CZ20021831A3

CZ20021831A3 - Agonisté beta 2-adrenergního receptoru

Info

Publication number: CZ20021831A3
Application number: CZ20021831A
Authority: CZ
Inventors: Edmund J. Moran; Seok-Ki Choi
Original assignee: Theravance Inc.
Priority date: 1999-12-08
Filing date: 2000-12-06
Publication date: 2002-11-13
Also published as: SK9922002A3; IS6350A; TR200302010T4; AU2254601A; CA2391293C; PT1235787E; NO20022655L; EP1235787B1; EA200200647A1; NO327630B1; ATE253039T1; KR20070039968A; IL149317A0; CA2391293A1; CN1402702A; AU781466B2; HRP20020381A2; BR0015962A; DE60006280T2; WO2001042193A1

Description

* Agonisté p2-adrenergního receptoru e

Oblast techniky

Tento vynález se vztahuje k novým vícevazebným sloučeninám (činidlům), které jsou agonisty *· p2-adrenergního receptoru., k částečným agonistům a k farmaceutickým prostředkům,

I _b obsahujícím tyto sloučeniny. V souhlase s tím, jsou vícevazebné sloučeniny a farmaceutické prostředky podle tohoto vynálezu použitelné v léčbě a prevenci respiračních chorob, jako jsou astma, chronické obstrukční plicní choroby a chronická bronchitida. Jsou také použitelné při léčbě nervové systémové poruchy a předčasného porodu.

Dosavadní stav techniky

Receptor je biologickou strukturou, s jedním nebo více vazebnými místy, které se reversíbilně váží s jedním nebo více ligandy, přičemž vznik takového komplexu má biologické důsledky. Receptory mohou existovat zcela mino buňku (extracelulární receptory), v buněčné membráně (za současného vystavení částí receptoru do extracelulární ho prostředí a do cytosolu) nebo zcela uvnitř buňky (intracelulární recpetory). Mohou také existovat zcela nezávisle na buňce (např., tvorba sraženin). Receptory v buněčné membráně umožňují buňce komunikaci s prostorem mimo její hranice (tj., signalisaci), rovněž jako umožňují transport molekul a iontů dovnitř a ven z buňky.

Ligand je vazebným partnerem pro určitý receptor nebo pro skupinu příbuzných receptorů. Ligand může být pro receptor endogenním ligandem nebo, případně pro receptor syntetickým ligandem, tak jako léčivo, potenciální léčivo nebo farmaceutický prostředek.

Skupina sedmi transmembránových proteinů (7-TMs), nazývaná také receptory spojené s G-proteinem (G-protein coupled receptors, GPCRs), představuje jednu z nej významnějších tříd receptorů vázaných na membrány, které předávají změny, které se udály za hranicí buňky, do jejího nitra, čímž spouštějí v případě potřeby buněčnou odpověď. Pokud jsou G-proteiny aktivovány, ovlivňují jak positivně, tak i negativně, široké spektrum vedle nich ležících efektorových systémů (např., iontových kanálů, kaskád proteinových kinas, transkripci, transmigraci adhesních proteinů apod.).

Adrenergní receptory (AR) jsou členy skupiny receptorů spojených s G-proteinem, které jsou složeny ze skupiny tří receptorových podtypů: P1(a,b, c), P2(a,b,c) ^a β( 1,2,3)¹ ⁵- Tyto receptory jsou exprimovány v tkáních různých systémů a orgánů savců a části z a a β receptorů jsou tkáňově závisle. Například, tkáně bronchiálního hladkého svalstva exprimují velké β2AR, zatímco tkáně kožních krevních řečišť obsahují pouze podtypy β-AR.

Bylo určeno, že podtyp β2-ΑΗ]β zahrnut v respiračních chorobách, jako je astma⁶, chronická bronchitida, poškození nervového systému a předčasný porod . V současné době existuje mnoho léčiv, např., albuterol, formoterol, isoprenolol nebo salmeterol, které mají aktivitu agonistů βΖ-AR, které se používají pro léčbu astmatu. Tato léčiva však mají omezená použití, protože, buď nejsou selektivní nebo způsobují nepříznivé postranní účinky, tak jako svalový třas, tachykardii, palpitaci a neklid⁶ nebo mají krátkou dobu účinku a nebo pomalu účinkují. Z toho je vidět, že existuje potřeba β2-selektivních AR agonistů, které rychle účinkují a mají zvýšený a nebo prodloužený účinek.

Vícevazebné sloučeniny podle podle předkládaného vynálezu tuto potřebu vyplňují.

Podstata vynálezu

Tento vynález je směrován na nové sloučeniny (činidla), která jsou agonisty nebo částečnými agonisty β2 adrenergního receptorů a jsou použitelné v léčbě a prevenci respiračních chorob, jako je astma, chronická obstrukční plicní choroba a chronická bronchitida. Jsou rovněž použitelné v léčbě poruch nervového systému a předčasného porodu.

V souhlase s tím, do se týče jeho složení, poskytuje vynález vícevazebnou sloučeninu obecného vzorce I:

(L)_P(X)_q (I) kde p je celé číslo od 2 do 10; q je celé číslo od 1 do 20;

X je můstek a

L je ligand, kde jedním z ligandů, L , je sloučenina obecného vzorce a:

OH R² _ΑΓΛ_γΝ-«-*^ί

R¹ (a) kde, * *

J 2 · *

Ar a Ar jsou nezávisle vybrané ze skupiny, která zahrnuje aryl, heteroaryl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl a heterocyklyl, kde každý ze jmenovaných Ar¹ a Ar²substituentů popřípadě váže ligand k můstku;

R¹ je vybrán ze skupiny, která zahrnuje vodík, alkyl a substituovaný alkyl neboje R¹kovalentní vazbou, která váže ligand k můstku;

R² je vybrán ze skupiny, která zahrnuje vodík, alkyl, aralkyl, acyl, substituovaný alkyl, cykloalkyl a substituovaný cykloalkyl neboje R² kovalentní vazbou, která váže ligand k můstku;

• *22

W je kovalentní vazba, vážící skupinu -NR - k Ar , alkylen nebo substituovaný alkylen, kde jeden nebo více atomů uhlíku v tomto alkylenu nebo substituované alkylenové skupině je popřípadě nahrazen substituentem, vybraným, ze skupiny, která zahrnuje -NR^a- (kde R^a je vodík, alkyl, acyl nebo kovalentní vazba, vážící ligand k můstku), -O-, -S(O)n (kde n je celé číslo od 0 do 2), -CO-. -PR^b- (kde R^b je alkyl), -P(O)2- a -O-P(O)O- a dále, kde tento alkylen nebo substituovaná alkylenová skupina popřípadě váže ligand k můstku, za předpokladu, že nejméně jeden z Ar¹, Ar², R¹, R² nebo W váže ligand k můstku a ostatní ligandy jsou nezávisle na sobě sloučeninou o obecném vzorci b :

-Q-Ar³ (b), kde:

Ar³ je vybrán ze skupiny, která zahrnuje aryl, heteroaryl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl a heterocyklyl;

Q, které váže druhý ligand k můstku, je vybrán ze skupiny, která zahrnuje kovalentní vazbu, alkylen a substituovaný alkylen, kde jeden nebo více uhlíkových atomů v tomto alkylenu a substituovaném alkylenu je popřípadě nahrazen substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující -NR^a- (kde R^a je vodík, alkyl, acyl nebo kovalentní vazba, vážící tento ligand k můstku), -O-. S(O)„- (kde n je celé číslo od 0 do 2), -CO-, -PR^b-(kde R^b je alkyl).P(O)₂ a —O-P(O)O- a individuální isomery, směsi isomerů a jejich farmaceuticky přijatelné soli, za předpokladu, že:

(i) když vícevazebnou sloučeninou podle obecného vzorce I je sloučenina o obecném vzorci:

kde Ar¹ a Ar³ jsou aryly, potom W a X nejsou alkyleny a když W je alkylen-O- , potom X není -O- alkylen;

(ii) když vícevazebnou sloučeninou obecného vzorce I je sloučenina o obecném vzorci

W-AÁ-X-Q-Ar³ kde Ar¹ je 4-hydroxy-2-(methy 1)fenyl. Ar² je aryl, Ar³ je aryl nebo heteřocyklyl, W je ethylen, Q je kovalentní vazba, Rje alkyl, potom můstek X není vázán ke skupině Ar² přes atom kyslíku;

(iii) když vícevazebná sloučenina podle obecného vzorce I je sloučeninou podle obecného vzorce:

OH R² kde Ar¹ a Ar³ jsou aryly, R² je vodík nebo benzyl, W je alkylen, Ar² je aryl nebo cykloalkyl, Q je kovalentní vazba, potom X není -alkylen-O- a (iv) když vícevazebnou sloučeninou podle obecného vzorce I je součenina o obecném vzorci:

OH R²

A/ N-CHCHj-A^-X-Q-Af³ ch₃ kde Ar¹ je 4-benzyloxy-3-formylamino skupina, R² je aralkyl, W je -CH(CH₃)CH2-, Ar² a

Ar je fenyl, Q je kovalentní vazba, potom můstek X není vázán na Ar skupinu prostřednictvím atomu kyslíku.

Výhodnější je, když každý můstek, X, ve vícevazebné sloučenině podle obecného vzorce I, má nezávisle obecný vzorec;

-X^a-Z-(Y^a-Z)_m-X^a kde, m je celé číslo od 0 do 20;

X^a je v každém jednotlivém případu vybrán ze skupiny, která zahrnuje -0-, -S-, -NR, -C(O)-, -C(O)O-, -OC(O)-, -C(0)NR-, -NRC(O)-, C(S), -C(S)O-, -C(S)NR-, -NRC(S)nebo kovalentní vazbu, když W je definováno níže;

Z je v každém jednotlivém případu vybrán ze skupiny, který zahrnuje alkylen, substituovaný alkylen, cykloalkylen, substituovaný cykloalkylen, alkenylen, substituovaný alkenylen, alkynylen, substituovaný alkynylen, cykloalkenylen, subtituovaný cykloalkenylen, arylen, heteroarylen, heterocyklen nebo kovalentní vazbu;

Y^a je v každém jednotlivém případu vybrán ze skupiny, zahrnující -0-, -C(0)-, - OC(O)-, -C(O)O-, -NR-, -S(O)_n-, -C(0)NR'-, -NR'C(0)-, -NR'C(O)NR-, -C(=NR')-NR'-, -NR'-C(=NR')-, -OC(O)-NR'-, -NR'-C(O)-O-, -N=C(X>N-, -P(O)(OR')-O-, -O-P(O)(OR')-, -S(0)_nCR'R-, -S(0)_n-NR'-, -NR'-S(0)_n-, -S-S- a kovalentní vazbu, kde n je O, 1 nebo 2; R, R'je v každém jednotlivém případu vybrán ze skupiny, zahrnující vodík, alkyl, substituovaný alkyl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, cykloalkenyl, substituovaný cykloalkenyl, alkynyl, substituovaný alkynyl, aryl, heteroaryl a heterocyklyl a X^a, jak je definováno shora.

Je výhodné, když ve vícevazebných sloučeninách podle tohoto vynálezu je q menší než p . V dalším ohledu, co se týče složení, poskytuje tento vynález farmaceutický prostředek, obsahující farmaceuticky přijatelný nosič a účinné množství vícevazebné sloučeniny podle obecného vzorce I:

(L)_P(X)_q (I) kde:

p je celé číslo od 2 do 10;

Φ · q je celé číslo od 1 do 20;

X je můstek;

L je ligand, kde jeden z ligandů, L, je sloučeninou obecného vzorce a :

R²

N-W-Ar² (a) kde:

Ar¹ a Ar² jsou nezávisle vybrány ze skupiny, zahrnující aryl, heteroaryl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl a heterocyklyl, přičemž každý ze substituentů Ar¹ a Ar² popřípadě váže ligand k můstku;

R¹ je vybrán ze skupiny zahrnující vodík, alkyl a substituovaný alkyl, neboje R¹ kovalentní vazbou, vážící ligand k můstku;

R² je vybrán ze skupiny, zahrnující vodík, alkyl, aralkyl, acyl, substituovaný alkyl, cykloalkyl a subtituovaný cykloalkyl neboje R kovalentní vazbou, vážící ligand k můstku; W je kovalentní vazba, vážící skupinu -NR²- ke Ar², alkylen nebo substituovaný alkylen, kde jeden nebo více uhlíkových atomů v alkylenu a substituovaném alkylenu je popřípadě nahrazen substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující -NR^a- (kde R^a je vodík, alkyl, acyl nebo kovalentní vazba, vážící ligand k můstku), -0-, -S(O)_n- (kde n je celé číslo od 0 do 2), -CO-, -PR^b- (kde R^b je alkyl), -P(O)2- a-O-P(O)O- a další, kde uvedená alkylenová nebo substituovaná alkylenová skupina popřípadě váže ligand k můstku, za předpokladu, že nejméně jeden z Ar , Ar , R , R nebo W váže ligand k můstku a ostatní ligandy jsou nezávisle na sobě sloučeninou obecného vzorce b ;

-Q-Ar³ (b) kde:

Ar³ je vybrán ze skupiny, zahrnující aryl, heteroaryl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl a heterocyklyl;

Q, který váže jiný ligand k můstku, je vybrán ze skupiny, zahrnující kovalentní vazbu, alkylen nebo substituovanou alkylenovou skupinu, kde jeden nebo více uhlíkových atomů v alkylenu nebo v substituované alkylenové skupině je popřípadě nahrazen substituentem, který je vybrán ze skupiny, zahrnující -NR^a- (kde R^a je vodík, alkyl, acyl nebo kovalentní vazba, vážící ligand k můstku), -0-, -S(O)n- (kde n je celé číslo od O do 2), ,C0-, -PR^b- (kde R^b je alkyl), -P(O)2 a O-P(O)O- aednotlívé isomery, směsi isomerů a jejich farmaceuticky přijatelné soli, za předpokladu, že:

(i) když vícevazebnou sloučeninou podle obecného vzorce I je sloučenina obecného vzorce:

Ar

9” H

ΑΛ

H ?^H 'X-Ar³ kde Ar¹ a Ar³ jsou aryly, potom W i X nejsou alkyleny a když W je alkylen-Ο-, potom X není -O-alkylen;

(ii) když vícevazebnou sloučeninou obecného vzorce I je sloučenina obecného vzorce:

9^H H

N-W^AA-X-Q-Ar³ kde Ar je 4-hydroxy-2-(methyl )fenylová skupina, Ar je aryl, Ar je aryl nebo heterocyklyl, Wje ethylen, Q je kovalentní vazba, R¹ je alkyl, potom můstek X není vázán k Ar² přes kyslíkový atom;

(iii) když vícevazebná sloučenina obecného vzorce I je sloučeninou obecného vzorce:

OH FT aP-q-x.„lAX w-aP kde Ar^! a Ar³ jsou aryly, R² je vodík nebo benzyl, W je alkylen, Ar² je aryl nebo cykloalkyl, Q je kovalentní vazba, potom X není —alkylen-O- a (iv) když vícevazebná sloučenina podle obecného vzorce I je sloučeninou podle obecného vzorce:

OH R² . ,/L .N-CH-CH₂-Ar²-X-Q-Ar³Ar i

CH₃

kde Ar¹ je 4-benzyloxy-3-formylamino skupina, R² je aralkyl, W je -CH(CH3)CH₂-, Ar² a Ar³ jsou fenyly, Q je kovalentní vazba, potom můstek X není vázán ke skupině Ar² přes kyslíkový atom.

Výhodnější je, když každý můstek, X, ve vícevazebné sloučenině podle obecného vzorce I má nezávisle obecný vzorec:

-X^a-Z-(Y^a-Z)_m-X^akde, m je celé číslo od 0 do 20;

X^a je v každém jednotlivém případě vybrán ze skupiny, zahrnující -O-. -S-, -NR-. C(O)-, -C(O)O-, -OC(O)-, -C(O)NR-, -NRC(O)-, C(S)-, -C(S)O-, -C(S)NR-, -NRC(S)nebo kovalentní vazba, kde R je definováno níže;

Z je v každém jednotlivém případě vybrán ze skupiny, zahrnující alkylen, subtituovaný alkylen, cykloalkylen, substituovaný cykloalkylen, alkenylen, substituovaný cykloalkenylen, alkynylen, substituovaný alkynylen, cykloalkenylen, substituovaný cykloalkenylen, arylen, heteroarylen, heterocyklen nebo kovalentní vazba;

každé Y^a v každém jednotlivém případě je vybrán ze skupiny, zahrnující -0-, -C(O)-, -OC(O)-, -C(O)O-, -NR-, -S(O)n-, -C(O)NR'-, -NR'C(O)-, -NR'C(O)NR'-, -NR'C(S)NR'-, -C(=NR')-NR'-, -NR'-C‘(=NR')-, -OC(O)-NR'-, -NR'-C(O)-O-, N=C(X^a)-NR'-, -NR'-C(X^a)=N-, -P(O)(OR')-O-, -O-P(O)(OR')-, -S(O)nCR'R -, -S(O)_n-NR'-, -NR'-S(O)_n-, -S-S- a kovalentní vazbu;

kde n jeO, 1 nebo 2; R,R'aR” v každém jednotlivém případě jsou vybrány ze skupiny, zahrnující vodík, alkyl, substituovaný alkyl, cykloalkyl, substituouvaný cykloalkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, cykloalkenyl, substituovaný cykloalkenyl, alkynyl, substituovaný cykloalkynyl, aryl, heteroaryl a heterocyklyl a X^a, jak je definováno shora.

V ještě dalším uspořádání poskytuje tento vynález způsob léčby chorob, způsobených β2 adrenergními receptory u savců, přičemž tento způsob obsahuje podání savcovi terapeuticky účinného množství farmaceutického prostředku, obsahujícího farmaceuticky přijatelný nosič a vícevazebnou sloučeninu podle obecného vzorce I :

(I^J)p(X)q (I), • 0 kde:

p je celé číslo od 2 do 10;

q je celé číslo od 1 do 20;

X je můstek a

L je ligand, kde:

jeden z ligandů, L, je sloučeninou podle obecného vzorce a

OH R² (a)

W-Ar² kde:

Ar¹ a Ar² jsou nezávisle vybrány ze skupiny, zahrnující aryl, heteroaryl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl a heterocyklyl, přičmž každý z uvedených substituentů Ar¹ a Ar²případně váže ligand k můstku;

R* je selektivně vybrán ze skupiny, zahrnující vodík, alkyl a substituovaný alkyl nebo je R¹ kovalentní vazbou, vážící ligand k můstku;

R² je vybrán ze skupiny, zahrnující vodík, alkyl, aralkyl, acyl, substituovaný alkyl, cykloalkyl a substituovaný cykloalkyl nebo je R² kovalentní vazbou, vážící ligand k můstku;

W je kovalentní vazbou, vážící skupinu -NR²- k Ar², alkylen nebo substituovaný alkylen, přičemž jeden nebo více uhlíkových atomů v uvedeném alkylenu nebo v substituované alkylenové skupině je případně nahrazen substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující -NR^a- (kde R^a je vodík, alkyl, acyl nebo kovalentní vazba, vážící ligand k můstku), -O-, -S(O)n- (kde n je celé číslo od 0 do 2), -CO-, PR^b- (kde R^b je alkyl), P(O)2- a -O-P(O)O- a další, přičemž uvedené alkyleny a substituované skupiny alkylenů případně váží ligand k můstku, za předpokladu, že nejméně jeden z Ar , Ar , R , R nebo W váže ligand k můstku a ostatní ligandy jsou navzájem nezávisle sloučeninou o obecném vzorci b :

-q-aP (b) přičemž:

Q, který váže druhý ligand k můstku, je vybrán ze skupiny, zahrnující kovalentní vazbu, alkylen a substituovaný alkylen, přičemž jeden nebo více uhlíkových atomů v uvedené alkylenu a v substituované alkylenové skupině je případně nahrazen substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující -NR^a- (kde R^a je vodík, alkyl, acyl nebo kovalentní vazba, vážící ligand k můstku), -P(O)2- a -O-P(O)O- a jednotlivé isomery, směsi isomerů a jejich farmaceuticky přijatelné soli, za předpokladu, že:

(i) když vícevazebná sloučenina podle obecného vzorce I je sloučeninou obecného vzorce:

kde Ar¹ a Ar³ jsou aryly, pak W ani X nejsou alkyleny a když W je alkylen-O-, potom X není -O-alkylen;

(ii) když vícevazebná sloučenina podle obecného vzorce I je sloučeninou obecného vzorce:

N-W-Ai^-X-Q-Ar³

R* kde Ar¹ je 4-hydroxy-2-(methyl)fenylová skupina, Ar² je aryl, Ar³ je aryl nebo heterocyklyl, W je ethylen, Q je kovalentní vazba, R¹ je alkyl, potom můstek X není vázán k Ar² skupině přes kyslíkový atom;

(iii) když vícevazebná sloučenina podle obecného vzorce I je sloučenina obecného vzorce:

OH R^z kde Ar¹ a Sr³ jsou aryly, R² je vodík nebo benzyl, W je alkylen, Ar² je aryl nebo cykloalkyl, Q je kovalentní vazba, potom X není -alkylen-O- a (iv) když vícevazebná sloučenina obecného vzorce I je sloučeninou o vzorci:

OH R²

N-CH-CHj-Aí^-X-Q-At³ ch₃

kde Ar¹ je 4-benzyloxy-3-formylamino skupina, R² je aralkyl, W je -CH(CH3)CH2-, Ar² a Ar³jsou fenyly, Q je kovalentní vazba, potom můstek X není vázán k Ar² skupině přes kyslíkový atom.

Výhodnější je, když každý můstek, X, ve vícevazebné sloučenině podle obecného vzorce I, má nezávisle vzorec:

-X^a-Z-(Y^a-Z)_m-X^apřičemž, m je celé číslo od 0 do 20;

X^a je v každém jednotlivém případě vybrán ze skupiny, zahrnující -0-, -S-, -NR-, C(O)-, -C(O)O-, -OC(O)-, -C(O)NR-, -NRC(O)-, C(S), -C(S)O-, -C(S)NR-, -NRC(S)- nebo kovalentní vazba, kde R je definováno níže;

Z ve všech jednotlivých případech je vybrán ze skupiny, zahrnující alkylen, substituovaný alkylen, cykloalkylen, substituovaný cykloalkylen, alkenylen, substituovaný alkenylen, alkynylen,substituovaný alkynylen, cykloalkenylen, susbstituovaný cykloalkenylen, arylen, heteroarylen, heterocyklen nebo kovalentní vazbu;

Y^a ve všech jednotlivých případech je vybrán ze skupiny, zahrnující -O-, -C(O)-, 0C(0)-, -C(O)O-, -NR-, -S(O)„- C(0)NR'-, -NR'C(O)-, -NR'C(O)NR\ -NR'C(S)NR'-, -C(=NR')-NR'-, -NR'-C(=NR')-, -OC(O)-NR'-, -NR'-C(O)-O-, -N=C(X^a)-NR'-, -NR'-C(X^a)=N-, P(O)(OR')-O-, -0-P(0)(OR')-, -S(O)„CR'R -S(O)_n-NR'-. -NR'-S(O)„-, -SS- a kovalentní vazba; když n je 0, 1 nebo 2; R, R'a R je ve všech jednotlivých případech vybrán ze skupiny, zahrnující vodík, alkyl, substituovaný alkyl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, cykloalkenyl, substituovaný cykloalkenyl, alkynyl, substituovaný alkynyl, aryl, heteroaryl a heterocyklyl a X^a je definováno shora.

Je výhodné, když p je menší než q.

··

⁴ ·** ϊ ♦·· · • * ♦ · χ • · · ·

V ještě jiném případě je tento vynález směrován k obecným způsobům synthesy pro tvorbu velkých knihoven odlišných multimemích sloučenin, přičemž tyto multimemí sloučeniny jsou kandidáty na vícevazebné vlastnosti pro β2 adrenergní receptory. Knihovny odlišných multimemích sloučenin, poskytované tímto vynálezem, jsou synthesovány spojením můstku nebo můstků s ligandem nebo s ligandy, za vzniku knihovny multimemích sloučenin, kde každý můstek a každý ligand mají komplementární funkční skupiny, zajišťující kovalentní vazbu. Knihovna můstků je výhodně vybrána tak, aby měla různé vlastností, co se týče valence, délky můstků, geometrie a rigidity můstků, hydrofilnosti nebo hydrofobnosti, amfifilnosti, acidity, basicity a polarisace. Knihovna ligandů je výhodně vybrána ze skupiny, vybrané tak, aby měla různá místa spojení na jednom ligandu, různé funkční skupiny na stejném místě jinak stejného ligandu a podobně.

Tento vynález je také směrován ke knihovnám odlišných multimemích sloučenin, přičemž tyto multimemí sloučeniny jsou kandidáty vícevazebných vlastností β2 adrenergního receptorů. Tyto knihovny jsou připraveny způsoby, popsanými shora a zaručují rychlé a účinné vyhodnocení molekulárních úprav, které vedou k získání vícevazebných vlastností ligandu nebo celé třídy ligandů, cílených na receptor.

V souhlase s tím, je v jednom ohledu vynález směrován na způsob identifikace multimemích ligandových sloučenin, které mají vícevazebné vlastnosti β2 adrenergních receptorů, přičemž tento způsob identifikace obsahuje:

(a) identifikaci ligandu nebo směsi ligandů, přičemž každý ligand obsahuje nejméně jednu reaktivní funkci;

(b) identifikaci knihovny můstků, přičemž každý můstek v této knihovně obsahuje nejméně dvě funkční skupiny, které mají komplementární reaktivitu vůči nejméně jedné z reaktivních funkčních skupin ligandu;

(c) přípravu knihovny multimemích ligandových sloučenin spojením nejméně dvou stechiometrických ekvivalentů ligandu nebo směsi ligandů, identifikovaných v (a) s knihovnou můstků, identifikovaných v (b), za podmínek, kdy komplementární funkční skupiny reagují za vzniku kovalentní vazby mezi uvedeným můstkem a nejméně dvěma z uvedených ligandů a (d) testování multimemích ligandových sloučenin, produkovaných shora v (c) pro identifikaci multimemích ligandových sloučenin, které mají vícevazebné vlastnosti pro β2 adrenergní receptor.

> ·· • · ⁴ t* ·*·»

V jiném ohleduje tento vynález směrován na způsob identifikace multimemích ligandových sloučenin, které mají vícevazebné vlastnosti pro β2 adrenergní receptor, přičemž tento způsob obsahuje:

(a) identifikaci knihovny ligandů, kde každý ligand obsahuje nejméně jednu reaktivní funkci;

b) identifikaci můstku nebo směsi můstků, kde každý můstek obsahuje nejméně dvě funkční skupiny, které mají komplementární reaktivitu vůči nejméně jedné z funkčních skupin ligandů;

(c) přípravu knihovny multimemích ligandových sloučenin kombinací nejméně dvou stechiometrických ekvivalentů knihovny ligandů, identifikované v (a) s můstkem nebo směsí můstků, identifikovaných v (b), za podmínek, kdy komplementární funkční skupiny reagují za vzniku vazby mezi můstkem a nejméně dvěma z uvedených ligandů (d) testování multimemích ligandových sloučenin, produkovaných shora v (c), aby byly identifikovány multimemí ligandové sloučeniny, které mají vícevazebné vlastnosti pro β2 adrenergní receptor.

Příprava knihovny multimemích ligandových sloučenin je realisována buď postupnou nebo současnou kombinací dvou nebo více stechimetrických ekvivalentů ligandů, identifikovaných v (a) s můstky, identifikovanými v (b). Postupné přidání je výhodné, když je použita směs různých ligandů, aby byl zajištěn vznik heterodimemích nebo multimemích sloučenin. Současné (konkurenční) přidání ligandů se použije, když minimálně část připravených multimemích sloučenin jsou homomultimemí sloučeniny.

Testy, popsané v (b) mohou být provedeny na knihovně shora připravených multimemích ligandových sloučenin (c) nebo výhodně, je každý člen knihovny isolován preparativní kapalně chromatografickou hmotovou spektrofotometru (LCMS).

Co se týče složení knihoven, je vynález směrován na knihovny, které mají vícevazebné vlastnosti pro β2 adrenergní receptor, přičemž knihovna je připravena způsobem, který obsahuje:

(a) identifikaci ligandů nebo směsi ligandů, přičemž každý ligand obsahuje nejméně jednu reaktivní funkci;

(b) identifikaci knihovny můstků, přičemž každý můstek v této knihovně obsahuje nejméně dvě funkční skupiny, které mají komplementární reaktivitu k nejméně jedné z reaktivních skupin ligandů a ( c) přípravu knihovny multimemích ligandových sloučenin kombinací nejméně dvou stechiometrických ekvivalentů ligandů nebo směsi ligandů, identifikovaných v (a) ·· ··

Β * * * • * • · ft·** » ·* • · * ··*• · ϊ • ·· s knihovnou můstků, identifikovaných v (b), za podmínek, kdy komplementární funkční skupina reaguje za vzniku kovalentní vazby mezi můstkem a nejméně dvěma z uvedených ligandů.

V jiném ohledu, co se týče složení knihoven, je tento vynález směrován na knihovnu multimemích ligandových sloučenin, které mají vícevazné vlastnosti pro β2 adrenergní receptory, přičemž tato knihovna je připravena způsobem, obsahujícím:

(b) identifikaci můstku nebo směsi můstků, kde každý můstek obsahuje nejméně dvě funkční skupiny, které mají komplementární reaktivitu vůči nejméně jedné z reaktivních fuunkčních skupin ligandu a (c) přípravu knihovny multimemích ligandových sloučenin kombinací nejméně dvou stechiometrických ekvivalentů knihovny ligandů, identifikované v (a) s můstkem nebo směsí můstků, identifikovaných v (b), za podmínek, kdy komplementární skupiny reagují za vzniku kovalentní vazby mezi můstkem a nejméně dvěma ligandy.

Ve výhodném uspořádání je knihovna můstků, použitých v tomto vynálezu, vybrána ze skupiny, obsahující flexibilní můstky, rigidní můstky, hydrofobní můstky, hydrofilní můstky, můstky s různou geometrií, kyselé můstky, basi cké můstky, můstky s různou polarisací a amfifilní můstky.. Například, v jednom uspořádání, každý z můstků v knihovně můstků může obsahovat můstky o různé délce řetězce a nebo s různými komplementárními reaktivními skupinami. Délka můstku může být výhodná v rozmezí od 2 do 100 Á .

V jiném výhodném uspořádání je ligand nebo směs ligandů vybrána tak, aby měla reaktivní funkci na různých místech těchto ligandů, aby bylo dosaženo variability orientací ligandu na multimemích ligandových sloučeninách. Tyto reaktivní funkce jsou, například, karboxylové kyseliny, halogenidy karboxylových sloučenin, estery, aminy, isokyanáty, vinylová nenasycenost, ketony, aldehydy, thioly, alkoholy, anhydridy a jejich prekursory. Rozumí se , samozřejmě, že reaktivní funkce na ligandu je vybrána tak, aby byla komplementární k nejméně jedné reaktivní skupině na můstku, takže může vznikat kovalentní vazba mezi ligandem a můstkem.

V jiném uspořádání je multimemí sloučenina homomemí (tj., všechny ligandy jsu stejné, i když mohou být připojeny na různých místech) nebo heterodimemí (tj., nejméně jeden ligand je odlišný od ostatních ligandů).

Kromě zde popsaných kombinačních způsobů, poskytuje tento vynález iterativní (opakovaný) způsob racionálního vyhodnocení, které změny v molekule vyvolávají vznik

0

0·* ··*·

0«

I « 00 »· ** > · * ;

» 4 ¹ ·*·’ vícevazebných vlastností nebo ligandů, cílených na receptor.Jeden zvláštní způsob, zaměřený na identifikaci multimemích ligandových sloučenin, které mají vícevazebné vlastnosti pro β2 adrenergní receptor, obsahuje:

(a) přípravu první skupiny nebo první iteraci (opakování) multimemích sloučenin, která je připravena kontaktem nejméně dvou stechiometrických ekvivalentů ligandu nebo směsi ligandů, která cílí na receptor, s můstkem nebo se směsí můstků, přičemž tento ligand nebo směs ligandů obsahuje nejméně jednu reaktivní funkci a můstek nebo směs můstků obsahuje nejméně dvě funkční skupiny, které mají komplementární reaktivitu vůči nejméně jedné z reaktivních funkčních skupin ligandu, kde uvedený kontakt je proveden za podmínek, kdy komplementární funkční skupiny reagují za vzniku kovalentní vazby mezi můstkem a nejméně dvěma z ligandů;

(b) testování této první skupiny nebo iterace multimemích sloučenin, aby bylo určeno, jestli kterákoliv z těchto multimemích sloučenin vykazuje vícevazebné vlastnosti pro β2 adrenergního receptorů;

(c) opakování způsobu (a) a (b), pokud není nalezena nejméně jedna multimemí sloučenina s vlastnostmi β2 adrenergního receptorů;

(d) vyhodnocení vlivu jednotlivých změn v molekule na vyvolání vícevazebných vlastností pro β2 adrenergní receptor v multimemí sloučenině nebo sloučeninách, nalezených v první iteraci, zmíněné v (a) až (c) shora;

(e) vytvoření druhé skupiny nebo druhé iterace multimemích sloučenin, které používá hlavní prvky molekulárních změn, o kterých bylo v první iteraci zjištěno, že vyvolávají vícevazebné vlastnosti;

(f) vyhodnocení, které molekulární změny vyvolaly zesílené vícevazebné vlastnosti u multimemí sloučeniny nebo sloučenin, nalezené ve zde uvedené (e) druhé skpině nebo iteraci;

(g) popřípadě opakování kroků (e) a (f) pro další propracování molekulárních změn.

Je výhodné, opakovat kroky (e) a (f) nejméně 2násobně, výhodnější 2 až

50násobně a ještě výhodnější nejméně 5 až SOnásobně.

