitridů a jejich směsí. S výhodou oddělovací vrstvy obsahují nejméně jeden oxid kovu zvolený ze skupiny sestávající z oxidů zinku, titanu, hafnia, zirkonia, niobu, bismutu, india, cínu a jejich směsí.

Podle dalšího znaku vynálezu vrstvy odrazivé pro infračervené záření obsahují nejméně jeden kov zvolený ze skupiny sestávající ze zlata, mědi, stříbra nebo jejich směsí, slitin nebo kombinací.

Podle dalšího znaku vynálezu první oddělovací vrstva obsahuje vrstvu oxidu zinečnatého, uloženou přes vrstvu cíničitanu zinečnatého. Vrstva oxidu zinečnatého může mít tloušťku v rozmezí od 10 do 20 nm a vrstva cíničitanu zinečnatého může mít tloušťku v rozmezí od 25 do 40 nm.

Podle dalšího znaku vynálezu má první vrstva odrazivá pro infračervené záření tloušťku v rozmezí od 10 do 15 nm.

Podle dalšího znaku vynálezu obsahuje druhá oddělovací vrstva první vrstvu oxidu zinečnatého, vrstvu cíničitanu zinečnatého uloženou přes první vrstvu oxidu zinečnatého a druhou vrstvu oxidu zinečnatého, uloženou přes vrstvu cíničitanu zinečnatého. První vrstva oxidu zinečnatého má s výhodou tloušťku v rozmezí od 10 do 15 nm, vrstva cíničitanu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 20 do 50 nm a druhá vrstva oxidu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 10 do 15 nm.

Podle dalšího znaku vynálezu má druhá vrstva odrazivá pro infračervené záření má tloušťku v rozmezí od 10 do 15 nm.

Podle dalšího znaku vynálezu mají vrstvy oxidu zinečnatého každá tloušťku od 10 do 15 nm.

Podle jiného provedení vynálezu má vrstva cíničitanu zinečnatého tloušťku v rozmezí od 45 do 55 nm.

Podle dalšího znaku vynálezu má třetí vrstva odrazivá pro infračervené záření má tloušťku od 14 do 18 nm.

Podle dalšího znaku vynálezu obsahuje výrobek čtvrtou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření. Čtvrtá vrstva s výhodou obsahuje vrstvu cíničitanu zinečnatého, uloženou přes vrstvu oxidu

-4CZ 307556 B6 zinečnatého. Vrstva cíničitanu zinečnatého má s výhodou tloušťku v rozmezí od 15 do 25 nm nebo v rozmezí od 8 do 12 nm. Výrobek podle posledně jmenovaného provedení vynálezu dále s výhodou obsahuje vrstvu ochranného vrchního povlaku, uloženou přes čtvrtou oddělovací vrstvu a obsahující oxid titaničitý, mající tloušťku v rozmezí od 2 do 5 nm.

Vynález dále přináší izolační zasklívací dílec obsahující první tabuli vymezující vnější povrch první tabule neboli povrch č. 1 a vnitřní povrch první tabule neboli povrch č. 2, a nejméně jednu druhou tabuli vymezující vnější povrch druhé tabule neboli povrch č. 3 a vnitřní povrch druhé tabule neboli povrch č. 4, přičemž podle vynálezu izolační dílec obsahuje výrobek podle vynálezu, jak byl právě popsán, přičemž povlak je vytvořen přes alespoň část vnitřního povrchu první tabule neboli povrchu č. 2 nebo vnějšího povrchu druhé tabule neboli povrchu č. 3.

Povlak izolačního zasklívacího dílce je podle dalšího znaku vynálezu vytvořený na vnějším povrchu druhé tabule neboli povrchu č. 3. Izolační zasklívací dílec podle vynálezu má s výhodou referenční propustnost viditelného světla v rozmezí od 50 do 60 %. Dále má izolační zasklívací dílec v prostupu referenční souřadnicovou hodnotu a* (a *T) v rozmezí od -5 do -12, nebo má v prostupu referenční souřadnicovou hodnotu b* (b*T) v rozmezí od 0 do 5.

Podle dalšího znaku vynálezu má izolační zasklívací dílec referenční odrazivost viditelného světla na vnějším povrchu (Rext vis) v rozmezí od 5 do 15 % nebo má v odrazu na vnějším povrchu referenční souřadnicovou hodnotu a* (Rexta*) v rozmezí od -2 do -10 nebo má v odrazu na vnějším povrchu referenční souřadnicovou hodnotu b* (Rextb*) v rozmezí od -0 do -5.

Podle dalšího znaku vynálezu má izolační zasklívací dílec referenční součinitel stínění nižší než 0,41. Dále má izolační zasklívací dílec podle vynálezu s výhodou referenční součinitel solárního tepelného zisku nižší než 0,36.

Objasnění výkresů

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 řez (který není v měřítku) povlakovaným výrobkem majícím znaky vynálezu, znázorněný v bočním pohledu, a obr. 2 řez (který není v měřítku) izolačním zasklívacím dílcem majícím znaky vynálezu, znázorněný v bočním pohledu.

Příklady uskutečnění vynálezu

V následujícím popisu se prostorové a směrové termíny, jako levý, pravý, vnitřní, vnější, nad, pod, horní, dolní apod. vztahují k vynálezu, jak je znázorněn ve výkresech. Rozumí se však, že vynález může zaujímat různé alternativní orientace a tyto termíny proto nemohou být považovány za omezující. Všem číselným údajům vyjadřujícím rozměry, fyzikální vlastnosti, parametry zpracovávání, množství složek, reakční podmínky apod., použité v popisu a nárocích, je dále třeba rozumět tak, že mohou být obměňovány v mezích termínu okolo nebo přibližně. Pokud není uveden opak, mohou se tak číselné hodnoty uváděné v následujícím popisu a patentových nárocích měnit v závislosti na požadovaných vlastnostech, jejichž dosažení je sledováno vynálezem. Minimálně, a nikoliv jako snaha omezit použití doktríny ekvivalentů pro rozsah patentových nároků, by měla být každá číselná hodnota minimálně uvažována z hlediska hodnoty významných číslic a při použití obvyklých zaokrouhlovacích technik. Kromě toho je třeba všechna zde uváděná rozmezí chápat tak, že zahrnují počáteční a koncové hodnoty rozmezí a všechny v nich obsažené podrozsahy. Například uváděný rozsah 1 až 10 je třeba uvažovat tak, že zahrnuje všechny podrozsahy mezi (a včetně) minimální hodnotou 1 a maximální hodnotou 10, tj. všechny podrozsahy začínající minimální hodnotou 1 nebo vyšší a končící maximální hodnotou 10 nebo nižší, například 5,5 až 10.

-5CZ 307556 B6

Termíny ’’vytvořený přes” nebo ’’uložený přes” znamenají vytvořený nebo uložený nikoli nezbytně v dotyku s povrchem. Například povlaková vrstva ’’vytvořená přes” substrát nevylučuje přítomnost jedné nebo více povlakových vrstev nebo filmů stejného nebo odlišného složení, umístěných na substrátu mezi vrstvou vytvářeného povlaku a substrátem. Všechny spisy, na které se zde odvoláváme, jsou uvažovány jako zahrnuté do tohoto pojednání formou odvolávky v jejich celku. Pokud není uvedeno jinak, znamená ’’světelná” nebo ’’viditelná” oblast pásmo vlnových délek od 380 do 780 nm, ’’infračervená” (IR) oblast pásmo vlnových délek od 780 do 100 000 nm, a ’’ultrafialová” oblast pásmo vlnových délek od 300 do 380 nm.

Termín ’’optická tloušťka” znamená součin indexu lomu materiálu (bezrozměrný), vztahujícího se k přibližně 550 nm ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, a fyzické tloušťky vrstvy v nm. Termín ’’povlak pro ovládání průchodu slunečního záření” (solar control coating) znamená povlak, který ovlivňuje solární vlastnosti výrobku s povlakem, jako je, avšak aniž by na to měl být povlak omezen, součinitel stínění a/nebo emisivita a/nebo podíl slunečního záření odražený a/nebo absorbovaný a/nebo propouštěný výrobkem s povlakem, například absorpce nebo odraz v infračerveném nebo ultrafialovém pásmu. Povlak pro ovládání průchodu slunečního záření může blokovat, absorbovat nebo filtrovat zvolené části slunečního spektra, jako viditelného spektra, aniž by se však účinky na to omezovaly.

Nejprve bude popsán příkladný povlak a poté bude popsáno použití povlaku v dvoutabulovém izolačním zasklívacím dílci. Rozumí se však, že vynález není omezen na použití v dvoutabulových izolačních zasklívacích dílcích, ale že může být používán například u jednotabulových oken nebo vícetabulových izolačních zasklívacích dílců majících tři nebo více tabulí.

Na obr. 1 je znázorněn příkladný výrobek 10 s povlakem, mající znaky vynálezu. Výrobek 10 s povlakem obsahuje substrát 12, mající povlak 14.

V širokém provedení vynálezu může být substrát z jakéhokoli požadovaného materiálu majícího jakékoli požadované vlastnosti, jako neprůhledný, průsvitný nebo transparentní pro viditelné světlo. Pod pojmem ’’transparentní” se rozumí jako mající propustnost viditelného světla substrátem (světelný činitel prostupu vyjádřený v procentech) větší než 0 až po 100 %. Alternativně může být substrát průsvitný nebo neprůhledný. Pod pojmem ’’průsvitný” se rozumí, že umožňuje elektromagnetické energii (například viditelnému světlu) procházet substrátem, ale že rozptyluje tuto energii, takže předměty na straně substrátu opačné vůči pozorovateli nejsou zřetelně viditelné. Pod pojmem ’’neprůhledný” se rozumí, že má propustnost viditelného světla 0%.

Příklady vhodných substrátů zahrnují, aniž by však toto znamenalo omezení, plastové substráty (jako akrylové polymery, jako polyakryláty, polyalkylmethakryláty, jako polymethylmethakryláty, polyethylmethakryláty, polypropylmethakryláty apod., polyuretany, polykarbonáty, polyalkyltereftaláty, jako polyethylentereftalát (PET), polypropylentereftaláty, polybutylentereftaláty apod., polymery obsahující polysiloxan, nebo kopolymery a jakékoli monomery pro jejich přípravu, nebo jakékoli jejich směsi), kovové substráty, jako, aniž by to však znamenalo omezení, pokovená jako pozinkovaná ocel, nerezavějící ocel a hliník; keramické substráty; substráty z pálené hlíny jako materiály pro dlaždice a obkladačky (tile substrates); skleněné substráty; nebo směsi a kombinace kterýchkoli z uvedených.

Například může být substrát běžné nezbarvené sodno-vápenato-křemičité sklo, tj. ’’čiré sklo”, nebo může být probarvené nebo jinak zbarvené sklo, borosilikátové sklo, olovnaté sklo, tvrzené, netvrzené chlazené nebo tepelně zpevněné sklo. Sklo může být jakéhokoli typu, jako běžné sklo float nebo ploché sklo, a může mít jakékoli jiné složení mající jakékoli optické vlastnosti, například jakoukoli hodnotu propustnosti viditelného záření, propustnosti pro ultrafialové záření, a/nebo celkové propustnosti sluneční energie. Typy skla vhodné pro realizaci vynálezu jsou

-6CZ 307556 B6 popsány například, aniž by to však bylo uvažováno jako omezující, v patentech US 4746347, US 4792536, US 5240886, US 5385872 a US 5393593.

