CS235648B1 - Způsob výroby směsi dihydrátu a bezvodého hydrogenfosforečnanu vápenatého - Google Patents

Abstract

Z roztoku chloridu vápenatého, vznikajícího při regeneraci amoniaku ze sodárenských louhů vápenným mlékem nebo z tohoto roztoku po snížení obsahu chloridu sodného, se Uhličitanem amonným vysráží uhličitan vápenatý, který se kyselinou trihydrogenfosforečnou převede na hydrogénfosforečnan vápenatý. Ten se ze suspenze oddělí, promyje, vysuší, případně částečně dehydratuje tepelným zpracováním, pokud jeho složení neodpovídá požadovanému produktu. Ze zbylého roztoku, obsahujícího chlorid amonný, se regeneruje amoniak v regeneračním zařízení používáním při výrobě sody amoniakálním postupem, který se vrací spolu se vznikajícím oxidem uhličitým k výrobě uhličitanu amonného. Při srážení je možno též použít roztoku hydrogenuhličitanu amonného, případně srážení a neutralizaci provést společně. Je výhodné řadit kyselinu trihydrogenfosforečnou nebo roztoky vedené k srážení nebo k neutralizaci promývacími vodami nebo roztokem chloridu amonného před regenerací amoniaku nebo sodárenskými louhy. Během výroby je účelné přidávat stabilizátory zpomalující dehydrataci a hydrolýzu produktu a látky ovlivňující tvrdost produktu. Produkt je vhodný k použití jako obohacující přísada krmných směsí v živočišné výrobě.

Description

Vynález se týká způsobu výroby směsi dihydrátu a bezvodého hydrogenfosforečnanu vápenatého nebo jejich směsi s hydroxylapatitem nebo s fosforečnanem vápenatým a nebo s hydroxylapatitem a fosforečnanem vápenatým z kyseliny trihydrogenfosforečné a hydroxidu vápenatého.

Doposud při známých postupech výroby výše uvedených produktů vzniká vedle žádaného produktu i produkt vedlejší, většinou méně hodnotný, který spotřebovává část vstupních surovin. Příkladem takové technologie je postup, při němž se v kyselině trihydrogenfosforečné rozpouští vápenec (jak, aby vznikl dihydrogenfosforečnan vápenatý, z něhož se žádaný produkt získá vysráženírt například roztokem hydroxidu sodného.

Po oddělení', sraženiny produktu ze vzniklé suspenze zbývá roztok obsahující hydrogenfosforečnan sodný, jiným příkladem je výroba spočívající ve srážení částečně amoniakem zneutralizované kyseliny trihydrogenfosforeěné například roztokem chloridu vápenatého. V roztoku po oddělení hydrogenfosforečnanu vápenatého zbývá jako vedlejší produkt chlorid amonný.

Jak je tedy zřejmo, spočívají nedostatky těchto známých způsobů především v tom, že se výchozí suroviny nepřevádějí zcela na požadovaný produkt.

Tuto nevýhodu odstraňuje podle vynálezu způsob výroby směsi dihydrátu a bezvodého hydrogenfosforečnanu vápenatého nebo jejich směsi s hydroxylapatitem případně s fosforečnanem vápenatým nebo s hydroxylapatitem a fosforečnanem vápenatým z kyseliny trihydrogenfosforečné a hydroxidu vápenatého.

Podstata způsobu spočívá v tom, že z roztoku chloridu vápenatého, vznikajícího při regeneraci amoniaku ze sodárenských louhů vápenným mlékem nebo z tohoto roztoku po snížení obsahu chloridu sodného, se uhličitanem amonným vysráží uhličitan vápenatý, který se kyselinou trihydrogenfosforečnou převede na hydrogenfosforečnan vápenatý. Po jeho oddělení ze suspenze, promytí, vysušení a případné dehydrataci tepelným zpracováním, pokud složení neodpovídá požadovanému produktu, se odvede zbylý roztok, obsahující chlorid amonný, za účelem regenerace amoniaku a roztoku chloridu vápenatého do regeneračního zařízení používaného při výrobě sody amoniakálním postupem. Amoniak se spolu se vznikajícím oxidem uhličitým vrací na výrobu uhličitanu amonného.

* Je rovněž možné vysrážet uhličitan vápenatý z roztoku chloridu vápenatého roztokem hydrogenuhličitanu amonného.

Podle dalšího význaku vynálezu lze uskutečnit srážení a neutralizaci společně.

Podle dalšího význaku vynálezu se k ředění kyseliny trihydrogenfosforečné nebo roztoků vedených k srážení a nebo k neutralizaci používá promývacích vod nebo roztoku chloridu amonného před regenerací amoniaku nebo sodárenských louhů.

Podle dalšího význaku vynálezu je výhodné přidávat stabilizátory, například chlorid hořečnatý, zpomalující dehydrataci a hydrolýzu produktu.

Podle dalšího význaku vynálezu se přidávají látky ovlivňující, tvrdost produktu, například dvojfosforečnan sodný.

Základní účinek způsobu výroby podle vynálezu spočívá v tom, že spojení výroby hydrogenfosforečnanu vápenatého s výrobou, sody umožňuje zužitkovat, kromě technologických ztrát, veškerý fosfor a vápník, ve vstupních surovinách, na výrobu žádaného produktu. Z hlediska výše investičních a provozních nákladů je výhodné, že část výrobního zařízení je pro obě výroby společná. Je rovněž výhodné, že amoniak, oxid uhličitý a hydroxid vápenatý se používají k výrobě hydrogenfosforečnanu vápenatého i k výrobě sody.

