CZ291744B6

CZ291744B6 - Způsob čištění jodovaných neiontových rentgenových kontrastních látek

Info

Publication number: CZ291744B6
Application number: CZ19982651A
Authority: CZ
Inventors: Rodolfo Piva; Carlo Felice Viscardi; Massimo Gagna
Original assignee: Bracco Imaging S.P.A.
Priority date: 1996-02-23
Filing date: 1997-02-12
Publication date: 2003-05-14
Also published as: KR100436529B1; IN190416B; CZ265198A3; EP0902686A2; ES2128287T3; IT1282674B1; HK1018213A1; JP2000504735A; EP0902686B1; NO983834D0; CA2247029C; DE69700843D1; DE902686T1; WO1997030735A3; ZA971459B; ITMI960339A0; ATE186844T1; ES2128287T1; JP4058110B2; KR19990087090A

Abstract

Popisuje se zp sob iÜt n jodovan²ch neiontov²ch rentgenov²ch kontrastn ch l tek, kter² zahrnuje chromatografick a nanofiltra n postupy, kdy po sob n sleduje chromatografick separace roztoku surov jodovan neiontov rentgenov kontrastn l tky a krok nanofiltrace se z v re nou deionizac na iontom ni ov²ch prysky°ic ch.\

Description

Způsob čištění jodovaných neiontových rentgenový ch kontrastních látek

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu čištění neutrálních ve vodě rozpustných neiontových jodovaných kontrastografických prostředků pro rentgenové záření, přímo použitelného na surové reakční směsi ze syntézy.

Tento způsob je použitelný v průmyslovém měřítku a může být použit pro získání komerčních jodovaných neiontových rentgenových kontrastních látek s velmi vysokým stupněm čistoty, který je charakterizovaný celkovým obsahem nečistot značně nižším než jsou limity stanovené lékopisem a jinými uznávanými průmyslovými výrobními standardy.

Tento výsledek, který je z lékařského hlediska extrémně zajímavý, byl získán ekonomickým a ekologicky bezpečným způsobem bez vlivu na celkový výtěžek způsobu.

Dosavadní stav techniky

Neiontové typy jodovaných kontrastních látek (iodinated opacifiers), které je možno čistit tímto způsobem, jsou například následující tri- a hexajodované monomery a dimery: ioopamidol, iomeprol, iopromid, iohexol, iopentol, ioversol, ioxitol, iodixanol, iotrolan, iofratol, iopyrol a metrizamid.

I když je možno použít způsob čištění podle vynálezu na široké rozmezí neiontových ve vodě rozpustných tri- a hexajodováných kontrastních látek, následující popis se bude zvláště týkat - pro jednoduchost a jasnost vysvětlení, ale nikoliv jako omezení pro zkušeného odborníka v oboru, zvláště iopamidolu, neboli (S)-N,'N’-bis[(2-hydroxy-l-(hydroxymethyl)-ethyl]-5-[(2hydroxy-l-oxopropyl)amino]-2,4,6-trijod-l,3-benzendikarboxyamidu vzorce I

a rovněž iomeprolu, neboli [N,N'-bis(2,3-dihydroxypropyl)-5-[(hydroxyacetyl)methylamino]2,4,6-trijod-l,3-benzendikarboxyamidu vzorce II

-1 CZ

Iopamidol je jeden z produktů, které se v oboru rentgenových kontrastních prostředků ve světě nejvíce prodávají. Způsoby výroby a čištění se popisují v různých publikací včetně patentů nebo patentových přihlášek jako GB 1 472 050, US-A-4 001 323, FR 2 293 919 apod.

Uvedené způsoby poskytují surovou jodovanou neiontovou rentgenovou kontrastní látku obsahující určité množství nečistot, iontových i neiontových, vedlejších produktů a nezreagovaných meziproduktů. Jako je tomu v případě jiných neiontových jodovaných kontrastních prostředků, úplná purifikace surového produktu je komplikovaná, nákladná a obtížná.

Ve skutečnosti se neutrální kontrastní sloučeniny (opacifying compounds) odlišují od iontových sloučenin tím, že je nelze izolovat a čistit srážením vodou, protože mají v tomto rozpouštědle velmi vysokou rozpustnost.

Jedním z výhodných způsobů čištění těchto sloučenin je vystavení hotových surových roztoků kontrastního prostředku řadě operací včetně následujících:

- předběžné odstranění reakčních organických rozpouštědel (v případě iopamidolu dimethylacetamid a DMAC) odpařením,

- zředění zbytku vodou,

- extrakce zbylých organických rozpouštědel rozpouštědly nemísitelnými s vodou (jako je methylenchlorid spod.),

- eluce vodného roztoku na kationtových a aniontových iontoměničových pryskyřicích,

- koncentrace eluátu,

- krystalizace zbytku z hydroalkoholových směsí pro odstranění veškerých stop neutrálních nečistot (jak se popisuje v GB 1 472 050 a v poslední době v GB-A-2 280 436).

Tyto způsoby mají řadu nevýhod. Pro purifikaci na iontoměničových pryskyřicích je například potřeba velkých zařízení s velmi vysokými náklady na provoz. Je třeba také připomenout koncentraci značných objemů vody a vysokou spotřebu tepla.

Dlouhodobé působení tepla u těchto postupů také ovlivňuje kvalitu hotového produktu.

V poslední době byly také navrženy další způsoby čištění. Všechny tyto způsoby však sledují zlepšení způsobu z ekonomického hlediska a neposkytují ani nenavrhují možnost zlepšení z hlediska stupně čistoty získaného produktu.

US 5 160 437 například popisuje čištění surových roztoků ioversolu reverzní osmózou, zatím co patent US 5 210 300 navrhuje pro čištění stejné sloučeniny kontinuální deionizaci.

Žádný z těchto dvou dokumentů však neobsahuje experimentální hodnoty týkající se výtěžku procesů nebo čistoty hotového produktu.

Co se týče iopamidolu, bylo dosaženo dobrých výsledků z hlediska ekonomie a vlivu na životní prostředí (US 5 447 635). Tyto nové způsoby zahrnují způsoby tangenciální filtrace přes nano- nebo ultrafiltrační membrány, což umožňuje koncentrovat, odsolit a čistit surové vodné roztoky iopamidolu bez nutnosti extrakce rozpouštědly a použití velkých množství iontoměničových pryskyřic. Chemická čistota hotového produktu se však podstatně neliší od čistoty získané obvyklým způsobem (GB 1 472 050).

