CS209409B2 - Zařízení pro vymršťování a zachycování útkového zanášeče - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení: pro vymršťcvání a zachycování útkového· zanášeče: na tkalcovském stroji, majícího alespoň jednu dutinu a alespoň na jednom konci ctvor vedoucí k této dutině.

Doteud známe několik, typů pneumatických tkalcovských stavů. U jednoho: takovéhoi typu je útek foukán skrze, prostup. Nevýhodou tohoto typu je, že šířka tkané: látky je omezena v důsledku poklesu, rychlosti proudění a v důsledku víření vzduchového proudu použitého· pro zanášení útku. Víření vzduchu také vyvolává rozkrucování útku, takže lze užít pouze určitých druhů útku. Další nevýhodou tohoto typu pneumatického stavu je, že: je, nesnadné udržet správné napětí útku. Jediná síla působící na útek je síla samotného vzduchového· proudu.

Jiný typ pneumatického: stavu, používá člunku, který nese cívku normální velikosti a je prohazován dmýcháním vzduchu. Nevýhodou tohoto typu pneumatického zanášení útku je okolnost, že spotřeba energie pro prohození člunku je příliš velká, než aby tkaní bylo hospodárné.

Další typ pneumatického, stavu zanáší pneumaticky útek tak, že zavede úsek příze do· dutého člunku a tento člunek mechanicky prohazuje. V člunku je uloženo do2 statečné množství příze pro několik, prohczů. Velký rozměr zanášeče však překáží dosažení vysokých rychlostí a kromě, toho je nesnadné, vytahovat útkovou přízi rovnoměrně a pod stejnoměrným napětím.

Novější pneumatické stavy užívají menšího člunku, který je označován jako zanášen nebo jako projektil, a který nese volný konec útku prostupem osnovních nití. Konec útku je buď: sevřen, uvnitř zanášeče· (například jako v USA pat. spisu 3 412 763), a nebo je foukán otvorem v zanášeči, takže útek probíhá kolem předního· konce za? nášeče při jeho· letu, jak je; ukázáno·, v USA pat. spisu. č. 3 395 737. U tohoto typu. pneumatického zanášení útku lze dosáhnout vyšších rychlostí, útek je lépe kontrolován a spotřeba energie je minimální.

Vynález sie týká zlepšení soustavy podle shora uvedených USA pat. spisů, a usiluje o, přesnější řízení délky útku; o lépe· kontrolovaný let zanášeče a dokonalejší zachycení zanášeče na- konci jeho; letu.

Těchto účelů se dosáhne zařízením; podle vynálezu.

Podle vynálezu sestává zařízení pro vym: stávání a zachycování útkového zanášeče na tkalcovském stavu majícím alespoň jednu dutinu a alespoň, na jednom konci otvor vedoucí k této dutině, ze skříně opatřené vývrtem, se kterým je pneumaticky spojena vymršťovací komora, kterou do vývrtu prochází tryska za účelem jejího proniknutí do otvoru útkového zanášeče a přivedení útkové příze z vnějšího zásobníku, přičemž pro pneumatické ovládání vymršťovací komory a trysky je na tkalcovském stroji upraven první zdroj stlačeného vzduchu, první ventil pro· popojování trysky k tomuto prvnímu zdroji stlačeného· vzduchu, druhý zdroj stlačeného vzduchu, který má nižší tlak než první zdroj stlačeného vzduchu a druhý ventil pro· spojování komory s druhým zdrojem stlačeného· vzduchu, a že vývrt obsahuje prostředky pro vedení zanášeče.

Pomůcky pro· vedení zanášeče sestávají s výhodou ze vzduchu ovládaných brzdicích jednotek umístěných podél stěn vývrtu, z třetího· ventilu pro· spojování vzduchem cvládaných brzdicích jednotek se zdrojem stlačeného· vzduchu, a z poddajného nárazníku umístěného v místě vyústění komory doi vývrtu.

Podle výhodného provedení vynálezu sestává brzdicí jednotka ovládaná vzduchem z pouzdra s prstencovou vnitřní stěnou, ve které je prstencová drážka a otvor, kterým· je s touto· drážkou pneumaticky spojen třetí ventil, dále z pružné prstencové vložky umístěné na vnitřní stěně pouzdra, přičemž na vnitřní straně poddajné vložky je pohyblivě uloženo· segmentové brzdové obložení, které tvoří alespoň část vnitřního povrchu vývrtu.