Definice

Tento vynález se zabývá vícevazebnými sloučeninami, kteréjsou agonisty β2 adrenergních receptorů, farmaceutických přípravků, obsahujících tyto sloučeniny a způsobů léčby chorob, způsobených β2 adrenergními receptory u savců. Pokud diskutujeme o těchto sloučeninách, přípravcích nebo způsobech, mají následující termíny ·· ··· * ···· následující významy, pokud není uvedeno jinak. Libovolné neďtťirfdvané fermfny mají*své vlastní uznávané významy.

Termín „alkyl“ označuje jednovaznou skupinu větveného nebo nevětveného nasyceného uhlovodíkového řetězce, která s výhodou obsahuje 1 až 40 uhlíkových atomů, výhodněji 1 až 10 uhlíkových atomů a ještě výhodněji 1 až 6 uhlíkových atomů. Tento termín lze uvést na příkladech jako jsou skupiny methyl, ethyl, n-propyl, isopropyl, nbutyl, isobutyl, n-hexyl, n-decyl, tetradecyl apod.

Termín „substituovaný alkyl“ označuje označuje alkylovou skupinu, definovanou shora, která má 1 až 5 substituentů, výhodně 3 substituenty, vybrané ze skupiny, zahrnující alkoxy, substituovanou alkoxy, cykloalkyl, substituovanou cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovanou cykloalkenyl, acyl, acylamino, acyloxy, amino, substituovanou amino, aminoacyl, aminoacyloxy, oxyaminoacyl, azido, kyano, halogeno, hydroxyl, oxo, thiooxo, karboxyl, karboalkyl, thioaryloxy, thioheteroaryloxy, thioheterothiocyklooxy, thiol, thioalkoxy, substituovanou thioalkoxy, aryl, aryloxy, heteroaryl, heteroaryloxy, heterocyklo, heterocykloxy, hydroxyamino, alkoxyamino, nitro, -SO-alkyl, -SO-substituovanou alkyl, -SO-aryl, -SO-heteroaryl, -SO₂-alkyl,

-SO₂-substituovanou alkyl-, -SO₂-aryl- a-SO₂-heteroarylovou skupinu. Tento termín je uveden na příkladech jako je hydroxymethyl, hydroxyethyl, hydroxypropyl,

2-aminoethyl, 3-aminopropyl, 2-(methylamino)ethyl, 3-(dimethylamino)propyl, 2-(sulfonamído)ethyl, 2-(karboxy)ethyl a podobně.

Termín „alkylen“ označuje dvoj vaznou rozvětvenou nebo nerozvět vénou nasycenou uhlovodíkovou skupinu, s výhodou o 1 až 40 uhlíkových atomech, výhodněji o 1 až 10 uhlíkových atomech a ještě výhodněji o 1 až 6 uhlíkových atomech. Tento termín je uveden na příkladech skupin, jako je methylen (-CH₂-), ethylen (-CH₂-CH₂-), isomery propylenu (např., -CH₂ CH₂ CH₂ a -CH(CH₃)CH₂-) a jim podobné.

Termín „substituovaný alkylen“ označuje alkylenovou skupinu, definovanou shora, která má 1 až 5 substituentů, výhodně 1 až 3 substituenty, vybranou ze skupiny, zahrnující alkoxy, substituovanou alkoxy, cykloalkyl, substituovanou cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovanou cykloalkenyl, acyl, acylamino, acyloxy, amino, substituovanou amino, aminoacyl, aminoacyloxy, oxyaminoacyl, azido, kyano, halogeno, hydroxyl, oxo, thioxo, karboxyl, karboalkyl, thioaryloxy, thioheteroaryloxy, thioheterothiocykloxy, thiol, thioalkoxy, substituovaoué thioalkoxy, aryl, aryloxy, heteroaryl, heteroaryloxy, heterocyklo, heterocykloxy, hydroxyamino, alkoxyamino, nitro, -SO-alkyl, -SO-substituovaný alkyl, -SO-aryl, -SO-heteroaryl, -SO₂-alkyI, φφ ·· « · • φ ·· φ φ φ φ φ φ φ φφ ·· φφ :· : Φ φ φ φ » ····

-SO₂-substituovaný alkyl-, -SO₂-aryl- a-S0₂-heteroarylovou skupinu. Kromě toho substituované alkylenové skupiny zahrnují ty, kde jsou 2 substituenty na alkylenové skupině kondensovány za vzniku jedné nebo více cykloalkylových, substituovaných cykloalkylových, cykloalkenylových, substituovaných cykloalkenylových, arylových, heterocyklických nebo heteroarylových skupin, kondensovaných k alkylenové skupině. Takové kondensované skupiny obsahují výhodně od 1 do 3 kondensovaných kruhových struktur.

Termín „alkaryl“ nebo aralkyl“ označuje arylalkylenové skupiny a substituované arylalkylenové skupiny, přičemž substituované alkyleny a aryly jsou zde definovány také. Příkladem takovýchto alkarylových skupin jsou benzyl, fenetyl a jim podobné.

Termín“heteroaralkyl“ označuje heteroaryl-alkylenové a heteroarylsubstituované alkylenové skupiny, přičemž alkylen, substituovaný alkylen a heteroaryl jsou zde definovány. Příkladem heteroaralkylových skupin jsou pyridin-3-yl-methyl, pyridin-3-yl-methyloxy a jim podobné.

Termín „alkoxy“ označuje skupiny alkyl-O-, alkenyl-Ο-, cykloalkyl-O-, cykloalkenyl-O- a alkynyl-Ο-, kde alkyl, alkenyl, cykloalkyl, cykloalkenyl a alkynyl jsou zde definovány. Výhodné alkoxy skupiny jsou alkyl-θ-, včetně například, methoxy, ethoxy, n-propoxy, isopropoxy, n-butoxy, Zerc-butoxy, jec-butoxy, n-pentoxy, n-hexoxy,

1,2-(dimethyl)butoxy a jim podobných.

Termín „substituovaný alkoxy“ označuje skupiny substituovaný alkyl-O-, substituovaný alkenyl-Ο-, substituovaný cykloalkyl-Ο-, substituovaný cykloalkenyl-Οα substituovaný alkynyl-Ο-, kde substituovaný alkyl, substituovaný alkenyl, substituovaný cykloalkyl, substituovaný cykloalkenyl a substituovaný alkynyl jsou zde definovány.

Termín „alkenyl“ označuje jedno vaznou rozvětvenou nebo nerozvětvenou nenasycenou uhlovodíkovou skupinu, která výhodně má 2 až 40 uhlíkových atomů, výhodněji 2 až 10 uhlíkových atomů a ještě výhodněji 2 až 6 uhlíkových atomů a má nejméně 1, výhodně od 1 do 6 nenasycených vinylových skupin (dvojných vazeb). Výhodné alkenylové skupiny jsou ethenyl (-CH=CH₂), n-propenyl (-CH₂CH=CH₂), isopropenyl (-C(CH₃)=CH₂) a jim podobné.

Termín „substituovaný alkenyl“označuje alkenylovou skupinu, definovanou shora, která má od 1 do 5 substituentů, výhodně 1 až 3 substituenty, vybrané ze skupiny, zahrnující alkoxy, substituovanou alkoxy, cykloalkyl, substituovanou cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovanou cykloalkenyl, acyl, acylamino, acyloxy, amino, * 9

9· ♦« • 9 • ··· • 9 · 9 «9 ·· ·· ·»·· substituované amino, aminoacyl, aminoacyloxy, oxyaminoacyl, azido, kyano, halogeno, hydroxyl, oxo, thioxo, karboxyl, karboalkyl, thioaryloxy, thioheteroaryloxy, thioheterothiocykloxy, thiol, thioalkoxy, substituovanou thioalkoxy, aryl, aryloxy, heteroaryl, heteroaryloxy, heterocyklo, heterocykloxy, hydroxyamino, alkoxyamino, nitro, -SO-alkyl, -SO-substituovaný alkyl, -SO-aryl, -SO-heteroaryl, -SO₂-alkyl, -SO2-substituovaný alkyl-, -SO2- aryl- a -SO₂-heteroarylovou skupinu.

Termín „ alkenylen“ označuje dvojvaznou rozvětvenou nebo nerozvětvenou nenasycenou uhlovodíkovou skupinu, která má 2 až 40 uhlíkových atomů, výhodněji 2 až 10 uhlíkových atomů a ještě výhodněji 2 až 6 uhlíkových atomů a obsahuje nejméně jedno, výhodně 1 až 6 nenasycených vinylových skupin (dvojných vazeb). Termín je uveden na příkladech sloučenin, jako jsou ethenylen (-CH=CH-), isomery propenylenu (např., -CH₂CH=CH-, -C(CH3)=CH- a jim podobné).

Termín „substituovaný alkenylen“ označuje alkenylenovou skupinu, tak jak je definována shora, která obsahuje od 1 do 5 substituentů, výhodně od 1 do 3 substituentů, vybraných ze skupiny, zahrnující alkoxy, substituovanou alkoxy, cykloalkyl, substituovanou cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovanou cykloalkenyl, acyl, acylamino, acyloxy, amino, substituovanou amino, aminoacyl, aminoacyloxy, oxyaminoacyl, azido, kyano, halogeno, hydroxyl, oxo, thioxo, karboxyl, karboalkyl, thioaryloxy, thioheteroaryloxy, thioheterothiocykloxy, thiol, thioalkoxy, substituované thioalkoxy, aryl, aryloxy, heteroaryl, heteroaryloxy, heterocyklo, heterocykloxy, hydroxyamino, alkoxyamino, nitro, -SO-alkyl, -SO-substituovaný alkyl, -SO-aryl, -SO-heteroaryl, -SO₂alkyl, -S02-substituovaný alkyl-, -SO2- aryl- a -SO2-heteroarylovou skupinu. Kromě toho mezi tyto substituované alkenylenové skupiny patří ty, u nichž jsou 2 substituenty na alkenylenové skupině kondensovány za vzniku jedné nebo více cykloalkylových substituovaných cykloalkylových, cykloalkenylových, substituovaných cykloalkenylových, arylových, heterocyklických nebo heteroarylových skupin, kondensovaných s alkenylenovou skupinou.

Termín „alkynyl“ označuje jednovaznou skupinu nenasyceného uhlovodíku, která s výhodou má od 2 do 40 uhlíkových atomů, výhodněji od 2 do 20 atomů uhlíku a ještě výhodněji od 2 do 6 atomů uhlíku, a který má nejméně 1 a výhodně od 1 do 6 nenasycených acetylenových skupin (trojných vazeb). Výhodné alkynylové skupiny jsou ethynyl (-OCH), propargyl (-CH₂C=CH) a jim podobné.

Termín „substituovaný alkynyl“ označuje alkynylovou skupinu, tak jak je definována shora, která má od 1 do 5 substituentů, výhodně od 1 do 3 substituentů,která je vybrána ze skupiny, zahrnující alkoxy, substituovanou alkoxy, cykloalkyl, substituovanou cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovanou cykloalkenyl, acyl, acylamino, acyloxy, amino, substituovanou amino, aminoacyl, aminoacyloxy, oxyaminoacyl, azido, kyano, halogeno, hydroxyl, oxo, thioxo, karboxyl, karboalkyl, thioaryloxy, thioheteroaryloxy, thioheterothiocykloxy, thiol, thioalkoxy, substituovanou thioalkoxy, aryl, aryloxy, heteroaryl, heteroaryl oxy, heterocyklo, heterocykl oxy, hydroxyamino, alkoxyamino, nitro, -SO-alkyl, -SO-substituovaný alkyl, -SO-aryl, -SO-heteroaryl, -SOr-alkyl, -SO2substituovaný alkyl-, -SO2- aryl- a -S02-heteroarylovou skupinu.

Termín „alkynylen“ označuje dvojvazný radikál nenasyceného uhlovodíku, který má s výhodou od 2 do 40 atomů uhlíku, výhodněji od 2 do 10 atomů uhlíku a ještě výhodněji od 2 do 6 atomů uhlíku, a který má nejméně jednu, výhodně od 1 do 6 trojných vazeb (nenasycení acetylenového typu). Výhodné alkynylenové skupiny jsou ethynylen (C=C-), propargylen (-C2OC-) a jim podobné.

Termín „substituovaný alkynylen“ označuje shora definovanou alky ny léno vou skupinu, která od 1 do 5 substituentů, výhodně od 1 do 3 substituentů, vybraných ze skupiny, která zahrnuje alkoxy, substituovanou alkoxy, cykloalkyl, substituovanou cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovanou cykloalkenyl, acyl, acylamino, acyloxy, amino, substituované amino, aminoacyl, aminoacyloxy, oxyaminoacyl, azido, kyano, halogeno, hydroxyl, oxo, thioxo, karboxyl, karboalkyl, thioaryloxy, thioheteroaryloxy, thioheterothiocykloxy, thiol, thioalkoxy, substituovanou thioalkoxy, aryl, aryloxy, heteroaryl, heteroaryloxy, heterocyklo, heterocykloxy, hydroxyamino, alkoxyamino, nitro, -SO-alkyl, -SO-substituovaný alkyl, -SO-aryl, -SO-heteroaryl, -SO2-alkyl, -SO2substituovaný alkyl-, -SO2- aryl- a -SO2-heteroarylovou skupinu.

Termín „acyl“ označuje skupiny HC(O)-, alkyl-C(O)-, substituovaný alkyl-C(O)-, alkenyl-C(O)-, substituovaný alkenyl-C(O)-, cykloalky-C(O)-, substituovaný cykloalkyl-C(O)-, cykloalkenyl -C(O)-, substituovaný cykloalkenyl-C(O)-, aryl-C(O)-, heteroaryl-C(O)- a heterocyklický-C(O)-, kde alkyl, substituovaný alkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovaný cykloalkenyl, aryl, heteroaryl a heterocyklická skupina, jsou zde definovány.

Termín „acylamino“ a „aminokarbonyl“, označují skupinu -C(O)NRR, kde každé R je nezávisle vodík, alkyl, substituovaný alkyl, aryl, heteroaryl, heterocykl nebo, kde jsou obě R spojeny za vzniku heterocyklické skupiny (např., morfolino), přičemž alkyl, aryl, heteroaryl a heterocyklus jsou zde definovány.

·· «ί « · « · ·*· ·

Termín ,, sulfonylamíno“ označuje skupinu -NRSChR³, kde R je vodík, alkyl, substituovaný alkyl, aralkyl nebo heteroalkyl a R^a je alkyl, substituovaný alkyl, amino nebo substituovaná aminoskupina, přičemž alkyl, substituovaná alkyl, aralkyl, heteroalkyl a substituovaná aminoskupina jsou zde definovány.

Termín „aminoacyl“ označuje skupinu -NRC(O)R, kde každé R je nezávisle vodík, alkyl, substituovaný alkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, amino, substituované amino, aryl, heteroaryl nebo heterocyklus, přičemž alkyl, substituovaný alkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, aryl, heteroaryl a heterocklus, jsou zde definovány.

Termín „aminoacyloxy“ nebo „alkoxykarbonylamino“ označuje skupinu NRC(O)OR, kde každé R je nezávisle vodík, alkyl, substituovaný alkyl, aryl, heteroaryl nebo heterocyklus, přičemž alkyl, substituovaný alkyl, aryl, heteroaryl a heterocykl jsou zde definovány.

Termín “acyloxy“ označuje skupiny alkyl-C(O)O-, substituovaný alkyl-C(O)O-, cykloaIkyl’C(O)O, substituovaný cykloalkyl-C(0)0, aryl-C(O)O, heteroaryl-C(O)O a heteroeyklus-C(0)0, přičemž alkyl, substituovaný alkyl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, aryl, heteroaryl a heterocyklus jsou zde definovány.

Termín “aryl“ označuje nenasycenou aromatickou karbocyklickou skupinu od 6 do 20 atomů uhlíku, která má jednoduchý kruh (např., fenyl) nebo kondensované kruhy (např., naftyl nebo anthryl). Tato arylová skupina může být výhodně kondensována s heterocyklickou nebo cykloalkylovou skupinou. Výhodné aryly jsou fenyl, naftyl a jim podobné. Pokud není definičně vyhrazeno pro substituenty arylů jinak, mohou být arylové skupiny případně substituovány 1 až 5 substituenty, výhodně 1 až 3 substituenty, vybranými ze skupiny, zahrnující acyloxy, hydroxy, thiol, acyl, alkyl, alkoxy, alkenyl, alkynyl, cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovanou alkyl, substituovanou alkoxy, substituovanou alkenyl, substituovanou alkynyl, substituovanou cykloalkyl, substituovanou cykloalkenyl, amino, substituovanou amino, aminoacyl, acylamino, sufonylamino, alkaryl, aryl, aryloxy, azido, karboxyl, karboxylalkyl, kyano, halo, nitro, heteroaryl, heteroaryloxy, heterocyklický, heterocykloxy, aminoacyloxy, oxyacylamino, thioalkoxy, substituovaný thioalkoxy, thioaryloxy, thioheteroaryloxy, -SO-aikyl, -SOsubstituovaný alkyl, -SO-aryl, -SO-heteroaryl, -SO2-alkyl, -SC^-substituovaný alkyl, SO2-aryl, -SO2-heteroaryl a trihalomethyl skupinu. Výhodné substituenty arylu jsou alkyl, alkoxy, halo, kyano, nitro, trihalomethyl a thioalkoxy.

·* » 4 4 * ·· »4 ·· ·

· ··· • · * ί • · * 4· ♦·

Termín „aryloxy“ označuje skupinu aryl-Ο-, kde arylová skupina, jak je definována shora, je včetně případně substituované arylové skupiny, jak je definována shora.

Termín „arylen“ označuje dvojvazný substituent, odvozený od arylu (včetně substituovaného arylu, jak je definován shora a jeho příkladem je 1,2-fenylen, 1,3-fenylen,

1,4-fenyIen, 1,2-naftylen a jim podobné.

Termín „amino“ označuje skupinu -NH2.

Termín „ substituované amino“ označuje skupinu NRR. kde každé R je nezávisle vybráno ze skupiny, zahrnující vodík, alkyl, substituovaný alkyl, acyl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, cykloalkenyl, substituovaný cykloalkenyl, alkynyl, substituovaný alkynyl, aryl, heteroaryl a heterocyklus, za předpokladu, že obě R nejsou vodík.

Termín „karboxyalkyl“ nebo „alkoxykarbonyl“ označují skupiny„-C(O)Oalkyl“, ,,-C(0)0-substituovaný alkyl“, ,,-C(O)O-cykloalkyl“, ,,-C(O)O-substituovaný cykloalkyl“, ,,-C(O)O-alkenyl“, ,,-C(O)O-substituovaný alkenyl“, ,,-C(O)O-alkynyl“ a C(O)O-substituovaný alkynyl“, kde alkyl, substituovaný alkyl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, alkynyl a substituovaný alkynyl jsou definovány shora.

Termín „cykloalkyl“ označuje cyklické alkylové skupiny od 3 do 20 atomů uhlíku, které obsahují jednoduchý cyklický kruh nebo násobné kondensované kruhy, uvedené cykloalkylové skupiny mohou být případně kondensovány s arylovou nebo heteroarylovou skupinou. Tyto cykloalkylové skupiny jsou, například, jednoduché cyklické sloučeniny, tak jako cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklooktyl a jim podobné nebo násobné kruhové struktury, jako adamantyl a jemu podobné.

Termín „substituovaný cykloalkyl“ označuje cykloalkylovou skupinu, která má od 1 do 5 substituentů, výhodně 1 až 3 substituenty, vybranou ze skupiny, zahrnující alkyl, substituovaný alkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, alkoxy, substituované alkoxy, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovaný cykloalkenyl, acyl, acylamino, acyloxy, amino, substituované amino, aminoacyl, aminoacyloxy, oxyaminoacyl, azido, kyano, halogeno, hydroxyf oxo, thioxo, karboxyl, karboalkyl, thioaryloxy, thioheteroaryloxy, thioheterothiocykloxy, thiol, thioalkoxy, substituované thioalkoxy, aryl, aryloxy, heteroaryl, heteroaryloxy, heterocyklo, heterocykloxy, ·· *· ** · ** · · * , · · · 1 !!·( · · * • ·· · Ť ί · · · · · . · ·»· ; · . . · · ·> · · ‘.a* ·· ·· ····

.... ·· ·* ·· hydroxyamino, alkoxyamino, nitro, -SO-alkyl, -SO-substituovaný alkyl, -SO-aryl, -SOheteroaryl, -SO2-alkyl, -SO2-substituovaný alkyl-, -SO2-aryl- a -SO₂-heteroaryl.

Termín „cykloalkenyl“ označuje cyklické alkenylové skupiny od 4 do 20 atomů uhlíku, které mají jeden kruh a nejméně jednu nenasycenou vazbu. Příklady vhodných cykloalkenyl o vých skupin jsou, pouze například, cyklobut-2-enyl, cyklopent-3enyl, cyklookt-3-enyl a jim podobné.

Termín „substituovaný cykloalkenyl“ označuje cykloalkenylové skupiny, které mají 1 až 5 substituentů, výhodně 1 až 3 substituenty, vybrané ze skupiny, zahrnující alkyl, substituovaný alkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, alkoxy, substituované alkoxy, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovaný cykloalkenyl, acyl, acylamino, acyloxy, amino, substituované amino, aminoacyl, aminoacyloxy, oxyaminoacyl, azido, kyano, halogeno, hydroxyl, oxo, thioxo, karboxyl, karboalkyl, thioaryloxy, thioheteroaryloxy, thioheterothiocykloxy, thiol, thíoalkoxy, substituované thioalkoxy, aryl, aryloxy, heteroaryl, heteroaryloxy, heterocyklo, heterocykloxy, hydroxyamino, alkoxyamino, nitro, -SO-alkyl, -SO-substituovaný alkyl, -SO-aryl, -SOheteroaryl, -SO2-alkyl, -SO2-substituovaný alkyl-, -SO2- aryl- a-SO2-heteroaryl.

Termín „halo“ nebo „halogen“ označuje fluoro, chloro, bromo a jodo skupinu..

Termín „heteroaryl“ označuje aromatickou skupinu o 1 až 15 atomech uhlíku a 1 až 4 heteroatomech, vybraných z kyslíku, dusíku a síry, v nejméně jednom kruhu (pokud je zde více než jeden kruh). Heteroarylový kruh může být případně kondensován s cykloalkylovým nebo heterocyklickým kruhem. Pokud není jiné omezení definicí pro substituenty hereroarylu, mohou být heteroarylové skupiny případně substituovány 1 až 5 substituenty, výhodně 1 až 3 substituenty, vybranými ze skupiny, která zahrnuje acyloxy, hydroxy, thiol, acyl, alkyl, alkoxy, alkenyl, alkynyl, cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovaný alkyl, substituovaný alkoxy, substituovaný alkenyl, suibstituovaný alkynyl, substituovanou cykloalkyl, substituovanou cykloalkenyl, amino, substituovanou amino, aminoacyl, acylamino, sufonylamino, alkaryl, aryl, aryloxy, azido, karboxyl, karboxylalkyl, kyanidovou, halogenidovou, nitro, heteroaryl, heteroaryloxy, heterocyklický, heterocykloxy, aminoacyloxy, oxyacylamino, thioalkoxy, substituovanou thioalkoxy, thioaryloxy, thioheteroaryloxy, -SO-alkyl, -SO-substituovaný alkyl, -SO-aryl, -SO-heteroaryl, -SO2- alkyl, -SO2-substituovaný alkyl, -SO2-aryl, -SO2-heteroaryl a trihalomethylovou skupinu. Výhodné substituenty arylu jsou alkyl, alkoxy, halo, kyano, nitro, trihalomethyl a thioalkoxy skupiny. Tyto heteroarylové skupiny mohou mít jeden ** i ϊ ··· • · · • · ·«· ·· ·· » · · »* ·, ·» ··. • · · !

···· ·· ···· kruh (např., pyridyl nebo furyl) nebo násobné kondensované kruhy (např., indolyzinyl nebo benzothienyl). Výhodné heteroaryly obsahují pyridyl, pyrrolyl a furyl.

Termín „heteroaryloxy“ označuje skupinu heteroaryl-O.

Termín „heteroarylen“ označuje dvojvaznou skupinu, odvozenou od heteroarylů (včetně substituovaných heteroarylů), jak je definována shora, například, 2,6pyridylen, 2,4-pyridylen, 1,2-indolenyl, 2,5-pyridinylen a jim podobné.

Termín „cykloalkylen“ označuje dvojvaznou skupinu, odvozenou od cykloalkylu, jak je definován shora a uvedenou příklady 1,6-cyklohexylen,

1,3-cyklopentylen a jim podobné.

Termín „substituovaný cykloalkylen“ označuje dvojvaznou skupinu, odvozenou od substituovaného cykloalkylu, jak je definován výše.

Termín „cykloalkylen“ označuje dvojvaznou skupinu, odvozenou od cykloalkenylu, jak je popsán výše.

Termín „heterocykl“ nebo „heterocyklický“ označuje jednovaznou skupinu, nasycenou nebo nenasycenou, která má jeden kruh nebo násobné kondensované kruhy, od 1 do 40 atomů uhlíku a od 1 do 10 heteroatomů, výhodně 1 až 4 heteroatomy, vybrané z dusíku, síry, fosforu a nebo kyslíku v kruhu, přičemž jeden, dva nebo tři atomy uhlíku v kruhu mohou být případně nahrazeny karbonylovou skupinou (např., oxo skupinou). Pokud není definičně pro heterocyklické substituenty vyhrazeno jinak, mohou být heterocyklické skupiny případně substituovány s 1 až 5, výhodně 1 až 3 substituenty, vybranými ze skupiny, která zahrnuje alkoxy, substituovanou alkoxy, cykloalkyl, substituovanou cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovanou cykloalkenyl, acyl, acylamino, acyloxy, amino, substituovanou amino, aminoacyl, aminoacyloxy, oxyaminoacyl, azido, kyanidovou, halogenidovou, hydroxyl, oxo, thioxo, karboxyl, karboalkyl, thioaryloxy, thioheteroaryloxy, thioheterothiocykloxy, thiol, thioalkoxy, substituovanou thioalkoxy, aryl, aryloxy, heteroaryl, heteroaryloxy, heterocyklo, heterocykloxy, hydroxyamino, alkoxyamino, nitro, -SO-alkyl, -SO-substituovaný alkyl, -SO-aryl, -SO-heteroaryl, -SO2alkyl, -SCh-substituovaný alkyl-, -SO2- aryl- a -SCVheteroaryl. Tyto heterocyklické skupiny mohou mít jeden kruh nebo násobné kondensované kruhy. Výhodné heterocykly obsahují skupiny morfolinové, piperidinylové a jim podobné.

Příklady heterocyklů a heteroarylů zahrnují, ale bez omezení, pyrrol, thíofen, furan, imidazol, pyrazol, pyridin, pyrazin, pyrimidin, pyridazin, indolyzin, isoindol, indol, indazol, purin, chinolizin, isochinolin, chinolin, ftalazin, naftylpyridin, chinoxalin, chinazolin, cinnolin, pteridin, karbazol, karbolin, fenanthridin, akridin, fenanthrolin, • · · · ···· ·· ·· ·* ·· ··* isothiazol, fenazin, isoxazol, fenoxazin, fenothiazin, imidazolidin, ímidazolin, pyrrolidin, piperidin, piperazin, indolin, morfolin, tetrahydrofuranyl, tetrahydrothiofen a jim podobné, rovněž jako dusíkaté heterocykly s N-alkoxy-.

Termín „heterocykloxy“ označuje skupinu s heterocyklickým atomem kyslíku (-O-).

Termín „thioheterocykloxy“ označuje skupinu s heterocyklickým atomem síry (-S-).

Termín „heterocyklen“ označuje dvojvaznou skupinu, vzniklou z heterocyklu, jak je definován výše a uvedenou příklady, jako j sou skupiny 2,6-morfolino, 2,5-morfolino a jim podobné.

Termín „oxyacylamino“ nebo „aminokarbonyloxy“ označuje skupinu -OC(O)NRR, kde obě R jsou nezávisle vodík, alkyl, substituovaný alkyl, aryl, heteroaryl nebo heterocyklus, kde alkyl, substituovaný alkyl, heteroaryl a heterocyklus jsou definovány výše.

Termín „spiro připojená cykloalkylová skupina“ označuje cykloalkylovou skupinu, která je připojena k druhému kruhu přes jeden atom uhlíku, který je společný oběma kruhům.

Termín „thiol“ označuje skupinu -SH.

Termín „thioalkoxy“ nebo „alkylthio“ označují skupinu -S-alkyl.

Termín „substituovaný thioalkoxy“ označuje skupinu -S-substituovaný alkyl.

Termín „thioaryloxy“ označuje skupinu aryl-S-, přičemž tato arylová skupina je, jak je definováno shora, případně substituována arylovou skupinou, která je rovněž definována shora.

Termín „thioheteroaryloxy“ označuje skupinu heteroaryl-S-, přičemž tato heteroarylová skupina je definována shora, včetně případně substituovaných arylových skupin, které jsou také definovány shora.

Tak, jak je zřejmé u shora uvedených skupin, které obsahují jednu nebo více substitucí, je samozřejmé, že tyto skupiny neobsahují jakékoliv substituce nebo substituční účinky, které jsou nepraktické ze sterických důvodů a nebo jsou syntheticky neproveditelné. Kromě toho, sloučeniny podle tohoto vynálezu obsahují také všechny stereochemické isomery, které vznikají při substituování těchto sloučenin.

Termín „farmaceuticky přijatelná sůl“ označuje soli, které uchovávají biologické účinky a vlastnosti vícevazebných sloučenin podle tohoto vynálezu, a které nejsou biologicky nebo jinak nežádoucí. V mnoha případech jsou více vazebné sloučeniny • 4 · · podle tohoto vynálezu schopné tvorby kyselých a nebo zásaditých solí v důsledku přítomnosti amino a nebo karboxylových skupin nebojím podobných skupin.

Farmaceuticky přijatelné soli zásad mohou být připraveny z anorganických i organických zásad. Soli, odvozené od anorganických zásad jsou, pouze jako příklad, sodné, draselné, lithné, amonné, vápenaté a hořečnaté. Soli, odvozené od organických zásad jsou, pouze jako příklad, soli primárních, sekundárních a terciárních aminů, jako alkylaminy, dialkylaminy, trialkylaminy, substituované alkylaminy, aminy disubstituované substituovaným alkylem, aminy trisubstituované substituovaným aminem, alkenylaminy, dialkenylaminy, tri alkenyl aminy, substituované alkenylaminy, aminy disubstituované substituovaným alkenylem, aminy trisubstituované substituovaným alkenylem, cykloalkylaminy, di(cykloalkyl)aminy, tri(cykloalkyl)aminy, substituované cykloalkylaminy, disubstituované cykloalkylaminy, trisubstituované cykloalkylaminy, cykloalkenylaminy, di(cykloalkenyl)aminy, tri(cykloalkenyl)aminy, substituované cykloalkenylaminy, disubstituované cykloalkeny laminy, trisubstituované cykloalkenylaminy, arylaminy, diarylaminy, triarylaminy, heteroarylaminy, diheteroarylaminy, triheteroarylaminy, heterocyklické aminy, diheterocyklické aminy, triheterocyklické aminy, smíšené di- a tri- aminy, přičemž nejméně dva z těchto substituentů na aminech jsou různé a jsou vybrány ze skupiny, která obsahuje alkyl, substituovaný alkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, cykloalkenyl, substituovaný cykloalkenyl, aryl, heteroaryl, heterocykl a jim podobné. Také sem patří aminy, kde dva nebo tři substituenty, společně s aminovým dusíkem, tvoří heterocyklickou nebo heteroarylovou skupinu. Příklady vhodných aminů jsou, ale jenom jako příklad, isopropylamin, trimethylamin, diethylamin, tri(isopropyl)amin, tri(rt-propyl)amin, ethanolamin, 2-dímethyl(amino)ethanol, tromethamin, lysin, arginin, histidin, kofein, prokain, hydrabamin, cholin, betain, ethylendiamin, glukosamin, N-alkylglukaminy, theobromin, puriny, piperazin, piperidin, morfolin, N-ethylpiperidin a jim podobné. Je třeba také rozumět, že jiné deriváty karboxylových kyselin mohou být také použity při realisaci tohoto vynálezu, například, amidy karboxylových kyselin, včetně karboxamidů, nižších alkylkarboxamidů, dialkylkarboxamidů a jim podobných.

Farmaceuticky přijatelné soli kyselin mohou být připraveny z anorganických i organických kyselin. Soli odvozené od anorganických kyselin, jako kyseliny chlorovodíkové, kyseliny bromovodíkové, kyseliny sírové, kyseliny dusičné, kyseliny fosforečné a jim podobných. Soli odvozené od organických kyselin, jako od kyseliny octové, kyseliny propionové, kyseliny glykolové, kyseliny pyrohroznové, kyseliny šťavelové, kyseliny jablečné, kyseliny malonové, kyseliny jantarové, kyseliny maleinové, kyseliny fumarové, kyseliny vinné, kyseliny citrónové, kyseliny benzoové, kyseliny skořicové, kyseliny mandlové, kyseliny methansulfonové, kyseliny ethansulfonové, kyseliny p-toluensulfonové, kyseliny salicylové, kyseliny naftoové, kyseliny

2-hydroxynaftoové a jim podobných.

Termín „farmaceuticky přijatelný kation“ označuje kation farmaceuticky přijatelné soli.

Termín „knihovna“ označuje nejméně 3, výhodně od 10² do 10⁹ a výhodněji od 10² do 10 ⁴ multimerních sloučenin. Tyto sloučeniny jsou připraveny jako množství sloučenin v jednom roztoku nebo reakční směsi, což zaručuje jejich snadnou přípravu.

V jednom uspořádání může být knihovna multimerních sloučenin přímo testována na vícevazebné vlastnosti. V jiném uspořádání je nejprve každý člen knihovny multimerních sloučenin isolován a případně charakterisován. Tento člen je potom testován na vícevazebné vlastnosti.

Termín „sbírka“ označuje sadu multimerních sloučenin, které jsou připraveny buď sekvenčně (postupně) nebo konkurenčně (tj., kombinačně). Sbírka je tvořena nejméně 2 členy; výhodně od 2 do 10⁹ členů a ještě výhodněji od 10 do 10⁴ členů.