V souvislosti s iopamidolem popisuje GB-A-2 287 024 variace výše popsaného způsobu, u kterých se odstranění reakčního rozpouštědla dosahuje namísto použití s vodou nemísitelného rozpouštědla nejprve fixací iopamidolu na aniontové pryskyřici a potom jeho eluci slabou kyselinou. Tento postup je umožněn charakteristickou kyselostí protonu přítomného na amidové skupině v poloze 5 aromatického kruhu molekuly.

Je známo, že jodované kontrastní látky je také možno čistit technikami preparativní chromatografie (EP83 964, WO 8 908 101, DE 3 110 737, US 5 204 005 a Skjold W., Berg A., J. Chromatogr. 366 (1986), 299-309); tyto způsoby však poskytují produkty s velmi vysokou čistotou pouze za podmínek, které nemohou být v průmyslovém měřítku použity. Je známo, že kvalita chromatografického dělení závisí kromě skutečných vlastností produktu a oddělovaných nečistot (nečistoty, které jsou mnohem hydrofilnější nebo lipofilnější než produkt je možno oddělit snadněji než nečistoty lipofilností jako má produkt) také na účinnost kolony (počtu teoretických pater) a do určité míry na množství použité stacionární fáze na gram naneseného produktu. Je známo, že systém pro preparativní kapalinovou chromatografii mají mnohem nižší účinnost než analytické systémy z důvodů odlišné geometrie kolony a větší velikost částic stacionární fáze. Rovněž není praktické pracovat s většími množstvími stacionární fáze nejen z důvodů snížení produktivity, ale i pro nezbytný objem použitého eluentu, který je nutno následně odpařit, který vzrůstá úměrně s množstvím stacionární fáze. V důsledku uvedených skutečností je tedy zřídka možné dosáhnout v průmyslových systémech úplného oddělení produktu a nečistot jediným průchodem kolonou. Jestliže nedojde k úplnému oddělení, získání velmi čistého produktu může být v některých případech nemožné nebo je v jiných případech možné pouze s podmínkou, že část (první nebo poslední podíly) maxima eluovaného produktu zahrnujícího většinu nečistot se oddělí, čímž se však sníží výtěžek produktu.

V preparativním chromatografickém systému se zjišťuje, že podíl odstraněných vedlejších produktů je při použití snížených množství stacionární fáze poměrně malý a je omezen pouze na ty vedlejší produkty, které se silněji adsorbují než požadovaný produkt.

Recyklování oddělených frakcí obsahujících nečistoty je obvykle nákladné, nesnadné a celkově neuspokojivé.

Způsob popsaný v US 5 204 005 jasně ilustruje tato omezení: malý hmotnostní poměr mezi stacionární fází a nanesenou látkou (v rozmezí 10 : 1 až 1,5 : 1) neumožní vysoký stupeň získané čistoty přes preventivní odsolení roztoku nastřikovaného na chromatografíckou kolonu.

Tabulka 1 výše zmíněného patentu ukazuje, že získané stupně čistoty jsou vždy poměrně malé (limity nastavené na dvě nečistoty, které se berou v úvahu, jsou 0,1 popřípadě 0,5 %) a čištění

-3 CZ 291744 B6 nanesené látky je omezené. V příkladu, u kterého se získá nej lepší stupeň čistoty, je množství stacionární fáze v porovnání se surovým materiálem vyšší než v jiných případech (7 : 1 hmotnostních); přesto obsahuje získaný produkt 0,3 % hmotnostních celkových nečistot.

DE3 110 737 popisuje chromatografický způsob čištění v podstatě podobný způsobu podle US 5 204 005; v tomto případě je množství použité stacionární fáze ve srovnání s naneseným produktem relativně nízké (od 2 : 1 do 15 : 1 hmotnostních); předmětem vynálezu je však pouze odstranění iontových nečistot.

Co se týče lipofilních nečistot, z použití relativně malého množství stacionární fáze vy plývá, že je možno v tomto případě (příklady 3 a 4 výše uvedeného patentu) dosáhnout rozumného stupně čistoty pouze odděleným významného podílu produktu nastříknutého na kolonu, takže není uspokojivý ani výtěžek ani stupeň konečné čistoty.

Ve výše uvedeném článku popisují Skjold a Berg dva případy chromatografického Čištění s použitím velmi vysokých množství stacionární fáze (20 g stacionární fáze/g čištěné suroviny, hmotnostní poměrní 20 : 1); získaná čistota je uspokojivá, ale ne vynikající (v nejlepších případech 0,4 % hmotnostních zbytkových nečistot); avšak výtěžek čištění je poměrně nízký (u nejvýhodnějších případů 72 % hmotnostních).

Celkově je tedy možno uzavřít, že v současnosti nejsou v důsledku problémů se zvětšováním měřítka dostupné purifíkační techniky vedoucí v průmyslovém měřítku k získání neiontových kontrastních prostředků s celkovým obsahem nečistot nižším než 0,3 % hmotnostních z kontrastního prostředku.

Problém průmyslové výroby neiontových jodovaných rentgenových kontrastních látek s velmi vysokou čistotou, zvláště s celkovým obsahem nečistot nižším než 0,5 % hmotnostních kontrastní látky, zůstává tedy stále nevyřešen.

Například pro sloučeniny jako je iopamidol nebo iomeprol (popisovaný v patentu EP26 281, sloučenina A z tabulky 1) nebo iofratol (popisovaný v patentové přihlášce WO 9 208 691), se s použitím v literatuře popsaných postupů nikdy nedosáhne celkového obsahu nečistot méně než 0,3 % hmotnostních. Jinými slovy, čistota uvedených sloučenin není nikdy vyšší než 99,7 % hmotnostních.

Situace z hlediska jiných neiontových jodovaných kontrastních prostředků na trhu nebo v pokročilém stupni vývoje je v podstatě podobná. V tomto ohledu je možno odkázat na následující publikace: U. Specka, „X-ray Contrast Media: Overview, Use and Pharmaceutical Aspects“, Publikovaná: Medical Division, Department of Medical Information, Schering, nebo Berg A. a 40 další, „Synthesis, analysis and toxicity of some compounds which max be formed during the synthesis of lopentol“, Acta Radiologica (1987) Suppl. 370, 27-31, nebo Skinnemoon K. a další, „Formulation and Stability of lopentol“, tamtéž, 37-40.

