CZ303102B6 - Zpusob hydroformylace - Google Patents

Zpusob hydroformylace Download PDF

Info

Publication number
CZ303102B6
CZ303102B6 CZ20030619A CZ2003619A CZ303102B6 CZ 303102 B6 CZ303102 B6 CZ 303102B6 CZ 20030619 A CZ20030619 A CZ 20030619A CZ 2003619 A CZ2003619 A CZ 2003619A CZ 303102 B6 CZ303102 B6 CZ 303102B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
rhodium
ion exchange
exchange resin
product stream
reaction product
Prior art date
Application number
CZ20030619A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2003619A3 (cs
Inventor
Chalmers Ramsay Brown@Alistair
Pearce@Ronald
Reynolds@Geoffrey
Robert Burnham@David
John Pickard@Derek
Original Assignee
Johnson Matthey Plc
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Johnson Matthey Plc filed Critical Johnson Matthey Plc
Publication of CZ2003619A3 publication Critical patent/CZ2003619A3/cs
Publication of CZ303102B6 publication Critical patent/CZ303102B6/cs

Links

Classifications

    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J31/00Catalysts comprising hydrides, coordination complexes or organic compounds
    • B01J31/16Catalysts comprising hydrides, coordination complexes or organic compounds containing coordination complexes
    • B01J31/20Carbonyls
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C45/00Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds
    • C07C45/78Separation; Purification; Stabilisation; Use of additives
    • C07C45/79Separation; Purification; Stabilisation; Use of additives by solid-liquid treatment; by chemisorption
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J31/00Catalysts comprising hydrides, coordination complexes or organic compounds
    • B01J31/40Regeneration or reactivation
    • B01J31/4015Regeneration or reactivation of catalysts containing metals
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J31/00Catalysts comprising hydrides, coordination complexes or organic compounds
    • B01J31/40Regeneration or reactivation
    • B01J31/4015Regeneration or reactivation of catalysts containing metals
    • B01J31/4023Regeneration or reactivation of catalysts containing metals containing iron group metals, noble metals or copper
    • B01J31/403Regeneration or reactivation of catalysts containing metals containing iron group metals, noble metals or copper containing iron group metals or copper
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J31/00Catalysts comprising hydrides, coordination complexes or organic compounds
    • B01J31/40Regeneration or reactivation
    • B01J31/4015Regeneration or reactivation of catalysts containing metals
    • B01J31/4023Regeneration or reactivation of catalysts containing metals containing iron group metals, noble metals or copper
    • B01J31/4038Regeneration or reactivation of catalysts containing metals containing iron group metals, noble metals or copper containing noble metals
    • B01J31/4046Regeneration or reactivation of catalysts containing metals containing iron group metals, noble metals or copper containing noble metals containing rhodium
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J38/00Regeneration or reactivation of catalysts, in general
    • B01J38/74Regeneration or reactivation of catalysts, in general utilising ion-exchange
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J41/00Anion exchange; Use of material as anion exchangers; Treatment of material for improving the anion exchange properties
    • B01J41/04Processes using organic exchangers
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C01INORGANIC CHEMISTRY
    • C01GCOMPOUNDS CONTAINING METALS NOT COVERED BY SUBCLASSES C01D OR C01F
    • C01G55/00Compounds of ruthenium, rhodium, palladium, osmium, iridium, or platinum
    • C01G55/001Preparation involving a liquid-liquid extraction, an adsorption or an ion-exchange
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C45/00Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds
    • C07C45/49Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds by reaction with carbon monoxide
    • C07C45/50Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds by reaction with carbon monoxide by oxo-reactions
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C22METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22BPRODUCTION AND REFINING OF METALS; PRETREATMENT OF RAW MATERIALS
    • C22B11/00Obtaining noble metals
    • C22B11/02Obtaining noble metals by dry processes
    • C22B11/021Recovery of noble metals from waste materials
    • C22B11/026Recovery of noble metals from waste materials from spent catalysts
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C22METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22BPRODUCTION AND REFINING OF METALS; PRETREATMENT OF RAW MATERIALS
    • C22B11/00Obtaining noble metals
    • C22B11/04Obtaining noble metals by wet processes
    • C22B11/042Recovery of noble metals from waste materials
    • C22B11/048Recovery of noble metals from waste materials from spent catalysts
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C22METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22BPRODUCTION AND REFINING OF METALS; PRETREATMENT OF RAW MATERIALS
    • C22B3/00Extraction of metal compounds from ores or concentrates by wet processes
    • C22B3/20Treatment or purification of solutions, e.g. obtained by leaching
    • C22B3/42Treatment or purification of solutions, e.g. obtained by leaching by ion-exchange extraction
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J2231/00Catalytic reactions performed with catalysts classified in B01J31/00
    • B01J2231/30Addition reactions at carbon centres, i.e. to either C-C or C-X multiple bonds
    • B01J2231/32Addition reactions to C=C or C-C triple bonds
    • B01J2231/321Hydroformylation, metalformylation, carbonylation or hydroaminomethylation
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J2531/00Additional information regarding catalytic systems classified in B01J31/00
    • B01J2531/80Complexes comprising metals of Group VIII as the central metal
    • B01J2531/82Metals of the platinum group
    • B01J2531/822Rhodium
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J2531/00Additional information regarding catalytic systems classified in B01J31/00
    • B01J2531/80Complexes comprising metals of Group VIII as the central metal
    • B01J2531/84Metals of the iron group
    • B01J2531/845Cobalt
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J27/00Catalysts comprising the elements or compounds of halogens, sulfur, selenium, tellurium, phosphorus or nitrogen; Catalysts comprising carbon compounds
    • B01J27/06Halogens; Compounds thereof
    • B01J27/08Halides
    • B01J27/10Chlorides
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J31/00Catalysts comprising hydrides, coordination complexes or organic compounds
    • B01J31/02Catalysts comprising hydrides, coordination complexes or organic compounds containing organic compounds or metal hydrides
    • B01J31/06Catalysts comprising hydrides, coordination complexes or organic compounds containing organic compounds or metal hydrides containing polymers
    • B01J31/08Ion-exchange resins
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P10/00Technologies related to metal processing
    • Y02P10/20Recycling
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P20/00Technologies relating to chemical industry
    • Y02P20/50Improvements relating to the production of bulk chemicals
    • Y02P20/584Recycling of catalysts

