CS237313B2

CS237313B2 - Method of manufacture of wafles

Info

Publication number: CS237313B2
Application number: CS802161A
Authority: CS
Inventors: Giuseppe Negro
Original assignee: Ferrero Ohg
Priority date: 1979-07-20
Filing date: 1980-03-27
Publication date: 1985-07-16
Also published as: EP0022901A2; PH16865A; CS216180A2; DD149603A5; NZ192707A; ES487045A1; AU5500780A; EP0022901B1; PT70617A; NO149908C; AU527777B2; US4629628A; DE2929496A1; AR225166A1; YU183980A; GR73182B; JPS5925585B2; EP0022901A3; IE49398B1; ATE8005T1

Description

Vynález se týká způsobu výroby oplatek s hladkým hutným povrchem a komůrkovltou vnitřní strukturou.

Oplatky slouží potravinářskému průmyslu a průmyslu poživatin jako schránky nebo nosiče pro potravinové hmoty všeho druhu. Nezávisle na druhu potraviny, která je na oplatku nanesena nebo jíž je oplatka plněna, má oplatka mít dostatečnou stabilitu, popřípadě pevnost, a to při své výrobě, při balení, v zabaleném stavu a též při manipulaci spotřebitelem. Rovněž důležitým je požadavek, aby se oplatka vyznačovala dobrými organoleptickými vlastnostmi, zejména aby byla jemná a křehká a skýtala příslušný optický vzhled, pokud jde o barvu a tvar.

Oplatky se pečou buď s oboustranně hladkým povrchem, nebo mají alespoň jeden povrch se čtverečkovými prohlubeninami. To, zda se výrobce rozhodne pro oplatku s hladkým nebo se čtverečkovaným povrchem, závisí na požadované tloušťce vypečeného výsledného výrobku. Oplatky s hladkým povrchem je možno vyrábět jen poměrně tenké. Zvětší-li se množství těsta a tím i tloušťka oplatky, pak není možné odstranit během krátké doby pečení oplatky potřebné množství vody, což má za následek, že oplatka je propečená a křehká jen na vnějším povrchu, nikoliv však uvnitř. Při zvýšení teploty pečení je nebezpečí, že oplatka sice je propečená, avšak ne vnějším povrchu spálená.

Nevýhodou tenkých oplatek je, že se snadno lámou. Mají-li se oplatky vyrobit tlustší, aby se zamezilo nebezpečí, že se oplatka rozláme, je třeba zvětšit povrch pečící se hmoty, aby bylo možno odvést obsaženou vodu. Toho se dosáhne tím, že se oplatková forma opatří většinou čtverečkovými prohlubeninami. Takto dosažené zvětšení povrchu oplatek, upečených v takovýchto oplatkových formách, je zabezpečeno požadovaným chováním oplatkového těsta při pečení. Kromě toho je další výhodou, že můstky, popřípadě žebra oplatek jim udělují zvýšenou stabilitu.

Oplatky se často opatřují povlakem čokolády nebo jiných polev. Nevýhodou oplatek, majících na povrchu čtverečky nebo výztužné žebroví, je, že se v těchto prohlubeninách zachytí poměrně velké množství drahé a kaloricky bohaté čokoládové polevy. Aby se získal povrchově hladký čokoládový povlak, musí být přitom nejprve vyplněny prohlubeniny. Tyto obtíže odpadají u oplatek s hladkým povrchem. Známé oplatky s hladkým povrchem, které — jak bylo výše uvedeno — jsou následkem způsobu své výroby i poměrně tenké, mají nedostatečnou pevnost v lomu a byly proto méně vhodné, aby se jich při manipulaci pevných těles pro příjem náplně.

Nedostatečnou stabilitu tenkých oplatek s hladkým povrchem lze zčásti kompenzovat tím, že se nanese velmi tlustý povlak čokolády, aby se tím zvětšila pevnost oplatky.

