CS277566B6 - Tyre curing machine - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález · se týká stroje na vulkanizování pláště pneumatik, zejména pneumatik pro vozidla, obsahující prvek pro pohyb zpracovávanou pneumatikou, který je přibližně vodorovný, a formu s několika segmenty s formovými díly, které se mohou radiálně pohybovat.

Stav techniky

Ve strojích tohoto typu, které jsou již známy, se uzavírací díl normálně pohybuje úhlově, takže má uzavřenou polohu a otevřenou polohu. V tomto typu stroje se nezpracované pláště pneumatik zakládají do stroje ručně nebo pomocí vnějších zakládacích ústrojí, která jsou oddělená od stroje.

Ruční zakládání má samozřejmě za následek zvýšení nákladů na provoz a když jsou ústrojí pro vkládání nevulkanizovaných plášťů pneumatik oddělená od stroje, jsou provozní náklady také vysoké, protože jsou kladeny velké nároky na podlahovou plochu. V každém případě tyto známé typy strojů přinášejí funkční problémy. Nevulkanizovaný plášť pneumatiky, který se ukládá do otevřené formy, se nechává volný, až se horní část formy spustí, aby ho uzavřela. To s sebou nese rizika, že nevulkanizovaný plášť pneumatiky se před uzavřením formy posune. K tomu dochází především proto, že nevulkanizovaný plášť pneumatiky je obzvláště nestabilní a snadno se deformuje. Jestliže se plášť pneumatiky zbortí, když spočívá na dnovém díle formy a dříve než se uzavře horní díl formy, vzniknou při vulkanizaci vady a dojde k výrobě zmetků, což bude mít dopad na výrobní náklady.

Charakteristika vvnálezu

Uvedené nedostatky odstraňuje vynález, jehož podstatou je stroj na vulkanizaci pláště pneumatik, zejména pneumatik vozidel, obsahující prvek pro pohybování pláštěm pneumatiky, který se má vulkanizovat, který je přibližně vodorovný, a formu, která má několik segmentů a formové díly, které se mohou pohybovat radiálně, který se podle vynálezu vyznačuje tím, že horní část formy je držena pohyblivým prvkem, který je axiálně a úhlově pohyblivě uložen od jedné polohy přebírání pláště pneumatiky do polohy ukládání pláště pneumatiky do formy a z polohy ukládání pláště pneumatiky do formy do snímací polohy zvulkanizovaného pláště pneumatiky na snímací ústrojí, přičemž tento pohyblivý prvek obsahuje žabíraci ústrojí pro horní patku pláště na horní části formy v přebírací poloze, a středicí ústrojí v přebírací poloze pro středění uvedené horní patky pneumatiky vzhledem k horní části formy.

Toto řešení umožňuje odstranit shora uvedené nevýhody známého stavu techniky a zejména dovoluje dosáhnout větší úspornosti provozu a menší zmetkovitosti. Pohyblivý prvek je v činnosti jak při pohybování pláštěm pneumatiky, tak i při otevírání a uzavírání formy pro vulkanizaci. To urychluje zakládání nevulkanizováného pláště pneumatiky, uzavírání formy, vulkanizaci a následné odebírání vulkanizováného pláště pneumatiky.

Při praktickém provedení vynálezu je pohyblivý prvek nesen ramenem připojeným k první soustavě válce a pístu 'pro ovládání axiálního pohybu a druhé soustavě pístu a válce pro ovládání úhlového pohybu a je opatřen vodícími ústrojími pro vedení ramene v axiálních pohybech. Tato vodicí ústrojí mohou obsahovat pevné vodítko a dvojice kladek pro střídavý záběr do vodítka.

Zabírací ústrojí mohou být připojena k ovládacímu systému. Mohou obsahovat kombinaci desky a hlavy pevně spojeny s tyčí ovládacího systému pístu a válce, tlačných pružin pro těsné přitlačování hlavy a desky k sobě, přičemž deska je vedena axiálně na tyči, přičemž k hlavě a/nebo k částem pevně spojeným s deskou je kloubově připojena soustava kmitavých prvků, které jsou samy kloubově připojeny k uchopovačům pro středění a nastavování pláště pneumatiky na horní část formy, a dále vodicí tyčí pro desku a hlavici.

