CZ284824B6

CZ284824B6 - 1-Arylimidazoly, způsob jejich výroby a meziprodukty v tomto způsobu, prostředky, které je obsahují a jejich použití

Info

Publication number: CZ284824B6
Application number: CS902074A
Authority: CZ
Inventors: Gail Scotton Powell; David Neal Sinodis; Philip Reid Timmons; Tai-Teh Wu
Original assignee: Rhone-Poulenc Agrochimie
Priority date: 1989-05-05
Filing date: 1990-04-25
Publication date: 1999-03-17
Also published as: NZ233552A; AU640645B2; OA09207A; FI902253A0; JPH0327361A; ZA903360B; HU215229B; GR3018083T3; CN1045710C; EP0396427A1; JP2943993B2; PL285067A1; NO179368B; BG91928A; NO901926D0; BG60561B1; BR9002175A; CZ207490A3; PT93967A; CN1046898A

Abstract

Popisují se 1-arylimidazoly obecného vzorce I, v němž mají jednotlivé obecné symboly shora uvedený význam, přičemž s výhodou X je zbytek S/O/.sub.n.n.R.sub.1.n., kde R.sub.1.n. je alkyl, výhodně methyl, úplně substituovaný atomy halogenů a n je číslo 0, 1 nebo 2, Y je vodík, halogen, methylsulfenyl, methylsulfinyl nebo methylsulfonyl, Z je vodík, halogen nebo alkyl, s výhodou methyl, a R.sub.2.n., R.sub.3.n., R.sub.4.n., R.sub.5.n. a R.sub.6.n. znamenají vždy vodík, halogen nebo nesubstituovanou či halogensubstituovanou alkylovou, alkoxylovou, alkylsulfenylovou, alkylsulfinylovou či alkylsulfonylovou skupinu, způsoby jejich výroby a meziprodukty potřebné pro jejich výrobu. Dále se popisují prostředky k potírání členovců /zejména roztočovitých, mšic nebo hmyzu/, nematodů, helminthů a prvoků, obsahující tyto 1-arylimidazoly jako účinné látky, jakož i použití těchto 1-arylimidazolů k potírání škůdců. ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nových 1-arylimidazolů, způsobu jejich výroby a meziproduktů používaných při tomto způsobu. Dále vynález popisuje prostředky obsahující zmíněné sloučeniny jako účinné látky a použití těchto sloučenin k potírání škodlivých členovců, nematodů, helminthů nebo prvoků. Zejména pak vynález popisuje aplikace sloučenin podle vynálezu nebo shora zmíněných prostředků v zemědělství, zvláště pak jejich použití jako pesticidů k hubení členovců, zejména roztočovitých nebo hmyzu zamořujícího listy rostlin nebo půdu, aniž by byly poškozeny užitkové rostliny.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že různě substituované imidazolové sloučeniny vykazují řadu různých typů pesticidní účinnosti, včetně účinnosti herbicidní, účinnosti na regulaci růstu rostlin, účinnosti fungicidní, nematocidní, insekticidní a biocidní. Z těchto látek je možno jmenovat následující sloučeniny:

Ve zveřejněné evropské patentové přihlášce jsou jako insekticidy popsány 1-arylimidazoly nesubstituované v polohách 2 a 4 imidazolového kruhu a obsahující v poloze 5 druhý fenylový substituent.

V americkém patentovém spisu č. 4755213 jsou jako regulátory růstu rostlin popsány 1arylimidazoly, které jsou rovněž nesubstituované v polohách 2 a 4 a obsahují v poloze 5 aminokarbonylovou skupinu.

Ve zveřejněných evropských patentových přihláškách č. 277384A a 289066A jsou jako herbicidy popsány 1-arylimidazoly, které jsou pouze substituované v polohách 2 a 5 a naopak nesubstituované v poloze 4 imidazolového kruhu.

Další 1-substituované imidazoly jsou jako insekticidy popsány ve zveřejněné evropské patentové přihlášce č. 289919A, přičemž substituentem v poloze 1 je aralkylová skupina nebo aralkoxyskupina (tzn. mezi imidazolovým a arylovým kruhem je můstek tvořený alkylovou nebo alkoxylovou skupinou).

Ve zveřejněné evropské patentové přihlášce č. 283173A jsou jako insekticidy apod. popsány 2arylimidazoly, v nichž je arylový kruh navázán na imidazolový kruh na uhlíkovém atomu v poloze 2 a ne na atomu dusíku, a kde dusíkový atom v poloze 1 je substituován vodíkem nebo popřípadě substituovanou alkylovou skupinou.

V australské patentové přihlášce č. 8812-883A jsou jako fungicidy, insekticidy, nematocidy apod. popsány imidazolové deriváty, které mohou být substituovány v poloze 4 nebo 5, nebo v obou polohách 4 a 5 imidazolového kruhu (tzn. navázání substituentů ne na dusíkový, ale na uhlíkový atom) popřípadě substituovanou fenylovou skupinou, a na dusíkovém atomu v poloze 1 atomem vodíku nebo sulfonylovou skupinou.

Podstata vynálezu

Vynález popisuje nové 1-ary 1 imidazolové sloučeniny vykazující vynikající pesticidní vlastnosti, zejména vlastnosti insekticidní nebo akaricidní, nebo oba tyto typy účinku.

- 1 CZ 284824 B6 (I)

Zmíněné sloučeniny odpovídají obecnému vzorci I

ve kterém

X představuje halogenalkylovou skupinu, halogenalkoxy skup inu nebo nesubstituovanou či halogensubstituovanou alkylsulfenylovou, alkylsulfinylovou nebo alkylsulfonylovou skupinu, přičemž shora zmíněné alkylové a alkoxylové části jednotlivých skupin mají přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a substitucí jednotlivých skupin halogenem se míní substituce jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů, až do úplné substituce alkylových nebo alkoxylových zbytků,

Y a Z jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny zahrnující atom vodíku, atomy halogenů, nitroskupinu, kyanoskupinu, hydroxylovou skupinu a její upotřebitelné soli, sulfhydrylovou skupinu a její upotřebitelné soli, formylovou skupinu, hydroxykarbonylovou skupinu a její upotřebitelné soli, alkoxykarbonylové skupiny, aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylové skupiny, dialkylaminokarbonylové skupiny, aminoskupinu, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, zbytky trialkylamoniových solí, kyanalkylové skupiny, alkoxykarbonylaminoskupiny, arylkarbonylaminoskupiny, alkylaminokarbonylaminoskupiny, dialkylaminokarbonylaminoskupiny, aminosulfonylovou skupinu, alkylaminosulfonylové skupiny, dialkylaminosulfonylové skupiny a alkoxyalkylideniminoskupiny, přičemž shora zmíněné alkylové a alkoxylové části všech shora uvedených skupin maj í buď přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, dále Y a Z nezávisle na sobě znamenají vždy přímou nebo rozvětvenou alkenylovou nebo alkinylovou skupinu obsahující 2 až 4 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo halogensubstituovanou nebo halogensubstituovanou alkylovou, alkoxylovou, alkylkarbonylovou, alkylkarbonylamino-, alkylsulfenylovou, alkylsulfinyIovou nebo alkylsulfonylovou skupinu, v nichž jednotlivé alkylové a alkoxylové části mají vždy přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a substitucí halogenem se míní substituce jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů, až do úplné substituce alkylových nebo alkoxylových zbytků s tím, že pouze jeden ze symbolů Y a Z představuje skupinu obsahující síru, a

R₂, R₃, R4, R5 a R$ nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku nebo halogenu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu nebo dialkylaminoskupinu, v nichž jednotlivé alkylové části jsou přímé nebo rozvětvené a obsahují vždy 1 až 4 atomy uhlíku, dále přímou či rozvětvenou alkenylovou nebo alkinylovou skupinu se 2 až 4 atomy uhlíku, popřípadě substituovanou jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů až do úplné substituce, nebo dále nesubstituovanou nebo halogensubstituovanou alkylovou,

-2CZ 284824 B6 alkoxylovou, alkylsulfenylovou, alkylsulfmylovou nebo alkylsulfonylovou skupinu, v nichž alkylové a alkoxylové části mají přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a substitucí halogenem se míní substituce jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů, až do úplné substituce alkylové nebo alkoxylové části, a zahrnují i příslušné stereoisomery, například diastereomery a optické isomery.

V souladu s výhodným provedením se pesticidně účinné látky volí ze sloučenin obecného vzorce I, v němž X znamená skupinu S(O)_nRi, které odpovídají obecnému vzorci II

(II) v němž

Y a Z nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku nebo halogenu, nitroskupinu, kyanoskupinu, hydroxylovou skupinu, sulfhydrylovou skupinu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu nebo dialkylaminoskupinu, v nichž mají jednotlivé alkylové části přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, nebo nesubstituovanou či úplně halogensubstituovanou alkylovou, alkoxylovou, alkylkarbonylovo, alkylkarbonylamino-, alkylsulfenylovou, alkylsulfmylovou nebo alkylsulfonylovou skupinu, v nichž mají jednotlivé alkylové a alkoxylové části přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a úplně halogensubstituované alkylové a alkoxylové části jsou substituovány stejnými nebo rozdílnými atomy halogenů, přičemž pouze jeden ze symbolů Y a Z představuje skupinu obsahující síru,

Ri znamená přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, která je buď nesubstituovaná neboje substituovaná jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů,

R₂ představuje atom vodíku nebo halogenu, nebo alkylovou, alkoxylovou, methylsulfenylovou, methylsulfinylovou nebo methylsulfonylovou skupinu,

R4 znamená atom halogenu, trifluormethylovou skupinu, trifluormethoxyskupinu, difluormethoxyskupinu, trifluormethylsulfenylovou skupinu, trifluormethylsulfinylovou skupinu, trifluormethylsulfonylovou skupinu nebo přímou či rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R_ó představuje atom halogenu (tj. fluoru, chloru nebo bromu) a n má hodnotu 0, 1 nebo 2.

Ze sloučenin obecného vzorce II jsou výhodné ty látky, v nichž

Y představuje atom vodíku, atom halogenu, aminoskupinu, hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, methylsulfenylovou skupinu, methylsulfmylovou skupinu nebo methylsulfonylovou skupinu,

Z znamená atom vodíku, atom halogenu nebo přímou či rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, popřípadě úplně substituovanou stejnými nebo rozdílnými atomy halogenů,

Ri představuje methylovou skupinu úplně substituovanou stejnými či rozdílnými atomy halogenů,

R₂ znamená atom vodíku, atom halogenu nebo methylsulfenylovou skupinu,

Ri představuje atom halogenu, trifluormethylovou skupinu nebo trifluormethoxyskupinu,

R_ó znamená atom fluoru, chloru nebo bromu a n má hodnotu 0, 1 nebo 2.

Ještě výhodnějšími sloučeninami obecného vzorce II jsou ty látky, v nichž

Y představuje atom vodíku, chloru či bromu, methylsulfenylovou skupinu, methylsulfmylovou skupinu nebo methoxyskupinu,

Z znamená atom vodíku, chloru či bromu nebo methylovou skupinu,

Ri představuje trifluormethylovou skupinu, dichlorfluormethylovou skupinu nebo chlordifluormethylovou skupinu,

R₂ znamená atom vodíku, chloru či bromu nebo methylsulfenylovou skupinu,

R4 představuje atom chloru či bromu, trifluormethylovou skupinu nebo trifluormethoxyskupinu,

R₆ znamená atom chloru nebo bromu a n má hodnotu 0, 1 nebo 2.

Y následující části jsou uvedeny některé z reprezentativních výhodných sloučenin obecného vzorce II (popsané níže v příkladech 1 až 165), rozdělené do jednotlivých kategorií podle typu a síly účinku. Velmi široké spektrum insekticidní účinnosti vykazují sloučeniny z příkladů č. 4, 9, 20, 23, 25, 28, 29, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 42, 44, 45, 60, 61, 70, 144 a 146, typicky ty látky v nichž

Y znamená atom vodíku,

Z představuje atom chloru nebo bromu (nebo popřípadě může znamenat atom vodíku nebo methylovou skupinu),

-4CZ 284824 B6

Ri znamená trifluormethylovou skupinu, fluordichlormethylovou skupinu nebo difluorchlormethylovou skupinu, n má hodnotu 0, 1 nebo 2,

R2 představuje atom chloru (nebo popřípadě methylthioskupinu),

R3 a R₅ znamenají atomy vodíku a

R4 představuje trifluormethylovou skupinu (nebo popřípadě trifluormethoxyskupinu).

Dobrou účinnost proti mšicím vykazují sloučeniny z příkladů č. 20, 21, 41, 42, 44, 48, 122, 131, 132 a 144, typicky pak ty látky v nichž

Y a Z znamenaj í atom vodíku (nebo popřípadě atom chloru),

Ri představuje trifluormethylovou skupinu, fluordichlormethylovou skupinu nebo difluorchlormethylovou skupinu, n má hodnotu 0 1 nebo 2,

R₂ a Ré znamenají atom chloru,

R3 a R₅ představují atom vodíku a

R4 znamená trifluormethylovou skupinu (popřípadě trifluormethoxyskupinu).

Vysokou účinnost proti mšicím spojenou se širokým spektrem insekticidní aktivity vykazují sloučeniny z příkladů č. 10, 59, 60, 61, 68 a 69, typicky ty látky, v nichž

Y znamená atom vodíku,

Z představuje methylovou skupinu,

R₂ a Ré představují atom chloru,

R₃ a R₅ znamenají atom vodíku a

R4 představuje trifluormethylovou skupinu.

Dobrou až vysokou účinnost proti roztočovitým vykazují sloučeniny z příkladů č. 9, 18, 60, 61, 70,91,92, 95,96, 104, 106 a 109, typicky ty látky, v nichž

Y a Z znamenají atomy vodíku (nebo popřípadě Z může znamenat chlor, brom nebo methylovou skupinu a Y může popřípadě znamenat brom),

-5CZ 284824 B6

Ri představuje trifluormethylovou skupinu, fluordichlormethylovou skupinu nebo difluorchlormethylovou skupinu, n má hodnotu 0,1 nebo 2,

R₂ a Ró představují atom chloru (nebo R₂ může znamenat methylthioskupinu),

R₃ a R₅ představují vodík a

Rj znamená atom chloru nebo bromu (nebo popřípadě trifluormethylovou skupinu).

Dobrou až vysokou účinnost jako insekticidy pro potírání půdního hmyzu (Diabrotica spec.) mají sloučeniny z příkladů č. 3, 4, 5, 6, 8, 9, 12, 16, 23, 25, 26, 28, 31, 33, 34, 35, 36, 37 a 38, typicky ty látky v nichž

Y představuje atom vodíku, chloru nebo bromu (nebo popřípadě methylthioskupinu nebo zbytek N=CHOC₂H₅),

Z znamená atom vodíku, chloru nebo bromu,

R] představuje trifluormethylovou skupinu, fluordichlormethylovou skupinu nebo difluorchlormethylovou skupinu, n má hodnotu 0, 1 nebo 2,

R₂ a Ré znamenají atom chloru (nebo popřípadě R₂ znamená skupinu SCH₃),

R₃ a R₅ představují vždy atom vodíku a

R4 znamená trifluormethylovou skupinu.

Předmětem vynálezu jsou nové sloučeniny ze skupiny imidazolů, způsoby jejich výroby a meziprodukty používané při těchto způsobech.

Dalším předmětem vynálezu jsou prostředky obsahující shora uvedené sloučeniny, přijatelné například v zemědělství nebo medicíně.

Dále si vynález klade za cíl poskytnout vysoce účinné sloučeniny použitelné proti členovcům, zejména roztočovitým, mšicím nebo hmyzu, nematodům škodícím rostlinám, nebo škůdcům náležejícím k nematodům nebo prvokům. Takovéto sloučeniny lze tedy výhodně používat například při pěstování užitkových rostlin v zemědělství nebo zahradnictví, v lesním hospodářství, ve veterinární medicíně a při chovu dobytka a při ochraně životního prostředí.

Vynález dává k dispozici sloučeniny se širokým spektrem účinnosti, působící jako insekticidy, akaricidy, prostředky pro hubení mšic a nematocidy, a to buď při aplikaci do půdy, při aplikaci na list nebo při moření osiva, včetně systemického působení.

Dále vynález poskytuje sloučeniny s vysokou toxicitou pro členovce, například pro hmyz řádu Coleoptera (brouci), zejména pro Diabrotica spp., nebo řádu Diptera, zejména pro mouchu domácí (Musea domestica), pro škůdce řádu Acarina (roztoči), zejména pro svilušku snovací (Tetranychus urticae), nebo pro mšice podřádu Aphidoidea, zejména pro Aphis nasturtii.

-6CZ 284824 B6

Sloučeniny obecného vzorce I je možno připravovat aplikací nebo adaptací známých metod (tj. metod doposud používaných nebo popsaných v literatuře), které obecně spočívají ve vytvoření imidazolového kruhu s následující případnou obměnou substituentů. Pokud jde o popis následujících metod je pochopitelné, že pořadí zavádění různých skupin na imidazolový kruh se může měnit, a že může být nutno používat vhodné chránící skupiny, jak je v tomto oboru obvyklé. Získané sloučeniny obecného vzorce I lze rovněž převádět známými metodami na jiné sloučeniny obecného vzorce I.

Pokud v následujícím popisu nejsou obecné symboly vyskytující se v obecných vzorcích konkrétně definovány, má se zato, že mají shora uvedený význam, tzn. význam uvedený při první definici tohoto symbolu v tomto textu. Výrazem „chránění“ se míní konverze určité skupiny na vhodnou nereaktivní skupinu, kterou je možno v případě potřeby převést zpět na skupinu původní, jakož i adice vhodných skupin, která má za následek, že se původní funkční skupina stane nereaktivní. Pokud není uvedeno jinak, míní se aminoskupinou nesubstituovaná aminoskupina.

Vynález zahrnuje konkrétní meziprodukty používané k výrobě určitých sloučenin podle vynálezu. Tyto výhodné meziprodukty, připravované níže popsaným způsobem, jsou definovány u následujících postupů. Výhodné meziprodukty obsahují zbytky R₂ až R$ mající významy uvedené u sloučenin obecného vzorce II podle vynálezu nebo ještě výhodnější významy uvedené pro symboly R₂, R4 a Ré.

Následující syntetické metody I až VI obecně popisují alternativní cyklizační postupy vycházející z příslušně substituovaných N-fenyliminoderivátů, které se cyklizují pomocí bázického reakčního činidla na užitečné nové intermediální N-fenylimidazolové sloučeniny. Tuto reakci (včetně následné derivatizace substituentů Z a Y) lze obecně reprezentovat reakcí sloučeniny obecného vzorce III s bázickým činidlem, vedoucí k vzniku sloučeniny obecného vzorce IV, ve smyslu následujícího reakčního schématu.

HN------CH-X

V obecném vzorci III

R₂, R₃, R4, R5 a Rů mají význam jako v obecném vzorci I, (IV)

X představuje atom vodíku nebo halogenalkylovou skupinu, zejména skupinu trifluormethylovou,

Z znamená atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu nebo hydroxylovou skupinu, popřípadě existující v isomemí keto-formě a

Q představuje kyanoskupinu nebo nižší alkoxykarbonylovou skupinu, zatímco v obecném vzorci IV

R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako v obecném vzorci I,

Y znamená aminoskupinu, hydroxylovou skupinu popřípadě existující v isomemí keto-formě v případě, že X je atom vodíku, nebo alkoxyskupinu či halogenalkoxyskupinu získanou alkylací hydroxylové skupiny a

Z představuje atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, hydroxylovou skupinu popřípadě existující v keto-formě v případě, že X znamená atom vodíku a Y iminoskupinu, nebo dále alkoxyskupinu či halogenalkoxyskupinu získanou alkylací hydroxylové skupiny.

Sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu lze pak připravovat ze sloučenin obecného vzorce IV podle níže popsaných metod, a to zaváděním různých substituentů, konkrétně ve významu symbolů X, Y a Z.

Zvlášť užitečnými a novými intermediámími fenylimidazolovými sloučeninami, diskutovaných v následujících metodách popisujících přípravu sloučenin obecného vzorce I podle vynálezu, jsou konkrétně sloučeniny vzorců IV, 5, 17, 22, 27, 30, 29, 37/34, Ia, Ib a Ic. Dále pak jsou novými a užitečnými sloučeninami odpovídajícími obecnému vzorci III konkrétně sloučeniny vzorců 4, 16, 21, 26, 28 a 33.

Zvlášť výhodné 4-sulfenované 1-arylimidazoly (kde X znamená zbytek S(O)_nR], v němž n a Rj mají shora uvedený význam) podle vynálezu je možno připravit různými metodami. Dvě takovéto výhodné metody ilustrují následující reakční schémata I a II (metody I a II).

-8CZ 284824 B6

Schéma I

		nh₉ 1
hcíor')₃ +	Rg-		-¾
	^3“	-¾
		1 *4
(1 )		(2)

(3 )

NHgCHgCN·	HN---1 k CN N
_q *HC1
Ϊ7^-*· Mze
	1 R4
	(4)

( 5 )

(6) (7)

(8)

(9)

-9CZ 284824 B6

Schéma II

Hal

(15)

Hal

*2 ^R3

HC1 báze (16)

Metoda I

Podle metody I je možno zvlášť užitečné sloučeniny obecného vzorce I, totiž sloučeniny odpovídající obecnému vzorci Ia

-10CZ 284824 B6

(la) ve kterém X, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako v obecném vzorci I, připravit níže popsanými postupy.

Metoda IA

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž X představuje alkylsulfenylovou skupinu, halogenalkylsulfenylovou skupinu, alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu nebo halogenalkylsulfonylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu, atom vodíku, atom halogenu, alkylsulfenylovou skupinu, halogenalkylsulfenylovou skupinu, alkylsulfmylovou skupinu, halogenalkylsulfmylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, kyanoskupinu nebo nitroskupinu, Z představuje atom vodíku nebo halogenu a R₂, R₃, R4, R₅ a Re mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit postupy popsanými výše ve schématu I.

Výchozí materiál používaný při práci podle schématu I, jímž je alkyl-orthoformiát vzorce 1, v němž R' představuje alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, je komerčně dostupný a anilin vzorce 2 je rovněž komerčně dostupný nebo jej lze připravit postupy popsanými v literatuře. Katalyzátorem používaným pro přípravu formimidátu vzorce 3 je obecně anorganická kyselina, jako kyselina chlorovodíková, nebo organická kyselina, jako kyselina p-toluensulfonová. Reakci je možno provádět při teplotě pohybující se zhruba mezi -20 °C a 180 °C, s výhodou zhruba mezi 0 °C a 120 °C, v přítomnosti inertního organického rozpouštědla, jako uhlovodíku, chlorovaném uhlovodíku, aromatickém rozpouštědle, etheru, alkoholu apod., neboje možno jako rozpouštědlo použít samotný alkyl-orthoformiát. Formimidát vzorce 3 může existovat ve formě směsi polohových isomerů.

Intermediámí formimidin vzorce 4 se připraví reakcí formimidátu vzorce 3 s aminoacetonitrilem nebo s jeho hydrochloridem v přítomnosti báze a v inertním organickém rozpouštědle, s výhodou v takovém, které je schopno rozpustit reakční složky na homogenní roztok. Typickými použitelnými organickými a anorganickými bázemi jsou alkoxidy, hydroxidy, hydridy a uhličitany alkalických kovů a kovů alkalických zemin, a aminy. Mezi použitelná rozpouštědla náležejí inertní organická rozpouštědla, jako alkoholy (například methanol nebo ethanol), ethery (například diethylether, tetrahydrofuran, dioxan nebo dimethylether diethylenglykolu), aminy (například triethylamin nebo pyridin), voda nebo kombinace těchto rozpouštědel. Reakce se obvykle provádí při teplotě zhruba mezi -20 °C a 180 °C, s výhodou zhruba mezi 20 °C a 120 °C.

-11CZ 284824 B6

Intermediální formimidin vzorce 4 lze buď izolovat nebo in šitu cyklizovat na imidazol vzorce 5 bez izolace dalším působením báze za podmínek popsaných výše, s výhodou za použití methoxidu sodného v methanolu při teplotě cca 20 až 25 °C. Sloučeniny vzorců 4 a 5 jsou nové a spadají do rozsahu vynálezu jako meziprodukty používané při syntéze sloučenin obecného vzorce I podle vynálezu.

Reakci imidazolu vzorce 5 se sulfenylhalogenidem, s výhodou chloridem, vzorce RiSHal, kde Rj představuje alkylovou nebo halogenalkylovou skupinu, vedoucí k vzniku sloučeniny vzorce 6, lze účelně uskutečnit v inertním aprotickém organickém rozpouštědle, jako v chlorovaném uhlovodíku, uhlovodíku, etheru apod., s výhodou v dichlormethanu, bez akceptoru kyseliny nebo v přítomnosti akceptoru kyseliny, jako pyridinu, libovolného terciárního aminu nebo uhličitanu alkalického kovu. Reakci je možno provádět při teplotě zhruba mezi -25 °C a 100 °C, v závislosti na teplotě varu použitého sulfenylhalogenidu a rozpouštědla.

Aminoimidazol vzorce 6 je možno halogenovat na odpovídající halogenimidazol vzorce 7, kde Z je halogen, což se provádí reakcí sloučeniny vzorce 6 s halogenačním činidlem, jako sulfurylchloridem, thionylchloridem, chlorem nebo bromem, v přítomnosti nebo nepřítomnosti akceptoru kyseliny a katalyzátoru, jako Lewisovy kyseliny. Reakce se provádí v inertním aprotickém organickém rozpouštědle, jako v chlorovaném uhlovodíku nebo etheru. Reakci je možno uskutečnit při teplotě zhruba mezi -50 °C a 150 °C, s výhodou mezi zhruba -10 °C a 110 °C, v závislosti na reaktivitě aminoimidazolu vzorce 6 a reaktivitě použitého halogenačního činidla.

Deaminoimidazol vzorce 8 je možno připravit reakcí aminoimidazolu vzorce 7 s organickým nitritem, jako terc.butylnitritem, v organickém rozpouštědle, jako v tetrahydrofuranu, při teplotě zhruba mezi -20 °C a 180 °C, s výhodou zhruba mezi 10 °C a 100 °C.

Oxidaci sulfidu vzorce 8 (n = 0) na odpovídající sulfoxid (n = 1) nebo sulfon vzorce 9 (n = 2) je možno uskutečnit za použití příslušného množství peroctové kyseliny, peroxidu vodíku, kombinace peroctové kyseliny a peroxidu vodíku nebo peroxymonosulfátu draselného komerčně dostupného pod označením Oxone. Reakce se obvykle provádí v inertním organickém rozpouštědle, typicky mezi cca -30 °C a 180 °C.

Sloučeniny vzorce 7 ze schématu I lze dále převádět na jiné sloučeniny podle vynálezu. V případě substituční deaminace se na sloučeninu vzorce 7 nejprve působí deaminačním činidlem, jak je v tomto schématu uvedeno u konverse sloučeniny vzorce 7 na sloučeninu vzorce 8, a vzniklý produkt se okamžitě nechá reagovat s vhodným činidlem, jako je bromoform, chlorid měďný nebo dimethylsulfíd, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu, kde Y znamená atom halogenu nebo alkylsulfenylovou skupinu (n = 0), v níž alkylová část je popřípadě halogensubstituovaná, a Z představuje atom halogenu. Reakce se obvykle provádí v inertním organickém rozpouštědle, jako v bezvodém acetonitrilu, typicky při teplotě zhruba mezi -20 °C a 180 °C, s výhodou zhruba mezi 10 °C a 100 °C. Další sloučeniny podle vynálezu, v nichž Y představuje zbytek obsahující síru, jmenovitě sulfoxidy (n = 1) a sulfony (n = 2), lze pak připravit oxidační reakcí prováděnou analogickým způsobem jako je tomu u konverze sloučeniny vzorce 8 na sloučeninu vzorce 9.

Podle alternativního postupuje možno sloučeninu vzorce 7 převést na diazoniovou sloučeninu, a to reakcí 5-aminosubstituentu s kyselinou dusitou při teplotě zhruba do 5 °C. Následujícím rozkladem diazoniové sloučeniny v přítomnosti například chloridu, bromidu, kyanidu nebo nitritu měďného ve smyslu Sandmeyerovy reakce se pak získají sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu, v nichž Y představuje například atom chloru či bromu nebo kyanoskupinu či nitroskupinu a Z znamená atom halogenu.

-12CZ 284824 B6

Metoda IB

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž X představuje halogenalkoxyskupinu, Y má význam uvedený výše u metody IA a s výhodou znamená atom vodíku nebo popřípadě chráněnou aminoskupinu, Z představuje atom vodíku nebo halogenu, s výhodou vodíku a R₂, R3, R4, R5 a R^ mají shora uvedený význam, je možno připravit následujícím způsobem.

a) Běžným halogenačním postupem je možno ze sloučeniny vzorce 5 působením příslušného množství halogenačního činidla, jako bromu, chloru, sulfurylchloridu, N-chlorsukcinimidu nebo N-bromsukcinimidu ve vhodném rozpouštědle, jako v halogenalkanu, etheru, tetrahydrofuranu nebo acetonitrilu, při teplotě pohybující se zhruba od -25 °C do 100 °C, s výhodou zhruba od 10 °C do 85 °C, připravit vhodný meziprodukt, v němž X představuje atom halogenu, jako bromu, chloru nebo jodu, Y znamená s výhodou atom vodíku, aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a R₂, R3, Rj, R₅ a Rs mají shora uvedený význam. K zábraně další halogenace v poloze 2 imidazolového kruhu se používá stechiometrické množství halogenačního činidla. Získanou sloučeninu je možno deaminovat postupem popsaným u metody I a získat tak intermediámí sloučeninu, v níž Y znamená atom vodíku a X představuje atom halogenu.

b) Předmětem shora připraveného meziproduktu, v němž X znamená atom halogenu, na odpovídající Grignardovo činidlo nebo na odpovídající lithný derivát, což se provádí o sobě známým způsobem, a následujícím působením oxodiperoxymolybdenium(pyridin)-(hexamethylfosfortriamidu) (MoOPH), za použití postupu, který popsali N. J. Lewis a spol. v J. Org. Chem., 1977, 42, 1479, je možno připravit intermediámí sloučeninu, v níž X znamená hydroxylovou skupinu, Y představuje s výhodou atom vodíku nebo chráněnou aminoskupinu, Z znamená výhodně atom vodíku a R₂, R3, R4, R5 a Ró mají shora uvedený význam. Alternativně je možno shora popsané Grignardovo činidlo nebo lithný derivát podrobit reakci s trialkylborátem s následující oxidací peroxidem vodíku nebo jinými oxidačními činidly, za použití postupu, který popsali M. F. Hawthome v J. Org. Chem., 1957, 22, 1001 nebo R. W. Hoffmann a K. Ditrich v Synthesis, 1983, 107, za vzniku příslušného hydroxy-analogu.

c) Z odpovídající sloučeniny, v níž X znamená hydroxylovou skupinu, Y představuje s výhodou atom vodíku nebo chráněnou aminoskupinu, Z znamená s výhodou atom vodíku a R₂, R3, R4, R₅a R$ mají shora uvedený význam, je možno různými halogenalkylačními metodami popsanými v Synthesis of Fluoroorganic Compounds (ed. Knunyants I. L. a Yakobson G. G., SpringerVerlag, Berlín 1985, str. 263 až 269), popřípadě s následujícím odštěpením chránící skupiny nebo skupin, připravit sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém X představuje halogenalkoxyskupinu, Y znamená s výhodou atom vodíku nebo chráněnou aminoskupinu, Z představuje s výhodou atom vodíku a R₂, Rj, R4, R₃ a Ré mají shora uvedený význam.

Metoda IC

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém X znamená halogenalkylovou skupinu, Y má význam definovaný výše u metody IA a s výhodou představuje aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu, Z znamená atom vodíku nebo halogenu, s výhodou vodíku a R₂, R₃, R4, R> a R$ mají shora uvedený význam, je možno připravit ze sloučenin vzorce 5 následujícím postupem.

a) Intermediámí sloučeniny, tj. sloučeniny vzorce 11, kde X představuje formylovou skupinu, Y znamená s výhodou aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu, Z představuje s výhodou atom vodíku a R₂, R3, R4, R_s a R$ mají shora uvedený význam, je možno připravit různými syntetickými metodami, jako Gattermannovou a Kochovou reakcí, Reimer-Tiemannovou reakcí, Vilsmeier-Haackovou reakcí nebo modifikací těchto metod. Za podmínek Vilsmeierovy reakce lze formylaci uskutečnit reakcí sloučeniny vzorce 5, kde Z představuje atom vodíku, s disubstituovaným formamidem, jako s dimethylformamidem nebo N-fenyl-N-methylform

-13CZ 284824 B6 amidem, a oxychloridem fosforečným, který je možno nahradit anhydridem halogenkyseliny, jako thionylchloridem, oxalylchloridem nebo fosgenem. Reakční teplota se může pohybovat zhruba od -10 °C do 200 °C, přičemž s výhodou se pracuje při teplotě pohybující se zhruba od teploty místnosti do 100 °C. Jako reakční rozpouštědla je možno používat rozpouštědla inertní 5 vůči Vilsmeierově reakci a vůči používaným reakčním činidlům, jako dichlorbenzen, tetrachlormethan nebo dichlormethan.

