CZ283326B6 - Způsob zapřádání niti a zařízení k provádění způsobu - Google Patents

Abstract

Konec niti se zpětně zavádí na sběrný povrch vláken spřádacího rotoru (100) při rychlosti zapřádání, zde se vevazuje do prstence (32) vlákem a při postupujícím provazování se vláken ve spřádacím rotoru (100) se z tohoto spřádacího rotoru (100) odtahuje nit. Přitom se počet otáček spřádacího rotoru (100) snižuje ze zapřádacích otáček bezprostředně po napojení na otáčky nižší než jsou otáčky při zapřádání. Pak se počet otáček spřádacího rotoru (100) opět zvyšuje na nominální produkční otáčky. Tím vznikají optimální podmínky jak z hlediska tvorby zákrutů tak i odtahování oblasti zapojení. Pro provádění tohoto způsobu jsou vytvořeny prostředky prto snižování otáček spřádacího rotoru (100) a navazování otáček na nižší hodnotu, prostředky pro opětovné zvýšení otáček po dosažení předvolené nejnižší hodnoty otáček, nebo předpokládané doby jejich snižování,jakož i prostředky pro udržení otáček na předvolené nominální produkční hodnotě.ŕ

Description

Vynález se týká způsobu zapřádání nitě na rotorových zařízeních pro předení s otevřeným koncem (bezvřetenové předení), při kterém se konec nitě při napojovacích otáčkách spřádacího rotoru znovu zavádí na sběrný povrch spřádacího rotoru, kde se spojuje s vlákny vlákenné stužky a za pokračujícího zakrucování vláken, nově přiváděných do spřádacího rotoru, se opět odtahuje jako průběžná nit ze spřádacího rotoru. Dále se vztahuje na zařízení pro jeho provádění.

Dosavadní stav techniky

Rotorová spřádací zařízení pracují s mimořádně vysokými otáčkami rotoru, a to 100 000 ot/min i více. Předení nití probíhá přitom při co nejvyšších produkční otáčkách, které jsou stanoveny v závislosti na spřádacích podmínkách materiálu nitě, volbě spřádacího rotoru, na odtahovou trubici apod.

Na základě toho se v praxi zapřádání provádí obvykle při nižších otáčkách spřádacího rotoru, které se po dobu zapřádání udržují na konstantní výši (DE-OS 20 58 604). Zapřádání může být zahájeno při nižších otáčkách spřádacího rotoru (DE-PS 23 21 775), jimiž spřádací rotor prochází při rozběhu z klidového stavu. V obou případech se napojovací otáčky spřádacího rotoru liší od produkčních, t.j. jmenovitých otáček spřádacího rotoru, takže v této kritické fázi nejsou splněny optimální podmínky předení. Proto je nutno často přizpůsobovat těmto nižším otáčkám volbu spřádacího rotoru a odtahové trubice, což ovšem vede ktomu, že se potom již nedá dosáhnout požadovaných vysokých otáček spřádacího rotoru při vlastní výrobě. V druhém případě jsou spřádací podmínky ještě kritičtější při zvyšování otáček spřádacího rotoru.

Vynález si klade za úkol vytvořit způsob zapřádání se zvýšenou spolehlivostí zapřádání, jakož i zařízení k provádění způsobu.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky odstraňuje způsob zapřádání nitě na rotorových zařízeních pro předení s otevřeným koncem, při kterém se konec nitě při napojovacích otáčkách spřádacího rotoru znovu zavádí na sběrný povrch spřádacího rotoru, kde se spojuje s vlákny vlákenné stužky a za pokračujícího zakrucování vláken, nově přiváděných do spřádacího rotoru, se opět odtahuje jako průběžná nit ze spřádacího rotoru, jehož podstatou je, že se otáčky (počet otáček, dále v celém textu otáčky) spřádacího rotoru snižují z napojovacích otáček bezprostředně po napojení až na otáčky, které jsou nižší, než jsou napojovací otáčky, a poté se znovu zvyšují na úroveň provozních otáček (t.j. otáček při normálním spřádacím provozu, neboli jmenovitých produkčních otáček).

Úkol je řešen podle vynálezu tak, že otáčky spřádacího rotoru se z napojovacích otáček snižují pod úroveň napojovacích otáček a teprve potom se zvyšují na úroveň provozních jmenovitých otáček. Zapřádací otáčky, při nichž dochází ke kontaktu mezi koncem nitě a prstencovou vlákennou stužkou, jsou poměrně vysoké a eventuálně dokonce odpovídají provozním otáčkám spřádacího rotoru, takže je zajištěno požadované šíření zákrutu z úseku nitě, nacházejícího se v odtahové trubici, až do oblasti vzájemného přesahování konce nitě a vlákenné stužky, aniž vy vznikalo nebezpečí, jako u dosavadního stavu techniky, že by se tak dělo nedokonale, nekontrolované, nebo že by k šíření zákrutu vůbec nedocházelo. Poměrně vysoké otáčky

- 1 CZ 283326 B6 spřádacího rotoru při napojování, t.j. při zpětném zavádění konce nitě na sběrný povrch vláken, působí tak, že v důsledku dobrého šíření zákrutu má napojované místo vysokou pevnost, čímž se působí proti přetrhům nitě. Vlákenná stužka narůstá také po začátku odtahu nitě nad normální míru ještě tak dlouho, dokud odtahový bod nitě ve spřádacím rotoru jednou neoběhne. Protože 5 otáčky spřádacího rotoru po napojení pro odtahování přibývající prstencové vlákenné stužky klesají, je přibývání hmoty prstencové vlákenné stužky plně nebo alespoň podstatně kompenzováno, takže se během odtahování místa napojení ze spřádacího rotoru dosáhne v podstatě stálého napětí nitě. To působí proti nebezpečí vzniku přetrhů, neboť se tím dosáhne toho, že napětí v niti nepřekročí přípustné hodnoty.

Snižování otáček rotoru může být závislé na různých kritériích, například na napětí nitě. Přesto bývá vhodné ukončit je po určité předem určené době, nebo v závislosti na dosažení předem určených minimálních otáček.

Aby bylo možno napojování nitě řídit obzvláště exaktně, aniž by se v důsledku neurčitých tolerancí mezi kontaktem mezi koncem nitě a prstencovou vlákennou stužkou otáčky rotoru neurčitým způsobem měnily, je vhodné, jsou-li napojovací otáčky před zpětným zavedením konce nitě na sběrný povrch vláken dočasně udržovány konstantní a teprve v době mezi zpětným zavedením nitě a začátkem odtahování nitě se snižují.

Ukázalo se, že napojovací otáčky spřádacího rotoru lze řídit obzvláště jednoduše, jestliže se otáčky spřádacího rotoru nejprve zvyšují z klidu až na otáčky, ležící nad napojovacími otáčkami a z těchto vyšších otáček se otáčky snižují na napojovací otáčky. Přitom se mohou tyto otáčky, které jsou vyšší, než napojovací otáčky, a z nichž se při snižování vychází, nacházet mezi 25 produkčními spřádacími otáčkami a napojovacími otáčkami.

Aby bylo možné rychle snížit otáčky spřádacího rotoru z jeho napojovacích otáček, je možné při dalším rozvinutí způsobu podle vynálezu postupovat tak, že snižování otáček spřádacího rotoru začíná u otáček vyšších, než jsou napojovací otáčky, a pokračuje během zapřádacího pochodu.

V principu je možné snižovat otáčky spřádacího rotoru tak dlouho, až hmotná oblast napojení opustí vnitřek spřádacího rotoru a dostane se do odtahové trubice, kde již na ni nepůsobí odstředivé síly. Častá je snaha, aby úsek nitě, následující za místem napojení, co nejdříve odpovídal produkčním podmínkám nejen z hlediska jeho hmotnosti, ale také s ohledem na 35 zákrut. Pro splnění tohoto požadavku je podle vynálezu výhodné, aby se otáčky spřádacího rotoru po odtažení hmotově přirůstající části prstencové vlákenné stužky dále snižovaly, až se zvyšující se rychlostí odtahu nitě a zmenšujícími se otáčkami rotoru dosáhlo určitého požadovaného vzájemného poměru, načež se otáčky rotoru a odtahová rychlost zrychlí na produkční rychlost. Při tomto požadovaném poměru otáček rotoru a rychlosti odtahování nitě 40 mohou tyto hodnoty dosáhnout vůči příslušným produkčním hodnotám v podstatě stejné procentní hodnoty. Tento požadovaný poměr se však může odchylovat od poměru, platného při produkční rychlosti, aby se během doby, kdy jsou otáčky rotoru ještě sníženy, vytvořil úsek nitě se zvýšenými otáčkami.

Okamžik ukončení snižování otáček spřádacího rotoru lze stanovit empiricky, čímž se dosáhne hrubého přizpůsobení rychlosti odtahu nitě. To ve většině případů zcela postačí. Aby se dosáhlo exaktnějšího přizpůsobení, může se podle dalšího znaku vynálezu sledovat rychlost odtahování nitě a v okamžiku, kdy poměr okamžité rychlosti odtahování nitě kjejí provozní hodnotě se rovná poměru okamžitých otáček spřádacího rotoru ke jmenovitým provozním otáčkám, se další 50 snižování otáček spřádacího rotoru zastaví.

Aby se správné zakrucování příze dosahovalo nejen při ukončení snižování otáček spřádacího rotoru a produkčních hodnot se dosahovalo teprve potom, ale aby k němu docházelo od dosažení stejných procentních hodnot otáček rotoru a odtahové rychlosti nitě ve vztahu k produkčním

-2 CZ 283326 B6 podmínkám, je podle dalšího rozvinutí myšlenky vynálezu možné, aby určitý požadovaný poměr byl stejný, jako při produkční rychlosti, a od okamžiku, kdy se tohoto poměru dosáhne, se udržuje také během navazujícího zrychlování otáček. Obzvláště účelné však je, sleduje-li se odtahová rychlost nitě tak dlouho, až dosáhne své produkční hodnoty, přičemž otáčky rotoru se od okamžiku, v němž při jejich snižování dosáhly stejné procentní hodnoty z plné produkční hodnoty, jako odtahová rychlost nitě, synchronizované se vzrůstem rychlosti odtahu zrychlují.

V praxi se často používá řešení, že spřádací rotor je poháněn hnacími prostředky, které lze volitelně uvádět do hnacího spojení se spřádacím rotorem, nebo je naopak z tohoto spojení odpojovat. Aby u takového zařízení bylo možno řízené měnit otáčky spřádacího rotoru, musí být podle dalšího znaku vynálezu zajištěno, že pro měnění otáček spřádacího rotoru se otáčky spřádacího rotoru mění tím, že se mění prokluz mezi spřádacím rotorem a hnacími prostředky, běžícími dále nezměněnou rychlostí.

Řízení otáček spřádacího rotoru může být založeno na libovolném principu. Výhodné je vytvořit dvojici hnacích prostředků, pracujících různými rychlostmi. Je-li třeba snížit otáčky spřádacího rotoru, spojí se s pomalejším hnacím prostředkem, a je-li třeba otáčky spřádacího rotoru zvýšit, spojí se s rychlejším hnacím prostředkem. Přitom se dá odpovídajícím řízením prokluzu řídit odpovídající chování při brzdění a rozběhu.

Aby se zajistilo, že také tehdy, když ke vzájemnému kontaktu mezi zpětně zavedeným koncem nitě a prstencovou vlákennou stužkou dochází pro zajištění dobrého šíření zákrutu do místa napojení při vysokých otáčkách spřádacího rotoru, nedocházelo během odtahování tohoto místa napojení k velkému vzrůstu napětí v niti, je možné při způsobu podle vynálezu dále provádět snižování otáček rotoru dvoufázově, přičemž v první fázi se provádí slaďování v podstatě jak s ohledem na šíření zákrutu do prstencové vlákenné stužky, tak i na napětí v nitě, a ve druhé fázi slaďování pro omezení vznikajících napětí v niti. Této dvoufázové redukce otáček rotoru se dá výhodně dosáhnout tím, že se v první fázi provádí nebo podporuje tím, že se uvede v činnost brzda.

Další výhodná obměna způsobu podle vynálezu je založena na tom, že při změně otáček spřádacího rotoru je spřádací rotor odpojen od hnacích prostředků, pracujících při jmenovitých provozních podmínkách, a je spojen s pomocnými hnacími prostředky. Tyto pomocné hnací prostředky podle požadovaného průběhu otáček spřádacího rotoru během napojování nitě nejprve snižují svoji rychlost a pak ji zrychlují až na jmenovitou provozní rychlost, načež se spřádací rotor od pomocných hnacích prostředků odpojí a spojí se s hnacími prostředky, pracujícími jmenovitou rychlostí.

Aby se nejen zákruty, ale i jemnost (číslo) nově předené nitě co nejdříve přiblížily hodnotě normální produkce, seřizuje se zrychlování odtahování nitě a zvyšování otáček spřádacího rotoru v průběhu zapřádání podle sledovaného stavu třásně vlákenného pramenu, z něhož jsou vyčesávána vlákna, přiváděná ke spřádacímu rotoru, a který je při přerušení předení nejméně na nějaký čas vystaven působení otáčejícího se vyčesávacího válce.

Ne vždy nutně nastává případ, že se nit při překročení určitého napětí přetrhne, i když je nebezpečí přetrhu v takovém případě vysoké. Aby se zvýšila bezpečnost budoucích zapřádacích pochodů, z nichž první se může provádět bezprostředně po zpětném zavedení konce přetržené nitě bezprostředně v návaznosti na právě prováděný spřádací pochod, je výhodné, jestliže se při zapřádání měří napětí v odtahované niti a pokud překročí předem určenou odchylku od napětí nitě, jaké se vyskytuje během normální produkce, při dalším zapřádacím pochodu koriguje snižování otáček spřádacího rotoru podle odchylky.

Zpětné zavedení konce nitě na prstencovou vlákennou stužku se podle vynálezu děje při vyšší iychlosti, než odtahování přibývající části prstencové vlákenné stužky. Tak vzniká během

-3 CZ 283326 B6 napojovacího pochodu v úseku nitě mezi vstupním ústí odtahové trubice nitě a odtahovým ústrojím nitě zvýšený zákrut v odtahované niti. Aby se tento zákrut dal znovu odstranit před navinutím nitě na cívku, je výhodné, když po dobu, kdy rychlost odtahování nitě ještě nedosáhla její produkční hodnoty, se niti uděluje odtahovací pohyb ve větší vzdálenosti od spřádacího 5 rotoru, než po dosažení produkční hodnoty. Tím se dá zkracování, kterému je navíjená nit při zapřádání vystavena, rozložit na větší délku nitě, takže přes zvýšené zakrucování v podstatě nebudou přesáhnuty normální zákrutové hodnoty, nebo budou přesáhnuty jen nevýrazně.

