CZ11899A3

CZ11899A3 - Fosfinátové sloučeniny, farmaceutické prostředky, způsob inhibice matričních metalloproteinas nebo produkce faktoru nekrosy nádorů a způsob léčení

Info

Publication number: CZ11899A3
Application number: CZ99118A
Authority: CZ
Inventors: Lawrence Alan Reiter
Original assignee: Pfizer Inc.
Priority date: 1996-07-18
Filing date: 1997-06-30
Publication date: 1999-11-17
Also published as: TR199900066T2; PL331254A1; SK3799A3; AU712973B2; OA10956A; KR20000067904A; EP0923585A1; CO4890852A1; HUP9903014A2; JP3299975B2; CA2260898C; PA8433701A1; HUP9903014A3; PT923585E; IS4928A; AP9701043A0; SI0923585T1; ES2175415T3; JPH11514673A; PE88198A1

Description

Fosfinátové sloučeniny, farmaceutické prostředky, způsob inhibice matričních metalloproteinas nebo produkce faktoru nekrosy nádorů a způsob léčení

Oblast techniky

Vynález se týká fosfinátových sloučenin, které jsou inhibitory matričních metalloproteinas nebo produkce faktoru nekrosy nádorů (dále TNF), a jako takové jsou užitečné při léčbě choroby zvolené ze souboru zahrnujícího arthritis, rakovinu, ulcerace tkání, restenosu, periodontální chorobu, epidermolysis bullosa, sclerítis a jiné choroby charakterizované aktivitou matriční metalloproteinasy, jakož i AIDS, sepsi, septický šok a jiné choroby zahrnující produkci TNF. Kromě toho je sloučenin podle vynálezu možno používat při kombinační terapii spolu se standardními nesteroidními protizánětlivými léčivy (NSAID) a analgetiky a dále v kombinaci s cytotoxickými léčivy, jako je adriamycin, daunomycin, cis-platina, etoposid, taxol, taxoter a další alkaloidy, jako je vinkristin, při léčbě rakoviny.

Vynález se také týká způsobu použití těchto sloučenin při léčbě výše uvedených chorob u savců, zejména lidí a farmaceutických prostředků na bázi těchto sloučenin.

Dosavadní stav techniky

Existuje řada enzymů, které způsobují rozklad strukturních proteinů a které jsou strukturně příbuzné metalloproteasám. Metalloproteasy degradující matrici, jako je želatinasa, stromelysin a kolagenasa, se podílejí na degradaci tkáňové matrice (například na zhroucení kolagenu) a jsou uváděny do souvislosti s mnoha patologickými stavy, • ·« které zahrnují abnormální metabolismus pojivové tkáně a základní membránové matrice, jako je arthritis (například osteoarthritis a rheumatoidní arthritis), ulcerace tkáně (například korneální, epidermální a gastrická ulcerace), abnormální hojení ran, periodontální choroba, choroba kostí (například Pagetova choroba a osteoporosa), metastázy nebo invaze nádorů, jakož i infekce HIV (J. Leuk. Biol. 52(2):

244 až 248, 1992) .

faktoru nekrosy nádorů je známo, že se podílí na mnoha infekčních a autoimunitních chorobách (W. Friers, FEBS Letters, 1991, 285, 199). Kromě toho bylo ukázáno, že TNF je prvotním mediátorem zánětlivé odpovědi pozorované při sepsi a septickém šoku (C. E. Spooner et al., Clinical Immunology and Immunopathology, 1992 62 Sil).

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou fosfinátové sloučeniny obecného vzorce I

kde

Ar představuje fenyl-, pyridyl-, pyrimidinyl-, pyrazinyl-, pyridazinyl-, thienyl-, furyl-, pyrrolyl-, oxazolyl-, thiazolyl-, isoxazolyl-, isothiazolylnebo imidazolylskupinu;

Ί i A

R a R představuje každý nezávisle vodík, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, (trifluormethyl)₂alkylskupinu s až 6 atomy uhlíku v alkylové části, perfluoralkyl * · skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, perfluoralkylalkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, difluormethoxyskupínu, trifluormethoxyskupinu, cykloalkylalkylskupinu se 3 až 7 atomy uhlíku v cykloakylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové, arylalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, aryloxyalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části nebo arylalkoxyalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a vždy s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové a alkylové části;

R² představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo arylalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části popřípadě substituovanou hydroxyskupinou, aminoskupinou, halogenem, alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, (trifluormethyl)₂alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, perfluoralkylskupinou s 1 sž 6 atomy uhlíku, perfluoralkylalkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, difluormethoxyskupinou, trifluormethoxyskupinou, karboxyskupinou nebo karboxamoylskupinou;

R³ představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo arylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku;

R⁴ představuje vodík, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, cykloalkylalkylskupinu se 3 až 7 atomy uhlíku v cykloalkylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, alkylsulfonylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku, aryloxyskupinu se * * • β — 4 **+ * až 10 atomy uhlíku, arylsulfonylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku, arylalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, arylalkoxyskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části, arylalkylsulfonylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, N-ftalimidoskupinu, skupinu arylNHCO se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové části, arylNHS0₂ se 6 až 10 atomy uhlíku, R⁷OOC, R⁷R⁸NCO, R⁷R⁸NSO₂, kde R⁷ a R⁸představuje každý nezávisle vodík, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo arylalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části; nebo R⁴ představuje skupinu alkylCR⁹R¹⁰ s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, arylCR⁹R¹⁰ se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové části nebo arylalkylCR⁹R¹⁰ se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, kde R⁹ a R¹⁰ představuje každý nezávisle fluor, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku; nebo R⁹ a R¹⁰, brány dohromady s atomem uhlíku, k němuž jsou připojeny, mohou tvořit skupinu vzorce

kde a představuje číslo 0, 1 nebo 2;

b představuje číslo 0 nebo 1;

t · c představuje číslo 1, 2 nebo 3;

d představuje číslo 0 nebo 1; a e představuje číslo 0, 1 nebo 2;

R⁵ a R⁶ představuje každý nezávisle vodík, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, halogen, (trifluormethyl)^alkylskupinu ε 1 až 6 atomy uhlíku v aklylové části, perfluoralkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, perfluoralkylalkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, difluormethoxyskupinu, trifluormethoxyskupinu, alkylthioskupinu s l až 6 atomy uhlíku, alkylsulfinylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkylsulfonylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku; nebo r! a r”¹⁶ brány dohromady s atomem uhlíku, k němuž jsou připojeny, mohou představovat cykloalkylskupinu se 3 až 7 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, arylalkylskupinou se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a l až 6 atomy uhlíku v alkylové části, arylalkylskupinou se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části nebo aryloxyskupinou se 6 až 10 atomy uhlíku; nebo

R⁵ a R⁶, když jsou připojeny k sousedním atomům uhlíku, brány dohromady, mohou tvořit skupinu obecného vzorce

kde • · * · · ·· ««·« • * · · * · * « * » 14 4 · « ······· · φ

- g ♦· »· ·« ·· »· přerušovaná čára vždy představuje případnou dvojnou vazbu;

h představuje číslo 1 nebo 2;

f a g představuje každý nezávisle číslo 0, 1 nebo 2;

Y a Z představuje každý nezávisle skupinu CH₂, 0, CO, so₂, ch₂ch₂, ch₂o, ch₂s, ch₂nh, ch₂co, ch₂so₂, nhco nebo NHSO₂; a

Ί 1

R představuje vodík, halogen, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, (trifluormethyl)₂alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, perfluoralkylskupinu s l až 6 atomy uhlíku, perfluoralkylalkylskupinu ε 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, difluormethoxyskupinu nebo trifluormethoxyskupinu;

přičemž když jeden ze symbolů a a e představuje číslo 0, druhý musí přestavovat číslo 1;

když b a d představuje každý číslo l, potom součet a + c + e nemůže být 5, 6 nebo 7;

když b a d představuje každý číslo 0, potom součet a + c + e nemůže být 7;

uhlík methylenové skupiny připojený k atomu fosforu musí být vázán k uhlíkovému atomu kruhu Ar; a

R a R musí být vázány k uhlíkovým atomům kruhu Ar;

a jejich farmaceuticky vhodné soli.

• · · • ·

Pod pojmem alkyl, jak se ho používá v tomto textu, se rozumí, pokud není uvedeno jinak, nasycené jednovazné uhlovodíkové zbytky s řetězcem přímým, rozvětveným nebo cyklickým nebo jejich kombinace.

Pod pojmem alkoxy, jak se ho používá v tomto textu, se rozumí skupiny vzorce O-alkyl, kde alkyl má shora uvedený význam.

Pod pojmem aryl, jak se ho používá v tomto textu, se rozumí, pokud není uvedeno jinak, organické zbytky odvozené od aromatických uhlovodíků odstraněním jednoho atomu vodíku. Jako příklady arylskupin je možno uvést fenylskupinu nebo naftylskupinu, popřípadě substituovanou jedním až třemi substituenty nezávisle zvolenými ze souboru zahrnujícího fluor, chlor, trifluormethylskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, aryloxyskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku, trifluormethoxyskupinu, difluormethoxyskupinu a alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou obsahovat centra chirality, a proto se mohou vyskytovat v různých enantiomerických formách. Do rozsahu tohoto vynálezu spadají všechny optické isomery a stereoisomery sloučenin obecného vzorce I a jejich směsi.

Přednost se dává sloučeninám obecného vzorce I, kde Ar představuje fenylskupinu nebo thienylskupinu.

Dalšími přednostními sloučeninami jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde R představuje 2-methylpropyl-, tnfluormethylethyl-, cyklopropylmethyl-, cyklobutylmethyl-, fenoxybutyl-, cyklohexylmethyl- nebo fenylethylskupinu.

« φ • · · φ φ

Φ · · · » φ · ··· · · V * φφ

Dalšími přednostními sloučeninami jsou sloučeniny 9 obecného vzorce I, kde R představuje alkylskupinu s 1 az 6 atomy uhlíku nebo 4-methoxybenzylskupinu.

Dalšími přednostními sloučeninami jsou sloučeniny □ obecného vzorce I, kde R představuje methylskupinu.

Dalšími přednostními sloučeninami jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde R⁴ představuje benzyl-, 2-chlorbenzyl-, 2-fluorbenzyl-, 3-fluorbenzyl- nebo 4-fluorbenzylskupinu.

Větší přednost se dává sloučeninám obecného vzorce I, kde Ar představuje fenylskupinu nebo thienylskupinu; R¹představuje 2-met.hylpropyl-, trifluormethylethyl-, cyklopropylmethyl-, cyklobutylmethyl-, fenoxybutyl-, cyklohexylmethyl- nebo fenylethylskupinu; R² představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo 4-methoxybenzylskupinu; R³ představuje methylskupinu a R⁴ představuje benzyl-, 2-chlorbenzyl-, 2-fluorbenzyl-, 3-fluorbenzyl- nebo 4-fluorbenzylskupinu.

