CS277008B6 - Apparatus for stable fiber sliver automatic feeding - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro automatické podávání pramene staplových vláken na textilním stroji, opatřeném podávacím ústrojím, obsahujícího první a druhé vodítko pro první pramen staplových vláken, přiváděný k podávacímu ústrojí, a pro druhý pramen staplových vláken, nacházející se v pohotovostní poloze, hlídacím ústrojím pro hlídání pramene staplových vláken, přiváděného k podávacímu ústrojí, spojeným se zařízením pro přívod druhého pramene staplových vláken k podávacímu ústrojí.

Dosavadní stav techniky

Dosud známé spřádací stroje tohoto typu jsou nevýhodné tím, že po spotřebování předlohy, kterou může být bud pramen vláken, odebíraný z konve, nebo přást odebíraný z cívky, je nasazování nové konve nebo cívky s novým pramenem nebo přástem a také zavádění pramenu nebo přástu do spřádacího místa časově poměrně náročné. K provádění těchto operací je třeba zastavit chod spřádacího místa nebo celého -spřádacího stroje, což je nákladné. Tyto prostoje je možno v určitém rozsahu eliminovat přítomností obsluhy, která by byla v každém okamžiku připravena na základě signalizace o vyprázdnění konve nebo cívky provést okamžitou výměnu. Avšak také toto řešení je nákladné, protože zvyšuje nutný počet obsluhujících pracovníků.

Je také známo zařízení obsahující dvě přívodní vedení, z nichž prvnímu vedení je přiřazen pramen staplových vláken, který je přiváděn do podávacího ústrojí, a druhé vedení je umístěno u pramenu staplových vláken, nacházejícího se v pohotovostní poloze; toto zařízení je popsáno v DE-PS 922 579. Obě vedení jsou u tohoto známého zařízení uložena pevně a po spotřebování prvního pramene staplových vláken se uvolní přední konec druhého pramene staplových vláken, umístěného předtím v pohotovostní poloze, a přemístí se do polohy, kterou předtím zaujímal první pramen staplových vláken. Aby tento druhý pramen staplových vláken, který je přiváděn druhým vedením k podávacímu ústrojí, mohl být později nahrazen novým pramenem staplových vláken, je v další fázi nutné druhý pramen staplových vláken vyjmout z druhého vedení a přemístit jej do prvního vedení, aby do druhého vedení mohl být zase vložen další pramen staplových vláken. Toto převěšování pramenů vláken však potřebuje určitý čas k provedení nezbytných operací a může být příčinou některých provozních poruch.

Tyto nedostatky mají být proto odstraněny u zařízení podle vynálezu, jehož úkolem je vyřešit konstrukční uspořádání zařízení pro přivádění vlákenných pramenů, které by především snížilo časovou náročnost přípravy dalších pramenů staplových vláken. Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen zařízením podle vynálezu pro automatické podávání pramene staplových vláken k textilnímu stroji, jehož podstata spočívá v tom, že obě vodítka pro přivádění pramene staplových vláken jsou spolu spřažena a pohyb jednoho s nich je vázán na pohyb druhého vodítka pramene vláken. Tímto vzájemným spřažením se dosáhne toho, že při přemísťování prvního vedení z přívodní polohy do pohotovostní polohy se druhé vedení současně pohybuje z pohotovostní polohy do podávači polohy. Každým z těchto vodítek prochází jeden pramen staplových vláken, který je u jednoho vedení v přívodní poloze a u druhého vedení v pohotovostní poloze. Při použití tohoto řešení se dosahuje velmi rychlého a jednoduchého obnovení přívodu pramene vláken. Je výhodné, jestliže obě vodítka jsou spolu spřažena nejen společním ovládáním, ale také přímo silovým spojem, protože potom je možno velmi snadno zajistit jednoduchými mechanickými prostředky potřebné přemístění obou vodítek do přívodní polohy, popřípadě do pohotovostní polohy.

Ve výhodném provedení zařízení podle vynálezu je pro vodítka připraveno po obou stranách přívodně poloha vždy jedna pohotovostní poloha a jedno vodítko je přemístitelné střídavě do jedné pohotovostní polohy nebo do přívodní polohy a druhé vodítko je přemístitelné střídavě do přívodní polohy nebo do druhé z pohotovostních poloh. Toto zařízení má velmi jednoduchou konstrukci, jestliže jsou obě vodítka pohyblivá ve směru rovnoběžném s osou podávacího válečku.

V dalším výhodném provedení vynálezu jsou obě vodítka uložena na společném tělese, natáčivém kolem osy střídavě do přívodní polohy nebo do pohotovostní polohy. Tyto polohy jsou uspořádány s výhodou vzájemně protilehle na opačných stranách od osy otáčení a obě vodítka jsou natáčivá v rozsahu 180° mezi svou přívodní a pohotovostní polohou.

Aby se dosáhlo zvláště spolehlivého přívodu předkládaného pramene staplových vláken k podávacímu ústrojí, je podle další konkretizace vynálezu navrženo, aby vodítko umístěné v přívodní poloze mělo své výstupní ústí bezprostředně před zužujícím se prostorem před podávacím válečkem a společné těleso bylo přemístitelné směrem k podávacímu válečku, aby se mohl měnit odstup mezi vodítkem a podávacím válečkem. Těleso je zejména pohyblivé posuvným pohybem od podávacího válečku a zpět k němu ve směru rovnoběžném s osou. Přitom se ukazuje být výhodným uložení tělesa také výkyvné kolem druhé osy, kolmé na první osu.

Podle jiného výhodného provedení zařízení podle vynálezu jsou vodítka pevné spojena s přívodními žlábky, spolupracujícími s podávacími válečky, a jsou přemístitelná do přívodní polohy nebo do pohotovostní polohy společně s těmito přívodními žlábky. V alternativním provedení může být přívodní žlábek stacionární a může být přitlačován tlačnou pružinou k podávacímu válečku. Přívodní žlábek je s výhodou opatřen vodícími profilovými plochami nebo rampami, které slouží při výměně jednoho vodítka za druhé vodítko k vedení začátku pramene staplových vláken a které jsou profilovány od svěrného místa s podávacím válečkem konkávně a ve sklonu směrem dolů.

/

Podle jiného výhodného vynálezu má vodítko umístěné v přívodní poloze své výstupní místo bezprostředně před zužujícím se prostorem před vstupním přívodním válcem a výkyvné uloženým a k přívodnímu válci předepnutým přítlačným válcem podávacího ústrojí, vytvořeného ve formě průtažného ústrojí.

Aby se dosáhlo rychlé přípravy nového pramene staplových vláken, nahrazujícího přetržený nebo spotřebovaný předchozí pramen staplových vláken, je podle další konkretizace vynálezu výhodné, jestliže je k dráze pramene staplových vláken přiřazeno hlídací ústrojí, které sleduje, zda je pramen zaveden do vodítka nacházejícího se v pohotovostní poloze a které vyšle odpovídající poplašný signál, jestliže se pramen staplových vláken na své dráze nenachází. Jestliže je zařízení podle vynálezu umístěno částečně také na obslužném automatu, pojízdném podél řady přívodních míst pramene staplových vláken, je hlídací ústrojí s výhodou opatřeno přivolávacím ústrojím pro přivolávání obslužného automatu, který může být opatřen přepínacím ústrojím pro přemisťování obou vodítek. Aby bylo možno hospodárným způsobem vkládat nové prameny staplových vláken do vodítka, nacházejícího se v pohotovostní poloze, je obslužný automat opatřen s výhodou nakládacím ústrojím pro podávání pramene staplových vláken do tohoto vodítka.

Aby se při vkládání nového pramene staplových vláken dosáhlo dobrého spojení mezi starým a novým pramenem staplových vláken, je vhodné, aby vodítkům byl přiřazen napojovací přístroj pro automatické spojování pramenu staplových vláken, zejména zkrucováním nebo splétáním.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je zařízení upraveno pro použití na textilním stroji ve formě protahovacího stro—je, který obsahuje skupinu přívodních míst pramene staplových vláken s jedním společným průtažným ústrojím, přičemž každý přívod pramene staplových vláken obsahuje vždy první a druhé vodítko, přemístitelné střídavě do přívodní polohy, popřípadě do pohotovostní polohy. Tímto řešením je možno ke každému přívodnímu místu přivádět nový pramen staplových vláken nezávisle na dalších přívodech. Obsluha stroje má potom dostatek času k tonu, aby v klidu vložila nový pramen staplových vláken do prázdného vodítka, nacházejícího se v pohotovostní poloze.

V alternativním výhodném provedení vynálezu je zařízení uplatněno na textilním stroji ve formě spřádacího stroje pro předení s otevřeným koncem, který obsahuje skupinu spřádacích míst vždy s jedním podávacím ústrojím, přičemž před každým podávacím ústrojím je umístěno první vodítko a druhé vodítko, která jsou střídavě přemisťována do přívodní nebo pohotovostní polohy.

Zařízení podle vynálezu je sice výhodné zejména pro protahovací stroje nebo spřádací stroje pro předení s otevřeným koncem, ale může být použito i na jiných textilních strojích, které zpracovávají prameny staplových vláken.

Pod pojem pramen staplových vláken ve smyslu vynálezu nejsou zahrnuty jen nezakroucené prameny vláken, ale také prameny s lehkým zákrutem, například přásty a podobné vláknité útvary.

