CZ303388B6

CZ303388B6 - Zpusob odstranování organických jodidu

Info

Publication number: CZ303388B6
Application number: CZ20023535A
Authority: CZ
Inventors: A. Blay@George; A. Broussard@Jerry; Paull Torrence@G.
Original assignee: Celanese International Corporation
Priority date: 2000-03-24
Filing date: 2001-03-23
Publication date: 2012-08-29
Also published as: NO20024546D0; RU2002128630A; MY117486A; EP1268388A2; ATE300515T1; CA2403284C; TR200202233T2; NO328989B1; AU2001245941B2; DE60112263D1; BR0109488A; CN1419531A; NZ521266A; UA72963C2; AR027631A1; ES2244596T3; EP1268388B1; TWI300005B; CZ20023535A3; CN1258513C

Abstract

Zpusob odstranování organických jodidu z nevodného organického média, pri kterém se organické médium uvede do styku s kationtovým iontomenicovým substrátem s vymenenými ionty stríbra nebo rtuti pri teplote vyšší než 50 .degree.C. Tento zpusob je zvlášte úcinný pro odstranování C.sub.10.n. nebo vyšších organických jodidu z organického média, jako je kyselina octová nebo acetanhydrid. Zvlášte je možné odstranovat decyljodidy a dodecyljodidy z organického média, jako je kyselina octová.

Description

Předkládaný vynález se obecně týká odstraňování jodidů z organického média a zvláště odstraňování vyšších jodidů, jako je dodecyljodid z kyseliny octové a/nebo acetanhydridu vyráběných použitím katalytického systému rhodium-jodid.

Dosavadní stav techniky

Pravděpodobně nej rozšířenější způsob výroby kyseliny octové, dobře známý způsob firmy Monsanto, zahrnuje karbony láci methanolu v přítomnosti rhodia, methyljodidu, methylacetátu a ís vody. Produkt je vhodný pro všechny účely; pro kyselinu octovou vyráběnou způsobem firmy

Monsanto nebo acetanhydrid vyráběný pomocí katalytického systému rhodium-jodid však představuje problém kontaminace jodidem.

Bylo zjištěno (Hilton), že významnou schopnost odstraňovat jodidové kontaminanty v kyselině 20 octové nebo jiných organických médiích mají silně kyselé kationtové iontoměniěové pryskyřice obsahující alespoň 1 % svých aktivních míst převedených do formy s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti. Množství stříbra nebo rtuti asociované s pryskyřicí může být pouze přibližně 1 % až tak velké množství jako 100 %. S výhodou je do formy s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti převedeno přibližně 25 % až přibližně 75 % aktivních míst, nejvýhodněji přibližně 50 %.

Odstraňování různých jodidů z kyseliny octové se popisuje v patentu US 4 615 806. V příkladech je zvláště ukázáno odstranění methyljodidu, Hl, I₂ a hexyljodidu. Postupně se v literatuře objevila různá provedení základního vynálezu popsaného v patentu US 4 615 806. V patentu US 5 139 981 (Kurland) se ukazuje způsob odstraňování jodidů z kapalné karboxylové kyseliny kontaminované halogenidovou nečistotou uvedením kapalné kyseliny kontaminované halogeni30 dem do styku s makroporézní pryskyřicí s navázanými stříbrnými ionty. Halogenid reaguje se stříbrem navázaným na pryskyřici a odstraňuje se z proudu karboxylové kyseliny. Vynález popisovaný v patentu '981 se zvláště týká zlepšeného způsobu výroby makroporézních pryskyřic s vyměněným stříbrem vhodných pro použití při odstraňování jodidů*z kyseliny octové.

Patent US 5 227 524 (Jones) popisuje způsob odstraňování jodidů s použitím makroporézní silně kyselé iontoměniěové pryskyřice ve formě částic s vyměněnými ionty stříbra. Pryskyřice má zesítění od přibližně 4 do přibližně 12%, specifický povrch v protonovém cyklu méně než 10 m²/g po usušení ze stavu navlhčeného vodou a specifický povrch větší než 10 m²/g po usušení z vlhkého stavu, kdy voda byla nahrazena methanolem. Pryskyřice obsahuje alespoň 1 % aktiv40 nich míst převedených do formy s navázanými ionty stříbra a s výhodou od přibližně 30 do přibližně 70 % aktivních míst převedených do formy s navázanými ionty stříbra.