To má opět za následek vysoký podíl čokoládové hmoty, který je nežádoucí, vzhledem к vyšším nákladům a vyššímu obsahu kalorií. Další možnost, jak zvýšit stabilitu plněných oplatek s hladkým povrchem, spočívá v tom, že se použije většího počtu oplatkových listů, které se náplní spolu slepí, (sendvičová skladba). V tomto případě je tedy zapotřebí několika oplatkových listů, čímž se chuťový zážitek, který je v podstatě dán náplní, stává méně intenzívním.

Stává tudíž potřeba oplatek, kterých lze výhodně použít jako plněných oplatek a které mají hladký povrch, umožňující nanášení tenkých čokoládových povlaků, a které se přesto vyznačují dostatečnou pevností při výrobě a další manipulaci až ke spotřebiteli, přičemž se této vyšší pevnosti nedosahuje vynuceným použitím většího počtu oplatkových listů, spojených spolu náplní.

Úkolem vynálezu proto je, poskytnout oplatky s hladkým hutným povrchem a komůrkovitou vnitřní strukturou pro použití, jakožto plněné oplatky ze dvou nebo několika oplatkových listů o vyšší pevnosti.

Tento úkol je vyřešen oplatkou, která se vyrábí způsobem podle vynálezu.

Předmětem vynálezu je proto způsob výroby oplatek s hladkým hutným povrchem s komůrkovitou vnitřní strukturou к použití jakožto plněné oplatky z alespoň dvou oplatkových listů, spočívající ve výrobě těsta, nanesení hotového' těsta na oplatkovou pečicí pánev a vypečení těsta v oplatkových pečicích pánvích, kterýžto způsob se vyznačuje tím, že v prvním stupni při výrobě těsta se nejprve vnesou do vody pochutiny, prášek do pečivá v hmotnostním množství 0,08 %, vztaženo na hmotnostní množství hotového těsta, přičemž se jako prášku do pečivá použije směsi sestávající z 0,04 % hmotnostního hydrogenuhličitanu sodného a 0,04 % hmotnostního hydrogenuhličitanu amonného, oboje vztaženo na hmotnostní množství těstové hmoty a/nebo se použije hydroxyuhličitanu hořečnatého v hmotnostním množství 0,06 %, vztaženo na hmotnostní množství těstové hmoty, sladidlo v hmotnostním množství až 1,2 %, vztaženo na hmotnostní množství těsta, přičemž se jako sladidla použije cukru, výhodně sacharózy, nebo syntetických sladidel, vzniklý vodný roztok se míchá za přidávání sójové moučky, s výhodou v hmotnostním množství 1,65 %, vztaženo na hmotnostní množství hotového těsta, a apk se v něm rozptýlí mouka, s výhodou směs v poměru 94 hmotnostních dílů pšeničné к 6 hmotnostním dílům žitné, přičemž se pšeničné mouky použije v hmotnostním množství 31 % a žitné v hmotnostním množství 2 °/o, oboje vztaženo na hmotnostní množství těsta, a popřípadě pšeničný škrob, s výhodou v hmotnostním množství 1 %, vztaženo na hmotnostní množství těsta, přičemž hmotnostní poměr použi237313 té vody k mouce činí 1,6 : 1, práškové plnotučné mléko· a popřípadě práškové kakao 10/12 v hmotnostním množství 1,5 %, vztaženo na hmotnostní množství těsta, načež se přidá rostlinný olej, s výhodou arašídový, v hmotnostním množství 1,9 až 2,9 %, s výhodou 2,4 %, a lecitin, jakožto· eniulgátor v hmotnostním množství 0,10 až 0,20 %, výhodně 0,15 %, oboje vztaženo· na hmotnostní množství těsta, přičemž se olej použije v množství odpovídajícím poměru k mouce v těstu 7 : 100, a takto získaná hmota se šlehá ve šlehači po dobu 3 až 30 minut, vhodně 10 minut, ve druhém stupni se vyrobené těsto nanese v dávkovaném množství na oplatkovou pečicí pánev sestávající z horního· a dolního' dílu, jež má alespoň jeden povrch, vyrábějící povrch oplatky, hladký a mezi dolní a ho.rní pečicí pánví je teplotní rozdíl 10 až 20 °C a chladnější pečicí pánev má teplotu alespoň 150 °C, přičemž se dolní pečicí pánev zahřeje na teplotu 175 °C a horní pečicí pánev na teplotu 160 °C, a ve třetím stupni se těsto· peče po dobu

2,5 až 3 minut za vzniku oplatky o· tloušťce 2,5 až 3 mm.

