CZ287390B6 - Friction element and spring assembly for disk brake - Google Patents

Description

Popisovaný vynález se týká oblasti kotoučových brzd pro motorová vozidla, jeho předmětem je zejména sestava třecího členu a pružiny pro vybavení kotoučových brzd.

Dosavadní stav techniky

Kotoučové brzdy jsou známy již dlouho a běžně obsahují třecí členy uložené přes jejich obvodové konce prostřednictvím kluzného ukotvení na členu odolávajícím brzdnému momentu, pokud se tento skládá z pevné svorky, kluzné svorky či dokonce pevného podpůrného členu, přičemž ovládací prostředky jsou připojeny z důvodu zatlačení třecího členu do brzdného kontaktu s odpovídajícím čelem brzdového kotouče.

Je také známo, například z dokumentu FR-A 2 330 916, dát obvodovým koncům třecích členů zaoblenou plochu schopnou interakce kluzným zakotvením s odpovídající zaoblenou plochou vytvořenou na členu odolávajícím brzdnému momentu, kde jedna z těchto zaoblených ploch je konkávní a druhá zaoblená plocha je konvexní.

Pro brzdy tohoto typu, podle dokumentu EP-B 0 002 339, jsou vytvářena opatření pro třecí člen, jehož obvodové konce jsou uloženy kluzně zakotveny na členu odolávajícím brzdnému momentu, ovládací prostředky jsou připojeny na výše zmíněný člen, aby se zatlačil třecí člen do brzdného kontaktu s odpovídající částí brzdného kotouče, přičemž nejméně první z obvodových konců třecího členu obsahuje nejméně jednu zaoblenou plochu schopnou interakce kluzným upevněním s odpovídající zaoblenou plochou vytvořenou na pevném členu odolávajícím brzdnému momentu, přičemž jedna z těchto zaoblených ploch je konkávní a druhá zaoblená plocha je konvexní, poloměr zakřivení konvexní plochy je menší než poloměr zakřivení konkávní plochy, třecí člen je uložen s předem určenou obvodovou vůlí ve členu odolávajícím brzdnému momentu tak, že třecí člen může zaujmout první či druhou krajní obvodovou polohu odpovídající třecímu členu upevněnému na pevném členu odolávajícím brzdnému momentu přes jeho první obvodový konec nebo přes druhý obvodový konec, v závislosti na směru otáčení kotouče, přičemž jsou použity pružné prostředky pro odtlačení třecího členu od první krajní obvodové polohy a do trvalého kontaktu se zaoblenou plochou vytvořenou na pevném členu odolávajícím brzdnému momentu.

Toto uspořádání má vyvolat silové působení třecího členu tak, aby se posunul podél protilehlé plochy vymezené na členu odolávajícím brzdnému momentu vždy, když jsou brzdy uvedeny do činnosti tak, aby se zabránilo vytváření nánosů a automaticky se vyčistily dotýkající se zaoblené plochy třecího členu a členu odolávajícího brzdnému momentu.

Toto řešení plně respektuje běžné užití takto vybavených vozidel. Avšak jsou-li kola vozidla, spojená s brzdami tohoto typu, vystavena značnému vertikálnímu zrychlení, například při špatném povrchu cesty, setrvačnost třecího členu se pak může stát větší než tlak vyvolávaný pružnými prostředky a třecí člen se pak může posunout v rámci předem vymezené obvodové vůle. Když, podle těchto předpokladů, jsou brzdy uvedeny do činnosti, není třecí člen v obvodové pozici, ve které by měl být, a činnost brzd má za výsledek prudké posunutí třecího členu na člen odolávající brzdnému momentu. Tyto důsledky způsobují značné tlučení a, nehledě k vydávání intenzivního hluku, mohou bránit působení brzd a snižují jejich trvanlivost.

-1 CZ 287390 B6

Podstata vynálezu

Předmětem předloženého vynálezu je proto zajistit sestavu třecího členu a pružiny pro 5 kotoučovou brzdu, která nemá tyto nedostatky.

