CZ296135B6 - Heterocyklické azahexanové deriváty jako léciva, zpusob jejich prípravy a jeho meziprodukty - Google Patents

Heterocyklické azahexanové deriváty jako léciva, zpusob jejich prípravy a jeho meziprodukty Download PDF

Info

Publication number
CZ296135B6
CZ296135B6 CZ0337398A CZ337398A CZ296135B6 CZ 296135 B6 CZ296135 B6 CZ 296135B6 CZ 0337398 A CZ0337398 A CZ 0337398A CZ 337398 A CZ337398 A CZ 337398A CZ 296135 B6 CZ296135 B6 CZ 296135B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
group
phenyl
amino
formula
substituted
Prior art date
Application number
CZ0337398A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ337398A3 (cs
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=27171723&utm_source=google_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ296135(B6) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Application filed filed Critical
Publication of CZ337398A3 publication Critical patent/CZ337398A3/cs
Publication of CZ296135B6 publication Critical patent/CZ296135B6/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D213/00—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D213/02—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D213/04—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having no bond between the ring nitrogen atom and a non-ring member or having only hydrogen or carbon atoms directly attached to the ring nitrogen atom
    • C07D213/24—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having no bond between the ring nitrogen atom and a non-ring member or having only hydrogen or carbon atoms directly attached to the ring nitrogen atom with substituted hydrocarbon radicals attached to ring carbon atoms
    • C07D213/36—Radicals substituted by singly-bound nitrogen atoms
    • C07D213/42—Radicals substituted by singly-bound nitrogen atoms having hetero atoms attached to the substituent nitrogen atom
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12—Antivirals
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12—Antivirals
    • A61P31/14—Antivirals for RNA viruses
    • A61P31/18—Antivirals for RNA viruses for HIV
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C271/00—Derivatives of carbamic acids, i.e. compounds containing any of the groups, the nitrogen atom not being part of nitro or nitroso groups
    • C07C271/06—Esters of carbamic acids
    • C07C271/08—Esters of carbamic acids having oxygen atoms of carbamate groups bound to acyclic carbon atoms
    • C07C271/10—Esters of carbamic acids having oxygen atoms of carbamate groups bound to acyclic carbon atoms with the nitrogen atoms of the carbamate groups bound to hydrogen atoms or to acyclic carbon atoms
    • C07C271/22—Esters of carbamic acids having oxygen atoms of carbamate groups bound to acyclic carbon atoms with the nitrogen atoms of the carbamate groups bound to hydrogen atoms or to acyclic carbon atoms to carbon atoms of hydrocarbon radicals substituted by carboxyl groups
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C281/00—Derivatives of carbonic acid containing functional groups covered by groups C07C269/00 - C07C279/00 in which at least one nitrogen atom of these functional groups is further bound to another nitrogen atom not being part of a nitro or nitroso group
    • C07C281/02—Compounds containing any of the groups, e.g. carbazates
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C281/00—Derivatives of carbonic acid containing functional groups covered by groups C07C269/00 - C07C279/00 in which at least one nitrogen atom of these functional groups is further bound to another nitrogen atom not being part of a nitro or nitroso group
    • C07C281/02—Compounds containing any of the groups, e.g. carbazates
    • C07C281/04—Compounds containing any of the groups, e.g. carbazates the other nitrogen atom being further doubly-bound to a carbon atom
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D241/00—Heterocyclic compounds containing 1,4-diazine or hydrogenated 1,4-diazine rings
    • C07D241/02—Heterocyclic compounds containing 1,4-diazine or hydrogenated 1,4-diazine rings not condensed with other rings
    • C07D241/10—Heterocyclic compounds containing 1,4-diazine or hydrogenated 1,4-diazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D241/12—Heterocyclic compounds containing 1,4-diazine or hydrogenated 1,4-diazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with only hydrogen atoms, hydrocarbon or substituted hydrocarbon radicals, directly attached to ring carbon atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D257/00—Heterocyclic compounds containing rings having four nitrogen atoms as the only ring hetero atoms
    • C07D257/02—Heterocyclic compounds containing rings having four nitrogen atoms as the only ring hetero atoms not condensed with other rings
    • C07D257/04—Five-membered rings
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D277/00—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings
    • C07D277/02—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings not condensed with other rings
    • C07D277/20—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D277/22—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with only hydrogen atoms, hydrocarbon or substituted hydrocarbon radicals, directly attached to ring carbon atoms
    • C07D277/28—Radicals substituted by nitrogen atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D333/00—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one sulfur atom as the only ring hetero atom
    • C07D333/02—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one sulfur atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings
    • C07D333/04—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one sulfur atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings not substituted on the ring sulphur atom
    • C07D333/06—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one sulfur atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings not substituted on the ring sulphur atom with only hydrogen atoms, hydrocarbon or substituted hydrocarbon radicals, directly attached to the ring carbon atoms
    • C07D333/14—Radicals substituted by singly bound hetero atoms other than halogen
    • C07D333/20—Radicals substituted by singly bound hetero atoms other than halogen by nitrogen atoms
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02P—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P20/00—Technologies relating to chemical industry
    • Y02P20/50—Improvements relating to the production of bulk chemicals
    • Y02P20/55—Design of synthesis routes, e.g. reducing the use of auxiliary or protecting groups

Landscapes

  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Virology (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Oncology (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Communicable Diseases (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • AIDS & HIV (AREA)
  • Tropical Medicine & Parasitology (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)
  • Heterocyclic Carbon Compounds Containing A Hetero Ring Having Nitrogen And Oxygen As The Only Ring Hetero Atoms (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
  • Hydrogenated Pyridines (AREA)
  • Heterocyclic Carbon Compounds Containing A Hetero Ring Having Oxygen Or Sulfur (AREA)
  • Pyridine Compounds (AREA)
  • Indole Compounds (AREA)

Abstract

Heterocyklické azahexanové deriváty obecného vzorce I, R.sub.1.n. je nizsí alkoxykarbonylová skupina, R.sub.2.n. je sekundární nebo terciární nizsí alkylová nebo alkylthioalkylová skupina s nizsími alkylovými skupiny, R.sub.3.n. je nesubstituovaná nebo substituovaná fenylová skupina, nebo cykloalkylová skupina se 4 az 8 atomy uhlíku, R.sub.4.n. jefenylová nebo cyklohexylová skupina substituovanáv poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou vázanou pres kruhový atom uhlíku, obsahující 5 az 8 kruhových atomu, 1 az 4 heteroatomy ze skupiny tvorené atomy dusíku, kyslíku, síry, sulfinylovou asulfonylovou skupinou, která je nesubstituovaná nebo substituovaná, R.sub.5.n. má nezávisle na R.sub.2.n. jeden z významu uvedených pro R.sub.2.n., aR.sub.6.n. je nezávisle na R.sub.1.n. nizsí alkoxykarbonylová skupina, pricemz výraz "nizsí" oznacuje skupiny obsahující az 7 uhlíkových atomu vcetne, nebo jeho sul, pod podmínkou, ze je prítomna nejméne jedna skupina tvorící sul, zpusob jejich prípravy a meziprodukty tohoto zpusobu. Tyto deriváty jsou inhibitory retrovirové aspartátproteázy a mohou se pouzít napríklad pri lécbe AIDS.