Pouzdro- má účelně na každém konci několik radiálních výřezů a každý z brzdicích segmentů je nezávislý na ostatních brzdicích segmentech a má obecně tvar U a je opatřen dvěma koncovými úseky pro· kluzný pohyb v příslušných radiálních výřezech na opačných koncích pouzdra, přičemž tyto koncové úseky jsou spojeny mezilehlým úsekem, který tvoří část vnitřního povrchu vývrtu.

Zařízení podle vynálezu bude nyní blíže popsáno· v souvislosti s připojenými výkresy.

Obr. 1 je půdorys tkalcovského stavu obsahujícího· zařízení podle vynálezu, obr. 2 je zvětšený pohled shora na ústrojí pro· vymršťování a zachycování zanášeče, obr. 3 je podélný řez obr. 2 podle čáry 3—3 při pohledu ve směru šipek ve zvětšeném měřítku, obr. 4 je zvětšený svislý řez podél čáry 4—4 v obr. 3 a znázorňuje jednu z ventilových jednotek pro· vložení útku, obr. 5 je zvětšený svislý řez podél čáry 5—5 v obr. 3 a znázorňuje ventilovou jednotku pro· ovládání brzdicího ústrojí pneumatického zanášeče, obr. 6 je zvětšený pohled od konce při pohledu ve směru šipky 6 v obr. 3 na jednu z brzdicích jednotek pro· brzdění zanášeče, obr. 7 je průřez podle čáry 7—7 v obr. 6, obr. 8 je řez podle čáry 8—8 v obr. 3 a znázorňuje tzv. talířový ventil a obr. 9 je ρο-hled v nárysu při pohledu ve směru šipky 9 v obr. 2 a znázorňuje ústrojí pro· sevření útku.

Stav 20 obsahuje obvyklé rámové díly 22, osnovní vratidlo· 24, odtahový válec 26 a brdo 28, kteréžto členy jsou ovládány neznázorněným prošlupním mechanismem obvyklého! typu, například listovkou. Bidlo L nese obvyklé odřezávací a svěrací jednotky pro· přízi, jak jsou znázorněny například v USA pat. spisu č. 3 598 158, umístěné mimo· okrajů S látky na vnější straně.

Zanášeč pro vedení útku prošlupem má obecně válcový tvar s prakticky plochými bočními stěnami.

Podle obr. 1 je na každém konci tkalcovského stavu vlevo· a vpravo umístěno· po· jednom ústrojí 44, popřípadě 44’ pro· vymršťování a zachycování zanášeče. Jelikož obě ústrojí jsou stejná, bude podrobně popsáno* pouze ústrojí 44. Odpovídající části ústrojí 44’ budou označeny stejnými vztahovými značkami jako u ústrojí 44 s apostrofem.

Ostrojí 44 a 44’ jsou uzavřena v krytech 46 a 46’, avšak ústrojí 44 a jeho řídicí ventily 48 jsou znázorněny na obr. 2, ve zvětšeném měřítku při odstranění krytu.

Podle obr. 2 a 3 sestává ústrojí 44 ze skříně 50, která má vývrt 52 pro· zachycení zanášeče, vymršťovací komoru 54, která je pneumaticky připojena na vývrt 52 a trysku 56, která prochází vymršťovací komorou 54 doi vývrtu 52. Tryska 56 je kanálem 58 pneumaticky spojena s vnějškem přes protilehlý konec skříně 50. U vývrtu 52 je umístěn poddajný nárazník 60, který je částí komory 54. Nárazník 60 je proveden z poddajného materiálu, například kaučuku, a opatřen řadou prstencových drážek 62 pro zvýšení jeho poddajnosti ve směru podél podélné osy komory 54.

Poděl vývrtu 52 je několik prstencových pneumatických brzdicích jednotek 64. Tyto jednotky tvoří část stěny vývrtu 52 a jedna z nich je podrobněji znázorněna na obr. 6 a 7. Jelikož tyto jednotky 64 jsou stejné, bude podrobně popsána pouze jedna z nich. Každá brzdicí jednotka 64 obsahuje pouzdro 66 s prstencovou vnitřní stěnou 68, ve které je prstencová drážka 70 a otvor 72, který prochází z vnější strany pouzdra 66 do prstencové drážky 70. U vnitřní stěny 68 je umístěna prstencová pružná vložka 74, takže prstencová drážka 70 je úplně uzavřena až na otvor 72. Obložení 74 má dvě vnitřní drážky 76 pro nasazení na dvě příruby 78.

