CS209550B2 - Auxiliary weft carrier for the shuttleless loom with pneumatic picking - Google Patents

Description

(54) Pomocný unášeč útku pro bezčlunkový tkalcovský stav s pneumatickým prohozem

Vynález se týká pomocného' unášeče útku pro bezčlunkový tkalcovský stav s - pneumatickým. prohozem, kde k zanášení útku slouží pneumatická soustava s tryskou, uloženou na jedné straně stroje, a soustava pomocných unášečů umístěných za tryskou a umožňujících vedení a tažení útkové nitě až na druhý konec prošlupu.

Jsou známé tkalcovské stavy opatřené aktivními unášeči útku, -ale prohozní ústrojí tohoto druhu mají při provozu různé nedostatky. Při tem- lze rozlišovat dva druhy těchto· ústrojí: jeden z nich má velký počet kruhových trysek, které však podléhají rychlému opotřebení v důsledku tření a osnovní nitě během·. zanášení útku, a nevyhovuje požadavkům kladeným na lehkost, cdolnast a trvanlivost. Druhou skupinu tvoří zařízení s tryskami umístěnými v určitých rozestupech a se speciálním paprskem ve tvaru kanálu k vedení útkové nitě.

Žádné ze známých zařízení nevyhovuje při použití klasického paprsku. V prohozních ústrojích s aktivními lamelami, které mají přifukovací otvory, spojené se zdrojem tlakového vzduchu, dochází mimo- to často k rozkmitání útkové nitě, protože na útek procházející strcdovou oblastí provozního otvoru lamely, kdo má -proudění vzduchu poměrně malou rychlost, působí ze stran vzduchové proudy, vycházející velkou rychlostí z přifukovacích otvorů, a strhují jej střídavě do stran.

Účelem vynálezu je odstranit tyto nedostatky vytvořit pdmocný unášeč, který nepodléhá rychlému opotřebení, je slučitelný s normálním paprskem- a spolehlivě zajišťuje stabilní polohu nášené útkové nitě. Unášeč má umožnit pneumatické vnášení útku velkou rychlostí a s malou spotřebou, při průměrném: tlaku napájecího vzduchu v rozmezí 100 až 400 kPa a při dostatečné tažné síle působící na útkovou nit.

Předmětem^ vynálezu je pomocný unášeč útku pro bezčlunkový tkalcovský stav s pneumatickým prohozem, jehož komora spojená se zdrojem tlakového vzduchu ústí do onou vytvářející plochý dolní vzduchový obdélníkovým otvorem, vytvářejícím za- pomocným - unášečem dolní vzduchový proud rovnoběžný se spodní osnovní rovinou. Podstata vynálezu spočívá v tom, - že otvor komory je tvořen vodorovnou výstupní štěrbinou vytvářející plochý dolní vzduchový proud se sklonem směrem dolů, přičemž komora ústí mimoto do- atmosféry alespoň jednou svislou výstupní štěrbinou, vytvářející za pomocným unášečem nejméně jeden postranní plochý vzduchový proud rovnoběžný s paprskem.

Unášeč podle vynálezu vytváří proudový tažný a vodicí kanál, který je omezen ze strany alespoň jednou proudovou stěnou, shora horní osnovní rovinou a zdola spodní osnovní rovinou a současně plochým vzduchovým, paprskem, který tvoří unášeči a nosné- lože; v tomto kanále je zanášená útková nit v prostoru tvořícím, jedinou rovnovážnou zónu, která leží v těsné blízkosti spodní .osnovní roviny. Vynález umožňuje zanášení útkových nití, jejichž titr leží v rozmezí od 50· do 2000dtex, při rychlostech řádově až 1100 m/min, aniž by bylo, třeba umísťovat jednotlivé pomocné unášeče v příliš těsné vzájemné blízkosti.

Podle výhodného prvního· provedení vynálezu navazuje na vodorovnou výstupní štěrbinu do, tvaru písmene IJ z každé strany svislá výstupní štěrbina k vytvoření za pomocným · unášečem dolního plochého' proudu vzduchu a dvou postranních plochých vzduchových proudu. Oba postranní paprsky dodávají přídavnou energii plochému dolnímu vzduchovému, proudu v místě těsně před následujícím, pomocným, unášečem, takže rychlost proudění a tedy unášení útku je dostatečně velká a v ' podstatě konstantní.

