CS225821B2 - The weft picking device of the jet loom - Google Patents

Description

Vynález se týká útkového prohozního zařízení tryskového tkalcovského stavu, zahrnující v sobě trysku na zanášení útků pno vstřikování útkové příze pod vlivem proudu vzduchu k zanášení do prošlupu z osnovních přízí, vzduchové vodiče, z nichž každý má zakřivený úsek, vymezující svým vnitřním obvodovým povrchem vzduchový otvor se štěrbinou pro výstup útkové příze ze vzduchového otvoru, přičemž vzduchové otvory tvoří vzduchový kanál k prohozu útkové příze do prošlupu z osnovních přízí, dále pomocnou trysku s otvorem pro vstřikování pomocného proudu vzduchu k zesílení proudu vzduchu od trysky na zanášení útků na podporu prohozu útkové příze.

Útková prohozní zařízení, jmenovitě jejich ústrojí ne zanášení útků, používaná běžně ve spojení s pneumatickými tryskovými stavy se dělí všeobecně na dva druhy.

prvním zařízení pojednává japonský patentový spis č. 47-7576, u něhož je opatřen větší počet pomocných trysek, z nichž každá má tryskový otvor, na straně vzduchového kanálu, jímž prochází útková příze k prohozu, přičemž vedení vzduchového proudu od tryskového otvoru je zaměřeno tak, aby bylo v podstatě rovnoběžné se směrem pohybu prohazované útkové příze. Kromě toho jsou u tohoto zařízení nezbytná a provedena následující opatření ze účelem zabraňování prohazované útkové přízi v odchylkách od plánovaného vedení: 1. ne větším počtu míst je uspořádán vodicí prvek tvaru U, mající drážku, jež je uzavřena ve třech směrových cestách, jak o tom pojednává jmenovaný japonský patentový spis; 2. teto drážka je vytvořena ve třtinovém úseku paprsku a 3. plánované vedení je nutno zaměřit tak, aby byle prohazovaná útková příze nučeně zaváděna do zmíněné drážky. U útkového prohpzního zařízení je po dobu, kdy přední konec prohazované útkové příze, vháněný od hlavní trysky pod vlivem vzduchového proudu z ní, dosáhne nejpřednější pomocné trysky, je od této trysky vyrážen pomocný vzduchový proud ke dmychání předního konce prohazované útkové příze ve směru prohozu *

útku. Tuto prMI prováděj po ředě ze sebou následující pomocně trysky k dosahování prohozu útku. Je pochopitelná, že takové útkové prohozní zařízení je vhodné pro stev ne tkaní široké tkaniny. Setkává se věek s nesnázemi v tom, že vzduchový proud se Síří bezprostředně po vyrážení vzduchu^á pomocné trysky, podle toho je vzduchový proud . od hlavní trysky tém<Sjř nevyužitý k zanášení útkové příze vzduchovým vodicím kanálem, čímž se promarnuje nákladný stlačený vzduch.

Druhé útkové prohozní zařízení je opatřeno vzduchovým vodicím kanálem, jenž je sestrojen ze vzduchových vodicích prvků srovnaných do ' řady poměrně těsni u sebe. Každý vzduchový vodicí prvek . má v podstatě kruhový tvar, poneehááajjcí vzduchový voídcí otvor, jenž je zúžen ve směru zanášení útků. Při tomto·uspořádání vzduch, vyrážený od hlavní trysky, postupuje uvnitř vzduchového vodícího kanálu za přejímání sbíhavého účinku od zúženého povrchu vzduchového vodícího otvoru, e to i potem, kdy vzduch, vyrážený z hlavní trysky, končí s, účinkem navádění a řízení na útkovou přízi. Je ppchooPtelné, že útková příze vháněná od hlavní trysky je zanáěena pod vlivem vzduchového proudu vytvářeného tak, jak již bylo popsáno.

U tohoto útkového prohozního zařízení, ačkoliv je vyrážený vzduch od hlavní trysky účinně využíván pro zanášení útkové příze vzduchovým vodicím kanálem, což nese s sebou úspory v nákladech na provoz i vybavení, stává se zde nevyhnuteliým to, že se postupující vzduchový proud dostává postupně ven každičkou mezerou mezi spolusousedícími vzduchovými vodícími prvky i štěrbinou vzduchového votUcího prvku, jíž také uniká útková příze. Toto útkové prohozní zařízení má tedy nevýhodu, že se síla vzduchového proudu stává nedostatečnou na straně protilehlé ke straně opatřené hlavní tryskou.

Za účelem odstranění tohoto nedostatku lze oceint to, že je instalována pomocná tryska k vyrovnávání zmíněného úniku vzduchu a k posílení vzduchového .proudu. Pro · tento účel je nezbytné nenarušovat hlavní vzduchový proud od hlavní trysky vzduchovým proudem vyrážeiým od pomocné trysky (viz japonské patentové spisy č. 49-47661 e č. 52-49361). U ústrojí ne zanášení útků uváděných v těchto patentových spisech jsou pomocné trysky vytvořeny jako součásti vzduchových vodicích prvků s přiměřerým umístěním. Podle toho jsou tyto pomocné trysky sestrojeny z většího počtu kruhových nebo štěrbinových tryskových otvorů, jež · jsou vytvořena na wiější straně a · v sousedství vzduchového vodícího otvoru u vzduchového voIScího prvku, přičemž tryskové otvory jsou umístěny vzájemně •sou^l^i^i^iB. Tryskové otvory jsou zaměřeny k bodu, jenž se nachází po proudu tryskových otvorů v plánované dráze prohazování útků, takže je dodáván ··vysoce rychlý vzduchový proud od tryskových otvorů · pomociých trysek. steínoměrně kolem vzduchového vodícího kanálu nevíc ke vzduchovému proudu uvntř. Se zřetelem k tomu, že tryskové otvory pomocrých trysek jsou umístěny souměrně k jednomu bodu, stává se celý tvar tělesa nezbytně prstnccovým.

Kromě toho muuí pomocné trysky působit spolu se vzduchovými vodícími prvky tak, eby byly osnovní příze postrkovány z boku ke vstupu do prošlupu e potom zase z něho odtahovány. Proto by měl být vnější tvar pomocích trysek stejný jako tvar vzduchového vodícího · prvku. Z toho jasně vyplývá, že pomocná tryska je vytvořena jako součást vzduchového vodícího prvku.

Nutno zaznamenní, že tloušlka vzduchového vodícího prvku je obvykle omezena přibližně na 2 ež 3 mm, e podle toho, když je průchod pro vyrážení vzduchu vytvořen uwn.tř vzduchového vodícího prvku e tratě zavádění vzduchu se rozvětv^í od průchodu k tryskovým otvorům, průřezové plochy těchto drah e délky drah pro zavádění vzduchu jsou značně oms^z^r^fé, což vede nevyhnutelně k rozdílům v rychlosti tryskání vzduchu, mniPsSví tryskaného vzduchu e směru tryskaného vzduchu mezi větším mnnostvím tryskových otvorů. Následkem toho je vzduchový proud ve vzduchovém vodicím kanálu narušován vyrážením vzduchu z tryskových otvorů vytvořených ve vzduchovém vodicím prvku, což znemožňuje účinné prohazování útků.