Patent US 5 801 279 (Miura a další) popisuje způsob použití lože makroporézní silně kyselé iontoměniěové pryskyřice s vyměněnými ionty stříbra pro odstraňování jodidů z proudu kyseliny octové typu Monsanto. Způsob zahrnuje provoz lože při zvýšení teplot ve stupních a uvedení kyseliny octové a/nebo acetanhydridu s obsahem jodidových sloučenin do styku s pryskyřicí. V patentu se uvádí jako příklad odstraňování hexyljodidu z kyseliny octové při teplotách od přibližně 25 do přibližně 45 °C,

Pro odstraňování jodidových nečistot z kyseliny octové a/nebo acetanhydridu byly také použity jiné iontoměniěové pryskyřice. V patentu US 5 220 056 (Fish a další) se popisuje použití iontoměniěových pryskyřic obsahujících thiolové funkční skupiny vyměněné za kov, pro odstraňování jodidových nečistot z kyseliny octové a/nebo acetanhydridu. Typicky se thiolová funkční skupina iontoměniěové pryskyřice vyměňovala za stříbro, paladium nebo rtuť.

-1 - ’

V evropské přihlášce EP 0 665 445 Al se dále popisuje způsob odstraňování jodidových sloučenin z kyseliny octové. Tento způsob zahrnuje uvedení proudu kyseliny octové obsahujícího jod i d do styku s polyvinylpyridinem při zvýšených teplotách pro odstraňování jodidů. Typicky byla kyselina octová přiváděna podle zveřejněné přihlášky '445 na lože pryskyřice při teplotě přibližně 100 °C.

Při stále se zvyšujících cenových tlacích a vyšších cenách energie je stále silnější motivace zjednodušovat operace při chemické výrobě a zvláště snižovat počet výrobních kroků. V tomto ohledu se v patentu US 5 416 237 (Aubigne a další) popisuje jednozónový destilační proces pro výrobu kyseliny octové. Tyto modifikace procesu, i když jsou žádoucí z hlediska nákladů na energii, zvyšují požadavky na čištění. Menší počet recyklů a méně kroků čištění konkrétně zavádějí vyšší množství jodidů do proudu (nebo jodidy neodstraňují), přičemž stoupá zvláště množství jodidů s vyšší molekulovou hmotností. Ve výrobním proudu mohou být například přítomny všechny sloučeniny ze skupiny oktyljodid, decyljodid a dodecyljodidy, stejně jako hexadecyljodid.

Lože pryskyřic podle dosavadního stavu techniky provozovaná podle výše uvedených postupů nedosahují účinného a kvantitativního odstranění vyšších organických jodidů z organického média jako je kyselina octová nebo proudy kyseliny octové, jak se pro některá použití vyžaduje, zvláště při výrobě monomemího vinylacetátu. Předmětem předkládaného vynálezu je tedy poskytnutí účinného a téměř kvantitativního způsobu odstraňování vyšších organických jodidů z výrobních proudů kyseliny octové a/nebo acetanhydridu.

Podstata vynálezu

V prvním provedení předkládaného vynálezu se poskytuje způsob odstraňování organických jodidů z nevodného organického média obsahujícího organické jodidy, přičemž alespoň 20% organických jodidů v organickém médiu obsahuje organické CIO nebo vyšší alkyl jodidy, kde nevodné organické médium obsahuje kyselinu octovou nebo acetanhydrid získané karbonylací methanolu a/nebo methylacetátu v přítomnosti rhodiového katalyzátoru a methyljodidu, v jednozónovém dešti lačním procesu bez použití kolony pro odstraňování těžkých podílů nebo případné dokončovací destilační kolony, při kterém se organické médium uvede do kontaktu s makroporézní, silně kyselou iontoměničovou pryskyřicí, kde alespoň 1 % aktivních míst pryskyřice bylo převedeno do formy s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti, při teplotě vyšší než 50 °C.