V praktickém příkladě, v němž uvedený stroj také obsahuje poddajnou komoru pro uvádění pod tlak a pro vyhřívání vnitřku pláště pneumatiky během vulkanizace, a podpůrná ústrojí, poddajné komory, pohyblivě uložená vzhledem k samotné formě, přičemž podpůrná ústrojí a přidružená komora jsou pohyblivě uloženy mezi polohou uvnitř a vně uzavřené formy, přičemž poddajná komora, částečně uvedená pod tlak, přidržuje plášť pneumatiky v jeho poloze při uzavírání formy. Tímto způsobem je plášť pneumatiky stále udržován ve vystředěné poloze ve formě a není nikdy ponechán bez omezování, takže se nemůže před vulkanizací deformovat. Pro tento účel může být výhodné, aby uvedená poddajná komora byla alespoň částečně uvedena pod tlak dříve, než se otevřou zabírací ústrojí, která drží horní patku uvedeného pláště pneumatiky.

Souose s podpůrnými ústrojími poddajné komory je uložen přídavný trubicový prvek, uložený axiálně pohyblivě, přičemž na tomto trubicovém prvku je nesena část formy, přičemž tento přídavný trubicový prvek je ovládán nezávisle na uvedených podpůrných ústrojích poddajné komory.

V poloze pro přebírání pneumatiky dále může stroj podle vynálezu obsahovat přívodní ústrojí pro nesení nevulkanizováného pláště pneumatiky, obsahující nosné a středící ústrojí pro horní patku pláště pneumatiky a vodicí plochy pro vedení nevulkanizováného pláště pneumatiky.

Ve výhodném praktickém provedení obsahuje nosné a středící ústrojí radiálně kmitové prvky, uspořádané symetricky okolo osy přívodního ústrojí. Kmitavé prvky mohou obsahovat poddajnou nosnou část pro pohyblivý prvek.

Kmitavé prvky mohou být kloubově připojeny k odpovídajícím vidlicím v mezilehlém bodě, přičemž kmit kmitavých prvků je ovládán dolní patkou pláště pneumatiky uloženého nebo snímaného z přívodního ústrojí. Aby mohly přijímat různé velikosti pneumatik, poloha uvedených vidlic může být radiálně nastavitelná. Například může být nosné a středící ústroj í opatřeno axiálně nastavitelným kuželem pro radiální nastavení středícího a podpůrného ústrojí, přičemž středící a nosné ústrojí je opatřeno poddajnými ústrojími pro jeho odtlačování do dostředného radiálního směru.

Segmenty formy konečně mohou mít středící prvky, obsahující zásuvné a vnější objímkové díly, které do sebe zapadají.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, kde na obr. 1 je boční pohled na stroj podle vynálezu, na obr. 2 a 2A je půdorys stroje z obr. 1 a jeho zvětšeného výseku, na obr. 3 a 4 jsou řezy rovinami III-III a IV-IV z obr. 1, na obr. 5 až 9 jsou schémata pěti po sobě následujících pracovních fází stroje podle vynálezu, na obr. 10 jsou podrobnosti přívodního ústrojí podle vynálezu a na obr. 11 a 12 jsou schémata dvou pracovních fází přívodního ústrojí stroje v modifikované verzi vynálezu.

Podle obrázků na připojeném výkresu má stroj podle vynálezu základnu 1 s deskou X, patrnou na obr. 1 a 8, na níž je uložena konstrukce 5 nesoucí dnový díl 7 vulkanizační formy pláště pneumatiky. Deska X má také vodítka 9 pro běžce 11, které svým radiálním uzavíracím a otevíracím pohybem vedou segmenty 13, nesoucí radiální díly 14 vulkanizační formy pláště pneumatiky.

Aby mohl být současně ovládán radiální pohyb segmentů 13, je každý segment 13 připojen k vnějšímu prstenci 15 pomocí přípojných tyčí 17, 19 a trnů 21, 23. takže když se prstenec 15 otáčí v jednom nebo druhém směru podle šipky f15, segmenty 13 se otevírají a uzavírají.

podvojného systému a 31 k prstenci 15

Prstenec 15 25. 27 pístu a v místě 33 je upraven aby se otáčel pomocí a válce, upevněného v místě 29 a 35 k základně 1. Použití podvojného systému pístu a válce dovoluje, aby síly požadované pro uzavírání segmentů 13 byly uspokojivěji rozděleny. Každý segment 13 má dvojici radiálních výstupků 37. Když jsou segmenty 13 uzavřeny, uvedené výstupky 37 zabírají dó výstupků 39 na prstenci 15. Napětí působená tlakem uvnitř formy během vulkanizace jsou přenášena na výstupky 39, působící na výstupky 37 v uzavřené poloze.

Na stranách mají segmenty 13 středící prvky 38 pro středění přilehlých výstupků 37.. Uvedené středící prvky 38 mohou obsahovat zásuvné a objímkové díly, které do sebe zapadají, když jsou segmenty 13 uzavřeny.