Vynález se dále vztahuje na zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu. Zařízení pro 10 provádění způsobu podle vynálezu je opatřeno prostředky pro snižování otáček spřádacího rotoru z napojovacích otáček na otáčky nižší, prostředky pro opětovné urychlování otáček spřádacího rotoru po dosažení nejnižší požadované úrovně otáček nebo po předem určené době, jakož i prostředky pro upravení počtu otáček spřádacího rotoru na požadované jmenovité produkční otáčky. Tím je možné dosáhnout požadované chování rotoru z hlediska jeho otáček v souladu 15 s podmínkami pro napojování nitě a odtah místa napojení.

Toto zařízení může být opatřeno časovým řídicím členem, s jehož pomocí lze snižovat i zvyšovat otáčky spřádacího rotoru při zpětném zavádění konce nitě na sběrný povrch vláken tak, že konec nitě dosáhne sběrný povrch vláken při otáčkách spřádacího rotoru, které jsou vyšší, než jsou 20 otáčky při následujícím odtahování nitě. Tento časový řídicí člen způsobuje, že se otáčky spřádacího rotoru snižují po zpětném zavedení konce nitě na sběrný povrch vláken, aby místo napojení nitě bylo jednak dostatečně pevné a napětí v niti při odtahování místa napojení nepřekročilo předem určené hodnoty.

Aby se zajistila nejen spolehlivost napojení, ale aby též zákrut nitě se mohl co nejrychleji přizpůsobit jmenovité hodnotě, je výhodné opatřit časový řídicí člen seřizovacími prostředky pro nastavení nejvhodnější doby, během které se otáčky rotoru snižují.

Podle další výhodné alternativy zařízení podle vynálezu je zařízení opatřeno prostředky pro 30 sledování počtu otáček spřádacího rotoru nebo veličiny, která je úměrná počtu otáček spřádacího rotoru, aby se zabránilo poklesu otáček spřádacího rotoru pod nejnižší předem zvolenou hodnotu. Aby bylo možné otáčky spřádacího rotoru přizpůsobovat co nejlépe rychlosti odtahování nitě, je zařízení vedle prostředku pro sledování otáček spřádacího rotoru nebo veličiny, která je úměrná otáčkám spřádacího rotoru, opatřeno též prostředky pro sledování rychlosti odtahování nitě, nebo 35 veličiny úměrné rychlosti odtahované nitě, prostředky pro převod takto naměřených hodnot na procentní vyjádření jejich podílu z plných hodnot, jakož i porovnávací člen tohoto procentního vyjádření naměřených otáček spřádacího rotoru a naměřené rychlosti odtahování nitě a spínačem, který vypne snižování otáček spřádacího rotoru při dosažení souladu procentních hodnot.

Aby od okamžiku, v němž snížené otáčky spřádacího rotoru dosáhnou ve vztahu k provozním otáčkám stejné procentní hodnoty, jako odtah nitě, který začal po zpětném zavedení nitě, a který se zrychluje, měla vyráběná nit stejný zákrut, jako během nerušeného provozu, mohou být v dalším účelném provedení vynálezu sledovací prostředky ovladatelně spojeny s prostředky pro 45 vyvíjení otáček rotoru, úměrných rychlosti odtahu nitě.

Pokud zařízení podle vynálezu je opatřeno řemenovým pohonem spřádacího rotoru, je opatřeno ústrojím pro přitlačování hnacího řemenu, aby bylo možno měnit přítlačnou sílu a tím i prokluz mezi hnacím řemenem a hnacím hřídelem spřádacího rotoru, přičemž ústrojí pro přitlačování 50 hnacího řemenu je spojeno s řídicím ústrojím.

Zvláště výhodné je přitom takové rozvinutí předmětu vynálezu, při němž spřádací rotor je volitelně poháněn dvěma hnacími řemeny různých rychlostí, a to hlavním hnacím řemenem o vyšší rychlosti a pomocným hnacím řemenem o nižší rychlosti, přičemž nejméně pomocný

-4CZ 283326 B6 řemen je opatřen dvojramennou přepínací pákou, jejíž pomocí lze spřádací rotor volitelně spojovat s hlavním nebo pomocným hnacím řemenem. Přepínací páka je vytvořena jako ústrojí pro přitlačování řemene. Takto je možné otáčky spřádacího rotoru snižovat pomaleji nebo rychleji. Pokud jsou obě ramena přepínací páky vytvořena jako přítlačná zařízení, je možno regulovat i zrychlení spřádacího rotoru.

Pro co nejjednodušší řízení zpožďování nebo zrychlování běhu spřádacího rotoru s ohledem na průběh změn jeho rychlosti se účelně seřizuje přítlačná síla mezi řemenem a spřádacím rotorem. Pro tento účel je přítlačné zařízení opatřeno stavěcím napínacím ústrojím pro nastavení maximální, případně minimální přítlačné síly. U zařízení s jedním hnacím řemenem se pro snižování rychlosti nastavuje minimální přítlak, zatímco pro zrychlování je směrodatný maximální přítlak. Maximální přítlak určuje též zpomalování nebo zrychlování rotoru, pokud je zařízení opatřeno dvěma hnacími řemeny o různých rychlostech.

Jedno provedení zařízení pro zapřádání nitě výše uvedeným způsobem s poháněným spřádacím rotorem, opatřeným sběrnou plochou vláken, ústrojím pro přívod vláken na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro zpětné zavádění konce nitě na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro odtahování zapřádané nitě, ústrojím pro měnění otáček spřádacího rotoru, a s řemenovým pohonem pro spřádací rotor, uložený s pomocí vřetene (hnacího hřídele, dále vřetene) a přes ně poháněný, se vyznačuje podle vynálezu tím, že řemenový pohon obsahuje dva hnací řemeny, poháněné každý odlišnou rychlostí a ovladatelné přítlačnými kladkami do volitelného záběru s hnacím vřetenem spřádacího rotoru, kde přítlačné kladky jsou uloženy každá na jednom konci dvouramenné přítlačné páky, jejíž každé rameno je opatřeno střídavě přepínatelným ovládacím ústrojím přítlaku přítlačné kladky do přítlačného záběru odpovídajícího hnacího řemenu do hnacího vřetene spřádacího rotoru, přičemž ovládací ústrojí jsou spojena se společným řídicím ústrojím.

Každé z ramen dvouramenné přítlačné páky je s výhodou opatřeno omezovači koncovou zarážkou přítlaku. Každý spřádací rotor má účelně vlastní řídicí ústrojí, které je ovladatelně spojeno se společnou nadřazenou řídicí jednotkou.

Další provedení zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu s poháněným spřádacím rotorem, opatřeným sběrnou plochou vláken, ústrojím pro přívod vláken na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro zpětné zavádění konce nitě na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro odtahování zapřádané nitě, ústrojím pro měnění otáček spřádacího rotoru, as řemenovým pohonem pro spřádací rotor, uložený s pomocí vřetene a přes ně poháněný, podle vynálezu spočívá v tom, že řemenový pohon obsahuje dva hnací řemeny, poháněné každý odlišnou rychlostí, ovladatelné přitlačením přítlačnými kladkami do volitelného záběru s hnacím vřetenem spřádacího rotoru, kde přítlačné kladky jsou uloženy každá na jednom konci dvouramenné přítlačné páky, přičemž první rameno dvouramenné přítlačné páky, ležící mezi jejím otočným uložením a první přítlačnou kladkou, je opřeno o tlačný pružinový člen, předepnutý do přítlačného záběru první přítlačné kladky sjejím hnacím řemenem do hnacího vřetene spřádacího rotoru, zatímco druhý hnací řemen je mimo dotyk s hnacím vřetenem, přičemž s dvouramennou přítlačnou pákou je spřažena ovládací a brzdicí páka, připojená v ose první přítlačné kladky a opatřená brzdicí čelistí, a dále zvedací narážkou, uloženou proti odpovídající narážce na prvním rameni dvouramenné přítlačné páky, přičemž na volném konci ovládací a brzdicí páky je připojena ovládací tyč, přičemž brzdicí čelist ovládací a brzdicí páky leží pohyblivě mezi odbrzděnou polohou mimo dotyk s hnacím vřetenem a dosednutou brzdicí polohou pootočené ovládací a brzdicí páky s mezilehlým hnacím řemenem na hnacím vřetení, která je současně bodem zvratu dalšího otáčení ovládací a brzdicí páky, se zvedáním přítlačné kladky s jejím řemenem zvedacím vzájemným dotykem narážek ze záběru s hnacím vřetenem a přitlačováním druhé přítlačné kladky na opačném druhém rameni dvouramenné přítlačné páky s jejím hnacím řemenem do záběru s hnacím vřetenem, přičemž ovládací tyč je spojena s řídicím ústrojím.

-5CZ 283326 B6

Druhé rameno přítlačné páky je s výhodou spojeno s vlastní ovládací tyčí, spojenou s ovládacím ústrojím, přičemž ovládací tyč brzdicí páky a ovládací tyč přítlačné páky jsou do zdvihového záběru přiřazené páky v ovládacím ústrojí střídavě, následně nebo kombinovaně přepínatelné.

Každý spřádací rotor má i v tomto provedení vlastní řídicí ústrojí, které je ovladatelně spojeno se společnou nadřazenou řídicí jednotkou.

U obou výše uvedených provedení vynálezu může být jeden z hnacích řemenů společný pro všechny spřádací rotory více vedle sebe uspořádaných spřádacích jednotek a druhý hnací řemen samostatný pro každý jednotlivý spřádací rotor.

Třetí provedení zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu s poháněným spřádacím rotorem, opatřeným sběrnou plochou vláken, ústrojím pro přívod vláken na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro zpětné zavádění konce nitě na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro odtahování zapřádané nitě, ústrojím pro měnění otáček spřádacího rotoru, a s řemenovým pohonem pro spřádací rotor, uložený s pomocí vřetene a přes ně poháněný, se podle vynálezu vyznačuje tím, že řemenový pohon obsahuje hnací řemen pro pohon hnacího vřetene spřádacího rotoru a přítlačné ústrojí hnacího řemenu na hnací vřeteno, přičemž přítlačné ústrojí obsahuje přítlačnou kladku hnacího řemenu, uloženou na dvouramenné přítlačné páce, předepnuté do přítlačné polohy proti hnacímu řemenu a hnacímu vřetenu prvním pružinovým členem, uloženým na opačné straně dvouramenné přítlačné páky vůči bodu jejího otočného uložení, než leží přítlačná kladka, a dále jednoramennou brzdicí páku, opatřenou na volném konci ovládací tyčí a spojenou mezi volným koncem a její pevně osazenou osou otáčení s druhým pružinovým člen, slabším než je první pružinový člen a připojeným k přítlačné páce na jejím prvním rameni mezi bodem otočného uložení a přítlačnou kladkou, přičemž brzdicí páka je opatřena brzdicí narážkou, spolupůsobící s dosedací narážkou na protilehlém úseku druhého ramena přítlačné páky na druhé straně jejího otočného uložení, přičemž záběr brzdicí narážky přitahované brzdicí páky do dosedací narážky odpovídá zvedání přítlačné kladky od hnacího řemenu, a přičemž ovládací tyč je spojena s řídicím ústrojím.

I zde má účelně každý spřádací rotor vlastní řídicí ústrojí, které je ovladatelně spojeno se společnou nadřazenou řídicí jednotkou.

Čtvrté provedení zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu s poháněným spřádacím rotorem, opatřeným sběrnou plochou vláken, ústrojím pro přívod vláken na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro zpětné zavádění konce nitě na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro odtahování zapřádané nitě, ústrojím pro měnění otáček spřádacího rotoru, as řemenovým pohonem pro spřádací rotor, uložený s pomocí vřetene a přes ně poháněný, se podle vynálezu vyznačuje tím, že řemenový pohon obsahuje hnací řemen pro pohon hnacího vřetene spřádacího rotoru a přítlačné ústrojí hnacího řemenu na hnací vřeteno, přičemž přítlačné ústrojí obsahuje přítlačnou kladku hnacího řemenu, uloženou na dvouramenné přítlačné páce, předepnuté do přítlačné polohy proti hnacímu řemenu a hnacímu vřetení prvním pružinovým členem, uloženým na opačné straně dvouramenné páky vůči bodu jejího otočného uložení, než leží přítlačná kladka, a dále jednoramennou brzdicí páku, opatřenou na volném konci tlačnou pružinou, kterou je předepnuta do brzdicí polohy, a která je udržována stlačená pod předpětím aretovanou ovládací tyčí, přičemž maximální předpětí tlačné pružiny je menší, než je síla prvního pružinového členu, přičemž brzdicí páka je opatřena brzdicí narážkou, spolupůsobící s dosedací narážkou, ležící na protilehlém úseku ramena přítlačné páky, ležícího na druhé straně jejího otočného uložení, přičemž záběr brzdicí narážky přitahované brzdicí páky do dosedací narážky odpovídá zvedání přítlačné kladky od hnacího řemenu, a přičemž ovládací tyč je spojena s řídicím ústrojím.

Rovněž v tomto provedení vynálezu má každý spřádací rotor s výhodou vlastní řídicí ústrojí, které je ovladatelně spojeno se společnou nadřazenou řídicí jednotkou.

-6CZ 283326 B6

U posledních dvou provedení je dále s výhodou přítlačná páka opřena o ovladatelné tlumicí ústrojí, předepnuté proti vykyvování přítlačné kladky do záběru hnacího řemenu do vřetene rotoru. Tlumicí ústrojí může být vytvořeno různě, například jako řiditelný hydraulický nebo pneumatický píst. S výhodou je však tlumicí ústrojí vytvořeno jako talířová pružina, uložená na ose otočného uložení přítlačné páky, přestavitelná rovnoběžně s osou otočného uložení.

Na brzdicí páce u posledních dvou provedení je s výhodou umístěna proti hnacímu hřídeli na druhé straně hnacího řemenu brzdicí čelist, kterou je v brzdicí poloze hnací řemen stlačován mezi brzdicí čelistí a hnacím vřetenem, přičemž úhel otočení mezi klidovou polohou brzdicí páky a brzdicí polohou brzdicí čelisti je větší, než je úhel otočení mezi klidovou polohou brzdicí páky a polohou brzdicí páky v dotyku narážek.

Řídicí ústrojí u všech provedení zařízení podle vynálezu může být spojitelné s ovládací jednotkou obslužného ústrojí, pojízdného podél řady vedle sebe uložených spřádacích zařízení, které samo obsahuje společnou nadřazenou řídicí jednotku. Spojení s obslužným ústrojím může být elektrické, indukční nebo jiné, takže na řídící povel řídicí jednotky se ústrojí pro přitlačování hnacího řemene uvede v činnost v pravý čas a žádoucím způsobem.

Každý spřádací rotor může mít samostatný hnací motor řemenového pohonu, a řídicí ústrojí může obsahovat regulátor otáček tohoto hnacího motoru.

Řídicí ústrojí může být podle dalšího znaku zařízení podle vynálezu dále opatřeno ovladačem odtahu zapřádané nitě, který má řídicí vstup spojený se snímačem stavu přiváděné vlákenné třásně. Ten stanoví stav vyčesání třásně v okamžiku zpětného zavádění nitě na sběrný povrch vláken a v závislosti na zjištěném stavu třásně se řídí nejen odtahování nitě, ale i otáčky spřádacího rotoru.

