CS209408B2 - Pneumatic device for loading the weft - Google Patents

Description

(54) Pneumatické zařízení pro zanášení útku

Vynález se týká pneumatického zařízení pro zanášení útku do· prošlupu osnovních nití z vnějšího^ zásobníku příze ve stavu opatřeném bidlem a prošlupními ústrojími.

Dosud je známo několik typů pneumatických tkalcovských stavů. U jednoho¹ takového typu je útek foukán skrze prošlup. Nevýhodou tohoto typu je, že šířka tkané látky je omezena v důsledku poklesu rychlosti proudění a v důsledku víření vzduchového proudu použitého pro· zanášení útku. Víření vzduchu také vyvolává rozkrucování útku, takže lze užít pouze určitých druhů útku. Další nevýhodou tohoto typu pneumatického stavu je, že je nesnadné udržet správné napětí útku. Jediná síla působící na útek je síla samotného· vzduchového' proudu.

Jiný typ pneumatického stavu používá člunku, který nese cívku normální velikosti a je prohazován dmýcháním vzduchu. Nevýhodou tohoto typu pneumatického· zanášení útku je okolnost, že spotřeba energie pro prohození člunku je příliš velká, než aby tkaní bylo hospodárné.

Další typ pneumatického stavu zanáší pneumaticky útek ták, že zavede úsek příze doi dutého člunku a tento člunek mechanicky prohazuje. V člunku je uloženo dostatečné množství příze pro několik proho209408 zů. Velký rozměr zanášeče však překáží dosažení vysokých rychlostí a kromě toho je nesnadné vytahovat útkovou přízi rovnoměrně a pod stejnoměrným napětím.

Novější pneumatické stavy užívají menšího člunku, který je označován jako· zanášeč nebo jako projektil, a který nese volný konec útku prosiupem osnoivích nití. Konec útku je buď sevřen uvnitř zanášeče, například jakoi v USA pat. spisu č. 3 412 763 a nebo· je foukán otvorem v zanášeči, takže útek probíhá kolem předního konce zanášeče při jeho letu, jak je ukázáno v USA pat. spisu č. 3 395 737. U tohoto typu pneumatického zanášení útku lze dosáhnout vyšších rychlostí, útek je lépe kontrolován a spotřeba energie je minimální.

Vynález se týká zlepšení soustavy podle shora uvedených USA pat. spisů, a usiluje o přesnější řízení délky útku, o lépe kontrolovaný let zanášeče a dokonalejší zachycení zanášeče na konci jeho· letu.

Těchto účelů se dosáhne použitím zařízení padle vynálezu, které o-bsahuje válcový zanášeč pro· vedení útku prošlupem osnovních nití, který má na každém, svém konci prstencovou vnější hranu ležící v rovině kolmé k podélné ose zanášeče, přičemž koncový povrch zanášeče nepřečnívá podstatnou částí za prstencovou hranu, dále ob209408 sáhuje . ústrojí pro vyvolání pohybu zanášeče . prošlupem osnovních nití a konečně ob sahuje větší počet od sebe oddálených vodicích desek, které jsou uloženy na bidlu - a z nichž každý má otvor kruhového tvaru o* větším- průměru než je - průměr zanášeče, z tohoto otvoru vybíhá štěrbina na vnější stranu - vodicí desky -a uvedené vodicí desky jsolu na bidlu umístěny tak, že - tvoří vodicí kanál pro- zanášeč uvnitř prošlupu, ve kterém je zanášeč při svém letu prošlupem stabilizován při podzvukové rychlosti větší než 27 m/s.

Podle výhodného provedení štěrbina vybíhá z oblasti v horní polovině otvoru.

Podle dalšího- provedení každá z vodicích desek má úsek vybíhající vzhůru s předním povrchem, jehož část tvoří zadní ohraničení štěrbiny a další část působí jako přírazný člen.

Podle dalšího- provedení má každá vodicí deska vnitřní prstencový povrch tvořící ohraničení okrouhlého otvoru a rovnoběžný s podélnou osou vodícího kanálu, přičemž povrchy, - které protínají uvedený vnitřní povrch, stojí kolmo· k uvedené podélné ose.

Podle -jiného- výhodného· provedení štěrbina vybíhá kupředu z oblasti v přední polovině okrouhlého· otvoru a zadní omezení tohoto* kruhového* otvoru slouží k přirážení útku - vloženého do tohoto- otvoru.

