CZ282821B6 - Čistící prostředek obsahující polyhydroxyamid mastné kyseliny a bělicí přísadu - Google Patents

Abstract

Čisticí prostředek obsahující jakožto povrchově aktivní činidlo polyhydroxyamid mastné kyseliny obecného vzorce I, kde znamená R.sup.1.n., H, C.sub.1-4.n.uhlovodíkovou skupinu, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl nebo jejich směsi, R.sup.2 .sup..n.C.sub.5-31.n.uhlovodík a Z lineární polyhydroxyuhlovodík s alespoň třemi OH přímo vázanými na řetězec nebo jejich alkoxylovaný derivát, a neborátovou nebo borát nevytvářející bělicí složku, jsou vhodné pro čištění substrátů, jako textilií a tvrdých povrchů při teplotě pod 50 .sup.o .n.C zvláště pod 40 .sup.o .n.C.ŕ

Description

Čisticí prostředek obsahující polyhydroxyamid mastné kyseliny a bělicí přísadu

Oblast techniky

Vynález se týká čisticích prostředků obsahujících polyhydroxyamid mastné kyseliny jakožto povrchově aktivní činidlo a bělicí činidla.

Dosavadní stav techniky

Čisticí prostředky pro účely čištění, například prací prostředky, mají být schopny odstraňovat nejrůznější typy špíny a skvrn za nejširších podmínek praní. K podpoře čisticího působení se zřetelem na široký obor špíny a skvrn se do čisticích prostředků přidávají pomocné čisticí složky. Častým požadavkem, pokud ne největším požadavkem na čisticí prostředky, je schopnost odstraňovat tukovou a olejovou nečistotu. Lineárních alkylbenzensulfonátů se tradičně používá v čisticích prostředcích pro jejich vyšší schopnost při odstraňování tukové a olejové špíny za současného dobrého celkového čisticího působení za širokých podmínek praní. Jakkoliv lineární alkylbenzensulfonáty a jiná povrchově aktivní činidla mají obdivuhodné schopnosti, jsou to v široké míře povrchově aktivní činidla na ropné bázi. Je proto žádoucí snižovat obsah takových povrchově aktivních činidel na ropné bázi v čisticích prostředcích a nahrazovat je povrchově aktivními činidly, která jsou typicky a primárně odvoditelná od obnovujících se zdrojů, pokud se udrží vynikající celková čisticí účinnost včetně schopnosti odstraňovat tukové a olejové nečistoty.

Nyní se zjistilo, že se určité polyhydroxyamidy mastných kyselin mohou včleňovat do čisticích prostředků jakožto povrchově aktivní činidla, obsahující popřípadě aniontová, jiná neiontová nebo kationtová povrchově aktivní činidla, k úměrnému snižování nebo dokonce k eliminaci lineárních alkylbenzensulfonátů, za zachování vynikající celkové čisticí schopnosti včetně schopnosti odstraňovat mastnou a olejovou špínu za širokých podmínek praní a čištění. Kromě toho jsou polyhydroxyamidy mastných kyselin lepší než jiná neiontová povrchové aktivní činidla se zřetelem na čisticí účinnost a při formulování čisticích prostředků se chovají stejně nebo lépe ve srovnání se složkami, používanými podle známého stavu techniky.

Jako v případě běžných povrchově aktivních systémů je žádoucí za určitých podmínek ještě dále podpořit čisticí působení se zřetelem na určité druhy skvrn použitím detergenčních pomocných prostředků, jako jsou například bělicí činidla.

Bělicích činidel se již dlouho používá v čisticích prostředcích k napomáhání odstraňování skvrn, a v některých případech pro bělení látek. Obecně bělicí přísady odstraňují špínu a barevné skvrny z látek oxidací, čímž se špína nebo skvrny stávají rozpustnějšími a tak se snadněji odstraňují. Bělení může také vybělit lehce zabarvené textilie, které mají po dlouhé době používání nažloutlý odstín.

Zjistilo se, že volba bělícího činidla může mít rozhodující význam pro užitkové vlastnosti čisticího prostředku, obsahujícího polyhydroxyamid mastné kyseliny jakožto povrchově aktivní činidlo při použití za nízkých teplot prací lázně, zvláště za teplot nižších než přibližně 50 °C, zvláště za teplot nižších než 40 °C. Obzvláště bělicí činidlo obsahující borát nebo borát vytvářející sloučenin} může nepříznivě ovlivňovat působení čisticího prostředku za takových podmínek.

Vynález se proto týká čisticích prostředků obsahujících polyhydroxyamid mastné kyseliny spolu s neborátovým a borát nevytvářejícím bělicím činidlem, k minimalizaci nepříznivého působení bělicí přísady na celkové čisticí působení čisticího prostředku.

- 1 CZ 282821 B6

Ve známém stavu techniky jsou popsány četné polyhydroxyamidy mastných kyselin.

N-acyl, N-methylglukamidy například popsali J. W. Goodby, M. A. Marcus, E. CHin a P. L. Finn v The Thermotropic Liquid-Crystalline Properties of Some Straight Chain Carbohydrate Amphiphiles (Thermotropní kapalino-krystalické vlastnosti některých uhlohydrátových amfifilů s přímým řetězcem). Liquid Crystals, 1988, svazek 3, číslo 11, str. 1569 až 1581, a A. MullerFahmow, V. Zabel, M. Steifa a R. Hilgenfeld v Molecular and Crystal Structure of a Nonionic Detergent: Nonanoyl-N-methylglucamide (Molekulární a krystalová struktura neiontových čisticích prostředků: Nonanoyl-N-methylglukamid), J. Chem. Soc. Chem. Commun., 1986, str. 1573 až 1574. Použití N-alkylpolyhydroxyamidových povrchově aktivních činidel se nejnověji věnuje velká pozornost pro použití v biochemii, například při disociaci biologických membrán (například časopisový článek: J. E. K. Hildreth N-D-Gluco-N-methyl-alkanamide Compounds, a New Class of Non-Ionic Detergents For Membrane Biochemistry N-D-GlukoN-methylalkanamidové sloučeniny, nová třída neiontových detergentů pro biochemii membrán, Biochem. J. 1982, svazek 207, str. 363 až 366.

Použiti N-alkylglukamidů v čisticích prostředcích je již také popsáno. Americký patentový spis číslo 2 965576 (E. R. Wilson, uděleno 20. prosince 1960) a britská přihláška vynálezu číslo 809 060, zveřejněná 18. února 1959 (Thomas Hedley & Com. Ltd), popisují čisticí prostředky, obsahující aniontová povrchově aktivní činidla a určitá amidická povrchově aktivní činidla, která mohou obsahovat N-methylglukamid, přidávaný jakožto činidlo, podporující pěnění při nízké teplotě. Tyto sloučeniny obsahují N-acylovou skupinu vyšší mastné kyseliny s přímým řetězcem s 10 až 14 atomy uhlíku. Tyto prostředky mohou obsahovat také pomocné přísady, jako jsou fosfáty alkalických kovů, silikáty alkalických kovů, sulfáty a karbonáty. Obecně se také uvádí, že prostředky mohou obsahovat přídavné složky k dodání žádoucích vlastností prostředku, jako jsou například fluorescenční barviva, bělicí činidla a parfémy.

Americký patentový· spis číslo 2 703798 (uděleno 8. března 1955) (A. M. Schwartz) se tyká vodných Čisticích prostředků, obsahujících kondenzační reakční produkt N-alkylglukaminu a alifatického esteru mastné kyseliny. O produktu této reakce se uvádí, zeje použitelný ve vodných čisticích prostředcích bez dalšího čištění. Je také známo připravovat ester kyseliny sírové acylovaného glukaminu. jak popisuje A. M. Schwartz v americkém patentovém spise číslo 2 717 894 (uděleno 13. září 1955).

Mezinárodní přihláška vynálezu PCT WO 83/04412, zveřejněná 22. prosince 1983 (J. Hildreth) se tyká amfífilních sloučenin obsahujících polyhydroxylalifatické skupiny, přičemž se uvádí, že jsou užitečné pro nejrůznější úkoly, včetně použití jakožto povrchově aktivních sloučenin v kosmetice, ve farmaceutických prostředcích v šamponech, vodičkách, očních mastech, jako emulgátory a uvolňující činidla pro léčiva a v biochemii pro solubilizaci membrán, celých buněk nebo jiných tkáňových vzorků a pro přípravu liposomů. Jsou zahrnuty sloučeniny obecného vzorce R'CON(R)CH₂R a RCON(R)R’ kde znamená R atom vodíku nebo organickou skupinu, R' alifatickou uhlovodíkovou skupinu s alespoň 3 atomy uhlíku a R zbytek aldózy.

Evropská přihláška vynálezu číslo 0 285768, zveřejněná 12. října 1988 (H. Kekkenberg a kol.) se tyká použití N-polyhydroxyalkylamidů mastné kyseliny jakožto zahušťovadel ve vodných čisticích systémech. Zahrnuty jsou amidy obecného vzorce R₁C(O)N(X)R₂, kde znamená R| alkylovou skupinu s 1 až 17 atomy uhlíku (s výhodou se 7 až 17 atomy uhlíku), R₂ atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 18 atomy uhlíku (s výhodou s l až 6 atomy uhlíku) nebo alkylenoxidovou skupinu a X polyhydroxyalkylovou skupinu se 4 až 7 atomy uhlíku, například N-methylglukamid mastné kyseliny kokosového oleje. Zahušťovací vlastnosti amidů se označují jako obzvláště užitečné v kapalných povrchově aktivních systémech, které obsahují parafinsulfonáty. jakkoliv vodné systémy povrchově aktivních činidel mohou obsahovat jiná aniontová povrchově aktivní činidla, jako jsou alkylarylsulfonáty, olefinové sulfonáty, soli

-2CZ 282821 B6 poloesterů sulfojantarové kyseliny a ethersulfonáty mastného alkoholu a neiontová povrchově aktivní činidla, jako jsou polyglykolether mastného alkoholu, alkylfenolpolyglykolether, polyglykolester mastné kyseliny, polypropylenoxidové - polyethylenoxidové směsné polymery. Příkladně se uvádějí šamponové prostředky na bázi systému parafmsulfonát/N-methylglukamid kokosové mastné kyseliny/neiontové povrchově aktivní činidlo. Kromě zahušťovacího působení se uvádí, že N-polyhydroxyalkylamidy mastné kyseliny přispívají k lepšímu snášení prostředku pokožkou.

Americký patentový spis číslo 2 982737 (uděleno 2. května 1961) (Boettner a kol.) se týká detergenčních tyčinek obsahujících močovinu, natriumlaurylsulfátové neiontové povrchově aktivní činidlo a N-alkylglukamidové neiontové povrchově aktivní činidlo, které je voleno ze souboru zahrnujícího N-methyl, N-sorbityllauramid aN-methyl, N-sorbitylmyristamid.

Jiná glukamidová povrchově aktivní činidla jsou uvedena například v patentovém spise DT číslo 2 226872 (H. W. Eckert a kol., zveřejněno 20. prosince 1973), který se týká pracích prostředků obsahujících jedno nebo několik povrchově aktivních činidel a solí přísad (builder) ze souboru zahrnujícího polymemí fosfáty, sekvestrační činidla, prací alkalie, zlepšené přísadou Nacylpolyhydroxyalkylaminu obecného vzorce

RiC(O)N(R₂)CH₂(CHOH)_nCH₂OH kde znamená R| alkylovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, R₂ alkylovou skupinu s 10 až 22 atomy uhlíku a n 3 nebo 4. N-acylpolyhydroxyalkylamin se přidává jakožto činidlo suspendující špínu.

Americký patentový spis číslo 3 654166 (H. W. Eckert a kol., uděleno 4. dubna 1972) popisuje čisticí prostředky , obsahující alespoň jedno povrchově aktivní činidlo ze souboru zahrnujícího aniontová, obojetná a neiontová povrchově aktivní činidla a jakožto textilní zvláčňovací prostředek N-acyl, N-alkylpolyhydroxyalkylovou sloučeninu obecného vzorce R|N(Z)C(O)R₂, kde znamená R₁ alkylovou skupinu s 10 až 22 atomy uhlíku, R₂ alkylovau skupinu se 7 až 21 atomy uhlíku aRi aR, obsahují celkem 23 až 39 atomů uhlíku a Z polyhydroxyalkylovou skupinu, která může být obecného vzorce -CH₂(CHOH)_mCH₂OH, kde znamená m 3 nebo 4.

Americký patentový spis číslo 4 021539 (H. Moller a kol., uděleno 3. května 1977) se týká kosmetických prostředků pro péči o pleť, obsahujících N-polyhydroxyalkylaminy, které zahrnují sloučeniny obecného vzorce R[N(R)CH(CHOH)_mR₂, kde znamená Ri atom vodíku, nižší alkylovou skupinu, hydroxynižší alkylovou skupinu nebo aminoalkylovou skupinu, jakož také heterocyklickou aminoalky lovou skupinu, R má stejný význam jako R_u nemůže však znamenat atom vodíku a R2 znamená skupinu CH₂OH nebo COOH.

Francouzský patentový spis číslo 1 360018 (uděleno 26. dubna 1963) (Commercial Solvents Corporation) se týká roztoků formaldehydu, stabilizovaných proti polymeraci přísadou amidů obecného vzorce RC(O)N(Ri)G, kde znamená R skupinu karboxylové kyseliny s alespoň 7 atomy uhlíku a G glycitolovou skupinu s alespoň 5 atomy uhlíku.

Německý patentový spis číslo 1 261861 (A. Heins, uděleno 29. února 1968) se týká glukamidových derivátů, užitečných jakožto smáčedla a dispergační činidla obecného vzorce N(R)(Ri)(R₂), kde znamená R cukerný zbytek glukaminu, R₁ alkylovou skupinu s 10 až 20 atomy uhlíku a R₂ acylovou skupinu s 1 až 5 atomy uhlíku.

Britský patentový spis číslo 745036 (Atlas Powder Company, zveřejněný 15. února 1956) se týká heterocyklických amidů a jejích karboxylických esterů, použitelných například jakožto chemických meziproduktů emulgátorů, smáčedel a dispergačních činidel, detergentů a textilních zvláčňovadeí. Tyto sloučeniny mají obecný vzorec N(R)(Ri)C(O)R₂, kde znamená R zbytek anhydrizovaného hexanpentolu nebo esteru karboxylové kyseliny, R| monovalentní

-3CZ 282821 B6 uhlovodíkovou skupinu a -C(O)R₂ acylovou skupinu karboxylové kyseliny s 2 až 25 atomy uhlíku.

Americký patentový' spis číslo 3 312627 (D. T. Hooker, uděleno 4. dubna 1967) se týká pevných 5 toaletních tyčinek, které jsou prakticky prosté aniontových detergentů a alkalických složek (builder) a které obsahují lithiová mýdla určitých mastných kyselin, neiontová povrchově aktivní činidla ze souboru zahrnujícího určité propylenoxid-ethylendiamin-ethylenoxidové kondenzáty, propylenoxid-propylenglykol-ethylenoxidové kondenzáty a polymerovaný ethylenglykol a rovněž obsahují neiontovou pěnicí složku, která může obsahovat polyhydroxyamid obecného ío vzorce RC(O)NR,(R₂), kde RC(O) obsahuje přibližně 10 až přibližně 14 atomů uhlíku a Ri a R₂ znamená vždy atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, přičemž tyto alkylové skupiny mají souhrnný počet atomů uhlíku 2 až přibližně 7 a celkový počet substituentů hydroxylových skupin 2 až přibližně 6. V podstatně podobný je předmět vynálezu amerického patentového spisu číslo 3 312626 (D. T. Hooker, uděleno 4. dubna 1967).

Francouzský patentový spis číslo 1 580491 se týká nejrůznějších kombinací detergentů s řízeným pěněním v důsledku použití inhibitorů pěnění, které jsou nejúčinnější při teplotě nad 60 °C a stabilizátorů pěnění, které jsou účinné při teplotách pod 60 °C. Tyto detergentní prostředky jsou určeny pro praní včetně praní s vyvářkou, které je v Evropě obvyklé. Stabilizátory pěnění jsou 20 voleny ze souboru zahrnujícího amidy mastných kyselin (I), polyhydroxyamidy mastných kyselin (polyhydroxy fatty acid amides = PFAA (II), glukamidy mastných kyselin, které jsou charakterizovány jakožto reakční produkty primárních nebo sekundárních alkylaminů mastných kyselin s δ-laktony glukonové kyseliny (III), betainy (IV) a (V) a sulfobetainy (VI). Stabilizátory pěnění se používají ve hmotnostním množství 1 až 10 % vztaženo na povrchově aktivní činidla 25 jako celek. Povrchově aktivní činidla jsou volena ze souboru zahrnujícího aniontové, neiontové nasycené mastné kyseliny s 20 až 30 atomy uhlíku a jejich směsi. Podmínkou je, že všechny prostředky musí obsahovat alespoň jednu nasycenou mastnou kyselinu nebo zvláštní inhibitor pěnění (sloupec 3, řádek 19 až 20). Bělicí činidla jsou případnou přísadou do prostředků a nikde se neuvádí, že bělicí činidla na borátové bázi by se neměla používat spolu s PFAA. Nejsou 30 uváděna žádná kriteria volby bělicích činidel, přičemž se ve většině případů používá perborátu, čímž se řešení od předmětné přihlášky vynálezu liší.

Z citace nevyplývá, že se stabilizátorů pěny, které obsahují PFAA, používá k podpoře čisticího účinku, nýbrž toliko k dosažení stabilizace pěnění při teplotách praní pod 60 °C. Je důležité, že 35 se PFAA uvádějí pouze jako člen souboru zahrnujícího stabilizátory pěnění a nic bližšího se o nich neuvádí (například zdroje pro jejich přípravu). Namítaný patentový spis se zaměřuje na použití betainů a suolfobetainů jakožto stabilizátorů pěnění. Nic se neuvádí o způsobech přípravy PFAA, takže se pracovníkovi v oboru neposkytuje informace o přípravě PFAA potřebné čistoty pro komercionalizaci. Informace o přípravě PFAA je v namítaném francouzském patentovém 40 spise omezena na jednu větu ve sloupci 4, řádek 53 až 55 a byly by nutné výzkumy pro výrobu přijatelných PFAA sloučenin.

Souhrnně možno říci, že pro podmínku, aby všechny prostředky podle namítaného francouzského patentového spisu obsahovaly vždy činidlo zabraňující pěnění, je řešení podle 45 vynálezu nové. Informace, že PFAA je jedním ze souboru amidových stabilizátorů pěnění neposkytuje žádnou informaci o tom, že PFAA příznivě podporuje čisticí působení, což je předmětem této přihlášky vynálezu. Rovněž skutečnost, že se podle namítaného francouzského patentového spisu používá borátových bělicích činidel jasně řešení podle namítaného francouzského patentového spisu odlišuje od předmětné přihlášky vynálezu.

Na základě tohoto známého stavu techniky bude pracovník v oboru uvažovat o použití PFAA pouze v souvislosti s řešením problému pěnění a nenapadne ho, že by PFAA podporoval čisticí působení. Pokud jde o použití bělícího činidla neposkytuje namítaná literatura žádné vodítko pro

-4CZ 282821 B6 volbu borátového nebo neborátového bělícího činidla. Nutno tedy říci, že vynález splňuje jak novost tak vynálezeckou činnost, protože z namítaného stavu techniky nijak řešení podle vynálezu nevyplývá a je dokonce překvapující. Možno říci, že se PFAA a neborátových bělicích činidel do detergentních prostředků používá. Což však dosud známo nebylo je skutečnost, že dvě složky jsou obzvláště vhodné pro společné použití.

Evropský patentový spis číslo 220676 se týká po lyhydroxy amidů mastné kyseliny, kterých se podle vynálezu používá, a popisuje jejich použití obecně jakožto náhrady aniontových povrchově aktivních činidel. Neuvádí žádné informace se zřetelem na volbu bělicí přísady pro taková činidla, použitá v pracích prostředcích jako předmětná přihláška vynálezu.

Podobně americký patentový spis číslo 2 891052 popisuje amidy mastných kyselin na bázi anhydrosorbitolu, které jsou cyklickými polyhydroxyskupinami. Uvádí, že odstranění dvou molekulárních ekvivalentů vody z alkylglukaminu je nutné pro vytvoření anhydrosorbitalové cyklické struktury. To je rozdíl od předmětu vynálezu, který se soustřeďuje na lineární polyhydroxyamidy mastné kyseliny.

Evropská přihláška vynálezu číslo EP 285768 se jen týká použití polyhydroxyamidů mastných kyselin jakožto zahušťovadel v kapalných detergenčních prostředcích. Nikde se neuvažuje o jejich použití v detergentních prostředcích obsahujících neborátové bělicí činidlo.

Podstata vynálezu

Čisticí prostředek obsahující polyhydroxyamid mastné kyseliny a bělicí přísadu v podstatě prostý borátů, spočívá podle vynálezu v tom, že obsahuje jakožto povrchově aktivní činidlo polyhydroxyamid mastné kyseliny obecného vzorce I

O R¹

II I r²-c-n-z (I) kde znamená

R¹ atom vodíku, uhlovodíkovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, 2-hydroxyethylovou skupinu, 2-hydroxypropylovou skupinu nebo směs těchto skupin,

R² uhlovodíkovou skupinu s 5 až 31 atomy uhlíku,

Z polyhydroxyuhlovodíkovou skupinu s lineárním uhlovodíkovým řetězcem s 5 až 7 atomy uhlíku s alespoň třemi hydroxylovými skupinami vázanými přímo na řetězec nebo její alkoxylovaný derivát s 5 až 7 atomy uhlíku v alkoxypodílu, a neborátovou nebo borát nevytvářející bělicí složku ze souboru zahrnujícího peroxykarbonát, peroxymonosulfát, peroxydisulfát, monoperoxyftalát, směs neborátových kyslíkatých bělicích činidel s aktivátory bělení, sulfonovaný ftalocyanin zinečnatý a sulfonovaný ftalocyanin hlinitý.

S výhodou v obecném vzorci I znamená R¹ skupinu methylovou, R² skupinu alkylovou nebo alkenylovou s 9 až 17 atomy uhlíku a Z skupinu odvozenou od redukujících cukrů ze souboru zahrnujícího glukózu, fruktózu, xylózu, maltózu a jejich směsi.

Rovněž s výhodou čisticí prostředek podle vynálezu obsahuje alespoň jedno pomocné povrchově aktivní činidlo a alespoň jeden detergenční builder s výhodou zeolitový builder, polykarboxylátový builder nebo jejich směs.

-5CZ 282821 B6

Vynález se také týká čištění substrátů, jako jsou například vlákna, látky textilie a tvrdé povrchy uváděním takových substrátů při teplotě pod přibližně 50 °C, zvláště při teplotě pod 40 °C do styku s čistícím prostředkem obsahujícím jako povrchově aktivní činidlo polyhydroxyamid mastné kyseliny, shora charakterizovaný, popřípadě pomocná detergenční povrchově aktivní činidla a bělicí činidlo neborátového typu popřípadě nevytvářející borát.

