CZ2001498A3

CZ2001498A3 - Způsob uvolňování zasklívací tabule z rámu a zařízení k provádění tohoto způsobu

Info

Publication number: CZ2001498A3
Application number: CZ2001498A
Authority: CZ
Inventors: Michael Noel Kiernan; Christopher Davies; Robert Marc Clement
Original assignee: Carglass Luxembourg Sarl-Zug Branch
Priority date: 1998-08-11
Filing date: 1999-07-01
Publication date: 2002-02-13
Also published as: PT1105264E; SK284567B6; TR200100445T2; NO20010695L; GB9817441D0; HUP0103211A2; HRP20010093B1; ES2221975T3; ES2222033T3; NO20010695D0; DE69823991D1; CA2339383C; HK1049810B; JP2983975B1; PL346047A1; CZ297295B6; GB2378479A; AR020104A1; GB0227070D0; HK1025533A1

Description

Zmínku o zasklívacích tabulích je třeba chápat ve významu tabule, čelní skla, okna ze skla, plastu nebo jakéhokoliv jiného materiálu v podstatě průhledného pro vlnové délky ve viditelném rozsahu spektra.

Dosavadní stav techniky

Automobilová čelní skla zpravidla obsahují buď vytvrzené zasklívací tabule nebo vrstvené tabulové konstrukce (obvykle obsahující vnější skleněnou vrstvu, vnitřní skleněnou vrstvu a mezivrstvu, umístěnou mezi vnější a vnitřní skleněnou vrstvou). Zasklívací tabule může být tónována v závislosti na přednostní absorbci určitých vlnových délek (zejména UV záření). U vrstvených čelních skel je obvykle tónována mezivrstva.

V přihlášce WO-A-9617737 je popsán způsob a zařízení pro uvolňování tmelených průhledných čelních skel (obvykle vozidlových čelních skel) z nosných rámů, ke kterým jsou tmelena. Popisovaný způsob používá k uvolněni čelního skla z rámu zaměřené laserové energie. Způsob je užitečný tím, že laserová energie je namířena z laserové hlavy na rozhraní mezi tmelící housenkou a zasklívací tabulí. Existuje však problém se zajištěním přívodu požadované energie pro uvolnění bez přehřátí v tělese zasklívací tabule a také v důsledku povahy vysokoenergetického laserového přístroje jsou s tím spojena zdravotní a bezpečnostní hlediska.

Nyní je navrhován zlepšený způsob.

• · * ·· · • · · · · · • · · · · · • ···· · · · · • · · · · ·· · ·· ···

NL-13 -2“

Podstata vynálezu

Podle prvního hlediska vynález poskytuje způsob uvolňování zasklívací tabule z rámu, ke kterému je tabule přitmelena vloženým tmelícím materiálem, přičemž způsob obsahuje:

i) umístěni prostředku dodávajícího světelnou energii k zasklívací tabuli a ii) provozování prostředku dodávajícího světelnou energii tak, aby předával světelnou energii skrz zasklívací tabuli a způsobil tak uvolnění zasklívací tabule z rámu.

Podle druhého hlediska vynález poskytuje zařízení pro uvolňování zasklívací tabule z rámu, ke kterému je přitmelena vloženým tmelícím materiálem, přičemž zařízení obsahuje prostředek dodávající světelnou energii, který lze umístit k zasklívací tabuli a ovládat tak, aby přenášel světelnou energii skrz zasklívací tabuli a způsobil tak uvolnění zasklívací tabule z rámu.

Dodávaná světelná energie má přednostně vlnovou délku v podstatě v rozsahu 300 nm až 1500 nm (výhodněji v rozsahu 400 nm až 700 nm).

Dodávaná světelná energie vhodně pulsuje podle předem stanoveného režimu, přednostně tak, že trvání (T on) pulsu je kratší než mezipulsová mezera (T off).

Jednotlivý puls dodané světelné energie má vhodně dostatečnou energii pro oddělení zasklívací tabule od rámu podél délky tmelícího materiálu.

Zařízení přednostně obsahuje impulsový obvod (který může obsahovat zapojení indukční cívky a kondenzátoru) pro řízení tvorby světelných pulsů. Zařízení dále přednostně obsahuje spouštěcí obvod pro spouštění Činnosti impulsového obvodu.

• · ·· · · ··· ···· • · · ···· · · .

• · ··· ··.···· . · ······ · · ·

..... ·· · .....

NL-13 -3“

Zařízení přednostně obsahuje řídicí prostředek pro řízení jednoho nebo více parametrů zařízení, přednostně zahrnujících minimálně přípustný čas uplynulý mezi po sobě následujícími světelnými pulsy. Řídící prostředek je tedy přednostně spojen se spouštěcím obvodem a/nebo s impulsovým obvodem. Pro omezení rizika náhodného spuštění světelného pulsu je prospěšné použití bezpečnostní pojistky. Přednostní znaky bezpečnostní pojistky jsou popsány zde a v připojených nárocích.

Přednostně je k disposici prostředek pro výběrové nastavení intenzity dodávaného světla. Je to důležité z hlediska rozdílného stupně absorbce světelné energie různými tónovanými zasklívacími tabulemi v očekávaném rozsahu vlnových délek. Zařízení přednostně má různé předem nastavené parametry, které mohou být přepínány v závislosti na tónování uvolňovaných zasklívacích tabulí.

