CS275830B6 - Device for the production of uniformly compacted boards from a disintegrated fibrous material - Google Patents

Description

Vynález ae týká zařízení na výrobu rovnoměrně zhutněných desek z rozvolněného vláknitého materiálu, sestávajícího z plnicího ústrojí pro oddělování části vláknitého materiálu a jeho přívod k dalšímu zpracování, ze zhutňovacího ústrojí pro zhutňování oddělené části vláknitého materiálu a jeho protlačování formovacím tunelem a z formovacího zařízení se zahřívacími a lisovacími prostředky pro vyvození tlaku a působení teplem na nejméně jeden povrch vyformované desky z vláknitého materiálu. Zhutňovací ústrojí zařízení podle vynálezu obsahuje vratně pohyblivé pěchovedlo, spojené s motorem pro ovládání vratných axiálních posuvných pohybů a opatřené nosnými válečky a vodícími válečky, které jsou v záběru s vodítky pro vedení pěchovadla v nosné konstrukci.

Pomocí zařízení podle vynálezu je možno vyrábět stavební konstrukční deskové materiály z vláknitých odpadních materiálů, získávaných ze zemědělství a lesního hospodářství, například z odpadů ze zpracování cukrové třtiny, různých druhů slámy, například ze stonků obilnin nebo dalších různých surových vláknitých látek. Z těchto levných materiálů je možno zařízením podle vynálezu vyrábět kvalitní desky, využitelné pro stavbu budov a jiných stavebních objektů.

Při výrobě zhutněných desek z vláknitého materiálu se nejprve musí vláknitý materiál připravit postupem, při kterém se surovina láme na vláknité prameny v podstatě stejné tloušťky a přitom se současně odstraňují nečistoty, načež se vláknité prameny suší na vlhkost nejvýše 15 % hmotnostních a potom se provádí zhutňování na poměrně hutnou hmotu požadovaného tvaru a rozměru.

Při formování desek z vláknitého materiálu se u dosud známých způsobů působí na vrstvu vláknitého materiálu tlakem a teplem a výsledkem je poměrně pevná deska s vysokou hustotou a pevností, dosaženou účinným provázáním jednotlivých vláknitých pramenů a současným uvolněním přírodních látek na bázi pryskyřic, obsažených ve vláknech. Takto vyrobená zhutněná hmota může být potom využívána pro nejrůznější účely; aby bylo možno použít této slisované hmoty také pro stavební účely, musí se na nejméně jeden povrch deskového materiálu aplikovat určitý druh plášťového materiálu, který se spojí s jádrovým vláknitým materiálem a zajistí výslednému výrobku potřebnou odolnost proti povětrnostním vlivům. Pro oplášťování jádrové vrstvy desky je možno použít různých druhů plošných ohebných materiálů, například silného impregnovaného papíru s vysokou pevností v tahu, který se pevně slepí s jádrovým vláknitým materiálem pomocí běžných lepidel.

Takto vyrobený deskový oplášťovaný materiál je možno podle druhu plášťové vrstvy použít pro nejrůznější účely jako levný konstrukční materiál pro zhotovení částí stropů nebo stěn stavebních objektů. Je-li jádro slisováno na menší hustotu, je možno použít těchto materiálů pro izolaci staveb, popřípadě při určité úpravě jedné plášťové vrstvy jako zvukově izolačního nebo pohlcujícího materiálu. Vláknitý materiál jádra je možno dále zpracovat a zušlechtit, aby se zvýšila jeho odolnost proti požáru, hnilobě, plísním, houbám, popřípadě proti napadení různým hmyzem.

Aby bylo možno dosáhnout potřebného ekonomického a kvalitativního afektu při výrobě deskových materiálů tohoto druhu z vláknitých surovin, které by jinak skončily v odpadu, je nezbytné vyřešit takové výrobní zařízení, které by bylo možno snadno přemísťovat do blízkosti zdrojů odpadových surovin, neboť doprava velkého objemu této vláknité suroviny ke vzdálenému výrobnímu zařízení by byla neúnosně drahá. Zařízení by mělo být snadno sestavitelné a smontovatelnó v místě výskytu zdroje těchto surovin a podobně by mělo být snadno demontovatelné po vyčerpání zdroje vláknité suroviny, aniž by bylo třeba k montáži a demontáži většího počtu odborných pracovníků i běžných pracovních sil.

U dosud známých zařízení pro výrobu desek z vláknitých materiálů tohoto druhu

CS 275 83 O B6 nebyla tato základní výrobní podmínka splněna, protože známá zařízení vyžadují dlouhou montážní dobu. Při konstrukci zsřízsní dosud nebylo také přihlíženo k tomu, že nsjvětáí využitelnost tohoto zařízení Je v zemědělských oblastech, kde Je třeba předpokládat nedoatatek montážních zkušeností a především odborných pracovníků, znalých montážních postupů, kteří se většinou vyskytují v průmyslových oblastech.

V zásadě se při zkoumání známého stavu techniky v tomto oboru zjišťuje, že zařízení k výrobě deskových materiálů v různých provedeních existují, přičemž u některých se dosahuje lepších, u jiných zase horších výrobních výsledků. Všechna tato zařízení však mají řadu nedostatků a pokud je nám známo, nedosahuje se na nich potřebné kvality vyrobených desek aí z hlediska rovnoměrné hustoty desek a jejich pevnosti nebo z hlediska nákladů na pořízení a provoz zařízení.

Jak již bylo řečeno, surový vláknitý materiál je nutno pro zpracováni v zařízení podle vynálezu nejprve připravit, přičemž surovina se nejprve zbavuje slupek nebo povrchových částí, potom se suší na požadovanou vlhkost a odděluje se od nečistot, zejména hlíny a kaménků. Takto připravená vláknitá hmota má pouze malou hustotu a její struktura je nerovnoměrná, protože části vláknitých pramenů jsou uspořádány do chomáčů, vzájemně propletených pruhů a podobně, zatímco v jinýoh místech může být výskyt vláknitých pramenů podstatně menší. Obvykle Je vláknitý materiál dopravován do zařízení kontinuálním dopravním zařízením. Z toho vyplývá, že materiál přisouvaný do vstupu výrobního zařízení má v různých místech svého proudu tak rozdílné hustoty, že nebylo možno dosáhnout rovnoměrného zásobování zařízení surovinou bez předběžného zhutňování suroviny.

Vláknitý materiál se tedy již u známých zařízení musí před plnicím vstupem do výrobního zařízení zhutnovat; při tomto zhutňování se proud vláknitých pramenů pomalu posouvá ks zhutňovacímu ústrojí před vstupem do zařízení a z proudu se postupně odebírají jednotlivé menší dávky vláken, které se vratnými pohyby pěchovadla se značnou hmotností přesouvají plnicí šachtou ke vstupnímu ústí zařízení. Pěchovadlem se jednak zvyšuje hustota vláknitého materiálu v plnicí šaohtě a jednak se jeho odřezávacím nožem oddělují z proudu vláken Jednotlivé dávky. Při každém lisovacím_xzdvihu pěchovadla se z proudu oddělí dávka vláken, jejíž přebytečná část se odřízne a potom se vláknitá hmota posunuje do plnicí šachty a z ní do vstupního ústí, na které navazuje formovací tunel, se stejným tvarem příčného průřezu Jako má vyformovaný výrobek.

Uvnitř tohoto tunelu se dávka vláknitého materiálu přidává a přitlačuje na Již zhutněný materiál, který Je uložen v tomto tunelu z předchozích záběru pěchovadla, přičemž zhutněná hmota se posouvá vpřed a ve zpětném odpružení a vracení materiálu ve směru vracejícího se pěchovadla se zamezuje opatřením elán tunelu řadami pilovitých vrubů.

Zhutňovací pěchovadlo se musí v průběhu stlačování pohybovat plynule a musí působit značnou silou. Z toho vyplývá, že pro uložení pěchovadla je nezbytná pevná a robustní nosná a vodicí konstrukce, přičemž pohyb pěchovadla musí být veden zcela spolehlivě a s minimálním třením, přičemž je žádoucí také co největší životnost této části zařízení.

Vzhledem k tomu, že zpracovávaný vláknitý materiál je posouván celým výrobním zařízením pomocí tlačné síly, vyvozované pěchovadlem, je třeba snížit na minimum třecí síly ve všech částech zařízení, kterými Je vláknitý materiál a potom vláknitá deska vedena, aby se snížila spotřeba energie. Zhutněný materiál se po svém vyformování posouvá do lisu, ve kterém se na něj působí tlakem a zvýšenou teplotou, aby se dosáhlo dokonale vázaného výrobku a jeho rozměrové stálosti.

Plošný materiál se ve známém zařízení potom posouvá do oblasti, kde probíhá povrchové zpracovávání, při kterém se povrchové plochy pokrývají vrstvou nebo folií

CS 275830 Βδ plášťového materiálu, který se spojí s jádrovou vláknitou vrstvou. Také v této výrobní fázi se na zpracovávaný pás materiálu působí teplem a tlakem, aby se dosáhlo pevného spojení jádrového materiálu s pláštěm.

Také tato část zařízení vyžaduje zdokonalení, protože u známých řešení vzniká značné tření mezi vodícími prvky a plášťovým materiálem, na jehož překonávání je třeba vynakládat značné množství energie. Pro dosažení lepší kvality a struktury deskového plášťovanóho výrobku Je třeba lépe řídit působení tlaku na stlačený vláknitý materiál v průběhu nanášení plášťových vrstev.