Řešením podle vynálezu je umožněno nahradit spotřebovanou předlohu na textilním stroji bez výrazných časových ztrát při automatickém zavádění zásobního nebo pohotovostního pramene staplových vláken do spřádacího, zpracovávacího nebo upravovacího procesu, takže textilní stroj může bez výrazných časových ztrát, to znamená ihned zavést zásobní pramen vláken k podávacímu ústrojí. Časová ztráta odpovídá přibližně časové ztrátě při odstraňování přetrhů příze u spřádacích strojů. Pro náhradu spotřebovaného pramene staplových vláken v konvi nebo na cívce, to znamená pro ruční nebo mechanickou výměnu prázdné konve nebo dutinky za novou konev, je potom dostatek času, řádově několik hodin. To je výhodné pro automatizované stroje, u kterých je tak možno snížit počet obsluhujícího perzonálu. Proto je takové zařízení velmi vhodné pro provozy s nočními směnami, při kterých je možno redukovat činnost obsluhy jen na kontrolní funkce bez přímého zasahování do pracovního provozu.

Řešení podle vynálezu je zvláště vhodné pro dopřádání na prstencových spřádacích strojích, pro rotorové nebo třecí spřádací zařízení, popřípadě pro pneumatická spřádací zařízení se vzduchovými tryskami, ovšem samozřejmě je výhodně využitelné i na jiných textilních strojích, například protahovacích strojích. Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zařízení pro automatické podávání pramene staplových podle vynálezu, zobrazených na připojených výkresech, kde na obr. 1 je podélný řez části prvního příkladného provedení spřádacího zařízení podle vynálezu, na obr. 2 'je boční pohled na zařízení znázorněné na obr. 1, na obr. 3 je podélný řez druhým příkladným provedením zařízením podle vynálezu, vedený rovinou III-III z obr. 4, na obr. 4 je půdorysný pohled na druhé příkladné provedení z obr.

3, na obr. 5 je podélný řez třetím příkladným provedení zařízení podle vynálezu, vedený rovinou V-V z obr. 6 na obr. 6 je čelní pohled na zařízení z obr. 5, na obr. 7 je schematicky zobrazené zařízení podle vynálezu s průtažným ústrojím prstencového spřádacího stroje, na obr. 8 je čelní pohled na zařízení, vedený ve směru šipky A z obr. 7, na obr.9A až 9C je schéma tří různých pracovních fází dalšího příkladného provedení zařízení podle vynálezu, na obr.10 je schéma dalšího příkladného provedení zařízení podle vynálezu společně s ovládacími ústrojími a vedeními pro ovládání zařízení, na obr.11 je schematické zobrazení části alternativního ovládacího ústrojí, na obr.12 je schematické zobrazení spřádacího stroje s řadou vedle sebe umístěných spřádacích míst a obslužným automatem, pojízdným podél řady spřádacích míst, na obr.13 je schematické zobrazení alternativního uspořádání spřádacího stroje podle obr. 12, na obr.14 je schematické zobrazení jiného alternativního řešení řídicího ústrojí pro zařízení podle vynálezu, na obr.15 je boční pohled na část spřádacího stroje pro předení s otevřeným koncem a na obr.16 je půdorysný pohled na průtažné zařízení se zařízením podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

V prvním příkladném provedení zařízení pro automatické přivádění pramene 11 staplových vláken k podávacímu ústrojí textilního stroje, například spřádacího stroje, zobrazeném na obr. 1 a 2, je pramen 11 staplových vláken přiváděn k podávacímu ústrojí vodicím kanálkem 12 prvního vodítka 13. Výstupní ústí přívodního kanálku 12 je umístěno v bezprostřední blízkosti podávacího válečku 14 podávacího ústrojí, přesněji řečeno bezprostředně před klínovitým zužujícím se prostorem, vymezeným mezi podávacím válečkem 14 a přívodním žlábkem 15. Podávači váleček 14 zajišťuje s přívodním žlábkem 15 přívod pramene 11 staplových vláken k vyčesávacímu válečku 16 ojednocovacího ústrojí, popřípadě průtažného ústrojí. Na ojednocovací ústrojí navazuje přívodní kanál 17, kterým se ojednocená vlákna vedou dále do neznázorněného ústrojí pro udělování zákrutu stužce ojednocených vláken nebo do spřádacího rotoru pro předení s otevřeným koncem. V tomto příkladném provedení tvoří první vodítko 13 společně s přívodním žlábkem 15 jeden celek.

Zařízení podle vynálezu je opatřeno druhým vodítkem 19 s druhým vodicím kanálkem 18 a s druhým přívodním žlábkem 20. V druhém vodicím kanálku 18 je držen neznázorněný druhý pramen staplových vláken, tvořící druhou předlohu. Druhé vodítko 19 s druhým přívodním žlábkem 20 je společně s prvním vodítkem 13 a s prvním přívodním žlábkem 15 uloženo v prstencovém tělese 21. které je neseno hřídelem 23., natáčivým kolem osy 22. V prvním příkladném provedení na obr. 1 a 2 se nachází první vodítko 13 v přívodní poloze a druhé vodítko 19 je umístěno v pohotovostní poloze. Bližší význam použitého označení obou poloh bude zřejmý z dalšího popisu.

První vodítko 13 a druhé vodítko 19 jsou společně s prvním přívodním žlábkem 15 a druhým přívodním žlábkem 20 pevně spojeny s hřídelem 23., který může vykonávat natáčivý pohyb v rozsahu

180°, přičemž natáčením hřídele 23 v tomto rozsahu je možno přivádět střídavě první vodítko 13 a druhé vodítko 19 do přívodní polohy, popřípadě do pohotovostní polohy. Pramen 11 staplových vláken je odebírán bud z neznázorněného návinu, nebo z neznázorněné konve a vede se prvním vodítkem 12, které je umístěno v podávači poloze. Současně je veden neznázorněný druhý pohotovostní pramen staplových vláken z neznázorněné konve do druhého vodícího kanálku 18 druhého vodítka 19, ve kterém je udržován bez pohybu.

Přítomnost prvního pramenu 11 staplových vláken v prvním přívodním kanálku 12 se hlídá hlídacím ústrojím 24, které po doběhnutí prvního pramene 11 staplových vláken vyšle příslušný signál .

První vodítko 13 a druhé vodítko 19 jsou kromě toho společně s přiřazeným prvním přívodním žlábkem 15 a druhým přívodním žlábCS 277008 B6 kem 20 uloženy posuvně pomocí neznázorněných posuvných prostředků ve směru rovnoběžném s osou 22 hřídele 23 a mohou se posouvat v příkladu na obr. 1 doleva do polohy, zobrazené na tomto obr. 1 čerchovanými čarami, přičemž z této polohy mohou být uvedené podávači prvky opět přesunuty zpět do polohy vyznačené na obr. 1 plnými čarami.

Při provozu se mezi podávacím válečkem 14 a přívodním žlábkem 15 trvale a plynule posouvá pramen 11 staplových vláken, který je odebírán z konve a přiváděn prvním vodítkem 13 k vyčesávacímu válečku 16 ojednocovacího ústrojí nebo k protahovacím prvkům průtažného ústrojí. První vodítko 13 se tedy v zobrazené fázi nachází v podávači poloze. Po spotřebování pramene 11 staplových vláken v předložené konvi vyšle hlídací ústrojí 24 příslušný signál , který se spustí první operace, při které se prstencové těleso 21 společně s prvním vodítkem 13 a s druhým vodítkem 19 a také s prvním přívodním žlábkem 15 a druhým přívodním žlábkem 20 odtáhne zpět ve směru osy 22 a v příkladu na obr. 1 směrem doleva. Potom se ve druhé operaci natočí hřídel 23 o 180° a současně se ve třetí operaci první vodítko 13 a druhé vodítko 19 posunou společně s prvním přívodním žlábkem 15 a druhým přívodním žlábkem 20 rovnoběžně s osou 22 opět doprava do polohy zobrazené na obr. 1, takže polohy prvního vodítka 13 a druhého vodítka 19 jsou vzájemně zaměněny, to znamená první vodítko 13 se nachází v pohotovostní poloze a druhé vodítko 19 je v přívodní poloze. Pokud se tedy zásoba pramene 11 staplových vláken v jedné konvi spotřebuje, přivede se automaticky druhý pramen staplových vláken, který byl veden druhým vodicím kanálkem 18, do klínové mezery mezi podávacím válečkem 14 a přívodním žlábkem 15 a svěrnou linií mezi těmito podávacími prvky k vyčesávacímu válečku 16.· Tento neznázorněný druhý pramen staplových vláken se odebírá z druhé konve, která byla předtím v pohotovostní poloze a která nyní po záměně prvního vodítko 19 tvoří produkční konev. Tato výměna není časově náročná a jeho trvání nepřekračuje délku časového intervalu, potřebného pro odstranění přetrhu příze. Prázdná konev se příležitostně nahradí novou plnou konví a začátek pramene staplových vláken z této konve se zavede do prvního přívodního kanálku 12, ve kterém zůstane tento konec pramene staplových vláken uložen. Tato druhá plná konev tvoří nyní pohotovostní konev. K výměně prázdné konve za novou plnou konev je dostatek času, v podstatě několik hodin. Jestliže se v průběhu provozu spřádacího stroje vyprázdní také druhá konev, opakuje se popsaný postup a první vodítko 13 a druhé vodítko 19 se přemístí společně se svým prvním přívodním žlábkem 15 a druhým přívodním žlábkem 20 opět do polohy, která je zobrazena na obr. 1.