Světelná energie může být absorbována v rozhraní mezi tmelícím materiálem a tabulí buď tmelícím materiálem samotným, nebo absorbční vrstvou obsaženou v tabuli (např. fritovou vrstvou běžně se nacházející na automobilních zasklívacích tabulích) nebo vhodným povlakem světelného absorbentu na rozhraní.

Prostředek dodávající světelnou energii může sledovat obvod zasklívací tabule, přednostně předem stanovenou rychlostí v závislosti na výkonu prostředku dodávajícího světelnou energii a na pulzním režimu. Pro tento účel může být k dispozici sledovací prostředek (přednostně motorizovaný sledovací prostředek).

Alternativně může být prostředek dodávající světelnou energii držen v ruce a na zasklívací tabuli může být umisťován manuálně obsluhou. Dodávací prostředek může tedy mít manuální spoušť pro spouštění světelného pulsu když je osvětlovací hlava umístěna podle požadavku obsluhy.

• · • · ··♦ · · ·· • · · · · · · · · _β • · 9 9 9 9 9999 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

999 99 99 φ ..

NL-13 -4“

Zařízení přednostně obsahuje bezpečnostní pojistku vyžadující, aby byla spuštěna alespoň dvě vstupní ústrojí před tím, než může být dodána světelná energie z dodávacího prostředku. Jeden ze vstupních prostředků pojistky může zahrnovat (hlavní) manuální spoušť.

Zařízení přednostně obsahuje osvětlovací hlavu (vhodně nesoucí světlo emitující prostředek), z které je dodávána světelná energie, přičemž osvětlovací hlava výhodně obsahuje alespoň dvě vstupní ústrojí obsahující bezpečnostní pojistku, kterou je třeba spustit, aby umožnila dodání světelné energie z dodávacího prostředku.

Vstupní ústrojí, obsahující bezpečnostní pojistku, přednostně obsahují elektrické vstupní prostředky (např. spínačové prostředky). Po spuštění se vstupní prostředky obsahující pojistku přednostně resetují do vypnutého stavu.

V jednom provedení dodávaná světelná energie obsahuje více vlnových délek, především ve viditelném pásmu spektra. V jednom provedeni je světelná energie nekoherentní. Světelná energie se přednostně zmenšuje se vzdáleností tak, že ve vzdálenosti několika centimetrů (přednostně méně než 10 cm, ještě lépe méně než 5 cm) od dodávacího prostředku energie je hustota světelné energie výrazně nižší než její maximální hodnota (přednostně klesá na 50 % maximální hodnoty nebo méně).

Pulzní režim je řízen, přednostně tak, že následujícímu světelnému pulsu je zabráněno v případech, že předchozí světelný puls nastal v době předem stanoveného intervalu. To brání příliš rychlému používání přístroje (které může způsobit přehřátí zasklívací tabule a/nebo výbojek). Jestliže spoušť (nebo jiný ovládač) je obsluhou udržována ve spuštěné poloze, řídicí prostředek zařízení způsobí, že je spuštěna série pulsů v předem stanovených časových intervalech (obvykle delších než minimální povolený časový interval). Předem stanovený časový interval je nastaven řídicím prostředkem a je závislý na • * · • · · ···· · · .

* * · · · ····« * · · _e······ ··.

··· ·· ·· · ·· ...

NL-13 -5nastavené úrovni energie výboje. Obvykle předem stanovený časový interval pro plynulé spuštění je v podstatě v rozsahu 0,5 až 5 s (výhodněji 1 až 3 s). Čím vyšší je nastavena energie výboje, tím delší je minimální povolený interval a také nastavená úroveň předem, stanoveného časového intervalu pro plynulé spuštění.

Pulzní režim je vhodně řízen tak, aby bylo zabráněno dalšímu světelnému pulsu jestliže čas uplynulý od předchozího světelného pulsu je větší než předem stanovený čas. To zajišťuje, že zařízení nemůže být nedopatřením ponecháno v činném stavu následujícím po použití pro sérii pulsů. Zařízení může být například přepnuto do pohotovostního stavu.

Dodaná energie je přednostně v rozsahu 100 J až 10 000 J na puls (výhodněji v rozsahu 500 až 1500 J) . Trvání pulsu je přednostně v podstatě v rozsahu 1 ps až 100 ms, výhodněji 1 ms až 2 ms.

V přednostním provedení, dodávací prostředek energie obsahuje elektrické výbojkové zařízení. Činnost výbojkového zařízení je vhodně řízena, aby omezila četnost pulsů a/nebo trvání světelného pulsu.

Činnost výbojkového zařízení je přednostně řízena:

i) nabíjením kondenzátorového uspořádání;

ii) spouštěním spouštěcího pulsu pro vybití kondenzátorového uspořádání;

iii) vybíjením kondenzátorového uspořádání přes indukční cívku do výbojkového zařízení.

V souladu s tím, pro toto přednostní provedení, zařízení podle vynálezu obsahuje dodávací prostředek energie, obsahující elektrické výbojkové zařízení.

• 9 ·

NL-13

-6Elektrické výbojkové zařízení je řízeno, aby omezilo četnost pulsů dodávaného světla. Zařízení přednostně obsahuje impulsový obvod s uspořádáním kondenzátoru a indukční cívky, ve kterém se kondenzátor vybíjí přes indukční cívku k vybuzení elektrického výbojkového zařízení, aby vyprodukoval světelný puls. Zařízení přednostně dále obsahuje spouštěcí obvod pro iniciaci vybití kondenzátoru v impulsovém obvodu.

