CS269975B2

CS269975B2 - Device for information reproduction

Info

Publication number: CS269975B2
Application number: CS857516A
Authority: CS
Inventors: Martinus P M Bierhoff; Decker Karel M L De
Original assignee: Philips Corp
Priority date: 1984-10-22
Filing date: 1985-10-21
Publication date: 1990-05-14
Also published as: ES8609791A1; SG57091G; EP0181020B1; CS751685A2; KR940000427B1; KR860003588A; JPS61100828A; JP2719697B2; US4740938A; NL8403199A; ES547994A0; CA1243115A; DE3577614D1; HK90691A; EP0181020A1

Description

Vynález se týká zařízení pro reprodukování informace uložení v podobě alespoň jednoho informačního bloku ve stopě nosiče záznamu, obsahující první snímací ústrojí pro snímání nosiče záznamu a řídící ústrojí pro řízení snímacího ústrojí, přičemž první snímací ústrojí a řídící ústrojí je spojeno s řídící jednotkou.

Zařízení typu specifikovaného v hořejším odstavci je například číslicový zvukový přehrávač kompaktního disku» který se používá s nosičem záznamu v podobě opticky snímatelného disku nesoucího číslicově zakódovanou zvukovou informaci. Příkladem takového číslicového audiopřehrávače kompaktního disku je přehrávač, který je dodáván formou N.V. Philips' Glooilomponfobr loken pod označením CO3O3. Před přehráváním dluku nu Lunilu přehrávači je možné zaklíčovát volbu, která má být reprodukována. Za tím účelem se použije subkódu, který je proložen s číslicovou audioinformací a který mezi jiným obsahuje průběžné označení reprodukovaného čísla stopy, indexu část ''stopy, jakož i relativní a absolutní čas. U různých známých přehrávačů jsou parametry, jež mohou být programovány, číslo stopy, index nebo/a čas. Zaklíčované volba může být ukládána v paměti pří postupu přehráv.ání.

Účelem vynálezu je zlepšit pohodlnost manipulace se známým přístrojem tím, že se urychlí postup vyhledávání nejbližší stopy takto provedené volby.

Podle vynálezu obsahuje shora uvedené reprukční zařízení paměť s n paměťovými místy pro uložení sledového čísla odpovídajícího danému informačnímu bloku, jehož začátek je umístěn v úseku záznamového nosiče, přiřazeném paměťovému místu, přičemž paměť je spojena s řídící jednotkou, к níž je dále připojeno první snímací ústrojí pro uložení nebo uchování dat, vztahujících se к velikosti a umístění uvedených úseků na nosiči záznamu nebo pro uložení nebo uchování dat, ze kterých lze odvodit velikost a umístění uvedených úseků na záznamový nosič.

U běžného přehrávače kompaktního disku se ten informační blok, který má být nejdříve reprodukován, nadále označovaný Jako stopa se vyhledává následujícím způsobem :

předpokládejme, že v určitém okamžiku je reprodukována stopa i a za pomoci kláves se požaduje reprodukování stopy Д, přičemž Д je například větší než i,. Jelikož čísla stop na záznamovém nosiči se zvětšují od středu směrem к jeho obvodu, přičemž se nemusí začínat číslem 1, ví řídící ústrojí, že stopové číslo Д musí být umístěno dále směrem к obvodu záznamového nosiče. Aby se urychlil vyhledávací postup, řídící ústrojí pak řídí snímací ústrojí tak, Že provádí radikální skoky, a to každý o 256 stop směrem к obvodu záznamového nosiče, a po každém skoku se pokračuje ve sledování stopy a umístění snímacího ústrojí vůči stopě se odvodí ze subkódu. Jestliže se ještě nedosáhne stopového čísla Д, provede se nový skok přes 256 stop směrem к obvodu záznamového nosiče. To pokračuje, až po takovém skoku se dosáhne stopy Д například tím, Že po tomto skoku je snímací ústrojí jiŽ umístěno na stopě Д. Potom se provede zpětný skok přes 12Θ stop a opět se číslo stopy, na které je snímací ústrojí nyní umístěno, odvodí ze subkódu. Jestliže snímací ústrojí je nyní umístěno na stopovém číslu Д - 1, provede se dopředný skok přes 64 stop. Tímto způsobem se dosáhne začátku stopy Д dopřednými nebo zpětnými skoky, které se pokaždé zmenší činitelem 2. Takový vyhledávací postup se také označuje jako postup s binárním vyhledáváním. Toto binární vyhledávání může zabrat mnoho času, zejména tehdy, jsou-li stopy Д a £ umístěny daleko od sebe.