Další způsob formylace sloučeniny vzorce 5 spočívá vhydrolýze intermediámí sloučeniny, tj. sloučeniny vzorce 10, v němž X představuje bis(alkylthio)methylovou skupinu nebo ío bis(arylthio)methylovou skupinu (Ra znamená alkylovou nebo arylovou skupinu), působením alkylnitritu, s výhodou isoamylnitritu, ve vhodném rozpouštědle, jako v halogenovaném alkanu, s výhodou dichlormethanu, s následující hydrolýzou, za použití postupu, který popsali E. Fujita a spol. v Tet. Let., 1978, 3561. V průběhu reakce s alkylnitrity může být zapotřebí chránit aminoskupinu zavedením vhodné chránící skupiny. Způsob konverse sloučeniny vzorce 10 na 15 sloučeninu vzorce lije možno znázornit následujícím schématem:

(10)

Intermediámí sloučeninu, tj. sloučeninu vzorce 10, v němž X představuje bis(alkylthio)me20 thylovou skupinu nebo bis(arylthio)methylovou skupinu, Y s výhodou znamená aminoskupinu, Z představuje s výhodou atom vodíku a R₂, R₃, R4, R₅ a R^ mají shora uvedený význam, je možno připravit reakcí sloučeniny obecného vzorce 5 s tris(alkylthio)methanem nebo tris(arylthio)methanem odpovídajícím vzorci (RaS)₃CH, v přítomnosti thiofilní Lewisovy kyseliny, s výhodou sulfoniové soli, jako dimethyl(methylthio)sulfonium-tetrafluoroborátu, v aprotickém rozpouštěd25 le, při teplotě zhruba mezi -10 °C a 100 °C, popřípadě v přítomnosti akceptoru kyseliny, jako pyridinu. Ještě výhodnější postup spočívá v použití acetonitrilu nebo dichlormethanu jako rozpouštědla, v práci při teplotě okolo 25 °C, za použití tris(methylthio)methanu jako tris(alkylthio)methanu a dimethyl(methylthio)sulfonium-tetrafluoroborátu jako Lewisovy kyseliny, za nepřítomnosti akceptoru kyseliny. Typický postup tohoto druhu popsali R. A. Smith a spol. v Synthesis, 166, 1984. Zmíněný postup je možno popsat následujícím schématem:

-14CZ 284824 B6

b) Intermediální sloučeninu, tj. sloučeninu níže uvedeného vzorce 12, ve kterém X představuje hydroxymethylovou skupinu, Y znamená s výhodou aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu, Z představuje s výhodou atom vodíku a R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají shora uvedený význam, je možno připravit redukcí sloučeniny obecného vzorce 11. Tuto redukci je možno uskutečnit použitím redukčního činidla, jako lithiumaluminiumhydridu, natriumborohydridu, isopropoxidu hlinitého, boranu či substituovaných boranů nebo hydridů jiných kovů, ve vhodném aprotickém nebo protickém rozpouštědle. Při použití reaktivnějších hydridů, například lithiumaluminiumhydridu, je možno reakci provádět v inertním rozpouštědle, jako v tetrahydrofuranu, ethyletheru nebo dimethoxyethanu, při teplotě pohybující se zhruba od -10 °C do 120 °C, s výhodou při teplotě zhruba od 20 °C do 100 °C. Při použití mírnějších hydridů, jako natriumborohydridu, lze reakci uskutečnit v alkoholu, jako methanolu, při teplotě zhruba od 10 °C do 100 °C, s výhodou při teplotě pohybující se zhruba mezi teplotou místnosti a 75 °C.

c) Z intermediámí sloučeniny vzorce 12, ve kterém X představuje hydroxymethylovou skupinu, je možno za použití příslušného chloračního, fluoračního nebo bromačního činidla připravit sloučeninu níže uvedeného vzorce 13, v němž X znamená halogenalkylovou skupinu, jmenovitě skupinu chromethylovou, fluormethylovou, brommethylovou nebo jodmethylovou, Y představuje s výhodou aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu, Z znamená s výhodou atom vodíku a R₂, R₃, R₃, R4, R₅ a R5 mají shora uvedený význam. Tuto reakci je možno popsat následujícím schématem:

-15CZ 284824 B6

(12) (13)

V případě chlorace je možno jako reakční činidla používat thionylchlorid, chlorid fosforitý, chlorid fosforečný nebo oxychlorid fosforečný v dichlormethanu nebo ethyletheru a pracovat při teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 100 °C. Reakci lze uskutečnit v nepřítomnosti nebo v přítomnosti akceptoru kyseliny, jako triethylaminu nebo pyridinu. V případě fluorace je možno reakci provádět za použití dialkylaminosulfurtrifluoridu v rozpouštědle, jako v acetonitrilu, dichlormethanu nebo dimethyletheru ethylenglykolu, při teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 100 °C. Podle ještě výhodnějšího provedení se používá diethylaminosulfurtrifluorid v acetonitrilu a pracuje se zhruba při teplotě místnosti. Reprezentativní postup tohoto typu popsal W. J. Middletown vJ. Org. Chem., (1975), 42, 5, 574. Jako další použitelná fluorační činidla je možno uvést sulfurtrifluorid, bis(dialkylamino)sulfurtrifluorid nebo fluorid sodný či draselný v roztoku v polyhydrogenfluorid-pyridinu. Pracuje se obdobným postupem, jaký popsali Olah a Welch v Synthesis, 653 (1974). V případě bromace je možno reakci provádět za použití bromačních činidel, jako bromu, N-bromsukcinimidu, bromidu fosforitého nebo bromovodíku, v inertním rozpouštědle, jako v dichlormethanu nebo ethyletheru, při teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 100 °C. V případě jodace lze reakci provádět působením jodovodíku v inertním rozpouštědle, jako v dichlormethanu, při teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 100 °C. Shora popsané halogenace je možno provádět za chránění aminové funkce zavedením deaktivuj ící skupiny, jako acylové skupiny, aby se zabránilo nadbytečné halogenaci v poloze 2 imidazolového kruhu.

d) Alternativně je možno sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém X představuje halogenalkylovou skupinu, Y znamená s výhodou aminoskupinu, Z představuje s výhodou atom vodíku a R₂, R₃, Rj, R5 a Ré mají shora uvedený význam, připravit z odpovídajících sloučenin, v nichž X představuje formylovou skupinu nebo karboxylovou funkci a Y znamená aminoskupinu, která je popřípadě chráněná.

Tak například reakcí formylderivátu s diethylaminosulfurtrifluoridem, prováděnou analogickým postupem jako popsal W. J. Middleton v J. Org. Chem., 1975, 40, 574, se získá sloučenina obecného vzorce I, v němž X představuje difluormethylovou skupinu a zbývající obecné symboly mají shora uvedený význam. Oxidací shora zmíněné intermediámí sloučeniny, v níž X představuje formylovou skupinu, oxidačním činidlem, jako manganistanem draselným ve směsi acetonu a vody nebo oxidem chromovým v kyselině sírové, což je směs známá pod názvem

-16CZ 284824 B6

Jonesovo činidlo, se získá intermediámí sloučenina, v níž X znamená karboxylovou skupinu, Y představuje s výhodou aminoskupinu, Z znamená výhodně atom vodíku a R₂, R₃, Rj, R₅ a Re mají shora uvedený význam. Reakcí shora uvedené sloučeniny, ve které X představuje karboxylovou skupinu, s fluoridem siřičitým, postupem analogickým postupu, který popsali G. A. Boswell a spol. v Org. Reaction, 1974, 21, 1 - 124, se získá sloučenina obecného vzorce I, v němž X znamená trifluormethylovou skupinu a zbývající obecné symboly mají shora uvedený význam.

Metoda II

Sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu, v němž X a Y mají významy a připravují se podle shora popsaných metod ΙΑ, IB a IC, Z představuje atom halogenu, s výhodou chloru an, R|, R₂, R₃, R4, R₅ a R$ mají shora uvedený význam, lze připravit postupem podle shora uvedeného reakčního schématu II.

V souladu se schématem II je možno meziprodukty vzorců 14 a 15 připravit postupem analogickým postupu popsanému v britském patentovém spisu č. 2 203 739.

Pokud jde o následující reakce, jsou podmínky používané při alkylaci sloučeniny vzorce 15 na sloučeninu vzorce 16, cyklizaci sloučeniny vzorce 16 vedoucí k vzniku sloučeniny vzorce 17 a při výhodné sulfenylační substituci sloučeniny vzorce 17 za vzniku sloučeniny vzorce 18 obdobné co do reakčních parametrů podmínkám popsaným pro příbuzné sloučeniny, tj. pro reakci sloučeniny vzorce 3 vedoucí k vzniku sloučeniny vzorce 4, pro reakci sloučeniny vzorce 4 za vzniku sloučeniny vzorce 5 a pro reakci sloučeniny vzorce 5 za vzniku sloučeniny vzorce 6, zpracovávané a připravované podle reakčního schématu I. Sloučeniny vzorců 17 a 18 ve schématu II jsou analogické sloučeninám vzorců 5 až 7 ve schématu I a sloučeniny vzorců 17 a 18 lze tedy převádět na jiné sloučeniny podle vynálezu, v nichž Z představuje atom halogenu a X, Y, n a Ri až R$ jsou definovány metody I, postupem analogickým postupu popsanému ve schématu I a u metody I nebo metodami alternativními. Sloučeniny vzorců 16 a 17 jsou nové a spadají do rozsahu vynálezu jako meziprodukty používané při syntézách sloučenin obecného vzorce 1 podle vynálezu.

Metoda III

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Z představuje alkylovou skupinu nebo halogensubstituovanou alkylovou skupinu, Hal znamená atom halogenu a X, Y, n, R_b R₂, R₃, R4, R₅ a R$ mají významy uvedené u metody I nebo u obecného vzorce I, je možno připravit postupem podle následujícího reakčního schématu III.

-17CZ 284824 B6

Schéma ΠΙ

(23)

Amid vzorce 19 lze připravit známými metodami za použití halogenidu, anhydridu nebo esteru kyseliny. Při reakci s halogenidem kyseliny je možno jako katalyzátor použít bázi nebo výchozí anilin nejprve převést působením hydridu kovu nebo alkylkovu na příslušný aniont. V případě reakce s halogenidem kyseliny se může teplota pohybovat zhruba od 4 °C do 100 °C. Při použití anhydridu lze reakci uskutečnit za použití různých anorganických nebo organických kyselin jako 10 katalyzátorů, Lewisových kyselin nebo bázických katalyzátorů, jako pyridinu nebo triethyl

-18CZ 284824 B6 aminu. Reakční teplota se může pohybovat zhruba od -10 °C do 150 °C. Reakci je možno napomoci použitím kovového katalyzátoru, jako zinkového prachu.

Amid vzorce 19 je možno halogenovat pomocí halogenačního činidla, jako halogenidu fosforečného v inertním rozpouštědle, jako dichlormethanu, acetonitrilu nebo chloroformu, za vzniku imidohalogenidu vzorce 20. Výhodnými rozpouštědly pro tuto reakci jsou halogenované alkany, jako chloroform a dichlormethan. Alkylaci vedoucí k vzniku sloučeniny vzorce 21 je možno provádět za použití aminoacetonitrilu nebo jeho hydrochloridu v přítomnosti báze, jako uhličitanu, hydroxidu nebo trialkylaminu, s výhodou uhličitanu draselného, ve vhodném rozpouštědle, jako v tetrahydrofuranu, acetonitrilu nebo chloroformu. Cyklizaci na sloučeninu vzorce 22 lze uskutečnit reakcí amidinu vzorce 21 s katalytickým množstvím báze, jako aminu nebo hydroxidu či alkoxidu alkalického kovu ve vhodném rozpouštědle, jako v alkoholu nebo halogenovaném alkanu. Reakce se s výhodou provádí za použití methoxidu sodného v bezvodém methanolu při teplotě místnosti. Cyklizaci vedoucí ke sloučenině vzorce 22 lze rovněž uskutečnit jednostupňovou reakcí od sloučeniny vzorce 20 přes sloučeninu vzorce 21, a to za použití více než jednoho ekvivalentu aminoacetonitrilu ve vhodném rozpouštědle, jako v chloroformu, za varu pod zpětným chladičem.

Sloučeniny vzorce 23, v němž Z představuje alkylovou nebo halogenalkylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu, R₂ až R$ mají význam jako v obecném vzorci I a X představuje alkylsulfenylovou, halogenalkylsulfenylovou, alkylsulfmylovou, halogenalkylsulfinylovou, alkylsulfonylovou, halogenalkylsulfonylovou, halogenalkylovou nebo halogenalkoxyskupinu, je možno připravit postupem popsaným u metody I.

Další sloučeniny podle vynálezu, v nichž Y má význam jako v obecném vzorci I, lze připravit ze sloučenin vzorce 23 metodami popsanými v tomto textu pro konverze aminoskupiny ve významu symbolu Y na jiné substituenty Y v rámci obecného vzorce I.

Metoda IV

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž X představuje halogenalkylovou skupinu, zejména skupinu perfluoralkylovou, Y znamená aminoskupinu nebo jiné substituenty definované u obecného vzorce I, Z představuje atom halogenu, alkylovou skupinu nebo halogenalkylovou skupinu a R₂, R₃, R4, R₅ a R^ mají význam uvedený u obecného vzorce I, níže popsanými reakcemi.

Intermediámí sloučeninu níže uvedeného vzorce 25 je možno připravit reakcí známého iminoperfluomitrilu vzorce 24 se sloučeninou vzorce 20 v přítomnosti bázického katalyzátoru, jako pyridinu, při reakční teplotě pohybující se zhruba od -75 °C do 100 °C, s výhodou při teplotě zhruba od 0 °C do 85 °C. Iminoperfluomitrily jsou známými látkami a různé sloučeniny tohoto typu je možno připravit postupem, který popsali W. J. Middleton a C. G. Krespan v J. Org. Chem. 33, 9, 3625 (1968). V této práci je rovněž doložen nukleofílní charakter iminoperfluomitrilu v kombinaci s bázickým katalyzátorem. Shora popsanou reakci je možno znázornit následujícím schématem:

-19CZ 284824 B6

(25)

Na shora popsaný meziprodukt vzorce 25 je možno působit redukčním činidlem, jako natriumborohydridem, v inertním rozpouštědle, jako v alkoholu nebo etheru, při teplotě pohybující se zhruba od 0 °C do 85 °C, za vzniku intermediální sloučeniny vzorce 26. Natriumborohydrid obecně redukuje iminovou funkci, nitrilovou funkci však nenapadá (viz Jerry March, „Advanced Organic Chemistry, McGraw-Hill Book Company, str. 834 - 835, 2. vydání a tam citované odkazy). Shora popsaný postup je možno popsat následujícím schématem:

CHCF

(26)

Meziprodukt vzorce 26 pak lze cyklizovat stejným způsobem jako u metody I, za vzniku sloučeniny vzorce 27, kde Z představuje atom halogenu, alkylovou skupinu nebo halogen

-20CZ 284824 B6 alkylovou skupinu a R₂ až R^ mají význam jako v obecném vzorci I. Tuto reakci popisuje následující schéma:

(27)

Další sloučeniny podle vynálezu, ve kterých Y má význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit ze sloučenin vzorce 27 metodami popsanými v tomto textu pro konverze aminoskupiny ve významu symbolu Y na jiné substituenty ve významu tohoto symbolu.

Metoda V

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y znamená hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, Z představuje alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu nebo atom halogenu, X má význam jako v bodu las výhodou znamená perhalogenalkylsulfenylovou skupinu, perhalogenalkylsulfinylovou skupinu nebo perhalogenalkylsulfonylovou skupinu a R_bn, R₂, R₃, R4, Rs a Re mají shora uvedený význam, je možno připravit následujícími postupy.

a) Alkylací příslušného iminohalogenidu, jako sloučeniny odpovídající vzorci 20 ve schématu III, kde Z představuje atom halogenu, alkylovou skupinu nebo halogenalkylovou skupinu, glycinem nebo esterem glycinu, je možno připravit sloučeniny níže uvedeného vzorce 28, ve kterém Z znamená alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu nebo atom halogenu a R₂, R₃, Rt, R₅ a Ré mají shora uvedený význam. Tuto reakci je možno uskutečnit v inertním organickém rozpouštědle, jako v dichlormethanu, chloroformu, tetrahydrofuranu nebo ethyletheru, při reakční teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 150 °C, v závislosti na velikosti a elektronovém efektu skupiny ve významu symbolu Z. V následujících reakcích jsou podmínky pro cyklizaci sloučeniny níže uvedeného vzorce 29 (nebo její enolátové formy) nebo její soli, a sulfenylace sloučeniny vzorce 30 nebo její soli, na sloučeninu níže uvedeného vzorce 31 a její soli co do reakčních parametrů obdobné podmínkám popsaným u metody I pole schématu I pro reakce příbuzných sloučenin, tj. pro reakce sloučenin vzorce 4 (na sloučeninu vzorce 5) a vzorce 5 (na sloučeninu vzorce 6). Odpovídající sloučeninu, v níž Y představuje alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, je možno připravit známou Williamsonovou syntézou. Příslušný ether je možno připravit reakcí předem připraveného alkoxidu v inertním rozpouštědle, jako v ethyletheru nebo tetrahydrofuranu, s příslušným alkylačním činidlem, jako s alkylhalogenidem nebo alkylsulfátem, při teplotě zhruba od -10 °C do 100 °C. s výhodou při teplotě pohybující se zhruba od 4 °C do 50 °C. Přípravu etheru lze mnohem efektivněji uskutečnit ve dvoufázovém systému za použití katalyzátoru fázového přenosu. Jako příklad takovéhoto reakčního systému je možno uvést směs obsahující vodu, dichlormethan, kvartemí amoniumhydroxid, sloučeninu

-21CZ 284824 B6 vzorce 31 a alkylhalogenid. Je možno pracovat postupem analogickým postupu, který popsali Freeman a Dubois v Tet. Let., 3251 (1975). Intermediámí sloučeninu vzorce 30 je možno před sulfenylací popřípadě alkylovat nebo halogenalkylovat shora popsanými metodami s následující alkylsulfenylací nebo halogenalkylsulfenylací podle postupů popsaných u metody I, a získat tak 5 sloučeninu níže uvedeného vzorce 32. Sloučeniny vzorců 31 a 32 je možno oxidovat, rovněž za použití postupů popsaných u metody I, a získat tak odpovídající sulfoxidy (n = 1) nebo sulfony (n = 2), tj. sloučeniny obsahující ve významu symbolu X seskupení S(O)_nRi, kde R] má shora uvedený význam.

Dále je možno sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Z představuje alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu nebo atom halogenu, Y znamená hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu a X, R? až R^ mají význam jako v obecném vzorci I, připravit ze sloučeniny vzorce 30 nebo z jejího popřípadě alkoxylovaného nebo halogenalkoxylovaného analogu, příslušnou konverzí atomu vodíku ve významu symbolu X na jiný substituent 15 definovaný u obecného vzorce I, což se provádí shora popsanými metodami.

Výše zmíněné reakce popisuje následující reakční schéma:

(28)

(29)

(30)

R, (32)

-22CZ 284824 B6

Metoda VI

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Z představuje hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu, halogenalkoxyskupinu nebo atom halogenu, Y znamená substituent definovaný u obecného vzorce I, zejména aminoskupinu, X představuje substituent definovaný u obecného vzorce I, zejména skupinu S(O)„Ri a n, R, a R₂ až Rý mají shora uvedený význam, je možno připravit následujícími syntetickými postupy.

a) Příslušný anilin se nejprve převede na odpovídající isokyanát, a to reakcí sfosgenem nebo oxalylchloridem v inertním rozpouštědle, jako v dichlormethanu nebo chloroformu. Vzniklý isokyanát se pak podrobí reakci s aminoacetonitrilem za vzniku derivátu močoviny níže uvedeného vzorce 33. Tento derivát močoviny je možno působením báze, jako alkoxidu alkalického kovu nebo aminu, cyklizovat na odpovídající iminohydantoin níže uvedeného vzorce 34 nebo na jeho sůl. Tento iminohydantoin lze pak chlorovat působením chloračního činidla, jako chloridu fosforečného, thionylchloridu, oxychloridu fosforečného nebo chloridu fosforečného, s výhodou chloridu fosforečného, při teplotě pohybující se zhruba od -10 °C do 180 °C, s výhodou zhruba od teploty místnosti do 100 °C. 2-halogensubstituovaný imidazol níže uvedeného vzorce 35 (Z = halogen) nebo jeho sůl je pak možno alkylsulfenylovat na žádaný alkyl- nebo halogenalkylsulfenylderivát níže uvedeného vzorce 36, v němž X znamená zbytek SR]. Tyto sulfenylované sloučeniny vzorce 36 pak lze oxidovat na další sloučeniny podle vynálezu, konkrétně na odpovídající sulfoxidy nebo sulfony obsahující ve významu symbolu X zbytek S(O)_nRj, v němž n má hodnotu 1 nebo 2 a R] má shora uvedený význam. Sulfenylace a oxidace se provádí postupy analogickými postupům popsaným u metody I. Shora popsané reakce je možno popsat následujícím reakčním schématem:

(33)

(34)

( 36)

-23CZ 284824 B6

b) Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Z představuje hydroxylovou skupinu nebo její sůl, alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, Y znamená aminoskupinu, atom vodíku nebo atom halogenu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a Rů mají shora uvedený význam, je možno připravit ze sloučenin obecného vzorce 34, v němž R₂, R₃, R4, R₅ a R^ mají shora uvedený význam, postupem podle 5 následujícího reakčního schématu, v němž se vychází ze sloučeniny obecného vzorce 37. Tato sloučeniny se připraví tak, že se iminohydantion vzorce 34 aromatizuje ve vhodném rozpouštědle za regulování hodnoty pH na odpovídající 2-hydroxy-5-aminoimidazol vzorce 37 nebo na jeho soli.

-24CZ 284824 B6

( 37) & & » jo jo

(41)

SR_l

NH -W

R.

Ks

(38)

JO JO

(39)

(40)

-25CZ 284824 B6

Hydroxyimidazol vzorce 37 nebo jeho soli je možno sulfenylovat reakcí s příslušným sulfenylhalogenidem vzorce RiSHal, výhodně s odpovídajícím chloridem, za vzniku produktu, v němž Z představuje hydroxylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu a X představuje zbytek vzorce S(O)_nR], kde n má hodnotu 0 a Ri má shora uvedený význam. Sulfenylace se provádí podle analogických postupů, jaké jsou popsány u metody I. Odpovídající deaminoanalog (Y = vodík) je možno připravit deaminací terc.-butylnitritem nebo přes intermediámí diazoniový derivát postupem analogickým postupu popsanému u metody I. Tak je možno Sandmeyerovou reakcí připravit 5-halogen-2-hydroxyimidazol. Mimoto je možno sulfenylované analogy popsané výše deaminovat za vzniku odpovídajících sloučenin, v nichž X představuje zbytek vzorce S(O)_nRi, Y znamená alkylsulfenylovou skupinu nebo atom halogenu a Z představuje hydroxylovou skupinu nebo atom halogenu.

2-alkoxy- nebo 2-halogenalkoxy-3-sulfenylované imidazolové analogy (kde Z znamená alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu) odpovídající vzorci 39 je možno získat přes meziprodukty vzorce 38, které lze připravit přímou alkylací sloučeniny vzorce 34 nebo 37 působením příslušného alkylačního činidla, jako alkyljodidu, halogenalkyljodidu, alkylbromidu nebo dialkylsulfátu ve vhodném rozpouštědle, jako v tetrahydrofuranu, alkoholu, acetonitrilu, acetonu apod., při reakční teplotě pohybující se zhruba od teploty místnosti do 150 °C, s výhodou zhruba od teploty místnosti do 100 °C. Následující sulfenylaci vedoucí k sloučenině vzorce 39 je možno uskutečnit postupem analogickým postupu popsanému u metody I pro obecnou sulfenylaci. Alternativně je možno alkylaci vedoucí ke sloučenině, v níž Z představuje alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, uskutečnit po sulfenylaci a deaminaci za použití postupů analogických postupům popsaným výše. Pokud se O-alkylace provádí před deaminací, je možno před touto O-alkylací chránit aminoskupinu zavedením příslušné chránící skupiny aminové funkce (W), která se pak odštěpí.

Mimoto je možno z různých sloučenin uvedených výše, v nichž Z představuje hydroxylovou skupinu nebo její sůl, alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, X znamená atom vodíku a Y představuje aminoskupinu nebo atom vodíku, připravit shora popsanými metodami, týkajícími se konverse zbytků ve významu symbolů X a Y, připravit další sloučeniny obecného vzorce I, v němž X a Y mají významy uvedené výše u obecného vzorce I.

Následující metody VII až XXVIII detailně popisují specifické metody pro zavádění substituentu Z do konkrétních sloučenin obecného vzorce Ia, za účelem získaní dalších užitečných sloučenin obecného vzorce Ib. Tyto metody lze obecně popsat následujícím schématem:

-26CZ 284824 B6

(Ia)

Metoda VII

Sloučeniny obecného vzorce Ib, v němž Z znamená aminosulfonylovou skupinu, alky lam inosulfonylovou skupinu nebo dialkylaminosulfonylovou skupinu, Y představuje aminoskupinu a X, R.2, R₃, R4, R.5 a Ré mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit ze sloučenin obecného vzorce I, v němž Z představuje atom vodíku, Y znamená aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají shora uvedený význam, následujícím postupem.

a) Reakcí sloučeniny obecného vzorce Ia, ve kterém Z představuje atom vodíku a X, Y a R₂ až R$ mají shora uvedený význam, s chlorsulfonovou kyselinou nebo dichlorsulfonovou kyselinou je možno připravit intermediální sloučeninu odpovídající obecnému vzorci Ib, ve kterém Z představuje chlorsulfonylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu a X, R₂, R₃, Rj, R₅ a Rá mají význam jako v obecném vzorci I.

b) Reakcí tohoto intermediálního chlorsulfonylderivátu s amoniakem nebo příslušným alkylaminem či dialkylaminem ve vhodném rozpouštědle, jako v halogenovaném alkanu, etheru, tetrahydrofuranu nebo hexanu, při teplotě pohybující se zhruba od -50 °C do 50 °C, s výhodou zhruba od -20 °C do teploty místnosti, lze připravit sloučeninu obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje aminosulfonylovou, alkylaminosulfonylovou nebo dialkylaminosulfonylovou skupinu.

Metoda VIII

Přímou nitrací sloučeniny obecného vzorce Ia, nebo přímou halogenací této sloučeniny, v níž Z znamená atom vodíku a X, Y, R₂, R₃, R», R₅ a Rs mají shora uvedený význam, je možno připravit sloučeninu obecného vzorce Ib, v němž Z znamená nitroskupinu nebo atom halogenu, Y představuje aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a R; mají význam jako v obecném vzorci I.

Nitraci je možno uskutečnit za použití řady různých nitračních činidel, jako jsou směs koncentrované kyseliny dusičné a kyseliny sírové v kyselině octové nebo acetanhydridu, oxid dusičný v halogenovaném alkanu, ester kyseliny dusičné, jako ethyl-nitrát, smíšený anhydrid, jako acetylnitrát, nitrylhalogenid v přítomnosti nebo nepřítomnosti Friedel-Craftsova

-27CZ 284824 B6 katalyzátoru, jako chloridu železitého nebo methyl-nitrátu, nebo nitroniová sůl, jako nitroniumtetrafluorborát. Reakci je možno uskutečnit ve vhodném rozpouštědle, jako v kyselině octové, acetanhydridu, tetramethylensulfonu, tetrahydrofuranu nebo vodě, za neutrálních, bázických nebo kyselých podmínek, při reakční teplotě pohybující se zhruba od -50 °C do 155 °C. S výhodou se nitrace provádí za použití nitrylchloridu v přítomnosti chloridu titaničitého v tetramethylensulfonu, při teplotě zhruba od -10 °C do 25 °C.

Standardní redukcí shora zmíněného nitroderivátu lze pak účelně připravit odpovídající aminoanalog obecného vzorce Ib, v němž Z znamená aminoskupinu. Je známa řada redukčních činidel použitelných k tomuto účelu. Jako příklady je možno uvést zinek, cín nebo železo v přítomnosti kyseliny chlorovodíkové, katalytickou hydrogenaci a použití sulfidů, jako natriumhydrogensulfidu, amoniumsulfidu nebo polysulfidu.

Ze sloučeniny obecného vzorce Ia, ve kterém Z představuje atom vodíku, lze halogenačními postupy obdobnými postupům popsaným u metody IB, získat sloučeninu obecného vzorce Ib, v němž Z znamená atom halogenu.

Metoda IX

Sloučeninu obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje alkylovou skupinu, hydroxylovou skupinu nebo její sůl, alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, Y znamená aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R5 a Re mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit ze sloučeniny obecného vzorce Ia, v němž Z představuje atom vodíku a zbývající obecné symboly mají shora uvedený význam, působením silné báze, s výhodou organické báze, jako lithiumdiisopropylamidu nebo n-butyllithia ve vhodném rozpouštědle, jako v tetrahydrofuranu nebo ethyletheru, při němž vznikne organokovový karbaniont. Reakcí tohoto karaniontu s příslušným alkylačním činidlem, jako alkylhalogenidem nebo dialkylsulfátem, se pak získá příslušná sloučenina, ve které Z znamená alkylovou skupinu. Alternativně je možno karbaniont podrobit reakcím analogickým postupům popsaným u metody IB a získat tak nejprve příslušnou sloučeninu, v níž Z znamená hydroxylovou skupinu, a z ní pak standardní alkylační reakcí sloučeninu s alkoxyskupinou nebo halogenalkoxyskupinou ve významu symbolu Z.

Metoda X

Vilsmeier-Haackovou reakcí nebo její modifikací je možno připravit sloučeninu obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje formylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a R^ mají význam jako v obecném vzorci I, tj. sloučeninu odpovídající níže uvedenému vzorci 42. Tuto formylaci je možno provést reakcí sloučeniny obecného vzorce Ia, například sloučeniny odpovídající vzorci 6, v němž Z znamená atom vodíku, s disubstituovaným formamidem, jako dimethylformamidem nebo N-fenyl-N-methylformamidem, a oxychloridem fosforečným, který je možno nahradit anhydridem halogenkyseliny, jako thionylchloridem, oxalylchloridem nebo fosgenem. Reakční teplota se může pohybovat zhruba od -10 °C do 200 °C, s výhodou zhruba od teploty místnosti do 100 °C. Jako rozpouštědla se používají rozpouštědla inertní při Vilsmeierově reakci a vůči používaným reakčním činidlům, jako jsou dichlorbenzen, tetrachlormethan nebo dichlormethan.

Shora popsaný postup je možno znázornit následujícím schématem:

-28CZ 284824 B6

(42)

Metoda XI

Další formylační metoda vedoucí ke sloučenině obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje formylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a Re mají význam jako v obecném vzorci I, je popsána dále.

Hydrolýzou sloučeniny níže uvedeného vzorce 43, ve kterém Z představuje bis(alkylthio)— nebo io bis(arylthio)methylovou skupinu, se připraví sloučenina vzorce 42, ve kterém Z znamená formylovou skupinu. Tato reakce se provádí tak, že se na sloučeninu vzorce 43 působí alkylnitritem ve vhodném rozpouštědle, jako v halogenovaném alkanu, s výhodou isoamylnitritem v dichlormethanu, s následující hydrolýzou, analogickým postupem, jako popsali E. Fujica a spol. v Tet. Let., 1978, 3561. Může vyvstat nutnost chránit aminoskupinu v průběhu 15 reakce s alkylnitritem zavedením vhodné chránící skupiny. Shora popsaný postup je možno obecně popsat následujícím schématem:

Ib či 42 (Z = CHO)

-29CZ 284824 B6

Metoda XII

Intermediální sloučeninu vzorce 43, v němž Z představuje bis(alkylthio)methylovou nebo bis(arylthio)methylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu a X, R₂, R₃, R,, R5 a Ró mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit reakcí sloučeniny obecného vzorce Ia, například sloučeniny vzorce 6, kde Z znamená atom vodíku a X, Y a R₂ až mají shora uvedený význam, s tris(alkylthio)methanem nebo tris(arylthio)methanem vzorce (RaS)₃CH, v přítomnosti thiofilní Lewisovy kyseliny, s výhodou sulfoniové soli, jako dimethyl(methylthio)sulfonium-tetrafluorborátu, v aprotickém rozpouštědle, při teplotě zhruba mezi -10 °C a 100 °C, popřípadě v přítomnosti akceptoru kyseliny, jako pyridinu. Podle ještě výhodnějšího postupu se jako rozpouštědlo používá acetonitril nebo dichlormethan, pracuje se při teplotě okolo 25 °C, jako tris(alkylthio)methan se používá tris(methylthio)methan a jako Lewisova kyselina dimethyl(methylthio)sulfoniumtetrafluoroborát, přičemž se pracuje bez akceptoru kyseliny. Typický postup tohoto druhu popsali R. A. Smith a spol. v Synthesis 166, 1984.

Metoda XIII

Sloučeninu obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje methylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako u obecného vzorce I, je možno účelně připravit redukcí sloučeniny obecného vzorce Ia, tj. sloučeniny odpovídající vzorci 42, v němž Z znamená formylovou skupinu a zbývající obecné symboly mají shora uvedený význam. Redukci je možno uskutečnit natriumborohydridem ve vhodném rozpouštědle, jako v alkoholu, při teplotě pohybující se zhruba od -10 °C do 120 °C, s výhodou v methanolu při teplotě cca od teploty místnosti do 80 °C. Alternativně je možno analogickou sloučeninu, v níž Z představuje methylovou skupinu, připravit postupnou reakcí formylderivátu vzorce 42 a p-toluensulfonylhydrazinem a natriumkyanborohydridem podle postupu, který je popsán v J. Am. Chem. Soc. 1971,93, 1793.

Metoda XIV

Sloučeninu obecného vzorce Ib, například sloučeninu odpovídající vzorci 44, uvedenému níže, v němž Z představuje karboxylovou skupinu nebo její sůl, Y znamená aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R5 a R^ mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit ze sloučeniny vzorce 42, v němž Z představuje formylovou skupinu, působením široké palety oxidačních činidel, jako jsou manganistan draselný v kyselém, zásaditém nebo neutrálním roztoku, kyselina chromová, brom, oxid stříbrný nebo molekulární kyslík ve vhodném rozpouštědle. Volba rozpouštědla závisí na rozpustnosti oxidačního činidla a substrátu. Jako příklady vhodných rozpouštědel lze uvést aceton, vodu, alkohol, tetrahydrofuran, dimethoxyethan, acetonitril nebo halogenované uhlovodíky, jako dichlormethan nebo chloroform. Reakční teplota se může pohybovat zhruba od -20 °C do 150 °C, s výhodou zhruba od teploty místnosti do 100 °C.

Metoda XV

Odpovídající sloučeninu obecného vzorce Ib, tj. sloučeninu vzorce 45, uvedeného níže, v němž Z znamená kyanoskupinu, Y představuje aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a R$ mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit reakcí sloučeniny vzorce 44, v němž Z představuje karboxylovou skupinu, s isoftalonitrilem při teplotě zhruba od 100 °C do 300 °C. Reprezentativní příklad postupu pro transformaci tohoto typuje popsán v J. Org. Chem. 1958, 23, 1350. Postup popsaný výše je možno ilustrovat následujícím schématem:

-30CZ 284824 B6

(Z = CN) (44)

Metoda XVI

Alternativně je možno kyanderivát vzorce 45, v němž Z představuje kyanoskupinu, Y znamená aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R3, R4, R5 a R« mají význam jako v obecném vzorci I, připravit postupnou transformací formylderivátu vzorce 42, v němž Z znamená formylovou skupinu, na odpovídající aldoxim níže uvedeného vzorce 46, v němž zbývající obecné symboly mají význam jako ve vzorci 42, s následující dehydratační reakcí.