Řešení tohoto úkolu je dosaženo sestavou třecího členu a pružiny pro kotoučovou brzdu, kde třecí člen obsahuje opěrnou desku, jejíž obvodové konce jsou upraveny pro uložení kluzným zakotvením na členu odolávajícím brzdnému momentu, přičemž alespoň jeden obvodový konec io třecího členu obsahuje alespoň jednu zaoblenou plochu pro spolupráci kluzným zakotvením s odpovídající zaoblenou plochou vytvořenou na členu odolávajícím brzdnému momentu, přičemž jedna ze zaoblených ploch je konkávní, a druhá zaoblená plocha je konvexní, poloměr zakřivení konvexní zaoblené plochy je menší než poloměr zakřivení konkávní zaoblené plochy, třecí člen je dimenzován pro uložení ve členu odolávajícím brzdnému momentu s předem 15 určenou obvodovou vůlí, aby třecí člen mohl zaujmout první a druhou krajní obvodovou polohu odpovídající třecímu členu zakotvenému na členu odolávajícím brzdnému momentu svým odpovídajícím prvním zaobleným koncem nebo druhým zaobleným koncem, a to podle směru otáčení kotouče, přičemž pružina je upravena pro stlačení třecího členu do první krajní obvodové polohy a do trvalého styku se zaoblenou plochou vytvořenou na členu odolávajícím brzdnému 20 momentu, pružina obsahuje činnou část pro spolupráci s konvexním zaobleným koncem a reakční část pro spolupráci s konkávní zaoblenou částí. Podle vynálezu je reakční část upravena pro spolupráci s boky konkávní zadní zaoblené části, přičemž činná část pružiny je upravena pro spolupráci se zadním otvorem vytvořeným na konvexním zadním zaobleném konci a pro uplatnění síly na opěrnou desku třecího členu, obsahující tangenciální složku a radiální 25 složku kolmou k tangenciální složce a směřující k vnější straně kotouče, přičemž tangenciální složka síly vyvolaná pružinou je nasměrována ve směru otáčení kotouče, odpovídajícím dopředně jízdě vozidla.

Výhodné provedení spočívá v tom, že pružina je vytvořena z kovového drátu, přičemž její činná 30 část je tvořená střední částí, procházející skrz zadní otvor vytvořený v konvexním zadním zaobleném konci, a její reakční část vytvořená ze dvou větví, které jsou v podstatě navzájem paralelní a souměrné vzhledem k činné části a obklopují konvexní zadní zaoblený konec.

Jiné výhodné provedení spočívá v tom, že každý konec činné části je v pravém úhlu s ramenem, 35 které je na opačném konci v podstatě v pravém úhlu s větví vytvářející reakční část, která je na opačném konci v podstatě v pravém úhlu s koncovou částí směřující k činné části.

Další výhodné provedení podle vynálezu pak spočívá v tom, že pružina je vytvořena z nepřetržitého úseku kovového drátu, kteiý je na svém středu ohnut zpět pro vytvoření činné části ze dvou 40 paralelních pramenů prostupujících do zadního otvoru zhotoveného v konvexním zadním zaobleném konci, přičemž oba prameny jsou spojeny na jednom ze svých konců spojovací částí tvaru U, přičemž opačný konec každého pramenu je v podstatě v pravém úhlu s ramenem, které je na svém opačném konci v pravém úhlu s větví tvořící reakční část.

Další přednostní provedení podle vynálezu spočívá v tom, že alespoň jedna větev vytvářející reakční část je v podstatě v pravém úhlu s koncovou částí směřující ke spojovací části tvaru U.

Jiné přednostní provedení spočívá v tom, že činná část a reakční část jsou v podstatě ve stejné rovině, přičemž spojovací část tvaru U leží v podstatě kolmo k této rovině.

Díky takovémuto uspořádání pružiny vyvozuje činná část na opěrnou desku třecího členu sílu skládající se z tangenciální složky a radiální složky. Radiální složka je výhodně obrácena

-2 CZ 287390 B6 směrem ke vnější straně kotouče. Tangenciální složka je také výhodně obrácena ve směru otáčení kotouče, odpovídajícímu směru jízdy vozidla.