V dalším provedení organické médium obsahuje organické jodidy s délkou alifatického řetězce Cio nebo vyšší, popr. z nichž alespoň 25 nebo alespoň 50 % hmotnostních má délku alifatického řetězce C_to nebo vyšší.

V dalším provedení organické jodidy obsahují jodidy zvolené ze skupiny, kterou tvoří decyljodid a dodecyljodid.

V dalším provedení se způsob provádí uvedením do kontaktu organického média s makroporézní, silně kyselou iontoměničovou pryskyřicí, kde alespoň 1 % aktivních míst pryskyřice bylo převedeno do formy s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti, při teplotě vyšší než 50 °C, přičemž se z organického média odstraní alespoň 90 % hmotnostních decyljodidu a dodecytjodidu.

Ve výhodném provedení organické médium obsahuje před zpracováním kationtovým iontoměničovým substrátem s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti od 10 do 1000 x 10'⁷ % celkových jodidů, s výhodou organické médium obsahuje od 20 do 750 x IO’⁷ % celkových jodidů.

-2CZ 303388 B6

V dalším provedení se organické médium uvede do kontaktu s iontoměničovým substrátem při teplotě alespoň 60 °C, s výhodou při teplotě alespoň 70 °C, ještě výhodněji při teplotě alespoň 80 °C.

V dalším provedení se poskytne proud kyseliny octové nebo acetanhydridu s obsahem organických jodidů, kde iontoměniěová pryskyřice s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti je účinná pro odstranění alespoň 90 % hmotnostních organických jodidů přítomných v proudu kyseliny octové nebo acetanhydridu, kde tento proud se přivede při teplotě vyšší než 50 °C do kontaktu s makroporézní, silně kyselou iontoměničovou pryskyřicí, kde alespoň 1 % aktivních míst pryskyřice bylo převedeno do formy s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti. S výhodou je proudem proud kyseliny octové.

Krok uvedení proudu do kontaktu s pryskyřicí probíhá v tomto provedení s výhodou při teplotě alespoň 60 °C, výhodněji při teplotě alespoň 70 °C, ještě výhodněji při teplotě alespoň 80 °C.

Iontoměničovou pryskyřicí je s výhodou pryskyřice obsahující funkční skupiny sulfonové kyseliny.

Před uvedením do kontaktu s pryskyřicí má proud s výhodou obsah jodidů vyšší než ΙΟΟχ 10'⁷ % hmotnostních organických jodidů, ještě výhodněji vyšší než 200 x 10‘⁷% hmotnostních.

V dalším provedení je do formy s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti převedeno od 25 do 75 % aktivních míst iontoměničové pryskyřice.

V dalším provedení je iontoměničová pryskyřice iontoměniěová pryskyřice s vyměněnými ionty stříbra.

V dalším provedení je iontoměničovou pryskyřicí je styren/divinylbenzenová iontoměničová pryskyřice.

V dalším provedení, kde organický jodid obsahuje dodecyljodid, se kyselina octová nebo acetanhydrid obsahující organický jodid uvedou do kontaktu se substrátem makroporézní, silně kyselé kationtové iontoměničové pryskyřice s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti při teplotě vyšší než 50 °C, s výhodou při teplotě alespoň 60 °C, ještě výhodněji alespoň 70 °C, nej výhodněji při teplotě alespoň 80 °C.

Obecně se způsobem podle předkládaného vynálezu dosáhne odstranění alespoň přibližně 95 % organických jodidů v proudu produktu.

Jak se zde používá, pokud není uvedeno jinak, ppb znamená jeden hmotnostní díl na 10⁹ hmotnostních dílů směsi, tj. 10*⁷% hmotnostních, ppm znamená jeden hmotnostní díl na 10⁶ hmotnostních dílů směsi tj. 10⁴% hmotnostních, a % znamená hmotnostní procento ze směsi nebo hmotnostní procento složky, vždy podle souvislosti.