Termín „multimemí sloučenina“ označuje sloučeniny, které obsahují od 2 do 10 ligandů, kovalentně spojených přes nejméně jeden můstek, přičemž tato sloučenina může, ale nemusí vykazovat vícevazebné vlastnosti, (jak je zde definováno).

Termín „pseudohalogen“ označuje funkční skupiny, které reagují ve vytěsňovacích reakcích způsobem podobným halogenům. Mezi tyto funkční skupiny patří, ale bez omezení, mesylová, tosylová, azidová a kyanidová skupina.

Termín „chránící skupina“ nebo „blokující skupina“ označuje kteroukoliv skupinu, která, je-li vázána na jednu nebo více hydroxylovou, thiolovou, amino nebo karboxylovou skupinu nějaké sloučeniny (včetně jejich meziproduktů) zabraňuje reakcím, které probíhají na těchto skupinách, přičemž tyto chránící skupiny mohou být odstraněny konvenčními chemickými nebo enzymatickými způsoby, vedoucími k obnovení hydroxylové, amino nebo karboxylové skupiny (viz T.W. Greene a P.G.H. Wuts, „Protective Groups in Organic Chemistry“, 2. vydání). Neexistuje jedna ideální odstranitelná blokační skupina, která by byla používána pro ochranu hydroxylové skupiny. Pro tyto účely jsou výhodné konvenční odstranitelné skupiny, blokující hydroxylovou skupinu, jako jsou allylová, benzylová, acetylová, chloracetylová, thiobenzylová, • * benzilidenová, fenacylová, (-butyl(difenyl)silylová a kterékoliv jiné skupiny, které mohou být chemicky zavedeny do hydroxylové funkce a později selektivně odstraněny buď chemickými nebo enzymatickými způsoby, za mírných podmínek, odpovídajících povaze produktu.

Výhodné odstranitelné skupiny, blokující aminoskupinu, jsou konvenční substituenty, jako (t-butyl)-oxykarbonyl, (í-BOC), (benzyl)-oxy karbonyl (CBZ), (fluorenyl)-methoxykarbonyl (FMOC), (allyl)-oxykarbonyl (ALOC) a jim podobné, které mohou být odstraněny za konvenčních podmínek, srovnatelných s povahou produktu.

Výhodné skupiny, chránící karboxylovou skupinu, jsou estery, jako methyl-, ethyl-, Z-butyl-ester apod., které mohou být odstraněny za mírných podmínek, srovnatelných s povahou produktu.

Termín „případný“ nebo „případně“ značí, že následně popsaný děj, okolnost nebo substituent, se mohou nebo nemusí stát, a že tento popis obsahuje případy, kdy uvedený děj neb okolnost nastanou a případy, kdy nenastanou.

Termín „ligand nebo „ligandy“ popisuje sloučeninu, kteráje vazebným partnerem pro β2 adrenergní receptor, a kteráje k němu vázána na základě komplementarity. Výhodné ligandy jsou ty, které jsou buď agonisty, částečnými agonisty nebo antagonísty β2 adrenergního receptoru. Specifická oblast nebo oblasti ligandu, která (které) je rozpoznána receptorem, je označována jako „ligandová doména“. Ligand může být buď schopný se k receptoru vázat sám nebo může vyžadovat pro navázání jednu nebo

-y i Tj více neligandových složek (např., Ca , Mg nebo molekula vody jsou potřebné pro vazbu ligandů k různým ligandovým vazebným místům). Příklady ligandů, použitelných podle tohoto vynálezu jsou zde uvedeny. Odborníci v této oblasti jistě uznají, že části struktury ligandu, které nejsou nezbytné pro rozpoznání specifických molekul a vazebnou aktivitu, mohou být výrazně pozměněny, nahrazeny nebo substituovány s nepříbuznými strukturami (například, níže uvedené pomocné skupiny) a v některých případech i úplně vynechány bez vlivu na vazebnou interakci. Primárním požadavkem na ligand je to, že má shora definovanou ligandovou doménu. Rozumí se, že termín ligand není zamýšlen tak, aby omezoval ligandy pouze na sloučeniny, které jsou známy svou vazbou k β2 adrenergnímu receptoru (např., známá léčiva). Odborníci v této oblasti jistě rozumí, že termín ligand může být rovnocenně použit pro sloučeninu, která normálně nemá vazebné vlastnosti k β2 adrenergnímu receptoru. Kromě toho je třeba poznamenat, že ligandy, které mají minimální aktivitu nebo postrádají použitelnou aktivitu jako monomery, mohou být vysoce aktivní jako vícevazné sloučeniny v důsledku jejich vícevaznosti.

• * · ·

Termín „ligand“ nebo „ligandy“, jak jsou zde používány, jsou zamýšleny tak, aby zachycovaly i racemické formy ligandů, rovněž jako individuální enanciomery, diastereomery a jejich neracemické směsi.

Termín „vícevazebná sloučenina nebo činidlo“ označuje sloučeninu, která je schopná být vícevaznou, jak je definováno níže, a která kovalentně váže 2 až 10 ligandů k jednomu nebo více můstkům. Ve všech případech, je každý ligand a můstek ve vícevazebné sloučenině nezávisle vybrán tak, že tato vícevazebná sloučenina obsahuje jak symetrické sloučeniny (tj,, kde jsou všechny ligandy i všechny můstky identické), tak i nesymetrické sloučeniny (tj., kde nejméně jeden z ligandů je odlišný od druhého (nebo od ostatních) ligandu a nejméně jeden můstek je různý od druhého můstku (ů). Vícevazebné sloučeniny nabízejí biologické a nebo terapeutické účinky vyšší než poskytuje agregát nevázaných ligandů, ekvivalentních těm, které jsou navázány. Je třeba říci, že tento biologický a nebo terapeutický účinek ligandů připojených k vícevazebné sloučenině je vyšší než účinek stejného množství nenavázaných ligandů, které jsou schopny vazby k ligandovým vazebným místům (receptorům). Slovní spojení „zvýšený biologický nebo terapeutický účinek“ označuje, například: zvýšenou afinitu, zvýšenou selektivitu pro cílové místo, zvýšenou specifitu cílového místa, zvýšenou sílu, zvýšenou účinnost, sníženou toxicitu, zlepšený průběh aktivity nebo děje, zvýšenou schopnost usmrcovat buňky, tak jako buňky houbových pathogenů, rakovinné buňky, apod., snížení vedlejších účinků, zvýšenou biologickou dostupnost, zlepšenou farmakokinetiku, zlepšené spektrum aktivity a jim podobné. Vícevazebné sloučeniny podle tohoto vynálezu budou mít nejméně jeden, ale výhodně více než jeden ze shora uvedených účinků.

Termín Jednovazný“ Jak je zde používán, označuje jednoduchou vazebnou interakci mezi jedním ligandem, jak je definován zde, s jedním ligandovým vazebným místem, zde definovaným. Je třeba poznamenat, že sloučenina, která má násobné kopie ligandu (ligandů), vykazuje jednovaznost jenom tehdy, když s ligandovým vazebným místem interaguje pouze jeden ligand. Příklady jednovazných interakcí jsou uvedeny níže.

• ···

Termín „vícevazný“, jak je používán zde, se týká současné vazby 2 až 10 spojených ligandů (které mohou být stejné nebo odlišné) a dvou nebo více odpovídajících receptorů (ligandových vazebných míst), které jsou opět stejné nebo odlišné.

Příklad, kdy dva ligandy, spojené můstkem, se současně váží ke dvěma ligandovým vazebným místům, může být považován za dvojvaznost; tři spojené ligandy mohou být teda příkladem trojvazností. Příklad trojvazné vazby, ilustrující vícevazebnou sloučeninu, nesoucí tři ligandy ve srovnání s jedno vaznou vazebnou interakcí, je uveden níže;

jedno vazná interakce

trojvazná interakce

Je třeba rozumět, že ne všechny sloučeniny, které obsahují násobné kopie ligandů, připojené k můstku nebo k můstkům, jsou nezbytně vícevazné, tj., že biologický a nebo terapeutický účinek vícevazebného činidla je vyšší než součet úhrnu nenavázaných ligandů, které jsou schopny vazby k ligandovému vazebnému místu (receptorů). Aby nastala vícevaznost, je třeba, aby ligandy, které jsou spojeny můstkem nebo můstky byly k jejich ligandovým vazebným místům připojeny specifickým způsobem, aby bylo nastolena požadovaná orientace ligandu a bylo tudíž dosaženo více vazebnosti.

Vícevazebné sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být složeny z ligandů, které jsou agonisty nebo parciálními agonisty β2 adrenergního receptorů nebo mohou být složeny z ligandů, které jsou vybrány z agonistů a antagonistů β2 adrenergního receptorů, za předpokladu, že tyto vícevazebné sloučeniny vykazují všeobecnou β2 adrenergní agonistickou nebo parciální agonistickou aktivitu. Vícevazebná sloučenina, • ft ftft·* které vykazuje parciální agonístickou aktivitu vzhledem k adrenoreceptorům, může být výhodnější než sloučenina, která je zcela agonistická. Parciální agonismus může mít za výsledek snížení rychlosti desensibilisace receptoru, recyklisování receptoru nebo expresi receptoru v savčí tkáni. Léčba takovou sloučeninou může být terapeutickým přínosem ve srovnání s léčbou sloučeninou, která se chová jako úplný agonista při léčbě chronických pathologických stavů nebo chorob. Vícevazebná sloučenina může také nebo pouze, působit jako tkáňově selektivní parciální agonista. Například, vícevazebná sloučenina s aktivitou agonisty β2 adrenergního receptoru může vykazovat úplnou maximální odpověď při uvolňování hladkého svalstva průduško vé tkáně, ale současně vykazovat částečnou maximální odpověď vůči adrenoreceptorovému agonismu v srdeční tkáni. Vícevazebná sloučenina, která je tkáňově selektivním parciálním agonistou, může tedy poskytovat nižší výskyt nežádoucích vedlejších účinků, jako jsou positivní chronotropismus a zvýšení srdečního výkonu.

Termín „síla“ označuje minimální koncentraci, při které je ligand schopen dosáhnout požadovaného biologického nebo léčebného účinku. Síla ligandu je typicky úměrná jeho afinitě vůči ligandovému vazebnému místu. V některých případech může být síla nelineárně korelována s jeho afinitou. Při srovnání síly dvou léků, například, vícevazebného činidla a součtu jeho nevázaných ligandů, je závislost odpovědi každého z nich na dávce určena za stejných pokusných podmínek (např., v in vivo nebo in vitro testu, na vhodném živočišném modelu, jako je lidský pacient). Zjištění, že vícevazebné činidlo produkuje ekvivalentní biologický nebo terapeutický účinek při nižší koncentraci než úhrn nevázaných ligandů, je příznakem zvýšené síly.

Termín „selektivita“ nebo specifita“ je mírou upřednostňování vazby ligandu k různým ligandovým vazebným místům (receptorům). Selektivita ligandu s ohledem na jeho cílové ligandové vazebné místo vzhledem k jinému ligandovému vazebnému místu je dána poměrem případné hodnoty Kj (tj., disociační konstanty pro každý komplex ligand receptor) nebo, v případě, kdy je biologický účinek pozorován pod Kj, poměrem případných EC50 (tj., koncentrací, které vyvolají 50 % maximální odpovědi na interakci ligandu s dvěma odlišnými íigandovými vazebnými místy (receptory)).

Termín „ligandové vazebné místo“ označuje místo na β2 adrenergním receptoru, které rozpoznává doménu ligandu a slouží jako vazebný partner pro ligand. Ligandové vazebné místo může být definováno monomemími nebo multimemími strukturami. Tato interakce může být schopná vyvolat jedinečný biologický účinek, například, agonismus, antagonismus a modulační účinky nebo může udržovat nastávající biologický děj a tak podobně.

Je třeba uznat, že receptorová ligandová vazebná místa, která se účastní v biologických vícevazných vazebných interakcích, jsou v různé míře vyvolána jejich inter- a intramolekulámími asociacemi. Například, ligandové vazebné místo může být kovalentně spojeno s jednoduchou strukturou, zakotveno v membráně nebo v polymerní matrici a tak podobně a tudíž má menší translační a rotační volnost pohybu, než když je ta samá struktura přítomna v roztoku jako monomer.

Termín „agonismus“, „parciální agonismus“ a „antagonismus“ jsou v oboru dobře známy. Termín „modulační účinek“ označuje schopnost ligandu měnit aktivitu agonisty nebo antagonisty vazbou k ligandovému vazebmému místu.

Termín „inertní organické rozpouštědlo“ nebo „inertní rozpouštědlo“ značí rozpouštědla, která jsou inertní za podmínek reakce, kteréjsou popsány v souvislosti s ní, pouze jako příklad, benzen, toluen, acetonitril, tetrahydrofuran, dimethyl(form)amid, chloroform, methylenchlorid, (diethyl)ether, ethyl-acetát, aceton, methyl (ethy l)keton, methanol, ethanol, propanol, isopropanol, fórc-butanol, dioxan, pyridin a jim podobné. Pokud není stanoveno jinak, jsou rozpouštědla, použitá ve zde popsaných reakcích, inertními rozpouštědly.

Termín „léčba“ označuje libovolnou léčbu pathologického stavu u savce, hlavně u člověka a obsahuje:

(i) prevenci pathologického stavu v subjektu, který může být predisponován k tomuto stavu, ale tento stav ještě nebyl diagnostikován a tato léčba, v souhlase s tím, je profylaktíckou léčbou pro tento chorobný stav;

(ii) inhibici pathologického stavu, tj., zastavení jeho rozvoje;

(iii) ulehčení pathologického stavu, tj., způsobení regrese pathologického stavu nebo (iv) zmírnění podmínek, způsobených pathologickým stavem.

Termín „pathologický stav, který je ovlivněn léčbou ligandem“ označuje všechny chorobné stavy (tj., pathologické stavy), kteréjsou všeobecně známy v oboru jako obecně léčitelné ligandy β2 adrenergního receptorů a chorobné stavy, o kterých bylo zjištěno, že je možno je léčit specifickou vícevazebnou sloučeninou podle tohoto vynálezu. Tyto chorobné stavy jsou, pouze jako příklad, léčba savců, postižených astmatem, chronickou bronchitidou, chronickou plicní obstrukční chorobou a jim podobnými.

·· ·· «« ♦· *· ·· • * · · · · 1 • · « · · · * ·· ·· *· ** ····

Termín „terapeuticky účinné množství“ označuje takové množství vícevazebné sloučeniny, které je dostatečné pro účinnou léčbu, jak je definována shora, pokud je podáváno savcovi v případě takové léčby. Terapeuticky účinné množství se bude různit v závislosti na subjektu a chorobném stavu, který je léčen, hmotnosti a stáří subjektu, rozsahu chorobného stavu, způsobu podání léku a tak podobně, což je možno snadno určit osobou zkušenou v tomto oboru.

Termín „můstek“, označený v případě potřeby symbolem „X“, označuje skupinu nebo skupiny, která kovalentně váže od 2 do 10 ligandů (jak je definováno shora) způsobem, který poskytuje sloučeninu, která je schopná více vazebnosti. Kromě jiného, je můstek entitou, orientující ligand, která zajišťuje připojení k ní nejméně dvou kopií ligandu (které mohou být různé nebo stejné). Kromě toho může být můstkem jak chirální, tak i achirální sloučenina. V některých případech může být můstkem i kovalentní vazba, která spojuje ligandy způsobem, který poskytuje sloučeniny schopné vícevazebnosti.

Kromě toho, v některých případech může být můstek sám o sobe biologicky aktivní.

Termín „můstek“ však nezahrnuje pevné inertní nosiče, jako kuličky, skleněné částice, vlákna a jim podobné. Rozumí se však, že vícevazebné sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou být v případě potřeby k těmto pevným nosičům připojeny. Například, takové připojení k pevným nosičům může být použito při separačních a purifikačních a podobných způsobech výroby.

Rozsah vzniku více vazné vazby závisí na účinnosti, s jakou můstek nebo můstky, které váží ligandy, přijdou tyto ligandy do kontaktu s připravenými dostupnými ligandovými vazebnými místy. Kromě kontaktu ligandů s ligandovými vazebnými místy pro vícevazné interakce, můstek nebo můstky prostorově vymezují výskyt těchto interakcí i rozměry, které jsou definovány můstkem nebo můstky. Strukturální uspořádání můstku (valence, geometrie, orientace, velikost, ohebnost, chemické složení, atd.) jsou tedy uspořádáními vícevazebných činidel, která hrají důležitou úlohu při určování jejich aktivit.

Můstky, použité v tomto vynálezu, jsou vybrány, aby umožňovaly vícemocnou vazbu ligandů k ligandovým vazebným místům β2 adrenergního receptorů, pokud jsou tato místa umístěna vnitřně, jak uvnitř, tak i na periferii struktury receptorů nebo v libovolné poloze mezi nimi.

Představitelé sloučenin podle obecného vzorce (I):

·· • · ·· ·<

« · · · * ·

I. Představitelé vícevazebných sloučenin podle obecného vzorce (I), kde p je rovno 2, q je rovno 1, Ar¹ je 4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl, Ar² je 1,4-fenylen, R¹ a R² jsou vodíky, X.

W, Q a Ar³ jsou definovány v tabulce A, uvedené níže;

Tabulka A

Sloučenina Konfigurace W X na C

-Q-Ar³ (** - konfigurace)

1A	(rs)	-(CH₂)₂-	vazba
2A	(RS)	-(CH₂)₂-	vazba
3A	(RS)	-(CH₂)₂-	vazba
4A	(RS)	-(CH₂)₂-	vazba
5A	(RS)	-(CH₂)₆o-	- vazba

6A	TO	-(CH₂)-	vazba
7A	TO	-(CH₂)₂-	vazba
8A	TO	-(CH₂)₂-	vazba
9A	TO	-(CH₂)₂- (CH₂)₃	vazba
10A	TO	(CH₂)*CH(OH)- vazba

CH₂-O-*=TO

-NH-CH₂-**CHOH)fenyl**=/S)

-NH-CH₂-**CHOH)fenyl**-(7ř)

-NH-CH₂-**CHOH)fenyl**=TOJ

-NH-CH₂-* *CHOH)-(4-hydroxy-3(hydroxymethyl)fenyl* *=(RS) -(CH₂)₃-O-(CH₂)₆- nh-ch₂**CH(OH)-(4-hydroxy-3(hy droxyethyl)feny i**=(RS)

-NH-CH₂-* *CHOH)-(4-hydroxy-3(hydroxymethyl)fenyl **=(RS)

-NH-CH₂-**CHOH)fenyI**=TO

-NH-CH₂-**CHOH)fenyl**=TO>

-0-(CH₂)6-0-[4-(3-hydroxypropyI)]-fenyl

-O-(CH₂)-⁺*CH(OH)-(CH₂)-NH-CH₂**CH(OH)-(4-hydroxy-3-hydroxymethy 1 )fenyl * *=(RS) «· ·* • · • ···

-(CH₂)₂- vazba

-NH-CH₂-**CH(OH)-O-l-naftyl**=(RS)

IL Představitelé vícevazebných sloučenin podle obecného vzorce (I), kde p je rovno 2, q je rovno 1, Ar¹ je 4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl, Ar² je 1,4-fenylen, R¹ a R² jsou vodíky, X, W, Q a Ar³ jsou definovány v tabulce B níže:

Tabulka B

Slouč.	Konfigurace W na *C	X Q	-Ar³
1B		vazba	-O-(p-C₆H₄)-NH-CH₂ vazba	4-hydroxy-3- -(hydroxymethyl)- -fenyl
2B	(RS)	vazba	-0- vazba	4-aminofenyl
3B	(RS)	-(CH₂)₆- 0- (CH₂)₃-	-0-(CH₂)io-0-(p-C6H4)- vazba (CH₂)₃-O-(CH₂)₆-NH- CH₂-**CH(0H)-	4-hydroxy-3- -(hydroxy- methyl)fenyl
4B	(RS)	-(CH₂)₆- 0- (CH₂)₃-	-0-{CH2)io-0-(p-C6H4)- vazba (CH₂)₃-O-(CH₂)₆-NH- CH₂-CH(0H)- =(RS) konfigurace	4-hydroxy-3- -(hydroxy- methyl)fenyl
5B	(RS)	-(CH₂)₂-	-O'(CH₂)4 vazba	fenyl

III. Představitelé vícevazebných sloučenin podle obecného vzorce (í), kde p je rovno 2, q je rovno 1, Ar¹ je 4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl, R1 a R² jsou vodíky. Ar³ je 4hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl, X, W, Q, a Ar² jsou definovány v tabulce C níže:

• ·

Tabulka C

Slouč.	Konfigurace na *C	w	X	Ar³	Q
1C	(KS)	vazba	vazba	trans-\,4- -cyklohexan	-NH-CH₂-CH(OH)- -=(KS)
2C	(KS)	-ch₂-	vazba	1,3- -cyklohexan	-ch₂-nh-ch₂- -CH(OH)-=(KS)
3C	(KS)	-(CH₂)₃-	vazba	1,3-piperazin	-ch₂-nh-ch₂-** -CH(OH)-* *=(RS)
4C	(KS)	vazba	vazba	p-menthan	-NH-CH₂-**CH(OH)- -(KS)
5C	(KS)	vazba	vazba	1,2-fenalen	-ch₂-nh-ch₂-**

-CH(OH)-* *=(KS)

IV. Představitelé vícevazebných sloučenin podle obecného vzorce (I), kde p je rovno 2, q je rovno 1, Ar¹ a Ar³ jsou 4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyly, R¹ a R² jsou vodíky, Q je vazba a W, X a Ar² jsou definovány v tabulce D níže:

Tabulka D Slouč. Konfig.

Ar² • V

na *C

ID (RS) vazba 1,4-cyklohexan -(CH₂)-(p-C₆H,₀)-NH-CH₂-**CH(OH)-**=(RS) konfigurace

V. Představitelé vícevazebných sloučenin podle obecného vzorce (I), kde p je rovno 2. q je rovno 1, R¹ a R² jsou vodíky, W je -<CH₂)₂-, Ar² je fenylen, -Q-Ar³ je (2-hydroxy-2-fenyl)ethylamino skupina, X je vazba a Ar³ je definováno níže v tabulce E:

Tabulka E:
Slouč.	Ar¹	Konfig. na *C	Konfig. na **C
IE	fenyl
2E	fenyl	(R)	(S)
3E	fenyl	(R)	(R)
4E	4-amino-3,5 -dichlorfenyl	(RS)	(RS)
5E	4-amino-3,5-dichlorfenyl	(R)	(R)
6E	4-amino-3,5-dichlorfenyl	(S)	(S)
7E	4-amino-3,5-dichlorfenyl	(R)	(S)
8E	4-amino-3,5-dichlorfenyl	(S)	(S)
9E	3-formylamino-4-hydroxy fenyl	(RS)	(RS)
10E	3-formylamÍno-4-hydroxyfenyl	(R)	(R)
11E	3-formylamino-4-hydroxyfenyl	(S)	(S)
12E	3 -formylamino-4-hydroxyfenyl	(R)	(S)
13E	3 -formy 1 am ίηο-4-hy droxy feny 1	(S)	(R

Různé sloučeniny:

• · ί « • 4

Μ ·» » 4 4 » 4 4 4 4

Doporučená uspořádání

I když nej širší definice tohoto vynálezu je uvedena v odstavci „Podstata vynálezu“, jsou výhodné určité sloučeniny podle obecného vzorce (I).

(A) Výhodnou skupinou je vícevazebná sloučenina podle obecného vzorce II:

(II)

kde, *C má konfiguraci A\S, R nebo 5;

V rámci skupiny (A) je výhodnější skupinou sloučenin:

V

9* «9

9 ··* • · 9 · « 9 9 *

9- 9·

I 9 9

9· 9»99

• · * 9 « 9 *

99« ·* (i) Ar¹ je aryl, výhodněji Ar¹ je fenylový kruh obecného vzorce c :

R⁴

R⁵ (c) kde, R⁴ je vodík, alkyl, halogeno nebo alkoxy skupina, výhodně vodík, methyl, fluoro, chloro nebo methoxy skupina;

R⁵ je vodík, hydroxy, halogeno, amino skupina nebo -NHSO₂R^a, kde R^a je alkyl, výhodně vodík, hydroxy, fluoro, chloro, amino nebo -NHSO2CH3 skupina a

R⁶ je vodík, halogenid, hydroxy, alkoxy, substituovaný alkyl, sulfonylamin, aminoacyl nebo acylamino; výhodně vodík, chloro, fluoro, hydroxy, methoxy, hydroxymethyl, -CH2SO2CH3, -NHSO2CH3, -NHCHO, -CONH₂ nebo -NHCONH₂skupina;

Ar¹ je heteroaryl, výhodněji Ar¹ je 2,8-(dihydroxy)chinoIÍn-5-yl nebo 3bromoisoxazol-5-yl nebo

Ar¹ je heterocyklus, výhodněji je Ar¹ heterocyklus kondensovaný na arylový kruh, nejvýhodněji 6-fluorochroman-2-yl;

W je vazba spojující skupinu -NR²- k Ar², alkylenová nebo substituovaná alkylenová skupina, přičemž jeden nebo více atomů uhlíku v alkylenové nebo v substituované alkylenové skupině je popřípadě nahrazen -O-, výhodně kovalentní vazba, methylen, ethylen, propylen, -(CH₂)₆-O-(CH₂)₃- nebo CH₂CH(OH)CH₂-O- a

Ar je fenyl, přičemž skupiny W a X jsou připojeny v poloháchl,2-, 1,3- a 1,4 fenylového kruhu; cyklohexyl, popřípadě substituovaný methylem, kde W a X skupiny jsou připojeny v polohách 1,2- a 1,4- cyklohexylového kruhu nebo piperazin, kde W a X skupiny jspou připojeny v poloze 1,4- piperazinového kruhu, výhodně 1,4-fenylen.

Vedle shora uvedených výhodných skupin, jsou ještě výhodnější skupiny tyto::

(a) X is -0-, -0-alkylen. -0-(arylen)-NH-(substituovaný alkylen)-,

-0-(alkylen)-0-(arvlen)-(alkylen)-0-(alkylen)-NH-(substituovaný alkylen)-,

-0-(alkylen)-0-(arylen)-.nebo -(alkylen)-(cycloalkylen)-NH-(substituovaný alkylen)-, výhodně -O-(CH₂)₄-: -CH₂-(l,4-cyclohexyl)-NH-CH₂-CH(OH)-;

·» «· • * ·

-0-(1,4-fenylen)-NH-CH₂-CH(OH)-:-0-(CH₂)₁₀-0-(l,4-fenylen)-(CH₂)₃-0(CH₂)(,-NH-CH₂-CIKOJÍ)-; -0-(CH₂)₆-0-( l,4-fenylen)-(CH₂)₃-0-(CH₂)₅-NHCH₂-CH(0H)-; nebo -O-(CH₂)_Ř-O-(l,4-fenylen)-;

Q je kovalentní vazba nebo (b) X je vazba a Q je substituovaná alkylenová skupina, kde jeden nebo více uhlíkových atomů je případně nahrazen heteroatomem, vybraným ze skupiny, zahrnující -NR^a-(kde R^a je vodík, alkyl nebo acyl) a -O-, výhodně -NH-CH₂-**CH(OH)-; -NH-CH₂**CH(OH)-CH₂-O-; -NH-**CH(CH₂OH); -CH₂-NH-CH₂-**CH(OH); -C(CH₃)₂-NHCH₂**CH-; (CH₂)₃-NH-CH₂-**CH(OH)-; -(CH₂)₃-O-(CH₂)₆-NH-CH₂-**CH(OH)-; (CH₂)₂-NH-CH₂-**CH(OH)-; -O-(CH₂)-**CH(OH)-CH₂-NH-CH₂-**CH(OH)- nebo NH-CH₂-**CH(OH)-CH₂-O-; výhodněji -NH-CH₂-**CH(OH)-; -NH-**CH(CH₂OH)-;

-(CH₂)₃-O-(CH₂)₆-NH-CH₂-**CH(OH)- nebo -NH-CH₂-**CH(OH)-CH₂-O-; kde ** je RS, R nebo S stereochemická konfigurace, nejvýhodnějí -NH-**CH(CH₂OH)-; kde ** je RS, R nebo S stereochemická konfigurace.

Mezi shora uvedenou výhodnou a výhodnější skupinou sloučenin je zejména výhodná ta skupina sloučenin, kde:

(i) Ar³ je stejné s Ar¹, jak je uvedeno ve výhodných uspořádáních (A)(i) až (iii) shora. Jinou zvláště výhodnou skupinou sloučenin je ta, kde (ii) Ar³ je fenylový kruh podle obecného vzorce d :

(d) kde:

R⁷ je vodík, alkyl, alkenyl, substituovaný alkyl, halogeno, alkoxy, substituovaný alkoxy, hydroxy, aminoacyl nebo heteroaryl, výhodně vodík, methyl, propen-2-yl, fluoro, chloro, methoxy, -OCH₂CO₂Me, OCON(CH₃)₂, hydroxy, -CH₂CONH₂, NHCOCH₃, -NHCHO, imidazol-1-yl nebo l-methyl-4-(trifluoromethyl)imidazol-2-yl a

R jc vodík, halogen, alkoxy, substituované alkoxy nebo acylamino, výhodně vodík, fluoro, chloro, methoxy, -OCH₂CO₂Me, -OCON(CH₃)₂, -NHCHO nebo - CONH₂.

(iii) Ještě jinou výhodnou skupinou sloučenin je ta, kde:

Ar³ je naftyl, pyridyl, benzimidazol-l-yl, indolyl, 2-kyanoindolyl, karbazolyl, 4methylindanyl, 5-(CH₃CO₂CH₂O-)-l,2,3,4-tetrahydronaftyl, 1 H-2-oxoindol, 2,3,4trihydrothianaftalen, 4-hydroxy-2-benzothiazolinon nebo 4-oxo-2,3-dihydrothianaftaIen.

V rámci shora uvedených, výhodných, výhodnějších a zvláště výhodných skupin, jsou ještě více zvláště výhodné skupiny, kde:

Ar¹ je fenyl, 4-hydroxyfenyl, 3,4-(dihydroxy)fenyl, 3,5-(dihydroxy)fenyl, 2-chloro-3,4(dihydroxy)fenyl, 2-fluoro-3,4-(dihydroxy)fenyl, 2-chloro-3,5-(dihydroxy)fenyl, 2-fluoro3,5-(dihydroxy)fenyl, 4-hydroxy-3-(methoxy)fenyl, 4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl, 4hydroxy-3-(HCONH)fenyl, 4-hydroxy-3-(NH2CO-)fenyl, 3-chlorofenyl, 2,5(dimethoxy)fenol, 4-(CH₃SO₂NH-)fenyl, 4-hydroxy-3-(CH₃SO₂CH₂-)fenyl, 4-hydroxy-3(CH₃SOP₂NH-)fenyl, 4-hydroxy-3-(NH₂CONH-)fenyl, 3,5-dichloro-4-aminofenyl,

HO nebo výhodně 4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl, 4-hydroxy-3-(HCONH-)fenyl, 3,5-dichloro4-aminofenyl nebo

HO

O nejvýhodněji 4-hydroxy-3-(HCONH-)fenyl nebo 3,5-dichloro-4-aminofenyl • · « ♦ ·· a Ar³ je :

OMe

CXjCOMH,

X fX-H,CN)

PÍ-O;CHj) ttoO'

Y-OH,Mc, -CONH; -NHCONHj

(Z - Cl <x H)

O

NHSOjM· výhodně fenyl nebo 4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl, výhodněji fenyl. Další výhodná skupina sloučenin podle obecného vzorce I je: ¹

1. Sloučenina obecného vzorce :

kde,

Ar¹ je vybráno ze skupiny, zahrnující 4-amino-3,5-(dichlor)fenyl a 3-formylamino-4-(hydroxy)fenyl a stereochemická konfigurace na *C a **C je (AS) a (AS); (Ji) a (Aj; (S)

A (S); (A) a (5) nebo (5) a (Ji) ajejich farmaceuticky přijatelné soli. V rámci této skupiny je výhodnější sloučeninou ta, kde Ar¹ je 4-amino-3,5-(dichlor)fenyl a konfigurace na *C je (RS) a konfigurace na **C je (AS) nebo je konfigurace na *C (A) a konfigurace na * *C je (R) nebo je konfigurace na *C (Sj a konfigurace na **C je (5) neboje konfigurace na *C (R) a konfigurace na **C je (S) nebo je konfigurace na *C je (5) a konfigurace na **C je (A). V rámci této skupiny je další výhodnější sloučeninou ta, kde Ar¹ je 3-formylamino-4-(hydroxy)fenyl a konfigurace na *C je (AS) a konfigurace na **C je (AS) nebo je konfigurace na *C (A) a konfigurace na **C je (R) neboje konfigurace na *C (Sj a konfigurace na **C je (S) nebo je konfigurace na *C (A) a konfigurace na **C je (S) nebo je konfigurace na *C je (S) a konfigurace na **C je (A).

Obecné schéma synthesy

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou být připraveny způsoby, které jsou popsány v dole uvedených reakčních schématech.

Výchozí materiály a činidla, použitá v přípravě těchto sloučenin jsou buď dostupné u komerčních dodavatelů, jako je Aldrich Chemical Co., (Miiwaukee,

Wisconsin, USA), Bachem (Torrance, Califomia, USA), Emka-Chemie nebo Sigma (St. Louis, Missouri, USA) nebojsou připraveny způsoby známými odborníkům v této oblasti, uvedenými v citované literatuře, jako Fieser a Fieser s Reagents for Organic Synthesis, Volumes 1-15 (John Wiley and Sons, 1991); Rodďs Chemistry of Carbon Compounds, Volumes 1-5 a Supplementals (Elsevier Science Publishers, 1989), Organic Reactions, Volumes 1-40 (John Wiley and Sons, 1991), March's Advanced Organic Chemistry, (John Wiley and Sons, 4th Edition) a Larocks Comprehensive Organic Transformations (VCH Publishers lne., 1989).