Dále může být substrát čirý plastový a/nebo polymerový substrát s povlakem podle vynálezu uloženým na povrchu substrátu. Kromě toho může být povlakové souvrství podle vynálezu uloženo na polymerový nebo plastový pás nebo tenkou fólii, který/která může být zavěšení a) uvnitř izolačního zasklívacího dílce, jak je známé v oboru. V uvedeném posledním příkladě by pás s povlakem zajišťoval převládající část funkce ovládání průchodu tepla a povlak pro ovládání průchodu tepla bude na jiném substrátu než na skleněných nebo plastových substrátech tvořících primární vymezovací plochy izolačního zasklívacího dílce.

Příkladný povlak 14 může být vícevrstvé povlakové souvrství. Pojmy povlakové souvrství nebo povlak mohou zahrnovat jednu nebo více vrstev a vrstva může obsahovat jeden nebo více filmů. Na obr. 1 je znázorněn příkladný povlak 14, obsahující tři vrstvy 16, 18. 20 odrazivé pro infračervené záření. Pro snazší popis je vrstva 16 označena jako první vrstva odrazivá pro infračervené záření, vrstva 18 je označena jako druhá vrstva odrazivá pro infračervené záření, a vrstva 20 je označena jako třetí vrstva odrazivá pro infračervené záření.

Znázorněný povlak 14 dále obsahuje oddělovací vrstvy 22, 23, 26 a 28. Oddělovací vrstva 22 nebo první oddělovací vrstva leží mezi substrátem 12 a první vrstvou 16 odrazivou pro infračervené záření. Oddělovací vrstva 24 nebo druhá oddělovací vrstva leží mezi první vrstvou 16 odrazivou pro infračervené záření a druhou vrstvou 18 odrazivou pro infračervené záření. Oddělovací vrstva 26 nebo třetí oddělovací vrstva leží mezi druhou vrstvou 18 odrazivou pro infračervené záření a třetí vrstvou 20 odrazivou pro infračervené záření. Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 nebo čtvrtá oddělovací vrstva leží mezi třetí vrstvou 20 odrazivou pro infračervené záření a okolním prostředí. Jak bude zřejmé pro odborníky v oboru, vynález zahrnuje možnost více než tří vrstev odrazivých pro infračervené záření a více než čtyř oddělovacích vrstev. Jak bude dále patrné níže, vynález také uvažuje méně než tři vrstvy odrazové pro infračervené záření a méně než čtyři oddělovací vrstvy.

Povlak 14 podle vynálezu může být uložen přes substrát 12 jakýmkoli běžným způsobem, jako je, aniž by se však vynález na ně omezoval, pyrolytické naprašování, nanášení chemickými parami (CVD), nanášení metodou sol-gel, odpařováním elektronovým svazkem nebo magnetronovým nanášením parami rozprašovaného materiálu (MSVD, magnetron sputter vapor deposition). V jednom provedení je povlak 14 nanášen magnetronovým nanášením parami rozprašovaného materiálu (MSVD).

První oddělovací vrstva 22 může obsahovat jednu nebo více dielektrických (například antireflexních) vrstev nebo filmů a popřípadě jednu nebo více nedielektrických vrstev nebo filmů. Termín nedielektrická vrstva nebo film, jak je zde používán, znamená materiál, který má pohyblivé nosiče elektrického náboje, jako kovy, polovodiče, polokovy, nebo jejich slitiny nebo směsi nebo kombinace. Dielektrické vrstvy nebo filmy mohou být jakýchkoli typů známých v oboru, jako jsou, aniž by se však vynález na ně omezoval, oxidy, nitridy a/nebo oxynitridy, jako jsou, bez omezení na ně, oxid zinečnatý, cíničitan zinečnatý, nitrid křemíku, nitrid křemíkuzinku, keramické látky, oxid titaničitý a/nebo typy popsané v patentových spisech US 5821001 a US 5942338.

Dielektrické filmy mohou fungovat tak, že (1) vytváří nukleační vrstvu pro nad nimi ležící vrstvy a/nebo filmy, které se ukládají následně, například následně ukládanou vrstvu odrazivou pro infračervené záření, a/nebo (2) umožňují určité ovládání estetických vlastností povlaků a vlastností povlaků z hlediska schopnosti ovládání průchodu tepla. Dielektrické filmy mohou každý obsahovat různé dielektrické materiály s podobnými indexy lomu nebo různé materiály s odlišnými indexy lomu. Relativní podíly dielektrických filmů oddělovacích vrstev mohou být obměňovány pro optimalizaci schopnosti ovládání průchodu tepla, estetických vlastností a/nebo

-7 CZ 307556 B6 trvanlivosti výrobku s povlakem. Dále mohou některé nebo všechny dielektrické filmy separaěních vrstev vykazovat optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra.

Nedielektrické vrstvy nebo film nebo filmy první oddělovací vrstvy (nebo následující oddělovací vrstvy) mohou být jakéhokoli z typů známých v oboru, jako jsou, aniž by se však řešení na ně omezovalo, titan, měď, nerezavějící ocel, a mohou fungovat (1) jako ochrana pod nimi ležících filmů proti poškození a/nebo degradaci během tepelného zpracování skla s povlakem v případě výrobků navržených a/nebo uvažovaných pro vystavení zpracování při vysokých teplotách po vytvoření povlaku, a/nebo (2) pro zlepšování mechanické a/nebo chemické trvanlivosti optického souvrství tenkých filmů výrobku s povlakem a/nebo (3) pro přispívání k určité kontrole estetických vlastností a/nebo schopnosti ovládat průchod tepla povlakovaného výrobku, například absorpcí, anebo takovou kontrolu umožňovat.

Kterýkoli nebo všechny nedielektrické filmy mohou vykazovat optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra. Vynález předpokládá použití nedielektrických filmů oddělovacích vrstev přes, pod, a/nebo mezi dielektrickým filmem nebo filmy. Například, avšak bez omezení vynálezu, mohou být nedielektrické filmy, které mohou být použity pro optickou absorpci, uloženy na substrátu, mezi dielektrickými filmy nebo přes poslední uložený dielektrický film první oddělovací vrstvy.

První oddělovací vrstva 22 může být v podstatě jednorázová vrstva nebo film, jako je vrstva oxidu slitiny kovu, například cíničitanu zinečnatého, nebo směs fází složená z oxidů zinku a cínu, nebo může sestávat z více vrstev nebo filmů, například filmů na bázi oxidů kovů, jako jsou ty, které jsou popsány v patentových spisech US 5821001, US 4898789 a US 4898790. V jednom provedení má první oddělovací vrstva 22 vícevrstvou strukturu obsahující první vrstvu oxidu kovu nebo slitiny kovu nebo film (první dielektrickou vrstvu) uložený přes alespoň část hlavního povrchu substrátu 12 a druhou vrstvu nebo film oxidu kovu (druhou dielektrickou vrstvu) uloženou přes alespoň část první vrstvy oxidu slitiny kovů. V jednom provedení může být první vrstva oxidu slitiny kovů směs oxidů nebo oxid slitiny zinku a cínu. Například může slitina zinku a cínu obsahovat zinek a cín, a to v podílu 10 % hmotn. až 90 % hmotn. zinku a 90 % hmotn. až 10 % hmotn. cínu. Jedním vhodným oxidem slitiny kovů pro použití podle vynálezu je cíničitan zinečnatý. Druhá vrstva oxidu kovu může být vrstva obsahující zinek, jako vrstva oxidu zinečnatého.

V jednom provedení může první vrstva oxidu slitiny kovů obsahovat oxid zinku a cínu, například cíničitan zinečnatý, a může mít tloušťku v rozmezí od 10 do 50 nm (100 do 500 Á), jako 15 až 40 nm (150 400 Á), například 20 až 35 nm (200 až 350 Á), například 25 až 35 nm (250 až 350 Á). Druhá vrstva oxidu kovů může obsahovat oxid zinečnatý a může mít tloušťku v rozmezí od 5 do 20 nm (50 do 200 Á), jako například 7,5 až 15 nm (75 až 150 Á), jako 10 až 15 nm (100 až 150 Á), jako 13 až 6 nm (130 až 160 Á).

V jednom provedení, i když neomezuje vynález, může být celková fyzická tloušťka dielektrického filmu nebo filmů první oddělovací vrstvy 22 v rozmezí od 5 do 70 nm (50 do 700 Á), jako v rozmezí od 10 do 60 nm (100 do 600 Á), jako 20 až 57,5 nm (200 až 575 Á), jako 29,3 až 49,4 nm (293 až 494 Á). Celková fyzická tloušťka nedielektrického filmu/filmů může být v rozmezí od 0 do 50 nm (0 do 500 Á), jako 0 až 40 nm (0 až 400 Á), jako 0 až 30 nm (0 až 300 Á), jako 0 až 5 nm (0 až 50 Á), jako 0 až 3 nm (0 až 30 Á). První oddělovací vrstva 22 může mít celkovou fyzickou tloušťku v rozmezí od 5 do 120 nm (50 do 1200 Á), jako v rozmezí od 10 do 100 nm (100 do 1000 Á), jako v rozmezí od 20 do 87,5 nm (200 do 875 Á), jako od 25 do 50 nm (250 do 500 Á).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření může být uložena přes první oddělovací vrstvu 22 a může mít vysokou odrazivost v infračervené (solární infračervené a/nebo tepelné infračervené) části elektromagnetického spektra, například (ale aniž by to omezovalo vynález) větší než 50 %. První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření může obsahovat jeden nebo více

-8CZ 307556 B6 filmů materiálů odrazivých pro infračervené záření, jako je, avšak aniž by se tím omezoval vynález, zlato, měď, stříbro nebo jejich směsi slitiny nebo kombinace.

V jednom provedení vynálezu obsahuje první vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření stříbro. Filmy mohou vykazovat určitou odrazivost ve viditelné světelné části elektromagnetického spektra. První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření (právě tak jako i ostatní vrstvy odrazivé pro infračervené záření), mohou zajišťovat odpuzování solárního infračerveného záření a/nebo viditelného světla pro napomáhání ovládání solárního tepelného zisku oknem a/nebo ovládání oslňujícího jasu vzhledem k propouštěnému viditelnému světlu. Dále mohou v případě, když vrstva odrazivá pro infračervené záření vykazuje znatelnou odrazivost v tepelné infračervené části elektromagnetického světla, například větší než 50 % (bez omezování vynálezu), dodávat výrobku s povlakem určité vlastnosti nízké emisivity, například (bez omezování vynálezu) emisivity nižší než 0,25, pro bránění přenosu sálavého tepla izolačním zasklívacím dílcem a/nebo skrz izolační zasklívací dílec. Také mohou umožňovat určitou kontrolu estetických vlastností výrobku s povlakem. Dále mohou některé nebo všechny filmy vrstev odrazivých pro infračervené záření vykazovat optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra.

