CZ46899A3

CZ46899A3 - Způsob a zařízení pro navíjení nitě a kónické cívkové těleso

Info

Publication number: CZ46899A3
Application number: CZ99468A
Authority: CZ
Inventors: Stefan Kross; Paul Schroers; Hans Raasch; Guido Spix
Original assignee: Volkmann Gmbh & Co.
Priority date: 1998-02-14
Filing date: 1999-02-11
Publication date: 1999-09-15
Also published as: JP2000034060A; CN1225890A; HK1020330A1; US6196491B1; CN1135202C; DE59809204D1; EP0950631B1; EP0950631A1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu a zařízení pro navíjení nitě na kónické cívkové těleso ve tvaru kužele nebo komolého kužele, poháněné okolo jeho podélné osy, na něž se ukládá nit do křížově vinutého návinu prostřednictvím rozváděcího vodiče nitě, vratně pohyblivého po délce cívkového tělesa, přičemž počet otáček cívkového tělesa se mění synchronizované s pohybem nebo příslušnou okamžitou ukládací polohou rozváděcího vodiče nitě, pro dosahování v podstatě konstantní rychlosti navíjení nitě na cívkové těleso po délce cívkového tělesa a tím také v průběhu celého navíjecího pochodu.

Dosavadní stav techniky

Navíjení nitě na kuželovité cívkové těleso je problematické, pokud má být nit přiváděna nebo odtahována s konstantní rychlostí. Nezávisle na tom, zda k pohonu cívkového tělesa dochází frikčním válcem nebo cívkovým tělesem, nebo zda je cívkové těleso přímo poháněno, je při konstantním počtu otáček osy cívkového tělesa ve vrstvě nitě na straně s menším průměrem navíjeno méně nitě, než na straně s větším průměrem cívky. Zejména při pohonu cívkového tělesa prostřednictvím frikčního válce, který pohání cívkové těleso obvykle v ideální bodové hnací poloze, tvořené kulovitě upraveným frikčním povlakem, nastavuje se nucené konstantní počet otáček osy cívkového tělesa. Bez přídavných opatření se tak nedá dosáhnout konstantní rychlosti navíjení pro všechny ukládací polohy.

U navíjecích zařízení poháněných prostřednictvím frikčního válce, u nichž je nit přiváděna konstantní rychlostí podávání, je známé, že se délka nitě ukládá do zásoby v mechanických zásobnících nitě, například sklopných pák. Přitom se během pohybu vodiče nitě nit zavádí ze strany s větším průměrem nitě ke straně s menším průměrem do zásobníku nitě a při zpětném pohybu se zase odebírá. Řízení těchto zásobníků nitě se provádí synchronizované s ukládací polohou tak, že superponování zákonitostí pohybu cívkových těles a zásobníků nitě umožňuje konstantní rychlost podávání. V důsledku odlišných rychlostí navíjení na menším nebo větším průměru cívky by bez těchto zásobníků nitě vznikly vysoké vrcholy napětí nitě, které by mohly vést k tahu nebo pěchování v niti a tím i zvýšit přetrhovost nitě. Při obvyklých kuželovitostech cívky jsou vrcholy napětí v niti tak vysoké, že je v praxi nemožné od takových zásobníků upustit.

U navíjecích zařízení, poháněných prostřednictvím frikčních válců, kterými je nit odtahována, je v principu možné od takových zásobníků upustit. Jelikož se však nedosahuje konstantní rychlosti odtahu, mění se kvalitativní data nitě, například u skácích strojů zákrut, podél ukládacího pohybu. Také to je nežádoucí.

U navíjecího zařízení pro kónické křížové cívky, poháněné třením, popsaného z německém patentovém spisu DE-OS, je počet otáček cívkového tělesa měněna synchronizované s pohybem nebo příslušnou okamžitou ukládací polohou rozváděči ho vodiče nitě, přičemž pro pohon cívkového tělesa je kupříkladu použito více válečků, axiálně rozmístěných po délce cívky, které jsou synchronizované s pohybem axiálně • 4 4 4

-3»44 444

4

4 4 vratně pohyblivého vodiče nitě po sobě poháněné, aby tak nit navíjely se v podstatě stálou rychlostí. Válečky, rozdělené axiálně po délce frikčního válce jsou poháněny frikčním hnacím prvkem, spojeným s rozváděcím vodičem nitě a pohybujícím se tak v podélném směru cívkového tělesa vratně sem a tam, přičemž uvedených více frikčních hnacích prvků samotných je poháněno z jediného hřídele na stroj nebo stranu stroje.