Jako konkrétní sloučeniny podle vynálezu je možno uvést:

(4-benzylbenzyl) -[ 2- ( 2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosfinovou kyselinu;

(4-benzylbenzyl-[ 2- (2,2-dímethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-5,5,5-trifluorpentyl]fosfinovou kyselinu;

[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl) -4-methyl pentyl]-[4-(3-fluorbenzyl)benzyl]fosfinovou kyselinu;

• · · · t · * * · • · · ···· ·«·· ··»·♦·« · «···« ·· ·· · · ·· benzyl - {2-(2-( 4-methoxyfenyl)-l-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-6-fenoxyhexyl}fosfinovou kyselinu;

(4-benzylbenzyl)-(2-(2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-6-fenoxyhexyl}fosflnovou kyselinu;

(4-benzylbenzyl)-{3-cyklohexyl-2-( 2-(4-methoxyfenyl)-l-methylkarbamoylethylkarbamoyl]propyl}fosfinovou kyselinu;

(4-benzylbenzyl)-[3-cyklohexyl-2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)propyl]fosfinovou kyselinu;

(4-benzylbenzyl)-(2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-fenylbutyl]fosfinovou kyselinu;

(4-cyklohexylmethylbenzyl)-(2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpěntyl]fosfinovou kyselinu;

[ 2- ( 2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoy 1) -4-methylpentyl ]-( 4-isobutylbenzyl)fosfinovou kyselinu;

[ 2- ( 2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl) -4-methylpentyl ]-[4-(4-fluorbenzyl)benzyl]fosfinovou kyselinu;

[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]-[4-(2-fluorbenzyl)benzyl]fosfinovou kyselinu;

(4-benzylbenzyl )-(2-(2-( 4-methoxyf enyl) -1-methylkarbamoy1ethylkarbamoyl]-4-methylpentyl}fosf inovou kyselinu;

[4-(2-chlorbenzyl)benzyl)-(2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoyl -1-propylkarbamoy1)-4-methyIpentyl]fosfinovou kysel inu:

(5-benzylpyridin-2-ylmethyl)-(2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl )-4-methylpentyl]fosfinovou kyselinu;

a a [2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-5,5,5-trifluorpentyl]-[4-(2-fluorbenzyl)benzyl]fosfinovou kyselinu;

[3-cyklopropyl-2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)propyl]-[4-(2-fluorbenzyl)benzyl]fosfinovou kyselinu;

[ 3-cyklobutyl-2-( 2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)propyl]-[4-(2-fluorbenzyl)benzyl]fosf inovou kyselinu a (5-benzylthiofen-2-ylmethy1)—[2—(2,2-dimethyl-1-methy1karbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosf inovou kyselinu.

Předmětem vynálezu je dále také farmaceutický prostředek a) pro léčbu choroby zvolené ze souboru zahrnujícího arthritis, rakovinu (ve formě synergické kombinace s cytotoxickými protirakovinovými činidly), ulcerace tkání, degeneraci makuly, restenosu, periodonální chorobu, epidermolysis bullosa, sclerítis (v kombinaci se standardními nesteroidními protizánětlivými léčivy a analgetiky) a jiné choroby charakterizované aktivitou matriční metalloproteinasy, jakož i AIDS, sepsi, septický šok a jiné choroby zahrnující produkci faktoru nekrosy nádorů (TNF) nebo b) pro inhibicí matričních metalloproteinas nebo produkce faktoru nekrosy nádorů (TNF) u savců, včetně člověka, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje sloučeninu obecného vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou sůl v množství, které je účinné pro takovou léčbu nebo inhibicí a farmaceuticky vhodný nosič.

Předmětem vynálezu je dále také způsob inhibice (a) matričních metalloproteinas nebo (b) produkce faktoru nekrosy nádorů (TNF) u savců, včetně člověka, při němž se • · · « « takovému savci podává účinné množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli.

Dále je předmětem vynálezu způsob léčby stavů zvolených ze souboru zahrnujícího arthritis, rakovinu (s využitím synergie s cytotoxickými protirakovinovými činidly), ulcerace tkání, degeneraci makuly, restenosu, períodontální chorobu, epidermolysis bullosa, scleritis (kombinační léčbou spolu se standardními nesteroidními protizánětlivými léčivy a analgetiky) a jiné choroby charakterizované aktivitou matriční metalloproteinasy, jakož i AIDS, sepsi, septický šok a jiné choroby zahrnující produkci faktoru nekrosy nádorů (TNF) u savců, včetně člověka, při němž se takovému savci podává sloučenina obecného vzorce I nebo její farmaceuticky vhodná sůl v množství účinném pro léčbu takového stavu.

Následuje podrobný popis tohoto vynálezu.

Výroba sloučenin podle vynálezu je ilustrována v následujících reakčních schématech. Pokud není uvedeno jinak, mají symboly R¹, R^, R^, R⁴, R⁵, R⁶ a Ar v těchto reakčních schématech a v připojené diskusi výše uvedený význam.

» · • ·

9 9 1

III • ·

Schéma (pokračování)

III

I

Schéma 2

íCh₃)₃

VIII

G,

O II í,

iv • · • · · *4

V reakci 1 při postupu podle schématu 1 se sloučenina obecného vzorce VI převede na odpovídající (2-benzyloxykarbonyl)fosfinovou kyselinu obecného vzorce V reakcí s bistrimethylsilylfosfonitem v aprotickém rozpouštědle, jako methylenchloridu. Reakční směs se asi 8 až asi 48 hodin, přednostně asi 18 hodin, míchá při teplotě místnosti.

V reakci 2 při postupu podle schématu 1 se sloučenina obecného vzorce V převede na odpovídající sloučeninu obecného vzorce IV tak, že se sloučenina obecného vzorce

V nechá reagovat s arylmethylhalogenidem obecného vzorce

a N,O-bis(trimethylsilyl)acetamidem v inertním aprotickém rozpouštědle, jako methylenchloridu. Reakční směs se míchá při teplotě místnosti nebo zahřívá na teplotu zpětného toku po dobu asi 18 až asi 72 hodin, přednostně po dobu asi 24 hodin. Ke vzniklému surovému produktu se poté během asi 15 minut až asi 2 hodin, přednostně asi 30 minut, přidává přebytek trimethylsilyldíazomethanu ve směsi toluenu a methanolu v poměru 7:3.

V reakci 3 při postupu podle schématu 1 se sloučenina obecného vzorce IV převede na odpovídající sloučeninu obecného vzorce III tak, že se (l) sloučenina obecného vzorce IV hydrogenuje za přítomnosti katalyzátoru, jako 5% palladia na síranu barnatém, a protického rozpouštědla, jako methanolu, za tlaku asi 206,1 až asi 412,2 kPa, přednostně asi 309,15 kPa, po dobu asi 15 minut až asi 3 hodin, přednostně po dobu asi 1 hodiny, (2) získaný meziprodukt nechá reagovat s hydroxysukcinimidem a hydrochloridem 2-diethylaminoethylpropylkarbodiimidu v polárním aprotickém rozpouš« · tědle, jako dimethylformamidu, při teplotě místnosti, po dobu asi 8 až asi 48, přednostně asi 20, hodin a (3) vzniklý 2,5-dioxopyrrolidin-l-ylový meziprodukt se nechá reagovat s aminem obecného vzorce

v aprotickém rozpouštědle, jako methylenchloridu, při teplotě místnosti po dobu asi 16 až asi 48, přednostně asi 18, hodin.

V reakci 4 postupu podle schématu 1 se sloučenina obecného vzorce III převede na odpovídající sloučeninu obecného vzorce I tak, že se nechá reagovat s 10% vodnou kyselinou trifluoroctovou. Reakční směs se asi 30 až asi 24 hodin, přednostně 2 hodiny míchá při teplotě mísntosti.

Ve schématu 2 je znázorněn alternativní způsob výroby sloučenin obecného vzorce IV.

Při reakci 1 postupu podle schématu 2 se sloučenina obecného vzorce V převede na odpovídající sloučeninu obecného vzorce VIII tak, že se sloučenina obecného vzorce V nechá reagovat s 2-(trimethylsilyl) ethoxymethylchloridem a N,O-bis(trimethylsilyl)acetamidem v inertním aprotickém rozpouštědle, jako methylenchloridu. Reakční směs se asi 8 až asi 48, přednostně asi 18, hodin míchá při teplotě asi 20 až asi 40, přednostně asi 25 °C. Ke vzniklému surovému produktu se poté během asi 15 minut až asi 2 hodin, přednostně asi 30 minut, přidává přebytek trimethylsilyldiazomethanu ve směsi toluenu a methanolu v poměru 7:3.

0

Při reakci 2 postupu podle schématu 2 se sloučenina obecného vzorce VIII převede na odpovídající sloučeninu obecného vzorce VII tak, že se sloučenina obecného vzorce VIII nechá reagovat diethyletherátem fluoridu boritého v inertním aprotickém rozpouštědle, jako methylenchloridu. Reakční směs se míchá při teplotě asi 0 až asi 40, přednostně asi 25 °C, po dobu asi 1 až asi 8, přednostně asi 3 hodin.

Při reakci 3 postupu podle schématu 2 se sloučenina obecného vzorce VII převede na odpovídající sloučeninu obecného vzorce VI tak, že se sloučenina obecného vzorce VII nechá reagovat s tetrabrommethanem za přítomnosti trifenylfosfinu a diethylazodikarboxylátu v inertním aprotickém rozpouštědle, jako methylenchloridu. Reakční směs se míchá při teplotě od asi 0 do asi 40’C, přednostně při asi 25°C, po dobu asi 2 až asi 24 hodin, přednostně asi 4 hodin.

Při reakci 4 postupu podle schématu 2 se sloučenin obecného vzorce VI převede na odpovídající sloučeninu obecného vzorce IV tak, že se sloučenina obecného vzorce VI nechá reagovat s arylhalogenidem obecného vzorce

kde X představuje brom nebo jod, za přítomnost n-butyllithia a jodidu měďného v inertním aprotickém rozpouštědle, jako tetrahydrofuranu. Reakční směs se míchá při teplotě od asi -70 do asi 60°C, přednostně při asi 0’C, po dobu asi 1 až asi 48, přednostně asi 18 hodin.

Farmaceuticky vhodné soli kyselých sloučenin podle vynálezu jsou soli, které tyto sloučeniny tvoří s bázemi, tj. soli s kationty alkalických kovů a kovů alkalických • * * · · · • · » · • · · · · · ** · v ·* · zemin, jako je sodík, lithium, draslík, vápník, hořčík, dále též soli amonia, jako amoniové, trimethylamoniové, diethylamoniové a tris(hydroxymethyl)methylamoniové soli.

Pokud je součástí struktury sloučenin podle vynálezu také bázická skupina, jako například pyridylskupina, jsou také možné adiční soli s kyselinami, jako s minerálními kyselinami, organickými karboxylovými kyselinami a organickými sulfonovými kyselinami, například s kyselinou chlorovodíkovou, methansulfonovou a maleinovou.