Vhodným výběrem tlaku vyvíjeným pružinou na třecí člen, bude vždy třecí člen ve své první obvodové pozici, bez ohledu na tlaky, kterými je kolo vozidla spojeno s brzdou vybavenou namontovaným třecím členem a pružinou podle popisovaného vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení, znázorněných na výkresech, na kterých představuje:

obr. 1 čelní pohled na sestavu třecího členu a pružiny vytvořenou podle předloženého vynálezu, obr. 2 boční pohled na sestavu, uvedenou na obrázku 1, obr. 3 čelní pohled na sestavu, uvedenou na obrázku 1 zabudovanou ve členu odolávajícím brzdnému momentu, obr. 4 perspektivní pohled na pružinu, zabudovanou v sestavě uvedené na obrázku 1, obr. 5 půdoiysný pohled na variantu pružiny z obrázku 4, a obr. 6 pohled ve větším měřítku na detail z obrázku 3.

Na obrázcích jsou stejné prvky označeny odpovídajícími shodnými vztahovými značkami.

Příklady provedení vynálezu

Obrázek 1 představuje sestavu, tvořenou třecím členem JO, obsahujícím výztužnou opěrnou desku 12, na kterou je připojena libovolnými vhodnými prostředky, například lepením nebo snýtováním, podložka z třecího materiálu J4. Přední zaoblený konec 16 a zadní zaoblený konec 18 třecího členu 10 obsahují odpovídající přední zaoblenou plochu 20 a zadní zaoblenou plochu 22, a jsou vyrobeny rozšířením výztužné opěrné desky 12, kde již není třecí materiál 14. Zaoblené plochy 20, 22, jsou vytvořeny na okrajích těchto rozšíření.

Třecí člen 10 je určen k výbavě kotoučových brzd obsahujících (obrázek 3) pevný člen 24 odolávající brzdnému momentu, který je zde z důvodu připojení k pevné části vozidla. Pevný člen 24 odolávající brzdnému momentu má tvar U a obestírá kotouč 26 vybavený k připojení k části otáčející se s jedním z kol vozidla. Pevný člen 24 odolávající brzdnému momentu vytváří na obou stranách kotouče 26 dvě okna 28, z nichž je na obrázku 3 zachyceno pouze jedno, pro uložení dvou třecích členů 10 kluzným ukotvením, přičemž třecí členy JO jsou uloženy na protilehlých třecích plochách kotouče 26.

Pevný člen 24 odolávající brzdnému momentu je vytvořen, na obou stranách okna 28 s přední zaoblenou částí 30 a zadní zaoblenou částí 32, které vzájemně spolupracují s odpovídajícími protilehlými zaoblenými plochami 20, 22 vytvořenými na opěrné desce 12 třecího členu JO. Přední zaoblený konec 16 a zadní zaoblený konec 18 korespondují na koncích, přes které je třecí člen 10 upevněn na pevný člen 24 odolávající brzdnému momentu, když se kotouč 26 otáčí v dopředném směru A pohybu vozidla (obrázek 3). Přední zaoblená plocha 20 a zadní zaoblená plocha 22 jsou konvexní plochy a protilehlé zaoblené části 30, 32 jsou konkávní, přičemž jejich poloměr zakřivení je větší nebo stejný jako poloměr zakřivení konvexních zaoblených ploch 20, 22, a to v libovolném bodě, takže třecí člen 10 je uložen s předem určenou obvodovou vůlí B v pevném členu 24 odolávajícím brzdnému momentu.

