CZ47899A3 - Zařízení pro vakuové odplyňování roztaveného skla a způsob zvýšení teploty u tohoto zařízení - Google Patents

Zařízení pro vakuové odplyňování roztaveného skla a způsob zvýšení teploty u tohoto zařízení Download PDF

Info

Publication number
CZ47899A3
CZ47899A3 CZ99478A CZ47899A CZ47899A3 CZ 47899 A3 CZ47899 A3 CZ 47899A3 CZ 99478 A CZ99478 A CZ 99478A CZ 47899 A CZ47899 A CZ 47899A CZ 47899 A3 CZ47899 A3 CZ 47899A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
vacuum degassing
molten glass
vacuum
temperature
degassing vessel
Prior art date
Application number
CZ99478A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ299360B6 (cs
Inventor
Mitsuo Sugimoto
Shigekuni Inuoe
Suguru Iketani
Hiroshi Kurata
Yasuharu Hirabara
Original Assignee
Asahi Glass Company Ltd.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=12785288&utm_source=google_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ47899(A3) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Application filed by Asahi Glass Company Ltd. filed Critical Asahi Glass Company Ltd.
Publication of CZ47899A3 publication Critical patent/CZ47899A3/cs
Publication of CZ299360B6 publication Critical patent/CZ299360B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03BMANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B5/00Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
    • C03B5/16Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
    • C03B5/20Bridges, shoes, throats, or other devices for withholding dirt, foam, or batch
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03BMANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B5/00Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
    • C03B5/16Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
    • C03B5/225Refining
    • C03B5/2252Refining under reduced pressure, e.g. with vacuum refiners
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03BMANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B5/00Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
    • C03B5/16Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
    • C03B5/26Outlets, e.g. drains, siphons; Overflows, e.g. for supplying the float tank, tweels
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P40/00Technologies relating to the processing of minerals
    • Y02P40/50Glass production, e.g. reusing waste heat during processing or shaping
    • Y02P40/57Improving the yield, e-g- reduction of reject rates

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Glass Melting And Manufacturing (AREA)
  • Treatment Of Steel In Its Molten State (AREA)
  • Degasification And Air Bubble Elimination (AREA)