Je známo, že pro chování při pečení a pro vlastnosti výrobků — k nim sej. počítají organoleptické vlastnosti, estetický vzhled a pevnost — je rozhodující řada faktorů:

Hmotnostní poměr mouky k vodě činí u známých oplatek řádově asi 1: 1,5. Množství použitelných prášků do pečivá a · jejich složení může značně kolísat; činí asi 0,10 ·%, vztaženo na hmotnostní množství hotového těsta.

Pro oplatky se hodí druh mouky, která má nízký obsah lepku a obsahuje škrob silně vázající vodu. Tyto podmínky dobře splňuje pšeničná mouka. Potřebné množství vody se řídí v podstatě vlastnostmi mouky, z malé části však i podle čerpadla na těsto, jímž se hotové těsto dopravuje v dávkovaném množství na pečicí oplatkové formy. Kromě toho se přidává žloutek, práškové sušené mláko, lecitin, chemické prášky do· pečivá, tuk nebo olej, sůl a popřípadě i trochu cukru, přičemž se podle údajů v literatuře (například Cordian ročník 61 — 1454, — str. 26, pravý sloupec) má tuk nebo olej přidávat co nejúsporněji, poněvadž příliš vysoký přídavek těchto látek činí oplatky podobné koláčům, naproti tomu však přídavek příliš malého množství způsobuje ulpívání oplatek na pečicím plechu. Jako· chemické prášky do pečivá se do těsta přidává většinou uhličitan sodný (natrtrn), hydrogenuhličitan sodný a/nebo hydrogenuhličitan amonný (sůl z jeleního paroží). Použije-li se jako prášku do pečivá hydrogenuhličitanu sodného, peče se těsto· na oplatky více do' hnědá než při přídavku soli z jeleního paroží. Z tohoto důvodu se při výrobě bílých oplatek dává přednost soli z jeleního paroží, jakožto prášku do· pečivá.

Níže jsou uvedeny tři známé receptury na těsto na oplatky:

Receptura I

Receptura II (sro. Gordian 1961, roč. LXI — 1454, str. 25 /569/).

pšeničná mouka	25,000 kg	25,000· kg
voda	36,000 1	36,000 1
žloutek	0,250 kg	0,875 kg
práškové plnotučné mléko	1,000 kg	0,500 kg
Lecitin	0,100 kg	—
hydrogenuhličitan sodný	0.150 kg	0,035 kg
sůl z jeleního paroží	0,050 kg	0,350 kg
tuk nebo olej	0,200 kg	—
práškový cukr	—	0,850 kg
sůl	0,050 kg	0,050 kg
žloutkové barvivo	podle libosti

Receptura III (srov. Gordian 1952, roč. LU — 1247, str. 19) pšeničná mouka 10,000 kg pšeničný pudr 1,500 kg sušené práškové mléko 0,500 kg práškový cukr 0J00 kg lecitin 0,050 kg žloutek 0,600 kg arašídový olej 0,050 kg sůl 0,035 kg natron 0,075 kg

Při způsobu podle vynálezu se při přípravě těsta používá vody v poměru k mouce přibližně 1,6 : 1. Obsah tuku v těstě, který se vnáší rostlinným olejem, je výhodně dán poměrem rostlinného oleje k mouce přibližně 7 : 100 a. činí 1,9 až 2,9 %, při zvlášť výhodných oplatkách 2,4 %, vztaženo na hmotnostní množství hotového· těsto.

Množství prášku do pečivá, vztaženo^ na hmotnostní množství hotového těsta, činí výhodně 0,08 ·%, přičemž obzvláště dobrých výsledků se dosáhne, použije-li se jako prášku do pečivá 0,04 % hydrogenuhličitanu sodného a 0,04 % hydrogenuhličitanu amonvoda 18 — 20 1 ného, vždy vztaženo na hmotnostní množství těstové hmoty, nebo se použije hydroxyuhličitanu hořečnatého v hmotnostním množství 0,06 °/o, vztaženo na hmotnostní množství těstové hmoty. Použitím hydroxyuhličitanu hořečnatého se usnadní oddělení oplatky od oplatkové pečicí pánve.