Polyhydroxyamid mastné kyseliny jakožto povrchově aktivní činidlo. Čisticí prostředek podle vynálezu obsahuje hmotnostně alespoň 1 %, zpravidla hmotnostně přibližně 3 až přibližně 50 %, především hmotnostně přibližně 3 až přibližně 30 % polyhydroxyamidu mastné kyseliny, jakožto povrchově aktivní činidlo, které je dále podrobněji popsáno.

Polyhydroxyamid mastné kyseliny jakožto povrchově aktivní složka systému podle vynálezu má obecný vzorec I

O R^l

II I (I) r²-c-n-z kde znamená

R¹ atom vodíku, uhlovodíkovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, 2-hydroxyethylovou skupinu, 2-hvdroxypropylovou skupinu nebo jejich směs, s výhodou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, zvláště alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku a především alkylovou skupinu s 1 atomem uhlíku (tedy methylovou skupinu),

R² uhlovodíkovou skupinu s 5 až 31 atomy uhlíku, s výhodou alkylovou nebo alkenylovou skupinu s přímým řetězcem se 7 až 19 atomy uhlíku, zvláště alkylovou nebo alkenylovou skupinu s přímým řetězcem s 9 až 17 atomy uhlíku a především alkylovou nebo alkenylovou skupinu s přímým řetězcem s 11 až 17 atomy uhlíku nebo jejich směs,

Z polyhydroxyuhlovodíkovou skupinu s lineárním uhlovodíkovým řetězcem s alespoň třemi hydroxylovými skupinami, přímo vázanými na řetězec nebo její alkoxylovaný (s výhodou ethoxylovaný nebo propolylovaný) derivát.

Skupina Z je s výhodou odvozena od redukujícího cukru v redukční aminační reakci. S výhodou znamená Z glycitylovou skupinu. Jakožto vhodné redukční cukry se uvádějí glukóza, fruktóza, maltóza, laktóza, galaktóza, mannóza a xylóza. Jakožto výchozí látky se může použít vysoce dextrózního kukuřičného sirupu, vysoce fruktózového kukuřičného sirupu a vysoce maltózového kukuřičného sirupu jakožto jednotlivých shora uvedených cukrů. Kukuřičné sirupy se mohou získat jako směs cukerných složek symbolu Z. Uvedeným výčtem se však nevylučují jiné vhodné suroviny. Skupina symbolů Z je s výhodou volena ze souborů zahrnujícího skupinu vzorce

-CHHCHOH)_n-CH₂OH, -CH(CH₂OH)-(CHOHViCH₂OH,

-CH₂-(CHOH)₂(CHOR')(CHOH)-CH₂OH kde znamená n celé číslo 3 až 5 a R' atom vodíku nebo cyklický nebo alifatický monosacharid a jeho alkoxylované deriváty. Nejvýhodnějšími jsou glycityly, kde znamená n 4, zvláště vzorce

-CH₂-(CHOH)₄-CH₂OH

-6CZ 282821 B6

V obecném vzorci I může znamenat R' například skupinu N-methylovou, N-ethylovou, Npropylovou, N-isopropylovou, N-butylovou, N-2-hydroxyethylovou nebo N-2-hydroxypropylovou.

R²-CO-N< může znamenat například kokamid, stearamid, oleamid, lauramid, myristamid, kaprikamid, palmitamid, amid kyseliny loje.

Symbol Z může znamenat například skupinu 1-deoxyglucitylovou, 2-deoxyfruktitylovou, 1deoxymaltitylovou, 2-deoxylaktitylovou, 1-deoxygalaktitylovou, 1-deoxymanitylovou nebo 1deoxymaltotriotitylovou.

Tyto polyhydroxyamidy mastných kyselin se připravují o sobě známým způsobem. Obecně se připravují reakcí alkylaminu s redukujícím cukrem redukční aminační reakcí za vzniku odpovídajícího N-alkylpolyhydroxyaminu a pak se tento N-alkylpolyhydroxyamin nechává reagovat s esterem mastné kyseliny nebo s triglyceridem v kondenzačně amidačním stupni za vzniku N-alkyl, N-polyhydroxyalkylamidu mastné kyseliny. Způsoby přípravy směsi, obsahujících polyhydroxyamidy mastné kyseliny jsou popsány například v britské přihlášce vynálezu číslo 809060 (Thomas Nedley & Co., Ltd), zveřejněné 18. února 1959, v americkém patentovém spise číslo 2 965576 (E. R. Wilson, uděleno 20. prosince 1960), v americkém patentovém spise číslo 2 703798 (Anthony M. Schwartz, uděleno 8. března 1955) a v americkém patentovém spise číslo 1 985424 (Piggott, uděleno 25. prosince 1934).

Podle jednoho způsobu přípravy N-alkyl nebo N-hydroxyalkyl N-deoxyglycitylamidů mastné kyseliny, kde je glycitylová složka odvozená od glukózy a N-alkylovou nebo Nhydroxyalkylovou skupinou je skupina N-methylová, N-ethylová, N-propylová, N-butylová, N-hydroxyethylová nebo N-hydroxypropylová, se produkt připravuje reakcí N-alkylglukaminu nebo N-hydroxyalkylglukaminu s esterem mastné kyseliny, voleným ze souboru zahrnujícího methylestery mastné kyseliny, ethylestery mastné kyseliny a triglyceridy mastné kyseliny, v přítomnosti katalyzátoru voleného ze souboru zahrnujícího trilithiumfosfát, trinatriumfosfát, trikaliumfosfát, tetranatriumpyrofosfát, pentakaliumtripolyfosfát, hydroxid lithný, hydroxid sodný, hydroxid draselný, hydroxid vápenatý, uhličitan vápenatý, uhličitan sodný, uhličitan draselný, dinatriumtartrát, dikaliumtartrát, natriumkaliumtartrát, trinatriumcitrát, trikaliumcitrát, zásaditý kaliumsilikát zásaditý natriumaluminiumsilikát a zásaditý kaliumaluminiumsilikát a jejich směsi. Množství katalyzátorů s výhodou odpovídá přibližně 0,5 % molovým až přibližně 50 % molovým, s výhodou přibližně 2,0 % molovým až přibližně 10 % molovým, vztaženo na N-alkylglukamin nebo N-hydroxyalkylglukamin na molové bázi. Reakce se s výhodou provádí při teplotě přibližně 138 až 170 °C, zpravidla po dobu 20 až 90 minut. Pokud se použije triglyceridů v reakční směsi jakožto zdroje esteru tuku, může se reakce také s výhodou provádět za použití hmotnostně přibližně 1 až přibližně 10 % činidla pro přenos fáze, vztaženo na hmotnost reakční směsi jako celku, voleného ze souboru zahrnujícího jako povrchově aktivní činidla nasycené mastné alkoholpolyethoxyláty, alkylpolygluosidy, lineární glykamid a jejich směsi.

S výhodou se způsob provádí tak, že

a) předehřeje se ester mastné kyseliny na teplotu přibližně 138 až přibližně 170°C,

b) přidá se N-alkylglukamin nebo N-hydroxyalkylglutamin do zahřátého esteru mastné kyseliny a mísí se až do vytvoření dvoufázové směsi kapalina/kapalina,

c) do reakční směsi se přimísí katalyzátor,

d) reakční směs se míchá po danou dobu.

-7CZ 282821 B6

Pokud se jakožto esteru mastné kyseliny používá triglyceridu, je také výhodné přidávat hmotnostně přibližně 2 až přibližně 20 % předem připraveného N-alkyl/N-hydroxyalkyl, Nlineámího glukosylamidového produktu mastné kyseliny do reakční směsi, vztaženo na hmotnost reakčních složek, jakožto činidla přenosu fáze. Tak se reakce naočkovává a tak vzroste reakční 5 rychlost. Podrobný popis tohoto postupuje v části příkladů provedení vynálezu.

Polyhydroxyamid mastné kyseliny “, podle vynálezu poskytuje tu výhodu pracovníkům v oboru, že se může plně připravit z primárních přírodních odbouratelných surovin, tedy nikoliv z petrochemických surovin. Tyto suroviny jsou také málo toxické pro prostředí přírodních io vodních toků.

Připomíná se, že vedle polyhydroxyamidů mastných kyselin obecného vzorce I se způsobem pro jejich výrobu také připravuje něco netěkavých vedlejších produktů, jako jsou esteramidy a cyklické polyhydroxyamidy mastné kyseliny. Koncentrace těchto vedlejších produktů se mění 15 v závislostí na volených reakčních složkách a na podmínkách reakce. S výhodou se polyhydroxyamid mastné kyseliny, vnášený do čistícího prostředku, připravuje v takové formě směsi obsahující polyhydroxyamid mastné kyseliny, aby obsahoval méně než hmotnostně přibližně 10 % a s výhodou méně než přibližně 4 % cyklického polyhydroxyamidů mastné kyseliny. Shora popsaný výhodný způsob přípravy má tu přednost, že poskytuje spíše nízké 20 množství vedlejších produktů, včetně takového cyklického amidového vedlejšího produktu.

Bělicí sloučeniny - bělicí účinné látky a aktivátory' bělení

Prací prostředky podle vynálezu obsahují neborátové a boráty nevytvářející bělicí činidlo. 25 Takové bělicí činidlo může obsahovat jednu nebo několik kyslíkatých bělicích sloučenin, a v závislosti na voleném bělícím činidle jeden nebo několik bělicích aktivátorů. V případě obsahu bělícího činidla, je toto bělicí činidlo obsaženo ve hmotnostním množství přibližně 1 až přibližně 20 % a zvláště přibližně 1 až přibližně 10 %, vztaženo na hmotnost čistícího prostředku. Obecně jsou bělícími složkami případné složky v nekapalných prostředcích, například v granulovaných 30 detergentech. Pokud jsou obsaženy aktivátory, jsou obsaženy ve hmotnostním množství zpravidla přibližně 0,1 % až přibližně 60 % a především přibližně 0,5 až přibližně 40 %, vztaženo na bělicí přísadu.

Může se používat jakýchkoliv bělicích činidel běžných pro čisticí prostředky pro čištěni textilií, 35 tvrdých povrchů nebo pro jiné účely čištění, které jsou známy nebo se stávají známými. Takové bělicí prostředky zahrnují činidla pro kyslíkové bělení i jiná činidla. Borát obsahující bělicí činidla, například perborátová bělicí činidla, a jiná bělicí činidla, která mohou vytvářet borát in šitu za podmínek skladování nebo za podmínek praní (borát vytvářející bělicí činidla) s výhodou nemají být v čistících prostředcích podle vynálezu obsažena nebo smějí být obsažena 40 jen v malých množstvích. Bělícími činidly pro čisticí prostředky podle vynálezu jsou tedy neborátová a boráty nevytvářející bělicí činidla. S výhodou jsou čisticí prostředky používané při daných teplotách v podstatě prosty borátů a sloučenin vytvářejících boráty jakéhokoliv druhu. Výrazem v podstatě prostý borátu a sloučenin vytvářejících boráty se zde míní, že čisticí prostředky smějí obsahovat nejvýše hmotnostně přibližně 2 % borát obsahujících nebo boráty 45 vytvářejících sloučenin jakéhokoliv typu, s výhodou smějí obsahovat nejvýše hmotnostně 1 % a především přibližně 0,5 % borátů nebo sloučenin vytvářejících boráty a nejlépe má obsah borátů a sloučenin, vytvářejících boráty, nulový.

Vynález se také týká způsobu čištění substrátů, jako jsou například látky, vlákna, textilie a tvrdé 50 povrchy, při teplotách pod přibližně 50 °C, zvláště při teplotách pod přibližně 40 °C za použití čisticího prostředku, obsahujícího polyhydoxyamid mastné kyseliny jako povrchově aktivní činidlo, popřípadě detergenční pomocná povrchově aktivní činidla, popřípadě detergenční pomocné složky a bělicí činidlo, přičemž toto bělicí činidlo je prosté borátu a sloučenin, vytvářejících boráty. S výhodou se čištěné substráty zpracovávají čistícím prostředkem podle

-8CZ 282821 B6 vynálezu v podstatě v nepřítomnosti materiálů jakéhokoliv typu obsahujících boráty nebo vytvářejících boráty.

Jedna kategorie bělicích činidel, kterých se může použít, zahrnuje bělicí činidla na bázi peroxykarboxylové kyseliny a jejich soli. Jakožto vhodné příklady této třídy činidel se uvádějí monoperoxyftaláthexyhydrát hořečnatý, hořečnatá sůl meta-chlorperoxybenzoové kyseliny, 4nonylamino-4—oxoperoxymáselná kyselina a diperoxydodekandioová kyselina. Taková bělicí činidla jsou popsána v americkém patentovém spise číslo 4 483781 (Hartman, uděleno

20. listopadu 1984) v americkém patentovém spise číslo (přihláška vynálezu číslo 740446, Bums a kol., podáno 3. června 1985) v evropské přihlášce vynálezu číslo 0 133354 (Banks a kol., zveřejněné 20. února 1985) a v americkém patentovém spise číslo 4 412934 (Chung a kol., uděleno 1. listopadu 1983). Vysoce výhodná bělicí činidla zahrnují také 6-nonylamino-6oxoperoxykapronovou kyselinu, jak je popsáno v americkém patentovém spise číslo 4 634551 (Bums a kol., uděleno 6. ledna 1987).

Jiná kategorie bělicích činidel, kterých se může použít v čisticích prostředcích podle vynálezu, zahrnuje halogenová bělicí. Jakožto příklady se uvádějí hypohalogenová bělicí činidla, například trichlorisokyanurová kyselina a dichlorisokyanuráty sodné a draselné a N-chloralkansulfonamidy a N-bromalkansulfonamidy. Taková činidla se zpravidla přidávají ve hmotnostním množství 0,5 až 10 %, vztaženo na hmotnost hotového produktu, s výhodou ve hmotnostním množství 1 až 5 %.

Používá se rovněž peroxidových bělicích činidel. Jakožto vhodná peroxidová bělicí činidla se uvádějí karbonátperoxyhydrát sodný, pyrofosfátperoxyhydrát sodný, peroxyhydrát močoviny a peroxid sodný.

Peroxidová bělicí činidla se s výhodou používají spolu s aktivátory bělení, které vedou k in šitu produkci ve vodném roztoku (to je v průběhu praní) peroxykyseliny odpovídající aktivátoru bělení.

Výhodné aktivátory bělení v čistících prostředcích podle vynálezu mají obecný vzorec

O

II

R-C-L kde znamená R alkylovou skupinu s přibližně 1 až přibližně 18 atomy uhlíku, přičemž nejdelší alkylový řetězec od karbonylového atomu uhlíku a zahrnující karbonylový atom uhlíku obsahuje přibližně 6 až přibližně 10 atomů uhlíku a L znamená uvolňovanou skupinu, konjugát kyseliny, jehož hodnota pKa je přibližně 4 až přibližně 13. Tyto aktivátory bělení jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 4 915854 (Mao a kol. 10. dubna 1990) a americkém patentovém spise číslo 4 412934 (shora uvedeném).

V oboru jsou známa také jiná bělicí činidla než kyslíková a jsou použitelná v čisticích prostředcích podle vynálezu. Jedním typem nekyslíkatých bělicích činidel zvláštního významu jsou fotoaktivovaná bělicí činidla, jako jsou například sulfonované zinečnaté a/nebo hlinité ftalocyaniny. Tyto materiály se mohou ukládat na substrát v průběhu praní. Po ozáření světlem v přítomnosti ky slíku, jako například při zavěšení k sušení na denním světle, se sulfonovaný ftalocianin zinečnatý aktivuje a tím se substrát vybělí. Výhodné ftalocyaniny zinečnaté a světlem aktivované bělení jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 4 033718 (Holcombe a kol., uděleno 5. července 1977). Zpravidla obsahuje čisticí prostředek hmotnostně 0,025 až 1,25 % sulfonovaného ftalocyaninu zinečnatého.

-9CZ 282821 B6

Čisticí prostředky podle vynálezu mohou obsahovat přídavně jedno nebo několik jiných detergenčních povrchově aktivních činidel spolu s polyhydroxyamidem mastné kyseliny. Taková vhodná pomocná povrchově aktivní činidla jsou dále uvedená, přičemž nejde o žádné omezení, nýbrž toliko o objasnění.

Detergenční povrchově aktivní systém

Vedle polyhydroxyamidu mastné kyseliny a polykarboxylátového builderu mohou čisticí prostředky podle vynálezu obsahovat jeden nebo několik přídavných povrchově aktivních činidel, která mohou být aniontová, kationtová nebo neiontová. Zpravidla zahrnuje povrchově aktivní systém jednoho nebo několik aniontových a/neiontových povrchově aktivních činidel spolu s polyhydroxyamidem mastné kyseliny. Zpravidla je množství přídavného detergenčního povrchově aktivního činidla hmotnostně přibližně 3 až přibližně 40 %, vztaženo na čisticí prostředek jako celek, s výhodou hmotnostně přibližně 5 až přibližně 30 %. Taková vhodná přídavná činidla jsou dále uvedena.

Alkylestersulfonátová povrchově aktivní činidla

Alkylestersulfonátová povrchově aktivní činidla zahrnují lineární estery karboxylových kyselin s 8 až 20 atomy uhlíku (to je mastných kyselin), které jsou sulfonovány plynným oxidem sírovým, jak je popsáno v The Joumal of the Američan Oil Chemist Society, 52 (1975), str. 323 až 329. Jakožto vhodné výchozí látky se uvádějí například přírodní tuky, jako jsou lůj a palmový a kokosový olej.

Výhodná alkylestersulfonátová povrchově aktivní činidla zvláště pro účely praní, zahrnují alkylestersulfonátová povrchově aktivní činidla obecného vzorce

O

II

R³-CH - C - OR⁴

I

SO₃M kde znamená

R³ uhlovodíkovou skupinu s 8 až 20 atomy uhlíku, s výhodou alkylovou skupinu nebo směs takových alkylových skupin,

R⁴ uhlovodíkovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, s výhodou alkylových skupin nebo směs takových alkylových skupin a

M kation, který' vytváří ve vodě rozpustné alkylestersulfonátové soli.

Jakožto takové vhodné solitvomé kationty se uvádějí kovové kationty, například sodíku, draslíku a lithia a substituované nebo nesubstituované amoniové kationty, například monoethanolaminové, diethanolaminové a triethanolaminové kationty a kvartemí amoniové kationty například kationt tetramethylamoniový a dimethylpyridiniový a kationty odvozené od alkanolaminů, například od monoethanolaminu, diethanolaminu a triethanolaminu. S výhodou znamená R³ alkylovou skupinu s 10 až 16 atomy uhlíku a R⁴ methylovou, ethylovou nebo isopropylovou skupinu. Obzvláště výhodnými jsou methylestersulfonáty, kde znamená R^J alkylovou skupinu se 14 až 16 atomy uhlíku.

-10CZ 282821 B6

Alkylsulfátová povrchově aktivní činidla

Výhodnými pomocnými povrchově aktivními činidly jsou alkylsulfátová povrchově aktivní činidla. Tato činidla zahrnují ve vodě rozpustné soli nebo kyseliny obecného vzorce ROSO₃M, 5 kde znamená R s výhodou uhlovodíkovou skupinu s 10 až 24 atomy uhlíku, zvláště alkylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s 10 až 20 atomy uhlíku a především alkylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s 12 až 18 atomy uhlíku a M atom vodíku nebo kationt, například kationt alkalického kovu (například sodný, draselný nebo lithný), substituovanou nebo nesubstituovanou amoniovou skupinu, například methylamoniovou, dimethylamoniovou a 10 trimethylamoniovou skupinu a kvartemí amoniovou skupinu například tetramethylamoniovou a dimethylpiperidiniovou skupinu a kationt, odvozený od alkanolaminů, například od ethanolaminu, diethanolaminu, triethanolaminu ajejich směsi. Zpravidla jsou alkylové řětězce s 12 až 16 atomy uhlíku výhodné pro nižší teploty praní (například pod přibližně 50 °C).

Alkylalkoxylovaná sulfátová povrchově aktivní činidla

Další kategorií použitelných aniontových povrchově aktivních činidel jsou alkylalkoxylovaná sulfátová povrchově aktivní činidla. Takováto povrchově aktivní činidla jsou ve vodě rozpustnými solemi nebo kyselinami zpravidla obecného vzorce RO(A)_mSO₃M, kde znamená R 20 nesubstituovanou alkylovou skupinu s 10 až 24 atomy uhlíku nebo hydroxyalkylovou skupinu s 10 až 24 atomy uhlíku v alkylovém podílu, zvláště alkylovou skupinu nebo hydroxyalkylovou skupinu s 12 až 20 atomy uhlíku a především alkylovou skupinu nebo hydroxyalkylovou s 12 až 18 atomy uhlíku. Symbol A znamená ethoxyskupinu nebo propoxyskupinu, m číslo větší než nula, zpravidla přibližně 0,5 až přibližně 6, především přibližně 0,5 až přibližně 3 a M atom 25 vodíku nebo kationt. kterým může být například kovový kationt (například kationt sodíku, draslíku, lithia, vápníku, hořčíku) a amoniový nebo substituovaný amoniový kationt. Zde se uvažuje o alkylethoxylovaných sulfátech jakož také o alkylpropoxylovaných sulfátech. Jakožto specifické příklady substituovaných amoniových kationtů se uvádějí methylamoniový, ethylamoniový a trimethylamoniový kationt a kvartemí amoniové kationty jako například 30 tetramethylamoniový, dimethylpiperidiniový kationt a kationty, odvozené od alkanolaminů.

například od monoethanolaminu. diethanolaminu a triethanolaminu a jejich směsi. Jakožto příkladná povrchově aktivní činidla se uvádějí alkylpolyethoxylát(l,0)sulfát s 12 až 18 atomy uhlíku v alkylovém podílu (Ci₂-CisE(1,0)M), alkylpolyethoxylát (2,25)sulfát s 12 až 18 atomy uhlíku v alkylovém podílu (Ci₂-Ci_SE(2,25)M), alkylpolyethoxylát (3,0)sulfát s 12 až 18 atomy 35 uhlíku v alkylovém podílu (C|₂-Ci₈E(3,0)M), a alkylpolyethoxylát (4,0)sulfát s 12 až 18 atomy uhlíku v alkylovém podílu (C_i2-Ci₈E(4,0), přičemž M zpravidla znamená sodík nebo draslík.