V druhém příkladném provedení, zobrazeném na obr. 3 a 4, je zařízení podle vynálezu opět opatřeno prvním vodítkem 13 a druhým vodítkem 19, která obsahuje první přívodní kanálek 12 a druhý přívodní kanálek 18 a která jsou vytvořena v jednom kusu, přičemž v tomto příkladném provedení jsou pohyblivá ve směru rovnoběžném s osou podávacího válečku 14. První vodítko 13 se nachází v podávači poloze, zatímco druhé vodítko 19 je v pohotovostní poloze a do prvního vodítka 13 je přiváděn neznázorněný pramen staplových vláken z produkční konve nebo cívky a do druhého vodítka je zaveden pramen staplových vláken, přicházející z pohotovostní konve nebo cívky. První vodítko 13 a druhé vodítko 19 jsou umis7 těna bezprostředně,a s minimálním odstupem před jednou boční plochou přívodního žlábku 25, opatřeného dvěma vodícími profilovými plochami 26., které jsou ve své střední části vytvarovány do vydutého tvaru, aby tvořily správně tvarované vedení pro pramen staplových vláken, vystupující z výstupní strany první přívodního kanálku 13 a druhého přívodního kanálku 19.

Nad přívodním žlábkem 25 je umístěn podávači váleček 14 který spolupracuje s přívodním žlábkem 25 při posunování pramene staplových vláken, vedeného prvním přírodním kanálkem 12 a neznázorněného na obr. 4, k vyčesávacímu válečku 16 ojednocovacího ústrojí. Pomocí pružícího prvku, zejména tlačné pružiny 27, je přívodní žlábek 25 přitlačován k podávacímu válečku 14. Podobně jako v příkladu podle obr. 1 a 2 je také v tomto příkladu, zobrazeném na obr. 3 a 4, při provozu pramen staplových vláken ojednocován vyčesávacím válečkem na ojednocená vlákna, která potom mohou být dopravována k neznázorněnému spřádacímu rotoru nebo jinému spřádacímu stroji.

Po spotřebování pramene staplových vláken ve výrobním balení, to znamená v konvi nebo cívce, zaznamenaném kontrolním čidlem hlídacího ústrojí, se obě vzájemně spojená vodítka 13, 19 pohybují takovým způsobem, že druhé vodítko 19 se přemístí do podávači polohy a první vodítko 13 se přemístí do polohy 35, zobrazené na obr. 4 čerchovanými čarami, která je pohotovostní polohou pro první vodítko 13. Tím se pramen staplových vláken, přiváděný do druhého vodícího kanálku 18 z pohotovostní nebo druhé konve popřípadě pomoci neznázorněného přívodního ústrojí, v druhém vodítku 19 a spřádací proces může pokračovat po velmi krátkém přerušení dále. Potom se může nahradit spotřebovaná konev novou konví s novou náplní pramene staplových vláken, ze které se tento neznázorněný pramen staplových vláken přivádí do prvního přívodního kanálku 12 a je v něm zachycen. K provedení této výměny je, jak již bylo řečeno, dostatek času k provedení všech potřebných opatření.

Po spotřebování pramene staplových vláken z konve, která byla původně pohotovostní konví a potom se změnila na produkční konev,se první vodítko 13 a druhé vodítko 19 opět posunou do původní polohy. Po nahrazení prázdné druhé konve novou plnou konví musí být začátek pramene staplových vláken, uloženého v nové konvi, zaveden do druhého vodícího kanálku 18, ve kterém je přidržován.

Jak je patrno z obr. 3a 4, je po obou stranách od přívodní polohy prvního vodítka 13 upravena vždy jedna pohotovostní poloha, do kterých se střídavě dostává vždy jedno z vodítek 13, 19. Tím je umožněno uskutečňovat potřebné přemístění velmi jednoduchými pohyby, zejména přímočarými pohyby, probíhajícími rovnoběžně s osou podávacího válečku 14, aby se vyloučil pohyb probíhající v dopředném nebo zpětném směru kolmo na osu podávacího válečku 14. V porovnání s příkladem podle obr. 1 a 2 je zřejmé, že v příkladném provedení podle obr. 3 a 4 je třeba pro výměnu pramene staplových vláken uskutečnit jen podélný posuv prvního vodítka 13 a druhého vodítka 19., zatímco v prvním příkladu musela být vodítka 13, 19 nejprve odtažena dozadu, pootočena kolem své osy 22 otáčení a opět vysunuta kupředu společně s přiřazenými přívodními žlábky 15, 20.

Je však možné také takové ^alternativní provedení příkladu z obr. 1 a 2, při kterém se odstraní nutnost vysouvání vodítek 13, 19 do čerchované polohy a následné opětné dopředně posouvání do původní polohy. Toho je možno dosáhnout v takovém případě, ve kterém je první přívodní žlábek 15 oddělen první dělicí rovinou 28, kolmou na rovinu výkresu, od prvního vodítka 13 a je přitlačován neznázorněným pružným přítlačným prvkem, například tlačnou pružinou proti podávacímu válečku 14 a ve kterém je také druhý přívodní žlábek 20 oddělen druhou dělicí rovinou 29, kolmou na rovinou výkresu, od druhého vodítka 19. Za těchto podmínek je postačující pro zavedení nového pramene 11 staplových vláken jen pootočení prvního vodítka 13 a druhého vodítka 19 o 180°, přičemž zpětné vysouvání dozadu a vracení směrem kupředu již není v tomto případě nutné.

Je však zřejmé, že příkladné provedení podle obr. 1 a 2, vyžadující zpětný posuv obou vodítek 13, 19 a jejich opětné vrácení do původní polohy dopředným posuvem společně s přívodními žlábky 15, 20. má výhodu v tom, že mezi vodítky 13, 19 a přívodními žlábky 15, 20 nevznikají žádné mezery nebo spáry, ve kterých by některá vlákna mohla zůstat zachycena. Kromě toho je u tohoto příkladného provedení dráha přiváděného pramene staplových vláken v přívodních kanálcích 15, 20 až ke svěrnému místu mezi podávacim válečkem 14 a přívodními žlábky 15, 20 kratší než u příkladného provedení s oddělenými a nenatáčivými přívodními žlábky 15, 20.

Na druhé straně má příkladné provedení zařízení podle vynálezu, zobrazené na obr. 3 a 4, a provedení podle obr. 1 a 2 v takové úpravě, kdy je vynechán druhý přívodní žlábek 20 a první přívodní žlábek 15 má neotočné provedení, tu výhodu, že zařízení v takovém případě obsahuje stále stejně přesně nastavený přívodní žlábek 15, 25. jehož poloha vůči podávacímu válečku 14 je pevně nastavená a stále stejná. Tímto řešením zůstávají zachovány podmínky pro přívod pramene staplových vláken k vyčesávacímu válečku 16 stále konstantní bez ohledu ne to, které z vodítek 13, 19 se nachází v podávači poloze, takže je možno zajistit konstantní kvalitu hotové příze. K tomu přistupuje skutečnost, že zpětný pohyb obou vodítek 13, 19, jak již bylo řečeno, není nutný. To přináší zkrácení časového intervalu potřebného pro výměnu pramenů staplových vláken a zjednodušení konstrukce spřádacího agregátu. V praxi se dává podle konkrétních výrobních podmínek přednost jednomu nebo druhému provedení zařízení podle vynálezu.

Třetí příkladné provedení zařízení podle vynálezu, zobrazené na obr. 5 a 6, obsahuje opět první přívodní kanálek 12 a druhý přívodní kanálek 18, které jsou vytvořeny v prvním vodítku 13. a ve druhém vodítku 19, z nichž první vodítko 13 se nachází v přívodní poloze a druhé vodítko 19 je umístěno v pohotovostní poloze. Z pramenů staplových vláken, odebíraných opět z neznázorněného výrobního nebo pohotovostního balení pramene staplových vláken a přiváděných do přívodních kanálků 12, 18. je pro větší přehlednost zobrazen na obr. 5 jen jeden pramen 11 staplových vláken, procházející prvním přívodním kanálkem 12.. První vodítko _e nacházející se v přívodní poloze, tvoří také v tomto příkladném provedení spolu s prvním přívodním žlábkem 15 celistvou konstruční jednotku. Také druhé vodítko 19 tvoří společně se svým přívodním žlábkem, který není na obr. 5 vidět, jeden celek. První přívodní žlábek 15, který je umístěn v přívodní poloze, spolupracuje s podávacím válečkem 14 při přivádění pramene 11 staplových vláken k vyčesávacímu válečku 16 ojednocovacího ústrojí. Obě vodítka 13, 19 jsou uložena na natáčivém tělese 30.

Toto natáčivé těleso 30 je uloženo otočně na prvním hřídeli 31 a může se vykývnout do polohy 30'.zobrazeném na obr. 6 čerchovanými čarami, aby se mohlo první vodítko 13 nebo druhé vodítko 19 dostat podle potřeby do přívodní polohy nebo do pohotovostní polohy. Natáčivé těleso 30 je kromě toho možné sklopit společně s jeho prvním hřídelem 31 kolem osy druhého hřídele 32 do polohy 30, zobrazené na obr. 5 čerchovanými čarami. Natáčivý pohyb natáčivého tělesa 30 kolem prvního hřídele 31 je možno ovládat například pomocí závitového vřetena, to znamená otáčivého šneku 33. který je v záběru se šnekovým segmentem 34 na spodním okraji natáčivého tělesa 30.

