CZ304626B6 - Způsob a zařízení k úpravě formovacího písku - Google Patents

Abstract

Způsob úpravy formovacího písku mícháním v mísiči (1), přičemž úprava se provádí alespoň částečně ve vakuu, přičemž formovací písek se přidává z výstupního otvoru přívodního zařízení pro přivádění složek určených ke smíchání alespoň občas v objemovém proudu alespoň 100 l/s otvorem v mísiči (1) s plochou průřezu otvoru alespoň 0,25 m.sup.2.n. přes meziprostor do uzavíratelného plnicího otvoru mísiče (1), se provádí tak, že se použije víko (3, 11) plnicího otvoru mísiče (1) a/nebo výstupního otvoru přívodního zařízení s bočními stěnami (4, 11´), které v otevřeném stavu tvoří převáděcí žlab. Zařízení k úpravě formovacího písku je provedeno s mísičem (1), který obsahuje vakuovou komoru (16) nebo je uspořádán ve vakuové komoře (16), která může být v podstatě hermeticky uzavřena, se zařízeními pro přívod složek určených ke smíchání, s alespoň jedním mísicím nástrojem (34) a se zařízením (38) pro odvádění hotové směsi. V zařízení je vytvořeno nebo je vytvořitelné alespoň jedno uzavíratelné přívodní spojení pro složky směsi z mísicí nádoby směrem ven. Přívodní otvor má plochu průřezu alespoň 0,25 m.sup.2.n.. V podstatě hermeticky uzavíratelný plnicí otvor mísiče (1) je prostřednictvím meziprostoru (6, 6´) spojitelný s výstupním otvorem alespoň jednoho přívodního zařízení. Plnicí otvor mísiče a/nebo výstupní otvor přívodního zařízení obsahuje víko (3, 11) s bočními stěnami (4, 11´), které tím v otevřeném stavu tvoří převáděcí žlab.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu úpravy formovacího písku mícháním v mísiči, přičemž úprava se provádí alespoň částečně ve vakuu. Vynález se dále týká zařízení k úpravě formovacího písku.

Dosavadní stav techniky

Úprava písku pro výrobu licích forem má za úkol vytvořit správný směšovací poměr zrnitostí, jakož i poměr podílů křemenného písku, pojivá, uhelného prachu a případných dalších přísad, jakož i použitého formovacího písku a čerstvého písku, směs homogenizovat a přitom jádro prakticky obalit pojivém, nastavit správný obsah vlhkosti, nastavit správnou teplotu formovacího písku a konečně hotově upravený písek dále dopravit do míst spotřeby.

Použitý formovací písek má všeobecně zvýšenou teplotu, například v rozsahu od 100 °C do 140 °C. Protože teploty písku vyšší než asi 50 °C mohou způsobovat velké problémy u formovacího stroje a při příliš vysokých teplotách může docházet v důsledku nekontrolovatelných ztrát odpařováním na dráze mezi mísičem a formovacím zařízením ke kolísání vlhkosti v hotovém písku, musí být písek v tomto případě chlazen. Většinou přicházejí v úvahu chladiče s fluidním ložem, kterými písek kontinuálně prochází působením kývavých nebo míchacích pohybů sítového roštu.

Alternativní způsob chlazení byl navržen ve spise DE 295 24 03 C2. Tento způsob chlazení využívá současné úpravy a chlazení slévárenských formovacích písků obsahujících jíl ve vakuovém mísiči. Přitom se nejprve do mísiče přivedou jednotlivé složky. Po krátkém homogenizování se určí teplota a vlhkost směsi a přidá se potřebné množství vody. Nakonec se při tomto procesu úpravy pozvolna snižuje tlak v mísiči. Jakmile se dosáhne tlaku odpovídajícího křivce tlaku nasycené vodní páry, začne voda v písku vařit a přitom odebírá písku za tím účelem potřebné výpamé teplo. Tím se dosáhne levně nanejvýš účinného chlazení. Ve spise DE 199 45 569 je uvedeno, že popsané chlazení formovacího písku ve vakuuje vedeno kromě chladicího působení na formovací písek i na zvýšenou kvalitu upravovaného formovacího písku. Přitom se v tomto spise DE 199 45 569 navrhuje použití úpravy ve vakuu i pro již ochlazené použité formovací písky.

Ukázalo se, že pomocí úpravy ve vakuu lze dosáhnout nejlepší kvality formovacího písku. Známé způsoby a použitá zařízení, respektive jejich periférie a jejich způsob provozu, však buď nejsou vhodné, nebojsou vhodné jen podmíněně ktomu, aby mohly být použity v plně automatickém slévárenském formovacím zařízení. Pomocí známých způsobů není podle zkušeností možný bezporuchový a především z hlediska hospodárnosti optimalizovaný provoz.

Spočívá to mimo jiné v tom, že plnění a vyprazdňování mísiče je časově velmi zdlouhavé. Pro plnění mísiče se u všech známých provedení používá víko mísiče, které musí být v zavřeném stavu hermeticky těsné, aby se umožnil provoz ve vakuu, a které se musí pro naplnění mísiče otevřít. Přitom je víko s mísičem spojeno v podstatě výkyvné kolem osy otáčení. Víko může být provedeno tak, aby se pro otevření nádoby vykývlo směrem ven nebo směrem dovnitř. Vykyvuje-li se víko směrem dovnitř, musí uzavírací mechanismus při provozu ve vakuu přitlačovat víko značnou silou směrem ven k těsnicí ploše mísiče. Aby mohl být uzavírací mechanismus vyroben hospodárně, musí být víko mísiče velmi malé, protože potom i síla, která musí být uzavíracím mechanismem vyvozena, je rovněž malá.