Description

Zařízení pro vakuové odplyňování roztaveného skla a způsob zvýšení teploty u tohoto zařízení
Oblast techniky
Vynález se týká technické části zařízení pro vakuové odplyňování plynule dodávaného roztaveného skla, ze kterého zařízení odebírá bubliny, a dále se týká způsobu zvýšení teploty u tohoto zařízení.
Dosavadní stav techniky
Z důvodu zvýšení kvality výrobků ze skla se používá zařízení pro vakuové odplyňování, které odstraňuje bubliny generované v roztaveném skle před tím, než se roztavené sklo, tavené v tavící nádrži, formuje ve formovacím zařízení. Takové obvyklé zařízení je zobrazeno na obr.5. Vakuové odplyňovací zařízení 110 se používá v procesu, u kterého je roztavené sklo G v tavící nádrži 120 vakuově odplyněno a plynule dodáváno do formovací nádrže k další úpravě (není znázorněna). Vakuová skříň 112. ve které se vytváří vakuum, zahrnuje nádobu 114, sloužící k vakuovému odplyňování, umístěnou ve vodorovné poloze, dále zahrnuje svislou směrem nahoru orientovanou trubku 116 a směrem dolů orientovanou trubku 118. přičemž každá je umístěná na jednom koncích zmíněné nádoby.
Trubka 116 má spodní konec ponořený do roztaveného skla v šachtě 122 umístěné proti směru toku skla, která je spojená s vakuově odplyňovací nádrží 114. Trubka 118 má spodní konec ponořený do roztaveného skla G a je umístěná ve směru toku v šachtě 124, která je spojen s následnou formovací nádobou, která není zobrazena. Trubka 118 má horní konec spojený s vakuově odplyňovací nádobou 114. Roztavené sklo G po odplynění je taženo z odplyňovací nádoby 114 směrem dolů do šachty umístěné po směru toku. Ve vakuové skříni 112 je okolo vakuově odplyňovací nádoby 114 rozmístěn tepelně izolační materiál 130 , ····«· ·· ·· · · ·· · ·· ··
- 2 například tepelně izolující cihly, pokrývající z důvodu tepelné izolace i obě trubky 116, 118.
Vakuovou skříní 112 může být pouzdro vyrobené z kovu, například z oceli. Ve vakuové skříni je vakuum vytvořeno například vakuovým čerpadlem (není zobrazeno), které uvnitř vakuově odplyňovací nádoby 114 udržuje tlak s hodnotou 1/20 1/3 atmosférického tlaku.
Vstupní teplota formovací nádoby je omezena na určitou teplotu, která má hodnotu v rozmezí od 1000°C do 1300°C. Výsledkem je, že teploty trubek 116 a 118, které jsou umístěny ve směru proti toku formovací nádoby, jsou omezeny například na hodnoty od 1200°C do 1400°C. V patentové přihlášce JP-A-2221129 podané jménem současných žadatelů se uvádí, že vakuově odplyňovací nádoba 114 a trubky 114 a 118 mají části, které jsou v přímém kontaktu s roztaveným sklem G, a které jsou vyrobeny ze vzácného kovu, například z platiny a její slitiny. Cesty toku roztaveného skla, ve vakuově odplyňovací nádobě 114 a v trubkách 116 a 118. jsou vytvořeny kruhovými pouzdry vyrobenými ze vzácného kovu, například z platiny a její slitiny.
Výroba vakuové odplyňovací nádoby a dalších uvedených součástí je nejen drahá, ale je doprovázená i mnohými problémy.
Navrhuje se vyrábět vakuovou odplyňovací nádobu a trubky 116. 118 ze žáruvzdorného materiálu, který není tak drahý jako vzácný kov. Použít se mohou například elektricky lité cihly. Následuje rovněž plynulé vakuové odplyňování, tak jak tomu bylo při použití vzácného kovu.
Pokud se pro vakuovou odplyňovací nádobu použije žáruvzdorný materiál, například zmíněné elektricky lité cihly, objeví se následující problém.
Na začátku činnosti vakuového odplyňovacího zařízení 110 je požadováno, aby se roztavené sklo G vytáhlo ze šachty 122 do vakuově odplyňovací nádoby 114, a aby se z této nádoby trubkou 124 sklo dostalo do šachty 124. U teploty u částí, které vytváří cestu pro roztavené železo G, se vyžaduje na začátku činnosti zařízení jisté zvýšení. Jinak by bylo obtížné zajistit
• · · ♦ · · · · · · ·
- 3 požadovaný tok roztaveného skla G, jelikož viskozita tekutého skla se na cestě k šachtě 124 zvyšuje, přičemž roztavené sklo může dokonce i tuhnout.
Běžná vakuová odplyňovacl nádoba 114 vyrobená ze vzácného kovu může předběžně zvýšit teplotu v částech, které slouží jako cesta roztaveného skla G tím, že se nechá kruhovým pouzdrem ze vzácného kovu procházet elektrický proud, který vyvolá samoohřev kruhového pouzdra, a to v době zahájení činnosti vakuového odplyňovacího zařízení 110. Na druhé straně, pokud je vakuová odplyňovací nádoba 114 a trubka 116 a 118 vytvořena ze žáruvzdorného materiálu, například z elektricky litých cihel, je velmi obtížné provádět ohřev přiváděním el. energie.
Ačkoliv se navrhuje umístit okolo trubky 116 a 118 ohřívací zařízení, například elektrický ohřívač, který by zahříval roztavené železo, použití takového zařízení, jako zdroje tepla, není pro zvýšenín teploty vakuové odplyňovací nádoby 114 dostačující. Zvláště je obtížné zajistit stejnoměrný ohřev vakuové odplyňovací nádoby 114, trubky 116 a 118 na teplotu, která by byla blízká teplotě roztaveného skla G. V tepelně izolačním materiálu je nutné vytvořit prostor pro tepelná zařízení, například elektrické ohřívače, nebo modifikovat strukturu tepelně izolačního materiálu 130. čímž se vytváří problém v tom, že vakuové odplyňovací zařízení nemá jednoduchou konstrukci.
Podstata vynálezu
Cílem tohoto vynálezu je poskytnutí vakuového odplyňovacího zařízení pro roztavené sklo a rovněž způsob zvýšení teploty vakuového odplyňovacího zařízení, který by byl schopný předběžně zvýšit teplotu vakuové odplyňovací nádoby, obou trubek 116,
118, na dostatečnou teplotu, a to před zavedením roztaveného skla tak, aby se rovnoměrně zvedla teplota částí vakuové odplyňovací nádoby na jistou hodnotu, která je blízká teplotě roztaveného skla, a to na počátku činnosti vakuového • · ·
- 4 odplyňovacího zařízení pro roztavené sklo, u kterého jsou cesty toku roztaveného skla vyrobeny ze žáruvzdorného materiálu. Tento vynález poskytuje vakuové odplyňovací zařízení pro roztavené sklo, které zahrnuje vakuovou skříň zbavenou tlaku, vakuovou odplyňovací nádobu zabudovanou do vakuové skříně a sloužící k vakuovému odplyňování roztaveného skla, trubku orientovanou směrem nahoru a spojenou s vakuovou odplyňovací nádobou, kdy se zmíněnou trubkou vytahuje roztavené sklo směrem nahoru, a to před tím než je odplyněno, a dále roztavené sklo vede do vakuové odplyňovací nádoby, dále zahrnuje trubku orientovanou směrem dolů a spojenou s vakuovou odplyňovací nádobou, kdy se zmíněnou trubka stahuje odplyněné roztavené sklo z vakuové odplyňovací nádoby, kde vakuová odplyňovací nádoba a obě zmíněné trubky zahrnují cesty pro tok roztaveného skla, které jsou zhotoveny ze žáruvzdorného materiálu, přičemž se poskytuje i zařízení ke zvýšení teploty v době před zahájení činnosti vakuového odplyňovacího zařízení, kdy zařízení ke zvýšení teploty zahrnuje hořáky umístěné u spodního konce trubky orientované směrem nahoru a trubky orientované směrem dolů, dále zahrnuje odtahovou trubku spojenou s horním koncem vakuové odplyňovací nádoby, kde se před zahájením činnosti vakuového odplyňovacího zařízení uvedou do činnosti hořáky spalující palivo, kde je spálený plyn od hořáků odveden odtahovou trubkou, přičemž se současně se zvyšuje teplota ve vakuové odplyňovací nádobě a v obou trubkách.