Při provozu příkladného provedení zařízení podle vynálezu, zobrazeného na obr. 5 a 6, se otáčením podávacího válečku 14 trvale zajišťuje přívod pramene 11 staplových vláken mezi podávači váleček 14 a první přívodní žlábek 15 a jeho další podávání k vyčesávacímu válečku 16. Po spotřebování předlohy obsažené v neznázorněné výrobní konvi vyvolá příslušný signál vyklopení natáčivého tělesa 30 kolem osy druhého hřídele 32 do polohy 30. zobrazené na obr. 5 čerchovanými čarami. Potom následuje natočení natáčivého tělesa 30 do polohy 30’ zobrazené na obr. 6 čerchovanými čarami, přičemž toto natáčení se ovládá otáčením otáčivého šneku 33. Těmito pohyby se přivede druhé vodítko 19, které bylo předtím v pohotovostní poloze, do přívodní polohy. V další operaci se natáčivé těleso 30 opět vrátí výkyvným pohybem kolem osy druhého hřídele 32 do své původní polohy, ve které přijde druhý přívodní žlábek, přiřazený k druhému vodítku 19., do polohy umožňující spolupráci s podávacím válečkem 14. Při tomto pohybu se současně první vodítko 13 přemisťuje do své pohotovostní polohy, zobrazené na obr. 6 čerchovanými čarami, a nový pramen 11 staplových vláken se přivádí k podávacímu válečku 14.

Popsaná výměna vyžaduje jen krátký časová interval, takže spřádací proces může po velmi krátkém přerušení opět nerušeně pokračovat. Pro výměnu produkční konve, která je nyní vyprázdněna, je k dispozici dostatek času, než se spotřebuje obsah zaměněné konve, což může trvat několik hodin.

Po spotřebování pramene staplových vláken z původně pohotovostní konve se znovu odklopí natáčivé těleso 30 kolem osy druhého hřídele 32 a natočí kolem osy prvního hřídele 31 do výchozí polohy, zobrazené na obr. 6 plnými čarami, a potom se znovu sklopí kolem osy druhého hřídele 32., přičemž první vodítko 13 se opět dostává do přívodní polohy pro podávání pramene 11 staplových 'vláken k podávacímu válečku 14.

V tomto příkladném provedení je možné, aby analogicky jako v příkladu podle obr. 1 a 2 byl první přívodní žlábek 15 oddělen od natáčivého tělesa 30 a byl trvale umístěn vedle podávaciho válečku 14. V takovém případě není nutné, aby se natáčivé těleso 30 vyklápělo kolem osy druhého hřídele 32.

První vodítko 13 je spřaženo s druhým vodítkem 19,aby spolu s ním vykonávalo společný natáčivý pohyb a při pohybu jednoho z vodítek 13, 19 do pohotovostní polohy se druhé z vodítek 19, 13 dostalo do přívodní polohy a naopak. Toto spřažení může být uskutečněno spojem, který je schopen přenášet síly, popřípadě mohou být vytvořena jako jediný konstrukční celek, avšak v podstatě je postačující, jestliže je vzájemně vázaný pohyb obou vodítek 13, 19 dosahován pouze společným a na sebe vázaným ovládáním samostatných pohonů samostatných vodítek 13,19.

V těchto třech příkladných provedeních bylo zařízení podle vynálezu upraveno pro použití na spřádacích zařízeních pro předení s otevřením koncem. Z dalšího popisu je zřejmé, že řešení podle vynálezu je využitelné také u prstencových spřádacích strojů při dosažení podobných výhod jako u strojů pro předení s otevřeným koncem.

Na obr. 7 a 8 jsou zobrazeny hlavní části prstencového dopřádacího stroje, opatřeného prvním vodítkem 36 pro přivádění předlohy ve formě pramene staplových vláken nebo přástu 37 zobrazeného jen na obr. 7. První vodítko 36 je v zobrazeném příkladném provedení umístěno v přívodní poloze a druhé vodítko 38 je zatím umístěno v pohotovostní poloze. První vodítko 36 i druhé vodítko 38 je uloženo v nosné desce 39, která je společná pro obě vodítka 36, 38, přičemž obě vodítka 36, 38 jsou podobně jako v předchozích příkladech opatřena přívodními kanálky 40, kterými může procházet pramen staplových vláken nebo přást .37. Prstencové dopřádaci zařízení obsahuje dále tři dvojice průtažných válců, sestávající vždy z jednoho poháněného válečku 41, 42, 43 a protilehlého přítlačného válečku 44, 45, 46. První dvojice průtažných válců sestává z prvního poháněného válečku 41 a prvního přítlačného válečku 44 které jsou otočné kolem svých os 51, 52. Druhý poháněný váleček 42 a druhý přítlačný váleček 45 slouží pro pohon řemínků 47 dvouřemínkového průtažného ústrojí. Před tímto zobrazeným průtažným ústrojím nebo průtažným orgánem se nachází zóna předběžného mezi prvním poháněným válečkem s prvním přítlačným válečkem 44 a druhým poháněným válečkem 42 s druhým přítlačným válečkem 45, zatímco hlavní průtažná zóna se nachází mezi druhým poháněným válečkem 42 s druhým přítlačným válečkem 45 a třetím poháněným válečkem 43 s třetím přítlačným válečkem 46.

Otáčením vřetena 48, působícího jako orgán pro udílení zákrutu přástu 37 nebo jiné formě vláknitého materiálu, vystupujícího ze svěrné linie mezi třetím poháněným válečkem 43 a třetím přítlačným válečkem 46, vzniká příze, která se otáčením běžce 49. kolem vřetena 48 udržuje v balónu 50 a navíjí se na vřeteno 48. Nosná deska 39 je společně s oběma vodítky 36, 38, která jsou v ní uloženy, posuvná ve směru rovnoběžném s osami 51, 52 prvního poháněného válečku 41 a prvního přítlačného válečku 44, přičemž vždy bud první vodítko 36, nebo druhé vodítko 38 se přivede do přívodní polohy proti prvnímu přítlačnému válečku 44.

Při provozu prstencového dopřádaciho zařízení podle obr. 7 a 8 se přivádí ž neznázorněné předlohy, obsažené v konvi nebo cívce, pramen staplových vláken nebo přást 37., který je v průtažném ústrojí tvořeném třemi dvojicemi poháněných válečků 41, 42, 43 a přítlačných vá»lečků 44, 45, 46 a dvouřemínkovým průtažným orgánem protahován a po udělení zákrutu je ve formě příze navíjen na vřeteno 48. Aby se také v tomto případě dosáhlo velmi krátkého přerušení provozu, postupuje se podobně jako v předchozích příkladech .

Spřádacímu zařízení jsou přiřazeny dvě cívky s přástem, přičemž přást z první přástové cívky je zaveden do prvního vodítka 36. nacházejícího se v podávači poloze, a přást z druhé přástové cívky, která je pohotovostní cívkou, je zaveden do druhého vodítka 38, nacházející se v pohotovostní poloze. Po spotřebování podávači přástové cívky se podobně jako v příkladu podle obr. 3 a 4 vyšle odpovídající upozorňovací signál na hlídacího ústrojí a provede se přemístění prvního vodítka 36 do pohotovostní polohy, zobrazené na obr. 8 čárkovanými čarami, a současně se druhé vodítko 38 přemístí do podávači polohy, takže spřádací proces se může plně automaticky znovu obnovit. Pokud obě vodítka 36, 38 spolupracují s přídavným neznázorněným a známým ústrojím pro automatické napojování přástů například přikrucováním nebo splétáním, může probíhat dopřádaci operace bez jakýchkoliv přerušení. Předpokladem k tomu ovšem je, že spojení přástů je prováděno dostatečně přesně a pečlivě, aby nedocházelo k přetrhům nebo tvorbě zesílených míst nebo zeslabených míst v přízi. Dalším předpokladem je včasné přesunutí obou vodítek 36, 38 do nových poloh, aby začátek nového pramene staplových vláken nebo přástů přesně dosedl na konec předchozího pramene nebo přástů a spolu s ním se dostal do podávacího ústrojí. Potom je již dostatek času k nahrazení prázdné dutinky novou plnou přástovou cívkou.

Je známo, že pro konve nebo cívky je u spřádacích strojů k dispozici jen omezený prostor, takže umisťování pohotovostních konví nebo cívek může činit v některých případech potíže.

Proto je výhodné využít uspořádání spřádacích míst například podle obr. 9A, 9B nebo 9C, u kterého je pro dvě sousědní spřádací místa k dispozici vždy jedna pohotovostní předloha. V příkladném provedení spřádacích míst podle obr. 9A je k prvnímu spřádacímu místu přiřazena první cívka 54 a k druhému spřádacímu místu je přiřazena druhá cívka 55, přičemž mezi první cívkou 54 a druhou cívkou 55 je umístěna třetí cívka 56, která je pohotovostní nebo zásobní cívkou pro obě sousední spřádací místa. Přást z první cívky 54 je veden do prvního vodítka 57 a přást z třetí cívka 56 je veden k druhému vodítku 58. První vodítko 57 se nachází v podávači poloze a druhé vodítko 58 »je umístěno v pohotovostní poloze. První vodítko 57 může být v případě potřeby přemístěno do pohotovostní polohy 59.

Druhé spřádací místo obsahuje první vodítko 60 a druhé vodítko 61, z nichž první vodítko 60 je v přívodní poloze a druhé vodítko 61 je umístěno v pohotovostní poloze, přičemž pochopitelně může být druhé vodítko 61 v případě potřeby přemístěno do přívodní polohy. Přást z druhé cívky 55 je zaveden do prvního vodítka 60. V pracovní fázi podle obr. 9A není do druhého vodítka zaCS 277008 B6 veden žádný přást.