Pro případ, že víko se otevírá směrem ven, může být uzavírací mechanismus dimenzován méně robustně, a proto je i levněji vyrobitelný, protože potřebný přítlačný tlak se vytvoří pouze tlakovým rozdílem mezi nádobou mísiče a okolím. U tohoto provedení je však nutno z konstrukčního

- 1 CZ 304626 B6 hlediska zohlednit skutečnost, aby nad víkem zůstal dostatečný prostor pro vykývnutí víka, to znamená, aby víko mohlo být otevřeno, aniž by narazilo na jakékoli předměty. Dávkovači trychtýř nebo jiné dávkovači zařízení proto musí být umístěny nad otvorem mísiče v dostatečné vzdálenosti. Tato vzdálenost se v případě potřeby zvětší se zvětšením víka. Při plnění mísiče je však nutno dbát na to, aby těsnicí plocha otvoru pro zavážení materiálu pokud možno nebyla znečištěna, aby bylo zaručeno hermetické uzavření. Pravděpodobnost znečištění těsnicí plochy však se zvětšováním vzdálenosti mezi dávkovacím trychtýřem a plnicím otvorem, respektive s výškou pádu zaváženého materiálu, silně roste. Z tohoto důvodu se v současné době vychází z toho, že známý mísič nemůže být hospodárně realizován s velkými plnicími otvory. Všechny známé mísiče proto mají pouze relativně malé otvory provedené v jejich plášti a materiál se u známých zařízení doposud přivádí jen ve velmi jemném proudu. Z toho vyplývá velmi dlouhá doba plnění, a proto i malý výkon zařízení. Provede-li se naplnění mísiče příliš rychle, vznikne v důsledku vniknutí vzduchu do mísiče kromě toho krátkodobě přetlak vzduchu. Tento přetlak vede všeobecně ktomu, že prachové podíly směsi vystupují z mísiče a mimo jiné se mohou usazovat i na velmi citlivých dílech stroje, jako jsou například ozubená kola a těsnění. To vede k tomu, že zařízení se musí častěji čistit, což je opět spojeno s vyššími náklady a s nežádoucími přerušeními provozu. Z tohoto důvodu panovalo doposud jednak mínění, že rychlost plnění se dále již nemůže zvyšovat, protože plnicí otvory nemohou být provedeny hospodárně, a jednak mínění, že větší rychlost plnění vede k vzniku popsaných nevýhod, takže by se neměla používat.

Spis DE 29 52 403 popisuje způsob a zařízení k úpravě, zejména ke chlazení formovacího písku. Spis EP 0 736 349 rovněž obsahuje chladicí zařízení starého formovacího písku pro slévárny.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu proto je vytvořit způsob a zařízení k úpravě formovacího písku, jejichž použití bude levné a bezporuchové, přičemž se současně dosáhne hospodárné výroby formovacích písků s rovnoměrnou teplotou a rovnoměrnou vyšší kvalitou, jakož i vyšší rychlosti plnění oproti dosavadním mísičům.

Uvedený úkol splňuje způsob úpravy formovacího písku mícháním v mísiči, přičemž úprava se provádí alespoň částečně ve vakuu, přičemž formovací písek se přidává z výstupního otvoru přívodního zařízení pro přivádění složek určených ke smíchání alespoň občas v objemovém proudu alespoň 100 1/s otvorem v mísiči s plochou průřezu otvoru alespoň 0,25 m² přes meziprostor do uzavíratelného plnicího otvoru mísiče podle vynálezu, jehož podstatou je, že se použije víko plnicího otvoru mísiče a/nebo výstupního otvoru přívodního zařízení s bočními stěnami, které v otevřeném stavu tvoří převáděcí žlab.

Přívodní otvor má plochu průřezu s výhodou alespoň 0,4 m², se zvláštní výhodou alespoň 0,5 m².

Přitom se s výhodou využije tlakového rozdílu mezi okolním tlakem a tlakem v komoře mísiče, buď jako jediného, nebo převažujícího pohonu, pro alespoň jeden postup vnesení vody nebo složky směsi nebo ke zrychlení postupu vnesení. Podle vynálezu se proto provede spojení dávkovacího a plnicího zařízení s mísícím agregátem z hlediska konstrukce a technického postupu. Vakuum vytvořené v mísiči se tím může využít například k urychlení plnění, avšak i k lepšímu rozložení přísad a přidávaných kapalin již v průběhu fáze plnění. Využití tlakového rozdílu může zejména v kombinaci s velkým plnicím otvorem způsobit podstatné zkrácení doby plnění. Tento způsob navíc neznamená vznik žádných přídavných nákladů, protože vakuové zařízení potřebné pro úpravu formovacího pískuje beztak již přítomné.

Zvlášť výhodný je způsob, při němž se již při plnění, popřípadě míchání, přivádí do mísiče alespoň část složek směsi, které určují kvalitu. Složkami směsi určujícími kvalitu jsou již výše zmíněné přísady, jako je například bentonit, uhelný prach atd., které se přivádějí do již použitého formovacího písku pro nastavení kvality upravovaného formovacího písku. Tím, že podtlak v mí-2CZ 304626 B6 sici se využije k nasávání přiváděných složek, se účinně potlačí to, aby prachové složky směsi mohly vystupovat z mísiče a usazovat se například na citlivých součástech stroje.

Podle zvlášť výhodného příkladného provedení způsobu podle vynálezu se navíc jednotlivé složky směsi přivádějí do mísiče v předem stanoveném pořadí. U zvláštních případů použití však může být výhodné, když voda se do mísiče přivede teprve poté, když již ostatní složky směsi byly přivedeny do mísiče v podstatě současně. Tím se umožní, poté, co byly přivedeny ostatní složky směsi, určit zbytkovou vlhkost a teplotu použitého formovacího písku a z toho vypočítat vhodné množství přidávané vody.

Aby se přidávaná voda mohla zejména co nejlépe smíchat se směsí, přivádí se podle zvláštního provedení vynálezu přímo do směsi alespoň část přiváděné vody pomocí přívodního zařízení, které se s výhodou otáčí. Pod výrazem otáčení se zde rozumí otáčení vůči mísiči, takže je nepodstatné, zda se otáčí přívodní zařízení, nebo zdaje přívodní zařízení v klidu a mísič se otáčí kolem přívodního zařízení v klidu, nebo zda se otáčí jak mísič, tak i přívodní zařízení. Přímým přiváděním, to znamená pod úroveň náplně směsi, je možno dosáhnout velmi dobrého promíchání vody se směsí.

Podle zvlášť účinného provedení způsobu se alespoň část vody přivádí do směsi pomocí přívodního zařízení, které je spojeno s mísícím nástrojem, neboje dokonce do mísícího nástroje integrováno. To je výhodné zejména tehdy, když v mísiči je mísící nástroj tak, jako tak již uspořádán. Kromě toho je možno tímto způsobem smíchat vodu přímo se směsí.

Zvlášť výhodné je, když se pod úroveň náplně směsi v mísiči přivádějí i komponenty směsi určující kvalitu, jako jsou například bentonit a uhelný prach. Tímto opatřením je zaručeno velmi dobré promíchání složek směsi určujících kvalitu se směsí v mísiči.

Složky směsi určující kvalitu se s výhodou přivádění centrálně a přímo uvnitř svisle a tangenciálně proudícího lože směsi. Tím se promíchání ještě dále zvýší.