Na druhou stranu jsou zcela oprávněné požadavky lékařských kroků a orgánů odpovědných za 45 povolování uvádění léčiv na trh na vývoj léků s velmi nízkým obsahem nečistot, neboť je nutno snížit na minimum rizika pro pacienty v důsledku sekundárních nebo toxických účinků těchto léků. V případě jodovaných kontrastních látek je tento požadavek oprávněný zvláště, protože celkové množství podaného produktu je větší než u jiných léků.

Dávka kontrastního prostředku může překročit i 150 g. Odpovídajících 0,5% hmotnostních vedlejších produktů vede k podání alespoň 750 mg nečistot pacientovi.

-4CZ 291744 Β6

Podstata vynálezu

Způsob purifikace popsaný v tomto vynálezu umožňuje kladně odpovědět na výše uvedené požadavky lékařů a současně zlepšit řadu parametrů při celkovém zvyšování kvality průmyslového postupu. Došlo k podstatnému zlepšení celkové ekonomie řízení (podstatné úspory energie a téměř úplné odstranění nákladů spojených s iontoměničovými pryskyřicemi a reagenciemi nutnými pro jejich regeneraci). Celkový výtěžek postupu zůstal prakticky nezměněn. Použitím způsobů podle předkládaného vynálezu je možné získat (kromě jiných jodovaných neiontových typů rentgenových kontrastních (opacifier) sloučenin) iopamidol a iomeprol s celkovým obsahem nečistot podstatně nižším než 0.3 % hmotnostních, s výhodou nižším než 0,15 % hmotnostních (průměrný obsah nečistot je přibližně 0,1 % hmotnostních z kontrastní látky nebo i méně).

Kromě toho je obsah každé jednotlivé nečistoty průměrně menší než 0,1 % hmotnostních až menší než 0,05 % hmotnostních z kontrastní látky.

Tyto hodnoty jsou také nižší než současně platné limity stanovené FDA (Food and Drug Administration), pod kterými není nutné poskytovat dokumentaci týkající se toxicity nečistot v registrovaných dávkách léčiv.

Ve srovnání se současným stavem techniky umožňuje způsob podle vynálezu dosáhnout podstatné snížení množství nečistot podaných pacientům (až o 80 % nebo i více).

Výjimečné technické zlepšení současného stavu techniky, které tento vynález přináší, je tedy zcela zřejmé.

Způsob čištění použitých v předkládaném vynálezu se skládá ze specifického integrovaného použití chromatografických a nanofiltračních technik, kde se postupně provede chromatografická separace a nanofiltrace roztoku surové jodované neiontové rentgenové kontrastní látky se závěrečnou deionizací na iontoměničových pryskyřicích.

Počáteční chromatografie, prováděná jako nízkotlaká nebo vysokotlaká za podmínek s obrácenými fázemi na koloně obsahující hydrofobní stacionární fázi poskytuje předčištění, které umožní odstranit lipofilní nečistoty, které zůstávají ve srovnání s jinými solnými sloučeninami a hydrofilními produkty silně absorbovány. Eluát vycházející z kolony může být rozdělen na tři frakce nebo na tři skupiny subfrakcí; první obsahuje produkt, soli a neabsorbované hydrofilní nečistoty; druhá obsahuje zředěnou čistou jodovanou neiontovou rentgenovou kontrastní látku; a třetí obsahuje absorbované lipofilní nečistoty, které se oddělí do odpadu. První frakce (která se zpracovává tak jak je nebo postupně po částech) se přivede do nanofiltračního systému, koncentruje se a odsolí; druhá frakce (která se zpracovává tak jak je nebo postupně po částech) se přidá do první koncentrované frakce (zadrženého podílu, retenátu) a znovu koncentruje a odsolí nanofiltrací. Přípravek druhé frakce se může provádět bez zastavení filtrace, kontinuálně nebo po jednotlivých krocích. Konečný koncentrovaný roztok zachycený v nanofiltrační jednotce (konečný zadržený podíl) získaný způsobem podle vynálezu je překvapivě zbaven solí a nečistot, takže může být úplně deionizován stykem s velmi malým množstvím iontoměničové pryskyřice.

Získaný koncentrovaný deionizovaný roztok obsahuje jodovanou neiontovou rentgenovou kontrastní látku v téměř čisté formě. Z tohoto roztoku může být oddělena pevná látka obvyklými metodami jako je srážení nebo odpaření rozpouštědla a normálně není pro získání požadovaného stupně čistoty potřebné žádné další čištění.

Použití této metody zahrnuje nejprve naplnění běžné chromatografické kolony pevnou fází vhodnou pro provedení požadované separace na tři frakce eluátu popsané výše. Povaha pevné fáze bude zjevně záviset na vlastnostech oddělovaných látek, obvykle se vybírá ze známých běžných fází; pevná fáze bude zvolena specificky pro provedení separací s použitím chromatografie s obrácenými fázemi. Výhodná pevná fáze obvykle zahrnuje následující materiály:

-5CZ 291744 B6 stacionární hydrofobní fázi složenou ze silanizovaných částic oxidu křemičitého modifikovaných oktylovými (C8) nebo oktadecylovými (Cl8) uhlovodíkovými řetězci pro chromatografií s reverzními fázemi (materiál označovaný jako typ RP18 nebo RP8, pryskyřici na bázi polystyrenu, pryskyřici na bázi polyakrylesteru nebo pryskyřici na bázi zesítěného alifatického polymeru.

Protože primárním účelem tohoto krokuje odstranění lipofilních nečistot (odsolení a odstranění hydrofilních nečistot s nízkou molekulovou hmotností probíhá během následující fáze nanofiltrace), množství pevné fáze vzhledem k surovině určené k vyčištění může být velmi nízké bez znehodnocení celkové účinnosti purifikace.

Hmotnostní poměr stacionární hydrofobní fáze k nanesené surové jodované neiontové rentgenové kontrastní látce je v rozmezí 20 : 1 až 2 : 1 (počítáno na pevné látky v roztoku).

Podle vynálezu však může také tento poměr s výhodou dosahovat hodnot nižších než 2:1- například 2 : 1 až 0,5 : 1 nebo ještě méně.

Jakmile byla kolona naplněna požadovanou pevnou fází, je možné přivádět na kolonu směs určenou k frakcionaci (obvykle ve formě vodného roztoku) a potom kolonu eluovat pro získání požadovaných za sebou následujících frakcí.