Podrobný popis vynálezu

Způsob podle předkládaného vynálezu je vhodný pro odstraňování jodidových sloučenin z ne vodných organických médií. Tato média mohou být organické kyseliny, anhydridy organických kyselin, alkoholy, ethery, estery apod. Zvláště významná média jsou například kyselina octová a acetanhydrid, přičemž pod termínem „nevodný“ se jednoduše míní, že voda není přítomna v jakémkoli významném množství, typicky není přítomna v množství překračujícím její rozpustnost ve zpracovávaném organickém médiu. Voda není obecně přítomna v množství vět-3CZ 303388 B6 ším než 1 % a typicky není přítomna v množství větším než 0,5 % i v případě organických médií, která mají vysokou mísítelnost s vodou.

Celkové množství jodidů přítomných v organickém médiu se bude lišit podle konkrétní povahy organického média. Obecně nepřesáhne celkové množství jodidů 1000 χ I0'⁷ % hmotnostních při zpracování podle předkládaného vynálezu, ale typicky bude v rozmezí od přibližně 5 do přibližně 500 χ 10'⁷ % hmotnostních.

Vynález je použitelný zvláště pro odstraňování vysokomolekulámích organických jodidových sloučenin z kyseliny octové, a může být zahrnut do karbonylačního procesu typu Monsanto, kde je žádoucí minimalizovat složky použité při čisticím procesu, například v patentu US 5 416 237 (Aubigne a další), jehož obsah se zařazuje jako celek odkazem. Bez použití kolon pro odstraňování těžkých podílů nebo případné dokončovací destilační kolony je odstraňování jodidů s vyšší molekulovou hmotností z proudu produktu nezbytné, aby bylo možno splnit specifikace pro obsah jodidů v produktu, zvláště pro koncová použití citlivá na jodidy, jako je výroba monomerního vinylacetátu, jak bude odborníkům v oboru zřejmé.

lontoměničové pryskyřice nebo jiné vhodné substráty se typicky připravují pro použití v rámci předkládaného vynálezu výměnou jakéhokoli množství od přibližně 1 do přibližně 99 % aktivních míst pryskyřice do formy s navázanými ionty stříbra nebo rtuti, uvedením pryskyřice do styku se solí stříbra nebo rtuti, jak se popisuje například v patentech US 4 615 806; US 5 139 981; US 5 227 524, jejichž obsahy se tímto zařazují odkazem.

Vhodné stabilní iontoměničové pryskyřice používané v rámci předkládaného vynálezu jsou typic ky typu „RSO3H“ klasifikované jako „silně kyselé“, tj. kationtové iontoměničové pryskyřice makroporézního (makroretikulámího) typu obsahující skupiny sulťonové kyseliny. Zvláště vhodné iontoměničové substráty zahrnují pryskyřici Amberlyst®15 (Rohm and Haas), kteráje zvláště vhodná pro použití při zvýšených teplotách. Mohou být také použity jiné stabilní iontoměničové substráty, jako jsou zeolity, za předpokladu, že materiál je stabilní v organickém médiu za používaných podmínek, tj. nebude se chemicky rozkládat nebo nebude uvolňovat v nepřijatelném množství stříbro nebo rtuť do organického média. Kationtové iontorměničové substráty na bázi zeolitů se popisují například v patentu US 5 962 735 (Kulprathipanja a další), jehož obsah se tímto zařazuje odkazem.