S výhodou leží obě svislé vzduchové štěrbiny v rovinách, které se mírně sbíhají; následkem toho, probíhá útková nit v rovině souměrnosti následujícího· pomocného unášeče a, její ,dráha leží v blízkosti dolního' vzduchového, proudu. Úhel, pod kterým se sbíhají svislé vzduchové štěrbiny, muže být řádově 4 až 10°.

V rámci tohoto, provedení mo-hou být svislé výstupní štěrbiny dokonale symetrické, takže vytvářejí dva' postranní vzduchové proudy stejné intenzity, nebo mohou být nesouměrné a vytvářet vzduchové proudy s různou intenzitou, například v poměru mezi 1,3 až 2, , přičemž slabší paprsek „navazuje” na silnější paprsek.

Podle druhého výhodného, provedení vynálezu leží jediná svislá · výstupní štěrbina proti paprsku a tvoří s vodorovnou výstupní , štěrbinou písmeno L. V · tomto, případě provedení, které je v základě nesouměrné, je unášeči a· vodicí kanál omezen ze strany , jednak vzduchovou clonou vystupující z jediné svislé výstupní štěrbiny a z opačné strany prostupnou stěnou, kterou tvoří paprsek.

Dokonalá funkce, je v tomto případě při použití běžného paprsku tryskového- stavu zajištěna tím, že paprsek vyvolává značné tlakové ztráty a jeho, propustnost pro, vzduch je prakticky konstantní při jakékoli titru vnášeného útku. Jediný postranní proud vzduchu stačí tedy pro vedení útku. V případě použití speciálního· paprsku je možné použít prvníhoi souměrného provedení pomocného- unášeče, jehož funkce je nezávislá na vlastnostech paprsku stavu.

Podle výhodného význaku vynálezu je výstupní vodorovná štěrbina prodloužena vypouklou stěnou obtékanou vzduchem k odchýlení dolního· vzduchového- proudu do skloněné polohy. , Vzniklý rychlostní profil je nesoumérný, přičemž unášený útek prochází oblastí maximálních smykový sil. Úhel sklonu dolního vzduchového proudu může být 4 až 8°.

Komora pomocného unášeče podle vynálezu je umístěna jako středové vybrání v masivním tvarovém tělese, které je oipatřeno prostředky k upevnění na nosníku paprsku a do kterého je vsazen alespoň jeden, tenkostěnný kus vymezující nejméně jednu svislou výstupní štěrbinu, přičemž ve tvarovém tělese je vytvořen otvor spojený s napájecím potrubím, stlačeného vzduchu.

Podle jednoho provedení je tvarové těle- >

so v horní části otevřené a nese další tenkostěnný kus, který spolu s vypouklou stěnou tvarového tělesa vymezuje vodorovnou výstupní štěrbinu pro, tlakový vzduch. Dol- , ’м ní vzduchový proud vzniká tedy tak, že vzduch obtéká stěnu.

Podle druhého, provedení je tvarové těleso otevřené v přední části a dva vsazené, vzájemně spojené tenkostěnné kusy vymezují současně vodorovnou výstupní štěrbinu a alespoň jednu svislou výstupní štěrbinu. Použití jednoduchých tvarovaných a ohýbaných plechů, které umožňuje tato konstrukce, snižuje výrobní cenu.

Tenkostěnné kusy, které vymezují alespoň jednu svislou výstupní štěrbinu, jsou zakončeny zaobleným hrotem k oddělení osnovních nití před pomocným unášečem, a za , ním. Na pomocných , tenkostěnných kusech může být rovnoběžně s paprskem upevněno křidélko- k nazdvihování spodní osnovní roviny.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkrese, kde, je obr. 1 velice schematický a zjednodušený pohled zpředu, znázorňující umístění několika pomocných unásečů podle vynálezu v tkalcovském stavu a napájecí soustavu těchto- unášečů tlakovým vzduchem, obr. 2 pohled ze zadní strany na první provedení pomocného, unášeče podle * vynálezu, obr. 3 řez vedený rovinou iii—III z obr. 2, obr. 4 vodorovný řez vedený rovinou IV—IV z obr. 2, obr. 5 pohled ze zadní strany na druhé provedení unášeče, podle * vynálezu, obr. 6 svislý řez rovinou VI—VI z obr. 5, obr. , 7 vodorovný řez rovinolu VII— —VII z obr. 5, cbr. 8 analogický pohled jako, obr. 6, avšak pouze na část unášeče, ukazující variantu unášeče z obr. 5 až 7, obr. 9 diagram rychloistí proudění vzduchu v rovině pomocného- unášeče podle obr. 2 až 8 a v polovině vzdálenosti mezi dvěma sousedními unášeči, obr. 10 dmgram znázorňující rychlostní profil dolního· vzduchového proudu, obr. 11 , pohled zpředu na třetí provedení unášeče podle vynálezu, obr.

svislý řez vedený rovinou XI!—XII z obr.