V závislosti na požadavcích a obecných znalostech v oboru se také volí kapalný eluent. Výhodné jsou vodné eluenty včetně čisté vody a/nebo vodných roztoků solí, kyselin, bází nebo organických rozpouštědel mísitelných s vodou, jako jsou alkoholy s malým počtem atomů uhlíku, aceton, tetrahydrofuran, dioxan a podobné kapaliny a/nebo jejich směsi.

Průtok eluentu se monitoruje běžnými způsoby pro identifikaci dělicích bodů mezi frakcemi, takže každou frakci je možno jímat odděleně. Tyto techniky (založené například na měření parametrů jako je absorbance, optická aktivita, elektrická vodivost, index lomu apod.) jsou odborníkům v oboru známy a nevyžadují žádné podrobnější vysvětlení.

Eluované frakce se vystaví nanofiltraci výše popsaným způsobem, například s použitím běžné tangenciální nanofiltrační jednotky opatřené membránou s nízkým prahem dělení. Stupeň porozity membrány a pracovní podmínky (teplota, průtok, poměr mezi průtoky permeátu a naneseného roztoku) se volí podle požadavků a úsudku obsluhy. Obvykle se používají membrány s takovou porozitou, která dovoluje průchod nízkomolekulámích nečistot a solí, zatímco požadované sloučeniny se zadrží. Typ systému a postup popsaný v US patentu 5 447 635 se ukázal pro tento typ práce jako zvláště vhodný.

Frakce se přivádějí do nanofiltrační jednotky v pořadí, ve kterém jsou eluovány z kolony nebo v klesajícím pořadí koncentrace solí a/nebo nečistot s nízkou molekulovou hmotností. V tomto případě je většina solí a nízkomolekulámích nečistot v průběhu nanofiltrace odstraněna, takže roztok zachycený v nanofiltračním systému na konci práce (konečný zachycený podíl) je jen koncentrovanější, ale prakticky neobsahuje soli a nízkomolekulámí nečistoty.

Výsledkem je, že tento vyčištěný roztok může být úplně deionizován běžnými typy iontoměničových pryskyřic (například se směsným nebo odděleným ložem kationtových aaniontových pryskyřic) v dramaticky menším množství než se používá u metod čištění podle dosavadního stavu techniky, čímž dojde k čistému snížení nákladů na deionizační krok.

Tato neočekávaná výhoda předkládaného vynálezu představuje významný pokrok ve stavu techniky. Po deionizaci obsahuje roztok jodovanou neiontovou rentgenovou kontrastní látku v prakticky čisté formě, která umožní provedení separace některým z tradičních způsobů.

-6CZ 291744 B6

Integrovaný způsob, který tvoří vynález, je možno s výhodou provádět kontinuálně pro optimalizaci potřebné doby. Frakce eluátu z chromatografické kolony se přímo vedou do nanofiltračního systému a nanofiltrace se provádí bez přerušení, dokud se nedosáhne požadovaných stupňů odsolení a zakoncentrování.

Způsob je také možno alternativně provádět v za sebou následujících krocích. Volba výhodného způsobu bude záviset na parametrech jako je typ čištěného roztoku, typ a rozměry dostupného zařízení a velikosti zpracovávané šarže.

Použitím způsobu popsaného v předkládaném vynálezu dojde k podstatným úsporám na vybavení, celkové době zpracování a materiálových nákladech za současného získání kvalitnějších produktů a v podstatě stejných výtěžcích, kterých bylo dosahováno u nej lepších obvykle používaných způsobů. Jak bylo uvedeno dříve, celý proces je takto možno provádět integrovaným typem přístroje, tj. chromatografická kolona může být přímo připojena k nanofiltrační jednotce, čímž se vyloučí odebrání a skladování velkých objemů eluovaných frakcí a sníží se čas nutný pro provedení způsobu.

Experimentální část obsahuje popis výroby velmi čistého iopamidolu způsobem podle vynálezu.

Surový roztok iopamidolu určený pro čištění byl získán způsobem popsaným v patentu GB 1 472 050.

Iopamidol se syntetizuje kondenzací mezi dichloridem kyseliny (S)-5-[(2-acetyloxy)-l-oxopropyl)amino]-2,4,6-trijod-l,3-benzendikarboxylové a 2-aminopropan-l,3-diolem (serinolem) v dimethylacetamidu a následným zmýdelněním získaného acetátového esteru; většina reakčního rozpouštědla se odstraní destilací, destilační zbytek zředěný vodou vytvoří vodný roztok surového produktu, který se použije pro čištění. Při výše uvedených reakcích vzniká nevyhraditelně skupina vedlejších produktů, z nichž některé mají neznámou strukturu; další vedlejší produkty jsou odvozeny z nečistot substrátu, rozpouštědla nebo serinolu.

Jak bylo popsáno dříve podrobněji, způsob čištění podle předkládaného vynálezu se skládá z integrovaného propojení systému kapalinové chromatografie nízko- nebo vysokotlaké s nanofiltrační jednotkou a minisystémem iontoměničových pryskyřic.

Chromatografický systém má odstranit při průchodu surové jodované neiontové rentgenové kontrastní látky kolonou lipofilní nečistoty eluci vodou nebo vodným roztokem methylalkoholu. Pro relativně nízkou účinnost preparativního chromatografického systému není, jak bylo popsáno dříve, oddělení solí a produktu úplné (a v žádném případě není předmětem tohoto kroku): první vodné nebo vodně-alkoholové frakce eluované z kolony obsahují jodovanou neiontovou rentgenovou kontrastní látku, soli, stopy dimethylacetamidu; druhá frakce obsahuje na druhé straně velmi zředěný iopamidol zbavený solí.

Změna frakce může být určena na základě hodnoty vodivosti eluátu. První frakce se vede (najednou nebo v malých množstvích) do nanofiltrační jednotky vybavené polopropustnou membránou charakterizovanou zadržením chloridu sodného menším než 85 % a rafinózy větším než 90 % hmotnostních, kde se koncentruje; současně se odstraňuje část solí a nečistot s nízkou molekulovou hmotností, která prochází skrz membránu spolu s vodou. Na konci koncentrace první frakce začne nanášení druhé frakce (najednou nebo v za sebou následujících menších množstvích); cílem této druhé fáze je spojení dvou frakcí jodované neiontové rentgenové kontrastní látky stejně jako promytí (krok diafiltrace) koncentrátu první frakce, který je stále ještě poměrné bohatý na soli a permeabilní nečistoty, druhou frakcí, která soli a nečistoty v podstatě neobsahuje.