Zmíněné druhé útkové prohozní zařízen/ je nežádoucím z hlediska narušování vzduchového proudu ve vzduchovém vodiči kanálu, tj. zaměřování · vždy vedení vzduchového proudu od otvorů pomocné trysky po dráze prohazování útků. Proto byle zaměřena pozornost na dosahování žádoucího prohozu útku s použitím · jednoduché pomocné trysky, jež se podobá trysce u zmnně ného prvního útkového prohozního zařízení, kde je přidávén jednoduchý pomocný vzduchový proud z pomocné trysky šikmo к hlavnímu proudbvému vzduchu ve vzduchovém vodicím kanálu к vedení a podpoře hlavního vzduchového proudu, dále к bezprostřednímu navracení hlevního vzduchového proudu do normálního stavu pod vlivem pomocného vzduchového proudu, jenž opakuje svůj odraz na protilehlých vnitřních plochách vzduchových vodicích prvků, jestliže je hlavní vzduchový proud narušen.

Hlavním úkolem vynálezu je opatřit zdokonalené útkové prohozní zařízení pro pneumatický tryskový stav, jež dosahuje účinně prohazování útku vzduchovým vodicím kanálem vytvořeným z většího počtu vzduchových vodicích prvků a překonává zmíněné nevýhody a nedostatky.

Dalším úkolem vynálezu je opatřit zdokonalené útkové prohozní zařízení pro pneumatický tryskový stav, jež je vhodné pro tkaní široké tkaniny a je i jinak hospodárné z hlediska provozních nákladů.

Dalším úkolem vynálezu je opatřit zdokonalené útkové prohozní zařízení pro pneumatický tryskový stav, u něhož je hlavní vzduchový proud od hlavní trysky na zanášení útku podporován pomocným vzduchovým proudem, jenž je vyrážen z pomocné trysky v takovém směru, aby protínal osu vzduchového vOdicího kanálu» jejž vytváří větší počet vzduchových vodicích prvků*

Úkoly jsou řešeny útkovým prohozním zařízením podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, Že otvor pomocné trysky je vytvořen s protažením své osy, protínajícím osu vzduchového vodícího kanálu v předem stanoveném úhlu, a je kolmý к tečně vzduchového otvoru jednoho ze vzduchových vodičů v bodě na vnitřním obvodovém povrchu jeho zakřiveného úseku.

Další provedení vynálezu jsou zahrnuta do jednotlivých podružných bodů definice jeho předmětu.

Vynález bude nyní blíže popsán podle výkresů, na nichž značí obr. 1 čelní pohled na provedení útkového prohozního zařízení podle vynálezu ve spolupráci s pneumatickým tryskovým stavem, obr. 2 pohled v průřezu ve směru šipky podél Čáry II na obr. 1, obr. 3 zvětšený zlomkový řez hlavní Částí na obr. 1, obr. 4 pohled v průřezu ve směru Šipek podél čáry IV-IV na obr. 3, obr. 5 pohled v průřezu ve směru šipek podél Čáry V-V na obr. 3, obr. 6 perspektivní pohled ne poměr mezi pomocnou tryskou a vzduchovými vodicím! prvky v útkovém prohozním zařízení podle obr. 1, obr. 7 schematické názorné vysvětlení práce a účinku zařízení podle obr. 1, obr. 8 grafické vysvětlení práce a účinku zařízení podle obr. 1, obr. 9 zvětšený zlomkový řez podobný obr. 3, ale hlavní Částí druhého provedení útkového prohozního .zařízení podle vynálezu, obr. 10 pohled v průřezu ve směru Šipek podél čáry IV*-IV* na obr. 9, obr. 11 pohled v průřezu ve směru šipek podél čáry V*-V* ne obr. 9, obr. 12 pohled v průřezu ve směru šipek podél čáry VI-VI na obr. 9, obr. 13 perspektivní pohled ne poměr mezi pomocnou tryskou a vzduchovými vodícími prvky zařízení podle obr. 9, obr. 14 perspektivní pohled na hlavní část třetího provedení útkového prohozního zařízení podle vynálezu, obr. 15 svislý průřez hlavní Částí z obr. 14, obr. 16 průřez ve směru Šipek podél čáry IX-IX na obr. 15, obr. 17 svislý průřez znázorňující práci zeřízení podle obr. 14, obr. 16 Čelní\pohled na část obr. 15, obr. 19 řez hlavní částí obměněného příkladu třetího provedení podle obr. 14, obr. 20 vodorovný řez částí obr. 19, obr. 21 řez zeřízením z obr. 19, ale z opačného směru к pohledu na obr. 19, obr. 22 řez hlavní částí jiného obměněného provedení z obr. 14, obr. 23 čelní pohled na část zařízení z obr. 22, obr. 24 schematické znázornění hlavní části dalšího obměněného příkladu z obr. 14, obr. 27A а 27B schematická znázornění hlavní části druhého běžného útkového prohozního zařízení a obr. 28 schematický pohled v řezu na hlavní část třetího běžného útkového prohozního zařízení.

Na obr. 1 až 6 je znázorněno první provedení útkového prohozního zařízení pro pneumatický tryskový stav podle vynálezu, jež prohazuje útek do prošlupu tvaru S z osnovních přízí χ. Tkalcovský stav v sobě zahrnuje paprsek 2 к samočinnému přirážení každé útkové příze к okraji již zhotovené tkaniny. Vzduchové vodicí ústrojí J je sestrojeno z většího počtu vzduchových vodicích prvků Д, z nichž každý má svislý protáhlý úsek 4a a zakřivený úsek 4b. jenž odbočuje od protáhlého úseku 4a. ale je s ním celistvý. Ob© úseky 4a. 4b vzduchového vodícího prvku 4 tvoří v podstatě kruhový vzduchový vodicí otvor 2 ⁰ Štěrbinu 6, jíž se dostává příze ven ze vzduchového vodícího otvoru 2· Celistvě s vnitřním povrchem zakřiveného úseku 4b je vytvořen ohebný jazýČkový prvek 4c. vyčnívající směrem ke štěrbině 6. Větší počet vzduchových vodicích prvků £ je srovnán s určitým odstupem od řady a jejich spodní části jsou zasunuty Či uloženy do ztužené plastické hmoty 8, jež je uspořádána v drážce držáku 2. Ten je zasunut do držáku 11 spolu s dolním rámem paprsku 2 a připevněn prostřednictvím svorníků 12. Paprskový držák 11 je pevně Instalován na vrcholovém úseku mečíku bidlenu nebo zakřiveném kyvném prvktt 10, jenž je namontován na otáčivém hřídeli 2 tak, aby se vychyloval vpřed a vzad (podle obr. 2 vlevo a vpravo). Otáčivý hřídel 2 j® nesen na rámu 13 tkalcovského stavu. Hlavní tryska 14 na zanášení útku je opatřena к prohazování útkové příze 15 do prošlupu tvaru 8 osnovních přízí 1 pod vlivem vzduchového proudu vháněného od hlavní trysky 14 na zanášení útku. Osnovní příze 1, tvořící prošlup S, jsou vedeny od přední vazební strany 16 nebo tkaninového okraje 12 v místě posledního prohozu.

