CS236669B2 - Twistless yarn from synthetic fibres,method of its production and equipment to perform this method - Google Patents

Description

(54) Bezzákrutová příze ze syntetických vláken, způsob její výroby a zařízení k provádění způsobu

Řešení se týká příze sestávající alespoň ze dvou vzájemně propletených pramenů syntetických vláken, způsobu-a zařízení pro její výrobu. Příze je ohebná, pevná a stejnoměrná tím, že vlákna alespoň jednoho· z pramenů vykazují řadu výstupků tvořených utaženými smyčkami, které brání vzájemnému pohybu vláken a kterými jsou jednotlivé prameny do sebe zaklesnuty, takže tvoří kompaktní útvar, v němž jednotlivé prameny jsou od sebe nerozlišitelné.

Příze se vyrábí dloužením alespoň jednoho z . pramenů, jejich vzájemným propletením v trysce s následujícím vyhříváním, při němž podle vynálezu se udržují předem určené délky úseků příze, čímž se smyčky utáhnou do tvaru výstupků, které se vzájemně zaklesnou, čímž se předchozí zobjemnění ruší, načež za stálého zajišťování' takto vytvořené příze proti smršťování se příze ochlazuje na teplotu nižší, mež je mezní teplota, při níž má příze ještě: tendenci k pozdějšímu sražení.

236689

Vynález se týká bezzákrutové příze ze syntetických vláken, způsobu její výroby a zařízení k provádění způsobu.

V dalším popisu je pojmu „příze“ použito v nejširším textilně technologickém smyslu, který zahrnuje též přízi podobné útvary, včetně družených přízí, šicích nití a přízí všeho druhu k výrobě tkaného a pleteného zboží. Tento pojem zahrnuje i motouzy, šňůry a lana.

Je známa výroba příze tvořené z určitého počtu pramenů, které se mohou opět skládat z určitého počtu elementárních vláken, čímž vzniká příze žádané lineární hustoty. Kroucením se dosahuje toho, že se z elementárních vláken vytváří souvislý útvar daného průměru v podstatě s hladkým vnějším povrchem. Vytvoření zmíněného krouceného útvaru vyžaduje značného počtu operací s nevyhnutelnými chybami při výrobě, což vede k tomu, že výroba kroucené příze je časově náročná a vyžaduje přísnou kontrolu jakosti.

Vzhledem k výhodám, které skýtá bezzákrutová příze, byly v minulosti činěny pokusy takovou přízi vyrobit. Nejběžnější způsob výroby bezzákrutové příze spočíval v tom, že prvky příze byly vzájemně spolu spojeny s použitím adheziva. To se provádí buď tak, že se podél všech nebo podél zvolených prvků budoucí příze rozloží granule materiálu s adhezivními vlastnostmi při zvýšené teplotě, načež se tento polotovar zahřívá, až se adhezivum roztaví a vzájemně stmelí sousední prvky. Podle jiného způsobu se použije jako jednoho z prvků příze materiálu s nízkým bodem tání, načež po sdružení prvků dohromady se útvar zahřívá, čímž . se pramen s nízkotavitelnými prvky roztaví a působí jako předchozí adhezivum. Všechny tyto způsoby mají tu nevýhodu, že vzhledem k nutnosti použít k pojení značného množství adheziva, případně nízkotavitelného materiálu, aby se dosáhlo příslušné koherence hotového- výrobku, jsou příze tuhé, což je způsobeno tím, že jejich prvky nemohou při ohybu vzájemně klouzat jeden po druhém. Vzniká tudíž místo- vrstveného spíše tuhý, podlouhlý útvar.

Úkolem vynálezu je vytvořit ohebnou bezzákrutcvou přízi, která by byla prosta zmíněných známých nevýhod a měla přitom hladký povrch a požadovanou pevnost. Dalším úkolem vynálezu je vyřešit způsob a zařízení k výrobě bezzákrutové příze podle vynálezu.

Shora uvedený úkol je vyřešen bezzákrutovou přízí ze syntetických vláken, sestávající alespoň ze dvou samostatných vzájemně propletených multifilních vlákenných pramenů, jejíž podstata spočívá v tom, že vlákna alespoň jednoho z pramenů vykazují řadu výstupků tvořených utaženými smyčkami, které brání vzájemnému pohybu vláken a kterými jsou jednotlivé prameny do sebe zaklesnuty, takže tvoří kompaktní útvar, v němž jednotlivé prameny jsou od sebe nerozlišitelné.