Při teplotách vyšších než přibližně 50 °C může kationtový substrát s vyměněnými ionty stříbra nebo mědi uvolňovat pouze malá množství stříbra, řádově 500 x 10’⁷% hmotnostních nebo méně, a substrát s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti je tedy za použitelných podmínek chemicky stabilní. Výhodněji jsou úbytky stříbra do organického média menší než přibližně 100 x 10‘⁷ % hmotnostních, a nej výhodněji jsou úbytky stříbra do organického média nižáí než přibližně 20 x 10‘⁷ % hmotnostních. Úbytky stříbra mohou být poněkud vyšší po zahájení procesu, nebo jestliže se proces provádí tak, že může dojít k expozici světlu, protože se předpokládá fotoreaktivita jodidů stříbrného a na světle se mohou vytvářet rozpustné komplexy. V každém případě může být v případě potřeby ve směru toku vzhledem k iontoměničovému materiálu obsahujícímu stříbro nebo rtuť podle předkládaného vynálezu umístěno lože kationtového materiálu v nevyměněné formě. Způsob podle předkládaného vynálezu se může provádět v jakékoli vhodné konfiguraci. Zvláště výhodná konfigurace je použití lože materiálu ve formě částic (označovaného zde jako ochranné lože („guard bed“), pokud je tako konfigurace v konkrétním případě vhodná. Typický průtok, který se používá při čištění kyseliny octové, je od přibližně 0,5 do přibližně 20 objemů lože za hodinu (BV/h.). Objem lože organického média je jednoduše objem média stejný jako objem, který zabírá lože pryskyřice. Průtok 1 BV/h. tedy znamená, že přes lože pryskyřice za jednu hodinu proteče množství organické kapaliny, které je stejné jako objem zabraný pryskyřicí. Výhodné průtoky jsou obvykle od přibližně 6 do přibližně 10 BV/h., přičemž výhodný průtok je často přibližně 6 BV/h,

-4CZ 303388 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález se podrobněji popisuje na obrázcích, ve kterých:

Obr. 1 je závislost koncentrace jodidu ve zpracovávané kyselině octové na čase pro komerční vzorky materiálu ze zbytku sušicí kolony, přičemž zpracování se provádí při laboratorních podmínkách.

Obr. 2 je závislost koncentrace jodidu v eluentu kyseliny octové na čase pro dodecyljodid a io hexyljodid po zpracování pri různých teplotách.

Obr. 3 je závislost koncentrace jodidů na čase v eluentu kyseliny octové po zpracování pro hexyljodid a neopentyljodid.

Obr. 4 je závislost různých elučních isoterem při 25 až 100 °C pro odstraňování alkyljodidů z kyseliny octové.

Obr. 5 je závislost koncentrace jodidů v eluentu kyseliny octové na čase pro komerční vzorky materiálu zpracované pri 25 °C podle předkládaného vynálezu.

Vynález bude podrobněji popsán na následujících příkladech.

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady používají dále popisované postupy. Odstraňování jodidů se provádělo na pryskyřici Amberlyst®15 s vyměněným stříbrem. Pryskyřice (100 ml mokrého materiálu) byla vložena do skleněné kolony o průměru 22 mm a kyselina octová s obsahem jodidů byla eluována pri průtoku 13,3 ml/min. Hladiny jodidů v eluátu byly měřeny každé 2 h. Celkové množství jodi30 dů se v eluátu měří jakýmkoli vhodným způsobem. Jeden vhodný způsob využívá neutronové aktivační analýzy (NAA), tak jak je známá v oboru. Koncentrace jodidů byly také měřeny pro jednotlivé sloučeniny. Výhodný způsob pro toto měření je plynová chromatografie s detektorem s elektronovým záchytem.

Srovnávací příklady A a B

Vzorky zbytku ze sušicí kolony běžného závodu pro výrobu kyseliny octové procesem Monsanto obsahující 540 x 10'⁷ % hmotnostních celkových jodidů a 238 x 10⁷ % hmotnostních celkových jodidů byly zpracovány pri laboratorní teplotě s použitím lože pryskyřice Amberlyst® 15 (CZ-B) s vyměněným stříbrem, a koncentrace celkových jodidů v eluátu byla měřena jako funkce času, jak je ukázáno na obr. 1. Jak je vidět na obr. 1, celkové odstranění jodidů bylo typicky nižší než přibližně 90 % a postupně v průběhu 10 h. klesalo na mnohem nižší účinnosti odstraňování.

V nástřiku byly identifikovány následující jodidové složky:

methyljodid ethyljodid

2-j od-3-methy lpropan propyljodid

2-butyljodid butyljodid jod pentyljodid

-5CZ 303388 B6 hexyljodid oktyljodid decyljodid dodecyljodid hexadecyljodid

Jako převažující vysokomolekulámí organické jodidové složky byly identifikovány decyljodid a dodecyljodid.

io

Srovnávací příklady C a D a příklad 1

Způsobem popsaným výše byla měřena teplotní závislost účinnosti ochranného lože pro relativně vysoké (ppm) obsahy organických jodidů v kyselině octové. Výsledky pro dodecyljodid a hexyljodid při teplotách 25 a 100 °C jsou ukázány na obr. 2. Výsledky ukazují, že účinnost úvodního lože se pro dodecyljodid značně zvyšuje při teplotě 100 proti 25 °C. Zlepšení účinnosti se týká jak účinnosti odstraňování, tak i doby života lože.