Dalším možným znakem zařízení podle vynálezu je, že řídicí ústrojí je opatřeno porovnávací jednotkou napětí zapřádané nitě s referenčním napětím, jejíž ovládací výstup je spojen s regulační jednotkou rychlosti hnacího motoru odpovídajícího spřádacího rotoru a jejíž řídicí vstup je spojen s měřičem napětí nitě. Řídicí ústrojí rovněž může obsahovat paměťovou jednotku produkčního napětí nitě jako referenční hodnoty. Takto je zajištěno, že při nejbližším dalším zapřádání se sníží otáčky spřádacího rotoru pro snížení napětí v nitě.

Vynález poprvé předkládá řešení konkrétních požadavků na podmínky při napojování nitě, které úplně, nebo alespoň přibližně odpovídají normálním provozním podmínkám a po nízkých napětích při odtahování oblasti napojení dosahují normální hmotnosti nitě, vztaženo na srovnatelný úsek. Vynález je jednoduchý a lze jej uplatnit na všech známých hnacích ústrojích spřádacího rotoru. Vynález dále zvyšuje spolehlivost zapřádání.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, na kterých znázorňuje obr. 1 schematické znázornění zapřádacích poměrů ve spřádacím rotoru, obr. 2 grafické znázornění průběhu hmoty v místě napojení, obr. 3 schematické znázornění vztahu otáček spřádacího rotoru, rychlosti odtahování nitě a napětí nitě při zapřádání způsobem podle vynálezu, obr. 4 a obr. 5 obměny údajů z obr. 3 při různých variantách způsobu, obr. 6 schematické znázornění třásně vlákenného pramene, která byla po zastavení vlákenného pramene vystavena rozdílně dlouho působení vyčesávacího válce, obr. 7 schematické vyjádření vztahu vlivu rozdílné doby klidu vlákenného pramene na začátek přivádění vláken, jakož i tomu přizpůsobené rychlosti odtahování nitě, obr. 8 schéma hnacího ústrojí zařízení pro předení s otevřeným koncem s přítlačným ústrojím hnacího řemenu podle vynálezu v čelním pohledu, obr. 9 ústrojí z obr. 8 v bočním pohledu, obr. 10 řez spřádacím místem se zařízením pro předení

-7CZ 283326 B6 s otevřeným koncem podle vynálezu, obr. 11 schéma ovládacích spojení pro řízení odtahování nitě a pohonu spřádacího rotoru, obr. 12 schéma obměněného provedení zařízení podle vynálezu, jímž je možné ovládat jak snižování otáček spřádacího rotoru, tak i následný rozběh těchto otáček, obr. 13 zařízení pro předení s otevřeným koncem, řešené podle vynálezu, které pro 5 ovládání otáček spřádacího rotoru obsahuje rotorovou brzdu, obr. 14 schematické znázornění průběhu otáček spřádacího rotoru a ry chlosti odtahování nitě při další obměně způsobu podle vynálezu, na obr. 15 schematický boční pohled na zařízení pro předení s otevřeným koncem a ovladatelným přítlačným ústrojím hnacího řemenu a obr. 16 schematický boční pohled na zařízení pro předení s otevřeným koncem s obměnou ovladatelného ústrojí pro přitlačování 10 hnacího řemene a ovladatelným brzdicím ústrojím.

Příklady provedení wnálezu

Nejprve bude na obr. 10 popsána konstrukce zařízení 10 pro předení s otevřeným koncem se spřádacím rotorem 100, na níž bude možné se v dalším popisu odvolávat. Zařízení 10 pro předení s otevřeným koncem je částí stroje 1 pro předení s otevřeným koncem, podél něhož pojíždí obslužné ústrojí 2.

Každé zařízení 10 pro předení s otevřeným koncem obsahuje podávači ústrojí 11 avyčesávací ústrojí 12. Podávači ústrojí 11 sestává ve znázorněném příkladě z podávacího válečku 110. s nímž pružně spolupracuje přívodní žlábek 111. Přívodní žlábek 111 je uložen výkyvné okolo osy 112. která dále nese blokovací páku 113. Přívodní žlábek 111 slouží jako vodítko pro vlákenný pramen 3. Blokovací páku 113 je možno působením elektromagnetu 114 buď přitlačit k přívodnímu žlábku 111, nebojí uvolnit. Vyčesávací ústrojí 12 v provedení, znázorněném na obr. 10, je tvořeno tělesem 120, v němž je uložen vyčesávací válec 121. Od něho směřuje přívodní kanál 122 ke spřádacímu rotoru 100, z něhož je spřádaná nit 30 odtahována odtahovou trubicí 101.

Spřádací rotor 100 je uložen v neznázoměném tělese, které je pro vytvoření spřádacího podtlaku napojeno na rovněž neznázoměný zdroj podtlaku. Toto celé zařízení 10 pro předení s otevřeným koncem včetně podávacího ústrojí 11 a vyčesávacího ústrojí 12 je uloženo pod krytem 13.

Pro odtahování nitě 30 slouží při nerušeném spřádání nitě 30 dvojice 14 odtahovacích válečků, 35 přičemž hnaný odtahovací váleček 140 se otáčí produkční rychlostí a na tento hnaný odtahovací váleček 140 přiléhá unášený odtahovací váleček 141. Mezi odtahovou trubicí 101 a dvojicí 14 odtahovacích válečků je umístěno hlídací čidlo 15,.

Nit 30 se pak dopravuje k navíjecímu ústrojí 16, které je opatřeno navíjecím válečkem 160.

Navíjecí ústrojí 16 je opatřeno dvojicí cívkových ramen 161, mezi nimiž je otočně uložena cívka 162. Cívka 162 přiléhá při nerušeném předení na navíjecí váleček 160, který ji pohání. Navíjená nit 30 je vedena vodičem 163 nitě, který se vratně pohybuje podél cívky 162 a zajišťuje tak rovnoměrné rozdělování nitě 30 na cívce 162.

Obslužné ústrojí 2, které je pojízdné podél stroje £ pro předení s otevřeným koncem, je opatřeno řídicí jednotkou 20, která je spojena s prvním výkyvovým pohonem 210 výkyvného ramene 21, které nese na svém volném konci pomocnou hnací kladku 211. poháněnou hnacím motorem 212, který je rovněž ovladatelně spojen s řídicí jednotkou 20. K cívkovým ramenům 161 mohou být přiřazena druhá výkyvná ramena 22, otočně uložená rovněž na obslužném ústrojí 2 a jejichž 50 vykyvovací pohon 220 je v ovladatelném spojení s řídicí jednotku 20.

Při normálním nerušeném předení se vlákenný pramen 3 předkládá pomocí otáčejícího se podávacího válečku 110 a k němu přitlačovaného přívodního žlábku 111 k vyčesávacímu válci 121, který vlákenný pramen 3 ojednocuje na jednotlivá vlákna 31, které se pak dopravují

-8CZ 283326 B6 přívodním kanálem 122 do nitra spřádacího rotoru 100, kde se ukládají do prstencové vlákenné stužky 32. S touto prstencovou vlákennou stužkou 32 je ve spojení odtahovaná nit 30. které se otáčením spřádacího rotoru 100 uděluje zákrut. Toto zakrucování se šíří až do sběrného žlábku, v němž se vytváří vlákenná stužka 32. čímž se vlákenná stužka 32 plynule zakrucuje do konce 5 nitě 30 a s nití se tak spojuje. Nit 30, odtahovaná ze spřádacího rotoru 100 dvojicí 14 odtahovacích válečků, se navíjí na cívku 162, kníž přiléhá navíjecí váleček 160, přičemž se nit 30 na cívku 162 rovnoměrně ukládá pomocí vratně se pohybujícího vodiče 163 nitě.

Při přetrhu nitě, který zaznamená hlídací čidlo 15 nitě v důsledku nepřítomnosti napětí, se vyvolá io pomocí neznázoměných prostředků zdvižení cívky 162 od navíjecího válečku 160, čímž se cívka

162 zastaví. Dále hlídací čidlo 15 nitě vyšle řídicí impulz do elektromagnetu 114, který uvede v činnost blokovací páku 113. kterou se vlákenný pramen 3 sevře v přívodním žlábku 111. Mimo to se vykývnutím blokovací páky 113 přívodní žlábek 111 odkloní od podávacího válečku 110, čímž se zastaví přívod vlákenného pramene 3 k vyčesávacímu válci 121.

Když obslužné ústrojí 2, které je známým způsobem bud přivoláno neznázoměným přivolávacím zařízením, nebo v důsledku pravidelného pojíždění přijede k zařízením 10 pro předení s otevřeným koncem pro jeho obsluhu, provede se obvyklým způsobem odstranění přetrhu nitě 30. Přitom se po provedení obvyklých přípravných prací, jako vyčištění spřádacího rotoru 100. 20 vyhledání volného konce nitě na cívce 162, odtažení volného konce nitě, jeho úprava a prodloužení, uvolnění před tím zastaveného spřádacího rotoru 100. novým ovládáním elektromagnetu 114 uvolní přívod vláken 31 do spřádacího rotoru 100 a začne se vytvářet nová vlákenná stužka 32. Po určité době se konec 300 nitě zpětně zavede na sběrný povrch 102 vláken spřádacího rotoru 100. vytvořený jako sběrný žlábek, jak je znázorněno na obr. 1, přičemž se 25 konec 300 nitě uloží po části U' sběrného povrchu 102 vláken a jeho radiální meziúsek 301 zaujme polohu 301a.

Po krátké časové prodlevě na sběrném povrchu 102 vláken se na konec 300 nitě začne působit tahem, který se nyní postupně zvýší na jeho produkční hodnotu. Přitom se konec 300 nitě 30 zapřádá do prstencové vlákenné stužky 32, takže ve směru obvodu sběrného povrchu 102 vláken se rozprostírají po obou stranách bodu 320 vevazování vláken od konce 300 nitě k prstencové vlákenné stužce 32 a vytváří první vlákenný můstek 321 a druhý vlákenný můstek 322. Pokračováním odtahování nitě 30 zaujme meziúsek 301 konce 300 nitě polohu 301c. První vlákenný můstek 321 a druhý vlákenný můstek 322 se přetrhnou a zavinou se jako divoké vinutí 35 323 okolo konce 300 nitě. Velikost druhého vlákenného můstku 322 a tím i množství divokého vinutí 323 závisí na velikosti průměru spřádacího rotoru 100.

Obr. 2 znázorňuje ve dvou příkladech místo napojení 33. Jak je z obrázku patrné, skládá se zpravidla místo napojení 33 ze tří délkových úseků, a to prvního délkového úseku 330, druhého 40 délkového úseku 331 a třetího délkového úseku 332. První délkový úsek 330 je tvořen oblastí vzájemného překiytí zpětně zavedeného konce 300 nitě s prstencovou vlákennou stužkou 32, který se ve spřádacím rotoru 100 vytvořil do doby zpětného zavedení konce 300 nitě. Tento první délkový úsek 330 obsahuje též divoké vinutí 323, vzniklé z druhého vlákenného můstku 322. Protože podávači ústrojí 11 přivádí další vlákna 31 k vytváření prstencové vlákenné stužky 32 na 45 sběrném povrchu 102 vláken, zesiluje se vlákenná stužka 32 přiváděním nové vlákenné hmoty 324.

Také druhý délkový úsek 331 místa napojení 33 má zesílený průřez. To je dáno tím, že po zahájení odtahování nitě 30 se pokračuje v přivádění vláken 31. čímž se do spřádacího rotoru 50 100 zavádí přídavná prstencová vlákenná hmota 324. takže prstencová vlákenná stužka 32 před ukončením prvního oběhu bodu 320 vevazování ve spřádacím rotoru 100 má v sobě více hmoty, než po prvním oběhu bodu 320 vevazování.

-9CZ 283326 B6

První délkový úsek. 330, vzniklý vzájemným překrytím konce 300 nitě a prstencové vlákenné stužky 32, má délku odpovídající části U' sběrného povrchu 102 vláken, t.j. obvodu spřádacího rotoru 100. Celková délka prvního délkového úseku 330 a druhého délkového úseku 331 odpovídá obvodu spřádacího rotoru 100.

V ideálním případě, když jsou po odtažení prvního délkového úseku 330 a druhého délkového úseku 331 synchronizovány rychlost odtahování nitě 30 a přívod vláken 31 do spřádacího rotoru 100, má na konci druhého délkového úseku 331 nit 30 předepsanou jmenovitou tloušťku, takže v takovém případě odpadá třetí délkový úsek 332. Ve všech ostatních případech navazuje na první délkový úsek 330 a druhý délkový úsek 331 ještě třetí délkový úsek 332, který je buď silnější nebo slabší než nit 30 a jehož délka může být různá. Odchylka 302 tohoto třetího délkového úseku 332 od požadované tloušťky nitě 30 závisí na tom, do jaké míry se na konci druhého délkového úseku 332 podaří sladit přívod vláken a odtahování nitě 30 tak, aby byly uvedeny na stejnou procentní hodnotu jejich velikosti při normálním provozu.

V oblasti prvního délkového úseku 330 je nevyhnutelné, aby nit 30 měla zvětšený průřez. To vyplývá zejména z toho, že pro spolehlivé napojení konce 300 nitě musí mít dostatek hmoty jak konec 300 nitě, tak i prstencová vlákenná stužka 32. Pokud má konec 300, který má v důsledku odpovídající předběžné přípravy zužující se tvar, nedostatečnou hmotu, dojde v této oblasti k přetrhu nitě.

Není-li prstencová vlákenná stužka 32 dostatečně silná vznikne mezi prvním délkovým úsekem 330 a druhým délkovým úsekem 331, začínajícím ztenčeným místem, úsek 333, kde je obzvláště velké nebezpečí přetrhu. Aby se tomu zabránilo, byl podle vynálezu navržen způsob, který se liší od současného stavu techniky a který je znázorněn na obr. 3. Na obr. 3 je znázorněna vzájemná závislost rychlosti V_A odtahování nitě 30 a otáček n_A spřádacího rotoru 100 v procentech, přičemž základní čára značí 0% a horní omezovači čára značí 100% příslušné produkční rychlosti. Pro popis je v souvislosti s problémem, který se má řešit, důležitý pouze průběh od okamžiku t_b který odpovídá zpětnému zavádění Rf konce 300 nitě. Průběh rychlosti V_A nebo otáček n_R před tímto okamžikem t_t tak může probíhat obvyklým a proto neznázoměným způsobem. Po zpětném zavedení konce 300 nitě na sběrný povrch 102 vláken se konec 300 nitě po prodlevě t_v vystaví odtahu nitě, který se zvýší na produkční hodnotu (100 %), kterou dosáhne v časovém okamžiku t₂.

Současně se zpětným zavedením R_F konce 300 nitě na sběrný povrch 102 vláken se začnou snižovat otáčky n_R spřádacího rotoru 100, takže konec 300 nitě dosáhne sběrný povrch 102 vláken při otáčkách spřádacího rotoru 100, které jsou vyšší, než otáčky při následujícím odtahování místa napojení 33 z prstencové vlákenné stužky 32. V okamžiku t₃ se snižování otáček ukončí, načež se spřádací rotor 100 může znovu rozběhnout na plné otáčky n_R (100 %), kterých dosáhne podle obr. 3 v okamžiku té, t.j. teprve po dosažení plné rychlosti V_A odtahu nitě.