Ve shora uvedeném textu se poukazuje na skoky přes určitý počet stop. Je třeba poznamenat, že záznamové nosiče, jako je kompaktní disk, obsahující pouze jedinou stopu, která probíhá podél spirální dráhy od středu směrem к obvodu záznamového nosiče. Z tohoto důvodu je tvrzení skoky přes určitý počet stop třeba interpretovat tak, že se jím míní skoky, které jsou rovny velikosti časových dob stopové rozteče, což je radiální posunutí snímacího ústrojí v jedné otáčce záznamového nosiče.

CS 269 975 B2

Dále je třeba poznamenat, že volba skoků pres 256 stop je diktována skutečností, že výběhová stopa, která je umístěna za koncem posledního stopového čísla na záznamovém nosiči, má mít šířku alespoň 300 stop. Použití skoků přes 256 stop zajištuje, že se výběhové stopy pokaždé dosáhne v případě vyhledávacího pohybu směrem ven přes záznamový nosič.

Je možné ukládat data, obsažená ve vstupní stopě záznamového nosiče a vztahující se к počtu stop а к zahajovacím dobám každého stopového čísla, do přiřazené paměti v zařízení. Jestliže kromě toho je v zařízení uložena převáděcí tabulka, ve které jsou doby záznamového nosiče naneseny proti radiálním polohám na záznamovém nosiči, například v počtech stop”, tj. počtu stopových roztečí od vstupní stopy, může být vyhledávací děj prováděn mnohem rychleji.

Po instrukci к reprodukování stopy j určí zařízení radiální polohy odpovídající startovacím dobám stop i a j, Odečtení obou poloh dává počet stop, přes který vyvolá řídící ústrojí skok snímacího ústrojí v radiálním směru, aby py j. Potom se zjistí místo začátku stopy j za pomoci Rozhodující stopové číslo j nebo číslo j + 1 nebo j provede pouze jeden velký skok přes počet stop, který na jsou-li stopy umístěny daleko od sebe, takže vyhledávací doba může být značně zmenšese dosáhlo alespoň sousedství stopostupu binárního vyhledávání.

je nyní již dosaženo tím, že se je v podstatě větší něž 256, zejméJe třeba uvést, že je o sobě známo snímat data týkající se umístění stop na záznamovém nosiči ze stopy na začátku záznamového nosiče a ukládat tato data v paměti přístroje pro reprodukování informace. V té souvislosti se poukazuje například na evropský pat. spis č. 29 946. Tento spis se týká přístroje pro snímání informace s magnetického záznamového nosiče.

Jelikož vstupní stopa záznamového nosiče může uložit 99 stopových čísel a jejich startovací doby, znamenal by shora uvedený návrh, že reprodukční přístroj má mít pamět, která v krajním případě může uložit data vztahující se na těchto 99 stopových čísel. To vyžaduje poměrně velkou pamět, což může být velmi nepříznivé v ohledu sestrojení a kapacity mikropočítačové soustavy, jíž má být v zařízení použito. Jinými slovy je třeba dát přednost použití menší paměti. Vzhledem к přesnosti vyhledávacího postupu, kterážto přesnost závisí na nepřesnosti v roteči stopy a tangenciální rychlosti, a která je velikostního řádu 10 4 velikosti skoku, je kromě toho neužitečné a nepotřebné uložit v zařízení všechna stopová data.

Podle vynálezu je záznamový nosič rozdělen na počet γί pomyslných pevných úseků, přičemž £ pro přístroj jako je číslicově zvukový přehrávač kompaktního disku, je menší než 99, avšak s výhodou není větší než 10. Pevné úseky jsou vázány jejich vnitřními a vnějšími průměry. Jinými slovy odpovídá každý úsek parametru, který označuje počet stop, o které je začátek oddálen od vstupní stopy. Počet desíti úseků byl zvolen z toho důvodu, že záznamový nosič je přibližně 20 000 stop, tj. 20 OOOkrát stopová rozteč, co do šířky, takže jsou definovány úseky, z nichž každý má šířku 2 048 stop. Tento počet je příznivý, jelikož 2048 je mocnina čísla 2.