Výchozí materiál a reakční meziprodukty mohou být v případě potřeby isolovány a purifikovány použitím konvenčních způsobů, včetně, ale bez omezení, filtrace, destilace, krystalisace, chromatografie a jim podobných. Tyto materiály mohou být charakterisovány použitím konvenčních způsobů, včetně fysikálních konstant a spektrálních dat.

Dále se rovněž rozumí, že tam, kde jsou udány podmínky typických nebo výhodných způsobů (tj., reakční teplota, doba, molární poměry reaktantů, rozpouštědla, tlaky apod.), mohou být použity i jiné reakční podmínky, aniž je uvedeno jinak. Optimální reakční podmínky se mohou lišit v použitých jednotlivých reaktantech nebo rozpouštědlech, ale tyto podmínky mohou být odborníkem v této oblasti určeny použitím optimalisačních způsobů.

Kromě toho je odborníkovi v tomto oboru zřejmé, že jsou nezbytné chránící skupiny k ochraně určitých funkčních skupin před nežádoucími reakcemi. Způsob výběru vhodných ochranných skupin pro jednotlivé funkční skupiny, rovněž jako vhodných podmínek pro ochranu a posléze odstranění chránících skupin, je v oboru velmi dobře znám. Například, četné chránící skupiny Jejich zavedení i odstranění jsou popsány v T.W.Greene a G. M. Wuts, Protecting Groups in Organic Synthesis, I Second Edition, Wiley, New York, 1991 a v ní popsaných literárních odkazech.

Tato schémata jsou pouhou ilustrací některých způsobů, kterými lze synthesovat sloučeniny podle tohoto vynálezu a lze učinit různé modifikace těchto schémat, které budou zřejmé odborníkovi v tomto oboru.

Příprava vícevazebné sloučeniny podle obecného vzorce I

Vícevazebná sloučenina podle obecného vzorce 1, kde p je rovno 2 a q je rovno 1, může být připravena, jak je znázorněno a popsáno ve schématech A až D níže.

Vícevazebná sloučenina podle obecného vzorce I, kde p je rovno 2 a q je rovno 1, může být připravena kovalentním připojením ligandů, L, přičemž nejméně jeden ligand je vybrán ze sloučeniny s obecným vzorcem (a), jak je definováno v „Podstatě vynálezu“, k můstku, X, jak ukazuje schéma A níže:

Schéma A

Způsob (a) / FG¹

L + FG²—X—FG²

L—X—L

Způsob (b) · · *

FG—X—FG²PG -+

L,~X—FG²PG [intermediát] (Π) odstranění ochrany

-> L,—X—FG² + /FG¹

L

L,—X—L₂

Způsobem (a) je vícevazebná sloučenina podle obecného vzorce I, kde p je rovno 2 a q je rovno 1, připravena jednostupňově, kovalentním připojením ligandů, L, k můstku, X, kde FG¹ a FG² představují funkční skupiny jako jsou halogenová, amino, hydroxylová, thio, aldehydová, ketonická, karboxylová, deriváty karboxylové skupiny, jako jsou halogenidy kyselin, estery, amidy a jim podobné. Tento způsob je výhodný pro přípravu sloučenin podle obecného vzorce I, kde jsou stejné ligandy.

Ve způsobu (b) jsou sloučeniny podle obecného vzorce I připraveny vícestupňové, kovalentním připojením jednoho ekvivalentu ligandů, Li, k ligandů X, kde FG a FG představují funkční skupiny definované výše a FG PG je chránící funkční skupina na ligandů, čímž vznikne meziprodukt obecného vzorce II. Odstranění chránící skupiny na druhé funkční skupině na ligandů, následované reakcí s ligandem L₂, který může být stejný nebo odlišný od ligandů Li, poté poskytne sloučeninu podle obecného vzorce I. Tento způsob je vhodný pro přípravu sloučenin obecného vzorce I, když jsou neidentické ligandy.

Ligandy jsou kovalentně připojeny k můstku za použití konvenčních chemických způsobů, které poskytují kovalentní vazbu ligandů k můstku. Chemismy reakcí, při kterých vznikají tyto vazby, jsou velmi dobře známy v oboru a zahrnují použití komplementárních skupin můstku i ligandů, jak je uvedeno v tabulce I níže.

Tabulka I

Představitelé komplementárních vazebných chemismů • ·

reakční skupina 2.	reakční skupina	Způsob vazby
karboxylová	aminová	amidová
sulfonylhalogenidová	aminová	sulfonamidová
hydroxylová	alky l(ary 1 )halogenid	etherová
hydroxylová	isokyanátová	urethanová
aminová	epoxidová	β-hydroxyaminová
aminová	al ky l(ary 1 )halogenidová	alkylaminová
aminová	isokyanátová	močovinnová
hydroxylová	karboxylová	esterová
aminová	aldehydová	iminová

Reakce mezi karboxylovou kyselinou buď můstku nebo ligandu a primárního nebo sekundárního aminu ligandu nebo můstku v přítomnosti vhodných, dobře známých aktivačních činidel, jako jsou dicyklohexylkarbodiimid, vede ke vzniku amidické vazby, kovalentně vážící ligand k můstku; reakce mezi aminovou skupinou buď můstku nebo ligandu a sulfonylhalogenidovou skupinou ligandu nebo můstku, v přítomnosti base jako je tri(ethyl)amin, pyridin a jim podobné, vede ke vzniku sulfonamidové vazby, kovalentně vážící ligand k můstku a reakce mezi alkoholickou nebo fenolickou skupinou buď můstku nebo ligandu a alkyl nebo arylhalogenidem ligandu nebo můstku v přítomnosti base, jako je triethylamin, pyridin a jim podobné, vede k tvorbě etherové vazby, kovalentně vážící ligand k můstku.

Vícevazebná sloučenina podle obecného vzorce I, kde p je rovno 2 a q je rovno 1, druhý ligand Ar³ je stejný jako Ar¹, X je vazba a Q je (2-hydroxyethyljamino skupina a tyto ligandy jsou vázány přes skupinu Ar³, může být připravena z arylglyoxalového derivátu obecného vzorce 1., jak je uvedeno ve schématu B níže.

Schéma B

J O ° ϊΑτίΧγ-ΟΗ ₊ k^h-w-aZ-nH; ——

OH

Ί- redukce

(O (Ar’ * Ar³]

Kondensace derivátu acetofenonu podle obecného vzorce i s diaminem podle obecného vzorce 2 v etherickém roztoku, jako v tetrahydrofuranu, poskytuje ímin podle obecného vzorce 3. Redukce tohoto iminu vhodným redukčním činidlem, jako je diboran, poskytuje sloučeninu podle obecného vzorce I. Vhodná reakční rozpouštědla jsou tetrahydrofuran a jemu podobná. Sloučenina 1, kde Ar¹ je fenyl, je připravena zahřátím acetofenonu ve 48% kyselině bromovodíkové v dimethylsulfoxidu.

Sloučeniny podle obecného vzorce 1 mohou být připraveny způsoby, které jsou v oboru dobře známy. Například, a,a-dihydroxy-4-hydroxy-3methoxy(karbonyl)acetofenon může být připraven zahřátím methylesteru kyseliny 5acetylsalicylové v 48% kyselině bromovodíkové. Jiná vícevazebná sloučenina podle obecného vzorce I, kde p je rovno 2, q je rovno 1, druhý ligand Ar³ je stejný jako Ar¹, X je vazba, Q je (2-hydroxyethyl)amino skupina a ligandy jsou vázány přes Ar², může být připravena z arylepoxidu podle obecného vzorce 4, uvedeného ve schématu C níže.

Schéma C .O , OH _H QH

AriXj + H₂N-W-Ar²-NH₂ -► ^Χ^,Ν-W-Ar²

2 (I) (Ar¹ = Ar³)

Sloučenina podle obecného vzorce I může být připravena reakcí epoxidu podle vzorce 4 s diaminem podle vzorce 2. Epoxidy 4 jsou buď komerčně dostupné nebo mohou být připraveny způsoby, popsanými v Vierstead, R.W. et. Al. ./ Med. Chem. 26, 1561-1569, (1983) nebo Hett, R. et. al. Tet. Lett. 35, 9345-9348 (1994).

Jiné způsoby přípravy vícevazebné sloučeniny podle obecného vzorce I, kde p je rovno 2, q je rovno 1, druhý ligand Ar³ je stejný jako Ar¹, X je vazba, Q je

(2-hydroxyethyl)amino skupina a ligandy jsou vázány přes Ar² skupinu, může být připraveny z derivátu acetofenonu podle obecného vzorce 5, jak je uvedeno ve schématu D níže.

Schéma D a,:A a,ULa Λλ *^jukcg „AAb

CHCI ₃

5 Z 9 _ *,ŮAn-w-^~_n^a -—s

OH η ?Π (0 (Ar¹ « Ar⁵) ft ft • ··· • ftftft *· ·· ·· ·· ····

Bromace derivátu acetofenonu podle obecného vzorce 5 bromem v halogenovaném organickém rozpouštědle, jako je chloroform, poskytuje derivát a-bromacetofenonu podle obecného vzorce 6. Účinkem azidu sodného na 6, následovaným redukcí výsledného azidu 7 vhodným redukčním činidlem, jako hydridohlinitan lithný, poskytuje derivát ethanolaminu podle obecného vzorce 8. Kondensace dvou ekvivalentů 8 s dialdehydovou sloučeninou podle obecného vzorce 9 poskytuje imin podle vzorce 10, který je přeměněn na sloučeninu podle obecného vzorce I, jak je popsáno ve schématu A shora.

Jiný způsob přípravy vícevazebné sloučeniny podle obecného vzorce í, kde p je rovno 2, q je rovno 1, Ar¹ a Ar³ jsou různá, X je vazba,

Q je (2-hydroxyethyl)amino skupina a ligandy jsou vázány přes Ar² skupinu, může být připraven podle schématu E zdola

Schéma E

* PG₂PG,N-Ari-W-HNPG,

O

PG_iPG,N-W-Ar^N_íífJk._Ar3

OH

-- PGjPGfN-W-A^-NPG,^^!^,

Ar

OH PG, PG, OH

PG, OH

-ΡΟ,ΗΝ-νν-Ατ’—Ν^χ^ρ

OH

Ar³

ArjA^N-w -αΑ-νη^Λ.^ di

Kondensace diaminu podle obecného vzorce 11 (kde PGi a PG? jsou vhodné chránící skupiny, které lze selektivně odstranit) s glyoxalem podle obecného vzorce 2, následovaná redukcí výsledného iminu o obecném vzorci 12 vhodným redukčním činidlem, jako je diboran ve vhodném reakčním roztoku, jako tetrahydrofuranu, poskytuje sloučeninu podle obecného vzorce 13. Sloučenina o vzorci 11 může být připravena způsoby, popsanými na obrázku 14.

Reakce sloučeniny 15 s alfa-bromacetofenonovou sloučeninou podle obecného vzorce 6, následovaná redukcí oxo skupiny, poskytuje sloučeninu o obecném vzorci 16. Tato reakce je provedena za podmínek dobře známých v oboru. Odstranění ·· ·· ·· ·· · · · · · · · «· · · ··< · · · ···· ·· *9 ·9 99 9999 skupiny, chránící aminoskupinu, poté poskytne sloučeninu o obecném vzorci 1.

Podmínky reakce, odstraňující chránící skupinu, závisí na povaze chránící skupiny.

Například, když chránící skupinou je benzylová skupina, je tato odstraněna za podmínek katalytické hydrogenační reakce.

Jako ligand podle tohoto vynálezu může být použita libovolná sloučenina, která je agonistou p2 adrenergního receptoru. Sloučenina, vybraná pro použití jako ligand, má typicky nejméně jednu funkční skupinu, jako amino, hydroxylovou, thiolovou nebo karboxylovou a jim podobné, které dovolují, aby tato sloučenina byla snadno vázána k můstku. Sloučeniny s takovouto funkcí jsou buď známy v oboru nebo mohou být připraveny rutinní modifikací známých sloučenin, použitím konvenčních reagencií a způsobů.

Můstky lze připojit v různých polohách na ligandovou molekulu, aby bylo dosaženo různých orientací ligandové domény a tudíž usnadněna vícevazebnost. I když jsou pro připojení vhodné mnohé polohy na modulačních β2 adrenergních ligandech, je výhodné chránit ty substruktury na ligandech, které jsou nej významnější pro vazbu ligand - receptor. V současnosti jsou výhodnými místy pro připojení arylové skupiny a postranní dusíkaté řetězce.

Odborníkovi v této oblasti je zřejmé, že shora uvedené chemismy nejsou omezeny na přípravu dvojmocných vícevazebných slučenin podle obecného vzorce I a mohou být použity pro přípravu tri-, tetra- atd. vícevazebných sloučenin podle obecného vzorce I.

Můstek je připojen k ligandu v poloze, která umožňuje interakci ligandového vazebného místa s doménou ligandu, a která specificky zajišťuje, aby ligandová doména ligandu byla sama orientována tak, aby se vázala k ligandovému vazebnému místu. Tyto polohy a způsoby synthesy vazby jsou velmi dobře známy v oboru. Termín můstek zahrnuje vše, co není považováno za část ligandu.

Relativní orientace, při které jsou ligandové domény přístupné, je odvozena od jednotlivého bodu nebo bodů připojení ligandů k můstku a na geometrii kostry molekuly. Určení, kde na ligandu lze učinit přijatelné substituce, je typicky založeno na předchozí znalosti vztahu struktury a aktivity (structure-activity relationship, SAR) ligandu a nebo příbuzné sloučeniny a nebo strukturálních informací o komplexech ligand receptor (např., rentgenová krystalografie, NMR a jim podobné). Tyto polohy a synthetické reakce pro kovalentní připojení jsou dobře známy v oboru. Po připojení k • 4 ·> ·· ·· « 4 4*44 *444 44 4 4 4 4 4 4 4 4

4* 44 4 4 44*4 vybranému můstku (nebo po připojení k průkazné části můstku, například dvěma až deseti atomům můstku), může být jednomocný konjugát ligand-můstek vyzkoušen na uchování aktivity odpovídajícím testem.

Můstek, je-li kovalentně připojen k násobným kopiím ligandů, poskytuje biokompatibilní, v podstatě neimunogenní vícevazebnou sloučeninu. Biologická aktivita této vícevazebné sloučeniny je vysoce citlivá na mocenství, geometrii, složení, velikost, ohebnost nebo tuhost, atd., můstku a naopak, na celkové struktuře vícevazebné sloučeniny, rovněž jako na přítomnosti nebo nepřítomnosti aniontového nebo kationtového náboje, relativní hydrofobnosti nebo hydrofilnosti, a podobně, můstku.

V souhlase s tím je můstek výhodně vybrán tak, aby maximalisoval biologickou aktivitu vícevazebné sloučeniny. Můstek může být vybrán, aby zesílil biologickou aktivitu molekuly. Obecně, může být můstek vybrán z libovolného konstruktu organické molekuly, který směruje dva nebo více ligandů k jejich ligandovým vazebným místům, aby byla zajištěna vícemocnost. V tomto ohledu může být můstek považován za „pozadí“, na kterém jsou ligandy aranžovány tak, aby bylo dosaženo požadované orientace ligandů a tudíž získána vícevazebná sloučenina.

Různé orientace mohou být, například, dosaženy zabudováním skupin, obsahujících mono- nebo póly cykl ické skupiny, včetně arylových a nebo heteroarylových skupin nebo struktur obsahujících jednu nebo více násobných vazeb mezi uhlíky (alkenylové, alkenylenové, alkynylové nebo alkynylenové skupiny) do pozadí. Jiné skupiny mohou také obsahovat rozvětvené nebo lineární řetězce oligomerů a polymerů. Ve výhodném uspořádání je dosaženo rigidity (tuhosti) molekuly přítomností cyklických skupin (např., arylu, heterparylu), cykloalkylu, heterocyklu apod.). V jiném výhodném uspořádání je kruhem šesti nebo osmičlenný kruh. V ještě jiném výhodném uspořádání je kruhem aromatický kruh, jako, například, fenyl nebo naftyl.

Různé hydrofobně-hydrofilní charakteristiky můstku, rovněž jako přítomnost nebo nepřítomnost nabitých skupin, mohou být snadno kontrolovány zkušeným pracovníkem. Například, hydrofobní povaha můstku, odvozeného od hexamethylendiaminu (hhNtChhjeNI-h) nebo od příbuzných polyaminů, může být modifikována tak, aby byla podstatně hydrofílnější, náhradou alkylenové skupiny za poly(oxyalkylenovou) skupinu, jaká se nachází v komerčně dostupném „Jeffamines“.

Různá pozadí mohou být konstruována tak, aby poskytovala výhodné orientace ligandů. Tato pozadí mohou být představována použitím dotací (jak je uvedeno níže), • ··* přičemž každá dotace může být potenciálně atomem, jako jsou C, O, N, S, P, H, F, Cl, Br, a F nebo tato dotace může naopak značit absenci atomu v této poloze. Pro usnadnění porozumění struktury pozadí, je pozadí znázorněno jako dvojrozměrné uspořádání v následujícím diagramu, ačkoliv v realitě je pozadí jasně třírozměrnou strukturou:

. .....

···..... .

* ·...........

···... · .

··»····· ·

2··’·»·*·· .....

- · B ...........

a k a ----012 3 4 56 78

Každá dotace je buď atom, vybraný z uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku, síry, fosforu nebo halogenu nebo tato dotace představuje bod v prostoru (tj., absenci atomu). Školenému pracovníkovi je zřejmé, že pouze některé atomy v mřížce mají schopnost účinkovat jako připojovací body pro ligandy, jmenovitě C, O, N, S a P.

Atomy mohou být spojeny navzájem vazbami (jednoduché, dvojné nebo trojné vazby s přijatelnou resonancí a tautomerní mi formami), s ohledem na obvyklé požadavky chemické vazby. Ligandy mohou být připojeny k pozadí jednoduchými, dvojnými nebo trojnými vazbami (s chemicky přijatelnou tautomerní a resonanční formou). Násobné skupiny ligandů (2 až 10) mohou být připojeny k pozadí tak, aby minimální, nejkratší vzdálenost dráhy mezi sousedními ligandovými skupinami nepřesáhla 100 atomů. Je výhodné, když spojení ligandu s můstkem je vybráno tak, aby maximální prostorová vzdálenost mezi dvěma sousedními ligandy nebyla více než 100 Á.

Příklad můstku, jak je představován mřížkou, je uveden níže, na bifenylové konstrukci.

« ·* • * « ··♦ e . , , .......

Všechny uzly (1,2), (2,0), (4,4), (5,2), (4,0), (6,2), (7,4), (9,4), (10,2), (9,0), (7,0) představují atomy uhlíku. Uzel (10,0) představuje atom chloru. Všechny ostatní uzly (nebo dotace) jsou body v prostoru (tj., representují absenci atomů).

Uzly (1,2) a (9,4) jsou připojovací body. Vodíkové atomy jsou fixovány na uzlech (2,4), (4,4), (4,0), (2,0), (7,4), (10,2) a (7,0). Uzly (5,2) a (6,2) jsou spojeny jednoduchou vazbou.

Přítomné atomy uhlíku jsou spojeny buď jednoduchými nebo dvojnými vazbami, přičemž je vzat do úvahy princip resonance a nebo tautomerie.

Průsečíky pozadí (můstku) a ligandové skupiny, a ovšem pozadí samotného můstku, mohou mít mnoho různých vazebných stavů. Příklady přijatelných stavů uspořádání tří stýkajících se atomů jsou uvedeny v následujícím diagramu:

ccc

CCN

CCO

CCS

CCP

CNC

CNN

CNO

CNS

CNP

COC

NCC NC N NCO NCS NC P

NNC

NNN

NNO

NOC

NON

SCC SCN SCO ses SC P

SNC SNJ

COP

CSC

CSN

CSO

CSS

CSP

CPC

CPN

CPO

CPS £PP

NSC NSN NSO N SS NSP

NPC

NPN

NPO

NPS

NPP

OC C OC N OCO OCS OC P

ONC

QNN

SNS

SNP

PCC

PCN

PCO

PCS

PCP

PNC PN N PNO PNS PNP

OSC

OSN

OSO

OSS

OSP

OPC OPN OPO OPS O PP

PPC

P~P~N

FTP

Odborník v této oblasti bude schopný určit vazebný stav, který bude produkovat vícevazebné sloučeniny. Způsoby, jak získat tato vazebná uspořádání, jsou * · • ··· popsány v March, „Advanced Organic Chemistry“, 4th Edition, Wiley-Interscience, New York, New York (1992). Tato uspořádání jsou popsána v mřížce dotací, uvedené ve schématu shora. Jsou uvedena všechna možná uspořádání pěti nej výhodnějších atomů. Každý atom má různé přijatelné oxidační stupně. Podtržená vazebná uspořádání jsou méně přijatelná a nejsou výhodná.

Příklady molekulárních struktur, ve kterých mohou být shora uvedené vazebné stavy využity jako složky můstků, jsou uvedeny níže.

Určení vhodné geometrie a velikosti pozadí pro zavedení ligandové domény je důležitým stupněm v sestrojení vícevazebné sloučeniny se zesílenou aktivitou. Systematický způsob pátrání v prostoru může být nápomocný při určení výhodných pozadí iterativním způsobem. Obrázek 3 znázorňuje způsob použitelný pro určení optimální orientace pozadí vzhledem doméně ligandu. Odborníkům na konstrukci molekul jsou známy i jiné způsoby, které mohou být použity pro přípravu sloučenin podle tohoto vynálezu.

Jak je uvedeno na obrázku 1, vektory, tvořící oblast kontaktu s ligandem, které jsou kolem podobných centrálních jádrových struktur, jako jsou fenylová (panel A) a cyklohexanová (panel B) struktura, mohou být různé, tak, aby odpovídaly vzdálenosti ligandové domény od centrální struktury (tj., délce připojované molekuly). Je třeba poznamenat, že centrální struktury, jiné než jsou zde uvedeny, mohou být použity pro určení optimálního uspořádání pozadí pro kontakt s ligandy.

tftf ·· «· · ·· * • · · · · tf · · · · · • tftf · · tf tftf tftf tf ••tftf ·· ·· tftf ·· ····

Tento způsob může vyžadovat použití násobných kopií té samé centrální struktury nebo kombinace různých typů centrálních oblastí vzhledem k příjmu ligandů.

Shora popsaný způsob může být rozšířen na trimery (obrázek 2) a sloučeniny s vyšším mocenstvím (obrázky 3 a 4).

Testování každé jednotlivé sloučeniny ze sbírky, vytvořené, jak je popsáno shora, vede k ke vzniku podskupin sloučenin s požadovanými zesílenými aktivitami (např., síla, selektivita apod). Analysa této podskupiny způsobem podle Ensemble Molecular Dynamics poskytne orientaci pozadí, která favorisuje požadované vlastnosti. Komerčně je dostupná rozsáhlá paleta můstků (viz, např., Available Chemical Directory (ACD)). Do této kategorie patří mnohé z můstků, které jsou použitelné v tomto vynálezu. Ostatní mohou být snadno synthesovány způsoby, které jsou v oboru velmi dobře známy a nebojsou popsány níže.

Máme-li vybránu výhodnou geometrii pozadí, mohou být fysikální vlastnosti můstku optimalisovány změnami jeho chemického složení Složení můstku se může měnit různými způsoby, aby bylo dosaženo požadovaných fysikálních vlastností vícevazebné sloučeniny.

Je zřejmé, že existuje mnoho způsobů řešení složení můstku. Příklady můstků obsahují alifatické části, aromatické části, steroidní části, peptidy a jim podobné. Zvláštními příklady jsou peptidy nebo polyamidy, uhlovodíky, aromatické skupiny, ethery, lipidy, kationtové nebo aniontové skupiny nebo jejich kombinace.

Dále uvedené příklady je třeba chápat jako tak, že mohou být učiněny různé změny a látky mohou být nahrazeny různými náhradami, aniž by došlo k odchylce od ducha a záměru tohoto vynálezu. Například, vlastnosti můstku mohou modifikovány adicí nebo inserci pomocných skupin do můstku nebo na můstek, například, aby byla změněna rozpustnost vícevazebné sloučeniny (ve vodě, tucích, biologických tekutinách apod.), hydrofobnost, hydrofilnost, ohebnost můstku, antigenicita a jim podobné. Například, zavedení jedné nebo více poly(ethylenglykolových) skupin (PEG) do nebo na můstek prohloubí hydrofilnost a rozpustnost vícevazebné sloučeniny ve vodě, zvýší molekulární hmotnost i velikost a v závislosti na povaze můstku před zavedením PEG skupin, může zvýšit retenční čas in vivo.

PEG může kromě toho snížit antigenicitu a případně zesílit celkovou tuhost (rigiditu) můstku.

Pomocné skupiny prohlubují rozpustnost můstku ve vodě, respektive jeho hydrofilnost. Výsledné vícevazebné sloučeniny jsou v souhlase s tím použitelné v praxi tohoto vynálezu.

V záměru tohoto vynálezu je tedy používat pomocné skupiny, jako například, malé, opakující se jednotky ethylenglykolů, alkoholů, polyolů (např., glycerol, glycerol-propoxylát, sacharidy, <« »· «» ·· ·* ·· * 4 4 4 4 4 4444 • ♦ · 4 4 444 · · ·

444 44 444 4 4 • 444 44 44 ·· 00 4444 včetně mono-, oligosacharidů, atd.), karboxylátů (např., malých, opakujících se jednotek kyseliny glutamové, kyseliny akrylové atd.), aminů (např., tetra(ethylen)pentamin) a jim podobných, aby došlo k prohloubení rozpustnosti ve vodě a nebo hydrofilnosti vícevazebných sloučenin podle tohoto vynálezu. Ve výhodném uspořádání může být pomocnou skupinou, zlepšující rozpustnost ve vodě a nebo hydrofilnost, polyether.

Zabudování lipofilních pomocných skupin ve struktuře můstku, kvůli prohloubení lipofilnosti a nebo hydrofobnosti zde popsaných vícevazebných sloučenin, je také v rozsahu záměru tohoto vynálezu. Lipofilní skupiny, použitelné s můstky podle tohoto vynálezu, jsou, pouze jako příklad, arylové a heteroarylové skupiny, které jako shora, mohou být buď nesubstituované nebo substituované jinými skupinami, ale jsou minimálně substituovány skupinou, která umožňuje jejich kovalentní připojení k můstku. Jiné lipofilní skupiny, použitelné na můstcích podle tohoto vynálezu jsou deriváty mastných kyselin, které netvoří dvojvrstvy ve vodném mediu, pokud nedosáhnou vyšších koncentrací.

V záměru tohoto vynálezu je rovněž použití pomocných skupin, které vede k zabudování vícevazebných sloučenin do měchýřků nebo jiných membránových struktur, jako je liposom nebo micela. Termín „lipid“ označuje libovolný derivát mastné kyseliny, který je schopen tvorby dvojvrstvy nebo micely, takže hydrofobní část lipidického materiálu je orientována proti dvojvrstvě, zatímco hydrofilní část je orientována vůči vodné vrstvě. Hydrofilní charakteristiky, související s přítomností fosfátových, karboxylových, sulfátových, amino, sulfhydrylových, nitro a jiných podobných skupin, jsou v oboru velmi dobře známy. Hydrofobnost je dosažena zavedením skupin, jako jsou, ale bez omezení, dlouhé řetězce nasycených a nenasycených alifatických uhlovodíkových skupin o až 20 atomech uhlíku a skupin, substituovaných jednou nebo více arylovou, heteroarylovou, cykloalkylovou a nebo heterocyklickou skupinou nebo skupinami. Výhodnými lipidy jsou fosfoglyceridy a sfingolipidy, představované příklady, jako jsou fosfatidylcholin, fosfatidylethanolamin, fosfatidylserin, fosfatidylinositol, kyselina fosfatidová, palmitooleylfosfatidylcholin lysofosfatidylcholin, lysofosfatidylethanolamin, dipalmítoylfosfatidylcholin, dioleoylfosfatidylcholin, distearoylfosfatidylcholin nebo dilinoleoylfosfatidylcholin. Ostatní sloučeniny, které neobsahují fosfor, jako deriváty sfingolipidu a glykosfingolipidu, jsou také ve skupině, označované jako lipidy. Kromě toho, amfipathické lipidy, popsané shora, mohou být smíseny s jinými lipidy, včetně triglyceridů a sterolů.

Ohebnost můstku lze řídit zahrnutím pomocných skupin, které jsou objemné nebo tuhé. Přítomnost objemných nebo tuhých skupin může bránit volné otácivosti vazeb »· • ··* • 9 ·· • · « · * · · v můstku nebo vazeb mezi můstkem a pomocnou skupinou (skupinami) nebo vazeb mezi můstkem a funkčními skupinami. Tuhé (rigidní) skupiny mohou být, například, ty skupiny, jejichž konformační labilita je potlačena přítomností kruhů a nebo násobných vazeb ve skupině, například, arylu, heteroarylu, cakloalkylu, cykloalkenylu a heterocyklických skupinách. Jiné skupiny, které mohou udělovat rigiditu, jsou polypeptidické skupiny, tak jako oligo- nebo polyprolinové řetězce.

Rigidita může být také udělena elektrostaticky. Jestliže mají pomocné skupiny buď positivní nebo negativní náboj, podobně nabité pomocné skupiny budou v důsledku toho nutit můstek do konfigurace, která umožňuje maximální odstup mezi všemi náboji stejného druhu. Energetická náročnost přiblížení stejně nabitých skupin blíže k sobě navzájem, bude mít tendenci k tomu, aby můstek byl v konfiguraci, která udržuje odstup mezi stejně nabitými pomocnými skupinami. Pomocné skupiny, nesoucí opačné náboje, budou mít tendenci se přitahovat k jejích opačně nabitým protějškům a mohou případně vstupovat doják inter- , tak i do intramolekulámích iontových vazeb. Tento nekovalentní mechanismus bude mít tendenci udržovat můstek v konformaci, která umožňuje vazbu mezi opačně nabitými skupinami. Adice pomocných skupin, které jsou nabité nebo nesou skrytý náboj po odstranění chránících skupin, po adici k můstku, včetně deprotonace karboxylu, hydroxylu, thiolu nebo aminoskupiny změnou pH, oxidace, redukce nebo jiných způsobů, známých pracovníkům v tomto oboru, jejichž výsledkem je odstranění chránící skupiny, jev rozsahu záměru tohoto vynálezu.

Rigidity může být také dosaženo interními vodíkovými vazbami nebo hydrofobním směstnáním (kolapsem).

Objemné skupiny jsou, například, velké atomy, ionty (např., jod, síra, kovové ionty apod.) nebo skupiny, obsahující velké atomy, polycyklické skupiny, obsahující aromatické skupiny, nearomatické skupiny a struktury se zabudovanou jednou nebo více násobnými vazbami mezi atomy uhlíku (tj., alkeny a alkyny). Objemné skupiny mohou také být oligomery a polymery, které jsou ve formě větvených nebo lineárních řetězců. U rozvětvených struktur se očekává, že zvýší rigiditu struktury na jednotku molekulární hmotnosti více než struktury s lineárními řetězci.

Ve výhodných spořádáních je rigidity dosaženo zabudováním cyklických skupin (např., aryl, heteroaryl, cykloalkyl, heterocyklus apod.). V jiných výhodných uspořádáních obsahuje můstek jeden nebo více šestičlenných kruhů. V ještě jiném výhodném uspořádání je kruhem arylová skupina, jako, například, fenyl nebo naftyl.

«· ·» ·0 ·· *· ··

0 « 0 0·0 · · * ·

00 0 · 000 · · «

000 0 0 000 0 0 • 000 00 00 ·· *· ·0»0

Ve světle shora uvedených faktů je zřejmé, že vhodný výběr můstkové skupiny poskytuje vhodnou orientaci, omezenou nebo neomezenou otáčivost, požadovaný stupeň hydrofobnosti nebo hydrofilnosti atd., je snadný pro odborníka v tomto oboru.

Vyloučení nebo redukce antigenicity vícevazebných sloučenin, zde popsaných, je také v rozsahu záměru tohoto vynálezu.V určitých případech, může být antigenicita vícevazebné sloučeniny eliminována nebo redukována užitím skupin, jako je, například, poly(ethylen)glykol.

Jak bylo vysvětleno shora, obsahují zde popsané vícevazebné sloučeniny 2 až 10 ligandů, připojených k můstku, který váže ligandy takovým způsobem, že jsou předkládány enzymu pro vícemocnou interakci s na něm nebo uvnitř něho ležícími lígandovými vazebnými místy. Můstek prostorově nutí tyto interakce, aby proběhly v rozměrech, daných můstkem. Tyto a jiné faktory zvyšují biologickou aktivitu vícevazebné sloučeniny ve srovnání se stejným počtem dostupných ligandů, ale v monomerní formě.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou výhodně představovány empirickým vzorcem (L)_p(X)_q, kde p a q jsou definovány výše. Tento vzorec je zamýšlen tak, aby obsahoval různé způsoby vazby ligandů k můstku, aby bylo dosaženo vícemocnosti, přičemž detailnější výklad je popsán níže,

Jak bylo zmíněno dříve, můstek lze považovat za pozadí, ke kterému jsou vázány ligandy. Musíme tedy přijmout, že ligandy mohou být připojeny k pozadí v libovolné poloze, například, na koncích lineárního řetězce nebo v libovolné intermediámí poloze.

Nejjednodušší a nej výhodnější vícevazebná sloučenina je dvojmocná sloučena, která může být představována jako L-X-L, kde obě L jsou nezávisle ligandy, které mohou být stejné nebo různé a každé X je nezávisle můstek. Příklady takových dvojmocných sloučenin jsou poskytnuty na obrázku 1, kde každý plný kroužek představuje ligand.