Při plášťování vláknitého jádrového plošného útvaru je třeba nalézt takové řešení, kterým by se zajistilo dokonalé a pevné spojení plášťového materiálu, například silného papíru s impregnovaným povrchem a velkou pevností v tahu, s vláknitým jádrem. Při dosud známých postupech se plášťový materiál aplikuje na deskové jádro tak, že se fólie nebo papír přivádí z jednoho zdroje na horní plochu jádra a z druhého zdroje, například z role, který je umístěn pod posouvajícím se deskovým jádrem. Zdroji plášťového materiálu jsou zpravidla role, navinuté na ocelových válcích, které se musí po spotřebování návinu odebrat a nahradit novými rolemi. U dosud známých provedení tohoto výrobního zařízení bylo třeba po dobu výměny rolí celý stroj zastavit, což se provádělo nejméně jednou denně, takže docházelo k častým prostojům drahého a výkonného zařízení a nebylo možno uvažovat o kontinuálním výrobním procesu.

Jak již bylo řečeno, plášťový materiál se musel u známých zařízení přivádět zvlášť na horní stranu a zvlášť na spodní stranu deskového jádra, přičemž přiváděný materiál zpravidla není opatřen lepicí vrstvou, aby jej bylo možno skladovat na rolích a odvíjet z nich, takže fólie nebo papírová vrstva se musí před dotykem s vláknitým deskovým jádrem opatřit vrstvou lepidla, zejména termosetioké pryskyřice, těsně před přiložením na Jádrový materiál. Plášťový materiál musí mít dostatečnou šířku, aby pokryl celou plochu jádra a Ještě mohl být přehnut na obou podélných okrajích na boční plochy deskového jádra, sa kterými je třeba okraje plášťového materiálu rovněž spojit. Při provádění těchto operací by bylo výhodnější, kdyby bylo možno oba plášťové materiály nalepovat na jádro současně, ovšem u dosud známých zařízení není takové řešení možno uskutečnit především z toho důvodu, že u dosud známých postupů dochází k hromadění lepidla v oblastech, ve kterých dochází ke vzájemnému spojování okrajových přehnutých částí, takže je třeba najít nové řešení.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit takové zařízení na výrobu desek z vláknitého materiálu, které by umožnilo využít kvalitního rostlinného odpadního materiálu k výrobě pevných a tuhých desek při dosažení vyššího stupně účinnosti, hospodárnosti výrobního procesu a jeho plynulosti. Zařízení má být především opatřeno prostředky pro dokonalejší předběžné zhutňování vláknité suroviny, ústrojím pro dokonalejší napojování dávek předem zhutněné suroviny na již slisovanou část a úpravou pro plynulé napojování dalšího úseku plášťového materiálu bez nutnosti zastavovat chod stroje. Zařízení podle vynálezu má také umožňovat kontrolu a řízení hodnot tlaku a teploty, kterými se působí na zhutněný.pás vláknitého materiálu, zejména v oblasti, kde dochází k připojování plášťového materiálu, má také mít dokonale vyřešeno přilepování okrajů plášťového materiálu na podélné okraje pásu deskového jádra.

Všechny tyto úkoly jsou splněny u zařízení podle vynálezu, kterým se z rozvolněného vláknitého materiálu vyrábějí pevné desky a jehož podstata spočívá v tom, že plnicí-ústrojí obsahuje plnicí skluz, opatřený vratně pohyblivými zhutňovači, jehož výstupní konec je vyúštěn do plnicí oblasti formovacího ústrojí mezi posuvné pěchovadlo pěchovacího ústrojí a vstup formovacího tunelu, který je vstupní Částí formovacího ústrojí, obsahujícího lisovací ústrojí, vybavené topnými a lisovacími prostředky a přívodní soustavou pro přívod plášťového materiálu. Pěchovací ústrojí obsahuje přitom soustavu nosných válečků, upravenou na pěcbovadle nebo na jeho nosné konstrukci, první podélně probíhající nosnou plochu pro nosné válečky, upravenou na nosné konstrukci nebo na pěchovadle a svírající ostrý úhel se směrem působení zemské tíže, soustavu vodicích válečků, upravenou na pěchovadle nebo na nosné konstrukci, a druhou podélně probíhající vodicí plochu na nosné konstrukci nebo na pěchovadle, svírající ostrý úhel se směrem působení zemské tíže, který je menší než ostrý úhel sevřený první nosnou plochou se směrem působení zemské tíže, přičemž nosné válečky a vodicí válečky jsou orientovány svými osami rovnoběžně s nosnými plochami, popřípadě s vodícími plochami.

Podle výhodného konkrétního provedení vynálezu jsou vratně pohyblivými zhutňovaČi plnicího ústrojí pro vláknitý materiál podlouhlé plunžry, uspořádané v plnicím skluzu za sebou a v odstupech od sebe a vysunutelné z plnicího skluzu po dráze, procházející otvory ve stěně plnicího skluzu a probíhající alespoň v části své délky souběžně s dopravou vláknitého materiálu, přičemž plunžry mají svou první koncovou polohu mimo plnicí skluz a druhou koncovou polohu uvnitř plnicího skluzu. Vratně pohyblivé plunžry mají s výhodou obloukový tvar a Jsou připojeny ke kyvným ramenům, upevněným na hnacích hřídelích.

Podle jiného výhodného provedení zařízení podle vynálezu jsou pohyblivé zhušíovače tvořeny trojicí plunžrů, uspořádaných v odstupu za sebou ve směru dráhy pohybu vláknitého materiálu, přičemž první a třetí obloukový plunžr jsou spojeny se dvěma synchronizovanými hnacími hřídeli a druhý obloukový plunžr je spojen s druhým hnacím hřídelem, pohyblivým střídavě s dvojicí vzájemně synchronizovaných hřídelů.

Pěchovací ústrojí obsahuje v dalším výhodném provedení vynálezu pohyblivé pěchovadlo, opatřené na svých bočních plochách připojenými nosnými vodítky, probíhajícími v podélném směru pěchovadle, přičemž nosné plochy a vodicí plochy pro nosné válečky a vodicí válečky jsou vytvořeny na vnějších bočních plochách nosných vodítek a jsou uspořádány do V. Nejméně jeden z nosných válečků a nejméně jeden z vodicích válečků je upevněn na společném nosném tělese, uspořádaném bul na pěchovadle nebo na jeho nosné konstrukci, přičemž nosné těleao je opatřeno stavěcími prostředky pro nastavení jeho polohy ve směrech kolmých na podélnou osu nosného vodítka, tvořenými klínovou lištou se stavěcím šroubem, jehož osa je kolmá na podélnou osu nosného vodítka a který je zašroubován do nosného bloku.

V dalším výhodném provedení zařízení podle vynálezu je k výstupnímu konci plnicího skluzu přiřazen odřezávací nůž pro vláknitý materiál, orientovaný směrem k čelnímu břitu na čele pěchovadla, přičemž odřezávací nůž je umístěn na vstupu formovacího tunelu, ohraničeného nahoře a dole žebrovanými deskami, opatřenými řadou příčných žeber s pilovitým průřezem.

Lisovací zařízení je napojeno na formovací tunel a obsahuje podpěrný stůl s rovinnou horní plochou, ležící v rovině ae spodní stěnou formovacího tunelu, a rovinnou horní desku, nesenou nad rovinnou plochou podpěrného stolu pantografickou nosnou konstrukcí. Tato pantografická podpěrná konstrukce sestává ze dvou vzájemně rovnoběžných dvouramenných lomených pák, uložených kyvně kolem oay protínající jejich střední část, přičemž jeden konec Jednoho ramene lomených pák je otočně připojen k horní desce a konce druhého ramena lomených pák jsou vzájemně spojeny spojovacím táhlem a současně ja střední Část jedné lomené páky spojena jedním hydraulickým válcem e druhým koncem druhé lomené páky.

Podpěrný stůl a horní deeka lisovacího ústrojí Jsou opatřeny v dalším výhodném provedení vynálezu příčnou drážkou, vedle níž je umístěno nanášecí ústrojí pro nanášení lepidla na povrchové vrstvy plášíových materiálů před vstupem plášíovóho materiálu do příčných drážek. Podpěrný stůl je dále opatřen na obou svých bočních stranách uzavíracím ústrojím pro vzájemné spojování okrajů pláštového materiálu a horní deska je opatřena na obou svých bočních stranách druhým uzavíracím ústrojím, přičemž

CS 275830 Βδ obě uzavírací ústrojí, podpěrný stůl a horní deska jsou opatřeny topnými prostředky pro ohřev lepidla»

Přívodní soustava pro přívod plášťového materiálu, majícího větší šířku než je šířka desky z vláknitého materiálu, obsahuje přívodní ústrojí pro přívod ohebného membránového plášťového materiálu z otočně uložených rolí, obsahující soustavu vodip cích válců, ukončenou na vstupu plášťového materiálu do příčných drážek lisovacího ústrojí, zásobní jednotku pro udržování zásoby cívek a přemísťovací ústrojí pro pře» mísťování plných cívek ze zásobní jednotky do přívodního ústrojí»

V konkrétním výhodném provedení obsahuje přívodní úatrojí pro přívod ohebného materiálu válečkové lůžko, opatřené dvojicí podpěrných válečků, umístěných vzájemně rovnoběžně v menším odstupu od sebe než je průměr spotřebované cívky s plášťovým materiálem a orientovaných kolmo na směr odtahu plášťového materiálu do lisovacího ústrojí.

Přemísťovací ústrojí pro přemísťování plných cívek ze zásobní Jednotky do přívodního ústrojí obsahuje pomocné válečky, uložené na dvojici kyvných ramen, opatřených zvedací pákou.

Zařízení na výrobu rovnoměrně zhutněných desek z vláknitého materiálu podle vynálezu má jednoduchou a přitom pevnou konstrukci a sestává z několika oddělitelných jednotek, takže celé zařízení je možno po svém vyrobení ve formě jednotlivých montážních celků snadno dopravit na místo použití v blízkosti výskytu odpadových rostlinných materiálů, kde mohou být tyto jednotlivé jednotky snadno a rychle smontovány malým počtem pracovníků i bez hlubších znalostí a zkušeností s montážními pracemi.