V přítomném příkladu to dává například čísla 0, 2048, 4096, 6144 atd. Tato čísla odpovídají dobám ve shodě se shora uvedenou převodní tabulkou. Nyní přiřazená pamět v zařízení má mít pouze shora uvedených n pamětových míst a může proto být podstatně menší než shora uvedená pamět. Číslo stopy ve směrodatném úseku, například první nebo poslední stopa v tomto úseku, tj. ta stopa, jejíž začátek je umístěn nejblíže začátku nebo ke konci směrodatného úseku záznamového nosiče a tak s výhodou první stopové číslo, může být nyní uloženo vpamětovém místě paměti, které odpovídá určitému úseku záznamo vého nosiče.

CS 269 975 B2

Jestliže stopová čísla úseku jsou umístěna v odpovídajících paměťových místech,, může být obsah paměti například tento : 1, 3, 4, 7, 9. První úsek záznamového nosiče obsahuje stopové číslo 1 a stopové číslo 2, vlastně jeho začátek. Druhý úsek záznamového nosiče obsahuje stopové číslo 3, vlastně jeho začátek.

Třetí úsek záznamového nosiče obsahuje stopová čísla 4 a 5 a začátek stopového čísla

6. čtvrtý úsek obsahuje stopové číslo 7 a začátek stopového Čísla 8. Pátý úsek obsahuje začátek stopového čísla 9. S výhodou obsahuje také paměť číslo, které označuje celkový počet stop na záznamovém nosiči. V tomto případě má paměť o jedno paměťové místo více než je počet úseků, na něž je rozdělen záznamový nosič.

Jestliže celkový počet stop v předcházejícím příkladu je deset, bude pátý úsek proto obsahovat celé stopové číslo 9 a stopové číslo 10, vlastně jeho začátek.

V paměťovém místě odpovídajícím některému úseku záznamového nosiče, který neobsahuje začátek stopy, je možno uložit přiřazené označení, například číslo nula.

Zařízení může být dále vyznačeno tím, že paměť obsahuje přídavné paměťové místo pro uložení čísla představujících počet informačních bloků na záznamovém nosiči.

Paměť s n paměťovými místy může být naplněna různými způsoby.

Podle prvního provedení vynálezu je řídící jednotkou také spojeno druhé snímací ústrojí pro snímání a to před reprodukcí informace sledových čísel, ukládaných do paměti záznamového nosiče.

To je možné pouze v tom případě, jestliže směrodatná sledová čísla jsou obsažena ve vstupní stopě záznamového nosiče.

Podle druhého provedení vynálezu je druhé snímací ústrojí pro snímání dat, týkajících se umístění začátku alespoň Jednoho informačního bloku na záznamovém nosiči připojeno к ústrojí pro srovnávání dat, týkajících se umístění začátků informačních bloků na záznamovém nosiči 3 daty,' týkajícími se umístění úseků na záznamovém nosiči a pro generování řídícího signálu a to ne více než jedenkrát pro jeden úsek záznamového nosiče.

To umožňuje, aby bylo použito běžně dostupných záznamových nosičů a aby sledová čísla, odpovídající úsekům záznamového nosiče, byla určena v samotném zařízení a byla uložena v paměti. _v

Výhodné provedení vynálezu záleží v tom, že přístroj dále obsahuje srovnávací třetí ústrojí pro srovnávání sledového čísla a zvoleného informačního bloku se sledovými čísly uloženými v paměti a pro generování řídícího signálu přiváděného к řídícímu ústrojí, kde první snímací ústrojí je umístěno na začátku zvoleného informačního bloku, přičemž první vstup srovnávacího ústrojí je spojen s výstupem paměti, druhý vstup je spojen s výstupem ovládacího panelu a výstup je spojen se vstupem řídícího ústrojí.