Na začátku zpětného zavádění konce 300 nitě na sběrný povrch 102 vláken, t.j. při počátku napojování, jsou napojovací otáčky ještě na úrovni provozních otáček, t.j. spřádací rotor 100 má v tomto okamžiku ještě plné otáčky n_R (100%), které ve znázorněném příkladě provedení na začátku odtahu nitě (viz rychlost V_A) činí ještě cca 94% plných otáček (100%). Snižování otáček n_R trvá předem určenou dobu až k otáčkám, které jsou nižší, než napojovací otáčky spřádacího rotoru 100. Ve znázorněném příkladě provedení je snižování otáček ukončeno časově závisle, a to v okamžiku t₄. v němž místo napojení 33 nitě je již v odtahové trubici 101, takže v této době již nemohou v místě napojení 33 vznikat žádné radiální síly. Poté se spřádací rotor 100 znovu zrychlí na jeho plné otáčky n_R.

Ve spodní části obr. 2 je znázorněn průřezový průběh nitě 30. Na obr. 3 je při zohlednění otáček n_R spřádacího rotoru 100 odvozeno z průřezového průběhu nitě 30 napětí S_F v niti a vyneseno ve stejném měřítku.

- 10CZ 283326 B6

Během prodlevy ty konce nitě 300 na sběrném povrchu 102 vláken spřádacího rotoru 100 má tento spřádací rotor 100 ještě téměř své plné otáčky. Podmínky ve spřádacím rotoru 100 tak v podstatě odpovídají ještě podmínkám, působícím během normálního provozu. Dosáhne se tak nejen určitý počet pravých zákrutů v niti 30 v závislosti na počtu otáček rotoru, ale v důsledku působících odstředivých sil (viz vysoké napětí nitě S_F) se vytvoří nepravý zákrut, který se šíří až do bodu 320 vevazování a zajišťuje, že se dosáhne pevného spojení mezi koncem 300 nitě a prstencovou vlákennou stužkou 32.

Při počátku odtahování místa napojení 33 nitě dochází ke vzrůstu napětí S_F v niti několikanásobně proti normálním podmínkám předení, ačkoliv otáčky spřádacího rotoru 100 jsou již nižší, než jsou normální provozní otáčky. Této napěťové špičce se však nedá vzhledem k potřebnému vzájemnému překrývání konce 300 nitě a prstencové vlákenné stužky 32 předejít. Po odtažení prvního délkového úseku 330 v okamžiku t₅ se snižováním otáček spřádacího rotoru 100 kompenzuje přibývání hmoty v místě napojení 33, takže napětí S_F se udržuje v podstatě konstantní, nebo alespoň v přijatelných mezích a nevzniká v důsledku napětí S_F žádné nebezpečí přetrhu nitě. Když místo napojení 33 opustí spřádací rotor 100, zrychlí se opět spřádací rotor 100 na své provozní otáčky.

Obr. 4 znázorňuje při použití znaků, popsaných v souvislosti s obr. 3, obměnu způsobu podle vynálezu. Podstatný rozdíl spočívá v tom, že otáčky n_R spřádacího rotoru 100 se začnou snižovat v časovém okamžiku ti ještě dříve, než se konec 300 nitě zavede na sběrný povrch 102 vláken ve spřádacím rotoru 100, t.j. že otáčky spřádacího rotoru 100 se snižují z otáček vyšších, než jsou napojovací otáčky. Napojovací otáčky jsou tak při tomto obměněném způsobu pod provozními otáčkami. Kromě toho pokračuje snižování otáček n_R spřádacího rotoru také během odtahu nebo dokonce po odtahu hmotově vzrůstající části prstencové vlákenné stužky, která po dokončení prvního oběhu bodu 320 vevazování roste a má tak délku U obvodu, až mají snižující se otáčky n_R spřádacího rotoru 100 a zvyšující se rychlost V_A odtahu nitě požadovaný vzájemný poměr. Popřípadě je také možný odchylující se poměr, kupříkladu proto, aby se pro kompenzaci nízkých otáček a tím i nižších odstředivých sil získal úsek nitě s vyšším zákrutem. Má-li požadovaný poměr odpovídat provozním (produkčním) podmínkám, musí otáčky a odtah nitě dosáhnout v podstatě stejné procentní hodnoty, vždy ve vztahu k příslušným provozním (produkčním) hodnotám.

Podle obr. 4 poklesly otáčky n_R spřádacího rotoru 100 na začátku odtahu nitě až na cca 90 % plných otáček n_R spřádacího rotoru, takže odstředivé síly, působící na nit 30, jsou již podstatně snížené. Přesto jsou však otáčky v blízkosti provozních otáček (100 %), takže je zaručeno, že do bodu 320 vevazování může byt zavedeno dostatečné zakrucování, aby se zajistilo spolehlivé spojení mezi koncem 300 nitě a prstencovou vlákennou stužkou 32. Dalším snižováním otáček n_R spřádacího rotoru 100 se dosahuje snižování napětí nitě, a získané napětí tak leží pod normálním spřádacím napětím. Krátkodobě stoupá napětí S_F po dobu, po kterou se druhý délkový úsek 331 odtahuje ze spřádacího rotoru, až na konci odtahu tohoto délkového úseku 331 napětí S_F nitě znovu klesá.

Snižování otáček n_R spřádacího rotoru 100 pokračuje po odtažení prvního délkového úseku 330 i druhého délkového úseku 331, aby spřádací rotor 100 dosáhl co nejrychleji takového počtu otáček, který v percentuálním vyjádření odpovídá rychlosti V_A odtahu nitě 30.

Na obr. 2 je ve třetím délkovém úseku 332 vyznačeno čárkovaně, že při rychlosti V_A odtahu nitě, přizpůsobené přívodu vláken ve spřádacím rotoru 100, může být odstraněno místo zvětšené tloušťky v niti 30, takže v takovém případě má nit již od okamžiku t₄ svoji požadovanou tloušťku. Pokračujícím snižováním otáček n_R přes okamžik t₄ z obr. 4 se dosáhne toho, že od okamžiku t₇, v němž otáčky n_R spřádacího rotoru 100 a rychlost V_A odtahu nitě dosáhnou stejné procentní hodnoty provozních hodnot (ve znázorněném příkladě provedení při cca 76 %

- 11 CZ 283326 B6 provozních hodnot), má vyráběná nit 30 nejen požadovanou tloušťku, ale také požadovaný zákrut.

Po dosažení požadovaného poměru, který se může eventuálně odlišovat od poměru při provozní rychlosti, se zrychlují otáčky rotoru a rychlost odtahu nitě. Pokud požadovaný poměr souhlasil již při provozní ry chlosti, je udržován také během zrychlování. Pokud se však požadovaný poměr odlišuje od provozního poměru, může být prováděno vyrovnání poměru mezi otáčkami a odtahovou rychlostí nitě během společného zrychlování odtahu nitě a otáček. Je však také možné zavést tento provozní poměr teprve tehdy, když buď odtahová rychlost nitě nebo otáčky i o rotoru j iž dosáhly provozn í hodnoty.

Další obměna způsobu, popsaného s odvoláním na obr. 3 a 4, bude nyní vysvětlena s odvoláním na obr. 5. V tomto příkladě se spřádací rotor 100 brzdí teprve pro zpětném zavedení R_F konce 300 nitě na sběrný povrch vláken v časovém okamžiku t_r, takže napojovací otáčky spřádacího 15 rotoru 100 odpovídají provozním (produkčním) otáčkám. Tím je konec 300 nitě při jeho zpětném zavedení ještě vystaven vlivu plných otáček a dosáhne tak rychle sběrného povrchu 102 vláken a může se zde velmi rychle dostat do styku s vlákny 31 prstencové vlákenné stužky 32. Odpovídajícím způsobem se také dobře šíří do bodu 320 vevazování nepravý zákrut.

Aby se napětí S_F v niti 30 na počátku jejího odtahování udržovalo na co možná nejnižší úrovni, sníží se otáčky n_R mezi okamžiky ti a t₃ co možná nejrychleji. Jak ukazuje obr. 2, vzroste hmota nitě a tím i napětí v odtahované niti jak mezi časovými okamžiky t₃ at₅, tak i mezi časovými okamžiky t₅ a t». Aby se přesto dosáhlo konstantního napětí S_F v niti 30, snižují se dále otáčky n_R rotoru, avšak přiměřeně k přiváděnému množství vlákenné hmoty. Za předpokladu, že vlivem přizpůsobování přívodu vláken a odtahu nitě má nit 30 od okamžiku t, již požadovanou tloušťku, silně se znovu zrychlí otáčky n_R těsně před okamžikem U, aby spřádací rotor 100 od tohoto okamžiku t₄, t.j. s odtahem délkového úseku 331 s místem napojení 22, měl již znovu 100% svých provozních otáček. V tomto okamžiku však nemusí rychlost V_A odtahování nitě ještě dosáhnout své konečné hodnoty, je-li sladěna s přívodem vláken 100. v daném okamžiku účinným ve spřádacím rotoru.

Z obr. 5 je patrné, že od období před okamžikem t₃ před začátkem odtahu nitě se otáčky spřádacího rotoru 100 snižují ve dvou fázích. První fáze mezi okamžiky t₃ až ts se přitom v podstatě slaďuje s dobrým šířením pravého nebo nepravého zákrutu do prstencové vlákenné 35 stužky 32 a také s napětím nitě, odlišujícím se nepříliš výrazně od spřádacího napětí, zatímco druhá fáze samotná slouží pro omezení výkyvu napětí nitě.

Podle toho, zdaje důležitější udržet napětí S_F nitě 30 v blízkosti provozního napětí nitě, nebo zda zákrut v odtahované niti 30 má odpovídat provozním podmínkám, mohou se otáčky n_R 40 spřádacího rotoru 100 buď zvyšovat, nebo snižovat.

Pro znázornění, že popisovaným způsobem podle vynálezu podle obr. 3 a 4 dochází ke snížení napěťových špiček, které se nevyhnutelně vyskytují v dosud známých způsobech, je navíc na obr. 3 a 4 ještě znázorněno (pro otáčky rotoru 100%) napětí S_F' podle známých způsobů. Je 45 patrné, že v protikladu se známými způsoby se při způsobu podle vynálezu napěťové tolerance snižují o přibližně polovinu.

V předchozím popisu bylo snižování otáček n_R spřádacího rotoru 100 popisováno v závislosti na čase. Mohou však být také stanoveny nejnižší otáčky, při jejichž dosažení se snižování otáček 50 ukončí a provede se přepnutí na zvyšování otáček. V tomto případě jsou různé časové hodnoty, uvedené na obr. 3 až 5, odvozené veličiny.

- 12 CZ 283326 B6

Podle obr. 3 až 5 dochází ke zpětnému vedení konce nitě na sběrnou plochu vláken buď při plných provozních otáčkách (100 %) spřádacího rotoru 100 (viz obr. 3 a 5), nebo také poté, co již začalo snižování otáček n_R spřádacího rotoru 100.

Obr. 14 ukazuje další obměnu, podle které jsou otáčky n_R spřádacího rotoru 100 během zpětného zavedení konce 300 nitě na sběrnou plochu 102 spřádacího rotoru 100, t.j. od okamžiku t₎₀ do okamžiku t₃, udržovány konstantní (viz otáčky n_R). Do těchto konstantních otáček n_R· je přitom možné přejít podle volby z provozních (produkčních) otáček (100% - viz okamžik t₉) nebo z klidu (0 % - viz okamžik t_s), viz obr.14. Od předchozích příkladů se liší tím, že otáčky n_R jsou mezi klidem a nominálními otáčkami.

Udržování konstatních otáček n_R' spřádacího rotoru 100 po dobu R_F zpětného zavedení konce 300 nitě má tu výhodu, že pro vlastní zapřádání, obsahující zpětné zavedení konce 300 nitě, spuštění přívodu vláken a začátek nového odtahování nitě, mohou být příslušné časy přesně stanovovány, protože po tuto dobu nevznikají žádné odchylky rychlosti, způsobované tolerancemi a jinými vlivy. Nejpozději od okamžiku t₃, t.j. od okamžiku, kdy začíná odtahování nitě 30 (viz rychlost V_A), se snižují otáčky n_R spřádacího rotoru 100, aby se dosáhlo toho, že se napětí S_F nitě udržuje na konstantní hodnotě, nebo alespoň v přiměřených mezích.

Snižování otáček n_R', které byly před zapřádáním udržovány na konstantní výši, začíná nejdříve v okamžiku tf, t.j. před začátkem zpětného zavedení Rp konce 300 nitě. Toto snižování konstantních otáček n_R' tak může začít podle konkrétních spřádacích podmínek podle volby mezi časovým okamžikem ti zpětného zavádění konce 300 nitě a okamžikem t₃ začátku odtahování nitě 30.

S ohledem na podmínky řízení je vhodné sestupovat ke konstantním otáčkám n_R z vyšších otáček, zvláště když spřádací rotor 100 před zapřádáním stál. To je znázorněno průběhem otáček n_R-. Otáčky rotoru se přitom nejprve z klidového stavu zrychlí na otáčky, ležící nad napojovacími otáčkami (otáčky n_R'), a z těchto otáček se zbrzdí na napojovací otáčky. Otáčky, při nich začíná snižování otáček, jsou podle obr. 14 provozní otáčky (100 %), přičemž je však možné v případě potřeby také zvolit počet otáček, ležící mezi otáčkami n_R’ a provozními otáčkami (100 %). Tento způsob řízení napojovacích otáček je přitom výhodný jak v případě, kdy jsou napojovací otáčky dočasně udržovány konstantní (podle obr. 14), tak i tehdy, když se velikost otáček po dosažení napojovacích otáček bez přerušení snižování otáček dále zmenšuje a napojování se provádí během tohoto snižování otáček.

V předcházejícím popisu se předpokládalo, že přivádění vláken do spřádacího rotoru 100 začne dříve, než konec 300 nitě dosáhne sběrný povrch 102 vláken. To však není nezbytným předpokladem pro provádění způsobu podle vynálezu. Je-li podávači ústrojí 11 již vyřazeno z činnosti a vláknům 31 se brání v přístupu na sběrný povrch 102 vláken, je možné také nejprve zavést konec 300 nitě na sběrnou plochu vláken před tím, než se uvolní přívod vláken na sběrný povrch 102 vláken. Tímto způsobem se dá provádět mimořádně přesné řízení zapřádání a dimenzování místa napojení 33,.