Všechny části zařízení podle vynálezu jsou oproti známým lisovacím zařízením zdokonaleny a odstraňují nedostatky, které se dosud u známých řešení stále ještě vyskytovaly. Především je dosaženo účinného a rovnoměrného předběžného zhutnění vláknitého materiálu, takže na vstup vlastního lisovacího ústrojí je přiváděn zcela rovnoměrný proud zhutněných vláken, podávaný skupinou střídavě se pohybujících plunžrů.

Zdokonalena je také konstrukce pěchovadla, u kterého byla pozornost zaměřena především na snížení tření mezi pohybujícím ae pěchovadlem a jeho vedením při zachování velké pevnosti vedení pěchovadla, namáhaného značnými silami, a prodloužení životnosti tohoto uzlu.

Zařízení podle vynálezu má také zdokonalenou konstrukci celého ústrojí pro opatřování slisovaného deskového pásu plášťovým materiálem z fóliového nebo papírového impregnovaného pásu, přičemž vyšší kvalita výsledku pracovních operací Je dosahována jak při přívodu tohoto plášťového materiálu, tak i při nanášení lepidla na Jeho povrch. Zařízením podle vynálezu je plně vyřešeno nalepování plášťového materiálu na boční stěny jádrové vrstvy. Značným přínosem pro zvýšení výkonu celého zařízení je řešení výměny plné cívky s plášťovým materiálem za prázdnou spotřebovanou cívku, protože tato výměna probíhá bez nutnosti zastavení stroje, které dosud vedlo ke značným výrobním ztrátám. Zařízení podle vynálezu umožňuje také provádět přesnou kontrolu . teploty a velikosti tlaku, působícího v oblasti nalepování plášťového materiálu na deskové jádro, takže nalepení plášťového materiálu je dokonalé a rovnoměr né v celé ploše desky.

Výrobní náklady zařízení podle vynálezu jsou s ohledem na dosahované výsledky poměrně nízké stejně jako provozní náklady, přičemž značného zvýšení hospodárnosti nasazení tohoto zařízení je dosahováno značným snížením montážních a demontážních nákladů a snížením dopravních nákladů, spojených s dopravou suroviny k zařízení,

CS 275 830 Ββ protože zařízení může být v důsledku toho, že je v podstatě vytvořeno ve formě stavebnice, sestaveno co nejblíže zdroje suroviny a po vyčerpání zdroje opět snadno demontováno a přemístěno k novému zdroji.·

Všechny části zařízení podle vynálezu jsou provozně spolehlivé a jejich konstrukce byla řešena s ohledem na dosažení co nejdelší životnosti. Nejpodstatnější výhodou zařízení podle vynálezu je skutečnost, že vyrobené oplášťované desky z vláknitého materiálu mají vyšší kvalitu než dosud získávané deskové materiály, založenou na dokonalé rovnoměrnosti hustoty navzájem pojeného vláknitého materiálu a stejné pevnosti desky ve všech místech jejího průřezu. Kvalita výsledného výrobku je zvýšena také tím, že výrobní operace je plynulá a není přerušována například přestávkami pro výměnu zásobních cívek s plášťovým materiálem.

Zásobní role plášťového materiálu jsou umístěny v blízkosti místa, ve kterém se plášťový materiál přivádí na deskové jádro, bezprostředně za dvojicí rolí, ze kterých se plášťový materiál právě odebírá. Po spotřebování plášťového materiálu na podávači cívce se ke konci pásu plášťového materiálu z podávači cívky rychle připojí začátek pásu plášťového materiálu na zásobní cívce, načež se bez problémů pomocí výměnného ústrojí podle vynálezu zamění spotřebovaná podávači cívka za novou, takže zařízení podle vynálezu se nemusí zastavovat.

Příklady provedení zařízení podle vynálezu, určeného pro výrobu rovnoměrně zhutněných desek z vláknitého materiálu, zejména z rozvolněného odpadového materiálu, Jsou zobrazeny na výkresech, na kterých znázorňuji:

obr. 1 boční pohled na část zařízení pro výrobu plášťované souvislé desky ze slisovaného a pojeného vláknitého materiálu, přičemž část zařízení je zobrazena v podélném řezu, obr. 2 boční pohled na ústrojí pro předběžné zhutňování vláknitého materiálu, obr. 3 pohled shora na pěchovadlo, spojené s hnacím ústrojím a uložené ve vedení, obr. 4 příčný řez detailem uložení pěchovadla v nosných a vodicích prvcích vedení, obr. 5 podélný řez částí vedení pěchovadla, vedený rovinou 5-5 z obr. 4 a znázorňující stavěči ústrojí vodicí lišty, obr, 6 podélný řez částí zařízení z obr. 1, ohraničenou kruhovými šipkami 6-6 a představující odřezávaci ústrojí, obr. 7 podélný řez a zčásti boční pohled na část zařízení, ve které se plášťový materiál přivádí a nalepuje na deskové jádro z vláknitého materiálu, a obr. 8 boční pohled na koncovou čáet zařízení, kde se deskový pás řeže na jednotlivé desky a kde se odříznuté čelní plochy desek opatřují povrchovou úpravou.

Zařízení podle vynálezu, určené pro výrobu zhutněných desek z rozvolněného vláknitého materiálu zejména rostlinného původu, je na výkresech rozloženo do několika částí. Základní část zařízení 1. je zobrazena na obr. 1, kde jsou znázorněny všechny základní části od plnicího ústrojí pro přívod vláknitého materiálu 2 až po opatřování deskového pásu povrchovými plášti. Následné rozřezávání tohoto deskového materiálu na požadované desky s uzavírání řeznýob ploch povrchovým materiálem Je zobrazeno na obr. 8, přičemž tato Část již nespadá do rozsahu vynálezu.

Vláknitý materiál 2 j® éo zařízení 1 přiváděn v příkladu na obr. 1 z levé strany ze zásobníku, který není na výkresech znázorněn. Vhodným vláknitým materiálem 2

Je odpadový vláknitý materiál rostlinného původu, vzniklý například lámáním nebo Jiným rozvolňováním a sušením stonků cukrové třtiny nebo Jakéhokoliv jiného přírodního materiálu rostlinného původu, například slámy. Vláknitý materiál 2 3« ještě před zhutňováním v zařízení 1 sušen, aby se obsah vlhkosti snížil asi na 15 % hmotnostních, a potom se odstraní slupky nebo jiné povrchové části a surovina se zpracovává zvlákňovacím postupem, například lámáním, aby se vytvořily prameny vláken o stejmoměrsém průměru, ze kterých se potom ještě odtraňují nečistoty.

Vláknitý materiál 2 3® úo zařízení J. dopravován dopravníkem 2? který 3®3 přivádí do plnicího skluzu 2, směřujícího směrem do zhutňovacího úseku zařízení 2· Vláknitý materiál 2 má ^ηθ vstupu do plnicího skluzu 2 rozvdněnou formu a poměrně malou hustotu, která je navíc značně nestejnoměrná. V plnicím skluzu 7 padá vláknitý materiál 2 po dráze dlouhé několik desítek centimetrů e pro jeho zhutňování ve spodní části na výstupu plnicího skluzu 2 3® vhodné, aby před vstupem do pěchovadla 15 byl vláknitý materiál 2 předem zhutněn a jeho struktura zrovnoměrněna. K tomuto účelu 3® zařízení opatřeno v plnicím skluzu zbutňovacím ústro3ím.

Toto zhutňovací ústro3í 3® detailně zobrazeno na obr. 2, kde 3® znázorněno jedno z možných výhodných provedení, kterým se dosahu3e kvalitních výsledků a rovnoměrného zhutnění vláknitého materiálu 2 na výstupu z plnicího skluzu 2· Zhutňovací ústrojí na zhutňování a zrovnoměrňování hustoty vláknitého materiálu 2 podle vynálezu sestává z obloukovitých plunžrů 9. které jsou uspořádány za sebou podél dráhy pohybu vláknitého materiálu 2 plnicím skluzem 2* V provedení podle vynálezu 3® možno použít libovolného počtu takových obloukovitých plunžrů 2t rozmístěných podél plnicího skluzu 2? pro jednoduchost a srozumitelnost výkresu jsou na obr. 2 zobrazeny pouze čtyři obloukovité plunžry 2·

Obloukovité plunžry 2 mají obloukovitou funkční část, navazující na nosné rameno, takže mají v bočním pohledu v podstatě tvar písmene 0 a jsou koncem jednoho svého ramena upevněny na hnacích hřídelích 11. Každý hnací hřídel 11 může být opatřen řadou takových obloukovitých plunžrů 2» rozmístěných po Jejich délce, takže v příkladu na obr. 2 jsou skryty za sebou. Každý z obloukovitých plunžrů 2 na jednom hnacím hřídeli 11 tak pracuje shodně jako další obloukovité plunžry 2 na stejném hnacím hřídeli 11, avšak každý z těchto obloukovitých plunžrů 2 může být orientován kolem osy hnacího hřídele 11 jinak než sousední obloukovité plunžry 2 pro dosažení lepšího zhutňovacího účinku.