Jiná aniontová povrchově aktivní činidla

Aniontová povrchově aktivní činidla, vhodná pro detergenční účely, zahrnují soli (včetně například sodných, draselných, amoniových a substituovaných amoniových solí, například monoethanolaminových, diethanolaminových a triethanolaminových solí) mýdel, lineární alkylbenzensulfonáty s 9 až 20 atomy uhlíku a alkylovém podílu, primární nebo sekundární 45 alkansulfonáty s 8 až 22 atomy uhlíku v alkanovém podílu, olefinsulfonáty s 8 až 24 atomy uhlíku, sulfonované polykarboxylové kyseliny, připravené sulfonací pyrolyžovaného produktu citrátů kovu alkalické zeminy, jak je například popsáno v britském patentovém spise číslo 1 082 179, alkylglycerolsulfonáty, mastné acylglycerolsulfonáty, mastné oleylglycerolsulfáty. alkylfenolethylenoxidethersulfáty, parafinové sulfonáty, alkylfosfáty, isethionáty, jako například 50 acylisethionáty, N-acvltauráty, amidy mastné kyseliny methyltauridu, alkylsukcinamáty a sulfosukcináty, monoestery sulfosukcinátu (zvláště nasycené a nenasycené monoestery s 12 až 18 atomy uhlíku), diestery sulfosukcinátu (zvláště nasycené a nenasycené diestery s 6 až 12 atomy uhlíku), N-acylsarkosináty, sulfáty alkylpolysacharidů, jako například sulfáty

- 11 CZ 282821 B6 alkylpolyglukosidu (neiontové nesulfatované sloučeniny dále popsané), rozvětvené primární alkylsulfáty a alkylpolyethoxykarboxyláty například obecného vzorce

RO(CH₂CH₂O)_kCH₂COO’M⁺ kde znamená R alkylovou skupinu s 8 až 22 atomy uhlíku, kcelé číslo 0 až 10 a M kationt vytvářející rozpustné soli a mastné kyseliny esterifikované isethionovou kyselinou a neutralizované hydroxidem sodným. Také jsou vhodné pryskyřičné kyseliny a hydrogenované pryskyřičné kyseliny, jako například kyseliny kalafuny, hydrogenované kalafuny a pryskyřičné ío kyseliny a hydrogenované pryskyřičné kyseliny obsažené v taliovém oleji. Další příklady takových aniontových povrchově aktivních činidel jsou popsány v publikaci Surface Active Agents and Detergents (Povrchově aktivní činidla a čistící prostředky) (Svazek I a II, Schwartz, Perry a Berch). Nejrůznější taková povrchově aktivní činidla jsou také popsána v americkém patentovém spise číslo 3 929678 (Laughlin a kol. 30. prosince 1975), sloupec 23, řádek 58 až 15 sloupec 29, řádek 23.

Neiontová povrchově aktivní činidla

Vhodná neiontová povrchově aktivní detergenční činidla jsou obecně popsána v americkém 20 patentovém spise číslo 3 929678 (Laughlin a kol., uděleno 30. prosince 1975), sloupec 13, řádek až sloupec 16. řádek 6. Dále jsou uvedeny příkladné, avšak neomezující třídy vhodných neiontových povrchově aktivních činidel:

1. Polyethylenoxidové, polypropylenoxidové a polybutylenoxidové kondenzáty alkyl25 fenolů. Tyto sloučeniny zahrnují kondenzační produkty alkylfenolů, jejichž alkylový podíl obsahuje 6 až 12 atomů uhlíku v řetězci přímé nebo rozvětvené konfigurace s alkylenoxidem. Podle výhodného provedení je ethylenoxid obsažen v množství přibližně 5 až přibližně 25 mol ethylenoxidu na mol alkylfenolů. Obchodně dostupné neiontové povrchově aktivní látky tohoto typu jsou například Igepal™ CO-630 společnosti GAF Corporation a Triton™ X-45, X—114, 30 X-100 a X-102. všechno produkty společnosti Rohm & Haas Company. Shora uvedené sloučeniny se mohou označovat jakožto alkylfenolalkoxyláty, například alkylfenolethoxvláty.

2. Kondenzační produkty alifatických alkoholů s přibližně 1 až 25 moly ethylenoxidu. Alkylový řetězec alifatického alkoholu může být buď přímý, nebo rozvětvený, primární nebo sekundární a obecně obsahuje 8 až 22 atomů uhlíku. Obzvláště výhodnými jsou kondenzační produkty alkoholu s alkylovými skupinami s přibližně 10 až přibližně 20 atomy uhlíku s přibližně 2 až přibližně 10 moly ethylenoxidu na mol alkoholu. Jakožto příklady obchodně dostupných neiontových povrchově aktivních činidel tohoto typu se uvádějí Tergitol™ 15—S—9 (kondenzační produkt lineárního alkoholu s 11 až 15 atomy uhlíku s 9 moly ethylenoxidu), 40 Tergitol™ 24-L-6-NMW (kondenzační produkt primárního alkoholu s 12 až 14 atomy uhlíku s 6 moly ethylenoxidu a s úzkým rozdělením molekulové hmotnosti), přičemž v obou případech jde o produkty společnosti Union Carbide Corporation; Neodol™ 45-9 (kondenzační produkt lineárního alkoholu s 14 až 15 atomy uhlíku s 9 moly ethylenoxidu), Neodol™ 23-6.5 (kondenzanční produkt lineárního alkoholu s 12 až 13 atomy uhlíku se 6,5 moly ethylenoxidu) 45 Neodol™ 45-7 (kondenzační produkt lineárního alkoholu s 14 až 15 atomy uhlíku se 7 moly ethylenoxidu), Neodol™ 45-4 (kondenzační produkt lineárního alkoholu s 14 až 15 atomy uhlíku se 4 moly ethylenoxidu) vždy společnosti Shell Chemical Company a Kyro™ EOB (kondenzační produkt alkoholu s 13 až 15 atomy uhlíku s 9 moly ethylenoxidu) společnosti Procter & Gambie Company. Tato uvedená povrchově aktivní činidla se mohou označkovat 50 jakožto alkylethoxyláty.

3. Kondenzační produkty ethylenoxidu a hydrofobní báze, vytvořené kondenzací propylenoxidu s propylenglykolem. Hydrofobní podíl těchto sloučenin má s výhodou molekulovou hmotnost přibližně 1500 až 1800 a vykazuje nerozpustnost ve vodě. Přidání

- 12CZ 282821 B6 polyoxyethylenového podílu do této hydrofobní části vede k nárůstu rozpustnosti ve vodě molekuly jako celku a ke kapalnému charakteru produktu až do bodu, kdy polyoxyethylenovv obsah je přibližně hmotnostně 50 % se zřetelem na celkovou hmotnost kondenzačního produktu, což odpovídá kondenzaci až přibližně 40 mol ethylenoxidu. Jakožto příklady sloučenin tohoto typu se uvádějí určité obchodně dostupné povrchově aktivní látky Pluronic™ společnosti BASF.

4. Kondenzační produkty ethylenoxidu a produktu, vytvořeného reakcí propylenoxidu a ethylendiaminu. Hydrofobní podíl tohoto produktu sestává z reakčního produktu ethylendiaminu a nadbytku propylenoxidu a má obecně molekulovou hmotnost přibližně 2500 až přibližně 3000. Tento hydrofobní podíl se kondenzuje s ethylenoxidem do takové míry, aby kondenzační produkt obsahoval hmotnostně přibližně 40 až přibližně 80 % polyoxyethylenu a měl molekulovou hmotnost přibližně 5000 až přibližně 11000. Jakožto příklady tohoto typu neiontových povrchově aktivních činidel se uvádějí obchodně dostupné sloučeniny Tetronic™ společnosti BASF.

5. Semipolámí neiontová povrchově aktivní činidla zvláštní kategorie neintových povrchově aktivních činidel, která zahrnují ve vodě rozpustné aminoxidy obsahující alkylový podíl s 10 až 18 atomy uhlíku a se dvěma podíly speciálně volenými ze souboru zahrnujícího alkylové skupiny a hydroxyalkylové skupiny obsahující vždy 1 až 3 atomy uhlíku; ve vodě rozpustné fosfmoxidy obsahující alkylový podíl s 10 až 18 atomy uhlíku a dva podíly ze souboru zahrnujícího alkylové skupiny a hydroxyalkylové skupiny vždy s 1 až 3 atomy uhlíku; a ve vodě rozpustné sulfoxidy obsahující alkylový podíl s 10 až 18 atomy uhlíku a podíl vybraný ze souboru zahrnujícího alkylové a hydroxyalkylové podíly s 1 až 3 atomy uhlíku.

Semipolámí neiontová detergenční povrchově aktivní činidla zahrnují aminoxidová povrchově aktivní činidla obecného vzorce

O

Ť

R³ (OR⁴) x N (R⁵)2 kde znamená

R³ alkylovou, hydroxalkylovou nebo alkylfenylovou skupinu nebo jejich směsi při obsahu 8 až 22 atomy uhlíku,

R⁴ alkylenovou nebo hydroxyalkylenovou skupinu s 2 až 3 atomy uhlíku nebo jejich směsi, x 0 až 3 a

R⁵ vždy alkylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s l až 3 atomy uhlíku nebo polyethylenxidovou skupinu s přibližně 1 až 3 ethylenoxidovými skupinami, přičemž skupiny symbolu R³ mohou být navzájem vázány například prostřednictvím atomu kyslíku nebo dusíku za vytvoření kruhové struktury.

Tato aminoxidová povrchově aktivní činidla zvláště zahrnují alkyldimethylaminoxidy s 10 až 18 atomy uhlíku v alkylovém podílu a alkoxyethyldihydroethylaminoxidy s 8 až 12 atomy uhlíku v alkoxypodílu.

6. Alkylpolysacharidy, popsané v americkém patentovém spise číslo 4 565647 (Llenado,

21. ledna 1986), mají hydrofobní skupinu obsahující přibližně 6 až přibližně 30 atomů uhlíku, s výhodou přibližně 10 až přibližně 16 atomů uhlíku a polysacharid, například polyklykosid jakožto hydrofdní skupinu obsahující 1,3 až přibližně 10, s výhodou přibližně 1,3 až přibližně 3 a

-13CZ 282821 B6 především přibližně 1,3 až přibližně 2,7 sacharidových jednotek. Může se použít jakéhokoliv redukujícího sacharidu, obsahujícího 5 nebo 6 atomů uhlíku, například glukózy, galaktózy a galaktosylové podíly se mohou nahradit glykosylovými podíly. (Případná hydrofobní skupina je vázána v poloze 2, 3, 4, atd. a tudíž poskytuje glukózu nebo galaktózu oproti glukosidu nebo 5 galaktosidu.) Intersacharidové vazby mohou být například mezi polohou přídavných sacharidových jednotek a polohami 2, 3, 4, a/nebo 6 předchozích sacharidových jednotek.

Popřípadě, což je však méně žádoucí, může polyalkylenoxidový řetězec vázat hydrofobní podíl a polysacharidový podíl. Výhodným alkylenoxidem je ethylenoxid. Jakožto typické hydrofobní ío skupiny se uvádějí alkylové skupiny buď nasycené, nebo nenasycené, rozvětvené nebo nerozvětvené, obsahující 8 až 18 atomů uhlíku, s výhodou 10 až 16 atomů uhlíku. S výhodou je alkylovou skupinou nasycená alkylová skupina s přímým řetězcem. Alkylová skupina může obsahovat až 3 hydroxylové skupiny a/nebo polyalkylenoxidový řetězec může obsahovat až 10 alkylenoxidových podílů, s výhodou nejvýše 5 alkylenoxidových podílů. Jakožto vhodné 15 alkylové polysacharidy se uvádějí oktyl, nonyldecyl, undecyldodecyl, tridecyl, tetradecyl, pentadecyl, hexadecyl, heptadecyl a oktadecyl ditri-, tetra-, penta- a hexaglukosidy, galaktosidy, laktosidv, glukózy, fruktozidy, fruktózy a/nebo galaktózy. Jakožto vhodné směsi se uvádějí kokosové alkyl, di-, tri-, tetra, a pentaglukosidy a lojové alkyl tetra-, penta- a hexaglukosidy.

Výhodné alkylpolyglykosidy mají obecný vzorec

R²O(C_nH_{2 n}O) _t (glykosyl)_x kde znamená R² alkylovou, alkyfenylovou, hydroxyalkylovou, hydroxyalkylfenylovou skupinu a jejich směsi, přičemž alkylový podíl obsahuje 10 až 18 atomů uhlíku, s výhodou 12 až 14 atomů uhlíku, n 2 nebo 3, s výhodou 2,10 až přibližně 10, s výhodou 0 a x přibližně 1,3 až přibližně 10, s výhodou přibližně 1,3 až přibližně 3 a především přibližně 1,3 až přibližně 2,7. Glykosyl je s výhodou odvozen od glukózy. Pro přípravu těchto sloučenin se nejprve připravuje alkohol nebo 30 alkylpolyethoxyalkohol a pak se nechává reagovat s glukózou nebo se zdrojem glukózy k vytvoření glukosidu (vázaného v poloze 1). Přídavné glykosylové jednotky se pak mohou vázat mezi jejich polohou 1 a předchozími glykosylovými jednotkami v poloze 2, 3, 4 a/nebo 6, s výhodou převážně v poloze 2.

7. Amid mastné kyseliny jakožto povrchově aktivní činidlo obecného vzorce

O

II

R⁶ - C - N(R⁷)₂ kde znamená R⁶ alkylovou skupinu se 7 až 21 atomy uhlíku, s výhodou 9 až 17 atomy uhlíku a R⁷ atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a skupinu obecného vzorce _(C₂H4O)_XH, kde znamená x přibližně 1 až přibližně 3.

Výhodnými amidy jsou amidy s 8 až 20 atomy uhlíku, monoethanolamidy, diethanolamidy a triethanolamidy.

Kationtová povrchově aktivní činidla

Kationtová detergenční povrchově aktivní činidla mohou být rovněž včleněna do čisticích prostředků podle vynálezu. Kationtová povrchově aktivní činidla zahrnují amoniová povrchově aktivní činidla, jako například alkyldimethylamoniumhalogenidy a povrchově aktivní činidla obecného vzorce

- 14CZ 282821 B6 [R²(OR³)v] [R⁴(OR³)_y]₂ R⁵N⁺X' kde znamená

R² alkylovou nebo alkylbenzylovou skupinu s přibližně 8 až přibližně 18 atomy uhlíku v alkylovém podílu,

R³ vždy skupinu -CH2CH2-, -CH₂CH(CH₃)-, CH2CH(CH₂OH)-, -CH2CH2CH2- a jejich směs

R⁴ vždy alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, benzylovou skupinu, kruhovou stukturu vytvořenou spojením dvou skupin symbolu R⁴, skupinu -CHjCHOH-CHOHCOR^HOHClLOH, kde znamená R⁶ jakoukoliv hexózu nebo hexózový polymer o molekulové hmotnosti menší než přibližně 1000 a atom vodíku v případě, kdy symbol y neznamená nulu,

R⁵ má stejný význam jako R⁴ nebo znamená alkylový řetězec, kde celkový počet atomů uhlíku R² plus R⁵ není větší než přibližně 18, y 0 až přibližně 10 a suma hodnot y je 0 až přibližně 15 a

X jakýkoliv kompatibilní aniont.

Jiná kationtová povrchově aktivní činidla, vhodná pro čistící prostředky podle vynálezu, jsou popsána v americkém patentovém spise číslo 4 228044 (Cambre, 14. září 1980).

Jiná povrchově aktivní činidla

Amfolytická povrchově aktivní činidla se mohou rovněž včleňovat do čistících prostředků. Tato povrchově aktivní činidla se popisují jakožto alifatické deriváty sekundárních nebo terciárních aminů nebo alifatické deriváty heterocyklických sekundárních a terciárních aminů, ve kterých alifatický podíl může mít přímý nebo rozvětvený řetězec. Jeden z alifatických substituentů obsahuje alespoň 8 atomů uhlíku, zpravidla 8 až 18 atomů uhlíku a alespoň jeden obsahuje aniontovou ve vodě solubilizační skupinu, například karboxyskupinu, sulfonátovou skupinu a sulfátovou skupinu. Podle amerického patentového spisu číslo 3 929678 (Laughlin a kol., uděleno 30. prosince 1975) sloupec 19, řádek 18 až 35, se například používá amfolitických povrchově aktivních činidel.

Obojetná povrchově aktivní činidla se mohou také včleňovat do čisticích prostředků podle vynálezu. Tato povrchově aktivní činidla jsou popisována jakožto deriváty sekundárních a terciárních aminů, deriváty heterocyklických sekundárních a terciárních aminů nebo deriváty kvartemích amoniových, kvartemích fosfoniových nebo terciárních sulfoniových sloučenin. Příklady užitečných obojetných povrchově aktivních činidel jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 3 929678 (Laughlin a kol., 30. prosince 1975) sloupec 19, řádek 38 až sloupec 22, řádek 48.

Amfolytických a obojetných povrchově aktivních činidel se používá obecně ve směsi s jedním nebo s několika aniontovými a/nebo neiontovými povrchově aktivními činidly

Buildery

Prací prostředek podle vynálezu může také obsahovat anorganické nebo organické detergenční buildery k řízení minerální tvrdosti.

- 15CZ 282821 B6

Koncentrace builderů se mění v široké míře v závislosti na konečném použití čisticího prostředku podle vynálezu a na jeho fyzikální formě. Kapalné čisticí prostředky obsahují zpravidla hmotnostně alespoň 1 %, zvláště přibližně 5 až přibližně 50 % a především hmotnostně 5 přibližně 5 až přibližně 30 % detergenčních builderů. Granulované čisticí prostředky obsahují hmotnostně alespoň 1 % zpravidla hmotnostně přibližně 10 až přibližně 80 %, zvláště hmotnostně přibližně 15 až přibližně 50 % detergenčních builderů. Nevylučuje se však větší nebo menší množství takových builderů.

io Anorganické detergenční buildery zahrnují, jakkoliv tento výčet není míněn jako jakékoliv omezení, soli alkalických kovů, amoniové a alkanolamoniové soli polyfosfátů (na příklad tripolyfosfátů, pyrofosfátů a sklovitých polymemích meta-fosfátů) fosfonátů, phytové kyseliny silikátů, karbonátů (včetně hydrogenkarbonátů a seskvikarbonátů), sulfátů a aluminosilikátů. Borátové buildery, stejně jako buildery, obsahující boráty vytvářející materiály, které mohou vytvářet boráty za podmínek skladování detergentu nebo za podmínek praní (zde souhmě označované jakožto borátové buildery) se rovněž mohou používat. S výhodou se používá neborátových builderů v prostředcích podle vynálezu určených pro praní při teplotě nižší než přibližně 50 °C zvláště nižší než 40 °C.

Jakožto příklady silikátových builderů se uvádějí silikáty alkalických kovů, zvláště silikáty s poměrem oxid křemičitý : oxid sodný 1,6 : 1 až 3,2 : 1 a vrstvené silikáty layered silicates), které jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 4 664839, (Η. P. Rieck, 12. května 1987). Může se však použít také jiných silikátů, jako je například silikát hořečnatý, které slouží jako rozptylovací činidlo v granulovaných prostředcích, jako stabilizační činidlo při kyslíkovém bělení a jakožto složka systému, potlačujícího pěnění.

Jakožto příklady karbonátových builderů se uvádějí karbonáty kovů alkalických zemin a alkalických kovů, včetně uhličitanu sodného a seskvikarbonátů a jejich směsi sultrajemným uhličitanem vápeným, jak je popsáno v německé přihlášce číslo 2 321001, zveřejněné 30 5. listopadu 1973.

Aluminosilikátové buildery jsou obzvláště výhodné podle vynálezu. Aluminosilikátové buildery jsou velmi důležité v obchodě nejběžnějších granulovaných čisticích prostředcích, na které jsou kladeny vysoké nároky (heavy duty) a mohou být také důležitou složkou v kapalných čisticích 35 prostředcích. Aluminosilikátové buildery zahrnují sloučeniny obecného vzorce

M_z(zA10₂.ySi0₂) kde znamená M sodík, draslík, amonium a substituované amonium, z přibližně 0,5 až 2, y 1; 40 tento materiál, obsahující hořčík v iontoměnné kapacitě alespoň přibližně 50 miligramekvivalentů tvrdosti uhličitanu vápenatého na gram bezvodého aluminosilikátu. Výhodnými aluminosilikáty jsou zeolitové buildery, které mají obecný vzorec

Na_z [(A1O₂) _zSiO₂)_yJ. xH₂0 kde znamená z a y celé číslo alespoň 6, molámí poměr z : y je 1,0 až přibližně 0,5 a x je celé číslo přibližně 15 až přibližně 264.

Užitečné aluminosilikátové ionexové materiály jsou obchodně dostupné. Tyto aluminosilikáty 50 mohou být krystalické nebo amorfní a mohou to být v přírodě se vyskytující aluminosilikáty nebo aluminosilikáty synteticky odvozené. Způsob přípravy aluminosilikátových ionexových materiálu je popsán v americkém patentovém spise číslo 3 985669 (Krummel a kol., 12. října 1976). Výhodné syntetické, krystalické aluminosilikátové ionexové materiály, vhodné podle

- 16CZ 282821 B6 vynálezu, jsou obchodně dostupné pod označením Zeolit A, Zeolit P (B) a Zeolit X. Podle zvlášť výhodného provedení má krystalický aluminosilikátový ionexový materiál obecný vzorec:

Na₁₂[(AlO₂)₁₂SiO₂)_l2].xH₂O kde znamená x přibližně 20 až přibližně 30 a zvláště přibližně 27. Tento materiál je znám jakožto Zeolit A. S výhodou má aluminosilikát průměr částic přibližně 0,1 až 10 mikrometrů.

Specifickými příklady polyfosfátů jsou tripolyfosfáty alkalických kovů, pyrofosfát sodný, draselný nebo amonný, ortofosfát sodný a draselný, polymetafosfát sodný, přičemž stupeň polymerace je přibližně 6 až přibližně 21 a soli phytové kyseliny.

Jakožto příklady fosfonátových builderových solí se uvádějí ve vodě rozpustné soli ethan-1hydroxy-1, 1-difosfonátu, zvláště sodná a draselná sůl, ve vodě rozpustné soli methylendifosfonové kyseliny například trojsodná a trojdraselná sůl a ve vodě rozpustné soli substituovaných methylendifosfonových kyselin, jako jsou například trojsodný a trojdraselný ethylidenfosfonát, isopripylidenfosfonát, benzylmethylidenfosfonát a halogenmethylidenfosfonát. Fosfonátové builderové soli shora uvedeného typu jsou popsány například v americkém patentovém spise číslo 3 159581 a 3 213030 (Diehl, 1. prosince 1964 a Diehl, 19. října 1965,) v americkém patentovém spise 3 422021 (Roy, 14. ledna 1969) a v americkém patentovém spise 3 400148 a 3 422A37 (Quimby, 3. září 1968 a 14. ledna 1969).

Organické detergenční buildery, vhodné pro účely vynálezu, zahrnují, jakkoliv to není míněno jako jakékoliv omezení, nejrůznější polykarboxylátové sloučeniny. Výrazem polykarboxylát se zde vždy míní sloučeniny mající četné karboxylátové skupiny, s výhodou alespoň tři karboxylátové skupiny.

Polykarboxylátové buildery se obecně přidávají do pracích prostředků podle vynálezu v kyselé formě, mohou se však také přidávat ve formě neutralizované soli. Při použití ve formě soli jsou výhodnými solemi soli s alkalickými kovy, jako například sodné, draselné a lithné, zvláště pak sodné soli amoniové a substituované amoniové soli například alkanolamoniové.

Polykarboxylátové buildery zahrnují nejrůznější kategorie užitečných materiálů. Důležitou kategorií polykarboxylátových builderů jsou etherpolykarboxyláty. Byly popsány četné etherpolykarboxyláty jakožto detergenční buildery. Jakožto příklad užitečných etherpolykarboxylátů se uvádějí oxydisukcináty, popsané například v americkém patentovém spise číslo 3 128287 (Berg, uděleno 7. dubna 1964) a v americkém patentovém spise číslo 3 635830 (Lamberti a kol., uděleno 18. ledna 1972).