Pro uskutečnění způsobu podle vynálezu je nezbytné přizpůsobovat otáčky n_R spřádacího rotoru 100 pochodu zpětného zavádění R_F konce 300 nitě na sběrný povrch 102 vláken a obnovenému odtahování nitě 30. K tomu je zařízení pro provádění způsobu podle vynálezu opatřeno řídicí jednotkou 20, v níž je zabudován časový řídicí člen 23. Protože v praxi se spřádají různé vlákenné materiály s různými otáčkami n_R rotoru, je časový řídicí člen 23 opatřen prvním seřizovacím členem 230, jímž se nastavuje čas začátku snižování otáček spřádacího rotoru 100, a druhým seřizovacím členem 231, který určuje čas ukončení snižování otáček. Vždy podle toho, jak přesně má být změna otáček řízena, jsou přirozeně možné další seřizovači členy, které však nejsou na obr. 10 znázorněny. Je samozřejmé, že pro nastavení různých okamžiků t_b ti', ti, t₅, t₄, t₇, t₂, a t₆ je možné použít buď více seřizovačích členů, nebo je alternativně také možné použít

- 13CZ 283326 B6 dva seřizovači členy, z nichž se pomocí prvního seřizovacího členu postupně zadávají různé časové okamžiky, zatímco druhý seřizovači člen slouží pro stanovení změny otáček, t.j. jejich snižování nebo zrychlování.

Na obr. 10 je schematicky znázorněn příklad zařízení, jehož pomocí mohou být měněny otáčky n_R. Toto zařízení obsahuje dva hnací řemeny 17 a 18, z nichž jeden nebo druhý mohiou být ovládáním zřídícího ústrojí 4 volitelně uváděny do hnacího spojení s hnacím vřetenem 103 (hřídelem) spřádacího rotoru 100. Aby se vzájemně sladila řízení řídicího ústrojí 4 a řídicí jednotky 20, jsou toto ústrojí a jednotka vzájemně spojeny vedením 40.

Obr. 12 znázorňuje konkrétní řešení zařízení pro volitelné pohánění spřádacího rotoru 100 z obr. 10 pomocí prvního hnacího řemenu 17 (hlavní hnací prostředek), nebo pomocí druhého hnacího řemenu 18 (pomocný hnací prostředek). První hnací řemen 17 a druhý hnací řemen 18 probíhají podél celého spřádacího stroje 1 a jsou mezi jednotlivými spřádacími zařízeními 10 pro 15 předení s otevřeným koncem podepřeny opěrnými kladkami 19, 190. K řízení pohonu spřádacího rotoru 100 slouží přítlačná páka 506, uložená ve svém středu v otočném uložení 54 a jejíž první rameno 500 nese první přítlačnou kladku 50 a druhé rameno 503 nese druhou přítlačnou kladku 51, což vše ve svém souhrnu tvoří přítlačné ústrojí 5.

V neutrální poloze je jak první přítlačná kladka 50, tak i druhá přítlačná kladka 51 vzdálena jak od prvního hnacího řemene 17, tak i druhého hnacího řemene 18, které jsou pomocí opěrných kladek 19, 190 zdviženy z vřetena 103, takže spřádací rotor 100 je v klidu. Přes odpovídající spojovací členy je s prvním ramenem 500 přítlačné páky 506 spojeno první ovládací ústrojí 52 a s druhým ramenem 503 druhé ovládací ústrojí 53. První ovládací ústrojí 52 i druhé ovládací ústrojí 53 jsou ovládány řídicím ústrojím 4. Je-li příslušným signálem uvedeno v činnost první ovládací ústrojí 52, stlačí první přítlačná kladka 50 první hnací řemen 17 směrem dolů do polohy 17 který přilehne na vřeteno 103 a spřádací rotor 100 se roztočí. Obdobně, když dojde příslušný řídící povel na druhé ovládací ústrojí 53, stlačí druhá přítlačná kladka 51 druhý hnací řemen 18 do polohy 18'. který přilehne na vřeteno 103 a spřádací rotor 100 se roztočí. První hnací řemen 17 a druhý hnací řemen 18 se pohybují rozdílnými rychlostmi. Proto může přítlačná páka 506 udělovat spřádacímu rotoru 100 rozdílné otáčky.

Přepínací přítlačná páka 506 může tlačit svojí první přítlačnou kladkou 50 nebo druhou přítlačnou kladkou 51 nejen na různé řemeny, tedy na první hnací řemen 17 či druhý hnací řemen 35 18. které se pohybují raznými rychlostmi, ale může tak činit i různou přítlačnou silou, takže první hnací řemen 17, p: adně druhý hnací řemen 18 přiléhají na vřeteno 103 spřádacího rotoru 100 různou silou, čímž niká různá velikost prokluzu mezi prvním hnacím řemenem 17 nebo druhým hnacím řemen.: 18 a vřetenem 103 spřádacího rotoru 100. Tím lze řídit velikost zrychlování nebo brzděn: áček spri.ňicího rotoru 100.

Z Předcházejícího popisu je eimé, že jsou potřebné prostředky pro snižování otáček spřádacího rot u 100 z napojovacích ot.. A. které jsou popřípadě totožné s provozními otáčkami. Takovým prc -edkem je druhé ovládací ú rojí 53. spřažené s druhým ramenem 503 s druhou přítlačnou kladkou 51. Dále jsou potřebné prostředky, umožňující zvyšování otáček spřádacího rotoru 100.

Takovým prostředkem je první vládací ústrojí 52 spolu s prvním ramenem 500 přepínací přítlačné páky 506, na němž ložena první přítlačná kladka 50. Konečně je zapotřebí prostředek, jímž se otáčky sprát, 'ho rotoru 100 uvádí do souladu s provozními otáčkami. Takovým prostředkem je opět pí ' ovládací ústrojí 52, spojené s prvním ramenem 500, opatřeným první přítlačnou řfadku neboť při odpovídajícím natočení přítlačné páky 506 se 5f vyvolá přenášení pohonu z prvtíh ího řemenu 17 na spřádací rotor 100.

Otáčky n_R vřetene 103 spřádat u 100 je možné řídit i při použití pouze jednoho, a to prvního hnacího řemenu 17 a je i přítlačné kladky 50, které v daném případě vytvářejí přítlačné ústrojí 5. Zvýšením mezi prvním hnacím řemenem 17 a vřetenem 103

- 14CZ 283326 B6 spřádacího rotoru 100 se jeho otáčky snižují, zatímco při snížení prokluzu se jeho otáčky zvyšují. Řň odstranění prokluzu se spřádací rotor 100 otáčí s produkčními otáčkami.

Bříklad takové úpravy je znázorněn na obr. 15. Místo přepínací přítlačné páky 506 je použita í přítlačná páka 504, nesoucí první přítlačnou kladku 50. Do druhého konce přítlačné páky 504, t.j.

ifo druhého ramene 503. zabírá první pružinový člen 550 ve formě tažné pružiny, jehož druhý ionec je upevněn na stacionárním bodě stojanu stroje.

třízení otáček spřádacího rotoru 100 obsahuje zařízení dále jednoramennou brzdicí páku 562, W výkyvnou na ose 563 nezávisle na přítlačné páce 504. Brzdicí páka 562 je opatřena brzdovou firfistí 561, která může být přitlačena k vřetenu 103 spřádacího rotoru 100 a tím brzdit jeho otáčky. Pohyb brzdicí páky 562 je řízen ovládací tyčí 57.

Brzdicí páka 562 je uložena přibližně rovnoběžně s přítlačnou pákou 504, přičemž kyvný čep otočného uložení 563 je vzhledem ke kyvné podpoře otočného uložení 54 přítlačné páky 504 nístěn na téže straně, kde je umístěna první přítlačná kladka 50, zatímco ovládací tyč 57 je připojena na stejné straně, jako druhé rameno 503 přítlačné páky 504. Na téže straně ve vztahu le kyvné podpoře otočného uložení 54 přítlačné páky 504 je brzdicí páka 562 opatřena narážkou S64. která ve styku s dosedací narážkou 505 na druhém rameni 503 přítlačné páky 504 tuto > přítlačnou páku 504 vykyvuje proti síle tažného prvního pružinového členu 550. Podle velikosti aivihu brzdicí páky 562, který je dán zdvihem ovládací tyče 57, je první přítlačná kladka 50 přitlačována na první hnací řemen 17 více nebo méně silně, takže na základě změněné velikosti prokluzu mezi prvním hnacím řemenem 17 a vřetenem 103 spřádacího rotoru 100 je také různě zychlován spřádací rotor 100.

Ϊ ffesnější řízení prokluzu a tím i otáček spřádacího rotoru 100 pomocí prvního hnacího řemenu 17 přes vřeteno 103 se dá dosáhnout tím, že brzdicí páka 562 a první rameno 500 přítlačné páky 504 jsou navzájem spojeny druhým pružinovým členem 551 ve formě tlačné pružiny. Při tomto vytvoření je působení prvního pružinového členu 550 silnější, než působení druhého > pnjžinového členu 551. Toho lze dosáhnout jednak různým rozmístěním závěsů, jednak různým dimenzováním prvního pružinového členu 550 a druhého pružinového členu 551.

Jestliže mezi narážkou 564 brzdicí páky 562 a dosedací narážkou 505 přítlačné páky 504 je vůle, způsobuje první pružinový člen 550, že první přítlačná kladka 50 doléhá na první hnací řemen 17 1 apřitlačuje ho na vřeteno 103 spřádacího rotoru 100. Čím je brzdicí páka 562 více vzdálena od přítlačné páky 504, tím větší sílu vyvozuje druhý pružinový člen 551, jejíž síla působí proti síle prvního pružinového členu 550. Protože síla prvního pružinového členu 550 je větší, než síla dtuhého pružinového členu 551, zůstává první přítlačná kladka 50 přitlačena na první hnací tanen 17. Přesto však druhá pružina 551 redukuje silu prvního pružinového členu 550, takže na ♦ první přítlačnou kladku 50 působí rozdíl sil prvního pružinového členu 550 a druhéhc pružinového členu 551. Tím lze dosáhnout velmi jemného řízení prokluzu mezí prvním hnacírr vemenem 17 a vřetenem 103 a tím i otáček spřádacího rotoru 100, protože brzdicí páku 562 j< ožné nastavit do různých poloh.

ffi pohybu brzdicí páky 562 do její brzdicí polohy narazí narážka 564 na dosedací narážku 50: přítlačné páky 504 a při dalším pokračování zdvihá první přítlačnou kladku 50 od prvníhi ioacího řemene 17. V koncové poloze se přitlačí brzdicí čelist 561 na vřeteno 103 a spřádac rotor 100 se zastaví.

Je zřejmé, že první pružinový člen 550 i druhý pružinový člen 501 není nutno realizovat jak ožnou pružinu. Je možno použít také jiných pružin, jako tlačných pružin nebo pneumatickýc Btbo hydraulických členů. Rovněž dvojramenné provedení přítlačné páky 504 je možno nahrad «eznázorněným jednoramenným provedením.

- 15 CZ 283326 B6

V další obměně vynálezu lze druhý pružinový člen 551, uspořádaný mezi přítlačnou pákou 504 a brzdicí pákou 562, nahradit tlumicím ústrojím 6, uloženým na přítlačné páce 504. Tlumicí ústrojí 6 může být vytvořeno různým způsobem. V provedení, znázorněném na obr. 16, je na čepu otočného uložení 540, na němž je přítlačná páka 504 uložena axiálně nepohyblivě, uložena 5 talířová pružina 60. Rovnoběžně s čepem otočného uložení 540 je uložena spojovací tyč 61, nesoucí vidlici 610. Vidlice 610 obepíná čep otočného uložení 540 a působí na talířovou pružinu 60, která se opírá o přítlačnou páku 504 tlakem, závislým na poloze brzdicí páky 562 vzhledem k přítlačné páce 504. Čím větší je tento tlak, tím větší je napětí v talířové pružině 60 a tím větší je i tlumicí účinek tlumicího ústrojí 6.

Tlumicí ústrojí 6 pracuje následovně. Základním jeho úkolem je zabránit, aby malá nevyváženost ve spřádacím rotoru 100 nezpůsobovala zvýšené opotřebení přítlačné páky 504 nebo 506 a jejího uložení. Dále umožňuje, pokud je vytvořeno řiditelné, řídit i rozběh, s nímž se zvyšují otáčky spřádacího rotoru 100. Je-li přítlačná páka 564 uvolněna vlivem polohy brzdicí páky 562, vzniká 15 působením prvního pružinového členu 550 síla, zpožďovaná předpětím talířové pružiny 60. Čím větší je předpětí talířové pružiny 60, tím déle trvá, než se první přítlačná kladka 50 plnou silou opře o první hnací řemen 17. Pohybem vidlice 610 rovnoběžně s čepem otočného uložení 540 přítlačné páky 504 nebo 506 je tak možné řídit odezvovou rychlost, s níž přítlačná páka 504, 506 reaguje na uvolněni brzdicí pákou 562.

Zatěžovací prvek, který je ve výše popsaném provedení vytvořen jako vidlice 610, je možné vytvořit i jiným způsobem. Rovněž tak je myslitelné řídit talířovou pružinu 60 neznázoměným krokovým motorem.

Další provedení zařízení podle vynálezu, umožňující řízení otáček spřádacího rotoru 100 pomocí přepínací přítlačné páky 506, je znázorněno na obr. 8. Přepínací přítlačná páka 506 je ve svém středu uložena v kyvné podpoře otočného uložení 54. O první rameno 500, nesoucí první přítlačnou kladku 50, je opřen tlačný pružinový člen 55, který se svým druhým koncem opírá o rám 191 stroje. Tlačný pružinový člen 55 působí tak, že první přítlačná kladka 50 přitlačuje 30 první hnací řemen 17 k vřetení 103 spřádacího rotoru 100.

Na prvním rameni 500 přepínací přítlačné páky 506 je vytvořena první narážka 501. která může dolehnout na brzdicí páku 56. Brzdicí páka 56 je zavěšena na ose 502, která je společná s osou otáčení první přítlačné kladky 50. Na druhém volném konci brzdicí páky 56 je umístěna ovládací 35 tyč 57.

Mezi svými konci nese brzdicí páka 56 brzdu s brzdicí čelistí 561, která je v poloze, naznačené na obr. 8, zdvižena od vřetena 103 spřádacího rotoru 100. Při zatažení za ovládací tyč 57 dolehne brzdicí čelist 561 na vřeteno 103 a spřádací rotor 100 se zabrzdí. Při pokračujícím pohybu 40 ovládací tyče 57 se první řídicí kladka 50 zdvihne od prvního hnacího řemene 17, který se vzdálí od vřetene 103 spřádacího rotoru 100. Při pohybu ovládací tyče 57 směrem vzhůru přitlačí tlačný pružinový člen 55 první přítlačnou kladku 50 směrem dolů do polohy, znázorněné na obr. 8, v níž je první hnací řemen 17 opět v záběru s vřetenem 103 spřádacího rotoru 100. Při dalším mírném zdvižení narazí nejprve druhá narážka 560, vytvořená na brzdicí páce 56, na první 45 narážku 501 přepínací přítlačné páky 506. Dalším pokračováním v pohybu řídicí tyče 57 vykývne brzdicí tyč 56 pomocí druhé narážky 560 poněkud první rameno 500 přítlačné páky 506, takže tlak první přítlačné kladky 50 na první hnací řemen 17 se sníží, takže vznikne prokluz mezi prvním hnacím řemenem 17 a vřetenem 103 spřádacího rotoru 100. Dalším pohybem natočí ovládací tyč 17 brzdicí páku 56 a ta natočí přítlačnou páku 506 natolik, že druhá přítlačná kladka 50 51 přitlačí druhý hnací řemen 18 k vřetenu 103 spřádacího rotoru 100.