Na začátku provozu tohoto spřádacího zařízení je například první cívka 54 spotřebována z jedné poloviny, což je označeno značkou 1/2. Druhá cívka 55 je plně navinuta přástem a tento její stav je vyjádřen značkou 2/2. Třetí cívka 56 nacházející se v pohotovostní poloze, je plně navinuta pohotovostní předlohou a slouží jako zásobní cívka, což je vyjádřeno značkou R.

Během procesu se přásty odtahují z první cívky 54 a druhé cívky 55, které se nacházejí v provozních polohách. Jestliže se na obou cívkách 54, 55 spotřebuje polovina z celkového plného množství přástu, první cívka 54, která na začátku obsahovala jen polovinu návinu, se tak vyprázdní. Tím se automaticky zastaví činnost prvního spřádacího místa, obsahujícího první vodítko 57 a druhé vodítko 58 a první vodítko 57 se přemístí do pohotovostní polohy a druhé vodítko 58 se přemístí do přívodní polohy. Po opětném spuštění spřádacího procesu se přivádí přást z druhé cívky 55 a z třetí cívky 56. Prázdná první cívka 54 se nahradí novou plnou cívkou 63., která nyní přebírá funkci pohotovostní nebo rezervní předlohy. Současně se musí přást z této nové plné cívky 63 přivést do druhého vodítka 61. Po provedení této operace se spřádací zařízení nachází v uspořádání podle obr. 9A.

V dalším průběhu spřádacího procesu se spotřebuje návin na druhé cívce 55, potom se druhé spřádací místo, obsahující první vodítko 60 a druhé vodítko 61, zastaví a obě vodítka 60, 61 si vymění místa, takže druhé vodítko 61 se přemístí do přívodní polohy a první vodítko 60 se přemístí do pohotovostní polohy 62.. Po následném obnovení spřádacího procesu se musí prázdná druhá cívka 55 nahradit druhou plnou novou cívkou 64, která nyní tvoří pohotovostní předlohu a jejíž přást se zavede do prvního vodítka 57. Takto vytvořený stav je zobrazen na obr^an^^,..... . ----------Je zřejmé,že při zásobování dvou sousedních spřádacích míst přástem se používá vždy jedné společné třetí předlohy ve formě pramenu staplových vláken nebo přástu. Jednotlivé přívodní fáze u obou spřádacích míst jsou vůči sobě časově přesazeny tak, aby bylo nutno zajistit výměnu spotřebované přástové cívky v okamžiku, kdy je návin přástu na druhé cívce spotřebován přibližně z poloviny. Po nahrazení jedné přástové předlohy novou přástovou předlohou na nové cívce se nový přást musí zavést k tomu podávacímu ústrojí, na kterém dojde v nejbližší době ke spotřebování přástové předlohy. Z předchozího popisu je zřejmé, že nová předloha z nově přivedeného balení na cívce nebo v konvi se přivede do pohotovostní polohy na té dvojici vodítek 57, 58, 60, 61, ke které je přiřazena produkční předloha, ze které je odebírán přást a která obsahuje polovinu původního plného návinu přástu.

Výměna předloh podle příkladu z obr. 9A, a 9C se může uskutečňovat například na prstencovém spřádacím zařízení s přásty navinutými na cívkách. V této souvislosti je třeba poznamenat, že stejným způsobem je možno postupovat při použití pramenů staplových vláken, předkládaných v konvích, přičemž předkládaná balení mohou být tvořena místo cívkami 54, 55, 56, 63, 64 také konvemi, které podle svého umístění a fáze spřádacího procesu mohou být plné, poloplné nebo prázdné.

U spřádacího stroje pro předení s otevřeným koncem a upraveného podle příkladů z obr. 1 až 6 je pro výměnu prázdných konví za plné konve značně dlouhý časový interval, takže i při poloviční délce tohoto intervalu u příkladu podle obr. 9A-až 9C má ještě obsluha dostatek času k provedení -výměny, takže nejsou zvyšovány nároky na obsluhu. Poměr délky těchto časových intervalů je ovlivněn tím, že na jedné straně sice mají konve větší objem, ale na druhé straně je předení na prstencovém dopřádacím zařízení pomalejší, takže délka časového intervalu se tím opět prodlužuje. Kromě toho má uspořádání spřádacího zařízení podle obr. 9A až 9C výhodu v nižších nárocích na prostor.

Řešení podle vynálezu má, jak již bylo řečeno, umožnit automatizaci provádění výměny předlohy po spotřebování pramene vláken nebo přástu, který byl přiváděn k podávacímu ústrojí. Toto řešení je však také využitelné pro odstraňování přetrhu předlohy v průběhu spřádacího procesu. Při výskytu takového přetrhu přemístí zařízení podle vynálezu okamžitě po přetrhu vodítko pramene vláken nebo přástu z pohotovostní polohy do přívodní polohy, takže spřádací proces může po velmi krátké době přerušení opět pokračovat .

Jak je zřejmé z předchozího popisu, zařízení podle vynálezu může být v širokém rozsahu obměňováno, například náhradou uvedených znaků technickými ekvivalenty nebo kombinacemi různých znaků.

Obr. 10 zobrazuje další příkladné provedení zařízení podle vynálezu, které je obměnou příkladu z obr. 3a 4. Pro lepší názornost a přehlednost těchto příkladů je odstup mezi prvním vodítkem 13 a podávacím válečkem 14 zvětšen oproti reálnému stavu. Tento odstup má být volen zásadně menší, zejména jestliže první vodítko 13 současně nese první přívodní žlábek 15, jak je to zobrazeno na obr. 1 a 2. Navíc může být zařízení podle vynálezu upraveno tak,· že odstup mezi prvním vodítkem 13 s prvním přívodním žlábkem 15, a podávacím válečkem 14 může být měnitelný, přičemž první vodítko 13 s prvním přívodním žlábkem 15 může být posuvné nejen rovnoběžně s osou podávacího válečku 14, ale také ve směru kolmém na tuto osu podávacího válečku 14. Tato možnost posuvů je na obr. 10 zobrazena křížovou dvojitou šipkou 65.

Jak zobrazuje obr. 10, první vodítko 13 i druhé vodítko 19 jsou spolu spojena spojovacím kusem 66. Tímto spojovacím kusem 66 je pomocí hnacího ústrojí 85., které je současně přenosovým ústrojím a které je zobrazeno jen čárkovanou přenosovým ústrojím a které je zobrazeno jen čárkovanou čarou, spojeno s hnací jednotkou 86, kterou je ovládán, jak již bylo řečeno, pohyb v jednom ze čtyř směrů, vyznačených křížovou dvojitou šipkou 65. Tím je možno první vodítko 13 s prvním přívodním žlábkem 15 před jeho posuvem ve směru rovnoběžném s osou podávacího válečku 14 oddálit od podávacího válečku 14 a potom posunout ve směru rovnoběžném a osou podávacího válečku 14 a nakonec je přisunout zpět k podávacímu válečku 14.

V tomto příkladném provedení jsou první přívodní kanálek 12 a druhý přívodní kanálek 18 opatřeny v průchozím směru několika za sebou uspořádanými komole kuželovitými úseky 67, 68, 69, 70 s postupně ve směru vedení pramene 11 staplových vláken se zvětšujícími průměry a zužujícími se ve směru vedení tohoto pramene 11 staplových vláken, aby se ztížil případný zpětný posuv pramene 11 staplových vláken, aniž by se tím současně nepříznivě ovlivňovalo přivádění pramene 11 staplových vláken k podávacímu válečku

14.

V příkladu z obr. 10 je každé vodítko 13, 19 opatřeno ve směru opačném ke směru vedení pramene 11 staplových vláken nástavcem 71, 72. se kterým spolupracuje konec zalomené páky 73, 74. Druhý konec zalomené páky 73, 74 je zatížen pružným prvkem, zejména tlačnou pružinou 75, 76. která je svým druhým koncem opřena o pevnou opěru 77, 78 na rámu stroje, na kterou je uchyceno také ložisko 79, 80, ve kterém je svou střední částí uchycena otočně zalomená páka 73, 74. Toto ložisko 79, 80 je opatřeno vždy jedním dorazem 81, 82, který spolupracuje s ramenem zalomené páky 73, 74, přivráceným k tlačné pružině 75, 76, aby se omezila dráha výkyvného pohybu zalomené páky 73, 74, vynucovaná tlakem tlačné pružiny 75, 76.

Zalomená páka 73, 74 spolupracuje s nástavcem 71, 72 prvního vodítka 13 a druhého vodítka 19 tak, že vytváří určitou formu svěrného ústrojí, aby zamezila nežádoucímu vytažení nebo vypadnutí pramene 11 staplových vláken z prvního vodítka 13 nebo druhého vodítka 19. Přitom jsou zalomené páky 73, 74 uspořádány vůči prvnímu vodítku 13 a druhému vodítku 19 tak, že zajišťují pramen 11 staplových vláken, nacházející se v pohotovostní poloze, zatímco pramen 11 vláken, nacházející se v přívodní poloze, je uvolněn. Tak je pramen 11 vláken, přiváděný z první konve 83, zatímco druhý pramen 11 staplových vláken, přiváděný z druhé konve 84 a zavedený do druhého vodítka 19, je sevřen, a tím zajištěn. Jestliže se spotřebuje pramen 11 staplových vláken, odtahovaný z první konve 83., zaznamená se tato skutečnost pomoci hlídacího ústrojí 24, ze kterého se vede příslušný signál k ovládacímu ústrojí 87, které podle těchto signálů uvede do činnosti pohonnou jednotku 86, která zajistí přemístění prvního vodítka 13 do pohotovostní polohy, zobrazené na obr. 10 čárkovanými čarami, ve které první zalomená páka 73 dosedne jedním svým koncem na první nástavec 71 prvního vodítka 13. Druhé vodítko 19 se současně přemístí se zobrazené první pohotovostní polohy do přívodní polohy, která je volena tak, že pramen 11 staplových vláken, odebíraný z druhé konve 84, přivádí spolehlivě do vtahovací oblasti podávacího válečku 14 a od něj se dále vede k vyčesávacímu válečku 16.