Zařízení podle vynálezu bude nyní blíže popsáno v souvislosti s připojenými výkresy, kde obr. 1 je půdorys tkalcovského- stavu obsahujícího! zařízení podle vynálezu, obr. 2 znázorňuje řez podle čáry 10—10 v obr. 1 při pohledu ve směru šipek a znázorňuje kombinovanou jednotku pro; vedení zanášeče a příraz útku, obr. 3 je- svislý řez podle - ' čáry 11—11 v obr. 2 při pohledu ve směru - šipek a znázorňuje různé jednotky - pro* vedení zanášeče a pro příraz, jakož i zanášeč samotný, obr. 4 až 9 jsou schematické - pohledy na různé provozní stavy, obr. 10 je - pohled na jiné provedení jednotky - pro. - vedení zanášeče a pro· příraz útku, obr. - 11 je* pohled od konce v částečném řezu a znázorňuje mechanismus - pro- pohon bidla - a - obr. 12 je podobný - pohled jako v obr. 11 a- znázorňuje jiné provedení pohonů bidla - pro* - uložení jednotky - pro vedení a příraz - v provedení podle obr. 10.

Na obr. 1 je znázorněn tkalcovský stav 20, u něhož je- ' užito - zařízení pro zanášení útku. - - podle- vynálezu.

Stav 20 . obsahuje obvyklé rámové - díly - 22, osnovní vratidlo 24, odtahový válec 26. a brdo 28, kteréžto- členy jsou -ovládány - neznázorněným- prošlupním mechanismem obvyklého typu, například listovkou. Bidlo - L nese obvyklé - odřezávací a - svěrací jednotky- pro· přízi, jak jsou - znázorněny například v USA - - pat. spisu č. 3 598 -158, umístěné mimo- okrajů - S - - látky - na vnější- straně.

Zanášeč pro! vedení útku - prošlupem 8 nití je jako- celek ' označen vztahovou značkou 30. Zanášeč 30 má obecně válcový - tvar s prakticky plochými bočními stěnami, - které stojí kolmo k podélné ose zanášeče. Tytoi boční stěny mohou být dokonce vyduté, avšak je důležitější, aby nebyly v žádném značnějším stupni vypouklé. Důvod pro· tuto konstrukci bude podrobněji uveden níže. Střední část zanášeče je celkem· dutá.

Podle obr. 1, 2 a 3 je ústrojí pro- vedení zanášeče a pro příraz útku označeno- jako* celek 205 a obsahuje větší počet cd sebe oddálených vodicích desek 206, které jsou připevněny k bidlu L a neseny na tyči 208, která prochází otvory 210 v těchto vodicích deskách- 206.

Každá vddicí deska 206 má kruhový otvor 212, který má poněkud větší průměr než zanášeč 30, jak je znázorněno· v obr. 3. Od otvoru 212 probíhá směrem kupředu na vnější stranu štěrbina 214.

Otvory 212 vodicích desek 206 tvoří dohromady vodicí kanál pro zanášeč. - Tento vodicí kanál je znázorněn v obr. 3 a oznášen jako celek vztahovou značkou 216. Jakmile je zanášeč 30 hnán vodicím· kanálem 216 a je do něho vložen prohazovaný útek, pohybuje se -bidlo t kupředu do přírazného postavení a zadní plochy 218 vodicích desek 206 přirazí útek - k okraji látky. Bidlo- se- pak pohybuje nazpět - a útek, který byl právě přiražen, zůstane v přiraženém postavení a otvor 214 volně kolem něho prochází, čímž se útek - uvolní z otvoru 212. Otvory v horním úseku každé vodicí desky 206 prochází tyč 221, aby osnovní niti byly drženy na- správných místech mezi vodícími deskami.

Různé složky stavu jsou tak - načasovány a vodicí desky 296 jsou umístěny - na bidlu,· tak, že otvory 212 budou - uvnitř otevřeného prošlupu v době, kdy - je zanášeč vymršto- ván. Otvor prošlupu je vyznačen čerchovanými čarami 219.

Vodicí desky 286 . . a - zanášeč 30 . jsou konstruovány tak, že navzájem spolupracujípro* vytvoření aerodynamického- účinku, - který umožní - hnát - zanášeč vodicím kanálem 216 ve* - stabilizovaném vznosu.