Schopnost sloučenin obecného vzorce I nebo jejich farmaceuticky vhodných solí (tyto látky jsou v tomto popisu souhrnně označovány názvem sloučeniny podle vynálezu) inhibovat matriční metalloproteinasy nebo produkci faktoru nekrosy nádorů (TNF), a tedy účinnost sloučenin podle vynálezu při léčbě chorob, které jsou charakteristické uplatňováním matriční metalloproteinasy nebo produkcí faktoru nekrosy nádorů, je demonstrována v následujících in vitro zkušebních postupech.

Biologické zkoušky

Inhibice humánní kolagenasy (MMP-1)

Humánní rekombinantní kolagenasa se aktivuje trypsinem při poměru 10 p,g trypsinu na 100 μg kolagenasy.

Trypsin a kolagenasa se inkubují při teplotě místnosti po dobu 10 minut a potom se k inkubační směsi přidá pětinásobný nadbytek (50 pg/10 gg trypsinu) sojového inhibitoru trypsinu.

Za použití dimethylsulfoxidu se vyrobí zásobní roztoky inhibitorů o lOmM koncentraci a potom se provede jejich ředění podle následujícího schématu:

• · lOmM -> 120μΜ -> 12μΜ -> 1,2μΜ -> 0,12μΜ

Vždy 25μ1 roztoku ο každé koncentraci se potom přidá (3 replikace) do příslušných jamek 96-jamkové misky microfluor. Konečná koncentrace inhibitoru po přidání enzymu a substrátu je snížena v poměru 1 : 4. V jamkách Dl až D6 jsou umístnéy pozitivní kontrolní vzorky (enzym, ale žádný inhibitor) a v jamkách D7 až D12 jsou umístěny slepé pokusy (žádný enzym, žádný inhibitor).

Kolagenasa se zředí na koncentraci 4 ng/ml a do příslušných jamek misky microfluor se přidá vždy 25 μΐ zředěného přípravku. Konečná koncentrace kolagenasy při této zkoušce je 100 ng/ml.

Substrát (DNP-Pro-Cha-Gly-Cys(Me)-His-Ala-Lys(NMA)NH2) se vyrobí jako 5mM zásobní roztok dimethylsulfoxidu a potom zředí zkouškovým pufrem na 20μΜ koncentraci. Zkouška se zahájí přídavkem 50 μΐ substrátu do jamky misky microfluor, čímž se dosáhne ΙΟμΜ koncové koncentrace.

V čase 0 a potom ve 20-minutových intervalech se odečítají hodnoty fluorescence (excitace 360 nm a emise 460 nm). Zkouška se provádí při teplotě místnosti, přičemž její obvyklé trvání je 3 hodiny.

Jak pro slepé pokusy, tak pro pokusy zahrnující vzorky s kolagenasou se potom vynese do grafu závislost fluorescence na čase (data z třech replikací se zprůměrují). Pro stanovení hodnot ICgg se zvolí časový bod, který poskytuje dobrý signál (slepý pokus) a který se nalézá v lineární části křivky (obvykle okolo asi 120 minut). Hodnoty v čase 0 se používá v případě všech koncentrací všech sloučenin jako referenční hodnoty, která se odečítá od dat v čase 120 minut. Data se vynášejí do grafu jako koncentrace *·* ·*·· · · · · • · · · . » · ·· ······ ··»**·· · · ·« ·. ·· · · inhibitoru proti procentickému potlačení (podíl fluorescence inhibitoru a fluorescence samotné kolagenasy vynásobený číslem 100). Hodnoty IC5Q se určí z koncentrace inhibitoru, která poskytuje signál představující 50% potlačení.

Pokud jsou uvedené hodnoty IC₅₀ nižší než 0,03μΜ, potom se inhibitory zkoušejí v koncentracích 0,3μΜ, 0,03μΜ, 0,003μΜ a 0,0003μΜ.

Inhibice želatinasy (MMP-2)

Inhibice aktivity želatinasy se provádí za použití substrátu Dnp-Pro-Cha-Gly-Cys(Me)-His-Ala-Lys(NMA)-NH₂(10μΜ) za stejných podmínek, jaké jsou popsány výše v souvislosti se zkouškou inhibice lidské kolagenasy (MMP-1).

Želatinasa (72 kD) se aktivuje lmM ΑΡΜΑ (p-aminofenylmerkuriacetát) 15 hodin při 4°C a potom se zředí na koncovou zkouškovou koncentraci 100 ng/ml. Inhibitory se zředí stejným způsobem jako při zkoušce inhibice lidské kolagenasy (MMP-1), takže se dosáhne koncových zkouškových koncentrací 30μΜ, 3μΜ, 0,3μΜ a 0,03μΜ. Každá koncentrace se zkouší se třemi replikacemi. Fluorescence (excitace 360 nm, emise 460 nm) se odečítá v čase o a potom ve 20-minutových intervalechh po dobu 4 hodin.

Hodnoty IC^q se stanoví tak, jako při zkoušce inhibice lidské kolagenasy (MMP-1). Pokud se uvádí koncentrace IC^g nižší než 0,03μΜ, zkoušejí se inhibitory při konečné koncentraci 0,3μΜ, 0,03μΜ, 0,003μΜ a 0,0003μΜ.

Inhibice aktivity stromelysinu (MMP-3)

Zkouška inhibice aktivity stromelysinu představuje modifikovanou spektrofotometrickou zkoušku, kterou popsali • ι · « * »« · · · · ♦ ♦ v·· ·♦ ·· · · · »· ♦ ···*«** · * ·«··· ·« ·* ·· ··

- 21 Weingarten a Feder (Weingarten H. a Feder J., Spectrophotometric Assay for Vertebrate Collagenase, Anal. Biochem., 147, 437 až 440 (1985)). Hydrolýza thiopeptolidového substrátu [Ac-Pro-Leu-Gly-SCH[CH₂CH(CH₃)₂]C0-Leu-Gly-0C₂H₅] poskytuje merkaptanový fragment, který lze monitorovat za přítomnosti Ellmanova činidla.

Lidský rekombinantní prostromelysin se aktivuje trypsinem při poměru 1 μΐ trypsinového zásobního roztoku o koncentraci 10 mg/ml na 26 μg stromelysinu. Trypsin a stromelysin se inkubují při teplotě 37°C po dobu 15 minut a potom se na inkubační směs působí po dobu 10 minut při 37°C 10 μΐ sojového inhibitoru trypsinu o koncentraci 10 mg/ml, za účelem eliminace trypsinové aktivity.

Zkoušky se provádějí v celkovém objemu zkouškového pufru (200mM chlorid sodný, 50mM ΜΕΞ a lOmM chlorid vápenatý, pH 6,0) 250μ1 v 96-jamkových mikrotitrových miskách. Aktivovaný stromelysin se zředí zkouškovým pufrem na koncentraci 25 μ9/πι1. Ellmanovo činidlo (3-karboxy-4-nitrofenyldisulfid) se vyrobí jako 1M zásobní roztok v dimethylformamidu a potom zředí na 5mM koncentraci zkouškovým pufrem. Do každé jamky se takto získaný zředěný roztok přidá v množství 50 μΐ, takže koncová koncentrace je lmM.

Za použití dimethylsulfoxidu se vyrobí zásobní roztoky inhibitorů o lOmM koncentraci a potom se provede jejich sériové ředění zkouškovým pufrem tak, aby se při přídavku 50μ1 příslušného zředěného roztoku do vhodné jamky dosáhlo konečné koncentrace 3μΜ, 0,3μΜ, 0,003μΜ a 0,0003μΜ. Při všech podmínkách se zkoušky provádějí vždy se třemi replikacemi.

Dimethylsulfoxidový zásobní roztok peptidového substrátu o koncentraci 300mM se zkouškovým pufrem zředí na

15mM koncentraci. Zkouška se zahájí přídavkem 50μ1 takto získaného zředěného roztoku do každé jamky (dosažená koncová koncentrace substrátu je tedy 3mM). Jamky se slepými pokusy obsahují peptidový substrát a Ellmanovo činidlo bez enzymu. Tvorba produktu se monitoruje při 405 nm za použití zařízení Molecular Devices UVmax Plate Reader.

Hodnoty IC_5Q se stanoví stejným 2působem jako při ♦ zkoušce inhibice kolagenasy.

Inhibice MMP-13

Lidský rekombinantní MMP-13 se aktivuje 2mM ΑΡΜΑ (p-aminofenylmerkuriacetát) po dobu 1,5 hodiny při 37°C a potom se zředí zkouškovým pufrem (50mM Tris, pH 7,5, 200mM chlorid sodný, 5mM chlorid vápenatý, 20μΜ chlorid zinečnatý, 0,02% povrchově aktivní látka Bríj) na koncentraci 400 ng/ml. Do každé jamky v 96-jamkové misce microfluor se přidá 25 μΐ zředěného enzymu. V jamce se enzym při zkoušce ještě zředí v poměru 1 : 4 přídavkem inhibitoru a substrátu, takže jeho konečná koncentrace při zkoušce je 100 ng/ml.

Vyrobí se dimethylsulfoxidové zásobní roztoky inhibitorů o koncentraci lOmM, které se pak zředí zkouškovým pufrem za použití systému ředění inhibitoru, který je uveden ve zkoušce inhibice lidské kolagenasy (MMP-1). Do jamek misky microfluor se přidá vždy 25 μΐ roztoku o každé koncentraci (3 replikace). Konečná koncentrace při zkoušce je 30μΜ, 3μΜ, 0,3μΜ a 0,03μΜ.

Substrát (Dnp-Pro-Cha-Gly-Cys{Me)-His-Ala-Lys(NMA) NH₂) se zpracuje tak, jako při zkoušce inhibice lidské kolagenasy (MMP-1) a do každé jamky se přidá vždy 50 μΐ vzniklého roztoku, čímž se dosáhne koncové zkouškové koncentrace • φ * a

ΙΟμΜ. Fluorescence (excitace 360 nm, emise 450 nm) se odečítá v čase 0 a potom každých 5 minut po dobu 1 hodiny.

Pozitivní kontrolní vzorky obsahují enzym a substrát bez inhibitoru, zatímco slepé vzorky obsahují samotný substrát.

Hodnoty IC_5Q se stanoví stejným způsobem jako při zkoušce inhibice lidské kolagenasy (MMP-1). Pokud jsou uvedené hodnoty IC^q nižší než 0,03μΜ, potom se inhibitory zkoušejí v konečných koncentracích 0,3μΜ, 0,03μΜ, 0,003μΜ a 0,0003μΜ.

Inhibice produkce TNF

Schopnost sloučenin podle vynálezu a jejich farmaceuticky vhodných solí inhibovat produkci TNF, a tedy jejich použitelnost pro léčbu chorob, při nichž dochází k produkci TNF, je demonstrována následující zkouškou in vitro.