Dále je shora uvedený úkol vyřešen způsobem výroby bezzákrutové příze podle vynálezu, kterýžto způsob zahrnuje dloužení nejméně jednoho z multifilních vlákenných pramenů při dloužícím poměru vyšším než normálním, po němž se na prameny působí vířivým proudem tekutiny za jejich současného podávání různými rychlostmi, čímž se na multifilních vlákenných pramenech vytvoří smyčky a vznikne takto propletená objemově tvarovaná příze, která se v následující operaci podrobí vyhřívání. Podstata způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se zobjemněná příze vyhřívá za současného udržování předem určené délky jejích úseků následujícího po sobě a toto vyhřívání příze se provádí tak dlouho, až v důsledku smršťování ohřívaných pramenů se smyčky utáhnou do tvaru výstupků a multifilní vlákenné prameny se navzájem bortí, přičemž výstupky se dostávají do stavu -vzájemnéhozaklesnutí, čímž se předchozí zobjemnění ruší, načež za stálého zajišťování takto- vytvořené příze proti smršťování se příze ochlazuje na teplotu nižší, než je mezní teplota, při níž má příze ještě tendenci k pozdějšímu sražení.

Podstata zařízení podle vynálezu obsahujícího dloužící ústrojí, podávači ústrojí upravené pro podávání jednotlivých pramenů příze k proplétacímu prvku různými rychlostmi předstihu vzhledem k rychlosti, kterou propletené prameny opouštějí proplétací prvek, a vyhřívací ústrojí, spočívá v tom, že vyhřívací ústrojí je opatřeno třecími svěrnými prvky pro udržování předem určené délky vyhřívané příze, tvořenými například vyhřívacím válečkem a oddělovacím válečkem, za nímž je uspořádáno chladicí ústrojí pro ochlazení vyhřáté příze, které je opatřeno třecími svěrnými prvky pro udržování předem určené délky ochlazované příze, tvořenými například přítlačnými válečky za chladicím ústrojím a oddělovacím válečkem mezi vyhřívacím a chladicím ústrojím.

Bezzákrutová příze podle vynálezu, vyrobená způsobem podle vynálezu pomocí zařízení podle vynálezu, je ohebná, pevná a stejnoměrná a proto může být s úspěchem použita pro šití. Udržováním stabilních délek při vyhřívání dochází totiž smršťováním k zatahování smyček, z nichž se tvoří nepatrné výstupky, které zasahují do sebe navzájem a mají za následek účinné vzájemné spojení pramenů jejich zaklesnutím do sebe prostřednictvím výstupků. Povrch příze se přitom narovnává a vzniká kompaktní přízový útvar, jehož jednotlivé prameny jsou navzájem naprosto spolehlivě spojeny, přestože příze nemá zákrut.

Jako- vlákenného materiálu lze například použít polyesteru nebo polyamidu, který je vydloužen v poměru nižším, než je normální dloužící poměr pro příslušný materiál.

3- 6.6 6 9

-5 6

Zjistilo se, že . v případě, že normální dloužící poměr pro určitý vlákenný materiál pro přízi činí 1: 1,7, představuje poipěr 1: 2,2 dostatečný stupeň dloužení. Účelem zmíněného dloužícího poměru je zvýšit srážení při teplotách nad 180 °C. V případě polyesterové příze se výhodný poměr sražení u použitého ivlákenného materiálu pohybuje v rozmezí 12 až 18 °/o.

Několik bezzákrutových přízí podle vynálezu může být sdruženo například kroucením, čímž vzniká skaná příze a několik skaných přízí podle vynálezu může být opět sdruženo tak, že vytvoří kabelovou přízi.

Skaní a/nebo kabelování přízí podle vynálezu lze provádět známým způsobem.

Předměty vynálezu jsou patrny z následujícího popisu a schematického výkresu, na němž jsou znázorněny:

na obr. 1 příkladné provedení zařízení podle vynálezu v pohledu ze strany s částečným řezem;

na obr. 2 ve zvětšeném měřítku propletená objemově tvarovaná příze opouštějící trysku a na obr. 3 hotová bezzákrutová příze sestávající ze tří multifilních vlákenných pramenů.

Pro přehlednost jsou jednotlivé multifilní vlákenné prameny znázorněny na výkrese jednou čarou jako jediné elementární vlákno.