Zaináse-č 30 je - hnán rychlostí nižší - nežrychlost zvuku přibližně - 21,3 m- za - sekundu. Skutečná rychlost zanášeče - 30 bude - záviset na šiřce stavu, rychlosti tkaní a. dalších praktických parametrech. Tato - rychlost zanášeče- 30 - je dostatečně velká, aby - při postupu zanášeče kanálem 216 se - před - jeho rovinnou boční stěnou 32. - vytvořilo tlakové pásmo* čili vznikl tlak. . Tento - vzduch před - zanášečem je na tlaku vyšším- než atmosíérickém a - uniká do· mezer 222. . mezi vodícími deskami 206 ve směru šipky - 224. Boční stěny 32 protínají obvodový povrch 226 zanášeče 30 a vytvářejí - - prakticky- - - ostr?é._:prsteincové hrany 228. Vodicí desky 2016 mají vnitřní prstencové povrchy 230, které,jsou rovnoběžné s - podélnou - osou - - 233 . kanálu 216 . a tvoří ostré prstencové hrany

232 s plochými povrchy 234 vodicích desek 206. Pokud přední hrana 228 zanášeče 30 je umístěna mezi hranami 232 podél podélné osy 233 kanálu 216, může vzduch unikat do· mezer 222 obecně ve směru šipky 224. Když přední hrana 228 je v jedné čáře s- přední hranou 232 jedné z vodicích desek 206, je tok vzduchu omezen a je tu mžiková. změna ve - směru proudění vzduchu ve směru šipky 235. Tento proud se postupně změní na směr šipky 224, až hrana 223 přijde do jedné čáry s přední hranou 232 příští vodicí desky. Tento vztah mezi pohybujícím se zanášečem a - vodícími deskami vytváří pulsující proudění vzduchu kolem hrany 228 zanášeče 30 a toto proudění stabilizuje přední konec zanášeče - 30 a udržuje - jej ve středové poloze v kanálu 216 při jeho letu prošlupem osnovních nití. Boční stěny 32 nemusí být absolutně rovinné, jak je znázorněno, avšak mohou být vyduté nebo nepatrně vypouklé v blízkosti středu, pokud tento* povrch účinně vytvořuje tlakové pásmo před zanášečem- 31 a vytváří prakticky ostrou hranu tam, kde protíná povrch 226.

Zadní konec zanášeče 30 je také stabilizován- v důsledku částečného - vakua a zpětného· toku vznikajících za zanášečem. To je známý jev v aerodynamice pohybujícího· sa tělesa. Tento jev, který se obvykle označuje jako· aerodynamický odpor, nastane, jestliže boční stěna 32 je prakticky rovinná neb os vydutá.

Když zanášeč 30 postupuje kanálem 216 ve směru šipky 237, tlačí se vzduch do mezer 222, avšak pak se vrací do kanálu 216 ve směru šipky 236 v důsledku podatmosférických tlaků vytvořených podél obvodového povrchu 226. Vzduch navracející se mezerami 222 vyvolává vytvoření dynamického tlaku vzduchu podél povrchu 226. Podél povrchu 226 je také hraniční vrstva tvořícího vzduchu, který proudí ve stejném, směru jako zanášeč 30, avšak pohybuje se vůči zanášeči 33 ve směru šipky 23'?. Tatohraniční vrstva - je posilována vzduchem unikajícím z tlakového pásma před zanášečem mezerou mezi zanášečem 30 a kanálem - 216. Tlak vytvořený vzduchem proudícím mezerami 222 společně s hraniční vrstvou nese zanášeč - uvnitř kanálu 21'3 a odtlačuje jej od vnitřních povrchů 233 vodicích desek 206.

Shora uvedené aerodynamické účinky umožnují, aby zanášeč byl hnán a veden prošlupem osnovních nití v přesné - dráze beze ztrát třením na vodicích pomůckách.

Shora uvedené aerodynamické účinky jsou závislé na mnoha proměnných. Jakákoliv změna v jedné proměnné vyžaduje změnu v druhé - proměnné. Těmito proměnnými jsou velikost a váha zanášeče, velikost kanálu 216 nebo* mezera mezi zanášečem a povrchy 230, tloušťka každé vodicí desky 206, vzdálenost mezi vodícími deskami 206 a rychlostí zanášeče. Je možno- ' kombinací těch

4.0 m/s

1,7 g

3,8 cm

- mm mm

0,<l - mm

0,42 mm to proměnných, které vyvolávají uvedený aerodynamický účinek. Jeden příklad kombinace - proměnných, který vyvolá shora - uvedené aerodynamické účinky je uveden níže:

rychlost zanášeče váha zanášeče . délka zanášeče průměr zanášeče průměr vodícího* kanálu 21b tloušťka vodicích desek 226 vzdálenost mezi vodícími deskami 206