Z anti-koagulované lidské krve se izolují lidské jednojaderné buňky za použití jednostupňového separačního postupu Ficoll-hypaque. Jednojaderné buňky se třikrát promyjí v Hanksově vyváženém solném roztoku (HBSS) s dvojmocnými kationty a resuspendují na hustotu 2 x 10 /ml v HBSS s obsahem 1 % BSA. Diferenciální počty stanovené za použití analyzátoru Abbott Cell Dyn 3500 ukazují, že v těchto přípravcích monocyty tvoří 17 až 24 % celkového počtu buněk.

Do 96-jamkových misek s plochým dnem (Costar) se umístí vždy 180 μΐ vzniklé suspenze buněk. Přídavkem zkoušené sloučeniny a LPS (koncová koncentrace 100 ng/ml) se objem v každé jamce upraví na hodnotu 200 μΐ. Zkoušky se za všech podmínek provádějí se třemi replikacemi. Po čtyřhodinové inkubaci při 37°C v inkubátoru se zvlhčenou atmosférou » « obsahující oxid uhličitý se misky vyjmou a provede se centrifugace (10 minut při asi 250 x g). Supernatanty se oddělí a analyzují na TNF-α za použití soupravy R&D ELISA.

Pro podávání člověku za účelem inhibice matričních metalloproteinas nebo produkce faktoru nekrosy nádorů (TNF) se může použít různých konvenčních cest, jako například orálního, parenterálního a topického podávání. Obvykle se bude účinná sloučenina podávat orálně nebo parenterálně v dávce v rozmezí od asi 0,1 do asi 25 mg/kg tělesné hmotnost léčebného subjektu za den, přičemž přednostní denní dávka bude ležet přibližné v rozmezí od 0,3 do 5 mg/kg. V závislosti na stavu léčeného subjektu bude nutně docházet k určitým variacím dávkování. Vhodnou dávku pro individuálního pacienta stanoví v každém případě ošetřující lékař.

Sloučeniny podle vynálezu je možno podávat v podobě široké palety různých dávkovačích forem, v nichž budou terapeuticky účinné sloučeniny podle vynálezu přítomny v koncentraci v rozmezí od asi 5,0 do asi 70 % hmotnostních.

Pro orální podávání je možno použít tablet obsahujících různé excipienty, jako je mikrokrystalická celulosa, citrát sodný, uhličitan vápenatý, dikalciumfosfát a glycin spolu s různými bubřidly, jako je škrob (přednostně kukuřičný, bramborový nebo tapiokový škrob), kyselina alginová a určité komplexní křemičitany a také granulačními pojivý, jako je polyvinylpyrrolidon, sacharosa, želatina a klovatina. Často jsou pro tabletování také velmi užitečná lubrikační činidla, jako je stearan hořečnatý, laurylsulfát sodný a mastek. Pevných směsí podobného typu je také možno použít jako náplně pro želatinové kapsle; jako přednostní látky je v této souvislosti možno uvést také laktosu a vysokomolekulární polyethylenglykoly. Když se má pro orální podávání použít vodných suspenzí a/nebo elixírů, mísí se « « • · účinná přísada s různými sladidly nebo ochucovadly, pigmenty nebo barvivý a je-li to zapotřebí, emulgátory a/nebo suspenzními činidly, jakož i s takovými ředidly, jako je voda, ethanol, propylenglykol, glycerol a jejich různé směsi. V případě podávání zvířatům jsou tyto látky s výhodou zahrnuty do krmiv pro zvířata nebo picí vody v koncentraci 5 až 5000 ppm, přednostně 25 až 500 ppm.

Pro parenterální podávání, např. intramuskulární, intraperitoneální, subkutánní a intravenosní podávání, se obvykle používá sterilních injekčních roztoků účinných přísad. Při tom se může použít roztoků terapeuticky účinné sloučeniny podle vynálezu bud' v sezamovém nebo arašídovém oleji nebo také ve vodném propylenglykolu. Hodnota pH vodných roztoků by měla být, pokud je to zapotřebí, vhodným způsobem nastavena a pufrována, přednostně na hodnotu vyšší než 8 a kapalné ředidlo by mělo být nejprve isotonizováno. Takové vodné roztoky se hodí pro podávání ve formě intravenosních injekcí. Olejové roztoky se hodí pro intraartíkulární, intramuskulární a subkutánní injekční podávání. Všechny tyto roztoky se vyrábějí za sterilních podmínek v souladu se standardními farmaceutickými technologiemi, které jsou odborníkům v tomto oboru dobře známé. V případě podávání zvířatům, mohou být tyto sloučeniny podávány intramuskulárně nebo subkutánně, přičemž úroveň denní dávky leží v rozmezí od asi 0,1 do asi 50 mg/kg, výhodně od 0,2 do 10 mg/kg, a je možno ji podávat ve formě jediné nebo až tří dílčích dávek.

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují.

Příklady provední vynálezu t « 4 4 a · « · *«· ♦· ··««·· * · ·« » «« ·« ·· ·♦ ··

- 26 Příklad l

S,S a R,S (4-Benzylbenzyl)-[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosfinová kyselina

Stupeň A: 4-Benzoylbenzylbromid (2,75 g, 10,0 mmol) a triethylsilan (2,33 g, 20 mmol) v trifluoroctová kyselině (4,56 g, 40 mmol) se 18 hodin zahřívá na 60°C, ochladí a zředí ethylacetátem (50 ml). Zředěná směs se opatrně promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2 x 50 ml) a vysuší síranem horečnatým. Extrakt se přefiltruje a zkoncentruje. Zbytek se chromátografuje za použití směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 0,5 : 99,5 až 2 : 98, jako elučního činidla. Získá se 1,37 g (52 %) 4-benzylbenzylbromidu ve formě bezbarvého oleje.

Stupeň B: (2-Benzyloxykarbonyl-4-methylpentyl)fosfinová kyselina (1,14 g, 4,0 mmol), 4-benzylbenzylbromid (1,31 g, 5,0 mmol) a Ν,Ο-bis(trimethylsilyl)acetamid (2,44 g, 12 mmol) se spojí v suchém methylenchloridu (40 ml). Reakční směs se odplyní proudem suchého dusíku, poté 18 hodin míchá při teplotě místnosti a 24 hodin zahřívá ke zpětnému toku. Výsledný roztok se ochladí a rozloží ÍM kyselinou chlorovodíkovou (25 ml). Methylenchloridová vrstva se oddělí a promyje ÍM kyselinou chlorovodíkovou (2 x 25 ml), vysuší síranem hořečnatým, přefiltruje a zkoncentruje. Kalný olejovitý zbytek se rozpouští ve směsi methanolu (10 ml·) a toluenu (40 ml) a vzniklý roztok se smísí s přebytkem trimethylsilyldiazomethanu (ve formě roztoku v hexanu dostupného na trhu). Po 30 minutách se přebytek trimethylsilyldiazomethanu rozloží kyselinou octovou. Reakční roztok se zkoncentruje a olejovitý zbytek se chromatografuje na za použití směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 75 : 25, jako elučního činidla. Získá se 1,18 g (62 %) benzyl·· « * · «· · · ··· ··· ·«»···· · · »»« ·· ·· »· ·· ·· esteru 2-[ (4-benzylbenzyl )methoxyfosf inoylmethyl ]-4-methylpentanové kyseliny ve formě bezbarvého oleje.

Stupeň C: Benzylester 2-[ (4-benzylbenzyl)methoxyfosfinoylmethyl]-4-methylpentanové kyseliny (650 mg, 1,36 mmol) v methanolu (50 ml) se 1 hodinu hydrogenuje za tlaku 309,15 kPa při teplotě místnosti za přítomnosti 5% palladia na síranu barnatém (650 mg). Katalyzátor se odfiltruje a promyje methanolem. Filtrát se zkoncentruje, zbytek se zředí methylenchloridem a znovu zkoncentruje. Tento postup se zopakuje, čímž se ze zbytku odstraní stopy methanolu. Intermediární 2-[(4-benzylbenzyl)methoxyfosfinoylmethyl]-4-methylpentanová kyselina se rozpustí v suchém dimethylformamidu (14 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá hydroxysukcinimid (235 mg, 2,04 mmol) a hydrochlorid dimethylaminopropylethylkarbodiimidu (391 mg, 2,04 mmol). Reakční směs se míchá 20 hodin při teplotě místnosti a zředí etherem (50 ml). Etherová směs se promyje 1M kyselinou chlorovodíkovou (50 ml, 2 x 25 ml) a nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (25 ml), vysuší síranem hořečnatým a přefiltruje. Filtrát se zkoncentruje, čímž se získá 566 mg (86 %)

2,5-dioxopyrrolidin-l-ylesteru 2-[(4-benzylbenzyl)methoxyfosfinoylmethyl]-4-methylpentanové kyseliny ve formě oleje.

Stupeň D: 2,5-Dioxopyrrolidin-l-ylester 2-[(4-benzylbenzyl) methoxyf osf inoylmethyl ]-4-methylpentanové kyseliny (120 mg, 0,25 mmol), hydrochlorid (S)-2-amino-3,3,N-trimethylbutyramidu (25 mg, 0,30 mmol) a diisopropylethylamin (39 mg, 0,30 mmol) se smísí a vzniklá směs se míchá 18 hodin při teplotě místnosti v suchém methylenchloridu (10 ml). Poté se k ní přidá další hydrochlorid (S)-2-amino-3,3,N-trimethylbutyramidu (25 mg, 0,30 mmol) a diisopropylethylamin (39 mg, 0,30 mmol). Po 4 hodinách se vzniklý roztok promyje 1M kyselinou chlorovodíkovou (2 x 10 ml) a nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2 x 10

28· *W * ·· ·· * · · * ml), vysuší síranem horečnatým a přefiltruje. Filtrát se zkoncentruje a zbytek se chromatografuje za použití směsi methanolu a chloroformu v poměru 3 : 97, jako elučního činidla. Získá se 77 mg (60 %) methylesteru (4-benzylbenzyl) -[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methyl pentyl]fosfinové kyseliny.

Stupeň E: Methylester (4-benzylbenzyl)-[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosfinové kyseliny (77 mg, 0,15 mmol) se rozpustí v 10% vodné kyselině trifluoroctové (6 ml). Po 4 hodinách při teplotě místnosti se reakční směs zkoncentruje. Zbytkové množství vody se odstraní tak, že se zbytek zředí toluenem a znovu zkoncentruje. Tento postup odpaření s toluenem se zopakuje a získá se 75 mg (100 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě tvrdého skla, jako směs S,S a R,S isomerů v poměru 63 : 37.

Hmotnostní spektrum m/e: M⁺+l 501, M⁺+ Na⁺ 523, M⁺+ K⁺ 540, M⁺+ 2Na 555, retenční doba HPLC: 13,00/15,90 min

Sloučeniny uvedené v tabulkách 1 až 4 se vyrobí podobným postupem, jaký je popsán v příkladu 1.