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Metallurgy (AREA)
  • Manufacturing & Machinery (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Inorganic Chemistry (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Geology (AREA)
  • Geochemistry & Mineralogy (AREA)
  • Environmental & Geological Engineering (AREA)
  • General Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Catalysts (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Manufacture And Refinement Of Metals (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)
  • Processing Of Solid Wastes (AREA)

Abstract

Zpusob hydroformylace, pri kterém se (a) uvede v reakci olefin s oxidem uhelnatým a vodíkem pri teplote vyšší, než je teplota místnosti, pod tlakem a v prítomnosti homogenního katalyzátoru obsahujícího rhodium nebo kobalt nebo smes rhodia a kobaltu za vzniku reakcního produktového proudu obsahujícího uvedený rhodiový a/nebo kobaltový katalyzátor a (b) alespon cást reakcního produktového proudu se uvede do styku s iontomenicovou pryskyricí, jehož podstata spocívá v tom, že se alespon cást reakcního produktového proudu uvede do styku s bazickou iontomenicovou pryskyricí pri tlaku nejvýše rovném 0,5 MPa a teplote nejvýše rovné 120 .degree.C tak, že se alespon cást rhodia a/nebo kobaltu obsaženého v reakcním produktovém proudu váže k iontomenicové pryskyrici.