Použitím tohoto způsobu není třeba ředit koncentrát pocházející z první frakce větším množstvím vody (klasická diafiltrační fáze) pro získání roztoku s požadovaným stupněm čistoty. Pouze

-7CZ 291744 B6 ι· v případě zvláště nečistých výchozích surových roztoků může být nezbytná konečná fáze diafiltrace čistou vodou. V každém případě je množství použité vody minimální a nemůže ovlivnit celkové náklady na výrobní způsob.

Nanofiltrační jednotka by měla být s výhodou konstruována podle US 5 447 635. Když byla nanesena a zakoncentrována veškerá druhá frakce, nanofiltrace se zastaví a konečný zachycený podíl obsahuje koncentrovaný roztok iopamidolu (přibližně mezi 10 a 50 % p/p), který v podstatě neobsahuje nečistoty a soli.

Tento roztok se perkoluje na velmi malém množství kationtových a aniontových iontoměničových pryskyřic (zařazených za sebou nebo ve směsném loži) pro odstranění zbytkových iontových nečistot (kyselin trijodizoftalových) a solí. Produkt může být nakonec izolován z roztoku perkolovaného iontoměničovými pryskyřicemi ze směsi voda-alkohol snížením jeho rozpustnosti nebo přímo odpařením rozpouštědla.

Obsah vedlejších produktů a nečistot v iopamidolu se stanoví HPLC níže popsaným způsobem.

Testovací roztok g iopamidolu pro analýzu se přesně zváží, rozpustí v deionizované vodě a zředí na potřebný objem ve lOOml odměmé baňce.

Standardní roztok mg standardu iopamidolu se rozpustí v deionizované vodě a zředí na 1000 ml (koncentrace analyzovaného vzorku 0,1 %).

Postup ml testovaného roztoku a standardního roztoku se nastříkne na kapalný chromatograf za následujících podmínek:

Přístroj: vysokotlaký kapalinový chromatograf Hewllett-Packard 1084B nebo podobný

Kolona: LICHROSORB RP 18, 5 μ, průměr 4 mm, délka 25 cm nebo podobná

Eluenty: A = voda

B = 25% methylalkohol (objemových) ve vodě

Gradient:

Čas (min) %B

18 30 34 37 42

7,5

7,5 35,0 92,0 92,0

7,5

Průtok: l,5ml/min

Teplota termostatu: 35 °C

Detekce: 240 nm

-8CZ 291744 B6

Výpočet koncentrace vedlejších produktů:

Množství každého vedlejšího produktu se vypočte vzhledem k 0,1 % glykolového derivátu:

,, , plocha vedlejšího produktu x 0,1 % každého vedlejšího produktu = --------------------------— plocha glykolového derivátu

Minimální limit pro detekci každého vedlejšího produktu je 0,005 %.

Celkový obsah vedlejších produktů se uvádí jako součet jednotlivých procent.

Množství aromatických aminů se stanoví metodou popsanou pro iopamidoi, Official Monographs, USP XXII.

Komerční iopamidoi získaný tímto způsobem má velmi vysoký stupeň čistoty. Celkový obsah nečistot je v průměru přibližně 0,15%, obvykle ne více než 0,1 % hmotnostních. Všechny nečistoty - v případech, že mohou být měřeny standardními analytickými metodami - mají obsah nižší než 0,1 %, obvykle přibližně 0,05 % hmotnostních. Konkrétně mezi jednotlivými nečistotami je obsah volných aromatických aminů nižší než 0,01 %; zjišťují se obsahy nižší než 0,005 % hmotnostních.

Způsobem podle předloženého vynálezu je podobně možno čistit reakční směs z inramolekulámího přesmyku Smilesova typu, kterým se získává jiný neiontový jodovaný kontrastní prostředek iomeprol ve volném alkalickém prostředí. Tato výroba se popisuje v patentu EP 365 541. Surový roztok iomaprolu získaný touto metodou obsahuje kromě požadovaného produktu také nezreagovaný výchozí substrát (-1,5 % hmotnostních), iontové a neiontové organické nečistoty (5 až 10 % hmotnostních) a anorganické soli.

Použitím způsobu podle vynálezu se získá koncentrovaný roztok iomeprolu s velmi vysokým stupněm čistoty, ze kterého lze získat kontrastní prostředek přidáním rozpouštědel snižujících rozpustnost jako jsou nižší alkoholy, nebo přímo odpařením rozpouštědla, například rozprašovacím způsobem čištění.

Pro měření obsahu vedlejších produktů a zbytkových nečistot se použije stejné metody HPLC popsané výše pro iopamidoi, přičemž se pouze změní teplota kolony, která musí být 60 °C. Celkový obsah nečistot v iomeprolu je menší než 0,15% hmotnostních, obvykle menší nebo roven 0,1 % hmotnostních.

Předkládaný způsob je zvláště vhodný pro čištění roztoků s obsahem neiontového hexajodovaného dimeru, iofratolu (získaného podle popisu v patentu EP 557 345), u kterého obvykle nepřekročí celkový obsah zbytkových nečistot 0,3 % hmotnostních.

Dále budou popsány některé příklady výroby způsobem podle předkládaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Podle způsobu popsaného v GB 1 472 050 se rozpustí 1,28 kg serinolu (Mmol) v 4,8 kg dimethyíacetamidu a vlije se do roztoku získaného rozpuštěním 2,4 kg dichloridu kyseliny (S)-5-[(2-(acetyloxy)-l-oxopropyl)amino]-2,4,6-trijod-l,3-benzendikarboxylové (3,38 mol)