Zalomeným pákám 73, 74 je přiřazen vždy jeden hlídací orgán 88, 89. který je ovládán zalomenou pákou 73, 74, jestliže ve svěrné oblasti zalomené páky 73, 74 není žádný pramen 11 staplových vláken. Jestliže je naproti tomu do jednoho vodítka, například do druhého vodítka 19, zaveden pramen llstaplovych vláken, potom se zalomená páka, v tomto případě druhá zalomená páka 74. vykývne a odkloní se od druhého hlídacího orgánu 89.

Ovládáním nebo uvolněním hlídacích orgánů se spouští odpovídající signál, který se přivede na řídicí ústrojí 90. Přitom řídicí ústrojí 90 reaguje pouze na signály toho hlídacího orgánu 88, 89. u kterého se první vodítko 13 nebo druhé vodítko 19 nachází v pohotovostní poloze.

Řídicí ústrojí 90 je v příkladu na obr. 10 propojeno s ovládacím ústrojím 87 nebo je v alternativním provedení součástí ovládacího ústrojí 87.. Řídicí ústrojí 90 je spojeno také s podávacím ústrojím 91 pro podávání pramene 11 staplových vláken, které má známé konstrukční provedení a které pracuje známým způsobem, popsaným například v DE-OS 29 11 744.

Podávači ústrojí 91 nese rameno 92, které při vkládání pramene 11 staplových vláken do prvního vodítka 13 nebo do druhého vodítka 19 dosedne na rameno zalomené páky 73, 74. opřené o tlačnou pružinu 75, 76 a tím je oddálí od hlídacího orgánu 88, 89. Současně se druhé rameno zalomené páky 73, 74 zvedne z nástavce 71, 72 prvního vodítka 13 nebo druhého vodítka 19, takže první přívodní kanálek 12 a druhý přívodní kanálek 18 se uvolní pro vložení pramene 11 staplových vláken.

Při zavádění pramene 11 staplových vláken do prvního vodítka 13 nebo do druhého vodítka 19 může v případě potřeby vykonat podávači ústrojí 91 pro podávání pramene 11 staplových vláken také relativní pohyb vůči ramenu 92.

Obr. 10 zobrazuje podávači ústrojí 91 pro podávání pramene 11 staplových vláken s ramenem 92 krátce po vložení pramene 11 staplových vláken do druhého vodítka 19,. Protože pramen 11 staplových vláken má určitou tlouštku, zůstává druhá zalomená páka 74 i po uvolnění od částečně zpět zataženého ramene 92 tak daleko vykloněna, že sice hlídací orgán 89 se znovu nesepne, ale vložený pramen 11 staplových vláken zůstane sevřen zalomenou pákou 74.

Jestliže se první vodítko 13 nachází v pohotovostní poloze 13', zobrazené na obr. 10, je tento stav hlášen prostřednictvím ovládacího ústrojí 87 na řídicí ústrojí 90, které registruje přes první hlídací ústrojí 88 nepřítomnost pramene 11 staplových vláken v prvním vodítku 13.. Řídicím ústrojím 90 se vyvolá vkládání nového pramene 11 staplových vláken do prázdného druhého vodítka 13 a navíc se jim dosáhne toho, že nakládací ústrojí 91 s ramenem 92 se přemístí do polohy 91', 92' a zajistí se uchopení konce pramene 11 staplových vláken v neznázorněné a mezitím připravené konvi a jeho přivedení do prvního vodítka 13, přemístěného do po lohy 13'. Přitom se popsaným způsobem natočením zalomené páky 73 uvolní ramenem 92 první přívodní kanálek 12 pro zavádění pramene 11 staplových vláken. Potom se nakládací ústrojí 91 pro podávání pramene 11 staplových vláken odtáhne zpět, přičemž konec pramene 11 staplových vláken zůstane díky vhodnému tvarování prvního přívodního kanálku 12 zachycen. Jakmile je rameno 92 dostatečně vzdáleno od zalomené páky 73./ uloží se na pramen 11 staplových vláken a zajišťuje přídavně jeho polohu.

Obr. 12 zobrazuje spřádací stroj 1, který může být vytvořen například ve formě spřádacího stroje pro předení s otevřeným koncem a který obsahuje řadu spřádacích míst 2. Tato spřádací místa 2, jsou opatřena vždy jedním podávacim ústrojím s jedním podávacim válečkem 14 a jsou spojena prostřednictvím sběrnice 2 ^s řídicím ústrojím 4, které je spojeno signálním vedením 5 s obslužným automatem 6., pojízdným podél spřádacího stroje 1 ve směru dvojité šipky 7.

Každé spřádací místo 2 obsahuje první vodítko 13 a druhé vodítko 19, která jsou pro lepší přehlednost na obr. 12 vynechána. Obě vodítka Í3, 19 jsou umístěna před podávacím válečkem 14 a mohou být střídavě přiváděna bud do podávači polohy, nebo do pohotovostní polohy.

Spřádací místa jsou také opatřena hlídacími orgány, které jsou také pro lepší přehlednost na obr. 12 vynechány. Uspořádání těchto hlídacích orgánů a jejich funkce jsou v podstatě podobné jako v předchozích příkladech provedení, to znamená tyto hlídací orgány mají na každém spřádacím místě 2 především zjišťovat a signalizovat nepřítomnost pramene staplových vláken. Řídicí ústrojí 4 obsahuje neznázorněný generátor časových impulzů, vysílaných na jednotlivá spřádací místa 2. Pokud se na spřádacím místě 2 pramen 11 staplových vláken nenachází, je tato skutečnost hlášena řídicímu ústrojí 4 na obslužném automatu 6, které nese neznázorněné vkládací ústrojí. Hnacím ústrojím obslužného automatu 6 se obslužný automat 6 uvede, pokud zrovna nevykonává jinou obslužnou operaci a pokud si tedy tento pokyn neuloží do paměti, do pohybu a přemístí se k příslušnému spřádacímu místu 2, kde může zajistit popsaným způsobem uložení nového pramene 11 staplových vláken do mezitím uvolněného prvního vodítka 13 nebo druhého vodítka 19.

Místo toho, aby bylo řídicí ústrojí 4. vytvořeno ve formě přivolávacího a požadavky vysílajícího ústrojí, je možno podle příkladu na obr. 13 opatřit každé spřádací místo 2 signální žárovkou 8, která se při chybějícím pramenu 11 staplových vláken rozsvítí. Toto řešení bude ještě podrobněji objasněno v další části při popisu příkladu z obr. 11.

Obslužný automat 6, pojíždějící podél spřádacího stroje 1, je opatřen snímačem 9., který pří dosažení svítící signální žárovky zastaví pohyb obslužného automatu 6, který potom zajistí vložení nového pramene 11 staplových vláken.

Zejména u spřádacího zařízení pro předení s otevřeným koncem je výhodné, jestliže se po spotřebování pramene 11 staplových vláken uvažuje s tím, že také dojde ke krátkému přerušení spřádacího procesu. Pokud by totiž nebylo spřádání alespoň na krátkou dobu přerušeno, bylo by jen s velkými obtížemi možno zamezit nepravidelnostem ve spředené přízi při napojování nového pramene 11 staplových vláken.

Aby se zamezila tvorba slabých nebo silných míst v přízi, vzniklých v souvislosti s výměnou pramenů 11 staplových vláken, čeká se na to, až v důsledku doběhu starého pramene 11 staplových vláken dojde k přetrhu příze. Potom teprve se na toto spřádací místo 2 přivede nový pramen 11 staplových vláken. Vlákna vyčesaná z tohoto nového pramene 11 staplových vláken pomocí vyčesávacího válečku 16 se přivádějí ke spřádacímu ústrojí, například do spřádacího rotoru, ale ihned jsou z něj opět odváděny, dokud nezačne vlastní spřádací proces. Teprve až je jisté, že touto operací je odveden pryč nekvalitní začátek nového pramene 11 staplových vláken, je při známém zapřádacim procesu konec předtím přetržené příze upraven pro zapřádání a přiveden zpět do spřádacího ústrojí, ve kterém se přikrucuje průběhu zapřádací operace ke stužce nově přiváděných vláken, ojednocených z nového pramene 11 staplových vláken.

Ukázalo se jako výhodné, aby přivádění nového pramene 11 staplových vláken bylo spojeno s čištěním spřádacího zařízení pro předení s otevřeným koncem. K tomuto účelu se přívod ojednocených vláken spustí jen na krátkou dobu, spřádací zařízení se známým čisticím postupem vyčistí, přičemž předtím přivedená vlákna se opět odvádějí stranou ze spřádacího zařízení, a teprve potom se začne uskutečňovat zapřádací operace s obnovením přívodu ojednocených vláken po obnovení přívodu pramene 11 staplových vláken.