V zařízení je přednostně k dispozici řídicí prostředek pro řízení jednoho nebo více parametrů zařízení včetně minimálního přípustného času, který uběhl mezi po sobě následujícími výbojovými pulsy elektrického výbojkového zařízení.

Elektrické výbojkové zařízení přednostně obsahuje elektrickou výbojku.

Je žádoucí, aby elektrické výbojkové zařízení obsahovalo reflektor (přednostně parabolický reflektor) uspořádaný pro usměrnění emitovaného světla v předem stanoveném směru. Reflektor přednostně obsahuje odrazný povlak z tepelně odolného materiálu, přednostně obsahujícího stříbrný materiál.

Zařízení přednostně obsahuje okénko, kterým je emitované světlo zaměřeno, aby procházelo zasklívací tabulí. Okénko může být v zařízení vynecháno a vynechání okénka se ukázalo jako prospěšná pomoc při chlazení prostředků (výbojek) emitujících světlo.

Zařízení vhodně obsahuje okrajové vodítkové (přednostně uvolnitelné zaskakovací) uspořádání pro umístění proti obvodovému okraji zasklívací tabule. Okrajové vodítko pomáhá obsluze při manuálním správném umisťování zařízení vzhledem k tmelící housence zajišťující zasklívací tabuli.

Zařízení může obsahovat zaostřovací prostředek uspořádaný pro zaostření světelné energie do předem stanoveného místa.

NL-13

-7činnost • · • · · • ····

V jednom provedení, pohyb a prostředku světelné energie může být sobě následující světelné pulsy příslušnou část zasklívací tabule.

pulzni koordinována dodávacího prostorově

Tento způsob tak, že po překrýváj i činnosti zajišťuje dobré oddělení tabule z rámu na rozhraní tmelícího materiálu a vnitřní vrstvy tabule.

Bylo zjištěno, že pro zasklívací tabule (zejména ty které obsahují tónovanou mezivrstvu) činnost dodávacího prostředku světelné energie v pulzním stavu poskytuje výhody, protože absorbce energie v tělese tabule (zejména u mezivrstvy vrstvených zasklívacích tabulí) je minimalizována.

V přednostním provedení zařízení obsahuje:

i) dodávací hlavu světelné energie obsahující elektrický světlo emitující prvek;

ii) základní jednotku oddělenou od dodávací hlavy, přičemž základní jednotka obsahuje elektrické napájení pro světlo emitující prvek dodávací hlavy a iii) ohebný spojovací kabel mezi základní jednotkou a dodávací hlavou umožňující spojení dodávací hlavy se základní jednotkou.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález nyní bude dále popsán v příkladech specifických provedení s pomocí přiložených výkresů, na kterých:

obr. 1 představuje graf znázorňující pulzni světelnou činnost světelné energie a účinek na teplotu zasklívací tabule a fritové vrstvy, obr. 2 představuje graf podobný grafu z obr. 1 znázorňující plynulé laserové záření a účinek na teplotu fritové vrstvy a zasklívacího panelu,

NL-13 • ·

obr.

schematicky znázorňuje první provedení dodávacího prostředku světelné energie podle vynálezu, obr. 4 je perspektivní pohled na přednostní provedení zařízení podle vynálezu, obr. 5 je perspektivní pohled na dodávací hlavu světelné energie zařízení z obr. 4, obr. 6 je perspektivní sestavovací pohled na hlavu z obr. 5, obr. 7 je systémový diagram zařízení obsahujícího dodávací prostředek světelné energie z předchozích obr.

obr. 8 je blokový diagram impulsového obvodu systému znázorněného na obr. 7, obr. 9 je blokový diagram spouštěcího obvodu systému znázorněného na obr. 7.

Ve znázorněném použití je zařízení 1 používáno k uvolnění vozidlové zasklívací tabule (čelního skla 16) z nosného rámu 1_, ke kterému je přitmelena vloženou tmavě zabarvenou polyuretanovou tmelící housenkou J3, která probíhá kolem celého obvodu tabule 16 na dotyku s rámem Ί_.

Čelní tabule 16 obsahuje vnější skleněnou vrstvu 9, vnitřní skleněnou vrstvu 10 a mezi nimi mezivrstvu 11 obsahující tónovaný fóliový materiál, který je průhledný pro určité vlnové délky viditelného světla ale opakní pro ostatní vlnové délky a také pro ultrafialové (UV) záření. Účelem mezivrstvy 11 je poskytnutí konstrukční pevnosti čelního skla 16 tak, že v případě nárazu tabule zůstane neporušená, a poskytnutí UV bariéry.

Bezprostředně u tmelící housenky 8. je obvod vnitřní vrstvy 10 čelní tabule 16 opatřen přilepenou skleněnou fritovou vrstvou 12, která je obvykle tmavé barvy (běžněji černé barvy).

NL-13

-9Účelem fritové vrstvy je zabránění průchodu ultrafialového záření, zasahujícího polyuretanovou tmelící housenku 8_, která je obvykle degradovatelná působením UV záření, tabulí.

Ačkoliv je popsán ve specifických provedeních ve vztahu k vrstvenému čelnímu sklu, je vynález stejně vhodný pro použití pro ostatní podobně přitmelené zasklívací tabule jako jsou vytvrzené vozidlové zasklívací tabule a pod.