Sladidly, jichž je možno· podle vynálezu použít, jsou všechny sladící látky, použitelné v potravinářském průmyslu. Zpravidla se jako sladidla používá cukru, s výhodou sacharózy; kromě této nebo místo ní je však možno použít i jiných cukrů, jako jsou mannit, xylit, fruktóza apod., a konečně je též možno zcela upustit od použití cukru a použít syntetických sladidel. Množství sladidel se řídí požadovanou mírou sladkosti oplatek a činí při použití některého cukru, s výhodou sacharózy, až 1,2 °/o, vztaženo na hmotnostní množství těsta. Při použití příliš velkého množství cukru je nebezpečí, že se těsto při pečení napeče na horkou oplatkovou pánev a/nebo oplatka příliš zhnědne.

Rostlinný olej se v těstě rozptýlí pomocí emulgátoru. Jako emulgátorů je možno použít emulgátorů obvyklých v potravinářském průmyslu, přičemž — jak již bylo uvedeno — je výhodným emulgátorme lecitin.

К chuťové a barevné úpravě oplatky je možno do těsta přidat ještě práškové kakao, s výhodou v množství asi 1,5 °/o, vztaženo na hmotnostní množství hotového těsta.

Při způsobu podle vynálezu se postupuje tak, že se nejprve dispergují ve vodě pochutiny — zpravidla se zde používá kuchyňské soli — dále prášek do pečivá a sladidla za přídavku sójové mouky. Přidávání sójové mouky do oplatkových receptur je sice známé, avšak u známých receptur se obvykle nedoporučuje, poněvadž vyvolává příliš značné zhnědnutí. S výhodou se při způsobu podle vynálezu používá asi 1,65 % sójové moučky, vztaženo na hmotnostní množství hotového těsta. Vhodnou sójovou moučkou je moučka, komerčně dostupná pod označením NURUPAN. Do vzniklého vodného roztoku, popřípadě suspenze se pak vnese mouka a práškové plnotučné mléko v poměru voda/mouka, přibližně 1,6 :1. Přitom se jako mouky používá s výhodou směsi z převážného množství pšeničné a menšího množství žitné mouky, s výhodou v hmotnostním poměru 94 : 6. Vztaženo na hmotnostní množství těsta, se výhodně používá asi 31 % pšeničné mouky a 2 % žitné mouky.

šími teplotami pečení, přičemž mezi dolní

Dále může být výhodné použít rovněž pšeničného škrobu v množství přibližně 1 '%, vztaženo na hmotnostní množství těsta.

Pak následuje přídavek rostlinného oleje a emulgátoru pro olej, jímž je výhodně lecitin, ve výše uvedených množstvích, resp.

poměrech. Takto získaná hmota se pak šlehá v šlehači za vzniku homogenního těsta. К tomu jsou nejvhodnější rychloběžné šlehače. Dóba šlehání činí podle typu šlehacího stroje 3 až 30 minut, s výhodou asi 10 minut.

Našlehané a dobře promísené těsto se pak v dávkovaném množství nanáší na oplatkovou pečicí pánev. Zatímco při obvyklých postupech výroby oplatek a při obvyklých recepturách na oplatky je teplota pečení v· rozmezí asi 250 až 300 °C při stejné teplotě horního a dolního dílu pečicí pánve a doba pečení činí asi 2,5 až 4 minuty, pracuje se při způsobu podle vynálezu se znatelně nižšími teplotami pečení, přičemž mezi dolní a horní pečicí pánví je teplotní rozdíl asi 10 až 20 °C a chladnější pánev má teplotu alespoň 150 °C; dolní pečicí pánev se výhodně zahřeje na teplotu 175 °C a horní pečicí pánev na teplotu 160 °C.