Description

Způsob hydroformylace
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu hydroformylace, při kterém se uvede v reakci olefin s oxidem uhelnatým a vodíkem pri teplotě vyšší, než je teplota místnosti, pod tlakem a v přítomnosti homogenního katalyzátoru obsahujícího rhodium nebo kobalt nebo směs rhodia a kobaltu za vzniku reakčního produktového proudu obsahujícího uvedený rhodiový a/nebo kobaltový katalyzátor a alespoň io část reakčního produktového proudu se uvede do styku s iontoměničovou pryskyřicí.
Dosavadní stav techniky
Alkoholy a zejména alkoholy s relativně dlouhým uhlíkovým řetězcem se průmyslově vyrábí katalyzovanou hydroformylací olefinů s oxidem uhelnatým a vodíkem pri zvýšené teplotě a zvýšeném tlaku. Tato reakce se normálně provádí ve dvou stupních, přičemž první stupeň hydroformylace olefinu poskytuje C(n+1 )aldehyd a druhý stupeň hydrogenace tohoto aldehydu poskytuje alkohol; oba tyto reakční stupně lze definovat následujícími reakcemi:
i) rch=ch2 + co + h2 -> RCH2CH2CHO ii) RCH2CH2CHO + H2 -> RCH2CH2CH2OH
Typicky jsou katalyzátory přechodové kovy, zejména kobalt a rhodium. Tento katalyzátor může být dodán do reakce ve formě prosté soli kovu, například ve formě karboxylátové soli, rozpuštěné v určitém podílu vsázkového olefinu. V případě rhodia není složení účinné katalytické složky známo, i když se předpokládá, že jde pravděpodobně o karbonylový komplex tohoto kovu. Každý z uvedených dvou kovů má oproti druhému specifické výhody a jejich volba bude v každém konkrétním případě záviset na kombinaci požadovaných katalytických vlastností, mezi které například patří účinnost katalyzátoru, náklady spojené s poskytnutím kovu v systému a selektivita kpožadovaným produktům. Výhoda rhodia spočívá vtom, že je účinnějším katalyzátorem než kobalt a také selektivnějším katalyzátorem, takže poskytuje čistší produkt. Rhodium je mnohem méně účinným hydrogenačním katalyzátorem pro aldehydový meziprodukt, takže aldehyd může být získán po proběhnutí úvodní reakce v relativně čisté formě. Alkohol může být vytvořen hydrogenací aldehydu v průběhu druhé reakce. V případě, že se jako katalyzátor použije kobalt, část aldehydu se typicky hydrogenuje na alkohol. Nicméně tato hydrogenace není úplná a je potřeba provést ještě separátní hydrogenační stupeň. Nevýhodou použiti rhodiového katalyzátoru je to, že je mnohem dražší než kobalt, v důsledku Čehož je pro ekonomiku procesu důležité znovuzískat tento kov z rezultujícího produktu. To platí i v případě, kdy vzhledem k vysoké účinnosti rhodiového katalyzátoru je rhodiový katalyzátor obsažen v produktu typicky v množství pouze několika hmotnostních ppm. Použití rhodia jako katalyzátoru v daném případě bránila skutečnost, že nejsou k dispozici praktické prostředky pro znovuzískání v podstatě veškerého cenného rhodiového obsahu z tak zředěného produktového proudu.
Patentový dokument GB—A-l 321 275 popisuje způsob znovuzískání rhodia z takového zředěného reakčního proudu, při kterém se rhodium oddělí absorpcí specifického metalokarbonylhydridu na bazické iontoměničové pryskyřici. Tento separační způsob vyžaduje, aby byl udržován tlak mnohem vyšší než atmosférický k zajištění toho, že je přítomen rhodiumkarbonylhydridový komplex. Potřeba pracovat pri tak vysokém tlaku, vyžadujícím složité a nákladné reakční nádoby, ventily a potrubí pri práci ve velkém průmyslovém měřítku, pravděpodobně omezila využití tohoto způsobu.
Vysoká cena rhodia znamená, že ekonomika procesu vyžaduje znovuzískání rhodia z vyčerpané pryskyřice. Je zde tedy požadavek mít k dispozici ekonomický způsob znovuzískání kovu, jakým
- 1 CZ 303102 B6 je rhodium, z iontoměničové pryskyřice, na které byla sloučenina tohoto kovu absorbována. To však není tak jednoduché jako v případě většiny iontoměničových regeneračních procesů. Přihlašovatel zjistil, že je velmi obtížně odstranit hodnotné rhodium z vyčerpané pryskyřice pouhou iontovou výměnou. Aniž je zde snaha vázat na některou konkrétní teorii, přihlašovatel předpokládá, že rhodiová složka původně extrahována na pryskyřici, je nerozpustná nebo byla převedena na nerozpustnou složku po extrakci. Ať již ktomu došlo z jakéhokoliv důvodu, praktickým důsledkem toho je, že zde bude zapotřebí pro znovuzískání kovu z iontoměničové pryskyřice jiné techniky, než jaká se k obdobnému účelu normálně používá.
Patentový dokument GB-A-1 355 209 popisuje způsob izolace rhodia z iontoměničové pryskyřice zpracováním pryskyřice obsahující rhodium nižším alkoholem, vodou, ve vodě rozpustným alifatickým aminem a kyslíkem.
Patentový dokument GB-A-1 576 514 popisuje způsob, při kterém se destilační zbytek z produktového proudu z rhodium-katalyzovaného hydroformylačního procesu zpracuje kyslík-obsahujίο í minerální kyselinou a peroxidem a řezuItující rhodiová sůl se potom zpracuje iontoměníčem. lontoměničová pryskyřice se dále zpracuje kyselinou chlorovodíkovou za účelem desorpce rhodiových iontů, které se potom uvedou v reakci například s oxidem uhelnatým v přítomnosti alkylfosfinu a ve vodě rozpustného organického rozpouštědla s cílem reformovat rhodiový katalyzátor pro hydro formy lační reakci.
Patentový dokument DE 2 045 415 popisuje způsob znovuzískání kobaltu, který je ve formě karbonylu kobaltu na bazické iontoměničové pryskyřici, zpracováním karbonylátu kobaltu nacházejícího se na iontoměničové pryskyřici směsí nižšího alkanolu a vodného roztoku alkálie. Patentový dokument US-A-4 388 279 popisuje odstranění stopových množství katalyzátorů, kterájsou přítomná v produktech pocházejících z organických reakcí, jako například rhodia, které je přítomno v alkoholových produktech pocházejících z hydroformylační reakce, zpracováním výše uvedených produktů pevným adsorbentem, jakým je například sloučenina kovu IA. nebo IIA. skupiny Periodického systému prvků, molekulární síto nebo iontoměníčová pryskyřice, při teplotě v teplotním rozmezí od asi teploty místnosti do asi 100 °C a tlaku v rozmezí od asi atmosférického tlaku do asi 10 MPa. Reakční směs obsahující alkoholové produkty musí být nejdříve uvedena do styku se stripovacím činidlem, jakým je například vodný hydroxid amonný, bezvodý amoniak nebo aminová sloučenina. Po ukončení této extrakční nebo zpracovatelské periody se stripovací činidlo obsahující v podstatě veškerý rhodiový komplexní katalyzátor oddělí od organické fáze, která obsahuje alkoholový produkt a pouze stripovaný alkoholový proud obsahující stopy zbylého rhodia se uvede do styku s pevným adsorbentem. Není zde navržena žádná metoda znovuzískání kovového rhodia z iontoměničové pryskyřice.
Patentový dokument US-A 5 208 194 popisuje způsob znovuzískání ligandovaného rhodiumhydrokarbylového komplexu z organického roztoku stykem s kyselou iontoměničovou pryskyřicí, která má aktivní skupiny sulfonové kyseliny.
Cílem vynálezu je poskytnout alternativní způsob znovuzískání hodnotného kovu, zejména hodnotného rhodia z rhodiem-kata lyžovaných hydroformylačních reakcí.
Dalším cílem je alternativní způsob znovuzískání hodnotných kovů z iontoměničové pryskyřice, na kterou jsou tyto hodnotné kovy vázány.
Podstata vynálezu
