CZ20041076A3 - Výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci a izolační zasklívací dílec obsahující tabuli s povlakem - Google Patents

Description

Výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci a izolační zasklívací dílec obsahující tabuli s povlakem

Tato přihláška nárokuje práva z provizorní patentové přihlášky USA č.60/377 783 podané 3.5.2002, na kterou se zde celou odvoláváme jako součást tohoto spisu.

Oblast techniky

Vynález se týká obecně povlaků pro ovládání průchodu slunečního záření (solar control coatings) a konkrétněji povlaku, který má vlastnosti ovládání průchodu slunečního záření a spektrální vlastnosti uzpůsobitelné pro použití na jiném povrchu než na vnitřním povrchu vnější tabule (povrchu č.2) vícetabulového izolačního zasklívacího dílce.

Dosavadní stav techniky

Vícetabulové izolační zasklívací dílce, mající dvě nebo více skleněných tabulí, umístěných s vzájemnými odstupy, se stávají průmyslovým standardem pro bytové a občanské stavby v zeměpisných oblastech s chladným až studeným podnebím, například podnebím vyznačujícím se ročními obdobími vyžadujícími rozsáhlá údobí, kdy je třeba topit. Izolační zasklívací dílec má zlepšené tepelně izolační vlastnosti vůči oknům s jednoduchým zasklením, a to vzhledem k jeho zmenšenému přenos tepla vedením a přestupem ve srovnání s běžným oknem. Až do poměrně nedávné doby však nebylo použití izolačních dílců oblíbené v zeměpisných oblastech s teplým až horkým podnebím, například klimatem vyznačujícím se ročními obdobími vyžadujícími rozsáhlá období, kdy je třeba provozovat klimatizaci, protože primární funkční vlastnost, vyžadovaná od oken v těchto oblastech, je snížení tepelné zátěže slunečním zářením a ne izolační hodnota.

-2>··· ·«

• · ···

Během několika minulých dekád byla na trh zavedena skla s povlaky pro ovládání průchodu slunečního záření. Takovými skly s povlaky pro ovládání průchodu slunečního záření se dosahuje významných úrovní snížení sluneční tepelné zátěže snížením množství sluneční energie (ve viditelné a/nebo blízké infračervené části elektromagnetického spektra), které je přímo propouštěno sklem s povlakem, často absorpcí velkých částí dopadající energie a/nebo odrážením velkých částí viditelného světla. V nedávnější době se došlo k poznatku, že určité vysoce účinné povlaky s nízkou emisivitou na bázi stříbra také vykazují významnou míru funkční vlastnosti zajištující ovládání průchodu slunečního záření, a to přídavně k jejím velmi dobrým tepelně izolačním vlastnostem. Taková skla s povlakem pro ovládání průchodu slunečního záření, na bázi stříbra a s nízkou emisivitou, se nyní stávají čím dál tím oblíbenější nejen v podnebích vyznačujícími se dlouhými topnými sezónami (vzhledem k jejich nízké emisivitě a tepelně izolační schopnosti), ale také v podnebích vyznačujícím se dlouhými obdobími chlazení, jako jsou jižní, jihovýchodní a jihozápadní části Spojených států vzhledem k jejich schopnostem ovládání průchodu slunečního záření.

V současné době se v technice zasklívání požaduje mít k dispozici okenní systémy, které mají přídavné funkční vlastnosti kromě tepelné izolace a/nebo schopnosti ovládání průchodu slunečního záření (dále označované jako funkční vlastnosti pro ovládání průchodu tepla). Příklady takových požadovaných funkčních vlastností zahrnují estetické vlastnosti, bezpečnost a snadnost čištění. Například mohou architekti požadovat zajištění širokého rozsahu barev pro izolační zasklívací dílce pro zlepšení estetického vzhledu budov. Pro dosažení tohoto cíle mohou být jako vnější tabule izo-3···· ·« ·· ·· lačních zasklívacích dílců použity barevné nebo tónované skleněné tabule. Pro zajištění vlastností ovládání průchodu slunečního záření může být povlak pro ovládání průchodu slunečního záření může být uložen na vnitřní povrch vnější tónované skleněné tabule (povrch č.2 izolačního zasklívacího dílce). Příklad jednoho vhodného povlaku pro ovládání průchodu slunečního záření je dodáván společností PPG Industries, lne. pod zapsanou ochrannou známkou Solarban^R 60. Povlak Solarban^R 60, který obsahuje dva filmy stříbra odrážející infračervené záření, je popsán v patentovém spisu USA č.5 821 001.

I když tato standardní praxe vytváření povlaku pro ovládání průchodu slunečního záření na vnitřním povrchu tónované skleněné tabule (povrchu č.2 izolačního zasklívacího dílce) přináší přijatelné izolační zasklívací dílce, existují určité nevýhody povlakování tabulí z barevně tónovaného skla. Například se barevně tónovaná skla nevyrábějí tak často jako čiré sklo a nemusí proto být tak snadno dostupná pro povlakování, jestliže si architekt přeje konkrétní barvu pro vnější tabuli izolačního zasklívacího dílce v krátké lhůtě. K tomu přistupuje to, že jestliže jsou tónovaná skla uložena ve stohu na sobě před vytvářením povlaku, může se u barevně tónovaného skla může vyvinout během skladování poškození nebo koroze. Taková koroze nemusí být patrná, dokud není barevně tónované sklo opatřeno povlakem, a může vést k tomu, že povlak vypadá mramorovaný, má skvrny nebo je jinak nepřijatelný.

Jeden ze způsobů, jak zohlednit výše uvedené nevýhody je, že se povlak pro ovládání průchodu slunečního záření ukládá na vnitřní tabuli izolačního dvojskla, jehož vnější tabule je z nepovlakovaného tónovaného skla. Patentový spis

-4• · -·· · ·· ^J · · • . ·...

• ··· ·

USA č.5 059 458 popisuje izolační dvousklo, mající vnější tabuli z tónovaného skla a vnitřní tabuli z čirého skla, kde na vnějším povrchu tabule z čirého skla je vrstva stříbra. Toto řešení má však určité nevýhody. Například použití běžného povlaku pro ovládání průchodu slunečního záření na povrchu č.3 izolačního zasklívacího dílce (t.j. vnějším povrchu vnitřní skleněné tabule dvoutabulového izolačního dílce neboli dvouskla) přináší odlišnou schopnost ovládání průchodu u slunečního záření celého izolačního zasklívacího dílce než když je povlak na jeho povrchu č.2 (přičemž všechny ostatní faktory zůstávají stejné). Konkrétně má uložení povlaku pro ovládání průchodu slunečního záření na povrchu č.3 místo na povrchu č.2 za následek relativní zvýšení součinitele stínění a relativní zvýšení součinitele solárního tepelného zisku.

Například pro referenční izolační zasklívací dílec (definovaný níže) může běžný povlak Solarban^R na povrchu č.2 vést k propustnosti světla (světelnému činiteli prostupu vyjádřenému v procentech) 60%, vnějšímu odrazu světla (světelnému činiteli odrazu vyjádřenému v procentech) 9 až 10%, součiniteli stínění (letní podmínky ASHRAE) od 0,35 do 0,36, a součiniteli solárního tepelného zisku (letní podmínky ASHRAE) 0,30 až 0,31. Přemístění povlaku Solarban^R 60 na povrch č.3 mění vlastnosti izolačního zasklívacího dílce na propustnost světla (světelný činitel prostupu vyjádřený v procentech) 60%, odraz světla (světelný činitel odrazu vyjádřený v procentech) na vnějším povrchu 11%, součinitel stínění (letní podmínky ASHRAE) 0,41 a součinitel solárního tepelného zisku (letní podmínky ASHRAE) 0,36.

Vlastnosti povlaku Solarban¹' 60 byly v oblasti izolačních zasklívacích dílců dobře přijaty. Proto by bylo vý-5·· ·

hodné zajistit povlak, například povlak pro ovládání průchodu slunečního záření (solar control coating), který by byl použit na pvrchu vnitřní tabule izolačního zasklívacího dílce (např. povrchu č.3 u izolačního zasklívacího dílce ve formě dvouskla), který by zajistil podobné ovládání průchodu slunečního záření a/nebo estetické vlastnosti jako v případě povlaku Solarban^R 60 na povrchu č.2 izolačního zasklívacího dílce, aby se řešily alespoň některé z výše probíraných problémů.

Podstata vynálezu.

Jedním předmětem vynálezu je povlak na čirém skle, které by mělo být zaskleno ve vnitřní poloze izolačního zasklívacího dílce ve formě dvouskla, a povlakem na povrchu č.3 tak, že když se kombinuje s nepovlakovaným barevně tónovaným nebo čirým vnějším dílem (tabulí) v izolačním zasklívacím dílci, bude mít izolační zasklívací dílec estetické vlastnosti a schopnost ovládání průchodu tepla (thermal management performance), které jsou podobné ne-li shodné jako u izolačních zasklívacích dílců používajících běžného povlaku pro ovládání průchodu slunečního záření na povrchu č.2 skleněné tabule z čirého nebo barevně tónovaného skla. Jak bude zřejmé, vynález se na toto neomezuje. Konkrétněji, a bez omezení vynálezu, mohou být povlakované skleněné substráty podle vynálezu použity jako vnější tabule izolačního zasklívacího dílce (t.j. s povlakem pro ovládání průchodu tepla podle vynálezu v orientaci plochy č.2), jsou-li výsledné estetické vlastnosti a schopnost ovládání průchodu tepla takového uspořádání izolačního zasklívacího dílce přijatelné pro konkrétní použití.

Výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci obsahuje substrát a povlak vytvořený přes alespoň část substrátu. Povlak může obsahovat první oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu první dielektrickou vrstvu, první vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes první oddělovací vrstvu, druhou oddělovací vrstvu uloženou obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu, třetí oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření, a třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes třetí oddělovací vrstvu. Povlak může být po osazení uložen na povrchu č.2 nebo č.3 izolačního zasklívacího dílce.

Jiný výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci může obsahovat substrát a povlak vytvořený přes alespoň část substrátu. Povlak může obsahovat první oddělovací vrstvu, obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu, první vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes první oddělovací vrstvu, druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu vytvořenou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, a druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu. Povlak může být po osazení uložen na povrchu č.2 a č.3 izolačního zasklívacího dílce. Povlak může zajistit referenční součinitel solárního tepelného zisku menší nebo rovný 0,35.

Izolační zasklívací dílec obsahuje první tabuli vymezující povrchy č.l a č.2 a nejméně jednu druhou tabuli vymezující povrchy č.3 a č.4, přičemž povlak je vytvořen přes alespoň část povrchu č.2 nebo č.3. Povlak může obsahovat první oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu první die-7• · lektrickou vrstvu, první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes první oddělovací vrstvu, druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu, třetí oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření, a třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes třetí oddělovací vrstvu.

Jiný izolační zasklívací dílec obsahuje první tabuli vymezující povrch č.l a povrch č.2, nejméně jednu druhou tabuli vymezující povrch č.3 a č.4, a povlak vytvořený přes alespoň část povrchu #2 nebo #3. Povlak může obsahovat první oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu první dielektrickou vrstvu, první vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes první oddělovací vrstvu, druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, a druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu. Povlak může zajistit referenční součinitel solárního tepelného zisku menší nebo rovný 0,35.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l řez (který není v měřítku) povlakovaným výrobkem majícím znaky vynálezu, znázorněný v bočním pohledu, a obr.2 řez (který není v měřítku) izolačním zasklívacím dílcem majícím znaky vynálezu, znázorněný v bočním pohledu.