Vrch formy, který je vytvořen z dílů 7a 14, má horní část 41, která je osazena na pohyblivém prvku 43 neseného ramenem 45, které tvoří celek s válcem 47 soustavy pístu a válce s pohyblivým válcem 47 a pevným pístem. Konce 51 a 53 tyče 49 jsou upevněny ke svislici 1A, která tvoří celek se základnou 1, a k samotné základně 1. Válec 47 se může axiálně pohybovat podél uvedené tyče, aby dovolil pohyblivému prvku 43 pohybovat se svisle ve směru f43.

Jak ukazuje obr. 1 a 2, válec 47 a rameno 45, které s ním tvoří celek, se mohou otáčet okolo osy válce 47 samotného jako důsledek působení soustavy 55 pístu a válce. Za tímto účelem je konec 57 tyče soustavy 55 pístu a válce upevněn v místě 59 k desce 61, která může kmitat ve směru f61 jako důsledek působení soustavy 55 pístu a válce. Deska 61 má trn 63., který může zabírat do odpovídajícího sedla 65, které tvoří celek s pohybujícím se válcem 47, když je uvedený válec 47 zdvíhán působením tekutiny v jeho nitru. Když prvek 43 zaujímá polohu 43X znázorněnou čárkovaně na obr. 1, trn 63 zasahuje do odpovídajícího sedla 65 a následkem toho kmitání desky 61 ve směru f61 působí otáčení válce 47 a kmitání ramene 45 okolo osy tyče 49 podle dvojité šipky £45 na obr. 4. Rameno 45 může zaujímat dvě polohy nakreslené plnou a čárkovanou čarou, a to polohy 45x na obr. 3 a 4 a otočné o vhodný úhel pro účely popsané níže.

Když prochází z uzavřené polohy formy do polohy, v níž trn 63 zabíhá do sedla 65, je válec 47 veden dvěma přilehlými kladkami 67, které se valí po pevném vodítku 69 tvořící celek se svislicí IA. Délka vodítka 69 je taková, že kladky 67 jsou z něj úplně uvolněny, když prvek 43 dosáhl svou nejhořejší polohu 43X z obr. 1, takže válec 47 se může otáčet okolo vlastní osy. Vcelku s válcem 47 je druhá dvojice kladek 71, jejíž osy otáčení svírají úhel s osami otáčení kladek 67, který je rovný úhlu, o nějž se otáčí rameno 45 při pohybu z jedné polohy, znázorněné na obr. 3 a 4, do druhé. Když rameno 45 zaujímá polohu 45X, kladky 71 korespondují s pevným vodítkem 69 a když válec 47 potom sestupuje, uvedené kladky 71 zabírají do uvedeného vodítka 69 a tak vedou válec 47 na jeho sestupu.

Když rameno 45 kmitá ve směru f45. pohyblivý prvek 43 může být uložen bud v líci s osou formy - následující sestup tak dovoluje formě samotné uzavřít se, takže plášť pneumatiky může být vulkanizován - nebo proti přívodnímu ústrojí 75 pláště pneumatiky, jak ukazuje čerchované obr. 2. V této druhé poloze může být pohyblivý prvek 43 spuštěn tak, že sbírá pneumatiku, která má být vulkanizována.

Uvnitř pohyblivého prvku 43 je ústrojí pro sbírání pláště pneumatiky z přívodního ústrojí 75, pro jeho ukládání do formy pro vulkanizaci a pro jeho následné sbírání a vykládání po vulkanizaci, jak bude podrobněji popsáno níže s odvoláním na různé pracovní fáze stroje. Uvedené ústrojí zahrnuje soustavu 77 pístu a válce, jejíž tyč 79 zasahuje do komory 81 uvnitř pohyblivého prvku 43.. Konec uvedené tyče 79 má hlavu 91, s ní tvoří celek několik dílů 91A, i když pouze jeden je patrný na obrázcích na připojeném výkrese. Počet uvedených dílů se může lišit podle velikosti pláště pneumatiky, ' jaký se má zpracovávat, a může být například roven šesti.

Ke každému dílu 91A je kloubově připojen kmitavý prvek 85, který je také kloubově připojen k dílu 92, který tvoří celek s deskou 83 nasunutou na tyč 79 a volnou pro axiální posuv. Je zřejmé, že počet částí 92 tvořících celek s deskou 83 je roven počtu dílů 91A, které tvoří celek s hlavou 91 na tyči 79. Také vcelku s deskou 83 jsou vodicí tyče 97, z nichž jedna je patrná z připojených výkresů, které vybíhají z komory 81 tak, že tvoří vodicí a podpůrné prvky pro uvedenou desku £3. Vcelku s deskou 83 jsou dále trny 98, které vybíhají z úseku proti vodicím tyčím 97 a ty jsou také přítomny v dostatečných počtech. Jedna z těchto vodicích tyčí může být vidět na připojených obrázcích. Každý trn má osazení 98A na svém konci a mezi osazením 98A a dílem 91B na hlavě 91 je tlačná pružina 95 pro účely popsané níže.