Description

Heterocyklícké azahexanové deriváty jako léčiva, způsob jejich přípravy a jeho meziprodukty
Oblast techniky
Předkládaný vynález se týká heterocyklických azahexanových derivátů, které se mohou využít jako substrátové izoestery retro virové aspartátproteázy, jejich solí, způsobu přípravy těchto sloučenin a jejich solí, farmaceutických prostředků, které obsahují tyto sloučeniny a jejich soli a použití těchto sloučenin a jejich solí (samotných nebo v kombinaci s jinými retrovirově aktivními sloučeninami) při léčení nebo diagnostice člověka nebo živočichů nebo při přípravě farmaceutických prostředků.
Dosavadní stav techniky
Podle odhadů WHO existuje zřejmě více než 20 milionů lidí nakažených „lidským virem nedostatku imunity“, HIV|-1 nebo HIV-2. Pouze s několika výjimkami u nakažených jedinců onemocnění vyústí, po úvodních stádiích, jako je ARDS, ve zjevné onemocnění imunitního systému známé jako „získaný syndrom selhání imunity“ nebo AIDS. V drtivé většině případů onemocnění dříve či později vede k úmrtí nakaženého pacienta.
Dosud se léčba retrovirových onemocnění, jako je AIDS, skládala hlavně z použití inhibitorů reverzní transkriptázy, enzymu účinného při převádění retrovirové RNA nebo DNA, jako je 3'azido-3'-deoxythimidin (AZT) nebo dideoxyinosin (DDI) a také trisodná sůl fosfonoformiátu, amonium-2 l-tungstenato-9-antimonátu, Ι-β-D-ribofuranoxyl-l ,2,4-triazol-3-karboxamid a dideoxycitidin a také adriamycin. Byly také provedeny pokusy zavést do těla, například ve formě rekombinantní molekuly nebo fragmentu molekuly, receptor T4-buněk, který je přítomen v určitých buňkách obranného systému člověka a je zodpovědný za připevnění a zavedení nakažlivých částic viru do těchto buněk a tedy za jejich nákazu. Výsledkem je, že se vazebná místa pro virus blokují tak, že viriony již nejsou schopny vázat se do buněk. Také se v některých dalších případech používaly sloučeniny, které působí preventivně proti proniknuti viru buněčnou membránou, jako například polymannoacetáty.
První inhibitor takzvané retrovirové aspartátproteázy, který se osvědčil při boji s nákazou, byl saquinavir, (N-terc-butyldekahydro-2-[2(R)-hydroxy-A—fenyl-3(S)-[N-2-chinolylkarbonylL-aspargyl]amino]butyl]-(4aS,8aS)-izochinolin-3(S)-karboxamid (Ro 31-8959). Dále následovaly indinavir (Měrek) a ritonavir (Abbott).
Vyvíjelo se také mnoho dalších inhibitorů retrovirové aspartátproteázy, enzymu, jehož funkce je charakterizována následovně:
Ve virech AIDS, HIV-1 a HIV-2 a jiných retrovirech, například odpovídajících virech u koček (FIV) a opic (SIV), je proteolytická maturace, například jádrových proteinů viru je vyvolána aspartátproteázou, jako je HIV proteáza. Bez této proteolytické maturace nemohou vzniknout infekční částice viru. Vzhledem ke klíčové úloze aspartátproteáz, jako jsou HIV-1 nebo HIV-2 proteázy, při maturaci virů a na základě experimentálních výsledků, například na infikovaných buněčných kulturách, je pravděpodobné, že účinné potlačení kroku maturace vyvolané touto proteázou bude potlačovat shromažďování maturovaných virionůzn vivo. Inhibitory této proteázy je proto možné použít terapeuticky.
Cílem předkládaného vynálezu je poskytnout nový typ sloučeniny, která je vybavena zejména vysokým stupněm inhibiční aktivity proti replikaci viru v buňkách, vysokou antivirovou aktivitu proti mnoha buněčným kmenům, včetně těch, které jsou rezistentní ke známým sloučeninám, jako je saquinavir, ritonavir a indinavir, a zejména výhodnými farmakologickými vlastnostmi,
- 1 CZ 296135 B6 například dobrou farmakokinetikou, jako je vysoká biologická využitelnost a vysoká hladina v krvi a/nebo vysoká selektivita.
Podstata vynálezu
Azahexanové deriváty podle předkládaného vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce I
R
kde:
Ri je nižší alkoxykarbonylová skupina,
R2 je sekundární nebo terciární nižší alkylová skupina nebo alkylthioalkylová skupina obsahující nižší alkylové skupiny,
R3 je fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo více alkoxylovými skupinami, nebo cykloalkylová skupina obsahující 4 až 8 atomů uhlíku,
R4 je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, kdy každá tato skupina je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána pomocí kruhového atomu uhlíku, má 5 až 8 kruhových atomů, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfínylová skupina (—SO—) a sulfonylová skupina (-SO2-) a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou, ve které je alkylová skupina nižší,
R5 má nezávisle na R2 jeden z významů uvedených pro R2, a
R6 je nezávisle na R2 nižší alkoxykarbonylová skupina, přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo jejich soli pod podmínkou, že je přítomna nejméně jedna skupina tvořící sůl.
Tyto sloučeniny mají neočekávaně dobré a překvapivě pozitivní farmakologické vlastnosti, které jsou podrobně popsány níže, a lze je relativně snadno připravit.
Pokud není uvedeno jinak, obecné termíny používané výše nebo níže mají s výhodou v rozsahu tohoto popisu následující významy:
Termín „nižší“ znamená zbytek, který obsahuje do a včetně maximálně 7 atomů uhlíku, s výhodou do a včetně maximálně 4 atomy uhlíku, tyto zbytky jsou nerozvětvené nebo jednou nebo vícekrát rozvětvené.
-2CZ 296135 B6
Nižší alkylová skupina a alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku je zejména /erc-butylová skupina, se/c-butylová skupina, izobutylová skupina, «-butylová skupina, izopropylová skupina, n-propylová skupina, ethylová skupina a methylová skupina.
Všechny odkazy na sloučeniny, soli a podobně v množném čísle také zahrnují sloučeninu, sůl a podobně.
Jakékoli přítomné asymetrické uhlíkové atomy, například atomy uhlíku vázané ke zbytkům R2 a R5, mohou být v konfiguraci (R)-, (S)- nebo (R,S)-, s výhodou v konfiguraci (R)- nebo (S)~, konfigurace (S)-je zejména výhodná v případě atomy uhlíku, který nese zbytky R2 a/nebo R5 ve sloučeninách obecného vzorce I. Jmenované sloučeniny tedy mohou být ve formě izomerních směsí nebo ve formě čistých izomerů, s výhodou ve formě enantiometricky čistých diastereomerů.
Nižší alkoxykarbonylová skupina je s výhodou alkoxykarbonylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, kde alkylový zbytek může být rozvětveny nebo nerozvětvený a je to zejména ethoxykarbonylová skupina nebo methoxykarbonylová skupina.
Sekundární nebo terciární nižší alkylová skupina je zejména seA-butylová skupina, /erc-butylová skupina nebo izopropylová skupina.
Alkylthioalkylová skupina obsahující nižší alkylové skupiny je zejména methylthiomethylová skupina.
Fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jednou nebo více nižšími alkoxylovými skupinami je zejména fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jednou až třemi nižšími alkoxylovými skupinami, zejména methoxylovou skupinou. V případě, že jsou přítomny tři methoxylové substituenty, jsou zejména v polohách 2,3,4 fenylového kruhu a v případě, že je přítomen jeden methoxylový substituent, je tento substituent zejména v polohách 2-, 3- nebo zvláště v poloze 4-. Výhodná je nesubstituovaná fenylová skupina.
