CZ279995B6 - Mazací olej a způsob jeho přípravy - Google Patents

Abstract

Mazací oleje obsahují jako účinnou složku polyalkylenglykolpolykarbonáty. Jsou vhodné jako průmyslové převodové oleje, automobilové převodové oleje a mazací oleje pro chladírenské zařízení, válcovací zařízení a vlákna. Mají vynikající mazací vlastnosti a detergenci. Vynález se týká také mazacích olejů, které obsahují polyalkylenglykolpolykarbonáty, které jsou vzájemně rozpustné s freonem, který nepůsobí destruktivně na ozonovou vrstvu, jako je Freon R-134a. Jsou zvláš vhodné pro chladírenská zařízení, v nichž se jako chladivo používají fluorované uhlovodíky. Polyalkylenglykolpolykarbonáty podle vynálezu obsahují polyoxypropylenovou skupinu v řetězci molekuly a alkylenovou skupinu a alkyloxyalkylenovou skupinu na terminálech molekuly. Při způsobu přípravy uvedených polyalkylenglykolpolykarbonátů se nechají navzájem reagovat polypropylen a karbonát, při čemž nastává kondenzační polymerace.ŕ

Description

Předložený vynález se týká mazacích olejů, zvláště mazacích olejů používaných jako průmyslové převodové oleje, automobilové převodové oleje, mazací oleje pro chladicí zařízení, mazací oleje pro válcování a mazací oleje pro vlákna, které mají vynikající mazací vlastnosti a detergenci. Předložený vynález se blíže týká mazacích olejů použitých pro chladicí zařízení, kde je jako chladivo použit hydrogenovaný fluorouhlík (HFC) jako je Freon R-134a, který nenarušuje ozonovou vrstvu.

Předložený vynález se dále týká nových polyalkylenglykolpolykarbonátů a způsobů jejich přípravy a zejména polyalkylenglykolpolykarbonátů, které mají v molekulovém řetězci polyoxypropylenovou skupinu a mají také na zakončeních molekul alkylovou skupinu a alkyloxyalkylenovou skupinu a které jsou například vhodné jako mazací oleje nebo jejich složky a způsobů jejich přípravy.

Mazací oleje mohou být průmyslově využity jako převodové oleje, motorové oleje, mazací oleje pro chladicí zařízení, mazací oleje pro vlákna, mazací oleje pro válcování atd.

Jelikož se pracovní podmínky u různých průmyslových strojů stávají v současné době náročnější, je požadováno získání průmyslového převodového oleje, který si udržuje své mazací vlastnosti a detergenci při vysoké teplotě. Zejména jsou požadovány zlepšené mazací vlastnosti a detergence pro průmyslový převodový olej použitý při pečení potravin a termosetovém povlékání. Dosud se používají mazací oleje typu syntetických uhlovodíků, typu esterů karboxylových kyselin nebo glykolového typu.

Syntetický uhlovodíkový mazací olej a mazací olej na bázi esterů karboxylových kyselin mají určité nedostatky v mazacích vlastnostech a dále mají tu nevýhodu, že nemohou být použity jako mazací olej při vysoké teplotě, protože vytvářejí uhlík, jestliže se zahřívají po dlouhou dobu. Glykolový mazací olej je naopak výhodný v tom, že netvoří uhlík při zahřívání po dlouhou dobu, ale má nedostatečné mazací vlastnosti a vysokou hygroskopičnost. V souladu s tím je požadováno zlepšení takového stavu.

U motorového oleje je požadováno, aby mel mazací vlastnosti a rozptyl při vyšší teplotě po delší dobu pro zlepšení výkonu automobilových motorů. Pokud by přídavek aditiv odpovídal takovému požadavku, bude se jednat o zvýšené množství aditiv. Zvýšení tohoto množství vede k nežádoucím výsledkům jako je srážení nebo usazování ve formě majonézovité kaše.

Dosud bylo zkoušeno použití minerálního oleje v kombinaci se syntetickým uhlovodíkovým olejem nebo olejem na bázi esterů karboxylových kyselin, získané výsledky prokazují v obou případech nedostatečné mazací vlastnosti a dispergaci při použití při vysoké teplotě po dlouhou dobu.

Mazací olej pro dvoutaktní motory, které se liší od shora uvedených automobilových motorů, to je čtyřtaktních motorů, vyhoří po přidání k benzinu, což je způsobeno mechanismem motorů, a jejich detergence je zvláště důležitá. Jako mazací olej pro dvoutaktní motory se používají ricinový olej, polybuten a podobně, jejich mazací vlastnosti a detergence jsou však nedostatečné.

-1CZ 279995 B6

U převodového oleje pro automobily, zejména pro ATF je požadován nízký koeficient tření a snížení jeho změny s časem. Proto se používají antifrikční činidla a činidla upravující tření. Problémem automobilových převodových olejů, obsahujících tato aditiva je, že se jejich koeficient tření s časem zvyšuje.

Při náhradě chladicího plynu v chladicích zařízeních Freonem R-134a, který představuje HFC nenarušující ozonovou vrstvu, nemohou být použity dosud používané minerální oleje a alkylbenzeny pro mazací olej pro chladicí zařízení, protože nejsou vzájemně s chladicím plynem rozpustné. Mazací olej glykoletherového typu je běžně používán pro mazací olej pro chladicí zařízení, kde je použito shora uvedené chladivo.

Například US pat. spis č. 4755316 uvádí složení kompresního chladivá, sestávajícího se z tetrafluorethanu a polyoxyalkylenglykolu majícího molekulární hmotnost od 300 do 2 000 a kinematickou viskozitu při 37 °C od asi 25 do 150 cSt. Nicméně má takový glykoletherový mazací olej obecně nedostatečnou tepelnou stabilitu a vysokou hygroskopičnost a působí smršťování kaučukových těsnicích materiálů jako je nitrilový kaučuk (NBR) a zvyšuje jejich tvrdost.

Jako mazací olej pro vlákna se obvykle používají mazací oleje na bázi karboxylových kyselin nebo glykolové mazací oleje, tyto však současně nemají uspokojivé mazací vlastnosti a detergenci.

Mazací olej obsahující lůj jako hlavní složku se obvykle používá jako válcovací mazací olej. Přes své vysoké mazací schopnosti a dostatečnou válcovací účinnost, je takový mazací olej extrémně špatný pokud se jedná o detergenci a je proto vyžadováno provedení oplachování zbylého loje. Jako válcovací mazací olej může být použit mazací olej na bázi esterů karboxylových kyselin, který je však málo použitelný vzhledem ke špatným mazacím schopnostem i když má vynikající detergenci.

US pat. spis č. 3627810 uvádí postup pro přípravu karbonátů vyšších alkoholů a karbonáty jsou uváděny jako vhodné hydraulické oleje, mazací oleje a plastifikátory.

US pat. spis č. 3657310 uvádí způsob přípravy karbonátů obecného vzorce RC00(A0)_nR'. Tyto karbonáty jsou monokarbonáty mající na koncích molekuly alkylovou skupinu a mající v molekulovém řetězci polyoxyalkylenovou skupinu a je uvedeno, že jsou vhodné jako mazací oleje, hydraulické oleje a plastifikátory. Ve shora uvedeném vzorci R a R' znamenají jednovaznou alifatickou skupinu a A představuje alkylenovou skupinu mající od 2 do 4 atomů uhlíku a n znamená celé číslo, které není menší než 1.

Evropský patent č. 089709 uvádí způsob přípravy karbonátů vyšších alkoholů esterovou výměnnou reakcí mezi vyšším alkoholem majícím molekulární hmotnost od 100 do 270 a alkoholovým karbonátem majícím nízkou teplotu varu a mazací olej, obsahující takové karbonáty vyšších alkoholů.

-2CZ 279995 B6

Vyložená japonská přihláška vynálezu L-O-P č. 37568/1973 uvádí motorovou přenosovou kapalinu obsahující alespoň jeden karbonát obecného vzorce

R¹0----(—X-OCOO—)_n--- X-OR², kde R¹ a R² nezávisle na sobě znamenají vodík, alifatickou skupinu, aromaticky substituovanou alifatickou skupinu, aromatickou skupinu, acylovou skupinu, alkoxykarbonylovou skupinu nebo aryloxyskupinu, n je číslo od 1 do 10 a X je alkylenová skupina mající alespoň dva atomy uhlíku ve hlavním molekulovém řetězci, molekulový řetěz popřípadě obsahuje cykloalkylenovou skupinu, aralkylenovou skupinu, arylenovou skupinu nebo ne méně než jeden heteroatom. Jako příklady takových shora uvedených karbonátů je možno uvést polyethylenglykolpolykarbonáty mající v molekulovém řetězci polyoxyethylenovou skupinu a na koncích molekuly hydroxylovou nebo alkylovou skupinu. Takové karbonáty nicméně mají nízkou vzájemnou rozpustnost se shora uvedeným fluorovaným uhlovodíkem (HFC), který nepůsobí rozklad ozonové vrstvy a proto není vhodné jejich použití jako mazacích olejů pro chladicí zařízení. Navíc mají tyto karbonáty takové nevýhody jako je vysoká teplota tečení a jsou vysoce hygroskopické, protože mají na zakončení svých molekul hydroxylovou skupinu. I z hlediska těchto nevýhod nejsou tyto karbonáty vhodné pro mazací oleje pro chladicí zařízení.

Vyložená japonská přihláška vynálezu L-O-P č. 3865/1971 uvádí polyethylenglykolpolykarbonáty mající v molekulovém řetězci polyoxyethylenovou skupinu a na koncích molekuly hydroxylovou skupinu nebo alkylovou skupinu. Nicméně takové karbonáty mají, jak je popsáno shora, nízkou vzájemnou rozpustnost s fluorovaným uhlovodíkem (HFC), který nepůsobí rozklad ozonové vrstvy a není proto vhodné je použít jako mazací olej pro chladicí zařízení. Navíc mají tyto karbonáty nevýhodu v jejich vysoké teplotě tečení a ve vysoké hygroskopičnosti, protože mají na svých zakončeních molekuly hydroxylovou skupinu. I z hlediska těchto nevýhod není karbonát vhodný pro mazací olej pro chladicí zařízení.

Japonská vyložená přihláška vynálezu L-O-P č. 3865/1971 také uvádí, že polykarbonáty mohou být získány reakcí 1 nebo 2 mol diolu s difenylkarbonátem za vzniku 1 nebo 2 mol monoalkoholu ve směsi n mol diolu a (n-1) mol difenylkarbonátu. Například uvedená japonská přihláška L-O-P popisuje způsob přípravy polykarbonátů majících decylovou skupinu na koncích molekuly, přičemž uvedeným monoalkoholem je n-dekanol, uvedeným diolem je polyethylenglykol a reakce se provádí za zahřívání za sníženého tlaku.

Mimoto se ve shora uvedeném postupu jako výchozí karbonát výhodně používá vysoce reaktivní difenylkarbonát. Navíc je výhodné použít difenylkarbonát z hlediska snadného nastavení reakčních podmínek protože má vysokou teplotu varu.

Naopak, jestliže se použije dimethylkarbonát nebo diethylkarbonát, který je méně reaktivní a má nízkou teplotu varu, není snadné ukončit zakončení molekuly v podstatě pouze alkylem při použití shora popsané metody. Navíc je vyžadováno použití katalyzátoru, jestliže se jako výchozí materiál použije méně reaktivní karbonát, odstranění katalyzátoru, který má vysokou teplotu varu, z reakčních produktů není snadné.

-3CZ 279995 B6

Průmyslově a ekonomicky je velmi žádoucí použít jako výchozí látky dimethylkarbonát nebo diethylkarbonát, které jsou levnější než difenylkarbonát.

Obecně je známo, že polykarbonát může být získán reakcí monoalkoholu s karbonátem jako je dimethylkarbonát.

Nicméně postupy známými pro přípravu polykarbonátů, při kterých se nechá polyol reagovat místo monoalkoholu s karbonátem, po reakci se zbylý nezreagovaný karbonát oddestiluje za zahřívání a katalyzátor se neutralizuje kyselinou, nemůže být požadovaný polykarbonát získán ve vysokém výtěžku.

Předložený vynález má odstranit shora uvedené problémy a cílem tohoto vynálezu je poskytnout mazací olej mající vynikající mazací vlastnosti a detergenci a mající také vysokou vzájemnou rozpustnost s freonem, který nepůsobí rozklad ozonové vrstvy. Detailněji, dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout mazací olej, který by byl zvláště vhodný pro použití jako mazací olej pro chladicí zařízení, ve kterých je jako chladivo použit freonový plyn, který nerozkládá ozonovou vrstvu.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je získat nové polyalkylenglykolpolykarbonáty, které mají ve svém molekulovém řetězci polyoxypropylenovou skupinu a alkylovou skupinu a alkyloxyalkylenovou skupinu na koncích molekuly.

