CZ309398A3

CZ309398A3 - Podkladový prvek pro rovinný deskový konstrukční dílec

Info

Publication number: CZ309398A3
Application number: CZ983093A
Authority: CZ
Inventors: Manfred Rinklake; Norbert Rösler
Original assignee: Lafarge Braas Roofing Accessories Gmbh & Co. Kg.
Priority date: 1996-03-29
Filing date: 1997-03-27
Publication date: 1999-02-17
Also published as: PL182296B1; HU222257B1; TR199801925T2; JPH11508339A; CZ287665B6; WO1997037387A1; CN1214801A; PL328920A1; BR9708466A; BA98361A; DE19612490C1; EP0891637A1; US6182404B1; AU2633597A; NO984527L; HUP9901379A2; JP3058454B2; NO984527D0; SK132898A3; HUP9901379A3

Description

Podkladový prvek pro rovinný deskový konstrukční dílec

Oblast techniky

Vynález se týká podkladového prvku pro rovinný deskový konstrukční dílec, zejména pro fotoelektrický modul, upevnitelný na šikmou střechu s nosnými prvky, probíhajícími ve směru od hřebene k okapu, přičemž střešní podkladový prvek je vytvořen z vodotěsného materiálu a je opatřen nejméně jedním odtokovým žlábkem pro vodu.

Dosavadní stav techniky

Z DE 94 09 453.9 U1 je znám fotoelektrický systém, ve kterém jsou fotoelektrické moduly uloženy v podélném směru střechy se vzájemným šupinovitým překrytím. Za podélný směr se v dalším popisu pokládá směr od hřebenu střechy k jejímu okapu, zatímco příčný směr je v tomto případě rovnoběžný s hřebenem nebo s okapem. Nosnými prvky jsou u tohoto řešené dřevěné profilové lišty, kladené ve směru od hřebene k okapu, které jsou na svém konci přivráceném k hřebenu uloženy na střešních latích a na svém konci přivráceném k okapu jsou uloženy na dřevěné lati, rovnoběžné se střešními latěmi a přiléhají ke střešní lati. Dřevěné latě vystupují nad horní okraj střešní latě přibližně o tloušťku fotoelektrického modulu. Dřevěné profilové latě mají na své horní povrchové ploše ve svém středu podélně probíhající vybrání, sloužící pro odvádění dešťové vody proniklé styčnou spárou mezi dvěma fotoelektrickými moduly, dosedajícími na sebe na sraz. Nevýhodou tohoto systému je nutnost ukládání přídavných dřevěných latí rovnoběžně se střešními latěmi a potřeba použití upevňovacích háku pro zamezení zvednutí okapového okraje fotoelektrického modulu při silném větru.

Z EP-A-0 547 285 a DE-A-33 14 637 opatření střešních krytinových desek nebo tašek na jejich horní povrchové ploše fotoelektrickými moduly malého formátu. Střešní krytinové desky jsou na jednom svém podélném okraji opatřeny odtokovou polodrážkou a na protilehlém okraji krycím žebrem nad krycí polodrážkou. Fotoelektrický modul je umístěn na střešních krytinových deskách nebo taškách vždy v blízkosti odtokových polodrážek a krycích polodrážek. Při pokládání střechy se střešní krytinové desky se kladou do řad rovnoběžných s okapem, přičemž každá střešní krytinová deska nebo taška překrývá svým okrajovým žebrem nad krycí polodrážkou odtokovou polodrážku sousední střešní krytinové desky, takže mezi střešními krytinovými deskami nemůže dešťová vody pronikat do spodní konstrukce.