Ze spisu není patrné, zda při válečcích, rozdělených po délce cívky a frikčního válce, jsou dosaženy bodové hnací polohy uspořádáním odpovídajících povlaků. Přitom by vzniklo nespojité měnění rychlosti navíjení. V důsledku nepřímého pohonu válečků frikčním hnacím prvkem, pohybujícím se vratně sem a tam, je však pravděpodobné, že zařízení odpovídající povlaky neobsahuje. Tím vznikají, za předpokladu ideálně kuželovitých cívek, torzní síly na jeden válečkový prvek v podélném směru cívky. Nezávisle na tom, zda jsou nebo nejsou použity povlaky, vznikají v každém případě torzní síly, jelikož v důsledku konečné šířky frikčního hnacího prvku mohou být nutně současně poháněny dva válečky. Tyto torzní síly vedou k vysokému otěru samotného navíjecího zařízení a v každém případě pak k poškozování vrstvy cívkového tělesa, která je v dané chvíli vnější vrstvou.

Vychází-li se z nikoliv ideálních kónických cívek, jaké se vyskytují v praxi, mohou již lehká projmutí, t.j. neúměrné vzrůsty průměrů na koncových stranách cívek, zpochybnit základní princip, jelikož při projmutí vyvolává pohon cívkového tělesa již jen několik válečků, zpravidla oba vnější válečky, pohon cívkového tělesa. Při pohonu frikčními válci s bodovou polohou pohonu je obvyklé vyvolávat měněním úhlu ukládání nepatrně větší vzrůst průměru cívky v bodě pohonu a tím i vyřadit vliv projmutí. To není při návrhu podle spisu DE-OS 24 58 853 v principu možné, poněvadž základní myšlenka spočívá v hnacích bodech, pohybujících se axiálně podél směru délky cívky.

Jak vícenásobné uložení válce, tak i uložení průběžného hnací prvky, které vykonává jak pohyb, je pracné a tedy nákladné jako v principu problematické.

dělených válečků frikčního hřídele, nesoucího frikční translační, tak i rotační Uvedené řešení se tak jeví

Vynález si klade za úkol vytvořit způsob a zařízení, jímž by se daly jednoduchým způsobem řešit problémy při navíjení nitě na kónickém cívkovém tělese, ke kterému se přivádí nit s konstantní rychlostí a z kterého se odvádí nit s konstantní rychlostí. Klade si za cíl vytvořit navíjení nitě tak, aby nit co možná šetřilo, t.j. aby se odstranily torzní síly a vrcholy napětí nitě. Textilně technologické vlastnosti, jako například zákrut nitě, by měly zůstat během celé práce s cívkou v podstatě konstantní a zejména nezávislé na ukládací poloze. Měla by být současně možnost upustit od obvykle potřebných mechanických zásobníků nitě.

Podstata vynálezu

Pro řešení tohoto úkolu je podle vynálezu navrženo, že cívkové těleso nebo také frikční válec, který toto cívkové těleso pohání, je poháněno jednotlivým motorem, jehož otáčky jsou přes počítačovou a řídicí jednotku řízené měněny v závislosti na příslušné ukládací poloze rozváděcího vodiče nitě a průměru cívkového tělesa, a to tak, že na příslušných ·· ) · > · • · ·

-5místech momentální tvorby návinu se dosahuje konstantní obvodové rychlosti cívkového tělesa během celého navíjecího pochodu. Při obvykle konstantní rychlosti rozváděcího vodiče nitě vzniká při konstantní obvodové rychlosti také konstantní rychlost navíjení jako vektorový součet obou rychlostních veličin.