Dehydratační reakci je možno uskutečnit za použití široké palety dehydratačních činidel, jako jsou acetanhydrid, difenyl-hydrogenfosfonát, 2,4,6-trichlortriazen nebo ethylorthoformiát v přítomnosti kyseliny. S výhodou se jako dehydratační činidlo používá acetanhydrid a pracuje se při reakční teplotě pohybující se zhruba od -10 °C do 180 °C. Intermediámí aldoxim vzorce 46 je možno připravit reakcí aldehydu vzorce 42 s hydroxylaminem ve vhodném rozpouštědle, jako v alkoholu, tetrahydrofuranu, vodě, halogenovaném uhlovodíku nebo ve směsi halogenovaného uhlovodíku, alkoholu a vody. Reakční teplota se může pohybovat zhruba od -10 °C do 120 °C, s výhodou zhruba od 4 °C do 50 °C. Shora uvedený postup je možno popsat následujícím schématem:

-31CZ 284824 B6

Ia nebo 42 ( Z = CHO)

• (45)

Metoda XVII

Příslušnou sloučeninu obecného vzorce Ib, tj. sloučeninu níže uvedeného vzorce 48, ve kterém Z představuje aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu nebo alkoxykarbonylovou skupinu (Z = COZ¹, kde Z¹ znamená aminoskupinu, alkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu nebo alkoxyskupinu), Y znamená aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, Rj, R5 a Rs mají význam jako v obecném 10 vzorci I, je možno připravit postupnou přeměnou sloučeniny vzorce 44, v němž Z představuje karboxylovou skupinu, na odpovídající intermediámí halogenid kyseliny níže uvedeného vzorce 47, jako na příslušný chlorid kyseliny, s následující reakcí tohoto halogenidu kyseliny s amoniakem nebo příslušným alkylaminem, dialkylaminem nebo alkanolem. Chloraci je možno uskutečnit reakcí kyseliny s chloračním činidlem, jako s thionylchloridem, chlorovodíkem, 15 oxalylchloridem, chloridem fosforitým, chloridem fosforečným nebo trifenylfosfinem v tetrachlormethanu v přítomnosti báze jako katalyzátoru, například pyridinu nebo triethylaminu,

-32CZ 284824 B6 v inertním rozpouštědle, jako v dichlormethanu, ethyletheru, acetonitrilu, tetrachlormethanu nebo tetrahydrofuranu, při teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 150 °C. S výhodou se pracuje za použití thionylchloridu v dichlormethanu za varu pod zpětným chladičem. Reakci mezi halogenidem kyseliny a příslušným aminem či alkoholem je možno provádět v inertním 5 rozpouštědle, jako v dichlormethanu, chloroformu, toluenu, acetonitrilu nebo tetrahydrofuranu, při teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 120 °C, s výhodou při teplotě zhruba od -20 °C do teploty místnosti. Shora uvedený postup je možno popsat následujícím reakčním schématem:

(47)

(48)

Metoda XVIH

Ze sloučeniny vzorce 44, v němž Z představuje karboxylovou skupinu, je možno Curtiovou reakcí nebo její modifikací, jako Yamadovou modifikací, připravit sloučeninu obecného vzorce 15 Ib, ve kterém Z znamená aminoskupinu, alkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu nebo zbytek

-33CZ 284824 B6 trialkylamoniové soli, Y představuje aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a Rí mají význam jako v obecném vzorci I. Při konvenčním Curtiově přesmyku je možno žádaný aminoderivát získat postupnou transformací výchozího acylhalogenidu vzorce 47 na azid níže uvedeného vzorce 49, což se provádí reakcí acylhalogenidu s natriumazidem nebo tetramethylguanidiniumazidem, a následující pyrolýzou shora zmíněného azidu na odpovídající isokyanát níže uvedeného vzorce 50. Isokyanát vzorce 50 pak lze hydrolýzovat na odpovídající amin vzorce 51, v němž Z znamená aminoskupinu. Podle Yamadovy modifikace je možno reakci uskutečnit tak, že se na kyselinu vzorce 44, kde Z znamená karboxylovou skupinu, působí difenylfosforylazidem v přítomnosti báze, jako triethylaminu, v inertním rozpouštědle, jako v toluenu, benzenu nebo tetrahydrofuranu, při teplotě pohybující se zhruba od 0 °C do 150 °C, čímž se získá intermediámí isokyanát vzorce 50, který pak lze hydrolýzovat vodou na sloučeninu vzorce 51. Reprezentativní postup tohoto typu popsali Shioro a spol. v J. Am. Chem. Soc. 1972, 94, 6203. Odpovídající sloučeninu obecného vzorce Ib, v němž Z představuje alkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu nebo zbytek trialkylamoniové soli, jmenovitě sloučeninu odpovídající vzorci 52, lze účelně připravit monoalkylací, dialkylací nebo trialkylací působením alkylačního činidla, jako alkyljodidu nebo dialkylsulfátu v inertním rozpouštědle, jako v acetonitrilu, tetrahydrofuranu nebo dimethoxyethanu při teplotě pohybující se zhruba od 0 °C do 160 °C, popřípadě v přítomnosti báze, jako uhličitanu draselného nebo triethylaminu. Alternativně je možno žádanou N-methylaci sloučeniny, v níž Z představuje aminoskupinu, uskutečnit Eschweiler-Clarkovou reakcí. Tuto reduktivní methylaci lze účelně provést reakcí aminu vzorce 51 s formaldehydem a kyselinou mravenčí. Tento postup je analogický postupu, který popsali Η. T. Clark a spol. v J. Am. Chem. Soc. 55, 4571, 1933.

Shora popsané reakce ilustruje následující reakční schéma, v němž „alk“ znamená alkylovou skupinu.

-34CZ 284824 B6

(49)

(50)

(51)

Metoda XIX

Sloučeninu obecného vzorce Ib, v němž Z představuje alkoxykarbonylaminoskupinu, alkylkarbonylaminoskupinu či dialkylaminokarbonylaminoskupinu, Y znamená aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, Rj, R5 a R^ mají význam jako v obecném vzorci I, lze účelně připravit dvoustupňovým pochodem, podle kterého se v prvním stupni převede sloučenina vzorce 51, v němž Z představuje aminoskupinu, reakcí s fosgenem na odpovídající intermediámí chlorkarbonylaminoderivát či isokyanát. Reakci je možno uskutečnit v inertním organickém rozpouštědle, jako v toluenu, dichlormethanu nebo tetrahydrofuranu, při teplotě pohybující se zhruba od -15 °C do 100 °C, s výhodou zhruba od -15 °C do 50 °C. Druhý stupeň pak spočívá v reakci tohoto intermediámího chlorkarbonylderivátu nebo isokyanátu s příslušným alkanolem, alkylaminem nebo dialkylaminem. Tuto reakci je možno uskutečnit v inertním organickém rozpouštědle, jako v halogenovaném alkanu, toluenu, etheru nebo tetrahydrofuranu, při teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 100 °C, s výhodou zhruba od 0 °C do 50 °C, popřípadě v přítomnosti báze, jako aminu.

Metoda XX

Reakcí sloučeniny vzorce 51, v němž Z představuje aminoskupinu, s příslušným alkyl— othoformiátem, je možno připravit sloučeninu obecného vzorce Ib, v němž Z znamená alkoxyalkylideniminoskupinu, Y představuje aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako v obecném vzorci I. Katalyzátor, rozpouštědlo a reakční podmínky této transformace jsou analogické katalyzátoru, rozpouštědlu a reakčním podmínkám popsaným pro přípravu sloučenin vzorce 3 ze sloučenin vzorce 2 u metody I. Aminoskupinu ve významu

-35CZ 284824 B6 symbolu Y ve výchozí sloučenině je možno před provedením transformační reakce chránit zavedením vhodné chránící skupiny.

Metoda XXI

Sloučeniny obecného vzorce Ib, v němž Z představuje alkylkarbonylaminoskupinu, halogenalkylkarbonylaminoskupinu nebo arylkarbonylaminoskupinu, Y znamená aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R5 a Ré mají význam jako v obecném vzorci I, je možno účelně připravit ze sloučenin vzorce 51, kde Z znamená aminoskupinu, reakcí s příslušným alkyl- halogenalkyl- nebo arylkarbonylhalogenidem, jako s acetylchloridem, chloracetylchloridem, benzoylchloridem nebo toluoylchloridem, ve vhodném rozpouštědle, jako v dichlormethanu, ethyletheru nebo tetrahydrofuranu, popřípadě v přítomnosti akceptoru kyseliny, jako pyridinu nebo triethylaminu, při teplotě pohybující se zhruba od -10 °C do 100 °C, s výhodou zhruba od -10 °C do 50 °C.

Metoda ΧΧΠ

Redukcí sloučeniny vzorce 42, kde Z znamená formylovou skupinu, je možno připravit intermediámí sloučeninu odpovídající obecnému vzorci Ib, a to sloučeninu vzorce 53, uvedeného níže, kde Z představuje hydroxymethylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, Rj, R₅ a R; mají význam jako v obecném vzorci I. Tuto redukci je možno uskutečnit působením redukčního činidla, jako lithiumaluminiumhydridu, natriumborohydridu, isopropoxidu hlinitého, boranu i substituovaného boranu nebo hydridu jiného kovu, ve vhodném aprotickém nebo protickém rozpouštědle. Při použití reaktivnějšího hydridu, například lithiumaluminiumhydridu, je možno reakci provádět v inertním rozpouštědle, jako v tetrahydrofuranu, ethyletheru nebo dimethoxyethanu, při teplotě pohybující se zhruba od -10 °C do 120 °C, s výhodou zhruba od 20 °C do 100 °C. Při použití mírnějšího hydridu, jako natriumborohydridu, je možno reakci uskutečnit v alkoholu, jako methanolu, při teplotě pohybující se zhruba od -10 °C do 100 °C, s výhodou zhruba od teploty místnosti o 75 °C.

Shora popsaný postup je možno znázornit následujícím schématem:

-X

HOCH

(Z = CHO)

R

(53)

-36CZ 284824 B6

Metoda XXIII

Z intermediální sloučeniny vzorce 53, kde Z představuje hydroxymethylovou skupinu, je možno za použití příslušného chloračního, fluoračního nebo bromačního činidla, připravit sloučeninu odpovídající obecnému vzorci Ib, tj. sloučeninu vzorce 54, kde Z znamená halogenalkylovou skupinu, zejména skupinu chlormethylovou, fluormethylovou, brommethylovou nebo jodmethylovou, Y představuje aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R», R₅ a R^ mají význam jako v obecném vzorci I. Chlorační reakci je možno uskutečnit za použití takových činidel, jako thionylchloridu, chloridu fosforitého, chloridu fosforečného nebo oxychloridu fosforečného v dichlormethanu nebo ethyletheru, při teplotě zhruba od -20 °C do 100 °C. Reakci je možno popřípadě provádět v přítomnosti akceptoru kyseliny, jako triethylaminu nebo pyridinu. Fluorační reakci je možno uskutečnit za použití dialkylaminosulfurtrifluoridu v rozpouštědle, jako v acetonitrilu, dichlormethanu nebo dimethyletheru ethylenglykolu, při teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 100 °C. Při ještě výhodnějším provedení se používá diethylaminosulfurtrifluorid v acetonitrilu při teplotě místnosti. Reprezentativní postup tohoto typu popsal W. J. Middletown v J. Org. Chem. (1975), 42, 5, 574. Lze použít i další fluorační činidla, jako sulfurtrifluorid, bis(dialkylamino)sulfurtrifluorid nebo fluorid sodný či draselný v roztoku v kombinaci polyhydrogenfluoridu a pyridinu; tento postup popsali Olah a Welch v Synthesis, 653 (1974). Bromační reakci je možno uskutečnit za použití bromačního činidla, jako bromu, N-bromsukcinimidu, bromidu fosforitého nebo bromovodíku, v inertním rozpouštědle, jako v dichlormethanu nebo ethyletheru, při teplotě zhruba od -20 °C do 100 °C. Jodační reakci je možno uskutečnit pomocí jodovodíku v inertním rozpouštědle, jako v dichlormethanu, při teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 100 °C.

V následující části je uveden již výše zmíněný vzorec 54.

X nh₂ ^R6 (54)

Metoda XXIV

Sloučeninu obecného vzorce Ib, v němž Z znamená kyanalkylovou skupinu, zejména skupinu kyanmethylovou, Y představuje aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, Y, R₂, R₃, R4, R₅ a Rs mají význam jako v obecném vzorci I, lze připravit zodpovídajícího halogenmethylderivátu vzorce 54, jehož příprava je popsána u metody XXIII, kyanací působením kyanidu kovu, jako kyanidu měďného, kyanidu alkalického kovu nebo kyanidu kovu alkalické zeminy, jako kyanidu sodného nebo kyanidu draselného, ve vhodném rozpouštědle, jako v dimethylform

-37CZ 284824 B6 amidu, tetrahydrofuranu, acetonitrilu, dimethyletheru diethylenglykolu nebo tetramethylensulfonu, při reakční teplotě pohybující se zhruba od teploty místnosti do 250 °C, s výhodou zhruba od 70 °C do 150 °C.

Metoda XXV

Ze sloučeniny vzorce 42, kde Z představuje formylovou skupinu je možno za použití Wittigovy reakce nebo jejích modifikací, jako Wadsworth-Emmonsovy (Homerovy) modifikace, připravit sloučeninu obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje alkenylovou nebo alkinylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a R« mají význam jako v obecném vzorci I. Je možno používat komerční Wittigova činidla nebo činidla připravovaná postupy dobře známými z literatuiy. Reakci je možno uskutečnit v inertních rozpouštědlech, jako v tetrahydrofuranu, dimethoxyethanu nebo toluenu, při reakční teplotě pohybující se zhruba od -30 °C do 180 °C. Jako příklady použitelných Wittigových činidel je možno uvést alkyltrifenylfosfoniumhalogenidy, jako methyltrifenylfosfoniumjodid nebo isopropyltrifenylfosfoniumjodid, dále allyltrifenylfosfoniumhalogenidy nebo trialkylfosfonoacetáty. Reprezentativní příklad provedení Wittigovy reakce je popsán v Org. Synth. Coll. Vol. 5, 751 (1973). V případě, že používané Wittigovo činidlo obsahuje alkinylovou skupinu, jako je tomu v případě propargyltrifenylfosfoniumbromidu, který je komerčně dostupný, získá se sloučenina, v níž Z představuje alkinylový zbytek. Kromě toho je možno alkinylový analog níže uvedeného vzorce 55, v němž je alkinylový zbytek přímo navázán na uhlíkový atom v poloze 2 imidazolového kruhu, připravit z odpovídající sloučeniny, v níž Z představuje atom halogenu, jako atom jodu, reakcí s acetylidem mědi, za použití postupu analogického postupu, který popsali R. E. Atkinson a spol. v J. Chem. Soc. (C), 2173, 1969 nebo v tam uvedených odkazech.

Shora uvedený postup je možno popsat následujícím reakčním schématem; v němž Hal znamená atom halogenu a alk představuje alkylovou skupinu:

Ib

--------.=>.

(Z = Hal)

Metoda XXVI

Sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z znamená alkylkarbonylovou skupinu nebo halogenalkylkarbonylovou skupinu, Y představuje aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit alkylací sloučenin vzorce 42, kde Z znamená formylovou skupinu, vhodným karbaniontem, jako pomocí

-38CZ 284824 B6

Grignardova činidla nebo alkylkovu, jako alkyllithia, v inertním rozpouštědle, jako v tetrahydrofuranu, ethylacetátu, hexanu, dimethoxyethanu nebo v jejich kombinaci, při reakční teplotě pohybující se zhruba od -70 °C do 100 °C. Tímto způsobem se získá sloučenina odpovídající níže uvedenému vzorci 56, která na místě symbolu Z nese sek.hydroxy-alkylmethylovou skupinu. Tento meziprodukt se pak podrobí oxidaci za použití oxidačního činidla, jako oxidu manganičitého, dvojchromanu, manganistanu nebo molekulárního kyslíku, ve vhodném rozpouštědle, jako v dichlormethanu, alkoholu, acetonu nebo vodě, při reakční teplotě pohybující se zhruba od -10 °C do 175 °C, s výhodou zhruba od 4 °C do 50 °C, čímž se získá sloučenina níže uvedeného vzorce 57. Konkrétně analog obsahující na místě symbolu Z methylkarbonylovou skupinu, je možno alternativně připravit v jednom reakčním stupni tak, že se na sloučeninu vzorce 42, kde Z znamená formylovou skupinu, působí sloučeninou vzorce AlMe₂(BHT)(OEt)₂ ve vhodném rozpouštědle, jako v toluenu, při reakční teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 55 °C, s výhodou okolo teploty místnosti. Reprezentativní postup tohoto typu je popsán v práci Μ. B. Powera a A. R. Barrona v Tet. Let. 31, 3, 323, 1990 a v tam citovaných odkazech. Odpovídající sloučeninu, v níž Z představuje halogenalkylkarbonylovou skupinu, lze účelně připravit typickou halogenací ketoderivátů, například za použití bromu, chloru, jodu, N-chlorsukcinimidu nebo N-bromsukcinimidu, vedoucí k vzniku sloučeniny, v níž Z znamená halogenalkylkarbonylovou skupinu.

Shora popsaný postup ilustruje následující reakční schéma:

(56)	(57)
-	Ib (2 = halogenal- kylkarbonyl)

Metoda XXVII

Sloučeniny obecného vzorce Ib, v němž Z představuje alkylsulfenylovou skupinu, halogenalkylsulfenylovou skupinu, alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu nebo halogenalkylsulfonylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit následujícím postupem:

-39C2 284824 B6

a) Reakcí sloučeniny obecného vzorce Ia, v němž Z představuje atom vodíku, se směsí bromu a thiokyanátu kovu ve vhodném rozpouštědle, jako v methanolu nebo ethanolu, při teplotě zhruba od -78 °C do 100 °C, s výhodou zhruba od -78 °C do teploty místnosti, lze připravit užitečný meziprodukt odpovídající obecnému vzorci Ib, tj. sloučeninu vzorce 58, kde Z představuje thiokyanoskupinu, Y znamená aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R, R₅ a R mají význam jako v obecném vzorci I.

Shora uvedený postup je možno popsat následujícím schématem:

^Br2

Ia -----------------’ thiokyanát kovu

(58)

b) Ze sloučeniny vzorce 58, kde Z znamená thiokyanoskupinu, je možno působením alkylačního činidla ve vhodném rozpouštědle, jako v alkoholu, acetonitrilu, tetrahydrofuranu, dimethoxyethanu nebo vodě, v přítomnosti nebo nepřítomnosti báze, jako hydroxidu alkalického kovu nebo uhličitanu alkalického kovu, při teplotě zhruba od -20 °C do 150 °C, s výhodou zhruba od 0 °C do 85 °C, připravit sloučeninu odpovídající obecnému vzorci Ib, jmenovitě sloučeninu vzorce 59, kde Z znamená alkylsulfenylovou skupinu nebo halogenalkylsulfenylovou skupinu, Y představuje aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R, R₅ a R mají význam jako v obecném vzorci I. Tento postup je možno popsat následujícím schématem:

-40CZ 284824 B6

(59)

c) Ze sulfenylderivátu vzorce 59 je možno působením stechiometrického množství příslušného oxidačního činidla připravit sloučeninu odpovídající obecnému vzorci Ib, ve kterém Z představuje alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfmylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu nebo halogenalkylsulfonylovou skupinu, Y znamená aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R5 a R« mají význam jako v obecném vzorci I. Tyto přeměny se provádějí postupy analogickými postupům popsaným pro oxidaci sloučenin vzorce 8 na sloučeniny vzorce 9 u metody I.

d) Mimoto je možno intermediámí sloučeninu odpovídající obecnému vzorci Ib, tj. sloučeninu vzorce 60, ve kterém Z představuje thiokyanoskupinu, Y znamená atom vodíku a X, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako v obecném vzorci I, připravit deaminací sloučeniny vzorce 58, kde Z představuje thiokyanoskupinu, Y znamená atom vodíku a X, R₂, R₃, R4, R5 a R$ mají význam jako v obecním vzorci I, za použití postupu analogického postupu popsanému u metody I. Tento produkt lze pak dále alkylovat za vzniku příslušného alkyl- nebo halogenalkylsulfenylderivátu a následně oxidovat shora popsaným způsobem za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, v němž Y představuje atom vodíku, Z má význam uvedený výše v odstavci b) nebo c) a X, R₂, R₃, R4, R5 a Ré mají význam jako v obecném vzorci I. Tento postup ilustruje následující reakční schéma:

Z = S(O)_nR_x (60)

-41CZ 284824 B6

e) Dále je možno ze sloučeniny vzorce 58 nebo 60, kde Z představuje thiokyanoskupinu, přes odpovídající disulfid připravit sloučeninu obecného vzorce Ib, ve kterém Z znamená halogenalkylsulfenylovou skupinu a X, Y, R₂, R₃, R4, R₅ a R mají shora uvedený význam. Pracuje se v souladu s postupy, které budou popsány níže u metody XLIV. Zmíněné sloučeniny 5 pak lze oxidovat shora popsanými metodami, tj. u metody I, na odpovídající sulfoxidy (n = 1) nebo sulfony (n = 2), tj. na příslušné sloučeniny, v nichž Z představuje zbytek vzorce S(O)_nR!.

Metoda XXVIII

Štěpením vazby mezi sírou a uhlíkem, iniciovaným volnými radikály, je možno ze sloučenin vzorce 58, v němž Z představuje thiokyanoskupinu, připravit sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje sulfhydrylovou skupinu nebo její sůl, Y znamená aminoskupinu nebo chráněnou aminoskupinu a X, R₂, R₃, R4, R₅ a Re mají význam jako v obecném vzorci I. Tuto 15 reakci je možno uskutečnit za použití iniciátoru volných radikálů, jako hexakyanoželezitanu draselného, ve vhodném rozpouštědle, jako v alkoholu, tetrahydrofuranu, vodě nebo jejich směsi, za neutrálních nebo zásaditých podmínek, při teplotě pohybující se zhruba od -10 °C do 180 °C. S výhodou se reakce provádí za použití hexakyanoželezitanu draselného v methanolu a vodě, v přítomnosti hydroxidu draselného za varu pod zpětným chladičem.

Alternativně je možno analogickou sloučeninu vzorce 60, kde Z představuje thiokyanoskupinu, Y znamená atom vodíku a X a R₂ až R5 mají význam jako v obecném vzorci I, převést shora popsanými postupy na odpovídající sloučeninu, v níž Z znamená sulfhydrylovou skupinu nebo její sůl.

Následující metody XXIX až XLIII detailně popisují konkrétní postupy pro zavádění substituentu Y do individuálních sloučenin obecného vzorce Ib, za vzniku odpovídajících sloučenin obecného vzorce I. Tyto postupy je možno obecně popsat následujícím schématem:

Metoda XXIX

Ze sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Y představuje aminoskupinu a zbývající substituenty mají shora uvedený význam, je možno postupy analogickými postupům popsaným u metody XIX připravit sloučeninu obecného vzorce I, v němž Y představuje alkoxykar

-42CZ 284824 B6 bonylaminoskupinu, alkylaminokarbonylaminoskupinu nebo dialkylaminokarbonylaminoskupinu a X, Z, R-2, R.3, R4, R.5 a R$ mají význam jako v obecném vzorci Ib.

Metoda XXX

Ze sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Y představuje aminoskupinu, je možno postupem analogickým postupu popsanému u metody XX připravit odpovídající sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém Y představuje alkoxyalkylideniminoskupinu a X, Z, R₂, R3, R4, R5 a Ré mají význam jako v obecném vzorci I.

Metoda XXXI

Ze sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Y představuje aminoskupinu, je možno sledem reakcí popsaným u metody XXI připravit odpovídající sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém

Y představuje alkylkarbonylaminoskupinu, halogenalkylkarbonylaminoskupinu nebo arylkarbonylaminoskupinu a X, Z, R₂, R₃, Rj, R₅ a R^ mají význam jako v obecném vzorci I.

Metoda XXXII

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje sulfhydrylovou skupinu nebo její sůl a X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a R$ mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit následujícím postupem.

a) Ze sloučeniny odpovídající obecnému vzorci I, tj. níže uvedenému vzorci 61, kde Y představuje atom vodíku, popřípadě připravené podle metody I, je možno připravit odpovídající meziprodukt, v němž Y znamená thiokyanoskupinu a X, Z, R₂, R₃, R4, R5 a R^ mají význam jako v obecném vzorci I. Tuto transformaci je možno uskutečnit postupem popsaným u metody XXVII.

b) Intermediámí thiokyanoderivát získaný shora popsaným postupem je možno postupem analogickým postupu popsanému u metody XXVIII převést na odpovídající sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém Y představuje sulfhydrylovou skupinu nebo její sůl.

Metoda XXXIII

Sloučeniny níže uvedeného vzorce 62, tj. sloučeniny odpovídající obecnému vzorci I, ve kterém

Y znamená alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, kyanalkylovou skupinu nebo formylovou skupinu a X, Z, R₂, R3, R4, R5 a R^ mají význam jako v obecném vzorci I, s výjimkou těch sloučenin, které jsou citlivé vůči bázím, lze připravit ze sloučenin obecného vzorce 61, v němž Y představuje atom vodíku, působením silné báze, s výhodou organické báze, jako lithiumdiisopropylamidu, n-butyllithia nebo sek.butyllithia, ve vhodném rozpouštědle, jako v tetrahydrofuranu nebo ethyletheru, při teplotě pohybující se zhruba od -75 °C do teploty místnosti, s následující reakcí karbaniontu kovu s příslušným elektrofilem, například s alkylhalogenidem nebo N-formylpiperidinem, z vzniku odpovídajícího substituentu ve významu symbolu Y. Tato syntéza je známa jako přímá ortho-metalační reakce. Příklady tohoto postupu jsou popsány v práci V. Snieckuse v Bull. Soc. Chim. Fr., 1988 (1), 67 - 78 a v tam uvedených citacích.

Shora popsaný postup je možno znázornit následujícím reakčním schématem:

-43CZ 284824 B6

(61)

Metoda XXXIV (62)

Ze sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje formylovou skupinu a X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají shora uvedený význam, je možno postupem podle metody XIV připravit sloučeninu obecného vzorce I, v němž Y znamená karboxylovou skupinu nebo její sůl a X, Z, R₂, R₃, R4, R₃ a Rů mají shora uvedený význam.

Metoda XXXV

Ze sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje karboxylovou skupinu a zbývající obecné symboly mají shora uvedený význam, je možno postupem podle metody XV nebo XVI připravit odpovídající sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém Y znamená kyanoskupinu a X, Z, R₂, R₃, R4, R5 a Rí mají význam jako v obecném vzorci I.

Metoda XXXVI

Ze sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje karboxylovou skupinu a X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a Rý mají shora uvedený význam, je možno postupem analogickým postupu popsanému u metody XVII připravit odpovídající sloučeninu obecného vzorce I, v němž Y znamená aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu nebo alkoxykarbonylovou skupinu a X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a R$ mají význam jako v obecném vzorci I.

Metoda XXXVII

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje alkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu nebo zbytek trialkylamoniové soli a X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a R$ mají shora uvedený význam, lze připravit z odpovídajících sloučenin obecného vzorce I, tj. ze sloučenin odpovídajících obecnému vzorci Ib, kde Y znamená aminoskupinu a zbývající obecné symboly mají shora uvedený význam, monoalkylací, dialkylací nebo trialkylací prováděnou působením vhodného alkylačního činidla. Reakční rozpouštědlo, reakční teplotu a alkylační činidlo lze volit podle obecných podmínek a pokynů popsaných u metody XVIII. N-methylaci je možno uskutečnit Eschweiler-Clarkovou reakcí popsanou u metody XVIII.

-44CZ 284824 B6

Metoda XXXVIII

Ze sloučenin obecného vzorce I, ve kterém Y představuje formylovou skupinu a zbývající obecné symboly mají shora uvedený význam, je možno sledem reakcí probíhajícím přes odpovídající intermediámí hydroxymethylderivát, který se pak převádí na analogický halogenmethylderivát, připravit sloučeninu obecného vzorce I, v němž Y znamená halogenalkylovou skupinu, zejména skupinu halogenmethylovou, zahrnující fluor-, chlor-, brom- a jodalkylové skupiny, a X, Z, R₂, R₃, R4, R5 a R« mají význam jako v obecném vzorci I. Shora popsané reakce a přeměny se provádějí postupy popsanými u metod XXII a XXIII.

Metoda XXXIX

Ze sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje formylovou skupinu (nebo popřípadě

Y znamená atom halogenu zavedený pomocí metody I) a zbývající obecné symboly mají shora uvedený význam, je možno postupem popsaným u metody XXV připravit sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém Y znamená alkenylovou nebo alkinylovou skupinu a X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a Ró mají význam jako v obecném vzorci I.

Metoda XL

Ze sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje formylovou skupinu, je možno postupem podle metody XXVI připravit odpovídající sloučeninu obecného vzorce I, v němž Y znamená alkylkarbonylovou nebo halogenalkylkarbonylovou skupinu a X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a R^ mají význam jako v obecném vzorci I. Tato přeměna probíhá přes meziprodukt obsahující na místě symbolu Y sekundární hydroxyalkylmethylovou skupinu, nebo přímo za použití činidla AlMe₂(BHT)(OEt)₂, čímž vznikne sloučenina, v níž Y znamená alkylkarbonylovou skupinu, která se pak halogenuje postupem podle metody XXVI, za vzniku odpovídající sloučeniny, v níž

Y znamená halogenalkylkarbonylovou skupinu.

Metoda XLI

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje aminosulfonylovou skupinu, alkylaminosulfonylovou skupinu nebo dialkylaminosulfonylovou skupinu a X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a R^ mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit ze sloučenin odpovídajících obecnému vzorci I. tj. ze sloučenin vzorce 61, popřípadě připravených podle postupu popsaného u metody I, kde Y představuje atom vodíku a X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a R_ó mají shora uvedený význam, následujícím sledem reakcí.

a) Reakcí sloučeniny vzorce 61, v němž Y znamená atom vodíku, popřípadě získané postupem podle metody I, s alkyllithiem, jako s n-butyllithiem nebo sek.butyllithiem, v inertním rozpouštědle, jako v ethyletheru, hexanu, tetrahydrofuranu nebo v jejich směsi, při teplotě pohybující se zhruba od -78 °C do teploty místnosti, s výhodou zhruba od -78 °C do -30 °C, a následující reakcí vzniklého karbaniontu níže uvedeného vzorce 63 se sulfurylchloridem v inertním rozpouštědle, jako v hexanu nebo ethyletheru, při teplotě pohybující se zhruba od -78 °C do teploty místnosti, s výhodou zhruba od -78 °C do -20 °C, se připraví meziprodukt níže uvedeného vzorce 64, v němž Y představuje chlorsulfonylovou skupinu a X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako v obecném vzorci I. Analogický postup popsali S. N. Bhattachaiya a spol. v J. Chem. Soc. (C), 1968, 1265.

Alternativně je možno intermediámí karbaniont vzorce 63 připravit obdobným způsobem ze sloučeniny obecného vzorce I, popřípadě získané postupem podle metody I, kde Y představuje atom halogenu, jako chloru, bromu nebo jodu, působením hořčíku nebo alkyllithia v inertním rozpouštědle, při teplotě obdobné teplotě používané výše.

-45CZ 284824 B6

b) Reakcí intermediálního chlorsulfonylderivátu vzorce 64 s amoniakem nebo příslušným alkylaminem či dialkylaminem ve vhodném rozpouštědle, jako v halogenovaném alkanu, etheru, tetrahydrofuranu či hexanu, při teplotě pohybující se zhruba od -50 °C do 50 °C, s výhodou zhruba od -20 °C do teploty místnosti, je možno připravit sloučeninu níže uvedeného vzorce 65, ve kterém Y představuje aminosulfonylovou skupinu, alkylaminosulfonylovou skupinu nebo dialkylaminosulfonylovou skupinu. Shora popsaný postup ilustruje následující reakční schéma:

(63)

(64) (65)

Metoda XLII

Přímou nitrací sloučeniny obecného vzorce I, kde Y představuje atom vodíku, tj. sloučeniny vzorce 61, popřípadě získané postupem popsaným u metody I, kde X, Z, R₂, R₃, R4, R5 a Rj mají shora uvedený význam, je možno připravit sloučeninu obecného vzorce I, v němž Y znamená nitroskupinu nebo aminoskupinu a X, Z, R₂, R₃, R4, R5 a R^ mají význam jako v obecném vzorci I. Nitrační reakci a následující redukci vedoucí k vzniku produktu, v němž Y znamená aminoskupinu, je možno uskutečnit postupem analogickým postupu popsanému u metody VIII.

-46CZ 284824 B6

Metoda XLIII

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž Y znamená hydroxylovou skupinu nebo její sůl, alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu a X, Z, R₂, R₃, Ri, Rs a R^ mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravit ze sloučenin obecného vzorce I, v němž Y představuje atom halogenu a zbývající obecné symboly mají shora uvedený význam, popřípadě získaných postupem popsaným u metody I, převedením halogenderivátu na odpovídající Grignardovo činidlo nebo na lithný karbaniont a následujícím působením oxodiperoxymolybdenium(pyridin)(hexamethylfosfortriamidu), čímž se získá odpovídající sloučenina, v níž Y znamená hydroxylovou skupinu. Pracuje se postupem analogickým postupu popsanému u metody IB. Způsoby popsanými u metody IB pak lze připravit odpovídající alkoxysloučeniny nebo halogenalkoxysloučeniny.

Metoda XLIV

Sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém X představuje zejména alkylsulfenylovou, halogenalkylsulfenylovou, alkylsulfinylovou, halogenalkylsulfinylovou, alkylsulfonylovou nebo halogenalkylsulfonylovou skupinu a Y, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako v obecném vzorci I, je možno alternativně připravit níže popsaným postupem za použití sloučeniny, v níž X znamená atom vodíku. Tímto způsobem se získá meziprodukt, v němž X představuje thiokyanoskupinu (sloučenina níže uvedeného vzorce 71) nebo chlorsulfonylovou skupinu (sloučenina níže uvedeného vzorce 67). Kterýkoli z těchto meziproduktů je možno převést na odpovídající intermediámí disulfid, ten se přemění na příslušný sulfenylderivát, v němž Y představuje zbytek SRí, kde R] má shora uvedený význam, jenž pak lze oxidovat na odpovídající sulfoxid nebo sulfon, tj. na sloučeninu, v níž X představuje zbytek vzorce S(O)_nRi, kde n má hodnotu 1 nebo 2. a) Z meziproduktu odpovídajícího obecnému vzorci Ic, tj. ze sloučeniny vzorce 66, v němž X představuje atom vodíku a Y, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a R$ mají shora uvedený význam, je možno reakcí s chlorsulfonovou nebo dichlorsulfonovou kyselinou připravit intermediámí sloučeninu vzorce 67, kde X znamená chlorsulfonylovou skupinu a Y, Z, R₂, R₃, R4, R5 a R^ mají význam jako v obecném vzorci I. Reakci je možno uskutečnit v přítomnosti organického rozpouštědla, jako methylenchloridu, chloroformu, tetrachlormethanu nebo dimethylformamidu, nebo za použití chlorsulfonové kyseliny jako rozpouštědla, při reakční teplotě pohybující se zhruba od -10 °C do 160 °C. Reprezentativní postup pro chlorsulfonaci aromatických sloučenin popsal J. March v „Advanced Organic Chemistry“, McGraw-Hill publ. (1968), str. 402. Shora uvedený postup je možno popsat následujícím reakčním schématem:

-47CZ 284824 B6

b) Ze sloučeniny vzorce 67 je možno působením redukčního činidla, jako trifenylfosfinu, v přítomnosti organického rozpouštědla, jako tetrahydrofuranu, dichlormethanu nebo toluenu, při 5 reakční teplotě zhruba od -10 °C do 120 °C, připravit intermediámí disulfid vzorce 68, v němž X představuje disulfidický zbytek a Y, Z, R₂, R₃, R4, R5 a R^ mají význam jako v obecném vzorci I. Reprezentativní příklad redukce na p—tolyldisulfid je popsán v J. Org. Chem. 1980, 45, 4792. Alternativně je možno disulfenylaci uskutečnit za použití karbonylu kovu, jako hexakarbonylmolybdenia v bezvodé tetramethylmočovině. Postup této reakce popsal H. Alper v Angew. 10 Chem. Internát. Edit. 8, 677, 1969.