Předmětem vynálezu je způsob hydroformylace, při kterém se (a) uvede v reakci olefln s oxidem uhelnatým a vodíkem při teplotě vyšší, než je teplota místnosti, pod tlakem a v přítomnosti homogenního katalyzátoru obsahujícího rhodium nebo kobalt nebo směs rhodia a kobaltu za vzniku reakčního produktového proudu obsahujícího uvedený rhodiový a/nebo kobaltový kataly- 2 CZ 303102 B6 zátor a (b) alespoň část reakčního produktového proudu se uvede do styku s iontoměničovou pryskyřicí, jehož podstata spočívá v tom, že se alespoň část reakčního produktového proudu uvede do styku s bazickou iontoměničovou pryskyřicí při tlaku nejvýše rovném 0,5 MPa a teplotě nejvýše rovné 120 °C tak, že se alespoň část rhodia a/nebo kobaltu obsaženého v reakčním pro5 duktovém proudu váže k iontoměničové pryskyřici.
Výhodně se dáte (c) uvedená bazická iontoměničová pryskyřice obsahující vázanou rhodiovou a/nebo kobaltovou složku spálí za vzniku popela obsahujícího rhodium a/nebo kobalt v kovové formě a/nebo ve formě oxidů, (d) načež se uvedený kov nebo kovy a/nebo oxid nebo oxidy ío oddělí od zbytku popela a (e) oddělený kov nebo kovy a/nebo oxid nebo oxidy se případně převedou do formy použitelné jako homogenní katalyzátor pro stupeň (a).
Výhodně uvedený způsob dále zahrnuje vedení reakčního produktového proudu do hydrogenačního reakčního stupně a/nebo do separačního stupně po uvedení do styku s bazickou iontoměni15 čovou pryskyřicí.
Výhodně se reakční produktový proud uvede do styku s bazickou iontoměničovou pryskyřicí pří tlaku nižším než 0,5 MPa.
Výhodněji se reakční produktový proud uvede do styku s bazickou iontoměničovou pryskyřicí při tlaku nižším než 0,4 MPa.
Ještě výhodněji se reakční produktový proud uvede do styku s bazickou iontoměničovou pryskyřicí pří tlaku nejvýše rovném 0,2 MPa.
Výhodně se reakční produktový proud před uvedením do styku s bazickou iontoměničovou pryskyřicí odplyní.
Výhodně jsou alespoň dvě iontoměničové kolony spojeny tak, že reakční produktový proud může 30 být veden do jedné nebo více iontoměničových kolon a alespoň jedna iontoměničová kolona může být oddělena od toku reakčního produktového proudu.
Výhodně jsou alespoň dvě iontoměničové kolony spojeny dohromady tak, že jsou provozované v sérii.
Výhodně se bazická iontoměničová pryskyřice před spálením vysuší při teplotě mezi 100 a 500 °C.
Uvedený reakční produktový proud se případně vede skrze hydrogenační reakční stupeň nebo/a to se rozdělí na separátní produktové proudy obvykle po styku s iontoměničovou pryskyřicí. To se provádí proto, že by při libovolném dalším zpracování kapalného produktového proudu, které vyžaduje odpaření, například za účelem provedení hydrogenace v plynné fázi nebo separace, mohlo dojít k ulpění určitého podílu kovu na procesním zařízení a tedy ke snížení množství kovu, které by bylo možné znovuzískat z produktového proudu. Vynález může být samozřejmě použit pro zpracování produktového proudu, který podstoupil další procesní stupně mezi výše uvedenými stupni a) a b), v důsledku čehož takové způsoby nevybočují z rámce vynálezu.
Iontoměničová pryskyřice, na kterou se váže rhodiová nebo kobaltová složka, může být odvozena z libovolného způsobu dosavadního stavu techniky, při kterém se proud obsahující rhodium nebo kobalt, zpracuje iontoměničovou pryskyřicí. Způsoby dosavadního stavu techniky vyžadují, aby produktový proud z hydro formy lační reakce byl předběžně zpracován před jeho stykem s iontoměničovou piyskyřicí nebo aby zpracování takového proudu iontoměničovou pryskyřicí bylo provedeno při výrazně zvýšených tlacích nezbytných k tomu, aby kovová složka byla přítomna ve formě metalokarbonylhydridu. Přihlašovatel zjistil, že na rozdíl od tvrzení patentového doku55 mentu GB 1 321 275 může být rhodium extrahováno z hydroformy lačn ích reakčních produkto-3 CZ 303102 B6 vých proudů za podmínek, při kterých není komplex požadovaný patentovým dokumentem GB 1 321 275 přítomen. Vhodnými podmínkami jsou tlak blízký atmosférickému tlaku a teplota blízká teplotě místnosti nebo mírně vyšší než teplota místnosti, přičemž extrakce rhodia je téměř kvantitativní. V rámci vynálezu se podařilo snížit koncentraci rhodia v reakčním produktovém proudu z asi 5 ppm na asi OJ ppm za použití čerstvé iontoměničové pryskyřice. To znamená 98% znovuzískání kovu, přičemž je pravděpodobné, že míra znovuzískání kovu se bude snižovat tou měrou, jak se bude zmenšovat zbývající kapacita iontoměničové pryskyřice.
Uvedenou iontoměničovou pryskyřicí je silně nebo slabě bazická iontoměničová pryskyřice, io Bylo zjištěno, že kyselé iontoměničové pryskyřice nejsou vhodné vzhledem k tomu, že míra znovuzískání kovu je při použití kyselé iontoměničové pryskyřice nízká. Typicky tyto iontoměničové pryskyřice obsahují amino-skupiny jako účinná absorpční místa, obvykle terciární aminové nebo kvartérní amoniové soli. V posledně uvedeném případě může být výhodné vyhnout se použití pryskyřice obsahující například chloridové ionty, které by mohly vstoupit do vzájemné interakce s provozními materiály. V tomto případě může být anion zaměněn například za hydroxylový ion. Příklady obzvláště použitelných pryskyřic zahrnují Amberlyst A21, A26 a A27 od společnosti Rohm a Haas.
O teplotních a tlakových podmínkách bylo uvedeno výše, že se blíží podmínkám okolí. Tlak je nižší než 0,5 MPa, avšak bude obvykle nižší než 0,4 MPa, typičtěji nižší než 0,2 MPa. Tlak může být snížen například na hodnotu nižší než 0,1 MPa ještě před jeho zvýšením na pracovní tlak za účelem usnadnění odplynění kapalného produktového proudu před jeho stykem s iontoměničovou pryskyřicí. Zvýšený tlak napomáhá zabránit libovolnému z rozpuštěných plynů opustit roztok a způsobit tvorbu kanálků v iontoměničové pryskyřici a takto usnadňuje proudění reakčního produktového proudu skrze lože iontoměničové pryskyřice. Typicky činí tlakový spád podél sloupce iontoměničové pryskyřice použitý v rámci vynálezu 0,02 až 0,05 MPa. Tlakový spád podél sloupce čerstvé iontoměničové pryskyřice je obvykle nižší než podél iontoměničové pryskyřice, která je téměř vyčerpána a to pravděpodobně v důsledku usazení nebo zachycení jemného pevného podílu ve sloupci iontoměničové pryskyřice.
Iontoměničová pryskyřice absorbuje rhodium rychleji při vyšších teplotách a tak se absorpční proces obvykle provádí při teplotách vyšších, než je teplota místnosti. Avšak rhodiová složka v aldehydovém produktovém proudu hydroformy lační reakce není stabilní při okolním tlaku a teplotách vyšších než asi 120°C. Při praktickém provádění se volí kompromis mezi rychlostí absorpce a uvedenou stabilitou, takže nejvhodnější jsou teploty 20 až 100 °C, zejména teploty 70 až 80 °C. V případě, že se zpracovávají různé reakční produktové proudy, může být optimální teplota odlišná od výše uvedených teplot a podmínky použité pro absorpci na iontoměničové pryskyřici by měly být zvoleny podle povahy každého konkrétního produktového proudu určeného ke zpracování.