Úkolem vynálezu je zajištění utěsnění systému vytvořeného z konstrukčního dílců, zejména fotoelektrického systému ve kterém by byly stavební dílce ukládány v příčném směru k sobě na sraz a také by dosedaly na sraz na sousední střešní krytinové tašky a v podélném směru by se částečně překrývaly a byly uloženy na nosných prvcích, které se nacházejí v odstupu od styčných spár.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen podkladovým prvkem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v to, že podkladový prvek je upraven pro uložení na nosných prvcích a pod deskovým konstrukčním dílcem a je profilován tak, že je opatřen nejméně jedním vyvýšeným žebrem, probíhajícím ve směru od hřebene k okapu střechy, umožňujícím vložení nosného prvku a majícím větší šířku než nosný prvek, takže střešní podkladový prvek je posuvný ve směru rovnoběžném s okapem, přičemž odtokový žlábek je umístitelný pod podélnými okraji dvou na sraz na sebe dosedajícími deskovými konstrukčními dílci. Nosné prvky jsou výhodné uloženy v liniích probíhajících čtvrtinami šířky konstrukčních dílců, takže příčný odstup mezi dvěma nosnými prvky odpovídá polovině šířky konstrukčního dílce. Je proto výhodné umístit podkladové prvky přibližné v polovině šířky konstrukčních dílců. Například pro fotoelektrické moduly s vnějšími rozměry 38 cm x 120 cm jsou zvláště vhodné podpěrné prvky s vnějšími rozměry 42,1 cm x 64,4 cm. šířka podkladového prvku, větší než polovina většího šířkového rozměru, vyplývá z toho, že dva sousedním podpěrné prvky se musí pokládat s přesahem svých okrajových částí. Přesah v podélném směru umožňuje příznivější přivádění vzduchu na spodní stranu fotoelektrických modulů.

Podkladový prvek nemusí zachycovat žádné zatěžovací síly, takže ve výhodném provedení vynálezu může být vyroben z plastové fólie, která může být tvarována například hlubokým tažením. Při použití velmi tenkého materiálu se doporučuje vytvořit v oblasti odtokového žlábku zesílení, které může být vytvořeno například ve tvaru žlábku nebo korýtka, připojeného k podkladovému prvku jako samostatný konstrukční prvek.

Podkladový prvek může být uložen na horní straně nosného prvku a může chránit spodní stranu konstrukčního dílce, jestliže je podkladový prvek opatřen alespoň v oblasti okapového koncového úseku vyvýšeného žebra, určeného pro uložení nosného prvku, prostupem pro vsunutí nosného prvku deskového konstrukčního dílce.

Těsné uložení podkladových prvků s bočním vzájemným přesahem je umožněno vytvořením vždy jednoho podélného vyvýšeného žebra na obou podélných okrajích podkladového prvku, přičemž vyvýšené žebro na jednom okraji může pojmout vyvýšené žebro na druhém okraji sousedního stejně vytvořeného podkladového prvku. Ve výhodném provedení vynálezu je vyvýšené žebro na jednom podélném okraji úzké a na druhém podélném okraji tak široké, že úzké žebro vložené do vnitřního prostoru širokého žebra sousedního podkladového prvku se může posouvat v příčném směru. Tím se mohou snadno vyrovnávat rozměrové odchylky nosných prvků při kladení konstrukčních dílců. Zejména při kladení konstrukčních dílců, které se ukládají na jedné straně na odtokovou polodrážku sousedního střešního krytinového prvku, avšak na druhé straně dosedají na sraz na sousední krytinový prvek, zůstává pro konstrukční dílec dosedající na odtokovou polodrážku menší krycí délka než pro další sousední konstrukční dílec. Proto je výhodné, jestliže může být podkladový prvek položený vedle odtokové drážky střešní krytinové desky posunut v příčném směru o šířku odtokové polodrážky k sousednímu podkladovému prvku.

Toho je možno dosáhnout tím, že vyvýšené Žebro, do kterého se vkládá vkládací vyvýšené žebro sousedního podkladového prvku, má větší šířku než vkládací vyvýšené zebro na opačném okraji podkladového prvku, popřípadě než je šířka nosného prvku.

Podkladový prvek podle vynálezu může zvláště dobře utěsnit okrajovou oblast deskového konstrukčního dílce, přiléhající na odtokovou polodrážku sousední střešní krytinové desky, jestliže okrajový úsek podélného okraje, sousedící s vyvýšeným žebrem, do jehož vnitřní dutiny jsou vkládány okrajové části sousedního podkladového prvku, je stejné široký jako vkládací vyvýšené žebro. Tím je možno okrajový úsek podkladového prvku umístit pod odtokový žlábek.