Ve výhodném příkladném provedení se hnací hřídele 11 pohybují kývavými asynchron nimi pohyby, to znamená v každém okamžiku má každý hnací hřídel 11 jiný smysl pohybu nebo je v Jiné fázi pohybu než sousední hnací hřídele 11, aby se obloukovité plunžry 2 nezasouvaly do plnicího skluzu 7 současně, ale vystřídané. V zobrazeném výhodném provedení se spodní a horní hnací hřídel 11 pohybují synchronně, to znamená ve stejném smyslu a ve stejné fázi pohybu, zatímco prostřední hnací hřídel 11 má opačnou fázi pohybu, takže jsou-li například apodní a horní obloukovité plunžry 2 právě zasouvány do plnicího skluzu 2» jsou střední obloukovité plunžry 2 právě vytahovány z plnicího skluzu 2·

Pohyby obloukovitých plunžrů 2 jsou kývavé a vratné a probíhají po dráze, v podstatě shodné s dráhou posuvu vláknitého materiálu 2 plnicím skluzem 2 mezi svou první polohou, ve které Jsou obloukovité plunžry 2 vytaženy nebo alespoň částečně vytaženy z plnicího skluzu 2» ® mezi druhou polohou, ve které zasahují nejhlouběji do plnicího skluzu 2; obloukovité plunžry 2 procházejí do plnicího skluzu 7 štěrbinovými otvory ve stěně plnicího skluzu 2*

Při pohybu ze své první polohy do druhé polohy se každý obloukovitý plunžr 2 pohybuje po obloukové dráze ve směru, ve kterém padá vláknitý materiál 2 plnicím skluzem 2» ® vytlačuje vláknitý materiál 2 snárem k výstupnímu konci plnicího skluzu před pěchovadlo 15. které je umístěno pod výstupem plnicího skluzu 7. Výsledkem tohoto předběžného zhutňování je zvýšení hustoty vláknitého materiálu 2 a zrovnomšrnění jeho struktury, takže pěchovadlem 15 ae ze sloupce vláknitého materiálu 2 na výstupu plnicího skluzu 7 oddělí prakticky stejná dávka vláknitého materiálu 2» We· rá se potom posouvá k dalšímu zhutňování.

Každý z obloukovitých plunžrů 2 Je na svém volném ramenu opatřen odpruženým koncovým dílem 10, který směřuje do plnicího skluzu 2 a zsaahuje do něj. Každý z těchto koncových dílů 10 tak v důsledku svého odpružení vyvozuje stejný zhutňovsoí účinek, směřující ve směru dopravy vláknitého materiálu 2 a tímto opatřením se tak dosahuje stejnoměrnějšího zhutnění a přitom se neobjevují poruchy, které by byly způsobeny nadměrným zhutňovacím tlakem.

Využití vratných pohybů zhutňovacích prvků ke zhutňování vláknitého materiálu 2 poskytuje řadu výhod, mezi nimiž vyniká zejména skutečnost, že pro zavádění zhutňovacích prostředků do plnicího žlabu nebo plnicího skluzu 2 J® třeba jen poměrně malých otvorů v boční stěně plnicího skluzu 2» aby se obloukovité plunžry 9 mohly dostat do dráhy posuvu vláknitého materiálu 2® opět z této dráhy vysunout. U dosud známých zhutňovacích zařízení bylo zpravidla používáno rotačních ramen nebo podobných prostředků, přičemž pochopitelně pro umožnění vstupu těchto zhutňovacích prostředků do vnitřního prostoru plnicího skluzu 2 byl® zapotřebí dlouhých podélných otvorů, kterými by mohly procházet rotující lopatky nebo ramena zhutňovacího zařízení v rozsahu celé jedné stěny plnicího skluzu 2· Opatření stěny plnicího skluzu 2 těmito dlouhými otvory mělo u těchto známých zařízení celou řadu podstatných nevýhod, zejména mohl vláknitý materiál 2 těmito otvory vypadávat, takže značná část vláknitého materiálu 2 ®® ztrácela mimo plnicí skluz 2 ® byly značné problémy s čištěním celého stroje.

Zhutněný vláknitý materiál 2» vystupující z plnicího skluzu 2» J® dále zpracován pěchovacím ústrojím 12» které je podrobněji zobrazeno na obr. 3 a 4. Z předchozího popisu je zřejmé, že pěchovací ústrojí 13 je jednou z nejdůležitějích částí zařízení 1 podle vynálezu, protože zhutňuje vláknitý materiál 2 P° malých dávkách a vtlačuje jej do formovacích prostředků, kde se z těchto jednotlivých dávek vláknitého materiálu 2 vytváří souvislá hutná deska, která je potom vedena do dalších částí výrobního zařízení 1. Formovaná deska se pohybuje přerušovaným pohybem,, protože každý zdvih pěohovadla 15 pěchovaoího ústrojí 13 posouvá vláknitý materiál 2 úále do formovací jednotky.

Na obr. 3 je v pohledu shora zobrazena celá sestava zhutňovacího ústrojí 13 podle vynálezu, obsahující především masivní pěchovadlo 15 ve formě posuvného tvarovaného rámu. Pěchovadlo 15 je v příkladném provedení vyrobeno ze standartních konstrukčních ocelových prvků a je tvořeno rámovým tělesem 12, sestávajícím ze střední ocelové desky, upevněné v ocelovém rámu, jehož dvě podélná příčle jsou vytvarovány do'nosných vodítek 19, jejichž základem je dutá profilová tyč čtvercového průřezu, přičemž všechny prvky rámového tělesa '17 jsou svařeny.

Pěchovadlo 15 je uloženo ve své nosné konstrukci 21. která je podobně vytvořena z profilových ocelových tyčí a celek je svařen; nosná konstrukce 21 slouží nejen k nesení pěchovadla 15 prostřednictvím nosných a vodicích prvků 22» ale slouží současně jako základna pro celou soustavu 25 k ovládání vratného pohybu pěohovadla 15. Ta to ovládací soustava 25 obsahuje elektromotor 27. například indukční motor na střídavý proud, mající výkon 368 W, který pohání pomocí klínových řemenů, uložených kolem příslušných řemenic, velký setrvačník 28, spojený prostřednictvím spojky, ovládané například stlačeným vzduchem, s klikovým hřídelem 22» klikový hřídel 30 je spojen s rámem pěchovadla 15 spojovacím táhlem 32. které přenáší vratný pohyb na pěchovadlo

Protože pěchovadlem 15 se nejen zhutňují jednotlivé dávky vláknitého materiálu 2,, ale současně se z proudu vláknitého materiálu 2. na výstupu z plnicího skluzu 7 oddělují jednotlivé dávky vláknitého materiálu 2» jak bude podrobněji objasněno v dal·» ší části při popisování příkladu z obr. 6, jsou vyvozované síly značné, takže vodicí a nosné prvky musí být značně odolné nejen proti namáhání zatížením, ale také proti znečištění.

Nosné a vodicí prvky 23 jsou podrobněji zobrazeny na obr. 4, ze kterého jsou patrny základní úpravy k eliminaci a zachycení vznikajících tlaků. Nosné a vodioí prvky 23 jsou tvořeny nosnými válečky 29. podepírajícími zespoda nosné vodítko 19 pěcbovadla 15. a horními vodícími válečky 31. Nosné válečky 29 i vodicí válečky 21 jsou otočně uloženy na osách 22» které jsou uloženy a upevněny v nosném tělese 22* Každá z těchto os 33 je opatřena maznioí 37 na mazací tuk, navazující uvnitř osy 22 na křížové mazací kanálky 39 a větví, vyvedenou na kluznou plochu osy 22» aby se zajistilo mazání nosných válečků 29 a vodicích válečků 31.

Obvodové válcové plochy nosných válečků 29 a vodicích válečků 31 dosedají na nosné plochy 41 a vodicí plochy 43 nosného tělesa 35 vytvořeného ve formě tvarové nosné kolejnice 45. která je upevněna na podélných nosných vodítkách 19 pěchovadla 15. ke kterým je upevněna pomocí řady svorníků 47. Pro zajištění přesné polohy nosné kolejnice 45 na pěchovadle 15 je každé z nosných vodítek 19 opatřeno na své vnější straně přivařanou vodicí lištou 49 s montážním žlábkem, ve kterém je uložena nosná kolejnice 45. Tato úprava umožňuje výměnu opotřebené nosné kolejnice 45. přičemž samozřejmě v případě, kdy není požadována taková možnost výměny, může být nosná kolejnice 45 přímo přiveřene na nosném vodítku 19 pěchovadla 15 nebo na Jeho Jiné části.

Dvojice vzájemně protilehlých nosných válečků 29 a vodicích válečků 31 jednak přenášejí tíhu pěchovadla 15 a současně zajišíují přesné vedení pěchovadla 15' podél jeho nosné konstrukce 21. V tomto příkladném provedení jsou nosné a vodicí prvky 23 tvořeny celkově osmi dvojicemi těchto nosných válečků 29 a vodicích válečků 21» přičemž na každé straně pěchovadla 15 jsou umístěny čtyři dvojice nosných válečků 29 a vodicích válečků 31. které jsou upevněny na Čtyřech noených tělesech 35 /obr. 3/. Protože však hmotnost pěchovadla 15 a síly na něj vyvozované jsou značné, je třeba zajistit přesné rozdělení působících sil na všechny dvojice nosných válečků 29.

Toho je možno dosáhnout jednak vhodnou volbou úhlů, které svírají se avislicemi, vyjadřujícími směr působení zemské tíže, nosné plochy 41 a vodicí plochy 43 na nosné kolejnici 45. a také volbou odpovídajících úhlů uložení nosných válečků 29 a vodicích válečků 21 ^v nosném tělese 35. Z rozboru působících sil vyplývá, že na vodicí prvky působí dvě základní síly, jednak zemská tíže ve svislém směru a jednak reakce od pracovního působení pěchovadla 12» která má převážně vodorovnou složku.

toho vyplývá, že gravitační síly mají zachycovat pouze nosné válečky 29. zatímco boční síly by při svislém orientování vodicích válečků 31 zachycovaly pouze tyto válečky 31 samotné. Pokud jsou gravitační síly větší než boční reakce od pracovních tlaků pěchovadla 15. bylo by vhodnější vodorovné uložení osy 33 nosných válečků 29. protože svislá gravitační síla by působila kolmo na osu otáčení noených válečků a nerozkládala by se do dalších složek.