Ke každému prvku 92., který tvoří celek s deskou 83 je kloubově připojeno výkyvné rameno ve formě kmitavého prvku 86, který je také kloubově připojen ke spojovací tyči uchopovače 87 na opačném konci. S prvkem na spojovací tyči uchopovače 87 tvoří dále celek koncový úsek uchopovače 89. který je ústrojím pro uchopení pláště pneumatiky P, která se má zpracovávat. Uchopovače 89 tvoří vdaném případě zabírací ústrojí 77 až 98 ve smyslu definice předmětu vynálezu.

Pro udržování desky 83 a hlavy 91 těsně u sebe slouží tlačné pružiny 95., jak je ukázáno na obr. 8. Když musí být plášt pneumatiky vyjmut z přívodního ústrojí 75., pohyblivý prvek 43 se na ni spustí tak, že uvede části 41 formy do dotyku s jednou ze dvou vnitřních patek pláště pneumatiky P, jak může být zejména vidět na obr. 5. Během tohoto počátečního sestupného stadia jsou deska 83 a hlava 91 na tyči 79 uvedeny těsně vedle sebe a spojovací tyč uchopovače 87 a koncový úsek uchopovače 89, sloužící jako vlastní uchopovače, jsou zataženy.

Po počáteční části sestupu nosiče tvořené tyčemi 97 zajišťují desku 83 a zabraňují dalšímu sestupu, takže když tyč 79 pokračuje ve svém pohybu, hlava 91 je tažena od desky 83., pružiny 95 jsou stlačeny a kmitavý prvek 85 výkyvné rameno tvořící kmitavý prvek 86 a tedy i spojovací tyč 87 kmitají okolo jejich odpovídaj ících bodů otáčení. To působí že ramena nebo koncové úseky uchopovače 89 na spojovacích tyčích uchopovače 87 se vysouvají a zachycují horní patku pláště pneumatiky P. Úchytné prvky tvořené koncovými úseky uchopovače 89 zůstávají vzdáleny od sebe, dokud tyč 79 není opět zdvíhána soustavou 77 pístu a válce, jak bude popsáno níže s odvoláním na obrázky vztahující se k různým pracovním stadiím zařízení.

Přívodní ústrojí 75 je uzpůsobeno tak, že může přijímat pláště pneumatiky různých průměrů. Může také být použito pro nesení nevulkanizováných pláštů pneumatik P po dlouhá časová údobí, aniž by se zbortily, což by mělo negativní účinek na další pracovní stadia a zejména na vulkanizaci.

Pro tento účel má přívodní ústrojí 75 soupravu vidlic 151. které jsou patrné na obr. 5, a zejména obr. 10, které jsou rovnoměrně rozděleny okolo jeho osy A-A. Počet uvedených vidlic se může lišit podle rozměrů ústrojí 75 a může být s výhodou roven počtu spojovacích tyčí uchopovače 87 a přidružených ramen nebo koncových úseků uchopovače 89, avšak jsou posunuty vůči samotným ramenům.

Každá vidlice 151 má kmitavou páku středícího ústrojí 155 kloubově připojenou v místě 153 a zaujímá dvě polohy, které jsou znázorněny plnou a čerchovanou čarou na obr. 5.

Kmitavé páky středícího ústrojí 155 zaujímají polohu znázorněnou čerchované na obr. 5, když na přívodním ústrojí 75 není žádný plášt pneumatiky P. Když je na ústrojí 75 umístěn plášt nevulkanizované pneumatiky P, dolní patka pláště pneumatiky P je vedena okraji 152 každé vidlice 151 a ve stejné době působí stejná dolní patka pláště pneumatiky, že se kmitavá páka středícího ústrojí 155 vykývne okolo čepu 153 až zaujme polohu znázorněnou plnými čarami na obr. 5. V této poloze tvoří výběžek 155A každé kmitavé páky 155 nosič horní patky pláště pneumatiky P na ústrojí 75. Když je nevulkanizovaný plášť uložen na přívodní ústrojí 75, je podporován podél jeho horního okraje pomocí výstupků 155A, takže se nemůže sesout vlastní hmotností, protože jde o nevulkanizovaný plášt pneumatiky, který se může snadno zbortit v tomto stadiu. Sesutí pláště pneumatiky s vybočením do strany by mohlo negativně ovlivnit následující vulkanizační pochody.