Jak je patrno z obr. 1, jsou tři jednotlivé multifilní vlákenné prameny 1, 2 a 3 přiváděny odlišnou rychlostí do zařízení dvojicemi podávačích válečků 4, 5 a 6. Je samozřejmé, že vynález nevylučuje použití odlišného počtu pramenů k výrobě příze, přičemž jedinou podmínkou je, aby počet pramenů odpovídal počtu příslušných podávačích a dloužících válečků. Dvojice podávačích válečků 4, která přivádí do zařízení pramen 1, je s výhodou upravena například tak, že dopravuje pramen 1 nižší rychlostí, než je rychlost dodávky ostatních dvou pramenů 2 a 3. Zmíněná rychlost přívodu pramene 1 může být pouze nepatrně vyšší než odtahová rychlost, zatímco podávači válečky 5 a 6 jsou upraveny pro přivádění pramenů 2, respektive 3 v podstatě vyšší rychlostí, než je rychlost odtahu, přestože se tyto přívodní rychlosti pramenů 2 a 3 mohou navzájem od sebe lišit. Dloužící válečky pro jednotlivé prameny 1, 2 a 3 jsou označeny čísly 7, 8 a 9. Vhodný dloužící poměr u pramenů 2 a 3 má být přibližně o 50 % vyšší, než je u jejich materiálu normální. Dloužící poměr způsobuje, že prameny získávají vysoký stupeň sráživosti. Číslem 10 jsou označeny proplétací prvky tvořené tryskou, jež vykazuje pasáž 11 pro prameny 1, 2 a 3 přiváděné podávacími válečky 4, 5 a 6, zatímco číslo 12 označuje pasáž, kudy vstupuje tekutina za teploty pod bodem . měknutí materiálu pramenů. Poloha pasáže 11 je uvnitř tělesa trysky 10 měnitelná. To umožňuje aplikovat trysku 10 buď jako prostředek k vyvození sacího účinku v pasáži 11 za účelem transportu pramenů tryskou, anebo jako prostředek k vyvolání tlaku ženoucího prameny tryskou. Číslo. 13 označuje směšovací zónu, v níž dochází ke styku tekutiny s přízí a k vzájemnému proplétání elementárních vláken za účelem vytvoření propletené příze 14. Číslem 15 je označena bariéra, která slouží zároveň jako vyhřívací váleček a která je pohyblivá směrem k tělesu trysky 10 a od něho. Tato bariéra má příznivý účinek na činnost trysky. Zařízení vykazuje dále vyhřívací váleček 16, oddělovací váleček 17 a dvojici přítlačných válečků 18, které mají za účel bránit určité délce příze ležící mezi oddělovacím válečkem 17 a dvojicí přítlačných válečků 18 v dalším srážení v době, kdy je sražená příze chlazena v chladicím ústrojí 19 na teplotu, při níž už k dalšímu srážení nemůže dojít. Číslem 20 je označena hotová příze určená k navíjení.

Obr. 2 ukazuje prameny při opouštění trysky. Prameny jsou navzájem druženy v určitých intervalech tak, že vytvářejí smyčky 21.

Obr. 3 znázorňuje přízi v konečné fázi výroby po odlišném sražení pramenů. Číslo 22 označuje výstupky tvaru poupat, které vznikají stažením smyček 21 při sražení pramenů. *

Zařízení podle vynálezu pracuje v příkladném provedení takto:

Prameny 1, 2 a 3, z nichž prameny 2 a 3 vykazují vysoký stupeň srážlivosti, opouštějí dloužící válečky 7, 8 a 9, načež vstupují dosud samostatně do pasáže 11 různou rychlostí předstihu. Tlakovým účinkem vyvolaným v trysce 10 jsou dopravovány směšovací zónou 13, v níž tekutina vstupující pasáží 12 do tělesa trysky 10 vyvolá vzájemné propletení pramenů, přičemž se na elementárních vláknech vytvoří v krátkých intervalech smyčky 21 následkem působení trysky 10. Takto vzniklá propletená příze 14 opouští pak trysku 10 nižší rychlostí, než je rychlost vstupu všech tří pramenů, a běží kolem vyhrívacího válečku 15, fungujícího těž jako bariéra před výstupem trysky 10, k oddělovacímu válečku 17. Na své cestě kolem těchto válečků je každý úsek příze opásávající válečky 16 a 17 udržován v předem stanovené délce, přičemž je vyhříván válečkem 16. Vzájemně propletené prameny 1, 2 a 3 se snaží srazit — každý podle svého stupně srážlivosti — avšak jsou drženy v předem stanovené délce na válečcích 16 a 17, takže se navzájem bortí v důsledku napětí v tahu, které je v nich vyvoláváno .a které způsobuje, že mají tendenci se smršťovat. Tato činnost vyvolává stahování smyček 21 a tvorbu výstupků 22 na pramenech. Po svém konečném opuštění vyhřívacího válečku 16 pro2' 36 7 chází sražená příze chladicím ústrojí 19 a přichází k přítlačným válečkům 18. Tyto přítlačné válečky 18, které drží úsek sražené příze mezi válečkem 17 a válečky 18, zabraňují jeho dalšímu srážení v době, kdy je chlazen v chladicím ústrojí 19 na teplotu, při níž se již nemůže srážet. Takto je příze 20, opouštějící přítlačné válečky 18, v naprosto stálém stavu. Při srážení spolupůsobí výstupky 22 na různých pramenech a dostávají se do stavu vzájemného zaklesnutí. Na nejmenší míru sražený pramen 1 se stává jakýmsi jádrem hotové příze, kolem něhož se ostatní dva prameny 2 a 3 shlukují.