• · * 0 *

- 29 \ ζζχ

'· ,------ - MS	+ 0. ZE + W ± 2 ^z O to —t 10	4 4 TO TO 4 Z Z X + + + § 5 2 2 — T- O cn t/3 to r- co x to to to	. *<D X Z + + • ♦ 2 2 v- CO “ υο rO to to	4 ZE + 4 5 to o S
cí X 0 Ό OJ PS	OJ in o-' v- řb to“	V r- r-' T~ δ <ď v^-	to r— to“ δ r·- rf	to co to CF^ tří
- cr & ω	O un o tn	ω v Ol 10	O v T^- ÍD	O) m
k	ZE	I	o-< rh £ Φ <4-i	>. X o X ω E
r> k	r^-1 c SJ <4-1	2E	2E	X
o* k	ZE	c 4-1	X	X
n 02	N C d) X >\ X o x 4> ε 1 V	2R N c Φ X > X o x c E 1	čR N c <L> X > X o X Q> E v	>» N C <υ X >1 X o X ω E (
k	ČR 3 X O to	ČR □ n o .to	ČR Έ X o	ČR 3 X O X2
X P-i	Ol	o	V	to

«· «

co 2	♦ . ro X Z + + ^52 — cjj rco r- oj _J v v	4 X + ώ 5 2 — in CO to x in	4 X + w 2 5 A x CO CD x in	4 X »á 2 — OJ CO rX LT>	+ . ro X X + + 1 - 4 4 g 2 2 7 o- oj CO CD CO X X cn	* X 4- co CO IX X to		4 X + ώ 2 =- IX CO 1“ X ID	* X + (0 s CO CD x x	+ . ro X Z + 7 CO k 5 2 — OJ vC0 X CD X xr v
OJ X O Ό ft)	OJ oT n o ř-J	CO co_ to v tr?	OJ OJ cd' δ co v	v CD o-' x v *» CD	Tf OJ xT x— —. O OJ v-	in X o? OJ UJ co	Tř °L cd v' OJ ug cx r—	V OJ_ t” δ O? o”	co oj^ ir? r- £ IX V	Γ' X οΓ τ- ϊ) ω o“ T“
- tr to	V in cn rr	OJ s oj	n co δ	OJ V X	v- LD Ol· V	o~ OJ IX	r- rr CO U9	O IX δ IX	o X o X	cn tn
» £E	X	Ά, N c o X	S N C OJ X	X	X	TA N c; OJ X	57 N C OJ X	I >V X ^c>1 O 3 — O 3 x «	řJ X o 3 o X	>> N C CJ -O
n or	X	X	X	1 F—< >>_ 3 =X ω X '7 ω V	X	X	X	X	X	X
Cj DÍ	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
n tx	N c OJ X > X o X ft> E 1 'f	N C OJ X >. X o X ω E v	> N £= JU X > X o X 4J E 1 rr	37 N C 0) X >> X o X O E l O^-	s. N c Φ X >. X o X a> E ( rr	TA N C Oj X >> X o X OJ E 1 rr	N C 0) X >. X o X OJ E 1 rr	57 N c OJ X >, X o £ OJ E 1 XT	57 N c 0) X X o X ft) E v	>> JZ Φ E
a	X, □ X o tn	□ XI o tn	5x 3 X 0	Μ-* O X 0 jrt	i-1 4-* 3 £> tx X 0 3 O '—1	1—1 ÍX -t-i 3 X >i X O 3	3 X o 32	TA 3 X o .£2	57 3 X o Ά	TA 3 X O cn
£	(O		CD	OJ	o 4“	V	OJ	OJ	rr 5—	in

«· · • · * *

ω 5	+ * ro X Z + + ’ 4 ♦ § 5 2 — m oCO O OJ j ω ω	+ + X I + + «2 5 := io r W O OJ _j co co	+ * ra X Z + + «5 5 — 1- n co o oj j ω in	♦ X + to δ Σ — to V) t_J to	+ . ro X Z + + δ s s ť — T- CQ CO v to _J IO LO	* ΣΓ + CO δ co Jí -J v	+ o Z + ti 2 ω o_J to	4 X + ω δ i í to cň _l co	+ , ra X Z + + gs 5 — cn vω 'ť x J U1 Ifi
cS X 0 Ό Φ p;	to CO	OJ °í σΓ 4— δ in 00	o ^C1 tri δ o CO	cn to ’— co T^- --- O o_ of r*	f (O~ σΓ -- co v cd” T^-'·	03 O δ σ>	04 tn Τ' LO CD CO	Λ— X v δ co ΐ— .—	o cn o T” δ cn co~
- x	o ó o	CO σι	r- co co co	o C) δ LO	\r v δ IO	v rn δ to	t— Lp CD ΈΓ	co δ LO	O) IO δ Tf
X	“>x N C CJ JD	TA N c OJ n	*>> N C ω JO	X	TA N C Φ OJ	X	1 74 —· c X o C ~ φ o tu W	1 >> 71 ^c>. o £ W- O 3 ‘m-i ςο	Λ X o ^c y Lh ΙΛ
Π x	X	X	X	X	;r	X	X	X	X
c< x	X	X	X	X	X	X	X	X	X
c· X	N c O Ol >. X o JZ <L E 4	TA, N c 0) •Q >. X o £ GJ E 4 V	«—4 <*Ί Ή £ o 1) T-J	74 N C GJ X) >. X O JZ Gj E 1 V	F—4 X £ U í-< GJ +J	f—* ix £ y Í4 y 4->	74 N c CJ £ X' X o £ GJ E t v	R-^ ix +J d y ÍH ω +j	74 £ GJ E
X	1 ( X X Φ £ P .s£ 44 +j y E	1 ^-1 X X GJ £ P ⁰ X i—t 4- 44 Xg o E	TA O JO O 12	! ι—1 X X Φ £ Ή ,§£ 44 -m Xg o E	1 ix X GJ £ X ⁰ r 44 S ix ° y E	1 p-—1 tx X Φ p- y E	1 ι—H X Φ £ X 44 £ X £ y Ξ	l ι——I ix X CJ ^r X 44 t-¹ X g y E	1 X X Φ xi X. 0 —1 44 44 +2 X £ y E
>!4 &	to	\|X	CD Ύ-	cn	O CJ	OJ	Ol Ol	O) OJ	v Ol

• ·

- 32 « * * ’ • · · · * · ·

4 · · 4 · *

4 « · · · ··« * · ·· · ·

ω 2	X + 2 2 CD O - (O N U R C	4 + V * X X z 4- + * * 2 2 7- CO -4j T- ts O s s	+ * X z + 4 4 2 2 CD O - ID (O O s xr	4 X S + + 4 4 2 2 to to Π to to O v v	X + 2 CD — CS O to	* X cs + ♦ 2 o ~ co O to	* X + ώ 4 2 — co co rs _1 v	4 X + ώ s 2 to co _J to	+ . ro X Z + + ,’J * * g 2 2 — in rW <s v J v v
π3 JO 0 Ό V Μ	O v* σΓ CS Cď cs	CO (D^ χ- ιό o cT	to o cn to	v to rY Čo o co”	co LO r*- V LO Τ t-	δ LO^	IO δ δ co <θ	v co_ iD 5— δ v δ	s- co_ co 4“ co T“
- 02 * W	CS IO CO V	CD v— m	00 CO CS (0	o to δ to	o co δ LO	O δ o	o to o to	o to δ to	to LO LD V
v ο:	X	X	X	X	X	X	o jo o ω	3 o J0 o o	3 3 JO o 52
r» Ic	X	X	X	X	X	X	X	X	X
fs CC	X	X	X	X	X	X	X	X	X
w cc	£ 3 E	r- t >> +J 3 JO o L C 4->	r—1 ix 4-1 3 JO o t, o +d	rH >4 4-> 3 O 0 iL Φ +4	T N c <u JO >. X o £ <L> E 1 xr	3 £ 3 E	3 N c Φ JO >, X o £ 3 E 1 XT	X +j 3 JO u td 0) +J	3 £ ω E
cc	>. 3 JO O	3, 3 JO o ω	>—< ix o -d O >, C £ Ld	ix _L JO >> 4-> JZ (U 3 £ E ix X * “ <U W JS c 0 2 2 “ řD u	x5 £ 3£ «ΰ£ ΕΛ! X O	X ~ jc +j x: o 3 £ E x 4 x ω 2 o ζ 0 2 2 x o	3 3 J0 o ,í2	3 3 JO o ω	>o 4»—« Σ3 JO o w
►Su CL,	IO CS	co cs	r- cs	00 cs	o cs	o co	co	cs co	co co

• t 9

I Cň S	9 X + ώ 2 CO o _! to	4 X + w’₅ 2 CO bl —1 10	* X X CN + + 4 * 5 5 Ol o — xj- tn O in to	4 V ¹ X CN + + 4 4 2 2 n ^xr o o cď	X S + + + * b- 03 r; O O ϋ ω in	4 ♦ ^x X CN + + 4 4 2 2 in co O ΙΟ N3	+ 4 4 4 5 5 OJ o - b CO O to lo	4 X + 4 2 to O ío	4 X + 4 2 OJ O CD
cti 33 0 T3 +j GJ od	cd CN cd CO co v*	T— CO~ CN ·-. V cT CN	co in_ b-~ Τ- Ο CO LT?	CD 00^ b-Ů ¹ O O cd“	v co v v cr> CN	O cq_ b-~ δ OJ V™	OJ cy co“ δ CD cd“	CO <n_ T“ (M M' cď r“	tO ΙΟ- Ί— CN CD CN d CN
- X o	co CM to	CD LO CN V	O Lf> δ ΙΌ	co co CN CD	b- OJ δ	r-- V co tr>	co v M 14)	r- CG in	b- N CO to
-* x	r—* >Ί X _ GJ > 33 33 5 Φ £^ε o	—r~— >1 * 3, oj ř S E >> o	Ν C3 GJ JD	>. IN C 0) 33	N C OJ 33	N c CJ 33	X N c GJ 33	žx N C GJ 33	>. IN C GJ 33
n X	I	X	X	X	X	X	X	X	X
fN £	X	X	X	X	X	X	X	X	X
r. *	r“l >1 +J 3 33 U A G) +j	N c 0 33 >. X 0 33 ·* 0) E 1 V	i—Γ >1 -M 3 33 GJ Al GJ +J	> N c 0) 33 >. X O 33 S E r V	.£ GJ E	1—í řo +-> 3 33 3 A GJ +J	>> IN C GJ 33 >. X O -C ω E f v	1—( >> 4-» 3 Ό υ ř-j Φ 4-»	>. N C 0) 33 ;x X o £ Φ E 1
x	X. ”5 33 O	s. D X) 0 _w	33 -A 3 3 3 N-l	R—4 >1 33 +j OJ 3 GJ	F-1 >) 33 +-> G? C 3 N-i	S- Έ G) CL O <n	c Φ a o ^2	£ Φ n~i * Φ 33 O 1—< 3Í ΪΧ gj	>» 33 -t-> OJ 1—4 >1 X GJ 33 0 ř-l 33 O
•A P3	^r co	in CO	CD CO	f- co	00 to	OJ co	o v	v	CN NT