Na obr. - 10 je znázorněna upravená - vodicí deska 206', která je upevněna na.- bidlu L a nesena tyčí 208'. Vedení 206’'. má kruhový otvor 212’ a štěrbinu 216', která prochází od otvoru 212’ navenek. - Otvor 212’ je částí vodícího- kanálu 216’ pro - zanášeč 30 podobně jako* otvor 212. Zadní okraj 238 štěrbiny 214’ je tvořen úsekem - . 240 - vybíhajícím směrem vzhůru. Když je útek zaveden do* vnitřku vodícího - kanálu 216', bidlo-' se pohybuje kupředu, a útek je veden vzhůru po*dél -okraje 238 štěrbinou 214. Když bidle* dosáhne přirážecího postavení, prochází úsek 242, který vyčnívá vpřed a tvoří přední okraj štěrbiny 214’, pod okrajem tkaniny nebo* přirážecí polohou a horní úsek okraje 238, který přečnívá nad štěrbinu 214', přirazí útek. Vodicí deska 266’ prochází tyč 221’ za - účelem zadržování osnovních nití.

Podle obr. 11 je bidlo L, které nese vedení zanášeče 30 a přírazná - ústrojí 205, otočně uloženo kolem čepu 244. Dolní část bidla L je rozvidlena do- dvou vybíhajících ramen 246 a 248. K ramenům· 246 a 248 jsou připojeny sledovače 250- a 252, které zabírají se dvěma sdruženými vačkami -254 a 256. Vačky slouží k uvádění bidla L do vratného* pohybu vyznačeného plnými a přerušovanými čarami a k vyvolání značného prodlevu v zadní poloze vyznačené plnou čarou. Bidlo zůstane v zadní poloze při zanášení útku. Když’ se bidlo- uohybuje do.· přední polohy, umožní štěrbiny 214 vodicích desek 206, aby okraj 258- tkaniny vstoupil do otvorů 212, a umožní, aby zadní plochy 218 přirazily zanesený útek.

V obr. 12 je- znázorněn poněkud pozměněný pohon bidla L’ oproti provedení v obr. 11, uzpůsobený tak, že se hodí pro pozměněné vodicí desky 206'. Tdto provedení bidla je označeno- jako IA Bidlo L’ je vykývnuto blíže k okraji tkaniny než bidlo L v místě 280. Energie pro pohGn bidla - L’ přichází od dvojice- sdružených vaček 254’ a 256', které zabírají se dvěma- sledcivači 252’ a 250', umístěnými na dvou ramenech 246', popř. 248'. Ramena 246’ a 248’ vycházejí z páky 282 otočně uložené na čepu 264. Páka 262 je uváděna do vratného- pohybu ve směru šipek 266 pomocí vaček.

Ί

Tento· pohyb je převáděn spojkou 267 na páku 268, která je upevněna na čepu 260 a vybíhá od něho- dolů. Spojka 267 je otočně připojena k pákám 262 a 268 v místech 270 a 272. Vodicí desky 206’ jsou uloženy na vrcholu bidla L’, takže otvory 212’ jsou uvnitř prošlupu 219’ a poklesnou pod okraj 258’ při přední poloze. Krátký čep 260 bidla L’ umožňuje velmi rychlý pokles vodicích desek 206’. Když se bidlo L’ pohybuje dopředního postavení, je útek veden podél zadního okraje 238 a . přirazí se ' k okraji 258’ tkaniny částí 240 vybíhající nazad.

Na obr. 4 až ' 9 je znázorněn cyklus zanášení útku. Na obr. 4 zanášeč 30 právě obdržel útek ve vývrtu 52’ ústrojí 44’ pro vymršťování a zachycování zanášeče. V této době je zachycovací páka 180’ v odtažené poloze. Otek, který · byl právě zaveden z kuželové cívky 186, se odřízne a sevře jednotkou 29, umístěnou vpravo, v bodě sevření 273 a zachycovací páka 180 se pohybuje doi své odtažené polohy. Odříznutý konec 274, který probíhá nazpět ke kuželové cívce 186 se odtáhne do· ústí trysky 56. Bidlo postoupí do předního- postavení, aby přirazilo» útek, který je označen 275, a svěra v pravé jednotce 29 se otevře za účelem; uvolnění konce útku v místě 2Ί3.