Tento vynález rovněž poskytuje způsob zvyšování teploty v uvedené nádobě a obou trubkách ve vakuovém odplyňovacím zařízení pro roztavené sklo, a to před zahájením činnosti tohoto zařízení, které zahrnuje vakuovou skříň zbavenou tlaku, vakuovou odplyňovací nádobu zabudovanou do vakuové skříně sloužící k vakuovému odplyňování roztaveného skla, trubku orientovanou směrem nahoru a spojenou s vakuovou odplyňovací nádobou, kdy se zmíněnou trubkou vytahuje roztavené sklo směrem nahoru, před tím než je odplyněno, a dále roztavené sklo vede do vakuové odplyňovací nádoby, dále zahrnuje trubku orientovanou směrem dolů a spojenou s vakuovou odplyňovací nádobou, kdy se zmíněnou • · • · » w w · — D ~ trubkou stahuje odplyněné roztavené sklo z vakuové odplyňovací nádoby, kde vakuová odplyňovací nádoba a obě zmíněné trubky zahrnují cesty pro tok roztaveného skla, které jsou zhotoveny ze žáruvzdorného materiálu, dále se poskytují hořáky umístěné u spodního konce trubky orientované směrem nahoru a trubky orientované směrem dolů, a dále spálený vypuzovaný plyn odcházející odtahovou trubkou spojenou s horním koncem vakuové odplyňovací nádoby. Přednost se dává tomu, aby hořáky zvyšující teplotu mohly měnit koncentraci kyslíku u plynu obsahujícího kyslík, který by se mohl spalovat. Přednost se dává tomu, aby odtahová trubka obsahovala ovladač tahu, který zahrnuje hořák sloužící k ovládání toku spáleného vypuzovaného plynu, a dále zahrnuje regulátor vypuzovaného množství plynu.
Přehled obrázků na výkrese
Obr.l schematicky znázorňuje příčný řez vakuovým odplyňovacím zařízením pro roztavené sklo u provedení podle tohoto vynálezu, které je v klidovém stavu, obr.2 schematicky znázorňuje příčný řez vakuovým odplyňovacím zařízením z obr.l, v době zvyšování teploty, obr.3 znázorňuje schéma příkladu hořáku zvyšujícího teplotu ve vakuovém odplyňovacím zařízení z obr.2, a dále ovládání toku ve zmíněném příkladu, obr.4 schematicky znázorňuje příčný řez vakuovým odplyňovacím zařízením podle jiného provedení, a to v době, kdy dochází ke zvyšování teploty, obr.5 schematicky znázorňuje příčný řez obvyklým vakuovým odplyňovacím zařízením.
Příklady provedení vynálezu
Nyní bude vakuové odplyňovací zařízení, podle tohoto vynálezu, podrobně popsáno vzhledem k provedením znázorněným na přiložených výkresech.
Obr.l schematicky znázorňuje příčný řez vakuovým odplyňovacím zařízením, podle prvního provedení, a to v klidovém stavu.
Na obr.l znázorněné vakuové odplyňovací zařízení pro roztavené sklo 10, podle tohoto vynálezu, se používá v procesu, ve kterém je roztavené sklo G taženo trubkou 22 směrem nahoru, přičemž trubka 22 je spojena s tavící nádobou 20. Roztavené sklo se zavádí do vakuové odplyňovací nádoby 14, která je zbavena tlaku, kde je roztavené sklo plynule dodáváno do trubky orientované směrem dolů 24, která je spojena s formovací a upravovači nádobou (není znázorněna), a kterou může být nádoba pro formování tabulového skla nebo láhví. Vakuová odplyňovací nádoba se v podstatě skládá z vakuové skříně 12, z vlastní vakuové odplyňovací nádoby, z trubky orientované směrem nahoru 16 a trubky orientované směrem dolů 18.
Vakuová skříň 12 funguje jako tlaková nádoba k udržování vzduchotěsnosti při procesu dekomprese vnitřku vakuové odplyňovací nádoby. U znázorněného příkladu je vakuová skříň vytvořena v pravoúhlém tvaru nebo ve tvaru obráceného písmene U. Na materiál a konstrukci vakuové skříně 12 nejsou kladena žádná omezení, pokud materiál a konstrukce poskytuje požadovanou těsnost a pevnost. Vakuová skříň se vyrábí z kovu, a to především z nerezové oceli.
Vakuová skříň 12 zahrnuje horní pravou část se sacím otvorem 12c. který slouží k dekompresi vnitřku skříně odsáváním. Vakuová skříň 12 je vysávána pomocí vakuového čerpadla (není zobrazeno) tak, aby byl vnitřek vakuové odplyňovací nádoby 14, nacházející se ve střední části, udržován na jistém tlaku s hodnotou 1/20 - 1/3 atmosféry.
Vakuová odplyňovací nádoba 14 je orientována ve vodorovném směru. Vakuová odplyňovací nádoba 14 má levý konec, spojený s horním koncem trubky 16, a pravý konec spojený s horním koncem trubky 18 tak, že jsou obě trubky orientovány směrem dolů. Trubka 16 a trubka 18 prochází nohama 12a, 12b vakuové skříně ve tvaru obráceného písmene U.
Trubka 16 a trubka 18 má spodní konec ponořený do roztaveného skla v šachtě umístěné ve směru proti toku skla 22, která je spojená s tavící nádobou 20, a v roztaveném skle G v šachtě umístěné ve směru po toku skla 24, která je spojená s formovací a upravující nádobou (není znázorněna).
Vakuová odplyňovací nádoba 14 má sací otvor 14a a 14b vytvořený v horní části nádoby. Oba otvory 14a a 14b jsou spojeny s vnitřkem vakuové skříně 12 f ze které je odčerpán vzduch vakuovým čerpadlem (není zobrazeno), aby se uvnitř vakuové odplyňovací nádoby udržoval jistý stav dekomprese, například s hodnotou tlaku 1/20 - 1/3 atmosféry.
Prostor mezi vakuovou odplyňovací nádobou 14 a vakuovou skříní 12, a rovněž prostory mezi trubkami 16 a 18 a vakuovou skříní 12, jsou vyplněny tepelně izolačním materiálem .30, například tepelně izolačními cihlami, které pokrývají obvod vakuové odplyňovací nádoby a trubek, čímž vytváří tepelnou izolaci. Tepelně izolační materiál 30 zahrnuje odsávací dekompresní otvory,které slouží k ulehčení dekomprese.
Vakuová odplyňovací nádoba 14 zahrnuje horní střední část s odtahovou trubkou 34 procházející termálním izolačním materiálem 30 a vakuovou skříní, a která slouží k odvodu spálených plynů z vakuové odplyňovací nádoby v době narůstající teploty. Pokud vakuové odplyňovací zařízení 10 pracuje v klidovém stavu, odtahová trubka je vzduchotěsně uzavřena pomocí víka .36, které bez potíží umožňuje udržet vnitřní část vakuové skříně ve stavu jisté dekomprese.
Ve vakuovém odplyňovacím zařízení 10, podle dosavadního stavu techniky, je vakuová odplyňovací nádoba 14, trubka 16 a 18 vyrobena ze žáruvzdorného materiálu schopného odolat roztavenému sklu, například z elektricky odlévaných cihel.
Jinými slovy, cesty roztaveného skla G ve vakuovém odplyňovacím zařízení 10, které jsou v přímém kontaktu s roztaveným sklem, jsou vyrobeny z takového žáruvzdorného materiálu, který umožňuje výrobu zmíněného zařízení s menšími výrobními náklady, než je tomu u cest zhotovených z platiny nebo • · • · · · · · ·