-8• ·

Podrobný popis a příklady provedení vynálezu

V následujícím popisu se prostorové a směrové termíny, jako levý, pravý, vnitřní, vnější, nad, pod, horní, dolní apod. vztahují k vynálezu, jak je znázorněn ve výkresech. Rozumí se však, že vynález může zaujímat různé alternativní orientace a tyto termíny proto nemohou být považovány za omezující. Všem číselným údajům vyjadřujícím rozměry, fyzikální vlastnosti, parametry zpracovávání, množství složek, reakční podmínky apod., použité v popisu a nárocích, je dále třeba rozumět tak, že mohou být obměňovány v mezích termínu okolo nebo přibližně. Pokud není uveden opak, mohou se tak číselné hodnoty uváděné v následujícím popisu a patentových nárocích měnit v závislosti na požadovaných vlastnostech, jejichž dosažení je sledováno vynálezem. Minimálně, a nikoliv jako snaha omezit použití doktríny ekvivalentů pro rozsah patentových nároků, by měla být každá číselná hodnota minimálně uvažována z hlediska hodnoty významných číslic a při použití obvyklých zaokrouhlovacích technik. Kromě toho je třeba všechna zde uváděná rozmezí chápat tak, že zahrnují počáteční a koncové hodnoty rozmezí a všechny v nich obsažené podrozsahy. Například uváděný rozsah 1 až 10 je třeba uvažovat tak, že zahrnuje všechny podrozsahy mezi (a včetně) minimální hodnotou 1 a maximální hodnotou 10, t.j. všechny podrozsahy začínající minimální hodnotou 1 nebo vyšší a končící maximální hodnotou 10 nebo nižší, například 5,5 až 10.

Termíny vytvořený přes nebo uložený přes znamenají vytvořený nebo uložený nikoli nezbytně v dotyku s povrchem. Například povlaková vrstva vytvořená přes substrát nevylučuje přítomnost jedné nebo více povlakových vrstev nebo filmů stejného nebo odlišného složení, umístěných na substrátu mezi vrstvou vytvářeného povlaku a substrátem. Všech-9···· «

» ··· ny spisy, na které se zde odvoláváme, jsou uvažovány jako zahrnuté do tohoto pojednání formou odvolávky v jejich celku. Pokud není uvedeno jinak, znamená světelná nebo viditelná oblast pásmo vlnových délek od 380 nm do 780 nm, infračervená (IR) oblast pásmo vlnových délek od 780 nm do 100 000 nm, a ultrafialová oblast pásmo vlnových délek od 300 do 380 nm.

Termín optická tloušůka znamená součin indexu lomu materiálu (bezrozměrný), vztahujícího se k přibližně 550 nm ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, a fyzické tloušůky vrstvy v angstrómech (Á). Termín povlak pro ovládání průchodu slunečního záření (solar control coating) znamená povlak, který ovlivňuje solární vlastnosti výrobku s povlakem, jako je, avšak aniž by na to měl být povlak omezen, součinitel stínění a/nebo emisivita a/nebo podíl slunečního záření odražený a/nebo absorbovaný a/nebo propouštěný výrobkem s povlakem, například absorpce nebo odraz v infračerveném nebo ultrafialovém pásmu. Povlak pro ovládání průchodu slunečního záření může blokovat, absorbovat nebo filtrovat zvolené části slunečního spektra, jako viditelného spektra, aniž by se však účinky na to omezovaly.

Nejprve bude popsán příkladný povlak a po té bude popsáno použití povlaku v dvoutabulovém izolačním zasklívacím dílci. Rozumí se však, že vynález není omezen na použití v dvoutabulových izolačních zasklívacích dílcích, ale že může být používán například u jednotabulových oken nebo vícetabulových izolačních zasklívacích dílců majících tři nebo více tabulí.

Na obr.l je znázorněn příkladný výrobek 10 s povlakem, mající znaky vynálezu. Výrobek 10 s povlakem obsahuje — 10— ···· ··»♦ substrát 12, mající povlak 14.

V širokém provedení vynálezu může být substrát z jakéhokoli požadovaného materiálu majícího jakékoli požadované vlastnosti, jako neprůhledný, průsvitný nebo transparentní pro viditelné světlo. Pod pojmem transparentní se rozumí jako mající propustnost viditelného světla substrátem (světelný činitel prostupu vyjádřený v procentech) větší než 0% až po 100%. Alternativně může být substrát průsvitný nebo neprůhledný. Pod pojmem průsvitný se rozumí, že umožňuje elektromagnetické energii (například viditelnému světlu) procházet substrátem, ale že rozptyluje tuto energii, takže předměty na straně substrátu opačné vůči pozorovateli nejsou zřetelně viditelné. Pod pojmem neprůhledný se rozumí, že má propustnost viditelného světla 0%.

Příklady vhodných substrátů zahrnují, aniž by však toto znamenalo omezení, plastové substráty (jako akrylové polymery, jako polyakryláty, polyalkylmethakryláty, jako polymethylmethakryláty, polyethylmethakryláty, polypropylmethakryláty apod., polyuretany, polykarbonáty, polyalkyltereftaláty, jako polyethylentereftalát (PET), polypropylentereftaláty, polybutylentereftaláty apod., polymery obsahující polysiloxan, nebo kopolymery a jakékoli monomery pro jejich přípravu, nebo jakékoli jejich směsi), kovové substráty, jako, aniž by to však znamenalo omezení, pokovená jako pozinkovaná ocel, nerezavějící ocel a hliník; keramické substráty; substráty z pálené hlíny jako materiály pro dlaždice a obkladačky (tile substrates); skleněné substráty; nebo směsi a kombinace kterýchkoli z uvedených.

Například může být substrát běžné nezbarvené sodno-vápenato-křemičité sklo, t.j. čiré sklo, nebo může

-11být probarvené nebo jinak zbarvené sklo, borosilikátové sklo, olovnaté sklo, tvrzené, netvrzené chlazené nebo tepelně zpevněné sklo. Sklo může být jakéhokoli typu, jako běžné sklo float nebo ploché sklo, a může mít jakékoli jiné složení mající jakékoli optické vlastnosti, například jakoukoli hodnotu propustnosti viditelného záření, propustnosti pro ultrafialové záření, a/nebo celkové propustnosti sluneční energie. Typy skla vhodné pro realizaci vynálezu jsou popsány například, aniž by to však bylo uvažováno jako omezující, v patentech USA č.4 746 347, 4 792 536, 5 240 886, 5 385 872 a 5 393 593.

Dále může být substrát čirý plastový a/nebo polymerový substrát s povlakem podle vynálezu uloženým na povrchu substrátu. Kromě toho může být povlakové souvrství podle vynálezu uloženo na polymerový nebo plastový pás nebo tenkou folii, který/která může být zavěšen(a) uvnitř izolačního zasklívacího dílce, jak je známé v oboru. V uvedeném posledním příkladě by pás s povlakem zajišťoval převládající část funkce ovládání průchodu tepla a povlak pro ovládání průchodu tepla bude na jiném substrátu než na skleněných nebo plastových substrátech tvořících primární vymezovací plochy izolačního zasklívacího dílce.

Příkladný povlak 14 může být vícevrstvé povlakové souvrství. Pojmy povlakové souvrství nebo povlak mohou zahrnovat jednu nebo více vrstev a vrstva může obsahovat jeden nebo více filmů. Na obr.l je znázorněn příkladný povlak 14, obsahující tři vrstvy 16, 18, 20 odrazivé pro infračervené záření. Pro snazší popis je vrstva 16 označena jako první vrstva odrazivá pro infračervené záření, vrstva 18 je označena jako druhá vrstva odrazivá pro infračervené záření, a vrstva 20 je označena jako třetí vrstva odrazivá

-12pro infračervené záření.

Znázorněný povlak 14 dále obsahuje oddělovací vrstvy 22, 23, 26 a 28. Oddělovací vrstva 22 nebo první oddělovací vrstva leží mezi substrátem 12 a první vrstvou 16 odrazivou pro infračervené záření. Oddělovací vrstva 24 nebo druhá oddělovací vrstva leží mezi první vrstvou 16 odrazivou pro infračervené záření a druhou vrstvou 18 odrazivou pro infračervené záření. Oddělovací vrstva 26 nebo třetí oddělovací vrstva leží mezi druhou vrstvou 18 odrazivou pro infračervené záření a třetí vrstvou 20 odrazivou pro infračervené záření. Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 nebo čtvrtá oddělovací vrstva leží mezi třetí vrstvou 20 odrazivou pro infračervené záření a okolním prostředí. Jak bude zřejmé zřejmé pro odborníky v oboru, vynález zahrnuje možnost více než tří vrstev odrazivých pro infračervené záření a více než čtyř oddělovacích vrstev. Jak bude dále patrné níže, vynález také uvažuje méně než tři vrstvy odrazové pro infračervené záření a méně než čtyři oddělovací vrstvy.

Povlak 14 podle vynálezu může být uložen přes substrát 12 jakýmkoli běžným způsobem, jako je, aniž by se však vynález na ně omezoval, pyrolytické naprašování, nanášení chemickými parami (CVD), nanášení metodou sol-gel, odpařováním elektronovým svazkem nebo magnetronovým nanášením parami rozprašovaného materiálu (MSVD, magnetron sputter vapor deposition). V jednom provedení je povlak 14 nanášen magnetronovým nanášením parami rozprašovaného materiálu (MSVD).

První oddělovací vrstva 22 může obsahovat jednu nebo více dielektrických (například antireflexních) vrstev nebo filmů a popřípadě jednu nebo více nedielektrických vrstev nebo filmů. Termín nedielektrická vrstva nebo film, jak je ·

-13···.....

. · . ::.

; j.... ·· .

zde používán, znamená materiál, který má pohyblivé nosiče elektrického náboje, jako kovy, polovodiče, polokovy, nebo jejich slitiny nebo směsi nebo kombinace. Dielektrické vrstvy nebo filmy mohou být jakýchkoli typů známých v oboru, jako jsou, aniž by se však vynález na ně omezoval, oxidy, nitridy a/nebo oxynitridy, jako jsou, bez omezení na ně, oxid zinečnatý, cíničitan zinečnatý, nitrid křemíku, nitrid křemíku-zinku, keramické látky, oxid titaničitý a/nebo typy popsané v patentových spisech USA č.5 821 001 a 5 942 338.

Dielektrické filmy mohou fungovat tak, že (1) vytváří nukleační vrstvu pro nad nimi ležící vrstvy a/nebo filmy, které se ukládají následně, například následně ukládanou vrstvu odrazivou pro infračervené záření, a/nebo (2) umožňují určité ovládání estetických vlastností povlaků a vlastností povlaků z hlediska schopnosti ovládání průchodu tepla. Dielektrické filmy mohou každý obsahovat různé dielektrické materiály s podobnými indexy lomu nebo různé materiály s odlišnými indexy lomu. Relativní podíly dielektrických filmů oddělovacích vrstev mohou být obměňovány pro optimalizaci schopnosti ovládání průchodu tepla, estetických vlastností a/nebo trvanlivosti výrobku s povlakem. Dále mohou některé nebo všechny dielektrické filmy separačních vrstev vykazovat optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra.

Nedielektrické vrstvy nebo film nebo filmy první oddělovací vrstvy (nebo následující oddělovací vrstvy) mohou být jakéhokoli z typů známých v oboru, jako jsou, aniž by se však řešení na ně omezovalo, titan, měď, nerezavějící ocel, a mohou fungovat (1) jako ochrana pod nimi ležících filmů proti poškození a/nebo degradaci během tepelného zpracování skla s povlakem v případě výrobků navržených a/nebo uvažova4 · ných pro vystavení zpracování při vysokých teplotách po vytvoření povlaku, a/nebo (2) pro zlepšování mechanické a/nebo chemické trvanlivosti optického souvrství tenkých filmů výrobku s povlakem a/nebo (3) pro přispívání k určité kontrole estetických vlastností a/nebo schopnosti ovládat průchod tepla povlakovaného výrobku, například absorpcí, anebo takovou kontrolu umožňovat.

Kterýkoli nebo všechny nedielektrické filmy mohou vykazovat optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra. Vynález předpokládá použití nedielektrických filmů oddělovacích vrstev přes, pod, a/nebo mezi dielektrickým filmem nebo filmy. Například, avšak bez omezení vynálezu, mohou být nedielektrické filmy, které mohou být použity pro optickou absorpci, uloženy na substrátu, mezi dielektrickými filmy nebo přes poslední uložený dielektrický film první oddělovací vrstvy.