Jak znázorněno na obr. 3 až 5, pomocné trysky 18 jsou uspořádány takovým způsobem, že každá pomocná tryska 18 je umístěna mezi sousedními dvěma vzduchovými vodicím! prvky Д. Pomocná tryska 1£ je uspořádána v proréžecím otvoru složeném z částí 12, 22», 21, jež jsou jednotlivě tvořeny dolní stěnou paprskového držáku 11. dolní stěnou držáku 2 ⁰ plastickou hmotou 2 vyplněnou v drážce držáku 2· ^j0k znázorněno, horní konec pomocné trysky 18 se nachází v poloze mezi sousedícími vzduchovými vodicím! prvky Д, či jeětě přesněji v sousedství vzduchového vodícího prvku 2 ^a mezi svislými protáhlými úseky 4a sousedních vzduchových vodicích prvků Nosný prvek 22 je uspořádán kolem středového úseku pomocné trysky 18. Nosný prvek 22 je vytvořen s horním zúženým úsekem, jenž je spojitelný s odpovídajícím žúženým úsekem 20b vytvořeným v dutině 20. déle s dolním zúženým úsekem, jenž je spojitelný se zúženým úsekem 23a dutého svorníku 22, jenž je uspořádán kolem středového úseku pomocné trysky 18, Dutý svorník 23 je v záběru se závitovou částí otvoru 20a otvoru 20. Kromě toho je nosný prvek 22 vytvořen se štěrbinou 22a podél své podélné osy. Podle toho je pomocná tryska 18 umístitelná v žádoucí poloze zašroubováním dutého svorníku 23 v otvoru tak, aby byl nosný prvek 22 stlačen к zmenšení svého vnějšího průměru zúženým úsekem 20b otvoru a zúženým úsekem dutého svorníku 23. Je pochopitelné, že umístění pomocné trysky 18 je libovolné seřízením dutého svorníku £1·

Ohebná trubka 24 je připevněna jedním koncem к úseku dolního konce pomocné trysky 18 s použitím upínacího pásku 22· Ohebná trubka 24 je upevněna, jak znázorněno na obr. 2, v dolním povrchu paprskového držáku Ц a v povrchu bidlenového mečíku 12, ne svém druhém konci je spojena s ventilem nebo souborem ventilů 28 к otvírání či zavírání vzduchového kanálu, vedoucího к ohebné trubce 24.

Ventil je pevně Instalován na kanálovém prvku 2X připevněném к rámu 13 tkalcovského stavu v sousedství otáčivého hřídele 2· Ventil 28 je také v hydraulickém spojení se zdrojem £ .stlačeného vzduchu. Ventil 28 má pohyblivou část 29. jenž je normálně v předpětí tahem dolů к otvírání ventilu 28 pod vlivem neznézorněné pružiny, uspořádané ve ventilu 28.

К úseku vnějšího konce ventilu 28, je otočně připojena páka 21 prostřednictvím čepu 30. Páka 31 je spojitelná s pohyblivou částí 29 ventilu 28. aby jí pohybovala nahoru nebo dolů tahem v souladu s j^jím výchylným pohybem. Páka je opatřena na svém volném konci vačkovou kladičkou 32. jež je spojitelná s křivým povrchem vačky 34 upevněné na otáčivém hřídeli 22· Ten je uspořádán к otáčení jednou za provozní otočení tkalcovského stavu nebo vzájemný pohyb paprsku £. Vačka. 34 je vytvořena na svém zakřiveném povrchu s nízkým úsekem 34a a vysokým úsekem 34b. Podle toho je ventil 28 normálně uzavřen, protože se vačková kladička 22. dotýká nízkého úseku 34a. zatímco je otevřen, když se vačkové kladička 32 dotýká vysokého úseku 34b zakřiveného povrchu vačky 21· takže pohyblivá Část £2 ventilu je tlačena vzhůru tahem páky 21«

Vysoký úsek 34b zakřiveného povrchu vačky 34 je vytvořen tak, aby byl ve styku s vačkovou klndičkou 32. °ů chvíle bezprostředně dříve než přední konec prohazované útkové příze 1Σ dosáhne sousedství pomocné trysky 18 až do okamžiku, v němž je prohoz útku ukončen.

Pomocná tryska 18 je uzavřena na svém horním konci, jenž má tvar kuželu se zaobleným vrcholem a v úseku své válcovité boční stěny je opatřen malým radiálním válcovitým tryskovým otvorem 35. Jak je zřejmé z obr. 4, 5 a 6, tryskový otvor 35 je umístěn v téže výši jako osa G vzduchového vodícího kanálu vytvořeného prostřednictvím vzduchových vodicích otvorů ž. vzduchového vodícího prvku £, ve vztahu к hornímu povrchu paprskového držáku 11.

Radiální tryskový otvor 35 je vytvořen tak, že směrová čáre N jeho osy, jek je znázorněno na obr. 5 a 6, nebo směrová čára, podél níž vzduch tryská, v tomto případě protíná osu G v úhlu 0 na rovině zahrnující osu tryskového otvoru 0 osu G vzduchového vodícího kanálu 5a. Směrové čára N osy po protnutí osy G směřuje к bodu 5b na zúženém povrchu vzdur chového vodícího prvku £, jenž je umístěn dál od hlavní trysky 14 na zanášení útku než pomocná tryska 18. přičemž zúžený povrch vymezuje vzduchový vodicí otvor viz obr. 5. Tečná čára vzduchového vodicího otvoru 2 ^v bodě 5b je kolmo vůči zmíněné rovině zahrnující osu tryskového otvoru 35 a osu G vzduchového vodícího kanálu 5a. Nutno zaznamenat, že ose 2 vzduchového vodícího kenélu je schopné srovnání nebo shody s osoil* hlavní trysky 14 ne zanášení útku.

Práce útkového prohozního zařízení je následující: Když se pohybuje paprsek 2 nazpátek, každý vzduchový vodicí prvek £ vodícího ústrojí jež se pohybuje s paprskem 2_t vstupuje do prošlupu S a tlačí z boku osnovní příze 1· Následkem toho vstupuje také pomocné tryska 18 do prošlupu S a tlačí z boku osnovní příze £. Potom je místo vzduchového vodícího otvoru £ shodné s hlavní tryskou 14 na zanášení útku v sousedství nejzadnějšího umístění paprsku 2. V této chvíli hlavní tryska 14 ne zanášení útku vstřikuje vzduchový proud podél osy G vzduchového vodícího kanálu 5a. takže jé jím prováděn tak, aby by mu bylo bráněno v rozstřikování.

Útková příze 15 je prohazována působením takto utvořeného vzduchového proudu. Bezprostředně předtím než přední konec prohazované útkové příze 15 dosáhne sousedství pomocné trysky 18, vysoký úsek 34b vačky 34 se dostává do styku s vačkovou kledičkou 32 к vytlačování nebo odtahování pohyblivé ventilové části 29 prostřednictvím páky 31. a tím к otevření ventilu 28. Néslekem toho je přiváděn stlačený vzduch ohebnou trubkou 24 к pomocné trysce 18 a vstřikován jejím tryskovým otvorem 35. Tento vzduchový proud od pomocné trysky 18 vyrovnává a pomáhá vzduchovému proudu od hlavní trysky 14 při prohozu útku.

Když je prohoz útku dokončen, končí také vstřikování vzduchu od hlavní trysky 14 na zanášení útku a vačkové kladičke J2 připojená к páce 31 se dostává do styku s nízkým úsekem 34a zakřiveného povrchu vačky 34. takže pohyblivá ventilové část 29 je tlačena ven působením pružiny uspořádané ve ventilu 28. Následkem toho je ventil 28, čímž je zastaveno vstřikování vzduchu z tryskového otvoru 35 pomocné trysky 18.