Forma, ve které dochází k extrakci rhodia iontoměničovou pryskyřicí není hyd ridokarbony lovou složkou, jaká je popsána v patentovém dokumentu GB 1 321 275, poněvadž tento komplex vyžaduje nohem vyšší parciální tlaky vodíku nebo/a oxidu uhelnatého, přítomných ve významných koncentracích (vzhledem k celkovému množství přítomného rhodia), jak je to popsáno v: J.L.
Vídal & W.E. Walker, Inorg. Chem., 1981 20, str. 249-254. Zvýšení absorpční rychlosti se zvyšující se teplotou ukazuje na určitou přesně definovanou aktivační energii složky vytvořené na iontoměničové pryskyřici. Aniž je zde snaha vázat se na nějakou určitou teorii, lze z toho usuzovat na skutečnost, že uvedený absorpční proces není pouhým iontovýměnným procesem.
Zdá se, že rhodium je v produktovém proudu přítomné jako složka, která se mění při styku s atmosférou, pravděpodobně oxidaci, přičemž rezultující oxidované formy nejsou účinně extrahované iontoměničovou pryskyřicí. Proto je velmi výhodné vyvarovat se styku reakčního produktového proudu s atmosférou nebo s jiným oxidačním zdrojem předtím, než se rhodium z takového produktového proudu extrahuje. Pří praktickém provádění se reakční produktový proud
-4 CZ 303102 B6 z hydroformylační reakce vědomě nevystaví styku s atmosférou předtím než proběhla libovolná následná reakce poskytující alkoholový produkt.
Při typickém průmyslovém provozu bude určitý počet iontoměničových kolon spojen dohromady tak, že produktový proud může být veden do jedné nebo několika kolon, aby kolony s vyčerpanou iontoměničovou pryskyřicí mohly být odstaveny z provozu a naplněny čerstvou pryskyřicí za účelem opětovného zařazení těchto kolon do iontovýměnného procesu. 1 když potrubí a ventily ktomu nezbytné budou nevyhnutelně dosti složité, je stále hlavní výhodou způsobu podle vynálezu oproti způsobu podle patentového dokumentu GB 1 321 275 skutečnost, že iontovýměnný io proces se neprovádí při vysokém tlaku.
Bylo zjištěno, že obzvláště vhodné uspořádání představují tri kolony a přidružené potrubí a ventily uzpůsobené k tomu, aby dvě kolony mohly být zapojeny průtokově do série a zbývající kolona byla oddělena. Při tomto typu provozu jsou sériově spojeny první a druhá kolona, zatímco ve třetí odpojené koloně se odstraňuje vyčerpaná iontoměničová pryskyřice a nahrazuje se čerstvou iontoměničovou pryskyřicí. Velikost a kapacita každé kolony bude typicky zvolena tak, aby byla kolona schopna extrahovat rhodium z reakčního produktového proudu k dosažení koncentrace rhodia ve vystupujícím produktovém proudu blízké nule, například nižší než 0,5 ppm a obvykle nižší než 0,1 ppm, v průběhu několikadenního provozu kolony a výhodně v průběhu několika20 týdenního provozu. V praxi je proto velikost a kapacita každé kolony a počet kolon zvolen v závislosti na množství produktového proudu obsahujícího rhodium, které má být zpracováno. I jiný počet a jiná uspořádání kolon mohou být použita v závislosti na ekonomickém vyhodnocení procesu, ze kterého má být znovuzískáno rhodium.
V rámci příkladného provedení způsobu podle vynálezu jsou první a druhá kolona provozovány až je iontoměničová pryskyřice v první koloně natolik vyčerpána, že do druhé kolony prochází významná koncentrace hodnotného rhodia. V tomto okamžiku se za druhou kolonu zapojí třetí kolona a první kolona se odpojí za účelem odstranění vyčerpané iontoměničové pryskyřice a jejího opětovného naplnění Čerstvou iontoměničovou pryskyřicí, což umožňuje v podstatě kon30 tinuální extrakcí rhodia. Použití dvou kolon zapojených v sérii znamená, že přední kolona může být použita až k téměř vyčerpání její kapacity, kdy druhá kolona obsahuje ještě relativně čerstvou iontoměničovou pryskyřici. Když již první kolona absorbovala rhodium do té míry, že téměř vyčerpaly svoji absorpční kapacitu, zůstává iontoměničová pryskyřice ve druhé koloně poměrně čerstvá a je takto schopna absorbovat v podstatě veškeré rhodium obsažené v produktovém proudu z první kolony. Čas potřebný k odstranění a nahrazení vyčerpané iontoměničové pryskyřice v první odstavené koloně je typicky mnohem kratší než praktická životnost, tj. absorpční kapacita kolony, v důsledku čehož není obtížné zachovat v podstatě kontinuální provoz uvedeného uspořádání kolon.
Iontoměničová pryskyřice hoří snadno a je proto výhodné regulovat její spalování způsobem zabraňujícím nekontrolovatelnému uvolňování částic ze spalovacího procesu. Proto se iontoměničová pryskyřice výhodně vysuší, obvykle v proudu vzduchu a při teplotě 100 až 500 °C. Tento sušící proces musí být prováděn opatrně s cílem zamezit prskání sušeného produktu, které by mohlo mít za následek ztrátu iontoměničové pryskyřice. Iontoměničová pryskyřice obsahující kov může být potom zapálena a ponechána hořet při teplotě 500 až 600 °C a potom spalována při teplotě asi 600 až asi 850 °C, například při teplotě až asi 800 °C. Při spalování je iontoměničová pryskyřice rozprostřena na mělkých mísách, což zajišťuje maximální přístup vzduchu a urychluje hoření. Když je spalování ukončeno, zařízení se ponechá vychladnout a popel se jímá za účelem oddělení požadovaných kovů a případně za účelem převedení kovu do katalyzátorové formy.
Jelikož jsou typické bazické iontoměničové pryskyřice založeny na polymerech obsahujících aromatické kruhy, mezi které patří například polyester, zahrnuje vhodné komerční spalovací zařízení výhodně také sekundární spalovací stupeň pro zajištění spálení kouřového plynu z výchozího spalování. Vhodné spalovací zařízení proto zahrnuje primární spalovací komoru, ve které se spaluje pryskyřice. Skrze tuto komoruje dmýchán vzduch a pro započetí hoření a zvýšení teploty
-5CZ 303102 B6 na teplotu spalování se použije hořák spalující plyn nebo olej. Kouřový plyn z této primární spalovací komory může být potom veden skrze druhou spalovací komoru udržovanou na teplotě asi 800 °C hořákem spalujícím plyn nebo olej. Příkladem vhodného spalovacího zařízení je spalovací zařízení typu Evans Universal Maxi master 11.
Zbylý popel obsahuje znovuzískaný hodnotný kov, například rhodium nebo kobalt, a další anorganický materiál, zahrnující například kovové složky ze samotného reaktorového provozu nebo další zbytky pocházející z iontoměničové pryskyřice. Znovuzískaná kovová složka je normálně přítomna v popelu jako kov nebo oxid kovu anebo nejpravděpodobněji jako směs kovu a oxidu io kovu. Způsoby oddělení znovuzískaných kovových sloučenin od popela jsou velmi dobře známé pro odborníky v oblasti zpracování kovů a budou záviset na charakteru a formě, ve které má být kov izolován.
Kov, například rhodium nebo kobalt, přítomný v popelu může být přečištěn a převeden zpět na katalyzátor totožný s katalyzátorem, ze kterého byl kov znovuzískán, nebo alternativně na jinou formu kovu. V rámci výhodného provedení se oxidy rhodia nebo kobaltu převedou na sloučeninu rhodia nebo kobaltu, která je účinným katalyzátorem pro hydroformylaci olefínů. Tak například v případě, že je kovem rhodium a že je ho potřeba opětovně použít pro hydroformylační reakci, může být rhodium odděleno od popela zpracováním popela vodným roztokem kyseliny chloro2o vodíkové a chlorem, případně po redukčním stupni převádějícím oxidy rhodia na kovové rhodium, za vzniku chloridu rh od i té ho RhCf, který může být po případném přečištění převeden na v olefinu rozpustnou karboxy lato vou sůl, jakou je například stearát rhodia, reakcí s karboxylátovou solí kovu, například sodíku. Vy srážený karboxylát rhodia může být potom rozpuštěn v olefinové vsázce za účelem jeho opětovného použití ve funkci katalyzátoru. Za použití této izolační techniky bylo dosaženo vrácení více než 90 % rhodia ve funkci katalyzátoru do hydroformylačního procesu.