Jiným dalším předmětem vynálezu je způsob přípravy polyalkylenglykolpolykarbonátů, u nichž jsou konce molekuly tvořené v podstatě pouze uhlovodíkovou skupinou a neobsahujících téměř žádný zbylý katalyzátor. Jako výchozí materiál se při něm používá dimethylkarbonát nebo diethylkarbonát.

Mazací olej podle tohoto vynálezu obsahuje jako účinnou složku pol-yalkylenglykolpolykarbonát (oligokarbonát) obecného vzorce I

R-L- OCOO ---{—[^— (~R₂~) _X~ 0 — ]_m— COO (I) ve kterém znamená jednotlivě a nezávisle uhlovodíkovou skupinu obsahující do 20 atomů uhlíku, vybranou ze souboru zahrnujícího alifatickou skupinu, alicyklickou skupinu, aromatickou skupinu a aromaticky substituovanou alifatickou skupinu nebo alkyloxyalkylenovou skupinu (glykoletherovou skupinu) obecného vzorce

R₃ -)_p— O -]_q— r₄ v němž R₃ znamená alkylenovou skupinu se 2 až 20 atomy uhlíku

R₄ je alifatická skupina, alicyklická skupina nebo aromatická skupina nemající každá více než 20 atomů uhlíku, p je celé číslo od 1 do 100, q je celé číslo od 1 do 10,

R₂ je alkylenová skupina mající od 2 do 20 atomů uhlíku,

-4CZ 279995 B6 je celé číslo od 1 do 100, m je celé číslo od 1 do 10 a n je celé číslo od 1 do 100.

Polyalkylenglykolpolykarbonáty výhodně použité ve shora uvedených mazacích olejích zahrnují nové polyalkylenglykolpolykarbonáty.

Nové polyalkylenglykolpolykarbonáty podle předloženého vynálezu jsou představovány obecným vzorcem 1'

R_X1- 0C00— [-(—R_x20-)_n_₁- R₁₂0-C00-]_n—R_X1 ď ) kde R^ je nezávisle na druhém vybráno ze souboru, který zahrnuje alkylovou skupinu mající 1 až 6 atomů uhlíku a alkyloxyalkylenovou skupinu obecného — (- R₁₃O—-)_q--R₁₄ kde R^₃ je ethylenová skupina nebo propylenová skupina,

R₁₄ je alkylová skupina mající 1 až 6 atomů uhlíku a q je celé číslo od 1 do 10,

R₁₂ P^roPYl^enova skupina, m je celé číslo od 2 do 10, n je celé číslo od 1 do 10 a 10 až 95 % mol. terminálních skupin molekuly je obsazeno uvedenou alkyloxyalkylenovou skupinou.

Způsob podle předloženého vynálezu pro přípravu polyalkylenglykolpolykarbonátú obecného vzorce V r₄₁- ocoo---(- r₄₂-ocoo—)_n- r₄₁ (V) kde R₄₁ nezávisle na druhém znamená R₂₁ nebo R₃]_, R₂₁ 3^e skupina vybraná ze souboru, který zahrnuje alkylovou skupinu mající od 1 do 6 atomů uhlíku a alkyloxyalkylenovou skupinu obecného vzorce ( ^R23° X ^R24 kde R₂₃ j^e ethylenová skupina nebo propylenová skupina,

R₂₄ je alkylová skupina mající od 1 do 6 atomů uhlíku, q je celé číslo od 1 do 10,

R₃₁ je methyl nebo ethyl,

R₄₂ je stejný jako R₂₂, R₂₂ je polypropylenglykolový zbytek představovaný vzorcem —(—C₃H₆O—)_a—C₃H_e -, kde a je celé číslo od 1 do 9 a n je celé číslo od 1 do 10, zahrnuje stupně zahřívání za normálního nebo zvýšeného tlaku polypropylenglykolu obecného vzorce II

-5CZ 279995 B6 ^HO_R22^_OH kde R₂₂ ^má shora definovaný význam, za přítomnosti nebo nepřítomnosti monoalkoholu obecného vzorce III

(III) kde R₂₁ má shora definovaný význam a za přítomnosti karbonátu obecného vzorce IV a bázického katalyzátoru r₃₁-ocoo-r₃₁ (IV) kde R₃₁ má shora uvedený význam, a uvedený karbonát se používá v takovém množství, že molekulární poměr představovaný vztahem m-|_/(2m₂+m₃) je od 0,6 do 5, kde mj je počet mol karbonátu, m₂ je počet mol polypropylenglykolu a m₃ je počet mol monoalkoholu, za oddestilovávání vzniklého produktu, alkoholu obecného vzorce R₃₁OH z reakčního systému, takže reakce může probíhat tak, že se dosáhne reakčního poměru nejméně 95 %. Tento reakční poměr je představován následujícím vzorcem představujícím molekulární poměr sloučenin účastnících se reakce

100m₄/(2m₂+m₃) kde m₄ je počet mol alkoholu obecného vzorce R₃₁OH a m₂ a m₃ mají shora definovaný význam, nezreagovaný karbonát se oddestiluje z reakčního systému, reakční směs se zahřívá za sníženého tlaku pro provedení kondenzační polymerace a bázický katalyzátor v reakčním produktech se neutralizuje kyselinou .

Mazací oleje podle předloženého vynálezu mají vynikající mazací vlastnosti a detergenci a jejich viskozita při nízké teplotě může být snadněji snížena ve srovnání s minerálním olejem nebo olejem esterovým. V souladu s tím mohou být v širokém rozsahu používány jako průmyslový převodový olej, automobilový převodový olej, mazací olej pro chladicí zařízení zahrnující klimatizační zařízení pro automobily a chladicí zařízení, mazací olej pro vlákna a válcovací mazací olej.

Mazací oleje podle předloženého vynálezu jsou vynikající nejen pro své vlastnosti, ale také pro vzájemnou rozpustnost s freonem, který nepůsobí destruktivně na ozonovou vrstvu jako je Freon R-134a, a proto mohou být použity jako mazací oleje pro chladicí zařízení, která jako chladivo používají freon, který nepůsobí destruktivně na ozonovou vrstvu jako je Freon R-134a.

V mazacím oleji podle předloženého vynálezu, který se může používat jako mazací olej pro chladicí zařízení, je obsažen freon, který nepůsobí destruktivně na ozonovou vrstvu jako je

R-134a spolu s polyalkylenglykolpolykarbonátem (oligokarbonátem) obecného vzorce I uvedeným shora.

-6CZ 279995 B6

Výraz mazací olej v tomto popise zahrnuje mazací olej obsahující polyalkylenglykolpolykarbonát (oligokarbonát) podle předloženého vynálezu a další složky a olej obsahující pouze polyalkylenglykolpolykarbonát (oligokarbonát) podle předloženého vynálezu, kde na obr. 1 je IČ absorpční spektrum polyalkylenglykolpolykarbonátu získaného v příkladu 1, na obr. 2 je plynový permeační chromátogram (GPC)polyalkylenglykolpolykarbonátu získaného v příkladu 1, na obr. 3 je IČ absorpční spektrum polypropylenglykolpolykarbonátu získaného v příkladu 13 a na obr. 4 je GPC polypropylenglykolpolykarbonátu získaného v příkladu 13.

Mazací oleje, polyalkylenglykolpolykarbonáty a způsoby jejich přípravy podle předloženého vynálezu budou dále konkrétněji uvedeny.

Nejprve je popsán mazací olej podle předloženého vynálezu.

Mazací olej podle předloženého vynálezu obsahuje specifický polyalkylenglykolpolykarbonát (oligokarbonát) obecného vzorce I

R₁-OCOO— {—[-(- R₂-).l--0-]_n---C00-)_n—R₁ (I) kde každý substituent R₃ nezávisle na druhém znamená uhlovodíkovou skupinu nemající více než 20 atomů uhlíku a vybranou ze skupiny zahrnující alifatickou skupinu, alicyklickou skupinu, aromatickou skupinu a aromaticky substituovanou alifatickou skupinu nebo alkyloxyalkylen (glykoletherovou skupinu) obecného vzorce — [—(—R₃ -) _p—0- ] _q~R₄ .

Konkrétní příklady alifatické uhlovodíkové skupiny ve významu R-j_ zahrnuji methyl, ethyl, propyl,isopropyl,isobutyl, sek.butyl, terc.butyl, pentyl, isopentyl, neopentyl, n-hexyl, isohexyl, n-heptyl, isoheptyl, n-oktyl, isooktyl, n-nonyl, isononyl, n-decyl, isodecyl, n-undecyl, isoundecyl, n-dodecyl, isododecyl, n-tridecyl, isotridecyl, n-tetradecyl, isotetradecyl, n-pentadecyl, isopentadecyl, n-hexadecyl, isohexadecyl, n-heptadecyl, isoheptadecyl, n-oktadecyl, isooktadecyl, n-nonyldecyl, isononyldecyl, n-eikosanyl a isoeikosanyl. Konkrétní příklady alicyklické uhlovodíkové skupiny ve významu R-^ zahrnují cyklohexyl,

1-cyklohexenyl, methylcyklohexyl, dimethylcyklohexyl, dekahydronaftyl a tricyklodekanyl.

Konkrétní příklady aromatické uhlovodíkové skupiny ve významu R-]_ zahrnují fenyl, o-totyl, p-tolyl, m-tolyl, 2,4-xylyl, mesityl a 1-naftyl.

Konkrétní příklady aromaticky substituované skupiny ve významu R^ zahrnují benzyl, methylbenzyl, β-fenylethyl (fenethyl),

-7CZ 279995 B6

1-fenylethyl, 1-methyl-l-fenylethyl, p-methylbenzyl, styryl a cinnamyl.

Ve shora uvedeném obecném vzorci, který představuje alkyloxyalkylenovou skupinu (glykoletherovou skupinu), znamená R₃ alkylenovou skupinu mající 2 až 20 atomů uhlíku, R₄ je alifatická uhlovodíková skupina, alicyklická skupina nebo aromatická skupina, mající vždy do 20 atomů uhlíku, p je celé číslo od 1 do 100 a q je celé číslo od 1 do 10.

Konkrétní příklady alkylenové skupiny ve významu R₃ uvedeném shora, zahrnují ethylenovou skupinu, propylenovou skupinu, butylenovou skupinu, amylenovou skupinu, isoamylenovou skupinu, hexenovou skupinu, isopropylenovou skupinu, isobutylenovou skupinu, styrenovou skupinu, α-methylstyrenovou skupinu a a, a-dimethylstyrenovou skupinu.

Konkrétní příklady alifatické uhlovodíkové skupiny, alicyklické uhlovodíkové skupiny a aromatické uhlovodíkové skupiny pro R₄ uvedený shora zahrnují stejné skupiny jako jsou uvedeny shora ve významu R_x pro alifatickou uhlovodíkovou skupinu, alicyklickou uhlovodíkovou skupinu a aromatickou uhlovodíkovou skupinu.

R₂ ve shora uvedeném vzorci je alkylenová skupina a její konkrétní příklady zahrnují stejné skupiny jako v případě shora uvedené alkylenové skupiny pro R₃, shora uvedené n je celé číslo 1 až 100. Podle vynálezu může polyalkylenglykolpolykarbonát obecného vzorce I obsahovat derivát, v němž n=0, i když polykarbonát, u něhož se n rovná 0 není zahrnut do sloučenin podle vynálezu.

Polyalkylenglykolpolykarbonáty s výhodou používané podle tohoto vynálezu mají následující obecné vzorce:

(1) R-l-OCOO - [ - ( -ch₂ch₂o- )_m—- coo-]_n--- r_x (2) R₁-OCOO -{-[-CH₂CH(CH₃)O—— C00-)_n— R_x (3) R^-OCOO - {- [-CH₂C (CH₃ ) ₂O- ]_m— C00-)_n— R_T (4) R₁~OCOO -{-[-(-CH₂)₁—O-]_m— COO-)_n— R_x (5) R-j^-OCOO -{-[-(-CH₂CH(CH₃ )CH₂CH₂-)₁— O -]_m—COO-)_n— R_x (6) R₁-OCOO -{-[-(-CH(CH₃)CH₂CH₂CH₂-)₁— O -)_m COO-)_n— R₁ (7) R_i;l-OCOO -[-(-Ri2⁰-)m-l“· ^R12^_0C00_]n^—R11 ^(I’>

kde R₃₁ znamená nezávisle skupinu vybranou ze souboru zahrnujícího alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku a alkyloxyalkylenovou skupinu (glykoletherovou skupinu) obecného vzorce (~R13°-)q R₁₄ kde R₁₃ je ethylenová skupina nebo propylenová skupina,

R₁₄ je alkylová skupina mající 1 až 6 atomů uhlíku, q je celé číslo od 1 do 10,

R₁₂ je propylenová skupina, m je celé číslo od 2 do 10, n je celé číslo od 1 do 10 a až 95 % mol. terminálních molekulových skupin polyalkylenglykolpolykarbonátu obecného vzorce 1' je obsazeno uvedenou alkyloxyalkylenovou skupinou. Z uvedených sloučenin jsou zvláště výhodné polyalkylenglykolpolykarbonáty shora uvedených obecných vzorců 1, 2, 4 a 7. Jestliže je žádoucí polyalkylenglykolpolykarbonát s nízkou viskozitou při nízké teplotě, měl by být zvolen z těch sloučenin, které mají rozvětvený typ uhlíkatého skeletu. Navíc mohou být vybrány polyalkylenglykolpolykarbonáty mající hodnoty m a n ve shora uvedených vzorcích v rozmezí potřebném pro dosažení vhodné viskozity.