Zachycovací páka 180’ se pak pohybuje z odtažené polohy a napětí na svěře 184' povolí, aby příze mohla být · vefouknuta do levé komory 34 zanášeče 30 ve vohiých spirálových závitech 276, obr. 5. Toho se dosáhne pomocí talířového· ventilu 146 a nízkotlaké vzduchové soustavy, jak bylo shora popsáno.

Ventily přiřazené ústrojí 44’ pro vymršťování a zachycování zanášeče 30, jsiou ovládány tak, že se brzdy 64’ uvolní, když úsek prohazovaného útku se zavede do jedné z komor 34 zanášeče, jak je znázorněno v obr. 5. Zanášeč 30 je pak hnán kupředu a útek z kuželové cívky 186’ je aerodynamicky . hnán za zanášečem, jak je znázorněno· v obr. 6. Zanášeč pokračuje ve svém letu, avšak svinutý úsek 276 _ útku se odvine, jak je znázorněno v obr. Ί. Jestliže se s-věra 184’ uvede· v činnost ve správném okamžiku, bude přední konec úseku 276 puštěn v místě 273, kde · byl odříznut předcházející prohazovaný útek 275, jak je znázorněno· v obr. 8. Dříve, než zanášeč 30 vstoupí doi vývrtu 52 ústrojí 44 pro vymršťování a zachycování zanášeče, uvedou se v činnost brzdy 64 pro· zastavení zanášeče

30. Příze takto· zanesená se odřízne · v místě 287 a stane se příštím prohazovaným· útkern 280 v obr. 8.

Po odříznutí příze v místě 278, odtáhne se zachycovací páka 180’ a odříznutý kdnec příze vybíhající z cívky 186’ se odtáhne do trysky 156’, obr. 9. Ostrojí 44’ pro vymršťování a zachycení zanášeče může nyní znovu přijmout zanášeč 30 od ústrojí

44. Další útek se vloží z cívky 186, když je zanášeč 30 pohybován od ústrojí 44 k 44’ ve stejném sledu úkonů, jak bylo předtím· popsáno pro let zanášeče od 44’ do 44.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT

   1. Pneumatické zařízení pro· zanášení útku do· prošlupu osnovních nití z vnějšího zásobníku příze ve stavu opatřeným· bidlem a prošlupními ústrojími, vyznačujícími se tím, že obsahuje válcový zanášeč (30) · pro vedení útku prošlupem osnovních · nití, který má na každém¹ svém konci prstencovou vnější hranu ležící v rovině kolmé k podélné ose (xj zanášeče· (30), přičemž koncový povrch zanášeče nepřečnívá podstatnou částí za prstencovou hranu, dále obsahuje ústrojí (44, 44’] pro vyvolání pohybu zanášeče prošlupem osnovních nití a konečně obsahuje o-d sebe oddálené vodicí desky (206), které jsou . uloženy na bidlu (L), a z nichž každá má otvor · (212 j kruhového tvaru o větším průměru, než je průměr zanášeče (30), z tohoto· otvoru (212) vybíhá štěrbina (214) na vnější stranu vodicí desky (206) a uvedené vodicí desky (206) tvoří vodicí kanál (216) · prozanášeč (30) uvnitř prošlupu.
2. 2. Pneumatické zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že štěrbina (214) vy-

   VYNALEZU bíhá z oblasti v horní polovině otvoru (212).
3. 3. Pneumatické zařízení podle bodu 2, vyznačující se tím, že každá z vodicích desek (206’) má úsek (240) vybíhající vzhůru s čelní stranou, jehož část tvoří zadní ohraničení (238) štěrbiny (214) a další část tvoří přírazný člen.
4. 4. Pneumatické zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že boční stěny (32) zanášeče· (30) jsou rovinné.
5. 5. Pneumatické zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že každá vodicí deska (206) má vnitřní prstencový povrch tvořící ohraničení okrouhlého otvoru (212’) a rovnoběžný s podélnou osou vodícího! kanálu (216), přičemž povrchy, které protínají uvedený vnitřní prstencový povrch, stojí kolmo· k uvedené podélné ose.
6. 6. Pneumatické zařízení podle bodu. 1, vyznačující se tím, že štěrbina (214) vybíhá kupředu z oblasti v přední polovině okrouhlého otvoru (212’) a zadní omezení tohoto kruhového otvoru je pro· přirážení útku vloženého do tohoto otvoru (212’j.