Při následném pohybu paprsku 2 vpřed se vzduchové vodicí prvky £ a pomocné trysky £8 dostávají ven z prošlupu S osnovních přízí £. Přitom je přehazované útkové příze 15 nesena či tlačena dolní osnovní přízí 1 tvořící prošlup S tak, aby se dostala ven ze vzduchového vodicího otvoru 2 štěrbinou 6. Potom je útkové příze 15 přirážena к přední vazební straně £6 к přetváření tkaninového okraje 17 v místě posledního prohozu.

Zatímco je pomocná tryska 18 umístěna tak, aby byla rovnoběžná s osou svislého protáhlého úseku £a vzduchového vodícího prvku £, může být umístěna tak, aby její osa křížila osu protáhlého úseku 4a. jak je zřejmé ze směru hlavní trysky 14 na zanášení útku.

Nyní budou vysvětleny podrobně podle obr. 7 a 8 práce a funkce prohozního zařízení podle vynálezu. Na obr. 7 se táhne směrová čára N vyrážení vzduchu od tryskového otvoru 35 po б

mocné trysky 18 ne ploše, N-G zahrnující směrovou čáru Ц vyrážení vzduchu a osu G vzduchového vodícího kanálu 2a a naráží na bod 5b. Se zřetelem к tomu, že tečná čára 1 v bodu 5b je kolmá к rovině N-G. směrová Čáre N vyrážení vzduchu se mění v bodu 5b ne odraznou čáru N| © dosahuje povrchu vzduchového vodícího otvoru Šikmo protilehlého vzduchového vodícího prvku Д, jak je znázorněno, takže se zde vytváří další odrazné čáre N₂· Následkem toho se na ploše N-G teoreticky tvoří klikaté odrazná čáre. Mimoto se zřetelem к tomu, že vzduchový vodicí otvor 2 vzduchového vodícího prvku Д je zúžen v průřezu s úhlem £ ve vztahu к ose G, rozteč klikaté odrazné čáry se postupně zmenšuje. Nyní ze předpokladu, Že se nezmenší síla vysoce rychleného vzduchového proudu Ne. tento postupuje podél zmíněné odrazné čáry, která je provedena ne ploše N-G. podle toho nezpůsobuje víření, jako např. otáčení hlavního vzduchového proudu M od hlavní trysky 14 ne zanášení útku.

Pokud jde o skutečný zjev pozorovaný při základním pokusu znázornění účinku vynálezu, prohazované útková příze 15 Je ve vzoru, jenž byl získán pozorováním jejího skutečného vzoru Štěrbinami mezi vzduchovými vodícími prvky Д a jeho kreslení. Tento vzor odpovídá vzoru prohazované útkové příze 15. postupující po proudové čáře podél osy G vzduchového vodícího kanálu

Základní pokus byl prováděn spolehlivou montáží vzduchového vodícího ústrojí J pro zkoušku na zkušebním stojanu, jenž není znázorněn, a přívodem hlavního vzduchového proudu M od jedné strany vzduchového vodícího ústrojí Podmínky zkoušky byly následující: přeperováné útková příze: anglické číslo příze 40 jednoduchá předená příze (bavlna 100%) jeden konec (na výkresu vlevo) upevněn; vzduchový vodicí prvek: tloušlka T = 2,9 mm, rozteč P = 3,7 mm, střední průměr vodícího otvoru D = 18 mm, úhel zkosení «=7°, průtok hlavního vzduchového proudu 30 m/s, pomocná tryskp: vnější průměr = 3,0 mm, vnitřní průměr d₂ = 2,0 mm, průmět tryskového otvoru d^ = 1,0 mm, úhel protínání Θ = 15°, rychlost vyrážení = rychlost zvuku. Rychlost zvuku byla nastavena za udržování tlaku vzduchu nad kritickým tlakem (3 kg/cm²).

Pokus ukázal tyto skutečnosti: Prohazované útková příze 15 byle nejprve skloněna vůči směrové čáře N vyrážení vzduchu, byla potom sladěna s jejím směrem. Dále byla útková příze obrácena v místě před bodem 5b a protažena ve směru odrazné čáry Nj. Útková příze 15 byle potom bezprostředně vrácena v místě mimo osu G jako odrazná čára N₂ tak, aby obraz či vzor prohazované útkové příze 15 nabyl vlnového tvaru, jenž se rychle zmenšoval ve výšce a rozteči vln к sbíhání do osy G. Vzdálenost Lj od tryskového otvoru 35 к prvnímu bodu obrácení činila 60 mm, vzdálenost od prvního bodu obrácení к bodu sbíhání činila 40 mm a průtok v sousedství bodu sbíhání činil asi 40 mm/s.

Ke zmíněnému zjevu bude přihlédnuto déle. Vzduchový proud Na o rychlosti zvuku nejprvé postupuje po směrové čáře N vyrážení vzduchu za protahování vzduchových proudů v blízkosti vzduchového proudu Ne к zaměřování přibližně ve směru čáry N, což zmenšuje rychlostní energii vzduchového proudu Na od pomocné trysky 18, což způsobuje jeho postupné šíření. Se zřetelem ke svazku vzduchových proudů, jenž zahrnuje vzduchový proud Na. а к hlavnímu vzduchovému proudu jenž se protahuje a zrychluje, vnější vedení vzduchu se obracejí, když dosáhne vnitřního povrchu ve vzduchovém vodicím kanálu 5a. čímž jsou vnitřní vedení vzduchu puzena ve směru osy G к obracení v jejím směru. Následkem toho se obrací svazek vzduchových proudů jako celek v místě před bodem 5b. ^ТУ*° zjevy jsou stejné jako v následujícím vracení svazku vzduchových proudů. Sbíhání útkové příze 15 do osy G bezprostředně po zmíněném návratném jevu ukazuje skutečnost, Že stálý vzduchový proud podél osy G je reprodukován z toho důvodu, proč svazek vzduchových proudů jako celek značně přejímá účinek sbíhání ve srovnání s účinkem obracení vnitřním povrchem vzduchového vodícího .kanálu 5e. To vyplývá ze skutečnosti, že během postupu od vracení ke sbíhání útkové příze 15 vzájemné rychlost pomocného vzduchového proudu Na a doprovázejícího hlavního vzduchového proudu se dostatečně snižuje, navíc se ještě snižuje i hustota vedení vzduchového proudu.

Úhel д zkosení aktuálního vzduchového vodícího prvku £ připraveného pro pokus se pohybuje v rozmezí od 7 do 12°. Jako výsledek pokusů ne vzduchovém vodicím ústrojí používajícím těchto vzduchových vodicích prvků bylo potvrzeno, že úhel Θ protnutí směrové Čáry N pro vyrážení vzduchu od pomocné trysky ££ к ose 2 vzduchového vodícího kanálu 5a je výhodný zejména v rozmezí od 10 do 20°. Se zřetelem к tomuto rozmezí, je-li úhel Q protnutí menší než 10°, bod sbíhání se příliě vzdaluje od pomocné trysky 18 v případě, že úhel g zkosení je poměrně malý a vzduchový proud vystřikovený z tryskového otvoru 35 je nerušen působením pohlcování vnitřním povrchem vzduchového vodícího otvoru 2 v sousedství tryskového otvoru J2 ^v případě, že úhel CL zkosení je poměrně velký. Je-li úhel protínání Θ větší než 20°, rozteč, jež se ve svazku vedení vzduchových proudů příliš zmenšuje, způsobuje víření vyráženého vzduchového proudu. Tato skutečnost byla potvrzena pohybem útkové příze 15. V každém případě se získaly dobré výsledky, jestliže byl úhel 0 protínání nastaven na 15°.