Obr.. 11 zobrazuje příkladné zobrazení vodícího orgánu 9J, ve kterém je integrováno první vodítko 13 a druhé vodítko 19 a který je spojen prostřednictvím hnacího ústrojí 85 s hnací jednotkou 86 pro nastavování vodícího orgánu 93 do požadovaných poloh. Pomocí hnací jednotky 86 je uváděn vodicí orgán 93 do pohybu bud ve směru pouze dvojité šipky 173. nebo také ve směrech naznačených křížovou dvojitou šipkou 65 z příkladu na obr. 10, aby se první vodítko 13 nebo druhé vodítko 19 mohlo přemístit co nejblíže k podávacímu válečku 14.

Na obou koncích dráhy posuvného pohybu vodiciho orgánu 93 se nachází vždy jeden koncový spínač 94, 95, který je spojen s ovládacím ústrojím 96, 97. se kterým je spojena také signální žárovka 8 a druhá signální žárovka 98. S oběma ovládacími ústrojími 96, 97 je spojen ještě také druhý koncový spínač 99, 100.

Signální žárovka 8 a také druhá signální žárovka 98, která není na obr. 13 pro lepší přehlednost zobrazena, upozorňuji na nepřítomnost pramene 11 staplových vláken a vyvolají zastavení kolem projíždějícího obslužného automatu 6. První signální žárovka 8 se rozsvítí při přemístění vodícího orgánu 93-^z-pol.ohv, zobrazené plnými čarami do polohy 93' zobrazené přerušovanými čarami, ve které se sepne koncový spínač 94. Tím se přivede proud k řídicímu ústrojí 96,, a tím se také rozsvítí signální žárovka 8.

Jestliže má obslužný automat 6 vložit popsaným způsobem nový pramen 11 staplových vláken do prvního přívodního kanálku 12, sepne neznázorněným způsobem obslužný automat 6 třetí koncový spínač 99. Tím se vyšle spínací signál na první ovládací ústrojí

96, které přeruší přívod proudu k první signální žárovce 8, která se potom rozsvítí.

Podobným způsobem působí po spotřebování nebo po přerušení přívodu pramene 11 staplových vláken druhým kanálkem 18 s podávacímu válečku 14 zpětné odtažení vodícího orgánu 93 k sepnutí druhého koncového spínače 95 a sepnutí druhého ovládacího ústrojí

97, ?teré rozsvítí druhou signální žárovku 98. Tím se pojíždějícím obslužným ústrojím 6 zastaví spřádací zařízení 1 a přivede se do druhého přívodního kanálku 18 nový pramen 11 staplových vláken a potom se pomocí čtvrtého koncového spínače 100 přeruší přívod proudu k druhé signální žárovce 98, která tak potom zhasne.

Není-li spřádací stroj vybaven pojízdným obslužným automatem 6 nebo jestliže tento obslužný automat 6, je využit k jinému účelu než ke vkládaní nového pramene 11 staplových vláken, může být třetí koncový spínač 99, popřípadě také čtvrtý koncový spínač 100 ovládán po vložení nového pramene 11 staplových vláken ručně.

V alternativním příkladném provedení zařízení podle vynálezu mohou být první koncový spínač 94 a druhý koncový spínač 95 spojeny s jedním společným ovládacím ústrojím 96 a jeho prostřednictvím zase s jedinou signální žárovkou 8, která se po vložení nového pramene 11 staplových vláken pomocí třetího koncového spínače 99 zhasne, jak je patrno z obr. 14.

Je možno použít třetí signální žárovky 101, která se rozsvítí pomocí prvního koncového spínače 94 a druhého koncového spínače 95. Tato třetí signální žárovka 101 má obsluhu stroje upozornit na to, že se jedna z konví vyprázdnila a musí být proto nahrazena novou konví. Po nahrazení prázdné konve plnou novou konví stiskne obsluha stroje pátý koncový spínač 102. kterým se zhasne třetí signální žárovka 101. Jestliže se výměna konví provádí automatickým ústrojím, je tento pátý koncový spínač 102 ovládán tímto automatickým ústrojím.

Dalším alternativní příkladné provedení zařízení podle vynálezu je zobrazeno na obr. 1. Pramen 11 staplových vláken se odebírá z první konve 83 a je pomocí dvou vodicích prvků 103, 104 udržován ve snímací oblasti hlídacího ústrojí 24. Oba vodicí prvky 103, 104 jsou přitom ve znázorněném příkladném provedení vytvořeny jako z jedné strany otevřené prvky, aby bylo umožněno navlékání pramene 11 staplových vláken ze strany do těchto vodicích prvků 103, 104. a jsou umístěny tak daleko před podávacím ústrojím, aby bylo možno provádět náhradu spotřebovaného pramene 11 staplových vláken novým pramenem 11 staplových vláken i bez přerušení pracovního procesu,pokud je to požadováno.

V příkladném provedení podle obr. 15 je obslužný automat 6 opatřen pohonným ústrojím 105, které je pohyblivé vůči obslužnému automatu 6 ve směru kolmém na jeho směr pojezdu a které tvoří část přepínacího ústrojí pro první vodítko 123 a pro druhé vodítko 19, popřípadě pro společný vodicí orgán 93. Toto pohonné ústrojí 105 je opatřeno vystupujícím výkyvným ramenem 106 se zachycovacím nosem 107. který může zapadnout do neznázorněného vybrání ve vodicím orgánů 93 a může jej unášet při pohybu pohonného ústrojí 105. Na pohonném ústrojí 105 je uložena výkyvná pohonná jednotka 108, která je vytvořena například ve formě elektromagnetu, jehož kotva je spojena spojovacím táhlem 109 s výkyvným ramenem 106.

Jestliže se obslužný automat 6 zastaví na spřádacím místě 2, aby vložil nový pramen 11 staplových vláken a zavedl jej do prázdného druhého přívodního kanálku vodicího orgánu 93., sklopí se nejprve pomocí výkyvné pohonné jednoty 108, to znamená pomocí elektromagnetu, výkyvné rameno 106 směrem dolů. Pomocí neznázorněných snímacích čidel potom zjistí také neznázorněné řídicí ústrojí, zda je zachycovací nos 107 zachycen ve vybrání orgánu 93 nebo nikoliv. Výkyvné rameno 106 se v této době nachází v jedné z jeho koncových poloh. Jestliže řídicí ústrojí zjistí, že zachycovací nos 107 je pouze uložen na horní straně příslušně dimenzovaného vodicího orgánu 93, převede se výkyvné rameno 106 pomocí výkyvného pohonného ústrojí 105 do své druhé koncové polohy, kde /

se zavede zachycovací nos 107 do neznázorněného vybrání vodícího orgánu 93.

Zasunutím zachycovacího nosu 107 do vybrání ve vodicím orgánu 93 je řídicímu ústrojí sděleno, že pohonné ústrojí 105 se nachází ve své výchozí poloze pro přepnutí vodícího orgánu 93. Pohonné ústrojí 105 potom ovládá provádění přestavovací operace k předkládání nového pramene 11 staplových vláken, při které se první přívodní kanálek 12 nebo druhý přívodní kanálek 18, ve kterém se nachází rezervní pramen 11 staplových vláken, přemístí do podávači polohy. Je-li to požadováno, může výkyvné rameno 106 vykonat v souvislosti s tímto přemístovacím pohybem také výkyvný pohyb směrem dozadu a kupředu podobně jako v příkladech na obr. 1 až 4, popřípadě obr. 5 a 6.

Automatizované vkládání pramene 11 staplových vláken je možné nejen u spřádacích strojů pro předení s otevřeným koncem, ale také na jiných textilních strojích, ve kterých se zpracovávají nebo upravují prameny 11 staplových vláken. Jak již bylo řečeno, je možno pro vytvoření předlohy z pramene 11 staplových vláken využít bud konví nebo cívek a jiných forem návinů.

Podle obr. 16 může být textilním strojem také protahovací stroj 110 s několika vodítky pro podávaní pramene vláken a se společným podávacím ústrojím, kterým je průtažné ústrojí 117. Na obr. 16 je zobrazena jen část protahovacího stroje 110. Šest pramenů vláken je odebíráno ze šesti konví 111, 112, 113, 114, 115, 116 a přiváděno k průtažnému ústrojí 117. Z těchto pramenů je zobrazen pouze první pramen 137. druhý pramen 138, třetí pramen 139, čtvrtý pramen 140 a šestý pramen 141 vláken, protože pátý pramen vláken je právě spotřebován a odpovídající pátá konev 115 je prázdná. Prameny vláken jsou hlídány v průtažném ústrojí117 nebo před ním pomocí šesti pramenových zarážek 118, 119, 120,121, 122, 123.

Před průtažným ústrojím 117 se nacházejí vodicí orgány 124, 125, 126, 127, 128, 129. které mohou být pomocí svého pohonného ústrojí 130 přestaveny v příkladném provedení ve směru kolmém na rovinu výkresu. Každý z vodicích orgánů 124 až 129 je opatřen stejně jako u předchozích vodicích orgánů 93 vždy dvěma přívodními kanálky 12, 18. které jsou vodítky prvního pramene vláken, nacházejícího se v přívodní poloze, a které jsou místem uložení a vodítkem druhého pramene vláken, nacházejícího se v pohotovostní poloze. Každý přívodní kanálek 12, 18 může být střídavě přiveden do přívodní polohy nebo do pohotovostní polohy.

Kromě skupiny prvních konví 111 až 116 je protahovací stroj 110 opatřen skupinou druhých konví 131, 132, 133, 134, 135, 136 pro prameny 142, 143, 144, 145, 146, 147 vláken.