-9CZ 291744 B6 v 4,8 kg dimethylacetamidu při udržování teploty pod 35 °C. Po ukončení přidávání se reakční směs za míchání udržuje 8 hodin při teplotě přibližně 20 °C. Většina reakčního rozpouštědla se oddestiluje při 95 °C a tlaku 1 kPa do získání viskózního zbytku, který se zředí 6 kg horké deionizované vody. Získaný roztok obsahující více než 99 % produktu se ochladí na 35 °C, při 5 této teplotě se přidá 1 kg 30% p/p hydroxidu sodného a roztok se míchá 7 hodin pro dosažení saponifíkace acetátového esteru acetyliopamidolu. Roztok se potom okyselí na pH 6,5 0,44 kg 37 % hmotn. kyseliny chlorovodíkové pro ukončení saponifíkace a surový roztok iopamidolu s obsahem přibližně 2,55 kg iopamidolu a příbuzné iontové a neiontové látky v množství až přibližně 3 % produktu, NaCl (přibližně 240 g), 860 g hydrochloridu serinolu, přibližně 300 g 10 DMAC (dimethylacetamid) a 280 g octanu sodného se nanáší při průtoku 25 1/hod na kolonu obsahující 5 1 pryskyřice Amberlite XAD 1600 firmy Rohm and Haas, předem regenerované 12 kg roztoku voda:methylalkohol 1:1a kondiciované 20 1 deionizované vody. Eluát z kolony se odvá do odpadu, dokud se nezjistí UV detektorem přítomnost produktu v eluátu (oddělená frakce: , .g) a potom se shromažďuje v nanofíltračním zásobníku popsaném v příkladu 2, který 15 se nastartuje při dostatečné výšce hladiny v zásobníku. Na konci fáze nanášení se eluuje produkt zbylý v koloně 30 kg 0,0055 M roztoku NaOH a eluát se odvede do nanofíltračního zásobníku.

V tomto místě ukáže UV detektor, že dojde ke snížení množství produktu obsaženého v eluátu (přibližně 5 kg/kg) a eluce se zastaví. Když se množství roztoku v nanofiltrační jednotce sníží na 20 přibližně 12 kg, nanofiltrace se zastaví také. Zachycené množství obsahuje 2,49 kg iopamidolu, malá množství iontových nečistot a dimethylacetamid a méně než 0,2 % neiontových látek příbuzných iopamidolu. Tento roztok se potom extrahuje na řadě tří kolon s obsahem 1 1 sulfonové pryskyřice Amberjet 1200 firmy Rohm and Haas ve vodíkové formě, 1 1 slabé aniontové pryskyřice Relite MG1 ve formě volné báze a popřípadě 200 ml pryskyřice Amberiet 1200 ve 25 vodíkové formě a eluát se jímá: kolony se potom propláchnou v řadě 4 ml vody a eluát se přidá k předcházející fázi. Získaný roztok obsahující prakticky čistý iopamidol se termálně koncentruje za získání viskózního zbytku; zbytek se refluxuje při atmosférickém tlaku a zředí pomalým přidáváním 8,6 kg 2-butylalkoholu při udržování roztoku pod refluxem; před koncem přidávání se produkt vysráží v krystalické formě.

Na konci přidávání se roztok ochladí na 20 °C, pevná látka se oddělí centrifugací a promyje 1,5 kg 2-butylalkoholu. Po usušení se získá 2,40 kg iopamidolu (91 % teoretického množství) s obsahem 0,15 % celkových nečistot, neobsahující aromatické aminy.

Příklad 2

181 surového roztoku iopamidolu získaného způsobem popsaným v příkladu 1 s obsahem 3,78 kg iopamidolu, přibližně 3 % iontových nečistot (kyseliny trijodizoftalové), přibližně 0,8 % 40 neiontových nečistot, NaCl a octan sodný (přibližně 15 %), 2-aminopropan-l,3-diol, dimethylacetamid (přibližně 20 %) se nanese trojstupňovým čerpadlem s kapacitou 700 1/hod na kolonu s vnitřním průměrem 450 mm s obsahem 48 kg silanizovaného oxidu křemičitého Lichroprep® RP18 40 -63 pm firmy E. Měrek (protitlak: 4 MPa). Po ukončení nanášení se provádí eluce deionizovanou vodou; eluát přechází do průtokové cely pro kontinuální měření 45 vodivosti a spektrofotometrického detektoru pracujícího při vlnové délce 280 nm a vede se k odstraňování náboje. Po přibližně 20 1 promývání začne signál ze spektrofotometru stupat v důsledku přítomnosti jodovaných sloučenin v eluátu; eluát od tohoto místa se jímá ve frakci 1. Po dalších 120 1 klesá hodnota vodivosti pod 2 mS/cm; eluát od tohoto místa se jímá do frakce 2. Jímaní eluátu do frakce 2 pokračuje do poklesu absorbance odpovídajícího hodnotě 1 g/1; frakce 50 2 obsahovala 400 1. Kolona se potom regeneruje 80 1 methylalkoholu a nakonec kondicionuje 80 1 deionizované vody. Celý proces trvá 1 hodinu. Frakce 1 se vede do nanofiltrační jednotky, která se skládá z 501 zásobníku, troj stupňového čerpadla schopného dodat 1800 1/hod při tlaku 4 MPa, modulu FILMTEC® NF404040 (7 m²), přetlakového ventilu a koaxiálního trubkového výměníku 450 cm² (zpracovávaná kapalina v trubce a chladicí voda v plášti). Výstup zpracovávaného 55 roztoku z výměníku se recirkuluje do tanku. Frakce 1 se zakoncentruje na 50 1; potom se přivádí

-10CZ 291744 B6 frakce 2 takovým průtokem, aby se udržel objem v zásobníku na konstantní úrovni. Když byla přivedena celá frakce 2, postup pokračuje až do snížení objemu v zásobníku na přibližně 15 1; získaný roztok obsahuje 3720 g iopamidolu (výtěžek 98,5 %) s obsahem přibližně 3 % iontových nečistot a prakticky bez dalších nečistot. Produkt se potom extrahuje na iontoměničové pryskyřici Rohm and Haas Duolite C20MB a Relite MG1 (vždy 1500 ml) pro odstranění iontových nečistot: eluát z pryskyřic (20 1) se koncentruje na viskózní zbytek a rozpustnost se sníží 2-butylalkoholem. Získá se 3600 g iopamidolu (výtěžek 95 %) obsahujícího 0,05 % celkových nečistot, téměř bez přítomnosti volných aromatických aminů a se zbarvením 0,004 μΑ. Celková produktivita na objem je přibližně 90 kg/d. Celková produktivita kolony je přibližně 1 kg/(d l_kolony).