Každá brzdicí jednotka 64 obsahuje několik brzdicích segmentů 79, které mají v zásadě tvar U. Každý brzdicí segment 79 má dva koncové úseky 80, které jsou posuvně uloženy v radiálním výřezu 82, u konců pouzdra 66. Každý brzdicí segment 79 má střední úsek 84, který probíhá mezi

200403 koncovými úseky 80 a přiléhá k obležení

74.

Když se k otvoru 72 připojí stlačený vzduch, uvede se pod tlak celá prstencová drážka 70 a způsobí vychýlení vložky 74 směrem dovnitř, čímž jsou zase brzdicí segmenty 79 pohybovány směrem dovnitř. Každý koncový úsek 89 brzdicího- segmentu 79 má osazení 88, které vyčnívá do prstencové drážky pouzdra 66 brzdicí jednotky '64 a zabírá s osazením 88 pro- omezení pohybu brzdicího- segmentu 79 směrem dovnitř. Brzdicí segmenty 73 jso-u zhotoveny z materiálu vhodného pro brzdění a pouvedení drážky 70 pod tlak zaberou se zan-ášéčem, když je ve vývrtu 52. Brzdicí jednotky 64 účinně brzdí zanášeč vymrštěný •od protější strany stavu, a to téměř do- jehozastavení. Nárazník 60 působí jako konečný zarážecí člen pro zanášeč. Tím se zajistí, že zanášeč bude umístěn na nárazníku 60 pokaždé, když se dostane do vývrtu S2, takže tryska 58 se zavede do otvoru zanášeče.

Stlačený vzduch se dodává do brzdicích jednotek 64 ze zdroje vysokého tlaku jako je tlako-vá nádržka HO naznačená v obr. 1. Stlačený vzduch z nádržky 90 se přívodním potrubím 92 přivádí k membránovému ventilu 94. Když je ventil 94 v uzavřeném stavu, zavede se stlačený vzduch do- kanálu 96 v sousedství tohoto ventilu. Kanál 96 pneumaticky spojuje otvory 72 každé brzdicí jednotky 64 přes vedení 98 ve skříni 50.

Na obr. 5 je ventil 94 znázorněn v uzavřeném postavení, ve kterém, jsou brzdicí jedho-tky 64 v brzdicím postavení. Ventil 94 má přívodní kanálek 93, který je pneumaticky spojen s kanálem 96. Stlačený vzduch ze zdroje 90 je zaváděn do kanálku 99 vedením 100, aby se brzdicí jednotky 64 udržely v brzdicím stav-u. Kanálek S9 ohklo-puje prstencová vypouštěcí komora 102, která je pneumaticky spojena s ovzduším. vedením. 104. Stlačený vzduch ze zdroje 90 je rovněž dodáván do stabilizační ko mory 106 vedením 108 a průchodem 109. Stabilizační komora 10B je cd kanálku 99 oddělena membránou 110. Ventil 94 má otvor 112!, který je pneumaticky spojen s vedením 108 přes prstencovou štěrbinu 114. Uvnitř otvoru 112 je posuvně uloženo duté šoupátko 116, které utěsňuje štěrbinu 114 vůči kanálu 112, alespoň když je v poloze znázorněné v obr. 5. Šoupátko- 116 má štěrbinu 118, která prochází od vnější strany šoupátka. 116 do jeho otevřeného vnitřku. Když šoupátko 116 se posune dojeva, jak je znázorněno v obr. 5, takže štěrbina 118 leží v jedné čáře se štěrbinou 114, bude vzduch ze stabilizační ko-mory 106 unikat průchodem 109 do štěrbin 114 a 118 a do Vnitřku šoupátka 116 a ven do o-vzduší. To sníží tlak ve stabilizační komoře 106, takže tlak v přívodním kanálku 99 odtlačuje membránu 110 od kanálku 99 a umožní, aby stlačený vzduch z kanálku 99 unikal prstencovým- otvorem 120 do· vypouštěcí komory 102. Jelikož stlačený vzduch z kanálku 99 může nyní unikat do ovzduší vedením 104, sníží se tlak ve všech drážkách 70 v brzdicích jednotkách 64, které se tak uvedou do jejich nebrzdícího stavu. To- umožňuje, aby zanášeč uvnitř vývrtu. 52 byl hnán bez překážky.

Podle obr. 3 jso-u upraveny ještě dva další membráno-vé ventily 122 a 124, které jsou podobné ventil-u 94. Jeden větší rozdíl záleží v to-m, že ventily 122 a 124 mají širší přívodní kanály 125, popř. 128, které se zužují směrem k jejich příslušným m-ebránám 135 a 136. Stlačený vzduch je ro-vněž dodáván do- prstencových vypouštěcích komicr 121, popř. 123 vedeními 125, z nichž jedno je znázorněno· v obr. 4, takže stlačený vzduch nepřichází ke kanálům 126 a 128. Ventily 122 a 124 mají šoupátka 130, po-př. 132, která umožňují, aby stlačený vzduch ve vypouštěcích kcmo-rách 121, popř. 123 vychylo-val membrány 124, po-př. 126.