Cykloalkylová skupina obsahující 4 až 8 atomů uhlíku je zejména cyklopentylová skupina nebo zvláště cyklohexylová skupina.
Jako R3 fenylová skupina je výhodná cyklohexylová skupina.
U fenylové nebo cyklohexylová skupiny substituované v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána přes uhlíkový atom v kruhu, má 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfinylová skupina (-SO-) a sulfonylová skupina (-SO2-) a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo feny laiky lovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu, mají heterocyklylové zbytky zejména následující významy:
Nenasycená heterocyklylová skupina, která je vázána přes uhlíkový atom kruhu, má 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfinylová skupina (-SO-) a sulfonylová skupina (-SO2-) a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou, zejména methylovou skupinou, nebo fenyl- nižší alkylovou skupinou, kde nižší alkylová skupina je nerozvětvená nebo rozvětvená, zejména 1methyl-1-fenylethylovou skupinou, je přes uhlíkový atom kruhu zejména vázaná jedna z následujících skupin: thienylová skupina (=thiofenylová skupina); oxazolylová skupina; thiazolylová skupina; imidazolylová skupina; 1,4-thiazinylová skupina; triazolylová skupina, která je nesubstituovaná nebo, zejména, substituovaná 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou nebo s výhodou íerc-butylovou skupinou nebo zejména methylovou skupinou, jako je 1-, 2- nebo 4(methyl nebo tórc-butyl)triazol-3-ylová skupina; tetrazolylová skupina, která je nesubstituovaná nebo, zejména substituovaná 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou nebo s výhodou nižší alkylo
-3CZ 296135 B6 vou skupinou, jako například terc-butylovou skupinou nebo zejména methylovou skupinou, jako je 2H-tetrazol-5-ylová skupina substituovaná 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou nebo s výhodou nižší alkylovou skupinou, jako íerc-butylovou skupinou nebo zejména methylovou skupinou, nebo lH-tetrazol-5-ylová skupina substituovaná tórc-butylovou skupinou nebo zejména methylovou skupinou; pyridinylová skupina; pyrazinylová skupina; a pyrimidinylová skupina;
zvláště 2- nebo 3-thienylová skupina (=thiofen-2-ylová skupina nebo thiofen-3-ylová skupina); thiazol-5-ylová skupina; thiazol-2-ylová skupina; 2H-tetrazol-5-ylová skupina, která je nesubstituovaná nebo, zvláště substituovaná v poloze 2 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou nebo s výhodou terc-butylovou skupinou nebo zejména methylovou skupinou; lH-tetrazol-5-ylová skupina substituovaná v poloze 1 methylovou skupinou; pyrid-2-ylová skupina; pyrid-3-ylová skupina; pyrid-4-ylová skupina; nebo pyrazin-2-ylová skupina.
R4 je s výhodou fenylová skupina substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklickou skupinou, která je vázána pomocí kruhového atomu uhlíku, má 5 až 8 atomů kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfínylová skupina (-SO-) a sulfonylová skupina -(SO2-) a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu, kde heterocyklylová skupina má s výhodou význam uvedený výše jako výhodný.
Sloučeniny obecného vzorce I mají s výhodou obecný vzorec la
kde zbytky jsou definovány výše.
Níže uvedené označení „obecný vzorec I*“ znamená zejména obecný vzorec I a zvláště obecný vzorec la.
Soli jsou zejména farmaceuticky přijatelnými solemi sloučenin obecného vzorce I.
Tyto soli se připraví například ze sloučenin obecného vzorce I, které mají bazickou R4-CH2skupinu nesoucí atom dusíku, jako kyselé adiční soli, s výhodou s anorganickými kyselinami, například s hydrohalogenkyselinami, jako je kyselina chlorovodíková, kyselinou sírovou nebo kyselinou fosforečnou, nebo se silnými organickými kyselinami, jako jsou sulfonové kyseliny, sulfokyseliny nebo fosforečné kyseliny nebo N-substituované sulfamové kyseliny (s výhodou o pKa < 1). Jiné soli se mohou připravit pokud se ve skupině R4 vyskytuje bazický heterocyklylový zbytek, například pyridylová skupina. Tyto soli zahrnují zejména kyselé adiční soli s organickými nebo anorganickými kyselinami, zejména s farmaceuticky přijatelnými kyselinami. Vhodnými anorganickými solemi jsou například hydrohalogenkyseliny jako je kyselina chlorovodíková, kyselina sírová a kyselina fosforečná. Vhodnými organickými kyselinami jsou například karboxylové kyseliny, fosfonové kyseliny, sulfonové kyseliny nebo sulfamové kyseliny, například kyselina octová, kyselina propionová, kyselina oktanová, kyselina dekanová, kyselina dodekanová, kyselina glykolová, kyselina mléčná, kyselina 2-hydroxymáselná, glukonová kyselina, glukosmonokarboxylová kyselina, kyselina fumarová, kyselina jantarová, kyselina adipová, kyselina pimelová, kyselina korková, kyselina azelaová, kyselina jablečná, kyselina
-4CZ 296135 B6 vinná, kyselina citrónová, kyselina glukarová, kyselina galaktarová, aminokyseliny jako je kyselina glutamová, kyselina asparagová, N-methylglycin, acetylaminokyseliny, N-acetylasparagin nebo N-acetylcystein, kyselina pyrohroznová, kyselina acetooctová, fosfoserin, 2- nebo 3-glycerofosforečné kyseliny, glukos-6-fosforečná kyseliny, glukos-l-fosforečná kyselina, fruktos1,6-bisfosforečná kyselina, maleinová kyselina, hydroxymaleinová kyselina, methylmaleinová kyselina, cyklohexankarboxylová kyselina, adamantankarboxylová kyselina, benzoová kyselina, salicylová kyselina, 1- nebo 3-hydroxynaftyl-2-karboxylová kyselina, 3,4,5-trimethoxybenzoová kyselina, 2-fenoxybenzoová kyselina, 2-acetoxybenzoová kyselina, 4-aminosalicylová kyselina, fialová kyselina, fenyloctová kyselina, mandlová kyselina, skořicová kyselina, glukuronová kyselina, galakturonová kyselina, methansulfonová kyselina nebo ethansulfonová kyselina, 2-hydroxyethansulfonová kyselina, ethan-l,2-disulfonová kyselina, benzensulfonová kyselina, 2-naftalensulfonová kyselina, 1,5-naftalendisulfonová kyselina, 2-, 3- nebo 4-methylbenzensulfonová kyselina, methylsírová kyselina, ethylsírová kyselina, dodecylsírová kyselina, Ncyklohexylsulfamová kyselina, Ν-methyl-, N-ethyl- nebo N-propylsulfamová kyselina, nebo jiné organické protonové kyseliny jako je kyselina askorbová.
Pokud jsou přítomny záporně nabité skupiny, jako je tetrazolylová skupina v R4, soli se mohou také připravit s bázemi, například soli kovů nebo amoniové soli, jako jsou soli alkalických kovů nebo soli alkalických zemin, například soli sodíku, soli draslíku, soli hořčíku nebo soli vápníku nebo amonné soli s amoniakem nebo vhodnými organickými aminy, jako jsou terciární monoaminy, například triethylamin nebo tri-(2-hydroxyethyl)amin, nebo heterocyklické báze například N-ethylpiperidin nebo N,N'-dimethylpiperazin.
Pro účely izolace nebo čištění je také možné použít farmaceuticky nevhodné soli, například pikráty a perchloráty. Terapeuticky se využívají pouze farmaceuticky přijatelné soli volných sloučenin (popřípadě ve formě farmaceutických prostředků) a jsou tedy proto výhodné.