Obr. 1 a 2 porovnávají pulzní světlo podle přednostního pulzního režimu podle vynálezu (které bude podrobněji popsáno později) se spojitou činností laseru známou ze systému podle předchozího stavu techniky popsaného v WO-A-9617737 a s tím spojeným působením na teplotu fritové vrstvy 12 ve vztahu k mezi porušení zasklívací tabule (zejména delaminace mezivrstvy 11 tabule u vrstvených čelních tabulí).

Použití spojitého laserového záření má za následek vytvoření přehřátí v tělese tabule 16 (zejména u mezivrstvy 11 u vrstvených tabulí). To má za následek vyšší požadavek na příkon než v případě kdy nenastává ohřívání v tělese tabule 16. Navíc bylo zjištěno, že teplo vytvořené v tělese tabule 16 má za následek lom v tělese zasklívací tabule (nebo u mezivrstvy 11 u vrstvených tabulí). To zvyšuje absorbci energie v tělese tabule 11 vedoucí k řetězovému jevu, při kterém jsou v tělese tabule absorbovány zvětšující se velké objemy dodané energie. Následkem toho rozhraní mezi fritovou vrstvou 12 a tmelící housenkou dosáhne méně energie a tím je snížena účinnost oddělení.

Tato nadměrná absorbce v tělese zasklívací tabule může nastat u nevrstvených čelních skel jako jsou čelní zasklívací tabule z vytvrzeného skla” (zejména když jsou tónována). Dalším problémem s laserovým systémem, jak je popsán v předchozím stavu techniky je, že použití výkonného laserového zařízení v situacích bez rozsáhlého dohledu má vážné zdravotní • ♦

NL-13

-10a bezpečnostní důsledky. Navíc laserové systémy a zařízení jsou spíše poměrně nákladné.

Využití působení pulzním světlem umožňuje doručení vzplanutí energie do rozhraní mezi fritovou vrstvou 12 a tmelící housenkou 8 v dostatečně krátkém čase k zajištění, že v rozhraní mezi fritovou vrstvou 12 a tmelící housenkou 8^ se absorbuje dostatek energie pro uvolnění bez vytvoření škodlivého vytvoření tepla v tělese zasklívací tabule 16. Jedním pulsem může být dodána dostatečná energie pro lokalizované uvolnění zasklívací tabule. Alternativně může být dána přednost opakovaným po sobě následujícím pulsům, zejména u tmavěji tónovaných zasklívacích tabulí. Když jsou využity po sobě následující pulsy je dostatečný čas umožňující tělese zasklívací tabule zajištěn mezi energetickými pulsy rozptýlení tepla absorbovaného v (včetně mezivrstvy 11) . Použití nekolimováného světla napomáhá rychlému útlumu energie se vzdáleností od zařízení a působí, že zařízení je vhodnější ze zdravotního a bezpečnostního hlediska.

Na obr. 3 zařízení obecně označené 1^ obsahuje dodávací hlavu _4 obsahující elektrickou výbojku obsahující vzácný či inertní plyn, např. xenon nebo krypton pod vysokým tlakem. Výbojka vytváří výstupní světelný puls v rozsahu vlnových délek ve viditelném spektru (přibližně v rozsahu 400 nm až 700 nm) . Dodávaná energie na jeden puls je běžně v rozsahu 500 až 1500 J, avšak energie se rychle rozptyluje (utlumuje) se vzdáleností od výbojky, (to je důležitý provozní aspekt, jak bude dále podrobněji popsáno).

Pouzdro či skříň 3 obklopuje výbojku a stínící boční stěny 5, 6 a krycí okénko Ί_ prostupné pro viditelné světlo. Parabolická reflektorová stěna 8_ je umístěna proti okénku Ί_ P^roodrážení světla z odvrácené strany výbojky 2 do okénka 7. Reflektorová stěna 8· je opatřena teplu odolným odrazným povlakem běžně z materiálu obsahujícího stříbrný materiál.

Φ Φ	•	ΦΦ
• Φ	Φ	φ φ Φ
φ Φ	φ Φ	φ Φ
• Φ	ΦΦΦΦ	φ φ ·
φ Φ	Φ	Φ ·
ΦΦ	Φ	• φ Φ

φ · · • φ φ φ • φ · ··· ΦΦ

NL-13 -11Při použití je optická dodávací hlava umístěna jak je znázorněno na obr. 3 a manuálně ovladatelná spoušť je použita k vytvoření jednotlivého světelného pulsu, který prochází tabulí 6 a je absorbován ve fritové vrstvě 12 a/nebo v tmelící housence £3. Fritová vrstva 12 nebo tmelící housenka se rychle ohřejí a oddělí od tabule obvykle buď odtavením skla, tepelnou karbonizací housenky 8_ nebo jiným tepelným mechanizmem. Obvykle je jednotlivý puls postačující pro uvolnění po délce tabule přibližující se délce výbojky 2 (běžně 5 až 15 cm) ačkoliv mohou být užity násobné pulsy (například při nižší energii pro minimalizaci poškození fritové vrstvy nebo kde je tabule tmavě tónována). V typickém systému je na zasklívací tabuli promítnuta energetická stopa o rozměrech 5 cm x 2 cm. Obsluha pak provede posunutí na sousední část obvodu tabule před iniciováním dalšího pulsu. Postup je opakován kolem celého obvodu tabule pro provedení úplného uvolnění.