Specifický typ etherpolykaroxylátů, užitečných jakožto buildery podle vynálezu také zahrnuje sloučeniny obecného vzorce

CH(A)(COOX)-CH(COOX)-0-CH(COOX)-CH(COOX)(B) kde znamená A atom vodíku nebo hydroxylovou skupinu, B atom vodíku nebo skupinu obecného vzorce -0-CH(COOX)-CH₂(COOX) a X atom vodíku nebo solitvomý kation. Například, jestliže ve shora uvedeném obecném vzorci znamenají A a B vždy atom vodíku, pak je sloučeninou o xyd (jantarová kyselina a její ve vodě rozpustné soli. Jestliže znamená A hydroxylovou skupinu a B atom vodíku, pak je sloučeninou tatrátmonojantarová kyselina (TMS) a její ve vodě rozpustné soli. Jestliže znamená A atom vodíku a B skupinu obecného vzorce -O-CH (COOX)-CH₂(COOX), je sloučeninou tartrátd(jantarová kyselina (TDX) a její ve vodě rozpustné soli. Podle vynálezu obzvláště výhodné směsi takových solí. Obzvláště výhodnými jsou směsi TMS a TDS ve hmotnostním poměru TMS : TDS přibližně 97 : 3 až

- 17CZ 282821 B6 přibližně 20 : 80. Tyto buildery jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 4 663071 (Bush a kol., uděleno 5. května 1987).

Výhodné etherpolykarboxyláty také zahrnují cyklické sloučeniny, zvláště alicyklické sloučeniny, které jsou popsány například v amerických patentových spisech číslo 3 923679, 3 835263, 4 158635,4 120874 a 4 102903.

Jakožto další detergenční buildery se uvádějí etherhydroxypolykarboxyláty obecného vzorce

HO[C(R)(COOM)-C(R)(COOM)-O]_nH kde znamená M atom vodíku nebo kationt, přičemž výsledná sůl je rozpustná ve vodě, s výhodou alkalický kov, amonium nebo substituovaný amoniový kationt, n přibližně 2 až přibližně 15 (s výhodou znamená n přibližně 2 až přibližně 10 a především znamená n přibližně 2 až přibližně 4) a každé R má stejný nebo různý význam a znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku (s výhodou R znamená atom vodíku).

Ještě další skupina etherpolykarboxylátů zahrnuje kopolymery maleinanhydridu s ethylenem nebo vinylmethyletherem, l,3,5-trihydroxybenzen-2,4-6-trisulfonovou kyselinu a karboxymethyloxyjantarovou kyselinu.

Organické polykarboxylátové buildery také zahrnují různé soli s alkalickými kovy, amoniové soli a substituované amoniové soli polyoctové kyseliny. Jakožto příklady se uvádějí sodné, draselné, lithné, amoniové a substituované amoniové soli ethylendiamintetraoctové kyseliny a nitrilotrioctové ky seliny.

Připomínají se také polykarboxyláty ze souboru zahrnujícího například kyselinu mellitovou, kyselinu jantarovou, kyselinu oxydijantarovou, kyselinu polymaleinovou, kyselinu benzen-1,3,5 - trikarboxylovou a kyselinu karboxymethyloxyjantarovou a jejich rozpustné soli.

Zvláštní význam pro prací prostředky pro vysoké nároky mají citrátové buildery, například kyselina citrónová a její rozpustné soli (zvláště sodná sůl). Těchto builderů se však může používat také pro čistící prostředky podle vynálezu v granulované formě. Při použití ve formě soli jsou výhodnými solemi soli s alkalickými kovy, jako například sodné, draselné a lithné, jakož také soli amoniové a substituované amoniové soli.

Další karboxylátové buildery zahrnují karboxylované uhlohydráty, popsané v americkém patentovém spise číslo 3 723322 (Diehl, 28. března 1973).

Pro prací prostředky podle vynálezu jsou také vhodné 3,3-dikarboxy-4-oxa-l,6-hexandioáty a příbuzné sloučeniny, popsané v americkém patentovém spise číslo 4 566984 (Bush, 28. ledna 1986). Jakožto užitečné buildery na bázi kyseliny jantarové se zvláště uvádějí alkyljantarové kyseliny s 5 až 20 atomy uhlíku v alkylovém podílu a jejich soli. Obzvláště výhodnými sloučeninami tohoto typu jsou dodecenyljantarová kyselina. Alkyljantarové kyseliny mají zpravidla obecný vzorec

R-CH(COOH)CH,(COOH) jde zpravidla o deriváty jantarové kyseliny, kde znamená R uhlovodíkovou skupinu, například alkylovou nebo alkenylovou skupinu s 10 až 20 atomy uhlíku s výhodou se 12 až 16 atomy uhlíku nebo R znamená skupinu substituovanou hydroxylovou skupinou, sulfoskupinou, suifoxyskupinou nebo sulfonovou skupinou, přičemž tyto alternativy jsou všechny popsány ve shora uvedených patentových spisech.

- 18CZ 282821 B6

Sukcinátových builderů se s výhodou používá ve formě jejich ve vodě rozpustných solí, včetně sodných, draselných, amoniových a alkanolamoniových solí.

Jakožto specifické příklady sukcinátových builderů se uvádějí: laurylsukcinát, myristylsukcinát a pentadecenylsukcinát. Laurylsukcináty jsou výhodnými buildery této skupiny a jsou popsány v evropské přihlášce vynálezu číslo 86200690.5/0,200,263, zveřejněné 5. listopadu 1986.

Jakožto příklady builderů se také uvádějí karboxymethyloxymalonát, karboxymethyloxysukcinát, ío cis-cyklohexanhexakaroboxylát, cis-cyklopentantetrakarboxylát vždy sodný a draselný a ve vodě rozpustné polykarboxyláty (tyto polykarboxyláty mají molekulovou hmotnost nad přibližně 2000 a s výhodou se jich používá také jakožto dispergačních přísad) a kopolymery maleinanhydridu a vinylmethyletheru nebo ethylenu.

Jinými vhodnými polykarboxyláty jsou polyacetalkarboxyláty, popsané v americkém patentovém spise číslo 4 144226 (Crutchfield a kol., uděleno 13. března 1979). Tyto polyacetalkarboxyláty se mohou připravovat vzájemným uváděním do styku za polymeračních podmínek esteru glyoxylové kyseliny a polymeračního iniciátoru. Výsledný polyacetalkarboxylátester se pak váže na chemicky stálé koncové skupiny ke stabilizaci polyacetalkarboxylátu proti rychlé 20 depolymeraci v alkalickém roztoku převedením na odpovídající sůl a přidáním do povrchově aktivního činidla.

Polykarbonátové buildery jsou také popsány v americkém patentovém spise číslo 3 308067 (Diehl, uděleno 7. března 1967). Takové materiály zahrnují ve vodě rozpustné soli 25 homopolymerů a kopolymerů alifatických karboxylových kyselin, například kyseliny maleinové.

itakonové, mesaconové, fumarové, akonitové, citrakonové a methylenmalonové.

Může se také používat jiných organických builderů. Jako příklady se uvádějí monokarboxylové kyseliny a jejich rozpustné soli, mající dlouhý uhlovodíkový řetězec. Tyto materiály se obecně 30 označují jakožto mýdla. Zpravidla se používá délky řetězce 10 až 20 atomů uhlíku.

Uhlovodíkové skupiny mohou být nasycené nebo nenasycené.

Enzymy

Detergenční enzymy se mohou vnášet do nejrůznějších pracích prostředků pro účely, jako je například odstraňování skvrn na bázi bílkovin, uhlohydrátů nebo triglyeridů a například pro zábranu přenosu barviv. Jakožto včleňované enzymy se uvádějí proteázy, amylázy, lipázy, cellulázy a peroxidázy a jejich směsi. Mohou se však včleňovat také jiné typy enzymů. Tyto 40 enzymy mohou být jakéhokoliv vhodného původu, například rostlinného, živočišného, bakteriálního, houbového a kvasničného. Avšak volba enzymu se řídí některými faktory, jako je například oblast pH účinnosti a/nebo optimální stabilita, tepelná stálost, odolnost proti působení aktivních čistících složek a přísad (builderů). Z tohoto hlediska se dává přednost bakteriálním a houbovým enzy mům, například bakteriální amyláze a proteáze a houbové celluláze.

Jakožto vhodné příklady proteáz se uvádějí proteázy, získané ze zvláštních kmenů B. subtilis a B. licheniforms. Jiné vhodné proteázy se získají z kmene Bacillus a mají maximální účinnost v oboru hodnot pH 8 až 12 a byly vyvinuty a jsou produktem společnosti Novo Industries A/S pod obchodním názvem ESPERASE. Způsob přípravy těchto enzymů a podobných enzymů je 50 popsán v britském patentovém spise číslo 1 243784 (Novo). Proteolytické enzymy, vhodné pro odstraňování skvrn na bílkovinové bázi, jsou obchodně dostupné pod obchodními názvy ALCALASE a SAVINASE společnosti Novo Industries A/S (Dánsko) a MAXATASE společnosti Intemational Bio-Synthetics, lne. (Nizozemsko).

-19CZ 282821 B6

Z kategorie proteolytických enzymů jsou zajímavé zvláště pro kapalné čistící prostředky enzymy, označované zde jakožto Proteasa A a Proteasa B. Proteasa A a způsob její přípravy jsou popsány v evropské přihlášce vynálezu číslo 130759, zveřejněné 9. ledna 1985. Proteasa je proteolytický enzym, lišící se od Proteasy A tím, že má leucin nahrazen tyrosinem v poloze 217 ve své 5 aminokyselinové sekvenci. Proteasa B je popsána v evropské přihlášce vynálezu číslo 87303761.8, podané 28. dubna 1987. Způsoby přípravy Proteasy B jsou také popsány v evropské přihlášce vynálezu číslo 130759, zveřejněné 9. ledna 1985 (Bott a kol).

Amylázy zahrnují například α-amylázy, získané ze speciálního kmene B. licheniforms, jako je ío podrobně popsáno již ve shora uvedeném britském patentovém spise číslo 1 296839 (Novo).

Amylolytické enzymy zahrnují například enzymy RAPIDASE společnosti Intemational BioSynthetics lne. a TERMAMYL společnosti Novo Industries.

Cellulázy, použitelné podle vynálezu, zahrnují jak bakteriální, tak houbové cellulázy. S výhodou 15 mají mít optimální účinnosti v oboru hodnot pH 5 až 9,5. Vhodné cellulázy jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 4 435307 (Barbesgoard a kol., 6. března 1984), přičemž jde o houbové cellulázy, produkované houbou Humicola insolens. Vhodné cellulázy jsou také popsány v britských patentových spisech číslo A-2 075028 a A-2 095275 a v německé zveřejněné přihlášce vynálezu DE-OS-2 247832.

Jakožto příklady takových celluláz se uvádějí cellulázy, produkované kmenem Humicola insolens (Humicola grisea var. thermoidea), zvláště Humicola kmen DSM 1800 a cellulázy produkované houbou Baccilus N nebo cellulázy 212, produkované houbou, patřící do rodu Aeromonas a cellulázy, extrahované z hepatopankreas mořských měkýšů (Dolabella Auricula 25 Sonader).

Jakožto vhodné lipázové enzymy pro čisticí prostředky se uvádějí lipázy, produkované mikroorganismem skupiny Pseudomonas, například Pseudomonas stutzeri ATCC 19.154, popsané v britském patentovém spise číslo 1 372034. Vhodné jsou lipázy, které vykazují 30 pozitivní imunologickou sesíťující reakci s protilátkami lipázy, produkované mikroorganismem

Pseudomonas fluorescens IAM 1057. Lipáza a způsob jejího čištění jsou popsány v japonské přihlášce vynálezu číslo 53-20487, zveřejněné 24. února 1978. Tato lipáza je dostupná u společnosti Amano Pharmaceutical Co. Ltd., Nagoya, Japonsko, pod obchodním označením Lipase P „Amano'‘, která se zde označuje jakožto „Amano-P“. Takové lipázy podle vynálezu 35 mají vy kazovat imunologickou sesíťující reakci s protilátkou Amano-P, za použití o sobě známého standardního imunodifuzního způsobu podle Ouchterlony (Acta. Med. Scan., 133, str. 76 až 79, 1950). Tyto lipázy a způsob jejich imunologické sesíťující reakce s Amano-P jsou také popsány v americkém patentovém spise číslo 4 707291 (Thom a kol., 17. listopadu 1987). Jakožto typické příklady těchto lipáz se uvádějí Amano-P lipázy, lipáza produkovaná 40 Pseudomonas fragi FERM P 1339 (obchodně dostupná pod obchodním označením Amano-B), lipáza produkovaná Pseudomonas nitroreducens var. lipolyticum FERM P 1338 (obchodně dostupná pod obchodním označením Amano-CES), lipázy produkované Chromabacter viscosum, například Chromabacter viscosum var. lipolyticum NRRLB 3673, obchodně dostupné u společnosti Tovo Jozo Co., Tagata, Japonsko a dále Chromatobacter viscosum lipázy 45 společnosti U.S. Biochem Corp., U.S.A. a Disoynth Co., Nizozemsko a lipázy produkované Pseudomonas gladioli.

Peroxidázových enzy mů se používá spolu se zdroji kyslíku, jako jsou například peroxyuhličitan, peroxy borát, peroxy sulfát a peroxid vodíku. Používá se jich při „roztokovém bělení („solution 50 bleaching“) to znamená k předcházení přenosu barviv a pigmentů, odstraněných ze substrátů v průběhu praní na jiné substráty v pracím roztoku. Peroxidázové enzymy jsou v oboru známy a zahrnují například křenovou peroxidázu, ligninázu a halogenperoxidázu jako chlorperoxidázu a bromperoxidázu. Čisticí prostředky, obsahující peroxidázu, jsou popisovány například

-20CZ 282821 B6 v mezinárodní přihlášce vynálezu PCT WO 89/099813, zveřejněné 19. října 1989 (O. Kirk, Novo Industries A/S).

Široký obor enzymových materiálů a způsob jejich včleňování do granulí syntetických čisticích prostředků je také popsán v americkém patentovém spise číslo 3 553139 (McCarty a kol., uděleno 5. ledna 1971). Enzymy jsou dále popsány v americkém patentovém spise číslo 4 101457 (Plače a kol., uděleno 18. července 1978) a v americkém patentovém spise číslo 4 507219 (Hughes, 26. března 1985). Enzymové materiály, vhodné pro kapalné čisticí prostředky, a způsob jejich včleňování do takových čisticích prostředků jsou popsány ío v americkém patentovém spise číslo 4 261868 (Hora a kol., uděleno 14. dubna 1981).

Enzymy se zpravidla včleňují v dostatečném množství k dosažení až přibližně 5 mg, výhodně přibližně 0,05 až přibližně 3 mg aktivního enzymu na gram čisticího prostředku.

Pro granulované čisticí prostředky se enzymy s výhodou povlékají nebo zpracovávají na perličky s přísadami pro enzymy inertními k minimalizaci vytváření prachu a ke zlepšení skladovatelnosti. Techniky pro takovou úpravu jsou o sobě známé. V případě kapalných prostředků se s výhodou používá systémů stabilizujících enzym. Způsoby stabilizace enzymů v kapalných čisticích prostředcích jsou o sobě známy. Například jeden způsob stabilizace enzymu v kapalných roztocích zahrnuje použití volných vápenatých iontů ze zdrojů, jako jsou acetát vápenatý, mravenčan vápenatý a propionát vápenatý. Vápenatých iontů se může používat spolu se solemi karboxylových kyselin s krátkým řetězcem, s výhodou s mravenčany, viz například americký patentový spis číslo 4 318818 (Letton a kol., 9. března 1982). Je také navrženo používat polyolů, jako například glycerolu nebo sorbitolu. K tomuto účelu se také může používat alkoxyalkoholů, dialkylglykoetherů, směsi několikamocných alkoholů s polyfunkčními alifatickými aminy (jako je například diethanolamin, triethanolamin, diisopropylamin) a kyseliny borité nebo borátů alkalických kovů. Způsoby stabilizace enzymu jsou přídavně popsány a příklady objasněny v americkém patentovém spise číslo 4 261868, (Hom a kol., 14. dubna 1981) a v americkém patentovém spise číslo 3 600319 (Gedge a kol.,

17. srpna 1971) a v evropské zveřejněné přihlášce vynálezu číslo 0 199405, přihláška číslo

86200586.5, zveřejněné 29. října 1986 (Venegas). Nevýhodné jsou boritá kyselina a borátové stabilizátory. Enzymové stabilizační systémy jsou také popsány například v amerických patentových spisech číslo 4 261868, 3 600319 a 3 519570.

Polymemí činidla podporující uvolňování špíny

Pro čisticí prostředky podle vynálezu se může dále použít jakýchkoliv polymemích činidel, která podporují uvolňování špíny. Polymemí činidla, podporující uvolňování špíny, mají jak hydrofilní segmenty, které hydrofílizují povrch hydrofobních vláken, jako jsou polyesterová a nylonová 40 vlákna, tak hydrofobní segmenty k ukládání na hydrofobních vláknech, přičemž zůstávají ulpělá i po dokončení praní a máchání a slouží tak k zakotvení hydrofilních segmentů. To umožňuje, že se následně vzniklé skvrny při dalším praní v přítomnosti činidla, podporujícího uvolňování špíny snadněji čistí.

Jakkoliv může byt příznivé používat činidel podporujících uvolňování špíny v každém čisticím prostředku podle vynálezu, používá se těchto přísad zvláště pro prací prostředky nebo pro prostředky pro jiná použití, kdy je třeba uvolňovat tuky a oleje z hydrofobních povrchů, přičemž přítomnost polyhydroxyamidu mastných kyselin v čisticích prostředcích obsahujících rovněž aniontová povrchově aktivní činidla může podporovat užitkové vlastnosti četných běžně 50 používaných typů polymemích činidel podporujících uvolňování špíny. Aniontová povrchově aktivní činidla narušují schopnost určitých špínu uvolňujících činidel ukládat se a prilínat k hydrofobním povrchům. Tato činidla, podporující uvolňování špíny, mají neiontové hydrofilní segmenty nebo hydrofobní segmenty, které jsou interaktivní s aniontovými povrchy.

-21 CZ 282821 B6

Čisticí prostředky podle vynálezu, u nichž se může dosáhnout zlepšení účinnosti uvolňování špíny použitím polyhydroxyamidů mastných kyselin, obsahují aniontový povrchově aktivní systém, aniontové povrchově interaktivní činidlo podporující uvolňování špíny a polyhydroxyamid mastných kyselin (PFA) v množství podporujícím činidlo k uvolňování špíny, přičemž

I) aniontová povrchová interakce mezi činidlem podporujícím uvolňování špíny a aniontovým povrchově aktivním systémem čisticího prostředku může byt ukázána porovnáním míry ukládání činidla, podporujícího uvolňování špíny (SRA) na hydrofobních vláknech (například na polyesterových vláknech) ve vodném roztoku mezi (A) „kontrolním“ praním, při kterém se měří ukládání SRA z čisticího prostředku ve vodném roztoku v nepřítomnosti jiných čisticích složek a (B) praním se systémem „SRA/aniontové povrchově aktivní činidlo“, při kterém se používá téhož typu a množství aniontového povrchově aktivního systému v čisticím prostředku spolu se SRA ve vodném roztoku za stejného hmotnostního poměru SRA k aniontovému povrchově aktivnímu systému v čisticím prostředku, přičemž snížené ukládání při praní (B) ve srovnání s praním (A) naznačuje interakci aniontového povrchově aktivního činidla; a

II) zdali čisticí prostředek obsahuje polyhydroxyamid mastných kyselin v množství podporujícím činidlo k uvolňování špíny se může stanovit porovnáním ukládání SRA při zkoušce praní (B) za použití systému SRA/aniontiové povrchově aktivní činidlo podporující uvolňování špíny se zkouškou praní (C) za použití činidla podporujícího uvolňování špíny při zkoušce praní za použití systému „SRA/aniontové povrchově aktivní činidlo/PFA“, přičemž se používá téhož ty pu a množství polyhydroxyamidů mastných kyselin v čisticím prostředku spolu s prostředkem, podporujícím uvolňování špíny, a aniontovým povrchové aktivním systémem, odpovídajícím zkoušce praní se systémem SRA/aniontové povrchově aktivní činidlo, přičemž zlepšené ukládání činidla, podporujícího uvolňování špíny při zkoušce praní (C) se zřetelem na zkoušku praní (B) naznačuje, že je obsaženo množství polyhydroxyamidů mastných kyselin podporujícího účinnost činidla k uvolňování špíny. Pro účely vynálezu se zkoušky mají provádět při koncentracích povrchově aktivního činidla ve vodném roztoku, které jsou nad kritickou micelovou koncentraci (CMC) aniontového povrchově aktivního činidla a s výhodou nad přibližně 100 ppm. Koncentrace polymemího činidla, podporujícího uvolňování špíny, má být alespoň 15 ppm. Jakožto hydrofobního vlákna se má používat vzorku polyesterové látky. Stejný vzorek se ponoří a míchá ve vodné lázni o teplotě 35 °C za příslušného zkušebního praní po dobu 12 minut, vyjme se a analyzuje se. Koncentrace polymemího činidla, podporujícího uvolňování špíny, se může stanovit radioaktivací činidla, podporujícího uvolňování špíny před zkouškou a následnou radiochemickou analýzou o sobě známým způsobem.

Jako alternativa ke shora uvedené radiochemické zkoušce se může stanovovat činidlo, podporující uvolňování špíny, při shora uvedených zkouškách praní (A, B, C) stanovením absorbance ultrafialového světla (UV) zkoušených roztoků o sobě známým způsobem. Pokles UV absorbance zkušebního roztoku po vyjmutí hydrofobního vlákenného materiálu odpovídá vzrůstu uložení SRA. Pracovníkům v oboru je jasné, že UV analýzy nelze použít v případě zkušebních roztoků obsahujících typy a koncentrace materiálů, které způsobují nadměrné narušování UV absorbance, jako jsou například povrchově aktivní činidla s aromatickými skupinami (například alkylbenzensulfonáty).

Výrazem „množství podporující činidlo k uvolňování špíny“ polyhydroxyamidů mastných kyselin se míní takové množství povrchově aktivního činidla, které podporuje ukládání činidla, podporujícího uvolňování špíny na hydrofobních vláknech, jak shora uvedeno, nebo množství, které podporuje uvolňování tuků a olejů z látek, praných takovým čisticím prostředkem při následujícím praní nebo čištění.

Množství polyhydroxyamidů mastných kyselin, potřebné k podpoře ukládání, se mění podle voleného povrchově aktivního činidla, podle množství aniontového povrchově aktivního činidla,

-22CZ 282821 B6 podle typu činidla, podporujícího uvolňování špíny a podle voleného polyhydroxyamidu mastných kyselin. Obecně čisticí prostředek má obsahovat hmotnostně přibližně 0,01 % až přibližně 10 % polymemího činidla, podporujícího uvolňování špíny, zpravidla hmotnostně přibližně 0,1 až přibližně 5 % a hmotnostně přibližně 4 až 50 % a zvláště hmotnostně 5 až 30 % 5 aniontového povrchově aktivního činidla. Takové čisticí prostředky mají obecně obsahovat hmotnostně alespoň 1 % s výhodou alespoň 3 % polyhydroxyamidu, jakkoliv není záměrem množství omezovat na tyto uvedené hodnoty.