Poněvadž se mají vyrábět oplatky s hladkým hutným povrchem, je třeba, aby alespoň jeden povrch oplatky byl hladký; za tím účelem musí být povrch oplatkové pečicí pánve, která vyrábí jeden z vnějších povrchů oplatky, hladký. Avšak právě tak mohou být hladké i obě pečicí pánve, jež každá tvoří polovinu oplatkové formy.

Samozřejmě je nutné dbát, aby byl zaručen dostatečně velký povrch pro výstup vodní páry. Neboť voda, obsažená v těstě, se musí při uvedených teplotách během určité výhodné doby přeměnit v páru. Proto se plochy pro únik páry budou volit takové, aby odpovídaly požadovanému zvýšenému množství vznikající páry, přičemž počet otvorů je možno zvýšit nebo samotné otvory se mohou zvětšit.

Výhodnou teplotou oplatkové pečicí pánve je 175 °C pro dolní pánev oplatkové formy a 160 °C pro horní pánev.

Pečením v uvedené pečicí pánvi, sestává z horního a dolního dílu, po dobu 2,5 až 3 minuty se získá oplatka o tloušťce 2,5 až 3 mm.

Použitím dolní a horní pečicí pánve majících tvar pro vytvoření duté oplatky, sestávající ze dvou oplatkových půlek se vyrobí požadovaná dutá oplatka.

Pro vytvoření dvou oplatkových půlek vzájemně odlišného průřezu se použije dolní a horní pečicí pánve s od sebe odlišnými tvary průřezu.

Při jiném provedení oplatky se použije dolní pečicí pánve s lichoběžníkovým průřezem a horní pečicí pánve s polokruhovité klenutým průřezem.

Vynález je blíže objasněn dále uvedeným příkladem.

Příklad

Výhodná oplatka, vyrobená způsobem podle vynálezu, má tuto recepturu (vztaženo na 1 kg těsta):

voda 560g práškové plnotučné mléko 16,5g sójová moučka (NURUPAN) 16,5g pšeničná moučka, druh 550 322,1g žitná mouka, druh 815 20g arašídový olej 24g pšeničný škrob 10g kuchyňská sůl 1g hydrogenuhličitan sodný 0,4g hydrogenuhličitan amonný 0,4g lecitin 1,5g cukr 12g hydroxyuhličitan hořečnatý 0,6g práškové kakao (10/12) 15g

1000 g

К výrobě 1 kg těsta se nejprve vnese do vody kuchyňská sůl, jakož i hydrogenuhličitan sodný a hydrogenuhličitan amonný, jakožto prášek do pečivá, dále hydroxyuhličitan hořečnatý a cukr a vzniklá suspenze se míchá asi 1 minutu za stejnoměrného přidávání sójové moučky.

Pak se do uvedeného roztoku přidá mouka, tj. pšeničná a žitná mouka, jakož i práškové plnotučné mléko, pšeničný škrob a kakaový prášek, načež se teprve přidá arašídový olej a lecitin, jakožto emulgátor. Taksto získaná hmota se šlehá ve šlehači asi 10 minut. Vzniklá tžstová hmota se pak popřípadě nechá projít jemným sítem, aby se zachytily popřípadě v těstě ještě obsažené malé částice, které by mohly nepříznivě ovlivňovat rovnoměrnou strukturu hotových oplatek. Pak se těsto nanese v dávkovaném množství na oplatkovou pečicí pánev, přičemž dolní pánev má teplotu 175 °C a horní pánev teplotu jen 160 °C. Obě pánve oplatkové formy jsou během pečení к sobě přiřazeny tak, že vznikne oplatka o tloušťce asi

2,8 mm. Pečení je skončeno po 3 minutách.