Záleží tedy na tom, jak velký musí být zdvih ovládací tyče 57, aby nastal přesně definovaný prokluz mezi prvním hnacím řemenem 17, pohybujícím se stálou rychlostí, a vřetenem 103 spřádacího rotoru 100, a mezi druhým hnacím řemenem 18, pohybujícím se rovněž stálou

- 16CZ 283326 B6 rychlostí, a vřetenem 103 spřádacího rotoru 100. To umožňuje přesné nastavení otáček spřádacího rotoru 100. Odpovídajícím řízením prokluzu mezi prvním hnacím řemenem 17, poháněným vyšší rychlostí, a vřetenem 103, se řídí zrychlování spřádacího rotoru 100. zatímco řízením prokluzu mezi hnacím řemenem 18, pohybujícím se nižší rychlostí, a vřetenem 103 5 spřádacího rotoru 100, se řídí snižování rychlosti.

Obr. 9 znázorňuje zařízení z obr. 8 pro řízení spřádacího rotoru 100 v bočním pohledu. Spřádací rotor 100 je uložen na opěrných kotoučích 104, z nichž je na obrázku znázorněn pouze jeden, a axiálním a radiálním ložisku 105. Ovládací tyč 57 je opatřena převodovou dvouramennou to pákou 570, uloženou kyvně v ložisku 571. Na jejím volném konci je uložena kladka 572, která je v záběru s vidlicí 58. Vidlice 58 je vytvořena na konci ramene ovládací páky 580, jejíž volné rameno 581 je umístěno ve výřezu krytu 13. Ve znázorněném příkladě je ovládací páka 580 vytvořena jako lomená páka. Ovládací páka 580 je na obr. 9 znázorněna v poloze I, při níž probíhá proces předení. V poloze Π ovládací páky 580 je brzdicí čelist 561 přitlačena k vřetení 15 103 spřádacího rotoru 100. který je proto v klidu. V poloze III ovládací páky 580 přitlačuje druhá přítlačná kladka 51 druhý hnací řemen 18 na vřeteno 103 spřádacího rotoru 100. Pohyb ovládací páky 580 je ovládán přistavitelnou ovládací jednotkou 24, která je uložena na obslužném ústrojí 2 pro údržbu a řízena řídicí jednotkou 20.

V poloze III ovládací páky 580, jak je patrné z obr. 9, se první přítlačná kladka 50 vzdálí od vřetene 103, takže první hnací řemen 17 probíhá nad vřetenem 103, zatímco druhá přítlačná kladka 51 přitlačuje druhý hnací řemen 18 na vřeteno 103. Aby byla definována krajní poloha ovládací páky 580, může být páce na krytu 13 přiřazena neznázoměná zarážka, o kterou se na páce opírá při ovládacím pohybu páky dosedací zarážka, a která je popřípadě spojena s ovládací 25 jednotkou 24 nebo na ni připojeným ovládacím prostředkem.

Taková nastavitelná zarážka však nemusí spolupůsobit s ovládací jednotkou 24, ale může být upravena i jinak. Na obr. 12 jsou znázorněny hlavní omezovači koncová zarážka 59 přítlaku a pomocná omezovači koncová zarážka 590 přítlaku, umístěné pod přepínací přítlačnou pákou 30 506, které omezují maximální přítlačnou sílu jak první přítlačné kladky 50, tak i druhé přítlačné kladky 51. Různým uspořádáním narážek lze omezit jak maximální, tak i minimální přítlačnou sílu. Narážky lze přestavovat ručně, dálkově nebo automaticky.

Přepínací přítlačná páka 506 s příslušnými řídicími členy vytváří přítlačné ústrojí 5, jímž se 35 k řízení otáček spřádacího rotoru 100 využívá přítlak mezi hnacími řemeny 17, 18 a vřetenem

103 spřádacího rotoru. Přitom je u dvouramenné přítlačné páky 506 činné buď první rameno 500, nebo druhé rameno 503.

Je-li třeba dosáhnout velmi rychlého snížení otáček n_R spřádacího rotoru 100, může být brzdění 40 vřetene 103 pomocí druhého řemene 18 příliš pomalé. Na obr. 13 je znázorněna úprava zařízení z obr. 8 a obr. 9, která umožňuje velmi rychlé snížení otáček spřádacího rotoru 100, neboť přítlačné ústrojí 5 je opatřeno dvěma ovládacími tyčemi. S přítlačnou pákou 506 je spojena hlavní ovládací tyč 573, zatímco s brzdicí pákou 56 je spojena ovládací tyč 574. Ovládací tyč 573 je napojena na druhé rameno 503 přítlačné páky 506 a svým druhým koncem přes 45 převodovou dvouramennou páku 570 s ramenem ovládací páky 580. Další spojení je shodné s provedením, znázorněným na obr. 9. Ovládací tyč 574 brzdicí páky je svým horním koncem napojena na brzdicí páku 56 a svým dolním koncem na lomenou páku 575, uloženou kyvné v ložisku 576, které je ve výřezu v krytu 13 umístěno vedle ovládací páky 580. Jak hlavní ovládací tyč 573. tak i ovládací tyč 574 brzdicí páky jsou na obr. 13 znázorněny v pootočení 50 o 90°.

- 17 CZ 283326 B6

Přímým působením na brzdicí páku 56, eventuálně také při současném snižování otáček spřádacího rotoru 100 řízením mezi hnacími řemeny 17, 18 a vřetenem 103 spřádacího rotoru 100, lze dosáhnout velmi rychlého snížení otáček n_R zejména v první fázi dvoufázového snižování otáček n_R.

Další příkladné provedení vynálezu je znázorněno na obr. 16. O tomto provedení již byla řeč v souvislosti s vysvětlováním tlumicího ústrojí 6. Na rozdíl od provedení podle obr. 15, kde ovládací tyč 57 je napojena přímo na brzdicí páku 562, je v provedení podle obr. 16 brzdicí páka 562 opatřena vedením 565, jímž prochází ovládací tyč 57. Na ovládací tyči 57 pod koncem ío brzdicí páky 562 na straně druhého ramena 503 přítlačné páky 504 je umístěna nepohyblivá dolní narážka 577, takže ovládací tyč 57 při svém pohybu vzhůru nuceně unáší konec brzdicí páky 56. Na konci ovládací tyče 57 je uložena nepohyblivá horní narážka 578, avšak s odstupem od vedení 565. vytvořeného v konci brzdicí páky 562. přičemž mezi vedením 565 a nepohyblivou horní narážkou 578 je vložena tlačná pružina 579.

Když se ovládací tyč 57 pohybuje směrem dolů, t.j. do polohy, v níž se brzdicí páka 562 uvádí do brzdicí polohy, přilehne brzdicí čelist 561 na vřeteno 103 spřádacího rotoru 100 nejprve jen velmi mírným tlakem, který je dán malým předpětím tlačné pružiny 579. Dalším pohybem ovládací tyče 57 směrem dolů se tlačná pružina 579 stlačuje, tím narůstá její přítlačná síla 20 a zintenzivňuje se účinek brzdění. Volbou vhodné délky zdvihu ovládací tyče 57 je možné velmi jemně nastavovat brzdnou sílu a tím i regulovat otáčky spřádacího rotoru 100.

Při odbrzďování, t.j. při pohybu ovládací tyče 57 směrem vzhůru, se nejprve prodlužuje tlačná pružina 579, napětí v ní klesá, tlak brzdicí čelisti 561 na vřeteno 103 spřádacího rotoru 100 klesá, 25 aniž se brzdicí páka 562 pohybuje. Teprve v okamžiku, kdy se nepohyblivá dolní narážka 578 opře o vedení 565 brzdicí páky 562. se brzdicí páka 562 odkloní od vřetene 103 a spřádací rotor 100 se odbrzdí.

Znázorněné zařízení lze též opatřit tlumicí ústrojím 6, nebo druhým pružinovým členem 551 30 mezi přítlačnou pákou 504 a brzdicí pákou 562, nebo lze obě kombinovat, aby jak brzdění, tak i rozběh spřádacího rotoru 100 bylo možno řídit co nejpřesněji.

Při odbrzďování přítlačného ústrojí 5, opatřeného tlumicím ústrojím 6, se pohyb přítlačné páky 504 poněkud zpozdí v závislosti na předpětí tlumicího ústrojí 6, takže tlak první přítlačné kladky 35 50 na první hnací řemen 17 se snižuje pomalu a tím i tlak mezi prvním hnacím řemenem 17 a vřetenem 103. Téhož účinku se dosáhne, když mezi brzdicí pákou 562 a přítlačnou pákou 504 je umístěn druhý pružinový člen 551.

Popsaný způsob i tomu odpovídající zařízení lze v rámci řešení podle vynálezu obměňovat 40 mnoha způsoby, například kombinací jednotlivých znaků, použitím ekvivalentů nebo i jinými způsoby. Rovněž řízení procesu předení a zapřádání a tím i jednotlivých časů, které je třeba dodržovat, zvyšování a snižování otáček spřádacího rotoru 100, jakož i zrychlování odtahování nitě 30 může byl prováděno různě, například stanovením nebo nastavením jednotlivých časů. Přitom může docházet v závislosti na různých činitelích, jako výrobních tolerancí, tolerancí 45 v důsledku opotřebení, odlišném prokluzu atd., k určitým odchylkám chování hnaných prvků ve vztahu k rychlostem pohybu. Aby se toto snížilo na minimum, je možné řídit otáčky spřádacího rotoru v závislosti na rychlosti odtahování nitě. Přitom je výhodné dosáhnout toho, aby se otáčky snižovaly až na stejnou procentní hodnotu odtahu nitě (rychlost V_A) a poté se pro dosahování stálého zákrutu, odpovídajícího zákrutu v podmínkách předení, synchronizované s rychlostí 50 odtahu nitě znovu zvyšovaly. Pro tento účel zajišťuje provedení podle obr. 11, že se sleduje rychlost V_A ústrojí, kterým se nit 30 ze zařízení 10 pro předení s otevřeným koncem po zapředení odtahuje.

- 18CZ 283326 B6

Pro tento účel je řídicí ústrojí 4 podle obr. 10 spojeno s hnacím motorem 212 pro pomocnou hnací kladku 211. přičemž se využívá řídicí jednotka 20 obslužného ústrojí 2. Na obr. 11 je znázorněno uspořádání, kde je ovládání zajištěno přímo bez vřazení obslužného ústrojí 2, jaké může připadat v úvahu u jednotlivých zkušebních zařízení.

Podle obr. 11 je řídicí ústrojí 4 spojeno pomocí prvního řídicího vedení 41 s hnacím motorem 212, jemuž uděluje řídicí impulzy pro rozběh nebo zvyšování otáček. Rychlost hnacího motoru 212 se snímá tachogenerátorem 213, který například snímá otáčky prodlouženého hřídele hnacího motoru 212. Na této ose je umístěno první hnací kolečko 214, které pomocí řetízku nebo ío řemínku 218 pohání druhé hnací kolečko 216, na jehož hřídeli je uspořádána pomocná hnací kladka 211.

Tachogenerátor 213 je pomocí druhého řídicího vedení 42 spojen s prvním porovnávacím členem 43 řídicího ústrojí 4, který srovnává elektrickou veličinu, vyrobenou tachogenerátorem, 15 s tou veličinou, kterou by pomocná hnací kladka 211 dosáhla po dosažení požadovaných otáček, a odvozuje z ní pro hodnotu zjištěnou tachogenerátorem odpovídající procentní hodnotu.

Podobně je přiřazen vřetení 103 spřádacího rotoru 100 otáčkoměmý tachogenerátor 106. který přes třetí řídicí vedení 44 vysílá své impulzy do druhého porovnávacího členu 45 řídicího ústrojí 20 4 a který podobně jako prostředek 43 vypočítává porovnáním skutečných otáček s požadovanými otáčkami procentní hodnotu současných otáček spřádacího rotoru 100. Hodnoty odtahové rychlosti nitě a otáček rotoru, přeměněné na procenta, jsou z porovnávacích členů 43, 45 vedeny přes vedení 430 a 450 do porovnávacího prostředku 46, kde se kontroluje, zda jsou obě procentní hodnoty v souladu. Porovnávací prostředek 46 je spojen přes vedení 481 se vstupem 25 srovnávacího ústrojí 48, jehož druhý vstup je přes vedení 480 spojen s řídicím ústrojím 4.

Ve znázorněném příkladě je spřádací rotor 100 poháněn samostatným elektromotorem 107, na jehož řídicí vstup je řídicím vedením 482 napojen vystup srovnávacího ústrojí 48.

Při zapřádání vydává řídicí ústrojí 4 pomocí vedení 41 řídicí impulzy hnacímu motoru 212, který prostřednictvím pomocné hnací kladky 211 pohání cívku 162 a tato cívka 162 odtahuje nit 30 ze spřádacího rotoru 100. Dvojice 14 odtahovacích válečků je přitom rozevřena, takže zapřádací odtahování se děje pouze pomocí cívky 162. Při rozběhu hnacího motoru 212 vysílá tachogenerátor 213 příslušné impulzy řídicím vedením 42 do prvního porovnávacího členu 43 35 řídicího ústrojí 4, které převede naměřené hodnoty, získané z tachogenerátoru 213, na procentní hodnoty. Přitom slouží jako referenční hodnota předem nastavená plná odtahová rychlost nitě.

V předem stanovený okamžik, případně před zpětným zaváděním R_F konce 300 nitě do spřádacího rotoru 100, se začnou snižovat otáčky n_R spřádacího rotoru 100. Pokud spřádací rotor 40 100 přitom ještě nedosáhl stejné procentní hodnoty otáček, jako odtah nitě, je řídicím ústrojím 4 přerušeno vydávání řídicích impulzů přes srovnávací ústrojí 48 a po vedení 482 do pohonu spřádacího rotoru 100, například jednotlivého hnacího motoru 107. Pokud však otáčky n_R spřádacího rotoru 100 dosáhnou stejné procentní hodnoty, jako rychlost V_A odtahování nitě, vydá srovnávací prostředek 46 přes vedení 481 odpovídající impulz do srovnávacího ústrojí 48.

Tím je zajištěno, že snižování rychlosti, které bylo před tím zavedeno vedením 480, je ukončeno, přičemž se po řídicím vedení 482 vydá odpovídající řídicí impulz do jednotlivého hnacího motoru 107. Rozběh motoru nyní probíhá způsobem, zadaným řídicím ústrojím 4.

Když rychlost odtahování nitě 30 dosáhne produkční hodnoty', přitiskne se unášený odtahovací 50 váleček 141 ke hnanému odtahovacímu válečku 140, oba sevřou nit 30, která je dále odtahována již jen pomocí dvojice 14 odtahovacích válečků. Pomocná hnací kladka 211 se zdvihne od cívky 160, která je nadále poháněna jen navíjecím válečkem 160.