První oddělovací vrstva 22 může být v podstatě jednofázová vrstva nebo film, jako je vrstva oxidu slitiny kovu, například cíničitanu zinečnatého, nebo směs fází složená z oxidů zinku a cínu, nebo může sestávat z více vrstev nebo filmů, například filmů na bázi oxidů kovů, jako jsou ty, které jsou popsány v patentových spisech USA č.5 821 001, 4 898 789 a 4 898 790. V jednom provedení má první oddělovací vrstva 22 vícevrstvou strukturu obsahující první vrstvu oxidu kovu nebo slitiny kovu nebo film (první dielektrickou vrstvu) uložený přes alespoň část hlavního povrchu substrátu 12 a druhou vrstvu nebo film oxidu kovu (druhou dielektrickou vrstvu) uloženou přes alespoň část první vrstvy oxidu slitiny kovů. V jednom provedení může být první vrstva oxidu slitiny kovů směs oxidů nebo oxid slitiny zinku a cínu. Například může slitina zinku a cínu obsahovat zinek a cín,

-15···· • ••o *· · * 9999 a to v podílu 10 hmotn.% až 90 hmotn.% zinku a 90 hmotn.% až 10 hmotn.% cínu. Jedním vhodným oxidem slitiny kovů pro použití podle vynálezu je cíničitan zinečnatý. Druhá vrstva oxidu kovu může být vrstva obsahující zinek, jako vrstva oxidu zinečnatého.

V jednom provedení může první vrstva oxidu slitiny kovů obsahovat oxid zinku a cínu, například cíničitan zinečnatý, a může mít tloušťku v rozmezí od 100 Á do 500 Á, jako 150 Á až 400 Á, například 200 Á až 350 Á, například 250 Á až 350 Á. Druhá vrstva oxidu kovů může obsahovat oxid zinečnatý a může mít tloušťku v rozmezí od 50 Á do 200 Á, jako například 75 Á až 150 Á, jako 100 Á až 150 Á, jako 130 Á až 160 Á.

V jednom provedení, i když neomezuje vynález, může být celková fyzická tloušťka dielektrického filmu nebo filmů první oddělovací vrstvy 22 v rozmezí od 50 Á do 700 Á, jako v rozmezí od 100 Á do 600 Á, jako 200 Á až 575 Á, jako 293 Á až 494 Á. Celková fyzická tloušťka nedielektrického filmu/filmů může být v rozmezí od 0 Á do 500 Á, jako 0 Á až 400 Á, jako 0 Á až 300 Á, jako 0 Á až 50 Á, jako 0 Á až 30 Á. První oddělovací vrstva 22 může mít celkovou fyzickou tloušťku v rozmezí od 50 Á do 1200 Á, jako v rozmezí od 100 Á do 1000 Á, jako v rozmezí od 200 Á do 875 Á, jako od 250 Á do 500 Á.

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření může být uložena přes první oddělovací vrstvu 22 a může mít vysokou odrazivost v infračervené (solární infračervené a/nebo tepelné infračervené) části elektromagnetického spektra, například (ale aniž by to omezovalo vynález) větší než 50%. První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření může obsahovat jeden nebo více filmů materiálů odrazivých pro infračervené záření, jako je, avšak aniž by se tím omezoval vynález, zlato, měď, stříbro nebo jejich směsi slitiny nebo kombinace.

V jednom provedení vynálezu obsahuje první vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření stříbro. Filmy mohou vykazovat určitou odrazivost ve viditelné světelné části elektromagnetického spektra. První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření (právě tak jako i ostatní vrstvy odrazivé pro infračervené záření), mohou zajišťovat odpuzování solárního infračerveného záření a/nebo viditelného světla pro napomáhání ovládání solárního tepelného zisku oknem a/nebo ovládání oslňujícího jasu vzhledem k propouštěnému viditelnému světlu. Dále mohou v případě, když vrstva odrazivá pro infračervené záření vykazuje znatelnou odrazivost v tepelné infračervené části elektromagnetického světla, například větší než 50% (bez omezování vynálezu), dodávat výrobku s povlakem určité vlastnosti nízké emisivity, například (bez omezování vynálezu) emisivity nižší než 0,25, pro bránění přenosu sálavého tepla izolačním zasklívacím dílcem a/nebo skrz izolační zasklívací dílec. Také mohou umožňovat určitou kontrolu estetických vlastností výrobku s povlakem. Dále mohou některé nebo všechny filmy vrstev odrazivých pro infračervené záření vykazovat optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra.

V jednom provedení, i když se na ně vynález neomezuje, může být tloušťka první vrstvy odrazivé pro infračervené záření v rozmezí od 5 Á až 200 Á, jako 10 Á až 200 Á, jako 50 Á až 200 Á, jako 75 Á až 175 Á, jako 75 Á až 150 Á, jako 93 Á až 109 Á. V jednom konkrétním provedení obsahuje první vrstva odrazivá pro infračervené záření stříbro a má tloušť• · ku v rozmezí od 100 Á do 150 Á, jako 110 Á až 140 Á, jako 120 Á až 130 Á.

Když má být uložena přídavná vrstva odrazivá pro infračervené záření, například druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření, může být při realizaci vynálezu použita druhá oddělovací vrstva 24. Jinak se ukládá přes první vrstvu 16 odrazivou pro infračervené záření nejvíce vnější oddělovací vrstva 28, podrobně popisovaná níže.

Druhá oddělovací vrstva 24 může být uložena přes první vrstvu 16 odrazivou pro infračervené záření a může obsahovat jednu nebo více dielektrických vrstev nebo filmů a/nebo jednu nebo více nedielektrických vrstev nebo filmů. Jak bude zřejmé, mohou být dielektrické vrstvy nebo filmy a nedielektrické vrstvy nebo filmy druhé oddělovací vrstvy podobné nebo odlišné vůči materiálu a počtu dielektrických filmů a/nebo nedielektrických filmů první oddělovací vrstvy

22. V jednom provedení může být nedielektrický film (první nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy) uložen přes první film 16 odrazivý pro infračervené záření. První nedielektrický film může být z kovu, jako titanu, aniž by se na tento materiál omezoval, a je v oboru často označován jako příměrový film nebo bariérový film.

První nedielektrický film nebo film druhé oddělovací vrstvy má různé funkce. Může chránit pod ním neležící vrstvu odrazivou pro infračervené záření proti degradaci (například oxidaci a/nebo poškození vyvolané plazmatem) během (A) ukládání přes něj ležících filmů, například dielektrických filmů druhé oddělovací vrstvy a/nebo (B) při tepelném zpracování výrobku s povlakem pro ty výrobky, které jsou navrženy/uvažovány pro vystavení vysokoteplotnímu zpracování • ·

-18• · • · · • ···· může přispívat určité schoonosti ovládání po té, co byly opatřeny povlakem. Dále kontrole estetických vlastností a průchodu tepla výrobkem s povlakem, nebo takové vlastnosti umožňovat. První nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 mohou vykazovat v případě potřeby optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra. Typy nedielektrických filmů, které mohou být použity při provádění vynálezu, zahrnují ty, které jsou popsány v patentové přihlášce PCT/US00/15576, aniž by se však na ně vynález omezoval.

Jedna nebo více dielektrických vrstev nebo filmů mohou být uloženy přes první nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24, je-li přítomná, a jinak přes první vrstvu 16 odrazivou pro infračervené záření. Dielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 mohou obsahovat jednu, dvě nebo více filmů s podobnými indexy lomu podobně jak je popsáno pro dielektrické filmy první oddělovací vrstvy 22. Kterýkoli nebo všechny dielektrické filmy druhé oddělovací vrstvy 24 mohou dále vykazovat optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra. Předpokládá se také, že dielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 zajištuje určitou ochranu pod nimi ležících vrstev a/nebo filmů proti mechanickému poškození a/nebo napadení, degradaci nebo korozi chemickými vlivy nebo vlivy okolního prostředí.

Popřípadě může druhá oddělovací vrstva 24 obsahovat další nedielektrické vrstvy nebo film nebo filmy (další nedielektrické filmy nebo film druhé oddělovací vrstvy) přes, pod nebo mezi dielektrickým filmem nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24. Uvedený další nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 mohou být stejné jako a/nebo od-19lišné pokud jde o materiál a počet nedielektrických filmů první oddělovací vrstvy 22. Relativní podíly složkových filmů druhé oddělovací vrstvy 24 mohou být obměňovány pro optimalizaci schopnosti ovládání průchodu tepla, estetických vlastností a/nebo chemické a mechanické trvanlivosti výrobku s povlakem.

V jednom provedení vynálezu, i když se na ně vynález neomezuje,, může mít první nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy tloušťku v rozmezí od 0 Á do 100 Á, jako 5 Á až 75 Á, jako 5 Á až 50 Á, jako 5 Á až 30 Á, jako 15 Á až 25 Á. V jednom obzvláštním provedení může mít první nedielektrický film tloušťku v rozmezí od 5 Á do 15 Á, jako 10 Á až 25 Á. Je-li přítomný, může mít uvedený další nedielektrický film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 tloušťku v rozmezí od 0 Á do 500 Á, jako 0 Á až 400 Á, jako 0 Á až 300 Á.

Dielektrické vrstvy nebo film nebo filmy druhé oddělovací vrstvy 24 mohou mít tloušťku v rozmezí od 600 Á do 1000 Á, jako od 700 Á do 900 Á, jako v rozmezí od 725 Á do 875 Á, jako 739 Á až 852 Á. Například může mít druhá oddělovací vrstva 24 tloušťku v rozmezí od 600 Á do 1500 Á, jako od 705 Á do 1375 Á, jako od 730 Á do 1250 Á, jako 730 Á až 1230 Á.

V jednom konkrétním provedení může být druhá oddělovací vrstva 24 vícevrstvá struktura mající jeden nebo více filmů nebo vrstev oxidu kovu nebo oxidu slitiny kovu, jako ty, které jsou popsány výše pokud jde o první oddělovací vrstvu 22. V jednom provedení má druhá oddělovací vrstva 24 první vrstvu nebo film oxidu kovu, například oxidu zinečnatého, uloženou přes první příměrový film (první nedielekt-20rickou vrstvu). Přes první vrstvu oxidu zinečnatého může být uložena druhá vrstva nebo film oxidu slitiny kovu, například vrstva cíničitanu zinečnatého. Přes vrstvu cíničitanu zinečnatého může být uložena třetí vrstva oxidu kovu, například další vrstva oxidu zinečnatého, pro vytvoření vícefilmové druhé oddělovací vrstvy 24.

V jednom konkrétním provedení mohou mít první a třetí vrstva oxidu kovu druhé oddělovací vrstvy 24 tloušťku v rozmezí od 50 Á do 200 Á, například 75 Á až 150 Á, například 100 Á až 120 Á, například 110 Á až 120 Á. Druhá vrstva oxidu slitiny kovu může mít tloušťku v rozmezí od 100 Á do 500 Á, například 200 Á až 500 Á, například 300 Á až 500 Á, například 400 Á až 500 Á, například 450 Á až 500 Á.

Přes druhou oddělovací vrstvu 24 může být uložena druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření a může obsahovat jeden nebo více filmů z materiálů odrazivých pro infračervené záření typu uvedeného výše pro první vrstvu 16 odrazivou pro infračervené záření. Jak bude zřejmé, mohou být materiály druhé vrstvy odrazivé pro infračervené záření stejné nebo odlišné vůči materiálům první vrstvy odrazivé pro infračervené záření.

V jednom provedení vynálezu, i když se na ně vynález neomezuje, může být tloušťka vrstvy odrazivé pro infračervené záření od 50 Á do 250 Á, jako od 75 Á do 225 Á, jako 75 Á až 200 Á, jako 120 Á až 150 Á, jako 130 Á až 150 Á, jako 114 Á až 197 Á.

Když má být v provedení vynálezu začleněna do povlaku 14 přídavná vrstva odrazivá pro infračervené záření, například třetí vrstva 20 odrazivá pro infračervené záření, po-21užije se podle vynálezu třetí oddělovací vrstva 26. Jinak může být přes druhou vrstvu 18 odrazivou pro infračervené záření uložena nejvíce vnější oddělovací vrstva 28.

Přes druhou vrstvu 18 odrazivou pro infračervené záření může být uložena třetí oddělovací vrstva 26 a může obsahovat jednu nebo více dielektrických vrstev nebo filmů a/nebo jednu nebo více nedielektrických vrstev nebo filmů, jako jsou ty, které byly popsány výše. Jak je možno odvodit, mohou být dielektrické filmy a nedielektrické filmy třetí oddělovací vrstvy 26 podobné nebo odlišné vůči materiálu a počtu dielektrických filmů a nedielektrických filmů první a/nebo druhé oddělovací vrstvy 22, 24. V jednom provedení vynálezu, i když jím není vynález omezen, může mít první nedielektrický film nebo filmy třetí oddělovací vrstvy 26 tlouštku v rozmezí od 0 Á do 100 Á, jako 5 Á až 75 Á, jako 5 Á až 50 Á, jako 5 Á až 30 Á, jako 15 Á až 25 Á. V jednom konkrétním provedení může mít první nedielektrický film tlouštku v rozmezí od 5 Á do 15 Á, jako 10 Á až 25 Á. Je-li přítomný, může mít uvedený další dielektrický film nebo filmy třetí oddělovací vrstvy 26 tlouštku v rozmezí od 0 Á do 500 Á, jako 0 Á až 400 Á, jako 0 Á až 300 Á.