V přednostním provedení (jak je znázorněno na obr. 4 až 6) je dodávací hlava spojena se základní jednotkou 40 spojovacím kabelem 41. Základní jednotka obsahuje energetický napáječ a řídící systém 29 činnosti zařízení zahrnující spouštěcí obvod 30, impulsní obvod 31 kondensátorovou skupinu 32, indukční cívku 34 a nabíjecí napáječ 33 kondenzátorů. Napáječ a řídící systém jsou podrobně popsány níže s pomocí obr. 7 až 9. Spojovací kabel 41 obsahuje elektrický kabel pro dodávání elektrické energie do součástí osvětlovací hlavy 4, včetně bleskových výbojek 2a, 2b a chladicích ventilátorů 45, 46.

Jak je znázorněno na obr. 6, hlava obsahuje pár bleskových výbojek 2a, 2b uspořádaných paralelně (ale elektricky zapojených v sérii) mezi koncovými konektory 47, 48 a procházejících otvory 47, 48 v pouzdru 3^. Paralelní poloha bleskových výbojek 2a, 2b zajišťuje, že požadovanou světelnou energii je možné předat k provedení uvolnění zasklívací tabule a také zlepšuje tepelnou a elektrickou účinnost. Systém používající výbojky v paralelním uspořádání (elektricky • · ί·· ···· ;

• · · · « « ···· « « · j • · · to · φ · · A ........ .. ·:·

NL-13 -12zapojené v sérii) může poskytnout mezi 20 000 a 1 milionem pulsů (v závislosti na tónování tabule). Samotná výbojka by umožnila pouze přibližně 200 až 500 pulsů před selháním. Elektrické zapojení do série umožňuje optimální využití kondenzátoru protože výboj prochází v sérii do série zapojenými výboj kami.

Vnitřní stěny pouzdra 3 jsou povlečeny odrazným tepelně odolným materiálem (obvykle obsahujícím stříbrný materiál) a určují zakřivenou plochu reflektoru uspořádanou k odrážení světla z bleskových výbojek 2a, 2b dolů otevřeným koncem 48 pouzdra jL Pouzdro 3 je zasunuto do pláště 49 vystupujícího ze spodní skříňové části 50. Na nej spodnější část vystupujícího pláště je nasazeno křemenné okénko 54 zajištěné upevňovací destičkou 55 s otvorem. Okénko 54 umožňuje průchod světla generovaného bleskovými výbojkami 2a, 2b z pouzdra 3. Na spodní stranu upevňovací destičky 55 je nasazena zaskakovacím spojem snímatelná destička 56 s otvorem, která obsahuje vystupující podélný okrajový přehyb 57. Přehyb 57 slouží jako okrajové vodítko zajišťující polohu proti obvodovému okraji zasklívací tabule a pomáhající v umístění hlavy ve správné poloze vzhledem k tmelící housence 8.

Horní část pouzdra 2 3^e zajištěna k odlitku 51, na jehož opačných koncích jsou usazeny chladicí ventilátory 45, 46 v odpovídajících skloněných kanálech 52, 53 pro usměrnění chladicího vzduchu pro chlazení bleskových výbojek 2a, 2b. Chlazení bleskových výbojek je důležité pro maximalizaci životnosti výbojek. Bleskové výbojky (pro jiná použití) jsou běžně chlazeny vodou. Vodní chlazení by bylo pro zařízení podle vynálezu nepraktické, protože osvětlovací hlava potřebuje být poměrně lehká a ovladatelná pro manipulaci obsluhy. Spojovací kabel 41 by se stal příliš těžkopádným jestliže by bylo nutné, aby nesl chladicí vodu do hlavy a hlava by byla neohrabaná jestliže by byl do konstrukce hlavy začleněn vodou chlazený plášť naplněný chladicí vodou. Mimoto chladicí voda přítomná v

NL-13 • ·· • 9

9 9

9 9 • 99 · hlavě by pravděpodobně absorbovala část užitečné světelné energie emitované z bleskových výbojek 2a, 2b. Uspořádání chladicích ventilátorů, paralelně umístěné výbojky a reflektor jsou považovány za podstatné, nové a vynálezecké aspekty konstrukce jak jednotlivě tak v kombinaci.

Odlitek 58 je připevněn k odlitku 53 a vystupuje z něho nahoru. Odlitek 58 obsahuje dutý nálitek 59, ke kterému je upevněn spojovací kabel, a obsahuje horní podlouhlý okraj 60. K vzhůru vystupujícímu odlitku 58 je na jednom svém konci výklopně upevněno skořepinové lisované víko 61 (čepovým závěsem 62). Víko obsahuje od sebe vzdálené průduchy 68, 69 umožňující, aby ventilátory 45, 46 nasávaly vzduch do vnitřku zařízení.

Když je nu víko 61 vyvolán dolů působící manuální tlak, lehký klopný zavírací” pohyb víka vzhledem k odlitku 58 (proti předpětí neznázorněné pružiny) přitlačí vnitřek víka na koncový spínač 63 na odlitku 58. Výsledkem je sepnutí koncového spínače. Řídící systém je uspořádán tak, aby zabránil odpálení pulsu bleskové výbojky pokud není koncový spínač 63 sepnut. Tímto způsobem uspořádání koncového spínače 63 a výklopného víka 61 působí jako bezpečnostní pojistka zabraňující odpálení bleskově výbojky pokud nejsou splněny předem stanovené podmínky (v tomto případě pokud není na víko 61 vyvinut dostatečný tlak). I při vyřazené pojistce musí být ovládán vnější spínač 66 na víku dříve než řídící systém 29 spustí odpalovací sekvenci bleskové výbojky. Uspořádání pojistky tedy vyžaduje, aby do řídícího systému 29 byly předány alespoň dva vstupní signály dříve než může být spuštěn puls bleskové výbojky. Jiné předpokládané pojistky mohou, například obsahovat tlakový nebo jiný snímač umístěný na hlavě pro detekování kontaktu se zasklívací tabulí a/nebo druhý potvrzující manuálně ovládaný spínač 67 umístěný na skříni (oba spínače je třeba ovládat pro spuštění odpalovací sekvence bleskové výbojky).