V jednom provedení, i když se na ně vynález neomezuje, může být tloušťka první vrstvy odrazivé pro infračervené záření v rozmezí od 0,5 až 20 nm (5 až 200 Á), jako 1 až 20 nm (10 až 200 Á), jako 5 až 20 nm (50 až 200 Á), jako 7,5 až 17,5 nm (75 až 175 Á), jako 7,5 až 15 nm (75 až 150 Á), jako 9,3 až 10,9 nm (93 až 109 Á). V jednom konkrétním provedení obsahuje první vrstva odrazivá pro infračervené záření stříbro a má tloušťku v rozmezí od 10 do 15 nm (100 do 150 Á), jako 11 až 14 nm (110 až 140 Á), jako 12 až 13 nm (120 až 130 Á).

Když má být uložena přídavná vrstva odrazivá pro infračervené záření, například druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření, může být při realizaci vynálezu použita druhá oddělovací vrstva 24. Jinak se ukládá přes první vrstvu 16 odrazivou pro infračervené záření nejvíce vnější oddělovací vrstva 28. podrobně popisovaná níže.

Druhá oddělovací vrstva 24 může být uložena přes první vrstvu 16 odrazivou pro infračervené záření a může obsahovat jednu nebo více dielektrických vrstev nebo filmů a/nebo jednu nebo více nedielektrických vrstev nebo filmů. Jak bude zřejmé, mohou být dielektrické vrstvy nebo filmy a nedielektrické vrstvy nebo filmy druhé oddělovací vrstvy podobné nebo odlišné vůči materiálu a počtu dielektrických filmů a/nebo nedielektrických filmů první oddělovací vrstvy 22. V jednom provedení může být nedielektrický film (první nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy) uložen přes první film 16 odrazivý pro infračervené záření. První nedielektrický film může být z kovu, jako titanu, aniž by se na tento materiál omezoval, a je v oboru často označován jako příměrový film nebo bariérový film.

První nedielektrický film nebo film druhé oddělovací vrstvy má různé funkce. Může chránit pod ním neležící vrstvu odrazivou pro infračervené záření proti degradaci (například oxidaci a/nebo poškození vyvolané plazmatem) během (A) ukládání přes něj ležících filmů, například dielektrických filmů druhé oddělovací vrstvy a/nebo (B) při tepelném zpracování výrobku s povlakem pro ty výrobky, které jsou navrženy/uvažovány pro vystavení vysokoteplotnímu zpracování poté, co byly opatřeny povlakem. Dále může přispívat určité kontrole estetických vlastností a schopnosti ovládání průchodu tepla výrobkem s povlakem, nebo takové vlastnosti umožňovat. První nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 mohou vykazovat v případě potřeby optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra. Typy nedielektrických filmů, které mohou být použity při provádění vynálezu, zahrnují ty, které jsou popsány v patentové přihlášce PCT/US00/15576, aniž by se však na ně vynález omezoval.

Jedna nebo více dielektrických vrstev nebo filmů mohou být uloženy přes první nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24, je-li přítomná, a jinak přes první vrstvu 16 odrazivou pro infračervené záření. Dielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 mohou obsahovat jednu, dvě nebo více filmů s podobnými indexy lomu podobně jak je popsáno pro

-9CZ 307556 B6 dielektrické filmy první oddělovací vrstvy 22. Kterýkoli nebo všechny dielektrické filmy druhé oddělovací vrstvy 24 mohou dále vykazovat optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra. Předpokládá se také, že dielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 zajišťuje určitou ochranu pod nimi ležících vrstev a/nebo filmů proti mechanickému poškození a/nebo napadení, degradaci nebo korozi chemickými vlivy nebo vlivy okolního prostředí.

Popřípadě může druhá oddělovací vrstva 24 obsahovat další nedielektrické vrstvy nebo film nebo filmy (další nedielektrické filmy nebo film druhé oddělovací vrstvy) přes, pod nebo mezi dielektrickým filmem nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24. Uvedený další nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 mohou být stejné jako a/nebo odlišné pokud jde o materiál a počet nedielektrických filmů první oddělovací vrstvy 22. Relativní podíly složkových filmů druhé oddělovací vrstvy 24 mohou být obměňovány pro optimalizaci schopnosti ovládání průchodu tepla, estetických vlastností a/nebo chemické a mechanické trvanlivosti výrobku s povlakem.

V jednom provedení vynálezu, i když se na ně vynález neomezuje, může mít první nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy tloušťku v rozmezí od 0 do 10 nm (0 do 100 Á), jako 0,5 až 7,5 nm (5 až 75 Á), jako 0,5 až 5 nm (5 až 50 Á), jako 0,5 až 3 nm (5 až 30 Á), jako 1,5 až 2,5 nm (15 až 25 Á). V jednom obzvláštním provedení může mít první nedielektrický film tloušťku v rozmezí od 0,5 do 1,5 nm (5 do 15 Á), jako 1 až 2,5 nm (10 až 25 Á). Je-li přítomný, může mít uvedený další nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 tloušťku v rozmezí od 0 do 50 nm (0 do 500 Á), jako 0 až 40 m (0 až 400 Á), jako 0 až 30 nm (0 až 300 Á).

Dielektrické vrstvy nebo film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 mohou mít tloušťku v rozmezí od 60 do 100 nm (600 do 1000 Á), jako od 70 do 90 nm (700 do 900 Á), jako v rozmezí od 7,25 do 8,75 nm (725 do 875 Á), jako 73,9 až 85,2 nm (739 až 852 Á). Například může mít druhá oddělovací vrstva 24 tloušťku v rozmezí od 60 do 150 nm (600 do 1500 Á), jako od 70,5 do 137,5 nm (705 do 1375 Á), jako od 73 do 125 nm (730 do 1250 Á) jako 73 až 123 nm (730 až 1230 Á).

V jednom konkrétním provedení může být druhá oddělovací vrstva 24 vícevrstvá struktura mající jeden nebo více filmů nebo vrstev oxidu kovu nebo oxidu slitiny kovu, jako ty, které jsou popsány výše, pokud jde o první oddělovací vrstvu 22. V jednom provedení má druhá oddělovací vrstva 24 první vrstvu nebo film oxidu kovu, například oxidu zinečnatého, uloženou přes první příměrový film (první nedielektrickou vrstvu). Přes první vrstvu oxidu zinečnatého může být uložena druhá vrstva nebo film oxidu slitiny kovu, například vrstva cíničitanu zinečnatého. Přes vrstvu cíničitanu zinečnatého může být uložena třetí vrstva oxidu kovu, například další vrstva oxidu zinečnatého, pro vytvoření vícefilmové druhé oddělovací vrstvy 24.

V jednom konkrétním provedení mohou mít první a třetí vrstva oxidu kovu druhé oddělovací vrstvy 24 tloušťku v rozmezí od 5 do 20 nm (50 do 200 Á), například 7,5 až 15 nm (75 až 150 Á), například 10 až 12 nm (100 až 120 Á), například 11 až 12 nm (110 až 120 Á). Druhá vrstva oxidu slitiny kovu může mít tloušťku v rozmezí od 10 do 50 nm (100 do 500 Á), například 20 až 50 nm (200 až 500 Á), například 30 až 50 nm (300 až 500 Á), například 40 až 50 nm (400 až 500 Á), například 45 až 50 nm (450 až 500 Á).

Přes druhou oddělovací vrstvu 24 může být uložena druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření a může obsahovat jeden nebo více filmů z materiálů odrazivých pro infračervené záření typu uvedeného výše pro první vrstvu 16 odrazivou pro infračervené záření. Jak bude zřejmé, mohou být materiály druhé vrstvy odrazivé pro infračervené záření stejné nebo odlišné vůči materiálům první vrstvy odrazivé pro infračervené záření.

V jednom provedení vynálezu, i když se na ně vynález neomezuje, může být tloušťka vrstvy odrazivé pro infračervené záření od 5 do 25 nm (50 do 250 Á), jako od 7,5 do 22,5 nm (75 do

- 10CZ 307556 B6

225 Á), jako 7,5 až 20 nm (75 až 200 Á) jako 12 až 15 nm (120 až 150 Á), jako 13 až 15 nm (130 až 150 Á) jako 11,4 až 19,7 nm (114 až 197 Á).

Když má být v provedení vynálezu začleněna do povlaku 14 přídavná vrstva odrazivá pro infračervené záření, například třetí vrstva 20 odrazivá pro infračervené záření, použije se podle vynálezu třetí oddělovací vrstva 26. Jinak může být přes druhou vrstvu 18 odrazivou pro infračervené záření uložena nejvíce vnější oddělovací vrstva 28.

Přes druhou vrstvu 18 odrazivou pro infračervené záření může být uložena třetí oddělovací vrstva 26 a může obsahovat jednu nebo více dielektrických vrstev nebo filmů a/nebo jednu nebo více nedielektrických vrstev nebo filmů, jako jsou ty, které byly popsány výše. Jak je možno odvodit, mohou být dielektrické filmy a nedielektrické filmy třetí oddělovací vrstvy 26 podobné nebo odlišné vůči materiálu a počtu dielektrických filmů a nedielektrických filmů první a/nebo druhé oddělovací vrstvy 22, 24. V jednom provedení vynálezu, i když jím není vynález omezen, může mít první nedielektrický film nebo filmy třetí oddělovací vrstvy 26 tloušťku v rozmezí od 0 do 10 nm (0 do 100 Á), jako 0,5 až 7,5 nm (5 až 75 Á), jako 0,5 až 5 nm (5 až 50 Á), jako 0,5 až 3 nm (5 až 30 Á), jako 1,5 až 2,5 nm (15 až 25 Á). V jednom konkrétním provedení může mít první nedielektrický film tloušťku v rozmezí od 0,5 do 1,5 nm (5 do 15 Á), jako 1 až 2,5 nm (10 až 25 Á). Je-li přítomný, může mít uvedený další dielektrický film nebo filmy třetí oddělovací vrstvy 26 tloušťku v rozmezí od 0 do 50 nm (0 do 500 Á), jako 0 až 40 nm (0 až 400 Á), jako 0 až 30 nm (0 až 300 Á).

Jedna nebo více dielektrických vrstev nebo filmů může být uložena přes první nedielektrický film nebo filmy třetí oddělovací vrstvy 26, je-li přítomná, jinak přes druhou vrstvu 18 odrazivou pro infračervené záření. Relativní podíly složkových filmů třetí oddělovací vrstvy mohou být obměňovány pro optimalizaci schopnosti ovládat průchod tepla, estetické vlastnosti a/nebo chemickou a mechanickou trvanlivost výrobku s povlakem.