Výhodné provedení vynálezu záleží dále v tom, že paměť obsahuje přídavné paměťové místo pro uložení čísla představujícího počet informačních bloků na záznamovém nosiči.

Jak bylo shora uvedeno, může být takto první snímací ústrojí uvedeno do žádané polohy ve dvou krocích. Prvním Je hrubý krok, při kterém se provede velký skok odpovídající šířce jednoho nebo několika sousedících úseků záznamového nosiče, a potom se provede krok jemného vyhledávání, při kterém se začátek stopy zjistí co do místa pomocí postupu binárního vyhledávání”. Určení velikosti hrubého kroku, tj. určení, kdy první snímnací ústrojí provedlo skok odpovídající šířce jednoho nebo několika úseků záznamového nosiče, může být provedeno například tím, že se spočítá počet stopových přechodů detekovaných při radiálním pohybu prvního snímacího ústrojí přes záznamový nosič. Druhou možností je určit přesunutí běžce na ovladači, který tvoří část třetího ústrojí a který pohání první snímací ústrojí, přičemž běžec určuje polohu ovladače a tím polohu prvního snímacího ústrojí.

CS 269 975 82

- Vynález byl shora popsán na číslicově zvukovém přehrávači kompaktního disku, kde v příchozí stopě záznamového nosiče použitého v přístroji lze uložit 99 stopových čísel a jejich startovací doby. Je třeba však poznamenat, že vynálezu lze stejně dobře použít na přístrojích pro reprodukování informace záznamového nosiče, který má větší nebo menší obsah, a kde v přicházející stopě může být uložena informace týkající se více nebo méně 99, například x stop. To znamená, že v tomto případě je n C x. S výhodou je však n o jeden velikostní řád menší než x.

Nyní bude popsána podrobněji příkladem provedení vynálezu v souvislosti s výkresy.

Obr. 1 znázorňuje zařízení podle vynálezu.

Obr. 2 znázorňuje část záznamového nosiče v pohledu v průřezu a paměť použitou v zařízení podle obr. 1.

Obr. 3 je vývojový diagram, který znázorňuje Jak se pamčť plní.

Obr. 4 je vývojový diagram, který znázorňuje, jak se vyhledává zvolená stopa.

Obr. 1 Je diagram znázorňující princip přehrávače kompaktního disku, pokud je to pro vynález důležité. Diagram se zakládá na obchodně dostupných přehrávačích kompaktního disku, jak je například dodáván firmou N. V. Philips 'Gloeilampenfabriken pod typovým číslem 303. Tyto známé přehrávače mají ovládací panel 1, s volbou programu, což je například řada kláves, z nichž každá odpovídá specifickému číslu stopy, jakož i displej 2, na kterém se ukazuje zvolené číslo a který Je tvořen například řadou Žárovek, z nichž každá odpovídá určitému Číslu stopy. Kromě volby programu číslem stopy může být možno provádět volbu pomocí indexu částí stop, pomocí času uvnitř stopy, nebo pomocí absolutního času. Řídící jednotka 2, například mikropočítač, snímá řídící panel i a pohání displej 2. Dále může řídící jednotka 2 snímat zvolený program do programované paměti 4 a z ní jej číst, aby řídil přehrávač při přehrávání disku takovým způsobem, že se reprodukuje zvolený program. Za tím účelem přijímá řídící jednotka 2 ^2e subkódového dekódovacího zařízení 2 subkód, který je proložen mezi hudebními údaji na disku a ve kterém jsou mimo jiné zakódována čísla stop, index a čas v průběžném tvaru, takže řídící jednotka 2 dostává informaci o tom místě disku, kde se provádí reprodukce.

Podle vynálezu zařízení dále obsahuje paměť 6., která má n paměťových míst 6.1, 6.2

6.n, kde n je menší než 99 a s výhodou není větší než 10, a dále obsahuje přídavné paměťové místo 6.n + 1. Dále obsahuje zařízení první ústrojí 2 pro uložení nebo uchování dat týkajících se velikosti a umístění γί úseků na záznamovém nosiči nebo pro uložení, popřípadě uchování dat, z nichž lze odvodit velikost a umístění n úseků na záznamovém nosiči.