-3 CZ 287390 B6

Konečně, pružina 40 je spojena s třecím členem 10 tak, aby tento tlačila obvodově do členu 24 odolávajícího brzdnému momentu. Přesněji, alespoň jeden zaoblený konec j6, 18 třecího členu 10 je vytvořen s průchozím předním otvorem 34 a/nebo průchozím zadním otvorem 36. Na příkladu ukázané otvory 34, 36 jsou vytvořeny v odpovídajících zaoblených koncích 16, 18, z důvodu zajištění souměrnosti třecího členu 10 během výroby, mezi vnitřním třecím členem a vnějším třecím Členem. Pružina 40 je vyrobena z kovového drátu, je spojena se zadním zaobleným koncem 18 a obsahuje činnou část 42 procházející skrz zadní otvor 36 a reakční část spolupůsobící s okraji konkávně zaoblené zadní části 32 pevného členu 24 odolávajícího brzdnému momentu.

Reakční část pružiny 40 je tvořena dvěmi větvemi 44, 46, v podstatě paralelními navzájem a také k činné části 42, a připojenými k posledně zmíněné dvěma rameny 48, 50.

Na příkladu znázorněném na obrázcích 1 až 4 a 6, je činná část 42 jako taková dvojitá a je tvořena dvěmi prameny 42a. 42b.

Jinými slovy, pružina 40 je získána z úseku kovového drátu ohnutého na poloviny ve svém středu. Kovová část drátu v bezprostředním okolí ohybu tvoří spojovací část 52 tvaru U, spojující jeden z konců ze dvou pramenů 42a, 42b vytvářejících činnou část 42, druhý z konců pramenů 42a, 42b vyčnívá v podstatě v pravých úhlech ramenem 48, 50, které v podstatě ve stejné rovině v pravých úhlech navazují větve 44, 46 reakční části.

Výhodné je, aby se zajistilo, žeje pružina 40 držena na třecím členu 10, provedeno opatření pro alespoň jednu z větví 44, 46 vytvářejících reakční část, aby svírala v podstatě pravé úhly ve stejné rovině s koncovou částí 54, 56 namířenou směrem ke spojovací části 52 tvaru U. Prameny 42a, 42b stejně jako větve 44, 46, mají délku, která je nepatrně větší než tloušťka zadního zaobleného konce 18 zpevňujícího opěrné desky 12 třecího členu 10, přičemž ramena 48, 50 ve vzájemném působení s první koncovou částí 54 a druhou koncovou částí 56 zajišťují, že pružina 40 je držena obvodově na okraji třecího členu 10, zatímco činná část 42 v zadním otvoru 36 zajišťuje radiální fixování.

Kromě toho, pokud je žádoucí perfektní držení pružiny 40 na třecím členu 10, může být uděláno opatření pro ohnutí spojovací části 52 do tvaru U v podstatě v pravých úhlech se zřetelem na rovinu obsahující činnou část 42 a reakční část, stejně jako ramena 48, 50. Spojovací část 52 se takto také účastní držení pružiny 40 na třecím členu 10, a to ve vzájemném působení s rameny 48, 50.

Podle dalšího uspořádání pružiny 40, znázorněného na obrázku 5, je pružina 40 získána z úseku kovového drátu, jehož délka je maličko větší než tloušťka zadního zaobleného konce 18 zpevňujícího opěrné desky 12 třecího členu 10, vytvářející činnou část 42 pružiny 40, procházející skrz zadní otvor 36 v zadním zaobleném konci 18 a zároveň se sama rozkládá v pravých úhlech prvním ramenem 48 a druhým ramenem 50 ve stejné rovině a dále přes větve 44,46 reakční části pružiny 40.

U tohoto provedení může být výhodně provedeno takové opatření, aby se v podstatě vytvořily pravé úhly alespoň u jedné z větví 44, 46 s koncovou částí 54, 56, směrovanou k činné části 42, aby bylo zajištěno, že pružina 40 je držena na třecím členu 10.

Máme-li takto popsaný třecí člen 10 a doprovodnou pružinu 40, bude působení této sestavy v kotoučových brzdách snadno pochopitelné. Třecí člen 10 vybavený svojí pružinou 40 je instalován, jak ukazují obrázky 3 a 6 na členu 24 odolávajícím brzdnému momentu, který, v tomto příkladu znázorněný jako pevný, je např. upevněný k výčnělku držáku nápravy takto

-4CZ 287390 B6 vybaveného kola. Svorka obsahující ovládací prvky pro brzdu nebyla zakreslena z důvodu jasnosti výkresu. Na obrázcích 3 a 6 můžeme vidět vnitřní třecí člen 10 umístěný na vnitřní straně kotouče 26. Není třeba zdůrazňovat, že obdobně je vnější třecí člen 10 umístěn na vnější straně kotouče 26.