V jednom provedení může mít dielektrický film nebo filmy třetí oddělovací vrstvy 26 tloušťku v rozmezí od 60 do 100 nm (600 do 1000 Á), jako 62,5 až 90 nm (625 až 900 Á), jako 65 až 87,5 nm (650 až 875 Á), jako 72,9 až 100 nm (729 až 1000 Á). Třetí oddělovací vrstva 26 může mít tloušťku v rozmezí 60 až 160 nm (600 až 1600 Á), jako 63 až 137,5 nm (630 až 1375 Á), jako 75,5 až 125 nm (755 až 1250 Á), jako 73 až 123 nm (730 až 1230 Á). V jednom provedení může být třetí oddělovací vrstva 26 vícevrstvá struktura podobná druhé oddělovací vrstvě. Například může třetí oddělovací vrstva 26 obsahovat první vrstvu oxidu kovu, například vrstvu oxidu zinečnatého, druhou vrstvu oxidu slitiny kovů, například vrstvu cíničitanu zinečnatého přes první vrstvu oxidu zinečnatého, a třetí vrstvu oxidu zinečnatého, jako další vrstvu oxidu zinečnatého, uloženou přes vrstvu cíničitanu zinečnatého. V jednom neomezujícím provedení mohou mít první a třetí vrstva oxidu kovu tloušťky v rozmezí od 5 do 20 nm (50 do 200 Á), jako 7,5 až 15 nm (75 až 150 Á), například 10 až 12 nm (100 až 120 Á), například 10 nm (100 Á). Vrstva oxidu slitiny kovů může mít tloušťku v rozmezí od 10 do 100 nm (100 do 1000 Á), například 20 až 80 nm (200 až 800 Á), například 30 až 60 nm (300 až 600 Á), například 50 nm (500 Á).

Přes třetí oddělovací vrstvu 26 může být uložena třetí vrstva 20 odrazivá pro infračervené záření, a může obsahovat jeden nebo více filmů z materiálů odrazivých pro infračervené záření typu uvedeného v rozborech týkajících se první a/nebo druhé vrstvy 16. 18 odrazivé pro infračervené záření. Jak bude zřejmé, materiál nebo materiály třetí vrstvy 20 odrazivé pro infračervené záření může být stejný nebo odlišný jako materiál nebo materiály první a/nebo druhé vrstvy 16. 18 odrazivé pro infračervené záření.

V jednom provedení vynálezu, i když se vynález na toto provedení neomezuje, může být tloušťka třetí vrstvy 20 odrazivé pro infračervené záření v rozmezí od 5 do 25 nm (od 50 do 250 Á), jako 7,5 až 22,5 nm (75 až 225 Á), jako 7,5 až 20 nm (75 až 200 Á), jako 14 až 18 nm (140 až 180 Á),

-11CZ 307556 B6 jako 15 až 17 nm (150 až 170 Á), jako 16 až 17 nm (160 až 170 Á), jako 13,8 až 18,1 nm (138 až 181 Á).

Když jev provedení vynálezu v povlaku 14 přítomná přídavná vrstva odrazivá pro infračervené záření, například (neznázoměná) čtvrtá vrstva odrazivá pro infračervené záření, podobná první, druhé a/nebo třetí vrstvě 16, 18. 20 odrazivé pro infračervené záření, může být použita další (neznázoměná) oddělovací vrstva, podobná druhé a/nebo třetí oddělovací vrstvě 24, 26. Jinak může být přes třetí vrstvu 16 odrazivou pro infračervené záření uložena čtvrtá nebo nejvíce vnější oddělovací vrstva 28, popsaná podrobně níže.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 může být uložena přes třetí odrazivou vrstvu 20 pro infračervené záření a může obsahovat jednu nebo více dielektrických vrstev nebo filmů a/nebo jednu nebo více dielektrických vrstev nebo filmů. Jak bude patrné, mohou být dielektrické filmy a nedielektrické filmy nejvíce vnější oddělovací vrstvy nebo odlišné pokud jde o materiály a počet dielektrických filmů a/nebo nedielektrických filmů první, druhé a/nebo třetí oddělovací vrstvy 22, 24, 26. V jednom provedení může být přes pod ním ležící vrstvu odrazivou pro infračervené záření, například třetí vrstvu 20 odrazivou pro infračervené záření, první příměrový film nebo první nedielektrický film nebo filmy nejvíce vnější oddělovací vrstvy, jako titanu. V jednom konkrétním provedení může být tloušťka prvního nedielektrického filmu nebo filmů nejvíce vnější oddělovací vrstvy v rozmezí od 0 až 10 nm (0 do 100 Á), jako 0,5 až 7,5 nm (5 až 75 Á), jako 0,5 až 5 nm (5 až 50 Á), jako 0,5 až 3 nm (5 až 30 Á), jako 0,5 až 1,5 nm (5 až 15 Á), jako 1 až 2 nm (10 až 20 Á), jako 1,5 až 2,5 nm (15 až 25 Á). Je-li přítomný, může mít vnější nedielektrický film nebo filmy nejvíce vnější oddělovací vrstvy 28 tloušťku v rozmezí od 0 do 50 nm (0 až 500 Á), jako 0 až 40 nm (0 až 400 Á), jako 0 až 30 nm (0 až 300 Á).

Jedna nebo více dielektrických vrstev nebo filmů a jeden nebo více ochranných filmů mohou být uloženy přes první nedielektrický film nebo filmy nejvíce vnější oddělovací vrstvy 23. je-li přítomná, a jinak přes třetí vrstvu 20 odrazivou pro infračervené záření. Relativní podíly složkových filmů nejvíce vnější oddělovací vrstvy 28 mohou být měněny pro optimalizaci schopnosti ovládání průchodu tepla, estetických vlastností a/nebo chemické a mechanické trvanlivosti výrobku s povlakem. V jednom provedení může mít nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 tloušťku v rozmezí od 17 do 60 nm (170 do 600 Á), jako od 20,5 do 50 nm (205 do 500 Á), jako od 23,5 do 43 nm (235 do 430 Á). Tloušťka jakéhokoli dočasného vrchního povlaku (popsaná níže) není zahrnuta, protože se odstraní před tím, než je výrobek použit.

Dielektrický film nebo filmy nejvíce vnější oddělovací vrstvy mohou být v rozmezí od 10 do 40 nm (100 do 400 Á), jako od 15 do 35 nm (150 do 350 Á), jako od 17,5 do 32,5 nm (175 do 325 Á), jako 20,6 až 31,0 nm (206 až 310 Á). Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28. bez ochranného filmu nebo filmů, může mít tloušťku v rozmezí od 10 do 100 nm (100 do 1000 Á), jako v rozmezí od 15,5 do 72,5 nm (155 do 725 Á), jako od 18 do 67,5 nm (180 do 675 Á), jako 18,5 až 70,5 nm (185 až 705 Á). V jednom provedení může být nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 tvořená jednou nebo více vrstvami nebo filmy obsahujícími oxid kovu nebo oxid slitiny kovů, jako ty, které byly popsány výše s odvoláním na první, druhou nebo oddělovací vrstvy.

V jednom provedení je nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 vícefilmová vrstva mající první vrstvu nebo film z oxidu kovu, například vrstvu nebo film oxidu zinečnatého, uloženou přes třetí příměrový film druhé vrstvy nebo filmu z oxidu slitiny kovů, například vrstvu nebo film cíničitanu zinečnatého, uloženou přes vrstvu nebo film oxidu zinečnatého. Vrstva nebo film oxidu kovu může mít tloušťku v rozmezí od 2,5 do 20 nm (25 do 200 Á), jako 5 až 15 nm (50 až 150 Á), jako 10 nm (100 Á). Film oxidu slitiny kovů může mít tloušťku v rozmezí od 2,5 do 50 nm (25 do 500 Á), například 5 až 25 nm (50 až 250 Á), například 10 až 21 nm (100 až 210 Á).

Přes nejvíce vnější oddělovací vrstvu 28 může být uložen trvalý ochranný vrchní povlak pro zajištění ochrany proti mechanickému a chemickému poškození. V jednom provedení může být ochranný vrchní povlak oxid kovu, jako oxid titaničitý nebo oxid zirkonia, mající tloušťku v

- 12 CZ 307556 B6 rozmezí od přibližně 1 nm (10 Á) do přibližně 10 nm (100 Á), například 2 až 6 nm (20 až 60 Á), například 3 až 4 nm (30 až 40 Á), jako 3 až 4,6 nm (30 až 46 Á).

Začlenění ochranných filmů jako složek nejvíce vnější oddělovací vrstvy 28 je fakultativní. Ochranný film nebo filmy mohou chránit pod nimi ležící vrstvy proti mechanickému poškození a/nebo chemickému napadení v důsledku vystavení okolnímu prostředí během skladování, dopravy a zpracovávání výrobku s povlakem. Ochranný film nebo filmy mohou také přispívat ke kontrole estetických vlastností a/nebo schopnosti výrobku s povlakem ovládat průchod tepla. Ochranný film nebo filmy mohou být jeden, dva nebo více filmů s podobnými indexy lomu. Dále mohou kterékoli nebo všechny ochranné filmy vykazovat optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra v případě potřeby. Ochranné filmy mohou být trvalého typu, které zajišťují mechanickou a chemickou ochranu a zůstávají na nejvíce vnějším povrchu povlaku. Tyto typy ochranných filmů jsou popsány v patentovém spisu US 4786563. Ochranné filmy mohou být méně trvanlivého typu, například z oxidu zinečnatého.

Přes trvalý ochranný vrchní povlak může být ještě uložen dočasný ochranný film, jako film na trhu dostupný a označovaný obchodním známkou TPO a popsaný v patentové přihlášce US 60/142090 a 09/567934, které vedly k patentu US 6849328. Funkcí dočasného ochranného filmu je zajistit případnou ochranu pod ním ležících vrstev proti mechanickému poškození během balení, dopravy a následného zpracování (například vybalování, vykládání, řezání, spojování/úpravy okrajů, odstraňování MSVD povlaku na okrajích, a/nebo mytí) výrobku s povlakem. Dočasný film může být ukládán použitím vodného mokrého chemického procesu poté, co všechny povlakové vrstvy nanášené postupem MSVD byly uloženy na substrát a MSVD-povlakovaný výrobek vystoupil z komory nebo komor na povlakování magnetronovým nanášením parami rozprašovaného materiálu (MSVD).

Dočasný film může sloužit jako obětovaný ochranný film a může být odstraňován z MSVDpovlakovaného výrobku stykem povlakovaného povrchu výrobku s vodou (jako v mycím procesu, normálně používaném ve výrobních procesech výroby plochého skla) před osazováním výrobku s povlakem do izolačního zasklívacího dílce nebo jiného produktu. V následujícím rozboru se data týkající se estetických vlastností a schopnosti ovládání průchodu tepla podle vynálezu, vztahují k výrobku bez přítomnosti dočasného filmu, a to buď proto, že dočasný film nebyl uložen, a/nebo protože dočasný film byl již odstraněn. Dále je v rozboru údajů o tloušťce ochranného filmu nebo filmů nejvíce vnější vrstvy dočasný film z uváděných důvodů vypuštěn.