- 19CZ 283326 B6

Popsaný způsob provádění zapřádacího odtahu, při kterém se nit uchopuje ve větší vzdálenosti pomocí cívky 162 místo pomocí dvojice 14 odtahovacích válečků po dosažení produkční odtahové rychlosti, má tu výhodu, že v zapřádací fázi se může pravý zákrut rozložit na větší délku. Tak lze využít při odtahování prvního délkového úseku 330 vysoký nepravý zákrut, aniž by se na cívku 162 dostala nit s nadměrným zákrutem.

Sledování rychlosti odtahování nitě 30 nebo otáček spřádacího rotoru 100 je možné provádět buď přímo, nebo nepřímo. V popsaném příkladě se rychlost odtahování měří nepřímo přes otáčky hnacího motoru 212 a otáčky spřádacího rotoru 100 se měří přímo.

Popsané zařízení pro snímání otáček rotoru (tachogenerátor 106) může najít uplatnění také tehdy, když se má provádět změna ze snižování otáček na zrychlování otáček po dosažení před tím stanovené minimální hodnoty otáček n_R spřádacího rotoru 100. aniž by přitom bylo nutné provádět sladění s rozběhem rychlosti V_A odtahování nitě.

V případě použití popsaného jednotlivého hnacího motoru 107 mohou být prostředky pro snižování otáček spřádacího rotoru 100 tvořeny řídicí jednotkou 20, která kupříkladu zavádí a řídí snižování otáček. Prostředky pro opětovné zrychlování mohou být společně tvořeny řídicím ústrojím 4 a řídicí jednotkou 20, přičemž řídicí ústrojí 4 na základě činnosti tachogenerátoru 106 zavádí rozběh rotoru, který je potom řízen řídicím ústrojím 4. Prostředky pro stanovení vztahu otáček rotoru na produkčních otáčkách jsou tvořeny samotným řídicím ústrojím 4, které přerušuje další zrychlování, jestliže se dosáhne před tím stanovených provozních nebo produkčních otáček.

Alternativně může být také zajištěno, pokud zrychlování spřádacího rotoru 100, navazující na toto snižování otáček, má být přizpůsobováno odtahu nitě, že po dokončení snižování otáček po vedení 47 jsou předávány řídicí impulzy do jednotlivého hnacího motoru 107, které přizpůsobují rozběh spřádacího rotoru 100 zrychlování odtahu nitě, t.j. regulují ho tak, že tento rozběh probíhá úměrně ke zvyšování odtahu nitě, t.j. tak, že rozběh rotoru v procentech souhlasí se zvýšením rychlosti V_A odtahu nitě.

Při posledně jmenovaném postupu se rychlost odtahování nitě během celé doby trvání jejího zrychlování sleduje. Ke změně otáček rotoru dochází od okamžiku, v němž otáčky n_R spřádacího rotoru 100 dosáhnou stejného procentního podílu provozní rychlosti, jako odtah nitě V_A, a to až do okamžiku, v němž otáčky rotoru a odtah nitě společně dosáhnou plných produkčních hodnot, synchronizované se zvyšováním rychlosti V_A odtahu.

Při popsaných variantách způsobu se předpokládalo, že odtah, nitě se zrychluje podle stanovené křivky. Tato křivka může být předem nastavena v řídicí jednotce 20 obslužného ústrojí 2, nebo, pokud obslužného ústrojí 2 není použito, v řídicím ústrojí 4.

Toto seřízení rychlosti odtahování nitě 30 je však možné provádět také. Aby toto bylo lépe zřejmé, bude nyní popsáno, co se stane, jestliže se při dále poháněném vyčesávacím válci 121 vlákenný pramen 3 zastaví působením elektromagnetu 114. Na obr. 6a až 6c je znázorněna čára K sevření, v níž je při zastaveném podávacím ústrojí 11 vlákenný pramen 3 držen sevřený. V zařízení, znázorněném na obr. 10, není podávači váleček 110 v okamžiku zastavení vlákenného pramenu 3 ovládán. Místo toho je natočením, svěmé páky 113 její horní konec uveden do polohy, v níž dolehne k přívodnímu žlábku 111, přičemž je vlákenný pramen 3 sevřen mezi svěmou pákou 113 a přívodním žlábkem 111 a přívodní žlábek 111 se natočením odkloní od podávacího válečku 110. Čára K sevření je přitom tvořena čarou, na níž svěmá páka 113 tlačí vlákenný pramen 3 proti přívodnímu žlábku 111.

-20CZ 283326 B6

V alternativním provedení mohou odpadnout elektromagnet 114 a blokovací páka 113 a místo toho je podávači váleček 110 opatřen neznázoměnou spojkou. V tom případě vyjadřuje čára K sevření oblast, v níž vlákenný pramen 3 je přitlačován proti podávacímu válečku 110.

Na obr. 6a až 6c je znázorněna záběrová čára A, znázorňující oblast, v níž začíná působení vyčesávacího válce 121 (srov. obr. 10). Během normálního spřádacího procesu, při kterém jsou podávači ústrojí 11 a vyčesávací válec 121 v činnosti, působí vyčesávací válec 121 na přední konec vlákenného pramene 3 v podobě tak zvané vlákenné třásně 34 směrem odprava na obr. 6a6c až k záběrové čáře A a vyčesává z třásně vlákna 31, která jsou pak dopravována přívodním kanálem 122 do spřádacího rotoru 100. Jak je patrné z obr. 6a, přesahují některá vlákna záběrovou čáru A do pracovní oblasti vyčesávacího válce 121, zatímco zbývající vlákna končí mezi záběrovou čárou A a čárou K sevření. Podobně vypadá třáseň 34 při krátkodobém zastavení podávacího válečku 110.

Při delší době stání podávacího ústrojí 11 vyčesává vyčesávací válec 121 dále přečnívající vlákna 31 z třásně 34. takže přes záběrovou čáru A přečnívají již jen ojedinělá vlákna 31 třásně 34, jak je znázorněno na obr. 6b. Čím déle je podávači ústrojí 11 při dále běžícím vyčesávacím válci 121 zastavené, tím více se třáseň 34 zkracuje, takže nakonec při dlouhé době stání již žádná vlákna nesahají do pracovní oblasti vyčesávacího válce 121, t.j. nejdelší vlákna 31 od čáry K sevření sahají nanejvýše až k záběrové čáře A (obr. 6c).

Jak bude nyní blíže vysvětleno s odvoláním na obr. 7, vyplývá z těchto odlišných stavů vlákenné třásně 34 odpovídající rozdílné chování při rozběhu přívodu. Na obr. 7 je na vodorovné ose vynášen čas t, na svislé ose pak rychlost a množství vláken v procentech. Na obr. 7a až obr. 7c jsou vyneseny různě dlouhé doby t_Fa, tp, a t_Fc zastavení podávacího ústrojí 11, čemuž odpovídají stavy třásně 34, znázorněné na obr. 6.

Když se podávači ústrojí 11 uvede v činnost k okamžiku t_L (obr. 7a), začne se vlákenný pramen 3 opět přivádět k vyčesávacímu válci 121. Po zcela krátké době klidu ts_a podávacího ústrojí 11 (obr. 7a - srov. obr. 6a) má třáseň 34 prakticky ještě stejný tvar, jako při běžném předení. Po malém zpoždění t_Va, nutném k obnovení proudění vláken 31 mezi podávacím ústrojím 11 a spřádacím rotorem 100. dosáhne přívod vláken, t.j. vlákenný proud, přicházející na sběrný povrch 102 spřádacího rotoru 100, znovu svoji plnou hodnotu (100 % - viz doba rozběhu tya). To je patrné na obr. 7a, kde je přívod vláken vyznačen silnou plnou čarou F.

Při poněkud delší době t_Sb klidu (obr. 7b) se nachází nejprve v oblasti vyčesávacího válce 121 zeslabený proud vláken. Po uvolnění podávacího ústrojí 11 se nejprve dostává ke sběrnému povrchu 102 vláken jen poněkud chudší vlákenný proud, který také ve srovnání s proudem vláken podle obr. 7a začíná s poněkud větším zpožděním tvb- I když se při následující dopravě vlákenného pramene 3 dostává stále více vláken 31 do pracovní oblasti vyčesávacího válce 121, nestoupne přívod vláken zcela náhle na jeho plnou hodnotu (100 %), ale potřebuje pro to určitý čas. Doba rozběhu ts_b pro tuto vlákennou třáseň podle obr. 6b je tak větší, než u vlákenné třásně 34 podle obr. 6a.

Ještě extrémnější situace vzniká u vlákenné třásně 34, která byla vystavena při zastaveném podávacím ústrojí 11 působení vyčesávacího válce 121. Při velmi dlouhé době stání t_sc musí být vlákenná třáseň 34 nejprve zavedena přes záběrovou čáru A do pracovní oblasti vyčesávacího válce 121. Jelikož vlákenná třáseň 34 byla podle obr. 6c značně více vyčesána, než vlákenná třáseň podle obr. 6b. je prodleva do začátku proudění vláken (viz zpoždění t_vc) také delší. Také doba rozběhu t_sc je podstatně delší.

-21 CZ 283326 B6

Jak je 2Íetelně patrné z obr. 7, musí být také odtah nitě (viz rychlost V_A) přizpůsobován účinnému přívodu F vláken. Z toho vyplývá, že řízení otáček n_R spřádacího rotoru 100 musí být prováděno různě v závislosti na době stání t^, t_sb nebo tsc. To platí jak pro snižování otáček n_R, tak i pro jejich pozdější opětovné zrychlování.

Doba stání je v řídicím ústrojí 4 zjišťována z času, v němž je uváděno v činnost hlídací čidlo 15 nitě (obr. 10) a z času, v němž řídicí ústrojí předá impulz řídicí jednotce 4 poté, co obslužné ústrojí přijelo k příslušnému spřádacímu místu, aby nyní mohlo obslužné ústrojí 2 začít zapřádací pochod. Alternativně přirozeně může být také vydán z řídicí jednotky 20 obslužného ústrojí 2 odpovídající impulz na řídicí ústrojí 4, kterým se určí koncový časový okamžik stání, neboť tento okamžik t_L pro zapojení podávacího ústrojí Ujev pevně stanoveném časovém odstupu od okamžiku spuštění zapřádání.

V souladu se změřenou dobou se řídí i zapínání a zrychlování odtahu nitě 30, a odpovídajícím způsobem také řízení otáček n_R spřádacího rotoru 100, přičemž řízení otáček nemusí být bezpodmínečně synchronizované s řízením rychlosti odtahu nitě, nemá-li ještě zvláštní význam zákrut v niti 30, a také napětí nitě po odtažení místa napojení 33 ze spřádacího rotoru. Čím delší je doba stání t_Sa, ts_b, t^, tím později dosáhne proud vláken ve spřádacím rotoru plné hodnoty a tím později může začít odtahování nitě. Také rozběhová křivka proudu vláken je při delší době stání plošší, takže v souladu s tím musí být plošší i rozběhová křivka rychlosti odtahování nitě.

Zjišťování stavu vlákenného pramene 3 se nemusí provádět na základě zjištění doby stání ts, ale také přímo, např. měřením odporu vzduchu vlákenné třásně. Příslušné zařízení, jímž se zjišťuje stav vyčesání vlákenné třásně, je ve vhodném ovládacím spojení s řídicím ústrojím 4 nebo řídicí jednotkou 20, aby se jím mohla přiměřeným způsobem řídit jak rychlost odtahování nitě 30, tak i otáček spřádacího rotoru 100.

Jak vyplývá z předcházejícího popisu, lze otáčky spřádacího rotoru 100 řídit různým způsobem. Prokluz jeho pohonu lze řídit pomocí různých momentových nebo prokluzových spojek. Spřádací rotor 100 může být také pomocí ovladatelné brzdy (obr. 8 a 13) při dále běžícím centrálním náhonu brzděn, nebo řízené znovu zrychlován. Je také možné použít pro řízení spřádacího rotoru 100 jednotlivého hnacího motoru 107 (obr. 11).

Je-li požadováno přesné přizpůsobení změny otáček spřádacího rotoru 100, t.j. jejich snížení nebo zrychlení, podle rychlosti V_A odtahování nitě, může být také při skluzovém řízení spřádacího rotoru 100 jeho rychlost sledována pro řízení chování z hlediska otáček.

Je rovněž možné použít hlavní pohon, který pohání spřádací rotory 100 více sousedních spřádacích míst produkční rychlostí, zatímco pro odstraňování přetrhů slouží druhý pohon, s nímž je spřádací rotor 100 vždy jen jednoho spřádacího místa spojen po dobu zapřádání. Oba pohony přitom mohou být vytvořeny jako řemeny nebo hřídele apod.

Oba způsoby pohonu jsou pro řízení spřahování a odpojování spojeny s řídicím ústrojím 4. Druhý pohon je v jeho rychlosti během zapřádání řízen řídicím ústrojím 4 tak, že se u spřádacího rotoru 100 nejprve snižují jeho otáčky n_R a v požadovaném okamžiku se znovu zrychlují na plné produkční otáčky.

Když časové řízení otáček neprobíhá přesně, nemusí i při překročení předem daných tolerancí napětí S_F nitě dojít bezpodmínečně ihned k přetrhu, i když je riziko přetrhu velké. Aby se pro budoucí zapřádací pochody toto nebezpečí snížilo, je možné během zapřádání sledovat v zapřádané niti 30 napětí S_F nitě, což je možné pomocí hlídacího čidla 15, vytvořeného jako neznázoměné hlídací čidlo nitě. Pokud se zjišťované napětí nitě více odchyluje od požadovaného napětí, než je považováno za tolerovatelné, je do řídicího ústrojí 4 přiváděn odpovídající signál. Ten zajišťuje, že při následujícím zapřádacím pochodu se otáčky n_R spřádacího rotoru

-22CZ 283326 B6 odpovídajícím způsobem řídí, např. podle obr. 5, aby byly odchylky napětí nitě menší, nebo aby vymizely.

Podle programování je dále možné zajistit, aby se právě sledovaný zapřádací pochod ihned zopakoval, nebo aby nově nastavené řízení otáček bylo uplatněno teprve pro odstranění přetrhu, který nebyl úmyslně vyvolán.

Jako referenční hodnotu je možné zavést určenou hodnotu do řídicího ústrojí 4 ručně. Řídicí ústrojí však může obsahovat prostředky, které během normálního spřádacího provozu měří napětí nitě a ukládají průměrnou hodnotu naměřených hodnot napětí do paměti pro srovnání s napětími nitě, vyskytujícími se při zapřádání.

Takové řízení změn otáček rotoru se může provádět elektronicky (například u jednotlivého hnacího motoru 107) nebo mechanicky pomocí neznázoměné zarážky, například za pomoci přítlačného ústrojí řemenu.