Shora uvedené polyalkylenglykolpolykarbonáty obecného vzorce I mohou být připraveny výměnnou esterovou reakcí mezi alespoň jedním monoalkoholem následujícího obecného vzorce A a alespoň jedním za oxyalkylenglykolů následujícího obecného vzorce B, za přítomnosti karbonátu v nadbytku:

R₁-OH (A) kde má stejný význam jako R-^ ve shora uvedeném obecném vzorci I a

HO—í-(-R₂-)₁—O-]_m—Η (B) kde R₂, lam mají stejný význam jako R₂, lamu shora uvedeného obecného vzorce I.

Ve shora uvedeném způsobu přípravy polyalkylenglykolpolykarbonátu může být průměrná molekulová hmotnost polyalkylenglykolpolykarbonátu snadněji řízena volbou oxyalkylenglykolů a monoalkoholu a molekulárním poměrem těchto dvou sloučenin. Shora uvedeným postupem je tak možno snadněji připravit polyalkylenglykolpolykarbonát o viskozitě, která se může měnit v širokém rozmezí podle účelu použití.

Navíc je ve shora uvedeném způsobu pro přípravu polyalkylenglykolpolykarbonátu karbonátová esterová vazba získávána esterovou výměnou za přítomnosti přebytku alkoholu vzhledem ke karbonátu, který má relativně nízkou teplotu varu a proto postup nevyžaduje použití vysoce toxického plynu jako tomu je v případě způsobu s fosgenem. Způsob podle předloženého vynálezu je proto výhodný z hlediska bezpečnosti.

Takto získané polyalkylenglykolpolykarbonáty mají vynikající mazací vlastnosti, nízkou hygroskopičnost a dobrou detergenci ve srovnání s glykolethery a mohou být proto použity jako převodový

-9CZ 279995 B6 olej, automobilový motorový olej, mazací olej pro chladicí zařízení zahrnující zařízení pro klimatizaci automobilů a chladicí zařízení, mazací olej pro válcování a mazací olej pro vlákna.

Mazací olej podle předloženého vynálezu obsahuje polyalkylenglykolpolykarbonát v množství 1 až 100 dílů hmot, vztaženo na 100 dílů hmot, celkového maziva. Polyalkylenglykolpolykarbonát může tak být použit jako mazací olej samotný a může také být použit v kombinaci s dalšími složkami pro vytvoření mazacího oleje.

Například v případě použití mazacího oleje podle vynálezu jako průmyslového převodového oleje, automobilového motorového oleje a automobilového převodového oleje může být polyalkylenglykolpolykarbonát zpracován s dalšími vhodnými složkami zahrnujícími minerální olej jako je neutrální olej nebo těžká složka. Může být také zpracován s α-olefinovým oligomerem jako je kapalný polybuten a kapalný decenový oligomer, esterem karboxylové kyseliny jako je diisooktyladipát, diisooktylsebakát a dilaurylsebakát a rostlinný olej. Podle tohoto vynálezu mazací olej také může obsahovat známá aditiva pro mazací olej, která jsou popsána v knize nazvané Additives for Petroleum Products vydané Toshio Sakurai (publikovaná v roce 1974 Saiwai Shobo) a podobně, jako disperganty pro čištění, antioxidanty, přísady pro odolnost vůči zátěži, přísady zlepšující mazavost a depresanty teploty tečení, pokud včlenění aditiv nepoškozuje předmět vynálezu.

Navíc v případě použití mazacího oleje podle vynálezu jako mazacího oleje pro chladicí zařízení, může polyalkylenglykolpolykarbonát obsahovat další vhodné komponenty zahrnující glykolethery a minerální olej jako je neutrální olej a těžká složka. Může do něj také být začleněn α-olefinový oligomer jako je kapalný polybuten a kapalný decenový oligomer, ester karboxylové kyseliny jako je di-isooktyladipát, di-isooktylsebakát a dilaurylsebakát a rostlinný olej. V případě použití mazacího oleje podle vynálezu pro chladicí zařízení, kde je jako HFC používán Freon R-134a (tetrafluoroethan) jako chladicí plyn, který nepůsobí destruktivně na ozonovou vrstvu, je použití dalších aditiv omezeno na glykolethery a estery karboxylové kyseliny, protože je vyžadována vzájemná rozpustnost s chladicím plynem. Je žádoucí, aby přídavek těchto aditiv nebyl vyšší než 60 % hmot, mazacího oleje jako celku z hlediska zhoršování odolnosti vůči teplu, vzájemné rozpustnosti s Freonem R-134a a odolnosti vůči hygroskopičnosti. Navíc mazací olej může obsahovat známá aditiva mazacích olejů, která jsou popsána shora. Dále mazací olej pro chladicí zařízení může také obsahovat freon, který nepůsobí destruktivně na ozonovou vrstvu jako je Freon R-134a.

Jestliže se použije polyalkylenglykolpolykarbonát, který obsahuje mazací olej podle předloženého vynálezu, jako mazací olej pro válcování, obráběcí olej a mazací olej pro vlákna může být polyalkylenglykolpolykarbonát použit v obvykle používané formě vodné emulze připravené s vhodným emulgátorem.

Nové polyalkylenglykolpolykarbonáty podle předloženého vynálezu jsou ilustrovány dále.

Nové polyalkylenglykolpolykarbonáty podle předloženého vynálezu zahrnují polyalkylenglykolpolykarbonáty shora uvedeného

-10CZ 279995 B6 obecného vzorce I a jsou to polykarbonáty, které se výhodně používají v mazacím oleji podle předloženého vynálezu a jsou představovány obecným vzorcem I' r₁₁-ocoo-— C-(-R₁₂o)_in_₁—R₁₂-ocoo-]_n—r_1;l (I* ) kde R_llz který je terminální skupinou molekuly, nezávisle na druhém znamená skupinu vybranou ze souboru, který tvoří alkylová skupina mající 1 až 6 atomů uhlíku a alkyloxyalkylenová skupina představovaná obecným vzorcem ( R₁₃0-)_g R₁₄.

Konkrétní příklady R-^ uvedeného shora zahrnují methyl, ethyl, propyl, butyl a hexyl.

Ve shora uvedeném obecného vzorci představujícím alkyloxyalkylenovou skupinu je R-j_₃ ethylenová skupina nebo propylenová skupina, R₁₄ je alkylová skupina mající od 1 až 6 atomů uhlíku a q je celé číslo od 1 do 10, výhodně 1 až 4. Konkrétní příklady alkylové skupiny pro R₁₄ uvedené shora zahrnují methyl, ethyl, propyl, butyl a hexyl.

V obecném vzorci 1' uvedeném shora je R₁₂ propylenová skupina, m je celé číslo od 2 do 10, výhodně 2 až 5 a n je celé číslo od 1 do 10, výhodně 1 až 3.

Podle předloženého vynálezu může polyalkylenglykolpolykarbonát obecného vzorce 1' obsahovat jako příměs polyalkylenglykolpolykarbonát obecného vzorce I', kde n = 0, ačkoliv polykarbonát s n rovným 0 není zahrnut mezi sloučeninami podle předloženého vynálezu a zjevná průměrná hodnota n v obecném vzorci 1' je obvykle 0,5 až 10, výhodně 0,7 až 3.

Shora uvedená alkyloxyalkylenová skupina, která obsazuje terminál molekuly polyalkylenglykolpolykarbonátu podle předloženého vynálezu je v množství 10 až 95 % mol., výhodně 20 až 90 % mol. V souladu s tím má polyalkylenglykolpolykarbonát podle předloženého vynálezu jako molekulovou terminální skupinu R^, alkylovou skupinu mající 1 až 6 atomů uhlíku a alkyloxyalkylenovou skupinu popsanou shora.

Takový polykarbonát je zvláště vynikající z hlediska vzájemné rozpustnosti s hydrogenovanými fluorovanými uhlíkatými sloučeninami, které nepůsobí destruktivně na ozonovou vrstvu a je proto možné ho výhodně použít jako mazací olej pro chladicí zařízení. Navíc je polykarbonát výhodný vzhledem k tomu, že má nízkou teplotu tečení a nízkou hygroskopičnost.

Nové polyalkylenglykolpolykarbonáty podle předloženého vynálezu mohou být připraveny, například, novým postupem, který zahrnuje

-11CZ 279995 B6 zahřívání polypropylenglykolu obecného vzorce II ho-r₂₂-oh(II) za normálního nebo zvýšeného tlaku za přítomnosti nebo nepřítomnosti monoalkoholu obecného vzorce III

R₂₁-oh(III) a za přítomnosti karbonátu obecného vzorce IV

R₃₁-OCOO-R₃₁(IV) a bázického katalyzátoru, přičemž je vzniklý produkt, alkohol obecného vzorce R₃₁OH oddestilováván z reakčního systému, takže reakce může probíhat tak, že se dosáhne reakčního poměru nejméně 95 %, uvedený reakční poměr je představován následujícím vzorcem představujícím molekulární poměr sloučenin, které se účastní reakce

100m₄/(2m₂+m₃) kde m₄ je počet mol R₃₁OH, m₂ je počet mol polypropylenglykolu, m₃ je počet mol monoalkoholu, oddestilování shora uvedeného karbonátu, který nezreagoval, z reakčního systému, zahřívání takto získané reakční směsi za sníženého tlaku s cílem kondenzační polymerace, a neutralizaci bázického katalyzátoru, zbývajícího v takto získaných reakčních produktech pro získání polyalkylenglykolpolykarbonátů obecného vzorce V r₄₁-ocoo— (—R₄₂-ocoo-)_n— r₄₁ (V) kde nezávisle na druhém znamená stejný význam, jak je uveden shora pro R₂₁ nebo R₃₁, R₄2 ^ma stejný význam jako shora uvedený R₂₂ a n je celé číslo od 1 do 10.

Jestliže jsou v obecném vzorci V substituenty R₄₁ a R₄₂ nahrazeny substituenty R^ ^a —^^-R12^0-^m-l— ^R12' ^m°hou být získány sloučeniny obecného vzorce I'.

R₂₂ v obecném vzorci II uvedeném shora a představujícím polypropylenglykol je polypropylenový zbytek představován vzorcem — (—C₃HgO-)_a C₃H₆-, kde a je celé číslo od 1 do 9.

R₂₁ v obecném vzorci III uvedeném shora a představujícím monoalkohol je alkyl, mající od 1 do 6 atomů uhlíku nebo alkyloxyalkylenová skupina obecného vzorce

-12CZ 279995 B6 ( R23°“)q ^R24·

Konkrétní příklady alkylové skupiny pro R₂₁ uvedené shora zahrnují methyl, ethyl, propyl, butyl, pentyl a hexyl.

Ve shora uvedeném vzorci alkyloxyalkylenové skupiny je R₂₃ ethylenová skupina nebo propylenová skupina a R₂₄ je alkylová skupina mající 1 až 6 atomů uhlíku, kde q je celé číslo od 1 do

10.

Konkrétní příklady alkylové skupiny ve významu R₂₄ uvedené shora zahrnují methyl, ethyl, propyl, butyl a hexyl.

Výhodné příklady monoalkoholů shora uvedeného obecného vzorce III zahrnují monoalkylethery ethylenglykolu, diethylenglykolu, triethylenglykolu, polyethylenglykolu atd., a monoalkylethery propylenglykolu, dipropylenglykolu, tripropylenglykolu a polypropylenglykolu.

Polypropylenglykol obecného vzorce II a monoalkohol obecného vzorce III jsou použity v molekulárním poměru (polypropylenglykol/ monoalkohol) od 0 do 2.

Karbonát obecného vzorce IV obsahuje substituent R₃₁, který nezávisle na druhém znamená methyl nebo ethyl.

Jako karbonát shora uvedeného obecného vzorce IV je použit dimethylkarbonát nebo diethylkarbonát. Dimethylkarbonát nebo diethylkarbonát se použije v molekulárním poměru /lUf/í 2m₂+m₃) / 0,6 až 5, výhodně 1 až 3, kde mj je počet mol dimethylkarbonátu nebo diethylkarbonátu, m₂ je počet mol polypropylenglykolu obecného vzorce II a m₃ je počet mol monoalkoholů.