Hotová příze, která — přestože nevykazuje zákrut — nejeví žádný sklon k dělení na jednotlivé prvky, je v příčném řezu v podstatě stejnoměrná a má přijatelný stupeň ohebnosti, poněvadž i přes vzájemné propletení jednotlivých výstupků jsou prameny, které jsou nyní navzájem nerozlišitelné, stale' ještě schopny jistého relativního posunu. Způsob podle vynálezu vyžaduje minimálního počtu operací a lze ho provádět v praxi jako kontinuální proces.

Níže je uveden praktický příklad takového procesu:

Claims (3)

1. PŘEDMĚT

   1. Bezzákrutová příze ze syntetických vláken, sestávající alespoň ze dvou samostatných, vzájemně propletených multifilních vlákenných pramenů, vyznačující se tím, že vlákna alespoň jednoho z pramenů vykazují řadu výstupků (22) tvořených utaženými smyčkami (21), které brání vzájemnému pohybu vláken a kterými jsou jednotlivé prameny do sebe zaklesnuty, takže tvoří kompaktní útvar, v němž jednotlivé prameny jsou od sebe nerozlišitelné.
2. 2. Způsob výroby bezzákrutové příze alespoň ze dvou samotných multifilních vlákenných pramenů podle bodu 1, dloužením nejméně jednoho z multifilních vlákenných pramenů při dloužícím poměru vyšším než normálním, po němž se na prameny působí vířivým proudem tekutiny za jejich současného podávání různými rychlostmi, čímž se na multifilních vlákenných pramenech vytvoří smyčky a vznikne takto propletená objemově tvarovaná příze, která se v následující operaci podrobí vyhřívání, vyznačující se tím, že se zobjemněná příze vyhřívá za současného udržování předem určené délky jejích úseků následujících po sobě a toto vyhřívání příze se provádí tak dlouho, až v důsledku smršťování ohřívaných pramenů se smyčky utáhnou do tvaru výstupků a

   6' ' 9

   Tři samostatné polyesterové multifilní příze (hedvábí) o titru 167 dtex (tj. 150 den.) byly vydlouženy tak, že jejich zbytková sráživost — měřená při 150 °C — se pohybovala v rozmezí 12 až 18 %. S použitím zařízení popsaného výše a znázorněného na výkrese byly prameny sdruženy na propletený útvar. Prameny 2 a 3 byly přiváděny do trysky rychlostí o 7,5, resp. 18 % vyšší než pramen 1, který byl do trysky přiváděn rychlostí o 4 % vyšší než byla rychlost, jíž propletené prameny trysku opouštěly.

   Po opuštění trysky procházel integrovaný útvar propletených pramenů soupravou válečků, současně zahříván na teplotu poněkud' vyšší než 180 °C, která vyvolala diferenciální sražení pramenů, čím se prameny do sebe zaklesly, přičemž prameny 2 a 3 se shlukly kolem pramene 1. Tento útvar byl potom chlazen a „uzavřená“ příze byla fixována do stálého stavu, takže byla vhodná k použití jako normální šicí nit. U tohoto příkladu činila odtahová rychlost 150' m. . min^-1.

   Hotová příze byla ohebná, v příčném řezu stejnoměrná, stabilní a nejevila sklon k dělení na jednotlivé prameny. , fYNALEZU multifilní vlákenné prameny se navzájem bortí, přičemž výstupky se dostávají do stavu vzájemného zaklesnutí, čímž se předchozí zobjemnění ruší, načež za stálého zajišťování takto vytvořené příze proti smršťování se příze ochlazuje na teplotu nižší, než je mezní teplota, při níž má příze ještě tendenci k pozdějšímu sražení.
3. 3. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 2, ob&ahující dloužící ústrojí, podávači ústrojí upravené pro podávání jednotlivých pramenů příze k proplétacímu prvku různými rychlostmi předstihu vzhledem k rychlosti, kterou propletené prameny opouštějí proplétací prvek, a vyhřívací ústrojí, vyznačující se tím, že vyhřívací ústrojí je opatřeno třecími svěrnými prvky pro udržování předem určené délky vyhřívané příze, tvořenými například vyhřívacím válečkem (16) a oddělovacím válečkem (17), za nímž je uspořádáno chladicí ústrojí (19) pro ochlazení vyhřáté příze, které je opatřeno třecími svěrnými prvky pro udržování předem určené délky ochlazované příze, tvořenými například přítlačnými válečky (18) za chladicím ústrojím (19) a oddělovacím válečkem (17) mezi vyhřívacím a chladicím ústrojím (19).