Vyvýšené žebro na jednom podélném okraji, do kterého se mohou vkládat další části sousedního podkladového prvku, je vytvořen přibližně komplementárně s protilehlým podélným okrajem, jestliže odtokový žlábek je vytvořen v přímé návaznosti na vkládací vyvýšené žebro.

Podkladový prvek může kromě odvádění proteklé dešťové vody sloužit také pro příznivé ovlivňování odvětrávání prostoru pod deskovými konstrukčními dílci, jestliže v dalším výhodném provedení vynálezu probíhají podélné okraje a okapový okraj podkladového prvku ve výšce zapuštěných oblastí podkladového prvku a hřebenový okraj probíhá ve výšce stejně vysokých vyvýšených žeber, přičemž všechna vyvýšená žebra mají stejnou výšku.

Cílené provětrávání je třeba podporovat, aby se proud chladicího vzduchu usměrňoval podél spodních ploch fotoelektrických modulů. Tím je možno zamezit zejména v horkém létě příliš velké zahřívání a s tím souvisejícímu snižování výkonu fotoelektrických modulu, výhodně se ohřátý vzduch, vystupující na k hřebenu přivráceném konci vede podél spodní strany následujícího podkladového prvku, takže tento ohřátý vzduch již dále až do svého výstupu na hřebenu střechy nepřichází do styku s dalšími fotoelektrickými moduly. Pro dosažení tohoto proudění vzduchu je podkladový prvek delší než fotoelektrický modul. Podkladový prvek přesahuje přes hřebenový okraj fotoelektrického modulu, takže vzduch vstupující do střešní konstrukce na okapovém okraji může proudit směrem k hřebenu.

Pronikání sněhu a malých živočichů do mezery mezi šupinovité kladenými konstrukčními dílci je podle dalšího výhodného provedení vynálezu zamezeno vytvořením výstupků na okapovém okraji podkladového prvku, tvořícími vířivé komory. Tyto výstupky tvoří labyrinty, kterými nemůže v přímém směru nic proniknout.

Pokládání podkladových prvků a nosných prvků se zjednoduší, jestliže se na jejich hřebenovém okraji vytvoří nejméně jeden závěsný nos pro zavěšení podkladového prvku na střešní lati nebo podobné podpoře. Tím se také podkladový prvek zajistí v podélném směru střechy na hřebenové horní hrané střešní lati. Jestliže je vzdálenost mezi závěsným nosem a okapovým okrajem rovna vzdálenosti mezi závěsným nosem a okapovým okrajem sousední střešní krytinové desky, pak je zajištěna pro podkladové prvky podle vynálezu stejná geometrická poloha jako pro sousední střešní krytinové desky nebo tašky nezávisle na konkrétní skutečné rozteči střešních latí. Tato rozteč se totiž může měnit v závislosti na velikosti úhlu sklonu střechy a z toho vyplývající potřebné délce vzájemného přesahu střešních krytinových desek.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 půdorysný pohled na střechu v průběhu výstavby, obr. 2 půdorysný pohled na podkladový střešní prvek podle vynálezu , obr. 3 podkladový střešní prvek v příčném řezu, vedeném rovinou III-III z obr. 2, obr. 4 podkladový střešní prvek z obr. 2 v čelním pohledu, vedeném ze strany od okapu, obr. 5 podkladový střešní prvek z obr. 2 v bočním pohledu a obr. 6 řez střešní konstrukcí z obr. 1, vedený rovinou VI-VI rovnoběžnou s okapem střechy ve směru od okapu.