V okamžiku, kdy membrána 134 přeruší utěsnění na okraji přívodního kanálu 126, unikne vzduch uvnitř komory 121 velmi rychle prstencovým otvorem 138 a vyvolá tlakovou vlnu, která postupuje nadzvukovou rychlostí. Tato· tlaková vlna je namířena do ko-mo-ry 54 a žene, popřípadě vymršťuje zanášeč ve vývrtu 52 s vysokým zrychlením.

Ventil 124 pracuje stejným způsobem jako- ventil 122 a vzduch je vypouštěn do kanálu 128 prstencovým otvorem 14-3 a je směrován podél průchodu 142 k řadám prstencových trys-ek 144, které jsou namířeny do- kanálu 58. Útek vybíhající z neznázo-rněné zásobní cívky do- kanálu 58 a procházející tryskou 58 je vymršťován vývrtem 52 do- prošlupu osnovních nití.

Na té straně skříně 50, která je odvrácena od ventilu 124, je talířový ventil 146, který je spojen se zdrojem nízkého- tlaku, například s nádržkou 148, potrubím 150, obr, 1. Ventil 148 má komoru 152, která ie spojena s kanálem 154 ve skříni 50 větším počtem otvorů, které jsou uspořádány v kruhu, jak je znázorněno v obr. 8. Otvory jso-u označeny 156. Kanál 154 je pneumaticky spojen s tryskami 144. Ventil 146 má také volně se vznášející „talíř” neboí plochý koto-uč 158, který má prstencový okraj 160 zužující se směrem k otvorům 156. Tlak v komoře 1.52 udržuje talíř 158 na otvorech 156, avšak dolní povrch talíře není dostatečně velký, aby otvor úplně přikryl.

Stlačený vzduch z potrubí 150 vstupuje do kanálu 154 přes ventil 146 a je směrován d-α kanálu 58 tryskami 144. Účelem ventilu 146 je směr-ovat nízkotlaký proud vzduchu skrze kanál 58 zanášeče a trysku 56, takže útek uvnitř nich uložený se usadí na zanášeči, když tento· zanášeč je ve vývrtu 52. Tryska 50 bude vyčnívat do· otvoru do209409 sedajícího zanášeče, ve kterém se uloží látek. způsobem shora popsaným. Když se zanášeč vymrští a útek je hnán za tímto· zanášečem, dostane se vysokotlaký, vzduch z ventilu 124 do kanálu 154. Vysokotlaký vzduch přicházející otvory 156 překoná nízkotlaký vzduch v komoře 152 a pudí talíř 158 do těsnicího, záběru k otvoru 162, kterým přichází nízkotlaký vzduch z potrubí 150 do komory 152. Tímto způsobem se vysokotlaký vzduch nedostane do· nízkotlakého potrubí. Tvar talíře 158 staví poměrně maloiu plochu proti otvorům 156, takže nízkotlaký vzduch může do těchto· otvorů vstoupit, avšak sbíhavý okraj ISO přesahuje otvory 156 a umožňuje, aby talíř 158 byl vysokotlakým vzduchem přitlačen k otvoru 162.

Podle obr. 2 obsahuje ústrojí 48 pro řízení ventilů vozík 163 posuvně uložený v rámu 164. Šoupátka 116, 130 a 132 procházejí jejich příslušnými membránovými ventily, jak bylo popsáno., a jsou nesena vozíkem 163. Vozík 163 je vratně posouván ve směru šipek 166 vačkou 168 s konstantním průměrem, která přiléhá ke dvěma sledovačům 170 činně spojeným s vozíkem 163. Vačka 168 je poháněna hlavním hnacím hřídele» v časovaném vztahu s ostatními složkami tkalcovského stavu. Šoupátka 115, 130 a 132 jsou. vačkou 168 pohybována současně. Šoupátka jsou nastavitelně uložena na vozíku 163 stavěclml šrouby 172 nebo pod., takže sled činnosti jejieh příslušných ventilů, může být nastaven podle přání. Přesný sled úkonů bude popsán níže.