Bylo zjištěno, že významně zlepšené výsledky jsou dosaženy tam, kde dodané světlo je ve viditelném rozsahu spektra a

NL-13 světlo je dodáváno v pulsech podle režimu, ve kterém jsou předávány série samostatných světelných pulsů, přičemž trvání pulsu (T on) je v podstatě v rozsahu 1 ps až 100 ms (výhodněji ms až 2 ms) a frekvence opakování pulsů je v rozsahu 0,1 až 10 Hz (výhodněji v rozsahu 0,3 Hz až 1 Hz).

Bylo zjištěno, že použití zde popsaného pulzního režimu a nižších vlnových délek (ve viditelném spektru) poskytuje významně zlepšené výsledky při kterých větší část dodané energie je koncentrována na rozhraní fritové vrstvy 12 a tmelící housenky 8 a je zamezeno nebo alespoň sníženo nadměrné vytváření tepla (a s tím spojených trhlin ve skle) u mezivrstvy 11.

Pro dodávání světelné energie je použita dodávaci hlava _4, aby soustředila energii na fritovou vrstvu 12. Oddělení tabule 6 od rámu 2 3^e uskutečněno jako výsledek absorbce energie v rozhraní mezi fritovou vrstvou 12 a tmelící housenkou mající za následek rychlý ohřev a buď odštěpení nebo degradace fritového materiálu 16 obsaženého na tabuli 6 nebo degradaci materiálu obsaženého v tmelící housence 2 (nebo degradace základního povlaku naneseného na zasklívací tabuli před umístěním do styku s tmelící housenkou). Mechanismus uvolnění může obsahovat kombinaci popsaných mechanismů.

Na obr. 7 jsou výbojky 2a, 2b řízeny, aby vytvářely pulsy o vysoké intensitě podle předem stanoveného pulzního režimu pomocí řídící jednotky 29 pracující podle vhodných naprogramovaných instrukcí ve spojení s manuální spouští. Řídící jednotka 29 řídí činnost spouštěcího obvodu 30 pro aktivaci impulsního obvodu 31 dodávajícího proud do výbojek 2a, 2b (v souladu s uspořádáním výše uvedené pojistky) pro vytvoření světelného pulsu, který má požadovanou charakteristiku.

Dalším znakem zařízení je použití tzv. vroucího obvodu k dodávání v podstatě plynulého svodového proudu do bleskových • · 9 ···· 9 9 ·· · 9 ·· • · · ·· ♦ · · 9 ·9 • · · 99« 9 ··

........ .. .:.

NL-13-15výbojek 2a nebo 2b, když je zařízení v pohotovostním stavu. To zabraňuje přebití kondenzátoru a prodlužuje životnost bleskové výbojky. Vroucí obvody jsou obecně známé z výbojkových zařízení. Jedinečnost znaku podle současného uspořádání je v tom, že svodový proud je použit jako bezpečnostní rys, protože proud procházející bleskovými výbojkami 2a, 2b je nepřetržitě monitorován (řídicí jednotkou 29), přičemž napájení bleskových výbojek 2a, 2b je přerušeno, jestliže neprochází žádný proud (v důsledku poruchy nebo rozbití bleskové výbojky).

Na obr. 8 impulsní obvod 31 obsahuje kondenzátorovou skupinu 32 nabíjenou na předem stanovené napětí napáječem 33. Kondenzátorová skupina 32 zůstává nabitá dokud spouštěcí impuls ze spouštěcího obvodu nevyvolá vybití do výbojky 2, kdy náboj uložený v kondenzátorové skupině 32 se vybije přes indukční Cívku 34 a sekundární spouštěcí transformátor 35 do výbojky 2.

Časová konstanta vybití (a tudíž trvání a profil světelného pulsu) je určena hodnotami indukční cívky 34 a kondenzátorové skupiny 32. Trvání pulsu 1 ms až 2 ms bylo shledáno jako přiměřené pro operační systém. Pro současné účely je třeba chápat trvání pulsu jako časový interval mezi dosažením následným

Požadované poloviny maximální hodnoty světelného poklesem na trvání pulsu vlastnostech zasklívací polovinu se mění jeho maximální v závislosti na

Například různá tónování kterými se dosáhne tábule, vyžaduj í uvolnění a která má výkonu a hodnoty, optických uvolněna.

různé úrovně tudíž různé být dodané energie, úrovně výkonu.

Kondenzátorová skupina 32 a indukční cívka 34 mohou být proto resetovány na odpovídající hodnoty závislé na uvolňované zasklívací tabuli pro modifikování profilu a výkonu dodaného pulsu. Manuálně nebo automaticky volitelné ovládací prvky 70 na základní jednotce 40 umožňují měnit výstupní energii a/nebo trvání pulsu bleskových vývojek 2a, 2b podle tónování příslušné zasklívací tabule. Zařízení může být vybaveno předem provedenými nastaveními, volitelnými obsluhou (nebo

φ ·«

NL-13 automaticky), odpovídajícími běžným tónováním nebo jiným známým proměnným. Pro nastavení optického výkonu zařízení mpže být měněno napájení kondenzátoru.