S ohledem na blízký vztah mezi novými sloučeninami ve volné formě a ve formě svých solí, včetně solí, které mohou být použity jako meziprodukty, například pří čištění nových sloučenin nebo při jejich identifikaci, se všemi odkazy na volné sloučeniny uvedenými výše a níže rozumí také odpovídající soli, které jsou vhodné a prospěšné.
Sloučeniny obecného vzorce I mají cenné farmakologické vlastnosti. Mají retrovirovou aktivitu zejména proti virům HIV-1 a HIV-2, které způsobují AIDS, a mohou překvapivě vykazovat kombinované účinky ve spojení s jinými sloučeninami, které jsou aktivní proti retrovirové aspartátproteáze. Sloučeniny obecného vzorce I jsou inhibitory retrovirové aspartátproteázy, zejména inhibitory aspartátproteázy HIV-1 a také HIV-2 a jsou proto vhodné pro léčbu retrovirových onemocnění, jako je AIDS nebo stádia, která jej předcházejí (například ARDS). Sloučeniny obecného vzorce I také vykazují aktivitu proti odpovídajícím živočišným retrovirům jako je SIV (u opic) nebo FIV (u koček).
Sloučeniny obecného vzorce I překvapivě vykazují zejména výhodné a důležité farmakologické vlastnosti, například velmi vysokou antivirovou aktivitu u testovaných buněk proti různým buněčným kmenům, včetně těch, které jsou odolné proti ostatním inhibitorům proteáz, například u buněk MT2, dobré farmakokinetické vlastnosti, jako je biologická využitelnost, vysoká selektivita a zejména vysoká hladina v krvi (dokonce v případě orálního podávání).
Inhibiční působení sloučenin obecného vzorce I na proteolytickou aktivitu HIV-1 proteázy může být demonstrována například pomocí známých postupů (viz. A. D. Richards a kol. J. Biol. Chem. 265(14), 7733-7736 (1990)). V této metodě se inhibice působení HlV-proteázy (příprava viz. S. Billich a kol., J. Biol. Chem. 263(34), 17905-17908 (1990)) měří v přítomnosti ikosapeptidu RRSNQVSQNYPIVQNIQGRR (syntetický substrát HIV-1-proteázy, připravený pomocí syntézy peptidů podle známých postupů (viz. J. Schneider a kol., Cell 54, 363-368 (1988)), který obsahuje jako analog substrátu jedno ze štěpících míst gag prekurzoru proteinu (přírodní substrát
-5CZ 296135 B6
HIV-1 proteázy). Tento substrát a produkty jeho štěpení se analyzují pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC).
Testovaná sloučenina se rozpustí v dimethylsulfoxidu. Enzymatický test se provádí pomocí přidání vhodného roztoku inhibitoru v 20 mM β-morfolinethansulfonové kyseliny (MES) jako pufru o pH 6,0 k testované směsi. Tato směs obsahuje výše uvedený ikosapeptid (122 μΜ) v 20 mM MES pufru o pH 6,0. Použije se 100 μΐ na testovanou dávku. Reakce se nastartuje přidáním 10 ml roztoku HIV-1 proteázy a zastaví se po 1 hodině inkubace při 37 °C po přidání 10 μΐ 0,3 M kyseliny chloristé. Po odstředění vzorku při 10 000 x g po dobu 5 minut se 20 μΐ vzniklého supematantu nanese na 125 x 4,6 mm Nucleosil® C18-5m-HPLC kolonu (reverzní fáze dodávaná od firmy Macherey & Nagel, Duřen, FRG, založená na silikagelu, který se naváží alkylové řetězce obsahující 18 atomů uhlíku). Nerozštěpený ikosapeptid a produkt jeho štěpení se z kolony vymývají pomocí následujícího gradientu: 100 % eluent 1 -> 50 % eluentu 1 + 50 % eluentu 2 (eluent 1: 10 % acetonitril, 90 % voda, 0,1 % kyseliny trifluoroctové (TFA); eluent 2: 75 % acetonitril, 25 % voda, 0,08 % TFA) 15 minut, při průtoku 1 ml/min. Kvantifikace vymytých peptidových fragmentů se provádí měřením výšky píků produktu štěpení při 215nm.
Sloučeniny obecného vzorce I vykazují inhibiční působení v nanomolámím množství; s výhodou vykazují hodnoty IC50 (IC50 znamená koncentraci, při které dochází k 50% snížení aktivity HlV-proteázy ve srovnání s kontrolním pokusem bez inhibice) přibližně při 2 x 10“7až 5 χ 10“9 M, s výhodou 5 x 10~8 až 5 χ 10“9 M.
Alternativní způsob (viz. Matayoshi a kol., Science 247, 954-958 (1990), zde upraveno) určení inhibičního působení proti HIV-1 proteáze lze ve zkratce popsat následujícím způsobem: proteáza (čištění: viz. Leuthardt a kol., FEBS Lett. 326, 275-80 (1993)) se inkubuje při teplotě místnosti v 100 μΐ testového pufru (20 mM MES pH 6,0; 200 mM chlorid sodný; 1 mM dithiothreitol; 0,01 % polyethylenglykol (střední molární hmotnost 6000 až 8000 da) s 10 μΜ fluorogenního substrátu SC4400 (4—(4-dimethylaminofenylazo)benzoyl-y-aminobutyryl-Ser-Gln-AsnTyr-Pro-Ile-Val-Gln-EDANS (EDANS = 5-(2-aminoethylamino)-l-naftalensulfonová kyselina); Neosystem Laboratoire, France). Reakce se ukončí přidáním 900 μΐ 0,03M kyseliny chloristé. Aktivita HIV-1-proteázy se určí měřením zvýšení fluorescence při λεχ = 336, Xem = 485 nm. Hodnoty IC50 sloučenin obecného vzorce I se určí jako koncentrace sloučeniny, která je nutná k inhibici aktivity proteázy při testu z 50 %. Číselné hodnoty se získají z počítačově získaného grafu pro data týkající se nejméně 5 koncentrací sloučeniny obecného vzorce I při třech určeních každé koncentrace.