11, obr. 13 vodorovný řez vedený rovinou

XIII—XIII z obr. 12, obr. 14 ze zadní strany

0 95 50 pohled na čtvrté provedení unášeče podle vynáleziu, obr. 15 svislý řez vedený rovinou XV—XV z obr. 14, a obr. 16 diagram rychlostí proudění vzduchu v rovině pomocného unášeče z obr. 11 až 15 a v polovině vzdálenosti mezi dvěma sousedními unášeči.

Obr. 1 znázorňuje schematicky a zjednodušeně tkalcovský stav s pneumatickým zanášecím ústrojím. Na obr. 1 je zakreslen rám 1 stavu, listový rám 2, bidlenový hřídel 3 s řídicí kladkou 4, vačkové skříně 5, 6, vložená ložiska 7, 8 a páky 9 bidlenu, paprsek 10, jeho' nosník 11 a tryska 12'pro vnášení útkové nitě 13 do- prošlupu ve směru šipky 14.

Předmětem vynálezu je vytvoření pomioc> ných unášečů 15 pro unášení útkové nitě

13, které jsou umístěny muži prohozní tryskou 12 a protilehlou stranou stroje. Na této protilehlé straně může být umístěna poi mocná tryska 18, napájená trvale tlakovým vzduchem a sloužící к napínání útkové nitě 13 po jejím, vnesení do prošlupu. Pomocné unášeče 15 jsou umístěny v pravidelných nebo nepravidelních intervalech na nosníku 11 paprsku 10 před ním. Soustava pomocných unášečů 15 je napájena tlakovým vzduchem z podélné nádrže 17, do které ústí vzduchové přívodní potrubí 18, kde tlak vzduchu se reguluje neznázorněným regulačním ventilem. Trubky 19, které vycházejí z. nádrže 17, je spojují s rozdělovači 23; v trubkách 19 jsou zabudovány napájecí ventily 21, které jsou ovládané buď elektricky nebo' mechanicky pomocí vaček. Z každého rozdělovače 20 vychází několik napájecích potrubí 22, z nichž každé vede do jednoho^ pomocného· unášeče 15. Pomocná tryska 16 je napájena doplňkovým potrubím 23, které ji spojuje přímo s nádrží 17.

Podle prvního provedení vynálezu, znázorněného na obr. 1 až 4, sestává pomocný unášeč 15 podle vynálezu v podstatě z masívního tvarového, tělesa 24 a ze tří vsazených tvarových kusů 25, 23, 27 z tenkého plechu, které jsou vsazeny do tvarového tě_t lesa 24 a zajištěny svary nebo slepenými spoji.

Tvarové těleso· 24 má středovou komoru 28, dolní otvor 29 se svislou osou, který propojuje komoru 28 s vnějškem, a dva vodorovné kanály 30, 31 s vodorovnou osou 32, které ústí do komory 28 a jsou prodlouženy směrem nahoru dvěma svislými kanály 34, 35, jejichž osy 35, 36 jsou svislé.

Napájecí potrubí 22, napájející pomocný unášeč 15, je připojeno к ústí dolního; otvoru 29.

Komora 28 je spojena s vnější atmosférou rovněž v hornčí části tvarového tělesa 24, která je otevřená. Vsazený tenkostěnný kus 25, který má tvar obdélníkové destičky, uzavírá téměř úplně horní otevřenou část tvarového tělesa 24. a ponechává pouie VtotlOTOVnou výstupní Íílčrbinn 37. Tato· výstupni štěrbina 37 je tedy omezena tenkostěnným kusem. 25, který je šikmý, a vypouklou stěnou 38 obr. 3, která omezuje přední horní část kornory 28; tečna 39 к přednímu konci této vypouklé stěny 38 svírá s horizontálou 46 úhel alfa rovný 4 až 8°. Důsledky tohoto speciálního uspořádání na funkci pomocného unášeče budou vy světleny v dalším textu.

V dolní části imá tvarové těleso 24 patku 41, kterou je pomocný unášeč 15 připevněn к nosníku 11 paprsku 13 pomocí šroubu, který je označen pouze svou osou 42.