V tomto příkladu se používá dvou oplatkových pánví navzájem odlišného tvarování s hladkými povrchy pro vytvoření duté oplatky, sestávající z horní a dolní části. Obě pánve oplatkové formy jsou známým způsobem vytvořeny к současnému upečení většího počtu půlek dutých oplatek. Tyto oplatkové listy se vhodným zařízením rozetřou na jednotlivé půlky oplatek. Rozměry jednotlivých půlek jsou 25 X 115 mm. Dolní půlky oplatek mají v příčném průřezu lichoběžníkový tvar, přičemž postranní stěny o délce 5 mm jsou skoseny směrem dolů v úhlu asi 30°. Takto vytvořenou dutou půlkou oplatky lze při oboustranném upnutí středově zatížit bez poškození tlakem průměrně až 260 g při použití plochého razníku o průřezu 3 centimetrů čtverečních. Horní polovina oplatky je vytvořena přibližně polokruhovité, přičemž klenba má výšku asi 12 mm. Při jinak stejných rozměrech horní části (25 X X 115 mm) ji lze středově zatížit tlakem průměrně asi 385 g při stejném testu za použití razníku, jehož čelní stěna je přizpůsobena vnějšímu tvaru horní poloviny oplatky, přičemž obsah vody v oplatce činí 5,0 % v dolní části oplatky a 4,0 % v horní části oplatky.

Oplatky vyrobené způsobem podle vynálezu se vyznačují nejen pozoruhodnou, na svou tloušťku pouze 2,5 až 3 mm dokonce překvapující pevností v tlaku, nýbrž i dlouhodobými dobrými organoleptickými vlastnostmi. I při déletrvajícím skladování v plněném nebo neplněném stavu si uchovávají svou křehkost a svůj vzhled a nedochází u nich к chuťovým změnám.

Pevnost v tlaku oplatek vyrobených způsobem podle vynálezu byla porovnána s pevností oplatek podle dosavadního stavu techniky, tj. oplatek dostupných na trhu. Pevnost v tlaku se zjišťovala Brabenderovým plastografem (napětí pera 2 kg, rychlost 8,5 sekundy). Vzdálenost stojin činila 8 cm. Všechny zkoušené oplatky byly před testem 2 hodiny sušeny při teplotě 100 °C a zbytek obsažené vody byl stanoven po provedeném měření. Tento zbytek obsažené vody u zkoumaných vzorků sice nepatrně kolísal, avšak rozdílný obsah vody pravděpodobně nemá vliv na naměřené různé hodnoty pevnosti v tlaku.

Oplatky la a lb, jak jsou označeny v dále uvedené tabulce, jsou oplatky vyrobené způsobem podle vynálezu. Přitom má oplatka la lichoběžníkový průřez a oplatky lb polokruhový klenutý průřez. Oplatky 2 až 8 měly vždy stejnou velikost jako zkoušené oplatky vyrobené způsobem podle vynálezu, avšak odchylné tloušťky. Kromě toho neměly hladký povrch, nýbrž čtverečkovaný vzorek. Složení těsta srovnávaných oplatek nebylo v podrobnostech známé právě tak, jako přesné podmínky jejich výroby. Je však možno předpokládat, že měly v zásadě podobné složení a rovněž podmínky při jejich výrobě byly podobné jako u oplatek, vyrobených způsobem podle vynálezu. Odchylné, lepší vlastnosti oplatek, vyrobených způsobem podle vynálezu, vyplývají zřejmě z dodržování podmínek, uvedených v definici předmětu vynálezu. Tyto podmínky jsou sice zčásti známé z dosavadního stavu techniky, v kombinaci však skýtají oplatky podle vynálezu s pokrokovými a nadřazenými vlastnostmi.

střední % H2O hodnota g

Tabulka

Výrobek velikost oplatky zlom při zatížení g:

oplatka la	90 X 25 mm X 2 až 3	280	230	230	300	260	5,0
oplatka lb	90 X 25 mm X 2	380	360	360	410	385	4,0
oplatka 2	90 X 25 mm X 5	90	85	80	85	85	3,7
oplatka 3	90 X 25 mm X 3	60	60	65	60	61	3,8
oplatka 4	90 X 25 mm X 2	25	25	25	25	25	4,9
oplatka 5	90 X 25 mm X 2	45	40	40	40	41	4,6
oplatka 6	90 X 25 mm X 4	200	220	200	210	208	4,4
oplatka 7	90 X 25 mm X 4	230	225	230	205	223	3,1
oplatka 8	90 X 25 mm X 4	210	200	215	210	209	3,6