K tomuto účelu musí být známá geometrie prázdné dutinky cívkového tělesa, která může být například popsána výškou zdvihu, kuželovitostí cívky nebo udáním průměru cívkového tělesa. Při konstrukčním provedení, při němž frikční válec pohání cívkové těleso, musí být přídavně definována poloha hnacího bodu uvnitř zdvihového pohybu. Dále musí být počítačové a řídicí jednotce známa aktuální ukládací poloha rozváděcího vodiče nitě a aktuální průměr cívkového tělesa. Zohlednění průměru cívky je potřebné také při konstrukčním provedení, při kterém frikční válec pohání cívkové těleso, nebot se nit během navíjecího pochodu ukládá do vrstev rovnoběžných s plástovou plochou, přičemž při rostoucím průměru cívky se zmenšuje poměr obvodu cívky od velkého k malému průměru.

Při zohledňování výše uvedených ovlivňovacích veličin je možné měnit počet otáček jednotlivého motoru, který pohání cívkové těleso bezprostředně nebo také prostřednictvím frikčního válce přes počítačovou a řídicí jednotku tak, že se dosáhne konstantní rychlost navíjení během celého navíjecího pochodu.

Při takovém provední pohonu cívkového tělesa zůstává úhel zkřížení během celého navíjecího pochodu konstantní.

-6·· ·· ··

Ukládání nitě na cívkovém tělese, ke kterému přitom dochází, je odchylné od dnes obvyklého ukládání nitě na kónických cívkách, při němž je umožňována konstantní podávači rychlost použitím zásobníku nitě, například sklopné páky. Superponování zákonitostí pohybu cívkového tělesa a zásobníku nitě sice vede ke konstantní rychlosti nitě celé soustavy cívkového tělesa a zásobníku, avšak nezávisle na tom zůstává samotné ukládání nitě na kónickém cívkovém tělese charakterizované geometrií tím i klesající obvodovou rychlostí cívkového tělesa směrem k boční straně cívky s menším průměrem cívkového tělesa. To vede při obvykle konstantní rychlosti rozváděcího vodiče nitě ke zvětšování úhlu zkřížení směrem k boční straně cívky, která má menší průměr cívkového tělesa. Uvnitř vrstvy nitě přitom dochází k ukládání nitě ve tvaru archimedovské spirály, neboř poměr příčné rychlosti rozváděcího pohybu a rychlosti navíjení osy cívkového tělesa je konstantní.

Aby se také mohly zohlednit zákonitosti dnes obvyklých kónických cívek, je při dalším provedení vynálezu navrženo, přídavně k jednomotorovému pohonu cívkového tělesa, použít motorový nebo jednomotorový pohon rozváděcího vodiče nitě. Přitom mohou být oba pohony řízeny tak, že výsledná rychlost navíjení je konstantní a během zdvihového pohybu je možný jak konstantní, tak i proměnlivý úhel zkřížení.

Podle dalšího znaku vynálezu se rozváděči vodič nitě pohání jednomotorově střídavě (vratným pohybem) pomocí motoru, s výhodou krokového motoru, jehož spínací impulsy se zavádějí jako ovládací veličina pro ukládací polohu rozváděcího vodiče nitě do jednotky, která sama řídí v závislosti na

-7ukládací poloze rozváděcího vodiče nitě počet otáček motoru.

Podle dalšího znaku vynálezu se pohání jednotlivé cívkové těleso na jeho obvodě prostřednictvím frikčního hnacího válce, který sám je otáčivě poháněn jednotlivým motorem.

Jednotlivé cívkové těleso může být bezprostředně otáčivě poháněno jednotlivým motorem a během navíjecího pochodu se snímá průměr cívkového tělesa a zjištěná hodnota průměru se za účelem přizpůsobování počtu otáček jednotlivého motoru rostoucímu průměru cívky zavádí do počítačové a řídící jednotky.

Obvodová rychlost cívkového tělesa se podle dalšího znaku vynálezu zjištuje na dvou úsecích, ležících ve vzájemných odstupech po délce cívkového tělesa, a hodnoty rychlosti se uvádějí do vzájemného poměru, přičemž hodnota změny tohoto poměru se použije jako přídavná řídicí veličina pro počítačově řízené měnění otáček jednotlivého motoru.