Oba druhé vsazené tenkostěnné kusy 26, 27 jsou vsazeny do· ložiskových vybrání 43, 44, vytvořených v horní části tvarového tělesa 24. Do- dolních konců těchto ložiskových vybrání 43, 44 ústí svislé kanály 33, 34. Jak ukazuje zejména obr. 4, vymezují oba tenkostěnné kusy 23, 27 komory 4.5, 46, jejichž průřez se zdola nahoru postupně zmenšuje. Tyto komory 45, 46 ústí do okolní atmosféry svislou štěrbinou 47, 48, která je obrácena ve směru dopředu. Svislé štěrbiny 47, 48 leží ve svislých rovinách 49, 59, které se mírně sbíhají, přičemž úhel beta je řádově 4 až 10°. Mimo to jsou svislé štěrbiny 47, 48 přesazeny o vzdálenost a dozadu oproti příčné rovině 51, která tvoří tečnou rovinu obou tenkostěnných. kusů 26, 27, aby nemohlo dojít к zachycení csnovních nití.

Vodorovná výstupní štěrbina 37 a obě svislé výstupní štěrbiny 47, 48 tvoří společně písmeno- U. Jejich šířka h, zejména u svislých štěrbin 47,. 48, leží řádově v rozmezí od 0,3 do' 1 mim.

Oba tenkostěnné kusy 26, 27 jsou nahoře zakončeny zaoblenými hroty 52, 53, přičemž zaoblený hrot 52 ležící blíže paprsku 10 je vyšší.

Na obr. 2 a 3 je znázorněna rovněž poloha spodní osnovní roviny 54, horní osnovní roviny 55 a útkové nitě 13 vzhledem, к pomocnému unášeči 15 při prohozu. Osnovní nitě jsou rozděleny pomocným unášečem 15 na ,,přední” a na ,.zadní” nitě, a to tenkostěnnými kusy 26, 27 a jejich zaoblenými hroty 52, 53. Spodní osnovní rovina 54 leží v podstatě ve výši horní části tvarového' tělesa 24. Jak ukazuje obr. 3, má tato horní část tvarového> tělesa 24 takový tvar, že způsobuje místní nazdvižení csnovních nití, takže vodorovná výstupní štěrbina 37 ústí pod zadní nitě a nad přední nitě. Horní csnovní rovina 55 leží ve výši zaoblených hrotů 52, 53, takže svislé štěrbiny 47, 48 ústí do- prostoru mezi spodní osnovní rovinou 54 a horní osnovní rovinou. 55. Útková nit 13 prochází svislou rovinou souměrnosti 56 pomocného unášeče 15 v blízkosti spodní osnovní roviny 54; udržování útkové nitě 13 v této poleze během prohozu bude popsáno· podrobně v dalším textu.

Během pracovního cyklu tkalcovskéhostavu, když je rozevření obou, csncvních rovin 54, 55 největší, mají zaoblené hroty

52, 53 každého pomocného· unášeče 15 ještě sahat až do' výšky horní osnovní roviny nebo· mají ležet nepatrně nad touto osncvní rovinou 55, aby bylo spolehlivě znemožněno jakékoli vyhnutí útkové nitě 13 zanášené do- prošlupu ze správné polohy.

Obr. 5 až 7 znázorňují druhé provedení pomocného unášeče podle vynálezu, který opět sestává především z tvarového· tělesa 24 tvořícího nosič a zdroj napájení tlakovým vzduchem, a ze vsazených tvarových kusů 60, 61 z tenkého plechu.

Tvarové těleso¹ 24 má stejně jako- v předchozím; provedení komoru 2B, která je však otevřena směrem, ven celou přední stranou tvarového ' tělesa 24 obr. 6. Patka 41, prodlužující tvarové těleso· 24 směrem, dolů, slouží k upevnění pomocného· unášeče 15 na nosníku 11 paprsku 10 pomocí šroubu 57, jehož osa je označena stejně jako- v předchozím provedení číslicí 42. Patkou 41 prochází svislý kanál 58 se svislou osou 53, který ústí jednak do· komory 28 a jednak na vnější stranu · patky 41, kde se na něj napojuje napájecí potrubí 22.