Jedna nebo více dielektrických vrstev nebo filmů může být uložena přes první nedielektrický film nebo filmy třetí oddělovací vrstvy 26, je-li přítomná, jinak přes druhou vrstvu 18 odrazivou pro infračervené záření. Relativní podíly složkových filmů třetí oddělovací vrstvy mohou být obměňovány pro optimalizaci schopnosti ovládat průchod tepla, estetické vlastnosti a/nebo chemickou a mechanickou trvanlivost výrobku s povlakem.

V jednom provedení může mít dielektrický film nebo ·· 4

-22···· ····

• · 444 • · · filmy třetí oddělovací vrstvy 26 tloušťku v rozmezí od 600 Á do 1000 Á, jako 625 Á až 900 Á, jako 650 Á až 875 Á, jako 729 Á až 1000 Á. Třetí oddělovací vrstva 26 může mít tloušťku v rozmezí od 600 Á až 1600 Á, jako 630 Á až 1375 Á, jako 755 Á až 1250 Á, jako 730 Á až 1230 Á. V jednom provedení může být třetí oddělovací vrstva 26 vícevrstvá struktura podobná druhé oddělovací vrstvě. Například může třetí oddělovací vrstva 26 obsahovat první vrstvu oxidu kovu, například vrstvu oxidu zinečnatého, druhou vrstvu oxidu slitiny kovů, například vrstvu cíničitanu zinečnatého přes první vrstvu oxidu zinečnatého, a třetí vrstvu oxidu zinečnatého, jako další vrstvu oxidu zinečnatého, uloženou přes vrstvu cíničitanu zinečnatého. V jednom neomezujícím provedení mohou mít první a třetí vrstva oxidu kovu tloušťky v rozmezí od 50 Á do 200 Á, jako 75 Á až 150 Á, například 100 Á až 120 Á, například 100 Á. Vrstva oxidu slitiny kovů může mít tloušťku v rozmezí od 100 Á do 1000 Á, například 200 Á až 800 Á, například 300 Á až 600 Á, například 500 Á.

Přes třetí oddělovací vrstvu 26 může být uložena třetí vrstva 20 odrazivá pro infračervené záření, a může obsahovat jeden nebo více filmů z materiálů odrazivých pro infračervené záření typu uvedeného v rozborech týkajících se první a/nebo druhé vrstvy 16, 18 odrazivé pro infračervené záření. Jak bude zřejmé, materiál nebo materiály třetí vrstvy 20 odrazivé pro infračervené záření může být stejný nebo odlišný jako materiál nebo materiály první a/nebo druhé vrstvy 16, 18 odrazivé pro infračervené záření.

V jednom provedení vynálezu, i když se vynález na toto provedení neomezuje, může být tloušťka třetí vrstvy 20 odrazivé pro infračervené záření v rozmezí od 50 Á do 250 Á, jako 75 Á až 225 Á, jako 75 Á až 200 Á, jako 140 Á až

-23180 Á, jako 150 Á až 170 Á, jako 160 Á až 170 Á, jako 138 Á až 181 Á.

Když je v provedení vynálezu v povlaku 14 přítomná přídavná vrstva odrazivá pro infračervené záření, například (neznázorněná) čtvrtá vrstva odrazivá pro infračervené záření, podobná první, druhé a/nebo razivé pro infračervené záření, znázorněná) oddělovací vrstva, oddělovací vrstvě 24, 26. Jinak třetí vrstvě 16, 18, 20 odmůže být použita další (nepodobná druhé a/nebo třetí může být přes třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření uložena čtvrtá nebo nejvíce vnější oddělovací vrstva 28, popsaná podrobně níže.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 může být uložena přes třetí odrazivou vrstvu 20 pro infračervené záření a může obsahovat jednu nebo více dielektrických vrstev nebo filmů a/nebo jednu nebo více dielektrických vrstev nebo filmů. Jak bude patrné, mohou být dielektrické filmy a nedielektrické filmy nejvíce vnější oddělovací vrstvy nebo odlišné pokud jde o materiály a počet dielektrických filmů a/nebo nedielektrických filmů první, druhé a/nebo třetí oddělovací vrstvy 22, 24, 26. ^v jednom provedení může být přes pod ním ležící vrstvu odrazivou pro infračervené záření, například třetí vrstvu 20 odrazivou pro infračervené záření, první příměrový film nebo první nedielektrický film nebo filmy nejvíce vnější oddělovací vrstvy, jako titanu. V jednom konkrétním provedení může být tloušťka prvního nedielektrického filmu nebo filmů nejvíce vnější oddělovací vrstvy v rozmezí od 0 Á do 100 Á, jako 5 Á až 75 Á, jako 5 Á až 50 Á, jako 5 Á až 30 Á, jako 5 Á až 15 Á, jako 10 Á až 20 Á, jako 15 Á až 25 Á. Je-li přítomný, může mít vnější nedielektrický film nebo filmy nejvíce vnější oddělovací vrstvy 28 tloušťku v rozmezí od 0 Á až 500 Á, jako 0 Á až 400 Á, jako 0 Á až

300 Á.

Jedna nebo více dielektrických vrstev nebo filmů a jeden nebo více ochranných filmů mohou být uloženy přes první nedielektrický film nebo filmy nejvíce vnější oddělovací vrstvy 28, je-li přítomná, a jinak přes třetí vrstvu 20 odrazivou pro infračervené záření. Relativní podíly složkových filmů nejvíce vnější oddělovací vrstvy 28 mohou být měněny pro optimalizaci schopnosti ovládání průchodu tepla, estetických vlastností a/nebo chemické a mechanické trvanlivosti výrobku s povlakem. V jednom provedení může mít nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 tloušťku v rozmezí od 170 Á do 600 Á, jako od 205 Á do 500 Á, jako od 235 Á do 430 Á. Tloušťka jakéhokoli dočasného vrchního povlaku (popsaná níže) není zahrnuta, protože se odstraní před tím, než je výrobek použit.

Dielektrický film nebo filmy nejvíce vnější oddělovací vrstvy mohou být v rozmezí od 100 Á do 400 Á, jako od 150 Á do 350 Á, jako od 175 Á do 325 Á, jako 206 Á až 310 Á. Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28, bez ochranného filmu nebo filmů, může mít tloušťku v rozmezí od 100 Á do 1000 Á, jako v rozmezí od 155 Á do 725 Á, jako od 180 Á do 675 Á, jako 185 Á až 705 Á. V jednom provedení může být nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 tvořená jednou nebo více vrstvami nebo filmy obsahujícími oxid kovu nebo oxid slitiny kovů, jako ty, které byly popsány výše s odvoláním na první, druhou nebo oddělovací vrstvy.

V jednom provedení je nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 vícefilmová vrstva mající první vrstvu nebo film z oxidu kovu, například vrstvu nebo film oxidu zinečnatého, uloženou přes třetí příměrový film druhé vrstvy nebo filmu

-25·♦ «V • · · · • ·· · ·· · t * • · · · « • · · · ···· • · · ·

999 99 9 z oxidu slitiny kovů, například vrstvu nebo film cíničitanu zinečnatého, uloženou přes vrstvu nebo film oxidu zinečnatého. Vrstva nebo film oxidu kovu může mít tloušťku v rozmezí od 25 Á do 200 Á, jako 50 Á až 150 Á, jako 100 Á. Film oxidu slitiny kovů může mít tloušťku v rozmezí od 25 Á do 500 Á, například 50 Á až 250 Á, například 100 Á až 210 Á.

Přes nejvíce vnější oddělovací vrstvu 28 může být uložen trvalý ochranný vrchní povlak pro zajištění ochrany proti mechanickému a chemickému poškození. V jednom provedení může být ochranný vrchní povlak oxid kovu, jako oxid titaničitý nebo oxid zirkonia, mající tloušťku v rozmezí od přibližně 10 Á do přibližně 100 Á, například 20 Á až 60 Á, například 30 Á až 40 Á, jako 30 Á až 46 Á.

Začlenění ochranných filmů jako složek nejvíce vnější oddělovací vrstvy 28 je fakultativní. Ochranný fil nebo filmy mohou chránit pod nimi ležící vrstvy proti mechanickému poškození a/nebo chemickému napadení v důsledku vystavení okolnímu prostředí během skladování, dopravy a zpracovávání výrobku s povlakem. Ochranný film nebo filmy mohou také přispívat ke kontrole estetických vlastností a/nebo schopnosti výrobku s povlakem ovládat průchod tepla. Ochranný film nebo filmy mohou být jeden, dva nebo více filmů s podobnými indexy lomu. Dále mohou kterékoli nebo všechny ochranné filmy vykazovat optickou absorpci v kterékoli oblasti elektromagnetického spektra v případě potřeby. Ochranné filmy mohou být trvalého typu, které zajišťují mechanickou a chemickou ochranu a zůstávají na nejvíce vnějším povrchu povlaku. Tyto typy ochranných filmů jsou popsány v patentovém spisu USA č.4 786 563. Ochranné filmy mohou být méně trvanlivého typu, například z oxidu zinečnatého.

·· 4 • * 4

4 4

-26Přes trvalý ochranný vrchní povlak může být ještě uložen dočasný ochranný film, jako film na trhu dostupný a označovaný obchodním známkou TPO a popsaný v patentové přihlášce USA č.60/142 090 a 09/567 934. Funkcí dočasného ochranného filmu je zajistit případnou ochranu pod ním ležících vrstev proti mechanickému poškození během balení, dopravy a následného zpracování (například vybalování, vykládání, řezání, spojování/úpravy okrajů, odstraňování MSVD povlaku na okrajích, a/nebo mytí) výrobku s povlakem. Dočasný film může být ukládán použitím vodného mokrého chemického procesu po té, co všechny povlakové vrstvy nanášené postupem MSVD byly uloženy na substrát a MSVD-povlakovaný výrobek vystoupil z komory nebo komor na povlakování magnetronovým nanášením parami rozprašovaného materiálu (MSVD).

Dočasný film může sloužit jako obětovaný ochranný film a může být odstraňován z MSVD-povlakovaného výrobku stykem povlakovaného povrchu výrobku s vodou (jako v mycím procesu, normálně používaném ve výrobních procesech výroby plochého skla) před osazováním výrobku s povlakem do izolačního zasklívacího dílce nebo jiného produktu. V následujícím rozboru se data týkající se estetických vlastností a schopnosti ovládání průchodu tepla podle vynálezu, vztahují k výrobku bez přítomnosti dočasného filmu, a to buď proto, že dočasný film nebyl uložen, a/nebo protože dočasný film byl již odstraněn. Dále je v rozboru údajů o tlouštce ochranného filmu nebo filmů nejvíce vnější vrstvy dočasný film z uváděných důvodů vypuštěn.

Na obr.2 je znázorněno příkladné dvojsklo 30 obsahující výrobek 10 s povlakem (vnitřní tabule), mající znaky podle vynálezu, uložený s odstupem od tabulového dílu 32 (vnější tabule) pomocí distančního rámečku 34. Vynález není

-27• · · ···♦ ··«· ··· omezen konstrukcí a způsobem výroby izolačního zasklívacího dílce. Například, avšak aniž by se tím omezoval vynález, může být dílec jednoho nebo více z typů popsaných v patentu USA č.5 655 282. Když se izolační zasklívací dílec 30 montuje ve stěně 36 budovy, je tabulový díl 32 vnější tabule a výrobek 10 s povlakem je vnitřní tabule. Povrch 40 tabulového dílu 32 je vnější povrch vnější tabule nebo povrch č.l. Povrch 42 tabulového dílu 32 je vnitřní povrch vnější tabule neboli povrch č.2. Povrch 44 tabulového dílu 23 je vnitřní povrch vnitřní tabule nebo povrch č.4. Opačný povrch tabulového dílu 12 je vnější povrch vnitřní tabule a má povlak 14 a představuje povrch č.3. Jak bude zřejmé, vynález není omezen na způsob, jakým je izolační zasklívací dílec osazen v rámu, okenní stěně nebo v jakémkoli otvoru konstrukce. Skleněné tabule mohou být dále osazeny v rámu okenního křídla nebo rámu okna, například jak je popsáno ve spisu PCT/US99/15698.