Shora popsaný postup ilustruje následující schéma:

redukční Činidlo rozpouštědlo

(68)

-48CZ 284824 B6

c) Sloučeniny odpovídající obecnému vzorci I, jmenovitě sloučeniny vzorce 70, kde Y, Z, R₂, R₃, R,, R₅ a Ré mají význam jako v obecném vzorci I a X představuje halogenalkylsulfenylovou, s výhodou perhalogenalkylsulfenylovou skupinu vzorce R₇S, kde R₇ představuje zbytek CFR₈R₉a Rg a R₉ znamenají vždy fluor, chlor, brom nebo perfluoralkylovou skupinu, je možno připravit reakcí sloučeniny vzorce 68 s perhalogenalkanem obecného vzorce Hal-CFRgR₉ (69), kde Hal znamená atom chloru, bromu nebo jodu, Rg představuje atom fluoru, chloru nebo bromu a R₉znamená atom fluoru, chloru či bromu nebo perfluoralkylovou skupinu, a redukčním činidlem, které může iniciovat vznik volných radikálů CFRgR₉ ze sloučeniny vzorce Hal-CFRgR₉. Toto redukční činidlo se s výhodou volí ze skupiny zahrnující kovy, jako zinek, hliník, kadmium nebo mangan, nebo sloučeniny obsahující kyslík nebo síru, například dithioničitany nebo hydroxymethylsulfmáty. Dithioničitany alkalických kovů, kovů alkalických zemin a kovů obecně, odpovídají obecnému vzorci M_n(S₂O₄), kde n má hodnotu 1 nebo 2 v závislosti na mocenství kovu M. Při použití dithioničitanu nebo hydroxymethylsulfinátu je třeba pracovat v přítomnosti báze. Tuto bázi je možno volit ze skupiny zahrnující hydroxidy alkalických kovů, hydroxidy kovů alkalických zemin, amonia, alkylaminy, triethylbenzylamoniové soli a soli slabých kyselin, jako dinatriumfosfát, disiřičitan sodný, hydrogensiřičitan sodný nebo boritan sodný. Vhodnými reakčními rozpouštědly jsou rozpouštědla schopná rozpustit dithioničitan nebo hydroxymethylsulfmát a sloučeniny vzorců 68 a 69. Jako vhodná rozpouštědla je možno uvést acetonitril, dimethylformamid, formamid, dimethylacetamid, hexamethylfosforamid, N-methylpyrrolidon, dimethylsulfoxid a sulfolan. Reakční teplota se pohybuje zhruba od 10 °C do 100 °C. Typický postup tohoto typu popsali A. Maggiolo v J. Am. Chem. Soc., 1951, 5815 a P. W. Feit v Acta. Chem. Scan., 16, 1962, 297. Shora uvedené reakce je možno popsat následujícím schématem:

jj-----y—S-perhalogenalkyl

+ HalCTRgR^ (69)

(70)

d) Ze sloučeniny odpovídající obecnému vzorci Ic, tj. ze sloučeniny vzorce 66, je možno působením bromu a thiokyanátu alkalického kovu, jako thiokyanátu draselného, ve vhodném rozpouštědle, jako v methanolu, při teplotě pohybující se zhruba od -78 °C do teploty místnosti, připravit intermediámí sloučeninu odpovídající obecnému vzorci I, konkrétně sloučeninu níže uvedeného vzorce 71, kde X představuje thiokyanatoskupinu a Y, Z, R₂, R₃, R₄, R₅ a Re mají význam jako v obecném vzorci I. Používané reakční rozpouštědlo má být inertní a schopné rozpustit reakční složky.

Shora popsaný postup ilustruje následující reakční schéma:

-49CZ 284824 B6 (Ic) nebo 66

e) Alternativně je možno sloučeniny vzorce 70, kde X představuje halogenalkylsulfenylovou skupinu, s výhodou perhalogenalkylsulfenylovou skupinu, připravit postupně oxidací sloučeniny vzorce 71, vedoucí k vzniku intermediámího disulfidu vzorce 68, který pak lze převést na odpovídající halogenalkylsulfenylderivát vzorce 70. Oxidaci je možno uskutečnit působením oxidačního činidla, jako peroxidu vodíku v přítomnosti hydroxidu alkalického kovu, jako hydroxidu sodného, nebo aminu, jako amoniaku, ve vhodném rozpouštědle, jako v alkoholu, vodě, tetrahydrofuranu, halogenovaném alkanu nebo jejich směsi, při teplotě pohybující se zhruba od -70 °C do 55 °C. Typické postupy tohoto typu popsali A. Maggiolo v J. Am. Chem. Soc., 1951, 5815 a P. W. Feit v Acta. Chem. Scan., 16, 1962, 297. Halogenalkylsulfenylderivát vzorce 70 lze připravit reakcí intemediámího disulfidu s příslušným perhalogenalkanem, popřípadě v přítomnosti redukčního činidla, jako kovu vybraného ze skupiny zahrnující zinek, hliník, kadmium nebo mangan.

Shora popsaný postup ilustruje následující reakční schéma:

f) Další sloučeniny odpovídající obecnému vzorci I, tj. sloučeniny níže uvedeného vzorce 72, kde X představuje alkylsulfenylovou nebo halogenalkylsulfenylovou skupinu a Y, Z, R₂, R₃, R4,

-50CZ 284824 B6

R₅ a Rs mají význam jako v obecném vzorci I, je možno připravovat reakcí sloučeniny vzorce 71 s příslušným alkylhalogenidem vzorce RiHal, kde Ri představuje alkylovou nebo halogenalkylovou skupinu, výhodně s alkyljodidem nebo alkylbromidem ve vhodném rozpouštědle, jako v alkoholu, výhodně odpovídajícího alkanolu, v přítomnosti bazického katalyzátoru, jako hydroxidu alkalického kovu nebo uhličitanu alkalického kovu, při reakční teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 75 °C.

Shora uvedený postup je možno popsat následujícím reakčním schématem:

(72)

g) Ze sloučeniny vzorce 70 nebo 72 je možno oxidační reakcí popsanou například v metodě I připravit sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém X představuje alkylsulfínylovou, halogenalkylsulfinylovou, alkylsulfonylovou nebo halogenalkylsulfonylovou skupinu a Y, Z, R₂, R₃, R;, R₅ a Ré mají význam jako v obecném vzorci I.

Metoda XLV

Další postupy k přípravě sloučenin obecného vzorce I, které spadají do rozsahu vynálezu, zahrnují například aromatickou nukleofilní substituční reakci, při níž se atom halogenu na fenylovém kruhu substituuje alkylthiolem nebo jeho aniontem. Tímto způsobem se ze sloučenin obecného vzorce I (například ze sloučenin vzorců 6, 7, 8, 9 a 18) získají další nové sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém jeden nebo několik ze symbolů R₂ až Rs představuje alkylsulfenylovou skupinu, kteréžto sloučeniny lze pak postupem analogickým oxidaci sloučeniny vzorce 8 na sloučeninu vzorce 9, popsané u metody I, dále oxidovat na odpovídající sulfoxidy nebo sulfony. Tuto reakci lze rovněž provést s výchozími látkami nebo meziprodukty u shora popsaných postupů, k zavedení alkylsulfenylové, alkylsulfmylové nebo alkylsulfonylové skupiny na fenylový kruh těchto sloučenin ještě před přípravou sloučenin obecného vzorce I podle vynálezu.

Shora zmíněný postup je možno popsat následujícím reakčním schématem, v němž se ze sloučeniny vzorce 73 připravuje sloučenina vzorce 74. V tomto schématu, stejně jako v předcházejícím i následujícím textu znamení „alk“ alkylovou skupinu.

-51CZ 284824 B6

(73) (74)

Sloučeniny vzorců 73 a 74 jsou výhodnými příklady sloučenin obecného vzorce I nebo Π podle vynálezu, kde R₃ a R₅ představují vždy atom vodíku, R₂ znamená atom halogenu (například fluoru, chloru nebo bromu) v případě sloučeniny vzorce 73 nebo R₂ znamená, v případě sloučeniny vzorce 74, alkylsulfenylovou skupinu, v níž alkylová část má přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, R4 a R5 mají význam jako v obecném vzorci I a s výhodou znamenají skupiny přitahující elektrony, jako trifluormethylovou skupinu, kyanoskupinu, nitroskupinu nebo atom halogenu, a X, Y a Z mají význam jako v obecném vzorci I nebo II.

Shora popsaný postup se s výhodou provádí v rozpouštědle schopném rozpustit 1-fenylimidazolový derivát a alkylthiol nebo jeho sůl, jako například sůl s alkalickým kovem, kovem alkalické zeminy nebo tetraalkylamoniovou sůl, s výhodou sůl sodnou nebo draselnou. Výhodnými rozpouštědly jsou ethery (například tetrahydrofuran nebo dimethylether diethylenglykolu), alkoholy (například methanol nebo ethanol), aminy (například triethylamin nebo pyridin), aprotická rozpouštědla, jako dimethylformamid, voda nebo kombinace těchto rozpouštědel. Zvlášť výhodnými rozpouštědlovými systémy jsou kombinace voda - tetrahydrofuran nebo voda - tetrahydrofuran - methanol. Reakce se obecně provádí při teplotě pohybující se zhruba od -20 °C do 180 °C, s výhodou zhruba od 0 °C do 120 °C.

Shora popsané metody nebo syntetické postupy nepředstavují v žádném případě nějaké limitující faktory a v důsledku toho je možno sloučeniny podle vynálezu, jakož i příslušné meziprodukty a výchozí látky (zejména aniliny), připravovat aplikací nebo adaptací syntetických postupů, které jsou odborníkům známé a jež jsou obecně používané nebo popsané v chemické literatuře. S přihlédnutím k tomu je třeba zdůraznit, že například jednotlivé reakční stupně chemické syntézy je možno podle potřeby uskutečňovat v jiném pořadí, je možno používat vhodné chránící skupiny, lze zavádět různé substituenty apod. Pokud nejsou u některých syntetických postupů definovány významy někteiých obecných symbolů vyskytujících se ve vzorcích má se za to, že „mají shora uvedený význam“, tzn. význam uvedený při první definici tohoto symbolu v textu.

-52CZ 284824 B6

Globálně je možno shora popsané metody syntézy shrnout do níže popsaných postupů:

P_t. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce Ia

ve kterém

R₂, R₃, R4, R5 a R mají význam jako v obecném vzorci I a

X představuje alkylsulfenylovou skupinu, halogenalkylsulfenylovou skupinu, alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu nebo halogenalkoxyskupinu, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce 5

(5) v níž je aminoskupina v případě potřeby chráněna,

a) nechá nejprve reagovat se sulfenylhalogenidem vzorce RjSHal, kde Ri představuje alkylovou nebo halogenalkylovou skupinu a Hal znamená atom halogenu, v organickém reakčním prostředí, popřípadě v přítomnosti akceptoru kyseliny, jako terciárního aminu, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ia, v němž X představuje alkylsulfenylovou nebo halogenalkyl

-53CZ 284824 B6 sulfenylovou skupinu, která se pak popřípadě oxiduje známým způsobem, jako působením peroxidu, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ia, v němž X představuje zbytek S(O)nRi, ve kterém n má hodnotu 1 nebo 2 a R] má shora uvedený význam, tj. kde X znamená alkylsulfinylovou, halogenalkylsulfinylovou, alkylsulfonylovou nebo halogenalkylsulfonylovou 5 skupinu, nebo se

b) nechá nejprve reagovat s tris(alkylthio)methanem nebo tris(arylthio)methanem v organickém 10 reakčním prostředí v přítomnosti Lewisovy kyseliny a popřípadě v přítomnosti akceptoru kyseliny, získaná intermediámí sloučenina obecného vzorce 10

v němž X znamená bis(alkylthio)methylovou nebo bis(arylthio)methylovou skupinu, se nechá v organickém reakčním prostředí reagovat s vhodným alkylnitritem s následující hydrolýzou, za vzniku meziproduktu obecného vzorce Ia, ve kterém X představuje formylovou skupinu, tato sloučenina se známým způsobem redukuje na odpovídající sloučeninu, v níž X představuje hydroxymethylovou skupinu, která se pak známým způsobem halogenuje za vzniku sloučeniny 20 obecného vzorce Ia, v němž X představuje halogenalkylovou skupinu, zejména skupinu halogenmethylovou, nebo se

c) nejprve známým způsobem formyluje, jako Vilsmeier-Haackovou reakcí apod., za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ia, v němž X představuje formylovou skupinu, která se pak podrobí reakci podle postupu popsaného výše v odstavci b), za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ia, ve kterém X představuje halogenalkylovou skupinu, nebo se

d) nechá reagovat postupem popsaným výše v odstavci b) nebo c), za vzniku intermediámí sloučeniny obecného vzorce Ia, v němž X představuje formylovou skupinu, jíž lze popřípadě oxidovat na meziprodukt obecného vzorce Ia, ve kterém X znamená karboxylovou skupinu, načež se intermediámí sloučenina, ve které X znamená formylovou skupinu, nechá reagovat s halogenačním činidlem, jako s diethylaminosulfurtrifluoridem, nebo se intermediámí sloučenina, ve které X znamená karboxylovou skupinu, nechá reagovat s fluoridem siřičitým, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ia, v němž X představuje halogenalkylovou skupinu, 35 zejména skupinu difluormethylovou nebo trifluormethylovou, nebo se

e) nejprve o sobě známým způsobem halogenuje za vzniku intermediámí sloučeniny, v níž X 40 představuje atom halogenu, z níž se připraví organohořečnatý nebo organolithný derivát, a tento

-54CZ 284824 B6 organokovový derivát se podrobí reakci s oxodiperoxymolybdenium(pyridin)-(hexamethylfosfortriamidem) nebo trialkylborátem a oxidačním činidlem, jako peroxidem vodíku, za vzniku meziproduktu obecného vzorce Ia, ve kterém X představuje hydroxylovou skupinu, který se pak známým způsobem podrobí halogenalkylační reakci za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ia, v němž X znamená halogenalkoxyskupinu.

P₂. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce Ib

(Ib) ve kterém

X, R₂, R₃, Rt, R5 a R$ mají shora uvedený význam a

Z představuje aminosulfonylovou skupinu, alkylaminosulfonylovou skupinu, dialkylaminosulfonylovou skupinu, nitroskupinu, aminoskupinu, atom halogenu, alkinylovou skupinu, alkylovou skupinu, hydroxylovou skupinu nebo její sůl, alkoxyskupinu, halogenalkoxyskupinu, formylovou skupinu, alkylsulfenylovou skupinu, halogenalkylsulfenylovou skupinu, alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu nebo sulfhydrylovou skupinu či její sůl, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce Ia

-55CZ 284824 B6

ve kterém zbytek ve významu symbolu X a aminoskupina jsou popřípadě v chráněné formě,

a) nechá nejprve reagovat s chlorsulfonovou nebo dichlorsulfonovou kyselinou za vzniku meziproduktu, v němž Z představuje chlorsulfonylovou skupinu a tato sloučenina se podrobí reakci s amoniakem, alkylaminem nebo dialkylaminem za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z znamená aminosulfonylovou, alkylaminosulfonylovou nebo dialkylaminosulfonylovou skupinu, nebo se

b) známým způsobem halogenuje nebo nitruje, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje atom halogenu nebo nitroskupinu, načež se sloučenina, v níž Z znamená nitroskupinu, popřípadě redukuje na odpovídající sloučeninu, v níž Z znamená aminoskupinu, nebo se sloučenina, v níž Z znamená atom halogenu, nechá o sobě známým způsobem reagovat s acetylidem mědi, za vzniku odpovídající sloučeniny, v níž Z znamená alkinylovou skupinu, nebo se

c) nechá reagovat se silnou bází, jako s organolithným činidlem, za vzniku intermediámího organokového karbaniontu, na který se pak působí alkylačním činidlem za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje alkylovou skupinu, nebo se tento karbaniont podrobí reakci popsané výše u postupu Pi_e, za vzniku nejprve sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje hydroxylovou skupinu nebo její sůl, načež se tato sloučenina, v níž Z znamená hydroxylovou skupinu, popřípadě převede na odpovídající sloučeninu, v níž Z znamená alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, a to za použití známých alkylačních nebo halogenalkylačních postupů, nebo se

d) formyluje způsoby popsanými výše u postupu P]_b nebo P_lc, kde se sloučenina, v níž Z znamená formylovou skupinu, připravuje přímo, jako Vilsmeier-Haackovou reakcí, nebo hydrolýzou odpovídající intermediámí sloučeniny, ve které Z představuje bis(alkylthio)methylovou nebo bis(arylthio)methylovou skupinu, nebo se

-56CZ 284824 B6

e) nechá nejprve reagovat se směsí bromu a thiokyanatanu kovu, za vzniku intermediámí sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje thiokyanatoskupinu, na kterou se působí alkylačním činidlem, popřípadě v přítomnosti báze, čímž se přímo získá sloučenina obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje alkylsulfenylovou nebo halogenalkylsulfenylovou skupinu, nebo se popřípadě intermediámí sloučenina, v níž Z znamená thiokyanatoskupinu, nejprve oxiduje na odpovídající intermediámí disulfid, jenž se pak podrobí reakci s perhalogenalkanem, popřípadě v přítomnosti redukčního činidla, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, v němž Z představuje halogenalkylsulfenylovou, zejména perhalogenalkylsulfenylovou skupinu, a nakonec se sloučenina, v níž Z znamená alkylsulfenylovou nebo halogenalkylsulfenylovou skupinu, popřípadě oxiduje známými metodami obdobnými postupu popsanému u způsobu P_]a za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje alkylsulfinylovou, halogenalkylsulfinylovou, alkylsulfonylovou nebo halogenalkylsulfonylovou skupinu, nebo se

f) nechá nejprve reagovat způsobem popsaným výše v odstavci e), za vzniku intermediámí sloučeniny, v níž Z představuje thiokyanoskupinu, která se pak podrobí štěpení za použití iniciátoru volných radikálů, jako ferrikyanidu draselného, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje sulfhydrylovou skupinu nebo její sůl.

P₃. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce Ib

(Ib) ve kterém

X, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako v obecném vzorci I a

Z představuje aminoskupinu, alkylovou skupinu, kyanoskupinu, karboxylovou skupinu nebo její sůl, aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, kyanalkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu nebo halogenalkylkarbonylovou skupinu, vyznačující se tím, že se sloučenina odpovídající obecnému vzorci Ib, v němž Z představuje formylovou skupinu, připravená postupem podle způsobu P₂j, v níž jsou zbytek ve významu symbolu X a aminoskupina popřípadě vhodným způsobem chráněny,

-57CZ 284824 B6

a) redukuje ze použití známých redukčních činidel, jako natriumborohydridu nebo ptoluensulfonylhydrazinu a natriumkyanborohydridu, na sloučeninu obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje alkylovou skupinu, zejména skupinu methylovou, nebo se

b) nechá reagovat se standardním známým oxidačním činidlem, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, v němž Z znamená karboxylovou skupinu nebo její sůl, načež se popřípadě tento karboxyderivát převede Curtiovým přesmykem přes intermediámí halogenid kyseliny, azid a isokyanát na odpovídající sloučeninu obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje aminoskupinu, nebo se popřípadě na shora uvedenou sloučeninu, v níž Z představuje karboxylovou skupinu, působí isoftalonitrilem za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z znamená kyanoskupinu, nebo se popřípadě uvedená sloučenina, v níž Z znamená formylovou skupinu, nechá reagovat s hydroxylaminem za vzniku intermediálního aldoximu, který se pak standardním způsobem dehydratuje za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, v němž Z znamená kyanoskupinu, nebo se

c) postupem popsaným v odstavci b) převede na odpovídající sloučeninu, v níž Z představuje karboxylovou skupinu, tato karboxylová skupina se pak standardním způsobem převede na zbytek halogenidu kyseliny a tento intermediámí halogenid kyseliny se nechá reagovat s amoniakem, alkylaminem, dialkylaminem nebo alkanolem za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje aminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu nebo alkoxykarbonylovou skupinu, nebo se

d) postupem popsaným u způsobu Pjb nejprve redukuje za vzniku intermediámího hydroxymethylderivátu, který se pak postupem popsaným u způsobu Pi_b podrobí halogenaci, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje halogenalkylovou skupinu, zejména skupinu halogenmethylovou, nebo se popřípadě získaný halogenalkylderivát, zejména halogenmethylderivát, nechá reagovat s kyanidem kovu za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, v němž Z znamená kyanalkylovou, zejména kyanmethylovou skupinu, nebo se

e) podrobí Wittigově reakci nebo modifikované Wittigově reakci, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje alkenylovou nebo alkinylovou skupinu, nebo se

f) nechá reagovat s Grignardovým činidlem nebo s alkyllithným činidlem, za vzniku meziproduktu obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje α-hydroxyalkylovou skupinu, ten se oxiduje působením známých činidel za vzniku odpovídající sloučeniny obecného vzorce Ib, v němž Z znamená alkylkarbonylovou skupinu, která se pak popřípadě halogenuje za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje halogenalkylkarbonylovou skupinu, nebo se

g) nejprve převede postupy popsanými výše v odstavcích b) a c) na intermediámí chlorid kyseliny, získaný přes odpovídající sloučeninu obsahující ve významu symbolu Z karboxylovou skupinu, a tento halogenid kyseliny se pak běžným Curtiovým přesmykem, přes odpovídající

-58CZ 284824 B6 azid a isokyanát, převede na sloučeninu obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje aminoskupinu.

P₄. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce Ib

(Ib) ve kterém

X, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako ve vzorci I a

Z představuje alkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu, zbytek trialkylamoniové soli, alkoxykarbonylaminoskupinu, alkylaminokarbonylaminoskupinu, dialkylaminokarbonylaminoskupinu, alkoxyalkylideniminoskupinu, alkylkarbonylaminoskupinu, halogenalkylkarbonylaminoskupinu nebo arylkarbonylaminoskupinu, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce Ib, v němž Z představuje aminoskupinu, připravená podle postupu P₂b nebo P_2g, v níž aminoskupiny ve významu symbolů X a Y jsou popřípadě v chráněné formě,

a) nechá nejprve reagovat s fosgenem za vzniku meziproduktu obecného vzorce Ib, v němž Z představuje chlorkarbonylaminoskupinu nebo isokyanatoskupinu, který se pak podrobí reakci s alkanolem, alkylaminem nebo dialkylaminem, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, v němž Z znamená alkoxykarbonylaminoskupinu, alkylaminokarbonylaminoskupinu nebo dialkylaminokarbonylaminoskupinu, nebo se

b) nechá reagovat s alkylaČním činidlem, jako s alkyljodidem nebo dialkylsulfátem, nebo se popřípadě podrobí známé reduktivní methylaci za použití formaldehydu a kyseliny mravenčí, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, v němž Z představuje alkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu nebo zbytek trialkylamoniové soli, nebo se

c) nechá reagovat s alkyl-orthoformiátem, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, ve kterém Z představuje alkoxyalkylideniminoskupinu, zejména alkoxymethylideniminoskupinu, nebo se

-59CZ 284824 B6

d) nechá reagovat s alkyl- halogenalkyl- nebo aiylkarbonylhalogenidem, popřípadě v přítomnosti akceptoru kyseliny, za vzniku sloučeniny obecného vzorce Ib, v němž Z představuje alkylkarbonylaminoskupinu, halogenalkylkarbonylaminoskupinu nebo arylkarbonylaminoskupinu.

P₅. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I

(I)

ve kterém

X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako ve vzorci I a

Y představuje atom vodíku, aminoskupinu, atom halogenu, alkylsulfenylovou skupinu, halogenalkylsulfenylovou skupinu, alkylsulfmylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu, halogenalkylsulfonylovou skupinu, kyanoskupinu nebo nitroskupinu, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce Ib

ve kterém X, Z a R₂ až Rj mají shora uvedený význam, přičemž zbytky X, Z a aminoskupina jsou popřípadě v chráněné formě,

-60CZ 284824 B6

a) o sobě známým způsobem deaminuje, jako působením alkylnitritu k převedení sloučeniny, v níž Y znamená aminoskupinu, na diazoniovou sůl, s následujícími o sobě známými přeměnami této diazoniové soli, vedoucími k sloučenině obecného vzorce I, ve kterém Y znamená atom vodíku, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, alkylsulfenylovou skupinu nebo halogenalkylsulfenylovou skupinu, načež se vzniklá sloučenina, v níž Y představuje alkylsulfenylovou nebo halogenalkylsulfenylovou skupinu, popřípadě oxiduje na odpovídající sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém Y znamená alkylsulfinylovou, halogenalkylsulfinylovou, alkylsulfonylovou nebo halogenalkylsulfenylovou skupinu.

P₆. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I

(I) iT“

ve kterém

X, Z, R.2, R₃, R4, R5 a Ré mají význam jako ve vzorci I a

Y představuje alkoxykarbonylaminoskupinu, alkylaminokarbonylaminoskupinu, dialkylaminokarbonylaminoskupinu, alkoxyalkylideniminoskupinu, alkylkarbonylaminoskupinu, halogenalkylkarbonylaminoskupinu, arylkarbonylaminoskupinu, alkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu nebo zbytek trialkylamoniové soli, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce Ib

(Ib)

-61CZ 284824 B6 ve kterém X, Z a R₂ až R^ mají shora uvedený význam a X, Z a aminoskupina jsou popřípadě chráněny,

a) způsobem popsaným u postupu P_4a převede na intermediámí chlorkarbonylaminoderivát nebo isokyanatoderivát, získaný reakcí s fosgenem, který se pak podrobí reakci s alkanolem, alkylaminem nebo dialkylaminem, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje alkoxykarbonylaminoskupinu, alkylaminokarbonylaminoskupinu nebo dialkylaminokarbonylaminoskupinu, nebo se

b) způsobem popsaným u postupu P_4c nechá reagovat s alkyl-orthoformiátem za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje alkoxyalkylideniminoskupinu, zejména alkoxymethylideniminoskupinu, nebo se

c) způsobem popsaným u postupu P_4b podrobí alkylaci nebo reduktivní methylaci za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje alkylaminoskupinu, dialkylaminoskupinu nebo zbytek trialkylamoniové soli, nebo se

d) způsobem popsaným u postupu P₄a nechá reagovat s alkyl-, halogenalkyl- nebo arylkarbonylhalogenidem za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje alkylkarbonylaminoskupinu, halogenalkylkarbonylaminoskupinu nebo arylkarbonylaminoskupinu.

P7. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I

(1)

ve kterém

X, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako ve vzorci I a

Y představuje nitroskupinu, sulfhydrylovou skupinu nebo její sůl, hydroxylovou skupinu nebo její sůl, alkoxyskupinu, halogenalkoxyskupinu, aminosulfonylovou skupinu, alkylaminosulfonylovou skupinu, dialkylaminosulfonylovou skupinu, alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, kyanalkylovou skupinu nebo formylovou skupinu,

-62CZ 284824 B6 vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce Ib

ve kterém Y, Z a R₂ až R$ mají shora uvedený význam, a kde X a Z jsou popřípadě v chráněné formě, deaminuje způsobem popsaným u postupu P₅, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y znamená atom vodíku, a tato sloučenina, v níž jsou X a Z popřípadě v chráněné formě, se

a) nitruje způsobem popsaným u postupu Psb, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y znamená nitroskupinu, nebo se

b) nechá reagovat způsobem popsaným u postupu P₅f, čímž se nejprve získá intermediámí sloučenina, v níž Y představuje thiokyanoskupinu, která se pak dále převede na odpovídající sloučeninu obecného vzorce I, v němž Y znamená sulfhydíyiovou skupinu nebo její sůl, nebo se

c) nechá nejprve reagovat se silnou bází, jako s organolithným činidlem, za vzniku intermediámího kovového karbaniontu, na který se pak působí elektrofilem, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, v němž Y představuje alkylovou, halogenalkylovou, alkenylovou, alkinylovou, kyanalkylovou nebo formylovou skupinu, nebo se

d) stejně jako v předcházejícím odstavci c) převede na karbaniont, na ten se působí sulfurylchloridem za vzniku intermediámí sloučeniny, v níž Y představuje chlorsulfonylovou skupinu, která se pak reakcí s amoniakem nebo alkyl- či dialkylaminem převede na sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém Y znamená aminosulfonylovou, alkylaminosulfonylovou nebo dialkylaminosulfonylovou skupinu, nebo se

e) stejně jako výše v odstavci c) převede na karbaniont nebo se karbaniont připraví přes sloučeninu, v níž Y znamená atom halogenu, získanou způsobem popsaným u postupu P₅, a tento karbaniont se nechá reagovat způsobem popsaným u postupu P_5c, za vzniku sloučeniny obecného

-63CZ 284824 B6 vzorce I, ve kterém Y znamená hydroxylovou skupinu nebo její sůl, alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu.

P₈. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I (I)

ve kterém ίο X, Z, R₂, R₃, Ri, R₅ a Ré mají význam jako ve vzorci I a

Y představuje karboxylovou skupinu nebo její sůl, kyanoskupinu, aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, alkenylovou skupinu, alkinylovou skupinu, 15 alkylkarbonylovou skupinu nebo halogenalkylkarbonylovou skupinu, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce Ib •X

(Ib)

ve kterém X, Z a R₂ až R$ mají shora uvedený význam, nejprve deaminuje způsobem popsaným u postupu P₅, za vzniku sloučeniny, v níž Y představuje atom vodíku, která se způsobem popsaným u postupu P₇c převede na sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém Y znamená formylovou skupinu a tento formylderivát, v němž jsou X a Z popřípadě vhodným způsobem 25 chráněny, se

-64CZ 284824 B6

a) nechá reagovat způsobem popsaným u postupu P₃b za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje karboxylovou skupinu nebo její sůl, nebo kyanoskupinu, nebo se

b) nechá reagovat způsobem popsaným u postupu P_3c za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu nebo alkoxykarbonylovou skupinu, nebo se

c) nechá reagovat způsobem popsaným u postupu P₃₍j za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje halogenalkylovou skupinu, zejména skupinu halogenmethylovou, nebo se

d) nechá reagovat způsobem popsaným u postupů P₂b a P_3c za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje alkenylovou nebo alkinylovou skupinu, nebo se

e) nechá reagovat způsobem popsaným u postupu P₃f za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Y představuje alkylkarbonylovou nebo halogenalkylkarbonylovou skupinu.

P₉. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I

ve kterém

Y, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají význam jako ve vzorci I a

X představuje alkylsulfenylovou skupinu, halogenalkylsulfenylovou skupinu, alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu nebo halogenalkylsulfonylovou skupinu, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce Ic

-65CZ 284824 B6

(Ic) ve kterém jsou Y a Z popřípadě vhodným způsobem chráněny,

a) nechá nejprve reagovat způsobem popsaným u postupu P_2e, k převedení sloučeniny obecného vzorce Ic, v němž X znamená atom vodíku, na intermediámí sloučeninu obecného vzorce I, ve které X postupně znamená thiokyanoskupinu a pak disulfidickou skupinu, tento intermediámí thiokyanoderivát nebo disulfidický derivát se, rovněž způsobem popsaným u postupu P_2e, převede na sloučeninu obecného vzorce I, v němž X představuje alkylsulfenylovou skupinu nebo halogenalkylsulfenylovou skupinu, zejména perhalogenalkylsulfenylovou skupinu, a tato sloučenina se způsobem popsaným u postupu P_2e popřípadě oxiduje na příslušný sulfoxidový nebo sulfonový analog, tj. na sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém X znamená alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou, zejména perhalogenalkylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu nebo halogenalkylsulfonylovou skupinu, zejména skupinu perhalogenalkylsulfonylovou, nebo se

b) nechá nejprve reagovat způsobem popsaným u postupu P_2a, k převedení sloučeniny obecného vzorce Ic, v němž X znamená atom vodíku, na intermediámí sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém X představuje chlorsulfonylovou skupinu, tento chlorsulfonylderivát se podrobí reakci s redukčním činidlem, jako s trifenylfosfinem, za vzniku disulfídického meziproduktu popsaného výše v odstavci a) a tento disulfíd se pak způsobem popsaným výše v odstavci a) převede na sloučeninu obecného vzorce I, ve kterém X představuje alkylsulfenylovou nebo halogenalkylsulfenylovou skupinu, zejména skupinu perhalogenalkylsulfenylovou, nebo se popřípadě tento sulfenylderivát oxiduje na sloučeninu obecného vzorce I, v němž X představuje alkylsulfinylovou skupinu, halogenalkylsulfinylovou, zejména perhalogenalkylsulfinylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu nebo halogenalkylsulfonylovou, zejména perhalogenalkylsulfonylovou skupinu.

Pio- Způsob výroby sloučenin obecného vzorce IV

-66CZ 284824 B6 (IV)

ve kterém

R₂, R₃, Rt, R5 a R> mají význam jako ve vzorci I,

Y znamená aminoskupinu, hydroxylovou skupinu popřípadě v isomemí ketoformě v případě, že X znamená atom vodíku, dále alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu a

Z představuje atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, hydroxylovou skupinu popřípadě v isomemí ketoformě v případě, že X znamená atom vodíku a Y imino skupinu, dále představuje alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce III

HN CHX

(III) ve kterém

R₂, R₃, R4, R₅ a Rs mají shora uvedený význam,

X znamená atom vodíku nebo halogenalkylovou skupinu, zejména skupinu trifluormethylovou,

-67CZ 284824 B6

Z představuje atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu nebo hydroxylovou skupinu popřípadě v isomemí ketoformě a

Q znamená kyanoskupinu nebo nižší alkoxykarbonylovou skupinu, nechá reagovat se zásaditým činidlem ve vhodném reakčním prostředí, za vzniku sloučeniny obecného vzorce IV, která v případě, že Y nebo Z znamená hydroxylovou skupinu, se pak popřípadě alkyluje nebo halogenalkyluje za vzniku odpovídající sloučeniny, v níž Y nebo Z představuje alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu.

Pii. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce IV podle postupu Pi₀, vyznačující se tím, že se použijí odpovídající výchozí látky a reakční podmínky, za vzniku sloučenin odpovídajících obecnému vzorci IV, jimiž jsou

a) sloučenina shora uvedeného vzorce 5, kde X a Z znamenají vždy atom vodíku a Y představuje aminoskupinu,

b) sloučenina shora uvedeného vzorce 17, kde X znamená atom vodíku, Y představuje aminoskupinu a Z znamená atom halogenu, zejména chloru,

c) sloučenina shora uvedeného vzorce 22, kde X představuje atom vodíku, Y znamená aminoskupinu a Z představuje alkylovou nebo halogenalkylovou skupinu,

d) sloučenina shora uvedeného vzorce 27, kde X představuje halogenalkylovou skupinu, zejména skupinu trifluormethylovou, Y znamená aminoskupinu a Z představuje atom halogenu, alkylovou skupinu nebo halogenalkylovou skupinu,

e) sloučenina shora uvedeného vzorce 30, popřípadě existující v isomemí ketoformě odpovídající vzorci 29, kde X znamená atom vodíku, Y představuje hydroxylovou skupinu, popřípadě alkylovanou na alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu a Z znamená atom halogenu, alkylovou skupinu nebo halogenalkylovou skupinu, nebo

f) sloučenina shora uvedeného vzorce 37, popřípadě existující v isomemí keto-iminoformě odpovídající vzorci 34, kde X představuje atom vodíku, Y znamená aminoskupinu a Z představuje hydroxylovou skupinu, popřípadě alkylovanou na alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, nebo popřípadě halogenovanou za vzniku atomu halogenu ve významu symbolu

Z.

Pi2- Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I, ve kterém X, Y, Z, R₂, R₃, R4, R5 a R^ mají význam uvedený pod obecným vzorcem I, vyznačující se tím, že se sloučenina shora uvedeného vzorce 5 nechá reagovat způsoby popsanými v libovolném z postupů Pi až P₉ pro zavádění substituentů X, Y a Z.

P_I3. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I, ve kterém X, Y, R₂, R₃, R4, R₅ a R^ mají význam uvedený pod obecným vzorcem I a Z představuje atom halogenu, vyznačující se tím, že se sloučenina shora uvedeného vzorce 17 nechá reagovat způsobem popsaným v libovolném z postupů Pi až P₉ pro zavádění substituentů X a Y.

P14. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I, ve kterém X, Y, R₂, R₃, R4, R5 a R$ mají význam uvedený pod obecným vzorcem I a Z představuje alkylovou nebo halogenalkylovou skupinu, vyznačující se tím, že se sloučenina shora uvedeného vzorce 22 nechá reagovat způsobem popsaným v libovolném z postupů Pi až P₉ pro zavádění substituentů X a Y.

-68CZ 284824 B6

Pis. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I, ve kterém Y, R₂, R₃, R4, Rs a Rč mají význam uvedený pod obecným vzorcem I, X představuje halogenalkylovou skupinu, zejména skupinu trifluormethylovou a Z znamená atom halogenu, alkylovou nebo halogenalkylovou skupinu, vyznačující se tím, že se sloučenina shora uvedeného vzorce 27 nechá reagovat způsobem popsaným v libovolném z postupů Pi až P₉ pro zavádění substituentu Y.