Polymemí činidla, podporující uvolňování špíny, jejichž účinnost je podporována ío pólyhydroxyamidy mastných kyselin v přítomnosti aniontových povrchově aktivních činidel, zahrnují

a) jednu nebo několik hydrofilních složek, sestávajících v podstatě z (i) polyoxyethylenových segmentů se stupněm polymerace alespoň 2 nebo z (ii) oxypropylenových nebo polyoxypropylenových segmentů se stupněm polymerace 2 až 10, přičemž tento hydrofilní segment nezahrnuje žádnou oxypropylenovou jednotku, pokud je vázán na přilehlé podíly na každém konci etherovými vazbami, nebo ze (iii) směsi oxyalkylenových jednotek zahrnujících oxyethylenovové jednotky a 1 až přibližně 30 oxypropylenových jednotek, přičemž tato směs obsahuje dostatečné množství oxyethylenových jednotek, aby hydrofilní složka měla 20 hydrofilicitu dostatečně velkou ke zvýšení hydrofilicity povrchů běžných polyesterových syntetických vláken po uložení činidla, podporujícího uvolňování špíny, na takovém povrchu a uvedené hydrofilní segmenty s výhodou obsahují alespoň přibližně 25% oxyethylenových jednotek a především, zvláště v případě takových složek, které mají přibližně 20 až 30 oxypropylenových jednotek, alespoň přibližně 50 % oxyethylenových jednotek; nebo

b) jednu nebo několik hydrofobních složek obsahujících (i) oxyalkylentereftalátové segmenty s 3 atomy uhlíku v alkylenovém podílu, přičemž, pokud takové hydrofobní složky také obsahují oxyethv lentereftalát, je poměr oxyethylentereftalátové jednotky: oxyalkylentereftalátové jednotky s 3 atomy uhlíku v alkylenovém podílu přibližně 2 : 1 nebo nižší, (ii) alkvlenové nebo oxyalkylenové segmenty vždy se 4 až 6 atomy uhlíku v alkylenovém podílu nebo jejich směsi, (iii) poly(vinylester)ové segmenty, s výhodou poly(vinylacetát)ové segmenty mající stupeň polymerace alespoň 2, nebo (iv) alkyletherové substituenty s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu nebo hydroxyalkyletherové substituenty se 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu nebo jejich směsi, přičemž jsou tyto substituenty obsaženy ve formě alkyletherových 35 celulózových derivátů s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu nebo hydroxyalkyletherových celulózových derivátů se 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu nebo jejich směsi, přičemž jsou takové deriváty celulózy amfifilické a mají dostatečný obsah alkyletherových jednotek s 1 až 4 atomy uhlíku a/nebo hydroxyalkyletherových jednotek se 4 atomy uhlíku k ukládání na povrchu běžných polyesterových syntetických vláken a ponechávají si dostatečný počet 40 hydroxylových skupin, aby po přilnutí na povrchu běžných syntetických polyesterových vláken zvyšovaly hydrofilicitu povrchu vláken. Polymemí činidla mohou také obsahovat směs složek (a) a(b).

Zpravidla polyoxvethylenové segmenty podle odstavce (a) (i) mají polymerační stupeň 2 až 45 přibližně 200, jakkoliv polymerační stupeň může být s výhodou 3 až přibližně 150 a především až přibližně 100. Vhodné oxyalkylenové hydrofobní segmenty se 4 až 6 atomy uhlíku v alkylenovém podílu zahrnují (jakkoliv není míněno jako omezeni) zakončení polymemích činidel, podporujících uvolňování špíny, jako MChSÍCHijnOCFGCHjO—, kde znamená M sodík a n celé číslo 4 až 6, jsou uvedeny v americkém patentovém spise číslo 4 721580 (Gosselink, 50 26. ledna 1988).

Polymemí činidla, podporující uvolňování špíny, vhodná pro prací prostředky podle vynálezu zahrnují například deriváty celulózy, jako jsou například hydroxyethercelulózové polymery, dále

-23CZ 282821 B6 blokové kopolymery ethylentereftalátu nebo propylentereftalátu s polyethylenoxidem nebo polypropylenoxidtereftalát.

Deriváty celulózy, které jsou funkční jakožto činidla podporující uvolňování špíny, jsou obchodně dostupná a zahrnují hydroxyethery celulózy jako například Methocel^R (společnosti Dow).

Celulózová činidla, podporující uvolňování špíny, používaná pro čisticí prostředky podle vynálezu, zahrnují také činidla volená ze souboru zahrnujícího alkylcelulózu s 1 až 4 atomy ío uhlíku v alkylovém podílu a hydroxyalkylcelulózu se 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu, jako jsou například methylcelulóza, ethylcelulóza, hydroxypropylmethylcelulóza a hydroxybutylmethylcelulóza. Nejrůznější deriváty celulózy, vhodné jakožto činidla, podporující uvolňování špíny, jsou popsána v americkém patentovém spise číslo 4 000093 (Nicol a kol.,

28. prosince 1976).

Činidla podporující uvolňování špíny charakterizovaná poly(vinylester)hydrofobními segmenty zahrnují roubované kopolymery poly(vinylesteru) například vinylesterů s 1 a až 6 atomy uhlíku, s výhodou poly(vinylacetátu) roubovaného na polyalkylenoxidovou kostru, jako je polyethylenoxidová kostra. Takové materiály jsou známy a jsou popsány v evropské přihlášce vynálezu číslo 20 0 21904 8, zveřejněné 22. dubna 1987 (Kud a kol.). Jakožto vhodná činidla, podporující uvolňování špíny tohoto typu se uvádějí materiály typu SOKALAN, například SOKALAN HP22, obchodní produkt společnosti BASF (Německo).

Jedním typem výhodného činidla, podporujícího uvolňování špíny, je kopolymer mající 25 statistické bloky ethylentereftalátu a polyethyenoxid (PEO) teraftalátu. Především tyto kopolymery obsahují opakující se jednotky ethylentereftalátu a polyethylenoxidtereftalátu v molovém poměru jednotek ethylentereftalátu k jednotkám polyethylenoxidtereftalátu přibližně 25 : 75 až přibližně 35 : 65, přičemž jednotky polyethylenoxidtereftalátu mají molekulovou hmotnost přibližně 300 až přibližně 2000. Molekulová hmotnost tohoto polymemího činidla, 30 podporujícího uvolňování špíny je přibližně 25000 až přibližně 55000. Takové prostředky jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 3 959230 (Hays, uděleno 25. května 1976) a podobné kopolymery jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 3 893929 (Basadur, uděleno 8. července 1975).

Dalším výhodným polymemím činidlem, podporujícím uvolňování špíny, je polyester s opakujícími se ethylentereftalátovými, obsahující hmotnostně 10 až 15% ethylentereftalátových jednotek spolu s hmotnostně 90 až 80 % polyoxyethylentereftalátových jednotek, odvozených od polyoxyethylenglykolu o střední molekulové hmotnosti 300 až 5000 a s molovým poměrem ethylentereftalátových jednotek k polyoxyethylentereftalátovým jednotkám 40 v polymerní sloučenině 2 : 1 až 6 : 1. Jakožto příklady tohoto polymeru se uvádějí obchodně dostupné materiály ZELCON 5126 (společnosti Dupont) a MILEASE T (společnosti ICI). Tyto polymery a způsoby jejich přípravy jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 4 702857 (Gosselink, uděleno 27. října 1987).

Jiným výhodným polymemím činidlem, podporujícím uvolňování špíny, je sulfonovaný produkt v podstatě lineárního esterového oligomeru, obsahujícího oligomemí esterovou kostru tereftaloylových a oxyalkylenoxy opakujících se jednotek a koncové podíly kovalentně vázané na kostru, přičemž tato činidla, podporující uvolňování špíny jsou odvozena od allylalkoholethoxylátu. dimethyltereftalátu a 1,2-propylendiolu, přičemž po sulfonaci mají 50 koncové podíly každého oligomeru středně celkově přibližně 1 až přibližně 4 sulfonátové skupiny. Tato činidla, podporující uvolňování špíny jsou plně popsána v americkém patentovém spise číslo 4 968451 (J. J. Scheibel) a v americké přihlášce vynálezu číslo 07/474,709, E. P. Gosselink, podané 29. ledna 1990).

-24CZ 282821 B6

Jakožto jiná vhodná činidla, podporující uvolňování špíny, se uvádějí ethylovou nebo methylovou skupinou začepičkované („capped“) 1,2-propylentereftalát-polyethylentereftalátové polyestery, které jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 4 711730 (Gosselink a kol., uděleno 8. prosince 1987), aniontové odčepičkované oligomemí estery, které jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 4 721580 (Gosselink, uděleno 26. ledna 1988), přičemž koncové čepičky zahrnují sulfopolyethoxyskupiny, odvozené od polyethylenglykolu (PEG), blokové polyesterové oligomemí sloučeniny, které jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 4 702857 (Gosselink, 27. října 1987), mající polyethoxykoncové čepičky obecného vzorce X-(OCH₂CH₂)„ , kde n 12 až přibližně 43 a X alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo s výhodou methylovou skupinu.

Přídavná činidla, podporující uvolňování špíny, zahrnují činidla podporující uvolňování špíny, která jsou popsána v americkém patentovém spise číslo 4 877896 (Maldonado a kol., uděleno 31. října 1989), přičemž jsou popsány aniontové, zvláště sulfoaroylové, na konci začepičkované tereftalátové estery. Tereftalátové estery obsahují nesymetricky substituované oxy-1,2alkylenoxyjednotky. Jakožto polymery podporující uvolňování špíny se v americkém patentovém spise číslo 4 877896 popisují materiály s polyoxyethylenovými hydrofilními opakujícími se složkami nebo s opakujícími se oxyalkylentereftalátovými jednotkami s 3 atomy uhlíku v alkylenovém podílu (s propylentereftalátovými jednotkami) jakožto shora uvedenými hydrofobními složkami (b) (i). Polymemí činidla, podporující uvolňování špíny, charakterizovaná jedním nebo oběma těmito kriterii, která jsou obzvláště výhodná pro včleňování polvhydroxyamidů mastných kyselin v přítomnosti aniontových povrchově aktivních činidel.

Pokud se činidel podporujících uvolňování špíny používá, jsou obecně obsažena ve hmotnostním množství 0,01 % až přibližně 10,0 %, vztaženo na hmotnost čisticího prostředku, zpravidla ve hmotnostním množství 0,1 až 5 % a především 0,2 až 3,0 %.

Chelatační činidla

Prací prostředky podle vynálezu mohou také popřípadě obsahovat jedno nebo několik chelatačních činidel železa nebo manganu jakožto builderová pomocná činidla. Taková chelatační činidla se mohou volit ze souboru, zahrnujícího aminokarboxyláty, aminofosfonáty, polyfunkční substituovaná aromatická chelatační činidla a jejich směsi, všechny dále definované. Bez záměru vázat vynález na nějakou teorii se má zato, že příznivé působení těchto materiálů je způsobeno jejich mimořádnými schopnostmi odstraňovat ionty železa a manganu z pracích roztoků za vytváření rozpustných chelátů.

Aminokarboxyláty, vhodné jakožto chelatační činidla v čisticích prostředcích podle vynálezu, mají jednu nebo několik, s výhodou alespoň dvě jednotky vzorce

CH₂ - N - (CH,) _X-COOM

I kde znamená M atom vodíku, alkalický kov, amonium nebo substituované amonium (například ethanolaminovou skupinu) a x 1 až 3, s výhodou 1. S výhodou tyto aminokarboxyláty neobsahují alkylové nebo alkenylové skupiny svíce než 6 atomy uhlíku. Vhodné aminokarboxyláty zahrnují ethylendiamintetraacetáty, N-hydroxyethvlendiamintriacetáty, nitrilotriacetáty, ethylendiamintetrapropionáty, triethylentetraaminhexaacetáty. diethylentriaminpentaacetáty a ethanoldiglyciny, jejich alkalické soli, amoniové soli, substituované amoniové soli a jejich směsi.

-25CZ 282821 B6

Pro použití jakožto chelatačních činidel v čisticích prostředcích podle jsou vhodné rovněž aminofosfonáty, pokud je v čisticích prostředcích povolena alespoň nízká koncentrace fosforu. Sloučeniny s jednou nebo s několika s výhodou s alespoň dvěma jednotkami vzorce

CH₂-N(CH,)xPO₃M

I kde znamená M atom vodíku, alkalický kov, amonium nebo substituované amonium a x 1 až 3, s výhodou l, jsou užitečné a zahrnují ethylendiamintetrakis(methylenfosfonáty), nitrilo-tris(methylenfosfonáty) a diethylentriaminpentakis(methylenfosfonáty). S výhodou tyto aminokarboxyláty neobsahují alkylové nebo alkenylové skupiny s více než 6 atomy uhlíku.

Polyfunkční substituovaná aromatická chelatační činidla jsou také užitečná v čisticích prostředcích podle vynálezu. Tato činidla mohou obsahovat sloučeniny obecného vzorce

R	OH .A	OH
R	R	R
kde alespoň jednou skupinou symbolu R je skupina-SO3H nebo -COOH nebo její sůl a jejich směsi. Takováto polyfunkční substituovaná aromatická chelatační a sekvestrační činidla jsou popsána v americkém patentovém spise číslo 3 812044 (Connor a kol., 21. května 1974). Jakožto

výhodné sloučeniny tohoto typu v kyselé formě se uvádějí dihydroxydisulfobenzeny například l,2-dihydroxy-3,5-disulfobenzen. Alkalické čisticí prostředky podle vynálezu mohou obsahovat tato činidla ve formě soli s alkalickým kovem, s amoniem nebo substituovaným amoniem (například ve formě monoethanolaminové, diethanolaminové a triethanoiaminové soli).

Pokud se chelatačních činidel používá, jsou obecně obsažena ve hmotnostním množství 0,1 % až přibližně 10,0 %, vztaženo na hmotnost čisticího prostředku, s výhodou ve hmotnostním množství 0,1 až 3,0 %, vztaženo na hmotnost čisticího prostředku jako celku.

Činidla podporující odstraňování hlinkové špíny a bránící její redepozici

Prací prostředky podle vynálezu mohou také popřípadě obsahovat ve vodě rozpustné ethoxylované aminy mající schopnost odstraňovat jílovitou špínu a bránit její redepozici. Granulované čisticí prostředky obsahují tyto sloučeniny zpravidla ve hmotnostním množství přibližně 0,01 % až přibližně 10,0 %, kapalné čisticí prostředky hmotnostně zpravidla přibližně 0,01 % až přibližně 5 %, vztaženo na čisticí prostředek jako celek.

Ve vodě rozpustné ethoxylované aminy jsou s výhodou voleny z následujících skupin:

1) ethoxylované monoaminy obecného vzorce (X-L-)-N-(R³)₂

-26CZ 282821 B6

2) ethoxylované diaminy obecného vzorce r²-n-r'-n-r²

II

LL

II xx (R²)2-N-Rⁱ-N-(R²)2

I

L

I x

nebo (X-L-)₂-N-R'-N-(R²)₂

3) ethoxylované polyaminy obecného vzorce

R²

R-[(A‘MR⁴)_t-N-L-X]_p

4) ethoxylované aminové polymery obecného vzorce

R² [(R²)2-N] w [R’-N] _x [R’-N] _y [R'-N-LK-X1 _z

L
	1 X
a 5) jejich směsi, přičemž znamená A1 skupinu obecného vzorce O O	O
II II	II
-NC-, -NCO-, I 1	-NCN-
1 1 R R	R R

O	O	O
II	II	II
-CN-,	-OCN-, I	-co- ,
R	1 R

0	0	0	O 0
II	II	II	II II
-co-,	-OCO-,	-OC-,	-CNC-,

R nebo atom kyslíku,

R atom vodíku nebo alkylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém podílu,

-27CZ 282821 B6

R¹ alkylenovou skupinu, hydroxyalkyienovou skupinu, alkylenovou skupinu s 2 až 12 atomy uhlíku, arylenovou skupinu nebo alkarylenovou skupinu nebo oxyalkylenový podíl s 2 až 3 atomy uhlíku a s 2 až 20 oxyalkylenovými jednotkami za podmínky, že se nevytvoří žádné vazby mezi atomem dusíku a atomem kyslíku,

R² vždy hydroxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, podíl -L-X nebo dvě skupiny symbolu R² dohromady podíl (CH2)r, -A²-(CH2)S, kde znamená A² atom kyslíku nebo methylenovou skupinu, r 1 nebo 2, s 1 nebo 2 a r + s 3 nebo 4,

X neiontovou skupinu, aniontovou skupinu nebo jejich směs

R³ substituovanou alkylovou skupinu, hydroxyalkylovou skupinu nebo alkelynovou skupinu s 3 až 12 atomy uhlíku, arylovou nebo alkarylovou skupinu mající substituční polohy,

R⁴ alkylenovou skupinu, hydroxyalkyienovou skupinu, alkenylenovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku, arylenovou skupinu nebo alkarylenovou skupinu nebo oxyalkylenový podíl s 2 až 3 atomy uhlíku a s 2 až 20 oxyalkylenovými jednotkami za podmínky, že se nevytvoří žádné vazby mezi atomem kyslíku a atomem kyslíku nebo atomem dusíku a atomem kyslíku,

L hydrofilní řetězec, který obsahuje polyoxyalkylenový podíl obecného vzorce

-[(R⁵O)_m(CH₂CH₂O) _n] kde znamená R’ alkylenovou nebo hydroxyalkyienovou skupinu s 3 až 4 atomy uhlíku a man takové číslo, aby podíly vzorce -(CH2CH₂O)_n znamenaly hmotnostně alespoň přibližně 50 % těchto polyoxyalkylenových podílů, přičemž v případě monoaminů znamená m 0 až přibližně 4 a n alespoň přibližně 12 a přičemž v případě diaminů znamená m 0 až přibližně 3 a n alespoň přibližně 6, jestliže R¹ znamená alkylenovou skupinu, hydroxyalkyienovou nebo alkenylenovou skupinu s 2 až 3 atomy uhlíku, a alespoň 3, jestliže R¹ neznamená alkylenovou skupinu, hydroxyalkyienovou nebo alkenylenovou skupinu s 2 až 3 atomy uhlíku; v případě polyamidů a aminových polymerů znamená m 0 až přibližně 10 a n alespoň přibližně 3, p 3 až 8, q 1 nebo 0, t 1 nebo 0 za podmínky, že t znamená 1, jestliže q znamená 1; w 1 nebo 0; x + y + z alespoň 2 a y + z alespoň 2. Nejvýhodnějším činidlem uvolňujícím špínu a bránícím redepozici špíny je ethoxylovaný tetraethylenpentamin. Příklady ethoxylovaných aminů jsou dále popsány v americkém patentovém spise číslo 4 597898 (VanderMeer, 1. června 1986 ). Jinou skupinou výhodnou se zřetelem na odstraňování a redepozici špíny jsou kationtové sloučeniny, popsané v evropské přihlášce vynálezu, zveřejněné 27. června 1984 (Oh a Gosselink). Jiná činidla, podporující uvolňování špíny a bránící její redepozici jsou ethoxylované aminové polymery, popsané v evropské přihlášce vynálezu číslo 111 984, zveřejněné 27. června 1984 (Gosselink), dále obojetné polymery, popsané v evropské přihlášce vynálezu číslo 112 592, zveřejněné 4. června 1984 (Gosselink) a aminoxidy popsané v americkém patentovém spise číslo 4 548744 (Connor, uděleno 22. října 1985).

V čisticích prostředcích podle vynálezu se může použít také jiných činidel podporujících odstraňování částicové špíny a/nebo bránících redepozici špíny. Takovými jinými výhodnými činidly jsou například karboxymethylcelulózové materiály. Taková činidla jsou v oboru dobře známa.

-28CZ 282821 B6

Polymemí dispergační činidla

V pracích prostředcích podle vynálezu se mohou s výhodou používat polymemí polykarboxylátová dispergační činidla. Tato činidla mohou napomáhat při odstraňování vápenaté a hořečnaté tvrdosti vody. Mohou podporovat působení builderů podobně jako polykarboxyláty. Jakkoliv není záměrem jakékoliv omezení na nějakou teorii, je domněnka, že polymemí dispergační činidla podporují užitkové charakteristiky detergenčních builderů, pokud se jich používá s jinými buildery (včetně nízkomolekulámích polykarboxylátů) inhibici krystalového růstu, peptizací uvolňované částicové špíny a antiredespozicí.

Polykarboxylátové materiály, kterých se používá jakožto polymemích dispergačních činidel v čisticích prostředcích podle vynálezu jsou polymery nebo kopolymery, které obsahují hmotnostně alespoň přibližně 60 % segmentů obecného vzorce

X 1	z 1
C	I
1 Y	1 COOM
-		n

kde X, Y a Zjsou voleny vždy ze souboru, zahrnujícího atom kyslíku, methylovou skupinu, karboxyskupinu. karboxymethylovou skupinu, hydroxyskupinu a hydroxymethylovou skupinu; solitvomý kationt a n znamená přibližně 30 až přibližně 400. S výhodou znamená X atom vodíku nebo hydroxyskupinu, Y atom vodíku nebo karboxyskupinu, Z atom vodíku a M atom vodíku, alkalický kov, aminiovou skupinu nebo substituovanou amoniovou skupinu.

Polymemí karboxylátové materiály tohoto typu se mohou připravovat polymeraci nebo kopolymerací vhodných nenasycených monomerů, s výhodou ve formě jejich kyseliny. Nenasycené monomemí kyseliny, které mohou být polymerovány na formu vhodného polymemího polykarboxylátů zahrnují kyselinu akrylovou, maleinovou (nebo maleinanhydrid), furmarovou, itakonovou, akonitovou, mesakonovou, citrakonovou a methylenmalonovou kyselinu. Přítomnost v polymemích karbóxylátech monomemích segmentů, prostých karboxylátových podílů, jako jsou například vinylmethyletherové, styrenové, ethylenové a podobné segmenty je vhodná, za předpokladu, že takové segmenty netvoří hmotnostně více než 40 %.

Obzvláště vhodné polymemí karboxyláty se mohou odvodit od akrylové kyseliny. Takové polymery na bázi akrylové kyseliny, které jsou užitečné podle vynálezu jsou ve vodě rozpustné soli polymerované akrylové kyseliny. Střední molekulová hmotnost takových polymerů v kyselinové formě je s výhodou přibližně 2000 až přibližně 10000, zvláště přibližně 4000 až přibližně 7000 a především 4000 až 5000. Jakožto ve vodě rozpustné soli takových polymerů kyseliny akrylové se příkladě uvádějí soli alkalických kovů, amoniové a substituované amoniové soli. Rozpustné polymery tohoto typu jsou o sobě známými materiály. Užitečné polyakryláty tohoto typu pro použití v čisticích prostředcích podle vynálezu jsou popsány v americkém patentovém spise číslo 3 308067 (Diehl, uděleno 3. března 1967).