Příklady provedeni vynálezu

Obr. 1 znázorňuje v půdorysném pohledu podkladové střešní prvky 10. uložené na částečně pokryté šikmé střeše, zobrazené v rozestavěném stavu a pokrývané krytinou z plochých střešních krytinových desek 12 z betonu, uspořádaných do vzájemně přesazených řad 14., 16, 18,. Na střeše jsou také uloženy fotoelektrické moduly 20, 22. 24., .26. V druhé řadě 16 jsou v oblasti, která ještě není pokryta fotoelektrickými moduly, zobrazeny podkladové střešní prvky 10 a ve třetí řadě 18 nad druhou řadou 16 je zobrazena první montážní fáze s položenými nosnými prvky 28. Podkladové střešní prvky .10 jsou po dokončení montáže uloženy pod fotoelektrickými moduly

20. 22, 24, 26 a nad nosnými prvky 28, které nesou fotoelektrické moduly 20 . 22., 24., 26.

Podkladové střešní prvky 10 mají přibližně poloviční šířku fotoelektrických modulů 20., 22, 24., 26 a jsou opatřeny vždy na jednom svém konci, který je v příkladu na obr. 1 levým koncem, odtokovým žlábkem 30 pro odvádění dešťové vody. Fotoelektrické moduly .20, 22 , uložené vedle sebe v nej spodnější řadě 14 . dosedají na sebe na sraz. Na svém protilehlém okraji je fotoelektrický modul 22 uložen na odtokovém žlábku sousední střešní krytinové desky 12. zatímco první fotoelektrický modul 20 je přiložen na sraz na krycí žebro nad okrajovou polodrážkou následující střešní krytinové desky 12. Pod styčnými spárami dvojic prvků, stýkajících se na sraz, jsou umístěny odtokové žlábky střešních podkladových prvků, které v těchto oblastech střechy nejsou viditelné pod fotoelektrickými moduly 20, 22 a jejichž konstrukční vytvoření je shodné s vytvořením viditelných podpěrných střešních prvků 10.

Obr. 2 zobrazuje v půdorysném pohledu podkladový střešní prvek 10, vyrobený z hluboko tažené plastové fólie. Se svými rozměry 42,1 cm x 64,4 cm x 1,3 cm je podkladový střešní prvek 10 vhodný pro uložení fotoelektrického modulu o rozměrech 38 cm x 120 cm, přičemž pod fotoelektrickým modulem jsou uloženy dva podkladové střešní prvky 10 vedle sebe. Na levé straně obr. 2 je vytvořen odtokový žlábek 30 ve formě širokého vytvarovaného korýtka, zatímco na pravé straně je vytvarováno široké vyvýšené žebro 32. Na vnějším podélném okraji odtokového žlábku 30 je vytvarováno úzké dvojité vyvýšené žebro 34 , tvarově přizpůsobené spodnímu obrysu krycího okrajového žebra střešní krytinové desky 12, který může být uložen ve vnitřním prostoru širokého vyvýšeného žebra 32 sousedního podkladového prvku. Střešní podkladový prvek 10 je přibližně uprostřed své šířky opatřen širokým středním vyvýšeným žebrem 36 s lichoběžníkovým tvarem průřezu pro uložení nosného prvku, nesoucího konstrukční dílec, vytvořený zejména ve formě fotoelektrického modulu. Střední vyvýšené žebro 36, ve kterém je uložen nosný prvek 28 , je opatřeno v oblasti svého koncového úseku, přivráceného k okapu střechy, prostupem 37 . kterým může být nosný prvek 28 zasunut do svého konečného místa uložení. Vnitřní okraj odtokového žlábku 30 je tvořen úzkým vyvýšeným žebrem ,38.. Všechna nahoru vyvýšená žebra 32, 34., 36. 38 probíhají v podélném směru, tedy na střeše ve směru od hřebene k okapu.

Mezi vyvýšenými žebry 38. 36 a 36, 32 jsou umístěny zapuštěné oblasti 40, 42., které jsou opatřeny ztužujícími žebry, probíhajícími v příčném směru zapuštěných oblastí 40., 42, ale nikoliv v celé jejich šířce. Na okapovém okraji zapuštěných oblastí 40., 42 jsou vždy vytvořeny dvě řady výstupků 44 . 46 , které společně vytvářejí vířící komory. Na hřebenovém okraji každé zapuštěné oblasti 40, 42 je vytvořen závěsný nos 48, 50.