její slitin. Výsledkem je skutečnost, že cesty roztaveného skla se mohou vytvářet v libovolném tvaru a s libovolnou tloušťkou stěn, což nejen zajišťuje poskytnutí vakuového odplyňovacího zařízení 10 s velkou kapacitou, ale rovněž umožňuje realizaci úpravy vakuového odplyňování při vysoké teplotě. Použití takového žáruvzdorného materiálu může, ve srovnání s obvyklými ohnivzdornými cihlami, minimalizovat vymývání složek žáruvzdorného materiálu do roztaveného skla. V normálním případě lze takové vymývání přezírat.
Nekladou se žádné podmínky, pokud se jedná o tvar vakuové odplyňovací nádoby 14 a trubek 16 a 18, pokud jsou tyto prvky vytvořeny uvnitř prodlouženého pouzdra. Zmíněné prvky mohou mít kruhový průřez, nebo pravoúhlý průřez.
Typickým příkladem žáruvzdorného materiálu, s vysokou hodnotu odporu vůči roztavenému sklu při vysoké teplotě, jsou tak zvané elektricky lité cihly, které se odlévají do jistého tvaru po té, co byla elektricky roztavena žáruvzdorná surovina. Žáruvzdorný materiál nemusí být omezen pouze na elektricky odlévané cihly. Vázané cihly, které se pálí po tom co byla žáruvzdorná surovina tlakem zformována, jsou v příkladu zahrnuty. Příkladem žáruvzdorného materiálu jsou elektricky odlévané cihly zirkonia (Al O -ZrO -SiO ), oxidu hliníku (A1O ), vyššího (high) zirkonia (ZrO__), vázané cihly zirkonem (ZrO2~SiO2), zirconem oxidu hliníku (Al2O3-ZrO2-SiO2), vyšším oxidem hliníku (Al2O3-SiO2) a oxidem chrómu (Cr2O3-AlO-ZrO). Tyto příklady odpovídají výrobkům od spol. Asahi Glass Company Ltd., a jsou registrovány pod jménem ZB, MB, ZB-X950, ZR, ZM, CW a ZC.
Další popis se týká případu, u kterého byly jako žáruvzdorný materiál použity elektricky odlévané cihly.
Nyní bude popsána činnost vakuového odplyňovacího zařízení pro roztavené sklo 10, podle tohoto vynálezu, v ustáleném provozu.
Jelikož je z vakuové odplyňovací nádoby 14 pomocí vakuového čerpadla (není zobrazeno) odčerpán vzduch a v nádobě zůstává jen jistý tlak, například 1/20 - 1/3 atmosféry, je roztavené sklo G taženo trubkou 16 nebo 18 směrem nahoru do vakuové odplyňovací nádoby 14, a to vlivem rozdílu tlaku (atmosférického tlaku) na povrch tekutiny v šachtě 22 nebo šachtě 24 a tlaku ve vakuové skříni 12, přičemž roztavené sklo vytéká do šachty 24, a to v závislosti na rozdílu výšky hladiny roztaveného skla G v šachtě 22 a v šachtě 24. Jinými slovy, vakuová odplyňovací nádoba 14, trubka 16 a trubka 18 tvoří syfon.
Po celou dobu závisí rozdíl výšky hladiny roztaveného skla G ve vakuové odplyňovací nádobě 14 a hladiny roztaveného skla G v šachtě 22 nebo šachtě 24, na tlaku ve vakuové odplyňovací nádobě
14. Rozdíl bývá okolo 2,5 až 3,5 metrů. Průtočné množství roztaveného skla G tekoucího vakuovým odplyňovacím zařízením 10 je určeno viskozitou roztaveného skla G (danou teplotou roztaveného skla G) a rozdílem výšek mezi hladinou roztaveného skla G v šachtě 22 a v šachtě 24· Jelikož je vnitřek vakuové odplyňovací nádoby podroben dekompresi na hodnotu 1/20 - 1/3 atmosféry, bubliny obsažené v roztaveném skle G vybublávají na povrch a do vakuové odplyňovací nádoby 14. Vakuové odplyňovací zařízení 10 tímto způsobem odstraňuje bubliny z roztaveného skla G.
Jelikož se viskozita s nárůstem teploty snižuje, je snadnější bubliny z roztaveného skla G odstranit, jestliže má roztavené sklo G vyšší teplotu. Kromě toho se průtok roztaveného skla G, které je při průchodu vakuovou odplyňovací nádobou 14 zbavováno plynu, zvyšuje, jelikož roztavené sklo G má při vyšší teplotě lepší schopnost tečení.
Při zahájení činnosti takového vakuového odplyňovacího zařízení se požaduje, aby byl vnitřní povrch vakuové odplyňovací nádoby, trubky 16 a trubky 18 , které jsou součástmi cesty roztaveného skla G, zahříván na teplotu, která je téměř stejná jako teplota roztaveného skla G, ale není nižší jak 1200°C, lépe 1350θ0 ± 50°, a to před tím než se roztavené sklo G dostane do vakuového odplyňovacího zařízení 10. Na obr.2 je znázorněno vakuové odplyňovací zařízení, podle tohoto vynálezu, v době zvyšování teploty.
• fr ·» · · · · · • · · · ···· • · · · · ···· • · * · · ····· · ··« ··· frfr·· · ·
- 10 - ...........
Před zahájením činnosti vakuového odplyňovacího zařízení 10 je toto zařízení umístěno výše než šachty 22 , 24, přičemž spodní konce trubek 16, 18 jsou v každé zmíněné šachtě od hladiny roztaveného skla G vzdáleny. Kromě toho se ve vakuové odplyňovací nádobě 14., ani v trubkách 16, 18, nenachází žádné roztavené sklo G. Při tomto stavu jsou teploty vakuové odplyňovací nádoby 14, trubek 16., 18 zvednuty na hodnotu, která je téměř stejná jako hodnota teploty roztaveného skla G.
Ačkoliv je na obr.2 znázorněna skutečnost, že šachty 22 a 24 jsou značně zaplněny roztaveným sklem G, je operace zvyšování teploty, podle tohoto vynálezu, prováděna v takovém stavu, při kterém se v šachtách 22 a 24 nachází velmi málo (nebo -vůbec ne) roztaveného skla G. Na obr.2 znázorněné hořáky .38, 40 jsou umístěny u spodních konců trubek 16 a 18. přičemž odtahová trubka 42 je umístěna tak, aby mohla být ve spojení s horním koncem vakuové odplyňovací nádoby 14. Hořáky a odtahová trubka tvoří zařízení ke zvyšování teploty vakuové odplyňovací nádoby, trubky orientované směrem nahoru a trubky orientované směrem dolů. Přednost se dává tomu, aby byly hořáky a odtahová trubka používány v klidovém stavu, což je zřejmé z obr.l, na kterém je vakuové odplyňovací zařízení 10, podle tohoto vynálezu, znázorněno jako příčný řez zařízením v klidovém stavu. Jinými slovy se přednost dává tomu, aby byly hořáky a odtahová trubka k dispozici tehdy, když je vakuové odplyňovací zařízení 10 zvednuto, a když spodní konce trubky 16 a trubky 18 jsou v šachtách 22 a 24 odděleny od hladiny roztaveného skla G .
Přednost se dává tomu, aby hořáky zvyšující teplotu 38, 40 byly takovými hořáky, které by mohly měnit koncentraci kyslíku v plynu, který se používá ke spalování. V tomto případě se do vzduchu přidává kyslík, a to zařízením pro dodávání kyslíku, s cílem získat takový plyn s obsahem kyslíku, který by měl vyšší koncentraci kyslíku než vzduch, přičemž tento plyn se dodává do hořáků ke spálení. Koncentrace kyslíku se dá libovolně měnit ovládáním dodávaného množství kyslíku do vzduchu, a to pomocí zmíněného zařízení pro dodávání kyslíku. Provedení hořáků 38, φ φ • · · φ • φ ·· • φ · · φ • ΦΦΦ « • φ φφφ • · φ φ φ φ
40, kterému se dává přednost, bude popsáno později.