Ačkoliv shora uvedený molekulární poměr je teoreticky 0,5, zbývá terminální hydroxylová skupina, jestliže se dimethylkarbonát nebo diethylkarbonát nepoužije v přebytku. Jestliže je molekulární poměr příliš vysoký, není příprava ekonomická.

Jestliže se reakce provádí v reakční nádobě mající destilační kolonu, může být účinně oddestilováván alkohol obecného vzorce R₃fOH, který se při procesu vytváří. Shora uvedený karbonát obecného vzorce IV může být zaveden do reakční nádoby v celkovém množství v počátečním stadiu reakce nebo může být přidáván po částech v počátečním stadiu a dále přerušovaně nebo kontinuálně během reakce.

Způsobem podle předloženého vynálezu se reakce provádí ve dvou stupních. První stupeň způsobu podle vynálezu popsaného shora, zahrnuje zavedení polypropylenglykolu (monoalkoholů, je-li nutný) a karbonátu do reakční nádoby, zahřívání směsi za normálního nebo zvýšeného tlaku za přítomnosti bázického katalyzátoru za oddestilovávání vzniklého alkoholu z reakčního systému tak, aby se dosáhlo karbonační reakce s reakčním poměrem ne menším než 95 % a odstranění shora uvedeného karbonátu, který nezreagoval, z reakčního systému. Reakční poměr ne menší než 95 % znamená, že

-13CZ 279995 B6 reakce probíhá tak, že produkovaný alkohol se vytváří v množství ne menším než 0,95x(2m₂+m₃)mol, kde m₂ je počet mol polypropylenglykolu shora uvedeného obecného vzorce II a m₃ je počet mol monoalkoholu shora uvedeného obecného vzorce III.

Ve druhém stupni způsobu podle předloženého vynálezu je zahrnuto zahřívání takto získané reakční směsi za sníženého tlaku za oddestilovávání karbonátové sloučeniny vznikající při karbonátové výměnné reakci, kondenzační polymerace a neutralizace bázického katalyzátoru kyselinou.

Výhodné bazické katalyzátory, které je zde možno použít zahrnují hydroxidy alkalických kovů jako je hydroxid sodný a hydroxid draselný, karbonáty a hydrogenkarbonáty alkalických kovů jako je uhličitan sodný a hydrogenuhličitan sodný, alkoholáty alkalických kovů jako je methoxid sodný, methoxid draselný, methoxid lithný a methoxid česný, a sloučeniny alkalických kovů jako je hydrid sodný a amid sodný. Z uvedených sloučenin jsou zvláště výhodné alkoholáty alkalických kovů. Je také možno použít další sloučeniny, například, sloučeniny kovů alkalických zemin jako je hydroxid hořečnatý a hydroxid vápenatý a organické aminosloučeniny jako je trimethylamin, triethylamin, imidazol a tetramethylamoniumhydroxid. Tyto katalyzátory se použijí v molekulárním poměru (počet mol katalyzátoru) /(2m₂+m₃) obvykle 10^-1 až 10 , výhodně 10 až 10 (m₉ a m₃ mají shora definovaný význam) .

Ve způsobu podle předloženého vynálezu je první stupeň, jak je popsáno shora, karbonační reakce a druhý stupeň je karbonátová výměnná reakce. Karbonační reakce se provádí za tlaku obvykle -30 kg/cm², výhodně za normálního tlaku 10 kg/cm² a v teplotním rozmezí 50 °C až 300 ’C, výhodně 60 °C až 200 °C. Reakční doba je obvykle v rozmezí 0,5 až 200 hodin, výhodně 1 až 100 hodin. Karbonátová výměnná reakce se provádí za sníženého tlaku obvykle

53,2 kPa až 0,133 kPa výhodně 26,8 kPa až 0,665 kPa při teplotě v rozmezí od 50 do 300 C, výhodně 60 až 200 ^CC. Reakční doba je obvykle od 0,1 do 100 hodin, výhodně 0,2 až 50 hodin.

Pro neutralizaci katalyzátoru po reakci se používají pevné kyseliny, anorganické nebo organické. Například použité kyseliny zahrnují iontovýměnné pryskyřice typu sulfonových kyselin, hydrogenuhličitany, uhličitan amonný, chlorid amonný, kyselinu chlorovodíkovou, kyselinu sírovou, kyselinu fosforečnou, kyselinu octovou a fenol. Z uvedených kyselin jsou výhodné slabé kyseliny jako jsou iontovýměnné pryskyřice typu sulfonových kyselin, hydrogenuhličitan, uhličitan amonný a chlorid amonný a neutralizace se provádí vodným roztokem slabé kyseliny.

Způsobem podle předloženého vynálezu mohou být získány polyalkylenglykolpolykarbonáty, mající zakončení molekul tvořené v podstatě pouze uhlovodíkovou skupinou. To znamená, že polyalkylenkarbonát shora uvedeného obecného vzorce V má zakončení molekuly R₄₁ nezávisle na druhém shodné s R₂₁ nebo R₃₁ a n je celé číslo od 1 do 10.

-14CZ 279995 B6

Polyalkylenglykolpolykarbonát obecného vzorce V muže obsahovat jako příměs, polyalkylenglykolpolykarbonát obecného vzorce V, kde n má hodnotu 0. Průměrná hodnota n v obecném vzorci V je obvykle v rozmezí 0,5 až 10.

Takto získané je-li to nutné, čištěny zpracováním hlinka a aktivní uhlí nebo stopových množství nečistot, množství iontových sloučenin a polárních ný polyalkylenglykolpolykarbonát může V případě použití dimethylkarbonátu jako děném prvním reakčním stupni ve způsobu do pro tvorbu a vzniklý methanol azeotropní směs s formě azeotropní tvorbu azeotropní 100 hmot, dílů vztaženo na 100 hmot.

polyalkylenglykolpolykarbonáty mohou být, s adsorbenty jako je aktivní promývánim vodou za účelem odstranění Takové zpracování odstraní stopové sloučenin a takto získabýt trvale skladován, karbonátu ve shora uvepodle vynálezu může být reakčního systému před začátkem reakce přidáno rozpouštědlo azeotropní směsi jako je cyklohexan, benzen a hexan může být odstraněn z reakčního systému jako rozpouštědlem místo odstranění methanolu ve směsi s dimethylkarbonátem. Rozpouštědlo pro směsi se obvykle použije v množství od 5 do dílů dimethylkarbonátu.

Shora popsaný postup odstraňuje methanol jako azeotropní směs se shora uvedeným rozpouštědlem pro tvorbu azeotropní směsi z reakčního systému a nezreagovaný dimethylkarbonát se z reakční směsi získá po ukončení reakce. Výtěžek tak může být zvýšen.

Další způsob, ve kterém je methanol odstraněn jako azeotropní směs s dimethylkarbonátem jak je uvedeno shora, se provádí tak, že se přidá k azeotropní směsi shora uvedené rozpouštědlo pro tvorbu azeotropní směsi, methanol se odstraní jako azeotropní směs s rozpouštědlem z dimethylkarbonátu a získá se dimethylkarbonát·

Konkrétní účinky získané při použití shora uvedených mazacích olejů jsou uvedeny dále.

1) Průmyslový převodový olej

Mazací oleje podle předloženého vynálezu mohou být použity nejen obecně jako průmyslový převodový olej, ale také jako řetězový olej, pro který jsou požadovány zvláště vynikající detergence a mazací vlastnosti.

2) Automobilový motorový olej

Mazací oleje podle předloženého vynálezu mají vynikající mazací vlastnosti a detergenci a v souladu s tím splňují současné požadavky vysoce zlepšených vlastností pro motorové oleje, u kterých je velmi důležitá detergence.

Aditiva, jako jsou čistící disperganty a stabilizátory pro mazací oleje podle předloženého vynálezu mohou být do nich přidávána v menším množství než se používá u běžných automobilových motorových olejů, a proto je možno překonat problémy jako je tvorba majonézovité kaše a sráženi nerozpustných složek.

Dále, protože mazací oleje podle předloženého vynálezu jsou vynikající pokud jde o mazací vlastnosti a detergenci ve srovnání

-15CZ 279995 B6 s běžným mazacím olejem pro dvoutaktní motory, mohou být také použity mimo čtyřtaktních motoru i pro motory dvoutaktní.

3) Automobilový převodový olej

Mazací oleje podle předloženého vynálezu mají vynikající mazací vlastnosti a detergenci, a dále mají koeficient tření, který je nízký a málo se mění s časem.

4) Mazací olej pro chladicí zařízení

Protože mazací olej podle předloženého vynálezu obsahuji specifické polyalkylenglykolpolykarbonáty (oligokarbonáty nebo polyolkarbonáty), jsou rozpustné ve Freonu R-134a (CH₂F-CF₃), který je fluorovaným uhlovodíkem, který nepůsobí destruktivně na ozonovou vrstvu a používá se jako chladicí plyn, mají navíc vynikající tepelnou stabilitu a hygroskopičnost a chrání smršťování kaučukových těsnicích materiálů jako je NBR a těsnicí účinky tak nejsou porušovány. Dále mazací oleje podle předloženého vynálezu udržují stejné těsnicí účinky pro EPDM a SBR, a proto mohou být EPDM a SBR použity jako kaučukové těsnicí materiály.

5) Mazací olej pro vlákna

Mazací olej podle předloženého vynálezu má vynikající mazací vlastnosti a rezistenci vůči spalinám ve srovnání s běžným glykoletherovým mazacím olejem.

6) Válcovací mazací olej

Protože mazací oleje podle předloženého vynálezu mají mazací vlastnosti a válcovací schopnost stejnou nebo lepší než běžné válcovací oleje obsahující lůj a protože těkají bez karbonizace pouhým zahříváním a přitom si udržují detergenci, může být vynechán proces čištění.

Polyalkylenglykolpolykarbonáty podle předloženého vynálezu mají polypropylenglykolovou skupinu v molekulovém řetězci a alkyloxyalkylenovou skupinu na terminálech molekuly.

Takové polykarbonáty jsou zvláště výhodné a vynikající ve své vzájemné rozpustnosti s hydrogenovaným fluorovaným uhlovodíkem, který nepůsobí destruktivně na ozonovou vrstvu a proto mohou být výhodně použity jako mazací olej pro chladicí zařízení. Jsou také výhodné proto, že mají nízkou teplotu tečení a nízkou hygroskopičnost.

Použiti polyalkylenglykolpolykarbonátů podle předloženého vynálezu není omezeno jen na shora uvedené použití jako mazacího oleje a je možno je také použít jako průmyslový převodový olej, automobilový motorový olej, automobilový převodový olej, válcovací mazací olej a mazací olej pro vlákna.

Způsob přípravy polyalkylenglykolpolykarbonátů podle předloženého vynálezu zahrnuje dva reakční stupně, karbonační reakci polyalkylenglykolu za přítomnosti nebo nepřítomnosti monoalkoholu a karbonátovou výměnnou reakci takto získaného karbonátu a tak

-16CZ 279995 B6 může být molekula na svých koncích spojena s uhlovodíkovou skupinou odvozenou od monoalkoholu a/nebo karbonátu. Výsledkem toho je že mohou být získány polyalkylenglykolpolykarbonáty, jejichž molekulové terminály jsou v podstatě tvořeny pouze uhlovodíkovou skupinou.

Dále může být katalyzátor snadněji odstraněn, jestliže se katalyzátor neutralizuje po reakci pevnou kyselinou.

Předložený vynález je ilustrován dále uvedenými příklady, které jej však v žádném případě neomezují.

Pro provádění analýz a hodnocení vlastností mazacího oleje na bázi polyalkylenglykolpolykarbonátů (oligokarbonátů nebo polyolkarbonátů) v příkladech a srovnávacích příkladech a u referenčních materiálů byly použity zkušební metody popsané dále.

1) Analytická metoda

a. Průměrná molekulová hmotnost

Průměrná molekulová hmotnost byla získána na bázi polyesteru za použití GPC systému vyrobeného Shimazu Seisakusho K.K. Podmínky měření byly následující:

Kolona: polystyrénový gel 4 kusy (G-2000HXL+G-2000HXL+G-3000HXL+ G-4000HXL), detektor: diferenční refraktometr, teplota: 40 °C, rozpouštědlo: tetrahydrofuran a eluční rychlost: 0,7 ml/min.

b. IČ absorpční spektrum

Měření bylo provedeno na KBr destičkách povlečených zkoušeným materiálem za použití IČ spektrofotometru (ochranná značka A-302, vyrobený Nippon Buňko K.K.).

c. NMR analýza

Průměrné n hodnoty sloučenin obecného vzorce I byly stanoveny protonovou NMR metodou (s přístrojem majícím chráněnou značku JNM-GX270, vyrobeným Nihon Denshi K.K.).