4·· · * · · ¹

w 2	4 I + * + 2 2 O v~ v \r O to to	4 X + ♦ 2 .. cn O to	4 . X X CM + + ♦ 4 2 2 to to O to to	♦ X + ♦· 2 r— co O v	X + ♦ 2 .. O to	X + + 2 co O LO
Ret. doba 1	to co IO cď	to IO to rt to <\T	co to 4— to o co	to v- rř Ύ— to o .—	cn B. tn T- to CO CM Ύ—	in eo_fc urT v* ií cn CsT T~-
R¹ S/R	co uo	r~ co to	to V v to	o to —-4. o UO	CM to CO v	r^ in CO V
cc	>> N C O -Ω	1 o § c Ύ ω tO Xt	1 r—t 1 ^0 z o Φ	N C (U JO	Το J3 CZ Φ • -Ω •’Τ	í >. o (3 o - CM
n a:	X	X	X	X	X	X
CM k	X	X	X	X	X	X
«*4 CC	1—t >> 4-J P b o u Φ	>1 +J P o o U Φ +-*	1—( >> +J P b o u Φ 4-*	>1 4-* P x> o OJ -·->	>> 4-* P o o fn ω +-	>4 •4-» P CJ ř-f Φ -M
k	í—f a b 2 co ft « S P G »j—1 4->	tr o jo o ω	3·· □ x> o V)	CL 2 a	>4 O XI o «	X. o JO o X?
>ř-t	to	tr tr	to v	to tr	r- •M	CO tr

e ·

- 35 o

X

MS	Z + == co C/D O _i ω	4 * Z x + + *S 5 OJ co - to 0 O lo in	* ♦ ro z z + + §55 — co 0 10 0 re. X to Cín	* 4 Π3 Z z + + §5 5 — co 0 CO O CO x ω to
Ret. doba	to o m Ol cn”	co tcy tb~ tn co UD	My ro OJ m_	m My T“ v M b- crT O
- cb K cn	co 3; rč tn	C\j tn co T	t— tn cn M	co tn n- M
R¹⁵	I	z	Z	Z
k	benzylamino- karbonyl	methylamino[ karbonyl 1	Z	Z
Γ0 k	Z	2Σ	Z	1 0 c E >> re e; >> 0 bJ X C cj re X
CM k	z	z	1 benzylamíno- karbonyl	Z
Cú	>» X — ° K? XT N +-* C <D Q> E -0 1 v	4-methoxy- benzyl	4-methoxy- benzyl	4-melhoxy- , benzyl
k	3^ 3 X 0 w	3 X 0 _t/>	3 X 0 El	>» 3 X 0 El
>ři	O v	o co	tn	04 IO

* 4

- 36 4 4 · ·· ft 4 4 4 · 4

4 · 4 · · «44 4 4 4 · · ·

CZ) 2

4 Z + co k 2 — (O co \r x x

4 Z + wk S _ co CO v X X

♦ + co k 2 CO CM

co 2 co X

♦ z + 4 2 CM CM CD

* ro Z + + <7 ΤΓ X

w 2 co X

* TO Z + 4 5 o cn co

4 TO Z CM + t Σ CM r- r~

Z + ω k ^5 CO MX X

4 TO Z CM + ♦ X co co X

4 Z + 5 — CM CO CM X (O

4 Z + 4 5 CM ro X

4 TO z CM + 4 5 CO X X

X

co

V

CD

ÍD

o

Sř

ΓΊ

o

TO £

CO_ cí

V CO

ď

CM_ co

v

y_ LD

ro v

o c\T

v

0

V

v

T—

V

to

Ό

-tata

--ta.

~-Χ»

''-ta

*Sta

“·-«-

r-

to

M“

X

to X

ΤΓ

v

CM

co

CD

X

O

co X

4-)

o

V-

O

V

tra“

co

cn

O

co

- DT

co

CO

X

o

ra

X

r-~

M

o

to

Lf)

X

LD

X

ID

X

<o

• '-ta

m-

r-

x

o

CM

X

co

X

o

CO

V

\r

X

v

X

v

X

O

k

Z

I

z

Z

O

1 o

t

1

c

>v

o

I“—t

o

E_

X

i >>

c

ř»

c

Φ

O tí

Ě

£

£ to

T k

X >) >- c £ ° φ X

z

E, TA N

c o c t ÍM ra cd

z

TO >, N c

o £3 TO

Z

ra C N Λ C ÍM

E £

C

Λ

GJ

Λί

φ ra

cd Ό Λί

<υ -D

X

x

i o

(

n k

I

c E^ ro ío >> fl X o φ Λ

z

>. X 1) E > N

O c E ra

i—1 c 0 X ÍM cd

>. X o X φ £

Z

z

o ,E E >. to ra >, 0 x X tl

Z

c c ca ŤD ÍC

C D X

A

ra E rS

6 c

X

Γ4 k

Z

z

Z

Jk >·£ £ o Φ X

2 ° ra -Š- o kí ErO ř? TO

Z

c ém .E TO

¢- ío Φ b*

X Jití

X

F—1

>s

>>

O.

>Λ

>b

>>

>

>1

X —-

X —

X

__

X

X ra?

^x X

^x

4->

o

>.

o

>%

O ř?

o >

° ??

ra

Cm z

J= N — c

£ ^N±3 C

X

N C

X

N C

X 4—*

N C

£ c

£ C

£ c

X

Φ φ

Φ Φ

OJ

O

Φ

o

Φ

0)

φ φ

φ Φ

Φ φ

ó ÍM

E -Q

E -o

E

X

ε

X

Ě

X

E -o

E x

£ X

4

xr

4

T

Φ 4-¹

s.

TA

S·

3A

TA

TZ ·—»

b

□

ra

D

3

o

ra

a

X!

X

o

O

o

0

o

v?

(Λ

Cfi

(Λ

w

ω

,w

>/

CO

ΧΓ

CO

X

IX

00

σ>

o

v

Cu,

x

X

- 37 I · ·· , * · * ·

I · · · • · · ·

- 38 φφφ φ φ φφ · · · · • φ · · φ φφ φ · φφφ ·· φφφ φφφφ φ φ • Φφ · φ φφ φφ ·Φ φ·

• « · · « * · · · · • · * · · * · · · · · · · · « · · • » · · Φ «V · · · ·

Příklad 65

S,S a R,S (4-Benzoylaminobenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl}fosfinová kyseliny

Stupeň A: Benzylester 2-[methoxy-(4-nitrobenzyl)fosfinoylmethyl]-4-methylpentanové kyseliny (připravený ze 4-nitrobenzylbromidu a (2-benzyloxykarbonyl-4-methylpentyl)fosfinové kyseliny způsobem popsaným v příkladu 1 stupni B) (900 mg, 2,08 mmol) ve směsi ethanolu (25 ml) a vody (6 ml) se při teplotě zpětného toku smísí s koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou (3 kapky) a železným prachem (1,14 g, mmol). Po 2 hodinách se ochlazená reakční směs přefiltruje přes infusoriovou hlinku. Filtrát se zkoncentruje a zbytek se chromatografuje za použití ethylacetátu, jako elučního činidla. Získá se 444 mg (53 %) benzylesteru

2-[(4-aminobenzyl)methoxyfosfinoylmethyl]-4-methylpentanové kyseliny ve formě žlutého oleje.

Stupeň B. Benzylester 2-[(4-aminobenzyl)methoxyfosfinoylmethyl]-4-methylpentanové kyseliny (230 mg, 0,57 mmol), benzoylchlorid (96 mg, 0,68 mmol) a triethylamin (69 mg, 0,68 mmol) se spojí v chladném (ledová lázeň) chloroformu (10 ml). Po jednohodínovém míchání za chlazení v ledové lázni se reakční směs zředí chloroformem (150 ml) a promyje vodou (20 ml), 1M kyselinou chlorovodíkovou (2 x 20 ml) a nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2 x 20 ml), vysuší síranem hořečnatým a přefiltruje. Filtrát se zkoncentruje a žlutý zbytek se chromatografuje za použití ethylacetátu, jako elučního činidla. Získá se 190 mg (66 %) benzylesteru 2-[(4-benzoylaminobenzyl)methoxyfosfinoylmethyl) -4-methylpentanové kyseliny ve formě světle žlutého oleje.

4» 4

- 40·“ ··

Stupeň C: Benzylester 2-[(4-benzoylaminobenzyl)methoxyfosfinoylmethyl]-4-methylpentanové kyseliny (226 mg, 0,44 mmol) v methanolu (20 ml) se 2 hodiny hydrogenuje za tlaku 343,5 kPa při teplotě místnosti za přítomnosti 5% palladia na uhlíku (300 mg). Katalyzátor se odfiltruje a promyje methanolem. Filtrát se zkoncentruje, čímž se získá 2— [ (4-benzoylaminobenzyl)methoxyfosfinoylmethyl]-4-methylpentanová kyselina (154 mg, 83 %) ve formě oleje.

Stupeň D: 2-[(4-Benzoylamínobenzyl)methoxyfosfinoylmethyl]-4-methylpentanová kyselina (154 mg, 0,37 mmol), (S)-2-amino-3-(4-methoxyfenyl)-N-methylpropionamid (100 mg, 0,41 mmol), benzotriazol-l-yloxytris(dimethylamino)fosfoniumhexafluorfosfát (180 mg, 0,41 mmol) a diisopropylethylamin (238 mg, 1,85 mmol) se 18 hodin míchají v suchém methylenchloridu (10 ml), Reakčni směs se zkoncentruje a zředí ethylacetátem (100 ml). Výsledný roztok se promyje 1M kyselinou chlorovodíkovou (20 ml) a nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (20 ml), vysuší síranem hořečnatým a přefiltruje. Filtrát se zkoncentruje a surový produkt se přečistí chromatografií za použití směsi methanolu a methylenchloridu v poměru 10 : 90, jako elučního činidla. Získá se methylester (4-benzoylaminobenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl ] -4-methylpentyl)fosfinové kyseliny ve formě bílé pevné látky.

Stupeň E: Způsobem popsaným v příkladu 1 stupni E se methylester (4-benzoylaminobenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl} f osfinové kyseliny (153 mg, 0,25 mmol) převede na 100 mg (67 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bílé pevné látky, která je směsí S,S a R,S isomerů v poměru 50 : 50.

Hmtnostní spektrum m/e: M⁺+ H⁺ 594, M⁺+ Na⁺ 616, retentní doba HPLC 8,32/10,33 min φ φφφφ · ι « · *φ*φ · · · · • ΦΦΦΦΒΦ Φ ·

Sloučeniny uvedené v tabulce 5 se vyrobí podobným způsobem, jaký je popsán v příkladu 65.