Obr. 8 předvádí výsledek, jenž byl získán pokusy na vzduchovém vodicím ústrojí použitém ve stavu pro zhotovování Široké tkaniny. Na grafu obr. 8 znázorňuje první souřadnice délku prohazování útku neboli vzdálenost od tryskového otvoru 35 к hlavní trysce 14 ne zanášení útku, druhá souřadnice značí rychlost průtoku hlavního vzduchového proudu M podle obr. 7, měřenou Pitotovou trubicí. Vzduchové vodicí ústrojí 2 použité při tomto pokusu_; bylo* stejné jako na obr. 7, vyjme toho, že střední průměr. D vzduchového vodícího otvoru 2 byl změněn na 14 mm, takže stav pomocné trysky 18 je stejný jako na obr. 7. Tento pokus byl prováděn změnou tlaku vzduchu přiváděného do hlavní trysky 14 ne zanášení útku. V grafu na obr. 8 znamená bod A při délce zanášení útku 200 mm místo, v němž hlavní vzduchový proud M.pd hlavní trysky 14 na zanášení útku ukončuje své působení tahu na útkovou přízi 15 a začíná ji zanášet. Bod £ při délce zanášení útku 1 650 mm ukazuje místo v sousedství miste mimo šířku normální tkaniny. Nutno zaznamenat, že v bodu В byle umístěna pomocné tryska 18. Bod £ značí místo, v němž se ustaluje vodní hlavice Pitotovy trubice, a podle toho bod C odpovídá již zmíněnému bodu sbíhání útkové příze 12· Kromě toho křivky W-W^. X-X^. Y-Y|. Z-Zj značí jednotlivé rychlosti průtoku při tlaku 4, 3, 2 a 1 kg/cm^. Přesná měření byle nesnadná v rozsahu mezi body В a £, proto jsou křivky spojeny na obr. 8 přerušovanými čarami.

Podle tohoto pokusu vyšlo najevo, že vzdálenost od pomocné trysky 18 ke zmíněnému bodu sbíhání je stálá bez ohledu na změnu rychlosti průtoku hlavního vzduchového proudu NJ od hlavní tryský 14 na zanášení útku, kdy hodnota vzdálenosti L^-Lg činila přibližně 100 mm, stejně jako při pokusu podle obr. 7. Ukázalo se také, že podpůrný účinek pomocného vzduchového proudu Na ne hlavní vzduchový proud se stává pozoruhodným, jestliže je rychlost průtoku hlavního vzduchového proudu nízká. Takto může pomocné tryska 18 podle vynálezu projevovat dostatečný účinek, pokud je umístěna daleko od hlavní trysky 14 na zanášení útku. Kromě toho, jestliže jsou pomocné trysky £8 uspořádány ne větším počtu míst tak, aby tvořily modus, v němž je křivka připojena к protažení křivky Y-Y₁ prostřednictvím zmíněné přerušované čáry, je zřejmé, že se dá značně zvětšovat délka zanášení útku з použitím zcela malého počtu pomocných trysek £8. Jestliže sl připomeneme, Že první běžné zařízení zmíněné v úvodní části popisu vyžaduje nezbytně velký počet pomocných trysek £8, je pochopitelné, že vynález je výhodný z hlediska hospodárnosti ve stlačeném plynu.

Z předcházejícího vyplývá, že v útkovém prohozním zařízení podle vynálezu, opatřeném vzduchovým vodicím kanálem 5a pro zanášení útku, jenž je sestrojen ze vzduchových vodicích prvků 2 srovnaných v ředě za sebou, je pomocný vzduchový proud Ne vyrážen z jediného tryskového otvoru 22 pomocné trysky 18. čímž se klikatá teoretická odrazná Čáre, jejíž rozteč se postupně zmenšuje, ustavuje s využitím zúženého povrchu vzduchového vodícího otvoru 2 ^v ^^a^· dém vzduchovém vodicím prvku 2·

Takto ustavená klikatá odrazná čára vede a pomáhá hlavnímu vzduchovému proudu M od hlevní trysky 14 na zanášení útku к obnově jeho normálního stavu bez Škodlivého víření, jestliže byl jeho směr postupu jednou narušen. Útkové přízi' 15 vstřikované od hlavní trysky £1 na zanášení útku je tedy bráněno ve kmitání, zejména ne jejím předním konci, takže je účinně dosahováno prohazóvání útku podle žádoucího kursu. Prohoz útku se dá provádět s pomocí zcela malého počtu pomocných trysek 13. což za;Ji Sluje nízké náklady na provoz tkalcovského stavu.

Na obr. 9 až 13 je znázorněno druhé provedení útkového prohozního zařízení podle vynálezu, jež se podobá zařízení znázorněnému ne ob*. 1 až 8, a proto je zde použito stejrých vztahových značek pro stejné součásti a prvky jako při prvním provedení vynálezu.

Při tomto provedení je pomocná tryska .18 umístěna tak daleko od osy G vzduchového vodícího kanálu 5a, aby do něj nevyčnívala v pohledu.od smSru neznézorněné hlavní trysky 14 na zanďSení útku, jak je znázorněno na obr. 10. Pomocná tryska 18 Je vytvořena s malým radiálním válcovitým tryskovým otvorem Ji, který je umístěn tak, aby prodloužená směrová čéia β jeho osy protínala osu vzduchového vodícího kanálu 5a v úhlu g, např. 15°, na rovině zahrnující 'osu 2 vzduchového vodicího kanálu 5n a osu -tryskového otvoru Ji· Protažená směrová čára N tryskového otvoru 35 směřuje potom k bodu 5b ne povrchu vzduchového vodicího otvoru i - vzduchového vodícího prvku 4, jenž je umístěn dále než pomocná tryska - ve vztahu k hlavní trysce 14 . na zanáěení útku, jak je zřejmé z obr. 12. Kromě toho tečná čára 1 vzduchového vodicího otvoru i je kolmá vůči již zmíněné rovině, zehrnujϊcí osy vzduchového vodicího kanálu 5a - a tryskového otvoru Ji pomocné trysky 13.

Jak je znázorněno na obr. 12.a 13, vyříznuté části či drážky 36 jsou vytvořeny v protáhlých úsecích £д několika vzduchových vodicích prvků i, jež jsou umístěny dále než popomocné tryska 18 ve vztahu k hlavní trysce £4 na zanáěení útku. Každá vyříznutá část 36 je zúžena ve směru zanáěení útku vzduchovým vodicím . kanálem 5д. Několik vyříznutých částí J6 se zrnem Žh^e, když jsou odloučeny od pomocné trysky 18. Vyříznuté části 36 jsou tvořeny podél protažené směrové čáry g osy tryskového otvoru Ji pomocné trysky £8 a slouží - jako vodicí plocha pro vzduchový proud vrhaný z tTryelcového otvoru 35.