S výhodou se u vícemístného stroje rozváděči vodiče nitě společně pohánějí nosičovou tyčí, která je poháněna jedním motorem, s výhodou krokovým motorem, a zjištuje se ukládací poloha nejméně jednoho z rozváděčích vodičů nitě prostřednictvím senzoru polohy, jehož polohové signály se zavádějí jako řídicí veličina pro ukládací polohu rozváděcího vodiče nitě do jednotky, která sama v závislosti na ukládací poloze rozváděcího vodiče nitě řídí počet otáček motoru. Rychlost translačního pohybu rozváděcího vodiče nitě mění v závislosti na jeho ukládací poloze, a to tak, že rych-8·· ·· ·· ··· · lost pohybu v oblasti strany cívkového tělesa s menším průměrem je maximální a v oblasti druhé strany cívkového tělesa je minimální.

Vynález dále přináší zařízení provádění výše uvedeného způsobu, obsahující výkyvné natáčivý rámový nosič pro uložení kuželovitého cívkového tělesa, jednotlivý motor pro jednotlivý pohon příslušného cívkového tělesa, rozváděči vodič nitě s ústrojím pro zjištování příslušné ukládací polohy rozváděcího vodiče nitě po délce cívkového tělesa, senzor ke zjištování průměru cívkového tělesa a počítačovou a řídicí jednotku, v níž se zpracovává příslušná ukládací poloha rozváděcího vodiče nitě a průměr cívkového tělesa jako řídicí veličiny pro měnění počtu otáček jednotlivého motoru a zavádějí se do jednotlivého motoru. Pro střídavý pohon rozváděcího vodiče nitě zařízení s výhodou obsahuje motor, zejména krokový motor, jehož spínací impulsy jsou zaváděny do jednotky jako řídicí veličina pro ukládací polohu rozváděcího vodiče nitě. Rychlost translačního pohybu rozváděcího vodiče nitě je s výhodou měnitelná v závislosti na jeho ukládací poloze, a to tak, že rychlost pohybu v oblasti strany cívkového tělesa s menším průměrem je maximální a v oblasti druhé strany cívkového tělesa je minimální.

Podle jiného provedení zařízení obsahuje pro pohon každého jednotlivého cívkového tělesa frikční hnací válec, který sám je otáčivě poháněn jednotlivým motorem.

Podle ještě dalšího provedení vynálezu je každému cívkovému tělesu pro jeho bezprostřední pohon přiřazen jednotlivý motor, přičemž pro snímání rostoucího průměru civ-94 * »4 4» 4 4 44

4» 9 4 9 4 9 9 4 9 • · 9 9 9 9 9 4 4

9 44 9 · 4 449999

4 4 9 4 4 9

494 499 49 »444 «· 44 kového tělesa během navíjecího pochodu obsahuje senzor, z něhož se zjištěná hodnota průměru cívkového tělesa zavádí do počítačové a řídicí jednotky pro přizpůsobování počtu otáček jednotlivého motoru rostoucímu průměru cívky.

U vícemístného stroje je podle ještě dalšího provedení vynálezu společně pohánitelných více rozváděčích vodičů nitě, přičemž nejméně jednomu z rozváděčích vodičů nitě je přiřazen senzor polohy, napojený na jednotku, pro zjištování ukládací polohy rozváděcího vodiče nitě.

Podle dalšího provedení vynálezu zařízení obsahuje ústrojí pro zjištování obvodové rychlosti cívkového tělesa na dvou úsecích, ležících ve vzájemných odstupech po délce cívkového tělesa, a zjištěné obvodové rychlosti se uvádějí do vzájemného poměru, přičemž hodnota změny tohoto poměru jako přídavná řídicí veličina je zaváditelná do jednotky pro počítačově řízené měnění otáček jednotlivého motoru.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l schematické znázornění jednoho navíjecího zařízení, vhodného pro provádění způsobu podle vynálezu, s jednomotorově poháněným rozváděcím vodičem nitě, přičemž jednotlivé cívkové těleso je poháněno jednomotorově hnaným frikčním válcem, obr.2 v podstatě uspořádání podle obr.l, přičemž však jednotlivé cívkové těleso je otáčivě poháněno bezprostředně přiřazeným jednotlivým motorem, obr.3 schematické zobrazení dvou vedle sebe uložených navíjecích zařízení, přičemž jednotlivé rozváděči vodiče nitě jsou společně • ♦ · • · • · • » · ·· ····

-10·· ·· * · · · • · · · ♦ ··· • · ·· ·· poháněny, a obr.4 frikční pohon cívkového tělesa s přiřazeným senzorovým ústrojím pro zjišťování kuželovitosti cívkového tělesa.