« t«

w 5	4 * rc I z + + g 2 2 j m ω	♦ . rc Z Z + + 5 2 CM V co v) to io	594 M+H’ I 616 M+Na*	* *« X Z + + + « 2 2 OJ V n to to to
33 0 Ό Φ Cí	co co Θ OJ co co	T~ co^ v- n OJ <ji	v tů r— t— tri OJ_ o	ω cn C\T v <5 v— ν'
- or	o tn o Li“)	IO tO to v	f\l LO CO V	o- to co v
* or	O “U E ro N C GJ JO	o TO E ra Φ o ra	Z	X
ΓΊ or	X	X	o n E ra N C tu o	O n E ra 3 o ra
n or	X	22	I	Z
or	>> 5 X) o tn	>> 3 JO o tn	> □ -Q O to	39 3 D o tn
»S3 CL	ID to	0~ (O	co to	cn to

• ··· · ·» ♦ « · ♦ ·· *♦· φφφ • · « · φ φ • · φ* »* ·

- 43 • · · • « · · • · · ·»

07 2	+ ♦ ra X Z + + * + v co O ιιο to	, ra 1 Z + + * * 2 2 V co cn ·«to to	* ra Z + * 2 OJ LO CD
Ret. doba	O co δ 00 cd	CM CO CO co o v· t~-	to co rd co m cn~ r-
- a Κω	'ί- ο δ to	CD Τ’ un	cn v to
w CL	I	I	Z
η k	Z	z	fenylsulfonyl- amino
k	\| benzamido	o •υ E ra ** o o ra	Z
k	>, 5 n o V)	3 XI 0 jn	□ JD O
>P CL	o Γ-	1“	OJ r-

• * * «·» ·♦·

Příklad 73

S,S a R,S [4-(1,3-dioxo-l,3-dihydroisoindol-2-yl)benzyl]-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl} f osfinová kyselina

Stupeň A: Benzylester 2-[(4-aminobenzylJmethoxyfosfinoylmethyl]-4-methylpentanové kyseliny (připravený způsobem popsaným v příkladu 2 stupni A) (242 mg, 0,60 mmol) a anhydrid kyseliny ftalové (133 mg, 0,90 mmol) v kyselině octové (10 ml) se 1 hodinu zahřívají ke zpětnému toku. Ochlazená reakční směs se zkoncentruje a zbytek se rozpustí v ethylacetátu (100 ml). Ethylacetátový roztok se promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (3 x 20 ml), vysuší síranem horečnatým a zkoncentruje. Světle žlutý olejovitý zbytek se přečistí chromatografií za použití ethylacetátu, jako elučního činidla. Získá se 162 mg (51 %) benzylesteru 2-{[4-(l,3-dioxo-l,3-dihydroisoindol-2-yl )benzylJmethoxyfosfinoylmethyl}-4-methylpentanové kyseliny ve formě žluté pevné látky.

Stupeň B: Způsobem popsaným v příkladu 2 stupních C až E se benzylester 2-{[4-(1,3-dioxo-l,3-dihydroisoindol-2-yl) benzyl]methoxyfosf inoylmethyl)-4-methylpentanové kyseliny převede na 61 mg (20 % - ze 3 stupňů) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bílé pevné látky, která je směsí S,S a R,S isomerů v poměru 50 : 50.

Hmostnostní spektrum m/e: M⁺+ H⁺ 620, M⁺+ Na⁺ 642, retenční doba HPLC: 10,12/11,92 min

Sloučeniny uvedené v tabulce 6 se vyrobí podobným způsobem, jaký je popsán v příkladu 73.

• ·· • · · • · ·

- 45 • · ' ·* · · co n

C2

O ca

H

1 — w ^s	. fD Z Z + + § Σ 5 — O CM CO (Μ V j ω ω	. *fTJ Z Z + + «5Σ — O CM CO CM Tf —I CO <O	♦ *ra Z Z + + ώ 5 5 — O CM CO CM V _J CO CD
1 Ret. doba	cm <71 ϊ^- CM T^- Ó~ T—	LO ťO_ c\i co un o	b~ to_ M⁷’ M V_
i - £ 1 w	o tn δ ID	xr in δ v	CO v --'x *T ID
•9	1 ftalimid !	Z	z
ri Z	I	ftalimid	z
c* z	z	Z	ftalimid
&	isobutyl	isobutyl	□ xi o .Í2
Pm	b-	in b-	tD b-

* · · · Μ * * * • «· * · · · · • · · · * > « II ·· · ·

Příklad 77

S,S a R,S (3-Aminobenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl}fosfinová kyselina

Stupeň A: Methylester {2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl}-[3-(2,2,2-trifluoracetylamino)benzyl]fosfinové kyseliny (připravený z odpovídajících výchozích látek za použití postupu popsaného v příkladu 2 stupních A až D) (105 mg, 0,18 mmol) se 18 hodin nechá reagovat s uhličitanem draselným (242 mg, 1,75 mmol) v 10% vodném methanolu (10 ml). Ke vzniklé směsi se přidá 1M hydroxid sodný (1 ml). Po 3 hodinách se reakční směs zkoncentruje a ke zbytku se přidá ethylacetát (25 ml) a voda (5 ml). Ethylacetátová vrstva se oddělí a vodná vrstva se extrahuje ethylacetátem (3 x 20 ml). Spojené ethylacetátové vrstvy se vysuší síranem hořečnatým a přefiltrují. Filtrát se zkoncentruje, čímž se získá 56 mg (64 %) methylesteru (3-aminobenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl)fosfinové kyseliny ve formě světle žlutého oleje.

Stupeň B. Způsobem popsaným v příkladu 1 stupni E se methylester (3-aminobenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-l-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl}fosf inové kyseliny (56 mg, 0,11 mmol) převede na 40 mg (74 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bílé pevné látky, která je směsí S,S a R,S isomerů v poměru 44 : 56.

Hmotnostní spektrum m/e: M⁺+ H⁺ 490, retenční doba HPLC (gradient 20% až 80%): 6,17/8,94 min

Příklad 78

S,S a R,S (3-Benzylaminobenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl}fosf inová kyselina • · · • · · • · ·

Stupeň A: Methylester (3-aminobenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl}fosfinové kyseliny (připravený postupem popsaným v příkladu 4 stupni A) (150 mg, 0,30 mmol), benzaldehyd (38 mg, 0,36 mmol), natriumkyanborhydrid (23 mg, 0,357 mmol) a kyselina octová (1 kapka) v methanolu se 3 hodiny míchají při teplotě místnosti. Reakční směs se rozloží ÍM kyselinou chlorovodíkovou (několik mililitrů) a zkoncentruje. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu (20 ml) a ethylacetátový roztok se promyje ÍM kyselinou chlorovodíkovou (20 ml), nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (20 ml), vysuší síranem hořečnatým a přefiltruje. Filtrát se zkoncentruje a surový produkt se přečistí chromatografii za použití směsi methanolu a methylenchloridu v poměru 3 : 97, jako elučního činidla. Získá se 133 mg (75 %) methylesteru {3-benzylaminobenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl}fosfinové kyseliny ve formě oleje.

Stupeň B: Způsobem popsaným v příkladu 1 stupni E se methylester (3-benzylaminobenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)

1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl}fosfinové kyseliny (133 mg, 0,22 mmol) převede na 100 mg (64 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bílé pevné látky, která j směsí S,S a R,S isomerů v poměru 67 : 33.

Hmotnostní spektrum m/e: M⁺+ H⁺ 580, M⁺+ Na⁺ 602, retentní doba HPLC: 7,29/9,61 min

Příklad 79

Oddělení S,S a R,S (4-benzylbenzyl)-[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosfinové kyselina • * · • · · • · · · • · · * · « · « * • « * · *

Směs S,S a R,S (4-benzylbenzyl)-[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpěntyl] f osflnové kyseliny (připravená způsobem popsaným v příkladu 1) (609 mg) se podrobí preparativní chromatografii s obrácenými fázemi na sloupci C-18 za použití nejprve 40% vodného acetonitrilu obsahujícího 0,1 % trifluoroctové kyseliny a poté 50% vodného acetonitrilu obsahujícího 0,1 % trifluoroctové kyseliny, jako elučního činidla. Tím se dosáhne téměř úplného rozdělení dvou diastereomerů. Frakce obsahující dvě čisté složky se zkoncentruji, čímž se získá 304 mg S,S (4-benzylbenzyl)-[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosfinové kyseliny ve formě bílé pevné látky: ^ΧΗ NMR (CD₃OD): δ 0,83 (d, 3H, J = 6,9 Hz),

0,89 (d, 3H, J = 6,9 Hz), 1,02 (s, 9H), 1,32 (m, IH), 1,42 (m, IH), 1,53 (m, IH), 1,53 (m, IH), 1,67 (m, IH), 1,99 (m,

IH), 2,69 (s, 3H), 2,81 (m, IH), 3,10 (d, 2H, J = 17,1 Hz),

3,94 (s, 2H), 4,08 (s, IH), 7,1 - 7,3 (m, 9H), hmotnostní spektrum m/e: 501 M⁺+ H⁺, retenční doba HPLC: 12,96 min;

a 208 mg R,S (4-benzylbenzyl)-[2-(2, 2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosfinové kyseliny ve formě bílé pevné látky: HNMR (CDgOD): δ 0,86 (d, 3H, J = 6,9 Hz), 0,91 (d, 3H, J = 6,9 Hz), 1,02 (s, 9H), 1,22 (m, IH), 1,4 - 1,7 (m, 3H), 2,00 (m, IH) , 2,64 (s, 3H), 2,85 (m, IH), 3,10 (d, 2H, J = 17,1 Hz), 3,94 (ε, 2H), 4,13 (s, IH), 7,1 - 7,3 (m, 9H); hmotnostní spektrum m/e: 501 M⁺+ H⁺, retenční doba HPLC: 15,84 min

Sloučeniny uvedené v tabulce 7 se připraví podobným postupem, jaký je popsán v příkladu 79.