Claims (5)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob zapřádání nitě na rotorových zařízeních pro předení s otevřeným koncem, při kterém se konec nitě při napojovacích otáčkách spřádacího rotoru znovu zavádí na sběrný povrch spřádacího rotoru, kde se spojuje s vlákny vlákenné stužky a za pokračujícího zakrucování vláken, nově přiváděných do spřádacího rotoru, se opět odtahuje jako průběžná nit ze spřádacího rotoru, vyznačený tím, že se otáčky spřádacího rotoru snižují z napojovacích otáček bezprostředně po napojení až na otáčky, které jsou nižší, než jsou napojovací otáčky, a poté se znovu zvyšují na úroveň provozních otáček.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se snižování otáček ukončí po jejich poklesu na předem určené minimální otáčky.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že napojovací otáčky se před zpětným zavedením konce nitě na sběmý povrch vláken udržují dočasně na konstantní výši a teprve v době mezi zpětným zavedením konce nitě a začátkem odtahování nitě se otáčky snižují.

4. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž3, vyznačený tím, že se otáčky spřádacího rotoru nejprve zvyšují z klidu až na otáčky, ležící nad napojovacími otáčkami, a z těchto vyšších otáček se otáčky snižují na napojovací otáčky.

5. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž 4, vyznačený tím, že snižování otáček spřádacího rotoru začíná u otáček vyšších, než jsou napojovací otáčky, a pokračuje během zapřádacího pochodu.

6. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž5, vyznačený tí ni’, že se sleduje rychlost odtahování nitě a v okamžiku, kdy poměr okamžité rychlosti odtahování nitě k její provozní hodnotě se rovná poměru okamžitých otáček spřádacího rotoru ke jmenovitým provozním otáčkám, se další snižování otáček spřádacího rotoru zastaví.

-23CZ 283326 B6

7. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž6, vyznačený tím, že pro měnění otáček spřádacího rotoru se otáčky spřádacího rotoru mění tím, že se mění prokluz mezi spřádacím rotorem a hnacími prostředky, běžícími dále nezměněnou rychlostí.

5

8. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž7, vyznačený tím, že se zrychlování odtahování nitě a zvyšování otáček spřádacího rotoru v průběhu zapřádání seřizuje podle sledovaného stavu třásně vlákenného pramenu, z něhož jsou vyčesávaná vlákna přiváděna ke spřádacímu rotoru, a který je při přerušení předení alespoň dočasně vystaven působení otáčejícího se vyčesávacího válce.

9. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8, vyznačený tím, že se při zapřádání měří napětí v odtahované niti a pokud překročí předem určenou odchylku od napětí nitě, jaké se vyskytuje během normální produkce, se při dalším zapřádacím pochodu koriguje snižování otáček spřádacího rotoru podle odchylky.

10. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž9, vyznačený tím, že po dobu, kdy rychlost odtahování nitě je menší, než rychlost při produkční hodnotě, se niti uděluje odtahovací pohyb ve větší vzdálenosti od spřádacího rotoru, než po dosažení produkční hodnoty.

20

11. Zařízení pro zapřádání nitě ve spřádacím zařízení pro předení s otevřeným koncem s poháněným spřádacím rotorem, opatřeným sběrnou plochou vláken, ústrojím pro přívod vláken na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro zpětné zavádění konce nitě na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro odtahování zapřádané nitě, ústrojím pro měnění otáček spřádacího rotoru, a s řemenovým pohonem pro spřádací rotor, uložený s pomocí vřetene a přes ně poháněný, pro

25 provádění způsobu podle nejméně jednoho z nároků lažlO, vyznačené tím, že řemenový pohon obsahuje dva hnací řemeny (17, 18), poháněné každý odlišnou rychlostí a ovladatelné přítlačnými kladkami (51, 50) do volitelného záběru s hnacím vřetenem (103) spřádacího rotoru (100), kde přítlačné kladky (50, 51) jsou uloženy každá na jednom konci dvouramenné přítlačné páky (506), jejíž každé rameno (500, 503) je opatřeno střídavě

30 přepínatelným ovládacím ústrojím (52, 53) přítlaku přítlačné kladky (50, 51) do přítlačného záběru odpovídajícího hnacího řemenu (17, 18) do hnacího vřetene (103) spřádacího rotoru (100), přičemž ovládací ústrojí (52, 53) jsou spojena se společným řídicím ústrojím (4).

12. Zařízení podle nároku 11, vyznačené tím, že každé z ramen (500, 503) 35 dvouramenné přítlačné páky (506) je opatřeno omezovači koncovou zarážkou (59, 590) přítlaku.

13. Zařízení podle nároku 11 nebo 12, vyznačené tím, že každý spřádací rotor (100) má vlastní řídicí ústrojí (4), které je spojeno se společnou nadřazenou řídicí jednotkou (20).

14. Zařízení pro zapřádání nitě ve spřádacím zařízení pro předení s otevřeným koncem s poháněným spřádacím rotorem, opatřeným sběrnou plochou vláken, ústrojím pro přívod vláken na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro zpětné zavádění konce nitě na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro odtahování zapřádané nitě, ústrojím pro měnění otáček spřádacího rotoru,

45 as řemenovým pohonem pro spřádací rotor, uložený spomocí vřetene a přes ně poháněný, pro provádění způsobu podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, vyznačené tím, že řemenový pohon obsahuje dva hnací řemeny (17, 18), poháněné každý odlišnou rychlostí, ovladatelné přitlačením přítlačnými kladkami (51, 50) do volitelného záběru s hnacím vřetenem (103) spřádacího rotoru (100), kde přítlačné kladky (50, 51) jsou uloženy každá na jednom konci 50 dvouramenné přítlačné páky (506), přičemž první rameno (500) dvouramenné přítlačné páky (506), ležící mezi jejím otočným uložením (54) a první přítlačnou kladkou (50), je opřeno o tlačný pružinový člen (55), předepnutý do přítlačného záběru první přítlačné kladky (50) sjejím hnacím řemenem (17) do hnacího vřetene (103) spřádacího rotoru (100), zatímco druhý

-24CZ 283326 B6 hnací řemen (18) je mimo dotyk s hnacím vřetenem (103), přičemž s dvouramennou přítlačnou pákou (506) je spřažena ovládací a brzdicí páka (56), připojená v ose (502) první přítlačné kladky (50) a opatřená brzdicí čelistí (561), a dále zvedací narážkou (560), uloženou proti odpovídající narážce (501) na prvním rameni (500) dvouramenné přítlačné páky (506), přičemž 5 na volném konci ovládací a brzdicí páky (56) je připojena ovládací tyč (57), přičemž brzdicí čelist (561) ovládací a brzdicí páky (56) leží pohyblivě mezi odbrzděnou polohou mimo dotyk s hnacím vřetenem (103) a dosednutou brzdicí polohou pootočené ovládací a brzdicí páky (57) s mezilehlým hnacím řemenem (17) na hnacím vřetení (103), která je současně bodem zvratu dalšího otáčení ovládací a brzdicí páky (56), se zvedáním přítlačné kladky (50) s jejím řemenem io (17) zvedacím vzájemným dotykem narážek (560, 501) ze záběru s hnacím vřetenem (103) a přitlačováním druhé přítlačné kladky (51) na opačném druhém rameni (503) dvouramenné přítlačné páky (506) s jejím hnacím řemenem (18) do záběru s hnacím vřetenem (103), přičemž ovládací tyč (57, 574) je spojena s řídicím ústrojím (4).

15 1S. Zařízení podle nároku 14, vyznačené tím, že druhé rameno (503) přítlačné páky (506) je spojeno s vlastní ovládací tyčí (573), spojenou s ovládacím ústrojím (4), přičemž ovládací tyč (574) brzdicí páky (56) a ovládací tyč (573) přítlačné páky (506) jsou do zdvihového záběru přiřazené páky v ovládacím ústrojí (4) střídavě, následně nebo kombinovaně přepínatelné.

16. Zařízení podle nároku 14 nebo 15, vyznačené tím, že každý spřádací rotor (100) má vlastní řídicí ústrojí (4), které je spojeno se společnou nadřazenou řídicí jednotkou (20).

25

17. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 11 až 16, vyznačené tím, že jeden z hnacích řemenů (17,

18) je společný pro všechny spřádací rotory (100) vedle sebe uspořádaných spřádacích jednotek, a druhý hnací řemen (18, 17) je samostatný pro každý jednotlivý spřádací rotor (100).

30 18. Zařízení pro zapřádání nitě ve spřádacím zařízení pro předení s otevřeným koncem s poháněným spřádacím rotorem, opatřeným sběrnou plochou vláken, ústrojím pro přívod vláken na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro zpětné zavádění konce nitě na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro odtahování zapřádané nitě, ústrojím pro měnění otáček spřádacího rotoru, a s řemenovým pohonem pro spřádací rotor, uložený s pomocí vřetene a přes ně poháněný, pro

35 provádění způsobu podle nejméně jednoho z nároků lažlO, vyznačené tím, že řemenový pohon obsahuje hnací řemen (17) pro pohon hnacího vřetene (103) spřádacího rotoru (100) a přítlačné ústrojí (5) hnacího řemenu (17) na hnací vřeteno (103), přičemž přítlačné ústrojí (5) obsahuje přítlačnou kladku (50) hnacího řemenu, uloženou na dvouramenné přítlačné páce (504), předepnuté do přítlačné polohy proti hnacímu řemenu (17) a hnacímu vřetenu (1.03)

40 prvním pružinovým členem (550), uloženým na opačné straně dvouramenné přítlačné páky (504) vůči bodu jejího otočného uložení (540), než leží přítlačná kladka (50), a dále jednoramennou brzdicí páku (562), opatřenou na volném konci ovládací tyčí (57) a spojenou mezi volným koncem ajejí pevně osazenou osou (563) otáčení s druhým pružinovým členem (551), slabším než je první pružinový člen (550) a připojeným k přítlačné páce (504) na jejím prvním rameni

45 (5 00) mezi bodem otočného uložení (540) a přítlačnou kladkou (50), přičemž brzdicí páka (562) je opatřena brzdicí narážkou (564), spolupůsobící s dosedací narážkou (505) na protilehlém úseku druhého ramena (503) přítlačné páky (504) na druhé straně jejího otočného uložení (54), přičemž záběr brzdicí narážky (564) přitahované brzdicí páky (562) do dosedací narážky (505) odpovídá zvedání přítlačné kladky (50) od hnacího řemenu (17), a přičemž ovládací tyč (57) je

50 spojena s řídicím ústrojím (4).

-25 CZ 283326 B6

19. Zařízení podle nároku 18, vyznačené tím, že každý spřádací rotor (100) má vlastní řídicí ústrojí (4), které je spojeno se společnou nadřazenou řídicí jednotkou (20).

20. Zařízení pro zapřádání nitě ve spřádacím zařízení pro předení s otevřeným koncem s poháněným spřádacím rotorem, opatřeným sběrnou plochou vláken, ústrojím pro přívod vláken na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro zpětné zavádění konce nitě na sběrnou plochu vláken, ústrojím pro odtahování zapřádané nitě, ústrojím pro měnění otáček spřádacího rotoru, a s řemenovým pohonem pro spřádací rotor, uložený s pomocí vřetene a přes ně poháněný, pro provádění způsobu podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, vyznačené tím, že řemenový pohon obsahuje hnací řemen (17) pro pohon hnacího vřetene (103) spřádacího rotoru (100) a přítlačné ústrojí (5) hnacího řemenu (17) na hnací vřeteno (103), přičemž přítlačné ústroji (5) obsahuje přítlačnou kladku (50) hnacího řemenu (17), uloženou na dvouramenné přítlačné páce (504), předepnutou do přítlačné polohy proti hnacímu řemenu (17) a hnacímu vřetení (103) prvním pružinovým členem (550), uloženým na opačné straně dvouramenné páky (504) vůči bodu jejího otočného uložení (540), než leží přítlačná kladka (50), a dále jednoramennou brzdicí páku (562), opatřenou na volném konci tlačnou pružinou (579), kterou je předepnuta do brzdicí polohy, a která je udržována stlačená pod předpětím aretovanou ovládací tyčí (57), přičemž maximální předpětí tlačné pružiny (579) je menší, než je síla prvního pružinového členu (550), přičemž brzdicí páka (562) je opatřena brzdicí narážkou (564), spolupůsobící s dosedací narážkou (505), ležící na protilehlém úseku ramena (503) přítlačné páky (504), ležícího na druhé straně jejího otočného uložení (540), přičemž záběr brzdicí narážky (564) přitahované brzdicí páky (562) do dosedací narážky (505) odpovídá zvedání přítlačné kladky (50) od hnacího řemenu (17), a přičemž ovládací tyč (57) je spojena s řídicím ústrojím (4).

21. Zařízení podle nároku 20, vyznačené tím, že každý spřádací rotor (100) má vlastní řídicí ústrojí (4), které je spojeno se společnou nadřazenou řídicí jednotkou (20).

22. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 17až21, vyznačené tím, že přítlačná páka (504) je opřena o ovladatelné tlumicí ústrojí (6), předepnuté proti vykyvování přítlačné kladky (50) do záběru hnacího řemenu (17) do vřetene (103) rotoru.

23. Zařízení podle nároku 22, vyznačené t í m , že tlumicí ústrojí (6) je vytvořeno jako talířová pružina (60), uložená na ose otočného uložení (540) přítlačné páky, přestavitelná rovnoběžně s osou otočného uložení (540).

24. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 18 až 23, vyznačené tím, že na brzdicí páce (562) je umístěna proti hnacímu vřetení (103) na druhé straně hnacího řemenu (17) brzdicí čelist (561), kterou je v brzdicí poloze hnací řemen (17) stlačován mezi brzdicí čelistí (561) a hnacím vřetenem (103), přičemž úhel otočení mezi klidovou polohou brzdicí páky (562) a brzdicí polohou brzdicí čelisti (561) je větší, než je úhel otočení mezi klidovou polohou brzdicí páky (562) a polohou brzdicí páky (562) v dotyku narážek (505, 564).

25. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 11 až 24, vyznačené t í m , že řídicí ústrojí (4) je spojitelné s ovládací jednotkou (24) obslužného ústrojí (2), pojízdného podél řady vedle sebe uložených spřádacích zařízení, které samo obsahuje společnou nadřazenou řídicí jednotku (20).

26. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 11 až 25, vyznačené tím, že každý spřádací rotor (100) má samostatný hnací motor řemenového pohonu, a řídicí ústrojí (4) obsahuje regulátor otáček tohoto hnacího motoru.

-26CZ 283326 B6

27. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků llaž26, vyznačené tím, že řídicí ústrojí (4) je opatřeno ovladačem odtahu zapřádané nitě, který má řídicí vstup spojený se snímačem stavu přiváděné vlákenné třásně.

5 28. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 11 až 27, vyznačené tím, že řídicí ústrojí (4) je opatřeno porovnávací jednotkou napětí zapřádané nitě s referenčním napětím, jejíž ovládací výstup je spojen s regulační jednotkou rychlosti hnacího motoru odpovídajícího spřádacího rotoru (100) a jejíž řídicí vstup je spojen s měřičem napětí nitě.

ío 29. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků llaž28, vyznačené tím, že řídicí ústrojí (4) obsahuje paměťovou jednotku produkčního napětí nitě jako referenční hodnoty.