Na obr. 2 je znázorněno příkladné dvojsklo 30 obsahující výrobek 10 s povlakem (vnitřní tabule), mající znaky podle vynálezu, uložený s odstupem od tabulového dílu 32 (vnější tabule) pomocí distančního rámečku 34· Vynález není omezen konstrukcí a způsobem výroby izolačního zasklívacího dílce. Například, avšak aniž by se tím omezoval vynález, může být dílec jednoho nebo více z typů popsaných v patentu US 5655282. Když se izolační zasklívací dílec 30 montuje ve stěně 36 budovy, je tabulový díl 32 vnější tabule a výrobek 10 s povlakem je vnitřní tabule. Povrch 40 tabulového dílu 32 je vnější povrch vnější tabule nebo povrch č. 1. Povrch 42 tabulového dílu 32 je vnitřní povrch vnější tabule neboli povrch č. 2. Povrch 44 tabulového dílu 23 je vnitřní povrch vnitřní tabule nebo povrch č. 4. Opačný povrch tabulového dílu 12 je vnější povrch vnitřní tabule a má povlak 14 a představuje povrch č. 3. Jak bude zřejmé, vynález není omezen na způsob, jakým je izolační zasklívací dílec osazen v rámu, okenní stěně nebo v jakémkoli otvoru konstrukce. Skleněné tabule mohou být dále osazeny v rámu okenního křídla nebo rámu okna, například jak je popsáno ve spisu PCT/US99/15698.

Povlak podle vynálezu může zajistit dosažení referenčních hodnot izolačního zasklívacího dílce následovně. Referenční hodnoty izolačního zasklívacího dílce nebo referenční hodnoty jsou hodnoty vypočítané z naměřených spektrálních vlastností povlaku pro referenční izolační zasklívací dílec při použití softwaru WINDOW 4.1 pro zasklení a zasklené konstrukce (fenestration), dostupný od Lawrence Berkeley National Laboratory. Referenční izolační zasklívací dílec je definován, jako dvoj tabulový dílec mající vnější tabuli tloušťky 6 mm ze skla

- 13 CZ 307556 B6

SOLEXIA^r, na trhu dostupného od PPG Industries, Inc., a vnitřní tabuli z čirého skla, na trhu dostupného od PPG Industries, lne., uloženou ve vzdálenosti 1,27 cm (0,5”) tvořené vzduchovou mezerou a s povlakem na povrchu č. 3.

Sklo SOLEXIA^r je podsoubor zabarvených skel a má typicky následující vlastnosti pro jmenovitou tloušťku 6 mm monolitického dílce: propustnost světla (světelný činitel prostupu vyjádřený v procentech) 75 % až 80 %, odrazivost světla (světelný činitel odrazu vyjádřený v procentech) 7 % až 8 % a celkovou absorpci slunečního záření (celkový činitel absorpce vyjádřený v procentech) 46 až 48 %. Čiré sklo má typicky propustnost světla vyšší než 85 %, odrazivost světla 7 až 9 % a celkovou absorpci slunečního záření 15 až 16 %. Čirý monolitický skleněný dílec, mající tloušťku okolo 6 mm, má následující vlastnosti: propustnost světla vyšší než 85 %, odrazivost světla 7 až 9 % a celkovou absorpci slunečního záření 15 až 16 %.

Pokud není uvedeno jinak, mělo sklo SOLEXIA^R, o němž se hovoří v rozboru vynálezu a použité v příkladech pro monolitický dílec s tloušťkou v rozmezí od 5,5 do 6 mm, následující vlastnosti: jmenovitou propustnost světla 76,8 % (světelný činitel prostupu vyjádřený v procentech), jmenovitou odrazivost světla (světelný činitel odrazu vyjádřený v procentech) 7,5 %, jmenovitou celkovou absorpci slunečního záření (celkový činitel absorpce vyjádřený v procentech) 47,2 %, barvu v prostupu L*T 90,4, a*T -7,40, b*T 1,16 a barvu v odrazu L*R 3 3,1, a*R -2,70 a b*R 0,50. Pokud není uvedeno jinak, mělo čiré sklo, o němž se hovoří v rozboru vynálezu a použité v příkladech pro monolitický dílec s tloušťkou v rozmezí od 5,5 do 6 mm, následující vlastnosti: jmenovitou propustnost světla 88,5 % jmenovitou odrazivost světla 8,5 %, jmenovitou celkovou absorpci slunečního záření 15,8 %, barvu v prostupu L*T 95,4, a*T -1,80, b*T 0,12 a barvu v odrazu L*R 35,0, a*R -0,80 a b*R -1,00.

Zde uváděné hodnoty barvy jsou hodnoty určitelné systémem CIELAB 1976 (L*, a*, b), při normalizovaném druhu světla Illuminant D65 a s pozorovatelem 10°. Uvedené solární vlastnosti odpovídající rozsahu vlnových délek a (lichoběžníkové) metodě integrace podle Lawrence Berkeley National Laboratory’s WINDOW 4.1. Součinitel stínění (SC) a součinitel solárního tepelného zisku (SHGC) pro referenční izolační zasklívací dílec byly vypočítány při standardních předpokládaných letních podmínkách podle ASHRAE (teplota vnějšího prostředí 89 °F, teplota vnitřního prostředí 75 °C, rychlost větru 7,50 mil/h. (obrácení na návětmou stranu), solární zatížení 248,2 BTU/h.-ft², teplota oblohy 89 °F, emisivita oblohy 1,00). ”LSG” je zkratka pro poměr ”Light-to-Solar Gain” a je rovný poměru světelného činitele prostupu (vyjádřeného jako decimální zlomek) k součiniteli solárního tepelného zisku (SHGC). Jak bude zřejmé pro odborníka, je TSET celková sluneční energie prošlá v prostupu, TSER1 je celková sluneční energie odražená od strany s povlakem a TSER2 je celková sluneční energie odražená od strany bez povlaku.

V jednom provedení může povlak 14 zajistit hodnoty referenčního izolačního dílce (tj. hodnoty vypočítané pro povlak v referenčním izolačním zasklívacím dílci) následovně: propustnost světla (světelný činitel prostupu vyjádřený v procentech) referenčním dílcem od 40 do 70 %, jako 50 až 65 %, jako 50 až 60 %. Povlak může zajistit barvu v prostupu referenčním dílcem a* (a*T) v rozmezí od - 5 do -12, jako -7 až -11, jako -8 až -11, jako -9 až 10. Povlak může zajistit barvu v prostupu b* (b*T) v rozmezí od 0 do 5, jako 1 až 5, 2 až 5, jako 2,5 až 5, jako 3 až 5, jako 4 až 5. Povlak 14 může zajistit odrazivost světla (světelný činitel odrazu vyjádřený v procentech) na vnějším povrchu (Rext vis) v rozmezí od více než 0 do méně než 20 %, jako 5 až 15 %, jako 6 až 11%, jako 8 až 11 %, jako 8 až 10 %. Povlak 14 může zajistit barvu referenčního dílce v odrazu na vnějším povrchu a* (Rexta*) v rozmezí od -2 do -8, jako -2 až -7, jako -3 až -6, jako -3 až 5. Povlak může zajistit barvu z referenčního dílce v odrazu na vnějším povrchu b* (Rextb*) v rozmezí od 0 do -5, jako 0 až -4, jako 0 až -3, jako -1 až -3. Povlak může zajistit součinitel stínění referenčního dílce v rozmezí od 0,25 do 0,45, jako 0,3 až 0,4, jako 0,35 až 0,37, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,41, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,37, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,36, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,35, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,33, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,32, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,31. Povlak může

- 14CZ 307556 B6 zajistit součinitel solárního tepelného zisku referenčního dílce v rozmezí od 0,2 do 0,4, jako 0,3 až 0,4, jako 0,3 až 0,35, jako 0,3 až 0,32, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,36, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,35, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,33, jako o hodnotě menší nebo rovné

0,32, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,31.

Pro objasnění vynálezu slouží následující příklady, které však nejsou určené k omezování vynálezu na jejich detaily. Všechny části a procenta v následujících příkladech, jakož i v celém popisu, jsou hmotnostní podíly a procenta, pokud není uvedeno jinak.

Příklady uskutečnění vynálezu

V následujících příkladech byly povlaky naneseny přímým magnetronovým nanášením při použití systému Model No.ILS 1600 dodávaného Airco Temescal na tabuli z čirého skla o tloušťce 6 mm. Uváděné hodnoty schopnosti ovládání průchodu tepla odpovídají pouze hodnotám středu skla (COG, center-of-glass) a okrajové účinky vyplývající z distanční vložky a rámu nejsou zahrnuty. Propustnost světla a odraz světla na vnějším povrchu vyly měřeny při použití Lamda 9 Spektrofotometru a byly určeny při použití softwaru napodobujícího zasklení nebo zasklenou konstrukci (fenestration) WINDOW 4.1 od Law-rence Berkeley National Laboratory (LBNL). Emisivita byla určena měřeními používající infračervený spektrofotometr Emissivity Mattson Galaxy 5030 FTIR podle ASTM E-1585-93 s intervaly pro infračervenou integraci přes rozsah vlnových délek 5 až 40 mikrometrů. Hodnoty barvy jsou v soustavě CIELAB 1976 (L*, a*, b*) pro světlo Illuminant D65 a pozorovatele 10°. Uváděné solární vlastnosti odpovídají rozsahu vlnových délek dle WINDOW 4.1 od Lawrence Berkeley National Laboratory a (lichoběžníkové) metodě integrace. Odpor R-sheet je elektrický plošný odpor povlakovaného povrchu vzorku naměřený čtyřbodovým snímačem. Součinitel stínění (SC) a součinitel solárního tepelného zisku (SHGC) izolačního zasklívacího dílce byly vypočítány při standardních předpokládaných letních podmínkách podle ASHRAE (teplota vnějšího prostředí 89 °F, teplota vnitřního prostředí 75 C°, rychlost větru 7,50 mil/h (obrácení na návětmou stranu), solární zatížení 248,2 BTU/h.-ft², teplota oblohy 89 °F, emisivita oblohy 1,00). Pokud není uvedeno jinak, měla skleněná tabule s povlakem jmenovitou tloušťku 6 mm. Jelikož boční rozměry nemají žádný dopad na vlastnosti ve středu skla, nejsou ve vztahu k vlastnostem ve středu skla rozebírány.

Údaje vlastností izolačního zasklívacího dílce byly vypočítány z naměřených spektrálních vlastností povlaků pro referenční izolační zasklívací dílec” jak je popsán výše, při použití softwaru WINDOW 4.1 pro zasklení a zasklené konstrukce (fenestration), dostupného od Lawrence Berkeley National Laboratory.

Příklad 1

Vzorek 1 měl následující složení:

První oddělovací vrstva 22 mající dielektrický film z oxidu slitiny 54 % zinku a 46 % cínu (hmotnostních %), uložený na substrátu z čirého skla. Dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 34,1 nm (341 Á).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření, uložená na první oddělovací vrstvě, byla z kovového stříbra (Ag), přičemž vrstva stříbra měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 12,3 nm(123 Á).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 1,5 nm (15 Á), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro

- 15 CZ 307556 B6 infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 80,8 nm (808 Á) uloženou na příměrový film.

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag), mající tloušťku odhadovanou přibližně 17,2 nm (172 Á), uložená na dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 1,5 nm (15 Á), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 24,4 nm (244 Á); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 3 nm (30 Á), uložený na dielektrickém filmu.