Příklad 3

1 stejného roztoku surového iopamidolu jak bylo popsáno v příkladu 1 se přivádí s průtokem 70 1/hod na kolonu obsahující 20 1 polyakrylové adsorpční pryskyřice XAD7 Rohm and Haas. Eluát prochází průtokovou celou pro kontinuální měření vodivosti a do průtokového spektrofotometrického detektoru pracujícího při vlnové délce 280 nm a potom se vede do odpadu. Roztok se potom eluuje se stejným průtokem deionizovanou vodou. Po přibližně 3 1 promývání začne stoupat výstupní signál spektrofotometru, což ukazuje na přítomnost jodovaných sloučenin v eluátu; eluát je od tohoto okamžiku jímán do frakce 1. Po dalších 25 1 klesne hodnota vodivosti pod 2 mS/cm; od tohoto okamžiku se eluát jímá do frakce 2. Jímání eluátu do frakce 2 pokračuje až do poklesu adsorpce pod hodnotu odpovídající 2 g/1. Frakce 2 obsahovala přibližně 70 1. Frakce 1 se vede do nanofiltrační jednotky, která se skládá ze 61 zásobníku, troj stupňového čerpadla schopného 700 L/hod při tlaku 4 MPa a modulu FILMTEC® NF402540 (7 m²), přetlakového ventilu s koaxiálním trubkovým výměníkem 150 cm² (zpracovávaná kapalina v trubce a chladicí voda v plášti). Výstup zpracovávaného roztoku z výměníku se recirkuluje do zásobníku. Frakce 1 se zakoncentruje na 6 1; potom se přivádí frakce 2 s takovým průtokem, aby byl zachován konstantní objem v zásobníku. Když byla přivedena celá frakce 2, proces pokračuje až do snížení objemu v zásobníku na přibližně 4 1. Získaný roztok obsahuje 1240 g iopamidolu (98,5 %) s přibližně 3 % iontových nečistot a prakticky bez dalších nečistot. Produkt se potom extrahuje iontoměničovou pryskyřicí Duoalite C20MB a Relite MG1 Rohm and Haas (vždy 500 ml) pro odstranění iontových nečistot; eluát z pryskyřice (7 1) se koncentruje na viskózní zbytek a provede se snížení rozpustnosti 2-butylalkoholem. Získá se 1190 g iopamidolu (94 %) s obsahem 0,1 % celkových nečistot, z nichž 0,005 % je tvořeno volnými aromatickými aminy.

Chromatografická kolona se regeneruje průchodem roztoku obsahujícího 50 % methylalkoholu protiproudně s průtokem 70 1/hod a potom ve směru průtoku se stejným průtokem 50 1 vody.

Celý cyklus trvá tři hodiny podobně jako celý postup nanofiltrace; produktivita systému je proto přibližně lOkg/den. Produktivita na jednotkový objem kolony byla zjištěna přibližně 0,5 kg/(d lkolony)·

Příklad 4

Množství 6 1 stejného surového roztoku iopamidolu jak bylo popsáno v příkladu 1 se vede s průtokem 70 1/hod na kolonu obsahující 15 I polystyrénové adsorpční pryskyřice XAD16 Rohm and Haas; postup pokračuje jako v příkladu 2 s tím rozdílem, že promývání se zvyšuje tak, že frakce 2 obsahuje 150 1 namísto 70 1. Další pokračování postupu se nemění kromě toho, že pro konečnou separaci se provede snížení rozpustnosti 2-butylalkoholem. Výtěžek čištění na koloně je 97,5 %: získá se 1170 g iopamidolu (93 %) s celkovým obsahem vedlejších produktů 0,1 %, z nichž 0,007 % tvoří volné aromatické aminy.

Produktivita je přibližně stejná jako u předcházejícího příkladu.

-11 CZ 291744 B6

Příklad 5

0,6 1 stejného surového roztoku iopamidolu jako byl popsán v příkladu 1 se vede s průtokem

60 1/hod na kolonu s vnitřním průměrem 100 mm s obsahem 3 1 polyakrylová pryskyřice

Amberchrom™ CG71cd Tosohaas (protitlak přibližně 0,1 MPa). Při ukončení nanášení se roztok eluuje deionizovanou vodou: eluát prochází do průtokové celý pro kontinuální měření vodivosti a do průtokového spektrofotometrického detektoru pracujícího při 280 nm a dochází do odpadu. Po přibližně 1 1 promývání začne výstupní signál spektrofotometru stoupat z důvodu přítomnosti ío jodovaných sloučenin veluátu. Od tohoto okamžiku se eluát jímá do frakce 1. Po dalších 5 1 poklesne hodnota vodivosti pod 2 mS/cm; eluát se od tohoto okamžiku jímá jako frakce 2; jímání eluátu do frakce 2 pokračuje, dokud absorbance nepoklesne pod hodnotu odpovídající 2 g/1; frakce 2 obsahovala přibližně 101. Kolona se potom regeneruje 5 1 methylalkoholu akondicionuje 5 1 deionizované vody. Celý postup, kteiý trvá 30 minut se opakuje desetkrát na deseti 15 šaržích po 0,6 1 stejného surového roztoku iopamidolu. Spojené frakce 1 se vedou do nanofiltrační jednotky, která se skládá ze zásobníku 6 1, trojstupňového čerpadla schopného dodat 700 1/hod při 4 MPa, modulu FILMTEC® NF402540 (2 m²), přetlakového ventilu a koaxiálního trubkového výměníku 150 cm² (zpracovávaná kapalina v trubce a chladicí voda v plášti). Zpracovávaná kapalina vystupující z výměníku se recirkuluje do zásobníku. Spojené frakce 1 se 20 zakoncentrují na 6 1; spojené frakce 2 se potom vedou do zásobníku takovou rychlostí, aby se zachoval konstantní objem přibližně 4 1: získaný roztok obsahuje 1230 g iopamidolu (97,5 %), 3 % iontových nečistot a prakticky neobsahuje další nečistoty. Produkt se perkoluje na baterii iontoměničových pryskyřic Duolite C20MB a Relita MG1 Rohm and Haas (vždy 500 ml) pro odstranění iontových nečistot. Eluát z pryskyřic (7 k) se koncentruje na viskózní zbytek 25 a rozpustnost se sníží 2-butylalkoholem. Získá se 1160 g iopamidolu s celkovým obsahem vedlejších produktů 0,1 %, z nichž 0,005 % tvoří volné aromatické aminy.

Celková produktivita je přibližně 6 kg/den. Produktivita na objemovou jednotku kolony je stejná jako v příkladu 1 v důsledku nízkého nástřiku na kolonu.