Protože jsou však vodorovné složky pracovních sil pěchovadla 15 značně velké, je výhodnější rozložit Jejich působení na nosné válečky 29 i vodicí válečky 31. což se výhodně uskuteční odkloněním nosné plochy 41 z vodorovné do šikmé polohy a současným přizpůsobením sklonu osy 33 nosných válečků 29 do polohy rovnoběžné s nosnou plochou 41. Vodioí plocha 43 je potom upravena kolmo na nosnou plochu 41 a osy 22. vodicích válečků 31 jsou opět rovnoběžné s vodicí plochou 431 rosná plocha 41 a vodicí plocha 42 na nosné kolejnici 42 tak v průřezu vytvářejí ramena písmene V.

Nosná těleso 35 nosných válečků 29 a vodicích válečků 31 je upevněno k nosné konstrukci 21 pěchovadle 15 pomocí upevňovacích šroubů 21» které procházejí upínací deskou 53 a Jsou svou závitovou koncovou částí zašroubovány do nosného tělesa 35.

Pro úpravu vzdálenosti a vzájemné polohy nosného tělesa 35 a pěcbovadla 15 je každé nosné těleso 35 opatřeno klínovou lištou 55 /obr. 5/» ze které je na obr, 4 viditelná pouze část v pohledu zdola. Na obr. 5 je klínová lišta 55 zobrazena v podélném řezu, vedeném rovinou 5-5 z obr. 4. Klínová lišta 55 je posuvná v obr. 5 směrem dolů nebo nahoru, přičemž při posuvu dolů přisouvá nosné těleso 35 blíže k pěchovadlu 15: ovládání posuvu klínové lišty 55 a zajištění její nastavené polohy se uskutečňuje pomocí stavěcího šroubu

Z příkladu na obr. 4 a 5 není patrno, že nosné těleso 35 je opatřeno i na druhé straně obdobnou klínovou lištou 55 ae stavěcím šroubem 57. umístěnou v příkladu na obr, 5 dole mimo obrázek za přerušovací čarou, takže dvojicí těchto klínových lišt 55 je možno snadno a přesně nastavit úhel mezi boční plochou nosného tělesa 35 a přilehlou plochou nosné konstrukce 21 pěchovadla 15 na v podstatě nulovou hodnotu, takže se může nastavit přesná poloha mezi dvěma dvojicemi nosných válečků 29 a vodicích válečků 31 na každém nosném tělese 35 a nosnou kolejnicí 45.

Na obr. 2 a 6 jsou podrobněji zobrazeny některé detaily provedení oddělovacího ústrojí pro oddělování jednotlivých dávek z proudu vláknitého materiálu 2 ^na výstupu plnicího skluzu 2· Při posuvu pěchovadla 15 pěchovacího ústrojí 13 kolem výstupu plnicího skluzu 2 dochází k odděleni určitého množství vláknitého materiálu 2 tělesem 17 pěchovadla 15. přičemž na výstupu plnicího skluzu 2 ³⁸ nachází vláknitý materiál 2 již v přadzhutněném etavu a má podstatně rovnoměrnější strukturu, protože byl již zpracován soustavou obloukovitých plunžrů 2 v plnicím skluzu 2· Vláknitý materiál 2 se vysouvá z výstupu plnicího skluzu 2 přerušovaně vždy ve fázích, kde je pěchovadlo 15 zataženo zpět do své zadní mimopracovní polohy, to znamená v příkladu na obr. 2 doleva.

Při návratu pěchovadla 15 směrem k formovacímu tunelu 61 zachytí těleso 17 pěchovadla 15 svou čelní stranou dávku vysunutého vláknitého materiálu 2 a posouvá ji směrem k odřezávacímu noži 59. při dalším posunu se z proudu vláknitého materiálu 2 společným působením přední strany tělesa 17 pěchovadla 15 a odřezávacího nože 59 oddělí dávka vláken ve formě pruhu se šířkou a výškou rovnou šířce a výšce čelní plochy pěchovadla 15« Tento pruh vláknitého materiálu 2 ⁰³ potom posouvá dále za odřezávací nůž 59 a vstupuje do formovacího tunelu 61. ve kterém se působením tlaku spojuje s předchozími dávkami vláknitého materiálu, který byl již dopraven do formovacího tunelu 61 při předchozích zdvizích pěchovadla 15.

Výsledkem tohoto postupného přivádění dalších a dalších dávek vláknitého materiálu 2» přičemž další dávky se zatlačují na předchozí dávky a působením odpovídajícího tlaku·dochází ke stlačování a spojování jednotlivých dávek vláknitého materiálu 2» ae vytváří spojitý a plynule posouvaný pás vláknité hmoty, který se posouvá dále formovacím tunelem 61 k dalšímu zpracováni.

Formovací tunel 61 je opatřen na svém vstupu na horní a spodní straně žebrovanými deskami 62» jejichž žebrování má v podélném řezu pilkový tvar a jejichž jednotlivá příčná žebra 65 zabraňují zpětnému vracení vláknitého materiálu 2 spět k odřezávacímu noži 22» přičemž tvar těchto příčných žeber 65 dovoluje posun vláknitého materiálu směrem kupředu. Příčná žebra 65 tak odstraňují jeden z problémů dosud známých lisovacích zařízení, který spočíval v tendenci vláknitého materiálu 2 k® svému rozpínání ve zpětném směru k plnicímu skluzu 2 P® odtažení pěchovadla 15. I když jsou na obrázku zobrazena příčná žebra 65 s profilem va tvaru pilkového zubu, mohou mít i Jiné tvary a sklony, popřípadě může být deska 63 opatřena jinými povrchovými úpravami, které budou podporovat posuv vláken v jednom směru a zamezovat jejich pohybu v opačném směru.

Zhutněný vláknitý materiál postupuje formovacím tunelem 6l a potom vstupuje do lisovacího ústrojí 62, které Je zobrazeno na obr. 1 a 6. V tomto lisovacím ústrojí 67 se na souvislý pás vláknitého materiálu 2 působí teplem a tlakem, aby se z vláken uvolnila určitá Část přírodních pryskyřičných vazebných látek a tím se dosáhle lepších vzájemných vazeb mezi Jedlotlivými vlákny ve vláknitém předlisovaném útvaru. Každé z těchto opatření přispívá jednak k pevnosti a jednak k rozměrové stálosti deskových materiálů a výrobků.

Takto zhutněný deskový vláknitý útvar, dostatečně zahřátý a rozměrově stálý, se potom posouvá do úseku lisovacího ústrojí 67. kde probíhá povrchová úprava deskového útvaru, spočívající v nanášení plášťového materiálu 83 na celý obvod deskového útvaru a jeho nalepení na povrchové plochy deskového útvaru zejména pcmocí termosetického pryskyřičného lepidla. Tato operace se provádí při průchodu deskového útvaru prostorem mezi podpěrným stolem 69 a herní deskou 71.

Horní deska 71 lisovacího ústrojí 67 je uložena nad vodorovným podpěrným stolem 69 rovnoběžně s ním a je nesena pantografovou nosnou konstrukcí 22» která udržuje horní desku 71 ve všech jejích polohách stále ve stejné úhlové poloze k podpěrnému stolu 69« to znamená udržuje ji stále rovnoběžně s podpěrným stolem 69. Horní deska 71 je v pracovní poloze i v mimopracovní horní poloze stále vodorovná a rovnoběžná s podpěrným stolem 69, přičemž při svém zvednutí poskytuje pod svou pracovní plochou dostatek prostoru pro posouvání deskového útvaru mezerou mezi podpěrným stolem 69 a horní deskou 21«

Vzájemně rovnoběžná poloha podpěrného stolu 69 a horní desky 71 nemusí být však dodržována zcela přesně, v některých případech Je dokonce žádoucí určitá malá odchylka od přesné paralelní polohy. Jek bude zřejmé z dalšího textu, základní funkcí podpěrného stolu 69 i horní desky 71 je působit tlakem a teplem na deskový vláknitý útvar, přičemž působením hladkých povrchových ploch podpěrného stolu 69 i horní desky 71 ee má vytvořit hladká, pevná plochs deskového útvaru, která by byla vhodná pro nalepování plášťového materiálu 83. Protože se deskový vláknitý útvar pohybuje plynule, vzniká mezi povrchem deskového útvaru a pracovními plochami podpěrného atolu 69 a horní desky 71 tření, které klade odpor posunu deskového útvaru, přičemž tento odpor musí být překonáván silou vyvozovanou pěchovadlem 15.

Při výrobě deskových materiálů pro stavební účely se často může využít tohoto tření a jeho regulace pomocí malých odchylek od přísně paralelní polohy podpěrného stolu 69 a horní desky 7,1 k tomu, aby se zrychloval nebo zpomaloval posuv deskového útvaru a tím se podle potřeby měnila jeho hustota. Naopak při výrobě například izolačních vláknitých desek pro tepelné nebo akustické izolace je možno velikost třecího odporu snížit, aby ae vláknitý útvar posouval lisovacím ústrojím 67 rychleji oproti rychlosti posuvu při výrobě hutných a pevných desek a tím se dosáhlo nižší měrné hmotnosti a většího obsahu vzduchových pórů a mezer v materiálu.

Tohoto účinku se dosáhne tím, že upevnění horní desky 71 se upraví pro umožnění mírného odklonu její pracovní plochy od paralelní polohy s podpěrným stolem 69. to znamená, že mezera mezi podpěrným stolem 69 a horní deskou 71 nemá stále stejnou výšku, ale její průřez se mění s postupem vláknitého útvaru lisovacím ústrojím 67.

• Má-li horní deska 71 svoji zadní stranu ve směru posuvu materiálu, to znamená na obr. 7 pravou stranu, uloženu o něco výše než svou přední stranu, pak se třecí odpor posouvaného deskového útvaru zmenšuje, zatímco při opačném sklonu horní desky 71 ss dosahuje pochopitelně opačného účinku.