Horní část 155B každé kmitavé páky 155 je schopná poddat se, když pohyblivý prvek 43 sestupuje nad přívodním ústrojím 75. takže místo toho, aby formová část 41 prudce narazila na kmitavé páky 155, uvedené části 155B se postupně poddávají až do okamžiku, kdy pohybující se pohyblivý prvek 43 ukončil svůj sestup.

Polohy vidlic 151 jsou přestavitelné při svém radiálním posunu a mohou zaujímat polohu podle vnitřních rozměrů pneumatiky, kterou mají uchopit. Pro tento účel má každá vidlice 151 dnovou vodicí štěrbinu 157, v níž se může posouvat vodicí trn, který tvoří celek se základnou 159 přívodního ústrojí 75,. Pro seřízení radiální polohy vidlic 151 slouží kužel 161, jehož plášt 161A odpovídá západkám 163, které tvoří celek s každou vidlicí 151. Protože je tento kužel obrácen špičkou dolů, působí při svém sestupu pohyb všech vidlic 151 radiálně směrem ven. Kužel 161 se pohybuje pomocí závitovaného trnu 165, který je zašroubován do odpovídající závitované díry v kuželi 161 a má vrchní kus 167, který působí jeho otáčení a tedy nastavování polohy kužele 161 a tedy i vidlic 151♦ Postranní trn 169 zabraňuje, aby se kužel 161 otáčel a zajišťuje tak, že otáčení závitovaného trnu 165 působí sestup nebo zdvíhání kužele 161.

Prstencovitá spirálová nástavná pružina, tvořící poddajné ústrojí 171, a která zapadá do objímek 172 tvořících celek s každou vidlicí 151, zajišťuje, že jednotlivé vidlice se vrátí, když je kužel 161 zdvíhán otáčením závitovaného trnu 165. Pružina 171 je předpjata, takže zajišťuje dotyk mezi pláštěm 161A kužele 161 a západek 163, které tvoří celek s vidlicemi 151.

Pod deskou 3. a souose s ní je uspořádán dutý sloup 201, jehož dnový úsek 201A tvoří celek s rámem stroje a podél něhož se posouvá kotoučovitý prvek podpůrného ústrojí 203 těsně dosedající ke sloupu. Tento kotoučovitý prvek podpůrného ústrojí 203 je připojen k podvojné soustavě 205 pístu a válce, která ovládá pohyb uvedeného prvku podpůrného ústrojí 203 souose se sloupem 201. Válce uvedených soustav 205 pístu a válce jsou upevněny k dnovému úseku £01A dutého sloupu 201.

U horního konce 201 sloupu je za*jištěna příruba podpůrného ústrojí 207, k níž je upevněn jeden okraj poddajné komory 211 prstencovíté struktury pomocí límce 209. Druhý okraj této komory 211, na spodku výkresu, je upevněn ke kotoučovitému prvku 203 pomocí dalšího límce 213.

Pod deskou 3. symetricky okolo dutého sloupu 201 jsou osazeny další dvě soustavy 215 pístu a válce. Válec tvoří celek s rámem stroje, zatímco koncová část tyče tvoří celek s konzolou 217 upevněnou k dutému trubicovému prvku 219, který je také souosý s dutým sloupem 201. Dutý sloupový trubicový prvek 219 může být zdvíhán a spouštěn souose k dutému sloupu 201 pomocí uvedených soustav 215 pístů a válce a jeho vrch nese prstencovítou část 7A formy, v jejímž nitru bude vulkanizován plášť pneumatiky P. Způsob práce výše uvedených částí bude dále popsán s odvoláním na různé pracovní fáze stroje.

Stroj podle vynálezu má také kladku 120 pro vykládání plášťů pneumatik po vulkanizaci. Když není používána, zaujímá tato kladka 120 polohu 120X na obr. 1 nebo je nakloněna k vodorovné rovině s odstupem od středu stroje, tj. formy. Aby se sebral vulkanizovaný plášť pneumatiky a sejmul se ze stroje, musí se horní konec 122 kladky dostat nad formu, jak je znázorněno na obr. 9. Tyto pohyby kladky 120 jsou ovládány dvěma rameny 124 a 126 a soustavou 128 pístu a válce, jak ukazuje obr. 1, která působí na rameno 126 přes kloub 128A.