Pomocí dalšího testu může být ukázáno, že sloučeniny obecného vzorce I chrání buňky normálně infikované HI|V z takové infekce nebo alespoň tuto infekci zpomalují. Při tomto testu se použijí MT-2 buňky infikované HIV-l/MN. MT-2 buňky se transformují pomocí HTLV-1 (virus způsobující leukémii) a pokračuje se ve zpracování; buňky jsou proto zejména citlivé na cytopathogenní působení HIV. MT-2 buňky je možné získat od AIDS Research and Reference Reagent Program, Division of AIDS, NIAID, NIH od Dr. Douglas Richman (viz. J. Biol. Chem. 263, 5870-5875 (1988) a také Science 229, 563-566 (1985)). MT-2 buňky se kultivují v RPMI1640 médiu (Gibco, Skotsko; RPMI obsahuje směs aminokyselin bez glutaminu) doplněném 10% teplem deaktivovaným fetálním sérem telat, glutaminem a standardními antibiotiky. Ve všech případech jsou buňky, a také zásobní roztok viru použitý pro infikaci (HIV-l/MN), prosté mykoplazmy. Zásobní roztok viru se připraví jako supernatant buněčné kultury trvale infikovaného buněčného kmene H9/HIV-1/MN, který je možné získat od AIDS Research and Reference Program, Division of AIDS, NIAID, NIH od Dr. Robert Gallo (viz. také Science 224, 500-503 (1984) a Science 226, 1165-1170 (1984)). Titr zásobního roztoku HIV-l/MN viru (určený titrací na MT-2-buňky) je 4,2 χ 105 TCID50/ml (TCID50 = infekční dávka tkáňové kultury = dávka, která infikuje 50 % buněk MT-2). Aby se změřilo inhibiční působení sloučenin obecného vzorce I na infekci, přidá se 50 μΐ testované sloučeniny v kultivačním médiu a 2800 TCID50 HIV-l/MN v 100 μΐ kultivačního média k 2 χ 104 MT-2 buněk v exponenciální stádiu růstu, které se umístily
-6CZ 296135 B6 v 50 μΙ kultivačního média do 96 jamkové mikrotitrační desky (s kulatým dnem). Po 4 dnech inkubace (37 °C, 5 % oxid uhličitý) se z každé jamky odebral 10 μΐ vzorek supernatantu, převedl se do další 96 jamkové mikrotitrační desky a (pokud to bylo nutné) skladoval se při -20 °C. Aby se změřila aktivita reverzní transkriptázy spojená s virem, ke každému vzorku se přidalo 30 μΐ směsi reverzní transkriptázy (RT). Směs reverzní transkriptázy obsahoval 50 mM Tris (α,α,αtris(hydroxymethyl)methylamin, velmi čisté, Měrek, Německo) pH 7,8; 75 mM chloridu draselného, 2 mM dithiothreitolu, 5 mM chloridu hořečnatého; 0,1 %Nonidet P-40 (detergent; Sigma, Švýcarsko), 0,8 mM EDTA, 10 pg/ml Póly A (Pharmacia, Uppsala, Švédsko) a 0,16 pg/ml oligo(T) (=pdT(12-18), Pharmacia, Uppsala, Švédsko) jako „základní templát“- pokud je to nutné, směs se přefiltruje přes 0,45 mm filtr Acrodisk (Gelman Sciences lne., Ann Arbor, USA). Skladuje se při -20 °C. Před testem se 0,1% (objem/objem) [alfa-32P]dTTP přidá k alikvotním dílům roztoku a ustanoví se tak radioaktivita 10 pCi/ml.
Po smísení se deska inkubuje 2 hodiny při 37 °C. 5 μΐ reakční směsi se převede na DE81 papír (Whatman, jeden filtr na jamku). Suché filtry se promývají třikrát 5 minut 300 mM chlorid sodný/25 mM citrát trisodný a potom jednou ethanolem a znovu se suší vzduchem. Radioaktivita filtrů se měří v Matrix Packard 96 jamkovém počítadle (Packard, Zíirich, Švýcarsko). Vypočtou se hodnoty ED90 a definují se jako koncentrace testované sloučeniny, která sníží RT aktivitu z 90 % ve srovnání s kontrolním testem bez sloučeniny.
Výhodné sloučeniny obecného vzorce I vykazují ED90, to je 90% inhibici replikace viru, při koncentraci 10“7 až 10~9 M, zvláště 5 x 10~9 až 10“9 M.
Sloučeniny obecného vzorce I jsou tedy vhodné pro velice účinné bránění replikace HIV-1 v buněčných kulturách.
Aby se určila farmakokinetika, sloučeniny obecného vzorce I se rozpustí v dimethylsulfoxidu (DMSO) při koncentraci 240 mg/ml. Vzniklé roztoky se zředí 1:20 (objem/objem) 20 % (hmotnost/objem) vodným roztokem hydroxypropyl-p-cyklodextrinu a tak se získá koncentrace příslušné testované sloučeniny 12 mg/ml. Na vzniklý roztok se krátce působí ultrazvukem a orálně se podává samicím BALB/c myší (Bomholtgarden, Kodaň, Dánsko) pomocí trubičky pro umělou výživu v dávce 120 mg/kg. V určených časech po podávání (například 30, 60, 90, 120 minut) se myši usmrtí a plazma se skladuje v heparinisovaných zkumavkách. Krev se odstředí (12 000 x g, 5 minut) a plazma se vyjme. Z plazmy se odstraní proteiny pomocí přidání ekvivalentního objemu acetonitrilu. Směs se promíchá za použití vířivého míchadla a nechá se stát při teplotě místnosti 20 až 30 minut. Sraženina se peletuje odstředěním (12 000 x g, 5 minut) a koncentrace testované sloučeniny se určí pomocí vysokovýkonné kapalinové chromatografíe na reverzní fázi (HPLC).
HPLC analýza vzorků získaných podle způsobu popsaného výše se provádí na 125 x 4,6 mm Nucleosil® C]8koloně (materiál pro reverzní fázi dodává Macherey a Nagel, Duřen, Německo, je založen na silikagelu, který je derivatizovaný uhlíkovými zbytky obsahujícími 18 atomů uhlíku), za použití 2 cm dlouhé přípravné kolony ze stejného materiálu. Test se provádí s následujícím lineárním gradientem acetonitril/voda (v každém případě za přítomnosti 0,05 % kyseliny trifluoroctové): 20 % acetonitril až 100 % acetonitril 20 minut; potom 5 minut 100 % acetonitril; potom znovu za původních podmínek 1 minutu a 4 minutu se ustavuje znovu rovnováha. Průtok je 1 ml/minutu. Za těchto podmínek sloučeniny obecného vzorce I z příkladu 1, například, mají retenční čas asi 15,5 minuty a mez detekovatelnosti 0,1 až 0,2 μΜ. Testované sloučeniny se detekují pomocí měření UV absorpce při 255 nm. Píky se identifikují pomocí retenčního času aUV spektra mezi 205 až 400 nm. Koncentrace se určí pomocí metody vnějšího standardu; pro určení koncentrace se získaná výška píků porovná se standardními křivkami. Standardní křivky se získají pomocí analogické HPLC analýzy plazmy myší, která obsahuje známé koncentrace příslušné testované sloučeniny a která se zpracovala podle způsobu popsaného výše.
-7CZ 296135 B6
Při těchto experimentech sloučeniny obecného vzorce I produkují koncentraci v plazmě daleno nad ED90, který se určil výše při buněčných experimentech, například více než 8000krát vyšší než ED90 po 30 minutách a více než 10 500krát vyšší než ED90 po 90 minutách, s výhodou je koncentrace v plazmě 0,1 μΜ až 25 μΜ, zejména 1 μΜ až 25 μΜ, 30 minut pro orální podání a koncentrace v plazmě 0,5 μΜ až 35 μΜ, 1 μΜ až 35 μΜ, 90 minut po orální podání.
Analogicky u psů se množství sloučeniny obecného vzorce I v krvi, například cílové sloučeniny z příkladu 46, může měřit například za použití prostředků podle příkladů 63 nebo 64, kdy se použije například 92 až 100 mg/kg sloučeniny, která se podává pomocí trubičky do žaludku, potom se množství v krvi může měřit například 1, 2, 3, 4, 6, 8 a 24 hodin po podávání. V tomto případě se potom naleznou v krvi množství v rozsahu mikromolů.
Zejména kombinace vysoké biologické využitelnosti (vysokého množství v krvi), která je samotná překvapivá, a neočekávaně dobrého ED90 při pokusech s buňkami, jsou sloučeniny podle předkládaného vynálezu cenné neočekávaným způsobem. Aktivita proti inhibitorům retrovirové aspartátproteázy, ke kterým se již vyvinula rezistence je také možná a je další důležitou výhodou sloučenin podle předkládaného vynálezu.