Při spalování, které se realizuje s běžným obsahem kyslíku ve vzduchu, dosahuje horní hranice teploty hoření hodnotu okolo 1200°C. Při spalování s přidaným kyslíkem, tak jak to bylo popsáno, se spalovací teplota zvyšuje na hodnotu okolo 2000°C, ale i za tuto hranici. Při zvyšování teploty vakuového odplyňovacího zařízení 10 se požaduje, aby se vakuová odplyňovací nádoba 14 a trubky 16 a 18 zahřívaly na teplotu roztaveného skla G, což znamená na teplotu okolo 1200°C, lépe na hodnotu 1350°C ± 50°C. V předchozím případě se může požadované teploty dosáhnout spalováním obyčejného vzduchu, tak jak to již bylo popsáno. V posledně popsaném případě se požaduje, aby hodnota teploty nebyla menší než 1350°C, lépe okolo 1500°C až 1800°C.
U provedení podle tohoto vynálezu, kterému se dává přednost, se může hodnota teploty zvýšit na 1500°C - 1800°C tím, že se do vzduchu přidává kyslík v množství 10% až 20% objemu vzduchu.
Množství vzduchu, nebo přidané množství kyslíku zmíněným zařízením, se může ovládat tak, aby se teplota hoření snadno nastavila, přičemž přidávané množství kyslíku se může snižovat tak, aby teplota hoření v průběhu stádia narůstání teploty byla poměrně nízká, a aby se množství přidávaného kyslíku mohlo postupně zvyšovat, a tím se mohla zvyšovat i teplota hoření. Popsaná operace nezpůsobuje u vakuové odplyňovací nádoby 14, ani u trubek 16 a 18 náhlé změny teploty, čímž je zajištěno průměrné zahřívání bez narušení nebo zničení elektricky odlévaných cihel, které vytváří cestu roztavenému sklu G.
Odtahová trubka 34 se nachází ve střední části horního konce vakuové odplyňovací nádoby 14 a prochází tepelně izolačním materiálem 30 a vakuovou skříní 12, přičemž odtahová (výfuková) trubka 42 je spojená s odtahovou trubkou 34 přes víčko 36, které je sejmuto.
Odtahová trubka 42 se nachází v místě odstraněného víčka 36 odtahové trubky 34. Vzduch nebo odváděný spálený plyn, zahřívaný hořáky 38, 40 umístěnými u spodních konců trubky 16 a > · · · * · * «· t ί ··»* · * * * * 9 4 «••9 · · «> » ·«·« • * · * · · » «·*··» · « « · « · ···«·* · · • i »4 4 · · · · · 1 (dále se bude nazývat odváděný spálený plyn), zahřívá vnitřní povrchy trubek 16 a 18 a vakuovou odplyňovací nádobu 14, a dále odchází odtahovou (výfukovou) trubkou.
Odtahová trubka je opatřena ovladačem tahu, který zahrnuje ovládací hořák tahu 44, a vzduchovou tryskou 46, kdy zmíněné zařízení slouží k zvyšování a snižování teploty spáleného plynu v odtahové trubce, což má význam pro ovládání průchodu spáleného plynu, a dále zahrnuje tlumič 48, který slouží k fyzickému ovládání množství odváděného plynu.
Hořák ovládající tah 44 a vzduchová tryska 46 společně ovládají průtok spáleného plynu a přitom využívají jevu, který je založen na tom, že rychlost průtoku spáleného plynu v odtahové trubce stoupá, a to při narůstání teploty spáleného plynu v odtahové trubce, a rychlost průtoku spáleného plynu se snižuje, jestliže se teplota spáleného plynu v odtahové trubce snižuje. Tlumič 48 fyzicky ovládá množství spáleného plynu procházejícího odtahovou trubkou tím, že mění plochu průřezu odtahové trubky, kterou může plyn procházet.
Obr.3 znázorňuje postupový diagram příkladu hořáku 38, 40, který se používá jako hořák pro zvýšení teploty a rovněž ke změně koncentrace kyslíku v plynu obsahujícím kyslík, který se používá jako palivo hořáku (spalovací hořák s přídavným kyslíkem). Tento spalovací hořák s přídavným kyslíkem nijak neomezuje použiti jiného typu hořáku.
Jak je to vidět na obr.3, spalovací hořák s přídavným kyslíkem 50, který je zde použit jako hořák zvyšující teplotu 38, 40, podle tohoto vynálezu, zahrnuje čelní desku hořáku 52 s části dodávky plynu 54, která je umístěna u střední části za deskou, a dále zahrnuje část pro dodávku vzduchu 56, která je umístěna u okrajové části za deskou, dále válcovitou spalovací komoru 56 umístěnou na čelní straně čelní desky hořáku 52, a dále zahrnuje vstřikovací trysku kyslíku 60 ve spalovací komoře 58, která vstřikuje kyslík v šikmém směru vůči střední čáře spalovací komory 58. Spalovací hořák s přídavným kyslíkem 50 mísí palivový plyn 13a. obvykle běžně používaný městský plyn «4 · · ··· ·· ·· • * · ··· ···· ·· · · · · · · ·· · • ··· · · ····· · ··· ···
(s butanem jako hlavní složkou), který je dodáván ze zásobníku plynu 54, se vzduchem ze zásobníku vzduchu 56, a to za čelní deskou hořáku, přičemž vystřikuje směs ze spalovací komory 58, nebo tento hořák s přídavným kyslíkem 50 vystřikuje plyn ze střední části spalovací komory a vzduch z obvodové části spalovací komory, spaluje plyn s kyslíkem vstřikovaným kyslíkovou tryskou 60, přičemž při spalování dochází ke zvyšování teploty plynu.
Vedení paliva 62, které dodává plyn do části zásobovací části 54 spalovacího hořáku s přídavným kyslíkem 50, je tvořeno zásobovacím vedením paliva 62a a zapalovacím vedením 62b. Zásobovací vedení paliva zahrnuje zdroj paliva (není znázorněn), tlakový regulátor 63F, který slouží k dekompresi plynu, měřič průtoku plynu (tlaková snímací jednotka) 64f. který měří průtok plynu, teploměr plynu 66F sloužící k měření teploty plynu, ovládací ventil plynu 68F ovládající průtok plynu, manometr plynu 70F sloužící k měření tlaku plynu, a rovněž potrubí spojující zmíněná zařízení. Zapalovací vedení se z palivového zásobovacího vedení 62a. v místě mezi tlakovým regulátorem 63F a měřičem průtoku 64F. větví a zahrnuje ovládací ventil plynu 68F' sloužící k ovládání průtoku plynu k zapalování, pružnou hadici 72, zapalovací svíčku 74 umístěnou na konci pružné hadice, která zapálí spalovací hořák s přídavným kyslíkem 50, a dále zahrnuje potrubí spojující zmíněná zařízení. Měřič průtoku plynu 64F, teploměr 66F, ovládací ventil 68F a tlakový regulátor 70F, elektricky zapojen tak, jak je to na obrázku zobrazeno tečkovanou čárou. Měřič průtoku plynu 64F, tlakový regulátor 70F a teploměr 66F měří průtok plynu, tlak a teplotu plynu. Na základě měření průtoku plynu a teploty se pomocí počítače provedou potřebné výpočty, tak že ovládací ventil 68F ovládá průtok plynu tak, aby dosahoval v zásobovacím vedení paliva 62a požadovanou hodnotu.
Zásobovací vedení vzduchu 76, sloužící k dopravě vzduchu do zásobovací části vzduchem 56 spalovacího hořáku s přídavným kyslíkem 50, tvoří větrák 78, měřič průtoku vzduchu 64A • · · · · · • · · · · · • ····· · · 1 • · · k · · · • · · · · · • · • · · · teploměr vzduchu 66A a dále ovládací ventil
- 14 sloužící k měření průtoku vzduchu, sloužící k měření teploty vzduchu, vzduchu 68A sloužící k ovládání průtoku vzduchu, manometr vzduchu 70A sloužící k měření tlaku vzduchu a rovněž potrubí spojující zmíněná zařízení. Měřič průtoku vzduchu 64A, teploměr 66A, ovládací ventil 68A a manometr 70A jsou elektricky spojeny tak, jak je to na obrázku znázorněno tečkovanou čárou. Měřič průtoku 64A, manometr 70A a teploměr 66A měří průtok, tlak a teplotu vzduchu, Na základě měření průtoku, tlaku a teploty se na počítači provádí požadované výpočty a ovládací ventil 68A přitom ovládá průtok vzduchu, aby protékal zásobovacím vedením vzduchu 76 se stanovenou hodnotou průtoku nebo specifikovanou hodnotou průtoku.