P₁₆. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I, ve kterém X, R₂, R₃, R4, R₅ a Rj mají význam uvedený pod obecným vzorcem I, Y představuje hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu a Z znamená atom halogenu, alkylovou skupinu nebo halogenalkylovou skupinu, vyznačující se tím, že se sloučenina shora uvedeného vzorce 30, popřípadě existující v isomemí ketoformě odpovídající vzorci 29, kde Y znamená hydroxylovou skupinu popřípadě alkylovanou na alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, nechá reagovat způsobem popsaným v libovolném z postupů Pi až P₉ pro zavádění substituentů X.

P₁₇. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I, ve kterém X, Y, R₂, R₃, R₄, R₅ a R$ mají význam uvedený pod obecným vzorcem I a Z představuje hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu, halogenalkoxyskupinu nebo atom halogenu, vyznačující se tím, že se sloučenina shora uvedeného vzorce 37, popřípadě existující v isomemí keto-iminoformě odpovídající vzorci 34, kde Z představuje hydroxylovou skupinu popřípadě alkylovanou na alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, nebo popřípadě halogenovanou na atom halogenu, nechá reagovat způsobem popsaným v libovolném z postupů P_t až P₉ pro zavádění substituentů X a Y.

Pis- Vynález se rovněž týká intermediálních sloučenin vzorců Ia, Ib, Ic, IV, 5, 17, 22, 27, 30/29 a 37/34, kde X, Y, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a Ré mají významy uvedené u postupů P] až P₁₇, kteréžto sloučeniny se používají k přípravě sloučenin obecného vzorce I podle libovolného z postupů P! ažP_I7.

Ρ_ϊ9. Vynález se rovněž týká intermediálních sloučenin obecného vzorce III

HN . CHX

(III) ve kterém

R₂, R₃, R4, R₅ a R; mají význam jako v obecném vzorci I,

Z znamená atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu nebo hydroxylovou skupinu existující popřípadě v isomemí ketoformě a

-69CZ 284824 B6

Q představuje kyanoskupinu nebo nižší alkoxykarbonylovou skupinu, kteréžto sloučeniny se používají k výrobě intermediálních N-fenylimidazolů používaných při výrobě sloučenin obecného vzorce I podle libovolného z postupů Pi až P₁₇. Jako konkrétní sloučeniny obecného vzorce III je možno uvést sloučeniny odpovídající shora uvedeným vzorcům 4, 16, 21, 26, 28 a 33.

V následující tabulce I jsou uvedeny ilustrativní příklady některých výhodných sloučenin spadajících do rozsahu shora uvedených obecných vzorců I a II, které je možno připravit shora popsanými metodami nebo způsoby syntézy za použití vhodně zvolených reakčních složek, reakčních podmínek a postupů.

Tabulka 1

Reprezentativní 1-arylimidazolové deriváty obecného vzorce I slouče-

nina č.	X	Y	Z	r₂	Ra	Rt	r₅	Ró
1	scf₃	H	H	Cl	H	ocf₃	H	Cl
2	scf₃	H	ch₃	Cl	H	ocf₃	H	Cl
3	scf₃	H	Cl	Cl	H	ocf₃	H	Cl
4	scf₃	H	Br	Cl	H	ocf₃	H	Cl
5	socf₃	H	Cl	Cl	H	ocf₃	H	Cl
6	so₂cf₃	H	Cl	Cl	H	ocf₃	H	Cl
7	socf₃	H	Br	Cl	H	ocf₃	H	Cl
8	so₂cf₃	H	Br	Cl	H	ocf₃	H	Cl
9	scf₃	H	cf₃	Cl	H	ocf₃	H	Cl
10	so₂cf₃	H	cf₃	Cl	H	ocf₃	H	Cl
11	so₂cf₃	H	cf₃	Cl	H	ocf₃	H	Cl
12	scf₃	H	cf₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
13	socf₃	H	cf₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
14	socf₃	H	cf₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
15	scf₃	H	OCHj	Cl	H	cf₃	H	Cl
16	socf₃	H	och₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
17	socf₃	H	SH	Cl	H	cf₃	H	Cl
18	scf₃	H	scf₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
19	socf₃	H	scf₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
20	socf₃	H	socf₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
21	socf₃	H	so₂cf₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
22	scf₃	H	scf₃	Cl	H	ocf₃	H	Cl
23	scf₃	H	sch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
24	socf₃	H	sch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
25	so₂cf₃	H	sch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
26	scf₃	H	soch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
27	socf₃	H	soch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
28	SOCFj	H	so₂ch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
29	scf₃	H	CN	Cl	H	cf₃	H	Cl
30	socf₃	H	CN	Cl	H	cf₃	H	Cl
31	so₂cf₃	H	CN	Cl	H	cf₃	H	Cl
32	scf₃	H	F	Cl	H	cf₃	H	Cl
33	socf₃	H	F	Cl	H	cf₃	H	Cl

-70CZ 284824 B6

Tabulka 1 - pokračování slouče-

	nina č.	X	Y	Z	r₂	r₃	R4	r₅	Ré
5	34	SO₂CF₃	H	F	Cl	H	cf₃	H	Cl
	35	scf₃	H	Cl	Br	H	cf₃	H	Cl
	36	scf₃	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	H
	37	scf₃	H	Cl	Br	H	cf₃	H	H
	38	socf₃	H	Br	Cl	H	cf₃	H	H
10	39	so₂cf₃	H	Br	Cl	H	cf₃	H	H
	40	sočf₃	H	Cl	Cl	H	Br	H	Cl
	41	scf₃	H	Cl	F	F	cf₃	F	F
	42	SOCFj	H	Cl	F	F	cf₃	F	F
	43	so₂cf₃	H	Cl	F	F	cf₃	F	F
15	44	scf₃	H	Cl	Cl	H	t—C4H9	H	Cl
	45	scf₂ci	H	Cl	Cl	H	ocf₃	H	Cl
	46	socf₂ci	H	Cl	Cl	H	ocf₃	H	Cl
	47	so₂cf₂ci	H	Cl	Cl	H	ocf₃	H	Cl
	48	SCĚC1	H	Br	Cl	H	ocf₃	H	Cl
20	49	SOCFjCl	H	Br	Cl	H	ocf₃	H	Cl
	50	SO₂CF₂C1	H	Br	Cl	H	ocf₃	H	Cl
	51	scf₂ci	H	SCF₂C1	Cl	H	ocf₃	H	Cl
	52	scf₂ci	H	CN	Cl	H	cf₃	H	Cl
	53	socf₂ci	H	CN	Cl	H	cf₃	H	Cl
25	54	so₂cf₂ci	H	CN	Cl	H	cf₃	H	Cl
	55	scf₂ci	H	F	Cl	H	cf₃	H	Cl
	56	SOCF₂C1	H	F	Cl	H	cf₃	H	Cl
	57	SO₂CF₂C1	H	F	Cl	H	cf₃	H	Cl
	58	scf₂ci	H	ch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
30	59	scf₂ci	H	sch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	60	socf₂ci	H	sch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	61	so₂cf₂ci	H	sch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	62	socf₂ci	H	soch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	63	scf₂ci	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	H
35	64	socf₂ci	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	H
	65	socf₂ci	H	Br	Cl	H	cf₃	H	H
	66	socf₂ci	H	Cl	Br	H	cf₃	H	H
	67	scf₂ci	H	och₃	Cl	H	cf₃	H	H
	68	socf₂ci	H	och₃	Cl	H	cf₃	H	H
40	69	scci₂f	H	sch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	70	SOCCIjF	H	sch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	71	SO₂CC1₂F	H	sch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	72	scči₂f	H	soch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	73	SOCCIjF	H	soch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
45	74	SO₂CC1₂F	H	soch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	75	scči₂f	H	Cl	Cl	H	ocf₃	H	Cl
	76	socci₂f	H	Cl	Cl	H	ocf₃	H	Cl
	77	so₂cci₂f	H	Cl	Cl	H	ocf₃	H	Cl
	78	scci₂f	H	CN	Cl	H	cf₃	H	Cl
50	79	socči₂f	H	CN	Cl	H	cf₃	H	Cl
	80	so₂cci₂f	H	CN	Cl	H	cf₃	H	Cl
	81	scči₂f	H	no₂	Cl	H	cf₃	H	Cl

niCZ 284824 B6

Tabulka 1 - pokračování slouče-

	nina č.	X	Y	Z	R2	r₃	R4	r₅	Re
5	82	SOCCBF	H	C2H5	Cl	H	cf₃	H	Cl
	83	SCC1₂F	H	OCHj	Cl	H	cf₃	H	Cl
	84	SOCCBF	H	CF₃	Cl	H	CF3	H	Cl
	85	SCC1₂F	H	SCCBF	Cl	H	CF₃	H	Cl
	86	SCCBF	H	nh₂	Cl	H	CF₃	H	Cl
10	87	SCCBF	NHCOCHj	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	88	SCCBF	NHCOCF3	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	89	SOCCBF	NHCOCH3	Br	Cl	H	cf₃	H	Cl
	90	SOCCBF	N=CHOC₂H₅	Cl	Cl	H	CF3	H	Cl
	91	SOCCBF	NHCOOCH3	Cl	Cl	H	CF3	H	Cl
15	92	SOCCBF	NHCONHCH3	Cl	Cl	H	CF3	H	Cl
	93	SOCCBF	NHCON(CH₃)2 Cl	Cl	H	CF3	H	Cl
	94	SOCCBF	H	ch₂ch=ch₂	Cl	H	cf₃	H	Cl
	95	SOCCBF	H	OCF3	Cl	H	cf₃	H	Cl
	96	SCCBF	H	COCF3	Cl	H	cf₃	H	Cl
20	97	SCC1₂F	H	CHO	Cl	H	cf₃	H	Cl
	98	SCCBF	H	COCH3	Cl	H	cf₃	H	Cl
	99	SCCBF	H	COOC2H5	Cl	H	CF3	H	Cl
	100	SOCCBF	COOH	H	Cl	H	CF3	H	Cl
	101	SOCCBF	CONH2	H	Cl	H	cf₃	H	Cl
25	102	SOCCBF	CONHCH3	H	Cl	H	cf₃	H	Cl
	103	SOCCBF	CON(CH₃)₂	H	Cl	H	CF3	H	Cl
	104	SOCCBF	H	CH₂CH=CH2	Cl	H	cf₃	H	Cl
	105	SOCCBF	H	ch₂cn	Cl	H	cf₃	H	Cl
	106	SOCCBF	Br	H	Cl	H	ocf₃	H	Cl
30	107	SOCCBF	H	Cl	Cl	H	CF3	H	Cl
	108	SOCCBF	H	Cl	Cl	H	CF₃	H	NO₂
	109	SOCCBF	H	Cl	Cl	H	CF3	H	nh₂
	110	SOCCBF	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	NHČHj
	111	SOCCBF	H	Cl	Cl	H	CF3	H	CN
35	112	SOCCBF	H	Cl	Cl	H	CF3	H	ch₃
	113	SOCCBF	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	OCH3
	114	SOCCBF	H	Br	Cl	H	CFj	H	Cl
	115	SOCCBF	H	Br	Br	H	CF₃	H	Cl
	116	SCCBF	H	F	Cl	H	cf₃	H	Cl
40	117	SOCCBF	H	F	Cl	H	cf₃	H	Cl
	118	SO2CCÍ2F	H	F	Cl	H	CF3	H	Cl
	119	SOCCBF	H	Cl	Cl	H		H	Cl
	120	SOCCBF	H	Cl	Cl	H	Br	H	Cl
	121	SCCBF	H	Cl	Cl	H	scf₃	H	Cl
45	122	SCCBF	H	Cl	Cl	H	SOCF3	H	Cl
	123	SCCBF	H	Cl	Cl	H	SO2CF3H	Cl
	124	SCCBF	H	Cl	Cl	Cl	cf₃	H	Cl
	125	SCCB	H	Cl	Cl	H	CF₃	H	Cl
	126	SOCCB	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
50	127	SO2CCI3	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	128	SCČB	Cl	Br	Cl	H	cf₃	H	Cl
	129	SOCCB	Cl	Br	Cl	H	cf₃	H	Cl

-72CZ 284824 B6

Tabulka 1 - pokračování slouče-

	nina č.	X	Y	Z	r₂	r₃	R4	r₅	Re
5	130	SO2CCI3	Cl	Br	Cl	H	cf₃	H	Cl
	131	SOCC1₃	sch₃	H	Cl	H	cf₃	H	Cl
	132	SOCC13	H	sch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	133	SCC1₃	H	soch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	134	SCF2CFC12	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
10	135	SOCF2CFC12	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	136	SO2CF2CFC12	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	137	SOCF2CFC12	H	Br	Cl	H	cf₃	H	Cl
	138	sch₃	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	139	soch₃	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
15	140	so₂ch₃	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	141	cf₃	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	142	ocf₃	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	143	scf₃	OH	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	144	SOCC12F	nhch₃	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
20	145	socclzF	NH(CH₃)₂	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	146	socclzF	ch₂c=ch	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	147	socchF	H	OH	Cl	H	cf₃	H	Cl
	148	socc1₂f	Cl	nhch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
	149	socclzF	H	N(CH₃)₂	Cl	H	cf₃	H	Cl
25	150	socclzF	H	ch₂c=ch	Cl	H	cf₃	H	Cl
	151	socclzF	H	Cl	Cl	H	soch₃	H	Cl
	152	SOCC1₂F	H	Cl	Cl	H	SOt-C₄H₉H	Cl
	153	SCC1₂F	H	Cl	Cl	H	SO₂t-C₄H₉H	Cl
	154	SOCFj	H	Cl	Cl	H	Br	H	Cl
30	155	SOCF₂Br	H	Cl	Cl	H	Cl	H	Cl
	156	SOCC1₂F	SO₂NH₂	Cl	Cl	H	Cl	H	Cl
	157	SOCChF	SO₂NHCH₃	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	158	SOCChF	SO₂N(CH₃)₂	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	159	scf₃	N(CH₃)₃+	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
35	160	socc1₂f	SNa	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	161	socchF	ONa	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	162	socchF	COONa	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	163	SOCC1₂CF₃	H	Cl	Cl	H	cf₃	H	Cl
	164	socf₃	H	Cl	Cl	H	ch₂cf	3H	Cl
40	165	scf₃	H	ch₃	Cl	H	oc’f₃	H	Cl
	166	socf₃	H	ch₃	Cl	H	ocf₃	H	H
	167	socchF	H	ch₃	Cl	H	ocf₃	H	Cl
	168	SOCF₃	H	ch₃	Br	H	ocf₃	H	Cl
	169	socchF	H	ch₃	Br	H	ocf₃	H	Cl
45	170	SOCC1F2	H	Cl	Br	H	ocf₃	H	Cl
	171	socf₃	H	H	t—C4H9	H	Cl	H	H
	172	SOC1₂F	H	Cl	t—C4H9	H	Br	H	H
	173	SOC1F2	H	ch₃	t—C4H9	H	Cl	H	H
	174	socf₃	H	Cl	t—C4H9	H	Cl	H	Cl
50	175	socc1₂f	H	H	t—C4H9	H	Cl	H	Cl
	176	scc1₂f	H	H	t—C4H9	H	Cl	H	H
	177	soch₃	H	ch₃	Cl	H	ocf₃	H	Cl

-73CZ 284824 B6

Tabulka 1 - pokračování slouče—

nina č.	X	Y	Z	r₂	r₃	R4	r₅	Ré
178	soch₃	H	Cl	t—C4H9	H	Cl	H	H
179	so₂cci₂f	H	ch₃	Cl	H	ocf₃	H	Cl
180	socci₂f	H	chf₂	Cl	H	cf₃	H	Cl
181	socci₂f	H	ch₂ci	Cl	H	cf₃	H	Cl
182	socci₂f	H	ch₂ch₂ch₂ch₃ Cl	H	cf₃	H	Cl
183	scci₂f	H	ch=ch₂	Cl	H	cf₃	H	Cl
184	socci₂f	H	ch=ch₂-ch₃	Cl	H	cf₃	H	Cl
185	soccif₂	H	ch-(ch₃)₂	Cl	H	cf₃	H	Cl
186	SOCC1₂F	H	COOH	Cl	H	cf₃	H	Cl
187	SOCC1₂F	cf₃	H	Cl	H	cf₃	H	Cl
188	socci₂f	ch=ch₂	H	Cl	H	cf₃	H	Cl
189	socci₂f	ch=ch₂-ch₃	H	Cl	H	cf₃	H	Cl
190	scci₂f	CN	H	Cl	H	cf₃	H	Cl
191	scci₂f	H	ch₃	Cl	H	Cl	H	Cl
192	S(O)CC1₂F	H	ch₃	Cl	H	Br	H	Cl
193	scci₂f	H	ch₃	Cl	H	Cl	H	H

Přípravu některých zvlášť výhodných sloučenin odpovídajících obecným vzorcům I a Π podle vynálezu ilustrují následující příklady 1 až 164. Detaily typických metod syntézy používaných při přípravě meziproduktů a sloučenin podle vynálezu jsou konkrétně uvedeny níže pro sloučeniny z příkladů 1 až 10. Další sloučeniny se připravují za použití obdobných syntetických metod nebo modifikací těchto detailních postupů, jak je to pro ten který produkt vhodné. Tyto sloučeniny z příkladů 11 až 164 jsou shrnuty v tabulce II, v níž jsou rozděleny do skupin podle uvedené substituce fenylového kruhu. Uváděné teploty tání pro jednotlivé sloučeniny představují průměr zjištěného rozmezí teploty tání pro danou sloučeninu nebo průměrnou hodnotu řady separátních stanovení teploty tání. K charakterizaci jednotlivých sloučenin a potvrzení jejich chemické struktury byly dále používány jedna nebo několik spektroskopických metod (infračervená spektroskopie, nukleární magnetická rezonanční spektroskopie, kombinace plynové chromatografie a hmotové spektroskopie a pod.).

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-amino-4-trifluonnethylsulfenylimidazolu

Pracovní schéma I:

a) Příprava intermediálního ethyl-N-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)formimidátu

K 1,09 g (4,6 mmol) 2,6-dichlor-4—trifluormethylanilinu se přidá 0,46 mmol koncentrované kyseliny chlorovodíkové a 1,04 g (7,0 mmol) triethylorthoformiátu. Reakční směs se promíchá, pak se zahřeje na 85 °C a odpaří se ve vakuu. Zbytek se analýzuje ’HNMR spektroskopií, která potvrzuje žádanou strukturu.

-74CZ 284824 B6 *H NMR (deuterochloroform, hodnoty δ): 1,42 (t, J = 7,0 Hz, 3H), 4,47 (q, J = 7,0 Hz, 2H), 7,57 (s, 3H).

Tato sloučenina se bez dalšího čištění používá v následujícím reakčním stupni.

b) Příprava intermediámího kyanmethyl-N-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)formimidinu

K roztoku 20,20 g (0,128 mol) aminoacetonitrilhydrochloridu v 500 ml methanolu se při teplotě 0 °C přidá 11,79 g (0,218 mol) methoxidu sodného. Směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti a pak se odpaří ve vakuu k suchu. Zbytek se extrahuje dvakrát 400 ml diethyletheru a etherický roztok se při teplotě místnosti přidá k 62,45 g (0,218 mol) ethyl-N-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)formimidátu. Rozpouštědlo se odpaří, k odparku se přidá 400 ml tetrahydrofuranu a směs se 18 hodin zahřívá k varu pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se roztřepe mezi vodu a methylenchlorid. Organická vrstva se vysuší bezvodým síranem sodným, rozpouštědlo se odpaří a odparek se definitivně vyčistí velmi rychlou sloupcovou chromatografií za použití nejprve 20% ethylacetátu v hexanu a pak 30% ethylacetátu v hexanu jako elučního činidla. Získá se 24 g (výtěžek 37,25 %) žádaného produktu.

’H NMR (deuterochloroform, hodnoty δ): 4,40 (s, 2H), 7,55 (s, 2H), 7,59 (s, 1H).

c) Příprava intermediámího l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-aminoimidazolu

K roztoku 4,4 g (14,91 mmol) kyanmethyl-N-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)formimidinu ve 400 ml methanolu se při teplotě 4 °C přidá 81 g (14,91 mmol) methoxidu sodného. Směs se 3 hodiny míchá při teplotě místnosti a pak se odpaří k suchu, čímž se ve výtěžku 100% získá žádaný produkt.

'HNMR (deuterochloroform-perdeuteroaceton, hodnoty δ): 3,43 (s, 2H), 6,68 (s, 1H), 7,28 (s, 1H), 7,88 (2H).

d) Příprava l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-amino-4-trifluormethylsulfenylimidazolu K roztoku 4,8 g (14,91 mmol) l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-aminoimidazolu ve 400 ml dichlorethanu se při teplotě 0 °C přidá 1,3 ml (14,91 mmol) trifluormethansulfenylchloridu. Reakční směs se míchá nejprve 4 hodiny při teplotě 0 °C a pak 15 hodin při teplotě místnosti, pak se k ní přidá voda a směs se roztřepe mezi vodu a methylenchlorid. Organická vrstva se vysuší bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek poskytne po překrystalování z methylenchloridu 3,36 g (výtěžek 52,51 %) žádaného produktu o teplotě tání 134 °C.

Analýza: pro CnH₅C12F₆N₃S vypočteno 33,35 % C, 1,27 % Η, 10,61 % N, 8,09 % S;

nalezeno 33,54 % C, 1,20 % Η, 10,67 % N, 8,37 % S.

Příklad 2

Příprava l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-amino-2-chlor-4-trifluormethylsulfenylimidazolu

K roztoku 6,0 g (15,15 mmol) l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-amino-4-trifluormethylsulfenylimidazolu ve 100 ml methylenchloridu se při teplotě 0 °C přidá 1,70 ml (18,18 mmol) sulfurylchloridu. Výsledná směs se v dusíkové atmosféře 5 dnů míchá při teplotě místnosti, pak se reakce přeruší přidáním vody a reakční směs se roztřepe mezi methylenchlorid

-75CZ 284824 B6 a vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva se vysuší bezvodým síranem sodným, rozpouštědlo se odpaří a zbytek se vyčistí sloupcovou chromatografíí za použití 20% ethylacetátu v hexanu jako elučního činidla. Získá se 1,9 g (výtěžek 31,62 %) žádaného produktu o teplotě tání 172,5 °C.

Příklad 3

Příprava 1-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor—4-trifluormethylsulfenylimidazolu

K roztoku 2,0 g (4,64 mmol) l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-amino-2-chlor-4-trifluormethylsulfenylimidazolu ve 40 ml tetrahydrofuranu se přidá 2,76 ml (23,2 mmol) terc.butylnitritu. Výsledná směs se v dusíkové atmosféře 2 hodiny zahřívá k varu pod zpětným chladičem, pak se odpaří k suchu a zbytek se vyčistí sloupcovou chromatografíí za použití 10% ethylacetátu v hexanu jako elučního činidla. Získá se 1,6 g (výtěžek 83,0 %) žádaného produktu o teplotě tání 112 °C.

Analýza: pro C11H3CI3F6N2S vypočteno 31,79 % C, 0,73 % H, 6,74 % N, 27,43 % F;

nalezeno 31,71 % C, 0,68 % H, 6,75 % N, 27,65 % F.

Příklad 4

Příprava l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-trifluormethylsulfínylimidazolu

K roztoku 800 mg (1,93 mmol) l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-trifluormethylsulfenylimidazolu v trifluoroctové kyselině se při teplotě 0 °C přidá 0,20 ml 30% peroxidu vodíku. Výsledná směs se míchá nejprve 4 hodiny při teplotě 0 °C a pak 50 hodin při teplotě místnosti, pak se při teplotě místnosti odpaří a zbytek se roztřepe mezi methylenchlorid a nasycený vodný roztok hydrogensiřičitanu sodného. Organická fáze se promyje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, organická vrstva se odpaří a zbytek se vyčistí velmi rychlou sloupcovou chromatografíí na silikagelu, za použití 5% ethylacetátu v hexanu jako elučního činidla. Po odpaření rozpouštědla z eluátu se získá 300 mg (výtěžek 36,02 %) žádaného produktu ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 147,5 °C.

Analýza: vypočteno nalezeno pro ChH₃C13F₆N₂OS

30,61 % C, 0,70 % H, 6,49 % N, 24,64 % Cl, 26,41 % F, 7,43 % S;

30,63 % C, 0,83 % H, 6,48 % N, 24,83 % Cl, 26,53 % F, 7,78 % S.

Příklad 5

Příprava l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-trifluormethylsulfonylimidazol

K roztoku 300 mg (0,72 mmol) l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-trifluormethylsulfenylimidazolu v 5 ml trifluoroctové kyseliny se při teplotě 0 °C přidá 0,15 ml (1,44 mmol) 30% peroxidu vodíku. Výsledná směs se 4 dny míchá při teplotě místnosti, pak se z ní odpaří trifluoroctová kyselina a zbytek se roztřepe mezi methylenchlorid a nasycený vodný roztok hydrogensiřičitanu sodného. Organický roztok se promyje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vysuší se bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek se vyčistí preparativní chromatografíí na tenké vrstvě za použití methylenchloridu jako rozpouštědla. Získá se 190 mg (výtěžek 59,03 %) žádaného produktu ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 182,5 °C.

-76CZ 284824 B6

Příklad 6

Příprava l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-5-methylsulfenyl-4-trifluormethylsulfenylimidazolu

K roztoku 700 mg (1,77 mmol) l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-amino-2-chlor-4-trifluormethylsulfenylimidazolu v 8 ml chloroformu se při teplotě 0 °C přidá 0,26 ml (2,54 mmol) dimethyldisulfidu a 0,32 ml (0,89 mmol) terc.butylnitritu. Výsledná směs se míchá nejprve 15 minut při teplotě 0 °C a pak 45 minut při teplotě místnosti, pak se zředí 75 ml methylenchloridu a roztřepe se mezi vodu a methylenchlorid. Organická fáze se vysuší bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Odparek se vyčistí preparativní chromatografií na tenké vrstvě za použiti 5% ethylacetátu v hexanu jako rozpouštědlového systému. Získá se 480 mg (výtěžek 58,74 %) žádaného produktu.

’H NMR (deuterochloroform, hodnoty δ): 2,26 (s, 3H), 7,82 (s, 2H).

Příklad 7

Příprava l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-amino-2-brom-4-trifluormethylsuIfenylimidazolu

K roztoku 1,35 g (3,40 mmol) l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-amino-4-trifluormethylsulfenylimidazolu ve 20 ml chloroformu se přidá 0,5 ml (9,76 mmol) bromu. Výsledná směs se v dusíkové atmosféře 2 hodiny míchá při teplotě místnosti, pak se odpaří k odstranění nadbytku bromu a zbytek se roztřepe mezi vodu a methylenchlorid. Organická fáze se vysuší bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Odparek se vyčistí velmi rychlou chromatografií na sloupci silikagelu, za použití 7% ethylacetátu v hexanu jako elučního činidla. Získá se 200 mg (13,62 %) žádaného produktu o teplotě tání 154 °C.

Příklad 8

Příprava l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl}-5-brom-4-trifluormethylsulfenylimidazolu

K roztoku 2,0 g (5,05 mmol) l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-amino-4-trifluormethylsulfenylimidazolu v 10 ml acetonitrilu se při teplotě 0 °C přidá 1 ml bromoformu a 1,20 ml (10,10 mmol) terc.butylnitritu. Výsledná směs se v dusíkové atmosféře 1,5 hodiny míchá při teplotě místnosti, pak se přidá 10 ml toluenu a směs se odpaří ve vakuu k suchu. Zbytek se vyčistí chromatografií na sloupci silikagelu za použití 5% ethylacetátu v hexanu jako elučního činidla. Získá se 800 mg (výtěžek 34,44 %) žádaného produktu o teplotě tání 87,5 °C.

Analýza: pro CuHsBrChFeNjS vypočteno 28,72 % C, 0,66 % H, 6,09 % N, 24,78 % F, 6,97 % S;

nalezeno 29,06 % C, 0,69 % H, 6,20 % N, 24,2 % F, 7,48 % S.

Příklad 9

Příprava l-(6-chlor-2-methylsulfenyl-4—trifluormethyl-fenyl)-2-brom—4-chlordifluormethylsulfonylimidazolu

-77CZ 284824 B6

K roztoku 500 mg (0,984 mmol) l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-brom-4-chlordifluormethylsulfonylimidazolu ve 2 ml tetrahydrofuranu se přidá roztok 69 mg (0,984 mmol) methanthioxidu sodného v 0,3 ml vody. Výsledná směs se 14 hodin míchá při teplotě místnosti, pak se roztřepe mezi vodu a diethylether, organická fáze se oddělí, vysuší se bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek se vyčistí preparativní chromatografií na tenké vrstvě, za použití 20% ethylacetátu v hexanu jako elučního činidla. Získá se 180 mg (výtěžek 35 %) produktu o teplotě tání 116 °C.

Příklad 10

Příprava l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4-chlordifluormethylsulfenylimidazolu

a) Příprava intemediámího N-acetyl-2,6-dichlor-4-trifluormethylenanilinu

K 10,6 g (0,26 mol) suchého kaliumhydridu ve 150 ml tetrahydrofuranu se v dusíkové atmosféře při teplotě 0 °C přidá 20 g (87,3 mmol) 2,6-dichlor-4-trifluormethylanilinu. Výsledná směs se za míchání nechá během 3,5 hodiny ohřát na teplotu místnosti, pak se znovu ochladí na 0 °C a přikape se k ní 6,6 ml (92,8 mmol) acetylchloridu. Reakční směs se 30 minut míchá při teplotě 0 °C, načež se v dusíkové atmosféře nechá přes noc stát při teplotě místnosti. Po přidání 150 ml nasyceného roztoku chloridu amonného se ze směsi odpaří tetrahydrofuran, výsledná suspenze se zfiltruje a pevný zbytek se postupně promyje hexanem a dichlormethanem. Získá se 14,5 g (61 %) žádaného produktu.

’H NMR (deuterochloroform/perdeuteromethanol, hodnoty δ): 2,12 (s, 3H), 7,60 (s, 2H).

b) Příprava intemediámího l-chlor-l-methyl-N-(2,6-dichlor^l·-trifluormethylfenyljformiminu K. suspenzi 4,3 g (15,8 mmol) N-acetyI-2,6-dichlor-4-trifluormethylanilinu v 50 ml chloroformu se při teplotě místnosti přidá 3,3 g (15,8 mmol) chloridu fosforečného. Směs se v dusíkové atmosféře 1 hodinu zahřívá k varu pod zpětným chladičem, pak se odpaří k suchu a k zbytku se přidá 50 ml benzenzu. Výsledná směs se v dusíkové atmosféře 1 hodinu zahřívá k varu pod zpětným chladičem, pak se odpaří k suchu a odparek se vyčistí chromatografií na sloupci silikagelu za použití 10% ethylacetátu v hexanu jako elučního činidla. Získá se 4,3 g (výtěžek 93,7 %) žádaného produktu ve formě olejovitého materiálu.

'H NMR (deuterochloroform, hodnoty δ): 2,70 (s, 3H), 7,58 (s, 2H).

c) Příprava intermediámího l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-amino-2-methylimidazolu

K roztoku 9,6 g (33,0 mmol) l-chlor-l-methyl-N-(2,6-dichlor-4-trifluonnethylfenyl)fonniminu ve 300 ml chloroformu se přidá 3,7 g (66,0 mmol) aminoacetonitrilu. Toto přidávání se děje při teplotě místnosti. Výsledná směs se v dusíkové atmosféře 60 hodin zahřívá k varu pod zpětným chladičem a pak se bez dalšího čištění přímo používá v následujícím reakčním stupni. ’H NMR spektrum svědčí zhruba o 60% konversi vztaženo na výchozí iminochlorid.

’HNMR (deuterochloroform, hodnoty δ): 2,13 (s, 3H), 6,58 (s, 1H), 7,76 (s, 2H).

d) Příprava l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-amino-2-methyl-4-chlordifluormethylsu lfeny 1 im idazolu

K reakční směsi připravené výše v odstavci c) se při teplotě místnosti přidá 5,8 ml (57,7 mmol) chlordifluormethansulfenylchloridu. Výsledná směs se 3,5 hodiny míchá při teplotě místnosti,

-78CZ 284824 B6 pak se k ní přidá voda a směs se roztřepe mezi vodu a dichlormethan. Organická fáze se vysuší bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří, čímž se získá žádaný produkt. Tento surový produkt se používá v následujícím reakčním stupni bez dalšího čištění.

e) Příprava l-(2,6-dichlor—4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4-chlordifluormethylsulfenylimidazolu

K surovému produktu připravenému výše v odstavci d) se přidá nejprve 100 ml tetrahydrofuranu a pak 19,6 ml (165 mmol) terc.butylnitritu. Reakční směs se v dusíkové atmosféře za vyloučení přístupu světla přes noc míchá při teplotě místnosti a pak se opaří k suchu. Zbytek se vyčistí velmi rychlou sloupcovou chromatografíí za použití 10% ethylacetátu v hexanu jako elučního činidla. Získá se 1,3 g (výtěžek 9,46% počítáno na iminochlorid popsaný v odstavci b)) žádaného produktu o teplotě tání 118,5 °C.