Komora 28 tvarového tělesa 24 je zpředu uzavřena vsazenýma kusem. 60 ve tvaru desky z tenkého* plechu. Tenkostěnný kus je· upevněn na tvarovém tělese 24 svým dolním okrajem a postranními zakřiveními okrajů, a je prodloužen směrem nahoru nad tvarové· těleso· 24, přičemž horní část vsazeného kusu 60, · ležící nad tvarovým tělesem'· 24, má obecně tvar písmene U, jak je patrno z obr. 5. Druhý vsazený kus 61 z tenkého· plechu, ve tvaru písmene U, je upevněna nahoře na · tvarovém tělese 24 za vsazeným- kusem 60 na který navazuje ve styčné rovině 62. Oba tenkostěnné kusy 60, vymezují prostor nepatrné tloušťky, který je propojen s- komorou 28 a ústí do· vnější atmosféry velkou štěrbinou ve tvaru písmene U, otevřenou, směrem· pohybu útkové lítě 13. Dvě lamely 63, 64 rozdělují tuto velkou štěrbinu na vodorovnou výstupní štěrbinu 37 a dvě svislé výstupní štěrbiny 47, 48. Části tenkostěnných kusů 60, 61, které- tvoří· komory 45, 46 (obr. 7), jejichž průřez se zdoila nahoru zmenšuje a které ústí směrem ven svislými štěrbinami 47, 4.8, jsou zakončeny zaoblenými hroty 52, 53. Je tedy zřejmé, že tento· tvar je ekvivalentní konstrukci popsané v souvislosti s· obr. 2 až 4 a má stejné charakteristiky. Roviny obou svislých štěrbin 47, · 48 se vždycky nepatrně sbíhají a vodorovná výstupní štěrbina 37, třebaže má obměněný tvar, je nicméně za všech okolností vytvořena tak, aby vznikal proud vzduchu nepatrně sestupného· směru.

V obměněném· provedení, znázorněném· na obr. 8, se vodorovná výstupní štěrbina 37 může tvarem, přibližovat štěrbině podle obr.

3. Oproti provedení podle obr. 5 až 7 je vsazený kus 63, vymezující dolní okraj vodorovné výstupní štěrbiny 37, stejný, avšak tenkostěnný kus 61 je zkrácený, takže hio-rní okraj vodorovné výstupní štěrbiny 37 je přesazen· směrem dozadu.

Ve všech popsaných provedeních vytvá- ří pomocný unášeč 15, ‘ napájený stlačeným · vzduchem přes· napájecí potrubí 22, současně tenký dolní proud tlakového vzduchu, který je v podstatě vodorovný a vystupuje z vodorovné výstupní štěrbiny 37 a dva svislé ploché proudy tlakového vzduchu, vycházející ze· svislých štěrbin 47, 48. Vzhledem k orientaci těchto svislých štěrbin 47, 48 jsou svislé proudy vzduchu nepatrně sbíhavé, zatímco dolní proud směřuje mírně dolů.

V souvislosti · s obr. 9 a 10 lze funkci pomocného unášeče vysvětlit takto: Obr. 9 znázorňuje průběh rychlostí V vzduchu v rovině pomocného unášeče· 15, přičemž jde o rychlosti naměřené těsně za štěrbinami

37, 47, 48, a rychlosti D’ vzduchu mezi dvěma. za sebou následujícími pomocným·! unášeči, a to v polovině jejich vzdálenosti. Je zřejmé, že · v rovině pomocného unášeče probíhá proudění jako clona, přičemž zóna maximálních rychlosti Vím, odpovídá poloze všech tří štěrbin 37, 47, 48, zatím· co· v poloviční vzdálenosti mezi dvěma sousedními pomocnými unášeči 15 je zóna maximálních rychlostí V’m v rovině dráhy útkové nitě 13 v · blízkosti spodní osnovní roviny 54. Mezi těmito dvěma znázorněnými polohami se· dva postranní proudy vzduchu promíchávají, středí útkovou nit 13 a dávají značně velkou energii pohybu. Rozložení rychlosti V’ v poloviční vzdálenosti mezi · dvěma sousedními pomocnými unášeči 15 . zůstává v podstatě zachováno až do blízkosti následujícího pomocného· unášeče 15, což umožňuje udržovat útkovou nit 13 před za tímto následujícím·· unášečem 15 v jeho ose a v nepatrné výšce· h nad spodní osnovní novinou 54. Rozležení rychlostí je přitom· vždycky takové, že útková nit 13 je udržována dole v cblaseti maximálního- tahu.

Obr. 10 znázorňuje průběh vytváření dolního· plochého proudění tlakového· vzduchu v nejdůležitějším a nejzajímavějším případě, · který odpovídá provedení podle obr. 2 až 4 nebo- ekivalentní obměně podle obr.