Příklad 6

1 roztoku obsahujícího surový iopamidol (získaný způsobem popsaným v patentu EP 365 541) 35 se upraví na pH 10 HC1 a čistí. Tento roztok obsahuje 3,50 kg iomeprolu a následující vedlejší produkty a nečistoty (hmotnostní procenta iomeprolu); výchozí látka 1,4%; iontové nečistoty přibližně 5 %; neiontové nečistoty přibližně 2 %; přibližně 7 % NaCl. Roztok se vede trojstupňovým čerpadlem (700 1/hod) na chromatografickou kolonu s vnitřním průměrem 450 mm a obsahem přibližně 48 kg silanizovaného oxidu křemičitého Lichroprep® RP18 40-63 pm 40 (E. Měrek) (protitlak menší než 4 MPa).

Po nanesení se pevná fáze eluuje deionizovanou vodou. Eluát nejprve prochází průtokovou celou, ve které se kontinuálně měří vodivost kapaliny, a potom spektrofotometrickým detektorem pracujícím při 280 nm. Po 301 zpracovaného eluátu ukazuje spektrofotometr přítomnost 45 jodovaných sloučenin veluátu. Od tohoto okamžiku se eluát jímá jako frakce 1. Po 1201 prošlého eluátu poklesne vodivost pod 2 mS/cm, což ukazuje na ukončení frakce 1. Od tohoto okamžiku se eluát jímá jako frakce 2. Jímání se zastaví, když poklesne optická absorbance pod hodnotu odpovídající koncentraci 1 g/1. Bylo zjištěno, že frakce 2 obsahuje přibližně 1000 1 kapaliny.

Kolona se potom regeneruje 80 1 methylalkoholu a potom kondicionuje 80 1 deionizované vody. Celý postup trvá 2 hodiny.

Frakce 1 se vede do nanofiltrační jednotky, která se skládá z 20 1 zásobníku, troj stupňového 55 čerpadla schopného dodat 1800 1/hod při tlaku 4 MPa, modulu FILMTEC® NF402540 (7 m²),

-12CZ 291744 B6 přetlakového ventilu a trubkového koaxiálního výměníku 450 cm². Zpracovaný roztok vycházející z výměníku se recirkuluje do zásobníku.

Spojené frakce 1 se koncentrují na 20 1; spojené frakce 2 se potom přivádějí takovou rychlostí, aby celkový objem v zásobníku zůstal konstantní. Když byla přivedena celá frakce 2, postup pokračuje až do snížení objemu v zásobníku na přibližně 10 1.

Získaný roztok obsahuje 3450 g iomeprolu (98 %) s 3 % iontových nečistot a prakticky neobsahuje jiné nečistoty.

Produkt se potom perkoluje na směsném loži iontoměničových pryskyřic obsahujícím 0,5 1 pryskyřice Amberjet® 1200 a 1 1 Amberjet® 4200 Rohm and Haas pro odstranění iontových nečistot. Eluát z pryskyřice (15 1) se koncentruje na viskózní zbytek v množství 4 kg. Tento roztok se ponechá kapat do 25 1 2-butylalkoholu ochlazeného na 20 °C, zfiltruje se a suší. Získá se 3,38 kg prakticky čistého iomeprolu (výtěžek 96 %).

Analýza ukazuje, že celkový obsah nečistot je 0,1 %.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Způsob čištění jodovaných neiontových rentgenových kontrastních látek, vyznačující se t í m , že zahrnuje následující kroky:

-a) roztok surové jodované neiontové rentgenové kontrastní látky se nanese na chromatografíckou kolonu s obsahem stacionární hydrofobní fáze;

-b) eluuje se první frakce nebo skupina frakcí obsahující jodovanou neiontovou rentgenovou kontrastní látku a hydrofilní nečistoty;

—c) eluuje se druhá frakce nebo skupina frakcí obsahující zředěnou jodovanou neiontovou rentgenovou kontrastní látku s obsahem nečistot nižším než 0,3% hmotnostních z jodované neiontové rentgenové kontrastní látky;

-d) první frakce nebo skupina frakcí se koncentruje a současně částečně odsolí a čistí v tangenciálním filtračním systému opatřeném nanofiltračními membránami se zadržením rafinózy vyšším než 90 % hmotnostních a zadržením chloridu sodného nižším než 85 % hmotnostních;

-e) druhá frakce nebo skupina frakcí se kontinuálně nebo po částech přidává ke koncentrovanému zadrženému z kroku d) ve stejném tangenciálním filtračním systému takovým způsobem, aby se znovu sjednotila jodovaná neiontová rentgenová kontrastní látka, obsažená na počátku ve dvou frakcích pocházejících z kroků b) a c), do jediného roztoku se sníženým objemem, obsahujícího jodovanou neiontovou rentgenovou kontrastní látku a stopy iontových nečistot;

-f) provede se úplná deionizace koncentrovaného roztoku z kroku e) průchodem jednou nebo více kolonami s obsahem aniontových a kationtových iontoměničových pryskyřic.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že chromatografická separace v krocích b) a c) se provádí vysokotlakou kapalinovou chromatografií nebo nízkotlakou kapalinovou chromatografií.

- 13 CZ 291744 B6

3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že stacionární hydrofobní fáze chromatografické kolony sestává ze silanizovaných částic oxidu křemičitého modifikovaných oktylovými nebo oktadecylovými uhlovodíkovými řetězci pro chromatografii s reverzními

5 fázemi, pryskyřice na bázi polystyrenu, pryskyřice na bázi polyakrylesteru nebo pryskyřice na bázi zesítěného alifatického polymeru.

4. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že v kroku a) je hmotnostní poměr mezi stacionární hydrofobní fází a přiváděnou surovou jodovanou neiontovou rentgenovou

10 kontrastní látkou 20 : 1 až 2 : 1.

5. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že v kroku a) je hmotnostní poměr mezi stacionární hydrofobní fází a přiváděnou surovou jodovanou neiontovou rentgenovou kontrastní látkou 2 : 1 až 0,5 : 1.

6. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že každý krok se provádí v řadě za sebou tak, že první frakce získaná v kroku b) se nejprve vystaví nanofiltraci a potom se k získanému zadrženému podílu přidá frakce získaná v kroku c) a nanofiltrace pokračuje až do získání konečného koncentrovaného roztoku.

7. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se kroky prováděj í kontinuálně.

8. Způsob čištění podle nároku 1, vyznačující se tím, že jodovanou neiontovou rentgenovou kontrastní látkou je iopamidol.

9. Způsob čištění podle nároku 1, vyznačující se tím, že jodovanou neiontovou rentgenovou kontrastní látkou je iomeprol.

10. Způsob čištění podle nároku 1, vyznačující se tím, že jodovanou neiontovou

30 rentgenovou kontrastní látkou je iofratol.