Obr. 2 znázorňuje část záznamového nosiče 20 při pohledu v průřezu. Záznamový nosič 20 je rozdělen na pět úseků PÍ až £5. Tyto úseky jsou charakterizovány jejich rozhraními r , až г _c a r . Vezme-li se začátek záznamového nosiče jako referenční hodnota, pl p5 m což znamená, že r_p^ = 0, potom r_p2 až r^ představují vzdálenost začátku úseku od začátku záznamového nosiče. Vzdálenosti r_p^ až r mohou být vyjádřeny v jednotkách času” nebo v jednotkách “délky, což označuje čas nebo počet otáček potřebných pro snímací ústrojí, aby postoupilo například od г_р1 к r_p2.

Obr. 2 ukazuje, že úseky Pl až P5 mají vesměs stejnou šířku b, což obecně není přísně vyžadováno. Jestliže r^ až r^ Jsou vyjádřeny v Jednotkách délky” a jestliže - (1, potom r_pi = (i-l)r_p2' 3, To znamená, že r_pj ^až г_р$ J^sou násobky r^.

Ve shora uvedeném příkladu to znamená, že r_pl = 0, r_p2 = 2,048, r_p3 = 4,096, . Jestliže r^ až r^ jsou vyjádřeny v jednotkách času, potom může být 0, r^ bude větší než г^, _{bude vět5í} než atd., jelikož rychlost otáčení atd.

CS 269 975 B2 záznamového nosiče klesá, když je reprodukována stopa umístěná blíže к obvodu záznamového nosiče 20. Je zřejmé, že je dán vztah mezi r_pi, vyjádřeno v jednotkách délky a mezi r_p*, vyjádřeno v jednotkách času”. Tento vztah je definován matematickým vzorcem shora uvedeným jako převodní tabulka.

V prvním ústrojí 2 mohou být uloženy parametry R_pl až r_p5, vyjádřeno v jednotkách času” nebo v jednotkách délky. Jestliže úseky PÍ až P5 mají stejnou šířku b, může být dokonce vhodné ukládat pouze hodnotu r_p2 vyjádřenou v jednotkách délky.

Jestliže kromě toho je počet úseků, totiž 5, znám, zatímco r_m je rovněž známo pro záznamové nosiče typu kompaktního disku, lze odvodit ostatní hodnoty r_p^ až r_p^ v řídící jednotce 2· Jestliže shora uvedený vzorec čili převodní tabulka Je rovněž uložena v řídící jednotce 2 nebo v prvním ústrojí 2» je celá informace, pokud jde o umístění a velikost úseků PÍ až Pn, n = 5 na obr. 2, na záznamovém nosiči známa nebo může být odvozena.

V paměti £ na obr. 1, je sledové číslo jednoho informačního obloku, je-li dán, jehož začátek je umístěn v úseku Pi záznamového nosiče 20, odpovídajícím paměťovému místu, uloženo v různých paměťových místech 6.1 až 6.n. Paměťové místo 6.1 + 1 obsahuje číslici m, která představuje počet stop na záznamovém nosiči.

Obr. 2 ukazuje, že záznamový nosič 20 obsahuje šest stop N1 až N6. Obr. 2 také ukazuje odpovídající obsah paměti £. Různá paměťová místa paměti obsahují sledové číslo té stopy, jejíž začátek, tj. levá rozhraní stop Ni, je umístěn nejblíže u začátku tj. levá rozhraní úseků Pj přiřazeného úseku Pj. Obr. 2 zřetelně ukazuje, že úseky РЗ а P5 neobsahují začátek stopy. Úsek P5 dokonce neobsahuje vůbec žádnou informaci.* V takovém případě může být například 0 uložena v odpovídajících paměťových místech. Paměťové místo 6,6 obsahuje číslo 6.

Paměť £ může být naplněna různým způsobem.

Jako první možnost se předpokládá, že rozhodující sledová čísla tj. obsahy paměti jsou zaznamenána v příchozí stopě záznamového nosiče. Zařízení podle obr. 1 obsahuje druhá snímací ústrojí 2» které před reprodukováním informace snímá se záznamového nosiče 20, sledová čísla, která mají být uložena v paměti. Za tím účelem je druhé snímací ústrojí spřaženo s řídící Jednotkou 2* která přenáší rozhodující data z druhého snímacího ústrojí Д к paměti 2· Tak u příkladu podle obr. 2 bude, druhé snímací ústrojí 2 snímat čísla 1-3-0-5-0 se záznamového nosiče 20. Kromě toho se počet m = 6 snímá s příchozí stopy a uloží se v paměťovém místě 6.6.