Trojmocná sloučenina může být také představována lineárním tvarem, tj., sekvencí opakovaných jednotek L-X-L-X-L, ve které je L ligand, výdy stejný nebo na každé posici jiný, v závislosti na X, Trimer může však také být radiální vícevazebnou sloučeninou, která obsahuje tři ligandy, připojené k centrálnímu jádru a tudíž představované jako (Lj)X, kde můstek X může být, například, arylová nebo cykloalkylové skupina. Znázornění troj mocných a čtyřmocných sloučenin podle tohoto vynálezu jsou na obrázku 2, případně 3, kde jsou opět ligandy představovány plnými kroužky. Čtyřmocné sloučeniny lze představit v lineárním uspořádání, např.:

L-X-L-X-L-X-L

Ve větvené formě, např.,

L-X-L-X-L

I

L «4 ·· ·» ·· • 4 4 4 · · 4 · • 4 ♦*· 4 4

44 »4·· 444

44«« 44 4« ** 44 4444

0» «0 ·· « · * · 0 0 ·

00 0 0 00· • 0 0

0

00*0 00 »0 0·

00·« (rozvětvená struktura analogická isomerům butanu , «-butyl, isobutyl, .vei-butyl a tercbutyl) nebo v tetrahedrálním uspořádání, např.,

kde X a L jsou zde definovány. Mohou být také představeny jako alkyl, aryl nebo cykloalkyl deriváty jako shora, se čtyřmi (4) ligandy, připojenými na centrální můstek.

Stejné úvahy byly použity pro vyšší vícevazebné sloučeniny podle tohoto vynálezu, které obsahují 5 až 10 ligandů, jak je uvedeno na obrázku 4, kde jako předtím, značí plné kroužky ligandy. Pro vícevazebná činidla, připojená ke středovému můstku, jako je aryl nebo cykloalkyl, je zde samozřejmý požadavek, že na můstku musí být dostatečný počet míst pro přizpůsobení se počtu přítomných ligandů; například, benzenový kruh se nemůže přímo přizpůsobit více než šesti ligandům, zatímco vícekruhový můstek (např., bifenyljse může přizpůsobit velkému počtu ligandů.

Shora popsané sloučeniny mohou být také představovány jako cyklické řetězce tvaru:

x x a jeho variant.

Všechny shora uvedené variace jsou zahrnuty do rozsahu záměru tohoto vynálezu, definované obecným vzorcem (L)_p(X)_q.

S přihlédnutím k dříve uvedenému, může být výhodný můstek representován následujícím obecným vzorcem:

-X^a-Z-(X³-Z)_m-X^akde, m je celé číslo od 0 do 20;

··.

* 9 «999 • 9 99 ·* ·· ·· « · · · · · 9 • 9 ··· 9 9 9 • ·· 9 9 9 9 9

9 9 · · · 9 »9 9* ·· 9999

X^a je každý jednotlivý výskyt je vybrán ze skuipiny, zahrnující -O-, -S-, -NR-, -C(O)-, -C(O)O-, -O(C )O-, -C(O)NR-, -NRC(O)-, C(S), -C(S)O-, -C(S)NR-, -NR(S)- nebo kovalentní vazba, přičemž R je definováno shora.

Z je při každém odděleném výskytu vybráno ze skupiny, zahrnující alkylen, aubstituovaný alkylen, cykloalkylen, substituovaný cykloalkylen, alkenylen, substituovaný cykloalkenylen, arylen, heteroarylen, heterocyklen nebo kovalentní vazbu;

Y^a je v každém odděleném výskytu vybráno ze skupiny, zahrnující -0-, -C(O)-, -OC(O)-, -C(O)O-, -NR-, -S(O)n-, -C(O)NR'-, -NR'C(O)-, -NR'C(0)NR\ -NR'C(S)NR , -C(=NR')-NR'-, -NR'-C(=NR')-, -OC(O)-NR'-, -NR'-C(O)-O-, -N=C(X^a)-NR'-, -NRC(X^a)=N-, -P(O)(OR')-O-, -O-P(O)(OR')-, -S(O)nCR'R -S(O)_n-NR'-, -NR'-S(O)„-, -SS- a kovalentní vazba; kde n je 0, 1 nebo 2 a R, R a R jsou v každém výskytu vybrány ze skupiny, zahrnující vodík, alkyl, substituovaný alkyl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, cykloalkenyl, substituovaný cykloalkenyl, alkynyl, substituovaný alkynyl, aryl, heteroaryl a heterocyklus.

Kromě toho může být můstková část popřípadě substituována na libovolném atomu substituentem, vybraným ze skupiny, zahrnující vodík, alkyl, substituovaný alkyl, cykloalkyl, substituovaný cykloalkyl, alkenyl, substituovaný alkenyl, cykloalkenyl, substituovaný cykloalkenyl, alkynyl, substituovaný alkynyl, aryl, heteroaryl a heterocyklus.

Z pohledu shora uvedeného popisu můstku se rozumí, že termín „můstek“, když je použit v souvislosti s termínem „vícevazebná sloučenina“, označuje jak kovalentně souvislé jednoduché můstky (např., L-X-L), tak i násobné kovalentně nesouvislé můstky (např., L-X-L-X-L), v rámci vícevazebné sloučeniny.

Kombinační knihovny.

Shora popsané způsoby se hodí ke kombinovanému přístupu identifikace multimemích sloučenin, které mají vícevazebné vlastnosti.

Obzvláště faktory, jako je vlastní postavení vedle sebe jednotlivých ligandů vícevazebné sloučeniny s ohledem na dané uspořádání vazebného místa na místě nebo místech určení, jsou důležité v optimalisaci interakce vícevazebné sloučeniny s jejím cílovým (cílovými) místem a při maximalisaci biologické výhodnosti vícevazebnosti. Jedním způsobem je identifikace potenciálních vícevazebných sloučenin s vlastnostmi pokrývajícími parametry vícevazebnosti, které jsou podstatné pro daný cíl. Tyto parametry jsou: 1) identita ligandu(ů), (2) orientace ligandů, (3) mocenství struktury, (4) délka můstku, (5) geometrie můstku, (6) fysikální vlastnosti můstku a (7) chemické funkční skupiny můstku.

Jsou připraveny knihovny multimemích sloučenin s potenciálními vícevazebnými vlastnostmi (tj., potenciální vícevazebné sloučeniny) a obsahující mnohonásobnost těchto variant a tyto knihovny jsou potom vyhodnoceny konvenčním způsobem, podle vybraného ligandu a požadovaných parametrů vícevazebnosti. Kriteria, podstatná pro každou variantu, jsou uvedena níže:

Výběr ligandů:

Jednotlivý ligand nebo sada ligandů jsou vybrány pro zabudování do knihoven potenciálních vícevazebných sloučenin, přičemž tato knihovna je směrována na určitý biologický cíl nebo cíle , například, β2 adrenergní receptor. Jediným požadavkem pro výběr ligandů je, aby byly schopny interakce s s vybraným cílem (cíly). Ligandy mohou tedy být známá léčiva, modifikované formy známých léčiv, podstruktury známých léčiv nebo substráty modifikovaných forem známých léčiv (které jsou schopny interagovat s cílem) nebo jiné sloučeniny. Ligandy jsou s výhodou vybírány na základě známých, je zvýhodňujících vlastností, které se mohou projevovat nebo zesilovat ve vícevazebných formách. Výhodnými vlastnostmi jsou předvedená bezpečnost a účinnost u lidských pacientů, vhodné profily PK/ADME, dostupnost synthesou a žádoucí fysikální vlastnosti, jako jsou rozpustnost, log P atd. Je však třeba zásadně uvést, že ligandy, které mají nevýhodnou vlastnost, co se týče shora uvedených, mohou dosáhnout výhodnější vlastnosti v průběhu vzniku vícevazebné sloučeniny; tj., není třeba ligandy nutně vylučovat na tomto základě. Například, ligand, který není dostatečně silný v určitém cílovém místě, aby byl účinný na lidském pacientovi, může se stát dostatečně silným a účinným, když je převeden do vícevazebné formy. Ligand, který je silný a účinný, ale není použitelný v důsledku postranního toxického účinku, spočívajícího na jiném principu, může mít zvýšený terapeutický index (zvýšenou sílu vzhledem k toxicitě) jako vícevazebná sloučenina. Sloučeniny, které vykazují in vivo krátký poločas života, mohou mít prodloužený poločas života jako vícevazebné sloučeniny. Fysikální vlastnosti ligandů, které omezují jejich použitelnost (např., obtížná biologická dostupnost v důsledku nízké rozpustnosti, hydrofobnosti, hydrofilnosti) může být racionálně ovlivněna ve vícevazebných sloučeninách, za předpokladu, že tyto sloučeniny mají fysikální vlastnosti, konsistentní s požadovaným použitím.

Orientace: výběr míst pro připojení ligandů a chemismus této vazby:

Na každém ligandu je vybráno několik míst pro připojeni ligandu k můstku. Vybraná místa připojení ligand-můstek musí obsahovat komplementární funkční skupiny. Toto zajišťuje vyzkoušení účinků přítomnosti ligandů na jejich receptor (y) v mnohočetných relativních orientacích, což je důležitým parametrem charakteru vícevazebnosti. Jediným požadavkem pro výběr míst pro připojení je, že připojení k nejméně jednomu z těchto míst nesmí rušit aktivitu ligandu. Tato místa pro připojení lze určit na základě strukturních informací, pokud jsou k disposici. Například, prozkoumání isomorfní krystalické struktury inhibitoru proteasy, navázaného k jeho cílovému místu, umožňuje identifikaci jednoho nebo více míst, kde připojení k můstku nebude bránit interakci proteas:inhibitor. Vyhodnocení vazby ligandrcílové místo nukleární magnetickou resonancí bude obdobně zaručovat identifikaci míst, které nejsou nezbytná pro vazbu ligandu k cílovému místu. Viz, například, Fesik, et al., US Patent No. 5 891 643. Když není tato strukturní informace dostupná, bude použití vztahu struktury a aktivity (SAR) na ligandy naznačovat polohy, které umožňují, a které neumožňují podstatné strukturální změny. V nepřítomnosti jak strukturních, tak i SAR informaci, bude knihovna selektována pouze na mnohočetná místa připojení, která umožňují umístění ligandu v mnohočetných odlišených orientacích. Následné vyhodnocení této knihovny označí, která místa jsou vhodná pro připojení.

Je důležité zdůraznit, že ty polohy připojení, které ruší aktivitu monomemího ligandu, mohou být také s výhodou zabudovány do potenciálních vícevazebných sloučenin v této knihovně, za předpokladu, že tyto sloučeniny nesou nejméně jeden ligand, připojený způsobem, který neruší vnitřní aktivitu. Tento výběr se odvozuje, například, od heterobivalentních interakcí v kontextu s jednoduchou cílovou molekulou. Například, považujeme-li receptor za antagonistu ligandu, vázaného na jeho cílový receptor a uvažujeme-li modifikování tohoto ligandu připojením k druhému exempláři stejného ligandu k můstku, což dovolí druhému ligandu interagovat se stejnou molekulou receptoru na místech blízkých vazebnému místu pro antagonistu, které obsahuje prvky receptoru, které nejsou částí formálního vazebného místa pro antagonistu a nebo prvky matrice, obklopující receptor a membránu. Nejvýhodnější orientace pro interakci druhé ligandové molekuly s receptorem nebo matricí může být dosaženo jeho připojením k můstku v poloze, která ruší aktivitu ligandu ve formálním vazebném místu pro antagonistu. Jiným způsobem, jak toto vzít do úvahy, je, že SAR jednotlivých ligandů v rámci vícevazebné struktury, je často odlišné od SAR těch samých ligandů v monomerní formě.

Předcházející diskuse byla zaměřena na bivalentní interakce dimerních sloučenin, nesoucích dva exempláře stejného ligandu, připojené k jednotlivému můstku pomocí různých míst připojení, kde jedno z nich ruší vazebnou aktivitu monomemího ligandu. Je třeba rozumět, že bivalentní výhody lze dosáhnout s heterodimemími strukturami, nesoucími dva různé ligandy, které se váží ke stejným nebo různým cílovým místům. Například, antagonista receptoru 5HT₄ a antagonista muskarinu M₃, selektivní v močovém měchýři, mohou být připojeny k můstku přes připojovací místo, které neruší vazebnou aktivitu monomerních « · · · • 9 • · 999· ligandů vůči jejich případným receptorovým místům. Dimemí sloučenina dosáhne zesílené afinity pro oba receptory v důsledku výhodných interakcí mezi ligandem 5HT₄ a prvky receptoru M3, blízkého k formálnímu vazebnému místu antagonisty M3 a mezi M3 ligandem a prvky receptoru 5HT₄, blízkého k vazebnému místu antagonisty formálního 5HT₄. Dimemí sloučenina může být tedy silnějším a selektivnějším antagonistou hyperaktivního měchýře a výhodnou terapií inkontinence moči.

Jakmile je vybráno místo pro připojení ligandu, je možno určit typy chemických vazeb, které na těchto místech přicházejí v úvahu. Nejvýhodnější typy chemických vazeb jsou ty, které vyhovují celkové struktuře ligandu (nebo chráněných forem ligandu), jsou snadno a obecně utvořeny, stabilní a v podstatě neškodné za typických chemických a fysiologických podmínek, vyhovujících velkému počtu dostupných můstků. Amidické vazby, ethery, aminy, karbamáty, močovina a sulfonamidy jsou pouze několika příklady výhodných vazeb. Můstky: rozpětí podstatných parametrů více vazebnosti jako výběr mocenství, délka můstku, geometrie můstku, rigidita, fysikální vlastnosti a chemické funkční skupiny.

V knihovně můstků, použitých pro tvorbu knihovny potenciálních vícevazebných sloučenin, výběr můstků, použitých v této knihovně, bere do úvahy tyto následující faktory: Mocenství:

Ve většině případů se knihovna můstků počíná od dvoj mocného můstku. Výběr ligandů a sama poloha dvou ligandů vedle sebe vzhledem k jejich vazebným místům zaručují, že tyto molekuly budou vykazovat vazebné afinity k cílovým místům a specifity větší než je třeba pro získání biologické výhody. Dvojmocné můstky nebo konstrukce jsou také typicky přiměřeně velké, takže si uchovávají žádoucí biodistribuční vlastnosti malých molekul.

Délka můstku:

Můstky jsou vybrány v rozsahu délek, který umožňuje překlenout rozsah vzdáleností mezi ligandy, což zahrnuje vzdálenost, výhodnou pro danou dvojmocnou interakci.

V některých případech může být výhodná vzdálenost určena přesněji ze strukturních informací o cílovém místu s vysokou rozlišovací schopností, typicky o cílových místech u enzymů a rozpustných receptorů. V ostatních případech, kdy nejsou strukturální informace s vysokou rozlišovací schopností k disposici (jako je tomu u receptorů spojených s G-proteinem 7TM), mohou být použity jednoduché modely k určení vzdálenosti mezi vazebnými místy na buď sousedních receptorech nebo na různých polohách stejného receptoru. V situacích, kdy jsou na stejném cíli ( nebo na podjednotce vícepodjednotkového vazebného místa) přítomna dvě vazebná místa, jsou výhodné můstkové vzdálenosti 0,2 až 2,0 nm (2 až 20 Angstróm), výhodnější můstkové vzdálenosti 0,3 až 1,2 nm (3 až 12 Angstróm). V situacích, kde jsou dvě • · vazebná místa na dvou různých (např., proteinových) vazebných místech, jsou výhodné můstkové vzdálenosti 2,0 až 10,0 nm (20 až 100 Angstrom) a výhodnější vzdálenosti 3,0 až 7,0 nm (30 až 70 Angstrom).

Geometrie a tuhost (rigidita) můstku:

Kombinace místa připojení ligandů, délky můstku, geometrie a tuhosti můstku určuje možné způsoby, kterými mohou být ligandy potenciálních vícevazebných sloučenin uspořádány v trojrozměrném prostoru a tedy zpřístupněny pro jejich vazebná místa. Geometrie a rigidita můstku jsou jmenovitě určeny chemickým složením a vazebným stavem, které lze kontrolovat, a které jsou systematicky měněny, tak jako ostatní můstkové funkce vícevazebné sloučeniny. Například, geometrie můstku je měněna přípoje ním dvou ligandů v 1,2, 1,3 a 1,4 polohách benzenového kruhu nebo v cis- nebo trans- uspořádání v 1,1 - proti 1,2 proti 1,3 proti

1,4 polohám cykohexanového skeletu nebo v cis- nebo trans- uspořádání substituentů na dvojné vazbě. Tuhost můstku je měněna kontrolováním počtu a relativních energií různých konformačních stavů, možných pro daný můstek. Například, dvoj mocná sloučenina, nesoucí dva ligandy, spojené 1,8-oktylovým můstkem, má mnohem více stupňů volnosti a je tudíž méně tuhá než sloučenina, ve které jsou tyto dva ligandy připojeny ve 4,4' polohách bifenylového můstku.

Fysikální vlastnosti můstku:

Fysikální vlastnosti můstků jsou jmenovitě určeny chemickým složením a vazebným stavem můstku a upevňují celkové fysikální vlastnosti potenciálních vícevazebných sloučenin, ve kterých jsou zabudovány. Rozmezí složení můstku je typicky vybráno tak, aby poskytlo široký rozsah fysikálních vlastností (hydrofobnost, hydrofilnost), amfifilita, polarisace a basicita) v potenciálních vícevazebných sloučeninách. Konkrétní výběr fysikálních vlastností můstku je proveden podle fysikálních vlastností ligandů, které spojuje,přičemž výhodným cílem je tvorba molekul s výhodnými PK/ADME vlastnostmi. Například, můstky mohou být vybrány tak, aby byly odstranněny ty, které jsou příliš hydrofilní nebo příliš hydrofobní, aby byly lehce absorbovány a nebo distribuovány in vivo.

Chemické funkční skupiny můstku:

Můstkové chemické funkční skupiny jsou vybrány tak, aby odpovídaly chemismu zvoleného připojení můstků k ligandům a upevňovaly rozsah fysikálních vlastností, dostatečný pro překlenutí počátečního vyzkoušení tohoto parametru.

Kombinační synthesy

Máme-li vybránu sadu n ligandů (n se určuje podle součtu počtu různých připojovacích míst pro každý zvolený ligand) a m můstků podle shora popsaného způsobu, připraví se knihovna o (n!)m potenciálních dvojmocných vícevazebných sloučeninách, která zahrnuje podstatné parametry vazebných uspořádání pro dané cílové místo. Například, uspořádání, vytvořené pro dva ligandy, z nichž jeden má dvě místa připojeni (Al, A2) a druhý z nich má tři místa připojení (Bl, B2 a B3), připojené ve všech možných kombinacích, poskytne nejméně 15 možných kombinací vícevazebných sloučenin:

Al-Al A1-A2 Al-Bl A1-B2 A1-B3 A2-A2 A2-B1 A2-B2 A2-B3 Bl-Bl B1-B2 B1-B3 B2-B2 B2-B3 B3-B3

Je-li každá z těchto kombinací připojena k 10 různým můstkům, vznikne knihovna 150 potenciálních vícevazebných sloučenin.

Při dané kombinační povaze knihovny jsou obecně výhodně používány chemismy, které spojují reaktivní funkce ligandu s komplementárními reakčními funkcemi na můstku. Kombinační knihovna může využívat chemismy v pevné fázi, dobře známé v oboru, přičemž ligand a nebo můstek je připojen k pevnému nosiči. Po synthese jsou potenciální vícevazební sloučeniny popřípadě purifikovány před tím, než jsou testovány na aktivitu, například, chromatografií (např., HPLC).

Biochemické, analytické, farmakologické a výpočetní způsoby testování uspořádání:

Jsou použity různé způsoby charakterisace vlastností a aktivit potenciálních vícevazebných sloučenin v knihovně pro určení, které sloučeniny vykazují vícevazebné vlastnosti. Mohou být určeny fysikální konstanty, jako jsou rozpustnost v různých systémech rozpouštědel a hodnoty logD/clogD. Kombinace NMR spektroskopie a výpočetní techniky je použita k určení výhodných energeticky nenáročných konformací potenciálních vícevazebných sloučenin v kapalném mediu. Schopnost členů knihovny se vázat na požadovaný cíl a ostatní cíle, je určena různými standardními způsoby, které obsahují radioisotopicky značených ligandů, iontově kanálové cíle a kinetické analysy inhibice mnoha enzymových cílů. Může být také stanovena účinnost in vitro agonistů a antagonistů receptorů, blokátorů iontových kanálů a mikrobiální aktivity. Farmakologické údaje, včetně orální absorpce, vstřebání ve střevu, ostatních farmakokinetických parametrů a údajů o účinosti mohou být na vhodných modelech. Tímto způsobem lze získat klíčové vztahy struktury a aktivity pro parametry vícevazebného uspořádání, které jsou potom použity při směrování budoucí činnosti.

Členy knihovny, které mají vícevazebné vlastnosti, jak je definováno shora, lze snadno určit konvenčními způsoby. Nejprve jsou pomocí konvenčních způsobů identifikovány ty členy, které mají vícevazebné vlastnosti (jak in vivo tak i in vitro).

Poté jsou pomocí uznaných způsobů zjištěny struktury sloučenin, které mají vícevazebné vlastnosti. Například, každý člen knihovny může být odhalen nebo označen příslušnou imformací, která později umožní určení struktury rozhodujících členů. Viz, napřéíklad, Dover et al., International Patent Application Publication No. WO 93/06 121; Brenner et al., Proč. Nati. Acad. Sci., USA, 89:5181 (1992); Gallop, et al., US Patent No. 5 846 939; každý z nich je zde začleněn v jeho úplnosti. Jinak, strukturu rozhodujících vícevazebných sloučenin lze také určit z rozpustných a označených knihoven potenciálních vícevazebných sloučenin, způsoby známými v oboru, které jsou popsány v Hindsgaul, et al., Canadian Patent Application No. 2 240 325, která byla publikována 11. července 1998. Tyto způsoby spojují afinitní chromatografii ve frontálním uspořádání s hmotovou spektroskopií pro určení jak struktury, tak relativních vazebných afinit potenciálních vícevazebných sloučenin k receptorům.

Shora uvedený způsob pro dimerické potenciální vícevazebné sloučeniny, může být, samozřejmě, rozšířen na trimerické potenciální sloučeniny a jejich vyšší analoga.

Následné synthesy a analysy přídavného uspořádání:

Na základě informací, získaných analysou počáteční knihovny, je popřípadě možno určit jednu nebo více slibných vícevazebných „vedoucích“ sloučenin, které jsou definovány na základě hlavních relativních orientací ligandu, délek můstku, geometrií můstku apod. Vedle nich mohou být poté vytvořeny dodatečné knihovny, které vedou k získání dalších informací, týkajících se vztahu struktury a aktivity. Tato uspořádání jsou typicky více zaměřena na změny ve struktuře můstku s cílem dále optimalisovat afinitu k cíli a nebo aktivitu v cíli (antagonismus, parciální agonismus, atd.) a nebo změnit fysikální vlastnosti. Iterativní analysa změn uspořádání, používající nový způsob utváření vícevazebnosti spolu s klasickou lékařskou chemií, biochemií a farmakologickými přístupy, umožňuje připravit a identifikovat optimální vícevazebné sloučeniny, které mají biologické výhody proti jejich cílovým místům a jako terapeutická činidla.

Pro další práci v této oblasti, vhodnými můstky jsou, ale pouze například, můstky, odvozené od dikarboxylových kyselin, disulfonylhalogenidů, dialdehydů, diketonů, dihalogenidů, aldehydů, ketonů, halogenidů, ísokyanátů, aminů a diolů.

V každém případě, funkční skupiny karboxylové kyseliny, sulfonylhalogenidu, aldehydu, ketonu, halogenidu, isokyanátu, aminové a diolové reagovaly s komplementárními funkcemi na ligandu za tvorby kovalentní vazby. Tato funkční komplementarita je dobře známa v oboru a je znázorněna v následující tabulce:

Komplementární chemismus vazby

První reakční skupina hydroxyl amin hydroxyamin karboxylová kyselina

Druhá reakční skupina isokyanát epoxid sul fonylhalogeni d amin

Vazba urethanová β-hydroxyam inová sulfonamid amid hydroxyl aldehyd keton amin alkyl/arylhalogenid amin/NaCNBH₃ amin/NaCNBH₃ isokyanát ether amin amin močovina

Následující tabulka znázorňuje, pouze jako příklad, výchozí materiály (označené jako X-l až X-418), které mohou být použity pro přípravu můstků, zabudovaných do vícevazebných sloučenin podle tohoto vynálezu, při použití chemismu, popsaného shora. Například, 1,10dekandikarboxylová kyselina, XI, může reagovat s dvěma ekvivalenty ligandu, nesoucího aminoskupinu, v přítomnosti spojovacího činidla, jako DCC, za vzniku dvojmocné vícevazebné sloučeniny podle obecného vzorce I, přičemž ligandy jsou vázány přes 1,10dekandiamidový můstek.

«4*4 4*4 · 4 4

4*4 4 *44· 4 4

44 4 · 4 · · 4 4 *444 44 44 44 4· 44«

Q-χ >-/ν HO no4_o

X-9

Co Q>

OH OH

HO CHj X-10

OH OH

3o>

Λ HtC Cl· o

'J^{b Chf}3

X-17

OH

HjC x-?g

X-19

Dikyseliny:

OH OH HO O OH co o

X-9

HQCHj HO ^CH₃

X-10

o OH OH óo óé°

V HjC CHj

CHj X-17

OH

HjC X-J3

X-19

• · 9 9 · ·*· 9 9 · »9 9» ····

HO

Η

X-22

Chirat

X-32 ·· 000«

HO

Vr*

Ct OH

X—34

Chirof

HO

X-35

X-38

HO

X-39

O ^C3 \XX °'*0

OH 0 /-CH-t ^A'° ,0

CHj OH o

X-40

X-42

X-43

‘V)

ΗΰγΜ

X-46

Chiral

OH o-<

)—CHj _o

$.

ýc

HjC OH X-47 °~>o HO ₀Y®

0^S-^N

HjC

HO

0^~\

CH₃

CHj

Chirof

X—4t

HjC οχ

X-44

« ·

X~50

HO Chirol X-53

HN

W Chirol X-54

X-5S

X-58

X-61

X-62

9

* 9 • 99«

X-68 ’γ- OH

Chirol

Χ-71

Χ—69 Ο Ο

Q

Χ-72

6W

HO Chiroí

Χ-70

ο rr/FFrrr ο ) I I I I I I I IC

ΗΟρρρρρρΓΓ ΟΗ Χ-73 ϋίρί. _η ο [ 1 ο Ηΰ

Χ-74

ΗΟ

Χ—75 '^0

Ο

ΟΗ

Ο

HjC ΗΟ

Χ-77

Χ-78

Ο

Χ-79 ·0·

000 0 «0 00 00 00 000«

un

O

CHjO

Cřiira!

X-80

O ho ° O Cftirof X—82

O OH

HO HO OH X—83

·· «· ···*

0°^0

Η

HO χ-101

ΌΗ rr rr rr rr

Ο

Χ—102

ΪΛΛΛ ο

X-1OJ

o

··

CHj ftft ftftft·

CHj

Chira!

X-112

O

X-113

X-114

OH

OH HO

X-118

OH xK^X·' C C ď\/k

HO' 'S^'S' X-121

HO 'OH HO OH Chirat X-115

O

Ηθ/v ’-Ό

O X-117 O OH

HO^/^O OH

X-120

O

o

Chira! .

Y-12 3

X-122

OH HO n/ /o H 'OH O Λ125 ^X~‘^2S

X-141

• tf « · · * tf tftf · · ··♦ • tftf • « tftf • •tftf tftf tftf tftf tftf ···«

Vp>

nrSV °y^a

X-l 51 vW

A X-154

Diattfehydy •τς

X-157

X-158

Χ-178 Χ-179 Χ-180

ch₂

X-186

'Cl a

OH

Άν-0· ci

X-190

X-188

Br

AZA

X-189

Br,

X-192

X-200

X-199

ΓΙ'⁸ ^ř ^5r Br

O

X-202

Br X-203

X-205 <xx>

,8r

O

Αγ^ ř ř l1 fTVfW ’ ^z Br X-208 Br.

Cl

X-211

X-209 j _B r ^8r Q'^’^{0 CS}~ ^CHj X-213

X-212 I

I / Λ Λ Λ

Λ-Z/U Cl O o

X-214 |9 «9 ·9 9999

HjC-0

WjC Ctfj

CHj X-222

X-223

Xr''»

~Ó-v -_N

X-22O O

N

X-227

X-225 ₀^^Ν3Ύ^° f/A^Sru,

O

X-226 n $^H3

X-232

* · • ·

Χ-245

CH₃

Diamin y

/ X-249

H₂N

nh₂

HyN

NHj

X-258

X-259

X-260

Λ-rOI

X-265

nh₂

2,^·,_ς.^^ΝΗ2

X-265 • « · · « ·* ····

X-266

X-267

N

OH

X-282

X-283 nh₂ nh₂

X-284

X-235

X-287 ···· · ·

X-286

O O

W/

H₂N^ ,S

H₂n'^CnH₂ v p

X-289

X-290

X-288

NhE

X-292

X-298

V λ —

X-300

u

X-J02

ΝΗρ »* 999«

H₂N

X-3Q3

X-304

X—305

H' Chirat X-306

CH₃ 'nh₂

X-307

NH₂ ^NH2

_ CHj. ffijr w ^nh2

CHj

X-309

H₂N o

X-310

NH₂

X-311 nh₂ nh₂

CHj

ΟΘ^Η3

Chircl

X-312

H2ⁿHjC

CHj X-313

CHj nh₂

nh₂

X-314 « * • · ·· • 999

X-319

h₂n

HjC

X-320 h₃c.

X-321

HvN 'NH.

X-322

X-328

X-329 'N

C^OH »· ·· • · · • ·

X-331

OH

CH

HjC

Χ-OH 'OH f^-OH

CHj X-335

X-336

OH 'OH

X-337

HO

X-339

CH₅

OH

A ,0H

X-343

X-344 • 0 » · · 98

HO'

X-345

O O w

ΗΟ'^'^'ΟΗ

X-347

OH

I · ··

OH

HjC

X-348

OH

HO ^W HO,

X-350

HO' ''OH

X-349

A ^r'

A'

OH

HO

OH

X-351

X-352

HO' }Qp OH X-353

X—355

HO

OH

X-357 ^h3^c X-359

OH

OH • ···

HO

X-361

OH

HO

OH

X-362

X-366

O O

W «Υ LA

3(-364 ^JOH

HO

X-365

OH

HjC

X-368

CH-

OH

χ-381 * 382 Χ-383

ΗΟ^ 'ΟΗ

Χ-384

Χ-385

Dithiciíj

Χ-386 Χ-387

HS α

Χ-388

SH ^HS4

HS⁷

CHj

SH

Χ-389

SH

Χ-390

Χ-391

44

4 4 I

4 ' k· 44 44 4«1

4» 4» ·4 ** • · « · · · »4 4 4 444

X-J99

OH HS' SH X-400

HS^-^SH

X—403

HSO

It

-sB

O

-SH

HS

X-402

O O hs^^n^^sh X-405 ,SH HS

HS SH ^-O⁷

SH

W

X-414

X-405

ChifQl On

X-416 ^WS^O. jO^{sh hs}-JCXx^sh χ—418 s

X-417 *« ·* • ·

«« 4« «« i

• · • * ··» + ** > 4 « <

4 I

4« ··

4···

Představitelé ligandů, použitých v tomto vynálezu, obsahují, pouze jako příklad, L-l a L-2, jak je označeno shora, přičemž L-í je vybrán ze sloučenin podle obecného vzorce (a) a L-2 je vybrán ze sloučenin podle obecného vzorce (b).