**

Výroba může být kontinuální, diskontinuální nebo kombinací obou způsobů. Postupuje se tak, že z roztoku chloridu vápenatého, vznikajícího při regeneraci amoniaku ze sodárenských louhů vápenným mlékem nebo z tohoto roztoku po snížení obsahu chloridu sodného, se vysráží za teploty v rozmezí 10 °C až teploty varu použitých roztoků roztokem uhličitanu amonného o koncentraci 1 % hmotnosti až nasyceného roztoku při dané teplotě uhličitan vápenatý. Ten se kyselinou trihydrogenfosforečnou o koncentraci 1 až 90 % hmotnosti převede jednostupňově nebo v několika stupních při teplotě 10 °C až teplotě varu použitých roztoků na hydrogenfosforečnan vápenatý. Vzniklá sraženina se oddělí, promyje, vysuší a částečně dehydratuje tepelným zpracováním, nejlépe vodní parou, při teplotě 60 až 200 °C na požadovaný produkt.

Ze zbylého roztoku, obsahujícího chlorid amonný, se regeneruje amoniak v regeneračním zařízení používaném při výrobě sody amoniakálním postupem, který se vrací spolu se vznikajícím oxidem uhličitým na výrobu uhličitanu amonného. Při srážení uhličitanu vápenatého z roztoku chloridu vápenatého je možno též použít hydrogenuhličitanu amonného. Ředění kyseliny trihydrogenfosforečné nebo roztoků vedených k srážení je výhodné provést vodami vznikajícími při promývání sraženiny produktu nebo roztokem chloridu amonného, který odchází k regeneraci amoniaku nebo sodárenskými louhy. Srážení a neutralizaci je rovněž možno provést společně. Přídavné látky je výhodné dávkovat do roztoků vedených k srážení nebo k neutralizaci kyseliny trihydrogenfosforečné nebo samostatně do srážecího nebo neutralizačního zařízení nebo ke sraženině produktu nebo při eventuální úpravě velikosti částic mletím.

Způsob výroby podle vynálezu je dále blíže popsán na konkrétním příkladu provedení.

Příklad

Z 10% roztoku chloridu vápenatého, obsahujícího 6 % hmotnosti chloridu sodného, byl v míchaném průtočném reaktoru vysrážen 5% roztokem uhličitanu amonného při teplotě 30 °C uhličitan vápenatý, kterého bylo použito k neutralizaci 10% kyseliny trihydrogenfosforečné, obsahující 0,5 % hmotnosti dvojfosforečnanu sodného. Reakce byla uskutečněna při 45 °C. Vzniklá sraženina byla ze suspenze oddělena filtrací, promyta, vysušena při teplotě 40 °C a potom dehydratována zahříváním při 70 °C. Filtrát a promývací vody byly zavedeny do regeneračního zařízení. Takto připravený produkt obsahoval 60 % hmotnosti dihydrátu a 40 % hmotnosti bezvodého hydrogenfosforečnanu vápenatého. Získaný produkt je vhodný k použití jako obohacující přísada krmných směsí v živočišné výrobě.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob výroby směsi dihydrátu a bezvodého hydrogenfosforečnanu vápenatého, obsahující případně hydroxylapatit nebo/a fosforečnan vápenatý z kyseliny trihydrogenfosforečné a hydroxidu vápenatého, vyznačující se tím, že z roztoku chloridu vápenatého, vznikajícího při regeneraci amoniaku ze sodárenských louhů vápenným mlékem nebo z tohoto.roztoku pro snížení obsahu chloridu sodného, se uhličitanem nebo/a hydrogenuhličitanem vysráží uhličitan vápenatý, který se kyselinou trihydrogenfosforečnou převede na hydrogenfosforečnan vápenatý, který se ze vzniklé suspenze oddělí, promyje, vysuší a částečně dehydratuje tepelným zpracováním k dosažení požadovaného složení produktu, ze zbylého roztoku, obsahujícího chlorid amonný, se regeneruje amoniak v regeneračním zařízení používaném při výrobě sody amoniakálním postupem, který se vrací spolu se vznikajícím oxidem uhličitým k výrobě uhličitanu amonného.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že srážení a neutralizace se provádějí společně .
3. 3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že ředění kyseliny trihydrogenfosforečné a/nebo roztoků vedených k neutralizaci a/nebo k srážení se provádí promývacími vodami a/nebo roztokem chloridu amonného před regenerací amoniaku a/nebo sodárenskými louhy obsahujícími chlorid amonný.
4. 4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že stabilizátory, například chlorid hořečnatý, zpomalující dehydrataci a hydrolýzu produktu, se přidávají do roztoků vedených k srážení á/nebo k neutralizaci kyseliny trihydrogenfosforečné a/nebo samostatně do srážecího nebo neutralizačního stupně a/nebo ke sraženině produktu.
5. 5. Způsob podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že se látky ovlivňující tvrdost produktu, například dvoj fosforečnan sodný, přidávají do roztoků vedených k srážení a/nebo k neutralizaci kyseliny trihydrogenfosforečné a/nebo samostatně do srážecího nebo neutralizačního stupně a/nebo ke sraženině produktu.
6. 6. Způsob podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že vysrážení uhličitanu vápenatého se provede amoniakem a oxidem uhličitým.