Srovnávací příklady E, F

Způsobem popsaným výše byl testován vliv rozvětvení řetězců na účinnost úvodního lože porovnáním odstranění hexyljodídu s odstraněním neopentyljodidu. Výsledky jsou ukázány na obr. 3.

Příklad 2 až 4 srovnávací příklady G a H

Způsobem popsaným výše byla testována účinnost úvodního lože pryskyřice Amberlyst®15 s vyměněným stříbrem z hlediska odstraňování dodecyljodidu při teplotě 25, 50,75 a 100 °C a pro odstraňování hexyljodídu při teplotě 25 °C. Výsledky jsou uvedeny na obr. 4. Opět je vidět, že účinnost odstraňování a využitelné kapacity lože se nad přibližně 50 °C značně zvyšují s teplotou.

Příklad 5 a srovnávací příklady J a K

Způsobem popsaným výše byly získány vzorky kyseliny octové (zbytek ze sušicí kolony) ze závodu na výrobu kyseliny octové typu Monsanto, s obsahem 540 x 10⁷ % hmotnostních celkových jodidů, 238 x 10'⁷ % hmotnostních celkových jodidů, popřípadě 259 x 10'⁷ % hmotnostních celkových jodidů. Kyselina byla zpracována jako výše s použitím ochranného lože pryskyřice Amberlyst®15 s vyměněnými ionty stříbra při teplotě 25 a 50 °C. Výsledky jsou uvedeny na obr. 5. Jak je vidět z obr. 5, účinnost při 50 °C byla daleko lepší než účinnost odstraňování při 25 °C. Úvodní lože odstranilo více než 99 % (téměř kvantitativní odstranění) celkových jodidů při teplotě 50 °C.

když byl vynález podrobně popsán a ukázán na příkladech, odborníkům v oboru budou zřejmé různé modifikace. V rámci předkládaného vynálezu je například možné použít iontoměničové pryskyřice vhodné pro vyšší teploty. Takové modifikace spadají do podstaty a rozsahu předkládaného vynálezu, který je definován v přiložených nárocích.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

5 1. Způsob odstraňování organických jodidů z nevodného organického média obsahujícího organické jodidy, přičemž alespoň 20 % organických jodidů v organickém médiu obsahuje organické CIO nebo vyšší alkyl jodidy, kde nevodné organické médium obsahuje kyselinu octovou nebo acetan hydrid získané karbony lácí methanolu a/nebo methylacetátu v přítomnosti rhodiového katalyzátoru a methyljodidu, v jednozónovém dešti lačním procesu bez použití kolony pro io odstraňování těžkých podílů nebo případné dokončovací destilační kolony, vyznačující se tím, že se organické médium uvede do kontaktu s makroporézní, silně kyselou iontoměničovou pryskyřicí, kde alespoň 1 % aktivních míst piyskyřice bylo převedeno do formy s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti, při teplotě vyšší než 50 °C.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že organické médium obsahuje

15 organické jodidy s délkou alifatického řetězce Cio nebo vyšší.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že organické médium obsahuje organické jodidy, z nichž alespoň 25 % hmotnostních má délku alifatického řetězce C,_o nebo vyšší.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že alespoň 50 % organických jodidů

20 v organickém médiu obsahuje organické jodidy s délkou alifatického řetězce CIO nebo vyšší.
5. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž4, vyznačující se tím, že organické jodidy obsahují jodidy zvolené ze skupiny, kterou tvoří decyljodid a dodecyljodid.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že způsob se provádí uvedením do kontaktu organického média s makroporézní, silně kyselou iontoměničovou pryskyřicí, kde ales25 ροή l % aktivních míst pryskyřice bylo převedeno do formy s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti, při teplotě vyšší než 50 °C, přičemž se z organického média odstraní alespoň 90 % hmotnostních decyljodidu a dodecyljodidu.
7. Způsob podle kteréhokoli z nároků lažó, vyznačující se tím, že organické médium obsahuje před zpracováním kationtovým iontoměničovým substrátem s vyměněnými

30 ionty stříbra nebo rtuti od 10 do 1000 x 10‘⁷ % celkových jodidů.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že organické médium obsahuje od 20 do 750 x 10'⁷ % celkových jodidů.
9. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž8, vyznačující se tím, že organické médium se uvede do kontaktu s iontoměničovým substrátem při teplotě alespoň 60 °C.