Příklady provedení vynálezu

Obr.l znázorňuje navíjecí zařízení s výkyvné uloženým rámovým nosičem 1 pro uložení kuželovitého cívkového tělesa A. Cívkové těleso A je poháněno pomocí frikčního hnacího válce, který je sám poháněn jednotlivým motorem 3. přiřazeným tomuto frikčnímu hnacímu válci.

Nit f přiváděná od obvyklého podávacího ústrojí 4 konstantní rychlostí podávání je při otáčejícím se cívkovém tělese A ukládána na cívkové těleso rozváděcím vodičem 5 nitě, vratně pohyblivým po délce cívkového tělesa A. Vodič 5 nitě je s výhodou uváděn do pohybu pomocí hnacího pásu 6, který je motorem 7, s výhodou krokovým motorem, pohánítelný střídavě jedním a druhým směrem. Mezi podávacím ústrojím 4 a vodičem 5 nitě je umístěn vychylovací prvek 8 nitě pro změnu směru jejího vedení.

Pro ovládání a koordinaci jednotlivých hnacích ústrojí 3, 4 a 7 slouží počítačová a řídicí jednotka 9. Motor 4.1 podávacího ústrojí, pohánějící oba podávači válce, je řízen přes sběrné vedení 10 z počítačové a řídicí jednotky 9 určeným počtem otáček, aby vyvolal předem danou konstantní rychlost podávání nitě. Právě tak je motor 7, pohánějící rozváděči vodič 5 nitě, poháněn přes kabelová vedení 12 z počítačové a řídící jednotky s určeným počtem a směry otáček, aby vyvolal předem určenou rychlost a ukládací polohu.

-11« · · 9 9 9 9 •9 9 9 9 999 999

9 9 9 9

Aby se dosáhlo toho, že je nit f navíjena na kuželovité cívkové těleso A s v podstatě stálou rychlostí navíjení a tím i se stálým napětím nitě, je zapotřebí, aby bylo poháněno v závislosti na ukládací poloze rozváděcího vodiče 5 nitě a v závislosti na průměru cívkového tělesa v místě přenosu pohybu se vždy odlišnou rychlostí otáčení.

Ukládací poloha rozváděcího vodiče 5 nitě je sdělována počítačové a řídicí jednotce 9 přes další vodiče kabelového vedení 12, například jako signály podrobněji neznázorněného přírůstkového nebo absolutního senzoru polohy, integrovaného do motoru 7. U výhodného provedení motoru 7, jako krokového motoru, může takový senzor polohy odpadnout, neboť ukládací poloha rozváděcího vodiče 5 nitě je řídicímu ústrojí známá po najetí do polohy referenčního bodu, a to pochody, které jsou bezprostředně po jejím dosažení vyvolány.

Ke zjištění průměru cívkového tělesa A je v oblasti osy otočného uložení rámového nosiče 1 uložen senzor 13, který zjišťuje úhlovou polohu £ rámového nosiče 1, měnící se během vytváření cívky. Jako senzor může být například použit potenciometr, přičemž výchozí poloha je úměrná úhlové poloze £. Signál, úměrný úhlové poloze £, je přiváděn prostřednictvím vedení 14 do počítačové a řídicí jednotky 9, která vypočítává příslušný průměr na základě geometrické pohybové funkce rámového nosiče 1 cívky, známé řídicímu ústrojí.