Způsob práce útkového prohozního zařízení znázorněného na obr. 9 až 13 je následnici: Proud vystřikovaný z tryskového otvoru J5 pomocné trysky ££ proudí - podél protažené směrové čáry g osy tryskového otvoru Ji, přičemž prochází drážkami 36 vytvořenými na vnitřním povrchu vzduchového vodicího prvku - - Vstřikovaný . proud . vzduchu k sobě přitahuje okolní vzduchové proudy, aby je vedl rovněž podél směrové čáry Ji a dále zvyšoval jejich rychlost. Vrhaný vzduchový proud naráží potom na bod 5b na' povnrchu Vzduchového vodicího otvoru i, aby se odrážel směrem k jinému bodu na pntilhhlém povrchu vzduchového vodicího otvoru i, takže postupuje klikatě v sousedství tryskového otvoru Ji pomocné trysky .18. Rozteč klikaté stopy se postupně zmen&ιje, protože každý ze vzduchových vodicích otvorů i vzduchového vodicího prvku £ je zúžen. Pracovní postup je prováděn na rovině zahrmiuící osy vzduchového vodicího katálu 5a a tryskového otvoru Ji a podle toho hlavní vzduchový proud - od hlavní trysky 14 na zanášení útku jako celek nikdy nenaráží ne víření, např. otáčením.

Tím se dá úbytek v síle hlavního vzduchového proudu - od hlavní trysky 14 na zanášení útku účinně vyrovnávat pomocným -vzduchovým proudem od pomocné trysky j£. PřUom nutno ocenit, že - pomocná tryska 18 je uspořádána v podstatě vně vzduchového vodicího kanálu 5b. a proto jí není prohazované útková příze 15 nikdy zachycena.

Se zřeteeem k tomu, že pomocná tryska J8 je uspořádána v podstatě mimo vzduchový vodicí kanál 5a, proud vzduchu, jenž je z ní vyrážen, prochází v žádoucím směru drážkami 36 vytvořenými V několika vzduchových voHcích prvcích £ dále než pomocná tryska 18 ve vztahu k hlavní trysce na žanáčení útku. Této brání prohazované útkové přízi 15 v zachycování, pomocnou tryskou 18 bez oslabování síly vzduchu vyráženého od ní.

Ňa ob*. 14 až 25 je znázorněno třetí provedení útkového prohozního zařízení podle vynálezu, jež se podobá zařízení na obr. 1 až 6 až na to, že se u něho vyskytuje lžičkově vyříznutá část Ji, jinak je i zde použito stejných vztahových značek pro stejné součásti a prvky jako u prvního provedení vynálezu.

Jak je znázorněno na' obr. 14 až 18, lodičkově vyříznutá část 36 je uzpůsobena k tomu, aby tlačila na stranu osnovní příze 1, když pomocná tryska 18 vstupuje do jejich proělupu S. Lodičkově vyříznutá část 36 je pevně uložena na svém jednom konci či dolním konci ve ztužené plastické hmotě 8. Lodičkově vyříznutá . část 36 je umístěna mezi dvěma sousedními vzduchovými vodicím! prvky 1 a dále mezi pomocnou tryskou 18 a třtinami paprsku 2, nesenými pevně na jeho rámu .2a· Jak je znázorněno na obr. 14, horní úsek lodičkově vyříznuté části 36 je vytvořen s povšechně souměrnými hladkými povrchy 36b· jež se táhnou dolů .od hřebenu 36a lodičkově vyříznuté části 36. Hřeben 36a pokračuje stranou lodičkově ^říznuté části 36 proti třUnmrn paprsku 2 a dosahuje až k plastické hmotě ' 8. Jak lze vidět, hladké povrchy 36b se také táhnou směrem k povrchu plastické hmoty 8. Strana lodičkově ^říznuté části 36 proti pomocné trysce 18 je vytvořena jako rovný povrch 36o. jenž má šířku-např. 3 mm. Rovný povrch 36c je umístěn tak, aby se nacházel trochu blíže než odvod vzduchového vodicího otvoru 2 ve vztahu ke třnnám paprsku 2 v pohledu od směru neznázorněné . hlavní trysky £4 na zanášení útku.

Lodičkově vyříznutá část 36 je vytvořena dále s druhým ploctým povrchem 36d. jenž spojuje hřeben 36a s již zmíněným rovným povrchem 36c. Rovný povrch J&d má stejný tvar jako povrch 4d vymmeující štěrbinu 6 svislého protáhlého úseku 4a vzduchového vo&Lcího prvku £, a podle toho jsou profily 36d. 4d ' v podstatě shodné v pohledu od směru hlavní trysky 14 na zanášení útku.

Lodičkově vyříznutá část 36 je vytvořena do tvaru podobného onomu u svislého -protáhlého 'úseku 4a vzduchového vodicího prvku 4· z obr. 18 je zřejmé, že lodičkově vyříznutá část 36 je umístěna tak, že její nejhořejší část se nachází ve stejné úrovni jako svislé protáhlý úsek 4a vzduchového vodicího prvku 4·

Nutno zaznamennt, že i při tomto třetím provedení vynálezu je pomocná tryska 18 opatřena malým válcovitým tryskovým otvorem 36 umístěiým tak, že protažená směrová čára N jeho osy protíná osu G 'vzduchového vodicího kanálu 5a v předem stanoveném úhlu Θ na rovině zahríujJící osu tryskového otvoru 35 a osu G vzduchového vodicího kanálu 5a. jek je znázorněno na obr. 16.

Způsob práce útkového prohozního zařízení podle třetího provedení vynálezu je následnici. Jak je znázorněno ne obr. 14, když vzduchové vodicí prvky 1 a lodičkově vyříznuté části 36 postupní, přičemž zatlačují osnovní příze 1, do jejich proělupu tak, že osa G vzduchového vodicího kanálu 5a je ve shodě s osou neznázorněné hlavní trysky 14 na zanášení útku, je z ní vyrážen . vzduchový proud, aby bylo dosaženo' prohozu útku pod jeho vlivem.' Bezprostředně předtím, než prohazovaná útková příze 15 dosáhne svým předním koncem sousedství pomocné trysky 18, je k ní přiváděn stlačený vzduch tak, aby vzduchový ' proud z jejího tryskového otvoru 35 byl vyrážen podél osy vzduchového vo<Hcího kanálu 5a. dokud není prohoz útku skončen, a přitom protínal Šikmo osu ' vzduchového vo&cího kanálu 5a. jak je znázorněno na ob*. 16. Následkem toho dochází ke spolehlivému prohozu útku za podpory pomocné trysky 1Β.

V so^u^ii^lloí^ti s třetím provedením vynálezu nutno zaznamment, že lodičkově vyříznutá část J6, tlačící ke straně osnovní příze 1, je vytvořena samootatně a nezáivsle ne pomocné trysce 18, a proto se dají umístění a směry jak lodičkově vyříznuté části 36. tak i pomocné trysky ,18 volit podle přání a potřeby.

Podle toho může lodičkově ^říznutá část 36 tlačit osnovní příze 1 ideálně na stranu, protože je vhodně ustálena ve vztahu k paprskovému držáku H, potom není zapotřebí jí pohybovvt. Kromě toho se stává pomocná tryska 18 pohyblivou ve směru své osy a otáčivou kolem ní uvolněním mmtice dutého svorníku 23 znázorněného na obr. 15. takže umístění a směr tryskového otvoru 35 u pomocné trysky 18 jsou libovolně seřidiicl-né.

Dále může být pomocná tryska . 18 také spolehlivě ustálena vůči paprskovému držáku 11 ' zase utažením matce zmíněného dutého svorníku 23.