2) Metody hodnocení

a. Kinematická viskozita pomocí JIS K-2283

b. Viskozitní index pomocí JIS K-2283

c. Viskozita při nízké teplotě podle ASTM D 2983

d. Teplota tečení podle JIS K-2269

e. Charakteristiky tření

Koeficient tření vzorku byl měřen za následujících podmínek za použití přístroje pro test tření (ochranná značka SRV, vyrobena Optimolem K.K.):

zatíženi: 200 N, teplota: 50 C,

-17CZ 279995 B6 časový úsek: 10 min, amplituda: 1 mm, počet vibrací: 50 Hz a testovaný vzorek: kotouč v kombinaci s kuličkou, oba vyrobena SUJ-2.

Hloubka vzniklých poškození opotřebením byla stanovena měřením hloubky poškození kotouče po testu za použití přístroje pro měření drsnosti povrchu (ochranná značka Surfcom 200B, vyrobený Tokyo Seimitsu K.K.).

f. Hodnota odolnosti při zatížení

Hodnoty odolnosti při zatížení se získají nejprve operací na Falexově přístroji se zatížením 250 lbf po 5 minut, potom zvýšením zatížení až dokud není pozorováno zadření a stanovením zatížení při kterém dochází k zadření jako hodnoty odolnosti při zatížení.

g. Tepelná stabilita

i) 20 gramový vzorek oligokarbonátu se umístí do 100 ml kádinky a kádinka se zahřívá na 100 °C po 6,5 hodin v sušárně. Tepelná stabilita se hodnotí jako poměr (úbytek hmotnosti vzorku)/(počáteční hmotnost vzorku). Vzorek má lepší tepelnou stabilitu, když vykazuje menší poměr změny (pokles).

ii) 20 gramový vzorek polyolkarbonátu se umístí do 100 ml kádinky a kádinka se zahřívá na 100 “C po 6,5 hodiny v sušárně. Tepelná stabilita se hodnotí z poměru (úbytek hmotnosti vzorku/ (počáteční hmotnost vzorku). Vzorek má lepší tepelnou stabilitu, když vykazuje menší poměr změny (pokles).

h. Detergence g vzorku se umístí na víčko o průměru 5 cm nádobky pro mast a zahřívá se na 230 °C po dobu 48 hodin nebo na 300 °C po 6 hodin. V případě, že vzorek zůstává, je černý a solidifikovaný (v karbonizovaném stavu). Hmotnost vzorku před a po testu se měří a zbylý poměr vzorku e definován jako poměr tvorby kaše, ze kterého je hodnocena detergence vzorku.

i. Hygroskopičnost

100 ml kádinka se naplní 30 g vzorku a nechá se stát 48 hodin ve vzdušné lázni při teplotě 25 °C při relativní vlhkosti 75 %. Obsah vody ve vzorku před a po zkoušce se měří metodou Karl Fishera.

j. Vlastnosti působící smrštění kaučuku

Láhev obsahující 20 ml vzorku se dále naplní 2 druhy

O-kroužků (P-22), což je 0-kroužek z nitrilkaučuku (JIS B 2401

1B) a O-kroužek z fluorkaučuku (JIS B 2401 4D), láhev je opatřená chladičem a ponoří se do olejové lázně na 70 hodin při 120 °C.

Dva O-kroužky se vyjmou z láhve po zkoušce, pečlivě se zbaví vzorku opláchnutím a měří se změna hmotnosti O-kroužkú.

k. Vzájemná rozpustnost s Freonem R-134a

i) Do zkušební zkumavky o vnitřním průměru 10 mm a výšce 20 cm se umístí 1 ml vzorku a pomalu se do ní zavádí Freon R-134a v množství mírně vyšším než vzorek, z bomby, a zkušební zkumavka se přitom chladí v lázni suchý led-aceton. Obsah se potom promíchá špachtlí a zkušební zkumavka se přemístí do chladicí lázně o teplotě -20 °C. Rozpustnost vzorku je pozorována, když objemový poměr vzorek/(Freon R-134a) dosáhne 1/1. Vzájemná rozpustnost je označena jako 0 (značka), jestliže je směs zcela jednotná a je označena jako X (značka), jestliže není pozorováno úplné rozpuštění směsi.

ii) Pro další hodnocení vzájemné rozpustnosti karbonátového produktu s Freonem R-134, se umístí mazací olej a Freon-134a do skleněné trubky v různých poměrech a je stanovována limitní teplota (kritická teplota), při které jsou obé substance vzájemně rozpustné.

Příklad 1

Nejprve se do 2 litrové čtyřhrdlé baňky opatřené destilační trubicí a teploměrem umístí 124 g (0,6 mol) triethylenglykolmono-n-butyletheru, 210 g (1,4 mol) triethylenglykolu a 473 g (4 mol) diethylkarbonátu a probublá se dusíkem. Potom se přidá 6 ml tetraisopropyltitanátu. Směs se zahřívá za míchání na olejové lázni a refluxuje při 150 °C při ponechání na olejové lázni. Když vnitřní teplota baňky klesne pod 115 °C tvorbou ethanolu, zahřívá se obsah na teplotu ne vyšší než 115 °C za odebírání malého množství destilátu a udržování na teplotě po 30 hodin.

Potom se destilační trubice nahradí destilační aparaturou a tlak se postupně sníží na 2 660 Pa, zatímco se teplota olejové lázně udržuje na 150 °C. Reakce se ukončí po 30 minutách při kterých se tlak udržuje na 2 660 Pa.

Reakční směs se zředí xylenem v množství asi polovina objemu směsi. Zředěná směs se převede do dělicí nálevky, promyje se třikrát vodou a dehydratuje silikagelem přes noc. Dehydratovaný roztok se zpracuje při 160 °C a 665 Pa v rotační odparce pro odstranění xylenu a získá se tak 205 g polyalkylenglykolpolykarbonátu v kapalném stavu při teplotě místnosti.

Obr. 1 představuje IČ absorpční spektrum takto získaného polyalkylenglykolpolykarbonátu a obr. 2 představuje jeho GPC graf. Polyalkylenglykolpolykarbonát má Mn 890 a Mw/Rn poměr 1,3. Jeho NMR analýza vykazuje průměrnou hodnotu n 2,0.

Hodnocení výsledků základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

Příklad 2

Opakuje se příklad 1 s tím rozdílem, že se použije 99 g (0,6 mol) triethylenglykolmonomethyletheru místo triethylenglykol-19CZ 279995 B6 mono-n-butyletheru, získá se 177 g polyalkylenglykolpolykarbonátu v kapalném stavu při teplotě místnosti.

Takto _získaný polyalkylenglykolpolykarbonát má Mn 1 3 40 a poměr Mw/Mn 1,5. Jeho NMR analýza vykazuje průměrnou hodnotu n 4,7.

Výsledky hodnocení základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

Příklad 3

Opakuje se příklad 1 s tím rozdílem, že se použije 200 g (1 mol) tridekanolu (směs rozvětvených isomerů, připravená Tokyo Kaseihin K.K.), 150 g (1 mol) triethylenglykolu, 473 g (4 mol) diethylkarbonátu a 3 ml tetraisopropyltitanátu, získá se 172 g polyalkylenglykolpolykarbonátu v kapalném stavu při teplotě místnosti.

_ Takto získaný polyalkylenglykolpolykarbonát má Mn 990 a Mw/Mn poměr 1,3. Jeho NMR analýza vykazuje průměrnou hodnotu n 2,9.

Výsledky hodnocení základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

Příklad 4

Opakuje se příklad 1 s tím rozdílem, že se použije 200 g (1 mol) tridekanolu (směs rozvětvených isomerů připravená Tokyo Kaseihin K.K.), 385 g (2,6 mol) triethylenglykolu, 473 g (4 mol) diethylkarbonátu a 6 ml tetraisopropyltitanátu, získá se 338 g polyalkylenglykolpolykarbonátu v kapalném stavu při teplotě místnosti.

Takto __ získaný polyalkylenglykolpolykarbonát má Mn 890 a poměr Mw/Mn 1,2. Jeho NMR analýza vykazuje průměrnou hodnotu n 2,4.

Výsledky hodnocení základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

Příklad 5

Bis/2-/2-(2-methoxyethoxy)ethoxy/ethyl/karbonát v množství 50 dílů hmot, se smísí s 50 díly hmot, polyalkylenglykolpolykarbonátu získaného v příkladu 2.

Takto získaná směs má Mn 6 20 a poměr Mw/Mn 2,0. Její NMR analýza vykazuje průměrnou hodnotu n 1,2.

Hodnocení základních vlastností této látky jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

-20CZ 279995 B6

Srovnávací příklad 1

Obchodně dostupný minerální olej (ochranná značka 100 Neutrál, připravený Fuji Sekiyu K.K.) se hodnotí stejným způsobem jako mazací olej.

Výsledky hodnocení jeho základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

Srovnávací příklad 2

Obchodně dostupný decenový oligomer (ochranná značka Synfluid 401, připravený Shinnitetsu Kagaku K.K.) se hodnotí stejným způsobem jako mazací olej.

Výsledky hodnocení jeho základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

Srovnávací příklad 3

Diisodecyladipát (DIDA) se hodnotí stejným způsobem jako mazací olej.

Výsledky hodnocení jeho základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

Z tabulky 1 je zřejmé, že polyalkylenglykolpolykarbonáty získané ve shora popsaných příkladech mají každý zlepšené charakteristiky tření a detergenci ve srovnání s mazacími oleji ze srovnávacích příkladů 1 až 3 a že jsou proto vhodné pro použití jako mazací oleje, u kterých jsou tyto vlastnosti považovány za důležité.

Srovnávací příklad 4

Diisotridecylkarbonát se hodnotí stejně jako mazací olej.

Výsledky hodnocení jeho základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

Z tabulky 1 je zřejmé, že polyalkylenglykolpolykarbonáty získané ve shora uvedených příkladech mají vždy zlepšenou detergenci ve srovnáni se sloučeninou ze srovnávacího příkladu 4, že nevykazují vlastnosti působící smrštění a zachovávají dobré těsnicí vlastnosti pro nitrilový kaučuk díky slabému botnání, že mají vynikající vzájemnou rozpustnost s Freonem R-134a a že jsou proto zejména vhodné pro použití jako mazací olej pro chladicí zařízení, kde se používá chladivo, které nepůsobí destruktivně na ozonovou vrstvu.

Srovnávací příklad 5

Propylenoxidový typ glykoletheru (Mn 1250, Mw/Mn je 1,1) se hodnotí stejné jako mazací olej.

-21CZ 279995 B6

Výsledky hodnocení jeho základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

Z tabulky 1 je zřejmé že získaný polyalkylenglykolpolykarbonát získaný ve shora popsaných příkladech má dobrou vzájemnou rozpustnost s Freonem R-134a, sníženou hygroskopičnost, nepůsobí smršťování nitrilového kaučuku, který tak má, díky slabé botnavosti, dobré těsnicí vlastnosti a má vynikající mazací vlastnosti ve srovnání s glykoletherem ze srovnávacího příkladu 5 a je proto zvláště vhodný jako mazací olej, pro který je za důležitou vlastnost považována detergence.

Srovnávací příklad 6

Stejné hodnocení se provede s mazacím olejem (ochranná známka Suniso 331, připravený Nihon Sun Sekiy K.K.) pro chladicí zařízení, která běžně používají Freon R-12. Výsledky hodnocení jejich základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

Mazací olej není nepůsobí destruktivně vzájemně rozpustný s Freonem R-134a, na ozonovou vrstvu.

který

Srovnávací příklad 7

Stejným způsobem se hodnotí lůj používaný pro válcování.

Výsledky hodnocení jeho základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 1.

Ze srovnání loje ve srovnávacím příkladu 7 s polyalkylenglykolpolykarbonáty ze shora uvedených příkladů je možno usoudit, že ačkoli má lůj mazací vlastnosti srovnatelné s vlastností polyalkylenglykolpolykarbonátú, vykazuje extrémně špatnou detergenci.