Pracovní fáze zařízení jsou znázorněny v jejich jednotlivém sledu na obr. 5 až 9. Jak ukazuje obr. 5, dosud nevulkanizovaný plášť pneumatiky P je vyjímán z přívodního ústrojí 75 pomocí spojovací tyče uchopovače 87 a koncového úseku uchopovače 89. Spojovací tyč uchopovače 87 a koncový úsek uchopovače 89 také středí plášť pneumatiky P na části 41 formy a ustavují ji do správné polohy pro následující vulkanizační fázi. Pohyblivý prvek 43 se potom zdvíhá a otáčí, až zaujme polohu 43X znázorněnou čárkovaně na obr. 1.

Rameno 45 a pohyblivý prvek 43 se potom spustí nad formu, jak je znázorněno na obr. 6. Zatímco se pohyblivý prvek 43 spouští, dutý trubicový prvek 219 je plně zdvižen, takže formová část 7A zaujme polohu v níž může přijmout dolní patku pláště pneumatiky P, která je nabízena vzhůru pohyblivým prvkem 43.· Soustavy 205 pístu a válce a kotoučovitý prvek podpůrného ústrojí 203 jsou zcela spuštěny, takže poddajná komora 211 je napjata uvnitř dutého trubicového prvku 219. V této fázi je plášť pneumatiky P, nesený pohybujícím se prvkem 43, správně uložena a středěna s ohledem na formovou část 7A a tedy s ohledem na celou formu pro následující vulkanizační proces.

Když byla spodní patka pláště pneumatiky P umístěna na části 7A formy, prvek 43 a trubicovitý prvek 219. podporující část 7A formy, sestupují současně až prstencová část 7A formy zapadá do odpovídajícího sedla vyříznutého ve formovém díle 7, a v tomtéž okamžiku uvolňují poddajnou komoru 211, která může být zachycena uvnitř pláště pneumatiky P jako výsledek zdvihu kotoučovitého prvku podpůrného ústrojí 203 soustavami 205 pístu a válce. ·

Když je poddajná komora 211 uvnitř pneumatiky, tlakovací tekutina způsobí, že se komora rozpíná. Komora se napouští přes trysky v kotoučovítém prvku podpůrného ústrojí 203. Tímto způsobem je plášť pneumatiky P udržován v potřebné poloze rozepnutou poddajnou komorou 211. Poloha, kterou jednotlivé prvky zaujímají v této fázi, je znázorněna na obr. 7. Spojovací tyč uchopovače 87 a koncový úsek uchopovače 89 stále uchopují horní patku pláště pneumatiky P.

V tomto stavu je plášt pneumatiky P správně centrován a uložen uvnitř formy, která je stále otevřena, a je udržován v této poloze poddajnou komorou 211. Spojovací tyč a koncový úsek uchopovače 89 mohou být zataženy, když se tyč 79 zdvíhá pomocí soustavy 77 pístu a válce. Ve stejné době se pohyblivý prvek 43 také pohybuje dolů pro uzavírání formy, v níž bude' plást pneumatiky vulkanizován, a radiálních dílů 14. Jakmile je forma uzavřená, může být pneumatika vulkanizována. Obr. 8 ukazuje polohu stroje během jeho činnosti. Zejména je patrné, že segmenty 13 mají ústupky 16 pro topné prostředí. Další ústupky 18 a 20 jsou vytvořeny v konstrukci 5 a v prvku 43.. Tlak tekutiny v poddajné komoře 211 se zvyšuje pro vnitřní vytápění a uvádění pneumatiky pod tlak.

Když je vulkanizace dokončena, poddajná komora 211 se zbaví tlaku a díly 14 formy se posouvají radiálně, takže samostatná forma může být otevřena. Pohyblivý prvek 43 se částečně zdvíhá pro sejmutí vulkanizovaného pláště pneumatiky z části 41 formy, přičemž pneumatika je držena na části ]_, 7A formy poddajnou komorou 211. V tomto bodě se poddajná komora 211 odtáhne, když soustavy 205 pístu a válce sestupují a trubicový prvek 219 je zdvíhán, až podpírá horní patku pláště vulkanizované pneumatiky proti části 41 formy. Úchytné prvky uchopovače 87., 89 potom uchopí horní patku pláště pneumatiky, která může být kompletně sejmuta z pohybujícího se prvku 43 v této fázi. Na obr. 9 je pohyblivý prvek 43 zdvižen pro sejmutí pláště pneumatiky P na kladku 120, která byla spuštěna do vodorovné polohy pro tento účel a byla umístěna pod zdviženým pláštěm pneumatiky.