V níže uvedené tabulce 2 jsou vyrobené sloučeniny rozděleny do skupin označených čísly 1 až 5c, a to podle následující substituce fenylového kruhu:

Rozdělení sloučenin do skupin podle substituce fenylového kruhu (tabulka 2)

skupina č.	r₂	R4	Ré
1	Cl	cf₃	Cl
2a	sch₃	cf₃	Cl
2b	sc₂h₅	cf₃	Cl
2c	soch₃	cf₃	Cl
2d	so₂ch₃	cf₃	Cl
3	H	cf₃	Cl
4a	Cl	Cl	Cl
4b	Cl	Br	Cl
5a	Cl	ocf₃	Cl
5b	Br	ocf₃	Br
5c	Br	ocf₃	Cl

Tabulka 2

Další vyrobené imidazolové deriváty odpovídající obecným vzorcům I a II pří-

klad č.	Ri	n	Y	z	teplota tání (°C)
	Skupina 1.	R?	3. Ra ~ Cl. R4 ~ CFt
11	cf₃	0	H	H	63,5
12	cf₃	0	Cl	H	82,5
13	cf₃	0	sch₃	H	85,5
14	cf₃	0	Cl	Cl	olej
15	ccif₂	0	NH₂	H	166,5
16	ccif₂	0	n=choc₂h₅	H	olej
17	cci₂f	0	nh₂	H	177
18	cci₂f	0	Br	H	105,5
19	cci₂f	0	sch₃	H	99
20	cci₂f	0	H	Cl	120
21	cci₂f	0	Cl	Cl	olej

-79CZ 284824 B6

Tabulka 2 - pokračování pří—

5	klad č.	Ri	n	Y	Z	teplota tání (°C)
	22	CC1₂F	0	nh₂	Cl	176
	23	cci₂f	0	H	Br	123
	24	cci₂f	0	nh₂	Br	133
	25	cf₃	1	H	H	98
10	26	cf₃	2	H	H	170,5
	27	cf₃	2	Br	H	152,5
	28	cci₂f	1	H	Cl	171
	29	cci₂f	1	H	Br	181,5
	30	cci₂f	2	Br	H	175,5
15	31	cci₂f	2	H	Cl	171
	32	cci₂f	2	H	Br	180,5
	33	CC1’f₂	1	H	Br	155,5
	34	ccif₂	2	H	Br	160,5
	35	ccif₂	0	H	Br	104,5
20	36	ccif₂	0	H	Cl	92,5
	37	ccif₂	I	H	Cl	145,5
	38	ccif₂	2	H	Cl	159,5
	39	cci₂f	1	SO₂CH₃	H	162,5
	40	cci₂f	1	soch₃	H	olej
25	41	ccif₂	0	H	H	69,5
	42	cci₂f	0	H	H	67,5
	43	cf₃	0	H	sch₃	olej
	44	cci₂f	1	H	H	141,5
	45	cci₂f	2	H	H	188
30	46	cci₂f	0	H	sch₃	olej
	47	ccíf₂	2	H	H	164
	48	ccif₂	1	H	H	109,5
	49	cci₂f	0	H	SCH(CH₃)₂	olej
	50	cci₂f	0	H	SOCH(CH₃)₂	olej
35	51	cci₂f	1	H	SOCH(CH₃)₂	148
	52	cci₂f	1	H	SOCH(CH₃)₂	149
	53	ch₃	0	H	sch₃	85
	54	ch₃	0	H	H	olej
	55	ch₃	1	H	H	129,5
40	56	ch₃	2	H	H	220,5
	57	CH(CH₃)₂	1	H	H	170,5
	58	CH(CH₃)₂	2	H	H	206,5
	59	cci₂f	0	H	ch₃	129
	60	cci₂f	1	H	ch₃	154
45	61	cci₂f	2	H	ch₃	198
	62	cf₃	0	H	sch₂cooc₂h₅	88,5
	63	cci₂f	0	H	cf₃	88,5
	64	CC1,F	1	H	cf₃	139,5
	65	cf₃	0	H	ch₃	127,5
50	66	cf₃	1	H	ch₃	140,5
	67	cf₃	2	H	ch₃	180,5
	68	ccif₂	1	H	ch₃	143,5
	69	ccif₂	2	H	ch₃	172,5

-80CZ 284824 B6 příklad Ri η Y

č.

teplota tání (°C)

Skupina 2a : R^= SCH₂, Ra = Cl, R._t - CF₃

70	CC1₂F	2	H	Cl
71	cci₂f	0	H	Cl
72	cci₂f	1	H	Cl
73	ccif₂	0	H	Cl
74	cf₃	0	H	Cl

Skupina 2b : R₂ = SC₂H₂, R = Cl, R = CF₃

CC1₂F

Cl olej olej 136 olej olej olej

Skupina 2c : R₂ = SOCH₃, R = Cl, R = CF₃

76	CC1F₂	2	H	Cl	olej
₇₇·)	cf₃	0	H	Cl	192,5
78^υ	cf₃	0	H	Cl	112,5

isomemí sloučeniny

Skupina 2d : R^= SO₂CH₂, R = Cl, R = CF₂

79	CC1F₂	2	H	Cl	olej
	Skupina 3: R₂	= H, R	= Cl, R = CF₃
80	CC1₂F	0	H	H	olej
81	cci₂f	1	H	H	109,5
82	cci₂f	0	Cl	H	olej
83	cci₂f	1	H	Cl	111
84	cf₃	0	H	H	olej
85	cf₃	0	H	Br	117
86	cf₃	1	H	H	87,5
87	cf₃	2	H	H	137
88	cci₂f	0	Br	Br	108,5

Skupina 4a : R₂, R a R = Cl

89	CC1₂F	1	nh₂	H	209
90	cci₂f	0	H	Cl	117,5
91	ccif₂	0	H	H	47
92	cci₂f	0	H	H	olej
93	ccif₂	2	H	H	141
94	cci₂f	2	H	H	159,5
95	cci₂f	1	H	H	93,5
96	ccif₂	1	H	H	87,5
97	cf₃	0	H	H	65,5
98	cf₃	1	H	H	101
99	cf₃	2	H	H	129,5
100	cf₃	0	nh₂	H	144
101	cf₃	0	H	H	65,5
102	cf₃	1	H	H	101
103	cf₃	2	H	H	129,5

-81CZ 284824 B6 pří-

	klad č.	R>	n	Y	Z	teplota tání (°C)
5		Skupina 4b	: R? a Rň =	^: Cl. Ra = Br
	104	CC1₂F	0	H	H	72
	105	cci₂f	0	nh₂	H	202,5
	106	cci₂f	1	H	H	129,5
	107	cci₂f	2	H	H	175
10	108	ccif₂	0	nh₂	H	154
	109	ccif₂	0	H	H	47
	110	ccif₂	2	H	H	156,5
	111	ccif₂	1	H	H	101
	112	cf₃	0	H	H	68
15	113	cf₃	1	H	H	115,5
	114	cf₃	2	H	H	144
	115	cf₃	0	nh₂	H	161,5
	116	cf₃	0	H	H	68
	117	cf₃	1	H	H	115,5
20	118	cf₃	2	H	H	144
		Skupina 5a :	R? a Rfi =	Cl. Ra = OCF,
	119	CC1₂F	0	nh₂	H	olej
	120	cci₂f	0	H	H	olej
25	121	CCbF	1	H	H	108,5
	122	cf₃	0	nh₂	H	111
	123	cf₃	0	nh₂	Br	115
	124	cf₃	0	H	H	olej
	125	cf₃	0	H	Br	85,5
30	126	ccif₂	0	nh₂	H	112 (rozklad)
	127	cf₃	2	H	H	127,5
	128	cf₃	1	H	H	65
	129	cf₃	1	H	Br	137
	130	ccif₂	0	H	H	olej
35	131	ccif₂	1	H	H	59,5
	132	cf₃	2	H	Br	138,5
	133	ccif₃	0	nh₂	Br	157
	134	ccif₂	2	H	H	130,5
	135	ccif₂	0	H	Br	112
40	136	ccif₂	2	H	Br	156
	137	ccif₂	0	N=CHOC₂H₅	Br	olej
	138	ccif₂	1	H	Br	158
	139	cci₂f	0	nh₂	Cl	179
	140	cci₂f	0	H	Cl	141
45	141	ccif₂	0	nhch₃	Br	108
	142	cci₂f	1	H	Cl	185
	143	cci₂f	2	H	H	122
	144	cci₂f	0	nh₂	Br	177,5
	145	cci₂f	0	H	Br	141,5
50	146	cci₂f	1	H	Br	181
	147	cci₂f	2	H	Br	188
	148	cci₂f	2	H	Cl	185,5

-82CZ 284824 B6

příklad č.	Ri	n	Y	Z	teplota tání (°C)
149	CH₃	0	H	H	60,5
150	ch₃	2	H	H	171
151	ch₃	1	H	H	131
	Skupina 5b:	: R? a R« =	Br, R4 — OCF,
152	CCI₂F	0	nh₂	H	141
153	cci₂f	0	H	H	olej
154	cci₂f	1	H	H	115
155	cci₂f	2	H	H	124,5
156	ccif₂	0	nh₂	H	135
157	ccif₂	0	H	H	51
158	ccif₂	2	H	H	146,5
159	ccif₂	1	H	H	103,5
160	ccif₂	1	nh₂	H	135 (rozklad)
	Skupina 5c :	: R? = Br. Ra = Cl, Ri = OCF,
161	CC1₂F	0	nh₂	H	150
162	cci₂f	0	H	H	68,5
163	cci₂f	1	H	H	87
164	cci₂f	2	H	H	142,5

Příklad 165

Tento příklad dokládá akaricidní, insekticidní a nematoidní účinnost sloučenin podle vynálezu.

V následující části jsou popsány testy prováděné ve skleníkových podmínkách, sloužící ke stanovení pesticidní účinnosti a použitelnosti sloučenin z příkladů 1 až 164. Pesticidní účinnost se zjišťuje proti roztočovitým, určitým druhům hmyzu, včetně mšic, housenek, much a dvou druhů larev brouků (živících se jednak listy a jednak kořeny rostlin), a proti nematodům. K testům se používají následující druhy škůdců:

zkratka latinsky název český název

Tetranychus urticae	sviluška snovací	TU
Aphis nasturtii	mšice	AN
Spodoptera eridania		SE
Epilachna varivestis		EV
Musea domestica	moucha domácí	MD
Diabrotica u. howardi		DU
Meloidogvne ineognita	háďátko	MI

Účinné prostředky

K. aplikačním účelům se testované sloučeniny z příkladů 1 až 164 upravují pro jednotlivé testy následujícími způsoby na příslušné aplikační formy.

-83CZ 284824 B6

V případě testů účinnosti proti svilušce, mšici, larvám Spodoptera eridania a larvám Epilachna varivestis se připravuje roztok nebo suspenze, a to tak, že se 10 mg testované látky přidá k roztoku 160 mg dimethylformamidu, 838 mg acetonu, 2 mg směsi emulgátorů Triton X-172 a Triton X-152 (převážně anionické resp. neionogenní málo pěnivé emulgátory tvořené v obou případech bezvodými směsmi alkylarylpolyetheralkoholů s organickými sulfonáty) v poměru 3:1a 98,99 g vody. Výsledný preparát tedy obsahuje testovanou látku v koncentraci 100 ppm.

K testu na mouchu domácí se nejprve analogickým způsobem jako výše, ale za použití 16,3 g vody a příslušně upravených množství dalších komponent, připraví prostředek o koncentraci účinné látky 200 ppm, který se pak zředí stejným objemem 20% (hmotnostní %) vodného roztoku sacharosy na preparát o koncentraci testované látky 100 ppm. K zajištění úplného dispergování se v případě potřeby směs promíchá ultrazvukem.

K testu na Diabrotica u. howardi se stejným způsobem jako výše připraví roztok nebo suspenze o počáteční koncentraci 200 ppm účinné látky. Tento zásobní prostředek se pak ředí vodou na požadovanou koncentraci testované sloučeniny.

K testu na háďátko se rovněž připraví nejprve zásobní roztok nebo suspenze, a to přidáním 15 mg testované sloučeniny k 250 mg dimethylformamidu, 1250 mg acetonu a 3 mg shora zmíněné směsi emulgátorů. Celkový objem se nastaví vodou na 45 ml a koncentrace testované látky na 333 ppm. Je-li nezbytné, zajistí se úplné dispergování promícháním ultrazvukem.

Provedení testů

Pesticidní účinnost testovaných sloučenin upravených na shora popsané prostředky se vyhodnocuje za pomoci následujících testů.

Test účinnosti proti Tetranychus urticae (sviluška snovací)

Na primární listy dvou rostlin fazolu, pěstovaných v rašelinových kelímcích o straně 6 cm, se položí listy zamořené dospělci a nymfálními stadii svilušky snovací, získanými ze zásobní kultury. Během 24 hodin se na pokusné rostliny přemístí dostatečný počet svilušek pro účely testu (150 až 200). Rostliny v kelímcích (každá sloučenina se testuje na jednom kelímku) se umístí na otočný stolek a až do stékání se za použití DeVilbissova postřikovače pracujícího za přetlaku vzduchu 280 kPa postříkají 100 ml prostředku obsahujícího testovanou látku v koncentraci 100 ppm. Jako neošetřený kontrolní pokus slouží zamořené rostliny postříkané 100 ml směsi vody, acetonu, dimethylformamidu a emulgátorů, neobsahující však žádnou testovanou látku. Jako standardní srovnávací látky (ošetřený kontrolní pokus) slouží komerční technické sloučeniny, a to buď dicofol nebo hexythiazox, upravené na aplikační formu stejným způsobem jako testované látky. Po 6 dnech se na všech rostlinách zjistí mortalita všech pohyblivých forem škůdce.

Test účinnosti proti vajíčkům Tetranychus urticae (sviluška snovací)

Vajíčka shora zmíněného škůdce se získávají od dospělců svilušky snovací ze zásobní kultury. Silně zamořené listy ze zásobní kultury se položí na neinfikované listy fazolu. Samičky se nechají naklást během 24 hodin vajíčka, načež se listy pokusných rostlin ponoří do roztoku tetraethyl-difosfátu, čímž se usmrtí všechny pohyblivé formy škůdce a zabrání se dalšímu kladení vajíček. Toto namočení, které se po oschnutí rostlin opakuje, nijak neovlivní životaschopnost vajíček. Rostliny v miskách (jedna miska na každou sloučeninu) se umístí na otočný stolek a za použití DeVilbissova postřikovače pracujícího za přetlaku vzduchu 280 kPa se postříkají 100 ml prostředku obsahujícího testovanou látku v koncentraci 100 ppm. Toto množství stačí k zvlhčení rostlin do stékání. Jako neošetřené kontroly slouží zamořené rostliny postříkané 100 ml směsi vody, acetonu, dimethylformamidu a emulgátorů, neobsahující žádnou

-84CZ 284824 B6 testovanou látku. Jako standard se používá kontrolní miska ošetřená komerční technickou sloučeninou, obvykle demetonem, upravenou na stejný prostředek, jaký je popsán výše. Po 7 dnech se zjistí mortalita vajíček a současně stím se zaznamenává residuální aktivita na vylíhlé larvy.

Test účinnosti proti Aphis nasturtii (mšice)

Na rostlinách řeřichy v miskách se vypěstují dospělci a nymfální stadia mšice Aphis nasturtii. Misky se zamořenými rostlinami (jedna miska na každou sloučeninu), na nichž se nachází 100 až 150 mšic, se umístí na otočný stolek a za použití DeVilbissova postřikovače pracujícího za přetlaku vzduchu 280 kPa se postříkají 100 ml prostředku obsahujícího testovanou látku v koncentraci 100 ppm. Jako neošetřené kontroly slouží zamořené rostliny postříkané 100 ml směsi vody, acetonu, dimethylformamidu a emulgátoru, neobsahující však žádnou testovanou látku. Jako standardní srovnávací látka se periodicky testuje komerční technická sloučenina malathion, upravená na aplikační formu stejným způsobem jako testované látky. Za 1 den po postřiku se pro každou misku zjistí počet mrtvých exemplářů mšice.

Test účinnosti proti larvám Spodoptera eridania

Misky s rostlinami fazolu se umístí na otočný stolek a za použití DeVilbissova postřikovače pracujícího za přetlaku vzduchu 280 kPa se postříkají 100 ml prostředku obsahujícího účinnou látku v koncentraci 100 ppm. Jako neobvykle demetonem, upravenou na stejný prostředek, jaký je popsán výše. Po 7 dnech se zjistí mortalita vajíček a současně s tím se zaznamenává residuální aktivita na vylíhlé larvy.

Test účinnosti proti Aphis nasturtii (mšice)

Test účinnosti proti larvám Spodoptera eridania

Misky s rostlinami fazolu se umístí na otočný stolek a za použití DeVilbissova postřikovače pracujícího za přetlaku vzduchu 280 kPa se postříkají 100 ml prostředku obsahujícího účinnou látku v koncentraci 100 ppm. Jako neošetřené kontroly slouží rostliny postříkané 100 ml směsi vody, acetonu, dimethylformamidu a emulgátoru, která však neobsahuje žádnou účinnou látku. Jako standardní srovnávací látka se periodicky testuje komerční technická sloučenina, a to buď cypermethrin nebo sulprofos, upravená na aplikační formu stejným způsobem jako testovaná látka podle vynálezu. Po oschnutí se listy ošetřených rostlin vloží do misky z plastické hmoty, vyložené vlhkým filtračním papírem, do každé z těchto misek se vnese vždy 5 náhodně vybraných larev Spodoptera eridania (2. instar), misky se uzavřou a nechají se 5 dnů stát, načež se pokus vyhodnotí. Larvy, které ani po postrčení nejsou schopny urazit vzdálenost rovnající se délce jejich těla, se považují za mrtvé.

Test systemické účinnosti proti larvám Spodoptera eridania

-85CZ 284824 B6

Tento test se provádí v návaznosti na test účinnosti proti háďátku (Meloidogyne incognita), který je diskutován níže. Rostliny rajčete, pěstované v půdě používané pro vyhodnocování účinnosti proti háďátku (koncentrace testované sloučeniny v půdě je 13,2 ppm), se pak využijí k hodnocení příjmu testovaných látek kořeny rostlin a následujícímu systemickému transportu až do listů rajčete. Po ukončení testu účinnosti proti háďátku se listy pokusných rostlin rajčete oddělí, vloží se do misek z plastické hmoty a infikují se larvami Spodoptera eridania (2. instar). Zhruba po 5 dnech se zjistí počet mrtvých larev a vyhodnotí se mortalita v procentech.

Test účinnosti proti larvám Epilachna varivestis

Misky s rostlinami fazolu se umístí na otočný stolek a za použití DeVilbissova postřikovače pracujícího za přetlaku vzduchu 280 kPa se postříkají 100 ml prostředku (do stékání) obsahujícího účinnou látku v koncentraci 100 ppm. Jako neošetřené kontroly slouží rostliny postříkané 100 ml směsi vody, acetonu, dimethylformamidu a emulgátoru, která však neobsahuje žádnou účinnou látku. Jako standardní srovnávací látka se periodicky testuje komerční technická sloučenina, a to buď cypermethrin nebo sulprofos, upravená na aplikační formu stejným způsobem jako testované látky podle vynálezu. Po oschnutí se listy ošetřených rostlin vloží do misky z plastické hmoty, vyložené vlhkým filtračním papírem. Do každé z těchto misek se vnese 5 náhodně vybraných larev Epilachna varivestis (2. instar), misky se uzavřou a nechají se 5 dnů stát, načež se pokus vyhodnotí. Ty larvy, které ani po postrčení nejsou schopny urazit vzdálenost rovnající se délce jejich těla, se považují za mrtvé.

Test účinnosti proti Musea domestica (moucha domácí)

Podle pokynů Chemical Specialties Manufacturing Association (Blue Book, McNair-Dorland Co., N. Y., 1954; str. 243 - 244, 261) se za regulovaných podmínek vypěstují dospělci mouchy domácí, stáří 4 až 6 dnů. Mouchy se znehybní anestetizací oxidem uhličitým a 25 znehybněných exemplářů (samečků i samiček) se přenese do klece obsahující standardní krmítko, jejíž povrch je pokryt krepovým papírem. Do misky krmítka, v níž je vata, se vnese 10 ml prostředku obsahujícího testovanou látku v koncentraci 100 ppm. Jako neošetřená kontrola slouží miska s obsahem 10 ml směsi vody, acetonu, dimethylformamidu, emulgátoru a sacharosy, bez přítomnosti účinné látky. Jako standardní srovnávací látka se periodicky testuje komerční technická sloučenina malathion, upravená na aplikační formu stejně jako testované látky podle vynálezu. Miska s návnadovým prostředkem se do krmítka umístí před vložením pokusných much. Po 24 hodinách se pokus vyhodnotí. Mouchy, které ani po postrčení nejeví známky pohybu, se považují za mrtvé.

Test účinnosti proti Diabrotica undecimpunctata howardi

Do baňky obsahující 60 g písčitohlinité půdy se vnese 1,5 ml vodného prostředku obsahujícího testovanou látku v koncentraci 200 ppm, zředěného příslušným množstvím vody pro dosažení žádané finální koncentrace testované látky v půdě, 3,2 ml vody a 5 předklíčených zrn kukuřice. Obsah baňky se důkladně protřepe aby se dosáhlo rovnoměrné distribuce testovaného preparátu. V půdě se udělá jamka, do které se vloží 20 vajíček Diabrotica u. howardi, k nimž se přidá 1 ml vermiculitu a 1,7 ml vody. Analogickým způsobem se uspořádá neošetřený kontrolní pokus, při němž se použije stejného množství směsi vody, acetonu, dimethylformamidu a emulgátoru, neobsahující žádnou účinnou látku. Kromě toho se jako standardní srovnávací látka periodicky testuje (ošetřený kontrolní pokus) komerční technická sloučenina, která se obvykle volí ze skupiny zahrnující preparáty terbufos, fonofos, phorate, chlorpyrifos, carbofuran, isazophos a ethoprop, upravená na aplikační formu stejným způsobem jako testovaná látka podle vynálezu. Po 7 dnech se extrakční metodou (Berlese) zjistí počet živých larev Diabrotica u. howardi.

-86CZ 284824 B6

Test účinnosti proti Meloidogyna incognita (háďátko)

Zamořené kořeny rostlin rajčete s vajíčky háďátka Meloidogyne incognita se vyjmou ze zásobní kultury, půda se z nich setřepe a kořeny se omyjí vodou z vodovodu. Vajíčka nematodů se z kořenové tkáně oddělí a propláchnou se vodou. Vzorky suspenze vajíček se umístí na jemné síto napnuté přes hlubší misku s vodou, v níž je hladina vody nastavena tak, že se síta dotýká. Juvenilní formy háďátka, vylíhnuté z vajíček, se z misky izolují za pomoci jemného síta. Dno nádoby kónického tvaru se vyloží hrubým vermiculitem a nádoba se pak až do výše 1,5 cm od okraje naplní pasteurisovanou půdou (cca 200 ml). Ve středu vrstvy půdy se udělá jamka, do které se za pomoci pipety vnese vzorek prostředku obsahujícího testovanou látku v koncentraci 333 ppm. Jako standardní srovnávací látka se periodicky testuje (ošetřený kontrolní pokus) komerční technická sloučenina fenamifos, upravená na aplikační formu stejným způsobem jako testovaná látka podle vynálezu. Jako neošetřená kontrola se stejným způsobem aplikuje vzorek směsi vody, acetonu, dimethylformamidu a emulgátoru, neobsahující žádnou účinnou látku. Ihned po ošetření půdy testovanou sloučeninou se na povrch půdy v nádobě položí 1000 exemplářů háďátek ve druhém vývojovém stadiu. Po 3 dnech se do každé nádoby přesadí jedna sazenice rajčete (zdravá). Nádoba s infikovanou půdou, v níž je zasazena rostlina rajčete, se na 3 týdny umístí do skleníku. Po ukončení testu se kořeny rajčete z nádoby vyjmou a vyhodnotí se přítomnost hálek na nich. Výskyt hálek se označuj stupni 1 až 5, s následujícím významem:

= velký výskyt hálek - stejný jako v neošetřeném kontrolním pokusu = středně silný výskyt hálek = mírný výskyt hálek = velmi mírný výskyt hálek = žádné hálky - úplné zničení háďátek

Zjištěné výsledky se převedou na hodnoty ED₃ resp. ED₅₀, což jsou účinné dávky, které mají za následek výskyt hálek hodnocený stupněm 3 resp. 5.

Vyhodnocení výsledků

Výsledky shora popsaných testů akaricidní, insekticidní a nematocidní účinnosti pro některé reprezentativní sloučeniny z příkladů 1 až 164 podle vynálezu jsou blíže diskutovány dále, popřípadě jsou uvedeny v následující tabulce 3. Jednotlivé druhy pokusného hmyzu jsou označovány shora uvedenými zkratkami. V tabulce 3 jsou symbolem X označeny sloučeniny, které u daného druhu škůdce způsobují 70 až 100% mortalitu. Sloučeninu podle vynálezu vykazují rovněž některé další účinky. Tak například při testu ovicidní účinnosti na Tetranychus urticae vykazují sloučeniny z příkladů 9, 18, 19, 30, 70, 71 a 92 v koncentraci 100 ppm (s výjimkou sloučeniny z příkladů 30, kdy se jedná o koncentraci 25 ppm) 50 až 100% residuální toxicitu (mortalitu) pro vylíhnuté larvy. Nematocidní účinnost dále vykazují například sloučeniny z příkladů č. 25, 86, 130 a 131 při testu proti háďátku Meloidogyne incognita v dávkách zhruba 7 až 21 kg/ha účinnost hodnocenou stupněm 3. U některých druhů škůdců žijících na listech rostlin, jako jsou Spodoptera eridania a Epilachna varivestis, sloučeniny podle vynálezu způsobují snížení nebo úplné potlačení požerku. Některé z popisovaných sloučenin dále vykazují systemickou účinnost proti Spodoptera eridania (přejímání účinné látky kořeny rostlin). Jedná se o sloučeniny z příkladů 4, 25, 40, 44, 48, 72, 81, 86, 87, 106, 121, 128, 131 a 143. Sloučeniny podle vynálezu působí proti různým druhům škůdců dokonce i v ještě nižších dávkách. Tak například při aplikaci na list je možno používat dávky v rozmezí cca 50 až 0,5 ppm nebo nižší, u návnadových prostředků dávky v rozmezí zhruba 50 až 0,05 ppm nebo i dávky nižší a při aplikaci do půdy dávky zhruba 1,0 až 0,01 ppm nebo nižší.

Ve shora popsaných testech a v předcházející diskusi výsledků se hovoří o aplikaci účinných látek v různých koncentracích. Použití roztoku, suspenze nebo emulze o koncentraci 1 ppm (1 díl

-87CZ 284824 B6 sloučeniny na milion dílů aplikovaného prostředku) odpovídá zhruba aplikaci 1 g účinné látky na hektar, vychází-li se z přibližného objemu postřiku lOOOlitrů/ha (což je objem postačující k aplikaci „do stékání“). Aplikace postřiků o koncentraci 6,25 až 500 na list tedy odpovídá aplikaci dávky zhruba 6 až 500 g/ha. V případě aplikace do půdy odpovídá koncentrace 1 ppm, 5 vztaženo na vrstvu půdy o tloušťce cca 7,5 cm, aplikaci zhruba 1000 g účinné látky na hektar.

Tabulka 3

Pesticidní účinnost reprezentativních derivátů imidazolu (70 - 100% mortalita) sloučenina z příkladu

č. listová nebo návnadová aplikace (koncentrace 100 ppm) ošetření půdy (koncentrace

15	AN	SE	EV	MD	TU	DU	1,45 DDm)
	1	X			X
	2			X			X
	3		X		X		X
	4	X	X		X		X
20	5		X		X		X
	6				X		X
	7						X
	8				X		X
	9	X	X	X	X	X	X
25	10	X	X		X
	11	X			X
	12				X		X
	13		X		X		X
	14				X		X
30	15
	16	X
	17
	18		X		X	X	X
	19	X	X		X		X
35	20	X	X		X
	21	X			X		X
	22		X	X
	23	X	X	X	X		X
	24			X			X
40	25	X	X		X		X
	26				X		X
	27		X		X		X
	28	X	X	X	X		X
	29	X	X	X	X		X
45	30	X			X	X	X
	31		X	X	X		X
	32	X	X	X	X		X
	33	X	X	X	X		X
	34		X	X	X		X
50	35	X	X		X		X
	36		X		X		X
	37		X	X	X		X
	38		X	X	X		X

-88CZ 284824 B6

Tabulka 3 - pokračování ošetření půdy sloučenina z příkladu

č. listová nebo návnadová aplikace (koncentrace 100 ppm) (koncentrace

	AN	SE	EV	MD	TU	DU
	39		X	X	X		X
	40		X		X	X	X
10	41	X	X		X		X
	42	X	X		X		X
	44	X	X		X
	45	X	X	X	X		X
	47		X	X	X
15	48	X	X		X
	59	X	X		X	X
	60	X	X	X	X	X
	61	X	X	X	X
	65	X	X		X
20	66	X	X	X	X
	67	X	X		X
	68	X	X	X	X
	69	X	X	X	X
	70		X	X	X	X	X
25	71		X		X		X
	72	X		X	X		X
	73		X		X		X
	78	X	X	X	X
	81	X	X	X	X
30	82				X	X
	86			X
	87		X	X
	88				X	X
	90	X	X		X	X
35	91				X	X
	92			X		X
	95			X	X	X
	96				X	X
	101	X			X	X
40	102				X	X
	104		X		X	X
	106				X	X
	109		X		X	X
	111				X	X
45	121	X	X	X	X
	130	X			X
	131	X	X		X
	135	X	X		X
	143	X	X	X	X
50	145	X	X		X
	146	X	X	X	X
	147		X		X

1,45 ppm)

-89CZ 284824 B6

Z výše uvedených výsledků testů pesticidní účinnosti vyplývá, že sloučeniny podle vynálezu je možno používat proti řadě různých druhů škůdců zahrnující členovce, zejména hmyz nebo roztočovité, nematody, helminthy a prvoky. Popisované sloučeniny lze tedy výhodně používat v praxi, například při ochraně zemědělských a zahradnických užitkových rostlin, v lesnictví, ve veterinární medicíně, při chovu dobytka a při ochraně zdraví obyvatelstva obecně.

V souladu s tím tedy vynález popisuje rovněž způsob potírání škůdců na určitém místě, který se vyznačuje tím, že se na toto místo aplikuje účinné množství sloučeniny obecného vzorce I, s výhodou sloučeniny obecného vzorce II, kde mají jednotlivé obecné symboly shora uvedené významy. Mezi shora zmíněná místa náležejí například samotní škůdci nebo místo či prostor (rostlina, živočich, osoba, pole, budova, stavba, les, sad, vodní cesta, půda, rostlinný či živočišný produkt apod.), kde škůdci přebývají nebo kde se živí.

Sloučeniny podle vynálezu se s výhodou používají k potírání půdního hmyzu, jako jsou druhy Diabrotica, termiti (zejména k ochraně staveb), mravenci, květilky, drátovci, písaříci, kovaříci, nosatčíci, mšice, larvy různých druhů hmyzu apod. Sloučeniny podle vynálezu lze rovněž používat proti fytopathogenním nematodům, jako jsou háďátka kořenová, obecná, hálkotvomá, bramborová a osní a proti roztočům. K hubení půdního hmyzu, například druhů Diabrotica, se popisované účinné látky aplikují v účinných dávkách s výhodou do půdy nebo se do této půdy zapravují. Jedná se o půdu, v níž se užitkové rostliny již pěstují nebo budou pěstovat. Aplikaci je možno provádět rovněž na semena rostlin nebo na kořeny rostoucích rostlin.

Dále je možno tyto sloučeniny používat k potírání některých členovců, zejména některých druhů hmyzu nebo roztočovitých, živících se na nadzemních částech rostlin, prostřednictvím aplikace na list nebo systemického účinku.

Při ochraně zdraví obecně se popisované sloučeniny používají zejména k hubení četných druhů hmyzu, zejména z řádu dvoukřídlých (Diptera), jako jsou mouchy a mušky, bodalky, bzučivky, ovádi, střečci, klošovití, komáři apod.

Sloučeniny podle vynálezu je možno aplikovat níže uvedenými postupy na následující škůdce zahrnující členovce, zejména hmyz nebo roztočovité, nematody, helminthy a prvoky.

K ochraně skladovaných produktů, například obilních produktů, včetně zrní a mouky, podzemnice olejně, krmiv pro zvířata, řeziva a zboží pro vybavení domácností, například koberců a textilií, proti napadení členovci, zejména brouky, včetně pilousů, moli a roztoči, jako jsou například

Ephestia spp. (mol moučný),

Anthrenus spp. (rušník),

Tribolium spp. (potemník),

Sitophilus spp. (pilous) a

Acarus spp. (zákožka).

K hubení švábů, mravenců, termitů a podobných členovců v obytných a průmyslových budovách a k hubení larev komárů ve vodních cestách, studních, vodojemech a v jiné stojaté nebo tekoucí vodě.

K ošetřování základů, konstrukcí a půdy pro ochranu staveb proti napadení termity, jako jsou například

Reticulitermes spp. (všekaz),

Heterotermes spp. a

-90CZ 284824 B6

Coptotermes spp.

V zemědělství kboji proti dospělcům, larvám a vajíčkům škůdců zrádu Lepidoptera (motýli a moli), jako jsou například

Heliothis spp. (šedavka), jako Heliothis virescens, Heliothis armigera a Heliothis zea, Spodoptera spp., jako Spodoptera exempta, Spodoptera littoralis, Spodoptera eridania a Spodoptera frugiperda,

Mamestra configurata (můra),

Earias spp. (můrka), jako Earias insulana,

Pectinophora spp., například Pectinophora gossypiella,

Ostrinia spp., jako Ostrinia nubilalis,

Trichoplusia ni,

Artogeia spp.,

Laphygma spp.,

Agrotis spp. (osenice) a Amathes spp. (osenice),

Wiseana spp.,

Chilo spp.,

Tryporyza spp. a Diatraea spp.,

Sparganothis pilleriana (obaleč révový),

Cydia pomonella,

Archips spp.,

Plutella xylostella (předivka),

Bupalus piniarius (píďalka tmavoskvmáč),

Cheimatobia brumata,

LIthocolletis blancardella (klíněnka jabloňová),

Hyponomeuta padella (mol jabloňový),

Plutella maculipennis (předivka polní),

Malacosoma neustria (bourovec prsténčitý),

Euproctis chrysorrhoea (bekyně pižmová),

Lymantria spp. (bekyně),

Bucculatrix thurberiella,

Phyllocnistis citrella (listovníček),

Euxoa spp. (osenice),

Feltia brassicae,

Panolis flammea (můra sosnokaz),

Prodenia litura,

Carpocapsa pomonella,

Pyrausta nubilalis (zavíječ kukuřičný),

Ephestia kiihniella (mol moučný),

Galleria mellonella (zavíječ voskový),

Tineola bisselliella (mol šatní),

Tinea pellionella (mol kožišinový),

Hofmannophila pseudospretella,

Cacoecia podana (obaleč),

Capua reticulana,

Choristoneura fumiferana,

Clysia ambiguella,

Homona magnanima a

Tortrix viridana.

-91CZ 284824 B6

Proti dospělcům a larvám brouků (Coleoptera), jako jsou

Hypothenemus hampei,

Hylesinus spp. (lýkohub),

Anthonomus spp. (květopas), například Anthonomus grandis,

Acalymma spp.,

Lema spp. (kohoutek),

Psylliodes spp. (dřepčík),

Leptinotarsa decemlineata (mandelinka bramborová),

Diabrotica spp.,

Gonocephalum spp. (potemník),

Agriotes spp., Limonius spp. (kovaříci),

Dermolepida, Popillia a Heteronychus spp.,

Phaedon cochlearias (mandelinka řeřišnicová),

Epitrix spp.,

Lissorhotrups oryzophilus,

Meligethes spp. (blýskáček),

Ceutorhynchus spp., Rhynchosporus a Cosmopolites spp. (krytonosci),

Anobium punctatum (červotoč proužkovaný),

Rhizopertha dominica,

Bruchidius obtectus,

Acanthoscelides obtectus (zmokaz),

Hylotrupes bajulus (tesařík krovový),

Agelastica alni (bázlivec olšový),

Psylliodes chrysocephala (dřepčík olejkový),

Epilachna varivestis,

Atomaria spp. (maločlenec),

Oryzaephilus surinamensis (lesák skladištní),

Sitophilus spp.,

Otiorrhynchus sulcatus (lalokonosec rýhovaný),

Cosmopolites sordidus,

Ceuthorrhynchus assimilis (krytonosec),

Hypera postica,

Dermestes spp. (kožojed),

Trogoderma spp.,

Anthrenus spp. (rušník),

Attagenus spp. (kožojed),

Lyctus spp. (hrbohlav),

Meligethes aeneus (blýskáček řepkový),

Ptinus spp. (vrtavec),

Niptus hololeucus (vrtavec plstnatý),

Gibbium psylloides,

Tribolium spp. (potemník),

Tenebrio molitor (potemník moučný),

Conoderus spp.,

Melolontha melolontha (chroust obecný),

Amphimallon solstitialis (chroustek letní) a

Costelytra zealandica.