Tabulka 1

Př.l Př.2 Př.3 Př.4 Př.5

Viskozitní charakteristiky

100 °C kinematická visko-

žita (cSt)	12,0	45,1	11,1	15,3	10,1
40 °C kinematická visko-
zita (cSt)	79,8	492,4	86,6	118,5	57,5
-20°C viskozita (poise)	160	950	320	400	35
Charakteristiky tření
koeficient tření	0,09	0,10	0,10	0,10	0,10
hloubka poškození (μιη)	0,2	0,5	0,5	0,6	0,7
Ί tepelná stabilita
(hmotn. změna) (%)	-8,9	-10,8	-10,5	-3,2	-9,2
detergence
230 °C, 48 h	1,5	2,2	1,4	2,8	1,7
300 °C, 6 h	<0,1	0,2	<0,1	<0,1	<0,1

-22Tabulka 1 (pokračování)

Př.1 Př.2 Př. 3 Př.4 Př.5

Hygroskopičnost (obsah vody %)

počáteční	0,05	0,08	0,39	0,06	0,45
po zkoušce	0,08	0,12	0,40	0,10	0,70
Botnání kaučuku
(hmotn· změna) (%)
nitrilový kaučuk	+10,5	+4,2	+ 4,4	+4,6	+12,2
fluorkaučuk	+ 2,3	+1,8	+ 2,0	+1,5	+8,5
* 7 Vzájemná rozpustnost
s Freonem R-134a	0	0	0	0	0

&

Zkušební metodou 1) 2 vzájemná rozpustnost

Tabulka 1 (pokračování)

srov.	srov.	srov.	srov.	srov.	srov.	srov.
př.l	př.2	př. 3	př.4	př.5	př.6	př.7

Viskozitní charakteristiky

100 ’C. kinematická viskozita

(cSt)	4,3	3,7	3,7 '	3,4	10,6	6,0	9,0
40 ’C kinematická viskozita
(cSt)	22,2	16,5	14,4	14,5	55,8	54,9	pevný
-20 ’C viskozita (poise)	pevný	4	3	3	40	160	pevný
Charakteristiky tření koeficient tření	0,20	0,18	0,15	0,11	0,13	0,22	0,09
hloubka poškození (μπι) Tepelná stabilita*	2,8	1,9	1,5	0,4	2,8	1,2	0,02
(hmot, změna) ($)	-30,0	-3,5	-3,6	-20,5	-14,5	1 π -i3,J	-i 7
Detergence 230 ’C, 48 h	13,1	13,5	12,8	4,2	4,9	15,1	76,5
300 *C, 6 h	4,5	3,5	1,5	0,3	2,2	5,0	44,9
Hygroskopičnost (obsah vody š)							A
počáteční	0,006	0,005	0,05	0,02	0,08	0,006	3
po zkoušce	0,007	0,006	0,45	0,04	2,45	0,007	*3
Botnání kaučuku
(hmotn. změna) (¾) nitrilový kaučuk	+4,4	χ4,6	+30,2	-0,3	-1,5	+2,6	*3
íluorkaučuk	+0,4	+0,5	+6,5	+0,3	-0,4	+0,3	*3
Vzájemná rozpustnost*2
s Freonem R-134a	X	X	X	X	0	X	3
1 Zkušební metodou	1)	* _ 2 0:vzájemná	rozpustnost

_A X: bez vzájemné rozpustnosti neměřeno

-23CZ 279995 B6

Příklad 6 litrová baňka s destilační kolonou s 10 patry typu sítového patra se naplní 300 g (1,56 mol) tripropylenglykolu (TPG), 153 g (0,74 mol) tripropylenglykolmonomethyletheru (TPG-Me), 416 g (4,62 mol) dimethylkarbonátu (DMC) a 0,4 g roztoku methanolu obsahujícího 28 % hmot. NaOCH₃ (0,002 mol jako NaOCH₃) a směs se zahřívá na 110 °C až 150 °C za normálního tlaku za oddestilovávání methanolu, který vzniká, ve formě azeotropní směsi s dimethylkarbonátem. Destilace methanolu není již pozorována, když se v destilaci pokračuje 8,3 hodiny (shora uvedená karbonačni reakce je označena jako první stupeň reakce).

Potom se nezreagovaný karbonát odstraní

2,66 kPa a provede se polymerace zahříváním dobu 30 minut při sníženém tlaku 2,66 kPa, přičemž je vznikající karbonát oddestilováván (karbonátová výměnná reakce v tomto stupni je označována jako druhý reakční stupeň).

za sníženého tlaku baňky na 150 °C po

Výsledné produkty polymerace se zředí 500 g toluenu a katalyzátor v produktech se neutralizuje průchodem produktů kolonou naplněnou 12 g Amberlistu 15 (ochr. známka, obsahuje 4,5 mol/g kyseliny, vyroben Organo K.K.). Toluen ve směsi se oddestiluje a získá se 501 g polypropylenglykolpolykarbonátu.

Získá se dimethylkarbonát v množství 220 g (2,44 mol) v prvním a druhém reakčním stupni a methanol vznikl v množství 124 g (3,87 mol). Výtěžek methanolu byl 100 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-OH) v mol tripropylenglykolu a tripropylenglykolmonoethyletheru jako výchozích látek.

Takto získaný polypropylenglykolpolykarbonát je viskozní kapalina a NMR prokázala, že má dále uvedenou strukturu.

R-L-OCOO—[-(-C H O—)₃—COO—Jn-Rx

R^ = CH₃ -(—OC₃Hg-)₃— v množství 61 % mol.

R^·= CH₃ v množství 39 % mol průměrná hodnota n = 3,0

Mn = 1,160 (Mn = 960 podle analýzy NMR)

Mw/Mn =1,5

Hydroxylová skupina nebyla pozorována v analýze IČ absorpčním spektrem.

Výsledky hodnocení základních vlastností získaného polypropylenglykolpolykarbonátu jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 2.

Příklad 7

Opakuje se příklad 6 s tím tripropylenglykolmonomethyletheru, methanolu, obsahujícího 28 % hmot.

rozdílem, že použitá množství dimethylkarbonátu a roztoku NaOCH₃ byla 190 g (0,92 mol),

-24CZ 279995 B6

450 g (4,99 mol) a 0,5 g (0,003 mol jako NaOCH₃) a že destilační doba v prvním reakčním stupni byla 8,5 hodiny a získalo se 563 g polypropylenglykolpolykarbonátu.

Dimethylkarbonát byl získán v množství 229 g (2,54 mol) v prvním a druhém reakčním stupni a methanol byl produkován v množství 130 g (4,05 mol). Výtěžek methanolu byl 100 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-OH) v mol tripropylenglykolu a tripropylenglykolmonomethyletheru jako výchozích materiálu.

Takto získaný polypropylenglykolpolykarbonát je viskózní kapalina a NMR prokázala, že má strukturu, která je uvedena dále.

r-l-ocoo—[ - ( -c₃h₆o—) ₃---COO- ]_n---R-l ^R1 ^{= ch}3—(—OC₃Hg-)3— v množství 47 mol.% ^R1 ^{= CH}3 ~ ^v množství 53 mol.% průměrná hodnota n = 2,7

Mn = 880 (Mn = 840 podle NMR analýzy)

Mw/Mn =1,6 zbylý sodík = 1 ppm

Navíc analýza GPC prokázaly přítomnost sloučenin shora uvedeného vzorce, kde n=0 , 1,2,3,4 a 5.

Výsledky hodnocení základních vlastností takto získaného polypropylenglykolpolykarbonátu jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 2.

Příklad 8

Opakuje se příklad 6 s tím rozdílem, že se použije tripropylenglykol, dimethylkarbonát a methanolový roztok, obsahující 28 % hmot. NaOCH₃ v množství 384 g (2,00 mol), 541 g (6,00 mol) a 0,6 g (0,003 mol jako NaOCH₃), místo tripropylenglykolmonomethyletheru se použije 90 g (1,00 mol) propylenglykolmonomethyletheru (PG-Me) a doba destilace v prvním reakčním stupni je 7,5 hodiny, získá se 537 g polypropylenglykolpolykarbonátu.

Dimethylkarbonát se získá v množství 237 g (2,63 mol) v prvním a druhém reakčním stupni a methanol je produkován v množství 158 g (4,94,mol). Výtěžek methanolu je 99 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-OH) v mol tripropylenglykolu a propylenglykolmonomethyletheru jako výchozích látek.

NMR analýza prokázala, že takto získaný polypropylenglykolpolykarbonát má dále uvedenou strukturu.

R-L-OCOO-t-í— C₃H₆O—)₃—COO-]_n—R_T ^R1 ⁼ CH₃OC₃HgO- v množství 62 mol.% ^R1 ^{= CH}3^{- v} množství 38 mol.%

-25CZ 279995 B6 průměrná hodnota n = 2,4

Mn = 70

Mw/Mn = 1,4

Hodnocení základních vlastností získaného polypropylenglykolpolykarbonátu jako mazacího oleje jsou uvedena v tabulce 2.

Příklad 9

Opakuje se příklad 6 s tím rozdílem, že se tripropylenglykol, dimethylkarbonát a roztok methanolu obsahující 28 % hmot. NaOCH₃ použijí v následujících množstvích -385 g (2,00 mol), 541 g (6,00 mol) a 0,6 g (0,003 mol jako NaOCH₃), místo tripropylenglykolmonomethyletheru se použije 75 g (1,01 mol) n-butanolu (n-BuOH) a že doba destilace v prvním reakčním stupni je 8 hodin a získá se 522 g polypropylenglykolpolykarbonátu.

Dimethylkarbonát se získá v množství 230 g (2,56 mol) v prvním a druhém reakčním stupni a methanol je produkován v množství 161 g (5,03 mol). Výtěžek methanolu je 100 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-0H) v mol tripropylenglykolu a n-butanolu jako výchozích látek.

NMR analýza prokázala, že takto získaný polypropylenglykolpolykarbonát má dále uvedenou strukturu.

R₁-OCOO—[-(—C₃H₆O—)₃-COO]_n—R_x

R-l_ = n-C₄H_g- v množství 61 mol.% ^R1 ^{= ch}3“ ^v innožství 39 mol.% průměrná hodnota n = 3,1

Mn = 820

Mw/Mn = 1,4

Výsledky hodnocení základních vlastností takto získaného polypropylenglykolpolykarbonátu jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 2.

Příklad 10

Opakuje se příklad 6 s tím rozdílem, že se tripropylenglykol, dimethylkarbonát a methanolový roztok, obsahující 28 % hmot. NaOCH₃ použijí v množství 384 g (2,00 mol), 541 g (6,00 mol) a 0,5 g (0,003 mol NaOCH₃), místo tripropylenglykolmonomethyletheru se použije 206 g (1,00 mol) triethylenglykolmono-n-butyletheru (TEG-n-Bu) a že doba destilace v prvním reakčním stupni je 8 hodin a získá se tak 662 g polypropylenglykolpolykarbonátu.

Dimethylkarbonát se získá v množství 274 g (3,04 mol) v prvním a druhém reakčním stupni a methanol je produkován v množství

-26CZ 279995 B6

160 g (5,03 mol). Výtěžek methanolu je 100 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-OH) v mol tripropylenglykolu a triethylenglykolmono-n-butyletheru jako výchozích látek.

Takto získaný polypropylenglykolpolykarbonát je viskózní kapalina a NMR analýza prokázala, že má dále uvedenou strukturu.

R-L-OCOO—[ - ( -c₃h₆o- ) ₃—coo—] _n—R_T

R₃ = C₄H₉—(—OC₂H₄—Ή— v množství 56 mol.%

R^ = CH₃~ v množství 44 mol.% průměrná hodnota n = 2,4.

Mn = 520 (Mn = 810 podle NMR analýzy)

Mw/Mn =2,8

Hodnocení výsledků základních vlastností takto získaného polypropylenglykolpolykarbonátu jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 2.

Příklad 11 litrová reakční baňka s 10 patrovou destilační kolonou typu Oldershow se naplní 502 g (1,25 mol) polyethylenglykolu (PEG) majícího průměrnou molekulovou hmotnost (Mn)400, 1,134 g (12,59 mol) dimethylkarbonátu (DMC) a 0,2 g roztoku methanolu, obsahujícího 28 % hmot. NaOCH₃ (0,001 mol jako NaOCH₃) a profouká se dusíkem. Reakční nádoba se zahřívá na 120 °C až 150 °C za míchání po dobu 16 hodin a vzniklý methanol se oddestiluje s dimethylkarbonátem.

Zbytek se zředí 400 g toluenu a zbylý alkalický katalyzátor se neutralizuje průchodem směsi přes kolonu naplněnou 12 g Amberlistu 15 (ochranná známka, obsahuje 4,5 mmol/g kyseliny, připravený Organo K.K.).

Zředěný zbytek se zbaví toluenu zahřátím za sníženého tlaku, získá se 609 g polyethylenglykolpolykarbonátu.

Methanol je produkován v množství 81 g (2,52 mol) a dimethylkarbonát se získá v množství 918 g (10,20 mol). Výtěžek methanolu je 100 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-OH) v mol polyethylenglykolu jako výchozího materiálu.

NMR analýza prokázala, že takto získaný polyethylenglykolpolykarbonát má strukturu definovanou dále.

ch₃-ocoo—[-(-c₂h₄o—)₉—C00-]_n—ch₃ průměrná hodnota η = 1,1

Mn = 850

Mw/Mn =1,2

-27CZ 279995 B6

Hodnocení výsledku základních vlastností takto získaného polypropylenglykolpolykarbonátu jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 2.

Příklad 12 litrová baňka s destilační kolonou o 10 patrech typu sítových pater se naplní 302 g (2,01 mol) triethylenglykolu (TEG), 541 g (6,01 mol) dimethylkarbonátu (DMC) a 0,4 g methanolového roztoku, obsahujícího 28 % hmot. NaOCH₃ (0,002 mol jako NaOCH₃) a směs se zahřívá na 110 až 150 'C za normálního tlaku a vznikající methanol je oddestilováván jako azeotropní směs s dimethylkarbonátem pro dosažení reakce. Destilace methanolu není pozorována po 11 hodinách destilace.