8. Obr. 10 znázooňuje průběh profiiu rychlostí tlakového- vzduchu, přičemž tentoi profil je rozdělen pěti příčnými rovinami označenými písmeny A až E.

V rovině A, která odpovídá vodorovné výstupní štěrbině 37 a tedy přednímu okraji vsazeného tenkostěnného kusu 25, směřuje proud nepatrné tloušťky nejprve směrem nahoru podle sklonu kusu 25. Pak obtéká vypouklou stěnou 38 tvarového tělesa 24, která má poloměr r, čímž dostává proud vzduchu vodorovný směr; jeho směr se přitommění postupně, jak ukazuje rovina Β. V rovinách C a D způsobuje obtékání vzduchového proudu po- vypouklé stěně 38 jednak změnu orientace vzduchového· proudu a jednak vznik nesouměrného profilu rychlostí, takže vzniká směs, kde rychlosti jsou větší nahoře než dole, Okraj vypouklé stěny

38, který je skloněn směrem dolů o úhel alfa odpovídající několika stupňům, dává požadovaný sklon vzduchového, proudění v oblasti maximálních rychlostí. V rovině E je znázorněn profil rychlostí za pomocným unášečem 15.

Tím vznikne „stěnový” proud, který vytváří fluidní lože skloněné směrem dolů pod nepatrným úhlem, takže útková nit 13 je vystavena maximálnímu smykovému namáhání; není tedy nebezpečí, že by došlo к takovému rozložení rychlostí, jehož maximum by se snažilo zdvihat útkovou nit 13 v prošlupu.

Popsaná konstrukce a vzduchové proudy, které tato< konstrukce umožňuje vytvářet, přispívají ke vzniku sestupného proudu vzduchu s nízkou rychlostí a zóny s maximálními rychlostmi, která leží v ose pomocného unášeče· 15; tím vzniká uvnitř prošlupu takové proudění, že útková nit 13 může zaujmout jedinou stabilní polohu v těsné blízkosti spodní osnovní roviny 54 a v rovině souměrnosti 56 pomocného· unášeče 15.

Obr. 11 až 13 znázorňují třetí provedení pomocnéhoi unášeče 15 podle vynálezu, který na rozdíl od předchozích není souměrný.

V tomto případě sestává pomocný unášeč 15 opět z tvarového tělesa 24 opatřeného komorou 28, a ze vsazených tvarových kusů z tenkého· plechu. Dolní otvor 29 spojuje komoru 28 s vnějškem a umožňuje jako v předchozích provedeních připojení napájecího potrubí 22. V toirntoi případě však vychází z komory 28 jediný vodorovný kanál 31 s vodorovnou osou 32, který je prodloužen směrem nahoru dalším svislým; kanálem 34 se svislou osou 36.

Horní otevřená část tvarového tělesa 24 je uzavřena tenkostěnným kusem 25, který omezuje vodorovnou výstupní štěrbinu 37 společně s vypouklou stěnou 38 komory

28. Tato úprava je v podstatě stejná jako podle obr. 2 až 4, zejména pokud jde o úhel alfa.

Na horní části tvarového- tělesa 24 je upevněn tenkostěnný kus 27 z plechu, vsazený do ložiskového vybrání 44, do· něhož ústí svislý kanál 34. Tenkostěnný kus 27 omezuje komoru 46, jejíž průřez se zmenšuje zdola nahoru, a která ústí směrem ven do svislé štěrbiny 48, jež spolu s vodorovnou výstupní štěrbinou 37 tvoří písmeno L. Analogicky jako· u prvního příkladu provedení může být jediná svislá štěrbina 48 přesazena o nepatrnou vzdálenost a oproti příčné rovině 51, která tvoří tečnou rovinu к přední stěně tvarového“ kusu 27 (obr. 13). Tato svislá štěrbina 48 má šířku b ležící v rozmezí od 0,3 do 1 mm, a je nepatrně šikmá oproti svislé rovině souměrnosti 56 rovnoběžné s paprskem 10, se kterou svírá úhel β!Ζ rovný řádově 2 až 5°.

Tvarové těleso· 24 je připevněno neznázorněnými prostředky v bezprostřední blízkosti paprsku 10 tak, že tenkostěnný kus leží proti paprsku 10.