Proti škůdcům z řádu Heteroptera (Hemiptera a Homoptera), jako jsou například

Psylla spp. (mera),

Bemisia spp.,

Trialeurodes spp. (molice),

-92CZ 284824 B6

Aphis spp. (mšice),

Megoura viciae (kyjatka vikvová),

Phylloxera spp. (mšička),

Adelges spp. (korovnice),

Phorodon humuli (mšice chmelová),

Aeneolamia spp.,

Nephotettix spp.,

Empoasca spp. (křísek),

Nilaparvata spp.,

Perkinsiella spp.,

Pyrilla spp.,

Aonidiella spp.,

Coccus spp.,

Pseudococcus spp. (červec),

Helopeltis spp.,

Lygus spp. (klopuška),

Dysdercus spp.,

Oxycarenus spp.,

Nezara spp.,

Eurygaster spp. (kněžice),

Piesma quadrata (sítěnka řepná),

Cimex lectularius (štěnice domácí),

Rhodnius prolixus,

Triatoma spp.,

Aspidiotus hederae (štítenka břečťanová),

Aleurodes brassicae (molice zelná),

Brevicoryne brassicae (mšice zelná),

Cryptomyzus ribis (mšice rybízová),

Doralis fabae (mšice maková),

Doralis pomi (mšice jabloňová),

Eriosoma lanigerum (vlnatka krvavá),

Hyalopterus arundinis (mšice),

Macrosiphum avenae,

Myzus spp.,

Phorodon humuli (mšice chmelová),

Rhopalosiphum padi (mšice střemchová),

Euscelis bilobatus (křísek),

Nephotettix cincticeps,

Lecanium comi,

Saissetia oleae (puklice),

Laodelphax striatellus.

Proti škůdcům z řádu Hymenoptera (blanokřídlí), jako jsou například

Athalia spp. (pilatka),

Cephus spp. (bodruška),

Atta spp.,

Diprion spp. (hřebenule),

Hoplocampa spp. (pilatka),

Lasius spp. (mravenec),

Monomorium spp.,

Vespa spp. (sršeň),

Solenopsis spp. (mravenec),

Polistes spp. (vosík) a

-93CZ 284824 B6

Vespula spp. (pavosa).

Proti škůdcům z řádu Diptera (dvoukřídlí), jako jsou například

Delia spp.,

Atherigona spp.,

Chlorops spp. (zelenuška),

Sarcophaga ssp. (masařka),

Musea spp. (moucha),

Phormia spp.,

Aedes spp. (komár),

Anopheles spp. (anofeles),

Simulium spp. (muchnička),

Phytomyza spp. (vrtalka),

Ceratitis spp. (vrtule),

Culex spp. (komár),

Drosophila melanogaster (octomilka obecná),

Ceratitis capitata (vrtule ovocná),

Dacus oleae,

Tipula paludosa (tiplice bahenní),

Calliphora erythrocephala (bzučivka obecná),

Lucilia spp. (bzučivka),

Chrysomyia spp.,

Cuterebra spp.,

Gastrophilus spp. (střeček),

Hyppobosca spp.,

Stomoxys spp. (bodalka),

Oestrus spp. (střeček),

Hypoderma spp. (střeček),

Tabanus spp. (ovád),

Fannia spp. (slunilka),

Bibio hortulanus (muchnice zahradní),

Oscinella frit (bzunka ječná),

Phorbia spp.,

Pegomyia hyosciami (květilka řepná).

Proti škůdcům z řádu Thysanoptera (třásnokřídlí), jako jsou

Frankliniella spp.,

Thrips tabaci (třásněnka zahradní) a

Hercinothrips femoralis (třásněnka hnědonohá).

Proti škůdcům z řádu Orthoptera (rovnokřídlí), jako jsou

Locusta a Schistocerca spp. (sarančata) a

Gryllus a Acheta spp. (cvrčci),

Blatta orientalis (šváb obecný),

Periplaneta americana (šváb americký), Leucophaea maderae,

Blatella germanica (rus domácí),

Acheta domesticus (cvrček domácí),

Gryllotalpa spp. (krtonožka),

Locusta migratoria migratorioides (saranče stěhovavá), Melanoplus differentialis a

Schistocerca gregaria (saranče pustinná).

-94CZ 284824 B6

Proti škůdcům z řádu Collembola (chvostoskoci), jako jsou například

Sminthurus spp. (podrepka),

Onychiurus spp. (larvěnka),

Periplaneta spp. a

Blatella spp.

Proti škůdcům z řádu Isoptera (všekazi), jako jsou například

Odontotermes spp.,

Reticulitermes spp. a

Coptotermes spp.

Proti škůdcům z řádu Dermaptera (škvoři) jako je například Forticula spp. (škvor).

Proti členovcům důležitým v zemědělské oblasti, jako jsou například roztoči, jako

Tetranychus spp. (sviluška),

Panonychus spp.,

Bryobia spp. (sviluška),

Omithonyssus spp.,

Eriophyes spp. (vlnovník) a

Polyphadotarsonemus spp., škůdci z řádu Thysanura (šupinušky), jako Lepisma saccharina (tybenka domácí), škůdci z řádu vší (Anoplura), jako jsou

Phylloxera vastatrix (mšička),

Pemphigus spp. (dutilka),

Pediculus humanus corporis (veš šatní),

Haematopinus spp. a

Linognathus spp., škůdci z řádu Mallophaga (všenky), jako například

Trichodectes spp. (všenka) a

Damalinea spp., škůdci z řádu Siphonaptera, jako například

Xenopsylla cheopis (blecha morová) a

Ceratophyllus spp. (blecha).

Dále je možno sloučeniny podle vynálezu používat proti jiným škodlivým členovcům, jako jsou například

Blaniulus spp. (mnohonožka),

Scutigerella spp. (stonoženka),

Oniscus spp. (stínka) a

Triops spp. (listonoh), proti škůdců z řádu Isopoda (stejnonožci), jako jsou například

Oniscus asellus (stínka zední),

Armadillidium vulgare (svinka obecná) a

Porcellio scaber (stínka obecná), proti škůdcům z třídy Chilopoda (stonožky), jako jsou například

Geophilus carpophagus (zemivka) a

Scutigera spp. (strašník),

-95CZ 284824 B6 proti nematodům napadajícím rostliny a stromy důležité pro zemědělství, lesnictví a zahradnictví, a to buď přímo nebo tím, že rozšiřují bakteriální, virové, mykoplasmatické nebo houbové choroby rostlin, z nichž je možno jmenovat kořenová a jiná háďátka, jako například

Meloidogyne spp. (háďátko kořenové), například Maloidogyne incognita,

Globodera spp., například Globodera rostochiensis,

Heterodera spp., například Heterodera avenae (háďátko ovesné),

Radopholus spp., například Radopholus similis, Pratylenchus spp., například Pratylenchus pratensis, Belonolaimus spp., například Belonolaimus gracilis, Tylenchulus spp., například Tylenchulus semipenetrans, Rotylenchulus spp., například Rotylenchulus reniformis, Rotylenchus spp., například Rotylenchus robustus, Helicotylenchus spp., například Helicotylenchus multicinctus, Hemicycliophora spp., například Hemicycliophora gracilis, Criconemoides spp., například Criconemoides similis, Trichodorus spp., například Trichodorus primitivus, Xiphinema spp., například Xiphinema diversicaudatum, Longidorus spp., například Longidorus elongatus, Hoplolaimus spp., například Hoplolaimus coronatus,

Aphelenchoides spp., například Aphelenchoides ritzema-bosi (háďátko kopretinové) a Aphelenchoides besseyi a

Ditylenchus spp., například Ditylenchus dipsaci (háďátko zhoubné).

Dále je možno sloučeniny podle vynálezu používat v oblasti veterinární medicíny, při chovu dobytka a při ochraně zdraví obecně proti členovcům, helminthům nebo prvokům parazitujícím buď vnitřně nebo zevně na obratlovcích, zejména na teplokrevných obratlovcích, například na člověku a na domácích zvířatech, jako jsou hovězí dobytek, ovce, kozy, koně, prasata, drůbež, psi a kočky, jako například proti škůdcům z řádu roztočů (Acarina), včetně klíšťatovitých, jako jsou například

Ixodes spp. (klíště),

Boophilus spp. (klíšť), například Boophilus microplus,

Amblyomma spp. (piják),

Hyalomma spp.,

Rhipicephalus spp., například Rhipicephalus appendiculatus,

Haemaphysalis spp. (klíšť), Dermacentor spp. (piják) a Omithodorus spp., například Omithodorus moubata, a jiných druhů, jako jsou například

Damalinia spp.,

Dermanyssus gallinae (čmelík kuří),

Sarcoptes spp., například Sarcoptes scabiei,

Psoroptes spp. (prašivka), Chorioptes spp. (strupovka), Demodex spp. (trudník) a

Eutrombicula spp., řádu dvoukřídlých (Diptera), jako jsou například

Aedes spp. (komár), Anopheles spp. (anofeles), Musea spp. (moucha),

Hypoderma spp. (střeček), Gasterophilus spp. (střeček) a Simulium spp. (muchnička),

-96CZ 284824 B6 řádu Hemiptera, jako je například

Triatoma spp., řádu Phthiraptera, jako jsou například

Damalinia spp. a

Linognathus spp. (veš), řádu Siphonaptera, jako je například

Ctenocephalides spp. (blecha), řádu Dictyoptera, jako jsou například

Periplaneta spp. (šváb) a

Bletella (rus) a řádu Hymenoptera (blanokřídlí), jako je například

Monomorium pharaonis, dále například proti infekcím gastrointestinálního traktu způsobovaným parazitujícími nematody, jako například nematdy z čeledi Trichostrongylidae (vlasovkovití)

Nippostrongylus brasiliensis,

Trichinella spiralis (svalovec stočený), Haemonchus contortus (vlasovka slezová), Trichostrongylus colubriformis (vlasovka kozí), Nematodirus battus (vlasovka),

Ostertagia circumcincta (vlasovka),

Trichostrongylus axei (vlasovka koňská),

Cooperia spp. (vlasovka) a

Hymenolepis nana (tasemnice dětská), při kontrole a léčbě protozoámích onemocnění způsobovaných například

Eimeria spp. (kokcidie), jako jsou

Eimeria tenella (kokcidie kuří),

Eimeria acervulina,

Eimeria brunetti,

Eimeria maxima a

Eimeria necatrix,

Trypanosoma cruzi (trypanosoma americká),

Leishmania spp. (ničivka), Plasmodium spp. (zimnička), Babesia spp. (klíštěnka), Trichomonadidae spp. (bičenka), Histomonas spp. (bičivka),

Giardia spp.,

Toxoplasma spp.,

Entamoeba histolytica (měňavka úplavičná) a

Theileria spp. (mořivka).

Vynález rovněž popisuje způsob hubení škůdců na určitém místě, který se vyznačuje tím, že se na toto místo aplikuje účinné množství sloučeniny obecného vzorce I nebo II.

Při praktickém použití k hubení členovců, zejména hmyzu nebo roztočovitých a nematodů škodících rostlinám se tento způsob realizuje tak, že se na takovéto rostliny, nebo na prostředí, v němž rostou, aplikuje účinné množství sloučeniny podle vynálezu. V tomto případě se na místo, kde se má zajistit vyhubení členovců nebo nematodů, obecně aplikuje účinná látka v množství pohybujícím se zhruba od 0,005 kg do 15 kg na hektar ošetřované plochy. Za ideálních podmínek mohou, v závislosti na potíraném škůdci, poskytnout přiměřenou ochranu i

-97CZ 284824 B6 nižší dávky. Naproti tomu při nepříznivých povětrnostních podmínkách, při potírání rezistentních škůdců a v závislosti na jiných faktorech může být nutno používat vyšší dávky účinné látky. Optimální dávkování obvykle závisí na řadě faktorů, například na druhu potíraného škůdce, na druhu a růstovém stadiu zamořené rostliny, na vzdálenosti řádků a rovněž na způsobu aplikace. Rozmezí efektivních dávek účinných látek se s výhodou pohybuje od cca 0,01 kg/ha zhruba do 2 kg/ha.

Při potírání škůdců žijících v půdě se účinná látka, obvykle ve formě vhodného prostředku, rovnoměrně rozptýlí po ošetřovaném povrchu (například pohazováním nebo ošetřením po pruzích), a to libovolným vhodným způsobem. Je-li to žádoucí, lze ošetřovat celou plochu pole nebo místa, kde se pěstuje užitková rostlina, nebo je možno aplikaci provádět v těsné blízkosti semen nebo rostlin, které chceme chránit před zamořením. Účinnou složku je možno o půdy smýt postřikerm ošetřené plochy vodou nebojí ponechat na povrchu, aby ji do půdy spláchlo déšť. Během aplikace nebo po aplikaci je možno prostředek popřípadě v půdě mechanicky rozptýlit, například zaoráním nebo pomocí kultivátorů. Aplikaci je možno provádět před setím, při setí, po zasetí ale před vzejitím, nebo po vzejití. Mimoto je možno rovněž ošetřit semena před jejich setím s tím, že se účinky aktivní látky projeví až po zasetí.

Škůdce, zejména hmyz nebo roztočovité a nematody napadající nadzemní části rostlin, je možno rovněž potírat tak, že se účinnou látkou ošetří listy rostlin. Sloučeniny podle vynálezu jsou schopny hubit škůdce požírající části rostlin vzdálené od místa aplikace. Tak například hmyz požírající listy je huben systemickým působením účinné látky aplikované například ke kořenům rostliny. Dále pak mohou sloučeniny podle vynálezu snižovat napadení rostlin v důsledku svých repelentních účinků.

Sloučeniny podle vynálezu a popisované způsoby hubení škůdců se zvlášť dobře hodí k ochraně polí, luk, plantáží, skleníků, sadů a vinic, okrasných rostlin, parkových a lesních stromů. Jako příklady rostlin a plodin, které je možno těmito účinnými látkami chránit, lze uvést obiloviny (jako kukuřici, pšenici, rýži a čirok), bavlník, tabákovník, zeleninu (jako fazole, brukvovité, okurky a dýně, salát, cibuli, rajčata a papriky), polní plodiny (jako brambory, cukrovou řepu, podzemnici olejnou, sóju a řepku olejnou), cukrovou třtinu, louky a porosty pícnin (jako kukuřice, čiroku a vojtěšky), plodiny pěstované na plantážích (jako jsou čajovník, kávovník, kakaovník, banánovník, palma olejná, palma kokosová, kaučukovník, koření), sady a háje (například s porostem peckovin a jádrovin, citrusů, kiwi, avokáda, manga, oliv a vlašských ořechů), vinice, okrasné rostliny, skleníkové, zahradní a parkové květiny a keře a lesní stromy (jak opadavé tak stále zelené) v lesích a školkách.

Sloučeniny podle vynálezu lze rovněž používat k ochraně dříví a řeziva (dříví nastojato, vytěžené dříví, řezané dříví, skladované dříví, stavební dříví) proti napadení různými škůdci, například pilatkovitými, brouky a termity.

Dále lze sloučeniny podle vynálezu používat k ochraně uskladněných produktů, jako jsou zrní, ovoce, ořechy, koření a tabák, ať už nezpracované, rozemleté nebo zpracované na různé výrobky, proti napadení molovitými, brouky, roztoči a pilousem. Chránit lze rovněž živočišné produkty, jako kůže, vlasy, chlupy a žíně, vlnu a peří v přírodní nebo zpracované formě (například jako koberce nebo textilní výrobky) proti napadení molovitými a brouky, jakož i uskladněné maso a ryby proti napadení brouky, roztoči a mouchami.

Sloučeniny podle vynálezu jsou kromě toho zvlášť vhodné k potírání členovců, helminthů nebo prvoků rozšiřujících nebo přenášejících choroby na člověka a na domácí zvířata, například k potírání shora jmenovaných škůdců a zejména k hubení klíšťat, zákožek, vší, blech, komárů a pakomárů, obtížných a choroby přenášejících much. Sloučeniny podle vynálezu jsou zvlášť užitečné pro hubení členovců, helminthů nebo prvoků nacházejících se v domácích zvířatech jako hostitelích nebo těchto škůdců živících se na kůži nebo v kůži, nebo sajících krev shora

-98CZ 284824 B6 zmíněných zvířat. K tomuto účelu lze popisované látky aplikovat orálně, parenterálně, perkutánně nebo místně.

Dále je možno sloučeniny podle vynálezu používat k léčbě kokcidiosy, což je onemocnění způsobované výtrusovci rodu Eimeria, které může způsobovat značné ekonomické ztráty při chovu domácích zvířat a ptáků, zejména pak v případě intensivního chovu. Touto chorobou může být napaden hovězí dobytek, ovce, prasata a králíci, zvlášť závažné je však toto onemocnění u drůbeže, zejména u kuřat. Aplikace malého množství sloučeniny podle vynálezu, s výhodou v kombinaci s krmivém pro drůbež, úplně zabraňuje nebo značně omezuje výskyt kokcidiosy. Sloučeniny podle vynálezu jsou účinné jak proti cekální tak proti intestinální formě této choroby. Sloučeniny podle vynálezu mají rovněž účinek na oocysty, protože značně snižují jejich počet a sporulaci oocyst již vzniklých. Shora zmíněné onemocnění drůbeže je obecně rozšiřováno ptáky, kteří pozřeli infikující organismus nacházející se v trusu, v kontaminovaném stelivu nebo půdě, nebo v krmivu či napájecí vodě. Choroba se projevuje krvácením, hromaděním krve ve slepém nebo tenkém střevu, pronikáním krve do trusu, celkovou slabostí a zažívacími potížemi. Choroba často končí uhynutím zvířete, ale i ti ptáci, kteří těžké onemocnění přežijí, mají v důsledku infekce podstatně nižší tržní hodnotu.

Prostředky popsané dále pro aplikaci na rostoucí užitkové rostliny nebo na místa jejich pěstování, a jako mořidla osiva, lze alternativně používat i k místní aplikaci na člověka a zvířata, jakož i k ochraně skladovaných produktů, zařízení k vybavení domácností, pozemků a životního prostředí obecně.

Mezi vhodné způsoby aplikace sloučenin podle vynálezu náležejí:

v případě rostoucích užitkových rostlin postřik na list, aplikace popraše, granulátu, mlhy a pěny, jakož i suspenze jemně rozmělněného nebo enkapsulovaného prostředku k ošetření půdy, a dále ošetřování kořenů rostlin kapalnými zálivkami, prášky, granuláty, dýmy a pěnami, jakož i ošetřování semen užitkových rostlin formou moření osiva kapalnými mořidly nebo práškovými mořidly;

v případě osob nebo zvířat infikovaných nebo vystavených infekci členovci, helminthy nebo prvoky parenterální, orální nebo místní aplikace prostředku obsahujícího účinnou látku vykazující okamžitý nebo/a protrahovaný účinek proti členovcům, helminthům nebo prvokům, například zapravení tohoto prostředku do potravy či krmivá nebo do vhodného farmaceutického prostředku určeného k orálnímu podání, do poživatelných návnad, solných lizů, doplňků do krmivá, preparátů k polévání, postřiků, lázní, preparátů k namáčení, popráší, mastí, šampónů, krémů, vosků a systémů, které dobytek ovládá sám;

v případě okolí obecně nebo specifických míst, kde se škůdci mohou skrývat, včetně uskladněných produktů, dříví a řeziva, vybavení domácností a obytných a průmyslových budov a místností aplikace postřikem, zamlžením, poprášením, zadýmováním, voskováním, lakováním, ve formě granulátu nebo návnady, dávkováním do vodních cest, studní, vodojemů a jiné tekoucí nebo stojaté vody;

domácím zvířatům v krmivu za účelem hubení larev v jejich výkalech.

V praxi se sloučeniny podle vynálezu nejčastěji zpracovávají na vhodné prostředky, které je možno používat k hubení členovců, zejména hmyzu nebo roztočovitých, nematodů, helminthů a prvoků. Jedná se o prostředky libovolného typu, o nichž je v oboru známo, že jsou vhodné k aplikaci na příslušné škůdce za účelem hubení škodlivých členovců v místnostech nebo v otevřeném prostoru. Tyto prostředky obsahují alespoň jednu sloučeninu podle vynálezu, jak byla popsána výše, jako účinnou látku v kombinaci s jednou nebo několika kompatibilními složkami, jimiž jsou například pevné nebo kapalné nosiče či ředidla, pomocné látky, povrchově

-99CZ 284824 B6 aktivní činidla apod., které jsou vhodné pro daný účel a přijatelné v zemědělství nebo medicíně. Tyto prostředky, které je možno připravovat libovolným způsobem známým v daném oboru, jsou předmětem vynálezu.

Shora zmíněné prostředky mohou rovněž obsahovat další přísady, jako ochranné koloidy, adhesiva, zahušťovadla, thixotropní činidla, penetrační činidla, postřikové oleje (zejména při akaricidní aplikaci), stabilizátoiy, konservační přísady (zejména konservační přísady proti plísním), komplexotvomá činidla apod., jakož i jiné známé pesticidně účinné látky (zejména insekticidy, akaricidy, nematocidy nebo fungicidy) nebo látky regulující růst rostlin. Obecněji řečeno je možno sloučeniny používané ve smyslu vynálezu kombinovat se všemi pevnými či kapalnými přísadami jaké jsou v oboru pesticidních prostředků obvyklé.

Prostředky vhodné pro aplikace v zemědělství, zahradnictví apod. zahrnují preparáty použitelné například jako postřiky, popraše, granuláty, dýmy, pěny, emulze apod.

Mezi prostředky vhodné pro aplikaci obratlovcům nebo člověku náležejí preparáty použitelné k orální, parenterální, perkutánní (například poléváním nebo ponořováním) nebo místní aplikaci.

Prostředky k orálnímu podání obsahují jednu nebo několik sloučenin podle vynálezu v kombinaci s farmaceuticky upotřebitelnými nosiči nebo látkami k povlékání hotových preparátů a vyrábějí se například ve formě tablet, pilulek, kapslí, past, gelů, nálevů, premedikované potravy a krmivá, premedikované napájecí vody, premedikovaných krmných doplňků, bolusů se zpomaleným uvolňováním účinné látky nebo jiných forem se zpomaleným uvolňováním účinné látky, určených k setrvání v gastrointestinálním traktu. Všechny tyto formy mohou obsahovat účinnou látku v mikrokapslích nebo potaženou povlaky nestálými buď v kyselém nebo zásaditém prostředí, nebo jinými farmaceuticky upotřebitelnými povlaky. Je možno rovněž používat krmné premixy a koncentráty obsahující sloučeniny podle vynálezu, zejména pro přípravu premedikovaného krmivá, napájecí vody nebo jiných materiálů určených ke konsumaci zvířaty.

Prostředky k parenterální aplikaci zahrnují roztoky, emulze nebo suspenze účinné látky v libovolném farmaceuticky upotřebitelném nosném prostředí a pevné či polotuhé subkutánní implanty nebo pelety určené k postupnému dlouhodobému uvolňování účinné látky. Tyto preparáty je možno připravovat a sterilizovat libovolným vhodným způsobem známým v daném oboru.

Prostředky pro perkutánní a místní aplikaci zahrnují postřiky, popraše, nálevy, lázně, prostředky k omývání, masti, šampóny, krémy nebo vosky a případná zařízení (například ušní štítky) připevňovaná na zvířata tak, aby byl umožněn přehled o lokální nebo systemické aplikaci prostředku k hubení členovců.

Pevné nebo kapalné návnadové prostředky vhodné pro hubení členovců sestávají zjedné nebo několika sloučenin obecného vzorce I a nosiče nebo ředidla, které může obsahovat poživatelný materiál nebo jinou látku, která způsobí, že členovec začne prostředek konsumovat.

Používané dávkování sloučenin podle vynálezu se může měnit v širokých mezích, zejména pak v závislosti na druhu potíraného škůdce a na stupni zamoření, například užitkových rostlin, těmito škůdci. Prostředky podle vynálezu obvykle obsahují cca 0,05 až 95 % (hmotnostní procenta) jedné nebo několika účinných látek podle vynálezu, zhruba 1 až 95 % jednoho nebo několika pevných nebo kapalných nosičů a popřípadě 0,1 až 50% jedné nebo několika kompatibilních komponent, jako povrchově aktivních činidel apod.

V tomto textu se výrazem „nosič“ míní organický nebo anorganický, přírodní nebo syntetický materiál, s nímž se účinná látka kombinuje k usnadnění své aplikace na rostlinu, na semena nebo

- 100 CZ 284824 B6 do půdy. Tento nosič je tedy obecně inertní a musí být přijatelný resp. upotřebitelný (například přijatelný v zemědělství, zejména pro ošetřenou rostlinu).

Nosič může být pevný, jako je tomu například v případě hlinek, přírodních nebo syntetických silikátů, oxidu křemičitého, pryskyřic, vosků, pevných minerálních hnojiv (například amonných solí), drcených přírodních minerálů, jako jsou kaoliny, hlinky, mastek, křída, křemen, attapulgit, monmorillonit, bentonit nebo křemelina, a drcených syntetických minerálních látek, jako jsou křemelina, oxid hlinitý a silikáty, zejména křemičitany hlinité a hořečnaté. Jako pevné nosiče pro přípravu granulí jsou vhodné například drcené a frakcionované přírodní horniny, jako vápenec, mramor, pemza, sepiolit a dolomit, jakož i syntetické granule z anorganických a organických mouček, a granule z organického materiálu, jako jsou piliny, skořápky kokosových ořechů, kukuřičné klasy a tabákové stonky, dále křemelina, kukuřičné plevy, fosforečnan vápenatý, práškový korek, saze, aktivní uhlí, ve vodě rozpustné polymery, pryskyřice, vosky a pevná minerální hnojivá. Tyto pevné prostředky mohou popřípadě obsahovat jedno nebo několik kompatibilních smáčedel, dispergátorů, emulgátorů nebo barviv, kteréžto přísady, pokud jsou pevné, mohou sloužit rovněž jako ředidla.

Nosič může být rovněž kapalný a v tomto ohledu je možno jako příklady jmenovat vodu, alkoholy, zejména butanol nebo glykol, jakož i jejich ethery nebo estery, zejména methylglykolacetát, dále ketony, zejména aceton, cyklohexanon, methylethylketon, methylisobutylketon a isoforon, ropné frakce, jako parafinické nebo aromatické uhlovodíky, zejména xyleny nebo alkylnaftaleny, a minerální a rostlinné oleje, dále alifatické chlorované uhlovodíky, zejména trichlorethan nebo methylenchlorid, nebo aromatické chlorované uhlovodíky, zejména chlorbenzeny, ve vodě rozpustná nebo silně polární rozpouštědla, jako dimethylformamid, dimethylsulfoxid nebo N-methylpyrrolidon, zkapalněné plyny apod., jakož i jejich směsi.

Povrchově aktivním činidlem může být emulgátor, dispergátor nebo smáčedlo ionogenního nebo neionogenního typu, nebo směs takovýchto povrchově aktivních činidel. V tomto ohledu je možno jmenovat například soli polyakrylových kyselin, soli lignosulfonových kyselin, soli fenolsulfonových nebo naftalensulfonových kyselin, polykondenzáty ethylenoxidu s mastnými alkoholy, mastnými kyselinami nebo s estery či aminy mastné řady, substituované fenoly (zejména alkylfenoly nebo arylfenoly), soli esterů sulfojantarové kyseliny, deriváty taurinu (zejména alkyltauráty), estery alkoholů či polykondenzátů ethylenoxidu a fenoly s kyselinou fosforečnou, estery mastných kyselin s polyoly a sulfáty, sulfonáty a fosfáty shora zmíněných sloučenin. Přítomnost nejméně jednoho povrchově aktivního činidla je obecně nezbytně nutná v případě, že účinná látka nebo/a inertní nosič jsou pouze špatně rozpustné ve vodě nebo nejsou vůbec ve vodě rozpustné, přičemž se jako nosná látka příslušné aplikační formy používá právě voda.

Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat různé další přísady, jako adhesiva a barviva. Při výrobě příslušných prostředků je možno používat adhesiva, jako karboxymethylcelulosu a přírodní či syntetické polymery ve formě prášků, granulí nebo latexů, jako jsou arabská guma, polyvinylalkohol a polyvinylacetát, jakož i přírodní fosfolipidy, jako jsou cefaliny a lecithiny, a syntetické fosfolipidy. Dále je možno používat barviva, jako anorganické pigmenty, například oxidy železa, oxidy titanu a berlínskou modř, a organická barviva, jako alizarinová barviva, azobarviva a kovová ftalocyaninová barviva, jakož i stopové prvky ve formě například solí železa, manganu, boru, mědi, kobaltu, molybdenu a zinku.

Prostředky s obsahem sloučenin obecného vzorce I, které je možno aplikovat k hubení členovců, nematodů škodících rostlinám, helminthů nebo prvoků, mohou rovněž obsahovat synergické přísady (například piperonylbutoxid nebo sesamex), stabilizátory, další insekticidy, akaricidy, nematocidy, anthelmintika nebo antikokcidiámí činidla, fungicidy (ať už pro zemědělské nebo veterinární použití, jako například benomyl nebo iprodion), baktericidy, atraktanty nebo repelenty pro členovce či obratlovce nebo feromony, deodoranty, aromatické přísady, barviva a

- 101 pomocná terapeutická činidla, například stopové prvky. Tyto přísady mohou zlepšovat účinnost prostředku, jeho setrvání na ošetřeném povrchu, bezpečnost, absorpci nebo spektrum účinku, nebo umožňují, že příslušný prostředek může při jednom ošetření zvířete nebo určité plochy vykonat i další užitečné funkce.

Jako příklady jiných pesticidně účinných sloučenin, které mohou být přítomny v prostředcích podle vynálezu, nebo které je možno používat ve spojení s prostředky podle vynálezu, lze uvést acephat, chlorpyrifos, demeton-S-methyl, disulfoton, ethoprofos, fenitrothion, malathion, monocrotophos, parathion, phosalon, pirimiphos-methyl, triazophos, cyfluthrin, cypermethrin, deltamethrin, fenpropathrin, fenvalerat, permethrin, aldicarb, carbosulfan, methomyl, oxamyl, pirimicarb, bendiocarb, teflubenzuron, dicofol, endosulfan, lindan, benzoximat, cartap, cyhexatin, tetradifon, avermecitiny, ivermectiny, milbemyciny, thiophanat, trichlorfon, dichlorvos, diaveridin a dimetriadazol.

Při aplikacích v zemědělství se tedy sloučeniny obecného vzorce I používají obecně ve formě prostředků, které mají různé pevné nebo kapalné formy.

Jako pevné formy prostředků podle vynálezu je možno uvést popraše (v nichž se obsah účinné látky obecného vzorce I pohybuje do 80 %), smáčitelné prášky a granule (včetně granulí dispergovatelných ve vodě), zejména granule získané vytlačováním, lisováním, impregnací granulovaného nosiče nebo granulováním práškového prostředku, přičemž obsah účinné látky obecného vzorce I v těchto smáčitelných prášcích nebo granulích se pohybuje mezi cca 0,5 a 80 %. K dlouhodobějšímu ošetřování stojatých nebo tekoucích vod je možno používat pevné homogenní nebo heterogenní prostředky obsahující jednu nebo několik sloučenin obecného vzorce I, například granule, pelety, brikety nebo kapsle. Obdobného efektu je možno dosáhnout dávkováním shora popsaných, ve vodě dispergovatelných koncentrátů, do ošetřované vody.

Mezi vhodné kapalné prostředky náležejí například vodné a nevodné roztoky a suspenze (jako emulgovatelné koncentráty, emulze, suspenzní koncentráty, disperze a roztoky), jakož i aerosoly. Kapalné prostředky rovněž zahrnují zejména emulgovatelné koncentráty, disperze, emulze, suspenzní koncentráty, aerosoly, smáčitelné prášky (nebo stříkací prášky), suché suspendovatelné koncentráty a pasty, což jsou vesměs prostředky buď kapalné nebo určené k přípravě kapalných preparátů, jež se aplikují například jako vodné postřiky (včetně postřikových aplikací za použití nízkých a ultranízkých objemů), jako mlhy a aerosoly.

Kapalné prostředky, například ve formě emulgovatelných nebo rozpustných koncentrátů, nejčastěji obsahují cca 5 až 80% hmotnostních účinné látky, zatímco emulze nebo roztoky vhodné k aplikaci obsahují zhruba 0,01 až 20% účinné látky. Kromě rozpouštědla mohou emulgovatelné koncentráty popřípadě obsahovat zhruba 2 až 50 % vhodných přísad, jako stabilizátorů, povrchově aktivních činidel, penetračních činidel, inhibitorů koroze, barviv nebo adhesiv. Z těchto koncentrátů je možno zředěním vodou získat emulze o libovolné žádané koncentraci účinné látky, zvlášť vhodné k aplikaci na rostliny. Emulzní prostředky mohou být typu „voda v oleji“ nebo „olej ve vodě a mohou mát hustou konsistenci.

Kromě normálních zemědělských aplikací je možno kapalné prostředky podle vynálezu používat například i k ošetřování substrátů nebo míst zamořených nebo vystavených zamoření členovci (a jinými škůdci, proti nimž jsou sloučeniny podle vynálezu účinné), včetně budov, vnějších nebo vnitřních skladovacích nebo výrobních prostor, kontejnerů a stojatých či tekoucích vod.

Všechny tyto vodné disperze nebo emulze či postřikové směsi je možno aplikovat, například na užitkové rostliny, libovolným vhodným způsobem, hlavně postřikem, v dávkách pohybujících se řádově zhruba od 100 do 1200 litrů postřikové směsi na hektar, ale i ve vyšších nebo nižších dávkách (například při aplikacích za použití nízkých nebo ultranízkých objemů), a to v závislosti na dané potřebě a na aplikační technice. Sloučeniny a prostředky podle vynálezu se účelně

- 102 CZ 284824 B6 aplikují na porost a zejména na kořeny nebo listy rostlin zamořených škůdci, které je třeba eliminovat. Další způsob aplikace sloučenin nebo prostředků podle vynálezu spočívá v dávkování prostředků obsahujících účinnou látku do vody určené k závlaze. Tuto závlahu je možno uskutečnit postřikem v případě pesticidů vhodných k aplikaci na list nebo zálivkou či podpovrchovou závlahou v případě půdních a systemických pesticidů.

Koncentrované suspenze, které je možno aplikovat postřikem, se připravují tak, aby vznikl stabilní tekutý produkt, z něhož se pevné podíly neusazují (jemné mletí), a obvykle obsahují zhruba 10 až 75 % účinné látky, cca 0,5 až 30 % povrchově aktivních činidel, zhruba 0,1 až 10 % thixotropních činidel, asi 0 až 30 % vhodných přísad, jako činidel proti pěnění, inhibitorů koroze, stabilizátorů, penetračních činidel, adhesiv a, jako nosič, vodu nebo organickou kapalinu, v níž je účinná látka špatně rozpustná nebo vůbec nerozpustná. V nosiči mohou být rozpuštěny určité organické pevné látky nebo anorganické soli, kteréžto přísady působí preventivně proti usazování pevných látek nebo brání zmrznutí vody.

Smáčitelné prášky (nebo stříkací prášky) se obvykle připravují tak, aby obsahovaly zhruba 10 až 80 % hmotnostních účinné látky, cca 20 až 90 % pevného nosiče, asi 0 až 5 % smáčedla, zhruba 3 až 10 % dispergátoru a popřípadě cca 0 až 80 % jednoho nebo několika stabilizátorů nebo/a jiných aditiv, jako penetračních činidel, adhesiv, činidel proti spékání, barviv apod. K přípravě těchto smáčitelných prášků se účinná látka nebo látky důkladně smísí ve vhodných mísících zařízeních s dalšími složkami, jimiž může být impregnován porézní nosič, a směs se rozemílá v mlýnech nebo jiných vhodných zařízeních tohoto druhu. Tímto způsobem se získávají smáčitelné prášky s výhodnou smáčivostí a suspendovatelností. Tyto prášky je možno suspendovat ve vodě za vzniku suspenze o libovolné žádané koncentraci a tuto suspenzi pak lze velmi výhodně používat, zejména k aplikaci na listy rostlin.