PŘEDMĚT VYNALEZU

Claims

PŘEDMĚT VYNALEZU

1. Způsob výroby oplatek s hladkým hutným povrchem a komůrkovitou strukturou к použití jakožto plněné oplatky z alespoň dvou oplatkových listů, spočívající ve výrobě těsta, nanesení hotového těsta na oplatkovou pečicí pánev a vypečení těsta v oplatkových pečicích pánvích, vyznačující se tím, že v prvním stupni při výrobě těsta se nejprve vnesou do vody pochutiny, prášek do pečivá v hmotnostním množství 0,08 %, vztaženo na hmotnostní množství hotového těsta, přičemž se jako prášku do pečivá použije směsi sestávající z 0,04 % hmotnostního hydrogenuhličitanu sodného a 0Ό4 % hmotnostního hydrogenuhličitanu amonného, 0boje vztaženo na hmotnostní množství těstové hmoty, a/nebo se použije hydroxyuhličitanu hořečnatého v hmotnostním množství 0,06 %, vztaženo na hmotnostní množství těstové hmoty, sladidlo v hmotnostním množství až 1,2 %, vztaženo na hmotnostní množství těsta, přičemž se jakožto sladidla použije cukru, výhodně sacharózy, nebo syntetických sladidel, vzniklý vodný roztok se míchá za přidávání sójové moučky, s výhodou v hmotnostním množství 1,65 %, vztaženo na hmotnostní množství hotového těsta, a pak se v něm rozptýlí mouka, s výhodou směs v poměru 94 hmotnostních dílů pšeničné к 6 hmotnostním dílům žitné, přičemž se pšeničné mouky použije v hmotnostní množství 31 % a žitně v hmotnostním množství 2 °/o, oboje vztaženo na hmotnostní množství těsta, a popřípadě pšeničný škrob, s výhodou v hmotnostním množství 1 °/o, vztaženo na hmotnostní množství těsta, přičemž hmotnostní poměr použité vody к mouce činí 1,6 : 1, práškové plnotučné mléko a popřípadě práškové kakao 10/12 v hmotnostním množství 1,5 °/o, vztaženo na hmotnostní množství těsta, načež se přidá rostlinný olej, s výhodou arašídový, v hmotnostním množství 1,9 až 2,9 °/o, s výhodou 2,4 %, a lecitin, jakožto emulgátur, v hmotnostním množství 0,10 až 0,20 %, výhodně 0,15 %, oboje vztaženo na hmotnostní množství těsta, přičemž se oleje použije v množství odpovídajícím poměru к mouce v těstu 7 : 100, a takto získaná hmota se šlehá ve šlehači po dobu 3 až 30 minut, vhodně 10 minut, ve druhém stupni se vyrobené těsto nanese v dávkovaném množství na oplatkovou pečicí pánev, sestávající z horního a dolního dílu, jež má alespoň jeden povrch, vyrábějící vnější povrch oplatky, hladký a mezi dolní a horní pečicí pánví je teplotní rozdíl 10 až 20 °C a chladnější pečicí pánev má teplotu alespoň 150 °C, přičemž se dolní pečicí pánev s výhodou zahřeje na teplotu 175 stupňů Celsia a horní pečicí pánev na teplotu 160 °C, ve třetím stupni se těsto peče po dobu
2,5 až 3 minuty za vzniku oplatky o tloušťce 2,5 až 3 mm.

2. Způsob podle bodu 1 к výrobě duté oplatky, vyznačující se tím, že se použije dolní a horní pečicí pánve mající tvar pro vytvoření duté oplatky, sestávající ze dvou 0platkových půlek.
3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že se použije dolní a horní pečicí pánve s od sebe odlišnými tvary průřezů pro vytvoření dvou oplatkových půlek vzájemně odlišného průřezu.
4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že pro vytvoření dolní půlky oplatky se použije dolní pečicí pánve s lichoběžníkovým průřezem a pro vytvoření horní půlky oplatky se použije horní pečicí pánve s polokruhovité klenutým průřezem.