Pro mnohé případy může být navíc výhodné, když se alespoň část složek směsi určujících kvalitu nejprve smísí se vzduchem a tato směs vzduchu a pevných částic se teprve potom přivede do mísiče, a sice s výhodou pod úroveň náplně směsi. Po úpravě formovacího písku se do mísiče musí nutně opět přivádět vzduch, to znamená, že musí dojít k vyrovnání tlaku mezi nádobou mísiče a okolním tlakem. Přívod vzduchu se provede například jednoduše otevřením víka nádoby. Zvlášť výhodný je však způsob, u něhož se přívod vzduchu do nádoby mísiče provede přívodem, který ústí do směšovací komory pod úrovní náplně směsi. Tím dojde k mírnému zhutnění formovacího písku. Přivede-li se naproti tomu vyrovnávací vzduch nad vrstvu písku, vytvoří se v důsledku existujícího tlakového rozdílu nad náplní a pod náplní druh tlakového polštáře na povrchu písku, což vede k podstatně většímu zhutnění alespoň nejhořejší vrstvy písku.

Je samozřejmé rovněž možné použít přívodu, který je upraven pro přívod složek směsi určujících kvalitu, i pro přívod vzduchu, respektive pro vyrovnání tlaku.

Uvedený úkol dále splňuje zařízení k úpravě formovacího písku s mísičem, který obsahuje vakuovou komoru nebo je uspořádán ve vakuové komoře, která může být v podstatě hermeticky uzavřena, se zařízeními pro přívod složek určených ke smíchání, s alespoň jedním mísícím nástrojem a se zařízením pro odvádění hotové směsi, podle vynálezu, jehož podstatou je, že je vytvořeno nebo je vytvořitelné alespoň jedno uzavíratelné přívodní spojení pro složky směsi z mísící nádoby směrem ven, přičemž přívodní otvor má plochu průřezu alespoň 0,25 m², přičemž v podstatě hermeticky uzavíratelný plnicí otvor mísiče je prostřednictvím meziprostoru spojitelný s výstupním otvorem alespoň jednoho přívodního zařízení, a že plnicí otvor mísiče a/nebo výstupní otvor přívodního zařízení obsahuje víko s bočními stěnami, které tím v otevřeném stavu tvoří převáděcí žlab.

-3 CZ 304626 B6

Přívodní otvor má plochu průřezu s výhodou alespoň 0,4 m², se zvláštní výhodou alespoň 0,5 m².

Přívodní otvor může mít v principu jakýkoli libovolný tvar průřezu, přičemž však výhodný je kruhový nebo čtvercový tvar.

Přívod přívodním otvorem se s výhodou uskutečňuje buď pouze tlakovým rozdílem mezi okolním tlakem a tlakem v mísicí komoře mísiče, nebo se tímto tlakovým rozdílem přívod alespoň urychluje.

Tímto alespoň jedním uzavíratelným přívodním spojením je možno využít tlakového rozdílu mezi okolním tlakem a tlakem v mísicí komoře mísiče jako hnací síly. Otevře-li se toto přívodní spojení, potom je v důsledku podtlaku existujícího v mísicí komoře přiváděný materiál zvenčí do nádoby mísiče nasáván. Za tím účelem není všeobecně zapotřebí žádného přídavného čerpadla. Přivádění materiálu tedy nevyžaduje žádnou přídavnou energii a kromě toho nevyžaduje v podstatě žádnou údržbu.

Zvlášť výhodné je provedení, u něhož je plnicí otvor mísiče, který je v podstatě hermeticky uzavíratelný prostřednictvím v podstatě hermeticky utěsněného meziprostoru, spojitelný s výstupním otvorem alespoň jednoho dávkovacího zařízení, které je s výhodou vytvořeno jako dávkovači váhy. Tímto výstupním otvorem může do mísiče vstupovat například použitý formovací písek. Za tím účelem se nejprve v mísiči vytvoří vakuum. Potom se otevře plnicí otvor mísiče, takže mísicí komora se spojí s v podstatě hermeticky utěsněným meziprostorem. Potom se otevře výstupní otvor alespoň jednoho přívodního zařízení, takže přiváděné materiály z přívodního zařízení jsou nejprve vedeny do meziprostoru a potom do mísicí komory. Toto plnění se provádí jedním rázem, protože tlak v mísicí komoře mísiče a v meziprostoru je podstatně nižší než tlak v přívodním zařízení. Plnicí otvor mísiče a/nebo výstupní otvor přívodního zařízení je, jak bylo již výše uvedeno, opatřen víkem s bočními stěnami, které pomocí těchto bočních stěn tvoří v otevřeném stavu určitý druh převáděcího žlabu. Pomocí tohoto převáděcího žlabu mohou být přiváděné materiály vedeny z výstupního otvoru přívodního zařízení vysokou rychlostí přímo do plnicího otvoru mísiče. Podle zvlášť výhodného provedení je jak plnicí otvor mísiče, tak i výstupní otvor přívodního zařízení, opatřen víkem s bočními stěnami, které proto v otevřeném stavu vždy vytvoří převáděcí žlab.

Pro zvláštní případy použití může být výhodné, když se použije další pohyblivý žlabový díl, který je pohyblivý nezávisle na víku. Potom je možné s výhodou prostřednictvím řídicího zařízení za účelem přivádění materiálu otevřít nejprve víko plnicího otvoru, potom uvést pohyblivý žlabový díl do funkční polohy a nakonec otevřít víko přívodního zařízení. Tyto tři žlaby se potom s výhodou uspořádají tak, že vytvoří násypnou dráhu pro materiál a zaručí rychlé a cílené naplnění mísiče materiálem. Žlaby jsou potom s výhodou uspořádány tak, že zasahují do otvorů a tím brání narážení materiálu na okraje těchto otvorů. Takové narážení materiálu by mohlo za určitých okolností značně zhoršit těsnicí funkci víka plnicího otvoru mísiče.

Podle zvlášť výhodného provedení zařízení podle vynálezu je mísicí komora mísiče uspořádána v tlakové nádobě, přičemž uvnitř této tlakové nádoby, avšak mimo mísicí komoru, je uspořádán uzavíratelný přívod vzduchu. Tlaková nádoba je s výhodou pomocí vhodných těsnění spojena s mísicí komorou uspořádanou v tlakové nádobě. Tato těsnění nucené propouštějí vzduch, avšak složky směsi by neměla do mísicí komory propouštět. Není žádoucí, aby se směs dostala z mísicí komory do tlakové nádoby, protože tam by mohlo dojít ke znečištění těsnění a pohyblivých hnacích součástí a ložisek. Provede-li se nyní naplnění mísicí komory bez vakua materiálem jedním rázem, stoupne tlak v mísicí komoře velmi rychle. Všeobecně použitá těsnění mezi mísicí komorou a tlakovou nádobou však nejsou schopná uchovat svoji těsnicí funkci při takovém náhlém vzrůstu tlaku. Proto může dojít k tomu, že materiál se z mísicí komory, která má potom vyšší tlak než tlaková komora, dostane do tlakové komory. Prostřednictvím uzavíratelného přívodu vzduchu, který je podle vynálezu uspořádán uvnitř tlakové nádoby, avšak mimo mísicí komoru, se může při plnění prostřednictvím přívodu vzduchu tlak v tlakové nádobě mimo mísicí komoru

-4CZ 304626 B6 zvýšit tak, že tlak v tlakové nádobě je vyšší než tlak v mísící komoře. Tímto způsobem se zabrání přestupu materiálu z mísící komory do tlakové komory.