Pro ovládání a nastavování polohy horní desky 71 slouží pantografová nosná konstrukce 73. která je také opatřena prostředky pro nastavení úhlové polohy horní desky 71 a také pro zajištění této nastavené polohy,' takže je opatřena prostředky pro změnu průřezu mezery mezi horní deskou 71 a podpěrným stolem 69 v průběhu posouvání lisovaného vláknitého útvaru v této oblasti.

Jak ja patrno z obr. 7, pantografový nosič pantogřafové nosné konstrukce 22 sestává ze dvou vzájemně rovnoběžně za sebou uspořádaných dvouramenných lomených pák 75, 77, které jsou na konci svého volného ramena vzájemně spojeny spojovacím táhlem 79 a hydraulickým válcem 81, kterým se ovládá zvedání a spouštění horní desky 71.

Každá z dvouramenných lomených pák 22» 77 je uložena otočně na ose, umístěné v blízkosti středu obou ramen a upevněné na rámu zařízení. Konce prvních ramen jsou otočně připojeny k horní desce 71« volné konce druhých ramen jsou, jak již bylo řečeno, vzájemně spojeny spojovacím táhlem 22» Jcteré je připojeno k oběma dvouramenným lomeným pákám 22» 77 otočnými spoji. Obě dvouramenné lomené páky 22» 77 mají stejný geometrický tvar, pouze druhá dvouramenná lomená páka 77 je opatřena v blízkosti svého středu otočným úchytem pro uchycení hydraulického válce 81.

Má-li spojovací táhlo 79 stejnou délku, jako je vzájemná vzdálenost mezi středovými otočnými čepy, kterými jsou dvouramenné lomené páky 22» 77 upevněny na rámu zařízení, potom ja horní deska 71 přesně rovnoběžná s podpěrným stolem 69 a v této • paralelní poloze se také zvedá a spouští. Horní spojovací táhlo 79 však může být prodlouženo nebo zkráceno pomocí šroubových stavěčích prostředků, takže polohu horní desky 71 Je možno mírně natočit z paralelní polohy, aby se dosáhlo rozevření nebo zúžení výstupní části mezery mezi horní deskou 71 a podpěrným stolem 69. jak Již bylo popsáno v předchozí části. Konkrétně, jestliže se spojovací táhlo 79 zkrátí, zvedne se levá strana horní desky 71 /obr. 7/ oproti poloze pravé strany horní desky 21 a naopak jestliže se délka spojovacího táhla 79 prodlouží, potom se zvedne pravá strana horní desky 71 vůči Její levé straně.

Ha deskový vláknitý útvar ae Ještě před jeho vstupem do mezery mezi podpěrným stolem 69 a horní deskou 71 přivádí plášťový materiál 82.» kterým může být například silný papír nebo šedý podložkový papír o tlouštoe až 0,152 mm. Tento pláštový materiál se na obě povrchové plochy deskového vláknitého útvaru přivádí soustavou přívodních válečků ze zásobní stanice, kde se nachází zásoba tohoto plášťového materiálu 83. Plášťový materiál 83 se nanáší na horní stranu a na spodní stranu deskového vláknitého útvaru samostatně a odděleně, přičemž na každou stranu se plášťový materiál 83 přivádí z jiného zdroje.

Obě fólie nebo pásy plášťového materiálu 83 se před uložením na zhutněný deskový materiál opatří vrstvou lepidla; pro nanášení této lepivé vrstvy je zařízení 2 podle vynálezu opatřené nanášecím ústrojím 85. umístěným po obou stranách deskového materiálu, ve kterém se na jeden povrch plášťového materiálu nanáší lepidlo a potom se tento plášťový materiál 83 i vrstvou naneseného lepidla, například termosetlcké močovinové pryskyřice, spojuje se zhutněným deskovým materiálem 83. Každé z těchto dvou nanášecích ústrojí 85 obsahuje dvojici nanášecích váloů 82, mezi kterými prochází plášťový materiál 83 při svém přivádění ze zdroje nebo zásobníku fólie nebo papíru k deskovému materiálu. Spodní válec z této dvojice nanášecích válců 87 je částí svého obvodu ponořen v lázni 89 lepidla, takže se na jeho jedné ploše plynule vytváří povlak lepidla, který se potom přenáší na jednu stranu plášťového materiálu 83.

Před vstupní stranou podpěrného stolu 91 je na konci formovacího tunelu 61 vytvořena ve formovací ploše příčná drážka 91, kterou plášťový materiál 83 prochází na spodní plochu formovaného deskového vláknitého materiálu, je na ni přitlačován a v dalším postupu se postupně s deskovým materiálem spojuje a působením tepla z horní plochy podpěrného stolu 91 potom dochází k vytvrzování lepidla a pevnému spojení plášťového materiálu s vyformovaným deskovým materiálem. Podobná příčná drážka 93 je vytvořena nahoře mezi koncem horní stěny formovacího tunelu 61 a vstupní stranou horní desky 71 i tato horní příěná drážka 93 slouží podobně k přívodu horního plášťového materiálu 83 na horní stranu vyformovaného deskového vláknitého materiálu, kde se zase plášťový materiál 83 nalepuje na horní stranu deskového vláknitého materiálu a v dalším poatupu ae lepidlo na plášťovém materiálu 83 teplem vytvrzuje.

Příčné drážky 91. 93 mají větší šířku ve směru kolmém na směr postupu deskového materiálu, aby jimi mohl projít plášťový materiál 83 větší šířky než je šířka deskového materiálu, protože pro dosažení požadovaného výsledku je nutné, aby plášťovým materiálem 83 byl pokryt celý povrch vyformovaného deskového materiálu, tedy i jeho boční plochy. X tomuto účelu jsou po obou podélných okrajích podpěrného stolu 69 umístěna dvě uzavírací ústrojí 95. ¥1 na jedné straně souvislého deskového materiálu a dvě uzavírací ústrojí 95. 97 na druhé straně deskového materiálu, přičemž spodní uzavírací ústrojí 95 je umístěno vždy dole vedle vstupního konce podpěrného atolu 69 a horní uzavírací ústrojí 97 jsou umístěna nahoře před začátkem horní desky 71.

Každý z těchto okrajových uzavíracích ústrojí 95, 97 je opatřen tvarovanou zakřivenou vnitřní plochou, která není na výkresech zobrazena, která postupně přehýbá plášťový materiál 83 přes okraje deskového vláknitého materiálu na jeho boční plochy. Každé z těchto okrajových uzavíracích ústrojí 95. 97 je opatřeno topnými prvky jednak k dokonalému vytvarování okrajového pruhu plášťového materiálu, jednak k vytvrzení lepidla na styčných plochách plášťového materiálu 83.

Okrajová uzavírací úatrojí 95. 97, jak jsou znázorněna v příkladu na obr. 7, jsou vzájemně podélně přesazena ve směru posuvu vláknitého deskového materiálu. Cílem tohoto podélného přesazení je postupné přehýbání spodního a horního plášťového materiálu 83. aby okraje horního plášťového materiálu 83 byly přehnuty dříve než okraje spodního plášťového materiálu 83 a okraje spodního plášťového materiálu 83 se tak mohly přehýbat již na nalepené okraje horního plášťového materiálu 83 a nedocházelo tak k vzájemnému překážení. Bez tohoto vzájemného podélného přesazení obou okrajových uzavíracícch ústrojí 95. 97 by bylo správné funkční vyřešení těchto prostředků složitější a vznikalo by mnohem větší riziko vzájemného narušování obou plášťových materiálů §2,.

Z téhož důvodu je třeba vzájemně podélně přesadit obě protilehlé příčné drážky 91, 93 pro přívod plášťového materiálu 82» protože místo přívodu plášťového materiálu 83 na povrch vláknitého deskového materiálu ae nachází bezprostředně před uzavíracím ústrojím 95. 97 a přehýbání a nalepování plášťového materiálu na boční plochy vláknitého materiálu bezprostředně navazuje na nalepování plášťového materiálu 83 na horní a spodní plochu deskového vláknitého materiálu.

Při praktickém provádění tohoto plášťovacího postupu Je třeba zajistit odstup mezi místem nanášení horního plášťového materiálu 83 a místem nanášení spodního plášťového materiálu 83 nejméně 30 centimetrů, aby bylo možno na obou stranách provést všechny potřebné úkony. To znamená, že v příkladu na obr. 7 musí být horní příčná drážka 93 umístěna nejméně 30 centimetrů před spodní příčnou drážkou 91 na spodní straně deskového vláknitého materiálu.

Na příkladu z obr. 1 jaou zobrazeny některé další součásti ústrojí pro přívod plášťového materiálu 83 kontinuálně na povrch vyformovaného pásu vláknitého materiálu. Povrchový materiál 83. který je přiváděn k nanášecímu ústrojí 85 pro nanášení lepidla na povrch plášťového materiálu §2, je přiváděn ze zdroje tvořeného velkými rolemi 95. na kterých je zásoba papíru nebo fólie navinuta a které jsou umístěny na opačných stranách od souvislého pásu vyformovaného vláknitého deskového materiálu, aby mohly být přímo přizpůsobeny přívodu plášťového materiálu 83 na spodní plochu a horní plochu deskového materiálu.

V průběhu přívodu plášťového materiálu 83 ae tyto role 95 otáčejí a plášťový materiál 83 se z nich odvíjí. Role 95 se zásobou papíru nebo fólie mohou být uloženy otočně na hřídeli, avšak takové řešení je nevýhodné pro provádění výměny spotřebované role 95 za novou plnou, protože role 95 jsou velmi těžké a navlékání plné role na hřídel představuje obtížnou pracovní operaci.