Pomocné tryska 18 se pohybuje v soustavě osnovních přízí 1, jež jsou tlačeny bočně působením lodičkově vyříznuté části 36. a nejhořejší část pomocné trysky 18 nikdy nepůsobí na toto boční tlačení osnovmích přízí 1«

I když se útková příze 15 nachází v sousedství úseku lodičkově vyříznuté části «36» spojujícího rovné povvrchy 36c. 36d při prohazování útku, útkové příze 15 může bý hladce přirážena paprskem 2 po průchodu Štěrbinou £, anLž je zachycován zmíněným spojovacím úsekem, protože je vytvořen s nepatrným zakřivením tak, aby nepůsobil jako háček. Kromě toho prohazované útkové příze «15 není nikdy zachycována tímto spojovacím úsekra lodičkově vyříznuté části 36. L když se pomocná tryska 18 a lodičkově « vyříznutá část «36 dostanou ven ze soustavy osnoraích přízí 1, s nimiž byly v otěru.

Jek je znázorněno na obr. 14 až 17, pomocná tryska 18 může nepatrně vy ční rot do vzduchového 'vodícího kanálu 5a v pohledu od směru hlavní trysky 14 na zanášení útku. Dochází však k obavě., že útková příze 15 bude pomocnou tryskou . 18 zachycována, když bude do vzduchového vodícího kanálu ga nadměrně vytaívat. Proto přípon rým rozsahem vyčnívání pomocné trysky 18 do vzduchového vodícího kanálu ga je rozměr jejího zhruba polovičního průměru.

·.

Pokud je průměr pomocné trysky 18 menčí než tloušlka lodičkově vyříznuté části 36. není zapotřebí, aby byl horní.úsek pomocné trysky 18 vytvořen hladce. Najpoti tomu, pokud je větší, je výhodné, ' když . mé tvar nebo polokoule. Kromě toho m&iže být tvar v průřezu horního úseku pomocné trysky 18 obdélníkový nebo šestitranný kromě kruhového, jak je znázorněno.na provedeních vynálezu. V takových případech je- výhodné, když jsou rohy nebo hrany zaobleny. ,

Obr. 19 až 21 znázorňují, obměněný příklad třetího provedení podle vynálezu, kde pomocné tryska 18 nevyčnívá do vzduchového vodícího kanálu 5a· U tohoto příkladu . je rovný povrch 36c lodičkově vyříznuté čésti 36 odtažen směrem k paprsku 2» takže se pomooná tryska 18. dostává do blízkosti paprsku 2. Kromě . toho je polokruhová vyříznutá část či vo<Hcí drážka 36' ve vnitřním obvodu vzduchového vodícího otvoru 2 ve vzduchovém vodicím prvku 1, jenž · je umístěn v sousedství tryskového otvoru 3£ pomocné « ·trysky «12. čímž. vzduchový proud, vyrážený od pomocné trysky 18. není přerušen vzduchovým vodicím prvkem £·

Obr. 22 a 23 ukázní jiný obměněný příklad třetího provedení vynálezu, kde lodičkově vyříznutá část 36' je vyrobena z kovu, např. z hliníku a vytvořena' s dutinou 36'f. Pomocná tryska 18 je uspořádána v této dutině 36'f tak, aby jí procházela šikmo, jiným, slovy řečeno, osa pomocné trysky 18 protíná neznázorněnou osu lodičkově vyříznuté části 36'. jak viděno od směru rovněž neznázorněné hlavní trysky 14 ne zanášení útku.

V tomto případě je vzduch od pomocné trysky « 18 vyrážen ve «směru Šipky vyt^ářeící složku, jež se vzdaluje od štěrbiny 6, a proto se střed vzduchového proudu od pomocné · trysky 18 nachází rovněž daleko · od štěrbiny «6. Toto omezuje příležitosti k tomu, aby se dostávala útková příze 15 ze vzduchového vodicího kanálu 5e ven štěrbinou 6.

Obr. 24 a 25 znázorňuje další obměněný příklad třetího provedení vynálezu, kde třtiny paprsku 2 jsou vytvořeny jednotlivě s povšechně polokulovými vyříznutými částmi či drážkami' 2b jež slouží jako vzduchový vodicí kanál, a proto jsou v tomto příkladu vzduchové voddcí prvky vypuštěny. Držék 37 pomocné trysky 1« a lodičkově vyříznutá část 36 'jsou připevněny na čelní straně paprskového držáku 11 svorníkem ' ' «38. Ve styku s paprskovým rámem 2a je uspořádána zúžená deska «39. Mezi ní a ío^i^zí stěnou dréžky paprskového držáku .11 je vložen klínovitý tlačný prvek 40. Ten je upevněn ve své poloze svorníkem 41. V tomto případě je výhodné, když se nejhořejší powrch lodičkově vyříznuté části 36 nachází v sousedství téže úrovně jako dolní obvod dréžky 2b vytvořené ve třetině paprsku 2« šipka C na obr. 25 značí smě^r vstřikovaného proudu vzduchu. Také v tomto případě nutno zaznamennt, že v pomocné trysce «18 je vytvořen mmlý válcovitý trryalcový otvor «35 tak, aby protínal protaženou směrovou čáru N vzduchového vodícího kanálu tvořeného drážkami 2b pod úhlem na rovině zahrnu jící osy tryskového otvoru a vzduchového vodícího kanálu (neznázorněno). Z předcházejícího nutno ocenit, že třetí provedení vynálezu překoná nedostatky, s nimiž se setkávají následující různá běžná útková prohozí zařízení, jak znázorněno na obr. 26 až 28.

První běžné útkové prohozní zařízení zahrnuje vzduchový vodicí prvek a, jenž je znázorněn na ohr. 26, kde je uspořádán větší počet těchto vzduchových vodicích prvků a ve směru prohazování útku v určitém odstupu od sebe. Vzduchové vodicí prvky a jsou vytvořeny jednotlivě se vzduchovými vodícími otvory, jež tvoří vzduchový vodicí kamál, jímž je prohazována útková příze pod vlivem vzduchového proudu vyráženého od hlavní trysky ne zanášení útku. U pneurnmaického tryskového stavu vybaveného tímto útkoiým prohozním zařízením ' ' je vzduchový vodicí prvek a vytvořen s dutým vzduchovým, kanálem J a se . s ním spojenými tryskovými otvory a, působícími jako pomocná tryska. Tloušťka vzduchového vodícího prvku a je však malá a podle toho je nesnadné vytvářet vzducňový průchod i a tryskové otvory £,. vyžadující vysokou techniku obrábění. Kromě toho, jakmile jsou jednou tryskové otvory c V/tvořeny, nelze měrd.t jejich směr, e tím i směr vyráženého vzduchu. Kromě toho je vzduchový tryskový otvor £ tvořen obráběním na úseku, jehož tloušlka je asi 1 mm, takže je nesnadné stanodt přesně směr tryskání vzduchu.

Druhé běžné útkové prohozní zařízení zahrnuje větší počet paprskových prvků d, které. jsou vytvořeny jednotlivě s drážkami f, jež vytvořejí vzduchový voddcí kanál, jímž je prohazována útková příze. Je opatřena pomocná tryska g s tryskovým otvorem h, přičemž proud , vzduchu je ' z něho vyrážen ve směru šipky na obr. 27A a 27B u pneumatického tryskového tkalcovského stavu vybaveného takovýmto útkovým prohozním zařízením. Prohazování útku se dosahuje vzduchovým proudem od hlavní trysky za podpory vzduchového proudu ód pomocné trysky. U takto vybaveného stavu má horní úsek pomocné trysky g rovnoběžný tvar se soustavou osnovních přízí. Proto je za účelem změny směru vyrážení vzduchu od pomocné trysky g nezbytné mm^t její moonážní úhel, čímž je boční tlačné působení na osnoví příze značně narušováno.