Zvlášť výhodné je takové provedení, u něhož je použita řídicí jednotka, která otevře přívod vzduchu, když jsou přiváděny složky směsi, a která přívod vzduchu zavře, když je vakuová nádoba hermeticky uzavřena. Tato řídicí jednotka je s výhodou automatizována, takže vždy podle určitého kroku způsobu podle vynálezu je jednak možné vakuování tlakové nádoby a jednak i zvýšení tlaku v tlakové nádobě, aby se působilo proti náhlému vzrůstu tlaku v mísící komoře v důsledku přívodu složek směsi. Je zřejmé, že popsaný přívod vzduchu může být použit vně mísící komory, avšak uvnitř vakuové komory, i u známých mísičů. Ačkoli známé mísiče nevyužívají tlakového rozdílu mezi tlakovou komorou a okolím jako hnací síly, a proto náhlý vzrůst tlaku a v důsledku plnění je podstatně nižší, zabrání se přesto i u těchto známých mísících nádob přestupu materiálu z mísicí komory do tlakové komory.

Podle dalšího zvlášť výhodného provedení vynálezu je přívodní zařízení vody uspořádáno tak, aby voda byla vedena s výhodou excentricky uspořádaným mísícím nástrojem s mísícími lopatkami nebo podél něj a přiváděna do směsi v podstatě v oblasti konců mísících lopatek. I zde se podle vynálezu využije tlakového rozdílu mezi mísicí komorou a vnějším okolím. Má-li se do směsi přivádět voda, je nutno pouze otevřít ventil. V důsledku podtlaku panujícího v mísicí komoře se voda přívodním zařízením přímo nasaje do směsi. Uspořádání přívodního zařízení podél mísícího nástroje má tu výhodu, že voda může být přiváděna přímo do různých míst ve směsi. Přitom jsou výstupní otvory vody v přívodním zařízení vody uspořádány s výhodou v různých hloubkách pod úrovní náplně směsi. Tím je možno jedním rázem dosáhnout dostatečného promíchání.

Se zvláštní výhodou je přívodní zařízení vody vytvořeno jako dávkovači váhy, přičemž tyto dávkovači váhy a mísič jsou s výhodou spojeny s potrubím, které je s výhodou alespoň zčásti pružné, a které může být uzavřeno ventilem, přičemž tento ventil je s výhodou uspořádán na víku mísiče.

Takzvané složky směsi určující kvalitu se s výhodou přivádějí pomocí přívodní dýzy, uspořádané pokud možno pod úrovní náplně směsi. Přitom výstupní otvor přívodní dýzy je uspořádán pokud možno tangenciálně vůči směru proudění směsi a směřuje s výhodou do směru proudění. Tím se zaručí, aby prouděním směsi vyvolaným otáčením směsi tyto složky směsi určující kvalitu, které jsou do mísicí komory nasávány v důsledku podtlaku panujícího v mísicí komoře, byly ve směru proudění strhávány směsí a rychle a účinně se s ní promíchaly.

Přehled obrázků na výkresech

Další výhody, znaky a možnosti použití vynálezu vyplynou z následujícího popisu výhodných příkladných provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. la a lb znázorňují v bokorysu uspořádání přívodního zařízení a přívodního otvoru mísiče v otevřeném a zavřeném stavu, obr. 2 v bokorysu a částečném řezu vakuový mísič, obr. 3 detail z obr. 2, obr. 4a a 4b schematicky spojení mezi dávkovacími váhami na dávkování kapaliny a mísicí nádobou, obr. 5a a 5b v bokorysu a půdorysu přívodní elementy pro přívod kapalin do mísicí komory, obr. 6 schematicky přívod složek určujících kvalitu a obr. 7 v bokorysu uspořádání alternativního přívodního zařízení a přívodního otvoru mísiče.

-5CZ 304626 B6

Příklady provedení vynálezu

Na obr. la a lb je znázorněna výstupní oblast vah J_0 na odvažování pevných látek a vstupní oblast mísiče i. Váhy K) slouží k určování množství přiváděného použitého formovacího písku nebo popřípadě i jiných složek směsi. Na obr. 1 a jsou mísič 1 i váhy 10 uzavřeny, zatímco na obr. lb je znázorněna předávací poloha mezi váhami 10 a mísičem I.

Na horní straně mísiče i je uspořádáno vstupní hrdlo 2. Toto vstupní hrdlo 2 je hermeticky uzavřeno vstupním víkem 3 pomocí ramena 5 páky, které je ovládáno například hydraulickým válcem. Je vidět, že vstupní víko 3 je na obou svých bočních vnějších okrajích opatřeno vždy jednou boční stěnou 4.

Váhy 10 rovněž obsahují výstupní víko ii ve formě klapky, které je na obou svých bočních vnějších okrajích opatřeno bočními stěnami ϋ'. Toto výstupní víko 11 se otevírá a zavírá pomocí páky 12.

Toto provedení dále obsahuje převáděcí žlab 13.1 tento převáděcí žlab 13 je na obou svých vnějších bočních okrajích opatřen bočními stěnami 13'. Převáděcí žlab 13 se může pomocí paralelního vedení 14 a zdvihacího pohonu 15 přemísťovat do meziprostoru mezi váhami 10 a mísičem i. Pomocí bočních stěn 4, 11', 13' mají výstupní víko ϋ, vstupní víko 3 a převáděcí žlab 13 průřez v podstatě ve tvaru písmene U, přičemž boční stěny 4, 11', 13' tvoří obě ramena tohoto tvaru písmene U.

Převáděcí žlab 13 je uspořádán tak, že ve vysunuté poloze, když je výstupní víko 11 vah 10 otevřeno, tvoří společně s výstupním víkem ϋ, jakož i s bočními stěnami 11', 13', kanál s v podstatě čtvercovým průřezem.