Ve výhodném příkladném provedení otočného uložení rolí 95 je využito válečkového lůžka 98, které sestává v tomto příkladu z dvojice otočných podpěrných válečků 101 a z dvojice odvíjecích válečků 99, které jsou umístěny po stranách dvojice podpěrných válečků 101, přičemž stranou od jednoho z krajních odvíjecích válečků 99 je ještě umístěn pomocný váleček 103. Dvojice podpěrných válečků 101 a odvíjecích válečků 99 jsou uspořádány tak, že vytvářejí žlabovou soustavu, to znamená podpěrné válečky 101 jsou umístěny o něco níže než odvíjecí válečky 99. aby se v této žlabové soustavě mohla spolehlivě uložit role 95 plášťového materiálu.

Při nalepování plášťového materiálu 83 na oba povrchy vyformovaného vláknitého deskového materiálu se zásoba papíru nebo fólie, navinutá na rolích 96. uloží na válečková lůžka 98 tak, že role je podepřena na dvojici podpěrných válečků 101 a polohově je držena mezi dvojicí odvíjecích válečků 99. které současně ovládají otáčení role 96 a tím odvíjení plášťového materiálu 83.

Když se zásoba plášťového materiálu 83 na roli 96. uložené na válečkovém lůžku 98. téměř spotřebuje, připraví se do zásobního prostoru čerstvá role 96 papíru nebo fólie, která se umístí vpravo od válečkového lůžka 98 mezi pomocný váleček 103 a pravý odvíjecí váleček 99. Spotřebuje-li se úplně zásoba papíru nebo fólie na zásobní roli 96, spojí se konec plášťového materiálu 83 na této roli 96 se začátkem plášťového materiálu 83 na plné nové roli 96 a spotřebovaná role 96 se odstraní a na její místo se přemístí do odvíjecí polohy na válečkovém lůžku 98 maži hlavními odvíjecími válečky 22» přičemž tato výměna proběhne bez zastavení chodu celého zařízení.

Dvojice podélných vodicích kolejnic 102. ze které je na obr, 1 viditelná pouze jedna, slouží nejenom jako hlavní konstrukční prvek celého zařízení _1 podle vynálezu, ale současně při správné vzájemné vzdálenosti jako podpěrný a vodicí prvek pro transport čerstvých rolí 96 s plášťovým materiálem 83 k válečkovému lůžku 98 jednoduchým ručně ovládaným odvalováním po vodicích kolejnicích 102.

Ve výhodném příkladném provedení zařízení 1 podle vynálezu je pomocný váleček 103 uložen na dvojici kyvných ramen 100, které jsou na obr. 1 zobrazeny v bočním pohledu. Obě kyvná ramena 100 jsou spojena se zvedací pákou 104. která značně usnadňuje jednak umisťování čerstvé role mezi pomocné válečky 103 a jednak při poeunu role 96 k válečkovému lůžku 98 usnadňuje přesouvání a zvedání těžké role 96.

Na obr. 8 je znázorněna stanice pro rozřezávání deskového vláknitého deskového materiálu a na překrývání konců rozřezaných desek. Rozřezávací stanice 105 je umístěna ve směru posuvu deskového materiálu za posledními částmi zařízení 1, které byly popsány v předchozí části, přičemž může být umístěna v příkladu podle obr. 1 na pravém konci vodicích kolejnic 102. V této rozřezávací stanici 105 jsou uspořádány prostředky na rozřezávání plynule se posouvajícího souvislého deskového materiálu z vláknité hmoty na-standartuí délky, které se používají pro stavební účely, a také ústrojí pro opatřování odříznutých čelních ploch takto-vytvořených desek páskovým materiálem, který se připojí k deskovému materiálu a také k Již nanesenému a nalepenému plášťovému materiálu 83. přičemž tyto krycí pásky jsou s výhodou vyrobeny ze stejného nebo podobného materiálu jako je plášťový materiál 83. kterým je pokryta celá plocha desek i s oběma podélnými bočními okraji. V konečném stadiu výroby je tak celá deska pokryta ze všech atran plášťovým materiálem 83. který je pevně nalepen na všechny povrchy vylisovaného vláknitého deskového materiálu. Plášťovým materiálem 83 je zejména silný papír, jak již bylo uvedeno v předchozí části.

Rozřezávací stanice 105 v podstatě obsahuje posuvný vozík 107, který má základovou nosnou část 109. umístěnou ve stejné výSce, v jaké jsou v předchozích částech zařízení 1 uloženy vodicí plochy pro vedení deskovitého materiálu, například horní plocha podpěrného stolu 69. Posuvný vozík 107 dále obsahuje otočnou prodlouženou základnu 111, která bude podrobněji objasněna v další části při popisování překrývání čelních ploch desek. Nad základnovou nosnou částí 109 je umístěna rozřezávací kotoučová pila'113 s hnacím elektromotorem, která je posuvně uložena na příčných vodicích drahách 115. takže se může posouvat ve směru kolmém na směr dopravy vláknitého deskového materiálu.

Podobně je uložena a posouvána spodní rozřezávací kotoučová pila 117. která je uložena pod základní nosnou částí 109 posuvně v podélném směru, přičemž tato spodní kotoučová pila 117 se pohybuje synchronně s horní kotoučovou pilou 113 v průběhu rozřezávání deskového vláknitého materiálu. Obě kotoučové pily 113. 117 jsou současně posuvné ve svislém směru podél dvojice svislých vodítek 119, přičemž svislý posun Je ovládán dvojicí hydraulických zvedacích válců 121.

Při rozřezávání vláknitého deskového materiálu se obě kotoučové pily 113. 117 pohybují současně k deskovému materiálu a po proniknutí do vláknitého materiálu do požadované hloubky ae pohybují současně ve směru kolmém na směr posuvu deskového materiálu, až jej zcela proříznou. I když je pro tuto operaci aamozřejmě možno použít jediné kotoučové pily, při praktickém provádění ae ukázalo, že výhodnější je použití dvou kotoučových pil 113. 117 zejména proto, že deskový vláknitý materiál mívá v některých případech tloušíku až 75 mm a Je dostatečně zhutněný a prosycený pryskyřicí, takže řezání jediným kotoučem je méně výhodné. Při použití dvou kotoučových pil 113.

117 prořezává každý kotouč jen polovinu tloušíky vláknitého materiálu. Protože se vláknitý materiál posouvá plynule stálou rychlostí 2 až 3 centimetry za sekundu, je nezbytné, aby se obě kotoučové pily 113. 117 posouvaly současně s vláknitým materiálem; k tomuto účelu je rozřezávací stanice 105 opatřena vedle dráhy pohybu deskového materiálu řadou okrajových svorek, které nejsou na obrázku zobrazeny a které přichycují posuvný vozík 107 k deskovému materiálu, aby ae tak i s kotoučovými pilami 113. 117 posouval současně k pravému konci obr. 8.

K zakrývání odříznutých čelních ploch jednotlivých desek slouží zakrývací ústrojí 123. kterým se na tyto plochy desek nalepují úzké pásky plášíového materiálu 82« Podobné zakrývací ústrojí je umístěno ve směru posuvu deskového materiálu na rozřezávací stanici 105« přičemž toto ústrojí již není na obr. 8 znázorněno. Tak ae vytvoří jednotlivé desky s jádrem z vláknitého materiálu, oplášíovanébo ze svých všech obvodových stran plášíovým materiálem 83 a použitelného k nejrůznějším stavebním a jiným účelům. Protože v obou zakrývacích ústrojích 123 probíhá stejná pracovní operace, bude v další části popsána pouze funkce prvního zakrývacího ústrojí 123.

Zakrývací ústrojí 123 na zakrývání koncových čelních ploch jednotlivých desek je uloženo otočně na ose 125 tak, že je možno jej zvednout do polohy zobrazené na obr. 8, ve které probíhá zakrývání čelních ploch desek, přičemž po zakrytí těchto ploch je třeba zakrývací ústrojí 123 spustit mimo dráhu posunu deskových dílů, aby bylo možno posunout neodříznutý deskový vláknitý materiál za zakrývací ústrojí 123. K tomuto naklánění a zvedání slouží polohovací hydraulický válec 127. který je opatřen na konci své pístnice vidlicovou pákou 122, ^®rá je připojena na zakrývací ústrojí 123 pro zakrývání čelních ploch desek; hydraulický válec 127 Je napojen na příslušný hydraulický ovládací systém, který na obr. 8 není zobrazen. Zakrývací ústrojí 123 se potom zvedne do polohy, ve které je možno uskutečnit zakrytí čelních ploch desek po odříznutí souvislého pásu vláknitého materiálu na desku potřebné délky a posunutí odříznutého konce do polohy, ve které může proběhnout zakrývání pomocí zakrývacího ústrojí 123.

CS 275030 B6

Podobným způsobem ovládá hydraulický systém zvedání a spouštění otočné prodloužené základny 111, která se zvedá pouze v průběhu zakrývání koncových ploch desek a která je v průběhu jiných pracovních operací spuštěna, takže zakrývací ústrojí 123. který je umístěn ve směru postupu vláknitého materiálu, je možno umístit poblíž obou kotoučových pil 113. 117. což je nezbytné pro výrobu krátkých desek ze souvislého pásu deskového vláknitého materiálu, které mají například délku jenom 122 cm.

Pomocí rozpěrného válce' 131 je možno vytvořit předem zvolený relativní pohyb dvou zakrývacích ústrojí 123 na zakrývání čelních ploch desek, přičemž pohyb tohoto rozpěrného válce 131 je ovládán rovněžpomocí zmíněného hydraulického ovládacího systému tak, že po odříznutí části deskového materiálu ae rozpěmý válec 131 postará o posun zakrývacího ústrojí 123, umístěného ve směru pohybu deskového materiálu směrem od rozřezávací stanice 105, přičemž se současně odsune odříznutá část deskového materiálu, která se potom přichytí k zakrývacímu ústrojí 123 pro zakrývání čelních ploch desek, umístěnému ve směru pohybu deskového materiálu. Deskový materiál se odsouvá v této fázi směrem od kotoučových pil 113. 117. Výsledný posun poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby mohlo být zakrývací ústrojí 123 zvednuto do polohy, ve které se provádí nalepování čelních krycích pásků.