Monolitická tabule s povlakem vzorku 1 měla vlastnosti, které jsou, mimo jiné, podrobně uvedeny v tabulce Tab. 3.

TAB. 3

Vzorek 1

Barva v prostupu

Barva v odrazu na povrchu s povlakem

Barva v odrazu na povrchu skla

L* a* b* L* a* b* L* a* b* 86,44-2,41 4,40 45,45 12,73 -4,67 44,39 -11,77 -12,40

Vzorek 1

Schopnost ovládání průchodu sluň, záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

30,55 53,45 31,84 0,035 1,9

Spektrofotometrické údaje vzorku 1 byly použity jako vstup do softwaru WINDOW 4.1 napodobujícího zasklení pro určení vypočítaných vlastností referenčního izolačního zasklívacího dílce v tab. 4. Označení s ”T”, jako a*T se týkají vlastnosti v prostupu a označení s ”R” se týkají vlastnosti v odrazu.

TAB. 4

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností

Vzorek 1

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule = 6 mm tl., SOLEXIA^R

- vnitřní tabule = 6 mm čiré

Povrch s povlakem: č. 3

Propustnost Vnější odraz světla (%) a*T b*T světla (%) a*Rext b*Rext

- 16CZ 307556 B6

53,7 -8,90 4,90 16,5 -13,00-1,80

Součinitel stínění

SC (bezrozm.)

0,36

Součinitel solár.

tepelného zisku

SHGC (bezrozm.)LSG

0,311,73

Příklad 2

Vzorek měl následující složení:

První oddělovací vrstva 22 mající dielektrický film z oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), o fyzické tloušťce odhadované přibližně 37,8 nm (378 Á), uložený na substrátu z čirého skla.

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření, uložená na dielektrickém filmu první oddělovací vrstvy, mající film z kovového stříbra (Ag), o fyzické tloušťce odhadované přibližně 9,3 nm (93 Á).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film z kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 1,5 nm (15 Á), uložený na první vrstvě odrazivé pro infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 73,9 nm (739 Á) uloženou na primerovém filmu.

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření obsahující kovové stříbro (Ag) měla tloušťku odhadovanou přibližně 11,4 nm (114 Á) a byla uložená na dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Třetí oddělovací vrstva 26 obsahovala příměrový film nanesený jako kovový titan (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 1,5 nm (15 Á), uložený na druhé vrstvě 18 odrazivé pro infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 72,9 nm (729 Á) uloženou na primerovém filmu třetí oddělovací vrstvy 26.

Třetí vrstva odrazivá pro infračervené záření obsahující kovové stříbro (Ag) měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 13,8 nm (138 Á) a byla uložená na dielektrickém filmu třetí oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala příměrový film nanesený jako kovový titan (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 1,5 nm (15 Á), uložený na třetí vrstvě odrazivé pro infračervené záření; dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 26,2 nm (262 Á); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 3 nm (30 Á), uložený na dielektrickém filmu nejvíce vnější oddělovací vrstvy 28.

Vzorek 2 měl vlastnosti podrobně uvedené v následujících tabulkách Tab. 5 a 6.

TAB. 5

Vzorek 2

Barva Barva v odrazu Barva v odrazu v prostupu na povrchu na povrchu s povlakem skla

- 17CZ 307556 B6

L* a* b* L*

84,49 -2,29 8,15 49,83 a* b* L* a* b*

-14,85 -10,77 48,16 -16,09 -19,34

Vzorek 2

Schopnost ovládání průchodu sluň, záření

TSET(%) 25,64

TSER1(%)

60,65

TSER2(%)

37,34

Emisivita 0,031

R-sheet (ohm/čtv.)

1,8

TAB. 6

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce spektrálních vlastností příkladu 2

Vzorek 2

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule = 6 mm tL, SOLEXIA^R

- vnitřní tabule = 6 mm čiré Povrch s povlakem: č. 3

Propustnost světla (%) a*T b*T

51,0 -8,60 8,14

Vnější odraz světla (%) a*Rext

18,4 -16,00 b*Rext -5,50

Součinitel stínění SC (bezrozm.)	Součinitel solár. tepelného zisku SHGC (bezrozm.) LSG
0,33	0,28 1,82

Příklad 3

Vzorek 3 měl následující složení:

První oddělovací vrstva 22 mající dielektrický film z oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu. Dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 33,6 nm (336 Á).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření, uložená na první oddělovací vrstvě, byla z kovového stříbra (Ag), přičemž vrstva stříbra měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 11,1 nm(lll Á).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 1,5 nm (15 Á), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 84,2 nm (842 Á) uloženou na příměrový film.

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag), mající tloušťku odhadovanou přibližně 16,1 nm (161 Á), uložená na dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

- 18 CZ 307556 B6

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala příměrový film z kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 1,5 nm (15 Á), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 24,5 nm (245 Á); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 3 nm (30 Á), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 3 měl vlastnosti podrobně uvedené v tabulkách Tab. 7 a Tab. 8.

TAB. 7

Vzorek 3

Barva v prostupu	Barva v odrazu	Barva v odrazu na povrchu skla L* a* b*
na povrchu s povlakem L* a*	b*
L* a*	b*
85,85 -2,63	1,03	42,79 -12,80	1,4	41,50 -15,49 -7,0

Vzorek 3

Schopnost ovládání průchodu sluň, záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

29,24 54,18 29,60 0,033 2,26

TAB. 8

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností příkladu 3

Vzorek 3

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce: - vnější tabule = 6 mm tl., S0LEXIA^R- vnitřní tabule = 6 mm čiré

Povrch s povlakem: č. 3

Propustnost	Vnější odraz
světla (%)	a*T	b*T	světla (%)	a*Rext	b*Rext
52,6	-8,90	2,05	15,4	-13,00	-1,18

Součinitel stínění	Součinitel solár.
SC (bezrozm.)	tepelného zisku SHGC (bezrozm.)	LSG
0,36	0,31	1,70

Příklad 4

Vzorek 4 měl složení:

- 19CZ 307556 B6

První oddělovací vrstva 22 mající dielektrický film z oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu. Dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 29,3 nm (293 Á).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 11,3 nm (113 Á).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 1,5 nm (15 Á), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 85,1 nm (851 Á) uloženou na primerový film.

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 19,7 nm (197 Á), uložená na dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 1,5 nm (15 Á), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 24,5 nm (245 Á); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 3 nm (30 Á), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 4 měl vlastnosti podrobně uvedené v tabulkách Tab. 9 a Tab. 10.

TAB. 9

Barva	Barva v odrazu	Barva v odrazu
v prostupu	na povrchu	na povrchu
	s povlakem	skla
L* a*	b* L* a* b*	L* a* b*
84,34 -3,63	2,43 51,22 -7,65 1,27	48,20 -15,21 -11,49

Vzorek 4

Schopnost ovládání průchodu sluň, záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisivita R-sheet (ohm čtv.)

25,26 60,97 32,76 0,031 1,89

TAB. 10

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností vzorku 4

Vzorek 4

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce: - vnější tabule = 6 mm tl. S0LEXIA^R- vnitřní tabule = 6 mm čiré

Povrch s povlakem: č. 3

Propustnost Vnější odraz

-20CZ 307556 B6 světla (%) a*T b*T světla (%) a*Rext b*Rext

49,1 -9,60 3,30 19,2 -12,00 1,28

Součinitel stínění SC (bezrozm.)

0,33

Součinitel solár.

tepelného zisku

SHGC (bezrozm.) LSG

0,28 1,75

Příklad 5

Vzorek 5 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 obsahovala dielektrický film z oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), uložený na 2,3 mm tlustém substrátu z čirého skla majícím tloušťku 2,5 mm. Dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 31,9 nm (319 Á).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 11,4 nm (114 Á).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film z kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 1,5 nm (15 Á), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 84,5 nm (845 Á) uloženou na primerový film.

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), mající tloušťku odhadovanou přibližně 17 nm (170 Á), byla uložená na dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 1,5 nm (15 Á), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 25,7 nm (257 Á); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 3 nm (30 Á), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 5 měl vlastnosti podrobně uvedené v tabulkách Tab. Ila Tab. 12.

TAB. 11

Vzorek 5

Barva	Barva v odrazu	Barva v odrazu
v prostupu	na povrchu	na povrchu
	s povlakem	skla
L* a* b*	L* a* b*	L* a* b*
87,59 -2,54 2,01	41,74 -10,82 -1,92	40,98 -12,68 -11,60

Vzorek 5

Schopnost ovládání průchodu sluň, záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

30,48 55,57 42,20 0,035 2,06

-21 CZ 307556 B6

TAB. 12

Vzorek 5

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce - vnější tabule = 6 mm tl., SOLEXIA^R- vnitřní tabule = 2,3 mm čiré Povrch s povlakem: č. 3

Propustnost světla (%) a*T b*T

55,3 -8,902,88

Vnější odraz světla (%) a*Rext

14,9 -12,00 b*Rext

-0,60

Součinitel stínění SC (bezrozm.)

0,36

Součinitel solár.

tepelného zisku

SHGC (bezrozm.)LSG

0,311,78

Příklad 6

Vzorek 6 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 obsahovala první dielektrický film z oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu majícím tloušťku okolo 2,3 mm, přičemž dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 24,0 nm (240 Á); dále druhý dielektrický film z oxidu slitiny 90% zinku: 10 % cínu (hmotnostních %), uložený na první dielektrické vrstvě, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 8 nm (80 Á), čímž se vytvořily dielektrické filmy mající kombinovanou tloušťku 32 nm (320 Á).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 2,5 nm (25 Á), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10% cínu (hmotnostních %) uložený na primerovém filmu film, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 8,4 nm (84 Á); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 67,6 nm (676 Á); třetí dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na druhé dielektrické vrstvě, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 8,4 nm (84 Á), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 84,4 nm (844 Á).

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 17 nm (170 Á), byla uložená na třetím dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

-22CZ 307556 B6

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala příměrový film z kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 2,5 nm (25 Á), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na příměrovém filmu nejvíce vnější oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 8,5 nm (85 Á); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 17,2 nm (172 Á), přičemž první a druhý dielektrický film měly kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 25,7 nm (257 Á); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 3 nm (30 Á), uložený na dielektrickém filmu.

Dílec z monolitického povlakovaného skla vzorku, mající boční rozměry přibližně 100 mm x 100 mm (4 x 4) a jmenovitou tloušťku 2,3 mm měl vlastnosti, jak jsou podrobně uvedeny v tabulkách Tab. 13 a 14 poté, co byl zahřátý ve skříňové peci (pec s pracovní teplotou 704 °C (1300 °F)) po dobu přibližně 3 minuty, poté byl vyjmut z pece a nechal se následně chladnout na teplotu okolního prostředí v okolním ovzduší. Boční rozměry vzorku 6 byly uvedeny proto, že vzorek byl tepelně zpracován a rozměry jsou důležité.

Vzorek 6 měl vlastnosti podrobně uvedené v tabulkách Tab. 13 a Tab. 14.