Tento kanál se vyklopením vstupního víka 3 jeho bočními stěnami 4 dokonce ještě prodlouží, takže vznikne převáděcí poloha znázorněná na obr. lb. V této poloze je materiál veden z vah 10 přímo do mísiče i. Žlaby tvoří u tohoto provedení druh kanálu, takže okraje vstupního otvoru jsou zakryty a nemůže na ně narážet materiál.

Celá oblast pohybu vík 3, 11 a převáděcího žlabu 13 je obklopena krytem. Tento kryt je u znázorněného provedení vytvořen ze dvou dílů 6, 6[ krytu, které jsou navzájem spolu spojeny pomocí ohebného a s výhodou těsnicího spoje 7.

Postup plnění probíhá následovně. Nejprve jsou obě víka 3, 11 mísiče i a vah 10 uzavřena. Má-li se mísič i naplnit materiály, které se nacházejí ve váhách 10, otevře se nejprve vstupní víko 3 mísiče i. Potom se převáděcí žlab 13 přemístí do oblasti mezi váhami 10 a mísičem i. To dříve nebylo možné, protože převáděcí žlab 13 se ve vysunutém stavu nachází v oblasti vykývnutí vstupního víka 3 mísiče L Otevře-li se nyní výstupní víko 11 vah JO, budou proudit materiály z vah 10 kanálem vytvořeným výstupním víkem 11, vstupním víkem 3 a převáděcím žlabem 13 přímo a rychle do mísicí komory mísiče 1. Formovací písek z vah 10 se tímto způsobem bez podstatné ztráty na materiálu a bez podstatného výstupu prachu dostane velkým průřezem v krátké době do mísiče 1.

Jak vyplývá z obr. la a lb, jsou v dílech 6, 6' krytu přídavně uspořádány vzduchové trysky 8, 9 usměrňují proud vzduchu na těsnění vstupního víka 3 a pohybové mechanicky vstupního víka 3, takže po každém plnění ofouknou místa, na nichž by se mohly vytvářet usazeniny písku, aby se zaručilo bezpečné a těsné uzavření vstupního víka 3.

Vstupní víko 3 mísiče I nemá podle vynálezu žádné zvlášť složitě provedené těsnicí elementy. Vstupní víko 3 je u tohoto provedení naopak přitlačováno k otvoru mísiče 1 podtlakem panujícím

-6CZ 304626 B6 v mísiči i, takže otvor nebo vstupní víko 3 musí být pouze obklopeno těsnicím kroužkem. Toto provedení vstupního víka 3 však nutně vyžaduje určitý odstup mezi váhami 10 a mísičem 1, protože víko 3 potřebuje dostatečný prostor pro své vykývnutí. Tento odstup je, jak už bylo uvedeno, přemostěn kanálem pro vedení materiálu, který je vytvořen z vík 3, H a z převáděcího žlabu 13, jakož i z jejich bočních stěn 4, 1T, 13'. Podle vynálezu se doba plnění mísiČe I, která u mísičů dostupných na trhu činí obvykle 30 až 40 sekund, zkrátí na dobu kratší než 10 sekund.

Obvykle je mísící komora 16 vakuového mísíce 1 uspořádána ve vakuové komoře 17. Princip tohoto provedení je vidět na obr. 2 a z detailu na obr. 3. Vakuová komora 17 je vůči mísící komoře 16 utěsněna ohebnými těsněními 18. Těsnění 18 přitom slouží pouze k zabránění vstupu směsi z mísící komory 16 do vakuové komory 17. Hnací jednotka mísiče I je v podstatě uspořádána ve vakuové komoře 17, avšak mimo mísící komoru 16. Z tohoto důvodu je spolehlivá funkce těsnění 18 velmi důležitá, protože jinak je nutno meziprostor, neboli vakuovou komoru 17, často čistit, neboť by mohlo docházet ke zničení pohonu v důsledku pevných materiálů směsi. Právě plnicí fáze představuje pro těsnění J_8 velmi kritický okamžik. Na základě plnicího postupu dojde již u známých mísiěů k náhlému zvýšení tlaku, takže stále znovu může docházet k funkčním výpadkům těsnění 18. Tento problém se plněním, jaké bylo popsáno podle obr. la, lb, dokonce ještě zostří. Podle vynálezu je v mísící nádobě na začátku plnění ještě vakuum, takže náhlý vzrůst tlaku v mísící nádobě při plnění je ještě výraznější. Aby se zabránilo vstupu prachu do meziprostoru, neboli vakuové komory 17, je možno použít například utěsnění sběracím kroužkem. Protože se tím však velmi zvýší náklady, obsahuje provedení podle vynálezu uzavíratelný přívod 19 vzduchu. Tento přívod 19 vzduchu, který je na obr. 2 a 3 proveden jako dmychadlo, je schopen se začátkem plnění zvýšit i tlak ve vakuové komoře 17. Přitom by zvýšení tlaku ve vakuové komoře 17 mělo přibližně odpovídat náhlému zvýšení tlaku v mísící komoře 16 nebo by je mělo dokonce převýšit.

Na obr. 3 je znázorněn konstrukční detail těsnění 18. Přibližně se začátkem plnění se otevře ventil 21, takže dmychadlo tvořící přívod 19 vzduchu přivádí vzduch do meziprostoru, neboli vakuové komory 17, mezi její stěnou 17' a stěnou 16' mísící komory 16. Přiváděný vzduch proudí ve směru šipek kolem těsnění 18, 22 do mísící komory 16. Tímto opatřením se účinně zabrání výstupu prachu nebo materiálu z mísící komory 16 do vakuové komory 17.

Je zřejmé, že přívod 19 vzduchu nemusí být nutně tvořen dmychadlem nebo podobným zařízením, neboť pro mnohé případy postačí, když je jako přívod 19 vzduchu upraven pouze uzavíratelný otvor, který se se začátkem plnění jednoduše otevře, takže tlak v meziprostoru, neboli ve vakuové komoře 17, a v mísicí komoře 16 vzroste přibližně synchronně.

Na začátku úpravy formovacího písku ve vakuu je nutno přívod 19 vzduchu opět uzavřít, respektive vypnout.

Na obr. 4a a 4b je znázorněno plnění mísiče 1 potřebným množstvím rozdělávací vody. Obvykle se do směsi přivede mezi 0,5 a 4 % rozdělávací vody. Přesné množství přiváděné vody se určí změřením zbytkové vlhkosti použitého formovacího písku před mísičem 1 nebo dokonce v mísiči

1. Zbytková vlhkost použitého formovacího písku, a tudíž množství rozdělávací vody, které je nutno ještě přidat, závisí na předběžném tepelném zatížení použitého formovacího písku. Navíc je nutno zohlednit ještě to, že chlazení ve vakuu rovněž spotřebuje určité množství vody, protože, jak již bylo výše uvedeno, je založeno na odvodu výpamého tepla, takže je nutno přidat množství vody, které se v průběhu fáze vakuování odpařilo.