Zobrazené příklady provedení zařízení £ podle vynálezu zobrazují výhodné řešení,, přičemž některé konstrukční detaily tohoto zařízení mohou být v rozsahu předmětu vynálezu obměňovány.

Claims (15)

1. Zařízení na výrobu rovnoměrně zhutněných desek z rozvolněného vláknitého materiálu, sestávající z plnicího ústrojí pro oddělování čáeti vláknitého materiálu a jeho přívod k dalšímu zpracování, ze zhutňovacího ústrojí pro zhutňování oddělené části vláknitého materiálu a jeho protlačování formovacím tunelem a z formovacího ústrojí se zahřívacími a lisovacími prostředky pro vyvozování tlaku a působení teplem na nejméně jeden povrch vyformované desky z vláknitého materiálu, přičemž zhutňovací ústrojí obsahuje vratně pohyblivé pěchovadlo, spojené s motorem pro ovládání jeho vratných posuvů a opatřené nosnými válečky a vodícími válečky, které jsou v záběru s vodítky pro vedení pěchovadla v nosné konstrukci, vyznačující se tím, že plnicí ústrojí obsahuje plnicí skluz /7/ pro vláknitý materiál /3/, opatřený vratně pohyblivými zhutňovači, jehož výstupní konec je vyústěn do plnicí oblasti formovacího ústrojí mezi posuvné pěchovadlo /15/ pěchovacího ústrojí /13/ a vstup formovacího tunelu /61/, který je vstupní částí formovacího ústrojí, obsahujícího lisovací ústrojí /67/, vybavené topnými a lisovacími prostředky a přívodní soustavou pro přívod plášťového materiálu /83/, přičemž pěchovací ústrojí /13/ obsahuje soustavu nosných válečků /29/ pro neseni vratně pohyblivého pěchovadla /15/, upravenou na pěchovadle /15/, popřípadě na Jeho nosné konstrukci /21/, první podélně probíhající nosnou plochu /41/ pro nosné válečky /29/, upravenou na nosné konstrukci /21/, popřípadě na pěchovadle /15/ a svírající ostrý úhel se směrem působení zemské tíže, soustavu vodicích válečků /31/, upravenou na pěchovadle /15/, popřípadě na nosné konstrukci /21/, a druhou podélně probíhající vodicí plochu /43/ na nosné konstrukci /21/, popřípadě na pěchovadle /15/, svírající ostrý úhel se směrem působení zemské tíže, který je menší než ostrý úhel sevřený první nosnou plochou se směrem působení

CS 275830 Βδ zemské tíže, přičemž nosné válečky /29/ a vodicí válečky /31/ jsou orientovány svými osami rovnoběžně s nosnými plochami /41/, popřípadě s vodicím! plochami /43/.

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že vratně pohyblivými zhutnovaši plnicího ústrojí pro vláknitý materiál /3/je skupina vřetně pohyblivých podlouhlých plunžrů /9/, uspořádaných v plnicím skluzu /7/ v odstupech od sebe a vysunutelných z plnicího skluzu /7/ po dráze, procházející otvory ve stěně plnicího skluzu /7/ a probíhající alespoň v části své délky souběžně s dráhou dopravy vláknitého mate·» riálu /3/, přičemž plunžry /9/mají první koncovou polohu mimo plnicí skluz /7/ a druhou koncovou polohu uvnitř plnicího skluzu /7/.

3. Zařízení podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že vratně pohyblivé podlouhlé plunžry /9/ mají obloukový tvar a jsou připojeny ke kyvným ramenům, upevněným na hnacích hřídelích /11/.

4. Zařízení podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, ža obloukové plunžry /9/ jsou uspořádány do tří skupin, z nichž každá obsahuje nejméně jeden obloukový plunžr /9/ a které jsou uspořádány za sebou va směru dráhy pohybu vláknitého materiálu /3/ a v odstupech od sebe, přičemž první a třetí skupina plunžrů /9/ jsou spojeny se synchronizovanými hnacími hřídeli /11/ a druhá skupina plunžrů /9/ je spojena s druhým hnacím hřídelem /11/ se střídavým pohybem vzhledem k dvěma prvním hnacím hřídelům /11/.

5. Zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že vratně pohyblivé pěchovadlo /15/ je na svých bočních plochách opatřeno připojenými nosnými vodítky /19/, probíhajícími v podélném směru pěchovadla /15/, přičemž nosné plochy /41/ a vodicí plochy /43/ pro nosné válečky /29/ a vodicí válečky /31/ Jsou vytvořeny na vnějších bočních plochách vodítek /19/ a jsou uspořádány do V.

6. Zařízení podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že nejméně jeden z nosných válečků /29/ a nejméně jeden z vodicích válečků /31/ je upevněn na společném nosném tělese /35/, uspořádaném bučí na pěchovadle /15/ nebo na jeho nosné konstrukci /21/, přičemž nosné těleso /35/ je opatřeno stavěcími prostředky pro nastavení jeho polohy ve směrech kolmých na podélnou osu nosného vodítka /19/.

7. Zařízení podle bodu 6, vyznačující ae tím, že stavěcími prostředky pro nastavení polohy nosného tělesa /35/ je klínová lišta /55/ se stavěoím šroubem /57/, jehož osa je kolmá na podélnou osu nosného vodítka /19/ a který je zašroubován do nosného bloku ve formě nosného tělesa /35/.

8. Zařízení podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že k plnicímu skluzu /7/ Je přirazen odřezávací nůž /59/ pro vláknitý materiál /3/, umístěný proti jeho výstupnímu konci a orientovaný směrem k čelnímu břitu na čele pěchovadla /15/, přičemž odřezávací nůž /59/ je umístěn na vstupu formovacího tunelu /61/, ohraničeného nahoře a dole žebrovanými deskami /63/, opatřenými řadou příčných žeber /65/ s pilovitým průřezem.

9. Zařízení podle bodů 1 až 8, vyznačující se tím, že lisovací ústrojí /67/ ja napojeno na formovací tunel /61/ a obsahuje podpěrný stůl /69/ s rovinnou horní plochou, ležící v rovině se spodní stěnou formovacího tunelu /61/, a rovinnou horní desku /71/, nesenou nad rovinnou plochou podpěrného stolu /69/ pantografiokou nosnou konstrukcí /73/.

10. Zařízení podle bodů 1 až 9, vyznačující se tím, ža pantografická podpěrná konstrukce /73/ sestává ze dvou vzájemně rovnoběžných dvouramenných lomených pák /75, 77/, uložených kyvně kolem osy protínající jejich střední část, přičemž jeden konec jednoho ramena lomených pák /75, 77/ je otočně připojen k horní desce /71/ a konce druhého ramena lomených pák /75, 77/ jsou vzájemně spojeny spojovacím táhlem /79/ a současně je střední část jedné lomené páky /77/ spojena hydraulickým válcem /81/ s druhým koncem druhé lomené páky /75/.

11. Zařízení podje bodů 1 až 10, vyznačující se tím, že podpěrný stůl /69/ lisovacího ústrojí /67/ a jeho horní deska /71/ jsou opatřeny vždy jednou příčnou drážkou /91, 93/, vedle níž je umístěno nanášecí ústrojí /85/ lepidla pro nanášení lepidla na povrchové plochy plášťových materiálů /83/ před vstupem plášťového materiálu /83/ do příčných drážek /91, 93/ podpěrného stolu /69/ a horní desky /71/ lisovacího ústrojí /67/.

12. Zařízení podle bodů 1 až 11, vyznačující se tím, že podpěrný stůl /69/ je opatřen na obou svých podélných bočních stranách uzavíracím ústrojím /95/ pro vzájemné spojování okrajů plášťových materiálů /83/, přivedených na protilehlé strany desky z vláknitého materiálu /3/, a horní deska /71/ je opatřena na obou svých podélných bočních stranách druhým uzavíracím ústrojím /97/, přičemž obš uzavírací ústrojí /95» 97/, podpěrný stůl /69/ a horní deska /71/ Jsou opatřeny topnými prostředky pro ohřev lepidla.

13. Zařízeni podle bodů'1 až 12, vyznačující se tím, že přívodní soustava pro přívod plášťového materiálu /83/, majícího šířku větší než je šířka deskového pásu z vláknitého materiálu /3/, obsahuje přívodní ústrojí pro přívod ohebného membránového plášťového materiálu /83/ z otočně uložených rolí /96/ s plášťovým materiálem fZ3l, obsahující soustavu vodicích válců, ukončenou na vstupu plášťového materiálu /83/ do příčných drážek /91, 93/ lisovacího ústrojí /67/, zásobní jednotku pro udržování zásoby cívek /96/ a přemísťovací ústrojí pro přemísťování plných cívek /96/ ze zásobní jednotky do přívodního ústrojí.

14. Zařízení podle bodů 1 až 13, vyznačující se tím, že, přívodní ústrojí pro přívod ohebného membránového plášťového materiálu /83/ obsahuje válečkové lůžko /98/, opatřené dvojicí podpěrných válečků /101/, umístěných vzájemně robnoběžnš ve vzájemných odstupech menších než Je průměr prázdné cívky /96/ pro plášťový materiál /83/ a orientovaných kolmo na směr odtahu plášťového materiálu /83/ do lisovacího ústrojí /67/.

15. Zařízení podle bodů 1 až 14, vyznačující se tím, že přemísťovací ústrojí pro přemísťovaní plných cívek /96/ pro plášťový materiál /83/ ze zásobní jednotky do přívodního ústrojí obsahuje pomocné válečky /103/, uložené na dvojici kyvných ramen /100/, opatřených zvedacími pákami /104/.