Když byl vulkanizovaný plášt pneumatiky sejmut na kladku 120, pohyblivý prvek 43 se vrátí do své polohy nad přívodním ústrojím 75 pro sevření jiné pneumatiky pro vulkanizování. Ve stejné době se kladka 120 pohybuje do své nakloněné polohy a snímá vulkanizovaný plášt pneumatiky na vhodná ústrojí pro jeho odebírání, jako je dopravní pás á podobně, která nejsou znázorněna.

Obr. 11 a 12 ukazují modifikovanou verzi stroje podle, vynálezu, přičemž na prvním obrázku je nevulkanizovaný plášt pneumatiky předáván do formy a na druhém je vyjímán vulkanizovaný plášt pneumatiky. Na těchto obrázcích jsou části znázorněné v předchozích výkresech označeny stejnými vztahovými značkami.

Při tomto uspořádání je dutý sloup 201 nahrazen soustavou 101 pístu a válce. Celek s jeho pístní tyčí 103 tvoří podpůrné ústrojí 105 ze tří dílů 105A, 105B a 105C, do něhož zapadají okraje poddajné komory 111, odpovídající poddajné komoře 211 z obr: 6 až 9. Stroj v tomto uspořádání pracuje stejně, jak již bylo vysvětleno s odvoláním na předchozí obr. 6 až 9, kromě toho, že pohyb poddajné komory 111 je rozdílný. Na obr. 11 jsou tyč 103 a soustava 101 pístu a válce zataženy a poddajná komora 111 je částečně vně otevřené formy. Na obr. 12 je tyč 103 zdvižená a poddajná komora 111 je uvnitř pláště pneumatiky P, který se má vulkanizovat. Jak je možno vidět z obr. 11 a 12, je v tomto uspořádání celá poddajná komora 111 posunuta podél osy stroje a nejen její spodní okraj, jako v předchozím uspořádání. Zbývající pra9 covní fáze zůstávají nezměněné. Tlaková tekutina se přivádí do poddajné komory 111 přes ústupky v podpůrném ústrojí 105.

Se strojem podle vynálezu je možné provést celý soubor operací, tj. ukládání pláště pneumatiky do formy, vulkanizaci a vyjímání pláště pneumatiky bez potřeby případného manipulačního zařízení. K uvedenému stroji mohou být připojena automatická, poloautomatická nebo manuální ústrojí pro přívod pláštů nevulkanizovaných pneumatik a vyjímání vulkánizováných výrobků.

Stroj podle vynálezu může snadno zpracovávat pneumatiky různých velikostí a s různými typy běhounů tím, že se vymění části 7, 14 a 41 formy. Stejně se dají v případě potřeby vyměnit i uchopovače 87, 89, které mohou pracovat s plášti pneumatik různých velikostí v dostatečné širokém rozmezí.

Stroj podle vynálezu umožňuje, aby plášt pneumatiky byl dokonale uložen ve správné poloze během všech zpracovávacích fází. Je správně veden a uložen na přívodním ústrojí 75, snímán z něj pohyblivým prvkem 43,, který ji uchopuje spojovací tyčí uchopovače 87 a koncovým úsekem uchopovače 89 působícími jako uchopovací členy a udržuje ho v potřebné poloze až se část 7A formy spustí. Vodítko 69 a přidružené kladky 67 a 71 zajištují, že pohyblivý prvek 43. je správně uložen vůči přívodnímu ústrojí 75 a vůči formě.