Pro zajištění, aby doba mezi po sobě následujícími pulsy byla dostačující k tomu, aby teplo absorbované v tloušťce tabule se mohlo rozptýlit před další dávkou energie je důležitá frekvence opakování pulsů (odpovídající délce mezipulsových intervalů (T off) .

Navíc je tímto způsobem zlepšeno přehřátí výbojek 2a, 2b a životnost výbojky je zvýšena. Řídicí jednotka 29 působí vyřazení manuální spouště, aby tak potlačila vyvolání výboje spouštěcím obvodem 30 dokud neuplyne požadovaný časový úsek. Minimální interval mezi odpáleními je zpravidla řízen tak, aby byl v rozsahu 0,3 Hz až 1 Hz. Maximální interval mezi odpáleními je také nastaven řídicím systémem zpravidla v rozsahu 10 až 20 s nebo více. Jestliže obsluha neodpálí bleskové výbojky před proběhnutím maximálního intervalu od předchozího odpálení, řídící systém automaticky vybije kondenzátorové uspořádání do země a přepne napáječ do pohotovostního stavu. Pak musí být napáječ v základní jednotce 40 nastaven do aktivního stavu před tím, než zařízení bude pracovat. Uvedené maximální časové prodlení zajišťuje, že zařízení nemůže být ponecháno po použití nedopatřením v činném stavu. To je důležitá bezpečnostní vlastnost tohoto provedení.

Energie dodaná na jeden světelný puls se volí podle tónování nebo jiných kvalitativních vlastností zasklívací tabule a běžně se pohybuje mezi 500 až 1500 J na puls. Protože je použito světlo, které nepochází z laseru, energie se rychle zeslabuje se vzdáleností od optické hlavy 4 a je tedy postačující k oddělení zasklívací tabule, ale je méně náchylné k neoprávněnému nebo náhodnému zneužití obsluhou. To je důležitá bezpečnostní vlastnost tohoto provedení.

• ·* ·· · · • · · • ♦ · 9 • · ·	·· • · • 4 • 4 4 ·	• • • · ···* •	44 9 4 4 « · • · 4 • ·
44· 4·	• 4	4	• 4 4

-17NL-13

V jednom provedení, může být dodávací hlava 4 nesena motorizovaným trasovacím systémem (není zobrazen) uspořádaným pro pohyb hlavy _4 kolem celého obvodu zasklívací tabule 6 k uskutečnění úplného uvolnění tabule 6 z rámu 7. Činnost trasovacího systému 4 a dodávání světelné energie hlavou 4 jsou koordinovány (neznázorněnými řídícími prostředky) tak, aby rychlost pohybu kolem rámu byla udržována na předem stanovené hodnotě.

Pro optimální účinnost po sobě následující pulsy pulsovaného skla se přednostně prostorově překrývají.

Ή'Loz 7- 6/07

1. Způsob uvolňování zasklívací tabule z rámu, se kterým je tabule spojena vloženým spojovacím materiálem, přičemž způsob obsahuje:

i) umístění prostředku dodávajícího světelnou energii k zasklívací tabuli a ii) provozování prostředku dodávajícího světelnou energii tak, aby předával světelnou energii skrz zasklívací tabuli a způsobil tak uvolněni zasklívací tabule z rámu.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že

a) dodávaná světelná energie má vlnovou délku v podstatě v rozsahu 300 nm až 1500 nm (přednostně v podstatě v rozsahu 400 nm až 700 nm a/nebo

b) dodávaná světelná energie obsahuje více vlnových délek a/nebo

c) dodávaná světelná energie se výrazně zmenšuje se vzdáleností tak, že ve vzdálenosti několika centimetrů od dodávajícího prostředku energie je hustota světelné energie výrazně nižší než je její maximální hodnota, přednostně

d) ve vzdálenosti v rozsahu několika cm nebo méně od dodávajícího prostředku je hustota energie výrazně pod maximální hodnotou a/nebo

e) světelná energie je nekoherentní a/nebo

f) světelná energie je dodávána v pulsech podle předem stanoveného režimu; přednostně je trvání

Claims

NL-13 -19- UPRAVENÉ NÁROKY světelného pulsu (T on) v podstatě v rozsahu 1 με až 100 ms.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že

a) pulzni režim je řízen, aby zabránil následujícímu světelnému pulsu jestliže čas uplynulý od předchozího světelného pulsu je kratší než předem stanovený čas a/nebo

b) pulzni režim je řízen, aby zabránil následujícímu světelnému pulsu jestliže čas uplynulý od předchozího světelného pulsu je delší než předem stanovený čas a/nebo

c) trvání pulsu (T on) je menší než minimální dovolený interval mezi pulsy (T off).
4. Způsob podle kteréhokoliv předchozího nároku, vyznačující se tím, že dodávací prostředek světelné energie je držený v ruce a obsluhou manuálně umístitelný vzhledem k zasklení.
5. Způsob podle kteréhokoliv předchozího nároku, vyznačující se tím, že dodávací prostředek energie obsahuje bleskové elektrické výbojkové zařízení.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že činnost elektrického výbojkového zařízení je řízena pro omezení četnosti světelných pulsů a/nebo jejich trvání, přičemž přednostně je činnost elektrického výbojkového zařízení řízena

i) nabíjením kondenzátorového uspořádání;

ii) spouštěním spouštěcího pulsu pro vybití kondenzátorového uspořádání;

iii) vybíjením kondenzátorového uspořádání přes indukční cívku do výbojkového zařízení;