Kopololymerů na akryryl/melainové bázi se také může použít jakožto výhodných složek dispergačních/antiredepozičních činidel. Taková činidla zahrnují ve vodě rozpustné soli kopolymerů kyseliny akrylové a kyseliny maleinové. Střední molekulová hmotnost takových kopolymerů v kyselé formě je s výhodou přibližně 5000 až 100000, zvláště přibližně 6000 až 60000 a především přibližně 7000 až 60000. Poměr akrylátových k maleátovým segmentům

-29CZ 282821 B6 v takových kopolymerech je obecně přibližně 30 : 1 až přibližně 1 : 1, zvláště přibližně 10 : 1 až : 1. Ve vodě rozpustné soli takových kopolymerů kyseliny akrylové a kyseliny maleinové mohou zahrnovat například soli alkalických kovů, amoniové a substituované amoniové soli. Rozpustné kopolymery akry látů a maleinátů tohoto typu jsou známy a jsou popsány v evropské 5 přihlášce vynálezu. 66 915 zveřejněné 15. prosince 1982.

Jiným polymemím materiálem, který se může včleňovat do čisticích prostředků podle vynálezu je polyethylenglykol (PEG). Polyethylenglykol může vykazovat dispergační působení a zároveň působit jakožto činidlo odstraňující částicovou špínu a bránící její redepozici. Molekulová io hmotnost takových polyethylenglykolů je pro tento účel přibližně 500 až přibližně 100000, s výhodou přibližně 1000 až přibližně 50000, především však přibližně 1500 až přibližně 10000.

Činidla potlačující pěnění

Známé sloučeniny nebo sloučeniny, které se uvádějí ve známost pro snižování nebo potlačování vytváření pěny se mohou vnášet do čisticích prostředků podle vynálezu. Vnášení takových látek, označovaných jakožto činidla potlačující pěnění může být žádoucí, jelikož polyhydroxyamidy mastných kyselin jakožto povrchově aktivní činidla mohou zvyšovat stabilitu pěny. Činidla potlačující pěnění mohou být důležitá, pokud čistící prostředek obsahuje poměrně silně pěnící povrchově aktivní činidlo spolu s polyhydroxyamidem mastných kyselin jakožto povrchovým činidlem. Potlačování pěnění je obzvláště žádoucí v případě čistících prostředků určených pro použití v automatických pračkách plněných Čelně. Takové pračky jsou charakterizovány bubnem pro prádlo a prací lázeň, s vodorovnou osou, který se otáčí kolem této osy. Tento typ míchání může vést k vysokému pěnění a následkem toho ke snížení pracího působení. Použití činidel snižujících pěnění může mít proto zvláštní význam za praní v horké lázni a za podmínek vysoké koncentrace pracího prostředku.

Jakožto činidel potlačujících pěnění se může použít nejrůznějších sloučenin. Činidla, potlačující pěnění, jsou v oboru široce známa. Obecně jsou popsána například v publikaci Kirk Othmer 30 Encyclopedia of Chemical Technology, třetí vydání, svazek 7, str. 430 až 447 (John Wiley &

Sons, lne., 1979). Jedna kategorie činidel potlačujících pěnění, která je zvláštního významu, zahrnuje monokarboxylové mastné kyseliny a jejich rozpustné soli. Tyto sloučeniny jsou popisovány v americkém patentovém spise číslo 2 954347 (Wayne St. John, 27, uděleno září 1960). Monokarboxylové mastné kyseliny a jejich soli pro použití jakožto přísad, snižujících 35 pěnění, mají uhlovodíkový řetězec s 10 až přibližně 24 atomy uhlíku, s výhodou se 12 až 18 atomy uhlíku. Jakožto vhodné se uvádějí soli s alkalickým kovem, například sodné, draselné a lithné soli, dále amoniové soli a alkanolamoniové soli. Tyto sloučeniny jsou považovány za výhodný činidla snižující pěnění.

Čisticí prostředky mohou také obsahovat činidla potlačující pěnění nepovrchově aktivního charakteru. Taková činidla zahrnují například: vysokomolekulámí uhlovodíky, jako jsou parafin, estery mastné kyseliny (například triglyceridy mastných kyselin), estery jednomocných alkoholů mastných kyselin, alifatické ketony s 18 až 40 atomy uhlíku (například stearon). Další činidla potlačující pěnění zahrnují N-alkylované aminotriaziny, například tri- až hexaalkylmelaminy nebo di- až tetraalkyl diaminchlortriaziny, vytvořené jakožto produkty reakce kyanurchloridu se dvěma až třemi moly primárního nebo sekundárního aminu obsahujícího 1 až 24 atomy uhlíku, propylenoxidu a monostearylfosfátů, například monostearylalkoholfosfátester a monostearyldialkalický kovofosfát (například s draslíkem, sodíkem nebo lithiem jakožto alkalickým kovem) a fosfátestery. Uhlovodíky, jako například parafin a halogenovaný parafin, se mohou používat v kapalné formě. Kapalné uhlovodíky mohou být kapalnými při teplotě místnosti a za tlaku okolí a mají lící teplotu -40 až přibližně +5 °C a minimální teplotu varu ne nižší než přibližně 110 °C za tlaku okolí. Je také známé použití voskových uhlovodíků, s výhodou o teplotě tání pod přibližně 100 °C. Uhlovodíky představují výhodnou kategorii činidel potlačujících pěnění pro čisticí prostředky podle vynálezu. Uhlovodíková činidla potlačující pěnění jsou popsána

-30CZ 282821 B6 například v americkém patentovém spise číslo 4 265779 (5. května 1981, Gandolfo a kol.). Tyto uhlovodíky zahrnují alifatické, cyklické, aromatické a heterocyklické nasycené nebo nenasycené uhlovodíky s přibližně 12 až přibližně 70 atomy uhlíku. Zde používaným výrazem „parafín“ se vždy míní v případě činidel potlačujících pěnění, směsi pravých parafínů a cyklických uhlovodíků.

Další výhodnou kategorií činidel potlačujících pěnění, jsou silikonová činidla potlačující pěnění. Tato kategorie zahrnuje použití polyorganosiloxanových olejů, jako je například polydimethylsiloxan, disperze nebo emulze polyorganisilovaných olejů nebo pryskyřic a směsi polyorganosiloxanu s částicemi oxidu křemičitého, přičemž je polyorganosiloxan chemicky sorbován a nanesen na oxid křemičitý. Silikonová činidla potlačující pěnění, jsou v oboru dobře známa a jsou popsána například v americkém patentovém spise číslo 4 265779 (Gandolfo a kol., 5. května 1981) a v evropské přihlášce vynálezu číslo 89307851.9, zveřejněné 7. února 1990 (Starch M. S.).

Další silikonová činidla potlačující pěnění jsou popsána v americkém patentovém spise číslo 3 455839, který se týká činidel a způsobů omezujících pěnění vodných roztoků včleňováním malých množství polydimethylsiloxanových kapalin.

Směsi silikonů a silanovaného oxidu křemičitého jsou popsány například v německé zveřejněné přihlášce vynálezu DOS číslo 2 124526. Silikonové odpěňovače a silikonová činidla potlačující pěnění v granulovaných čisticích prostředcích jsou popsána v americkém patentovém spise číslo 3 933672 (Bartolotta a kol.) a v americkém patentovém spise číslo 4 652392 (Baginski a kol., uděleno 24. března 1987).

Jakožto příkladné činidlo potlačující pěnění pro účely vynálezu se uvádí množství potlačují pěnění činidla ovládajícího pěnění, sestávajícího v podstatě z následujících složek:

i) polydimethylsiloxanová kapalina mající viskozitu přibližně 20 mnr/s až přibližně 1500 mnr/s při teplotě 25 °C, ii) hmotnostně přibližně 5 až přibližně 50 dílů na 100 dílů (i) silikonové pryskyřice složené z jednotek (CH₃) ₃ Si _1/2 a jednotek oxidu křemičitého při hmotnostním poměru jednotek (CH₃)₃ Sii 2 a jednotek SiO₂ přibližně 0,6 : 1 až přibližně 1,2 : 1 a iii) hmotnostně přibližně 1 až přibližně 20 dílů na 100 dílů složky podle odstavce (i) pevného silikagelu.

V případě kteréhokoliv čistícího prostředku pro automatické pračky platí požadavek, aby vytvořená pěna nepřetékala z pračky.

Činidla potlačující pěnění případně použitá, se používají v množství „potlačujícím pěnění“. „Množstvím potlačujícím pěnění“ se míní, že pracovník v oboru formuluje čistící prostředek za volby množství činidla potlačujícího pěnění v požadované míře pro získání nízkopěnicího prostředku pro automatickou pračku. Množství činidla, potlačujícího pěnění je závislé na voleném povrchově aktivním činidle. Například v případě vysoko pěnicích povrchově aktivních činidel se používá poměrně více činidla omezujícího pěnění k dosažení stejného stupně pěnění, jako má povrchově aktivní činidlo méně pěnicí. Obecně se používá dostatečného množství činidla potlačujícího pěnění, aby vytvořená pěna v průběhu pracího cyklu (například po rozmíchání čisticího prostředku ve vodném roztoku za odpovídající teploty lázně a za odpovídající koncentrace prostředku) nepřevýšila přibližně 75 % volného objemu bubnu automatické pračky, s výhodou pěna nemá překročit přibližně 50 % tohoto objemu, přičemž tento volný objem je dán rozdílem mezi celkovým objemem bubnu a objemem lázně plus praných textilií. Například v případě vysoce pěnicích povrchově aktivních činidel se používá

-31 CZ 282821 B6 poměrně více činidel potlačujících pěnění k dosažení žádoucího omezení pěnění než v případě málo pěnicích povrchově aktivních činidel.

Prací prostředky podle vynálezu obsahují obecně hmotnostně 0 až přibližně 5 % činidel, potlačujících pěnění. Pokud se jako činidel, potlačujících pěnění, použije monokarboxylových mastných kyselin a jejich solí, jsou obsaženy obecně ve hmotnostním množství přibližně až 5 %, vztaženo na hmotnost pracího prostředku. Zpravidla se používá hmotnostně přibližně 5 až přibližně 3 % monokarboxylatů mastných kyselin, jakožto činidel potlačujících pěnění. Pokud se jako činidel, potlačujících pěnění, použije silikonových činidel, jsou obsažena obecně ve hmotnostním množství přibližně 2,0 %, vztaženo na hmotnost pracího prostředku jakkoliv se může použít i většího množství. Horní hranice má praktickou povahu, jelikož se předně uvažuje minimalizace nákladů a účinnost menšího množství pro účinné omezení pěnění. S výhodou se silikonových činidel proti pěnění používá ve hmotnostním množství přibližně 0,019% až přibližně 1 % a především ve hmotnostním množství přibližně 0,25 % až přibližně 0,50 %. Jak shora uvedeno, zahrnují tato hmotnostní procenta jakýkoliv oxid křemičitý, kterého se může použít spolu s polyorganosiloxanem, jakož také jakékoliv pomocné přísady. Monostearylfosfátů se obecně používá ve hmotnostním množství přibližně 0,1 až přibližně 2 % vztaženo na hmotnost pracího prostředku.

Uhlovodíkových činidel k potlačování pěnění se zpravidla používá ve hmotnostním množství přibližně 0,01 až přibližně 5,0 %, jakkoliv se může také použít většího množství.

Další složky

Čistící prostředek podle vynálezu může obsahovat další složky vhodné pro čisticí prostředky' včetně například jiných povrchově aktivních činidel, nosičů, hydrotropních přísad, pomocných přísad, barviv, pigmentů, opticky zjasňujících přísad a rozpouštědel pro kapalné prostředky.

Kapalné čisticí prostředky mohou obsahovat vodu a jiná rozpouštědla jakožto nosiče. Vhodné jsou nízkomolekulámí primární a sekundární alkoholy, jako jsou například methanol, ethanol, propanol a isopropanol. Jednomocné alkoholy jsou výhodné pro solubilizační povrchově aktivní činidla, může se však používat také polyolů obsahujících 2 až přibližně 6 atomů uhlíku a 2 až přibližně 6 hydroxylových skupin (jako jsou například propylenglykol, ethylenglykol, glycerin a 1,2-propandiol).

Prací prostředky podle vynálezu se s výhodou formulují tak, aby v průběhu použití ve vodné čisticí operaci měla prací lázeň hodnotu pH přibližně 6,5 až přibližně 11, s výhodou přibližně 7,5 až přibližně 10,5. Kapalné čisticí prostředky mají hodnotu pH s výhodou přibližně 7,5 až přibližně 9,5, s výhodou přibližně 7,5 až přibližně 9,0. Způsoby řízení hodnoty pH a doporučená množství zahrnují použití například pufrů, alkálií a kyselin, jak je pracovníkům v oboru obecně známo.

Vynález se rovněž týká způsobu zlepšení účinnosti čisticích prostředků, obsahujících aniontová, neiontová a/nebo kationtová povrchově aktivní činidla a polykarboxylátové buildery včleňováním do takových čisticích prostředků polyhydroxyamidu mastné kyseliny jakožto povrchově aktivního činidla za hmotnostního poměru polykarboxylátu k amidovému povrchově aktivnímu činidlu přibližně 1:10 až 10 :1.

Vynález se také ty ká způsobu čištění substrátů, jako jsou například vlákna, látky a tvrdé povrchy, při teplotách pod přibližně 50 °C, zvláště pod 40 °C, čisticím prostředkem obsahujícím polyhydroxyamid mastné kyseliny jakožto povrchově aktivní činidla, případně detergenční pomocné přísady a bělicí činidlo, přičemž je toto bělicí činidlo neborátovou sloučeninou nebo sloučeninou nevytvářející borát.

-32CZ 282821 B6

Vynález blíže objasňují, nijak však neomezují následující příklady praktického provedení.

Příklady provedení wnálezu

N-Methyl,l-deoxyglucityllauramidové povrchově aktivní činidlo, kterého se používá podle následujících příkladů provedení, se připravuje tímto způsobem:

Jakkoliv pracovník v oboru může obměňovat konfiguraci aparatury, obsahuje vhodné zařízení pro přípravu čtyrhrdlovou baňku o obsahu tří litrů, vybavenou motorkem poháněným lopatkovým míchadlem a teploměrem dostatečné délky, aby byl ve styku s reakční směsí. Druhá dvě hrdla baňky jsou opatřena bočním ramenem pro vyplachování dusíkem a bočním ramenem s velkou světlostí (pozor: boční rameno o velké světlosti je důležité v případě velmi rychlého vývoje methanolu), ke kterému je připojen účinný sběrný kondenzátor a vakuový výstup.

Vakuový výstup je spojen se zdrojem dusíku a svakuometrem a s odsavačem a se zachycovačem. Vyhřívací 500 wattový plášť s řízením teploty pomocí regulačního transformátoru („Variac“), použitý k zahřívání reakce, je umístěn na laboratorním přípravku tak, že ho lze snadno zvedat nebo spouštět k dalšímu řízení teploty reakce.

N-methylglukamin (195 g . 1,0 mol, Aldrich, M4700-0) a methyllaurát (Procter & Gambie CE 1270, 220,9 g, 1,0 mol) se vnesou do baňky. Směs pevné a kapalné látky se zahřívá za míchání a vymývání dusíkem k vytvoření taveniny (přibližně 125 minut). Když teplota taveniny dosáhne 145 °C, přidá se katalyzátor (bezvodý práškový uhličitan sodný, 10,5 g, 0,1 mol, J. T. Baker). Zastaví se promývání dusíkem a odsávač a výstup dusíku se nastaví k získání vakua 16,95 kPa.

Od této chvíle se reakční teplota udržuje na 150 °C nastavením Variacu a/nebo zvedáním nebo spouštěním pláště.

V průběhu sedmi minut se první methanolové bublinky ukáží na menisku reakční směsi. Pak nastává brzy bouřlivá reakce. Methanol se oddestilovává, dokud se vytváří. Vakuum se nastaví 30 na přibližně 33,86 kPa. Vakuum se zvyšuje přibližně následovně (v kPa po dobu danou v minutách): 33,86 kPa po 3 minuty, 67,72 kPa po 7 minut, 84,65 po 10 minut. Po jedenácti minutách od začátku vytváření methanolu se zahřívání a míchání přeruší současně s určitým pěněním. Produkt se ochladí a nechá se ztuhnout.

Následující příklady praktického provedení vynález objasňují, nijak ho však neomezují.

Příklad 1 až 13

Tyto příklady objasňují granulované čisticí prostředky pro vysoké nároky, obsahující polyhydroxyamidy mastných kyselin a výhodné bělicí činidlo.

Základní granule	l	2	3
Ci4_i5alkylsulfát	14,2	8,5	10,4
C14_i3alkylethoxy(2,25)sulfát	-	4,3	5,2
N-methyl-N-l-deoxyglucitylkokoamid	2,8	4,2	5,2
zeolit	21,0	21,7	28,0
uhličitan sodný	16,0	10,0	9,0
křemičitan sodný	2,0	2,5	2,5
síran sodný	6,8	15,0	6,8
polyakrylát sodný
(molekulová hmotnost 4500)	1,9	1,1	1,1
polyethylenglykol
(molekulová hmotnost 8000)	1,1	1,1	1,1

-33CZ 282821 B6

mastné kyseliny loje	1,1	1,1	1,1
zjasňující přísada	0,2	0,2	0,2
Příměs a nástřik
kyselina citrónová	-	6,0	—
uhličitan sodný	11,0	-	16,1
perouhličitan sodný	5,0	-	5,0
nonanoyloxybenzensulfonát	5,3	-	-
nonylamidojantarová perkyselina	-	2,7	-
proteáza (1,4 % aktivního enzymu)	0,9	0,9	0,9
parfém	0,3	0,3	0,3
Ci2_i3alkylethoxylát (6,5 mol)	1,1	1,1	1,1
voda a směs (například plnidlové soli,
enzymy, polymery podporující uvolňování špíny	9,2	19,1	6,0
	100,0	100,0	100,0

Čisticí prostředky podle příkladu 1 až 3 jsou jednočíškovými čisticí prostředky pro výhodné použití v množství přibližně 1650 ppm, vztaženo na hmotnost prací lázně za teplot pod přibližně 50 °C. Tyto čisticí prostředky se připravují suspendováním složek pro základní granule a jejich sušením rozprašováním na konečný hmotnostní obsah vlhkosti přibližně 4 až 8 %. Zbylé suché práškové nebo granulové složky, se smísí s granulemi, získanými rozprašovacím sušením v rotačním mísícím bubnu a nastříkají se kapalné složky (neiontová povrchově aktivní činidla a parfémy).

Základní granule 4 5

lineární Ci2alkylbenzensulfonát	7,6	-
C|4_i5alkylsulfát	10,6	10,1
Cu_i5alkylethoxy(2,25)sulfát	-	4,0
zeolit	20,4	23,4
různé složky (například dispergátory,
zjasňovadla, plnidlové soli)	9,8	16,6
voda	5,4	5,4
Příměs a nástřik
Zeolit A	5,0	—
C|4_|5alkylsulfát
N-methy 1-N-1 -deoxygluc ity Ikokoam id	3,2	4,6
peruhličitan sodný	3,7	-
nonanoyloxybenzensulfonát	5,0	-
nonylamidojantarová perkyselina	-	2,7
kyselina citrónová	-	6,0
uhličitan sodný	18,3	6,0
Ct2-i3alkylethoxylát (6,5 mol)	2,0	1,0
směs (například plnidlové sole, enzymy)	9,0	20,2
celkem	100,0	100,0

Příklady 4 až 5 objasňují kondenzované granulované čistické prostředky, používané s výhodou v množství 1200 ppm, vztaženo na hmotnost prací lázně určené pro praní při teplotě pod přibližně 50 °C. Tyto čisticí prostředky se připravují suspendováním složek pro základní granule a jejich sušením rozprašováním na konečné granule, které se směsí se zbylými suchými práškovými složkami a nastříkají se kapalné složky.

Základní granule

C|₂-i8alkylsulfát

Ci6-i8tnastná kyselina

TMS/TDS (80 : 20) *

4,1

7θ

4.1

2.2

7,0

-34CZ 282821 B6

polyakrylát (molekulová hmotnost 4500)	3,3	3,3
polyethylenglykol (molekulová hmotnost 8000)	1,3	1,3
uhličitan sodný	10,7	10,7
síran sodný	5,0	5,0
křemičitan sodný (SiO2 /Na2O = 2)	11,0	11,0
natriumdiethylentriaminpentaacetát	0,7	0,7
zjasňovadlo	0,5	0,5
Příměs a nástřik
Zeolit	0,5	0,5
vločky potlačující pěnění **	0,3	0,3
peruhličitan sodný	12,0	12,0
nonanoyloxybenzensulfonát	5,0	5,0
N-methy 1-N-1 -deoxy gluc ity lkokoamid	5,1	6,4
C i ^igmethy lestersu lfát	-	15,0
Ci2_i8alkylsulfát	12,2	—
Ci2_igalkylethoxy(2)sulfát	4,1	—
C12_13alkylethoxylát(6,5 mol)	2,0	2,0
parfém	0,5	0,5
voda a směs složek	8,2	8,2
celkem	100,0	100,0

* TMS/TDS znamená tetrátmonosukcinát/tartrátdisukcinát ** vločky potlačující pěnění obsahují přibližně 5 % disperze oxid křemičitý/silikonový olej, zapouzdřené v polyethylenglykolové matrici („PEG“ molekulová hmotnost 8000)

Čisticí prostředky podle příkladu 6 a 7 představují kondenzovaný granulovaný prostředek a připravují se suspendováním složek pro základní granule, rozprašovacím sušením na zbytkový obsah vlhkosti přibližné 5 % a přimícháním přídavných suchých složek. Jsou určeny pro použití v koncentraci přibližné 1000 ppm, vztaženo na prací lázeň a pro teplotu prací lázně nižší než přibližně 30 °C.

Základní granule	8	9	10
lineární CI2alkylbenzensulfonát	5,9	5,9	5,9
N-methyl-N-1-deoxyglucityllauramid	-	-	5,9
Ci4_i5alkylsulfát	—	—	5,9
Ci6_i8alkylsulfát	2,5	2,5	2,5
zeolit	20,5	14,0	20,5
polyakrylát (molekulová hmotnost 4500)	3,9	3,9	3,9
citrát	-	6,0	—
uhličitan sodný	12,7	16,0	12,7
diethylentriaminpentamethylenfosfonát	0,4	0,2	0,2
voda a směs složek (například plnidlové
soli, zjasňovadlo)	20,5	17,3	14,4
Příměs a nástřik
N-methyl-N-1-deoxyglucityllauramid	5,6	-	-
N-methyl-N-1- deoxyglucitylamid
mastných kyselin loje	-	5,6	-
křemičitan sodný	2,9	2,9	2,9
monohydrát perborátu sodného	12,5	-	-
peruhličitan sodný	-	12,5	16,0
tetraacetylethylendiamin	2,5	2,0	2,5
různé (například plnidlové soli, enzymy)	10,1	11,2	12,6
celkem	100,0	100,0	100,0

-35CZ 282821 B6

Čisticí prostředky podle příkladu 8 až 10 jsou standardními granulovanými čisticími prostředky pro vysoké nároky, s výhodou se používají v množství přibližně 8000 ppm, vztaženo na hmotnost lázně, při teplotě přibližně 50 až 95 °C. Připravují se suspendováním a rozprašovacím sušením složek základní granule na obsah zbytkové vlhkosti přibližně 10 až 13 % a míšením se zbylými složkami a nastříkáním kapalných složek, jako jsou parfémy, neiontová povrchově aktivní činidla a kapalná činidla pro potlačování pěnění.