Zásobovací vedení kyslíku 80 sloužící k zásobování vstřikovací trysky kyslíku 60., a to realizací hoření s přídavným kyslíkem, zahrnuje zdroj kyslíku (není zobrazen), tlakový regulátor 630 sloužícím k dekompresi kyslíku dodávaného zdrojem, měřič průtoku kyslíku 640 sloužící k měření průtoku kyslíku, teploměr kyslíku 660 sloužící k měření teploty kyslíku, ovládací ventil kyslíku 680 sloužící k ovládání průtoku kyslíku, manometr kyslíku 700 sloužící k měření tlaku kyslíku a potrubí spojující tyto prvky. Měřič průtoku 640. teploměr 660 f ovládací ventil 680 a manometr 700 jsou elektricky spojeny tak, jak je to znázorněno tečkovanou čárou na zmíněném obrázku. Měřič průtoku 640. manometr 700 a teploměr 660 měří průtok, tlak a teplotu kyslíku. Na základě měření průtoku, tlaku a teploty se provádí výpočty pomocí počítače, přičemž ovládací ventil 680 ovládá průtok kyslíku tak, aby průtok v zásobovacím vedení kyslíku 8.0 probíhal v rámci požadované hodnoty.
V hořáku s přídavným kyslíkem 50., který je takto konstruován, je ovládací ventil plynu 68F' v zapalovacím vedení 62b palivového vedení 62 na počátku otevřen, aby odvedl plyn od zapalovací svíčky 74, kterou je zapálen. Kontrolním ventilem 68F ovládaný tok plynu je dodáván do zásobovací části 54 (zásobníku) ze zásobovacího vedení 62a. Plyn ze zásobovacího vedení a vzduch ···· · · · ···· • ·· · · ··· · ·· · • · ···· · · — 5 * * · · ·· · ·· · · dodávaný do zásobníku vzduchu 56 je vstřikován do spalovací komory 58. Vstřikovaný plyn je zapálen zapalovací cívkou 74 zapalovacího vedení 62b. Za těchto okolností je kyslík, jehož průtok je ovládán ovládacím ventilem kyslíku 680 v zásobovacím vedení kyslíku 80, vstřikován vstřikovací tryskou kyslíku 60 směrem ke středové čáře spalovací komory 58 zapáleného hořáku 50. čímž v hořáku 50 dochází ke spalování plynu s přídavným kyslíkem.
Průtok kyslíku vstřikovaného z trysky kyslíku 60 v hořáku 50 je ovládán ovládacím ventilem kyslíku 680 tak, že jeho hodnota činí okolo 10-20% objemu průtoku vzduchu, čímž se upravuje spalovací teplota hořáku 50 na zhruba 1500°C - 1800°C.
Zařízení ke zvýšení teploty ve vakuovém odplyňovacím zařízení, kterému se podle tohoto vynálezu dává přednost, je konstruováno tak, jak to již bylo uvedeno. Spalovaný plyn ohřívaný hořáky zvyšujícími teplotu 38, 40 a s regulovanou teplotou, ohřívá vnitřní povrch vakuové odplyňovací nádoby 14, trubek 16 a 18, přičemž průtok plynu je ovládán ovladačem odtahu.
Zavedením zařízení ke zvýšení teploty podle tohoto vynálezu, konkrétně zařízení podle provedení, kterému se dává přednost, může být vnitřní povrch vakuové odplyňovací nádoby 14, trubky 16 a 18, zahříván podle určité křivky ohřevu tak, že roztavenému sklu G spolehlivě zabrání v tuhnutí ve vakuovém odplyňovacím zařízení 10., a rovněž rozpadu a poškození žáruvzdorného materiálu vlivem rychlého ohřevu. Po dokončení operace zvyšování teploty, která je počátečním procesem ovládání vakuového odplyňovacího zařízení pro roztavené sklo G, je další činnost zmíněného zařízení realizována následujícími procedurami.
Zaprvé, činnost hořáků 38, 40 se zastaví a hořáky 38, 40 se odstraní z místa u spodního konce trubek 16, 18.
Současně, nebo jen málo později, se přeruší ovládání odvod spáleného plynu ovladačem odtahu v odtahové trubce 42, odtahová trubka 42 se odstraní z trubky 34 a na trubku 34 se nasadí víčko
36. které trubku uzavře.
···* ···· * · · · • · ····· ······ · · · ·«·
Následuje ponoření trubek 16, 18 do roztaveného skla G v šachtách 22, 24 tím, že se poloha vakuového odplyňovacího zařízení 10 sníží, nebo tím, že se zvedne hladina roztaveného skla G v šachtách 22 a 24.
Vakuové čerpadlo (není zobrazeno) zahájí dekompresi vakuové skříně 12 (vakuové odplyňovací nádoby 14).
V tomto okamžiku se požaduje, aby šachta 22 a 24 byla naplněna roztaveným sklem G ohřátým na jistou teplotu. Pro tento účel se dává přednost tomu, aby šachty 22 a 24 navzájem komunikovaly, aby roztavené sklo G současně teklo z taviči nádoby 20 do obou šacht 22., 24.
Pokud je z vnitřního prostoru vakuové skříně 12 a vakuové odplyňovací nádoby vakuovým čerpadlem odčerpán vzduch na jistou hodnotu vakua, je roztavené sklo G taženo směrem nahoru do vakuové odplyňovací nádoby 14, kde zaujímá určitou výšku hladiny, přičemž bubliny obsažené v roztaveném skle G stoupají k povrchu hladiny roztaveného skla. Úprava vakuovým odplyňováním začíná rozbitím bublin a uvedením činnost vakuového odplyňovacího zařízení do klidového stavu. Odplyněné roztavené sklo G je plynule odvedeno do šachty 24.
Ačkoliv jsou všechny části vakuového odplyňovacího zařízení 10 z obr.l a 2, které přichází do styku s roztaveným sklem G, to znamená trubka 16, 18 a vakuová odplyňovací nádoba, vyrobeny z elektricky odlévaných cihel, není tento vynález omezen pouze na tento případ. Některé části, které jsou v přímém dotyku z roztaveným železem G, mohou být vyrobeny ze vzácných kovů, tak je tomu u vakuového odplyňovacího zařízení 82 znázorněného na obr.4.
Vakuové odplyňovací zařízení z obr.4 se od vakuového odplyňovacího zařízení 10 z obr.l a 2 liší v tom, že vyčnívající trubky 26 a 28 se nachází na spodních koncích trubek 16 a 18, přičemž trubky 26 a 28 jsou vyrobeny ze slitiny vzácného kovu, například ze slitiny platiny, a to proto, že pouze tyto vyčnívající trubky 26, 28 jsou ponořeny do roztaveného skla G o vysoké teplotě.
« ·
Přestože bylo vakuové odplyňovací zařízení pro roztavené sklo, podle tohoto vynálezu, popsáno velmi podrobně, neomezuje se tento vynález pouze na dříve popsaná provedení. Je zřejmé, že je možné v rozsahu tohoto vynálezu realizovat i jiná uspořádání než ta, která byla uvedena.
Vakuové odplyňovací zařízení pro roztavené sklo, které umí odstranit z roztaveného plynule dodávaného skla bubliny, může zajistit dostatečnou trvanlivost roztaveného skla při vysoké teplotě, může významně snížit náklady, může poskytovat velkou kapacitu a zvednout teplotu vakuového odplyňovacího procesu, přičemž zařízení ke zvýšení teploty, podle tohoto vynálezu, se může použít k ohřevu vnitřního povrchu vakuové odplyňovací nádoby, obou zmíněných trubek, a to podle dané křivky ohřevu, což spolehlivě chrání roztavené sklo od možného tvrdnutí ve vakuovém odplyňovacím zařízení a žáruvzdorný materiál od poškození rychlým ohřevem.
• · * · • · · « · · · · · · ·