Alternativně může být pro zjišťování průměru cívkového tělesa A podle obr.l umístěn v oblasti rámového nosiče 1 cívky senzor 15, osazený na podrobněji neznázorněném dutinkovém talíři, přičemž dutinkový talíř samotný je silově

a tvarově spojen s cívkovým tělesem A tak, že může být snímán. Jako senzor může být použit například jednostopý optický senzor počtu otáček nebo senzor pracující na principu Hallova jevu v kombinaci s magnetovým kolem, přičemž výchozí frekvence je proporcionální k počtu otáček cívkového tělesa A. Signál úměrný k počtu otáček je veden prostřednictvím vedení 16 do počítačové a řídicí jednotky, která vypočítává odpovídající průměr z poměru počtu otáček frikčního válce a cívkového tělesa A při známém, v podstatě konstantním bodu přenosu pohonu na cívkové těleso.

Ke změně počtu otáček hnacího motoru 2, pohánějícího frikční hnací válec 2, potřebné pro stálou rychlost navíjení, dochází počítačovou a řídicí jednotkou 9 přes vedení 11 v závislosti na výše uvedených ovlivňovacích veličinách.

Provedení podle obr.2 se liší od provedení podle obr.l tím, že k pohonu cívkového tělesa A nedochází frikčním válcem, ale jednotlivým motorem 17, přiřazeným bezprostředně jednotlivému cívkovému tělesu A. Cívkové těleso A je přitom podepřeno na volně otáčivém opěrném válci 19.

V tomto případě dochází k přizpůsobování počtu otáček motoru 17 prostřednictvím vedení 18 z dvojího hlediska. Přímým pohonem cívkového tělesa A musí být se vzrůstajícím průměrem cívkového tělesa zmenšovány jmenovité otáčky motoru 17. Přitom se jako jmenovité otáčky rozumí otáčky motoru 17, které jsou k dispozici pro v principu volně volitelný myšlený bod pohonu, například uprostřed cívkového tělesa, které jsou pro počítačovou a řídicí jednotku 9 vztažným bodem změny otáček v závislosti na ukládací poloze. Pro zjiš-13ťování průměru cívkového tělesa je v oblasti osy výkyvu rámového nosiče l cívky uložen senzor 13, který zjišťuje úhlovou polohu 2 rámového nosiče, měnící se během tvorby cívky, a z ní určuje průměr cívkového tělesa způsobem popsaným ve spojení s obr.l.

Změna počtu otáček, potřebná pro kompenzaci různých průměrů kuželovité cívky v závislosti na ukládací poloze a na průměru cívkového tělesa se zjišťuje způsobem popsaným ve spojení s obr.l ve vztahu k myšlenému hnacímu bodu.

Pro přizpůsobování počtu otáček motoru 17 přes vedení 18 sčítá počítačová a řídicí jednotka 9 obě ovlivňující veličiny.

Obr.3 znázorňuje dvě vedle sebe uložená zařízení vícemístného stroje. K pohonu obou cívkových těles A dochází odpovídajícími frikčními válci 2, které jsou poháněny odpovídajícími jednotlivými motory 3. Na každé místo je vyčleněna jedna počítačová a řídicí jednotka 9, do které jsou vedeny odpovídající signály senzoru 13 příslušného místa pro zjišťování průměru cívkového tělesa A, a to po vedeních 14. Na základě těchto signálů dochází ke změně otáček motorů 3.z k čemuž vydávají odpovídající počítačové a řídicí jednotky 9 odpovídající signály po vedeních 11. Odchylně od systému podle obr.l jsou rozváděči vodiče 5 nitě, přiřazené k oběma navíjecím ústrojím, vratně poháněny společně prostřednictvím nosičové tyče 20. U takového systému je zapotřebí určovat pouze ukládací polohu jednoho vodiče 5 nitě, a to s výhodou prostřednictvím senzoru 21 dráhy a polohy, pouze schematicky znázorněného na obr.3. Tento senzor 21 polohy zavádí pro • · • · · · · · · ·· · · · ··· frfrfr

všechna navíjecí ústrojí vícemístného stroje přes sběrné vedení 22 ukládací polohu rozváděčích vodičů 5 nití do příslušné počítačové a řídicí jednotky 9, aby se tak dosáhlo přizpůsobení otáček příslušného jednotlivého motoru 2 a tím i odpovídajícího frikčního hnacího válce 2 ukládací poloze rozváděcího vodiče 5 nitě a tím i konstantní rychlosti navíjení .