Kombinace ligandů (L) a můstků (X) v tomto vynálezu obsahují, pouze jako příklad, homo- a heterodimery,přičemž první ligand je vybrán L-l a druhý ligand je vybrán z následujících:

L-2/X-1-	L-2/X-2-	L-2/X-J-	L-2AX-4-	L-2ZX-5-	L-2/X-6-
L-2/X-7	L-2/X-8-	L-2/X-9-	L-2ZX-10-	L-2/X-II-	L-2/X-12-
L-2/X-13-	L-2/X-I4-	L-2/X-IS-	L-2ZX-J6-	L-2/X-I7-	L-2/X-IS-
L-2/X-19-	L-2/X-20-	L-2/X-2t-	L-2/X-22-	L-2/X-23-	L-2/X-24-
L-2/X-25-	L-2/X-26-	L-2/X-27-	L-2/X-28-	L-2ZX-29-	L-2/X-3O-
L-2/X-31-	L-2/X-32-	L-2/X-33-	L-2/X-34-	L-2/X-3S-	L-2ZX-36-
L-2/X-37-	L-2/X-38-	E-2/X-39-	L-2/X-40-	L-2/X-4I-	L-2/X-42-
E-2ZX-43-	L-2/X-44-	L-2/X-45-	L-2/X-46-	L-2/X-47-	L-2/X-4Í.
L-2/X-49-	L-2/X-50-	L-2/X-51-	L-2/X-52-	1.-2/X-S3-	L-2/X-54-
L-2/X-S5-	L-2CX-56-	L-2/X-57-	(.-2/X-58-	L-2/X-59-	L-2/X.60-
L-2/X-6Í-	L-2/X-62-	L-2/X-63-	L-2/X-64-	L-2ZX-6S-	L-2ZX-66-
L-2/X-67-	L-2/X-68-	L-2/X-69-	L-2/X-70-	L-2/X-71-	L-2ZX-72-
E-2/X-73-	L-2/X-74-	L-2/X-75-	L 2/X-76-	L-2/X-77-	L-2/X-78-
L-2/X-79-	L-2ÍX-80-	L-27X-81-	L-2ZX-Í2-	L-2/X-S3-	L-2/X-84-
L-2ZX-85-	L-2/X-86-	E-2/X-87-	L-2/X-8S-	1.-2/X-89-	L-2/X-90-
L-2/X-91-	L-2/X-92-	L-2/X-93-	L-2/X-94-	E-2/X-95-	L-2/X-96-
L-2/X-97-	L-2X-98-	1-7/X-99-	L-2ZX-100-	L-2/X-I01-	L-2/X-IQ2-
L-2/X-103-	L-2/X-104-	L-2/X-IO5-	L-2/X-106	L-2ZX-107-	L-2/X-I08-
L-2/X-109-	L-2/X-1 ΙΟ-	L-2/X-111-	L-2/X-U2-	L-2/X-1I3-	E-2/X-Í14-
L-2/X-U5-	Ι, 2/X-116-	L-2/X-117-	L-2/X-U8-	L-2ZX-H9-	L-2í^řX-12£>-
L-2/X-121-	L-2/X-122-	L-2/X-123-	L-2/X-124-	L-2/X-125·	L-2/X-I26-
L-2/X-Í27-	L-2/X-128-	L-2/X-129-	L-2/X· 130-	L-2/X-131-	L-2/X-132-
L-2ZX-133-	L-29Í-I34-	L-2ZX-135-	L-2/X-136-	L-2/X-137-	L-2ZX-138-
» -« rxx k ·*λ	L-2ZX-i40-	L-2/X-141-	L-2/X-I42	L-2ZX-143-	L-2/X-I44-
L-2/X-145-	L-2/X-I46-	L-27X-147-	L-2/X-14S-	L-2/X-I49-	L-2/X-150-
L-2/X-151-	L-2/X-152-	L-2/X-I53-	L-2/X-154-	L-2ZX-I55-	L-2/X-156-
L-2/X-I57-	E-2/X-I58-	1.-2/ΧΊ59·	E-2/X-16O-	L-2/X-I6I-	L-2/X-I62-
L-2/X-163-	L-2/X-164-	L-2OÍ-165-	L-2/X-166-	L-2/X-I67	L-2ZX-I68-
L-2/X-1É9-	L-2/X-170-	L-2/X-I71-	L-2/X-172-
L-2/X-173-	1-20(-174-	L-2/X-175-	L-2/X-176-	L-2/X-177-	L-2/X-178-

··»· *

·· ·· » • · · • ·· • t - • i • ··· · · • » « ·· • · a * · ·«·· ·* ·· *·

I.-2/X-I79L-2/X-IÍ5L-n-lílL-2/X-197L2/X-203L-2/X-2O9L-2/X-21Í

L-2ZX-221L-2/X-227L-2/X-233L-2ZX-239L-2/X-245L-2/X-251L-2/X-257L-2/X-263L-2/X-269L-2/X-275L-2/X-281L-2ZX-287L-2/X-293L-2/X-299L-2ZX-3O5L-2/X-311L-27X-3I7L-2/X-323L-2ZX-329

L-2OÍ-335L-2/X-34IL-2/X-347L-2/X-353L-2/X-359L-2/X-36S*

L-2/X-37IL-2/X-377L-2/X-38JL-27X-389L-2/X-39SL-2/X-40SL-2/X-407L-2/X-413L-2/X-18GL-2/X-I86L-2/X-192L-2/X-I98L-2/X-204L-2/X-2I0L-2/X-216L-2/X-222L-2/X-228L-2/X-234L-27X-24GL-2/X-246L-2/X-252L-2/X-2581-2.X-2Ó4L-2/X-270L-2/X-2766-2-9(-282.

L-2/X-2SSL-2/X-294L-2/X-3OOL-2ZX-3O6L-2/X-312L-2ZX-318L-2/X-324L-2/X-330L-2ZX-336L-2/X-342L-2/X-34SL-2/X-354L-2ZX-36OL-2/X-366L-2/X-372L-2/X-378L-2/X-3S4L-2/X-39OL-2/X-396L-2/X-402L-2/X-408L-2ZX-4I4L-2/X-181L-2/X-1Í7L-2/X-193L-2ZX-I99L-2/X-205L-2/X-2UL-2/X-217L-2/X-223L-2/X-229L-2/X-235L-2/X-241L-2/X-247L-2/X-253L-2ZX-2S9L-2/X-265L-2/X-271L-2/X-277L-2/X-283L-2/X-289L-2/X-295L-2/X-301U-2ZX-3O7L-2/X-3I3L2/X-319

L-2/X-325L-2/X-331L-2/X-33?L-2/X-343L-2/X-349L-2/X-355L-2/X-3ÓIL-2/X-367L-2/X-373L-2/X-379L-2/X-385L-2/X-391L-2/X-397L-2/X-4G3L-2/X-499L-2/X-415L-2/X-182L2/X-188.

L-2/X-I94L-2/X-200L-2/X-206L-2/X-2I2L-2/X-218L-2/X-224L-2/X-230L-2/X-236L-2/X-242L 2/X-248L-2/X-254·

L-2/X-260L-2/X-266L-2ZX-272L-2/X-278L-2/X-284L-2/X-290L-2ZX-296L-2ZX-3O2L-2/X-3C8L-2/X-3I4L-2ZX-32OL-2/X-326L-2/X-332L-2/X-338L-2/X-344L-2/X-35OL-2ZX-356L-2ZX-362L-2/X-368L-2ZX-374L-2/X-38OL-2/X-386

L-2/X-392L-2/X-398L-2/X-404L-2ZX-410L-2/X-416L-2/X-I83I.-2/X-189L-2/X-195L-2/X-201L-2/X-207L-2/X-213L-2/X-219L-2/X-225

L-2/X-23IL-2/X-237·

L-27X-243L-2/X-249L-2/X-25S*

L-2/X-261L-2/X-267L-2/X-273L-2ZX-279L-2/X-285L-2/X-29I1.-2/X-297L-2/X-303L-2/X-309L-2/X-3I5L-2/X-321L-2/X-327L-2ZX-333L-2/X-339L-2/X-343L-2/X-351L-2/X-357L-2ZX-363L-2/X-369L-2/X-375L-2/X-381 L-2OÍ-387L-2/X-393L-2/X-399L-2/X-405L-2/X-4I1L-2/X-417L-2ZX-184L-2/X-190L-2/X-I96L-2ZX-202L-2/X-208L-2ZX-214L-2/X-22OL-2ZX-226L-2ZX-232L-2ZX-238L-2/X-244L-2/X-250L-2ZX-256L-2/X-262L-2/X-268L-2/X-274L-2/X-28OL-2/X-286L-2/X-292L-2/X-295L-2/X-304L-2/X-310L-2/X-3Í6L-2/X-322L-2/X-328L-2/X-334L-2/X-340L-2/X-346L-2ZX-352L-2/X-338L-2/X-364L-2/X-370L-2/X-376L-2/X-382

L-2/X-388L-2/X-394L-2/X-400L-2ZX-406L-2/X-412L-2/X-418a tak dále.

• ··«

Použití, testování a podávání Použití

Vícevazebné sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou agonisty nebo částečnými agonisty β2 adrenergního receptoru. V souhlase s tím, jsou vícevazebné sloučeniny a farmaceutické prostředky podle tohoto vynálezu použitelné v léčbě a prevenci chorob, způsobených β2 adrenergními receptory, jako jsou astma, chronická obstrukční plicní choroba, bronchitida a jim podobné. Jsou také použitelné v léčbě poruch nervového systému a předčasného porodu. Uvažuje se také o použití sloučenin podle tohoto vynálezu pro léčbu metabolických poruch, jako je obesita, diabet a jim podobné.

Testování

Agonistická aktivita vůči β2 adrenergnímu receptoru sloučenin podle pobecného vzorce I může být demonstrována mnoha testy in vitro, které jsou známy odborníkům v této oblasti, rovněž jako testy, uvedenými na biologických příkladech 1 a 2. Tato aktivita může být testována způsobem in vivo podle Balí. D. I. Et al., „Salmeterol a Novel, Long-acting beta

2-Adrenergic Agonist: Characterization of Pharmacological Activity in Vitro and in Vivo “ Br. J. Pharmacol., 104, 665-671 (1991); Linden, A. et al., Salmeterol, Formoterol, and Salbutamol in the Isolated Guinea-Pig trachea: Diťferences in maximum relaxant Effect and Potency but not in Functional Atagonism. Thorax, 48, 547-553, (1993) a Bials, A. T. et al., Investigations into Factors Determining the Duratíon of Action of the Beta 2Adrenoceptor Agonist, Salmeterol. Br. J. Pharmacol. 108, 505-515 (1993) nebo in vivo testech, popsaných v Balí, D. I. et al., Salmeterol a Novel, Long-acting beta 2-Adrenergic Agonist: Characterization of Pharmacological Activity in vivo and in vitnP Br. J. Pharmacol., 104, 665-671 (1991); Kikkawa, H. et al., „TA-2005, a Novel, Long-Acting, and Selective Beta 2-Adrenoceptor Agonist: Characterization of its in vivo

Bronchodilating Action in Quínea Pigs and Cats in Comparison with ozher Beta 2Agonists“. Biol. Pharm. Bull., 17, 1047-1052, (1994) a Anderson, G. P., „Formoterol, Molecular basis of Agonism et Mechanism of Long Duration of a Highly Potent and Selective Beta 2-Adrenoceptor Agonist Bronchodilator, Life Science, 52, 2145-2160, (1993).

Farmaceutické prostředky

Při použití jako léčiva, jsou sloučeniny podle tohoto vynálezu obvykle podávány ve formě farmaceutických prostředků. Tyto sloučeniny mohu být podány různými způsoby, jako • · orálním, rektálním, transdermálním, subkutánním, intravenósním, intramuskulámím a inhalačním (např., intranasální nebo orální inhalací). Tyto sloučeniny jsou účinné jako injekční, inhalační a orální prostředky. Jsou připraveny způsobem, který je dobře znám ve farmacii a obsahují nejméně jednu aktivní sloučeninu. Výhodným způsobem podání sloučenin podle tohoto vynálezu je inhalace. To je účinný způsob, jak dostat léčebnou látku přímo do respiračního traktu pro léčbu chorob, jako je astma a jiné podobné nebo příbuzné poruchy respiračního traktu (US patent No. 5 607 915).

Tento vynález také popisuje farmaceutické prostředky, které obsahují jako aktivní složku jednu nebo více zde popsaných sloučenin, spojenou s farmaceuticky pčijatelným nosičem. Při přípravě prostředků podle tohoto vynálezu je aktivní složka obvykle smísena s excipientem, ředěna excipientem nebo obsažena v nosiči, který může být ve formě kapsle nebo jiného obalu. Pokud excipient slouží jako ředidlo, může být pevnou, polopevnou nebo kapalnou látkou, která účinkuje jako nosič nebo medium pro aktivní látku. Prostředek může tedy být ve formě tablet, pilulek, prášku, pokroutek, sáčků, suspenzí, emulzí, roztoků, sirupů, aerosolů (jako pevná látka nebo v kapalném mediu), obsažen v mastech, například, až do 10 % hmotn. aktivní sloučeniny, měkkých a tvrdých želatinových kapslích, čípcích, sterilních injekčních roztocích a sterilně balených prášcích.

Při výrobě prostředků může být nezbytné rozemlít aktivní sloučeninu, aby byla získána vhodná velikost částic, dříve než je smísena s ostatními složkami. Pokud je aktivní sloučenina v podstatě nerozpustná, je nutné ji rozemlít na částice menší než 125 pm (200 mesh). Pokud je aktivní sloučenina v podstatě rozpustná ve vodě, je velikost částic normálně upravena mletím tak, aby bylo získáno v podstatě stejné velikostní rozdělení v přípravku, např., 600 pm (40 mesh).

Některé příklady vhodných plnidel obsahují laktosu, dextrin, sacharosu, sorbitol, mannitol, škroby, akaciovou pryskyřici, fosforečnan vápenatý, algináty, tragant, želatinu, křemičitan vápenatý, mikrokrystalickou celulosu, polyvinylpyrrolidon, celulosu, sterilní vodu, sirup a methylcelulosu. Prostředky mohou dále obsahovat: lubrikantní činidla, jako jsou talek, magnesium-stearát a minerální olej; smáčedla; emulgační a suspendující činidla; konservační činidla, jako methyl- a propyl(hydroxy)-benzoát; sladidla a vonné látky. Prostředky podle tohoto vynálezu mohou být formulovány tak, aby poskytovaly rychlé, prodloužené nebo pomalé uvolnění aktivní složky po podání pacientovi, využitím způsobů, dobře známých v oboru.

Prostředky jsou výhodně formulovány ve formě dávkových jednotek. Termín „formy dávkových jednotek“ označuje fysikálně odlíšitelné jednotky, vhodné jako jednotkové dávky pro lidské objekty a jiné savce, kde každá jednotka obsahuje předem určené množství aktivního materiálu, vypočtené tak, aby vyvolalo požadovaný terapeutický účinek, ve spojení s vhodným farmaceutickým plnivem. Sloučenina podle obecného vzorce I shora představuje ne více než 20 % hmotn. farmaceutického přípravku, výhodněji ne více než 15 % hmotn., v rovnováze s farmaceuticky inertním nosičem (nosiči).

Aktivní sloučenina je účinná v širokém dávkovém rozsahu a je všeobecně podávána ve farmaceuticky účinném množství. Například, když je lék podán inhalací, obsahuje každá dávka od 1 pg do 1000 pg, výhodně od 2 pg do 500 pg, výhodněji 5 pg až 100 pg, ještě výhodněji 5 pg až 60 pg aktivní složky. Je však třeba rozumět, že toto množství skutečně podané sloučeniny může být určeno lékařem, ve světle podstatných okolností, včetně stavu, který má být léčen, vybraného způsobu podání, skutečně podané sloučeniny a jej i relativní aktivity, stáří, hmotnosti a odpovědi jednotlivého pacienta, častosti výskytu symptomů u pacienta a tak podobně. Sloučenina podle tohoto vynálezu může být dále podávána profylakticky, například, může být podán farmaceutický prostředek podle tohoto vynálezu před začátek bronchospasmu při astmatickém záchvatu, aby bylo zabráněno jeho výskytu nebo omezen rozsah v jakém proběhne.

Pro přípravu pevných lékových forem jako jsou tablety, je hlavní účinná složka smí sena s farmaceutickým plnivem do formy pevného přeformovaného prostředku, obsahujícího homogenní směs sloučeniny podle tohoto vynálezu. Když označujeme tyto přeformované prostředky jako homogenní, je tím míněno, že aktivní složka je stejnoměrně rozptýlena v prostředku, takže prostředek může být snadno rozdělen na stejně účinné jednotkové dávkové formy, jako jsou tablety, pilulky a kapsle. Tato pevná forma je potom rozdělena do do jednotkových dávkových forem popsaného typu, obsahujících aktivní složku podle předkládaného vynálezu.

Tablety nebo pilulky podle předkládaného vynálezu mohou být potaženy nebo jinak upraveny, aby bylo dosaženo formy, dovolující výhodu prodlouženého účinku. Například, tableta nebo pilulka mohou obsahovat vnitřní dávku a vnější dávku složky, přičemž ta posledně jmenovaná tvoří obálku kolem prve jmenované. Obě komponenty mohou být odděleny vrstvou, která slouží jako ochrana před rozložením v žaludku a zaručuje, že vnitřní složka projde v intaktní formě do dvanáctníku nebo bude její uvolnění pozdrženo.

100 * 4 · • · ·

Různé materiály mohou být použity pro tvorbu těchto vrstev nebo pro potahování; tyto materiály obsahují polymerní kyseliny a směsí polymerních kyselin s takovými materiály, jako je šelak, cetylalkohol a acetát celuosy.

Kapalné formy, ve kterých mohou být obsaženy nové přípravky podle tohoto vynálezu, pro podání orální nebo injekční, obsahují vodné roztoky, vhodné ochucené sirupy, vodné nebo olejové suspense a suspense s příchutí s jedlými oleji, jako jsou kukuřičný olej, bavlněný olej, sezamový olej, kokosový olej nebo arašídový olej, rovněž jako elixíry a podobné farmaceutické nosiče.

Prostředky pro inhalaci a insuflaci obsahují roztoky a suspense ve farmaceuticky přijatelných vodných nebo organických rozpouštědlech nebo jejich směsích a prášcích (viz US patent No, 5 938 956). Kapalné nebo pevné prostředky mohou obsahovat vhodná, farmaceuticky přijatelná plniva jako jsou popsána výše. Prostředky jsou výhodně podávány dýchací cestou ústní nebo nosní, pro lokální nebo systémový účinek. Prostředky ve výhodných, farmaceuticky přijatelných rozpouštědlech mohou být rozprášeny použitím inertního plynu. Rozprášené rooztoky mohou být ínhalovány přímo z rozprašovacího zařízení nebo může být rozprašovací zařízení připojeno k obličejové masce nebo k pulsujícímu dýchacímu zařízení s přetlakem. Roztoky, suspense nebo práškové prostředky mohou být podávány, výhodně orálně nebo nasálně, ze zařízení, které poskytují prostředek odpovídajícím způsobem (viz US patenty Nos. 5 919 827 a 5 972 919).

Farmaceutické prostředky, obsahující jednu nebo více sloučenin podle tohoto vynálezu, mohou být podány v kombinaci s liovolnými jinými vhodnými léky, například, s vhodnými protizánětlivými steroidními léky, například, budenosidem, flucatisonem, beclamethasonem pro léčbu respiračních poruch. Pokud je používána kombinovaná léčba, mohou být farmaceutické prostředky, obsahující sloučeniny podle tohoto vynálezu a protizánětlivé steroidální léky, podávány současně, postupně nebo odděleně. Každá složka, použitá v kombinované léčbě, je použita v množství, které je dostatečné pro její zamýšlené použití. Například, steroidní protizánětlivé léky jsou používány v množstvích, dostatečných pro omezení zánětu in vivo. Agonistické nebo částečně agonistické sloučeniny β2 adrenergního receptoru podle tohoto vynálezu jsou obsaženy v množstvích, dostatečných pro vyvolání uvolnění hladké svalové tkáně, například, v průduškách.

Rozsah dávky sloučenin podle tohoto vynálezu je výhodně od 1 pg do 1000 pg na dávku, výhodněji 2 pg až 500 pg, ještě výhodněji 5 pg až 100 pg a ještě více

101 • · » · výhodněji 5 pg až 60pg. Výhodný rozsah dávky steroidního protizánětlivého léku je od 50 do 4800 pg a výhodněji od 100 pg do 1600 pg. Jednotlivá použitá dávka, bude opět záviset na pacientovi (věk, hmotnost, atd.) a průběhu choroby (lehký, střední, těžký). Farmaceutický prostředek, obsahující dvě aktivní složky, může nakonec být také připraven pro podávání těchto léků současně.

Přehled obrázků na výkresech

Obrázek 1 uvádí příklady vícevazebných sloučenin, obsahujících 2 ligandy, připojené v různých útvarech k můstku

Obrázek 2 uvádí příklady vícevazebných sloučenin, obsahujících 3 ligandy, připojené v různých útvarech k můstku

Obrázek 3 uvádí příklady vícevazebných sloučenin, obsahujících 4 ligandy, připojené v různých útvarech k můstku

Obrázek 4 uvádí příklady vícevazebných sloučenin, obsahujících >4 ligandy, připojené v různých útvarech k můstku

Obrázky 5 až 15 uvádí synthesy sloučenin podle obecného vzorce I.

Příklady provedení vynálezu

Následující přípravy a příklady jsou uvedeny, aby umožnily odborníkům v této oblasti důkladněji pochopit a uvést do praxe předkládaný vynález. Tyto příklady nesmí být považovány za omezení rozsahu tohoto vynálezu, ale pouze jako jeho znázornění a předvedení.

V dále uvedených příkladech mají následující zkratky následující významy. Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny teplotní údaje ve stupních Celsia. Pokud není nějaká zkratka definována, potom má všeobecně přijímaný význam.

Á	= Angstrom (10'¹⁰ m)
cm	-	centimetr
DCC	=	di(cyklohexyl)karbodiimid
DMF	=	Ν, N '-(dimethyl)formamid

102

DMSO g

HPLC

MEM mg

MIC min ml mm mmol

N

THF μΐ pm rt

R_f

NMR

ESMS

PPm (dimethyl)sulfoxid gram vysokoúčinná kapalinová chromatografie minimální esenciální medium miligram minimální koncentrace inhibitoru minuta mililitr milimetr milimol normální tetrahydrofuran míkrolitr mikron teplota místnosti retenční faktor nukleární magnetická resonance elektronová hmotová spektrofometrie parts per milion (částic na milion)

Příklady synthesy

Příklad 1

S ynthesa trans-1,4-bis {N- [2 -(4-hydroxy- 3 -(hy droxymethy l)feny l)-2-hydroxyethyl]amino}cyklohexan (obrázek 5)

OH

1. stupeň synthesy

K roztoku methylesteru kyseliny 5-(acetyl)salicylové 11 (5,0 g, 25,7 mmol) v 44 ml (dimethyl)sulfoxidu byla přidána 48% kyselina bromovodíková. Výsledná směs byla

103 míchána pří 55 °C po 24 h a vylita 200 ml vody, obsahující led, za vzniku bledě žluté pevné látky. Pevná látka byla odfiltrována, promyta vodou (200 ml) a usušena, čímž vznikl a,a-dihydroxy-4-hydroxy-3-(methyl)karbonylacetofenon 12. Produkt byl resuspendován v 200 ml di(ethyl)etheru, přefiltrován a usušen, za vzniku (3,41 g , 59 %) čistého produktu.

R_f = 0,8 (10% MeOH/CH₂Cl₂).

Η'-NMR (4/1 CDCL₃/CD₃OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 8,73 až 8,72 (d, 1H), 8,28 až

8,24 (dd, 1H), 7,08 až 7,05 (d, 1H), 5,82 (s, 1H), 4,01 (s, 3H).

2. stupeň synthesy

K suspensi a,a-dihydroxy-4-hydroxy-3-(methoxy)karbonylacetofenonu 12 (0,3 g, 1,33 mmol) v 10 ml THF byl přidán roztok trans-1,4-diaminocyklohexanu (76 mg, 0,66 mmol) v 5 ml THF. Výsledná suspense byla míchána po 3 h při teplotě místnosti pod atmosférou dusíku, přičemž došlo ke kompletní konversi na imin, jak bylo dokázáno TLC analysou. Po ochlazení výsledného roztoku v ledové lázni, bylo k tomuto roztoku přidáno nadbytečné množství 2M BH₃-Me₂S v hexanu (4 ml, 8 mmol). Výsledná směs byla pomalu zahřívána k teplotě místnosti a 4 h zahřívána pod zpětným chladičem v proudu dusíku. Po ochlazení reakční směsí bylo přidáno 5 ml MeOH k odbourání nadbytku 2M BH₃-Me₂S. Po 30 min míchání byl výsledný roztok (zakalený roztok) odpařen do sucha ve vakuu, za vzniku nahnědlé pevné látky. Pevná látka byla promyta 20 ml směsi EtOHAc a hexanu v poměru 1:2 a usušena. Surový produkt byl rozpuštěn v 50% MeCNH₂O, obsahujícím 0,5 % TFA a purifikován vysokoúěinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) v preparativním měřítku, použitím lineárního gradientu (5 % MeCN/H₂O po 50 min, 20 ml/min; detekce při 254 nm). Frakce s UV absorbci byly analysovány LC-MS, aby byl isolován «-ans-l,4-bis{7V-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyljamino} cyklohexan 13.

H*-NMR (CD₃OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,35 (d, 2H, 7,18 (dd, 2H). 6,80 až 6,78 (d, 2H), 4,88 až 4,86 (m, 2H), 4,65 (s, 4H), 2,89 (m, 2H), 1,68 až 1,55 (br m, 4H); ESMS (C₂₄H₃45N₂O₆): teorie 446,5, nález 447,5 [M+H]⁺.

Sloučenina 14:

Shora popsaným způsobem, ale náhradou trans-1,4-diaminocyklohexanu

4,4 '-ethylen-bis(cyklohexylaminem), vznikl bis {4,4' -[V- [2-(4-hydroxy-3 -(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl]amino]cyklohexan}methan. ESMS (C₃ ]H(6N₂O6): teorie 542,7, nález 543,6 [M+H]⁺.

Sloučenina 15:

Shora popsaným způsobem, ale náhradou trans-1,4-diaminocyklohexanu s 1,3104

-cyklohexan-bis{A'-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl]aminomethyl}cyklohexan. ESMS (C₂₇H₃gN2O6): teorie 474,6, nález 475,3 [M+H]⁺.

Sloučenina 16:

Shora popsaným způsobem, ale náhradou /ram-l,4-diaminocyklohexanu s 1,8-diamino-p-menthanem, vznikl 1,8-bis{iV-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroethyl]amino}-p-menthan. ESMS (C28H4₂N₂O₆): teorie 502,6, nález 503,3 [M+H]⁺. Sloučenina 17:

Shora popsaným způsobem, ale náhradou trans-\ ,4-diaminocyklohexanu s 1,4-bi s(3 -aminopropyl)piperazinem, vzni kl 1,4-bi s {3 - [ [7V-2 -(4-hydroxy- 3 -(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl]amino]propyl} piperazin. ESMS C28H44N4O6): teorie 532,6 , nález 533,3 [M+H]⁺ , 555,0 [M+H]⁺.

Sloučenina 18:

Shora popsaným způsobem, ale náhradou ri-<ms-l,4-diaminocyklohexanu sp-xylylendiaminem, vznikl 1,4-bis{A^r-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl]aminomethyl}benzen. ESMS (C20H32N2O6): terie 468,5, nález 469,3 [M+H]⁺, 492,0 [M+H]⁺.

Sloučenina 19:

Shora popsaným způsobem, ale náhradou :ran.s--1.4-diarninocyklohexanu s mxylylendiaminem, byl získán l,3-bis{jV-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxy-methylfenyl)-2hydroxyethyl]aminoethyl}benzen. ESMS (C26H32N2O6): teorie 468,5, nález 469,3 [M+H⁺]⁺, 492,0 [M+Na]⁺,

Sloučenina 20:

Shora popsaným způsobem, ale náhradou /zums-I ,4-diaminocyklohexanu s 2aminobenzylaminem, vznikl l-bis{jV-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2hydroxyethyljaminoethyl} -2-{N-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2hydroxyethyljamino}benzen. ESMS (C₂sH3oN₂0₆): teorie 454,5, nález 455,3 [M+H]⁺. Sloučenina 21:

Shora popsaným způsobem, ale náhradou Zran.s-1,4-diaminocyklohexanu s 2-(4-aminofenyl)ethylaminem, vznikl 1 -{2-[/V-2-[(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl] amino] ethyl} -2- {N-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyetbyl]amino]benzen. ESMS (C26H32N2O6): teorie 468,5, nález 493,3 [M+H]⁺. Sloučenina 22:

·

0

105

Shora popsaným způsobem, ale náhradou /rarts-l,4-diaminocyklohexanu s 4,4'oxydianilinem vznikl 4,4'-bis{/V-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl]amino}fenylether. ESMS (C30H32N2O7): teorie 532,6, nález 533,3 [M+H⁺

556,1 [M+Naf.

Sloučenina 23:

Shora popsaným způsobem, ale náhradou trans-1,4-diaminocyklohexanu s 2-aminobenzylaminem, vznikl l-{/V-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethy 1] aminoethy 1} -4- {N- [2 -(4-hy droxy-6-(hy droxy methyl)fenyl )-2 -hydroxyethyl]amino}benzen. ESMS (C25H30N2O6): teorie 454,5, nález 455,5 [M+H]⁺,

477,3 [M+Na]⁺.

Příklad 2

Synthesa 1 - {2-[7V-2-[(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl]amino]ethyl} -4-{V-[2-fenyl-2-hydroxyethyl]ammo]benzenu (podle obrázku 6)

K suspensi a,a-dihydroxy-4-hydroxy-3-(methyl)karbonylacetofenonu 12, připraveného v příkladu 1, stupeň 1 shora (0,3 g, 1,33 mmol) v 10 ml THF bylo přidáno 5 ml roztoku 2-(4-aminofenyl)ethylamÍnu 25 (0,181 g, 1,33 mmol) v THF. Výsledná suspense byla míchána po 3 h za teploty místnosti pod atmosférou dusíku, s následovným přidáním α,α-dihydroxy-acetofenonu 24 (0,2 g, 1,32 mmol). Reakční směs byla míchána po 3 h při teplotě místnosti, přčemž došlo k úplnému vzniku iminu, což bylo dokázáno analysou pomocí TLC. Reakční směs byla ochlazena v ledové lázni a byl přidán nadbytek 2M BH₃-Me₂S v hexanu (9 ml; 18 mmol). Výsledná směs byla pomalu ohřátá na teplotu místnosti a 4 h zahřívána pod zpětným chladičem v proudu dusíku. Po ochlazení bylo přidáno 10 ml MeOH pro odstranění nadbytečného BH3-Me₂S. Po 30minutovém míchání při teplotě místnostibyl výsledný roztok (nebo zakalená suspense) odpařen do sucha ve vakuu, za vzniku nahnědlé pevné látky. Pevný produkt byl promyt 20 ml směsi • ·

106

EtOH/hexan (1/2) a usušen. Surový produkt byl rozpuštěn v 50% MeCN ve vodě, obsahujícím 0,5 % TFA a purifikován vysokoúčinnou kapalnou chromatografií (HPLC) použitím lineárního gradientu (od 5 % do 50 % MeCN ve vodě, po dobu 50 min, 20 ml/min; detekce při 254 nm). Frakce s UV absorbci byly analysovány pomocí LC-MS pro lokalisaci l-{2-[/V-2-[(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl]amino]ethyl}-4-{/V-[2-fenyl-2-hydroxyethyl]amino]benzenu 26. ESMS (C25H30N2O4): teorie 422,5, nález 423,3 [M+H]⁺.

Sloučenina 27:

Způsobem popsaným shora, ale se záměnou a,a-dihydroxy-4-hydroxy-3-(methoxy)karbonylacetofenonu za α,α-dihydroxy-acetofenon, vznikl l-{2-[A-[2-í'enyl-hydroxyethyl]aminoethyl}-4-[/V-(2-fenyl-2-hydroxyethyl)amino]benzen. ESMS (C₂4H₂gN₂O_g); teorie 376,5; nález 377,0 [M+H]⁺.

Příklad 3

Synthesa 1 - {2- [ V-2-(4-hydroxy-3 -(hydroxymethy l)feny l)-2 -hydroxyethyl ] -amino] ethy 1} 4-[V-(2-fenyl-2-hydroxyethyl)amino]benzenu (podle obrázku 7)

OH

Stupeň 1

K roztoku 4-(2-aminoethyl)anilinu 25 (20 g, 147 mmol) v 250 ml methanolu byl přidán (Boc)₂O (32,4 g, 148 mmol) v 50 ml methanolu při teplotě místnosti. Po míchání 24 h byla reakční směs koncentrována do sucha, čímž byl získán nažloutlý olejovitý zbytek. Tento olejovitý materiál byl převeden následovně do pevného stavu: byl rozpuštěn v 5% MeOH v CH₂C1₂ a poté aplikován na silikagelovou chromatografickou kolonu (gradient od 3 do 10 % MeOH v CH₂C1₂). Po purifikaci byl získán 4-(jV-Boc-2-aminoethyl)anilin 28 jako nažloutlá pevná látka (32,95 g, 95 %): Rf=0,6 v 10% MeOH v CH₂C1₂. *H-NMR (CD3OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 6,96 až 6,93 (d, 2H), 6,69 až 6,65 (d, 2H), 3,20 až 3,13 (q, 2H), 2,63 až 2,58 (t, 2H), 1,41 (s, 9H).

Stupeň 2 * * t 9 4*

107

4-(A-Boc-2-aminoethyl)anilin 28 (1,25 g, 5,29 mmol) byl rozpuštěn ve 30 ml methanolu a byl k němu přidán fenylglyoxal 24 (0,708 g, 5,28 mmol). Reakční směs byla míchána po 1 h při teplotě místnosti, před přidáním NaCNBfG (0,665 g, 10,6 mmol). Výsledná směs byla míchána po 24 h při teplotě místnosti, zkoncentrovány a puntíkována sloupcovou chromatografií na silikagelu (2 až 5 % MeOH v CH₂C1₂), čímž vznikl N-(2-fenyl-2-hydroxyethyl)-4-(V-Boc-2-aminoethyl)anilin, ve formě nažloutlého oleje (1,71 g, 91 %): R_f = 0,18 v 5% MeOH v CH2CI2. ^lH-NMR (CD₃OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,4 až

7,25 (m, 5H), 7,0 až 6,95 (d, 2H), 6,63 až 6,60 (d, 2H), 4,85 až 4,79 (dd, 1H), 3,3 až 3,21 (t, 2H), 3,2 až 3,15 (m, 2H), 2,64 až 2,5 (t, 2H), 1,42 (s, 9H).

Stupeň 3

Roztok A'-(2-iěnyl-2-hydroxyethyl)-4-(A'-Boc-2-aminoethyl)anílinu v 10 ml methylenchloridu byl ochlazen v ledové lázni a pomalu bylo přidáno 10 ml TFA pod proudem dusíku. Reakční směs byla míchána po 1 h a zkoncentrována do nažloutlého oleje. Surový materiál byl purifikován RP HPLC (HPLC na obrácených fázích) (10 % až 40 % MeCN ve vodě po 50 min; 20 ml/min), čímž vznikl ÍV-(2-fenyl-2-hydroxyethyl)-4-(2-aminoethyl)anilin 29 ve formě TFA soli /(1,1 g). *H-NMR (CD3OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,42 až 7,3 (m, 5H), 7,29 až 7,25 (d, 2H), 7,12 až 7,0 (d, 2H), 4,85 až 4,82 (m, 1H),

3,45 až 3,35 (m, 2H), 3,18 až 3,1 (t, 2H), 2,98 až 2,94 (t, 2H); ESMS (Ci₆H₂oN₂Oi): teorie

256,4, nález 257,1 [M+Hf, 278,8 [M+Naf ,513,4 [2M+H]⁺.