Povlak podle vynálezu může zajistit dosažení referenčních hodnot izolačního zasklívacího dílce následovně. Referenční hodnoty izolačního zasklívacího dílce nebo referenční hodnoty jsou hodnoty vypočítané z naměřených spektrálních vlastností povlaku pro referenční izolační zasklívací dílec při použití softwaru WINDOW 4.1 pro zasklení a zasklené konstrukce (fenestration), dostupný od Lawrence Berkeley National Laboratory. Referenční izolační zasklívací dílec je definován jako dvojtabulový dílec mající vnější tabuli tloušůky 6 mm ze skla SOLEXIA^R, na trhu dostupného od PPG Industries, lne., a vnitřní tabuli z čirého skla, na trhu dostupného od PPG Industries, lne., uloženou ve vzdálenosti 1,27 cm (0,5) tvořené vzduchovou mezerou a s povlakem na povrchu č.3.

Sklo SOLEXIA^R je podsoubor zabarvených skel a má typicky následující vlastnosti pro jmenovitou tlouštku 6 mm monolitického dílce: propustnost světla (světelný činitel prostupu vyjádřený v procentech) 75% až 80%, odraživost světla (světelný činitel odrazu vyjádřený v procentech) 7% až 8% a celkovou absorpci slunečního záření (celkový činitel absorpce vyjádřený v procentech) 46% až 48%. Čiré sklo má typicky propustnost světla vyšší než 85%, odrazivost světla 7% až 9% a celkovou absorpci slunečního záření 15% až 16%. Čirý monolitický skleněný dílec, mající tlouštku okolo 6 mm, má následující vlastnosti: propustnost světla vyšší než 85%, odrazivost světla 7% až 9% a celkovou absorpci slunečního záření 15% až 16%.

Pokud není uvedeno jinak, mělo sklo SOLEXIA^R, o němž se hovoří v rozboru vynálezu a použité v příkladech pro monolitický dílec s tloušťkou v rozmezí od 5,5 mm do 6 mm, následující vlastnosti: jmenovitou propustnost světla 76,8% (světelný činitel prostupu vyjádřený v procentech), jmenovitou odrazivost světla (světelný činitel odrazu vyjádřený v procentech) 7,5%, jmenovitou celkovou absorpci slunečního záření (celkový činitel absorpce vyjádřený v procentech) 47,2%, barvu v prostupu L*T 90,4, a*T -7,40, b*T 1,16 a barvu v odrazu L*R 33,1, a*R -2,70 a b*R -0,50. Pokud není uvedeno jinak, mělo čiré sklo, o němž se hovoří v rozboru vynálezu a použité v příkladech pro monolitický dílec s tlouštkou v rozmezí od 5,5 mm do 6 mm, následující vlastnosti: jmenovitou propustnost světla 88,5%, jmenovitou odrazivost světla 8,5%, jmenovitou celkovou absorpci slunečního záření 15,8%, barvu v prostupu L*T 95,4, a*T -1,80, b*T 0,12 a barvu v odrazu L*R 35,0, a*R -0,80 a b*R -1,00.

Zde uváděné hodnoty barvy jsou hodnoty určitelné sys-29·· »» • · · · • · • · • · ··»« ·· ·· témem CIELAB 1976 (L*, a*, b), při normalizovaném druhu světla Illuminant D65 a s pozorovatelem 10°. Uvedené solární vlastnosti odpovídající rozsahu vlnových délek a (lichoběžníkové) metodě integrace podle Lawrence Berkeley National Laboratory's WINDOW 4.1. Součinitel stínění (SC) a součinitel solárního tepelného zisku (SHGC) pro referenční izolační zasklívací dílec byly vypočítány při standardních předpokládaných letních podmínkách podle ASHRAE (teplota vnějšího prostředí 89°F, teplota vnitřního prostředí 75°C, rychlost větru 7,50 mil/hod. (obrácení na návětrnou stranu), solární zatížení 248,2 BTU/hod.-ft², teplota oblohy 89°F, emisivita oblohy 1,00). LSG je zkratka pro poměr Light-to-Solar Gain a je rovný poměru světelného činitele prostupu (vyjádřeného jako decimální zlomek) k součiniteli solárního tepelného zisku (SHGC). Jak bude zřejmé pro odborníka, je TSET celková sluneční energie prošlá v prostupu, TSER1 je celková sluneční energie odražená od strany s povlakem a TSER2 je celková sluneční energie odražená od strany bez povlaku.

V jednom provedení může povlak 14 zajistit hodnoty referenčního izolačního dílce (t.j. hodnoty vypočítané pro povlak v referenčním izolačním zasklívacím dílci) následovně: propustnost světla (světelný činitel prostupu vyjádřený v procentech) referenčním dílcem od 40% do 70%, jako 50% až 65%, jako 50% až 60%. Povlak může zajistit barvu v prostupu referenčním dílcem a* (a*T) v rozmezí od -5 do -12, jako -7 až -11, jako -8 až -11, jako -9 až 10. Povlak může zajistit barvu v prostupu b* (b*T) v rozmezí od 0 do 5, jako 1 až 5, 2 až 5, jako 2,5 až 5, jako 3 až 5, jako 4 až 5. Povlak 14 může zajistit odrazivost světla (světelný činitel odrazu vyjádřený v procentech) na vnějším povrchu (Rext vis) v rozmezí od více než 0% do méně než 20%, jako 5% až 15%, jako 6% až 11%, jako 8% až 11%, jako 8% až 10%. Povlak 14 může za-30·· ·* · • · · · ·· · « · · * · · · * · · ·*»·« ···· ♦ >· « • · · • 9 9 9

9 999* jistit barvu referenčního dílce v odrazu na vnějším povrchu a* (Rexta*) v rozmezí od -2 do -8, jako -2 až -7, jako -3 až -6, jako -3 až -5. Povlak může zajistit barvu v referenčního dílce v odrazu na vnějším povrchu b* (Rextb*) v rozmezí od 0 do -5, jako 0 až -4, jako 0 až -3, jako -1 až -3. Povlak může zajistit součinitel stínění referenčního dílce v rozmezí od 0,25 do 0,45, jako 0,3 až 0,4, jako 0,35 až 0,37, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,41, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,37, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,36, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,35, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,33, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,32, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,31. Povlak může zajistit součinitel solárního tepelného zisku referenčního dílce v rozmezí od 0,2 do 0,4, jako 0,3 až 0,4, jako 0,3 až 0,35, jako 0,3 až 0,32, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,36, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,35, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,33, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,32, jako o hodnotě menší nebo rovné 0,31.

Pro objasnění vynálezu slouží následující příklady, které však nejsou určené k omezování vynálezu na jejich detaily. Všechny části a procenta v následujících příkladech, jakož i v celém popisu, jsou hmotnostní podíly a procenta, pokud není uvedeno jinak.

PŘÍKLADY

V následujících příkladech byly povlaky naneseny přímým magnetronovým nanášením při použití systému Model No.ILS 1600 dodávaného Airco Temescal na tabuli z čirého skla o tloušťce 6 mm. Uváděné hodnoty schopnosti ovládání průchodu tepla odpovídají pouze hodnotám středu skla (COG, center-of-glass) a okrajové účinky vyplývající z distanční vložky a rámu nejsou zahrnuty. Propustnost světla a odraz světla na vnějším

-31• ··«

- ·« • · · · • · .· .· * ·β·· ···· *· 9 • · · _Λ · · · · • · ··<·· • ♦ · ·· · povrchu vyly měřeny při použití Lamda 9 Spektrofotometru a byly určeny při použití softwaru napodobujícího zasklení nebo zasklenou konstrukci (fenestration) WINDOW 4.1 od Lawrence Berkeley National Laboratory (LBNL). Emisivita byla určena měřeními používající infračervený spektrofotometr Emissivity Mattson Galaxy 5030 FTIR podle ASTM E-1585-93 s intervaly pro infračervenou integraci přes rozsah vlnových délek 5 až 40 mikrometrů. Hodnoty barvy jsou v soustavě CIELAB 1976 (L*, a*, b*) pro světlo Illuminant D65 a pozorovatele 10°. Uváděné solární vlastnosti odpovídají rozsahu vlnových délek dle WINDOW 4.1 od Lawrence Berkeley National Laboratory a (lichoběžníkové) metodě integrace. Odpor R-sheet je elektrický plošný odpor povlakovaného povrchu vzorku naměřený čtyřbodovým snímačem. Součinitel stínění (SC) a součinitel solárního tepelného zisku (SHGC) izolačního zasklívacího dílce byly vypočítány při standardních předpokládaných letních podmínkách podle ASHRAE (teplota vnějšího prostředí 89°F, teplota vnitřního prostředí 75°C, rychlost větru 7,50 mil/hod. (obrácení na návětrnou stranu), solární zatížení 248,2 BTU/hod.-ft², teplota oblohy 89°F, emisivita oblohy 1,00). Pokud není uvedeno jinak, měla skleněná tabule s povlakem jmenovitou tloušťku 6 mm. Jelikož boční rozměry nemají žádný dopad na vlastnosti ve středu skla, nejsou ve vztahu k vlastnostem ve středu skla rozebírány.

Údaje vlastností izolačního zasklívacího dílce byly vypočítány z naměřených spektrálních vlastností povlaků pro referenční izolační zasklívací dílec jak je popsán výše, při použití softwaru WINDOW 4.1 pro zasklení a zasklené konstrukce (fenestration), dostupného od Lawrence Berkeley National Laboratory.

PŘÍKLAD 1

Vzorek 1 měl následující složení:

První oddělovací vrstva 22 mající dielektrický film z oxidu slitiny 54% zinku a 46% cínu (hmotnostních %), uložený na substrátu z čirého skla. Dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 341 Á (34,1 nm).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření, uložená na první oddělovací vrstvě, byla z kovového stříbra (Ag), přičemž vrstva stříbra měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 123 Á (12,3 nm).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 15 Á (1,5 nm), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 808 Á (80,8 nm) uloženou na primerový film.

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag), mající tloušťku odhadovanou přibližně 172 Á (17,2 nm), uložená na dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 15 Á (1,5 nm), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmostnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 244 Á (24,4 nm); a ochranný vrchní povlakový film • ·

-33z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 30 Á (3 nm), uložený na dielektrickém filmu.

Monolitická tabule s povlakem vzorku 1 měla vlastnosti, kte
ré jsou, mimo jiné,	podrobně uvedeny v	tabulce Tab.3.
Vzorek 1		TAB.3
Barva		Barva v odrazu	Barva v odrazu
v prostupu		na povrchu s povlakem	na povrchu skla
„ * *	, *	_ & k , £	_ k k , k
L a	b	L a b	L a b
86,44 -2,41 Vzorek 1	4,40	45,45 12,73 -4,67	44,39 -11,77 -12,40

Schopnost ovládání průchodu sluň.záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

30,55 53,45 31,84 0,035 1,9

Spektrofotometrické údaje vzorku 1 byly použity jako vstup do softwaru WINDOW 4.1 napodobujícího zasklení pro určení vypočítaných vlastností referenčního izolačního zasklívacího dílce v Tab.4. Označení s T, jako a*T se týkají vlastnosti v prostupu a označení s R se týkají vlastnosti v odrazu.

-34TAB.4

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností

Vzorek 1

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule = 6 mm tl., SOLEXIA^R

- vnitřní tabule = 6 mm čiré

Povrch s povlakem: č.3

Propustnost světla (%) a*T b*T

53,7 -8,90 4,90

Vnější odraz světla (%) a*Rext b*Rext

16,5 -13,00 -1,80

Součinitel stínění SC (bezrozm.)

0,36

Součinitel solár tepelného zisku SHGC (bezrozm.)

0,31

LSG

1,73

PŘÍKLAD 2

Vzorek měl následující složení:

První oddělovací vrstva 22 mající dielektrický film z oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %), o fyzické tloušťce odhadované přibližně 378 Á (37,8 nm), uložený na substrátu z čirého skla.

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření, uložená na • ·

dielektrickém filmu první oddělovací vrstvy, mající film z kovového stříbra (Ag), o fyzické tloušťce odhadované přibližně 93 Á (9,3 nm).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film z kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 15 Á (1,5 nm), uložený na první vrstvě odrazivé pro infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 739 Á (73,9 nm) uloženou na příměrovém filmu.