Na obr. 4a je znázorněno známé uspořádání. Je zde znázorněna odvažovací nádoba 25, která je pomocí nosné konstrukce 24 zavěšena na vážícím článku 23. Vážící článek 23 určí hmotnost odvažovací nádoby 25 včetně nosné konstrukce 24 a vodní náplně. Otevřením ventilu 26 opustí voda výstupní trubkou 27 odvažovací nádobu 25 a vteče do vstupní trubky 30. Vstupní trubka 30 je pevně spojena s tlakovou nádobou mísiče. Vstupní trubka 30 a výstupní trubka 27 jsou s výhodou obklopeny ohebnou manžetou 29 odolnou proti tlaku. Aby přívod vody mohl být proveden

-7CZ 304626 B6 velmi iychle, voda se z odvažovací nádoby 25 vypustí a množství se určí ztrátou hmotnosti, která je detekována vážicím článkem 23.

I u přivádění vody je možno s výhodou využít tlakového rozdílu mezi mísící komorou a okolím, respektive v tomto případě odvažovací nádobou 25, aby se plnění podstatně zrychlilo. To se umožní například tím, že, podobně jako u přivádění formovacího písku popsaného podle obr. 1 a 2, se přívod rozdělávací vody provede v době, kdy je v mísicí nádobě vakuum. Pomocí uspořádání znázorněného na obr. 4a je to však možné pouze za vzniku jiných nevýhod.

U uspořádání znázorněného na obr. 4a způsobí podtlak v mísicí nádobě prostřednictvím vstupní trubky 30 s průměrem D přítažnou sílu působící na ventil 26. Tato přítažná síla závisí na skutečném tlaku v mísicí nádobě a nepříznivě se projeví na přesnosti měření vážícího článku 23. Rovněž plnění odvažovací nádoby 25 vodou, v průběhu fáze procesu, při níž nedochází dokonce k žádnému přívodu vody do mísicí komory, nemůže být prováděno dostatečně přesně, protože měnící se tlak v mísicí komoře neustále působí i na vážící článek 23.

Naproti tomu u zvláštního provedení podle vynálezu, znázorněného na obr. 4b, není ventil 26 uspořádán na nebo ve výstupní trubce 27, nýbrž je uspořádán ve vstupní trubce 30 nebo na ní. V tomto případě se manžeta 29 nutně nachází nad ventilem 26 a nikoli, jako u známých zařízení, pod ventilem 26. Toto uspořádání má rovněž výhodu v tom, že zkreslující vliv tlaku v mísicí komoře na vážící článek 23 nastává za prvé pouze při otevření ventilu 26 a za druhé tlak působí na vážící článek 23 pouze podstatně menším průřezem ď výstupní trubky 27.

Tímto provedením je možno odvažovací nádobu 25 při zavřeném ventilu 26 naplnit požadovaným množstvím vody spolehlivě. Chyba vážení při otevřeném ventilu 26 může být snadno zkorigována tárovací korekcí.

Pro zvlášť přesné dávkování se tárovací korekce může provést pomocí dávkovacího počítače 31 a měřidla 33 tlaku. Měřidlo 33 tlaku zjišťuje skutečný tlak v mísicí komoře a tuto hodnotu dodává do dávkovacího počítače 31. Dávkovači počítač 31 vypočítá přítažnou sílu působící z mísicí komoiy na vážící článek 23 a zkoriguje výsledek vážení, takže rozdělávací voda může být dávkována velmi přesně.

Využitím tlakového rozdílu mezi mísicí komorou a okolním tlakem je možno podstatně zkrátit dobu plnění. Může se zmenšit například i průřez ď výstupní trubky 27, takže se ještě dále sníží zkreslující vliv přítlačné síly. Tím se sice nutně zvýší rychlost plnění, což je však vakuovým plněním více než kompenzováno.

Přívod rozdělávací vody za působení vakua má navíc ještě tu výhodu, že voda se okamžitě jemně rozptýlí a v mísicí komoře se šíří ve formě mlhy.

Promíchání rozdělávací vody se směsí se může ještě zlepšit a především urychlit tím, když je rozdělávací voda přiváděna zařízením, jaké je znázorněno na obr. 5a a 5b. V mísiči 1 je uspořádán hřídel 34 s mísícími nástroji ve formě mísících lopatek 35. Hřídel 34 je nad nádobou uložen v ložisku 32. Nad ložiskem 32 je otočný spoj 31 spojen s vstupní trubkou 30. Voda proudící z dávkovacího zařízení, s výhodou z vodních vah popsaných v souvislosti s obr. 4b, ve směru šipky je vedena otočným spojem 31 do podélného otvoru 33 v hřídeli 34. Tento podélný otvor 33 je v různých výškách spojen s trubkami nebo hadicemi 36 s výstupními tryskami 37. V důsledku vakua panujícího v mísicí nádobě je voda popsaným přívodním a rozváděcím systémem přímo nasávána do směsi, aniž by bylo zapotřebí čerpadel nebo jiných dopravních zařízení. Způsob podle vynálezu dokonce umožňuje zpracování zpět přiváděné kondenzační vody ze zařízení na výměnu tepla chladicího procesu ve vakuu. Kondenzační voda neboli kondenzát, je všeobecně znečištěna jemnými částicemi, takže přivádění této vody by při použití čerpadle nebo známých trysek nepřipadalo v úvahu, neboť jemné částice by čerpadlo velmi rychle opotřebovaly a trysky

-8CZ 304626 B6 často ucpávaly. Podle vynálezu je však možno tuto vodu přímo opět použít bez dřívějšího nákladného čištění.

Alternativní provedení vynálezu je znázorněno na obr. 6. Zde se s úspěchem využívají práškové přísady při využití tlakového rozdílu (princip dopravy nasáváním) mezi mísící nádobou a okolím.

Obvykle se tyto přísady, často označované i jako složky směsi určující kvalitu, vefukují do mísiče 1 pod tlakem. Za tím účelem však musí být k dispozici vhodné tlakové zásobníky na stlačený dopravní vzduch. Vedle nežádoucích přídavných nároků na místo není ani spotřeba drahého stlačeného vzduchu zanedbatelná. Navíc proces chlazení ve vakuu nemůže být prováděn již při přidávání přísad, protože přidávání přísad pod tlakem je nutně spojeno i s růstem tlaku v mísící nádobě. Navíc rázy způsobené stlačeným vzduchem mohou mít v mísící komoře negativní následky. Vedle zhoršené těsnicí funkce těsnění 18, jak bylo již vysvětlené podle obr. 2 a 3, může vzduchový ráz rovněž zpozdit rovnoměrné promíchání směsi s rozdělávací vodou a přísadami.