Tato aktivita může být demonstrována například následujícím testem:
HIV proteázy rezistentní k různým inhibitorům se klonovaly následujícím způsobem:
Pomocí PCR podpořené mutageneze a klonování se mutanty HIV proteázy, které jsou založeny na infekčním klonu pNL-3 (volně dostupné od „NIH AIDS reference and reagent program“, původní odkaz je A. Adachi a kol., J. Virol. (1986) 59, 284-291, ale může to být samozřejmě jakýkoli jiný klon HIV, nebo dokonce klinický materiál pod podmínkou, že je zajištěna porovnatelnost). Tyto jinak izogenní mutanty obsahují pouze ty změny, které byly popsány v publikacích týkajících se rezistence virů k různým inhibitorům proteáz. Klonovanými fragmenty je, například, pouze 500 základních párů na délku, všechny zbývající zůstávají nezměněny. Použitím mutace vždy na stejný klon je zajištěna přímá porovnatelnost, což by nebylo zajištěno v případě přímého porovnání klinických vzorků nebo různých HIV klonů. Při přechodném transfekčním testu s DNA u lidských T4 pozitivních buněk (HeLaT4), vzniklé proviry také demonstrují výskyt snížené inhibiční aktivity v porovnání s přírodním typem viru, což je zvýšená rezistence. Tento systém se použil jako přechodný transfekční systém s DNA pro testy:
1) za účelem identifikace možné zkřížené rezistence variant proteáz k několika inhibitorům proteáz; a
2) za účelem stanovení potenčního a rezistenčního profilu nových látek, které by mohly být inhibitory.
Například ve jmenovaném transfekčním systému l-[4—(pyridin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy5(S)-2,5-bis-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan (příklad 46) má potenci in vitro takovou, že při IC90 <30 nM, je prakticky lepší než saquinavir (Hoffman-LaRoche, viz. níže) a aktivita vůči rezistentní variantě (451/76F kmen), která se ustanovila proti 5(S)-(Zerc-butoxykarbonylamino)—4(S)-hydroxy-6-fenyl-2(R)-(2,3,4-trimethoxyfenylmethyl)hexanoyl-(L)-valyl-N-(2-methoxyethyl)amidu (= Lasinavir, viz. EP 0 708 085, uveřejněno 24. 04. 1996; Novartis AG, původně Ciba-Geigy AG), je srovnatelná se saquinavirem a lepší než u indinaviru (Měrek & Co., Inc., viz. níže) nebo ritonaviru (Abbott, viz níže). Ve srovnání s jinými kmeny (například 46I/47V/50V (VX478)), 10 nM produkuje aktivitu, která je silnější (nekvalifikováno) než je aktivita saquinaviru, ritonaviru a indinaviru. Místo jmenovaných kmenů mohou být použity jakékoli T4 pozitivní buňky, jako jsou HeLa T4 buňky, uložené pod názvem Richard Axel a Paul Maddon v „NIH AIDS reference and reagent program“ a jsou dostupné od tohoto zdroje.
-8CZ 296135 B6
V zásadě jsou odpovídající mutace pro výše uvedené systémy pro rezistenci známé (viz. například kmeny příbuzné 48V/90M (rezistence k saquinaviru): Jacobsen, H., Yasargil, K., Winslow, D. L., Craig, J. C., Krohn, A., Duncan, I. B., & Mous, J. Virology 206, 527 (1995); Měrek Mutationen (některé, například 71 V/82T/84V): Condra, J. H., Schleif, W. A., Blahy, O. M., Gabryelski, L. J., Graham, D. J., Quintero, J. C., Rhodes, A., Robbins, H. L., Roth, E., Schivaprakash, M., & a kol., Nátuře 374, 569 (1995); Abbot 82V/84A kmen: Markowitz, Μ., Mo, H., Kempf, D. J., Norbeck, D. W., Bhat, T. N., Erickson, J. W., & Ho, D. D. J. Virol.69, 701 (1995).
Při určení protienzymatické aktivity proti různým humánním aspartátproteázám podle známých způsobů (viz. například, Biochem. J. 265, 871-878 (1990)), vykazují sloučeniny vzorce I vysokou selektivitu kretrovirové aspartátproteáze HIV, zejména HIV|-1. Například inhibiční konstanta (IC50) pro sloučeniny vzorce I při testech proti cathepsinu D je vyšší než 10 μΜ, zejména vyšší než 25 μΜ. IC50 proti humánnímu cathepsinu D při tomto testu se měřilo při pH 3,1. Testování se provádělo podle známých postupů za použití substrátu KPIQF*NphRL (viz Jupp, R. A., Dunn, Β. M., Jacobs, J. W., Jasuk, G., Arcuri, K. E., Veber, D. F., S. Perow, D. S., Payne, L. S., Boger, J., DeLazlo, S., Chakrabarty, P. K., TenBroeke, J., Hangauer, D. G., Ondeyka, D., Greenlee, W. J. and Kay, J.: The selectivity of statine-based inhibitors against various human aspartic proteases. Biochem. J. 265: 871 - 878 (1990)).
Sloučeniny obecného vzorce I mohou být použity samotné nebo v kombinacích (jako sada kombinací odpovídajících prostředků nebo jako kombinace jednotlivých sloučenin nebo jednotlivých prostředků v časovém sledu) s jednou nebo více farmaceuticky aktivními sloučeninami (nebo jejich solemi pod podmínkou, že je přítomna nejméně jedna skupina schopná tvořit sůl), které působí proti retrovirům, zejména HIV, jako je HIV-1 nebo HIV-2; zejména s inhibitory reverzní transkriptázy, zvláště analogy nukleosidů, zejména 3'-azido-3'-deoxypyrimidinem (= zidovudin = „RETROVIR, Burroughs-Wellcome), 2',3'-dideoxycytidinem (= zalcitabin = ®HIVID, Hoffmann-LaRoche), 2',3'-dideoxyinosinem (= didanosin = 1/(DEX, Bristol-Myers-Squibb) nebo (2R,cis)-4-ammo-l-(2-hydroxymethyl-l ,3oxathiolan-5-yl)-(lH)-pyrimidin-2-onem (= lamivudin, Glaxo); zejména d4C = 2',3'-didehydro-2',3'-dideoxycytidinem, d4T = 2',3'didehydro-2',3'-dideoxythymidinem (= stavudin = ®ZERIT) nebo 2',3'-dideoxyinosinem (= ddlno = DZI = didanosin = ®VIDEX); nebo nenukleosidními analogy, jako je 11-cyklopropyl-5,1 l-dihydro-4-methyl-(6H)-dipyrido[3,2-b;2',3'-e]]-[l,4]diazepin-6-on; nebo sjedním nebo více (zejména jedním až dvěma) jinými inhibitory retrovirové aspartátproteázy, zejména aspartátproteázy HIV, jako je zvláště HIV-1 a HIV-2, zejména
a) jeden z inhibitorů uvedených v EP 0 346 847 (uveřejněné 20. 12. 1989) a v EP 0 432 695 (uveřejněné 19. 06. 1991; odpovídá US 5 196 438, uveřejněné 23. 3. 1993), zejména sloučenina označená Ro 31-8959 (= saquinavir; Hoffmann LaRoche);
b) jeden z inhibitorů uvedených vEP 0 541 168 (uveřejněná 12. 5. 1993; odpovídá US 5 413 999), zejména sloučenina označená L-735,524 (= indinavir = ®CRIXIVAN; Měrek a Co., Inc.;
c) jeden z inhibitorů uvedených v EP 0 486 948 (uveřejněná 27. 5. 1992; odpovídá US 5 354 866), zejména sloučenina označená ABT-538 (= ritonavir; Abbott);
d) sloučenina označená KVX-478 (nebo VX-478 nebo 141W94; GlaxoWellcome, Vertex and Kissei Pharmaceuticals);
e) sloučenina označená AG-1343 (Agouron);
f) sloučenina označená KN1-272 (Nippon Mining);
-9CZ 296135 B6
g) sloučenina označená U-96988 (Upjohn);
h) sloučenina označená BILA-201 1 BS (= palinavir; Boehringer-Ingelhem), a/nebo
i) sloučenina 5(S)-(/erc-butoxykarbonylamino)-4(S)-hydroxy-6-fenyl-2(R)-(2,3,4-trimethoxyfenylmethyl)-hexanoyl-(L)-valyl-N-(2-methoxyethyl)amid (= lasinavir, viz. EP 0 708 085, uveřejněný 24. 4. 1996; Novartis AG, původně Ciba-Geigy AG), nebo v každém případě soli, pod podmínkou, že jsou přítomny skupiny tvořící soli.