Když je sestava třecí člen 10 - pružina 40 instalována na členu 24 odolávajícím brzdnému momentu a je v klidu, zaujímají jednotlivé prvky pozice znázorněné na obrázcích 3 a 6. Pružina 40 je v klidu vystavená předpětí, přičemž reakční část vytvořená z větví 44 46 se opírá na okrajích konkávní zadní zaoblené části 32, vytvořené na členu 24 odolávajícím brzdnému momentu, a činná část 42 vyvozuje sílu na stěnu zadního otvoru 36 vytvořeného v konvexním zadním zaobleném konci 18 opěmé desky 12. Přesněji, konkávní zaoblená část 32 členu 24 odolávajícího brzdnému momentu má, podle konstrukce, omezenou roztažitelnost a je připojena ke zbytku konstrukce členu 24 odolávajícího brzdnému momentu okraji nebo boky 60, 62 (obrázek 3), o které se opírá reakční část pružiny 40, tvořená větvemi 44, 46, přičemž vzdálenost mezi první větví 44 a druhou větví 46 reakční části je větší než otvor konkávní zaoblené části 32, tzv. tětiva (v geometrickém smyslu slova), spojující konce konkávní zadní zaoblené části 32.

Protože pružina 40 je předepjatá mezi okraji nebo prvním bokem 60 a druhým bokem 62 zadní konkávní zaoblené části 32 a stěnou zadního otvoru 36 v konvexním zadním zaobleném konci 18, zaujímají ramena 48, 50 pozici, ve které v rovině obrázku 6 vytváří na příklad ostrý úhel, jehož vrchol je umístěn v oblasti činné části 42.

To bude proto vyvolávat na třecím členu 10 pomocí stěny zadního otvoru 36 sílu F směřující podél osy tohoto úhlu. Tato síla F má navzájem kolmou tangenciální složku a radiální složku. Radiální složka směřuje k vnější straně kotouče 26 vzhledem na jeho osu a tlačí konvexní zadní zaoblenou plochu 22 do kontaktu s konkávní zadní zaoblenou částí 32 v bodu co nejvzdálenějším od osy kotouče 26.

Tangenciální složka je směrována ve směru otáčení kotouče 26, odpovídajícímu dopřednému směru A pohybu vozidla (obrázek 3), a tlačí konvexní zadní zaoblenou plochu 22 pryč v obvodovém směru od konkávní zadní zaoblené části 32, aby vymezila obvodovou vůli _B Přední konvexní zaoblená plocha 20 na přední straně třecího členu 10 je proto sama tlačena do kontaktu s dolní částí konkávní přední zaoblené části 30.

Když vozidlo jede dopředu a řidič uvede do činnosti brzdový pedál, je přivedena tlaková hydraulická kapalina do brzdového motoru (není znázorněno), který vyvine sílu na opěrnou desku 12, a to při aplikaci podložky ze třecího materiálu 14 na čelo kotouče 26. Další třecí člen 10 bude aplikován na druhé čelo kotouče 26 reakcí nebo jiným brzdovým motorem.

V důsledku podložky ze třecího materiálu 14, která se dostala do záběru s čelem kotouče 26, je mimo snížení jeho otáček, důsledkem předání brzdné síly třecímu členu 10 směrované vpravo, zobrazeno na obrázcích 3 a 6, když se kotouč 26 otáčí ve směru dopředného směru A pohybu vozidla (obr. 3). Díky speciálnímu tvaru pružiny 40 a třecího členu 10 ve členu 24 odolávajícím brzdnému momentu podle vynálezu působí brzdná síla paralelně a ve stejném směru jako dříve popsané působení síly F, vyvolané v klidu pružinou 40 na třecí člen Γ0. Proto je během brzdění třecí člen 10 tlačen do obvodové pozice, kterou zaujímá vždy před vlastním brzděním.