Útková nit 13 prochází v podstatě v poloviční vzdálenosti mezi paprskem 10 a svislou štěrbinou 48 v nepatrné výšce nad spodní osnovní rovinou 54, zatím co horní osnovní rovina 55 je rozdělena ve dvě skupiny zaobleným hrotem 53 tenkostěnného kusu 27.

Obr. 14 a 15 znázorňují čtvrté provedení pomocného unášeče 15 podle vynálezu, který si zachovává nesouměrnou konstrukci odpovídající obr. 11 až 13, avšak je konstrukčně podobnější provedení z o-br. 5 až

8.

Pomocný unášeč 15 sestává z tvarového tělesa 24 s koirnorou 28 otevřenou směrem dopředu, z tenkostěnného kusu 60 z plechu, který uzavírá otvor tvarového tělesa 24, a z tenkostěnného kusu 61 rovněž z plechu, který navazuje ve styčné rovině 62 na tenkostěnný kus 60 a vymezuje spolu s ním vodorovnou výstupní štěrbinu 37 a svislou výstupní štěrbinu 48, tvořící dohromady písmeno L. К tomuto· účelu je tvarové těleso 24 připevněno к 11 paprsku 10 šroubem znázorněným osou 42 tak, že svislá štěrbina 48 leží vedle paprsku 10. Tvarovým tělesem 24 prochází kanál 58, na který je připojeno! napájecí potrubí 22. Tenkostěnné kusy 60, 61 z plechu jsou zakončeny zaobleným hrotem 53, a jimi vymezené štěrbiny 37, 48 . mohou mít konkrétní provedení, která byla popsána v souvislosti s předchozími příklady. Na tenkostěnných kusech 60, 61 je připevněno rovnoběžně s paprskem 10 křidélko' 65, a to na konci vodorovné výstupní štěrbiny 37 nejbližším к paprsku 10. Toto křidélko 65 probíhá ve směru pohybu útkové nitě 13 před pomocný unášeč 15 a slouží к nazdvihování spodní osnovní roviny 54.

Obr. 16, který je analogický s obr. 9, znázorňuje pro případ popsaných asymetrických pomocných unášečů průběh rychlostí V vzduchu v rovině jednoto pomocného unášeče 15, přičemž jde o rychlosti naměřené těsně za štěrbinami 37, 48, a rychlosti V’ vzduchu v polovině vzdálenosti mezi dvěma sousedními pomocnými unášeči. I v tomto· případě je v úrovni pomocného unášeče 15 proudění na způsob clony, přičemž zóna maximálních rychlostí Vm odpovídá poloze obou štěrbin 37, 48, zatím co v poloviční vzdálenosti mezi dvěma sousedními pomocnými unášeči 15 je zóna maximálních rychlostí V’m v rovině dráhy útkové nitě 13, která prochází v nepatrné vzdálenosti h nad spodní osnovní rovinou 54. Z diagramu je zřejmé, že rychlost rychle roste od nuly v rovině 66, která omezuje stranu paprsku 10 a obrácenou к pomocnému unášeči 15. Výsledek je tedy v podstatě stejný jako u souměrného) pomocného unášeče se třemi výstupními vzduchovými štěrbinami. Mimo to, jak ukazuje obr. 16, mají maximální rychlosti Vm na výstupu z vodorovné výstupní štěrbiny 37 mírný sklon směrem dolů pod úhlem alfa, který je dán tvarem této · vodorovné výstupní štěrbiny 37.

Je samozřejmé, že vynález není omezen na popsaná a znázorněná provedení pomocného unášeče, nýbrž že zahrnuje všechny varianty založené na stejném principu,

Claims (15)

1. fRedméy

   1. Pomocný unášeč útku pro bezčlunkový tkalcovský stav s pneumatickým prohozem, jehož komora spojená se zdrojem tlakového vzduchu ústí do · okolní atmosféry alespoň jedním výstupním obdélníkovým- otvorem, vytvářejícím· za pomlocným. unášečem dolní vzduchový proud rovnoběžný se· spodní osnovní robinou, vyznačený tím, že otvor komory (28) je tvořen vodorovnou výstupní štěrbinou (37) vytvářející plochý dolní vzduchový proud se sklonem směrem. dolů, přičemž komora (28) ústí mimoto do atmosféry alespoň jednou svislou, výstupní štěrbinou (47, 48), vytvářející za pomocným unášečem (15) nejméně jeden. postranní plochý vzduchový proud rovnoběžný s paprskem (10).
2. 2. Pomocný unášeč podle bodu 1 vyznačený tím, že na vodorovnou výstupní štěrbinu (37) navazuje do. tvaru písmene U z každé strany svislá výstupní štěrbina (47, 48) k vytvoření za pomocným · unášečem (15) dolního plochého proudu vzduchu a dvou postranních plochých vzduchových proudů.
3. 3. Pomocný unášeč podle bodu 2, vyznačený tím, že svislé vzduchové štěrbiny (47, 48) leží ve sbíhavých rovinách (49, ‘ 5θ).
4. 4. Pomocný unášeč podle bodu 3, vyznačený tím, že· úhel rovin (49, 50) je v rozmezí 4° až 10°.
5. 5. Pomocný unášeč podle bodu 2, 3 nebo