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření obsahující kovové stříbro (Ag) měla tloušťku odhadovanou přibližně 114 Á (11,4 nm) a byla uložená na dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Třetí oddělovací vrstva 26 obsahovala příměrový film nanesený jako kovový titan (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 15 Á (1,5 nm), uložený na druhé vrstvě 18 odrazivé pro infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 729 Á (72,9 nm) uloženou na příměrovém filmu třetí oddělovací vrstvy 26.

Třetí vrstva odrazivá pro infračervené záření obsahující kovové stříbro (Ag) měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 138 Á (13,8 nm) a byla uložená na dielektrickém filmu třetí oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala příměrový film nanesený jako kovový titan (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 15 Á (1,5 nm), uložený na třetí vrstvě odrazí-36-

• · · · ♦ · • · · · · · ··· · · · vé pro infračervené záření; dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmostnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 262 Á (26,2 nm); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 30 Á (3 nm), uložený na dielektrickém filmu nejvíce vnější oddělovací vrstvy 28.

Vzorek 2 měl vlastnosti podrobně uvedené v následujících tabulkách Tab. 5 a 6.

TAB.5

Vzorek 2

Barva v prostupu

L a b

84,49 -2,29 8,15

Vzorek 2

Barva v odrazu na povrchu s povlakem L a b

49,83 -14,85 -10,77

Barva v odrazu na povrchu skla

L a b 48,16 -16,09 -19,34

Schopnost ovládání průchodu sluň.záření

TSET(%)

25,64

TSER1(%) 60,65

TSER2(%)

37,34

Emisivita R-sheet (ohm/čtv.) 0,031

1,8 • · ·· · · ·· ·

TAB. 6

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností příkladu 2

Vzorek 2

Uspořádáni izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule =

- vnitřní tabule = Povrch s povlakem:

Propustnost světla (%) a*T

51,0 -8,60

Součinitel stínění SC (bezrozm.)

0,33

PŘÍKLAD 3 mm tl., SOLEXIA^r 6 mm čiré č. 3

Vnější odraz b*T světla (%) 8,14 18,4

Součinitel solár. tepelného zisku SHGC (bezrozm.)

0,28 a*Rext b*Rext -16,00 -5,50

LSG

1,82

Vzorek 3 měl následující složení:

První oddělovací vrstva 22 mající dielektrický film z oxidu slitiny 54% zinku: 46% cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu. Dielektrický film měl fyzickou tlouštku odhadovanou přibližně 336 Á (33,6 nm).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření, uložená na

-38první oddělovací vrstvě, byla z kovového stříbra (Ag), přičemž vrstva stříbra měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 111 Á (11,1 nm).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 15 Á (1,5 nm), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 842 Á (84,2 nm) uloženou na primerový film.

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag), mající tloušťku odhadovanou přibližně 161 Á (16,1 nm), uložená na dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala primerový film z kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 15 Á (1,5 nm), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmostnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 245 Á (24,5 nm); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 30 Á (3 nm), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 3 měl vlastnosti podrobně uvedené v tabulkách Tab.7 a Tab.8.

-39TAB. 7

Barva v odrazu na povrchu s povlakem L a b 42,79 -12,80 1,4

Barva v odrazu na povrchu skla

L a b 41,50 -15,49 -7,0

D3

Vzorek 3

Barva v prostupu

L a b

85,85 -2,63 1,

Vzorek 3

Schopnost ovládání průchodu sluň.záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisívíta R-sheet (ohm/čtv.)

29,24 54,18 29,60 0,033 2,26

TAB. 8

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností příkladu 3

Vzorek 3

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule = 6 mm tl., SOLEXIA^R

- vnitřní tabule = 6 mm čiré

Povrch s povlakem: č.3

Propustnost světla (%) a*T b*T

52,6 -8,90 2,05

Vnější odraz světla (%) a*Rext b*Rext 15,4

13,00 -1,18 • · ·· « • * · · · ♦ • · β· · · • · ·

Součinitel stínění Součinitel solár.

SC (bezrozm.) tepelného zisku

SHGC (bezrozm.) LSG

0,36 0,31 1,70

PŘÍKLAD 4

Vzorek 4 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 mající dielektrický film z oxidu slitiny 54% zinku: 46% cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu. Dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 293 Á (29,3 nm).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 113 Á (11,3 nm).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 15 Á (1,5 nm), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 851 Á (85,1 nm) uloženou na primerový film.

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 197 Á (19,7 nm), uložená na dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

• ·

-41• · · « · « • 9 99 ···· • 9 9 9 9

999 999 99 9

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 15 Á (1,5 nm), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmostnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 245 Á (24,5 nm); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 30 Á (3 nm), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 4 měl vlastnosti podrobně a Tab.10.	uvedené	v tabulkách Tab.9
	TAB.9
Vzorek 4
Barva	Barva v odrazu	Barva v odrazu
v prostupu	na povrchu		na povrchu
	s povlakem		skla
k k	, ★ - k k	, *
L a	b L a	b	L a b
83,34 -3,63	2,43 51,22 -7,65	1,27	48,20 -15,21 -11,49
Vzorek 4

Schopnost ovládání průchodu sluň.záření

TSET(%) TSER1(%) 25,26 60,97

TSER2(%)

32,76

Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

0,031

1,89

TAB.10

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností vzorku 4

Vzorek 4

Uspořádáni izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule =

- vnitřní tabule = Povrch s povlakem:

Propustnost světla (%) a*T

49,1 -9,60

Součinitel stínění SC (bezrozm.)

0,33 mm tl., SOLEXIA^R 6 mm čiré č. 3

Vnější odraz b*T světla (%) 3,30 19,2

Součinitel solár. tepelného zisku SHGC (bezrozm.)

0,28 a*Rext b*Rext -12,00 1,28

LSG 1,75

PŘÍKLAD 5

Vzorek 5 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 obsahovala dielektrický film z oxidu slitiny 54% zinku: 46% cínu (hmotnostních %), uložený na 2,3 mm tlustém substrátu z čirého skla majícím tloušťku 2,5 mm. Dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 319 Á (31,9 nm).

• ···

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 114 Á (11,4 nm) .

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala primerový film z kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 15 Á (1,5 nm), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; a dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 845 Á (84,5 nm) uloženou na primerový film.

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), mající tloušťku odhadovanou přibližně 170 Á (17,0 nm), byla uložená na dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 15 Á (1,5 nm), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmostnostních %), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 257 Á (25,7 nm); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 30 Á (3 nm), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 5 měl vlastnosti podrobně uvedené v tabulkách Tab.ll a Tab.12.

	-44-	·· ·· · · · ···· · · · · · · t • · « · ···· • · · · · · · ····· • · · · · · ·
	TAB.ll
Vzorek 5
Barva	Barva v odrazu	Barva v odrazu
v prostupu	na povrchu	na povrchu
_ * * , * L a b	s povlakem L a b	skla _ * * . * L a b
87,59 -2,54 2,01	41,74 -10,82 -1,92	40,98 -12,68 -11,60

Vzorek 5

Schopnost ovládání průchodu sluň.záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

30,48 55,57 42,20 0,035 2,06

TAB.12

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností

Vzorek 5

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule = 6 mm tl., SOLEXIA^R

- vnitřní tabule = 2,3 mm čiré

Povrch s povlakem: č.3

Propustnost světla (%) a*T b*T

55,3 -8,90 2,88

Vnější odraz světla (%) a*Rext 14,9 b*Rext

-12,00 -0,60

-45·· ·· · • · · · ·· • · 9 • · 9 · 9 • · 9 ·*·· ·· ·· «·· • *9 9 ♦· 9 · · • 9 · « <» ••99 «99» • ·99 •99 99 <

Součinitel stínění Součinitel solár.

SC (bezrozm.) tepelného zisku

SHGC (bezrozm.) LSG

0,36 0,31 1,78

PŘÍKLAD 6

Vzorek 6 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 obsahovala první dielektrický film z oxidu slitiny 54% zinku: 46% cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu majícím tloušťku okolo 2,3 mm, přičemž dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 240 Á (24,0 nm); dále druhý dielektrický film z oxidu slitiny 90% zinku: 10% cínu (hmotnostních %), uložený na první dielektrické vrstvě, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 80 Á (8,0 nm), čímž se vytvořily dielektrické filmy mající kombinovanou tloušťku 320 Á (32,0 nm).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 114 Á (11,4 nm).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 25 Á (2,5 nm), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na příměrovém filmu film, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 84 Á (8,4 nm); druhý

-46·« 9« • · 9 · • · • · • * ···· ·»·· » ·*

9 9

9 9

9 9 9

9 9 9 • ·»· 99 9 dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 676 Á (67,6 nm) ; třetí dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na druhé dielektrické vrstvě, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 84 Á (8,4 nm), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 844 Á (84,4 nm) .

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 170 Á (17,0 nm) , byla uložená na třetím dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala příměrový film z kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 25 Á (2,5 nm), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na primerovém filmu nejvíce vnější oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 85 Á (8,5 nm); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 172 Á (17,2 nm) , přičemž první a druhý dielektrický film měly kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 257 Á (25,7 nm) ; a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 30 Á (3 nm), uložený na dielektrickém filmu.

Dílec z monolitického povlakovaného skla vzorku, mající boč-47 • 9 ·· • * · · ·

• « « • · ···· ····

99 9

9 9 9

9 9 9 9

99999999 9 9 9 9

999 99 · ní rozměry přibližně 100 mm x 100 mm (4 x 4) a jmenovitou tloušťku 2,3 mm měl vlastnosti, jak jsou podrobně uvedeny v tabulkách Tab.13 a 14 po té, co byl zahřátý ve skříňové peci (pec s pracovní teplotou 704°C (1300°F)) po dobu přibližně 3 minuty, poté byl vyjmut z pece a nechal se následně chladnout na teplotu okolního prostředí v okolním ovzduší. Boční rozměry vzorku 6 byly uvedeny proto, že vzorek byl tepelně zpracován a rozměry jsou důležité.

Vzorek 6 měl vlastnosti podrobně uvedené v tabulkách Tab.13 a Tab.14.

TAB.13

Vzorek 6 (po ohřevu)

Barva v prostupu

L a b

89,60 -0,79 3,93

Vzorek 6

Barva v odrazu na povrchu s povlakem _ * * , *

L a b

41,41 -12,04 0,80

Barva v odrazu na povrchu skla

L a b 39,83 -9,51 -10,76

Schopnost ovládání průchodu sluň.záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) 33,11 56,28 44,54

Emisivita

0,029

R-sheet (ohm/čtv.)

1,26 • ·

	-48-
	TAB.14
Vlastnosti izolačního	zasklívacího	dílce vypočítané ze
spektrálních vlastností	příkladu 6 (po	ohřevu)

Vzorek 6 (po ohřevu)

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule = 6 mm tl., SOLEXIAR - vnitřní tabule = 2,3 mm čiré
Povrch s povlakem:	č.3
Propustnost		Vnější odraz
světla (%) a*T	b*T	světla (%) a*Rext	b*Rext
58,8 -7,50	4,64	14,9 -12,00	0,90

Součinitel stínění Součinitel solár.

SC (bezrozm.) tepelného zisku

SHGC (bezrozm.) LSG

0,36 0,31 1,90

PŘÍKLAD 7

Vzorek 7 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 měla první dielektrický film z oxidu slitiny 54% zinku: 46% cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu 100x100 mm (4x4) majícím tlouštku okolo 2,3 mm, přičemž dielektrický film měl fyzickou tlouštku odhadovanou přibližně 302 Á (30,2 nm); dále druhý dielektrický film z oxidu slitiny 90% zinku: 10% cínu (hmotnostních %), uložený na první dielektrické vrstvě, při-49-

·· čemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 75 Á (7,5 nm), čímž se vytvořily dielektrické filmy mající kombinovanou tloušťku 377 Á (37,7 nm).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 93 Á (9,3 nm).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 25 Á (2,5 nm), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na primerový film druhé oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 74 Á (7,4 nm); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 591 Á (59,1 nm); třetí dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na druhou dielektrickou vrstvu, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 74 Á (7,4 nm), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 739 Á (73,9 nm).

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 114 Á (11,4 nm) , uložená na třetím dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Třetí oddělovací vrstva 26 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 25 Á

(2,5 nm), uložený na filmu stříbra druhé vrstvy 18 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na primerový film druhé oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 73 Á (7,3 nm); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 583 Á (58,3 nm), třetí dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na druhou dielektrickou vrstvu, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 73 Á (7,3 nm), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 729 Á (72,9 nm) .