Potom se získá nezreagovaný dimethylkarbonát za sníženého tlaku 2,66 kPa a polymerace se provede za zahřívání nádoby na 90 °C po 2 hodiny při sníženém tlaku 133,3 Pa za oddestilovávání vznikajícího dimethylkarbonátu.

Produkty polymerace se zředí 500 g toluenu a katalyzátor v produktu se zneutralizuje průchodem zředěných produktů kolonou naplněnou 12 g Amberlistu 15 (ochranná známka, obsahuje 4,5 mmol/g kyseliny, připraven Organo K.K.). Toluen se oddestiluje za sníženého tlaku ze směsi a získá se tak 414 g polyethylenglykolpolykarbonátu.

Methanol je tak produkován v množství 31 g (0,98 mol). Výtěžek methanolu je 96 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-OH) v mol triethylenglykolu jako výchozího materiálu.

Takto získaný polypropylenglykolpolykarbonát je viskozní kapalina a NMR bylo prokázáno, že má dále uvedenou strukturu.

r-l-ocoo—[ - (—c₂h₄o—) ₃—COO- ]_n—R_x

R-]_ = CH₃~ v množství 100 % mol průměrná hodnota n = 2,8

Mn = 660 (Mn = 590 podle NMR analýzy)

Mw/Mn =1,5

Výsledky zkoušek základních vlastností takto získaného polypropylenglykolpolykarbonátu jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 2.

-28CZ 279995 B6

Tabulka 2

	Př.6	Př.7	Př.8	Př.9	Př.10	Př.ll	Př.12
Viskozitní charakteristiky 100 *C kinematická viskozita (cSt)	19,7	10,7	9,9	10,1	13,8	8,8	13,2
40 ‘C kinematická viskozita (cSt)	220,4	89,5	99,4	97,0	115,5	52,0	—-
viskozitní index	102	103	72	81	117	149	—
Teplota tečení (’C)	-25,0	-32,5	-25,0	-25,0	-22,5	+2,5	—
Charakteristiky tření koeficient tření
hloubka poškození	-	0,6	-	-	-	-	-
(pm) Odolnost proti zadření (lbf)	810	780	810	760	1 000	1 800
Vzájemná rozpustnost 1 s Freonem R-134a	0	0	0	0	0	0	0
1) 2) Kritická teplota (*C)*2 horní teplotní hranice	+79	+90	>+100	>+100	+83	+65
spodní teplotní hranice	<-70	<-65	<-65	<-65	<-65	<-65
1 0:se vzájemnou	rozpustností

X: bez vzájemné rozpustnosti mazací olej: 15 % hmot. Freon R-134a: 85 % hmot.

Příklad 13 litrová reakční baňka s destilační kolonou o 10 patrech typu Oldershow se naplní 349,4 g polypropylenglykolu o průměrné molekulové hmotnosti (Μη) 1 000, 318,3 g (3,53 mol) dimethylkarbonátu a 0,07 g roztoku methanolu, který obsahuje 28 % hmot. NaOCH₃ (0,4 mmol jako NaOCH₃) a profouká se dusíkem. Reakční nádoba se zahřívá na 120 až 140 °C za míchání po 13 hodin a výsledný vznikající methanol se oddestilovává s dimethylkarbonátem. Získá se tak 21,6 g destilovaného methanolu a 194,0 destilovaného dimethylkarbonátu.

Reakční nádoba se zahřeje na 150 ’C při sníženém tlaku 2,66 kPa po dobu 30 minut přičemž se oddestiluje 56,2 g nezreagovaného dimethylkarbonátu. Zbytek se zředí 400 g toluenu a zbylý alkalický katalyzátor se neutralizuje průchodem zředěného zbytku kolonou naplněnou 12 g Amberlistu 15 (ochranná známka, obsahuj 4,5 mmol/g kyseliny, připraven Organo K.K.). Zředěný zbytek se zbaví toluenu zahřátím za sníženého tlaku, získá se 378,2 g produktu.

Methanol byl produkován v množství 21,6 g (0,67 mol) a dimethylkarbonát byl znovu získán v. množství 250,2 g (2,78 mol). Hydroxylová skupina nebyla v reakčním produktu pomocí IČ analýzy detektována. GPC analýza a NMR analýza prokazují, že reakční produkt je polypropylenglykolpolykarbonát, který má strukturu uvedenou dále.

CH₃-OCOO—(—^C3^H6O-)f7—COO-CH₃ v množství 91,7 % hmot.

ch₃-ocoo—(—c₃h₆o—) ₁₇-coo—c₃h₆o—) ₁₇-coo-ch₃ v množství 8,3 % hmot.

Obr. 3 představuje IČ absorpční spektrum polypropylenglykolpolykarbonátu a obr. 4 jeho GPC grafické znázornění.

Výsledky hodnocení základních vlastností polypropylenglykolpolykarbonátu jsou uvedeny v tabulce 3.

Příklad 14

Nejprve se do 2 litrové čtyřhrdlé baňky s destilační odlučovací trubicí a teploměrem umístí 500 g (0,5 mol) polypropylenglykolu majícího průměrnou molekulární hmotnost (Μη) 1 000 a 236 g (2 mol) diethylkarbonátu a profouká se dusíkem. Potom se přidá

2,8 ml tetraisopropyltitanátu. Směs se za míchání zahřívá na olejové lázni a nechá refluxovat při teplotě lázně 150 °C. Když vnitřní teplota v baňce klesne pod 115 °C tvorbou ethanolu, byla teplota udržována odebíráním malého množství destilátu z baňky tak, aby nepřesáhla 115 °C a na této teplotě byla směs udržována 50 hodin.

Reakční roztok byl ponechán stát do vychladnutí a byla k němu přidána voda v množství rovném 1/4 objemu reakční směsi. Celá směs byla převedena do dělicí nálevky, oddělena od promývací vody a dále dvakrát promyta vodou a oddělena.

Reakční roztok byl ponechán stát přes noc se silikagelem, zfiltrován a těkavá složka byla odstraněna udržováním roztoku pod sníženým tlakem 666,5 Pa po 30 minut na rotační odparce ponořením do olejové lázně při 150 °C, získá se tak 394 g požadovaného reakčního produktu.

IČ analýza produktu neprokázala přítomnost hydroxylové skupiny. GPC analýza a NMR analýza produktu potvrzují, že produktem je polypropylenglykolpolykarbonát dále uvedeného vzorce.

c₂h₅-ocoo—(—c₃h₆o—) ₁₇—coo-c₂h₅ v množství 67,7 % hmot.

C₂H₅-OCOO—(—C₃H₆O—)₁₇-COO-(C₃H₆O)₁₇-COO-C₂H₅ a další polymery v množství 32,3 % hmot.

Hodnocení jejich základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 3.

-30CZ 279995 B6

Tabulka 3 Srov. Srov.

Př.13 Př.14 Př.8 Př.9

Viskozitní charakteristiky

100 °C kinematická viskozita

(cSt)	12,4	16,2	10,6	6,0
40 °C kinematická viskozita (cSt)	75,5	107	55,8	54,9
-20 ’C viskozita (poise) Charakteristiky tření	112	95,9	40	160
koeficient tření	0,12	0,12	0,13	0,22
hloubka poškození (μτπ)	0,6	0,6	2,8	1,2
Tepelná stabilita 1 (hmot.změna) (%)	2,1	2,0	-6,5	-10,5
Detergence 230 C, 48 h	4,2	4,4	4,9	15,1
300 °C, 6 h	0,2	0,3	2,2	5,0
Hygroskopičnost (obsah vody %)
počáteční	0,11	0,10	0,08	0,006
po zkoušce	0,93	0,90	2,45	0,007
Botnání kaučuku (hmot.změna) (%) nitrilkaučuk	+4,2	+ 3,9	1,5	+ 2,6
fluorkaučuk	+1,8	+1,2	+0,4	+0,3
^p Vzájemná rozpustnost 2 s Freonem R-134a	0	0	0	X
1 Zkušební metodou (2) ^p 2 0:se vzájemnou rozpustnosti
X:bez vzájemné rozpustnosti
Srovnávací příklad 8
Zkušební metodou popsanou	v ii) shora byla	hodnocena tepelná
stabilita propylenoxidglykoletheru (Mn	= 1,520,	Mw/Mn	=1,1) ze

srovnávacího příkladu 5.

Výsledky jeho základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 3.

Z tabulky 3 je zřejmé, že polyalkylenglykolpolykarbonáty získané ve shora uvedených příkladech mají stejnou dobrou vzájemnou rozpustnost s Freonem R-134a, nízkou hygroskopičnost, nepůsobí smršťování nitrilkaučuku a nitrilový kaučuk má dobré těsnicí vlastnosti díky slabému botnání, a mají vynikající mazací vlastnosti ve srovnání s uvedeným glykóletherem propylenoxidového typu. Navíc uvedené polyalkylenglykolpolykarbonáty mají všechny

-31CZ 279995 B6 výrazné zlepšené mazací vlastnosti ve srovnání s uvedeným glykoletherem propylenoxidového typu a je proto zřejmé, že jsou také vhodné pró mazací olej, u kterého je důležitým požadavkem detergence.

Polypropylenglykolpolykarbonátový mazací olej v příkladu 13 a mazací olej glykoletherového propylenoxidového typu v příkladu 8 se odděleně umístí do skleněných trubek s Freonem R-134a v různých poměrech a stanoví se limitní teploty (kritické teploty), při kterých jsou obě kapaliny vzájemně rozpustné pro zkoušku detailní vzájemné rozpustnosti obou typů mazacích olejů s Freonem R-134a.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 4.

Srovnávací příklad 9

Hodnotí se tepelná stabilita mazacího oleje (ochranná značka Suniso 331, připravený Nippon Sun Sekiyu K.K.) ze srovnávacího příkladu 6 použitého pro chladicí zařízení s obvykle používaným chladidlem Freonem R-12 postupem ii) uvedeným shora.

Hodnocení výsledků jeho základních vlastností jako mazacího oleje je uvedeno v tabulce 3.

Tento mazací olej není vzájemně rozpustný s Freonem R-134a, který nepůsobí destruktivně na ozonovou vrstvu.

Tabulka 4

Příklad č. 13 srovn.př.8

Kritická teplota horní hranice 78 50 (°C) spodní hranice <-70 <-70

Poznámka: mazací olej: 15 % hmot.

Freon R-134a: 85 % hmot.

Příklad 15

Opakuje se příklad 11 s tím rozdílem, že se použije 249 g (0,34 mol) polypropylenglykolu (PPG) a průměrné molekulární hmotnosti (Mn) 725 místo polyethylenglykolu, že množství dimethylkarbonátu a methanolového roztoku, obsahujícího 28 % hmot. NaOCH₃ je 309 g (3,43 mol) a 0,1 g (0,001 mol jako NaOCH₃) a že reakční teplota a reakční doba jsou 120 až 145 °C a 10,5 hodiny, získá se tak 276 g polypropylenglykolpolykarbonátu.

Dále se methanol produkuje v množství 21 g (0,65 mol) a dimethylkarbonát se znovu získá v množství 259 g (2,87 mol). Methanol se získá ve výtěžku 95 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-OH) v počtu mol v polypropylenglykolu jako výchozím materiálu.

-32CZ 279995 B6

NMR analýza takto získaného polypropylenglykolpolykarbonátu potvrzuje, že má dále uvedený vzorec.

r₆-ocoo—( ~c₃h₆o—) ₁₂“C₃h₆-ocoo-r₆

Rg = CH₃- v množství 99 mol.%

Rg = CH₂=CHCH₂“ v množství 1 mol.% Mn = 1,110

Mw/Mn =1,1

Hodnocení výsledků základních vlastností těchto látek jako mazacího oleje jsou uvedena v tabulce 5.

Příklad 16

Opakuje se příklad 11 s tím rozdílem, že se použije 509 g (0,51 mol) polypropylenglykolu (PPG) majícího průměrnou molekulární hmotnost (Mn) 1,000 místo polyethylenglykolu, že množství dimethylkarbonátu a methanolového roztoku obsahujícího 28 % hmot. NaOCH₃ jsou 926 g (10,29 mol) a 0,1 g (0,001 mol) jako NaOCH₃), a že reakční teplota a reakční doba jsou 120 až 130 ’C a 7 hodin, získá se 557 g polypropylenglykolpolykarbonátu.

Methanol se produkuje v množství 31 g (0,98 mol) a dimethylkarbonát je znovu získán v množství 845 g (9,39 mol). Methanol se získá ve výtěžku 96 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-OH) v počtu mol v polypropylenglykolu jako výchozím materiálu.

NMR analýza takto získaného polypropylenglykolu potvrzuje, že má dále uvedený vzorec.