Základní granule	11	12	13
Cifr-isalkylsulfát	2,4	2,4	2,4
Ci4_16alkylsulfát	4,6	-	-
Ci6_i8alkylethoxylát (11 mol)	1,1	1,1	1,1
zeolit	21,3	23,6	21,3
diethylentriaminpentamethylenfosfonát	0,2	0,5	0,2
voda a směs složek (například plnidlové
soli, zjasňovadla, dispergátory)	15,2	15,2	15,2
Příměs a nástřik
N-methy 1-N- 1-deoxygluc itylkokoamid	7,0	7,0	-
N-methyl-N-l-deoxyglucitylamid
mastných kyselin loje	-	-	5,7
C12_i8alkylsulfát	-	-	5,9
Ci6-i8methylestersulfonát	-	4,6	-
uhličitan sodný	17,5	17,3	17,5
křemičitan sodný	3,5	3,0	3,5
monohydrát perborátu sodného	12,5	16,0	-
peruhličitan sodný	-	-	12,5
tetraacetylethylendiamin	5,0	-	5,0
různé	9,8	9,3	9,8
celkem	100,0	100,0	100,0
Čisticí prostředky podle příkladu 11 až	13 jsou určeny k použití	v koncentraci	6000 ppm.

vztaženo na hmotnost prací lázně a pro teplotu prací lázně s výhodou přibližně 50 až 95 °C. Připravují se suspendováním a rozprašovacím sušením složek základní granule na obsah zbytkové vlhkosti přibližně 9 % a míšením se zbylými granulovanými nebo práškovými složkami v mísícím bubnu a nastříkáním konečných kapalných složek.

Příklad 14

Následující příklad objasňuje kapalný čisticí prostředek pro vysoké nároky obsahující polyhydroxyamid mastné kyseliny a peroxid vodíku jakožto bělicí činidlo.

Ci4_i5ethoxy(2,5)sulfát	12,8
N-methy l-N-1 -deoxyglucity lkokoamid	4,2
C|2_i3alkylethoxylát (6,5 mol)	3,5
citrát sodný	13,7
1,1,1-ethylenhydroxydifosfonát	1,0
peroxid vodíku	3,0
různé (například disperganty, hydrotropní
přísady, rozpouštědla, enzymy)	22,5
voda	39,3
celkem	100,0

-36CZ 282821 B6

Příklad 15

Podle alternativního způsobu přípravy polyhydroxyamidů mastné kyseliny se postup následujícím způsobem.

Použije se reakční směsi obsahující 84,87 g methylesteru mastné kyseliny (dodavatel Procter & Gambie, methylester CE1270), 75,00 g N-methyl-D-glukaminu (dodavatel Aldrich Chemical Company M4700-0), 1,04 g methoxidu sodného (dodavatel: Aldrich Chemical Company 16,499-2) a 68,51 g methylalkoholu (hmotnostně 30 % vtaženo na reakční směs). Reakční 10 nádoba má standardní vybavení pro zpětný tok, sušicí trubku, kondenzátor a míchací tyčinku. Při tomto způsobu se směšuje N-methylglukamin s methanolem za míchání v prostředí argonu a zahřívání se začíná s dobrým mícháním (míchací tyčinka, zpětný tok). Po 15 až 20 minutách má roztok žádanou teplotu a přidá se ester a methoxid sodný jakožto katalyzátor. Vzorky se periodicky odebírají k monitorování průběhu reakce, přičemž se roztok dokonale vyčeří za 15 63,5 minut. Soudí se, že v této chvíli je reakce prakticky kompletní. Reakční směs se udržuje na teplotě zpětného toku po dobu 4 hodin. Získaná reakční směs váží 156,16 g. Po vakuovém vysušení je celkový výtěžek 106,92 g granulovaného vyčištěného produktu, který lze snadno rozdrtit na malé částečky. Procentový výtěžek není vypočten na této bázi, jelikož odebírání vzorku v průběhu reakce celkový výtěžek ovlivňuje. Reakce se může provádět při koncentraci 20 reakčních složek 80 % a 90 % po dobu 6 hodin, čímž se získají produkty za mimořádně malého vytváření vedlejších produktů.

Následující text není míněn jako omezení vynálezu, nýbrž pouze jako jeho další objasnění technologických hledisek, která musí brát v úvahu pracovník v oboru při výrobě nejrůznějších 25 čisticích prostředků za použití polyhydroxyamidů mastných kyselin.

Je jasné, že polyhydroxyamidy mastných kyselin jsou pro svoji amidickou vazbu nestálé za vysoce zásaditých nebo vysoce kyselých podmínek. Jakkoliv se může tolerovat určitý rozklad, je výhodné, aby tyto materiály nebyly vystavovány hodnotám pH nad 11, s výhodou nad 10 nebo 30 pod 3 po nevhodně dlouhou dobu. Hodnota pH konečného produktu (kapalného) je zpravidla 7,0 až 9,0.

Při výrobě amidů polyhydroxymastných kyselin je zpravidla nutné alespoň částečně neutralizovat zásaditý katalyzátor používaný pro vytvořené amidické vazby. Jakkoliv se pro tento 35 účel může použít jakékoliv kyseliny, je pracovníkům v oboru zřejmě, že je jednoduché a vhodné používat kyseliny, jejíž aniont je jinak užitečný a žádoucí v hotovém čisticím prostředku. Například se pro účely neutralizace může používat kyseliny citrónové a vzniklý citrátový iont (přibližně 1 %) se ponechává v suspenzi s přibližně 40 % polyhydroxyamidů mastné kyseliny a může se čerpat do dalšího výrobního stupně procesu výroby hotového čistícího prostředku. 40 Podobně se může použít kyselinových forem chemikálií jako například oxydisukcinátu, nitrilotricetátu, ethylendiamintetraacetátu a systému tatrát/sukcinát.

Amidy polyhydroxymastných kyselin, odvozené od alkylů kokosových mastných kyselin (převážně 12 až 14 atomů uhlíku) jsou rozpustnější než jejich protějšky alkylů mastných kyselin 45 loje (převážně 16 až 18 atomů uhlíku). Proto se materiály s 12 až 14 atomy uhlíku poněkud snadněji formulují v kapalných směsích a jsou rozpustnější v pracích lázních se studenou vodou. Avšak materiály se 16 až 18 atomy uhlíku jsou také dobré, zvláště za okolností, kdy se při praní používá teplé až horké vody. Proto mohou být materiály se 16 až 18 atomy uhlíku lepšími detergenčními prostředky než jejich protějšky se 12 až 14 atomy uhlíku. Pracovník v oboru proto 50 může vyvážit snadnost přípravy s užitkovými vlastnostmi volbou určitého polyhydroxyamidů mastné kyseliny pro daný čistící prostředek.

Připomíná se také, že se rozpustnost polyhydroxyamidů mastných kyselin může zvýšit v závislosti na nenasycenosti a/nebo větvení řetězce podílu mastné kyseliny. Materiály jako

-37CZ 282821 B6 polyhydroxyamidy mastných kyselin, odvozené od olejové kyseliny a od isostearové kyseliny jsou mnohem rozpustnější než jejich n-alkylové protějšky.

Podobně rozpustnost polyhydroxyamidů mastných kyselin, připravených z disacharidů, trisacharidů atd. je zpravidla větší než rozpustnost jejich protějšků odvozených od monosacharidů. Tato vyšší rozpustnost může zvláště napomáhat při formulaci kapalných prostředků. Kromě toho polyhydroxyamidy mastných kyselin, jejichž polyhydroxyskupiny jsou odvozeny od maltózy, se jeví jakožto obzvláště detergenční, při použití ve směsi s běžnými alkylbenzensulfonátovými („LAS“) povrchově aktivními činidly. Jakkoliv není záměrem 10 omezení na určitou teorii, zdá se, že směs LAS s polyhydroxyamidy mastných kyselin, odvozených od vyšších sacharidů, jako je například maltóza, vykazuje podstatné a neočekávatelné snížení mezifázového napětí ve vodném prostředí, čímž se podporuje čisticí působení. (Způsob přípravy polyhydroxyamidů mastné kyseliny odvozeného od maltózy je dále popsán.)

Polyhydroxyamidy mastných kyselin se mohou připravovat nejen z vyčištěných cukrů, ale také z hydrolyzovaných škrobů, například z kukuřičného škrobu, z bramborového škrobu nebo z jiného vhodného rostlinného škrobu, který obsahuje potřebné monosacharidy, disacharidy a podobně. To má zvláštní význam z ekonomického hlediska. Například takový „vysoko 20 glukózový“ kukuřičný sirup, „vysoko maltózový“ kukuřičný sirup se mohou používat snadno a ekonomicky. Zdrojem suroviny pro přípravu polyhydroxyamidů mastných kyselin může být také delignifikovaná hydrolyzovaná buničina.

Jak shora uvedeno, polyhydroxyamidy mastných kyselin, odvozené od vyšších sacharidů, jako je 25 například maltóza a laktóza, jsou mnohem rozpustnější než jejich protějšky. Kromě toho se zdá, že rozpustnější polyhydroxyamidy mastných kyselin mohou napomáhat v různé míře solubilizaci jejich méně rozpustných protějšků. Pracovník v oboru může proto volit například jako surovinu místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem glukózy sirup obsahující malé množství maltózy (například hmotnostně 1 nebo více procent %). Získaná směs polyhydroxymastných kyselin má 30 obecně výhodnější charakteristiky rozpustnosti v širokém oboru teplot a koncentrací než polyhydroxyamid mastné kyseliny, odvozený od „čisté“ glukózy. Vedle ekonomických předností použití směsí cukrů ve srovnání s čistým cukrem vykazují polyhydroxyamidy mastných kyselin, připravené ze směsi cukru ještě výhody snadné manipulace při výrobě. V některých případech se však projevuje pokles odstraňování tuků (při mytí nádobí) při koncentraci maltamidu mastné 35 kyseliny nad přibližně 25 % a určité ztráty pěnění při koncentraci nad přibližně 33 % (jde o procentový obsah od maltamidu odvozených polyhydroxyamidů mastných kyselin na rozdíl od polyhydroxyamidů mastných kyselin odvozených od glukózy). Určité změny jsou možné v závislosti na délce řetězce podílu mastné kyseliny. Pracovník v oboru může volit takové směsi, které považuje za výhodné pro polyhydroxyamidy mastných kyselin, které mají poměr 40 monosacharidů (například glukózy) k disacharidům a k vyšším sacharidům (například k maltóze) přibližně 4 : 1 až přibližně 99:1.

Příprava výhodných necyklizovaných polyhydroxyamidů mastných kyselin z esterů mastných kyselin a z N-alkylpolyolů se může provádět v alkoholických rozpouštědlech při teplotě 45 přibližně 30 až přibližně 90 °C a s výhodou přibližné 50 až 60 °C. Nyní se zjistilo, že pro pracovníka v oboru může být vhodné například při přípravě kapalných detergentů pracovat v 1,2-propylenglykolovém rozpouštědle, jelikož se glykolové rozpouštědlo nemusí z reakčního produktu dokonale odstraňovat před použitím pro přípravu hotového čisticího prostředku. Podobně je pro pracovníka v oboru vhodné připravovat pevný, zpravidla granulovaný čisticí 50 prostředek při teplotě 30 až 90 °C v rozpouštědlech, která obsahují ethoxylované alkoholy, například ethoxylované (EO 3-8) alkoholy s 2 až 14 atomy uhlíku, které jsou obchodním produktem NEODOL 23 EO6,5 (Shell). Jestliže se použije ethoxylátů, je výhodné, aby neobsahovaly podstatnější množství neethoxylovaného alkoholu a především aby neobsahovaly podstatnější množství monoethoxylovaného alkoholu (označení “T“).

-38CZ 282821 B6

Jakkoliv způsoby přípravy polyhydroxyamidů mastných kyselin jako takových nejsou předmětem tohoto vynálezu, připomínají se ještě další možnosti přípravy polyhydroxyamidů mastných kyselin a jsou dále popsány.

Zpravidla reakční sled v průmyslovém měřítku pro přípravu výhodně acyklických polyhydroxyamidů mastných kyselin zahrnuje následující stupeň: Stupeň 1. - Příprava Nalkylpolyhydroxyaminového derivátu z žádaného cukru nebo z žádané směsi cukru vytvořením aduktu N-alkylaminu a cukru, následovaná reakci s vodíkem v přítomnosti katalyzátoru, ío Stupeň 2. - Reakce shora uvedeného polyhydroxyaminu s výhodou s esterem mastné kyseliny za vzniku amidické vazby. Jakkoliv jsou pro reakční sled stupeně 2 vhodné nejrůznější N-alkylpolyhydroxyaminy, jsou vhodné pro proces a z ekonomických důvodů jakožto surovina cukerné sirupy. Nejlepších výsledků při použití takových sirupů jakožto suroviny se dosahuje při volbě sirupů, které mají světlou barvu nebojsou s výhodou bezbarvé (vodově bílé“).

Příprava N-alkylpolyhydroxyaminu z cukerného sirupu, získaného z rostlin.

1. Příprava aduktu

Podle standardního způsobu se nechává reagovat přibližně 420 g přibližně 55 % glukózového roztoku (kukuřičný sirup- přibližně 231 g glukózy- přibližně 1,28 mol) o barvě Gardner menší než 1 s přibližně 119 g přibližně 50 % vodného roztoku methylaminu (59,5 g methylaminu -1,92 mol) Methylaminový (MMA) roztok se vyčistí dusíkem a ochladí se na teplotu přibližně 10 °C nebo na ještě nižší teplotu. Vlije se kukuřičný sirup a zavede se dusík při teplotě přibližně 25 10 až 20 °C. Kukuřičný sirup se do methylaminového roztoku přidává pomalu při shora uvedené reakční teplotě. Gardnerovo číslo barvy se měří v následujících časových intervalech, udávaných v minutách.

Tabulka I

Doba v minutách	10	30	60	120	180	240
Reakční teplota °C		Gardnerova barva (přibližně)
35
0	1	1	1	1	1	1
20	1	1		1	1	1
30	1	1	2	2	4	5
50	4	6	10	—	—	—

Ze shora uvedeních hodnot je zřejmé, že Gardnerova barva pro adukt je mnohem horší, když se teplota zvyšuje nad 30 °C a při přibližně 50 °C je doba, po kterou má adukt Gardnerovu barvu pod 7 je pouze 30 minut. Pro delší reakci a/nebo dobu prodlevy má být teplota nižší než přibližně 20 °C. Gardnerová barva má být menší než přibližně 7 a s výhodou menší než přibližně 4 pro 45 dosažení dobré barvy glukaminu.

Když se používá nižší teploty pro vytvoření aduktu, doba k dosažení rovnovážné koncentrace aduktu se zkrátí za použití vyššího poměru aminu k cukru. Za molového poměru 1,5 : 1 aminu k cukru se dosáhne rovnováhy v přibližně dvou hodinách při reakční teplotě přibližně 30 °C. Při 50 molovém poměru 1,2 : 1 za stejných podmínek je doba alespoň přibližně tři hodiny. Pro dobrou barvu se volí kombinace poměru aminu k cukru, reakční teploty a reakční doby k dosažení v podstatě rovnovážné konverse, například vyšší než přibližně 90 %, s výhodou vyšší než přibližně 95 % a dokonce vyšší než přibližně 99 %, vztaženo na cukr a barvu aduktu, která je nižší než přibližně 7, s výhodou nižší než přibližně 4 a především přibližně nižší než 1.

-39CZ 282821 B6

Při shora uvedeném postupu je reakční teplota nižší než přibližně 20 °C a kukuřičný sirup s rozdílnou barvou podle Gardnera a barvou MMA aduktu (po dosažení v podstatě rovnováhy v alespoň dvou hodinách) se uvádí v tabulce II.

Tabulka II		Gardnerova barva (přibližně)
io kukuřičný sirup	1	111+0	0	0+
adukt	3	4/5 7/8 7/8 1	2	1
Jak je z tabulky zřejmé, výchozí	cukr musí být téměř bezbarvý, aby vznikl přijatelný adukt.

Jestliže má cukr Gardnerovo číslo přibližně 1, je adukt někdy přijatelný, někdy nepřijatelný. 15 Jestliže je Gardnerovo číslo nad 1, je získaný adukt nepřijatelný. Čím je lepší počáteční barva cukru, tím je lepší barva aduktu.

II. Reakce s vodíkem

Adukt, získaný shora uvedeným postupem a s Gardnerovou barvou 1 nebo nižší se hydrogenuje následující postupem:

Přibližně 539 g aduktu ve vodě a přibližně 23,1 g niklového katalyzátoru G49B (United 25 Catalysts) se vnese do autoklávu o obsahu jeden litr a promyje se dvakrát vodíkem o přetlaku 1380 kPa při teplotě 20 °C. Tlak vodíku s zvýší na 9660 kPa a teplota se zvýší na 50 °C. Přetlak se zvýší na 11 040 kPa a teplota se udržuje na 50 až 55 °C po dobu tří hodin. V této chvíli je produkt hydrogenován z 95 %. Teplota se pak zvýší na přibližně 85 °C na dobu přibližně 30 minut a reakční směs se dekantuje a katalyzátor se odfiltruje. Z produktu se odstraní voda a 30 methylamin odpařením, čímž se získá 95 % N-methylglukamin ve formě bílého prášku.

Shora uvedený způsob se opakuje s přibližně 23,1 g Raneyova niklu jakožto katalyzátoru za následujících obměn. Katalyzátor se promyje třikrát a reaktor s katalyzátorem v reaktoru se promyje dvakrát vodíkem za přetlaku 1380 kPa, načež se tlak vodíku v autoklávu upraví na 35 11 040 kPa na dobu dvou hodin, v průběhu hodiny se tlak uvolní a v reaktoru se znova nastaví přetlak 11 040 kPa . Adukt se pak čerpá do reaktoru o přetlaku vodíku 1380 kPa a o teplotě 20 °C a reaktor se propláchne vodíkem o přetlaku 1380 kPa, což se opakuje.

Vzniklým produktem je v každém případě více než 95 % N-methylglukamin, který obsahuje 40 méně než 10 ppm niklu, vztaženo na glukamin a který má barvu podle Gardnera nižší než 2.

Surový N-methylglukamin je barevně stálý při krátkodobém působení teploty až do přibližně 140 °C.

Je důležité získat dobrý adukt s nízkým obsahem cukru (méně než přibližně 5 %, s výhodou méně než přibližně 1 %) a s dobrou barvou (Gardnerovo číslo menší než přibližně 7, s výhodou menší než přibližně 4 a především menší než přibližně 1).

Podle jiného způsobu se adukt připravuje z přibližně 159 g přibližně 50 % methylaminu ve vodě, 50 která se promyje a stíní dusíkem při teplotě přibližně 10 až 20 °C. Přibližně 330 g přibližně 70 % kukuřičného sirupu (téměř vodově bílého) se odplyní dusíkem při teplotě přibližně 50 °C a pomalu se přidá k methylaminovému roztoku při teplotě nižší než přibližně 20 °C. Roztok se míchá po dobu přibližně 30 minut až se získá přibližně 95 % adukt, kterým je velmi lehce žlutý roztok.

-40CZ 282821 B6

Přibližně 190 g tohoto aduktu ve vodě a přibližně 9 g niklového katalyzátoru GE9B (United Catalyst) se vnese do autoklávu o obsahu 200 ml a promyje se třikrát vodíkem při teplotě přibližně 20 °C. Tlak vodíku se zvýší na přibližně 1380 kPa a teplota se zvýší na přibližně 50 °C.

Tlak se zvýší na 1715 kPa a teplota se udržuje na přibližně 50 až 55 °C po dobu tří hodin. Teplota produktu, který je hydrogenován přibližně z 95 %, se zvýší na přibližně 85 °C po dobu přibližně 30 minut a produktem po odstraněni vody a odpaření je přibližně 95 % N-methylglukamin ve formě bílého prášku.

ío Je také důležité minimalizovat kontakt aduktu a katalyzátoru za tlaku vodíku menším než 6,9 MPa k minimalizaci obsahu niklu v glukaminu. Obsah niklu v N-methylglukaminu při této reakci je přibližně 100 ppm ve srovnání s méně než 10 ppm při předchozí reakci.

Následující reakce s vodíkem se provádí pro přímé porovnání vlivu reakční teploty.

Použije se autoklávu o obsahu 200 ml při typickém způsobu podobném jako shora uvedeno pro přípravu aduktu a reakce s vodíkem se provádí při různé teplotě.

Adukt pro přípravu glukaminu se připravuje smícháním přibližně 420 g přibližně 55% 20 glukózového roztoku (kukuřičný sirup) (231 g glukózy, 1,28 mol) (roztok se připraví za použití 99DE kukuřičného sirupu společnosti CarBill, roztok má číslo barvy podle Gardnera nižší než 1) a přibližně 119 g 50% methylaminu (59,5 g MMA, 1,92 mol) (společnosti Air Products).

Reakce se provádí následujícím způsobem:

1) Vnese se přibližně 119 g 50% methylaminového roztoku do dusíkem propláchnutého reaktoru, stíněného dusíkem a ochladí se na teplotu nižší než přibližně 10 °C,

2) odplyní se a/nebo se promyje 55% kukuřičný sirupový roztok při teplotě 10 až 20 °C dusíkem k odstranění kyslíku z roztoku,

3) pomalu se přidává roztok kukuřičného sirupu do methylaminového roztoku a teplota se udržuje nižší než přibližně 20 °C,

4) když se přidá veškerý roztok kukuřičného sirupu, míchá se po dobu jedné až dvou hodin.

Aduktu se používá pro reakci s vodíkem přímo, jak se vyrobí nebo po jeho skladování při nízké teplotě k předcházení odbourání.

Reakce glukaminového adukčního produktu se provádí následujícím způsobem:

1) Vnese se přibližně 134 g aduktu (Gardnerovo číslo barvy menší než 1) a přibližně 5,8 g niklového katalyzátoru G 49B do autoklávu o obsahu 200 ml,

2) reakční směs se propláchne vodíkem za tlaku přibližně 1380 kPa dvakrát při teplotě až 30 °C,

3) tlak vodíku se zvýší na přibližně 2760 kPa a teplota se zvýší na přibližně 50 °C,

4) tlak se zvýší na přibližně 3,45 MPa, reakce se nechává probíhat po dobu tří hodin, teplota se přitom udržuje přibližně 50 až 55 °C a odebere se vzorek 1,

5) teplota se zvýší přibližně na 85 °C na dobu přibližně 30 minut,

-41 CZ 282821 B6

6) dekantuje se a odfiltruje se katalyzátor, odebere se vzorek 2.