Při praktickém provádění může být vhodné provádět izolaci kovu z popela specializovaným pracovníkem v oboru zpracování kovů za použití specifických technik používaných v průmyslu vzácných kovů. Tak například, oxid rhodia izolovaný ze spalovacího procesu iontoměničové pryskyřice může být převeden známými způsoby na rhodiovou houbu, což je vysoce porézní forma rhodia, ještě před dalším zpracováním na požadovanou sloučeninu rhodia nebo na kovové rhodium.
V následující Části popisu bude vynález blíže popsán pomocí příkladů jeho konkrétního provedení, přičemž tyto příklady mají pouze ilustrační charakter a nikterak neomezují rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen definicí patentových nároků a obsahem popisné části. Všechny díly a procentické údaje uvedené v těchto příkladech jsou hmotnostními díly a hmotnostními procentickými údaji.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Kolona pro extrakci rhodia byla instalována následujícím způsobem. Bazická iontoměničová pryskyřice, kterou je v daném případě Amberlyst A21, byla promyta bezvodým methanolem za účelem odstranění vody a vysušena v proudu dusíku. 22,5 ml takto získané suché pryskyřice (asi 6 g) se uloží do vertikální vysušené skleněné kolony, opatřené vnějším pláštěm, kterou protéká termostaticky regulovaná voda, přičemž kolona má vnitřní průměr 6 mm a je udržována pod atmosférou bezvodého dusíku při tlaku asi 0,5 kPa.
Jako vsázka pro uvedenou extrakční kolonu se použije aldehydový reakční produkt, získaný hyd55 roformylací směsné heptenové vsázky v přítomnosti rhodia jako homogenního katalyzátoru
-6CZ 303102 B6 a obsahující asi 80 % aldehydu C8, přičemž zbytek je převážně tvořen nezreagovaným olefmem a parafinovými vedlejšími produkty. Tento aldehydový reakční produkt se předehřeje na teplotu 80 °C na vstupu do extrakční kolony. Teplota kolony se udržuje na 80 °C vodou téže teploty proudící pláštěm obklopujícím kolonu. Za účelem nastartování kolony se reakční produktový proud přivádí do kolony a proudí směrem vzhůru za účelem zvětšení objemu lože asi o 50 % objemu a odstranění plynových bublin. Extrakce se potom provádí směrem odshora dolů, přičemž se udržuje hladina aldehydového produktového proudu nad horním čelem iontoměničové pryskyřice za účelem udržení iontoměničové pryskyřice ve zcela zaplaveném stavu. Průtok aldehydového produktového proudu činí asi 450 ml za hodinu. V extrakci se pokračuje po dobu 27 to dnů, přičemž se v určitých intervalech monitoruje koncentrace rhodia ve vstupním a výstupním aldehydovém produktovém proudu. Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce 1.
Tabulka 1
Koncentrace rhodia (hmotn. ppm)
Doba extrakce (dny) Vstupní proud Výstupní proud
1 5, 3 0,1
5 5,3 0,2
10 5 0,4
15 5,3 0,4
20 4,8 0,9
25 4,8 1,2
27 4,8 1,2
Výsledky uvedené v tabulce 1 ukazují, že účinná extrakce byla udržována po dobu alespoň 15 dnů. Obsah rhodia v iontoměničové pryskyřici odstraněné z kolony po 27 dnech provozu činil
1012 mg, což je ekvivalentní 4,5 g rhodia na 100 ml suché pryskyřice (asi 160 g na kilogram pryskyřice). Relativně dlouhá životnost iontoměničové pryskyřice umožňuje poměrně snadné provedení vícekolonového, zejména tříkolonového provozu, který již byl popsán výše.
Příklad 2
Hodnotné rhodium bylo extrahováno z aldehydového reakčního proudu pocházejícího z hydroformylace olefínů s 12 až 14 uhlíkovými atomy za použití rhodia jako homogenního katalyzátoru. Při extrakci byla v podstatě použita extrakční kolona, která byla popsána v příkladu 1 s výjimkou spočívající vtom, že kolona má vnitřní průměr 13 mm a je naplněna 87 ml (asi 24 g) iontoměniěové pryskyřice. Vsázka pro tuto extrakční kolonu obsahovala asi 95 % aldehydů s 13 až 15 uhlíkovými atomy z kontinuální syntézní nádoby. Tlak vsázky byl snížen na okolní tlak v odplyňovací nádobě a vsázka byla čerpána do extrakční kolony za nepřístupu vzduchu. Teplota v koloně byla udržována na 70 °C a rychlost průtoku produktového proudu kolonou činila
-7CZ 303102 B6
808 ml.h Extrakce byla prováděna po dobu 11 dnů, přičemž v průběhu této doby koncentrace rhodia se v přiváděné vsázce pohybovala mezi 2,9 a 4,7 ppm a koncentrace rhodia ve výstupním proudu v průběhu celé extrakce činila 0,1 ppm.
Příklad 3
Jako vsázka pro extrakční kolonu popsanou v příkladu 1 byl použit aldehydový reakční produkt připravený hydroformylací směsné heptenové vsázky v přítomnosti rhodia a kobaltu jako směslo ného homogenního katalyzátoru a obsahující asi 80 % aldehydů C8, přičemž zbytek je převážně tvořen nezreagovaným olefinem a parafinovými vedlejšími produkty. Extrakce byla prováděna při teplotě 80 °C. Bylo dosaženo snížení koncentrace rhodia z 5 ppm na 0,15 ppm. Koncentrace kobaltu byla snížena z 15 ppm na 4 ppm.
Příklad 4
Rhodium přítomné ve vyčerpané bazické iontoměničové pryskyřici použité způsobem popsaným v příkladech I a 2 bylo znovuzískáno spálením iontoměničové pryskyřice ve dvoukomorovém
2o spalovacím zařízení s hořáky spalujícími olej (Evans Universal Maximaster II). Iontoměničová pryskyřice se promyje methanolem za účelem odstranění zbytkového aldehydu a potom vodou za účelem odstranění methanolu. Mokrá pryskyřice (10 kg) se rozprostře na ocelové míse o rozměrech 300 mm x 850 mm x 75 mm a mísa s pryskyřicí se vloží do první spalovací komory. Iontoměničová pryskyřice se nejdříve vysuší zahříváním na teplotu 500 °C v proudu vzduchu (90 m3/h) po dobu 35 minut. Pozorování zahřívané vyčerpané iontoměničové pryskyřice přes průzor spalovací komory v průběhu sušící operace ukázalo, že nedošlo ke ztrátě pryskyřice z mísy rozprskáváním nebo tepelným šokem. Teplota se potom zvýší na 580 °C a pryskyřice se udržuje při této teplotě po dobu 15 minut, kdy pryskyřice hoří. Teplota v první spalovací komoře dosáhne 800 °C po dalších 15 minutách, načež se po dobu dalších 45 minut obsah první spalovací komory udržuje na teplotě 700 až 800 °C za účelem dokončení spálení iontoměničové pryskyřice. V průběhu spalování se teplota ve druhé spalovací komoře udržuje na asi 800 °C při proudu vzduchu 70 rrrVh za účelem spálení produktů rozkladu pocházejících z první spalovací komory. Po ukončení spalovací se popel ponechá vychladnout. Popel obsahoval 65 % rhodia jako kovu a oxidu rhodia a stopová množství jiných kovů (jaký je například železo) a jejich oxidů.
Získaný popel byl potom zpracován kyselinou chlorovodíkovou a chlorem za vzniku vodného roztoku chloridu rhoditého. Katalyticky použitelné rhodium bylo potom získáno reakcí s roztokem stearátu sodného. Z roztoku vysrážený stearát rhodia byl oddělen a rozpuštěn v olefinové vsázce za vzniku zásobního roztoku, připraveného pro použití ve funkci katalyzátoru pro další hydroformy lační reakce.