U zařízení podle obr.4 je cívkové těleso A poháněno z frikčního hnacího válce 2, hnaného prostřednictvím jednotlivého motoru 2· Tento frikční hnací válec 2 může být opatřen, jako je tomu ostatně také v provedeních podle obr.l a 3, frikčním obložením 2.1.

K vnějšímu obvodu cívkového tělesa A přídavně přiléhá snímací válec 23 , uložený s výhodou souose s frikčním hnacím válcem 2, jehož počet otáček nebo obvodová rychlost jsou zaváděny přes senzor 24 jako přídavná ovládací veličina do počítačové a řídicí jednotky 9, neznázorněné na obr.4. Pomocí takového systému je možné zjištovat obvodovou rychlost cívkového tělesa A na dvou úsecích dl, d2, umístěných se vzájemným odstupem po délce cívkového tělesa, a uvádět do vzájemného poměrového vztahu tak, že je možné vypočítat skutečnou kuželovitost nebo úhel x kuželovitosti cívkového tělesa A počítačovou a řídicí jednotkou.

Jelikož je potřebná změna otáček na základě ukládací polohy závislá na kuželovitosti, je přesné stanovení kuželovitosti důležité pro to, aby se počítačovou a řídicí jednotkou mohla provést vhodná korektura počtu otáček. Zejména při malém průměru cívkového tělesa vznikají při odchylkách mezi « «

skutečnou kuželovitostí a předem určenou hodnotou kuželovitosti značné odchylky navíjecí rychlosti v závislosti na ukládací poloze vodiče nitě. Pomocí zařízení podle obr.4 zjištuje počítačová a řídicí jednotka samočinně skutečnou kuželovitost, takže mohou být zohledňovány při navíjení cívky i malé změny kuželovitostí.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob navíjení nitě na kónické cívkové těleso (A) ve tvaru kužele nebo komolého kužele, poháněné okolo jeho podélné osy, na něž se ukládá nit do křížově vinutého návinu prostřednictvím rozváděcího vodiče (5) nitě, vratně pohyblivého po délce cívkového tělesa, přičemž počet otáček cívkového tělesa se mění synchronizované s pohybem nebo příslušnou okamžitou ukládací polohou rozváděcího vodiče nitě, pro dosahování v podstatě konstantní rychlosti navíjení nitě na cívkové těleso po délce cívkového tělesa a tím také v průběhu celého navíjecího pochodu, vyznačený tím, že se cívkové těleso (A) pohání prostřednictvím jednotlivého motoru (3, 17), jehož otáčky jsou řízené měněny počítačovou a řídicí jednotkou (9) v závislosti na příslušné ukládací poloze rozváděcího vodiče (5, nitě a průměru cívkového tělesa.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se rozváděči vodič (5) nitě pohání jednomotorově střídavě pomocí motoru (7), s výhodou krokového motoru, jehož spínací impulsy se zavádějí jako ovládací veličina pro ukládací polohu rozváděcího vodiče (5) nitě do jednotky (9), která sama řídí v závislosti na ukládací poloze rozváděcího vodiče nitě počet otáček motoru (7, 17).
3. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se pohání jednotlivé cívkové těleso (A) na jeho obvodě prostřednictvím frikčního hnacího válce (2), který sám je otáčivě poháněn jednotlivým motorem (3).
4. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že jednotil