Jak je patrno z obr. 2, je vodicí vačka

174 také poháněna, od hlavního hřídele; a. působí přes sledovač 176 a spojku 178 za účelem, uvedení v činnost zachycovaGÍ páky 180 pro přízi. Útková příze Y vybíhá ze skříně 50 a je navlečena do dvojice nepohyblivých vodičů; 182, prochází: napínací svěrou 184 a zpět k zásobnímu kuželi; 18fii. Útek Y je také. provlečen zachy.eovací pákou 180, která zasahuje mezi; vodiče 182. Normálně probíhá, útek Y vodiči; 182; a- pár koiu 180 přímočaře, avšak ve správném období tkacího. sledu vstoupí v činnost vodicí vačka 174, a táhne páku 180 ve směru, šipky 188 do· polohy, ve· které zachytí úsek niti za účelem· níže popsaným.

Podle obr. 1 a 9 je poi každé straně, tkalcovského stroje 1 světa 184. Každá svěra; 184 sestává ze dvou. plochých kotoučků 193, jež jsou neseny na jednom ramenu kolonové páky 192. Druhé rameno kolenové: páky 192 nese sledovač 194, který dosedá na plochou vačku 196 poháněnou, ve správném časovém vztahu s ostatními složkami; stavu. Pružina 198 přidržuje sledovač 194· k vačkovému povrchu 20(1 vačkového· kotouče 196. Tlačná pružina; 202 dosedá na. ploché kotoučky 190 a udržuje napětí na útek Y procházející mezi: kotoučky· 190i. Když sledolvaě 194 pojíždí: po nízkém; úseku 204 vačky 196, vykyvuje se páka. 192 ve směru proti hodinovým: ručkám působením pružiny 198 a umožní pohyb· kotoučků 190' směrem dolů, čímž přestane; působit napá¹tí pružiny 202: na tyto; kotoučky. Útek Y již není sevřen mezi kotoučky 190 a může· být volně; odtahován ze zásobního kužele 186.

Claims (4)

1. PREDMET

   1. Zařízení pro- vynirštovóní a zachycovaní útkového· zanášeče majícího alespoň jednu dutinu a alespoň na jednom konci otvor vedoucí k této dutině, vyznačující se tím, že sestává ze skříně (50] opatřené vývrtem (52), se kterým je pneumaticky spojena vymršťovací komora (54), kterou do vývrtu (52) prochází tryska (56) za účelem jejího· proniknutí do· otvoru útkového zanášeče a přivedení útkové příze z vnějšího· zásobníku (186), přičemž pro· pneumatické ovládání vymršťovací komory [54] a trysky (56) je na tkalcovském stroji upraven první zdroj (90) stlačeného vzduchu, první ventil (94) pro propojování trysky (56) k tomuto prvnímu zdroji (90) stlačeného vzduchu, druhý zdroj (148) stlačeného· vzduchu, který má nižší tlak než první zdroj (90) stlačeného vzduchu a druhý ventil (146) pra spojování komory (54) s druhým zdrojem (148) stlačeného vzduchu, a že vývrt (52) obsahuje prostředky pro vedení zanášeče.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že prostředky pro vedení zanášeče sestávají ze vzduchem ovládaných brzdicích jednotek (64) umístěných podél stěn vývrtu (52)., z třetího ventilu (94) pro spojování vzduchem ovládaných brzdicích jedVYNALEZU notek (64) se zdrojem stlačeného· vzduchu, a z poddajného· nárazníku (60) umístěného v místě vyústění komory (54) do· vývrtu (52).
3. 3. Zařízení podle hodu 2, vyznačující se tím·, že brzdicí jednotka (64) ovládaná vzduchem sestává z pouzdra (66) s prstencovou. vnitřní stěnou (68), ve které je prstencová drážka (70) a otvor (72), kterým je s touto drážkou (70) pneumaticky spojen třetí ventil (94), dále z pružné prstencové vložky (74) umístěné na vnitřní stěně (68) pouzdra (66), přičemž na vnitřní straně pružné prstencové vložky (74) je pohyblivě uloženo segmentové brzdové oblo·žení, které tvoří alespoň část vnitřního povrchu vývrtu (52).
4. 4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že pouzdro (66) je na každém konci opatřeno· radiálními výřezy a každý z brzdicích segmentů (79) brzdicí jednotky (64) je nezávislý na ostatních brzdicích segmentech a má tvar U a je opatřen dvěma koncovými úseky pro kluzný pohyb v příslušných radiálních výřezech na opačných koncích pouzdra (66), přičemž tyto koncové úseky jsou spojeny mezilehlým úsekem, který tvoří část vnitřního povrchu vývrtu (52).