Podle druhé možnosti, která bude popsána podrobněji v souvislosti s vývojovým diagramem podle obr. 3, snímá druhé snímací ústrojí 2 data týkající se umístění začátku jednoho nebo několika informačních bloků na záznamovém nosiči 20, s příchozí stopy před reprodukcí ze záznamového nosiče 20. Za tím účelem zařízení také obsahuje druhé ústrojí 2» jehož první vstup je spojen s druhým snímacím ústrojím 2 ^a druhý vstup je spojen s prvním ústrojím 2» ^a jehož výstup je spojen s pamětí 6, pro srovnávání dat týkajících se umístění začátku informačních bloků na záznamovém nosiči 20 a daty týkajícími se umístění úseků na záznamovém nosiči a pro generování a to ne více než jednou pru jeden úsek záznamového nosiče 20, řídícího signálu pro uložení sledového čísla toho informačního bloku, jehož začátek je umístěn v rozhodujícím úseku záznamového nosiče 2_У v paměťovém místě odpovídajícím tomuto úseku.

Uvedený postup probíhá následovně jak je patrno na obr. 3. Program se zahájí v doku 30; v bloku 32 je paměť 6 úplně vyplněna nulami”. To znamená, že nula je uložena ve všech paměťových místěch 6,1 až 6.n + 1 včetně. Dále se v bloku 34 snímá číslo m označující počet stop na záznamovém nosiči 20 a sledové číslo i první stopy z příchozí stopy v záznamovém nosiči přes druhé snímací ústrojí 2’ ^v bloku 35 se pracovní proměnná 2» představující sledové číslo stopy, nastaví na hodnotu i a pracovní proměnná j, přede·, a6

CS 269 975 B2 •vující číslo úseku záznamového nosiče se nastaví na hodnotu 2. V bloku 36 se hodnota i = i . _w — o uloží v prvním paměťovém místě 6.1 a hodnota m se uloží v paměťovém místě 6.π - 1. Pstom se v bloku 38 proměnná £ zvýší o jedničku. Nyní druhé snímací ústrojí 2 snímá startovací dobu příští stopy z příchozí stopy a v bloku 42 se startovací čas přemění na startovací polohu r_fJi zd pomoci shora uvedeného převodního vzorce čili převodní tabulky. Potom se v programovém kro ku 44 zjistí, je-li i = m + ϊθ + 1. Jestliže £ není rovno hodnotě m + i + 1, program postupuje od kroku 44 do bloku 46, ve kterém se zjistí, že je-li r^^ menší než r_p^. Jestliže tomu tak je, což znamená, že začátek stopy £ je stále umístěn v předcházejícím úseku

Pj, program se navrátí к bloku 38 přes větev £8. Pro stopové číslo 2 v příkladu podle obr. 2 program ve skutečnosti postupuje přes tuto větev 48. Zjistí-li se v bloku 46, že ^rNi nebo rovno hodnotě r_pj, program postupuje přes blok £0, ve kterém se proměnná j zvýší o jedničku, do bloku 52, ve kterém se opět srovná se začátkem r_pj příštího úseku na záznamovém nosiči. Jestliže r^^. je menší než r_p^, začátek stopy N^ umístěn v úseku P s číslem j - 1 a čísla £ se uloží v paměťovém místě j - 1 paměti 6 v bloku 56.

Jestliže v bloku 52 je ještě větší nebo rovno r_pj, program postoupí к bloku 50 pres větev 54. To nastane, jestliže úsek P neobsahuje začátek stopy, tak jako úsek P3 na obr. 2.