Claims (10)

  1. 45 PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob hydroformy láce, při kterém se (a) uvede v reakci olefin s oxidem uhelnatým a vodíkem při teplotě vyšší, než je teplota místnosti, pod tlakem a v přítomnosti homogenního kataíy50 zátoru obsahujícího rhodium nebo kobalt nebo směs rhodia a kobaltu za vzniku reakčního produktového proudu obsahujícího uvedený rhodiový a/nebo kobaltový katalyzátor a (b) alespoň část reakčního produktového proudu se uvede do styku s iontoměničovou pryskyřicí, vyznačený tím, že se alespoň část reakčního produktového proudu uvede do styku s bazickou iontoměničovou pryskyřicí při tlaku nejvýše rovném 0,5 MPa a teplotě nejvýše rovné
    -8CZ 303102 B6
    120 °C tak, že se alespoň část rhodia a/nebo kobaltu obsaženého v reakčním produktovém proudu váže k iontoměničové pryskyřici.
  2. 2. Způsob hydroformylace podle nároku 1, vyznačený tím, že se dále (c) uvedená
    5 bazická iontoměničová pryskyřice obsahující vázanou rhodiovou a/nebo kobaltovou složku spálí za vzniku popela obsahujícího rhodium a/nebo kobalt v kovové formě a/nebo ve formě oxidů, (d) načež se uvedený kov nebo kovy a/nebo oxid nebo oxidy oddělí od zbytku popela a (e) oddělený kov nebo kovy a/nebo oxid nebo oxidy se případně převedou do formy použitelné jako homogenní katalyzátor pro stupeň (a).
  3. 3. Způsob hydroformylace podle nároku 1 nebo nároku 2, vyznačený tím, že dále zahrnuje vedení reakčního produktového proudu do hydrogenačního reakčního stupně a/nebo do separačního stupně po uvedení do styku s bazickou iontoměničovou pryskyřicí.
    15
  4. 4. Způsob hydroformylace podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že se reakční produktový proud uvede do styku s bazickou iontoměničovou pryskyřicí při tlaku nižším než 0,5 MPa.
  5. 5. Způsob hydroformylace podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím,
    20 že se reakční produktový proud uvede do styku s bazickou iontoměničovou pryskyřicí při tlaku nižším než 0,4 MPa.
  6. 6. Způsob hydroformylace podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že se reakční produktový proud uvede do styku s bazickou iontoměničovou pryskyřicí při tlaku
    25 nejvýše rovném 0,2 MPa.
  7. 7. Způsob hydroformylace podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že se reakční produktový proud před uvedením do styku s bazickou iontoměničovou pryskyřicí odplyní.
  8. 8. Způsob hydroformylace podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že alespoň dvě iontoměničové kolony jsou spojeny tak, že reakční produktový proud může být veden do jedné nebo více iontoměničových kolon a alespoň jedna iontoměničová kolona může být oddělena od toku reakčního produktového proudu.
  9. 9. Způsob hydroformylace podle některého z předcházejících nároků, vyznačený tím, že alespoň dvě iontoměničové kolony jsou spojeny dohromady tak, že jsou provozované v sérii.
  10. 10. Způsob hydroformylace podle některého z nároků 2 až. 9, vyznačený tím, že se
    40 bazická iontoměničová pryskyřice před spálením vysuší pri teplotě mezi 100 a 500 °C.
CZ20030619A 2000-09-05 2001-08-22 Zpusob hydroformylace CZ303102B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
GB0021715A GB0021715D0 (en) 2000-09-05 2000-09-05 Recovery of metals