• «

NL-13

-20UPRAVENÉ NÁROKY přičemž přednostně světlo emitující bleskový výbojkový přístroj je v době mimo pulsy napájen svodovým proudem, který je přednostně monitorován pro poskytnutí indikace provozuschopnosti výbojkového, světlo emitujícího přístroje.
7. Zařízení pro uvolňování zasklívací tabule z rámu se kterým je tabule spojena vloženým spojovacím materiálem, obsahující dodávací prostředek světelné energie, umístitelný u zasklívací tabule a způsobilý k přenášení světelné energie přes zasklívací tabuli pro uvolnění tabule z rámu.
8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že

a) zařízení je ovladatelné pro dodání světelné energie ve formě světelného pulsu a/nebo

b) zařízení obsahuje řídicí prostředek pro nastavení a/nebo omezení:

rychlosti opakování po sobě následujících světelných pulsů a/nebo trvání světelných pulsů a/nebo intenzity dodávaného světla a/nebo

c) zařízení obsahuje řídící prostředek pro řízení jednoho nebo více parametrů zařízení, zahrnujících minimální dovolený čas uplynulý mezi po sobě následujícími výbojovými pulzy bleskového elektrického výbojkového zařízení a/nebo

d) dodávací prostředek obsahuje manuální spoušť pro vyvolání světelného pulsu, když dodávací hlava je umístěna podle požadavku obsluhy.
9. Zařízení podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že zařízení vyžaduje, aby byly spuštěny alespoň dva vstupní prostředky před tím než může být světelná energie dodána z

NL-13

UPRAVENÉ NÁROKY dodávacího prostředku, přičemž zařízení přednostně obsahuje dodávací hlavu, z které je dodávána světelná energie, přičemž dodávací hlava obsahuje alespoň dva vstupní prostředky, které vyžadují ovládání, aby umožnily dodání světelné energie z dodávacího prostředku, přičemž přednostně:.

vstupní prostředky obsahují elektrické vstupní prostředky (např. spinačové prostředky) a/nebo

b) po spuštění jsou vstupní prostředky obsahující pojistku resetovány do nespuštěného stavu.
10. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 7 až 9, vyznačující se tím, že je opatřeno prostředkem pro výběrové nastavení intenzity dodávaného světla.
11. Zařízeni podle kteréhokoliv z nároků 7 až 9, vyznačující se tím, že zařízení obsahuje různá přednastavení která mohou být přepínána pro změnu jednoho nebo více parametrů dodávané světelné energie v závislosti na tónování uvolňované zasklívací tabule.
12. Zařízení podle nároku 11, vyznačující se tím, že nastavitelné parametry světelné energie zahrnují:

intenzitu světla; a/nebo trvání pulsu; a/nebo vlnovou délku světla a/nebo interval mezi pulsy.
13. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 7 až 12, vyznačující se tím, že dodávací prostředek světelné energie obsahuje bleskové elektrické výbojkové zařízení přednostně obsahující světlo emitující výbojku (s výhodou pár světlo emitujících výbojek uspořádaných vedle sebe).

NL-13

-22UPRAVENÉ NÁROKY
14. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 7 až 13, vyznačující se tím, že dále obsahuje chladicí prostředek pro chlazení světlo emitujícího prvku dodávacího prostředku světla, přičemž chladicí prostředek přednostně obsahuje vzduchový chladicí prostředek jako je elektricky poháněný ventilátor.
15. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 7 až 14, vyznačující se tím, že obsahuje impulsní obvod s kondenzátorem a indukční cívkou, ve kterém se kondenzátor vybíjí přes indukční cívku pro vybuzení elektrického výbojkového zařízení k vytvoření světelného pulsu, přičemž zařízení přednostně obsahuje spouštěcí obvod pro vyvolání vybití kondenzátoru impulsního obvodu.
16. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 7 až 15, vyznačující se tím, že zařízení obsahuje:

a) reflektor uspořádaný k zaměření emitovaného světla do předem stanoveného směru a/nebo

b) okénko, kterým je emitované světlo směrováno k průchodu zasklívací tabulí a/nebo

c) okrajové vodítko uspořádané pro umístění proti probíhajícímu okraji zasklívací tabule.
17. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 7 až 16, vyznačující se tím, že obsahuje:

i) dodávací hlavu světelné energie, obsahující elektricky ovladatelný světlo emitující prvek;

ii) základní jednotku vzdálenou od dodávací hlavy, přičemž základní jednotka obsahuje elektrický napáječ pro světlo emitující prvek dodávací hlavy a iii) ohebný spojovací kabel mezi základní jednotkou a dodávací hlavou umožňující spojení dodávací hlavy se základní jednotkou.

NL-13

-23UPRAVENÉ NÁROKY
18. Zařízeni podle nároku 17, vyznačující se tím, že světlo emitující prvek dodávací hlavy obsahuje elektrické výbojkové světlo emitující ústrojí, základní jednotku obsahující elektrické napájecí uspořádání obsahující kondenzátor pro vybíjení přes elektrické výbojkové světlo emitující ústrojí v hlavě přes spojovací kabel.