Od bloku 56 postupuje program do bloku 5_8, ve kterém se zjistí, je*ii j rovno n + 1. Jestliže tomu tak není, postoupí program do bloku 38 pres větev 60 pro případné uložení následujícího čísla stopy v následujícím paměťovém místě. Jestliže se v bloku 4 4 a v bloku £8 zjisti, že i a j se rovnají m + i_Q + 1, popřípadě n + 1, postoupí program do bloku 66 pres větev 62 popřípadě 64 a v tomto bloku je program ukončen. Z bloku 58 je zřejmé, že proměnná j může nabývat hodnoty rovné n + 1. Pro r_{p n} + 1 má být vzata hodnota r_m, viz obr. 2, kterážto hodnota je rovněž v přístroji dostupná.

Obr. 4 znázorňuje možný postup vyhledávání zvolené stopy, Za tím účelem přístroj dále obsahuje srovnávací třetí ústrojí £0, jehož první vstup je spojen s řídícím panelem £, druhý vstup je spojen s pamětí £ a výstup je spojen s řídícím ústrojím 11. Řídící ústrojí 11 je upraveno pro řízení prvního snímacího ústrojí 7_ takovým způsobem, že muže být reprodukován zvolený informační blok. Třetí ústrojí ID je uzpůsobeno pro srovnávání sledového čísla zvoleného informačního bloku se sledovými čísly uloženými v paměti £, jakož i pro dodávání řídícího signálu pro řídící ústrojí 11, takovým způsobem, že snímací ústrojí Z> θ. jsou umístěna na začátku zvoleného informačního bloku, popřípadě stopy, a potom může být informační blok reprodukován.

Vyhledávání může být prováděno takto í na obr. 4 začíná vyhledávací proces v bloku 68. načež se v bloku 70 dá instrukce pro přehrání stopy o čísle £· Přístroj má tu informaci, že dosáhl stopového čísla které je umístěno v úseku jj, tj. Pu, záznamového nosiče 20. V bloku 72 se zjišťuje, je-li у > x. Jestliže tomu tak není, tj. jestliže číslo x. je umístěno dále než .číslo γ, učiní se pracovní proměnná £ rovnou и + 1 v bloku 74 a číslo M. . uložené v i-tém paměťovém místě paměti £, se sejme v bloku 76 . Potom se z bloku 78 zjistí, je-li x< M. . Je-li x. skutečně menší než kh , znamená to, že číslo x. θ číslo у jsou zřejmě umístěny ve stejném úseku Pu záznamového nosiče. Program pak tedy postupuje к bloku 82 přes větev £0, v kterémžto bloku 82 je umístěn začátek stopy _x, a to oomocí postupu jemného čili binárního vyhledávání, a vyhledávací program se ukončí v bloku 83.

Jestliže se v programovém bloku 78 nalezne, žex£ M. , program postupuje do bloku 8 4. ve kterém se pracovní proměnná zvýší o jedničku a číslo M_i uložené v nejbližéím parnětovúm místě paměti £ se sejme v bloku 86. Potom se v bloku 88 znovu zkontroluje, je-li x < M. . Je-li tomu tak, je začátek stopy x. zřejmě umístěn v příštím úseku P.u + 1, nebo obecně v úseku P.i + 1. V bloku 90 se provede skok, rovný šířce i - u - 1 úsekú P, к úseku, vи kterém .se umístěn začátek stopy x. θ potom se v bloku 82 zjistí začátek stopy _x za pomoci jemného vyhledávacího postupu. Jestliže v bloku 88 se ukáže, že x- M. , program se navr.il i

CS 269 975 B2 do bloku 84 přes programovou větev 89 a potom se v blocích 86 a 88 zkontroluje zda-li stopa χ.» vlastně začátek stopy x_t je umístěn v navazujícím úseku P záznamového nosiče 20.

Zjistí-li se, že у > x v programovém bloku 72, pokračuje program do bloku 92, kde se pracovní proměnná χ učiní rovnou jj. V bloku 94 se sejme z i-tého paměťového místa paměti Potom se v kroku 96 zjistí, je-li M^ rovno nule. Je-li tomu tak, je začátek stopy umístěn v úseku u, program pak postupuje к bloku 82 přes větev 103, načež se postupem jemného vyhledávání zjistí umístění stopy x,. Jestliže se v bloku 98 zjistí, že x2 M., program také postupuje do bloku 100, ve kterém se pracovní proměnná χ sníží o jedničku. Opět se v bloku 102 zkontroluje, je-li obsah nula. Je-li tomu tak a informační blok χ neobsahuje začátek stopy, program postupuje do bloku 100 přes větev 106. Jestliže není nula, postupuje program do bloku 104, ve kterém se opět zkontroluje, je-li x>M^. Je-li tomu tak, je začátek stopy x umístěn v úseku χ. V bloku 108 se provede jeden skok o velikosti šířky U - i úseků do úseků χ, ve kterém je umístěn začátek stopy χ a potom se dosáhne začátku stopy v bloku 82.