Stupeň 4

K roztoku trifluoracetátu A^,-(2-fenyl-2-hydroxyethyl)-4-(2-aminoethyl)anilinu 29 (1,1 g, 2,3 mmol) v 10 ml methanolu bylo přidáno 0,93 ml 5M roztoku NaOH. Po míchání po 10 min byl roztok zkoncentrován do sucha. Zbytek byl rozpuštěn v THF (25 ml) bylo přidáno 0,514 g (2,27 mmol) a,a-dihydroxy-4-hydroxy-3-methoxy-karbonylacetofenonu. Reakční směs byla míchána po 12 h při teplotě místnosti, ochlazena na O °C a bylo přidáno 1,14 ml BH3/Me₂S (10 mol) v atmosféře dusíku. Reakční směs byla postupně zahřáta na teplotu místnosti, pri této teplotě míchána po 2 h a poté zahřívána 4 h pod zpětným chladičem. Potom byla ochlazena a bylo pomalu přidáno 10 ml methanolu. Po 30minutovém míchání při teplotě místnosti byla reakční směs koncentrována do získání pevného zbytku, který byl rozpuštěn v 20 ml MeOH, který obsahoval 10 % TFA. Odpařením organických rozpouštědel byl získán nažloutlý olej, který byl purifikován pomocí RP HPLC: 10 % až 30 % MeCN ve vodě po 50 min; 20 ml/min, čímž vznikl l-{2[V-2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl]-amino]ethyl}-4-[-(2-fenyl-2♦ «

108

-hydroxyethyl)-amino]benzen 30, ve formě soli kyseliny trifluoroctové (0,65 g). ¹ H-NMR (CD3OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,42 až 7,3 (m, 6H), 7,28 až 7,14 (d, 2H), 7,18 až 7,14 (dd, 1H), 7,1 až 7,07 (d, 2H), 6,80 až 6,77 (d, 1H), 4,86 až 4,82 (m, 2H), 4,65 (s, 2H), 3,44 až 3,34 (m, 2H), 3,28 až 3,22 (m, 2H), 3,20 až 3,14 (m, 2H), 3,04 až 2,96 (m, 2H); ESMS (C25H30N2O4): teorie 422,5; nález 423,1 [M+Hf, 404,7 [M-1H2O]⁺, 387,1 [M-2H2O]⁺.

Příklad 4

Synthesa 1 - {2-[/V-2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethy l)fenyl)-2-hydroxyethy 1 j-aminoethyl }-4-[2-fenyl-2-(S)-hydroxyethyl)amino]benzenu (podle obrázku 8)

Stupeň 1

Roztok 4-(/V-Boc-2-aminoethyl)anilinu 28 (7,0 g, 29,6 mmol) v 100 ml ethanolu a (7ř)-styrenoxidu (3,56 g, 29,6 mmol) byl zahříván pod zpětným chladičem po 24 h. Organická rozpouštědla byla odstraněna za vzniku nažloutlé pevné látky. N-(2-feny 1-2-(5)-hydroxyethyl)-4-CV-Boc-2-aminoethyl)anilin byl oddělen pomocí sloupcové chromatografíe na silikagelu: /2 EtOH/hexan do 3/1 EtOH/hexan do 3 % MeOH v 3/1 EtOH/hexan: R_f = 0,39 v 3 % MeOH/CH₂Cl₂.

Stupeň 2

Roztok _JV-(2-fenyl-2-(S)-hydroxyethyl)-4-(7V-Boc-2-aminoethyl)anilinu (2,5 g, 7,0 mmol) v 15 ml CH₂C1₂ byl ochlazen v ledové lázni pod proudem dusíku a bylo pomalu přidáno 15 ml TFA. Reakční směs byla míchána po 2 h při 0 ‘ C a potom koncentrována ve vakuu. Surový produkt byl rozpuštěn ve 20% MeCN v H₂O a purifikován RP HPLC v preparativním měřítku (5 až 2 % MeCN ve vodě po 50 min; 254 nm; 20 ml/min), za vzniku trifluoracetátu /V-(2-fenyl-2-(5)-hydroxyethyl)-4-(2-aminoethyl)anilinu 31 ve formě bezbarvého oleje. ¹ H-NMR (CD3OD, 299,96 MHz): σ (ppm); 7,45 až 7,25 (m, 9H), 4,9 (dd, 1H), 3,55 až 3,45 (m, 2H), 3,21 až 3,15 (t, 2H), 3,05 až 2,95 (t, 2H), ESMS (Ci₆H₂₀N₂O): teorie 256,4 nález 257,1 [M+H]⁺, 280,2 [M+Naf. Stupeň 3

109

K roztoku trífluoracetátu A-(2-fenyl-2-(57-hydroxyethyI)-4-(2-aminoethyl)anilinu 31 (0,144 g, 0,3 mmol) v 10 ml methanolu bylo přidáno 0,625 ml vodného 1M roztoku NaOH. Tento roztok byl koncentrován do sucha a odparek byl rozpuštěn v 5 ml bezvodé TFA. a,a-dihydroxy-4-hydroxy-3-(methoxykarbonyl)acetofenon 12 (0,067 g, 0,3 mol) byl přidán a reakční směs byla míchána 12 h při teplotě místnosti. Při 0 oC bylo přidáno 0,2 ml 2M BH₃-Me₂S a reakční směs byla zahřívána 6 h při 75 °C. Po ochlazení reakční směsi v ledové lázni bylo pomalu přidáno 5 ml MeOH, aby byla přerušena reakce a reakční směs byla míchána po 30 min při teplotě místnosti. Organická rozpouštědla byla odstraněna a zbytek byl rozpuštěn ve 20 ml směsi TFA a MeOH (1:9) a koncentrován. Surový produkt byl rozpuštěn ve 20% MeCN ve vodě a purifikován préparativní HPLC (gradient od 5 do 20 % MeCN ve vodě; průtok 20 ml/min; detekce při 254 nm), čímž vznikl l-{2-[A-2-(4-hydroxy-3 -(hydroxy methy l)feny l)-2 -hydroxyethy l]amino] ethy 1} -4- [jV-(2 -feny 1-2-(S) -hydroxyethyl)-amino]benzen 33.

’Η-NMR (CD₃OD, 299,96 MHz): σ (ppm)7,42 až 7,29 (m, 8H), 7,22 až 78,18 (d, 2H), 7,17 až 7,14 (dd, 1H), 6,80 až 6,77 (d, 1H), 4,9 až 4,85 (m, 2H), 4,65 (s, 2H), 3,50 až 3,34 (m, 2H), 3,28 až 3,25 (m, 2H), 3,19 až 3,14 (m, 2H), 3,04 až 2,98 (m, 2H); ESMS (C₂5H₃oN₂04): teorie 422,5, nález 423,1 [M+H]⁺, 446,1 [M+Na]⁺.

Způsobem, popsaným v příkladu 4 shora, ale s náhradou (R)- styrenoxidu (S)-styrenoxidem, vznikl 1 -{2-[A-2-(4-hydroxy-3-(hydΓoxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl]amino]ethyl}-4-[A-(2-fenyl-2-(Λ)-hydroxyethyl)amino]benzen 34, ^-NMR (CD₃0D, 299,396 MHz): σ (ppm) 7,42 až 7,28 (m, 8H), 7,20 až 7,1 (m, 3H), 6,80 až 6,77 (d, 1H), 4,9 až 4,85 (m, 2H), 4,65 (s, 2H), 3,45 až 3,34 (m, 2H), 3,28 až

3,25 (m, 2H), 3,19 až 3,15 (m, 2H), 3,04 až 2,98 (m, 2H); ESMS (C₂5H₃₀N₂O₄): teorie

422,5, nález 423,1 [M+H]⁺, 446,1 [M+Na]⁺,

Příklad 5

Synthesa 1,6-bis{4-(jV-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl]aminohexyl(oxy)propyl]fenoxy}hexanu (podle obrázku 9)

110

·· 9· ·· *· • · · · · · · φ ·· * · 9 • · · · · · « 9 • · 9 * · · »a ·· ·· ····

Stupeň 1

Roztok 3-(4-hydroxyfenyl)-l-propanolu 35 (3,3 g, 21,7 mmol) a 1,6-di-jodhexanu (3,5 g, 8,88 mmol) ve 40 ml di(methyl)sulfoxidu byl odplyněn, nasycen plynným dusíkem a byl přidán uhličitan draselný (4,5 g, 32,56 mmol). Reakční směs byla míchána při 80 °C po 18 h v atmosféře dusíku a ukončena solankou (150 ml). Produkt byl extrahován s EtOAc (200 ml) a organické extrakty byly promyty 0,lM NaOH a solankou a vysušeny MgSOx. Organická rozpouštědla byla odpařena ve vakuu a vznikla nahnědlá pevná látka. Pevná látka byla puriflkována sloupcovou chromatografií na silikagelu (gradient směs hexanu s EtOAc v poměru 4/1 do 5 % MeOH ve směsi hexanu a EtOAc v poměru 1/1), čímž vznikl 1,6-bis[4-(3-hydroxypropyl)fenoxy]hexan 36 (Rf=0,17 ve směsí hexan a EtOAc v poměru 1:1), ve výtěžku 65 % (2,23 g). ‘H-NMR (CD₃OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,08 až 7,05 (d, 4H), 6,80 až 6,77 (d, 4H), 3,93 až 3,89 (t, 4H), 3,56 až 3,52 (t, 4H), 2,64 až 2,56 (t, 4H), 1,81 až 1,69 (m, 8H), 1,44 až 1,21 (m, 4H).

Stupeň 2

Roztok l,6-bis[4-(3-hydroxypropyl)fenoxy]hexanu 36 (2,2 g, 5,69 mmol) v 10 ml DMF byl přidán ke 40 ml roztoku DMF, obsahujícího NaH (0,57 g; 60% disperse v minerálním oleji) při 0 °C v atmosféře dusíku a reakční směs byla zahřáté na 50 °C. Po 1 h byl přidán

6-(brom)hexannitril (2,26 ml, 17 mmol) a reakční směs byla zahřívána při 80 °C po 24 h. Reakce byla potlačena solankou (100 ml) a reakční směs byla extrahována EtOAc (250 ml). Organická fáze byla promyta solankou, vysušena MgSO₄ a odpařena ve vakuu, za vzniku nažloutlého oleje. Purifikaci sloupcovou chromatografií na silikagelu (gradient od směsi hexanu a EtOAc v poměru 4:1 do poměru této směsí 1:1) byl získán produkt, 1,6111 • fr ·· • · · ♦ ·· fr · · * · · ♦♦·· ·· • · · • · frfrfr • ♦ · · • · · · • a ·· ·· ·· a · · · • · a • · · • · ·

-bis[4-(5-(kyanopentyI)oxypropyl)]fenoxy]hexan 37 (R_f = 0,6 ve směsi EtOAc/hexan). 'říNMR (CD₃OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,09 až 7,06 (d, 4H), 6,82 až 6,79 (d, 4H), 3,94 až 3,90 (t, 4H), 3,42 až 3,37 (m, 8H), 2,64 až 2,58 (t, 4H), 2,40 až 2,32 (m, 8H), 1,90 až 1,26 (m, 24H).

Stupeň 3 l,6-bis[4-(5-(kyanopentyl)oxypropyl)]fenoxy]hexan 37 (0,278 g, 0,48 mmol), získaný ve stupni 2 shora, byl přidán ke směsi koncentrované HCl (10 ml) a AcOH (2 ml) a reakční směs byla zahřívána na 90 °C. Po 15 h byla reakční směs zředěna solankou (50 ml), extrahována 100 ml EtOAc a vysušena nad MgSO4. Odpařením organické fáze byl získán l,6-bis[4-(5-(karboxypentyl) oxypropyl)] fenoxy] hexan 38 ve formě nažloutlého olejnatého zbytku, který byl v následujícím stupni použit bez další purifikace. ¹H-NMR (CDC1₃, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,09 až 7,07 (d, 4H), 6,82 až 6,79 (d, 4H), 3,96 až 3,92 (t, 4H), 3,42 až 3,56 (m, 8H), 2,645 až 2,59 (t, 4H), 2,39 až 2,32 (m.

4H), 1,91 až 1,40 (m, 24H).

Stupeň 4

K roztoku 2-hydroxy-2-(4-benzyloxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-ethylaminu 39 (0,263 g, 0,96 mmol) v 8 ml DMF bylo přidáno l,6-bis[4-(5-(karboxypentyl)oxypropyl)]fenoxy]hexanu 37, získaného ve stupni 3 shora (-0,48 mmol), HOBt (0,13 g, 0,96 mmol), DIPEA (0,21 ml, 1,20 mmol) a PyBOP (0,502 g, 0,96 mmol). Po 24 h míchání při teplotě místnosti byla reakční směs zředěna se solankou (20 ml) a extrahována 50 ml EtOAc. Organická vrstva byla promyta 0,lM NaOH, 0,lM HCl, solankou a usušena nad MgSO₄. Organická rozpouštědla byla odstraněna ve vakuu a byl získán 1.6-bis(4-(5-(amidopentyl)oxypropyl)]fenoxy]hexan ve formě nažloutlého olejovitého zbytku (0,45 g). Stupeň 5

Roztok l,6-bis[4-(5-(amidopentyI)oxypropyl)]fenoxy]hexanu (0,45 g, 0,4 mmol), získaného ve stupni 4 shora, byl přidán k roztoku L1AIH4 (0,16 g, 4,22 mmol) v bezvodém THF (40 ml) při 0 °C. Reakční směs byla míchána po 4 h při 80 °C pod atmosférou dusíku a reakce byla potom zastavena pomocí 1 ml 10% NaOH při 0 °C. Po 30 min byla byla reakční směs filtrována a precipitát promyt 50 ml 10% MeOH v THF. Filtráty byly spojeny a odpařeny ve vakuu za vzniku nažloutlého olejovitého zbytku. Purifikace sloupcovou chromatografií na silikagelu (gradient od 5 % MeOH v CH2CI2 do 3 % i-PrNH2 v 10% MeOH v CH2CI2) poskytla 1,6-bis[4-(6-(aminohexyl)oxypropyl)]fenoxy]hexan. *H-NMR (CDCI3, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,40 až

7,25 (m, 12H), 7,22 až 7,18 (d, 2H), 7,09 až 7,02 (d, 4H), 6,91 až 6,88 (d, 2H), 6,81 až

112 tftf tftf ·♦ *· tftf tftf·· tf tftftf · · * tftf tf · · tf · • · · tf · · «· · * tftf tftf*·

6,75 (d, 4H), 5,01 (s, 4H), 4,8 až 4,75 (m, 2H), 4,70 (s, 4H), 3,96 až 3,83 (q, 4H), 3,42 až 3,34 (m, 8H), 2,84 až 2,64 (m, 8H), 2,62 až 2,56 (t, 4H), 1,84 až 1,75 (m, 8H), 1,57 až

1,50 (m, 10H), 1,34 až 1,23 (m, 10H).

Stupeň 6

Roztok l,6-bis[4-(6-(aminohexyl)oxypropyl)]fenoxy]hexanu (0,16 g, 0,15 mmol), získaný ve stupni 5 shora, ve 40 ml EtOH, byl hydrogenován za tlaku 100 kPa (1 atm) vodíku s 10% Pd/C katalysátorem (100 mg) při teplotě místnosti. Katalysátor byl odfiltrován a filtrát byl koncentrován, čímž byl získán produkt ve formě nažloutlého oleje. Purifikace pomocí RP HPLC (gradient od 10 do 50 % MeCN ve vodě v průběhu 40 min při průtoku 20 ml/min a detekce při 254 nm) poskytla 1,6-bis{4-(N-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl](aminohexyl)oxypropyl]-fenoxy }hexan 40. ¹H-NMR (CD₃OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,35 (d, 2H), 7,18 až 7,15 (dd, 2H), 7,08 až 7,05 (d, 4H), 6,82 až 6,77 (m, 6H), 4,65 (s, 4H), 3,96 až 3,92 (t, 4H), 3,45 až 3,34 (m, 8H), 3,12 až 3,01 (m, 6H), 2,94 až 2,89 (t, 2H), 2,62 až 2,57 (t, 4H), 1,86 až 1,43 (m, 28H); ESMS (C₅4H8₀N₂O₁₀): teorie 917,1; nález 917,5 [M]⁺, 940,8 [M+Na]⁺.

Příklad 6

Synthesa l-{2-[/V-2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-(/ř) -hydroxyethyljaminoethyl}-4-[/V-(2-fenyl-2-(S)-hydroxyethyl)amino]fenylu (podle obrázku 10)

Stupeň 1

Směs 4-(jV-Boc-2-aminoethyl)anilinu 28 (lOOg, 42,34 mmol), benzaldehydu (4,52 ml, 44,47 mmol) a molekulárních sít 4A ( 10 g) ve 100 ml toluenu byla zahřívána pod zpětných chladičem při 95 ⁰C po 15 h. Reakční směs byla filtrována a filtrát byl zahuštěn ve vakuu na bezbarvý olej. Tento olej byl rozpuštěn ve 150 ml MeOH a 0,5 ml AcOH a bylo přidáno 2,79 g NaCNBH₃ (44,4 mmol). Reakční směs byla míchána při 0 °C po 1 h při teplotě místnosti a potom zahuštěna ve vakuu za vzniku nažloutlého olejnatého zbytku. Purifikace sloupcovou chromatografií na oxidu křemičitém (směs hexanu a EtOAc

113

v poměru 1:1) poskytla ,V-benzyM-(.\-Boc-2-aminoethyl)anilin 41 ve formě bezbarvého oleje (11,5 g, 83 %). Rf = 0,75 ve směsi hexanu a EtOAc v poměru 1:1.’ H-NMR (CD3OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,38 až 7,2 (m, 5H), 6,87 až 6,84 (d, 2H), 6,58 až 6,55 (d, 2H),

4,27 (s, 2H), 3,2 až 3,15 (m, 2H), 2,6 až 2,56 (t, 2H), 1,41 (s, 9H); ESMS (C₂₀H₂₆N₂O₂); teorie 326,4, nález 328 [M+H]⁺.

Stupeň 2

Směs V-benzyl-4-(A'-Boc-2-aminoethyl)aniIinu 41 (10 g, 30,7 mmol) a (7ř)-styrenoxidu (3,51 ml, 30,7 mmol) ve 100 ml EtOH byla zhřívána od zpětným chladičem po 48 h. Malý alikvot reakční směsi pro analysu kapalinovou chromatografií, který byl odebrán z reakční směsi, dokázal, že požadovaný produkt 2-[(jV-benzyI-4-[2-jV-Boc-aminoethyl)anilino]-1 -fenyl-ethanol vznikl jako vedlejší produkt spolu s jiným regio-isomerem 2-[(iV-benzyl-4-[2-7V-Boc-aminoethyl)anilino]-2-fenyl-ethanolem v poměru ~1:2. Odpařením roztoku byl získán hustý, nažloutlý olej, který byl puriftkován sloupcovou chromatografií na oxidu křemičitém (gradient: směs hexanu a EtOAc od 4:1 do 2:1). Po opakované chromatografií byl získán 2-[(7V-benzyl-4-[2-/V-Boc-aminoethyl)anilino]-l-fenyl-ethanol jako bezbarvý olej (4,01 g, 29 %) (Rf = 0,76 ve směsi hexanu a EtOAc v poměru 2:1). *H-NMR (CD3OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,4 až

7,1 m, 10H), 7,1 až 7,06 (d, 2H), 6,68 až 6,65 (d, 2H), 5,0 (t, ÍH), 4,52 až 4,46 (d, ÍH),

4,26 až 4,22 (d, ÍH), 3,76 až 3,68 (dd, ÍH), 3,56 až 3,48 (dd, ÍH), 3,22 až 3,12 (m, 2H), 2,68 až 2,56 (m, 2H), 1,41 (s, 9H); ESMS (C₂gH34N₂O3): teorie 446,6 nález 447,1 [M+H]⁺,

893,4 [2M+H]⁺.

Stupeň 3

K roztoku 2-[(A-benzyl-4-[2-7V-Boc-aminoethyl)anÍlino]-l-fenyl-ethanolu (4,01 g, 8,99 mmol)v 15 ml CH₂C1₂, udržovanému na ledové lázni, bylo pod proudem dusíku přidáno 15 ml TFA. Po míchání při 0 °C po 30 min byla reakční směs zahuštěna ve vakuu a poskytla žlutavý olej. Purifikace sloupcovou chromatografií na oxidu křemičitém (gradient od 1:2 směsi hexanu a EtOAc do 5 % i-PrNH₂ ve směsi hexanu a EtOAc v poměru 1:2) poskytla 2-[(A-benzyI-4-[2-aminoethyl)anilino]-l-fenyl-ethanol 42 jako nažloutlý olej, získaný z frakcí s Rf= 0,2 (5 % z-PrNH₂ ve směsi hexanu a EtOAc v poměru 1:2) ve výtěžku 74 % (2,29 g). *H-NMR (CD₃OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,38 až 7,06 (m, 10H), 7,01 až 6,98 (d, 2H), 6,71 až 6,68 (d, 2H), 5,02 až 4,96 (dd, ÍH), 4,54 až 4,48 (d, ÍH), 4,29 až 4,23 (d, ÍH), 3,76 až 3,67 (dd, ÍH), 3,58 až 3,50 (dd, ÍH), 2,82 až

2,74 (t, 2H), 2,64 až 2,59 (t, 2H); ESMS (Ο₂₃Η₂₆Ν₂Ο,): teorie 346,5, nález 346,3 [M]⁺. Stupeň 4

114 * 44 ** ·· ·* «····· · 4· : !

·· ··· ·· ; · * « 4 4444 444 • ••4 44 ·· ·· ·· 44*4

Směs 2-[(jV-benzyl-4-[2-aminoethyl)anilino]-l-fenyl-ethanolu 42 (2,28 g, 6,59 mmol), benzaldehydu (0,74 ml, 7,28 mmol) a molekulární síta 4A (4 g) ve 40 ml toluenu byla zahřívána 14 h při 90 °C. Reakční směs byla ochlazena, filtrována a molekulová síta byla promyta toluenem. Spojené filtráty poskytly zahuštěním olejnatý zbytek, který byl promyt hexanem a poté usušen. Zbytek byl rozpuštěn ve 40 ml MeOH, obsahujícího 0,4 ml AcOH a reakční směs byla ochlazena v ledové lázni. Bylo přidáno 0,62 g NaCNBIf (9,87 mmol) a reakční směs byla míchána po 2 h při teplotě místnosti a potom zahuštěna. Olejnatý zbytek byl rozpuštěn v 60% MeCN ve vodě, purifikován preparativní RP HPLC (40 až 80 % MeCN ve vodě po 30 min; 30 ml/min) a poskytl 2-[(7V-benzyl-4-[2-jV-benzylaminoethyl)anilino]-l-fenyl-ethanol ve formě TFA soli. Produkt byl promyt alkalickou solankou a extrahován 200 ml etheru. Organická vrstva byla vysušena NaSO4 a zahuštěna, čímž poskytla 2-[(N-benzyl-4-[2-N- benzylaminoethyl)anilino]-l -fenyl-ethanol 43 jako bezbarvý olej (1,36 g). ¹ H-NMR (CD₃OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,36 až 7,06 (m,

15H), 6,98 až 6,95 (d, 2H), 6,69 až 6,60 (d, 2H), 5,01 až 4,96 (t, 1H), 4,54 až 4,47 (d, 1H), 4,29 až 4,24 (d, 1H), 3,73 (s, 2H), 3,72 až 3,68 (dd, 1H), 3,59 až 3,54 (dd, 1H), 2,80 až

2,74 (m, 2H), 2,70 až 2,64 (m, 2H); ESMS (C₃oH₃₂N₂Oi): teorie 436,6 ; nález 437,2 [M+H]⁺.

Stupeň 5

Koncentrovaný roztok 2-[(7V-benzyl-4-[2-7V- benzylaminoethyl)anilino]-l-fenyl-ethanolu (1,36 g, 3,12 mmol) a sloučenina (5>-4-benzyloxy-3-(methoxykarbonyl)styrenoxid 44 (0,887 g, 3,12 mmol; ~95%ní) (připravena dle Hett, R., Staré, R,, Helquist, P., Tet. Letí 35,9375-9378, (1994)) v 1 ml toluenu byly zahřívány 71 h při 105 °C pod dusíkem.

Reakční směs byla purifikována sloupcovou chromatografii na oxidu křemičitém (gradient od směsi hexanu a EtOAc v poměru 2:1 do 3 % MeOH ve směsi hexanu a EtOAc v poměru 1:1), čímž vznikl l-{ 2-[jV-benzyl-jV- 2-[4-benzyloxy-3-(methoxykarbonyl)fenyl)-2-(A)-hydroxy]ethylaminoethyl}-4-[jV-(2-fenyl-2-(SJ-hydroxy)ethylamino)benzen 45. (Rf = 0,62 v 3% MeOH ve směsi hexanu a EtOAc v poměru 1:1) ve formě nažloutlé pěny (2,0 g, 89 %).

'H-NMR (CD3OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,67 až 7,66 (d, 1H), 7,49 až 7,42 (m, 2H), 7,38 až 7,7 (m, 20H), 6,88 až 6,85 (d, 2H), 6,65 až 6,62 (d, 2H), 5,15 (s, 2H),

5,05 až 4,98 (t, 1H), 4,6 až 4,54 (t, 1H), 4,53 až 4,46 (d, 1H), 4,28 až 4,22 (d, 1H), 3,84 (s, 3H), 3,72 až 3,64 (m. 3H), 3,56 až 3,46 (dd, 1H), 2,74 až 2,56 (m, 6H); ESMS (C47H48N2O5): teorie 720,9; nález 721,4 [M+Hf, 743,3 [M+Na]⁺.

• ft • ft ftft ft ft · • · »**

115 ·«

Stupeň 6 K suspensi L1AIH4 (0,211 g, 5,56 mmol) ve 40 ml THF, chlazené ledem, byl přidán l-{ 2-[ň/-benzyl-ň/- 2-[4-benzyloxy-3-(methoxykarbonyl)fenyl)-2-(/řj-hydroxyethyl]aminoethyl}-4-[/V-(2-fenyl-2-(S)-hydroxyethyl)amino]benzen 45 (2,0 g, 2,78 mmol) v 10 ml THF v atmosféře dusíku. Reakční směs byla pomalu ohřátá na teplotu místnosti, míchána po 5 h, ochlazena na 0 °C a pomalu bylo přidáno 0,5 ml 10% NaOH.

Po 30 min vznikl gel. Tento gel byl zředěn se 300 ml THF, filtrován a pevná látka byla promyta s 50 ml THF. Filtráty byly spojeny, zahuštěny ve vakuu a poskytly olejnatý zbytek. Tento zbytek byl purifikován sloupcovou chromatografii na oxidu křemičitém (gradient od směsi hexanu a EtOAc v poměru 2:1 do 3 % MeOH ve směsi hexanu a EtOAc v poměru 1:1) za vzniku l-{ 2-[W-benzyl-7V- 2-[4-benzyloxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-(/ř)-hydroxyethyl]aminoethyl}-4-[/V-(2-fenyl-2-(^)-hydroxyethyl)amino]benzen jako bezbarvý olej (1,28 g, 67 %). *H-NMR (CD3OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,4 až 7,0 (m, 22H), 6,85 až 6,82 (m, 3H), 6,63 až 6,60 (d, 2H), 5,02 až 4,94 (m, 3H), 4,66 (s, 2H), 4,59 až 4,54 (dd, ÍH), 4,48 až 4,4 (d, ÍH), 4,24 až 4,16 (d, ÍH),

3,76 až 3,7 (d, ÍH), 3,69 až 3,62 (dd, ÍH), 3,58 až 3,52 (d, ÍH), 3,50 až 3,44 (dd, ÍH), 2,76 až 2,54 (m, 6H); ESMS (C₄₆H₄₈N₂O₄): teorie 692,90 ; nález 693,5 [M+H]⁺.

Stupeň 7

Roztok l-{ 2-[A-benzyl-.V- 2-[4-benzyloxy-3-(hydroxymethyl)fenyI)-2-(/ř)-hydroxyethyl]amino]ethyl}-4-[)V-(2-fenyl-2-(S)’hydroxyethyl)amino]benzenu (1,28 g, 1,85 mmol) v 80 ml EtOH byl 36 h hydrogenován za tlaku 100 kPa (1 atm) H₂ s 10% Pd/C (0,6 g). Po filtraci a promytí kalatysátoru 50 ml EtOH byly filtráty spojeny a odpařeny ve vakuu, čímž byla získána žlutavá pěna, která byla rozpuštěna v 10% MeCN ve vodě a purifikována preparativní RP HPLC (od 10 do 30 % MeCN ve vodě, obsahující 0,3 % TFA; 30 mí/min; detekce při 254 nm), čímž byl získán l-{ 2-|yV-2-(4-hydroxy-3— (hydroxymethyl)fenyl)-2-(2?ý-hydroxyethyl]aminoethyl} -4-[X-(2-fenyl-2-(5)(hydroxyethyl)amino]benzen ve formě TFA soli (0,6 g, 50 %). Optická čistota l-{ 2-[N-2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-(/ř)-hydroxyethyl]aminoethyl}-4-[/V-(2-fenyl-2-(S/-hydroxyethyl)amino]benzenu 46, který byl analysován kapilární elektroforesou pomocí chirálního media, byla určena ~93 %.

‘H-NMRÍCDaOD, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,42 až 7,28 (m, 8H), 7,26 až 7,22 (d, 2H), 7,18 až 7,14 (dd, ÍH), 6,80 až 6,77 (d, ÍH), 4,88 až 4,82 (m, 2H), 4,65 (s, 2H), 3,5 až

00 • 0 0 * 0 0 0·

116 ♦ · 4» • « • ·0 ·· • 0 0 « * • 000 · · 0 ·« 0· 00 • 40

0·0 0

3,43 (m, 2Η), 3,29 ažb 3,26 (m, 2H), 3,19 až 4,14 (m, 2H), 3,06 až 3,0 (m, 2H); ESMS (C25H30N2O4): teorie 422,5; nález 423,1 [M+H]⁺, 445,4 [M+Na]⁺.

Příklad 7

Synthesa 1 - {6-[jV-[2-(4-hydroxy-3 -(hydroxymethyl)fenyl)-2-(hydroxyethyl]amino]hexyloxy}-4-{6-[/V-[(2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethyl]amino]hexyloxypropyl) benzenu (podle 11)

Stupeň 1

Roztok 3-(4-hydroxyfenyl)-l-propanolu (2,0 g, 13,1 mmol) v 5 ml DMF byl přidán k 35 ml roztoku DMF, obsahujícího NaH (1,31 g, 60 % v minerálním oleji) při 0 °C za teploty místnosti. Reakční směs byla pomalu zahřáté na 80 °C. Po 1 h míchání při 80 °C a ochlazení směsi na 0 °C bylo přidáno 5,78 g 6-brom(hexan)nitrilu (32,83 mmol). Výsledná směs byla opět zahřáta na 80 °C a 24 h míchána. Reakce byla zastavena přidáním 200 ml nasyceného roztoku NaCl a produkt byl extrahován 300 ml EtOH. Organická vrstva byla promyta solankou, vysušena s Na2SO4 a odpařena do sucha, čímž byl získán žlutavý pevný produkt. Purifikaci surového produktu sloupcovou chromatografií na oxidu křemičitém (směs hexanu a EtOAc v poměru 4:1 až do poměru 1:1) byl získán 6-{-3[4-(5-(kyanopentyloxy)fenyl]propoxy}hexannitril ve výtěžku 30 % (1,33 g). Rf = 0,63 ve směsi EtOAc a hexanu v poměru 1:1). 'H-NMR (CDCI3,299,96 MHz): σ (ppm) 7,09 až 7,07 (d, 2H), 6,81 až 6,78 (d, 2H), 3,96 až 3,92 (t, 2H), 3,42 až 3,37 (m, 4H), 2,64 až 2,58 (t, 2H), 2,39 až 2,32 (m, 4H), 4,87 až 1,52 (m, 14H).

Stupeň 2

Roztok 6-{-3[4-(5-kyanopentyloxy)fenyl]propoxy)hexannitrilu (1,33 g, 3,88 mmol) v 10 ml THF byl přidán k roztoku L1AIH4 (0,442 g, 11,65 mmol) v 50 ml THF při 0 °C pod atmosférou dusíku. Reakční směs byla pomalu zahřívána pod zpětným chladičem a míchána 2 h. Reakční směs byla ochlazena na 0 °C abyl pomalu přidán roztok 10% NaOH (5 ml). Po 30 min byla reakční směs filtrována a oddělená pevná látka byla promyta

117 •t ·· • · · I

100 ml THF. Filtrát byl zahuštěn a byl získán žlutavý olej, který byl purifikován sloupcovou chromatografií na oxidu křemičitém (od 5 % MeOH v 0Η₂Ο₂ do 3 % /'-PrNH₂v 20 % MeOh v CH₂C1₂), čímž byl získán bezbarvý olej 6-{3-[4-(6-aminohexyloxy)fenyl]propoxy}hexylaminu (0,5 g, 37 %), který byl přeměněn na požadovanou sloučeninu způsobem, popsaným v příkladu 1, stupeň 2, shora. Surový produkt byl přečištěn preparativní RP HPLC (od 10 do 40% MeCN ve vodě po 40 min; 20 ml/min; detekce při 254 nm). ESMS (C39H58N2O8): teorie 682,8; nález 683,6 [M+H]⁺,

797,5 [M+CF₃CO₂H]⁺.

Příklad 8

Synthesa bis {2- {2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxy] ethylamino} -2-hydroxyethoxy}benzenu (podle obrázku 11).

Stupeň 1

K roztoku acetonitrilu, nasyceného dusíkem (300 ml), obsahujícímu methyl-5-acetyl-salicylát 50 (20g, 0,21 mol) byl přidán K2CO3 (28,5 g, 0,21 mol). Reakční směs byla 5 h míchána při 90 °C. Po ochlazení byla reakční směs filtrována, filtrát byl zahuštěn ve vakuu a poskytl bílou pevnou látku, která byla suspendována v hexanu (300 ml) a oddělena na Bůchncrově nálevce za vzniku methyl-ČLbenzyl-5-acetyTsalicylátu 51 ve formě bezbarvých bílých krystalů (28,1 g, 96 %). Rf = 0,69 ve směsi EtOAC a hexanu v poměru 1:1. 'H-NMR (CDC1₃, 299,96 MHz): σ (ppm) 7,8,43 až 8,42 (d, ÍH), 8,1 až 8,04 (dd, ÍH), 7,5 až 7,28 (m, 5H), 7,08 až 7,04 (d, ÍH), 5,27 (s, 2H), 3,93 (s, 3H), 2,85 (s,

3H).