Ve vodě dispergovatelné granule (granule, které se snadno dispergují ve vodě) mají složení velmi blízké složení smáčitelných prášků. Tyto granule je možno připravovat granulováním preparátů popsaných u smáčitelných prášků, a to buď vlhkou cestou (jemně rozmělněná účinná látka se smísí s inertním plnidlem a malým množstvím vody, například s 1 až 20 % hmot, vody, nebo s vodným roztokem dispergátoru či plnidla, směs se vysuší a prošij) nebo suchou cestou (lisování následované rozdrcením a prosátím).

Aplikační dávka (účinná dávka) účinné látky, stejně jako příslušného prostředku, se obecně pohybuje zhruba mezi 0,005 a 15 kg/ha, s výhodou zhruba od 0,01 do 2 kg/ha. Aplikační dávky a koncentrace používaných prostředků se tedy mohou měnit v závislosti na aplikační metodě a na charakteru prostředku a způsobu jeho použití. Obecně obsahují prostředky aplikované za účelem hubení členovců, nematodů škodících rostlinám, helminthů nebo prvoků obvykle cca 0,00001 až 95 %, zejména zhruba 0,0005 až 50 % hmot, jedné nebo několika sloučenin obecného vzorce I nebo všech účinných složek (tj. sloučeniny nebo sloučenin obecného vzorce I spolu sjinými látkami toxickými pro členovce a nematody, anthelmintiky, antikokcidiámě účinnými látkami, synergisty, stopovými prvky nebo stabilizátory). Konkrétní typ prostředku a konkrétní aplikační dávky si k dosažení žádaného účinku nebo účinků volí sami zemědělci, a%t už v rostlinné nebo živočišné výrobě, lékaři či veterinární lékaři, pracovníci zabývající se hubením škůdců a jiní odborníci.

Pevné a kapalné prostředky určené k místní aplikaci na zvířata, dřevo, skladované produkty nebo zařízení domácností obvykle obsahují zhruba 0,00005 až 90 %, zejména cca 0,001 až 10 % hmot, jedné nebo několika sloučenin obecného vzorce I. Pevné a kapalné prostředky určené k orální nebo parenterální (včetně perkutánní) aplikaci živočichům normálně obsahují asi 0,1 až 90% hmot, jedné nebo několika sloučenin obecného vzorce I. Premedikovaná krmivá normálně obsahují cca 0,001 až 3 % hmot, jedné nebo několika sloučenin obecného vzorce I. Koncentráty a krmné doplňky určené k míšení s krmivém normálně obsahují zhruba od 5 do 90 %, s výhodou

- 103 CZ 284824 B6 cca od 5 do 50 % hmot, jedné nebo několika sloučenin obecného vzorce I. Minerální solné lizy normálně obsahují asi od 0,1 do 10 % hmot, jedné nebo několika sloučenin obecného vzorce I.

Popraše a kapalné prostředky určené k aplikacím na dobytek, osoby, věci a zařízení, budovy a vnější prostory mohou obsahovat zhruba 0,0001 až 15 %, zejména cca 0,005 až 2,0% hmot, jedné nebo několika sloučenin obecného vzorce I. Vhodné koncentrace jedné nebo několika sloučenin obecného vzorce I v ošetřovaných vodách se pohybují zhruba mezi 0,0001 a 20 ppm, zejména zhruba od 0,001 do 5,0 ppm a takovéto koncentrace se mohou, po určitou dobu, používat i terapeuticky při chovu ryb. Poživatelné návnady mohou obsahovat od cca 0,01 do asi 5 %, s výhodou zhruba od 0,01 do 1,0 % hmot, jedné nebo několika sloučenin obecného vzorce I. Při parenterální, orální, perkutánní nebo jiné aplikaci obratlovcům závisí dávkování sloučenin obecného vzorce I na druhu, věku a zdravotním stavu příslušného obratlovce, jakož i na charakteru a stupni aktuálního nebo potenciálního zamoření škodlivými členovci, helminthy nebo prvoky. K protrahované medikaci při orálním nebo parenterálním podání jsou obecně vhodné jednorázové dávky od cca 0,1 do asi 100 mg, s výhodou zhruba od 2,0 do 20,0 mg/kg tělesné hmotnosti živočicha nebo denní dávky ve výši cca 0,01 až 20,0 mg, s výhodou zhruba 0,1 až 5,0 mg/kg tělesné hmotnosti živočicha. Při použití prostředků nebo zařízení s postupným uvolňováním účinné látky je možno dávky potřebné pro časový interval několika měsíců spojit a živočichům je aplikovat při jediné příležitosti.

Následující příklady 166 až 177 ilustrují prostředky podle vynálezu, použitelné proti členovcům, zejména hmyzu nebo roztočovitým, nematodům, helminthům nebo prvokům, které obsahují jako účinnou složku sloučeninu nebo sloučeniny obecného vzorce I, zejména sloučeniny odpovídající obecnému vzorci II, jako látky popsané v příkladech 1 až 164. Prostředky popsané v příkladech 166 až 171 lze vždy ředit vodou na postřikové preparáty obsahující účinné látky v koncentracích vhodných pro tu kterou aplikaci.

V příkladech 166 až 177 se všemi uváděnými procenty míní procenta hmotnostní. Používané pomocné preparáty, označované obchodními názvy, mají následující chemické složení:

obchodní název	chemické složení
Ethylen BCP Soprophor BSU Arylan Ca	kondenzační produkt nonylfenolu s ethylenoxidem kondenzační produkt tristyrylfenolu s ethylenoxidem 70% (hmotnost/objem) roztok dodecylbenzensulfonátu vápenatého
Solvesso 150 Arylan S Darvan č. 2 Celíte PF Sopropon T36 Rhodigel 23 Bentone 38 Aerosil	lehké aromatické rozpouštědlo (C_]0) dodecylbenzensulfonát sodný lignosulfonát sodný syntetický nosič na bázi křemičitanu hořečnatého sodná sůl polykarboxylové kyseliny xanthan organický derivát hořečnatého montmorillonitu oxid křemičitý s velmi jemnými částicemi

Příklad 166

Z následujících složek se připraví ve vodě rozpustný koncentrát:

účinná látka

Ethylan BCP

N-methylpyrrolidon

7%

10%

83%

104 -

CZ 284824 B6

Ethylan BCP se rozpustí v části N-methylpyrrolidonu, přidá se účinná látka a směs se za míchání zahřívá až do úplného rozpuštění všech pevných komponent. Výsledný roztok se pak přidáním zbytku rozpouštědla upraví za žádaný objem.

Příklad 167

Z následujících složek se připraví emulgovatelný koncentrát:

účinná látka Soprophor BSU Arylan CA N-methylpyrrolidon Solvesso 150

7% 4% 4% 50% 35%

Soprophor BSU, Arylan CA a účinná látka se rozpustí v N-methylpyrrolidonu a roztok se přidáním preparátu Solvesso 150 doplní na žádaný objem.

Příklad 168

Z následujících složek se připraví smáčitelný prášek:

účinná látka Arylan S Darvan č. 2 Celíte PF

40% 2% 5% 53 %

Jednotlivé složky se smísí a směs se rozemele v kladivovém mlýnu na částice o velikosti pod 50 pm.

Příklad 169

Z následujících složek se připraví vodný suspenzní koncentrát:

účinná látka Ethylan BCP Sopropon T36 ethylenglykol Rhodigel 23 voda

40,00 % 1,00 % 0,20 % 5,00 % 0,15% 53,65 %

Jednotlivé složky se důkladně smísí a směs se rozemílá v kulovém mlýnu tak dlouho, až střední velikost částic je nižší než 3 pm.

Příklad 170

Z následuj ících složek se připraví emulgovatelný suspenzní koncentrát:

účinná látka Ethylan BCP

30,0 % 10,0%

- 105 CZ 284824 B6

Bentone 38 Solvesso 150

0,5 %

59,5 %

Příklad 171

Z následujících složek se připraví ve vodě dispergovatelné granule:

účinná látka Darvan č. 2

Arylan S Celíte PF

30%

15%

8%

47%

Jednotlivé složky se smísí, směs se rozemele ve fluidním mlýnu a pak se za zkrápění dostatečným množstvím vody (do 10% hmotnost/objem) granule v rotačním peletizéru. Výsledný granulát se pak zbaví nadbytku vody vysušením ve vznosu.

Příklad 172

Důkladným smísením následujících složek je možno připravit popraš:

účinná látka velejemný mastek až 10 % 99 až 90 %

Tuto popraš je možno aplikovat na místa zamořená členovci, jako jsou například smetiště nebo skládky odpadků, skladované produkty nebo zařízení domácností, nebo je lze orálně podávat zvířatům zamořeným nebo vystaveným zamoření členovci. Vhodnými prostředky pro distribuci popraše na místo zamořené členovci jsou například ruční nebo mechanické poprašovače nebo vhodná zařízení, která dobytek obsluhuje sám.

Příklad 173

Důkladným smísením níže uvedených složek je možno připravit poživatelnou návnadu: účinná látka 0,1 až 1,0 % pšeničná mouka 80,0 % melasa 19,9 až 19,0 %

Tuto poživatelnou návnadu je možno rozmístit na vhodných místech, například v domácnostech a průmyslových budovách, v kuchyních a skladech nemocnic, nebo mimo budovy tam, kde dochází k zamoření členovci, například mravenci, sarančaty, šváby a mouchami, čímž dojde k vyhubení těchto škůdců, kteří návnadu pozřou.

- 106 CZ 284824 B6

Příklad 174

Z níže uvedených složek je možno připravit roztok:

účinná látka dimethylsulfoxid

15%

85%

Účinná látka se za případného míchání nebo/a záhřevu rozpustí v dimethylsulfoxidu. Tento roztok je možno aplikovat na domácí zvířata zamořená členovci perkutánně poléváním nebo, po sterilizaci filtrací přes polytetrafluorethylenovou membránu s póry o velikosti 0,22 pm, parenterální injekcí v dávce od 1,2 do 12 ml roztoku na 100 kg tělesné hmotnosti zvířete.

Příklad 175

Z následujících složek se připraví smáčitelný prášek účinná látka 50 %

Ethylan BCP Aerosil Celíte PF

5%

40%

Ethylan BCP se adsorbuje na Aerosil, smísí se s ostatními složkami a směs se rozemele v kladivovém mlýnu. Získaný smáčitelný prášek je možno zředit vodou na koncentraci účinné látky 0,001 až 2 % hmot, a postřikem aplikovat na místo zamořené členovci, například larvami dvoukřídlých nebo nematody škodícími rostlinám, nebo postřikem či ve formě lázně na domácí zvířata zamořená nebo vystavená riziku zamoření členovci, helminthy nebo prvoky, nebo jej lze těmto zvířatům podávat orálně v napájecí vodě k hubení členovců, helminthů nebo prvoků.

Příklad 176

Z granulátu obsahující následující složky v různém procentickém poměru (podle potřeby obdobné poměry jako v předcházejících prostředcích) se připraví bolus s pomalým uvolňováním účinné látky:

účinná látka zahušťovadlo činidlo zpomalující uvolňování pojidlo

Složky se důkladně promísí, ze směsi se vyrobí granule a granulát se slisuje na bolus s hustotou 2 nebo vyšší. Tento bolus je možno orálně aplikovat přežvýkavým domácím zvířatům. Preparát se zachytí v oblasti čepce a bachoru a po dlouhou dobu se z něj neustále pomalu uvolňuje účinná látka zabraňující zamoření domácích domácích přežvýkavců členovci, helminthy nebo prvoky.

Příklad 177

Z následujících složek je možno připravit prostředek s pomalým uvolňováním účinné látky:

účinná látka 0,5 až 25 % polyvinylchlorid 75 až 99,5 %

- 107 CZ 284824 B6 dioktylftalát (plastifikátor) katalytické množství

Shora uvedené složky se smísí a ze směsi se vytlačováním nebo lisováním vyrobí vhodné tvary. Tento prostředek je vhodný například k dávkování do stojaté vody nebo k zapracování do obojků nebo ušních přívěsků pro domácí zvířata. K hubení škůdců dochází v důsledku pomalého uvolňování účinné látky ze zmíněného prostředku.

I když vynález byl popsán za použití konkrétních a ilustrativních detailů a na výhodných provedeních, spadají všechny jeho obměny, modifikace a alternativní provedení, jež jsou odborníkům zřejmé, do rozsahu a ducha vynálezu jak je definován v následujícím předmětu vynálezu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. 1-Arylimidazol obecného vzorce I (I) ^R2 ^R6 ^R3 ^R5 ^R4 ve kterém

X představuje halogenalkylovou skupinu, halogenalkoxyskupinu nebo nesubstituovanou či halogensubstituovanou alkylsulfenylovou, alkylsulfinylovou nebo alkylsulfonylovou skupinu, přičemž shora zmíněné alkylové a alkoxylové části jednotlivých skupin mají přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a substitucí jednotlivých skupin halogenem se míní substituce jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů, až do úplné substituce alkylových nebo alkoxylových zbytků,

Y a Z jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny zahrnující atom vodíku, atomy halogenů, nitroskupinu, kyanoskupinu, hydroxylovou skupinu a její upotřebitelné soli, sulfhydrylovou skupinu a její upotřebitelné soli, formylovou skupinu, hydroxykarbonylovou skupinu a její upotřebitelné soli, alkoxykarbonylové skupiny, aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylové skupiny, dialkylaminokarbonylové skupiny, aminoskupinu, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, zbytky trialkylamoniových solí, kyanalkylové skupiny, alkoxykarbonylaminoskupiny, arylkarbonylaminoskupiny, alkylaminokarbonylaminoskupiny, dialkylaminokarbonylaminoskupiny, aminosulfonylovou skupinu, alkylaminosulfonylové skupiny,

- 108 CZ 284824 B6 dialkylaminosulfonylové skupiny a alkoxyalkylideniminoskupiny, přičemž shora zmíněné alkylové a alkoxylové části všech shora uvedených skupin mají bud’ přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, dále Y a Z nezávisle na sobě znamenají vždy přímou nebo rozvětvenou alkenylovou nebo alkinylovou skupinu obsahující 2 až 4 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo halogensubstituovanou nebo halogensubstituovanou alkylovou, alkoxylovou, alkylkarbonylovou,alkylkarbonylamino-, alkylsulfenilovou, alkylsulfinylovou nebo alkylsulfonylovou skupinu, v nichž jednotlivé alkylové a alkoxylové části mají vždy přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a substitucí halogenem se míní substituce jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů, až do úplné substituce alkylových nebo alkoxylových zbytků, s tím, že pouze jeden ze symbolů Y a Z představuje skupinu obsahující síru, a

R₂, R₃, R4, R5 a Ra nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku nebo halogenu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu nebo dialkylaminoskupinu, v nichž jednotlivé alkylové části jsou přímé nebo rozvětvené a obsahují vždy 1 až 4 atomy uhlíku, dále přímou či rozvětvenou alkenylovou nebo alkinylovou skupinu se 2 až 4 atomy uhlíku, popřípadě substituovanou jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů až do úplné substituce, nebo dále nesubstituovanou nebo halogensubstituovanou alkylovou, alkoxylovou, alkylsulfenylovou, alkylsulfinylovou nebo alkylsulfonylovou skupinu, v nichž alkylové a alkoxylové části mají přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a substitucí halogenem se míní substituce jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů, až do úplné substituce alkylové nebo alkoxylové části.
2, 1-Arylimidazol obecného vzorce I podle nároku 1 (I) ve kterém

X znamená nesubstituovanou nebo atomem halogenu substituovanou alkylsulfenylovou, alkylsulfinylovou nebo alkylsulfonylovou skupinu, přičemž shora zmíněné alkylové a alkoxylové části jednotlivých skupin mají přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a substitucí jednotlivých skupin halogenem se míní substituce jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů, až do úplné substituce alkylových nebo alkoxylových zbytků,

Y a Z jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny zahrnující atom vodíku, atomy halogenů, nitroskupinu, kyanoskupinu, hydroxylovou skupinu a její upotřebitelné soli, sulfhydrylovou

109 CZ 284824 B6 skupinu a její upotřebitelné soli, formylovou skupinu, hydroxykarbonylovou skupinu a její upotřebitelné soli, alkoxykarbonylové skupiny, aminokarbonylovou skupinu, alkylaminokarbonylové skupiny, dialkylaminokarbonylové skupiny, aminoskupinu, alkylaminoskupiny, dialkylaminoskupiny, zbytky trialkylamoniových solí, kyanalkylové skupiny, alkoxykarbonylaminoskupiny, arylkarbonylaminoskupiny, alkylaminokarbonylaminoskupiny, dialkylaminokarbonylaminoskupiny, aminosulfonylovou skupinu, alkylaminosulfonylové skupiny, dialkylaminosulfonylové skupiny a alkoxyalkylideniminoskupiny, přičemž shora zmíněné alkylové a alkoxylové části všech shora uvedených skupin mají buď přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, dále Y a Z nezávisle na sobě znamenají vždy přímou nebo rozvětvenou alkenylovou nebo alkinylovou skupinu obsahující 2 až 4 atomy uhlíku, nesubstituovanou nebo halogensubstituovanou nebo halogensubstituovanou alkylovou, alkoxylovou, alkylkarbonylovou, alkylkarbonylamino-, alkylsulfenylovou, alkylsulfinylovou nebo alkylsulfonylovou skupinu, v nichž jednotlivé alkylové a alkoxylové části mají vždy přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a substitucí halogenem se míní substituce jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů, až do úplné substituce alkylových nebo alkoxylových zbytků, s tím, že pouze jeden ze symbolů Y a Z představuje skupinu obsahující síru, a

R.2, R₃, Ri, Rs a Ré nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku nebo halogenu, nitroskupinu, kyanoskupinu, aminoskupinu, alkylaminoskupinu nebo dialkylaminoskupinu, v nichž jednotlivé alkylové části jsou přímé nebo rozvětvené a obsahují vždy 1 až 4 atomy uhlíku, dále přímou či rozvětvenou alkenylovou nebo alkinylovou skupinu se 2 až 4 atomy uhlíku, popřípadě substituovanou jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů až do úplné substituce, nebo dále nesubstituovanou nebo halogensubstituovanou alkylovou, alkoxylovou, alkylsulfenylovou, alkylsulfinylovou nebo alkylsulfonylovou skupinu, v nichž alkylové a alkoxylové části mají přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a substitucí halogenem se míní substituce jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů, až do úplné substituce alkylové nebo alkoxylové části.
3. 1-Arylimidazol podle nároku 1 nebo 2, ve kterém X znamená skupinu vzorce S(O)_nR|, odpovídající obecnému vzorci II v němž

Y a Z nezávisle na sobě znamenají vždy atom vodíku nebo halogenu, nitroskupinu, kyanoskupinu, hydroxylovou skupinu, sulfhydrylovou skupinu, aminoskupinu, alkylamino

110 CZ 284824 B6 skupinu nebo dialkylaminoskupinu, v nichž mají jednotlivé alkylové části přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, nebo nesubstituovanou či úplně halogensubstituovanou alkylovou, alkoxylovou, alkylkarbonylovou, alkylkarbonylamino-, alkylsulfenylovou, alkylsulfinylovou nebo alkylsulfonylovou skupinu, v nichž mají jednotlivé alkylové a alkoxylové části přímý nebo rozvětvený řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a úplně halogensubstituované alkylové a alkoxylové části jsou substituovány stejnými nebo rozdílnými atomy halogenů, přičemž pouze jeden ze symbolů Y a Z představuje skupinu obsahující síru,

Ri znamená přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, která je buď nesubstituovaná neboje substituovaná jedním nebo několika stejnými či rozdílnými atomy halogenů,

R₂ představuje atom vodíku nebo halogenu, nebo alkylovou, alkoxylovou, methylsulfenylovou, methylsulfmylovou nebo methylsulfonylovou skupinu,

R» znamená atom halogenu, trifluormethylovou skupinu, trifluormethoxyskupinu, difluormethoxyskupinu, trifluormethylsulfenylovou skupinu, trifluormethylsulfinylovou skupinu, trifluormethylsulfonylovou skupinu nebo přímou či rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

Rs představuje atom halogenu a n má hodnotu 0, 1 nebo 2.
4. 1-Arylimidazol obecného vzorce II podle nároku 3, ve kterém

Y představuje atom vodíku, atom halogenu, aminoskupinu, hydroxylovou skupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, methylsulfenylovou skupinu, methylsulfmylovou skupinu nebo methylsulfonylovou skupinu,

Z znamená atom vodíku, atom halogenu nebo přímou či rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, popřípadě úplně substituovanou stejnými nebo rozdílnými atomy halogenů,

R₁ představuje methylovou skupinu úplně substituovanou stejnými či rozdílnými atomy halogenů,

R₂ znamená atom vodíku, atom halogenu nebo methylsulfenylovou skupinu,

Ri představuje atom halogenu, trifluormethylovou skupinu nebo trifluormethoxyskupinu a

Rs znamená atom fluoru, chloru nebo bromu.
5. 1-Arylimidazol obecného vzorce II podle nároku 4, ve kterém

Y představuje atom vodíku, chloru či bromu, methylsulfenylovou skupinu, methylsulfmylovou skupinu nebo methoxyskupinu,

Z znamená atom vodíku, chloru či bromu nebo methylovou skupinu,

111

Ri představuje trifluormethylovou skupinu, dichlorfluormethylovou skupinu nebo chlordifluormethylovou skupinu,

R₂ znamená atom vodíku, chloru či bromu nebo methylsulfenylovou skupinu,

R, představuje atom chloru, bromu nebo fluoru, trifluormethylovou skupinu nebo trifluormethoxyskupinu a

Rs znamená atom chloru nebo bromu.
6. 1-Arylimidazol podle nároku 5, vybraný ze skupiny zahrnující l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-trifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluonnethylfenyl)-2-chlor-4-trifluormethylsulfinylimidazol,

1 -(2,6-d ich lor-4-trifluormethylfeny l)-5-brom-4-dich lorfluormethylsulfeny 1 imidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor—4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-brom-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-4-trifluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-brom-4-chlordifluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-brom—4-chlordifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor—4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-chlordifluormethylsuifenylimidazol, l-(6-chlor-2-methylsulfenyl-4-trifluormethylfenyl)-2-brom-4-chlordifluormethylsulfonylimidazol, l-(6-chlor-2-methylsulfenyl-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor—4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-A-trifluormethylfenyl)—4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor—4-trifluormethylfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, 1-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol, l-(2,4,6-trichlorfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,4,6-trichlorfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethoxyfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfmylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-4-chlordifluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4-chlordifluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-methyl—4-chlordifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,4,6-trichlorfenyl)-4-chlordifluormethylsulfenylimidazol nebo l-(2,4,6-trichlorfenyl)-4-chlordifluormethylsulfinylimidazol.
7. Sloučenina podle nároku 5, kterou je l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-trifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-methylsulfenyl-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-4-trifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-brom-4-trifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-brom-4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-brom-4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-A-trifluormethylfenyl)-2-brom—4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol,

- 112 CZ 284824 B6

1-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-brom-4-chlordifluormethylsulfonylimidazol,

1-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-chlordifluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-chlordifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-methylsulfonyl-4-dichlorfluormethylsulfínylimidazol, l-(2,6-dichlor—4—trifluormethyl}-5-methylsulfinyl-4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, l-(6-chIor-2-methylsulfenyl—4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(6-chlor-2-methylsulfenyl—4—trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-5-methylsulfenyl-4-trifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-brom-4-trifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4—chlordifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4—trifluormethylfenyl)-5-chlor-4—trifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2,5-dichlor-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-4-chlordifluormethylsulfenylimidazol, l-(2-chlor-4-trifluormethylfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfmylimidazol, l-(2-chlor-4-trifluormethylfenyl)-4-trifluormethylsulfinyliniidazol, l-(2-chlor-4-trifluormethylfenyl)-4-trifluorrnethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor^4-bromfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4—bromfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor^4—bromfenyl)-4-chlordifluorrnethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethoxyfenyl)-4-trifluormethylsulfinylimidazol, 1-(2,6-dichlor^4-trifluormethoxyfenyl)-4-chlordifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4—trifluormethoxyfenyl)-4-chlordifluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4—trifluormethoxyfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol a l-(2,6-dichlor-4-trifluormethoxyfenyl)-2-brom-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol.
8. Použití 1-arylimidazolu obecného vzorce I, v němž jednotlivé obecné symboly X, Y, Z, R₂, R₃, R4, R₅ a Rý mají význam jako v nárocích 1 až 7, k potírání členovců, zejména hmyzu, mšic nebo roztočovitých, nematodů, helminthů nebo škodlivých prvoků v oblasti ochrany rostlin nebo hygieny nebo jako vnějších parazitů na teplokrevných obratlovcích.
9. Použití podle nároku 8, při kterém se jako 1-arylimidazol obecného vzorce I použije 1arylimidazol vybraný ze skupiny zahrnující l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-trifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor—4-trifluormethylfenyl)-2-chlor—4—trifluormethylsulfmylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-brom-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-brom-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, 1-(2,6-dichlor-^l-trifluormethylfenyl)-4-trifluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor—4-trifluormethylfenyl)-2-chlor—4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4—trifluormethylfenyl)-2-brom—4-chlordifluormethylsulfinylimidazol, I-(2,6-dichlor-4—trifluormethylfenyl)-2-brom-4-chlordifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor—4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-chlordifluormethylsulfenylimidazol, l-(6-chlor-2-methylsulfenyl—4-trifluormethylfenyl)-2-brom-4-chlordifluormethylsulfonylimidazol, l-(6-chlor-2-methylsulfenyl-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol,

- 113 CZ 284824 B6 l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol,

1-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluorrnethylfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-methyl—4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor—4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol, l-(2,4,6-trichlorfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,4,6-trichlorfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfínylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluonnethoxyfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfmylimidazol, l-(2,6-dichlor—4—trifluormethylfenyl)-4-chlordifluormethylsulfmylimidazol, l-(2,6-dichlor—4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4-chlordifluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor—4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4-chlordifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,4,6-trichlorfenyl)-4-chlordifluormethylsulfenylimidazol a l-(2,4,6-trichlorfenyl)-4-chlordifluormethylsulfinylimidazol.
10. Použití podle nároku 8, při kterém se jako 1-arylimidazol obecného vzorce I použije 1arylimidazol vybraný ze skupiny zahrnující l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-4-trifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor—4-trifluormethylfenyl)-5-methylsulfenyl-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor™4-trifluormethylfenyl)-4-trifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-brom—4-trifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-brom-4-dichlorfluormethylsulfmylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-brom-4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-brom-4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-brom-4-chlordifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor—4-chlordifluormethylsulfmylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor—4-chlordifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluomethylfenyl)-5-methylsulfonyl—4-dichlorfluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor—4-trifluormethyl)-5-methylsulfinyl-4-dichlorfluormethylsulfmylimidazol, l-(6-chlor-2-methylsulfenyl—4-trifluormethylfenyl)-2-chlor—4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(6-chlor-2-methylsulfenyl-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor—4-dichlorfluormethylsulfmylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-chlor-5-methylsulfenyl-4-trifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-brom-4-trifluormethylsulfenylimiazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2-methyl-4-chlordifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-5-chlor—4-trifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-2,5-dichlor-4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethylfenyl)-4-chlordifluormethylsulfenylimidazol, l-(2-chlor-4-trifluormethylfenyl)-4-dichlorfluonnethylsulfmylimidazol, l-(2-chlor-4-trifluormethylfenyl)-4-trifluormethylsulfinylimidazol, l-(2-chlor-4-trifluormethylfenyl)-4-trifluormethylsulfonylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-bromfenyl)—4-dichlorfluormethyIsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-bromfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfmylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-bromfenyl)-4-chlordifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethoxyfenyl)-4-trifluormethylsulfinylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethoxyfenyl)-4-chlordifluormethylsulfenylimidazol, l-(2,6-dichlor—4-trifluormethoxyfenyl)-4-chlordifluormethylsulfínylimidazol, l-(2,6-dichlor-4-trifluormethoxyfenyl)-4-dichlorfluormethylsulfonylimidazol a l-(2,6-dichlor-^4—trifluormethoxyfenyl)-2-brom—4-dichlorfluormethylsulfenylimidazol.

- 114 CZ 284824 B6
11. Použití podle libovolného z nároků 8 až 10, při kterém se ošetřují zemědělské nebo zahradnické užitkové rostliny nebo prostředí, v němž tyto rostliny rostou a škůdci jsou členovci nebo nematody, přičemž ošetření se provádí tak, že se na rostliny nebo na jejich růstové prostředí aplikuje účinné množství 1-arylimidazolu obecného vzorce I.
12. Použití podle nároku 11, při kterém se účinná látka aplikuje na místo, na němž se mají potírat škodliví členovci nebo nematody, v dávce 0,005 kg až 15 kg účinné látky na hektar ošetřované plochy, s výhodou v dávce od 0,02 kg do 2 kg účinné látky na hektar.
13. Použití podle nároku 12, při kterém jsou potíranými škůdci roztočovití, mšice, hmyz nebo nematody škodící rostlinám, nebo jejich kombinace, a ošetření se provádí tak, že se účinná látka aplikuje do půdy, v níž se rostliny pěstují nebo budou pěstovat, nebo se aplikuje na semena rostlin, na kořeny rostlin nebo na listy rostlin.
14. Použití podle nároku 13, při kterém se jako hmyz potírá půdní hmyz řádu Coleoptera, zejména Diabrotica spec., jako roztočovití se potírají škůdci náležející do třídy Acarina a jako mšice se potírají mšice náležející do podřádu Aphidoidea.
15. Použití podle nároku 8, které se provádí při chovu dobytka a při udržování dobrého zdravotního stavu obyvatelstva proti členovcům, zejména proti hmyzu řádu Diptera nebo/a roztočovitým třídy Acarina, nebo proti helminthům nebo prvokům, parazitujícím zevně na teplokrevných obratlovcích.
16. Prostředek pro potírání členovců, nematodů, helminthů nebo škodlivých prvoků, vyznačující se tím, že obsahuje účinné množství, výhodně 0,05 až 95 % hmot., 1-arylimidazolu obecného vzorce I podle libovolného z nároků 1 až 7 jako účinnou složku, 1 až 95 % hmot, jedné nebo několika agronomicky nebo medicinálně kompatibilních komponent zahrnujících jeden nebo několik pevných nebo kapalných nosičů a 0,1 až 50 % hmot, jedné nebo několika dalších složek, jako povrchově aktivních činidel.
17. Léčivo použitelné zejména ve veterinární medicíně, při chovu dobytka nebo při udržování dobrého zdravotního stavu obyvatelstva, v y z n a č u j í c í se tím, že obsahuje jednu nebo několik kompatibilních komponent a jako účinnou složku alespoň jeden 1-arylimidazol obecného vzorce I podle libovolného z nároků 1 až 7.
18. Způsob výroby 1-arylimidazolů obecného vzorce I podle libovolného z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce III

HN----CHX'

A « ve kterém

R₂, R₃, R4, R₅ a R$ mají význam jako v nároku 1,

- 115 CZ 284824 B6

X' představuje atom vodíku nebo halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, zejména trifluormethylovou skupinu,

Z' znamená atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo hydroxylovou skupinu, popřípadě v isomemí ketoformě a

Q představuje kyanoskupinu nebo nižší alkoxykarbonylovou skupinu, cyklizuje působením báze za vzniku sloučeniny obecného vzorce IV

N

R.

kde

R₂, R3, R4, R-5 a Ró mají význam jako v nároku 1,

X' představuje atom vodíku nebo halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, zejména trifluormethylovou skupinu,

Y' znamená aminoskupinu nebo hydroxylovou skupinu popřípadě v isomemí ketoformě v případě, že X' znamená atom vodíku a

Z' znamená atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo hydroxylovou skupinu, popřípadě v isomemí ketoformě v případě, že X' znamená atom vodíku a Y' představuje aminoskupinu, která v případě, že Y' nebo Z' znamená hydroxylovou skupinu, se pak popřípadě alkyluje nebo halogenalkyluje za vzniku odpovídající sloučeniny obecného vzorce IV, v níž Y' nebo Z' představuje alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo halogenalkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, načež se popřípadě v rámci definice uvedené v nároku 1 provede obměna substituentů, za vzniku 1-arylimidazolu obecného vzorce I.
19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že se odpovídajícím způsobem substituovaná sloučenina obecného vzorce III cyklizuje působením báze za vzniku sloučeniny obecného vzorce IV, jíž je

a) sloučenina vzorce 5

- 116 CZ 284824 B6 ^R4 (5) v případě, že X' a Z' znamenají atomy vodíku a Y' znamená aminoskupinu,

5 b) sloučenina vzorce 17 (17) v případě, že X' znamená atom vodíku, Y' představuje aminoskupinu a Z' představuje atom

10 halogenu, zejména chloru,

c) sloučenina vzorce 22 (22) v případě, že X’ představuje atom vodíku, Y' znamená aminoskupinu a Z' představuje alkylovou nebo halogenalkylovou skupinu,

- 117 CZ 284824 B6 (27)

5 v případě, že X' znamená halogenalkylovou, zejména trifluormethylovou skupinu, Y' představuje aminoskupinu, přičemž Z' znamená atom halogenu, alkylovou skupinu nebo halogenalkylovou skupinu,

e) sloučenina vzorce 30 (30) v případě, že X' představuje atom vodíku a Y' znamená hydroxylovou skupinu, popřípadě alkylovanou na alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, přičemž Z' představuje atom 15 halogenu, alkylovou skupinu nebo halogenalkylovou skupinu,

f) sloučenina vzorce 37

- 118 CZ 284824 B6 v případě, že X' znamená atom vodíku, Y' představuje aminoskupinu a Z' znamená hydroxylovou skupinu, popřípadě alkylovanou na alkoxyskupinu nebo halogenalkoxyskupinu, nebo popřípadě halogenovanou za vzniku atomu halogenu ve významu symbolu Z', existující popřípadě v isomemí keto-iminoformě vzorce 34 kde mají symboly R₂, R₃, R4, R₅ a R^ význam jako v nároku 1, načež se popřípadě v rámci definice uvedené v nároku 1 provede obměna substituentů, za vzniku 1-arylimidazolu obecného vzorce I.
20. Meziprodukt pro přípravu 1-arylimidazolů obecného vzorce I podle nároku 1, odpovídající obecnému vzorci IV podle nároku 18.
21. Meziprodukt pro přípravu 1-arylimidazolů obecného vzorce I podle nároku 1, odpovídající obecnému vzorci 5, 17, 22, 27, 30, popřípadě v jeho isomemí ketoformě obecného vzorce 29, (29)

- 119 CZ 284824 B6 nebo 37 či 34 podle nároku 19.
22. Meziprodukt pro přípravu 1-arylimidazolů obecného vzorce I podle nároku 1, odpovídající obecnému vzorci Ia, Ib nebo Ic

N---7Γ-Χ

H -JLnH₃ io kde mají symboly X, Y, Z, R₂, R₃, R4, R5 a R$ význam jako v nároku 1.
23. Meziprodukt pro přípravu 1-arylimidazolů obecného vzorce I podle nároku 1, odpovídající obecnému vzorci ΙΠ

HN ----CHX _ζ_ζ « (III)

- 120 CZ 284824 B6 ve kterém

R₂, R_3j R4, R5 a Rý mají význam jako v nároku 1,

X představuje atom vodíku nebo halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, zejména trifluormethylovou skupinu,

Z znamená atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo hydroxylovou skupinu, popřípadě v isomemí ketoformě a

Q představuje kyanoskupinu nebo alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku v alkoxylové části.
24. Meziprodukt pro přípravu 1-aiylimidazolů obecného vzorce I podle nároku 1, odpovídající obecnému vzorci III podle nároku 23, vybraný ze skupiny zahrnující sloučeniny obecných vzorců 4, 16,21, 26, 28 a 33