Claims (6)

  1. • · ····· ····«· ··· • · · « « · ·
    PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Vakuové odplyňovací zařízení pro roztavené sklo zahrnuje:
    vakuovou skříň, která je zbavena tlaku vzduchu, vakuovou odplyňovací nádobu umístěnou ve vakuové skříni, kde slouží k vakuovému odplyňování roztaveného skla, trubku orientovanou směrem nahoru, která je spojena s vakuovou odplyňovací nádobou, a která slouží k vedení roztaveného skla do vakuové odplyňovací nádoby, a to před jeho odplyněnim, trubku orientovanou směrem dolů, která je spojena s vakuovou odplyňovací nádobou, a která vede odplyněné roztavené sklo z vakuové odplyňovací nádoby, kde vakuová odplyňovací nádoba, trubka orientována směrem nahoru a trubka orientována směrem dolů máji cestu, kterou prochází roztavené sklo, vyrobenou ze žáruvzdorného materiálu, kde je před zahájením činnosti vakuového odplyňovacího zařízení k dispozici zařízení ke zvýšení teploty, kdy zmíněné zařízení ke zvýšení teploty zahrnuje hořáky sloužící ke zvýšení teploty, a které jsou umístěny u spodních konců zmíněných dolů a nahoru orientovaných trubek, a dále zahrnuje odtahovou (výfukovou) trubku spojenou s horním koncem vakuové odplyňovací nádoby, kde před zahájením činnosti vakuového odplyňovacího zařízení se ke spálení paliva použijí hořáky sloužící ke zvýšení teploty, a kde je spálený plyn z těchto hořáků odveden odtahovou trubkou, přičemž se zvyšují teploty vakuové odplyňovací nádoby a obou zmíněných trubek orientovaných směrem nahoru a dolů.
  2. 2. Vakuové odplyňovací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že hořáky, sloužící ke zvýšení teploty, mohou měnit koncentraci kyslíku v plynu, který se používá jako palivo.
  3. 3. Vakuové odplyňovací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že odtahová trubka zahrnuje ovládací hořák tahu, který slouží ke ovládání průtoku spáleného plynu, a dále zahrnuje tlumič, který ovládá množství vypuzovaného spáleného plynu.
  4. 4. Způsob zvyšování teploty vakuové odplyňovací nádoby, trubek orientovaných nahoru a dolů, ve vakuovém odplyňovacím zařízení pro roztavené sklo, a to před zahájením činnosti vakuového odplyňovacího zařízení, kdy zařízení zahrnuje vakuovou skříň, ze které je odčerpán vzduch a tím vzniká podtlak, dále zahrnuje vakuovou odplyňovací nádobu, která vakuově odplyňuje roztavené sklo, trubku orientovanou směrem nahoru spojenou s vakuovou odplyňovací nádobou, která vytahuje roztavené sklo směrem nahoru, a to před operací odplyňování, a dále odvádí roztavené sklo do vakuové odplyňovací nádoby, dále zahrnuje trubku orientovanou směrem dolů, která je spojená s vakuovou odplyňovací nádobou a vytahuje odplyněné roztavené sklo z nádoby, přičemž vakuová odplyňovací nádoba a obě zmíněné trubky zahrnují cestu pro tekoucí roztavené sklo, která je zhotovena ze žáruvzdorného materiálu, kdy zmíněný způsob zahrnuje:
    poskytnutí hořáků sloužících ke zvýšení teploty spalováním paliva, a které jsou umístěny u spodních konců zmíněných trubek, • · • ·
    - 20 vypuzování spáleného plynu odtahovou trubkou, spojenou s horním koncem vakuové odplyňovací nádoby.
  5. 5. Způsob podle nároku 4,vyznačující se tím, že dále zahrnuje změnu koncentrace kyslíku u plynu obsahujícího kyslík, kdy se tento plyn používá ke spalování.
  6. 6. Způsob podle nároku 4,vyznačující se tím, že dále zahrnuje ovládání průtoku spáleného plynu vypuzovaného odtahovou trubkou, a rovněž zahrnuje ovládání množství vypuzovaného spáleného plynu.
    1 999$ Ϊ329Β 14^165) T. S. INTERNATIONAL CORPORATION
    No. 7961 P. 34/38 obr. 1 • · · ·
    I · » · · · · · » · · « t · · <
    ·· ·· • ·
    1999? 1829B 14BU65) T. S. INTERNATIONAL CORPORATION
CZ0047899A 1998-02-27 1999-02-12 Vakuové odplynovací zarízení pro taveninu skla a zpusob zvyšování teploty odplynovací nádoby CZ299360B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
JP04779498A JP3785788B2 (ja) 1998-02-27 1998-02-27 溶融ガラスの減圧脱泡装置