Stupeň 2

K. roztoku methyl-(9-benzyl-5-acetyl-salícyIátu 51 (14,51 g, 0,05 mol) v 750 ml CHCI3 byl přidán brom (2,70 ml, 0,052 mol). Reakční směs byla míchána při teplotě

118 místnosti. V průběhu míchání došlo k postupné změně barvy z červenohnědé na bezbarvou. Směs byla míchána 2 h při teplotě místnosti a reakce byla přerušena přidáním solanky (300 ml). Po vytřepání směsi v dělící nálevce byla organická fáze oddělena, promyta solankou a usušena nad Na₂SO4. Organická fáze byla zahuštěna ve vakuu a poskytla bílou pevnou látku. Ta byla promyta etherem (200 ml). Po usušení na vzduchu bylo získáno 15 g (83 %) methyl-O-benzyl-5-bromo-acetylsaIicylátu 52. R_f = 0,76 ve směsi EtOAc a hexanu v poměru 1:1. ¹ H-NMR (CDCb, 299,96 MHz): σ (ppm) 8,48 až

8,46 (d, 1H), 8,14 až 8,08 (dd, 1H), 7,51 až 7,3 (m, 5H), 7,12 až 7,09 (d, 1H), 5,29 (s, 2H), 4,42 (s, 2H), 3,94 (s, 3H).

Stupeň 3

K roztoku 60 ml DMF, obsahujícímu methyl-O-benzyl-5-brom-acetyl- salicylátu 52 (7,08 g, 0,019 mol), bylo přidáno 1,9 g (0,029 mol) NaN₃. Po 24 h míchání při teplotě místnosti za nepřístupu světla, byla směs zředěna 200 ml EtOAc a promyta solankou (3 x 200 ml) v dělící nálevce. Organická fáze byla usušena pod MgSO4 a zahuštěna, čímž byla získána načervenalá pevná látka. Ta byla čištěna sloupcovou chromatografií na oxidu křemičitém ( eluce od 10 % do 50 % EtOAc v hexanu). Požadovaný produkt methyl-O-benzyl-5-azido-acetyl-salicylátu 53 byl získán ve formě bílých krystalů (4,7 g, 74 %). Rf = 0,68 ve směsi EtOAc a hexanu v poměru 1:1, 'H-NMR (CDC1₃, 299,96 MHz): σ (ppm) 8,38 až 8,36 (d, 1H), 8,08 až 8,04 (dd, 1H), 7,5 až 7,3 (m, 5H), 7,12 až 7,09 (d, 1H), 5,29 (s, 2H), 4,53 (s, 2H), 3,94 (s, 3H).

Stupeň 4

K šedé suspensi L1AIH4 (2,74 g, 0,072 mol) ve 400 ml THF, ochlazené v ledové lázni, byl přidán methyl-(9-benzyl-5-azido-acetylsalicylátu 53 (4,7 g, 0,014 mol) pod proudem dusíku. Reakční směs byla míchána 1 h při 0 °C a postupně ohřátá na teplotu místnosti. Po míchání 16 h při teplotě místnosti byla směs zahřívána 3 h při 75 °C. Reakční směs byla ochlazena v ledové lázni a reakce byla přerušena pomalým přidáním 10%

NaOH (10 ml). Po 1 h míchání byl precipitát odfiltrován a promyt 200 ml 5% MeOH v THF. Filtráty byly spojeny a zahuštěny ve vakuu, čímž vznikl žlutavý olejnatý zbytek. Surový produkt byl přečištěn sloupcovou chromatografií na oxidu křemičitém (gradient od 10 % MeOH v CH₂C1₂ do 5 % z-PrNH₂ v 30 % MeOH v CH₂C1₂), čímž byl získán 2-(4-benzyloxy-6-(hydroxymethyl)fenyl)-2-(hydroxy)ethylamin 39, ve formě žlutavé pevné látky (2,6 g, 66 %). Rf = 0,63 v 5% z-PrNH₂ ve 30% MeOH v CH₂C1₂. ‘H-NMR (CD₃OD,

119 * · ·

299,96 MHz): σ (ppm) 7,46 až 7,28 m, 6H), 7,24 až 7,20 (dd, 1H), 7,0 až 6,96 (d, 1H),

5,11 (s, 2H), 4,70 (s, 2H), 4,65 až 4,60 t, 1H), 2,83 až 2,81 (d, 2H); ESMS (ϋ^Η^Ν,Οί): teorie 273,2 ; nález 274,7 [M+H]⁺, 547,3 [2M+H]⁺.

Stupeň 5

K roztoku 15 ml EtOH, obsahujícímu 2-(4-benzyloxy-6-(hydroxymethyl)fenyl)-2-(hydroxy)ethylamin 39 (0,3 g, 1,1 mmol), byl přidán resorcin(diglycidyl)ether (0,122 g, 0,55 mmol), rozpuštěný v 5 ml EtOH. Reakční směs byla po 20 h zahřívána pod zpětným chladičem. Po ochlazení na teplotu místnosti byla reakční směs zbavena kyslíku proudem dusíku a hydrogenována 10% Pd/C (0,3 g, 10 %) 24 h pri tlaku vodíku 100 kPa (1 atm). Po odfiltrování katalysátoru byl filtrát odpařen dosucha a vzniklý bezbarvý olejnatý zbytek byl přečištěn preparativní RP HPLC (gradient od 10% do 50 % MeCN ve vodě po dobu 40 min; 20 ml/min; detekce pri 254 nm), čímž vznikl bis{2-{2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxy]-ethylamino}-2-(hydroxy)ethoxy}benzen 54. ESMS (C₃₀H4oN20₁₀): teorie 588,6 ; nález 589,4 [M+H]⁺, 610,7 [M+Naf.

Příklad 9

Synthesa 1 - {2- {7V-2(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxy-ethyl]amino] ethyl} -4-[/V-(2-naftyl-l-oxymethyl-2-hydroxyethyl)amino]benzenu (podle obrázku 13)

OH

Stupeň 1

Roztok 50 ml EtOH, obsahující 4-(A^r-Boc-2-aminoethyl)anilin 28 (0,4 g, 1,69 mmol) a 3-(l-naftyloxy)-l,2-epoxypropan 55 (0,33 g, 1,65 mmol), byl zahříván pod zpětným chladičem po 18 h a poté zahuštěn ve vakuu do sucha, čímž vznikl nažloutlý olej. Byl rozpuštěn v 10 ml CH2CI2, ochlazeném v ledové lázni a spojen s 50 ml TFA. Po 2 h míchání při 0 °C byla směs odpařena, čímž vznikl červený olej. Ten byl roozpuštěn v 30% MeCN ve vodě a přečištěn preparativní HPLC (gradient od 10 % do 30 % MeCN ve vodě po 30 minut; průtok 20 ml/min; detekce pri 254 nm). Produkt 56 byl získán ve formě

120 bezbarvého oleje (260 mg; sůl TFA). 'H-NMR (CD₃OD, 299,96 MHz): σ (ppm) 8,88 až

8,25 (dd, IH), 7,82 až 7,79 (dd, IH), 7,41 až 7,42 (m, 3H), 7,39 až 7,38 (d, IH), 7,33 až 7,30 (d, 2H), 7,25 až 7,23 (d,2H), 6,91 až6,98 (d, IH), 4,37 až4,31 (m, IH), 4,22 až 4,19 (m, 2H), 3,69 až 3,63 (dd, IH), 3,67 až 3,54 (dd, IH), 3,17 až 3,11 (t, 2H), 2,96 až 2,91 (t, 2H); ESMS (C₂iH₂4N₂O₂): teorie 336,4; nález 337,5 [M+H]⁺, 359,6 [M+Na]⁺, 673,4 [2M+H]⁺.

Stupeň 2

K roztoku sloučeniny 56 (0,13 g, 0,023 mmol; sůl TFA) v 5 ml MeOH bylo přidáno 0,46 ml NaOH (1,0 M). Po promíchání byl roztok odpařen dosucha. Zbytek byl rozpuštěn v THF (10 ml) a bylo přidáno 52 mg glyoxalu 12 (0,023 mmol). Výsledná suspense byla 4 h míchána při teplotě místnosti v atmosféře dusíku. Po ochlazení výsledného roztoku v ledové lázni byl přidán nadbytek 2M BH₃-MeS₂ v THF (3 ml; 6 mmol). Výsledná směs byla pomalu ohřátá na teplotu místnosti a 4 h zahřívána pod zpětným chladičem pod proudem dusíku. Po ochlazení horkého roztoku, bylo ke chladné směsi, stále pod proudem dusíku, přidáno 5 ml MeOH pro zastavení reakce. Po 30 min míchání při teplotě místnosti byl výsledný roztok odpařen do sucha, čímž vznikla nahnědlá pevná látka. Byla promyta směsíEtOAc a hexanu (1:2; 20 ml) a usušena. Surový produkt byl rozpuštěn v 50% roztoku MeCN ve vodě, obsahujícím 0,5 % TFA a přečištěn preparativní HPLC použitím lineárního gradientu ( od 5 % do 50 % MeCN ve vodě po 50 min; průtok 20 ml/min; detekce při 254 nm). Frakce, vykazující UV absorbci, byly analysovány pomocí LC-MS pro lokalisaci požadovaného produktu l-{2-{V-2(4-hydroxy-3 -(hydroxymethyl) feny l)-2 -hy droxy-ethy 1] amino] ethy 1} -4- [A-(2-nafty 1 -1 -oxymethyl-2-hydroxyethyl)amino]benzenu 57. ESMS (C₃oH₃4N₂05): teorie 502,6; nález 503,2 [M+H]⁺, 525,6 [M+Naf.

Příklad 10

Synthesa 1,4,7-tris{V-[2-(4-hydroxy-3-(hydroxymethyl)fenyl)-2-hydroxyethy 1] amino} oktanu

121 • 9

K suspensi a,a-dihydroxy-4-hydroxy-3-(methoxykarbonyl)acetofenonu 12 (0,45 g, 1,99 mmol) v 15 ml tetrahydrofuranu byl přidán roztok 4-(aminoethyl)-l,8-oktadiaminu (115 mg, 0,66 mmol) v 5 ml tetrahydrofuranu. Výsledná suspense byla míchána po 12 h při teplotě místnosti pod proudem dusíku. Po ochlazení výsledného roztoku na ledové lázni byl přidán nadbytek 2M BH3-Me2S v hexanu (6 ml, 12 mmol). Výsledná směs byla pomalu zahřáta na teplotu místnosti a zahřívána pod zpětným chladičem po 6 h pod proudem dusíku. Po ochlazení byla reakce zastavena přidáním 5 ml methanolu. Výsledný roztok byl 30 min míchán při teplotě místnosti a potom zahuštěn ve vakuu za vzniku nahnědlé pevné látky. Pevná látka byla promyta směsí acetátu a hexanu v poměru 1:2 a poté usušena. Surový produkt byl rozpuštěn v 50% acetonitrilu ve vodě, obsahujícím 0,5 % TFA a přečištěn pomocí HPLC, použitím lineárního gradientu (5 % až 50 % MeCN ve vodě během 50 min; průtok 20 ml/min; detekce při 254 nm).Frakce, vykazující UV absorbci, byly analysovány pomocí LC-MS, pro lokalisaci požadovaného propduktu. ESMS (C36H53N3O9): teorie 671,89 nález 671,7.

Příklad 11

Synthesa l-{2-[jV-2-(4-amino-3,5-dichiorfenyi)-2-(í?S>-hydroxyethyi]aminoethyl}-4-[A'-(2-fenyl-2-(/řS)-hydroxyethyl)amino]fenylu (podle obrázku 14)

Stupeň I

122 • ♦ · ·

Roztok 2-(4-aminofenyl)ethylaminu 25 (4,70 ml, 36,7 mmol), benzaldehydu (7,46 ml, 73,4 mmol) a 4A molekulárních sít (18 g) v toluenu (180 ml) byl zahříván pod zpětným chladičem 3 h. Reakční směs byla ochlazena a filtrována. Filtrát byl zahuštěn za sníženého tlaku a byla získána sloučenina 58 (95% výtěžek).

Stupeň 2

K ochlazenému roztoku 58 (2,00 g, 6,40 mmol) v ethanolu (150 ml) v ledové lázni byl pomalu přidán hydridoboritan sodný (361 mg, 9,50 mmol) pod proudem dusíku. Reakční směs byla míchána 1,5 h při 0 °C a potom byla pomalu ohřátá na teplotu místnosti. Reakce byla zastavena pomalým přidáním 50% methanolu v TFA (5 ml) a směs byla poté zahuštěna za sníženého tlaku. Výsledné zbytky byly rozpuštěny v EzOAc a promyty 0,lM NaOH. Po usušení nad Na?SO₄ byla organická fáze zahuštěna ve vakuu a zbytek byl přečištěn chromatografií na silikagelu, použitím směsi ethyl-acetátu a hexanů jako elučního činidla, za vzniku sloučeniny 59 (80% výtěžek).

Stupeň 3

K roztoku sloučeniny 59 (1,00 g, 3,20 mmol) v methanolu, chlazenému v ledové lázni, byl pomalu přidán di-terc-butyl-dikarbonát (0,69 g, 3,2 mmol) v chladném methanolu (5 ml), Reakční směs byla nechána míchat po 0,5 h při 0 °C a potom byla postupně ohřátá na teplotu místnosti. Po 1 h míchání byla reakční směs zahuštěna za sníženého tlaku a usušena přes noc ve vysokém vakuu. Olejovitý zbytek byl přečištěn chromatografií na silikagelu, použitím směsi ethyl-acetátu a hexanu v poměru 2:1, pro získání sloučeniny 60 (80% výtěžek).

Stupeň 4

K roztoku 60 v methanolu (45 ml) byl přidán fenylglyoxal (2,01 g, 15,0 mmol). Reakční směs byla míchána při teplotě místnosti po 1 h a poté bylo pomalu přidáno 1,25 g (20 mmol) hydridoboritanu sodného. Reakční směs byla míchána při teplotě místnosti přes noc. Reakční směs byla zahuštěna za sníženého tlaku a zbytek byl rozpuštěn v methanolu. Po filtraci byl filtrát zahuštěn za sníženého tlaku. Zbytek byl přečištěn chromatografií na silikagelu použitím směsi hexanu a ethyl-acetátu v poměru (9:1) a byla získána sloučenina 61 (26% výtěžek).

Stupeň 5

K roztoku 61 (3,19 g, 5,90 mmol) ve 12 ml methylenchloridu v ledové lázni byla pomalu přidána kyselina trifluoroctová (12 ml) pod proudem dusíku. Po míchání reakční směsi 1 h při stejné teplotě, byla směs zahuštěna za sníženého tlaku, čímž byla získána

123 sloučenina 62 ve formě olejovitého zbytku. Produkt byl usušen ve vakuu přes noc a byl použit v následujícím stupni bez dalšího přečištění (90% výtěžek).

Stupeň 6

Ke směsi 62 (1,87 g, 3,4 mmol) a 2,6-dichlor-4-(bromacetyl)-anilinu 63 (1,07 g,

3,8 mmol) v 50 ml DMF bylo přidáno 0,96 g (6,90 mmol) uhličitanu draselného. Reakční směs byla zahřívána při teplotě místnosti po 0,5 h a potom 1 h při 35 °C. Reakční směs byla ochlazena na teplotu místnosti a byl k ní pomalu přidán hydridoboritan sodný (0,16 g, 4,10 mmol) v 50 ml ethanolu. Reakce probíhala přes noc při teplotě místnosti a potom byla zastavena nasyceným vodným roztokem chloridu amonného. Po zahuštění reakční směsi za sníženého tlaku, byl zbytek rozuštěn v etheru a promyt solankou. Po vysušení nad MgSO4 byla organická vrstva zahuštěna a zbytek byl přečištěn chromatografií na silikagelu elucí směsí hexanu a ethyl-aeetátu v poměru 4:1. Produkt 64 byl získán ve výtěžku 50 %.

Stupeň 7

Suspense 64 (107 mg, 0,17 mmol) a hydroxidu palladnatého (25 mg) v ethanolu (2,5 ml) byla míchána přes noc v atmosféře vodíku 100 kPa ( 1 atm) při teplotě místnosti. Směs byla zfiltrována a filtrát byl zahuštěn, čímž vznikl surový produkt, který byl přečištěn chromatografií na silikagelu elucí 6% methanolem v dichlormethanu (10% výtěžek) sloučeniny 65. ESMS (C24H27N3O2): teorie 460,4; nález 460 [M+H]⁺, 442 [M-H₂0]⁺, 921 [2M+H]⁺.

Příklad 12

Synthesa 1 - {2-f A-(2-íenyl-2-(7?Λ',ί-hydroxyethy 1] aminoethyl} -4- [jV-(2-fenyl-2-(7řS9 -hydroxyethyl)amino]fenylu (podle 15)

Stupeň 1 l-Benzyloxy-4-bromacetyl-2-nitrobenzen 66 (3,76 g, 10,8 mmol) [připraveného podle Chem. Bull., 25, 1368-1377, (1977)], byl přidán k roztoku sloučeniny 59 (3,4 g,

10,8 mmol) v 150 ml di(methyl)formamidu při teplotě místnosti. Po 28 h byla reakční

124 směs zředěna etherem a promyta ředěným roztokem vodného chloridu sodného. Organická vrstva byla oddělena, usušena nad síranem sodným, filtrována a zahuštěna na surový olej. Přečištění sloupcovou chromatografií, použitím směsi hexanu a ethyl-acetátu jako elučního činidla poskytlo sloučeninu 67 (95% výtěžek).

Stupeň 2

K roztoku 67 (4,0 g, 6,80 mmol) v ethanolu (500 ml) byl v atmosféře dusíku pomalu po částech po 30 min přidán hydridoboritan sodný (4 g, 26,5 mmol). Po 6 h byla reakce zastavena přidáním nasyceného vodného roztoku chloridu amonného. Roztok byl zředěn 1M hydroxidem sodným a ethyl-acetátem a hexany. Organická vrstva byla oddělena, usušena nad síranem sodným, filtrována a zahuštěna, čímž byla získána sloučenina 68 ve formě oleje, který byl bez dalšího přečištění použit v následujícím stupni synthesy.

Stupeň 3

Ke směsi 68 (3,6 g, 6,1 mmol) a uhličitanu draselného (3,0 g, 9,2 mmol) v di(methyl)formamidu (100 ml) byl po částech přidán a-bromacetofenon (1,28 g, 6,4 mmol). Reakční směs byla zahřívána přes noc při 65 °C. Byla přidána další část a-bromacetofenonu (0,25 g, 1,25 mmol) a v zahřívání bylo pokračováno. Po 18 h byla reakční směs ochlazena teplotu místnosti byl přidán ethanol (50 ml). Byl přidán hydridoboritan sodný (1,0 g, 26,5 mmol) a v míchání bylo 2,5 h pokračováno. Reakční směs byla zahuštěna, byl přidán methanol (25 ml) a nadbytek hydridu byl odstraněn přidáním nasyceného roztoku chloridu amonného. Reakční směs byla zředěna ethyl-acetátem a etherem. Organická vrstva byla oddělena, usušena nad síranem sodným, filtrována a zaahuštěna. Surový olej byl přečištěn sloupcovou chromatografií, s elucí směsí ethyl-acetátu a hexanů, čímž vznikla sloučenina 69.

Stupeň 4

K roztoku 69 (0,73 g, 1,0 mmol) ve směsi 20 ml methanolu, 1 ml 6M kyseliny chlorovodíkové a 2 ml vody bylo přidáno práškové železo (0,56 g, 10,0 mmol). Reakční směs byla zahřívána po 1,5 h na 90 °C. Reakční směs byla ochlazena na teplotu místnosti a nechána stát přes noc. Byl přidán methanol a hnědý precipitát a nezreagované železo byly odfiltrovány. Filtrát byl zahuštěn za sníženého tlaku, čímž vznikla sloučenina 70 ve formě hnědé pevné látky, která byla použita v následujícím stupni synthesy bez přečištění. Stupeň 5

Sloučenina 70 byla rozpuštěna v předem připraveném roztoku anhydridu kyseliny octové (5 ml) a kyseliny mravenčí (3 ml) za teploty místnosti. Po 3 h byla ·· ··

125 « · • · ·· reakční směs zředěna ethyl-acetátem a odpařena dosucha. Byl přidán methanolický roztok 0,5M hydroxidu sodného a reakční směs byla míchána po 6 h při teplotě místnosti.

K reakční směsi byl přidán methanolický roztok 1M kyseliny chlorovodíkové a poté byla směs odpařena dosucha. Zbytek byl opět rozpuštěn v methanolu a filtrován. Filtrát byl zahuštěn a vznikla sloučenina 71 ve formě hnědého zbytku, který byl bez dalšího přečištění použit v dalším synthetickém stupni.

Stupeň 6

Palladium na uhlíku (10 %, 0,5 g) bylo přidáno k suspensi 71 v methanolu (120 ml) a di(methyl)formamidu (80 ml). Reakční směs byla zbavena kyslíku proudem dusíku a míchána přes noc při teplotě místnosti v atmosféře vodíku pod tlakem 100 kPa (1 atm). Směs byla filtrována a filtrát zahuštěn na surový produkt, který byl přečištěn pomocí HPLC (gradient acetonitril/voda/1 % TFA) na surový produkt, který byl přečištěn sloupcovou chromatografií, použitím směsi methanol/methylenchlorid/1% i sopropy lamin jako elučního činidla, čímž byla získána požadovaná sloučenina 1 - {2-[7V-2-(4-hydroxy-3-(formylamino)fenyl)-2-(/řS)-hydroxyethyl]aminoethyl}-4-[/V-(2-fenyl-2-(/řSJ-hydroxyethyl)amino] fenyl 72.

Příklady lékových forem

Příklad 1

Tvrdá želatinová kapsle, obsahující následující složky, se připraví:

Složka Množství (mg/kapsli)

Aktivní složka 30,0

Škrob 305,0

Magnesium-stearát 5,0

Shora uvedené složky byly smíseny a plněny do tvrdých želatinových kapslí v množství 340mg,

Příklad 2

Tabletová léková forma se připraví použitím dále uvedených složek:

126 « « • ···

Množství (mg/tabletu)

25,0

200,0

10,0

5,0

Složka

Aktivní složka Mikrokrystalická celulosa Koloidní oxid křemičitý Kyselina stearová

Složky jsou smíseny a lisovány do formy tablet, o hmotnosti 240 mg.

Příklad 3

Léková forma inhalačního suchého prášku se připraví z následujících složek:

Složka

Hmotnostní %

Aktivní složka 5

Laktosa 95

Aktivní složka se smísí s laktosou a směs se přidá do zařízení pro inhalaci suchého prášku.

Příklad 4

Tablety, obsahující 30 mg účinné látky, se připraví následovně:

Složka

Množství (mg/tabletu)

Aktivní složka 30,0

Škrob 45,0

Mikrokrystalická celulosa 35,0

Polyvinylpyrrolidon (10% roztok ve sterilní vodě) 4,0

Karboxymethyl škrob sodná sůl 4,5

Magnesium-stearát 0,5

Talek 1,0

127 • ·

Celkem

120,0

Aktivní složka, škrob a celulosa se rozdrtí tak, aby prošly sítem o velikosti ok 0,85 mm (No. 20 mesh U.S.) a promísí se. S výsledným práškem se smísí roztok polyvinyl pyrrol idonu a výsledný prášek se upraví tak, aby prošel sítem o velikosti ok 0,140 mm (16 mesh US). Granule se usuší při 50 až 60 °C a prolisují sítem o velikosti ok 0,140 mm (16 mesh US). Sodná sůl karboxymethyl škrobu, magnesium-stearát a talek, předběžně prosáté sítem o velikosti ok 0,50 mm (No.30 mesh US), se poté přidají ke granulím a vše se po promísení lisuje na tabletovacím stroji do tablet o hmotnosti 120 mg.

Příklad 5

Kapsle o obsahu 40 mg léčivé látky se připraví:

Složka Množství (mg/kapsli)

Aktivní složka 40,0

Škrob 109,0

Magnesíum-stearát 1,0

Celkem 150,0

Aktivní složka, škroba a magnesium-stearát se smísí, prosejí sítem o velikosti ok 0,85 mm (No. 20 mesh US) a plní v množství 150 mg do tvrdých želatinových kapslí.

Příklad 6

Čípky, obsahující 25 mg aktivní složky, se připraví následovně:

Složka Množství (mg)

Aktivní složka 25

Glyceridy nasycené mastné kyseliny do 2000

Aktivní složka se proseje sítem o velikosti ok 0,25 mm (60 mesh US) a suspenduje glyceridech nasycené mastné kyseliny, předběžně roztavených za minimální nezbytné teploty. Směs je poté plněna do čípkové formy o jmenovité kapacitě 2,0 g a nechána vychladnout.

128 ·· ♦· » · · 1 » * 4 » · ·

Příklad 7

Suspense, obsahující 50 mg léku na 5,0 ml dávku, jsou připraveny následovně:

Složka	Množství (mg)
Aktivní složka	50,0	Xanthanová
guma 4,0
Sodná sůl karboxymethylcelulosy (11%)
Mikrokrystalická celulosa (89 %)	50,0
Sacharosa	1,75
Sodium-benzoát	10,0
Příchuti a barviva	q.v.
Purifikovaná voda	5,0 ml

Aktivní složka, sacharosa a xanthanová guma jsou smíseny, prosáty sítem o velikosti ok 2,00 mm (10 mesh US) a poté smíseny s předběžně připraveným roztokem mikrokrystalické celulosy a sodné soli karboxymethylcelulosy ve vodě. Sodium-benzoát, příchuť a barvivo jsou zředěny vodou a přidány za míchání. Poté je voda doplněna do potřebného objemu.

Příklad 8

Léková forma může být následující:

Složka Množství (mg/kapsli)

Aktivní složka 15,0

Škrob 407,0

Magnesium-stearát 3,0

Celkem 425,0

Aktivní složka, škrob a magnesium-stearát jsou smíseny, prosáty sítem o velikosti ok 0,85 mm ( 20 mesh US) a plněny v množství 425,0 mg do tvrdých želatinových kapslí.

129 * · * tf • tftf · tftf tftf· •tf ·· ·· • · · · · ·

Příklad 9

Léková forma může být následovně:

Složka Množství

Aktivní složka 5,0 mg

Kukuřičný olej 1,0 ml

Příklad 10

Léková forma pro lokální použití může být připravena následovně:

Složka

Množství

Aktivní složka Emulgační vosk Tekutý parafin Bílý měkký parafín až 10 mg 30 g 20 g ad lOOg

Bílý měkký parafin se zahřeje do roztavení. Přidají se tekutý parafin a emulgační vosk a mísí se do rozpuštění. Přidá se aktivní složka a průběžně se mísí až do vzniku disperse. Směs se potom chladí do ztuhnutí.

Jiná výhodná léková forma, použitá ve způsobu podle předkládaného vynálezu, používá zařízení pro kožní aplikaci (kalmetisaci). Tyto kalmetisační náplasti mohou být použity pro dosažení kontinuální nebo diskontinuální infuse sloučenin podle předkládaného vynálezu v kontrolovaných množstvích. Sestrojení a použití kalmetisačních náplastí pro aplikaci farmaceutických činidel je v oboru dobře známo. Viz, např., US patent 5 023 252, udělený dne 11. června 1991, zde začleněný citací v jeho úplnosti. Tyto náplasti mohou být určeny pro kontinuální, přerušovanou nebo dle potřeby, aplikaci farmaceutických činidel.

Jiné vhodné lékové formy pro použití v předkládaném vynálezu lze nalézt v Remingston 's Pharmaceutical Sciences, ed. E. W. Martin (Mack Publishing Company, 18. vydání, 1990).

Biologické příklady

130 ·· ·4 • 4 4 • 4« • 4 • ··*

4» •4«» 44 «4 ·· 4 44 4

Příklad 1

In vitro funkční test β2 adrenergního receptoru

Funkční aktivita β2 adrenergního receptoru sloučenin podle tohoto vynálezu byla testována následovně:

Vysev buněk a růst:

Primární buňky bronchiálního hladkého svalstva od 21 let starého muže (Clonetics, San Diego, CA) byly vysety po 50 000 buňkách na jamku v 24 jamkové kultivační desce tkáňových kultur. Použitá media byla dodána Clonetic s SmBM-2 a doplněná o hEGF, insulin, hFGF a fetální hovězí sérum. Buňky rostly dva dny pri 37 °C, 5 % CO2, pokud nebylo zjevné splývání jednovrstev.

Agonistická stimulace buněk

Medium bylo odsáto z každé jamky a nahrazeno 250 μΐ agonisty ve vhodné koncentraci. Buňky byly poté inkubovány po dalších 10 min. Media byla odsáta a k buňkám bylo přidáno 500 μΐ chladného EtOH. Po 5 min byl obsah jamek přenesen do prázdných, 96jamkových desek s hlubokými jamkami. Tento krok byl opakován. Desky s hlubokými jamkami byly poté otáčeny v odparce, pokud se všechen EtOH neodparil a v jamkách nezůstaly suché pelety. Množství cAMP (pmol/jamku) bylo stanoveno pomocí cAMP ELISA kítu od Stratagen (La Jolla, CA). EC50 křivky byly vytvořeny pomocí čtyřparametrické rovnice;

y = (a-d)/( 1 +(x/c)^b) + d , kde y - cpm a = celková vazba c - IC50 x = [sloučenina] d = NS vazba b = směrnice Určit NS vazbu a všechny ostatní parametry nechat proměnné.

Příklad 2

Test in vitro vazby radioligandů k β2 adrenergnímu receptoru

Vazebná aktivita β 1 /2 adrenergního receptoru ke sloučeninám podle tohoto vynálezu byla testována následovně. Buněčné membrány SF9, obsahující buď βΐ nebo β2 adrenergní receptor (NEN, Boston, MA), byly inkubovány s 0,07nM ¹²⁵Ijodkyanopindolol (pH 7,4), 12,5 mM MgCb, 2 mM EDTA a různé koncentrace testovaných sloučenin nebo pouze pufr (kontrola) v 96jamkových deskách. Tyto desky byly inkubovány při teplotě místnosti 1 h za třepání. Receptor s navázaným radioligandem byl oddělen filtrací na 96jamkových GF/B filtračních deskách (Packard, Meriden, CT), předem potažených 0,3% polyethyleniminem a dvakrát promytým 200 μΐ PBS při použití ·· ·· ·· ·· . .. .

,,. ······ · I · ·

131 · ·· i i ϊ**· ·: : ·

Φ φ · ···· · · · ·ΦΦ· φ» ·· ·* ·· ···· separátoru buněk. Filtry byly promyty třikrát 200 μΐ PBS v buněčném separátoru a potom resuspendovány ve 40 μΐ scintilačního roztoku. Aktivita, vázaná na filtr, byla měřena scintilačním čítačem a křivky IC₅₀ byly vytvořeny použitím standardních čtyřparamerických rovnic, popsaných shora.

Předkládaný vynález byl z důvodu jasnosti a pochopitelnosti popsán v některých detailech znázorněním a příklady. Odborníkovi je zřejmé, že v rámci připojených patentových nárokuje možné uskutečnit určité změny a modifikace. Shora uvedený popis je tudíž třeba chápat pouze jako ilustrativní a nikoliv jako omezující. Rozsah tohoto vynálezu není tudíž určen s ohledem na shora uvedený popis, nýbrž je určen s ohledem na připojené patentové nároky, společně s plným rozsahem rovnocenných náhrad, ke kterým jsou patentové nároky oprávněny.

Citovaná literatura

Následující publikace jsou v této přihlášce citovány pod čísly horního indexu:

¹ Hardman, J. G., et al. „The Pharmacological Basis of Therapeutics“

McGraw-Hill, New York, (1996) ² Strosberg, A. D. „Structure, Function, and Regulation of Adrenergic Receptors“ Protein Sci. 2, 1198 až 1209 (1993).

³ Beck-Sickinger, A. G. „Structure Characterization and Binding Sites of G-Protein-coupled Receptors“ DDT, 1, 502 až 513, (1996).

⁴ Hein, L. & Kobilka, Β. K. „Adrenergic Receptor Signál Transduction and Regulation“ Neuropharmacol, 34, 357 až 366, (1995).

⁵ Strosberg, A. D. & Pietri-Rouxel, F. „Function, and Regulation of P3-Adrenoreceptor“ TiPS, 17, 373 až 381, (1996).

⁶ Barnes, P. J. „Current Therapies for Asthma“ CHEST, 111:17S až 26S, (1997).

132 • · fr fr·· ⁷ Jack, D, A. A way of looking at Agonism and Antagonism: Lessons for Salbutamol, Salmeterol and other p3-Adrenoceptor Agonist“ Br. J. Clin. Pharmac. 3\, 50\ až 514, (1991).

⁸ Kisseí Pharmaceutical Co. Ltd. ,,2-Amino-l-(4-hydroxy-2-methylphenyl) propanol derivatives“ JP-1O 152 460 (Publication dáte June 9,1998).

Všechny shora uvedené publikace jsou začleněny referencí v jejich úplnosti ve stejném rozsahu, jako kdyby bylo o každé jednotlivé publikaci specificky a jednotlivě prohlášeno, že je začleněna ve své úplnosti.

Claims

l. Sloučenina podle vzorce

NHCHO OH nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.
2. Sloučenina podle vzorce

NHCHO OH kde stereochemická konfigurace na *C a **C je (RS) a (RS), (R) a (R), (R) a (S), (S) a (R) nebo (S) a (S) nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.
3. Sloučenina podle patentového nároku 2, kde stereochemická konfigurace na *C je (7ř) a stereochemická konfigurace na **C je (R).
4. Sloučenina podle patentového nároku 2, kde stereochemická konfigurace na *C je (/?) a stereochemická konfigurace na **C je (£).
5. Farmaceutický prostředek, v y z n a č uj í c í se t í m , ž e obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič a terapeuticky účinné množství sloučeniny podle kteréhokoliv z patentových nároků 1 až 4.