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Stroj pro vulkanizaci pláště pneumatik, zejména automobilních pneumatik, obsahující prvek pro pohybování pláštěm pneumatiky, která se má vulkanizovat, který je přibližně vodorovný, a formu, která má několik segmentů s formovými díly, které se mohou pohybovat radiálně, vyznačující se tím, že horní část /41/ formy je držena pohyblivým prvkem /43/, který je axiálně a úhlově pohyblivě uložen od jedné polohy přebírání pláště pneumatiky do polohy ukládání pláště pneumatiky do formy a z polohy ukládání pláště pneumatiky do formy do snímací polohy vulkanizováného pláště pneumatiky /P/ na snímací ústrojí, přičemž tento pohyblivý prvek /43/ obsahuje zabírací ústrojí /77 až 98/ pro horní patku pláště pneumatiky /P/ na horní části /41/ formy v přebírací poloze, a středící ústrojí /155/ v přebírací poloze pro střední uvedené horní patky pláště pneumatiky /P/ vzhledem k horní části /41/ formy.
2. 2. Stroj pro vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 1, vyznačující se tím, že pohyblivý prvek /43/ je nesen ramenem /45/ připojeným k první soustavě /47, 49/ válce a pístu pro ovládání axiálního pohybu a druhé soustavě /55/ pístu a válce pro ovládání úhlového pohybu a je opatřen vodicími ústrojími /67, 69, 71/ pro vedení ramene /45/ v axiálních pohybech.
3. 3. Stroj pro vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 2, vyznačující se tím, že vodicí ústrojí /67, 69, 71/ obsahují pevné vodítko /69/ a dvojice kladek /67, 71/ pro střídavý záběr do vodítka.
4. 4. Stroj pro vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 3, vyznačující se tím, že zabírací ústrojí /89/ jsou připojena k ovládací soustavě /77/.
5. 5. Stroj pro vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 4, vyznačující se tím, že zabírání ústrojí /89/ obsahují kombinaci desky /83/ a hlavy /91/ pevně spojené s tyčí /79/ soustavy /77/ pístu a válce, tlačných pružin /95/ pro těsné přetlačování hlavy /91/ a desky /83/ k sobě, přičemž deska /83/ je vedena axiálně na tyči /79/, přičemž k hlavě /91/ a/nebo k částem /92/ pevně spojeným s deskou /83/ je kloubově připojena soustava kmitavých prvků /85, 86/, které jsou samy kloubově připojeny k uchopovačům /87/ pro středění a nastavování pláště pneumatiky /P/ na horní část /41/ formy, a dále vodicích tyčí /97/ pro desku /83/ a hlavu /91/.
6. 6. Stroj na vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje poddajnou komoru /111, 211/ pro uvádění pod tlak a vyhřívání vnitřku pláště pneumatiky- /P/ během vulkanizace a podpůrná ústrojí /203, 207, 105/ poddajné komory, pohyblivě uložené vzhledem k samotné formě, přičemž podpůrná ústrojí /203, 207, 105/ a přidružená komora jsou pohyblivě uloženy mezi polohou uvnitř a vně uzavřené formy, přičemž poddajná komora /111, 211/, částečně uvedená pod tlak, přidržuje plášť pneumatiky v její poloze při uzavírání formy.
7. 7. Stroj na vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 6, vyznačující se tím, že poddajná komora /111, 211/ je alespoň částečně uvedena pod tlak před otevřením zabíracích ústrojí držících horní patku pláště pneumatiky.
8. 8. Stroj na vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 6, vyznačující se tím, že souose s podpůrnými ústrojími /203, 207, 105/ poddajné komory je uložen přídavný trubicový prvek /219/, uloženy axiálně pohyblivě, přičemž na tomto trubicovém prvku /219/ je nesena část /7A/ formy, přičemž tento přídavný trubicový prvek /219/ je ovládán nezávisle na uvedených podpůrných ústrojích /105, 203/ poddajné komory.
9. 9. Stroj na vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 1, vyznačující se tím, že na poloze pro přebírání pláště pneumatiky dále obsahuje přívodní ústrojí /75/ pro nesení nevulkanizovaného pláště pneumatiky /P/, obsahující nosné a středící ústrojí pro horní patku pláště pneumatiky /P/ a vodicí plochy /152/ pro vedení pláště nevulkanizované pneumatiky.
10. 10.Stroj na vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 9, vyznačující se tím, že nosné a středící ústrojí obsahuje radiálně kmitavé prvky /155/, uspořádané symetricky okolo osy přívodního ústrojí /75/.
11. 11.Stroj na vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 10, vyznačující se tím, že kmitavé prvky /155/ obsahují poddajnou nosnou část /155 B/ pro pohyblivý prvek /43/.
12. 12.Stroj pro vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 10, vyznačující se tím, že kmitavé prvky /155/ jsou kloubově připojeny k odpovídajícím vidlicím /151/ v mezilehlém bodě, přičemž kmit kmitavých prvků /155/ je ovládán dolní patkou pláště pneumatiky uložené nebo snímané z přívodního ústrojí /75/.
13. 13.Stroj na vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 12, vyznačující se tím, že poloha vidlic /151/ je radiálně nastavitelná.
14. 14.Stroj na vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 10, vyznačující se tím, že nosné a středicí ústrojí je opatřeno axiálně nastavitelným kuželem /161, 161A/ pro radiální nastavení středícího a podpůrného ústrojí, přičemž středicí a nosné ústrojí je opatřeno poddajnými ústrojími /171/ pro jeho odtlačování do dostředného radiálního směru.
15. 15.Stroj na vulkanizování pláště pneumatik podle bodu 1, vyznačující se tím, že segmenty /13/ formy mají středicí prvky /38/ obsahující zásuvné a vnější objímkové díly, které do sebe zapadaj í.