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ47899A3 true CZ47899A3 (cs) 1999-11-17
CZ299360B6 CZ299360B6 (cs) 2008-07-02

Family

ID=12785288

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ0047899A CZ299360B6 (cs) 1998-02-27 1999-02-12 Vakuové odplynovací zarízení pro taveninu skla a zpusob zvyšování teploty odplynovací nádoby

Country Status (7)

Country Link
US (1) US6202445B1 (cs)
EP (1) EP0939058B2 (cs)
JP (1) JP3785788B2 (cs)
KR (1) KR100583221B1 (cs)
CZ (1) CZ299360B6 (cs)
DE (2) DE29924987U1 (cs)
ID (1) ID21937A (cs)

Families Citing this family (16)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
KR100583752B1 (ko) * 1998-01-09 2006-05-25 쌩-고벵 글래스 프랑스 유리화 가능한 재료의 용융 및 정제를 위한 방법 및 장치
JP3823544B2 (ja) * 1998-06-24 2006-09-20 旭硝子株式会社 溶融ガラスの減圧脱泡装置およびその製作方法
JP2002293547A (ja) * 2001-03-28 2002-10-09 Asahi Glass Co Ltd 陰極線管用ガラスの製造方法
EP1293487A1 (en) * 2001-09-14 2003-03-19 Asahi Glass Co., Ltd. Vacuum degassing apparatus for molten glass
DE10200232C1 (de) * 2002-01-05 2003-01-23 Schott Glas Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze in einer Unterdruck-Läuterkammer
DE10200234C1 (de) * 2002-01-05 2003-04-17 Schott Glas Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze mit einer Unterdruck-Läuterkammer
DE10200233C1 (de) * 2002-01-05 2003-04-17 Schott Glas Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze mit einer Unterdruck-Läuterkammer
DE10253222B4 (de) * 2002-02-26 2008-01-17 Ept Eglass Platinum Technology Gmbh Verfahren und Vorrichtung zum Läutern von schmelzflüssigem Glas
DE10211183B4 (de) * 2002-03-14 2005-04-28 Schott Ag Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze mit einer Unterdruck-Läuterkammer
US8402787B2 (en) * 2009-10-21 2013-03-26 Ocv Intellectual Capital, Llc Molten glass delivery and refining system
EP2589575B1 (en) * 2010-06-30 2014-12-17 Asahi Glass Company, Limited Vacuum degassing apparatus and vacuum degassing method for molten glass, and apparatus and process for producing glass products
JP2013095639A (ja) * 2011-11-01 2013-05-20 Asahi Glass Co Ltd ガラス溶融炉の予備加熱方法とガラス溶融装置およびガラス物品の製造方法
JP6043550B2 (ja) * 2012-09-04 2016-12-14 AvanStrate株式会社 ガラス基板の製造方法、および、ガラス基板の製造装置
JP6597613B2 (ja) * 2014-07-24 2019-10-30 Agc株式会社 ガラス溶融物製造装置、ガラス溶融物製造方法、ガラス物品製造装置およびガラス物品製造方法
US11001519B2 (en) * 2018-03-15 2021-05-11 Owens-Brockway Glass Container Inc. Vacuum refining of molten glass
WO2020004138A1 (ja) * 2018-06-27 2020-01-02 日本電気硝子株式会社 ガラス物品の製造方法

Family Cites Families (19)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US1598308A (en) * 1922-11-01 1926-08-31 Cole French Com Pany Method of and apparatus for fining glass
FR1485634A (fr) 1966-04-19 1967-06-23 Boussois Souchon Neuvesel Sa Procédé et dispositif pour la fusion du verre et l'élaboration de produits vitreux
US3434704A (en) 1967-12-11 1969-03-25 Hotwork Ltd Heating up furnaces
GB1476243A (en) 1974-05-14 1977-06-10 Hotwork Int Ltd Method of heating up glass melting furnaces or the like
DE3273594D1 (en) 1982-11-11 1986-11-06 Matsushita Electric Ind Co Ltd High-temperature furnace having selectively permeable membranes for oxygen enrichment
JP2817168B2 (ja) 1989-02-21 1998-10-27 旭硝子株式会社 ガラスの清澄装置
JP2817214B2 (ja) 1989-06-28 1998-10-30 旭硝子株式会社 減圧脱泡装置
JP2841512B2 (ja) 1989-08-07 1998-12-24 旭硝子株式会社 減圧脱泡装置の監視方法及びその装置
JP3032243B2 (ja) 1990-05-29 2000-04-10 旭硝子株式会社 着色ガラスの製造方法
JP3150726B2 (ja) 1991-09-04 2001-03-26 旭硝子株式会社 ガラス製品の製造法
JP2664039B2 (ja) 1992-01-20 1997-10-15 旭硝子株式会社 減圧脱泡方法及びその装置
JPH05208845A (ja) 1992-01-30 1993-08-20 Asahi Glass Co Ltd 着色ガラスの製造方法及びその装置
JP3252975B2 (ja) 1992-01-30 2002-02-04 旭硝子株式会社 ガラスの製造方法及びその装置
JPH05229831A (ja) 1992-02-20 1993-09-07 Asahi Glass Co Ltd 溶融物の均質化方法及び装置
US5413476A (en) 1993-04-13 1995-05-09 Gas Research Institute Reduction of nitrogen oxides in oxygen-enriched combustion processes
JPH06305735A (ja) 1993-04-21 1994-11-01 Asahi Glass Co Ltd 溶融ガラスの流量制御装置
JP3767637B2 (ja) 1995-08-21 2006-04-19 旭硝子株式会社 高温溶融物用導管の支持構造体
KR100444628B1 (ko) 1995-11-21 2004-11-03 아사히 가라스 가부시키가이샤 용융유리의정제방법및장치
US6119484A (en) 1997-10-06 2000-09-19 Asahi Glass Company Ltd. Vacuum degassing apparatus for molten glass

Also Published As

Publication number Publication date
JP3785788B2 (ja) 2006-06-14
CZ299360B6 (cs) 2008-07-02
DE69903365T3 (de) 2008-12-04
KR19990072982A (ko) 1999-09-27
ID21937A (id) 1999-08-12
DE69903365D1 (de) 2002-11-14
EP0939058B1 (en) 2002-10-09
EP0939058A1 (en) 1999-09-01
DE29924987U1 (de) 2007-10-04
JPH11240727A (ja) 1999-09-07
US6202445B1 (en) 2001-03-20
KR100583221B1 (ko) 2006-05-24
EP0939058B2 (en) 2008-08-06
DE69903365T2 (de) 2003-06-26

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ47899A3 (cs) Zařízení pro vakuové odplyňování roztaveného skla a způsob zvýšení teploty u tohoto zařízení
KR101092125B1 (ko) 야금 용기 바닥 노즐과 통류의 조절 방법
WO2020235579A1 (ja) 溶解炉
CN105331780A (zh) 低温保护气氛脱脂退火炉
US11760678B2 (en) Apparatus and method for controlling an oxygen containing atmosphere in a glass manufacturing process
KR20130030350A (ko) 플럭스 공급장치 및 공급방법
JPH11139834A (ja) 溶融ガラスの減圧脱泡装置
CN108444221B (zh) 一种陶瓷坯干燥装置
WO2018111210A1 (en) A holding furnace for low pressure casting benches
CN220103725U (zh) 一种防氧化的中频感应炉
JPH0128934Y2 (cs)
CN207079269U (zh) 一种沉没辊预热保温装置
CN205825691U (zh) 真空燃烧炉
JP2007051809A (ja) 還元焼成装置及び還元焼成方法
KR101831061B1 (ko) 알루미늄 용탕 보온로
JPH0694371A (ja) バッチ式焼成炉
KR940007493B1 (ko) 가스를 이용한 전로내화물 승온방법
TW327689B (en) A microwave melting apparatus for the vitrification and/or densification of materials
JPH04127952A (ja) 加圧式注湯炉及びその出湯溶湯の雰囲気制御方法
JPS6333168A (ja) 溶解炉用加圧配湯制御方法
JPH05318056A (ja) 浸漬ノズルの予熱装置
CN114324735A (zh) 一种测量变压力和宽温度范围工况燃料熄火特性的系统
JPH0311673Y2 (cs)
JPS62248545A (ja) 浸漬ノズルの加熱装置
HRP20030020A2 (en) Suction feeder

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MK4A Patent expired

Effective date: 20190212