Na obr. 3 až 5 je znázorněna poloha a uspořádání vyvýšených žeber 32, 34. 36, 38, odtokového žlábku 30, zapuštěných oblastí £0, 42, výstupků 44 , 46 a také závěsných nosů 48, 50.

V příkladu na obr. 3 je pod odtokovým žlábkem 30 umístěna ztužující konstrukční díl 52, vytvořená v tomto případě ve formě žlábku z plechu. Boční stěny tohoto žlábku zasahují do vyvýšených žeber 34., 38. Na hřebenovém konci je vyhnut směrem dolů jazýček, takže také ztužující konstrukční díl 52 se může zavěsit na střešní lat.

Na obr. 6 je znázorněna řada 14 krytinových prvků z obr. 1 v řezu vedeném rovinou VI-VI rovnoběžnou s okapem a ve směru pohledu od okapu k hřebenu. Na levé straně obr. 6 první střešní krytinová deska 12, která je opatřena na svém pravém okraji horním krycím žebrem 54 nad krycí polodrážkou. Na první střešní krytinovou desku 12 potom navazuje vpravo od ní první střešní podkladový prvek 10., který dosedá vrcholovou hranou svého úzkého vyvýšeného žebra 21, probíhajícího na levém podélném okraji tohoto prvního střešního podkladového prvku 10, na spodní stranu horního krycího žebra 54 krycí polodrážky první střešní krytinové desky .12, přičemž volný vnější okraj horního krycího žebra 54 krycí polodrážky na první střešní krytinové desce 12 je umístěn nad odtokovým žlábkem 30 prvního střešního podkladového prvku 10. Prvním střešním podkladovým prvkem 10 prochází v příčném směru přibližně uprostřed jeho délky první nosný prvek 28., upevněný na střešní lati 56, který je vsunut do středního vyvýšeného umístěného přibližně uprostřed délky střešního prvku 10, a je v něm uložen posuvně v příčném směru. První střešní podkladový prvek 10 překrývá svým širokým vyvýšeným žebrem 32., probíhajícím na pravém podélném okraji, úzké vyvýšené žebro 34 . vytvořené na levém podélném okraji sousedního druhého střešního podkladového prvku 10. který je stejným způsobem spojen s druhým nosným prvkem 28.

žebra 36, podpěrného

Aby se dosáhlo maximálního roztažení dvou sousedních střešních podkladových prvků 10 v příčném směru, natáhne se druhý střešní podkladový prvek 10 při pokládání ve směru rovnoběžném s okapem co nejvíce doprava, takže jeho úzké vyvýšené žebro 34., uložené uvnitř širokého vyvýšeného žebra 32 prvního střešního podkladového prvku 10., dosedá přímo na pravou boční plochu širokého vyvýšeného žebra 32 prvního střešního podkladového prvku 10. Na obou nosných prvcích 28 je uložen první fotoelektrický modul 20., který svým levým okrajem dosedá na sraz na horní krycí žebro 54 první střešní krytinové desky 12 a svým pravým okrajem dosedá na sraz na druhý fotoelektrický modul 22. Vpravo od druhého střešního podkladového prvku IQ je uložen stejným způsobem třetí střešní podkladový prvek 10. Styčné spáry obou fotoelektrických prvků 20, 22 jsou přitom umístěny nad odtokovým žlábkem .30 třetího střešního podkladového prvku 10.

Vpravo od třetího střešního podkladového prvku 10. je podobně jako u předchozích popisovaných uložení umístěn čtvrtý střešní podkladový prvek 10, který svým podél pravého podélného okraje probíhajícím širokým vyvýšeným žebrem 32. dosedá na okraj spodní stěny odtokové polodrážky 58 vytvořené na levém podélném okraji druhé první střešní krytinové desky