TAB. 13

Vzorek 6 (po ohřevu)

Barva	Barva v odrazu	Barva v odrazu
v prostupu	na povrchu	na povrchu
	s povlakem	skla
L* a* b*	L* a* b*	L* a* b*
89,60 -0,79 3,93	41,41 -12,04 0,80	39,83 -9,51 -10,76

Vzorek 6

Schopnost ovládání průchodu sluň, záření

TSET(%)	TSER1(%)	TSER2(%)	Emisivita	R-sheet (ohm/čtv.)
33,11	56,28	44,54	0,029	1,26

TAB. 14

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností příkladu 6 (po ohřevu)

Vzorek 6 (po ohřevu)

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule = 6 mm tl., SOLEXIA^R

- vnitřní tabule = 2,3 mm čiré

-23CZ 307556 B6

Povrch s povlakem: č. 3

Propustnost světla (%) a*T 58,8 -7,50	b*T 4,64	Vnější odraz světla (%) 14,9	a*Rext -12,00	b*Rext 0,90
Součinitel stínění		Součinitel solár.
SC (bezrozm.)		tepelného zisku
		SHGC (bezrozm.)	LSG
0,36		0,31	1,90

Příklad 7

Vzorek 7 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 měla první dielektrický film z oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu 100x100 mm (4”x4”) majícím tloušťku okolo 2,3 mm, přičemž dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 30,2 nm (302 Á); dále druhý dielektrický film z oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %), uložený na první dielektrické vrstvě, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 7,5 nm (75 Á), čímž se vytvořily dielektrické filmy mající kombinovanou tloušťku 37,7 nm (377 Á).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 9,3 nm (93 Á).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 2,5 nm (25 Á), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na příměrový film druhé oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 7,4 nm (74 Á); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 59,1 nm (591 Á); třetí dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na druhou dielektrickou vrstvu, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 7,4 nm (74 Á), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 73,9 nm (739 Á).

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 11,4 nm (114 Á), uložená na třetím dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Třetí oddělovací vrstva 26 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 2,5 nm (25 Á), uložený na filmu stříbra druhé vrstvy 18 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na příměrový film druhé oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 7,3 nm (73 Á); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 58,3 nm (583 Á), třetí dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku: 10% cínu (hmotnostních %) uložený na druhou dielektrickou vrstvu, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 7,3 nm (73 Á), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 72,9 nm (729 Á).

-24CZ 307556 B6

Třetí vrstva 20 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 13,8 nm (138 Á), uložená na třetím dielektrickém filmu třetí oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 2,5 nm (25 Á), uložený na třetí vrstvě odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na příměrovém filmu nejvíce vnější oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 8,7 nm (87 Á); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 17,5 nm (175 Á), přičemž první a druhý dielektrický film měly kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 26,2 nm (262 Á); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 3 nm (30 Á), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 7 měl vlastnosti podrobněji uvedené v tabulkách Tab. 15 a 16 poté co byl zahřátý ve skříňové peci (pec s pracovní teplotou 704 °C (1300 °F)) po dobu přibližně 3 minuty, poté byl vyjmut z pece a nechal se následně chladnout na teplotu okolního prostředí v okolním ovzduší.

TAB. 15

Barva	Barva v odrazu	Barva v odrazu
v prostupu	na povrchu	na povrchu
	s povlakem	skla
L* a* b*	L* a* b*	L* a* b*
90,13 -3,32 2,78	26,33 6,46 0,39	28,22 4,00 -1,85

Vzorek 7

Schopnost ovládání průchodu sluň, záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

32,59 53,28 40,66 0,027 1,13

TAB. 16

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností příkladu 7 (po ohřevu)

Vzorek 6 (po ohřevu)

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce: - vnější tabule = 6 mm tL, SOLEXIA^R- vnitřní tabule = 2,3 mm čiré

Povrch s povlakem: č. 3

Propustnost světla (%) a*T b*T

59,2 -9,60 3,66

Vnější odraz světla (%) a*Rext b*Rext

10,5 -1,80 -0,10

Součinitel stínění Součinitel solár.

SC (bezrozm.) tepelného zisku

-25 CZ 307556 B6

LSG

1,79

0,38

SHGC (bezrozm.) 0,33

Příklad 8

Vzorek 8 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 mající první dielektrický film z oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu majícím tloušťku okolo 6 mm, přičemž dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 25,7 nm (257 Á); dále druhý dielektrický film z oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %), uložený na první dielektrické vrstvě, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 6,4 nm 64 Á), čímž se vytvořily dielektrické filmy mající kombinovanou tloušťku 32,1 nm(321Á).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 11,9 nm (119 Á).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 2 nm (20 Á), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na příměrový film, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 9,2 nm (92 Á); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 63,2 nm (632 Á); třetí dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na druhou dielektrickou vrstvu, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 10,8 nm (108 Á), čímž se vytvořily tri dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 83,2 nm (832 Á).

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření z vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 17,6 nm (176 Á), uložená na třetím dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 2,0 nm (20 Á), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na příměrový film nejvíce vnější oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 7,2 nm (72 Á); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 13,4 nm (134 Á), přičemž první a druhý dielektrický film měly kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 20,6 nm (206 Á); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 4,4 nm (44 Á), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 8 měl vlastnosti uvedené v Tab. 17 a 18.

TAB. 17

Vzorek 8

Barva v prostupu

Barva v odrazu na povrchu

-26CZ 307556 B6

L* a* c* 87,50 -2,94 4,68 s povlakem L* a* 41,67 -9,28 skla b* L* a* b*

-2,29 41,34 -10,49 -13,35

Vzorek 8

Schopnost ovládání průchodu sluň, záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

29,62 56,70 33,78 0,031 1,55

TAB. 18

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností vzorku 8

Vzorek 8

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce: - vnější tabule = 6 mm tl., SOLEXIA^R- vnitřní tabule = 6 mm čiré

Povrch s povlakem: č. 3

Propustnost světla (%) aT bT 55,3 -9,20 5,25	Vnější odraz světla (%) aRext bRext 14,9 -11,00 -0,70
Součinitel stínění SC (bezrozm.)	Součinitel solár. tepelného zisku SHGC (bezrozm.) LSG
0,36	0,31 1,78

Příklad 9

Vzorek 9 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 mající první dielektrický film z oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu majícím tloušťku okolo 6 mm, přičemž dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 28,6 nm (286 Á); dále druhý dielektrický film z oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %), uložený na první dielektrické vrstvě, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 6,7 nm (67 Á), čímž se vytvořily dielektrické filmy mající kombinovanou tloušťku 35,3 nm (353 Á).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 10,9 nm (109 Á).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film z kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 2,0 nm (20 Á), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na příměrovém filmu, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 9,4 nm (94 Á); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film

-27CZ 307556 B6 měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 64,8 nm (648 Á); třetí dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na druhé dielektrické vrstvě, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 11,1 nm (111 Á), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 85,2 nm 852 Á).

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření z vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 18,2 nm (182 Á), uložená na třetím dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 2,0 nm (20 Á), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na příměrovém filmu nejvíce vnější oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 7,5 nm (75 Á); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 13,9 nm (139 Á), přičemž první a druhý dielektrický film měly kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 21,4 nm (214 Á); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 4,4 nm (44 Á), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 9 měl vlastnosti uvedené v tabulkách Tab. 19 a 20

TAB. 19

Vzorek 9

Barva	Barva v odrazu	Barva v odrazu
v prostupu	na povrchu s povlakem	na povrchu skla
L* a* b*	L* a* b*	L* a* b*
87,23 -4,36 5,11	44,35 -1,44 -1,32	43,52 -5,60 -12,58

Vzorek 9

Schopnost ovládání průchodu sluň, záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

29,55 57,6 33,88 0,025 1,58

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností vzorku 9

Vzorek 9

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule = 6 mm tl., SOLEXIA^R

- vnitřní tabule = 6 mm čiré Povrch s povlakem: č. 3

Propustnost	Vnější odraz
světla (%)	a*T	b*T	světla (%)	a*Rext	b*Rext
54,9	-10,00	5,66	16,0	-7,20	-0,20

-28CZ 307556 B6

Součinitel stínění

SC (bezrozm.)

Součinitel solár. tepelného zisku SHGC (bezrozm.)

0,35

0,30

LSG 1,83

Příklad 10

Vzorek 10 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 mající první dielektrický film z oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu tloušťky přibližně 6 mm, přičemž dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 39,0 nm (390 Á); dále druhý dielektrický film z oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %), uložený na první dielektrické vrstvě, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 10,4 nm (104 Á), čímž se vytvořily dielektrické filmy mající kombinovanou tloušťku 49,4 nm (494 Á).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 10,6 nm (106 Á).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 2,0 nm (20 Á), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na příměrové, filmu druhé oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 9,7 nm (97 Á); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 55,1 nm (551Á); třetí dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na druhou dielektrickou vrstvu, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 9,7 nm (97 Á), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 74,4 nm (744 Á).

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 12,4 nm (124 Á), uložená na třetím dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Třetí oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 2,0 nm (20 Á), uložený na filmu stříbra druhé vrstvy 18 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na příměrový film druhé oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 9,9 nm (99 Á); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 56,5 nm (565 Á); třetí dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na druhou dielektrickou vrstvu, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 9,9 nm (99 Á ), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 76,4 nm (764 Á).

Třetí vrstva 20 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 18,1 nm (181 Á), uložená na třetím dielektrickém filmu třetí oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 2,0 nm (20 Á), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90 % zinku: 10 % cínu (hmotnostních %) uložený na

-29CZ 307556 B6 primerovém filmu nejvíce vnější oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 9,3 nm (93 Á ); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54 % zinku: 46 % cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 21,7 nm (217 Á), přičemž první a druhý dielektrický film měly kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 31,0 nm (310 Á); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 4,6 nm (46 Á), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 10 měl vlastnosti podrobněji uvedené v Tab. 21 a 22.

TAB. 21

Vzorek 10

Barva	Barva v odrazu	Barva v odrazu
v prostupu	na povrchu	na povrchu
	s povlakem	skla
L* a*	b* L* a* b*	L* a* b*
85,57 -4,44	1,94 34,05 -1,93 0,47	37,35 -6,00 -1,96

Vzorek 10

Schopnost ovládání průchodu sluň, záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%)

25,17 57,82 33,05

Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

0,026 1,06

TAB. 22

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností příkladu 10 na substrátu z čirého skla tl. 6 mm

Vzorek 10

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule = 6 mm tl., S0LEXIA^R

- vnitřní tabule = 6 mm čiré Povrch s povlakem: č. 3

Propustnost světla (%) a*T b*T

51,9 -10,00 2,85

Vnější odraz světla (%) a*Rext

12,5 -5,70 b*Rext 0,64

Součinitel stínění

SC (bezrozm.)

0,35

Součinitel solár.

tepelného zisku

SHGC (bezrozm.) LSG

0,30 1,73

Příklad 11

Vzorky 11 až 13 měly vrstvovou strukturu uvedenou v tabulce Tab. 23 a vrstvy byly naneseny na substrátu z čirého skla tl. 6 mm.