Můžeme tomu proto rozumět tak, že sestava třecí člen JO/pružina 40 podle vynálezu má klidovou pozici přesně odpovídající její pracovní pozici a tedy, že třecí člen 10 nebude nucen opustit tuto pozici, dokonce ani v případě extrémních tlaků, např. vzniklých značným vertikálním zrychlením na špatných nebo dokonce neexistujících cestách.

-5CZ 287390 B6

Oproti tomu, když vozidlo couvá, je jeho rychlost pravděpodobně dostatečně nízká na to, aby vyvolávala extrémní tlaky. Sestava třecí člen 10/pružina 40 proto zaujímá klidovou pozici znázorněnou na obrázcích 3 a 6. V důsledku podložky ze třecího materiálu J4, která přichází do záběru s čelem kotouče 26, dochází k předání brzdné síly směrované vlevo třecímu členu JO (zobrazeno na obrázcích 3 a 6).

Tato brzdicí síla je proto uplatněna proti obvodové složce síly vyvolané pružinou 40 a vede k zabrání obvodové vůle B, existující mezi zaobleným koncem zadní zaoblené plochy 22 a dnem zadní zaoblené části 32. Během výsledného pohybu vlevo (znázorněno na obr. 3 a 6) udržuje radiální složka síly vynaložená pružinou 40 zadní zaoblenou plochu 22 v permanentním styku s homí částí zadní zaoblené části 32. Zároveň je přední zaoblená plocha 20, vytvořená na předním zaobleném konci 16 třecího členu 10, tlačena pryč od spodní části přední zaoblené části 30, vytvořené na členu 24 odolávajícím brzdnému momentu.

Takto se během každého použití brzd během couvání vozidla vyvolává obvodové posunutí třecího členu JO, které má za následek, jak vyplývá z permanentního styku existujícího mezi zadními zaoblenými částmi a plochami 32, 22, vyčištění nebo vycídění těchto zadních zaoblených ploch a částí 22, 32. Jakýkoli nános usazenin nebo sebemenší počátek koroze u dlouho stojících vozidel, je proto rychle odstraněn otíráním zadních zaoblených částí a ploch 32, 22, podobně předních zaoblených ploch a částí 20, 30, vždy při použití brzd během couvání vozidla.

Samozřejmě vynález není omezen možnostmi, které byly popsány příklady provedení, ale je schopný mnoha obměn, které budou odborníkovi jasné.

Vynález může být obzvláště využit ve všech dalších typech brzd, a obzvláště u pevných brzd, ve kterých jsou ovládací prvky spojeny se členem 24 odolávajícím brzdnému momentu a působí přímo na každém z třecích členů JO, stejně jako v brzdách popsaného typu, ale ve kterých jsou třecí členy 10 upevněny na svěrku. Podobně konkávní a konvexní protilehlé plochy třecích členů 10 a členu 24 odolávajícího brzdnému momentu mohou být převráceny, jinak řečeno, konvexní plochy mohou být vytvořeny na členu 24 odolávajícím brzdnému momentu, konkávní plochy potom budou vytvořeny na třecím členu JO. Kotoučové brzdy mohou být také navrženy tak, že jeden z konců třecích členů 10 bude tvořit konvexní plochu spolupracující s konkávní plochou vytvořenou na členu 24 odolávajícím brzdnému momentu, zatímco druhý konec třecího členu JO může tvořit konkávní plochu spolupracující s konvexní plochou na členu 24 odolávajícím brzdnému momentu. Dále mohou být rozdílné poloměry zakřivení konkávních a konvexních ploch vytvořených na třecích členech JO a na členu 24 odolávajícím brzdnému momentu v závislosti na tom, zda se vztahují k přednímu konci nebo zadnímu konci třecích členů 10.