Wtetí běžné útkové prohozní zařízení je znázorněno na obr. 28 a pojednává o něm již zmíněný spis JP-PS C. 47-7576. Zahm-uje v sobě paprskové prvky· j. připevněné k paprskovému držáku i, · vzduchový voddcí prvek 0 a pomocnou trysku a vytvořenou s t^j^yskko^ý^m otvorem β. Pomocná tryska a a vzduchový vodicí prvek O jsou vytvořeny odděleně od sebe, vzduchový vodicí prvek ·O je umístěn blíže než pomocná tryska a ve vztahu k přední vazební straně, takže pomocná tryska a vstupuje do soustavy osnovích přízí 1 dříve než vzduchový vodicí prvek 0. Podle toho íuuí pomocné tryska a tlačit bočně osnoví. příze 1 ve svém horním úseku, jenž tedy musí mít tvar vhodný pro boCní tlačení osnovích přízí £. Jinými slovy řečeno, tloušíka horního úseku pomocné trysky a je omezena na asi 3 mm k zavádění do soustavy osnovních přízí £. Nutno brát v úvahu, že je nesnadné seřídit směr tryskového otvoru vytvořeného v tak tenkém úseku. Kromě toho je zapotřebí, aby horní úsek pomocné trysky m měl plochý tvar ze účelem přesného nastavení směru tryskového. otvbru. Proto se stává nezbytným, aby se tvar pomocné trysky a podobal onomu u pomocné trysky g znázorněné na obr. 27A a 27B, takže vzrni^ř^jí podobné nesnáze kolem pomocných trysek g, m na obr. 27A a 27B i 28. I když mé pomocná tryska a tvar třeba kouřové trubky, je nesnadné dát hornímu úseku pomocné trysky takový tvar, jenž nikdy nepoškodí osnovní příze.

Vvškeré nesnáze, s nimiž se setkávají tři typicky běžné pneumítické tryskové stavy, se dají účinně vyřešit třetím provedením vynálezu, jak je znázorněn na obr. 14 až 25.

Claims (15)

1. Útkové prohozní zařízení tryskového tkacoovského stavu, zahrnující v sobě tryalui na zanášení útkové příze pod vlivem proudu vzduchu k zanášení do prošlupu z osnovních přízí, vzduchové vodiče, z nichž každý má zakřivený úsek, vyme^ící vnitřním obvodovým povrchem vzduchový otvor se štěrbinou pro výstup útkové příze ze vzduchového otvoru, přičemž vzduchové otvory tvoří vzduchový kanál k prohozu útkové příze do prošlupu z osnovích přízí, a pomocnou trysku pro vstřikování pomocného proudu vzduchu к zesílení proudu vzduchu od trysky ne zanášení útků ne podporu prohozu útkové příze, vyznačené tím, že otvor (35) pomocné trysky (18) je vytvořen protažením (N) své osy, protínajícím osu (G) vzduchového vodícího kanálu (5a) v předem stanoveném úhlu (<9), a je kolmý к tečné (1) vzduchového otvoru (5) jednoho ze vzduchových vodičů (4) v bodě (5b) na vnitřním obvodovém povrchu jeho zakřiveného úseku (4b).

2. Útkové prohozní zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že pomocná tryska (18) je opatřena nosnou podpěrou (22) a dutým svorníkem (23) pro seřizování umístění otvoru (35) pomocné trysky (18) ve vztahu ke vzduchovému kanálu (5a).

3. Útkové prohozní zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že zakřivený úsek (4b) vzduchového vodiče (4) a vzduchový otvor (5) jsou kruhové.

4. Útkové prohozní zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, fre zakřivený úsek (4b) vzduchového vodiče (4) je směrem od trysky (14) ne zanášení útků zúžen.

5. Útkové prohozní zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, Že tečna (1) vzduchového otvoru (5) vzduchového vodiče (4) se nachází na rovině, к níž je osa (G) vzduchového vodícího kanálu (5a) kolmá.

6. Útkové prohozní zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že předem stanovený úhel (é>) je v rozsahu od 10 do 20°.

7. Útkové prohozní zařízení podle bodu 2, vyznačené tím, Že duté nosné podpěra (22) je uspořádána kolem pomocné trysky (18) a vytvořena se Štěrbinou (22a) podél její osy, se svým prvým zúženým úsekem spojitelným se zúženým úsekem (20b) vytvořeným v díře (20) držáku (7) vzduchových vodičů (4), s druhým zúženým úsekem spojitelným se zúženým úsekem (23a) dutého svorníku (23) uspořádaného kolem pomocné trysky (18), e se závitovým úsekem pro záběr se závitovým úsekem (20a) vytvořeným v držáku (7) vzduchových vodičů (4).

8. Útkové prohozní zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že pomocné tryska (18) je umístěna vně vzduchového vodícího kanálu (5a).

9. Útkové prohozní zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že alespoň jeden vzduchový vodič (4) je vytvořen ve svém prstencovém úseku s polokruhovou vyříznutou částí anebo vodicí drážkou (36*), spojenou 8 jeho vzduchovým otvorem (5), a umístěn dále než pomocná tryska (18) ve vztahu к trysce (14) na zanášení útků, přičemž protažení osy (N) otvoru (35) pomocné trysky (18) prochází touto polokruhovou vyříznutou částí anebo vodicí drážkou (36*).

10. Útkové prohozní zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že v sousedství pomocné trysky (18) a třtin tkalcovského paprsku (2) jsou umístěny prostředky pro boční postrkování osnovních přízí (1) při vstupu pomocné trysky (18) do jejich soustavy.

11. Útkové prohožní zařízení podle bodu 10, vyznačené tím, že prostředky pro boční postrkování osnovních přízí (1) zahrnují v sobě lodlčkovou součást (36) pevně uspořádanou těsně u pomocné trysky (18) a vytvořenou s hřebenem (36a) protaženým od horního úseku lodičkové součásti (36) к její první straně ležící čelem proti třtinám paprsku (2), a se souměrnými hladkými povrchy (36b, 36c) protaženými směrem к její druhé straně ležící čelem proti pomocné trysce (18).

12. Útkové prohozní zařízení podle bodu 11, vyznačené tím, Že vnější průměr pomocné trysky (18) je menší než vzdálenost mezi souměrnými hladkými povrchy (36b, 36c) lodičkové součásti (36).

13. Útkové prohozní zařízení podle bodu 11, vyznačené tím, že lodičková součást (36) je umístěna se svou osou rovnoběžně s osou pomocné trysky (18).

14. Útkové prohozní zařízení podle bodu 11, vyznačené tím, Že lodičková součást (36) je vytvořena s dutinou (36'f) protaženou od její první strany ke druhé, přičemž pomocná tryska (18) je umístěna uvnitř této dutiny (36'f).

15. Útkové prohozní zařízení podle bodu 11, vyznačené tím, že pomocná tryska (18) je umístěna se svou osou šikmo napříč к ose lodičková součásti (36).