35
10. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž8, vyznačující se tím, že organické médium se uvede do kontaktu s iontoměničovým substrátem při teplotě alespoň 70 °C.
11. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že organické médium se uvede do kontaktu s iontoměničovým substrátem při teplotě alespoň 80 °C.
12. Způsob podle nároku 1, při kterém se poskytne proud kyseliny octové nebo acetanhydrídu s

40 obsahem organických jodidů, kde iontoměničová pryskyřice s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti je účinná pro odstranění alespoň 90 % hmotnostních organických jodidů přítomných v proudu kyseliny octové nebo acetanhydrídu, vyznačující se tím, že tento proud se přivede při teplotě vyšší než 50 °C do kontaktu s makroporézní, silně kyselou iontoměničovou pryskyřicí, kde alespoň 1 % aktivních míst pryskyřice bylo převedeno do formy s vyměněnými

45 ionty stříbra nebo rtuti.

-7CZ 303388 B6
13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že proudem je proud kyseliny octové.
14. Způsob podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím, že krok uvedení proudu do kontaktu s pryskyřicí probíhá při teplotě alespoň 60 °C.
15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že krok uvedení proudu do kontaktu s pryskyřicí probíhá pri teplotě alespoň 70 °C.
16. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že krok uvedení proudu do kontaktu s pryskyřicí probíhá při teplotě alespoň 80 °C.
17. Způsob podle kteréhokoli z nároků 12ažl6, vyznačující se tím, že iontoměničovou pryskyřicí je pryskyřice obsahující funkční skupiny sulfonové kyseliny.
18. Způsob podle kteréhokoli z nároků 12 až 17, vyznačující se tím, že před uvedením do kontaktu s pryskyřicí má proud obsah jodidu vyšší než 100 x 10'⁷ % hmotnostních organických jodidů.
19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že před uvedením do kontaktu s pryskyřicí má proud obsah organických jodidů vyšší než 200 x 10‘⁷ % hmotnostních.
20. Způsob podle kteréhokoli z nároků 12ažl9, vyznačující se tím, že do formy s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti je převedeno od 25 do 75 % aktivních míst iontoměničové pryskyřice.
21. Způsob podle kteréhokoli z nároků 12 až 20, vyznačující se tím, že iontoměničová pryskyřice je iontoměničová pryskyřice s vyměněnými ionty stříbra.
22. Způsob podle kteréhokoli z nároků 12až21, vyznačující se tím, že iontoměničovou pryskyřicí je sty ren/di viny lbenzenová iontoměničová pryskyřice.
23. Způsob podle nároku 1, kde organický jodid obsahuje dodecyljodid, vyznačující se tím, že se kyselina octová nebo acetanhydrid obsahující organický jodid uvedou do kontaktu se substrátem makroporézní, silně kyselé kationtové iontoměničové pryskyřice s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti pri teplotě vyšší než 50 °C.
24. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že krok uvedení kyseliny octové nebo acetanhydridu do kontaktu se substrátem kationtové iontoměničové pryskyřice s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti se provádí při teplotě alespoň 60 °C.
25. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že krok uvedení kyseliny octové nebo acetanhydridu do kontaktu se substrátem kationtové iontoměničové pryskyřice s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti se provádí pri teplotě alespoň 70 °C.
26. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že krok uvedení kyseliny octové nebo acetanhydridu do kontaktu se substrátem kationtové iontoměničové pryskyřice s vyměněnými ionty stříbra nebo rtuti se provádí pri teplotě alespoň 80 °C.