Pro přívod jednotlivých pramenů 137 až 147 vláken slouží podávači válečky 148 až 159. uspořádané do dvojic, přičemž z těchto dvojic podávačích válečků 148/149, 150/151, 152/153, 154/155, 156/157, 158/159 je vždy jen jeden poháněný, přičemž volba, který z dvojic podávačích válečků 148 až 159 je poháněn, popřípadě zastaven, je prováděna podle polohy vodícího orgánu 124, 125, 126, 127, 128, 129. Prameny 137 až 147 jsou mezi podávacími válečky 148 až 159 a vodícími orgány 124 až 129 odkloněny do kolmého směru kolem odkláněcích vodicích kladek 160 až 169 uspořádaných do dvojic a vždy jedna z každé dvojice odkláněcích vodicích kladek 160/161, 162/163, 164/165, 166/167, 168/169, 170/171 kde je umístěna nad dělicí deskou 172 a druhá pod dělicí deskou 172. Tato dělicí deska 172 udržuje prameny 137 až 141 vláken z prvních konví 111 až 116 vždy oddělené od pramenů 142 až 147 vláken z druhých konví 131 až 136 mezi podávacími válečky 148 až 159 a vodícími orgány 124 až 129.

Podle příkladného provedení z obr. 16 se vodicí orgány 124 až 127, 129 nacházejí ve své koncové poloze, ve které přivádějí do průtažného ústrojí 117 prameny 137 až 141 vláken, vedené nad dělicí deskou 172. Pátý vodicí orgán 128 se naproti tomu nachází v jiné koncové poloze, ve které přivádí do průtažného ústrojí 117 pátý pramen 146 vláken, vedený pod dělicí deskou 172.

Ve vodicích orgánech 124 až 127, 129 je vždy zaveden jeden z druhých pramenů 142 až 145, 147 vláken a nachází se v pohotovostní poloze. Do pátého vodícího orgánu 128 musí být naproti tomu po nahrazení konve 115 novou konví pramen vláken opět znovu zaveden, což se může provádět ručně nebo pomoci neznázorněného vkládacího ústrojí pro vkládání pramene vláken.

Výměna vodicích orgánů k podávání nových pramenů vláken při spotřebování dosud přiváděných pramenů vláken se provádí podobně jako v předchozích příkladech.

Prázdné konve se mohou vyměňovat za provozu přičemž pokud konve v řadě neleží příliš blízko sebe, je možné provádět také výměnu konví 131 až 136 za provozu, protože překážející vnější konve 111 až 116 je možno odsunout do strany.

V případě potřeby je možno místo zobrazených pramenových zarážek 118 až 123 použít dalších nebo přídavných neznázorněných pramenových zarážek, umístěných v blízkosti podávačích válečků 148 až 159. Protože tyto přídavné pramenové zarážky reagují dříve než zobrazené pramenové zarážky 118 až 123, může se pomoci těchto neznázorněných pramenových zarážek řídit také výměna pramenů vláken tak, že se konec pramene vláken může překrývat se začátkem nového pramene vláken, a tím se může zamezit vzniku přetrhů příze.

Claims (21)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro automatické podávaní pramene staplových vláken na textilním stroji, opatřeném podávacím ústrojím, obsahující první vodítko a druhé vodítko pro pro první pramen staplových vláken, přiváděný do podávacího ústrojí, a pro druhý pramen staplových vláken, nacházející se v pohotovostní poloze, a hlídacím ústrojím pro hlídání pramenů vláken přiváděných k podávacímu ústrojí, které je spojeno s ústrojím pro přivádění druhého pramene staplových vláken k podávacímu ústrojí, vyznačující se tím, že obě vodítka (13, 19, 36, 38, 57, 58,

   60, 61, 93) jsou spolu spřažena a jsou společně přemístitelná do svých koncových poloh.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující setím, že obě vodítka (13, 19, 36, 38, 57, 58, 60, 61, 93) jsou spolu spřažena silovým spojem.
3. 3. Zařízení podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že pro vodítka (13, 19, 36, 38, 57, 58, 60, 61, 93) je po obou stranách přívodní polohy vždy jedna pohotovostní poloha a jedno vodítko (13, 36, 37, 60, 93) je přemístitelné střídavě do jedné pohotovostní polohy nebo do přívodní polohy a druhé vodítko (19, 38, 58, 61, 93) je střídavě přemístitelné do přívodní polohy nebo do druhé pohotovostní polohy, která je umístěna na straně přívodní polohy, odvrácené od první pohotovostní polohy.
4. 4. Zařízení podle bodu 3, jehož podávači ústrojí obsahuje nejméně jeden podávači váleček, vyznačující se tím, že vodítka (13, 19, 36, 38, 57, 58, 60, 61, 93) jsou pohyblivá ve směru rovno—-běžném s osami podávačích válečků (14) podávacího ústrojí.
5. 5. Zařízení podle nejméně jednoho z bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že obě vodítka (13, 19) jsou uložena na společném tělese (21, 30), natáčivém kolem osy (22) střídavě do přívodní polohy, popřípadě do pohotovostní polohy.
6. 6. Zařízení podle bodu 5, vyznačující se tím, že přívodní poloha a pohotovostní poloha jsou umístěny vzájemně protilehle po obou stranách od osy (22) hřídele (23) a obě vodítka (13, 19) jsou natáčivá v rozsahu úhlu 180° mezi jejich přívodní polohou a pohotovostní polohou.
7. 7. Zařízení podle nejméně jednoho z bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že vodítko (13) umístěné v přívodní poloze má svoje výstupní ústí bezprostředně před zužujícím se prostorem před podávacím válečkem (14) a společné těleso (21, 30) je přemístitelné směrem k podávacímu válečku (14) pro úpravu odstupu vodítka (13) od podávacího válečku (14).
8. 8. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že těleso (21) je uloženo posuvně, ve směru rovnoběžném s osou (22) hřídele (23) od podávacího válečku (14) a zpět k němu.
9. 9. Zařízení podle bodu 5, vyznačující se tím, že těleso (30) je uloženo výkyvné kolem osy, druhého hřídele (32) kolmé na osu prvního hřídele (31).
10. 10. Zařízení podle nejméně jednoho z bodů 7 až 9, vyznačující se tím, že vodítka (13, 19) jsou pevně spojena s přívodními .žlábky (15, 20), spolupracujícími s podávacími válečky (14) a společně s přívodními žlábky (15, 20) jsou přemístitelná do přívodní polohy nebo do pohotovostní polohy.
11. 11. Zařízení podle nejméně jednoho z bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že s podávacim válečkem (14) spolupracuje přívodní žlábek (25), který je předepnut pružným prostředkem, zejména tlačnou pružinou (27), proti podávacímu válečku (14).
12. 12. Zářízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že přívodní žlábek (25) obsahuje vodicí profilovou plochu (26) pro usměrňování začátku pramene (11) staplových vláken při výměně vodítek (13, 19), která je od svěrného místa s podávacim válečkem (14) konkávně prohnutá směrem dolů.
13. 13. Zařízení podle nejméně jednoho z bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že vodítko (36) umístěné v přívodní poloze má své výstupní místo před zužujícím se prostorem před poháněným válečkem (41) a výkyvným přítlačným válečkem (44), předepnutým směrem k poháněnému válečku (41) podávaciho ústrojí ve formě průtažného ústrojí.
14. 14. Zařízení podle nejméně jednoho z bodů 1 až 13, vyznačující se tím, že k dráze pramene (11) staplových vláken v pohotovostní poloze je přiřazeno hlídací ústrojí.
15. 15. Zařízení podle bodu 14, obsahující skupinu vedle sebe umístěných přívodních míst pro přívod pramene staplových vláken s podávacim ústrojím a s obslužným automatem, pojízdným podél skupiny přívodních míst, vyznačující se tím, že hlídací ústrojí je spojeno s přivolávacím ústrojím pro obslužný automat (6).
16. 16. Zářízení podle bodu (15), vyznačující se tím, že obslužný automat (6) je opatřen přepínacím ústrojím pro obě vodítka (13, 19, 36, 38, 57, 58, 60, 61, 93).
17. 17. Zařízení podle bodů 15 nebo 16, vyznačující se tím, že přivolávači ústrojí je spojeno přes ovládací ústrojí (4) s hnacím ústrojím obslužného automatu (6).
18. 18. Zařízení podle nejméně jednoho z bodů 15 až 17, vyznačující se tím, že obslužný automat (6) je opatřen nakládacím ústrojím pro podávaní pramene (11) staplových vláken.
19. 19. Zářízení podle nejméně jednoho z bodů 1 až 18, vyznačující se tím, že vodítkům (13, 19) jsou přiřazena napojovací ústrojí pro spojování konců pramenů (11) staplových vláken zejména skrucováním nebo splétáním.
20. 20. Zářízení podle nejméně jednoho z bodů 1 až 19, vyznačující se tím, že podávači ústrojí ve formě průtažného ústrojí (117) obsahuje skupinu přívodních míst pramene (11) staplových vláken s jedním společným průtažným ústrojím (117) a každý přívod pramene (11) staplových vláken obsahuje vždy první a druhé vodítko (124 až 130), přemístitelné střídavě do přívodní polohy, popřípadě do pohotovostní polohy.
21. 21. Zařízení podle nejméně jednoho z bodů 1 až 19, vyznačující se tím, že podávači ústrojí s podávacim válečkem (14) a přívodním žlábkem (15) je umístěno na vstupech skupiny spřádacích míst (2) pro předení s otevřeným koncem a před každým podávacim ústrojím je vždy umístěno první a druhé vodítko (13, 19, 36, 38, 57, 58, 60, 61, 93), přemístitelné střídavě do přívodní polohy a do pohotovostní polohy.