Rg-OCOO--(—C₃HgO—)₁₇-C₃Hg-OCOO-Rg

Rg = CH₃“ v množství 98 mol.%

Rg = CH₂=CHCH₂- v množství 2 mol.%

Mn = 1,460

Mw/Mn = 1,0

Výsledky hodnocení vlastností těchto látek jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 5.

Příklad 17

Opakuje se příklad 11 s tím rozdílem, že se použije 400 g (1,00 mol) polypropylenglykolu (PPG) majícího průměrnou molekulární hmotnost (Mn) 400 a 1,771 g (8,02 mol) diisopropylkarbonátu (DIPC) místo polyethylenglykolu a dimethylkarbonátu a že reakční teplota a reakční doba jsou 120 až 175 °C a 9,8 hodin, získá se tak 525 g polypropylenglykolpolykarbonátu.

-33CZ 279995 B6

Isopropylalkohol (IPA) je produkován v množství 122 g a diisopropylkarbonát se znovu získá v množství 899 g (6,16 mol). Isopropylalkohol se získá ve výtěžku 101 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-0H) v počtu mol polypropylenglykolu jako výchozí látky.

NMR analýza takto získaného polypropylenglykolpolykarbonátu potvrzuje, že má vzorec, který je dále uveden.

r₆-ocoo—(—c₃h₆o—) ₉—c₃h₆-ocoo-r₆

Rg = isopropyl” v množství 100 mol %

Mn = 710

Mw/Mn =1,6

Hodnocení vlastností této sloučeniny jako minerálního oleje je uvedeno v tabulce 5.

Příklad 18

Opakuje se příklad 11 s tím rozdílem, že se použije 640 g (1,60 mol) polypropylenglykolu (PPG) majícího průměrnou molekulární hmotnost (Mn) 400 místo polyethylenglykolu, a že se dimethylkarbonát a methanolový roztok obsahující 28 % hmot. NaOCH₃ použijí v množství 1,153 g (12,80 mol) a 0,3 g (0,002 mol jako NaOCH₃) a že reakční teplota a reakční doba jsou 120 až 130 “C a 7,5 hodiny, získá se 633 g polypropylenglykolpolykarbonátu.

Methanol je produkován v množství 105 g (3,27 mol) a dimethylkarbonát se znovu získá v množství 832 g (9,24 mol). Methanol se získá ve výtěžku 102 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-OH) v počtu mol polypropylenglykolu jako výchozí látky.

NMR analýza takto získaného polypropylenglykolpolykarbonátu prokázala, že má následující vzorec.

Rg-OCOO—(—C₃HgO—) ₇—C₃H₆-OCOO-Rg

Rg = CH₃- v množství 100 % mol.

Mn = 500

Mw/Mn =1,4

Výsledky základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 5.

Příklad 19

Opakuje se přiklad 11 s tím rozdílem, že se použije 499 g (0,48 mol) polypropylentriglykolu (ochranná značka MW-1000 v PPG-Triol sérii, připravený Mitsui Toatsu K.K.) mající průměrnou molekulární hmotnost (Μη) 1 000 místo polyethylenglykolu a použije se dimethylkarbonát a methanolový roztok, obsahující

-3ACZ 279995 B6 % hmot. NaOCH-j v množství 928 g (10,31 mol) a 0,14 g (0,003 mol NaOCH₃) a reakční doba a reakční teplota jsou 7 hodin a 110 až 120 °C, získá se tak methanol a zbytek.

Zbytek se zředí hexanem a katalyzátor se neutralizuje vodným roztokem obsahujícím pětinásobek množství v mol uhličitanu amonného, než je NaOCH₃. Směs se promyje vodou a oddělí od hexanu a nezreagovaného dimethylkarbonátu, získá se 576 g polyolkarbonátu.

Methanol se získá v množství 46,3 g a dimethylkarbonát se znovu získá v množství 769 g. Methanol se získá ve výtěžku 101 % vztaženo na hydroxylovou skupinu (-OH) v počtu mol v polypropylentriglykolu jako výchozím materiálu.

Analýza NMR, GPC a IČ potvrzuje, že takto získaný polyol karbonát obsahuje_ hlavně polypropylenglykoltrimethylkarbonát. Polyolkarbonát má Mw/Mn poměr 1,1.

Výsledky hodnocení základních vlastností jako mazacího oleje jsou uvedeny v tabulce 5.

Tabulka 5

Př.15 Př.16 Př.17 Př.18 Př.19

Viskozitní charakteristiky

100 °C kinematická viskozita (cSt)8,7 ’C kinematická viskozita (cSt)51,8 viskozitní index147

Teplota tečení (°C)-35,0

Charakteristiky tření koeficient tření0,12 '0,13 hloubka poškození (μη)0,8

Odolnost vůči zadřeni (lbf) Vzájemná rozpustnost s Freonem R-134a *10

1)

2) Kritická teplota (°C)*2 horní hranice tepl.+91 spodní hranice tepl.<-65

11,7	7,14	4,1	15,2
70,7	46,22	26,9	108,4
161	114	90	126
-37,5	-35,0	-40,0	-35,0

1,1	—	—
800 780	720	820
0 0	0	0
+79 >+100	>+100	+ 75
<-65 <-65	<-65	<-65

*

O: se vzájemnou rozpustností X: bez vzájemné rozpustnosti *2 mazací olej: 15 % hmotn.

Freon R-134a: 85 % hmotn.

Claims (6)

1. Mazací olej, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje polyalkylenglykolpolykarbonát obecného vzorce I,

R₁-OCOO- { - [ - (-R₂) ₁-O— ] _m—COO- } _n—R_x (I) ve kterém R^ znamená jednotlivě a nezávisle uhlovodíkovou skupinu obsahující do 20 atomů uhlíku vybranou ze skupiny zahrnující alifatickou skupinu, alicyklickou skupinu, aromatickou skupinu nebo aromaticky substituovanou alifatickou skupinu a alkyloxyalkylenovou skupinu obecného vzorce [ “ ( ^R3^-^p ^{0 R}4 v němž R₃ je alkylenová skupina se 2 až 20 atomy uhlíku, R₄ je alifatická skupina, alicyklická skupina nebo aromatická skupina mající ve všech případech do 20 atomů uhlíku, p je celé číslo 1 až 100 a q je celé číslo 1 až 10.

R₂ znamená alkylenovou skupinu se 2 až 20 atomy uhlíku, 1 je celé číslo 1 až 100, m je celé číslo 1 až 10 a n je celé číslo 1 až 100, v množství do 100 dílů hmot, vztaženo na 100 dílů hmot, celkového mazacího oleje.

2. Mazací olej podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje dále fluorovaný uhlovodík HFC, nepůsobící destruktivně na ozonovou vrstvu, v množství do 60 dílů hmot, vztaženo na.100 dílů hmot, celkového mazacího oleje.

3. Mazací olej podle nároků la2, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje polyalkylenglykolpolykarbonát obecného vzorce (I')

R₁₁-OCOO-[-(-R₁₂O-)_m_₁-R₁₂O-COO—]_n-R_1;L ď ) ve kterém R₁₃_ znamená jednotlivé a nezávisle skupinu vybranou ze souboru zahrnujícího alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku a alkyloxyalkylenovou skupinu obecného vzorce (-R₁₃O-)_q-R₁₄ v níž R₁₃ znamená ethylenovou skupinu nebo propylenovou skupinu, R₁₄ značí alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku a q je celé číslo 1 až 10,

R₁₂ znamená propylenovou skupinu, m je celé číslo 2 až

10 a n je celé číslo 1 až 10,

-36CZ 279995 B6 přičemž 10 až 95 mol % molekulových terminálových skupin je obsazeno uvedenou alkyloxyalkylenovou skupinou.

4. Způsob přípravy polyalkylenglykolpolykarbonátu jako účinné složky pro mazací olej podle nároku 1, obecného vzorce V r₄₁-ocoo— (-R₄₂-ocoo-)_n—r₄₁ (V) ve kterém R₄₁ znamená jednotlivě a nezávisle R₂₁ nebo R₃₁, přičemž R₂₁ značí skupinu vybranou ze souboru zahrnujícího alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku a alkyloxyalkylenovou skupinu obecného vzorce v níž R₂₃ je ethylenová skupina nebo propylenová skupina, R₂₄ znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku a q je celé číslo 1 až 10,

R₃₁ znamená methyl nebo ethyl,

R₄₂ má stejný význam jako R₂₂, který značí polypropylenglykolový zbytek vzorce —(-C₃H_gO-)_a—^C3^H6“' ^v a je celé číslo 1 až 9, a n je celé číslo 1 až 10, vyznačující se tím, že se (a) polypropylenglykol obecného vzorce II

HO-R₂₂-OH (II) ve kterém R₂₂ má shora definovaný význam, a (b) karbonát obecného vzorce IV r₃₁-ocoo-r₃₁ (IV) v němž R₃₁ má shora uvedený význam, zahřívají za normálního nebo zvýšeného tlaku v teplotním rozsahu 50 až 300 °C v přítomnosti zásaditého katalyzátoru, přičemž uvedený karbonát se používá v takovém množství, při němž molekulový poměr vyjádřený jako m-]_/( 2m₂+m₃) je 0,6 až 5, přičemž mj značí počet molů karbonátu, m₂ značí počet molů polypropylenglykolu a m₃ je počet molů monoalkoholu, za současného odstraňování alkoholu obecného vzorce R₃₁OH, vznikajícího při reakci, destilací z reakční soustavy, čímž se u reakce dosahuje průběhu v reakčním poměru nejméně 95 %, přičemž uvedený reakční poměr je dán následujícím vzorcem představujícím molekulární poměr daných sloučenin v reakci

100m₄/(2m₂+m₃) v němž m₄ je počet molů alkoholu obecného vzorce R₃₁OH a m₂ a m₃ mají shora uvedené významy,

-37CZ 279995 B6 potom se nezreagovaný karbonát z reakční soustavy oddestiluje a reakční směs se zahřeje za sníženého tlaku v teplotním rozsahu 50 až 300 °C za účelem provedení kondenzační polymerace a zásaditý katalyzátor se v reakčních produktech zneutralizuje kyselinou.

5. Způsob přípravy polyalkylenglykolpolykarbonátu jako účinné složky mazacího oleje podle nároku 1, obecného vzorce V r₄₁-ocoo—(-r₄₂-ocoo—_n—r₄₁ (V) ve kterém R₄₁ znamená jednotlivě a nezávisle R₂₁ nebo R₃₁, přičemž R₂₁ znamená skupinu alkylovou s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkyloxyalkylenovou skupinu obecného vzorce (-^R23° )q“^R24 v níž R₂₃ je ethylenová skupina nebo propylenová skupina, R₂₄ je alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku a q je celé číslo 1 až 10,

R₃₁ znamená methyl nebo ethyl,

R₄₂ má stejný význam jako substituent R₂₂, který značí polypropylenglykolový zbytek vzorce -(-C₃H₆O-)_a-C₃H_g-, v němž

a je celé číslo 1 až 9, a n je celé číslo 1 až 10, vyzná č u j í c í s e tím, že

(a) polypropylenglykol obecného vzorce II ho-r₂₂-oh(II) ve kterém R₂₂ má shora uvedený význam, (b) monoalkohol obecného vzorce III

R₂₁OH(III) v němž R₂₁ má shora definovaný význam, a (c) karbonát obecného vzorce IV r₃₁-ocoo-r₃₁(IV) v němž R₃₁ má jednotlivě shora uvedený význam, zahřívají za normálního nebo zvýšeného tlaku v teplotním rozsahu 50 až 300 °C v přítomnosti zásaditého katalyzátoru, přičemž se uvedený karbonát používá v takovém množství, při němž molekulární poměr vyjádřený jako mj/(2m₂+m₃) je 0,6 až 5, přičemž mj značí počet molů karbonátu, m₂ znamená počet molů polypropylenglykolu a m₃ je počet molů monoalkoholu, za sou-38CZ 279995 B6 časného odstraňování alkoholu obecného vzorce R₃₁OH, vznikajícího při reakci, destilací z reakční soustavy, čímž se u reakce dosahuje průběhu v reakčním poměru nejméně 95 %, přičemž uvedený reakční poměr je dán následujícím vzorcem představujícím molekulární poměr daných sloučenin v reakci

100m₄/(2m₂+m₃) v němž m₄ je počet molů alkoholu obecného vzorce R₃₁OH a m₂ a m₃ mají shora uvedené významy, potom se nezreagovaný karbonát z reakční soustavy oddestiluje, reakční směs se zahřeje za sníženého tlaku v teplotním rozsahu 50 až 300 °C za účelem provedení kondenzační polymerace a v reakčních produktech se kyselinou zneutralizuje zásaditý katalyzátor.

6. Použití mazacího oleje podle nároků 1 až 3 jako mazacího oleje pro chladírenská zařízení.