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2003619A3 CZ2003619A3 (cs) 2003-06-18
CZ303102B6 true CZ303102B6 (cs) 2012-04-04

Family

ID=9898829

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20030619A CZ303102B6 (cs) 2000-09-05 2001-08-22 Zpusob hydroformylace

Country Status (17)

Country Link
US (1) US20040102658A1 (cs)
EP (1) EP1315693B1 (cs)
JP (1) JP5534631B2 (cs)
KR (1) KR100741261B1 (cs)
CN (1) CN1252021C (cs)
AT (1) ATE308498T1 (cs)
AU (1) AU2001282315A1 (cs)
BR (1) BR0113685B1 (cs)
CA (1) CA2422477C (cs)
CZ (1) CZ303102B6 (cs)
DE (1) DE60114647T2 (cs)
GB (1) GB0021715D0 (cs)
NO (1) NO328970B1 (cs)
PL (1) PL202055B1 (cs)
TW (1) TWI229069B (cs)
WO (1) WO2002020451A1 (cs)
ZA (1) ZA200301323B (cs)

Families Citing this family (10)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
WO2004071456A2 (en) 2003-02-11 2004-08-26 Plus Chemicals, B.V. Process for preparing simvastatin having controlled ranges of simvastatin dimer content
DE10357718A1 (de) 2003-12-09 2005-07-21 Basf Ag Verfahren zur Herstellung von Tricyclodecandialdehyd
AR054096A1 (es) * 2004-11-12 2007-06-06 Monsanto Technology Llc Recuperacion de metales nobles de corrientes de proceso acuosas y proceso de preparacion de n-(fosfonometil)-glicina
US7902398B2 (en) 2007-04-25 2011-03-08 Celanese International Corporation Method and apparatus for carbonylation with reduced catalyst loss
DE102008057857B4 (de) * 2008-11-18 2014-09-11 Oxea Gmbh Verfahren zur Rückgewinnung von Rhodium aus Rhodiumkomplexverbindungen enthaltenden wässrigen Lösungen
DE102009001230A1 (de) 2009-02-27 2010-09-02 Evonik Oxeno Gmbh Verfahren zur Abtrennung und teilweiser Rückführung von Übergangsmetallen bzw. deren katalytisch wirksamen Komplexverbindungen aus Prozessströmen
KR101224503B1 (ko) * 2011-03-09 2013-02-04 (주)알티아이엔지니어링 백금족 금속 함유 산업폐기물로부터 백금족 금속을 회수하는 방법
TWI709566B (zh) 2015-09-30 2020-11-11 美商陶氏科技投資公司 用於製造有機磷化合物的方法
KR101668727B1 (ko) * 2015-11-25 2016-10-25 한국원자력연구원 방사성 핵종을 포함하는 폐이온 교환수지 처리방법 및 장치
CN111439875B (zh) * 2020-03-31 2022-05-31 东莞市逸轩环保科技有限公司 一种电镀铑钌清洗废水的铑钌资源化回收及水回用工艺

Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB1321275A (en) * 1969-10-29 1973-06-27 Basf Ag Separation of metal carbonyl catalysts from oxo reaction mixtures
US5208194A (en) * 1992-02-25 1993-05-04 Arco Chemical Technology, L.P. Recovery of group VIII transition metals from organic solutions using acidic ion-exchange resins

Family Cites Families (11)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS5845411B2 (ja) * 1978-05-10 1983-10-08 東亜燃料工業株式会社 ヒドロホルミル化方法
US4388279A (en) * 1981-06-03 1983-06-14 Uop Inc. Recovery of metal values from organic reaction products
US4599206A (en) * 1984-02-17 1986-07-08 Union Carbide Corporation Transition metal complex catalyzed reactions
US4748261A (en) * 1985-09-05 1988-05-31 Union Carbide Corporation Bis-phosphite compounds
US5114473A (en) * 1988-08-25 1992-05-19 Union Carbide Chemicals And Plastics Technology Corporation Transition metal recovery
JPH03253523A (ja) * 1990-03-01 1991-11-12 Mitsubishi Kasei Corp 第8族貴金属の分離回収法
JP2826159B2 (ja) * 1990-03-30 1998-11-18 田中貴金属工業株式会社 ロジウムの回収精製方法
JPH04143231A (ja) * 1990-10-05 1992-05-18 Tanaka Kikinzoku Kogyo Kk ロジウムの回収方法
US5312996A (en) * 1992-06-29 1994-05-17 Union Carbide Chemicals & Plastics Technology Corporation Hydroformylation process for producing 1,6-hexanedials
JPH0790401A (ja) * 1993-09-20 1995-04-04 N E Chemcat Corp ロジウムの回収方法
JPH09173834A (ja) * 1995-12-21 1997-07-08 Chiyoda Corp 貴金属吸着剤及び貴金属の回収方法

Patent Citations (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB1321275A (en) * 1969-10-29 1973-06-27 Basf Ag Separation of metal carbonyl catalysts from oxo reaction mixtures
US5208194A (en) * 1992-02-25 1993-05-04 Arco Chemical Technology, L.P. Recovery of group VIII transition metals from organic solutions using acidic ion-exchange resins

Also Published As

Publication number Publication date
CA2422477C (en) 2010-01-26
DE60114647D1 (de) 2005-12-08
JP2004508464A (ja) 2004-03-18
CN1452605A (zh) 2003-10-29
TWI229069B (en) 2005-03-11
NO20031007D0 (no) 2003-03-04
BR0113685A (pt) 2003-07-15
NO20031007L (no) 2003-05-02
BR0113685B1 (pt) 2012-07-24
ZA200301323B (en) 2004-02-05
WO2002020451A1 (en) 2002-03-14
DE60114647T2 (de) 2006-07-27
KR100741261B1 (ko) 2007-07-19
KR20030036749A (ko) 2003-05-09
CA2422477A1 (en) 2002-03-14
NO328970B1 (no) 2010-07-05
ATE308498T1 (de) 2005-11-15
GB0021715D0 (en) 2000-10-18
JP5534631B2 (ja) 2014-07-02
EP1315693B1 (en) 2005-11-02
PL360580A1 (en) 2004-09-06
AU2001282315A1 (en) 2002-03-22
CZ2003619A3 (cs) 2003-06-18
US20040102658A1 (en) 2004-05-27
PL202055B1 (pl) 2009-05-29
EP1315693A1 (en) 2003-06-04
CN1252021C (zh) 2006-04-19

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CN1894183B (zh) 氢化或相关方面的改进
SU898951A3 (ru) Способ регенерации родийсодержащего катализатора гидроформилировани олефинов
JPS6256789B2 (cs)
CZ303102B6 (cs) Zpusob hydroformylace
US4473655A (en) Method for the recovery of rhodium complexes
CN109647387B (zh) 含酚焦油催化加氢裂解回收二酚的方法及催化剂
US4388279A (en) Recovery of metal values from organic reaction products
US4434240A (en) Recovery of noble metal values from carbonylation residues
JPS5850234B2 (ja) 第8族貴金属固体錯体の取得方法
JP2000344695A (ja) アルコールの製造法
EP0643683B1 (en) Method and apparatus for the recovery of metal catalysts
NL8204969A (nl) Werkwijze voor het winnen van kobaltkatalysatoren.
CA2027514C (en) Process for the recovery of rhodium from distillation residues of products of the oxo synthesis
KR950003422B1 (ko) 옥소법 생성물의 증류 잔류물로부터 로듐을 회수하는 방법
US6863872B2 (en) Method for recovering rhodium from hydroformylation products
RU2203734C2 (ru) Способ удаления карбонильного соединения кобальта или родия из водного раствора 3-гидроксипропаналя
JP4122534B2 (ja) カルボニル化反応液から第viii族金属を回収する方法
TW202126385A (zh) 自氫甲醯化製程回收銠之方法
JPH0767532B2 (ja) オキソ合成の生成物の蒸留残留物からロジウムを回収する方法
KR101346977B1 (ko) 하이드로포르밀화 반응 부산물 제거용 장치 및 방법
PL80680B1 (cs)

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20160822