Třetí vrstva 20 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 138 Á (13,8 nm), uložená na třetím dielektrickém filmu třetí oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 25 Á (2,5 nm), uložený na třetí vrstvě odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na příměrovém filmu nejvíce vnější oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 87 Á (8,7 nm); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 175 Á (17,5 nm) , přičemž první a druhý dielektrický film měly kombinovanou

-51fyzickou tloušřku odhadovanou přibližně 262 Á (26,2 nm); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tlouštku odhadovanou přibližně 30 Á (3 nm), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 7 měl vlastnosti podrobněji uvedené v tabulkách Tab.15 a 16 po té co byl zahřátý ve skříňové peci (pec s pracovní teplotou 704°C (1300°F)) po dobu přibližně 3 minuty, poté byl vyjmut z pece a nechal se následně chladnout na teplotu okolního prostředí v okolním ovzduší.

TAB.15

Vzorek 7 (po ohřevu)

Barva	Barva v odrazu	Barva v odrazu
v prostupu	na povrchu	na povrchu
	s povlakem	skla .3
L a b	L a b	L . a b
90,13 -3,32 2,78	26,33 6,46 0,39	28,22. 4,00 -1,85

Vzorek 7·

Schopnost ovládání průchodu sluň.záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

32,59 53,28 40,66 ' 0,027 · ' 1,13

TAB.16

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností příkladu 7 (po ohřevu)

-52• ····

Vzorek 6 (po ohřevu)

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule = 6 mm tl., SOLEXIA^R

- vnitřní tabule = 2,3 mm čiré

Povrch s povlakem: č.3

Propustnost světla (%) a*T

59,2 -9,60

Vnější odraz b*T světla (%) 3,66 10,5 a*Rext b*Rext -1,80 -0,10

Součinitel stínění SC (hezrozm.)

0,38

Součinitel solár. tepelného zisku SHGC (bezrozm.)

0,33

LSG

1,79

PŘÍKLAD 8

Vzorek 8 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 mající první dielektrický film z oxidu slitiny 54% zinku: 46% cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu majícím tloušťku okolo 6 mm, přičemž dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 257 Á (25,7 nm); dále druhý dielektrický film z oxidu slitiny 90% zinku: 10% cínu (hmotnostních %), uložený na první dielektrické vrstvě, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 64 Á (6,4 nm), čímž se vytvořily dielektrické filmy mající kombinovanou tloušťku 321 Á (32,1 nm).

-53První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag) , uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 119 Á (11,9 nm).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 20 Á (2,0 nm), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na primerový film, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 92 Á (9,2 nm); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 632 Á (63,2 nm); třetí dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na druhou dielektrickou vrstvu, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 108 Á (10,8 nm), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 832 Á (83,2 nm).

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření z vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 176 Á (17,6 nm), uložená na třetím dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 20 Á (2,0 nm), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na primerový film nejvíce vnější oddělovací vrstvy, přičemž první • 9

-5499 ··

9 9 9 • 9 • 999

9

9999 9999 dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 72 Á (7,2 nm); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 134 Á (13,4 nm) , přičemž první a druhý dielektrický film měly kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou přibližné 206 Á (20,6 nm); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 44 Á (4,4 nm), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 8 měl vlastnosti uvedené v tabulkách Tab.17 a 18.

TAB.17
Vzorek	8
Barva	Barva v odrazu	Barva v odrazu
v prostupu	na povrchu	na povrchu
		s povlakem	skla
- *	* . *
L	a b	L a b	L a b
87,50	-2,94 4,68	41,67 -9,28 -2,29	41,34 -10,49 -13,35
Vzorek	8

Schopnost ovládání průchodu sluň.záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

29,62 56,70 33,78

0,031

1,55 • 9

-55• · ·

«··· ····

9 *99 • ··♦· • 9

TAB.18

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností vzorku 8

Vzorek 8

Uspořádání izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule = 6 mm tl., SOLEXIA^R

- vnitřní tabule = 6 mm čiré

Povrch s povlakem: č.3

Propustnost světla (%) a*T

55,3 -9,20

4· b T 5,25

Vnější odraz světla (%) a*Rext b*Rext

14,9 -11,00 -0,70

Součinitel stínění SC (bezrozm.)

0,36

Součinitel solár. tepelného zisku SHGC (bezrozm.)

0,31

LSG

1,78

PŘÍKLAD 9

Vzorek 9 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 mající první dielektrický film z oxidu slitiny 54% zinku: 46% cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu majícím tloušťku okolo 6 mm, přičemž dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 286 Á (28,6 nm); dále druhý dielektrický film z oxidu slitiny 90% zinku: 10% cínu (hmotnostních %), ulože4» ♦

-56·♦ ·· ► · · · »··· ·♦ · · * ♦ • · · • ···♦ 4 · ný na první dielektrické vrstvě, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tlouštku odhadovanou přibližně 67 Á (6,7 nm), čímž se vytvořily dielektrické filmy mající kombinovanou tloušťku 353 Á (35,3 nm).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 109 Á (10,9 nm).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala primerový film z kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 20 Á (2,0 nm), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na primerovém filmu, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 94 Á (9,4 nm); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 648 Á (64,8 nm); třetí dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na druhé dielektrické vrstvě, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně lil Á (11,1 nm), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 852 Á (85,2 nm) .

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření z vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 182 Á (18,2 nm), uložená na třetím dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibliž• 9

-57«· * » • · ···· ·· « ··· • · »· • · • · · • ···· ně 20 Á (2,0 nm), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na primerovém filmu nejvíce vnější oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 75 Á (7,5 nm); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 139 Á (13,9 nm), přičemž první a druhý dielektrický film měly kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 214 Á (21,4 nm); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 44 Á (4,4 nm), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 9 měl vlastnosti uvedené v tabulkách Tab.19 a 20.

TAB.19

Vzorek 9

Barva v prostupu _ * * . *

L a b

87,23 -4,36 5,11

Barva v odrazu na povrchu s povlakem L a b

44,35 -1,44 -1,32

Barva v odrazu na povrchu skla _ * * . *

L a b

43,52 -5,60 -12,58

Vzorek 9

Schopnost ovládání průchodu sluň.záření

TSET(%) 29,55

TSER1(%) 57,65

TSER2(%) 33,88

Emisivita

0,025

R-sheet (ohm/čtv.) 1,58

TAB.20

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností vzorku 9

Vzorek 9

Uspořádáni izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule =

- vnitřní tabule = Povrch s povlakem:

Propustnost světla (%) a*T

54,9 -10,00

Součinitel stínění SC (bezrozm.)

0,35 mm tl., SOLEXIA^r 6 mm čiré č. 3

Vnější odraz b*T světla (%) 5,66 16,0

Součinitel solár. tepelného zisku SHGC (bezrozm.)

0,30 a*Rext b*Rext -7,20 -0,20

LSG

1,83

PŘÍKLAD 10

Vzorek 10 měl složení:

První oddělovací vrstva 22 mající první dielektrický film z oxidu slitiny 54% zinku: 46% cínu (hmotnostních %), uložený na skleněném substrátu tloušťky přibližně 6 mm, přičemž dielektrický film měl fyzickou tlouštku odhadovanou přibližně 390 Á (39,0 nm); dále druhý dielektrický film z oxidu • ·

-59slitiny 90% zinku: 10% cínu (hmotnostních %), uložený na první dielektrické vrstvě, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 104 Á (10,4 nm), čímž se vytvořily dielektrické filmy mající kombinovanou tloušťku 494 Á (49,4 nm).

První vrstva 16 odrazivá pro infračervené záření z kovového stříbra (Ag), uložená na první oddělovací vrstvě, měla fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 106 Á (10,6 nm).

Druhá oddělovací vrstva 24 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti) o fyzické tloušťce odhadované přibližně 20 Á (2,0 nm), uložený na filmu stříbra první vrstvy 16 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na primerové, filmu druhé oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 97 Á (9,7 nm); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na prvním dielektrickém filmu, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 551 Á (55,1 nm); třetí dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na druhou dielektrickou vrstvu, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 97 Á (9,7 nm), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 744 Á (74,4 nm) .

Druhá vrstva 18 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 124 Á (12,4 nm) , uložená na třetím dielektrickém filmu druhé oddělovací vrstvy.

• · · ·

-60···

Třetí oddělovací vrstva 24 obsahovala příměrový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 20 Á (2,0 nm), uložený na filmu stříbra druhé vrstvy 18 odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na příměrový film druhé oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 99 Á (9,9 nm); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 565 Á (56,5 nm); třetí dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na druhou dielektrickou vrstvu, přičemž třetí dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 99 Á (9.9 nm), čímž se vytvořily tři dielektrické filmy mající kombinovanou fyzickou tloušťku odhadovanou na přibližně 764 Á (76,4 nm).

Třetí vrstva 20 odrazivá pro infračervené záření byla vrstva kovového stříbra (Ag) mající tloušťku odhadovanou přibližně 181 Á (18,1 nm), uložená na třetím dielektrickém filmu třetí oddělovací vrstvy.

Nejvíce vnější oddělovací vrstva 28 obsahovala primerový film kovového titanu (Ti), mající fyzickou tloušťku přibližně 20 Á (2,0 nm), uložený na druhé vrstvě odrazivé pro infračervené záření; první dielektrický film oxidu slitiny 90% zinku:10% cínu (hmotnostních %) uložený na příměrovém filmu nejvíce vnější oddělovací vrstvy, přičemž první dielektrický film měl fyzickou tloušťku odhadovanou přibližně 93 Á (9,3 nm); druhý dielektrický film oxidu slitiny 54% zinku:46% cínu (hmotnostních %) uložený na první dielektrický film, přičemž druhý dielektrický film měl fy• · • ·

zickou tlouštku odhadovanou přibližně 217 Á (21,7 nm) , přičemž první a druhý dielektrický film měly kombinovanou fyzickou tlouštku odhadovanou přibližně 310 Á (31,0 nm); a ochranný vrchní povlakový film z oxidu titanu (Ti), mající fyzickou tlouštku odhadovanou přibližně 46 Á (4,6 nm), uložený na dielektrickém filmu.

Vzorek 10 měl vlastnosti podrobněji uvedené v tabulkách Tab.21 a 22.

TAB.21

Vzorek 10

Barva v prostupu

Barva v odrazu na povrchu s povlakem

Barva v odrazu na povrchu skla

85,57

-4,44 1,94

34,05 -1,93 0,47

37,35 -6,00 -1,96

Vzorek 10

Schopnost ovládání průchodu sluň.záření

TSET(%) TSER1(%) TSER2(%) 25,17 57,82 33,05

Emisivita R-sheet (ohm/čtv.)

0,026

1,06 • · * ·

-62TAB.22

Vlastnosti izolačního zasklívacího dílce vypočítané ze spektrálních vlastností příkladu 10 na substrátu z čirého skla t.6 mm

Vzorek 10

Uspořádáni izolačního zasklívacího dílce:

- vnější tabule =

- vnitřní tabule = Povrch s povlakem:

Propustnost světla (%) a*T

51,9 -10,00

Součinitel stínění SC (bezrozm.)

0,35

PŘÍKLAD 11 mm tl., SOLEXIA^R 6 mm čiré č. 3

Vnější odraz b*T světla (%) 2,85 12,5

Součinitel solár. tepelného zisku SHGC (bezrozm.)

0,30 a*Rext b*Rext -5,70 0,64

LSG

1,73

Vzorky Tab.23 tl.6 mm vrstvovou strukturu uvedenou v tabulce byly naneseny na substrátu z čirého skla

11-13 měly a vrstvy • ·

-63• · · » · ► ·· ····

TAB.23

	Zn2SnO4 základ.	ZnO	ZnO spodní	Zn2SnO4 spodní
základ.	spodní spodní
	povlak.	povlak.	Ag Ti	střední	střední
	složka	složka	primer	povlak.	povlak.
Vz .č.	(nm)	(nm)	(nm) (nm)	složka (nm)	složka (nm)
11	33,0	14,6	12,2 1,1	12,1	49,3
12	32,3	16,1	12,4 2,1	11,4	49,2
13	29,1	13,7	12,2 1,1	12,1	49,3

ZnO	střední střední	ZnO horní střední povlak. složka	Zn2SnO4 horní střední povlak. složka	ZnO horní střední povlak. složka
	spodní střední povlak. složka
Ag (nm)	Ti primer (nm)
Vz. č.	(nm)			(nm)	(nm)	(mm)
11	12,1	13,9	1,2	11,2	51,1	11,5
12	12,1	14,3	2,2	10,7	50,7	11,1
13	12,1	13,9	1,2	10,8	50,4	11,5

	horní	horní Ti	ZnO horní	Zn2SnO4 horní	tío2 vrchní
	Ag	primer	povlak.	povlak.	povlak
	(nm)	(nm)	složka	složka	(nm)
Vz. č.			(nm)	(nm)
11	16,9	1,1	10,8	21,4	3,7
12	16,4	1,9	10,3	21,2	3,4
13	10,0	1,1	10,0	21,4	3,7

ι: .