Podle vynálezu se popsané nevýhody způsobené přiváděním práškových přísad překonají pomocí s výhodou stacionárního mísícího nástroje 39, respektive jeho nosného ramena 41. Stacionární mísící nástroj 39 slouží v první řadě k vedení materiálu. Na základě uspořádání znázorněného na obr. 6 přebírá mísící nástroj 39 přídavně i funkci čištění stěny nádoby mísiče L Mísíc 1, respektive mísící komora, se otáčí proti směru otáčení hodinových ručiček, při pohledu na obr. 6 shora. Mísící nástroj 39 seškrabává stěnu nádoby a čistí ji od nepromíchaných složek směsi. Mísící nástroj 39 usměrňuje směs od okraje nádoby směrem ke středu nádoby mísiče 1. Mísící nástroj je upevněn pomocí nosného ramena 44. Nosné rameno 41 je provedeno duté, takže práškové přísady, jejichž množství se určuje pomocí dávkovačích vah 43, se přívodem 42 vedou do dutiny nosného ramena 44. Tlakovým rozdílem mezi mísící nádobou a okolím jsou přísady nasávány do mísící komory. Dutina 40 je spojena s přívodní dýzou 45, jejíž výstupní otvor je uspořádán tak, aby nasávané přísady vedl co možná nejvíce radiálně směrem dovnitř. Provedení znázorněné na obr. 6 využívá pro přívod přísad směrem dovnitř sacího účinku, který se vytváří v návaznosti na mísicí nástroj 39. Za tím účelem obsahuje mísící nástroj 39 blízko dna dokonce ještě jednu prodlouženou část 39', která je uspořádána ve směru proudění směsi v podstatě přímo před výstupním otvorem přívodní dýzy 45.

Tímto výhodným uspořádáním a využitím tlakového rozdílu podle vynálezu mohou být přísady přiváděny jednoduše a levně. Navíc promíchávání se provádí velmi účinně a především jedním rázem.

Dutý nástroj vytvořený pro přívod přísad může být s výhodou použit i pro provzdušnění, to znamená pro vyrovnání tlaku, mísicí nádoby, když je proces chlazení ve vakuu ukončen. Za tím účelem se jednoduše přívodem 44 vzduchu do mísicí nádoby nasaje vzduch. Přívod vzduchu přímo do směsi, to znamená pod vrstvu směsi, má tu výhodu, že směs se na základě vzniklé tlakové vlny příliš nezhutní, jako je tomu u známých mísičů, nýbrž vzduch se do směsi může zamíchat.

Na obr. 7 je znázorněno alternativní provedení plnicího otvoru mísiče i. Mísič i nemá u tohoto provedení žádné víko. Je zde pouze upraven tuhý převáděcí trychtýř 46 odolný proti tlaku, který obklopuje plnicí otvor. Nad převáděcím trychtýřem 46 je uspořádán pohyblivý kryt 47, rovněž odolný proti tlaku, kteiý je pomocí ohebného spoje 48, odolného proti tlaku, spojen s převáděcím trychtýřem 46. Z hmotnosti odvažovací nádoby 49, která se zajišťuje pomocí snímače 50 síly, je možno usoudit na množství náplně. Odvažovací nádoba 49 je na svém dolním konci opatřena hermeticky těsným uzavíracím výstupním víkem 11, které se otevírá a zavírá ovládací pákou 52. Přídavně jsou zde uspořádány uzavírací držáky 51, které slouží k hermeticky utěsněnému přidržování výstupního víka 11 na odvažovací nádobě 49.

Toto provedení umožňuje přidávání směsi ve vakuu. Plnění probíhá následovně. Nejprve je výstupní víko 11 odvažovací nádoby 49 uzavřeno. Mísicí nádoba mísiče 1 je vakuována, takže

-9CZ 304626 B6 i uvnitř převáděcího trychtýře 46 a krytu 47 odolného proti tlaku panuje podtlak. Nyní se směs přivede do odvažovací nádoby 49 a snímačem 50 síly se určí množství náplně. Při určení množství náplně je nutno zohlednit to, že tlakový rozdíl mezi krytem 47 a vnitřkem odvažovací nádoby 49 zkresluje vážení pomocí snímače 50 síly. Na to je třeba při výpočtu čisté hmotnosti vzít zřetel. Odvažovací nádoba 49 a kryt 47 pevně spojený s touto odvažovací nádobou 49 se mohou podle hmotnosti náplně a tlakového rozdílu snadno přemístit ve svislém směru. Tento svislý pohyb je umožněn ohebným spojem 48, který je zřetelně znázorněn ve zvětšeném měřítku v detailu na obr. 7 vlevo.

Potom se uzavírací držáky 51, které výstupní víko 11 obklopují jako čelisti, vykývnou nahoru kolem osy 53, jak je znázorněno na obr. 7 na detailu vpravo. Výstupní víko 11 se proto odblokuje a pomocí ovládací páky 52 se může otevřít. Tlakový rozdíl mezi váhami pro odvažování pevného materiálu, tvořenými odvažovací nádobou 49 a mísící nádobou mísiče 1, slouží v kombinaci s velkým plnicím otvorem pro provedení naplnění jedním rázem. Tímto provedením je možno dále uspořit víko včetně potřebného pohonu. U tohoto provedení je dále zapotřebí menší konstrukční výšky, protože oblast vykývnutí víka mísící komoiy zde není zapotřebí, a výstupní víko 11 odvažovací nádoby 49 může být vytvořeno tak, že při otevření zasahuje do převáděcího trychtýře 46 nebo dokonce do otvoru mísící nádoby.

Je zřejmé, že všechna popsaná provedení mohou být uskutečněna i s menšími otvory mísící nádoby, i když potom je v případě potřeby rychlost plnění poněkud nižší. Podle případu použití však může být výhodné jedno z popsaných provedení zkombinovat s menším plnicím otvorem.