Podmínky pro reakci za konstantní teploty jsou následující:

1) Vnese se přibližně 134 g aduktu a přibližně 5,8 g niklového katalyzátoru do autoklávu o obsahu 200 ml,

2) reakční směs se propláchne vodíkem za tlaku přibližně 1380 kPa dvakrát při nízké teplotě,

3) tlak vodíku se zvýší na přibližně 2760 kPa a teplota se zvýší na přibližně 50 °C,

4) tlak se zvýší na přibližně 3,45 MPa, reakce se nechává probíhat po dobu tri a půl hodiny, teplota se přitom udržuje jak shora uvedeno,

5) dekantuje se a odfiltruje se katalyzátor. Vzorek 3 odpovídá přibližně teplotě 50 až 55 °C, vzorek 4 přibližně teplotě 75 °C a vzorek 5 přibližně teplotě 85 °C. (Reakční doba pro teplotu přibližně 85 °C je přibližně 45 minut.)

Všechny procesy poskytují N-methylglukamin podobné čistoty (přibližně 94%) a podobného čísla Gardnerovy barvy. Avšak jedině dvoustupňové tepelné zpracování poskytuje dobrou stálost barvy a při reakci při teplotě 85 °C je jen nepatrné zabarvení bezprostředně po reakci.

Příklad 16

Amid mastných kyselin loje (ztužených) N-methylmaltaminu pro použití v čisticích prostředcích se připravuje následujícím způsobem:

Stupeň 1: Reakční složky: monohydrát maltózy (Aldrich, partie O1318KW), methylamin (hmotnostně 40% roztok ve vodě) (Aldrich, partie 03325TM), Raneyův nikl, 50% suspenze (UAD 52-73D, Aldrich, partie 12921LW).

Reakční složky se vnesou do skleněné vložky (250 g maltózy, 428 g methylaminového roztoku, 1200 g katalyzátorové suspenze - 50 g Raneyova niklu) a vložka se vloží do kolébaného autoklávu o obsahu 3 litrů, který se promyje dusíkem (o přetlaku 3,45 MPa, třikrát) a vodíkem (o přetlaku 3,45 MPa, dvakrát) a autokláv se kolébá v prostředí vodíku při teplotě 28 až 50 °C po dobu weekendu. Surová reakční směs se filtruje ve vakuu dvakrát přes filtr ze skleněných mikrovláken se silikagelovou vrstvou. Filtrát se zkoncentruje za získání viskozního materiálu. Konečné stopy vody se odstraní azeotropicky rozpuštěním materiálu v methanolu a pak odstraněním systému methanol/voda na rotační odparce. Konečné vysušení se provádí za vysokého vakua. Surový produkt se rozpustí v refluxovaném methanolu, zfíltruje se, ochladí se ke krystalizaci, zfíltruje se a filtrační koláč se vysuší ve vakuu při teplotě 35 °C. To je řez # 1. Filtrát se zkoncentruje až do začátku vytváření sraženiny a uloží se do lednice přes noc. Pevná látka se odfiltruje a vysuší se ve vakuu. To je řez # 2. Filtrát se opět zkoncentruje na polovinu svého objemu a dojde ke krystalizaci. Vytvoří se velmi malé množství sraženiny. Přidá se malé množství ethanolu a roztok se nechá v mrazáku přes weekend. Pevný materiál se odfiltruje a vysuší se ve vakuu. Spojené pevné podíly obsahují N-methylmaltamin, který se používá ve stupni 2.

Stupeň 2. - Reakční složky: N-methylmaltamin (ze stupně 1), methylestery ztužených kyselin loje, methoxid sodný (25% roztok v methanolu), absolutní methanol (rozpouštědlo) molový poměr amin : ester 1:1, počáteční koncentrace katalyzátoru 10 % molových (vztaženo na hmotnost maltaminu) se zvyšuje na 20 % molových, hmotnostní koncentrace rozpouštědla 50 %.

-42CZ 282821 B6

V utěsněné baňce se 20,36 g methylesteru kyselin loje zahřívá na teplotu bodu svého tání (ve vodní lázni) a vnese se do tříhrdlé baňky s kulatým dnem o objemu 250 ml za mechanického míchání. Baňka se zahřeje na teplotu přibližně 75 °C k předcházení ztuhnutí esteru. Odděleně se smíchá 25,0 g N-methylaminu se 45,36 g methanolu a získaná suspenze se přidá do esteru mastných kyselin loje za dobrého míchání. Přidá se 1,51 g 25% methoxidu sodného v methanolu. Po čtyřech hodinách se reakční směs nevyčeří, takže se přidá dalších 10 % molových katalyzátoru (na celkových 20 % molových) a reakce se nechává probíhat přes noc (přibližně při 68 °C), přičemž se po této době směs vyčeří. Reakční baňka se pak upraví pro destilaci. Teplota ío se zvýší na 110 °C. Destilace za tlaku okolí pokračuje po dobu 60 minut. Pak se započne s vysokovakuovou destilací, která se provádí 14 minut, přičemž se v této době stane produkt vysoce hustý. Produkt se ponechá v reakční baňce při teplotě 110 °C (vnější teplota) po dobu 60 minut. Produkt se vyjme z baňky a trituruje se v ethyletheru přes weekend. Ether se odstraní na rotační odparce a produkt se uloží v pícce přes noc a mele se na prášek. Jakýkoliv zbylý N15 methylmaltamin se odstraní z produktu za použití silikagelu. Silikagelová suspenze ve 100% methanolu se vnese do nálevky a promyje se několikrát 100% methanolem. Koncentrovaný vzorek produktu (20 g ve 100 ml 100% methanolu) se vnese na silikagel a eluuje se několikrát za použití vakua a několikrát se promyje methanolem. Shromážděné eluační činidlo se odpaří k suchu (na rotační odparce). Jakýkoliv ester mastných kyselin loje se odstraní triturováním 20 v ethylacetátu přes noc a zfiltruje se. Filtrační koláč se suší ve vakuu přes noc. Produktem je lojový alkyl N-methylmaltamid.

Při obměněném způsobu stupně 1 se shora uvedený reakční sled může provádět za použití obchodního kukuřičného sirupu, obsahujícího glukózu nebo směsi glukózy a zpravidla 5 % nebo 25 více procent maltózy. Získané polyhydroxyamidy mastné kyseliny a směsi se mohou použít v jakémkoliv detergentu.

Při opět jiném způsobu se stupeň 2 shora uvedené reakce může provádět v 1,2-propylenglykolu nebo v NEODOLu. Podle úvahy pracovníka se propylenglykol nebo NEODOL z reakčního 30 produktu nemusí odstraňovat před jeho použitím při formulaci čisticího prostředku. Opět podle uvážení pracovníka se může methoxidový katalyzátor neutralizovat kyselinou citrónovou za vzniku citrátu sodného, který se od polyhydroxyamidu mastné kyseliny nemusí oddělovat.

V závislosti na přání pracovníka v oboru mohou čisticí prostředky podle vynálezu obsahovat více 35 nebo méně různých činidel, snižujících pěnění. Pro čisticí prostředky k mytí nádobí je z pravidla žádoucí vysoké pěnění, takže se nepoužívá žádných přísad k omezování pěnění. Pro praní v pračkách, plněných shora, může být žádoucí určité omezování pěnění a pro praní v pračkách, plnění zpředu, může být výhodné značné omezování pěnění. Jsou známá nejrůznější činidla k omezování pěnění a mohou se volit podle potřeby. Volba činidla pro omezování pěnění nebo 40 směsi takových činidel pro každý určitý čisticí prostředek závisí nejen na obsahu a množství použitého polyhydroxyamidu mastné kyseliny, ale také na obsahu jiných složek čisticího prostředku. Zdá se, že pro použití s polyhydroxyamidy mastných kyselin jsou různé typy činidel omezujících pěnění na silikonové bázi mnohem účinnější (to znamená, že se jich může použít menší množství) než různých jiných typů činidel pro omezování pěnění. Obzvláště výhodná jsou 45 silikonová činidla, omezující pěnění, obchodního označení AE, X2-3419, Q2-3302 a DC-544 (společnosti Dow Coming).

Pracovníci v oboru, připravující prací prostředky, obsahující přísady podporující uvolňování špíny, mohou volit z nejrůznějších činidel (popsaných například v amerických patentových 50 spisech číslo 3 962152, 4 116885, 4 238531, 4 702857, 4 721580 a 4 877896). Přídavná činidla, podporující uvolňování špíny zahrnují neiontový oligommí esterifikační produkt reakce směsi obsahující zdroj alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku ukončených polyethoxyjednotek, například vzorce

-43 CZ 282821 B6

CH₃ [OCH₂CH₂]₁₆OH zdroj tereftaloylových jednotek (například dimethyltereftalát), zdroj poly(oxyethylen) oxyjednotek (například polyethylenglukol 1500), zdroj oxyisopropylenoxyjednotek (například 1,2-propylenglykol) a zdroj oxyethylenoxyjednotek (například ethylenglykol), zvláště za molového poměru oxyethylenoxyjednotek : oxyisopropylenoxyjednotek alespoň přibližně 0,5 : 1. Taková neiontová činidla ovlivňující, uvolňování špíny mají obecný vzorec

kde znamená R¹ nižší alkylovou skupinu (například s 1 až 4 atomy uhlíku), zvláště methylovou skupinu, x a y vždy celé číslo přibližně 6 až přibližně 100, m celé číslo přibližně 0,75 až přibližně 30, n celé číslo přibližně 0,25 až přibližně 20 a R² směs atomů vodíku a methylové skupiny za molového poměru oxyethylenoxy : oxyisopropylenoxy alespoň přibližně 0,5 : 1.

Jiným výhodným typem činidla, podporujícího uvolňování špíny, jsou aniontová činidla obecně popsaná v americkém patentovém spise číslo 4 877896 avšak za podmínky, že jsou taková činidla v podstatě prostá monomerů typu HOROH, kde znamená R propylenovou nebo vyšší alkylovou skupinu. Jakožto činidla, podporující uvolňování špíny, podle amerického patentového spisu číslo 4 877896, se příkladně uvádějí reakční produkt dimethylteraftalátu, ethylenglykolu, 1,2 propylenglykolu a 3-natriumsulfobenzoové kyseliny, přičemž přídavné činidlo, podporující uvolňování špíny, může obsahovat například reakční produkt dimethyltereftalátu, ethylenglykolu, 5-natriumsulfoixoftalátu a 3-natriumsulfobenzoové kyseliny. Takových činidel se s výhodou používá v granulovaných pracích prostředcích.

Pracovník v oboru může také určit, že je výhodné použití neperboritanových bělicích přísad, zvláště ve vysoce účinných („heavy-duty“) granulovaných pracích prostředcích. Obchodně jsou dostupné nejrůznější peroxybělicí přísady a může se jich používat, avšak běžné a ekonomické jsou peroxyuhličitany. Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat pevné peroxyuhličitanové přísady, zpravidla ve formě sodné soli a ve hmotnostním množství 3 až 20 %, s výhodou 5 až 18 % a především 8 až 15 %.

Peroxyuhličitan sodný je přídavným činidlem a odpovídá vzorci 2Na₂CO₃.3H₂O₂ a je obchodně dostupný ve formě krystalické pevné látky. Nejběžnější materiál zahrnuje malé množství sekvestrantů těžkých kovů jako ethylendiamintetraoctové kyseliny (EDTA), 1-hydroxyethyliden-l,l-difosfonové kyseliny (HEDP) nebo aminofosfonátu, které se vnášejí v průběhu výroby. Podle vynálezu se peroxyuhličitan vnáší do čisticího prostředku bez další ochrany, s výhodou se však používá takového prostředku v povlečené formě. Jakkoliv se může použít nejrůznějších povlaků, nejekonomičtější, je silikát sodný za poměru oxid křemičitý : oxid sodný 1,6 : 1 až 1,8 : 1, s výhodou 2,0 : 1, používaný jakožto vodný roztok a vysušený za dosažení hmotnostně 2 až 10 %, zpravidla 3 až 5 % silikátové sušiny na hmotnost peroxyuhličitanu. Pro vytvoření povlaku se také může použít křemičitanu hořečnatého a chelatačního činidla, například shora uvedeného.

-44CZ 282821 B6

Velikost částic krystalického peroxyuhličitanu je 350 až 450 mikrometrů se střední velikostí přibližně 400 mikrometrů. Po případném povlečení mají krystaly velikost 400 až 600 mikrometrů.

Jakkoliv se těžké kovy, obsažené v uhličitanu sodném, použitém pro výrobu peroxyuhličitanu, mohou omezovat včleněním sekvestračních činidel do reakční směsi, musí se peroxyuhličitan vždy chránit před těžkými kovy, obsaženými jako nečistota v jiných složkách čisticího prostředku. Zjistilo se, že celkový obsah iontů železa, mědi a manganu má být menší než 20 ppm, aby se předešlo nepřijatelnému nepříznivému vlivu na stálost peroxyuhličitanu.

Příklad 17

Granulovaný prací prostředek, vhodný pro použití v poměrně vysokých koncentracích v automatických pračkách pro čelní plnění, používaných zvláště v Evropě, je vhodný pro široký obor teplot.

Hmotnostní množství ( % )

Složka

SOKALAN CP5 (100% aktivní jako Na sůl)1	3,52
DEQUEST 2066 (100% aktivní jako kyselina)2	0,45
TINOPAL DMS3	0,28
síran hořečnatý	0,49
Zeolit A (bezvodý)	17,92
karboxymethylcelulóza (100% aktivní)4	0,47
uhličitan sodný	9,44
kyselina citrónová	3,50
silikát SKS-6	12,90
lojový alkylsulfát (100% aktivní, Na sůl)	2,82
Ci4_I5alkylsulfát (100% aktivní, Na sůl)	3,50
C12_|5alkyl EO(3)sulfát	1,76
Ci6-i8 N-methylglukamid	4,10
DOBANOL C,2_15EO(3)	3,54
LIPOLASE (100000 LU / g)5	0,42
SAVINASE (4,0 KNPU)6	0,65
parfém	0,53
X2-3419	0,22
škrob	1,08
stearylalkohol	0,35
natriumperoxykarbonát (povlečený)	22,30
tetraaetlethylendiamin (TAED)	5,90
fitalocyanin zinečnatý	0,02
voda (ex zeolit)	do 100%

SOKALAN je natriumpolyakrylát/maleát společnosti Hoechst pentafosfonomethyldiethylentriamin společnosti Monsanto optické zjasňovače společnosti Ciba Geigy produkt FINNFIS společnosti Metasaliton

LIPOLASE lipolytický enzym společnosti NOVO

Savinase proteasový enzym společnosti NOVO

X2-3419 je silikonový prostředek proti pěnění společnosti Dow Coming

Způsob přípravy granulí zahrnuje například různé sušení ve věži, agomeraci, přimíšení za sucha. Procenta jsou míněna hmotnostně.

-45CZ 282821 B6

A. Drceno a sušeno rozprašováním

Za použití obvyklých způsobů se drtí a suší rozprašováním :

SOKALAN CP5 DEQUEST 2066 TINOPAL DMS síran hořečnatý Zeolit A v bezvodé formě karboxymethylcelulóza

3,52 % 0,45 % 0,28 % 0,42 % 7,10% 0,47 %

B. Aglomeráty povrchově aktivních činidel

Bl. Aglomerace past sodné soli lojového alkylsulfátu a sodné soli Cu-is EO(3) sulfátovu

50% aktivní pasta lojového alkylsulfátu a 70% pasta sodné soli Ci2-i5EO(3)sulfátu se aglomerují se zeolitem A a uhličitanem sodným podle formulace (přísada do čisticího prostředku po vysušení aglomerátu)

lojový alkylsulfát C12_15EO (3)sulfát Zeolit A uhličitan sodný

2,40 % 1,18% 5,30 % 4,50 %

B2. Aglomerát alkylsulfátu s 14 až 15 atomy uhlíku, alkylethoxysulfátu s 12 až 15 atomy uhlíku, Dobanol Ci₂-ijEO(3) a N-methylglukosamidu s 16 až 18 atomy uhlíku.

Glukosámidový neiontový materiál s 16 až 18 atomy uhlíku se syntetizuje s Dobanol C12-15 EO(3) obsaženým v průběhu reakce methylesteru a N-methylglukaminu. C₁₂__l5 EO(3) působí jako činidlo snižující teplotu tání, což umožňuje provádět reakci bez vytváření nežádoucích cyklických glukosamidů.

Připraví se povrchově aktivní směs 20% Dobanol C12-15 EO(3) a 80% N-methylglukosamidu s 16 až 18 atomy uhlíku a koaglomeruje se s 10 % uhličitanu sodného.

Uvedené částice se pak koaglomerují s vysoce aktivní pastou (70%) sodné soli alkylsulfátu se 14 až 15 atomy uhlíku, s Dobanol C12-15 EO(3), se Zeolitem A a s extra uhličitanem sodným. Získané částice vykazují dobrou rozpustnost ve studené vodě N-methylglukosamidu s 16 až 18 atomy uhlíku.

Směs těchto částic (přidávaná do prostředku po vysušení aglomerátu) má toto složení:

Ci 6-18 N-methylglukosamid Dobanol C12-15 EO(3) uhličitan sodný Zeolit A Na C14_15 alkylsulfát Na C i2_i5 EO(3)sulfát

4,10% 0,94 % 4,94 % 5,30 % 3,50 % 0,59 %

-46CZ 282821 B6

C. Suché přísady
Přidávají se následující složky peroxyuhličitan	22,30 %
TAED (tetraacetylethylendiamin)	5,90 %
silikát SKS 6 společnosti Hoechst	12,90%
kyselina citrónová	3,50 %
Lipolasa	0,42 %
SAVENASE 4,0 KNPU	100000 LU/g 1,65%
ftalocyanin zinečnatý (bělidlo)	0,02 %

D. Nástřik

DOBANOL Ci2_i₅EO(3) 2,60% parfém 0,53 %

E. Činidlo potlačující pěnění

Silikonové činidlo potlačující pěnění X2-3419 (95 až 97% vysokomolekulámí lineární silikon, 3 až 5% hydrofobní oxid křemičitý, Dow Coming) se koaglomeruje se Zeolitem A (velikost částic 2 až 5 mikrometrů), se škrobem a stearylalkoholovým pojidlem.

Tyto částice mají následující složení:

Zeolit A 0,22 % škrob 1,08%

X2-3419 0,22% stearylalkohol 0,35 %

Připravený čisticí prostředek má vynikající rozpustnost, vyšší výkonnost a vynikající omezení pěnění při použití v evropských automatických pračkách, například při použití 85 g pracího prostředku pro pračku AEG při cyklech praní při teplotě 30 °C, 40 °C, 60 °C a 90 °C.

Příklad 15

Ve všech předešlých příkladech se glukamid mastné kyseliny jakožto povrchově aktivní činidlo může nahradit ekvivalentním množstvím maltamidového povrchově aktivního činidla nebo směsí povrchově aktivního glukamid/maltamidového činidla, odvozeného od přírodních zdrojů cukru. V čisticích prostředcích podle vynálezu se jeví použití ethanolamidů jako pomoc k udržení stálosti za chladu hotových čisticích prostředků. Kromě toho použití sulfobetainových (aka „sultaine“) povrchově aktivních činidel vykazuje zvýšené pěnění.

Pro čisticí prostředky, kdy je žádáno vysoké pěnění je výhodné, aby obsahovaly méně než přibližně 5 %, s výhodou méně než přibližně 2 % především aby neobsahovaly žádné mastné kyseliny se 14 nebo více atomy uhlíku, jelikož tyto mastné kyseliny potlačují pěnění. Proto se pracovníci v oboru v případě čisticích vysoce pěnicích prostředků vyvarovávají zavádění množství takových mastných kyselin, potlačující pěnění, do vysoce pěnicích čisticích prostředků, obsahujících polyhydroxyamidy mastných kyselin a/nebo se vyvarovávají vytvářeni mastných kyselin se 14 a více atomy uhlíku při skladování hotových čisticích prostředků podle vynálezu. Jednoduchým způsobem je použití esterových reakčních činidel se 12 atomy uhlíku pro přípravu polyhydroxyamidů mastných kyselin. Na štěstí použití aminoxidových nebo sulfobetainových

-47CZ 282821 B6 povrchově aktivních činidel může předcházet negativním vlivům na pěnění způsobených mastnými kyselinami.

Pracovník v oboru, mající záměr přidávat aniontové opticky zjasňující činidla do kapalných čisticích prostředků, obsahujících poměrně vysoké koncentrace (například 10% a větší) aniontových nebo polyaniontových substituentů, jako jsou polykarboxylátové buildery, může považovat za příznivé připravit předsměs optického zjasňovacího činidla s vodou a s polyhydroxyamidem mastné kyseliny a pak tuto předsměs vnášet do hotového čisticího prostředku.

V případě čisticích prostředků se zeolity může být užitečné používat kyseliny polyglutamové nebo polyasparagové jakožto dispergačních činidel. Jakožto další příklady užitečných činidel, ovlivňujících pěnění, se uvádějí AE kapalina nebo vločky a DC-544 (společnosti Doe Coming).

Pracovníkům v oboru je jasné, že příprava polyhydroxyamidů mastných kyselin za použití disacharidů a vyšších sacharidů, jako maltózy, vede k vytvoření polyhydroxyamidů mastných kyselin, kde lineární substituent Z je chráněn (začepičkován- „capped“) polyhydroxykruhovou strukturou. Takové materiály jsou plně zahrnuty v rozsahu vynálezu a z rozsahu vynálezu tudíž nevybočují.

Průmyslová využitelnost

Čisticí prostředek obsahující jakožto povrchově aktivní činidlo určitý polyhydroxyamid mastné kyseliny a neborátovou nebo borát nevytvářející bělicí složku, jsou vhodné pro čištění substrátů, jako textilií a tvrdých povrchů při teplotě pod 50 °C a zvláště pod 40 °C a je biologicky odbouráte Iný.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (3)

1. Čisticí prostředek obsahující polyhydroxyamid mastné kyseliny a bělicí přísadu v podstatě prostý borátů, vyznačující se tím, že obsahuje jakožto povrchově aktivní činidlo polyhydroxyamid mastné kyseliny obecného vzorce I

O R¹

II I

R²-C-N-Z (I) kde znamená

R¹ atom vodíku, uhlovodíkovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, 2-hydroxyethylovou skupinu, 2-hydroxypropylovou skupinu nebo směs těchto skupin,

R² uhlovodíkovou skupinu s 5 až 31 atomy uhlíku,

Z polyhydroxyuhlovodíkovou skupinu s lineárním uhlovodíkovým řetězcem s 5 až 7 atomy uhlíku s alespoň třemi hydroxylovými skupinami vázanými přímo na řetězec nebo její alkoxylovaný derivát s 5 až 7 atomy uhlíku v alkoxypodílu,

-48CZ 282821 B6 a neborátovou nebo borát nevytvářející bělicí složku ze souboru zahrnujícího peroxykarbonát, peroxymonosulfát, peroxydisulfát, monoperoxyftalát, směs neborátových kyslíkatých bělicích činidel s aktivátory bělení, sulfonovaný ftalocyanin zinečnatý a sulfonovaný ftalocyanin hlinitý.

2. Čisticí prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že v obecném vzorci I znamená R1 skupinu methylovou, R2 skupinu alkylovou nebo alkenylovou s 9 až 17 atomy uhlíku a Z skupinu odvozenou od redukujících cukrů ze souboru zahrnujícího glukózu, fruktózu, xylótu, maltózu a jejich směsi.

3. Čisticí prostředek podle nároku 2, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jedno pomocné povrchově aktivní činidlo a alespoň jeden detergenční builder s výhodou zeolitový builder nebo jejich směs.