-17vé cívkové těleso (A) je bezprostředně otáčivě poháněno jednotlivým motorem (17) a během navíjecího pochodu se snímá průměr cívkového tělesa a zjištěná hodnota průměru se za účelem přizpůsobování počtu otáček jednotlivého motoru rostoucímu průměru cívky zavádí do počítačové a řídící jednotky.
5. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se obvodová rychlost cívkového tělesa zjištuje na dvou úsecích (dl, d2), ležících ve vzájemných odstupech po délce cívkového tělesa, a hodnoty rychlosti se uvádějí do vzájemného poměru, přičemž hodnota změny tohoto poměru se použije jako přídavná řídicí veličina pro počítačově řízené měnění otáček jednotlivého motoru.
6. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se u vícemístného stroje rozváděči vodiče (5) nitě společně pohánějí nosičovou tyčí (20), která je poháněna jedním motorem, s výhodou krokovým motorem, a zjištuje se ukládací poloha nejméně jednoho z rozváděčích vodičů nitě prostřednictvím senzoru (21) polohy, jehož polohové signály se zavádějí jako řídicí veličina pro ukládací polohu rozváděcího vodiče nitě do jednotky (9), která sama v závislosti na ukládací poloze rozváděcího vodiče nitě řídí počet otáček motoru (7, 17).
7. Způsob podle nároku 2, vyznačený tím, že se rychlost translačního pohybu rozváděcího vodiče (5) nitě mění v závislosti na jeho ukládací poloze, a to tak, že rychlost pohybu v oblasti strany cívkového tělesa (A) s menším průměrem je maximální a v oblasti druhé strany cívkového tělesa (A) je minimální.

-188. Zařízení pro provádění způsobu podle nároku l, obsahující výkyvné natáčivý rámový nosič (1) pro uložení kuželovitého cívkového tělesa (A), jednotlivý motor (3,17) pro jednotlivý pohon příslušného cívkového tělesa (A), rozváděči vodič (5) nitě s ústrojím (7,21) pro zjišřování příslušné ukládací polohy rozváděcího vodiče nitě po délce cívkového tělesa (A), senzor ke zjištování průměru cívkového tělesa a počítačovou a řídicí jednotku (9), v níž se zpracovává příslušná ukládací poloha rozváděcího vodiče nitě a průměr cívkového tělesa jako řídicí veličiny pro měnění počtu otáček jednotlivého motoru (3, 17) a zavádějí se do jednotlivého motoru.
9. Zařízení podle nároku 8, pro provádění způsobu podle nároku 2, vyznačené tím, že pro střídavý pohon rozváděcího vodiče (5) nitě obsahuje motor (7), zejména krokový motor, jehož spínací impulsy jsou zaváděny do jednotky (9) jako řídicí veličina pro ukládací polohu rozváděcího vodiče nitě.
10. Zařízení podle nároku 9 pro provádění způsobu podle nároku 7, vyznačené tím, že rychlost translačního pohybu rozváděcího vodiče (5) nitě je měnitelná v závislosti na jeho ukládací poloze, a to tak, že rychlost pohybu v oblasti strany cívkového tělesa (A) s menším průměrem je maximální a v oblasti druhé strany cívkového tělesa (A) je minimální .
11. Zařízení podle nároku 8, vyznačené tím, že obsahuje pro pohon každého jednotlivého cívkového tělesa (A)

-19Φ φ φφφ • ΦΦ φφφ φφ φφφφ • · φ φφφ frikční hnací válec (2), který sám je otáčivě poháněn jednotlivým motorem (3).
12. Zařízení podle nároku 8, vyznačené tím, že každému jednotlivému cívkovému tělesu (A) je pro jeho bezprostřední pohon přiřazen jednotlivý motor (17), přičemž pro snímání rostoucího průměru cívkového tělesa během navíjecího pochodu obsahuje senzor (13), z něhož se zjištěná hodnota průměru cívkového tělesa zavádí do počítačové a řídicí jednotky (9) pro přizpůsobování počtu otáček jednotlivého motoru (17) rostoucímu průměru cívky.
13. Zařízení podle nároku 8, vyznačené tím, že u vícemístného stroje je společně pohánitelných více rozváděčích vodičů (5) nitě, přičemž nejméně jednomu z rozváděčích vodičů (5) nitě je přiřazen senzor (21) polohy, napojený na jednotku (9), pro zjišťování ukládací polohy rozváděcího vodiče nitě.
14. Zařízení podle nároku 8, vyznačené tím, že obsahuje ústrojí pro zjišťování obvodové rychlosti cívkového tělesa na dvou úsecích (dl, d2), ležících ve vzájemných odstupech po délce cívkového tělesa, a uvádění zjištěných obvodových rychlostí do vzájemného poměru, přičemž hodnota změny tohoto poměru jako přídavná řídicí veličina je zaváditelná do jednotky (9) pro počítačově řízené měnění otáček jednotlivého motoru.