Claims (25)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob úpravy formovacího písku mícháním v mísiči (1), přičemž úprava se provádí alespoň částečně ve vakuu, přičemž formovací písek se přidává z výstupního otvoru přívodního zařízení pro přivádění složek určených ke smíchání alespoň občas v objemovém proudu alespoň 100 1/s otvorem v mísiči (1) s plochou průřezu otvoru alespoň 0,25 m² přes meziprostor do uzavíratelného plnicího otvoru mísiče (1), vyznačující se tím, že se použije víko (3, 11) plnicího otvoru mísiče (1) a/nebo výstupního otvoru přívodního zařízení s bočními stěnami (4, 1T), které v otevřeném stavu tvoří převáděcí žlab.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že tlakový rozdíl mezi okolním tlakem a tlakem v mísící komoře mísiče (1) se využije buď jako jediný, nebo převážný pohon pro alespoň jedno přivedení vody nebo složky směsi nebo pro urychlení tohoto přivedení.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že alespoň část složek směsi určujících kvalitu, takzvaných přísad, se přivede v průběhu míchání.
4. 4. Způsob podle jednoho z nároků laž3, vyznačující se tím, že jednotlivé složky směsi se do mísiče (1) přivedou po sobě v předem stanoveném pořadí.
5. 5. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že voda se přivede do mísiče (1) teprve tehdy, když do mísiče (1) byly již přivedeny v podstatě současně všechny ostatní složky směsi.
6. 6. Způsob podle jednoho z nároků laž5, vyznačující se tím, že alespoň část vody se přivede přímo do směsi pomocí s výhodou otočného přívodního zařízení (34).

   -10CZ 304626 B6
7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že alespoň část vody se do směsi přivede pomocí přívodního zařízení, které je spojeno s mísícím nástrojem (34) neboje do mísícího nástroje (34) integrováno.
8. 8. Způsob podle jednoho z nároků laž7, vyznačující se tím, že složky směsi určující kvalitu se přivádějí do mísiče (1) pod úroveň náplně směsi.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že složky směsi určující kvalitu se přivádějí v podstatě do válcové centrální oblasti, jejíž horní ohraničení je v podstatě tvořeno úrovní náplně, jejíž dolní ohraničení je tvořeno dnem mísiče (1), a jejíž poloměr činí nanejvýš 90 % poloměru mísící komoiy.
10. 10. Způsob podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že složky směsi určující kvalitu se přivádějí do mísiče (1) tak, že mají komponenty pohybu v radiálním směru do středu mísiče (1).
11. 11. Způsob podle jednoho z nároků lažlO, vyznačující se tím, že alespoň část složek směsi určujících kvalitu se do mísiče (1) přivádí smíchána se vzduchem.
12. 12. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že pro provzdušnění mísící komory se provede vyrovnání tlaku pomocí přívodu (45), který končí v mísící komoře pod úrovní náplně směsi.
13. 13. Zařízení k úpravě formovacího písku, s mísičem (1), který obsahuje vakuovou komoru (16) neboje uspořádán ve vakuové komoře (16), která může být v podstatě hermeticky uzavřena, se zařízeními pro přívod složek určených ke smíchání, s alespoň jedním mísícím nástrojem (34) a se zařízením (38) pro odvádění hotové směsi, vyznačující se tím, že je vytvořeno nebo je vytvořitelné alespoň jedno uzavíratelné přívodní spojení pro složky směsi z mísící nádoby směrem ven, přičemž přívodní otvor má plochu průřezu alespoň 0,25 m², přičemž v podstatě hermeticky uzavíratelný plnicí otvor mísiče (1) je prostřednictvím meziprostoru (6, 6') spojitelný s výstupním otvorem alespoň jednoho přívodního zařízení, a že plnicí otvor mísiče a/nebo výstupní otvor přívodního zařízení obsahuje víko (3, 11) s bočními stěnami (4, 11'), které tím v otevřeném stavu tvoří převáděcí žlab.
14. 14. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že přivádění se provádí buď pouze tlakovým rozdílem mezi okolním tlakem a tlakem v mísící komoře mísiče, nebo se přivádění tímto tlakovým rozdílem alespoň urychlí.
15. 15. Zařízení podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že přívodní zařízení je vytvořeno jako dávkovači váhy.
16. 16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že meziprostor (6, 6') je vytvořen hermeticky uzavřený.
17. 17. Zařízení podle nároku 16, vyznačující se tím, že je upraven pohyblivý žlabový díl (13, 13'), který je nezávislý na víku (3, 11).
18. 18. Zařízení podle nároku 17, vyznačující se tím, že je upraveno řídicí zařízení, které za účelem přivádění otevírá po sobě nejprve víko (3) plnicího otvoru, potom uvede pohyblivý žlabový díl (13) do funkční polohy a potom otevře víko (11) přívodního zařízení.
19. 19. Zařízení podle jednoho z nároků 13 až 18, vyznačující se tím, že mísící komora (16) je uspořádána v tlakové nádobě (17'), a že uvnitř tlakové nádoby (17'), avšak mimo mísící komoru (16), je uspořádán uzavíratelný přívod (19) vzduchu.

    - 11 CZ 304626 B6
20. 20. Zařízení podle nároku 19, vyznačující se t í m , že je upravena řídicí jednotka, která otevře přívod (19) vzduchu, když se přivádějí složky směsi, a uzavře přívod (19) vzduchu, když je vakuová nádoba hermeticky uzavřena.
21. 21. Zařízení podle jednoho z nároků 13 až 20, vyznačující se tím, že přívodní zařízení vody je uspořádáno tak, že voda je vedena s výhodou výstředně uspořádaným mísícím nástrojem (34) s mísícími lopatkami (35), nebo podél něho, a do směsi přiváděna v podstatě v oblasti konců (37) mísících lopatek (35).
22. 22. Zařízení podle jednoho z nároků 13 až 21, vyznačující se tím, že výstupní otvor (37) kapaliny v přívodním zařízení vody je uspořádán v různých hloubkách pod úrovní náplně směsi.
23. 23. Zařízení podle jednoho z nároků 13 až 22, vyznačující se tím, že přívodní zařízení vody je tvořeno dávkovacími váhami (25), přičemž dávkovači váhy (25) a mísič jsou spojeny s potrubím (27, 29, 30), alespoň zčásti pružným, které může být uzavíráno ventilem (26), přičemž ventil (26) je uspořádán přímo na mísiči (1), takže pružná část potrubí (29) se nachází mezi ventilem (26) a dávkovacími váhami (25).
24. 24. Zařízení podle jednoho z nároků 13 až 23, vyznačující se tím, že přívod složek směsi určujících kvalitu pomocí přívodní dýzy (41) je upraven pod úrovní náplně směsi.
25. 25. Zařízení podle nároku 24, vyznačující se tím, že výstupní otvor (45) přívodní dýzy (41) je uspořádán tangenciálně ke směru proudění směsi a s výhodou směřuje ve směru proudění.