12. Třetí a čtvrtý střešní podkladový prvek 10 je překryt druhým fotoelektrickým modulem 22.

Protože první tři střešní podkladové prvky 10 jsou vždy položeny s maximálním roztažením a čtvrtý střešní podkladový prvek 10 dosedá na sraz na druhou střešní krytinovou desku 12, je potřebná krycí šířka čtvrtého střešního podkladového prvku 10 menší než při maximálním rozpětí. Při pokládání je čtvrtý střešní podkladový 10 proto položen o šířku odtokové polodrážky 58 ve směru rovnoběžném s okapem směrem doleva, takže úzké vyvýšené žebro 34 uložené v širokém vyvýšeném žebru 32 třetího střešního podkladového prvku 10 přiléhá přímo na levou boční plochu širokého vyvýšeného žebra 3_2 třetího střešního podkladového prvku 10. Při zasouvání se střední vyvýšené žebro 36 čtvrtého střešního podkladového prvku 10, obsahující nosný prvek 28, posouvá relativně vůči tomuto nosnému prvku 28. Vytvoření střešního podkladového prvku 10 podle vynálezu umožňuje tak přizpůsobení krycí šířky střešního podkladového prvku 10 konkrétním stavebním podmínkám.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Podkladový prvek (10) pro rovinný deskový konstrukční dílec, zejména pro fotoelektrický modul (20, 22, 24, 26), upevnitelný na šikmou střechu s nosnými prvky (28), probíhajícími ve směru od hřebene k okapu, přičemž střešní podkladový prvek (10) je vytvořen z vodotěsného materiálu a je opatřen nejméně jedním odtokovým žlábkem (30) pro vodu, vyznačující se tím, že je upraven pro uložení na nosných prvcích (28) a pod deskovým konstrukčním dílcem a je profilován tak, že je opatřen nejméně jedním vyvýšeným žebrem (36), probíhajícím ve směru od hřebene k okapu střechy, umožňujícím vložení nosného prvku (28) a majícím větší šířku než nosný prvek (28), takže střešní podkladový prvek (10) je posuvný ve směru rovnoběžném s okapem, přičemž odtokový žlábek (30) je umístitelný pod podélnými okraji dvou na sraz na sebe dosedajícími deskovými konstrukčními dílci.
2. Podkladový prvek podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že je vytvořen z plastové fólie.
3. Podkladový prvek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že je opatřen alespoň v oblasti vého koncového úseku vyvýšeného žebra (36) pro uložení nosného prvku (28) prostupem (37) pro vsunutí nosného prvku (28) pro deskový konstrukční dílec.
4. Podkladový prvek podle nároku laž3, vyznačující se tím, že v oblastech obou podélných okrajů je vytvořeno vždy nejméně jedno vyvýšené žebro (32, 34), přičemž vyvýšené žebro (32) na jednom okraji může pojmout vyvýšené žebro (34) na druhém okraji sousedního stejně vytvořeného podkladového prvku (10).

- 12
5. Podkladový prvek podle nároku 4, vyznačuj ící se tím, že úložné vyvýšené žebro (32) je širší než vkládací vyvýšené žebro (34).
6. Podkladový prvek podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že okrajový úsek podélného okraje, navazující na úložné vyvýšené žebro (32), je tak široký jako úložné vyvýšené žebro (32).
7. Podkladový prvek podle nároků 4 až 6, vyznačující se tím, že odtokový žlábek (30) je vytvořen v návaznosti na vkládací vyvýšené žebro (34).
8. Podkladový prvek podle nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že podélné okraje a okapový okraj podkladového prvku (10) probíhají ve výšce zapuštěných oblastí (40, 42) podkladového prvku (10) a hřebenový okraj probíhá ve výšce stejně vysokých vyvýšených žeber (32, 34, 36, 38), přičemž všechna vyvýšená žebra (32, 34, 36, 38) mají stejnou výšku.
9. Podkladový prvek podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že na jeho okapovém okraji jsou vytvořeny výstupky (44, 46) tvořící vířivé komory.
10. Podkladový prvek podle nároků l až 3,vyznačující se tím, že na jeho hřebenovém okraji je vytvořen závěsný nos (48, 50) pro zavěšení podpěrného prvku (10) na střešní lati nebo podobné podpěře.