- 49 Ο

Dí CL

W 2	+ z + ♦ 2 ο 8	4 Z + 2 — o O ix	4- Z + f 2 .. cn O in	4 z + 4 2 .. Cn O ix	4 Z + 4 4 2 2 O 4-3· V XT O ix ix	z + 4 * 2 2 . . O 4-7 V V O ix x
«3 X ο Ό 4-· Ο) Ρί	V CO_ ιτΓ Τ- Ι	1 δ r? t*-	t v U7 ΓΌ	o op crT 1	1 δ co (O 4—	tx 4— IX 1
- CL δ	o o o	o δ o	o δ o	o o T~ δ	O δ o 4“	o o 4— δ
τ k	31 N C Φ X	>4 N c OJ XI	F—1 >1 N tí X X A 0 3 g 1 CC	1—1 r^i N C Φ £ Li O 2 c 1 ťO	31 N C <D X	31 N c <υ X3
Γ> k	Z	Z	Z	z	Z	Z
(Μ k	τ	X	Z	z	I	Z
Pw Κ	^—1 >1 +4 3 X o a o 4-*	>> 4-1 3 X 3 A 3 4-J	K*i 4-» 3 X 3 Ai 0) 4->	>> 4-1 3 X O A 3 4J	f—1 +-> 3 X 3 A X 4J	>> 4—¹ 3 X o A 3 4->
V cr	>4 3 X O ΙΛ	31 4“· 3 X O «Λ	£t O V)	31 3 X O _<n	>> x o • 3 n. x CO A cdš G •M L -M	X A ” X CO A Cd o G •1—1 L -*w
>5-ι X	O 03	Τ'* co	CM CO	CO co	Xf CO	iX CO

• « ·

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY kde

R' (i

Ar představuje fenyl-, pyridyl-, pyrimidinyl-, pyrazinyl-, pyridazinyl-, thienyl·-, furyl-, pyrrolyl-, oxazolyl-, thiazolyl-, isoxa2olyl-, isothiazolylnebo imidazolylskupinu;

R¹ a R¹⁶ představuje každý nezávisle vodík, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, (trifluormethyl)₂alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, perfluoralkyl skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, perfluoralkylalkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, difluormethoxyskupinu, trifluormethoxyskupinu, cykloalkylalkylskupinu se 3 až 7 atomy uhlíku v cykloakylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové, arylalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, aryloxyalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části nebo arylalkoxyalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a vždy s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové a alkylové části;

R² představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo arylalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části popřípadě substituovanou hydroxyskupinou, amínoskupinou, halogenem, alkylskupinou s l až 6 atomy

- 51 • » · uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, (trifluormethyl)₂alkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, perfluoralkylskupinou s 1 sž 6 atomy uhlíku, perfluoralkylalkylskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, difluormethoxyskupinou, trifluormethoxyskupinou, karboxyskupinou nebo karboxamoylskupinou;

R představuje alkylskupinu s 1 az 6 atomy uhlíku nebo arylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku;

R⁴ představuje vodík, alkylskupinu ε 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, cykloalkylalkylskupinu se 3 až 7 atomy uhlíku v cykloalkylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, alkylsulfonylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, arylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku, aryloxyskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku, arylsulfonylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku, arylalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, arylalkoxyskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části, arylalkylsulfonylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části,

N-ftalimidoskupinu, skupinu arylNHCO se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové části, arylNHSO₂ se 6 až 10 atomy uhlíku, R⁷OOC, R⁷R⁸NCO, R⁷R⁸NSO₂, kde R⁷ a R⁸představuje každý nezávisle vodík, alkylskupinu s l až 6 atomy uhlíku nebo arylalkylskupinu se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části; nebo R⁴ představuje skupinu alkylCR⁹r1° s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, arylCR⁹R¹⁰ se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové části nebo arylalkylCR⁹R¹⁰ se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, •·· ·»* • · ·« ·♦ kde R⁹ a R¹⁰ představuje každý nezávisle fluor, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku; nebo R⁹ a R^⁹, brány dohromady s atomem uhlíku, k němuž jsou připojeny, mohou tvořit skupinu vzorce kde a

b c

d e

představuje číslo 0, 1 nebo 2; představuje číslo 0 nebo 1; představuje číslo 1, 2 nebo 3; představuje číslo 0 nebo 1; a představuje číslo 0, l nebo 2;

R⁵ a R⁶ představuje každý nezávisle vodík, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s l až 6 atomy uhlíku, halogen, (trifluormethyl)₂alkylskupinu s l až 6 atomy uhlíku v alkylové části, perfluoralkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, perfluoralkylalkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, difluormethoxyskupinu, trifluormethoxyskupinu, alkylthioskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkylsulfinylskupinu s l až 6 atomy uhlíku nebo alkylsulfonylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku; nebo

R¹ a R¹⁶ brány dohromady s atomem uhlíku, k němuž jsou připojeny, mohou představovat cykloalkylskupinu se 3 až 7 atomy uhlíku, která je popřípadě substituována alkylskupinou ε 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, arylalkylskupinou se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, arylalkylskupinou se 6 až 10 atomy uhlíku v arylové a 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části nebo aryloxyskupinou se 6 až 10 atomy uhlíku; nebo

R⁵ a R⁶, když jsou připojeny k sousedním atomům uhlíku, brány dohromady, mohou tvořit skupinu obecného vzorce kde přerušovaná čára vždy představuje případnou dvojnou vazbu;

h představuje číslo 1 nebo 2;

f a g představuje každý nezávisle číslo 0, 1 nebo 2;

Y a Z představuje každý nezávisle skupinu CH₂, O, CO, so₂, ch₂ch₂, ch₂o, ch₂s, ch₂nh, ch₂co, ch₂so₂, nhco nebo NHSO₂; a

Ί 1

R představuje vodík, halogen, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, (trifluormethyl)₂alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylové části, perfluoralkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, perfluoralkylalkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, difluormethoxyskupinu nebo trifluormethoxyskupinu;

přičemž • · · ·«· ··« • · · když jeden ze symbolů a a e představuje číslo o, druhý musí přestavovat číslo 1;

když b a d představuje každý číslo 1, potom součet a + c + e nemůže být 5, 6 nebo 7;

když b a d představuje každý číslo 0, potom součet a + c + e nemůže být 7;

uhlík methylenové skupiny připojený k atomu fosforu musí být vázán k uhlíkovému atomu kruhu Ar; a

R⁵ a Κθ musí být vázány k uhlíkovým atomům kruhu Ar;

a jejich farmaceuticky vhodné soli.
2. Fosfinátové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku l, kde Ar představuje fenylskupinu nebo thienylskupinu; a jejich farmaceuticky vhodné soli.
3. Fosfinátové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1, kde R¹ představuje 2-methylpropyl-, trifluormethylethyl-, cyklopropylmethyl-, cyklobutylmethyl-, fenoxybutyl-, cyklohexylmethyl- nebo fenylethylskupinu; a jejich farmaceuticky vhodné soli.
4. Fosfinátové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1, kde R² představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo 4-methoxybenzylskupinu; a jejich farmaceuticky vhodné soli.
5. Fosfinátové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1, kde R³ představuje methyIskupinu; a jejich farmaceuticky vhodné soli.
6. Fosfinátové sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 , kde R⁴ představuje vodík, benzyl-, 2-chlorbenzyl-, 2-fluorbenzyl-, 3-fluorbenzyl- nebo 4-fluorbenzylskupinu; a jejich farmaceuticky vhodné soli.
7. Fosfinátové sloučeniny obecného vzorce I podle * nároku 1, kde Ar představuje fenylskupinu nebo thienylskupinu; R¹ představuje 2-methylpropyl-, trifluormethylethyl-, ’ cyklopropylmethyl-, cyklobutylmethyl-, fenoxybutyl-, cyklohexylmethyl- nebo fenylethylskupinu; R představuje alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo 4-methoxybenzylskupinu;

R⁸ představuje methylskupínu a R⁴ představuje vodík, benzyl-,

2-chlorbenzyl-, 2-fluorbenzyl-, 3-fluorbenzyl- nebo

4-fluorbenzylskupinu; a jejich farmaceuticky vhodné soli.
8. Fosfinátové sloučeniny podle nároku 1 zvolené ze souboru sestávajícího z (4-benzylbenzyl)-[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosfinové kyseliny;

(4-benzylbenzyl-[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-5,5,5-trifluorpentyl]fosf inové kyseliny;

[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methyl‘ pentyl]-[4-(3-fluorbenzyl)benzyl]fosfinové kyseliny;

benzyl-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-6-fenoxyhexyl)fosfinové kyseliny?

(4-benzylbenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-l-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-6-fenoxyhexyl}fosfinové kyseliny;

(4-benzylbenzyl)-{3-cyklohexyl-2-[2-(4-methoxyfenyl)-l-methylkarbamoylethylkarbamoyl]propyl}fosfinové kyseliny;

{4-benzylbenzyl)-[3-cyklohexyl-2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)propyl]fosfinové kyseliny;

(4-benzylbenzyl)-[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-fenylbutyl]fosf inové kyseliny;

(4-cyklohexylroethylbenzyl)-[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosfinové kyseliny;

[2—(2 ,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]-(4-isobutylbenzyl)fosfinové kyseliny;

[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]-[4-(4-fluorbenzyl)benzyl]fosf inové kyseliny;

[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]-[4-(2-fluorbenzyl)benzyl]fosfinové kyseliny;

(4-benzylbenzyl)-{2-[2-(4-methoxyfenyl)-1-methylkarbamoylethylkarbamoyl]-4-methylpentyl} f osf inové kyseliny;

[4-(2-chlorbenzyl)benzyl]-[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoyl-1-propylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosfinové kyseliny;

(5-benzylpyridin-2-ylmethyl)-(2-(2,2-dimethyl-1-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosfinové kyseliny;

[2-(2,2-dimethy1-1-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-5,5,5-trifluorpentyl]-[4-(2-fluorbenzyl)benzyl]fosfinové kyseliny;

[3-cyklopropyl-2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)propyl]-[4-(2-fluorbenzyl)benzyl]fosfinové kyseliny;

[3-cyklobutyl-2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbanoylpropylkarbamoyl)propyl]-[4-(2-fluorbenzyl)benzyl]fosfinové kyseliny a (5-benzylthiofen-2-ylmethyl)-[2-(2,2-dimethyl-l-methylkarbamoylpropylkarbamoyl)-4-methylpentyl]fosflnové kyseliny.
9. Farmaceutický prostředek a) pro léčbu choroby zvolené ze souboru zahrnujícího arthritis, rakovinu (ve formě synergické kombinace s cytotoxickými protirakovinovými činidly), ulcerace tkání, degeneraci makuly, restenosu, periodonální chorobu, epidermolysis bullosa, scleritis (v kombinaci se standardními nesteroidními protizánětlivými léčivy a analgetiky) a jiné choroby charakterizované aktivitou matriční metalloproteinasy, jakož i AIDS, sepsi, septický sok a jiné choroby zahrnující produkci faktoru nekrosy nádorů (TNF) nebo b) pro inhibici matričních metalloproteinas nebo produkce faktoru nekrosy nádorů (TNF) u savců, včetně člověka, vyznačující se tím, že obsahuje fosfinátovou sloučeninu obecného vzorce I nebo její farmaceuticky vhodnou sůl v množství, které je účinné pro takovou léčbu nebo inhibici a farmaceuticky vhodný nosič.
10. Způsob inhibice (a) matričních metalloproteinas nebo (b) produkce faktoru nekrosy nádorů (TNF) u savců, včetně člověka, vyznačující se tím, že se takovému savci podává účinné množství fosfinátové sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky vhodné soli.
11. Způsob léčení stavů zvolených ze souboru zahrnujícího arthritis, rakovinu (s využitím synergie s cytotoxickými protirakovinovými činidly), ulcerace tkání, degene• ·· aaa * « « a — 53 — ««* μ ·» »» raci makuly, restenosu, periodontální chorobu, epidermolysis bullosa, scleritis (kombinační léčbou spolu se standardními nesteroidními protizánětlivými léčivy a analgetiky) a jiné choroby charakterizované aktivitou matriční metalloproteinasy, jakož i AIDS, sepsi, septický sok a jiné choroby zahrnující produkci faktoru nekrosy nádorů (TNF) u savců, » včetně člověka, vyznačující se tím, že se takovému savci podává fosfinátové sloučenina obecného vzorce I nebo její farmaceuticky vhodná sůl v množství účinném pro léčení takového stavu.