-6CZ 287390 B6

Claims (6)

1. Sestava třecího členu a pružiny pro kotoučovou brzdu, kde třecí člen obsahuje opěrnou desku, jejíž zaoblené konce jsou upraveny pro uložení kluzným zakotvením na členu odolávajícím brzdnému momentu, přičemž alespoň jeden zaoblený konec třecího členu obsahuje alespoň jednu zaoblenou plochu pro spolupráci kluzným zakotvením s odpovídající zaoblenou plochou vytvořenou na členu odolávajícím brzdnému momentu, přičemž jedna ze zaoblených ploch je konkávní, a druhá zaoblená plocha je konvexní, poloměr zakřivení konvexní zaoblené plochy je menší než poloměr zakřivení konkávní zaoblené plochy, třecí člen je dimenzován pro uložení ve členu odolávajícím brzdnému momentu s předem určenou obvodovou vůlí, aby třecí člen mohl zaujmout první a druhou krajní obvodovou polohu odpovídající třecímu členu zakotvenému na členu odolávajícím brzdnému momentu svým odpovídajícím prvním zaobleným koncem nebo druhým zaobleným koncem, a to podle směru otáčení kotouče, přičemž pružina je upravena pro stlačení třecího členu do první krajní obvodové polohy a do trvalého styku se zaoblenou plochou vytvořenou na členu odolávajícím brzdnému momentu, pružina obsahuje činnou část pro spolupráci s konvexním zaobleným koncem a reakční část pro spolupráci skonkávní zaoblenou částí, vyznačující se tím, že reakční část je upravena pro spolupráci s boky (60, 62) konkávní zadní zaoblené části (32), přičemž činná část (42) pružiny (40) je upravena pro spolupráci se zadním otvorem (36) vytvořeným na konvexním zadním zaobleném konci (18) a pro uplatnění síly (F) na opěrnou desku (12) třecího členu (10), obsahující tangenciální složku a radiální složku, kolmou k tangenciální složce a směřující k vnější straně kotouče (26), přičemž tangenciální složka síly vyvolaná pružinou (40) je nasměrována ve směru otáčení kotouče (26), odpovídajícím dopředně jízdě vozidla.

2. Sestava podle nároku 1, vyznačující se tím, že pružina (40) je vytvořena z kovového drátu, přičemž její činná část (42) je tvořená střední částí, procházející skrz zadní otvor (36) vytvořený v konvexním zadním zaobleném konci (18), a její reakční část je vytvořená ze dvou větví (44, 46), které jsou navzájem paralelní a souměrné vzhledem k činné části (42) a obklopují konvexní zadní zaoblený konec (18).

3. Sestava podle nároku 2, vyznačující se tím, že každý konec činné části (42) je v pravém úhlu s ramenem (48, 50), které je na opačném konci v pravém úhlu s větví (44, 46) vytvářející reakční část, která je na opačném konci v pravém úhlu s koncovou částí (54, 56) směřující k činné části (42).

4. Sestava podle nároku 1, vyznačující se tím, že pružina (40) je vytvořena z nepřetržitého úseku kovového drátu, který je na svém středu ohnut zpět pro vytvoření činné části (42) ze dvou paralelních pramenů (42a, 42b) prostupujících do zadního otvoru (36) zhotoveného v konvexním zadním zaobleném konci (18), přičemž oba prameny (42a, 42b) jsou spojeny na jednom ze svých konců spojovací částí (52) tvaru U, přičemž opačný konec každého pramenu (42a, 42b) je v pravém úhlu s ramenem (48, 50), které je na svém opačném konci v pravém úhlu s větví (44, 46) tvořící reakční část.

5. Sestava podle nároku 4, vyznačující se tím, že alespoň jedna větev (44, 46) vytvářející reakční část je v pravém úhlu s koncovou částí (54, 56) směřující ke spojovací části (52) tvaru U.

6. Sestava podle nároku 5, vyznačující se tím, že činná část (42) areakční část jsou ve stejné rovině, přičemž spojovací část (52) tvaru U leží kolmo k této rovině.