··<···

-64Vzorky 11-13 zajistily spektrální vlastnosti, uvedené v tabulce Tab.24 pro tabuli s povlakem. Vypočítané vlastnosti referenčního izolačního zasklívacího dílce pro vzorky 11-13 jsou uvedeny v tabulce Tab.25.

TAB.24

»	Barva	Barva v odrazu	Barva v odrazu
	Vz.	v prostupu		na povrchu	na povrchu
	č.			s povlakem	skla
		L*T a*T	b*T	L*R a*R b*R	L*R a*R b*R
	11	87,23 -4,67	2,62	27,21 -4,82 -5,52	32,97 -4,35 -4,17
	12	89,79 -2,86	1,93	27,21 -5,20 -5,00	31,99 -5,19 -3,96
	13	87,36 -5,10	1,73	24,69 -2,16 -2,13	31,03 -2,93 -1,33

Schopnost ovládání průchodu sluň.záření

Vz.

č.	TSET(%)	TSER1(%	) TSER2(	%)	Emisivita	R-sheet (ohm/čtv
11	26,66	55,69	35,34		0,030	1,18
12	29,37	56,88	35,29		0,012	0,85
13	26,69	55,58	35,18		0,031	1,19
TSET	= celkový	prostup	sluneční	energie

TSER1 = celkový odraz sluneční energie od povrchu s povlakem TSER2 = celkový odraz sluneční energie od povrchu skla bez povlaku

R-sheet = plošný odpor

65···· ···.

·· · >1 . • ♦··

TAB.25

	Vz. č.	Tvis (%)	a T	b*T	Rext_vis (%)	Rext_a*	Rext_b*	SC	SHGC	LSG poměr
	11	54,4	-11,00	3,45	10,6	-6,10	-2,00	0,36	0,31	1,74
	12	58,7	-9,20	2,90	10,6	-6,40	-2,00	0,36	0,31	1,88
t	13	54,6	-11,00	2,71	10,1	-4,90	-1,00	0,37	0,32	1,73
		Jak je možno	odvodit,	je možné	použitím	i výše	: uvedené-

ho celkového řešení povlakového souvrství získat další estetické vlastnosti a funkční vlastnosti z hlediska ovládání průchodu slunečního záření. Například mohou být použity izolační zasklívací dílce používající povlaky podle vynálezu s různými typy skel. Například a bez omezení vynálezu je možné použít skla, které omezuje prostup ultrafialové energie, podobného jako je sklo dodávané PPG Industries lne. pod obchodní známkou Solargreen, nebo modře zbarveného skla například typu prodávaného PPG Industries lne. pod obchodní známkou Azurlite, skla majícího nízký prostup, jako je například sklo dodávané PPG Industries pod obchodní známkou Solarbronze a typu prodávaného společností Pilkington-LOF pod obchodní známkou BlueGreen.

Jak bude zřejmé, jsou výše uvedený rozbor a příklady míněny pouze pro objasnění provedení vynálezu a vynález se na ně neomezuje.

Claims (39)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci, obsahující:

   substrát; a povlak vytvořený přes alespoň část substrátu, přičemž povlak obsahuje:

   první oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu;, první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes první oddělovací vrstvu;

   druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření;

   druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu;

   třetí oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření; a třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes třetí oddělovací vrstvu;

   přičemž povlak je určen pro uložení na povrchu č.2 nebo č.3 izolačního zasklívacího dílce po osazení tohoto dílce.
2. 2. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že povlak j e na povrchu č.3.
3. 3. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že oddělovací vrstvy obsahují nejméně jeden materiál zvolený ze skupiny sestávající z oxidů kovů, oxidů slitin kovů, dotovaných oxidů kovů, nitridů, oxynitridů a jejich směsí.
4. 4. Výrobek podle nároku 3 vyznačený tím, že oddělova-67• · • · • ·· cí vrstvy obsahují nejméně jeden oxid kovu zvolený ze skupiny sestávající z oxidů zinku, titanu, hafnia, zirkonia, niobu, bismutu, india, cínu a jejich směsí.
5. 5. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že nejméně jedna z dielektrických vrstev obsahuje více než jeden dielektrický film.
6. 6. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že vrstvy odrazivé pro infračervené záření obsahují nejméně jeden kov zvolený ze skupiny sestávající ze zlata, mědi, stříbra nebo jejich směsí, slitin nebo kombinací.
7. 7. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že první oddělovací vrstva obsahuje vrstvu oxidu zinečnatého, uloženou přes vrstvu cíničitanu zinečnatého.
8. 8. Výrobek podle nároku 7, vyznačený tím, že vrstva oxidu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 100 Á do 200 Á.
9. 9. Výrobek podle nároku 7, vyznačený tím, že vrstva cíničitanu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 250 Á do 400 Á.
10. 10. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že první vrstva odrazivá pro infračervené záření má tloušťku v rozmezí od 100 Á do 150 Á.
11. 11. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že druhá oddělovací vrstva obsahuje první vrstvu oxidu zinečnatého, vrstvu cíničitanu zinečnatého uloženou přes první vrstvu oxidu zinečnatého a druhou vrstvu oxidu zinečnatého, uloženou přes vrstvu cíničitanu zinečnatého.

    -68···· ···»
12. 12. Výrobek podle nároku 11, vyznačený tím, že první vrstva oxidu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 100 Á do 150 Á, vrstva cíničitanu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 200 Á do 500 Á a druhá vrstva oxidu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 100 Á do 150 Á.
13. 13. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že druhá vrstva odrazivá pro infračervené záření má tloušťku v rozmezí od 100 Á do 150 Á.
14. 14. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že třetí oddělovací vrstva obsahuje první vrstvu oxidu zinečnatého, vrstvu cíničitanu zinečnatého uloženou přes první vrstvu oxidu zinečnatého, a druhou vrstvu oxidu zinečnatého uloženou přes vrstvu cíničitanu zinečnatého.
15. 15. Výrobek podle nároku 14, vyznačený tím, že vrstvy oxidu zinečnatého mají každá tloušťku od 100 Á do 150 Á.
16. 16. Výrobek podle nároku 15, vyznačený tím, že vrstva cíničitanu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 450 Á do 550 Á.
17. 17. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že třetí vrstva odrazivá pro infračervené záření má tloušťku do 140 Á do 180 Á.
18. 18. Výrobek podle nároku 1, vyznačený tím, že obsahuje čtvrtou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření.

    -69·· ·.

    ’ · « .

    • * ’··· οι
19. 19. Výrobek podle nároku 18, vyznačený tím, že čtvrtá vrstva obsahuje vrstvu cíničitanu zinečnatého, uloženou přes vrstvu oxidu zinečnatého.
20. 20. Výrobek podle nároku 19, vyznačený tím, cíničitanu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od že vrstva 150 Á do

    250 A.
21. 21. Výrobek podle nároku 19, vyznačený tím, oxidu zinečnatého má tloušťku v rozmezí od 80 Á do že vrstva 120 Á.
22. 22. Výrobek podle nároku 18, vyznačený tím, že obsahuje vrstvu ochranného vrchního povlaku, uloženou přes čtvrtou oddělovací vrstvu a obsahující oxid titaničitý, mající tloušťku v rozmezí od 20 Á do 50 Á.
23. 23. Izolační zasklívací dílec obsahující výrobek podle nároku 1.
24. 24. Výrobek s povlakem pro použití v izolačním zasklívacím dílci, obsahující: substrát; a povlak vytvořený přes alespoň část substrátu, přičemž povlak obsahuje:

    první oddělovací vrstvu, obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu;

    první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes první oddělovací vrstvu;

    druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření; a druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu, přičemž povlak je určen pro • · • · · • ··»·

    -70·· ·· > · · 9 »··· ·· ·· uložení na povrchu č.2 nebo č.3 izolačního zasklívacího dílce po osazení tohoto dílce, a přičemž povlak zajišťuje referenční součinitel solárního tepelného zisku nižší než 0,36 nebo rovný 0,36.
25. 25. Výrobek s povlakem podle nároku 24, vyznačený tím, že povlak zajišťuje referenční součinitel solárního te* pelného zisku nižší než 0,32 nebo rovný 0,32.

    ♦
26. 26. Výrobek s povlakem podle nároku 24, vyznačený tím, že povlak je určen pro uložení na povrchu č.3.
27. 27. Izolační zasklívací dílec obsahující výrobek podle nároku 24.
28. 28.Izolační zasklívací dílec, obsahující: první tabuli vymezující povrchy č.l a č.2;

    nejméně jednu druhou tabuli vymezující povrchy č.3 a č.4; a povlak vytvořený přes alespoň část povrchu č.2 nebo č.3, přičemž povlak obsahuje:

    první oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu;

    první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes první oddělovací vrstvu;

    druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření;

    druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu;

    třetí oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrřekou vrstvu uloženou přes druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření; a třetí vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes

    -71·· · • · a třetí oddělovací vrstvu.
29. 29. Izolační zasklívací dílec podle nároku 28, vyznačený tím, že má referenční propustnost viditelného světla v rozmezí od 50% do 60%.
30. 30. Izolační zasklívací dílec podle nároku 28, vyzna» čený tím, že má v prostupu referenční souřadnicovou hodnotu a* (a*T) v rozmezí od -5 do -12.
31. 31. Izolační zasklívací dílec podle nároku 28, vyznačený tím, že má v prostupu referenční souřadnicovou hodnotu b* (b*T) v rozmezí od 0 do 5.
32. 32. Izolační zasklívací dílec podle nároku 28, vyznačený tím, že má referenční odrazivost viditelného světla na vnějším povrchu (Rext vis) v rozmezí od 5% do 15%.
33. 33. Izolační zasklívací dílec podle nároku 28, vyznačený tím, že má v odrazu na vnějším povrchu referenční souřadnicovou hodnotu a* (Rexta*) v rozmezí od -2 do -10.
34. 34. Izolační zasklívací dílec podle nároku 28, vyznačený tím, že má v odrazu na vnějším povrchu referenční souřadnicovou hodnotu b* (Rextb*) v rozmezí od -0 do -5.
35. 35. Izolační zasklívací dílec podle nároku 28, vyznačený tím, že má referenční součinitel stínění nižší než 0,41.
36. 36. Izolační zasklívací dílec podle nároku 28, vyznačený tím, že má referenční součinitel solárního tepelného zisku nižší než 0,36.

    -7237. Izolační zasklívací dílec podle nároku 28, vyznačený tím, že povlak je vytvořený na povrchu č.3.
37. 38. Izolační zasklívací dílec, obsahující: první tabuli vymezující povrch č.l a povrch č.2; nejméně jednu druhou tabuli vymezující povrch č.3 a č.4; a * povlak vytvořený přes alespoň část povrchu č.2 nebo č.3, přičemž povlak obsahuje:

    » první oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu;

    první vrstvu odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes první oddělovací vrstvu;

    druhou oddělovací vrstvu obsahující nejméně jednu dielektrickou vrstvu uloženou přes první vrstvu odrazivou pro infračervené záření; a druhou vrstvu odrazivou pro infračervené záření uloženou přes druhou oddělovací vrstvu, přičemž povlak zajišťuje referenční součinitel solárního tepelného zisku nižší než 0,36 nebo rovný 0,36.
38. 39. Izolační zasklívací dílec podle nároku 38, vyznačený tím, že povlak zajišťuje referenční součinitel solárního tepelného zisku nižší než 0,32 nebo rovný 0,32.
39. 40. Izolační zasklívací dílec podle nároku 38, vyznačený tím, že povlak je vytvořený na povrchu č.3.