-30CZ 307556 B6

Zn₂SnO₄	ZnO	ZnO	Zn₂SnO.
	základ.	základ.	spodní	spodní	spodní	spodní
	povlak.	povlak.	Ag	Ti	střední	střední
	složka	složka		primer	povlak.	povlak.
Vz. č.	(nm)	(nm)	(nm)	(nm)	složka	složka
					(nm)	(nm)
11	33,0	14,6	12,2	1,1	12,1	49,3
12	32,3	16,1	12,4	2,1	11,4	49,2
13	29,1	13,7	12,2	1,1	12,1	49,3
	ZnO			ZnO	Zn₂SnO₄	ZnO
	spodní	střední	střední	horní	horní	’’horní
	střední	Ag	Ti	střední	střední	střední
	povlak.		primer	povlak.	povlak.	povlak.
	složka	(nm)	(nm)	složka	složka	složka
Vz. č.	(nm)			(nm)	(nm)	(nm)
11	12,1	13,9	1,2	11,2	51,1	11,5
12	12,1	14,3	2,2	10,7	50,7	11,1
13	12,1	13,9	1,2	10,8	50,4	11,5
		horní	ZnO	Zn₂SnO₄	TÍO₂
	horní	Ti	horní	horní	vrchní
	Ag	primer	povlak.	povlak.	povlak
	(nm)	(nm)	složka	složka	(nm)
Vz. č.			(nm)	(nm)
11	16,9	1,1	10,8	21,4	3,7
12	16,4	1,9	10,3	21,2	3,4
13	10,0	1,1	10,0	21,4	3,7

Vzorky 11 až 13 zajistily spektrální vlastnosti, uvedené v tabulce Tab. 24 pro tabuli s povlakem. Vypočítané vlastnosti referenčního izolačního zasklívacího dílce pro vzorky 11 až 13 jsou uvedeny v tabulce Tab. 25.

TAB. 24

Vz. č. č.	Barva v prostupu	Barva v odrazu na povrchu s povlakem LR _aR	b*R	Barva v odrazu na povrchu skla LR aR b*R
_lt _aT	b*T
11	87,23 -4,67	2,62	27,21 -4,82	-5,52	32,97 -4,35 -4,17
12	89,79 -2,86	1,93	27,21 -5,20	-5,00	31,99 -5,19 -3,96
13	87,36 -5,10	1,73	24,69 -2,16	-2,13	31,03 -2,93 -1,33
Vz. č.	Schopnost ovládání průchodu sluň, záření TSET(%) TSER1(%)	TSER(2)	Emisivita	R-sheet
11	26,66	55,69	35,34	0,030	(ohm/čtv.) 1,18
12	29,37	56,88	35,29	0,012	0,85

-31 CZ 307556 B6

26,69 55,58 35,18 0,031 1,19

TSET = celkový prostup sluneční energie

TSER1 = celkový odraz sluneční energie od povrchu s povlakem

TSER2 = celkový odraz sluneční energie od povrchu skla bez povlaku R-sheet = plošný odpor

TAB. 25

Vz. č.	Tvis (%)	a*T	b*T	Rext_vis Rext_a* (%)	Rext_b*	sc	SHGC	LSG poměr
11	54,4	-11,00 3,45	10,6 -6,10	-2,00	0,36	0,31	1,74
12	58,7	-9,20	2,90	10,6 -6,40	-2,00	0,36	0,31	1,88
13	54,6	-11,00 2,71	10,1 -4,90	-1,00	0,37	0,32	1,73

Jak je možno odvodit, je možné použitím výše uvedeného celkového řešení povlakového souvrství získat další estetické vlastnosti a funkční vlastnosti z hlediska ovládání průchodu slunečního záření. Například mohou být použity izolační zasklívací dílce používající povlaky podle vynálezu s různými typy skel. Například a bez omezení vynálezu je možné použít skla, které omezuje prostup ultrafialové energie, podobného jako je sklo dodávané PPG Industries lne. pod obchodní známkou Solargreen, nebo modře zbarveného skla například typu prodávaného PPG Industries lne. pod obchodní známkou Azurlite, skla majícího nízký prostup, jako je například sklo dodávané PPG Industries pod obchodní známkou Solarbronze a typu prodávaného společností Pilkington-LOF pod obchodní známkou BlueGreen.

Jak bude zřejmé, jsou výše uvedený rozbor a příklady míněny pouze pro objasnění provedení vynálezu a vynález se na ně neomezuje.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci, obsahující substrát a povlak vytvořený přes alespoň část substrátu, přičemž povlak obsahuje:

první oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu;

první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes první oddělovací vrstvu;

druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření;

druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu;

třetí oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření, přičemž třetí oddělovací vrstva obsahuje první vrstvu oxidu zinečnatého, vrstvu cíničitanu zinečnatého uloženou přes první vrstvu oxidu zinečnatého, a druhou vrstvu oxidu zinečnatého uloženou přes vrstvu cíničitanu zinečnatého, přičemž vrstvy oxidu zinečnatého mají každá tloušťku v rozmezí od 7,5 do 20 nm a vrstva cíničitanu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 30 do 100 nm; a třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes třetí oddělovací vrstvu;

přičemž substrát s povlakem je určen pro použití jako první tabule nebo druhá tabule v izolačním dílci obsahujícím první tabuli vymezující vnější povrch první tabule neboli povrch č. 1 a vnitřní povrch první tabule neboli povrch č. 2, a nejméně jednu druhou tabuli vymezující vnější povrch druhé tabule neboli povrch č. 3 a vnitřní povrch druhé tabule neboli povrch č. 4, přičemž první tabule je vnější tabule izolačního zasklívacího dílce, když je zasklívací dílec osazen na místě

-32CZ 307556 B6 určení a druhá tabule leží směrem dovnitř od první neboli vnější tabule, přičemž v izolačním zasklívacím dílci je povlak povlečeného substrátu uložen na vnitřním povrchu první tabule nebo na vnějším povrchu druhé tabule.
2. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že oddělovací vrstvy obsahují nejméně jeden materiál zvolený ze skupiny sestávající z oxidů kovů, oxidů slitin kovů, dotovaných oxidů kovů, nitridů, oxynitridů a jejich směsí.
3. Výrobek podle nároku 2, vyznačený tím, že oddělovací vrstvy obsahují nejméně jeden oxid kovu zvolený ze skupiny sestávající z oxidů zinku, titanu, hafnia, zirkonia, niobu, bismutu, india, cínu a jejich směsí.
4. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že vrstvy odrazivé pro infračervené záření obsahují nejméně jeden kov zvolený ze skupiny sestávající ze zlata, mědi, stříbra nebo jejich směsí, slitin nebo kombinací.
5. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že první oddělovací vrstva obsahuje vrstvu oxidu zinečnatého, uloženou přes vrstvu cíničitanu zinečnatého.
6. Výrobek podle nároku 5, vyznačený tím, že vrstva oxidu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 10 do 20 nm.
7. Výrobek podle nároku 6, vyznačený tím, že vrstva cíničitanu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 25 do 4 0 nm.
8. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že první vrstva odrazivá pro infračervené záření má tloušťku v rozmezí od 10 do 15 nm.
9. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že druhá oddělovací vrstva obsahuje první vrstvu oxidu zinečnatého, vrstvu cíničitanu zinečnatého uloženou přes první vrstvu oxidu zinečnatého a druhou vrstvu oxidu zinečnatého, uloženou přes vrstvu cíničitanu zinečnatého.
10. Výrobek podle nároku 9, vyznačený tím, že první vrstva oxidu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 10 do 15 nm, vrstva cíničitanu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 20 do 50 nm a druhá vrstva oxidu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 10 do 15 nm.
11. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že druhá vrstva odrazivá pro infračervené záření má tloušťku v rozmezí od 10 do 15 nm.
12. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že vrstvy oxidu zinečnatého mají každá tloušťku od 10 do 15 nm.
13. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že vrstva cíničitanu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 45 do 55 nm.
14. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že třetí vrstva odrazivá pro infračervené záření má tloušťku od 14 do 18 nm.
15. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že obsahuje čtvrtou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření.
16. Výrobek podle nároku 15, vyznačený tím, že čtvrtá vrstva obsahuje vrstvu cíničitanu zinečnatého, uloženou přes vrstvu oxidu zinečnatého.

-33 CZ 307556 B6
17. Výrobek podle nároku 16, vyznačený tím, že vrstva cíničitanu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 15 do 25 nm.
18. Výrobek podle nároku 16, vyznačený tím, že vrstva oxidu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 8 do 12 nm.
19. Výrobek podle nároku 15, vyznačený tím, že obsahuje vrstvu ochranného vrchního povlaku, uloženou přes čtvrtou oddělovací vrstvu a obsahující oxid titaničitý, mající tloušťku v rozmezí od 2 do 5 nm.
20. Izolační zasklívací dílec obsahující první tabuli vymezující vnější povrch první tabule neboli povrch č. 1 a vnitřní povrch první tabule neboli povrch č. 2, a nejméně jednu druhou tabuli vymezující vnější povrch druhé tabule neboli povrch č. 3 a vnitřní povrch druhé tabule neboli povrch č. 4, vyznačující se tím, že izolační dílec obsahuje výrobek podle kteréhokoli z nároků 1 až 19, přičemž povlak je vytvořen přes alespoň část vnitřního povrchu první tabule neboli povrchu č. 2 nebo vnějšího povrchu druhé tabule neboli povrchu č. 3.
21. Izolační zasklívací dílec podle nároku 20, vyznačující se tím, že povlak je vytvořený na vnějším povrchu druhé tabule neboli povrchu č. 3.
22. Izolační zasklívací dílec podle nároku 20 nebo 21, vyznačený tím, že má referenční propustnost viditelného světla v rozmezí od 50 do 60 %.
23. Izolační zasklívací dílec podle nároku 20 nebo 21, vyznačený tím, že má v prostupu referenční souřadnicovou hodnotu a* (a*T) v rozmezí od -5 do -12.
24. Izolační zasklívací dílec podle nároku 20 nebo 21, vyznačený tím, že má v prostupu referenční souřadnicovou hodnotu b* (b*T) v rozmezí od 0 do 5.
25. Izolační zasklívací dílec podle nároku 20 nebo 21, vyznačený tím, že má referenční odrazivost viditelného světla na vnějším povrchu (Rext vis) v rozmezí od 5 do 15 %.
26. Izolační zasklívací dílec podle nároku 20 nebo 21, vyznačený tím, že má v odrazu na vnějším povrchu referenční souřadnicovou hodnotu a* (Rexta*) v rozmezí od -2 do -10.
27. Izolační zasklívací dílec podle nároku 20 nebo 21, vyznačený tím, že má v odrazu na vnějším povrchu referenční souřadnicovou hodnotu b* (Rextb*) v rozmezí od -0 do -5.
28. Izolační zasklívací dílec podle nároku 20 nebo 21, vyznačený tím, že má referenční součinitel stínění nižší než 0,41.
29. Izolační zasklívací dílec podle nároku 20 nebo 21, vyznačený tím, že má referenční součinitel solárního tepelného zisku nižší než 0,36.