   4, vyznačený tím, že svislé výstupní štěrbiny (47, 48) jsou úplně souměrné k vytvoření dvou postranních proudů vzduchu se stejnou intenzitou. .
6. 6. Pomocný unášeč podle bodu 2, 3 nebo 4, vyznačený tím, že svislé výstupní štěrbiny (47, 48) jsoň nesouměrné k vytvoření dvou vzduchových proudů odlišné intenzity.
7. 7. Pomocný unášeč podle bodu 1, vyznačený tím, že jediná . svislá výstupní štěrbina· (48) leží proti . paprsku (10) · a vytváří s vodorovnou výstupní štěrbinou (37) písmeno L.
8. 8. Pomocný unášeč podle bodu 1, vyznačený tím, že vodorovná výstupní štěrbina (37) je prodloužena vypouklou stěnou (38) obtékanou vzduchem k odchýlení dolního vzduchového proudu do· skloněné polohy.

   které se mohly lišit od popsaných příkladů detaily tvaru i detaily týkajícími se výroby jednotliivých součástí. Je tedy samozřejmé, že· všechna ekvivalentní řešení, zejména pokud jde· o* konkrétní upevnění pomocného unášeče, spadají do· rámce vynálezu.

   vynalezu
9. 9. Pomocný unášeč podle jednoho z bodů 1 až 8 vyznačený tím, že sklon dolního vzduchového proudu je v rozmezí 4° až 8°.
10. 10. Pomocný unášeč podle některého z bodů 1 · až 9, vyznačený tím, že komora (28) je umístěna jako středové vybrání v masivním. tvarovém tělese (24), které je opatřeno· prostředky k upevnění na nosníku (11) paprsku (10) a do kterého je vsazen alespoň jeden tenkostěnný kus· (26, 27, 60, 61) vymezující nejméně jednu svislou výstupní štěrbinu (47, 48), přičemž ve tvarovém· tělese (24) je vytvořen otvor (29, 58) spojený s napájecím potrubím (22) stlačeného vzduchu.
11. 11. Pomocný unášeč podle bodů 8 a 10, vyznačený tím, že tvarové těleso· (24) je v horní části otevřené a nese další tenkostěnný kus (25), který spolu s· vypouklou stěnou (38) tvarového tělesa (24) vymezuje vodorovnou výstupní štěrbinu (37) pro tlakový vzduch.
12. 12.. Pomocný unášeč podle· bodu 10, vyznačený tím, že tvarové těleso (24) je v přední části otevřené a dva vsazené, vzájemně spojené tenkostěnné kusy (60, 61) vymezují současně vodorovnou výstupní štěrbinu (37) a alespoň jednu svislou · výstupní štěrbinu (47, 48).
13. 13. Pomocný unášeč podle jednoho z bodů 10 až 12, vyznačený tím, že tenkostěnné kusy (26, 27, 60, 61), které vymezují alespoň jednu svislou výstupní štěrbinu (47, 48), jsou zakončeny zaobleným' hrotem (52, 53) k oddělení o-snovních nití před pomocnými unášečem· (15) a za ním.
14. 14. Pomocný unášeč podle jednoho· z bo,dů 10 až 13 vyznačený tím, že svislá štěrbina nebo svislé štěrbiny (47,48) pro výstup tlakového* vzduchu jsou umístěny přesazené dozadu · oproti příčné novině (51), tvořící tečnou rovinu vsazených tenkostěnných· kusů (26, 27) vymezujících uvažovanou svislou štěrbinu nebo* svislé štěrbiny (47, 48).
15. 15. Pomocný unášeč podle · bodu 7 a 12, vyznačený tím, že na tenkostěnných kusech (60, 61) je· rovnoběžně s· paprskem. (10) upevněnci křidélko (65) k nazdvihování spodní osnovní roviny (54).