Jestliže v programovém kroku 104 se zjistí, že x£M^, což znamená, že začátek stopy x. není umístěn v úseku X, vrátí se také program do bloku 100 přes větev 106.

Jestliže po jemném vyhledávání se v bloku 82 nalezne začátek stopy x_t ukončí se vyhledávací program v bloku 83·. Potom může přístroj stopu reprodukovat.

Způsobu popsaného v souvislosti s obr. 3 a 4 lze užít v případě, že stopová čísla, jejichž začátky jsou umístěny nejblíže začátku rozhodujících úseků P, jsou uložena v odpovídajících paměťových místech. Jestliže jiná stopová čísla, například čísla těch stop, jejichž začátky jsou umístěny nejblíže ke koncům rozhodujících úseků P, jsou uloženy v příslušných paměťových místech, postupy budou probíhat odlišným způsobem a budou mít odlišné nastavení. Je také patrno, že sled některých kroků v postupech, popsaných v souvislosti s obr. 3 a 4, může být změněn, aniž by se ovlivnila činnost zařízení.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Zařízení pro reprodukování informace, uložené v podobě jednoho informačního bloku ve stopě nosiče záznamu, obsahující první snímací ústrojí pro snímání nosiče záznamu a řídící ústrojí pro řízení snímacího ústrojí, přičemž první snímací ústrojí a řídící ústrojí je spojeno s řídící jednotkou, vyznačující se tím, že obsahuje pamět (6) s paměťovými místy (6-1 až 6.n) pro uložení sledového čísla odpovídajícího danému informačnímu bloku, jehož začátek je umístěn v úseku (P2) záznamového nosiče (20), přiřazeném paměťovému místu, přičemž paměť (6) je spojena s řídící jednotkou (3), к níž je dále připojeno první snímací ústrojí (7) pro uložení nebo uchování dat, vztahujících se к velikosti a umístění uvedených úseků (P) na nosiči (20) záznamu nebo pro uložení nebo uchování dat , ze kterých lze odvodit velikost a umístění uvedených úseků (P) na záznamový nosič (20).

2. Přístroj podle bodu 1, vyznačující se tím, že s řídící jednotkou (3) je také spojeno druhé snímací ústrojí (8) pro snímání, a to před reprodukcí informace sledových čísel, ukládaných do paměti, se záznamového nosiče (20).

3. Přístroj podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že druhé snímací ústrojí (8) pro snímání dat, týkajících se umístění začátku alespoň jednoho informačního bloku na záznamovém nosiči (20) je připojeno к ústrojí (9) pro srovnávání dat, týkajících se umístění začátků informačních bloků na záznamovém nosiči (20), s daty, týkajícími se umístění úseků na záznamovém nosiči (20) a pro generování řídícího signálu a to ne více než jedenkrát, pro jeden úsek záznamového nosiče (20).

CS 269 975 B2

4. Přístroj podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že dále obsahuje srovnávací tře- tí ústrojí (10) pro srovnávání sledového čísla zvoleného informačního bloku se sledovými Čísly uloženými v paměti (6) a pro generování řídícího signálu přiváděného к řídícímu ústrojí (11), kde první snímací ústrojí je umístěno na začátku zvoleného informačního bloku, přičemž první vstup srovnávacího ústrojí (10) je spojen s výstupem paměti (6), druhý vstup je spojen s výstupem ovládacího panelu (1) a výstup je spojen se vstupem řídícího ústrojí (11). .

5. Přístroj podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že pamět (6) obsahuje přídavné paměťové místo (6.n+l) pro uložení Čísla představujícího počet informačních bloků na záznamovém nosiči (20).