Sloučeniny obecného vzorce I mohou být také použity při prevenci, kontrole a léčbě retrovirových infekcí, zejména HIV, jako je HIV-1 nebo HIV-2, v buněčné kultuře, zejména v buněčných kulturách buněčných kmenů lymfocytů teplokrevných živočichů, což je výhodné zejména v případě cenných buněčných kultur, které produkují, například, specifické protilátky, vakcíny nebo látek působících jako „poslíčkové“, jako jsou interleukiny a podobně, a mají proto vysokou komerční hodnotu.
Konečně mohou být sloučeniny obecného vzorce I použity jako standardy při experimentech, například jako HPLC standardy nebo standardy pro srovnání živočišných modelů vzhledem k různým inhibitorům aspartátproteáz, například vzhledem kpozorovatelné hladině v krvi.
Ve skupině výhodných sloučenin obecného vzorce I uvedené níže je možné v případě výhodných prostředků (například za účelem nahrazení obecnějších definicí specifičtějšími definicemi, zejména definicemi, které jsou výhodné) použít definice substituentů z obecné definice uvedené výše; v každém případě je k definici uvedené výše udána preference, která je výhodná nebo uvedená jako příklady.
Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I, zejména sloučeniny obecného vzorce la, kde
Ri je nižší alkoxykarbonylová skupina, zejména methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina,
R2 je izopropylová skupina, se£-butylová skupina (s výhodou v konfiguraci (S)), nebo /erc-butylová skupina,
R3 je fenylová skupina nebo také cyklohexylová skupina,
R4 je fenylová skupina substituovaná v poloze 4 jednou z následujících skupin vázaných pomocí atomu uhlíku v kruhu: thienylová skupina (=thiofenylová skupina); oxazolylová skupina; thiazolylová skupina; imidazolylová skupina; 1,4-thiazinylová skupina; triazolylová skupina, která je nesubstituovaná nebo, zejména, substituovaná 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou nebo s výhodou íerc-butylovou skupinou nebo zejména methylovou skupinou, jako je 1-, 2- nebo 4-(methyl nebo fórc-butyl)triazol-3-ylová skupina; tetrazolylová skupina, která je nesubstituovaná nebo, zejména, substituovaná 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou nebo s výhodou nižší alkylovou skupinou, jako je terc-butylová skupina nebo zejména methylová skupina, jako je 2H-tetrazol-5-ylová skupina substituovaná 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou nebo s výhodou nižší alkylovou skupinou, jako je íerc-butylová skupina nebo zejména methylová skupina, nebo lH-tetrazol-5-ylová skupina substituovaná methylovou skupinou; pyridinylová skupina; pyrazinylová skupina; a pyrimidinylová skupina;
zejména 2- nebo 3-thienylová skupina (=thiofen-2-ylová skupina nebo thiofen-3-ylová skupina); thiazol-5-ylová skupina; thiazol-2-ylová skupina; 2H-tetrazol-5-ylová skupina, která je nesubstituovaná nebo, zejména, substituovaná v poloze 2- 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou nebo s výhodou terc-butylovou skupinou nebo zejména methylovou skupinou; lH-tetrazol-5
-10CZ 296135 B6 ylová skupina substituovaná v poloze 1- methylovou skupinou; pyrid-2-ylová skupina; pyrid-3ylová skupina; pyrid-4-ylová skupina; nebo pyrazin-2-ylová skupina;
R5 je izopropylová skupina, .vek-butylová skupina (s výhodou v konfiguraci (S)—), fórc-butylová skupina nebo methylthiomethylová skupina,
R6 je nižší alkoxykarbonylová skupina, zejména methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina, nebo jejich soli (zejména farmaceuticky přijatelné soli), pod podmínkou, že je přítomna nejméně jedna skupina tvořící sůl. present.
Výhodnější jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde:
Ri je methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina,
R2 je izopropylová skupina, .ve/c-butylová skupina nebo Zerc-butylová skupina,
R3 je fenylová skupina,
R4 je fenylová skupina substituovaná v poloze 4- fenylového kruhu 2- nebo 3-thienylovou skupinou (=thiofen-2-ylová skupina nebo thiofen-3-ylová skupina); thiazol-5-ylová skupina; thiazol-2-ylová skupina; 2H-tetrazol-5-ylová skupina, která je nesubstituovaná nebo zejména substituovaná v poloze 2- 1-methyl-1-fenylethylovou skupinou nebo s výhodou terc-butylovou skupinou nebo zejména methylovou skupinou; lH-tetrazol-5-ylová skupina substituovaná v poloze 1- methylovou skupinou; pyrid-2-ylovou skupinou; pyrid-3-ylovou skupinou; pyrid-4-ylovou skupinou; nebo pyrazin-2-ylovou skupinou; a zejména je to 4-(thiazol-2-yl)fenylová skupina; 4-(thiazol-5-yl)-fenylová skupina; 4-(pyrid-2-yl)-fenylová skupina; nebo 4-(2-methyltetrazol-5-yl)-fenylová skupina;
R5 je izopropylová skupina, sek-butylová skupina, Zerc-butylová skupina nebo methylthiomethylová skupina;
R6 je methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina;
s výhradou, že nejméně jeden ze zbytků R2 a R5 je Zerc-butylová skupina, pod podmínkou, že R4 je fenylová skupina substituovaná v poloze 4— fenylového kruhu 2- nebo 3-thienylovou skupinou (=thiofen-2-ylová skupina nebo thiofen-3-ylová skupina); thiazol-5-ylová skupina; thiazol-2-ylová skupina; 2H-tetrazol-5-ylová skupina, která je nesubstituovaná nebo zejména substituovaná v poloze 2- 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou nebo s výhodou íerc-butylovou skupinou nebo zejména methylovou skupinou; lH-tetrazol-5-ylová skupina substituovaná v poloze 1-methylovou skupinou; pyrid-3-ylovou skupinou; pyrid-4-ylovou skupinou; nebo pyrazin-2-ylovou skupinou;
nebo (s výhodou farmaceuticky přijatelné) jejich soli, pod podmínkou, že přítomna nejméně jedna skupina tvořící sůl.
Zvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde:
Ri je methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina,
R2 je izopropylová skupina, .ve/c-butylová skupina nebo Zerc-butylová skupina,
R3 je fenylová skupina,
-11 CZ 296135 B6
R4 je 4-(thiazol-2-yl)-fenylová skupina, 4-(thiazol-5-yl)fenylová skupina, 4-(pyrid-2-yl)~ fenylová skupina nebo 4-(2-methyltetrazol-5-yl)-fenylová skupina;
R5 je izopropylová skupina, ó'eZr-butylová skupina, terc-butylová skupina nebo methylthiomethylová skupina; a
R6 je methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina;
nebo (s výhodou farmaceuticky přijatelné) jejich soli, pod podmínkou, že přítomna nejméně jedna skupina tvořící sůl.
Nejvýhodnější jsou sloučeniny obecného vzorce I uvedené níže nebo (s výhodou farmaceuticky přijatelné) jejich soli:
l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]^4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-řerc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-S-methylcysteinyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
-[4-(thiazol-5-y l)fenyl} -4(S)-hydroxy-2-N-(N-ethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5 (S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino5(S)N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-Zerc-leucyl)amino5(S)N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)“/erc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-Zerc-leucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(2-methyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis-[N-(N-methoxykarbonyl(L)-tórc-leucyl)amino)-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-Zerc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan;
l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]^4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-Zerc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan; nebo
-12CZ 296135 B6 l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino5(S)N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan.
Zvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I uvedené v příkladech, nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli pod podmínkou, že je přítomna nejméně jedna skupina tvořící sůl.
Sloučeniny obecného vzorce I a soli těchto sloučenin, které mají nejméně jednu skupinu tvořící sůl se připraví známým způsobem, například následovně:
a) derivát hydrazinu vzorce III
kde zbytky R4, R5 a R6 jsou definovány pro sloučeniny obecného vzorce I, se přidá k epoxidu
vzorce IV*, Ní YyÝ r3 (IV*)
zejména vzorce IV i2 H i i -o R. CH N ní γ yv (IV),
O
kde zbytky Rb R2 a R3 jsou definovány pro sloučeniny obecného vzorce I, volné funkční skupiny s výjimkou skupin, které se účastní reakce jsou, pokud je to nutné, v chráněné formě, a jakékoli chránící skupiny se odstraní, nebo
b) aminosloučenina obecného vzorce V*,
(V*)
- 13CZ 296135 B6 (V), zejména obecného vzorce V
kde zbytky Rl; R2, R3 a R4 jsou definovány pro sloučeninu obecného vzorce I, se kondenzuje s kyselinou vzorce VI
O
(VI)
nebo s reaktivním derivátem této kyseliny, kde zbytky R5 a R6 jsou definovány pro sloučeninu obecného vzorce I, volné funkční skupiny kromě skupin, které se účastní reakce jsou pokud je to nutné v chráněné formě, a všechny chránící skupiny se odstraní, nebo
c) aminosloučenina obecného vzorce VII*,
(Vil*) zejména obecného vzorce VII
(Vil), kde zbytky R3, R4, R5 a R6 jsou definovány pro sloučeninu obecného vzorce I, se kondenzuje 15 s kyselinou obecného vzorce VIII
(Vlil) nebo s reaktivním derivátem této kyseliny, kde zbytky R| a R2 jsou definovány pro sloučeninu obecného vzorce I, volné funkční skupiny kromě skupin, které se účastní reakce jsou, pokud je to nutné, v chráněné formě, a všechny chránící skupiny se odstraní, nebo
-14CZ 296135 B6
d) pro přípravu sloučeniny vzorce I, kde páry substituentů Ri a R6 a R2 a R5 jsou v každém případě dva identické zbytky, jak je definováno pro sloučeniny obecného vzorce I, a R3 a R4 jsou definovány pro sloučeniny obecného vzorce I, se diaminosloučenina vzorce IX*
zejména obecného vzorce IX
kde zbytky byly již definované, kondenzuje s kyselinou obecného vzorce Vlila
(Vlila) nebo s jejím reaktivním derivátem, kde Rf a R2' jsou stejné jako bylo definováno pro Rt a R6 a pro R2 a R5, v tomto pořadí, ve vzorci I, páry RI a Rf) a R2 a R5 jsou v každém případě dva stejné zbytky, volné funkční skupiny kromě skupin, které se účastní reakce jsou, pokud je nutné v chráněné formě, a všechny chránící skupiny se odstraní, nebo
e) itninosloučenina obecného vzorce (Γ)*
zejména sloučenina Γ
(D,
- 15CZ 296135 B6 kde zbytky Rh R2, R3, R5 a R6 jsou stejné jako bylo definováno pro sloučeninu obecného vzorce I, se reaguje se sloučeninou obecného vzorce X
(X), kde X je odstupující skupina a R4 je stejné jako bylo definováno pro sloučeninu obecného vzorce I, volné funkční skupiny kromě skupin, které se účastní reakce, jsou v chráněné formě, a všechny chránící skupiny se odstraní, nebo
f) iminosloučenina obecného vzorce (Γ) zejména vzorce Γ
I* f
kde zbytky Rb R2, R3, R5 a R6 jsou stejné jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I, se reaguje a aldehydem obecného vzorce X*
O (X*) kde R4 je stejné jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I nebo s jeho reaktivním derivátem, za redukční alkylace, volné funkční skupiny kromě skupin, které se účastní reakce, jsou v chráněné formě, a všechny chránící skupiny se odstraní, a, pokud je vhodné, sloučenina obecného vzorce I, která obsahuje nejméně jednu skupinu tvořící sůl, a kterou lze získat jakýmkoli postupem a) až f) výše se převedena její sůl nebo se získaná sůl převede na volnou sloučeninu nebo na jinou sůl a/nebo izomerní směsi, které lze získat, se oddělí a/nebo sloučenina obecného vzorce I podle předkládaného vynálezu se převede na jinou sloučeninu obecného vzorce I podle předkládaného vynálezu.
Výše uvedené způsoby jsou podrobněji popsány níže s odkazem na výhodná provedení.
V následujícím popisu jednotlivých způsobů a příprav výchozích látek, pokud není uvedeno jinak, zbytky R(, R2, R3, R4, R5 a R6 jsou stejné jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I, přednost se dává v každém případě definicím uvedeným jako výhodné.
-16CZ 296135 B6
Postup a) (přidání aminu k epoxidu):
V derivátech hydrazinu obecného vzorce III, aminoskupina účastnící se reakce má s výhodou volný atom vodíku; pro zvýšení reaktivity derivátu hydrazinu může být však derivatizována.
Epoxid obecného vzorce IV umožní konečné přidání derivátu hydrazinu provést výhodněji.
Ve výchozích látkách, funkční skupiny, u kterých se má zabránit reakci, zejména karboxylová skupina, aminoskupina a hydroxylová skupina, se mohou chránit vhodnými chránícími skupinami (obvyklými chránícími skupinami), které se obvykle používají při syntéze peptidových sloučenin, a také při syntéze cefalosporinů a penicilinů, stejně jako derivátů nukleových kyselin a cukrů. Tyto chránící skupiny mohou být již přítomny ve výchozích látkách a jsou určené k chránění příslušných funkčních skupin proti nežádoucím sekundárním reakcím, jako je acylace, etherifikace, esterifikace, oxidace, solvolýza a podobně. V některých případech mohou chránící skupiny dále způsobit, že reakce probíhá selektivně, například stereoselektivně. Pro chránící skupiny je charakteristické, že je lze snadno odstranit, tj. bez uskutečnění nežádoucí vedlejší reakce, například pomocí solvolýzy, redukce, fotolýzy a také enzymaticky, například také za fyziologických podmínek. Zbytky analogické chránícím skupinám mohou však být také přítomny v koncových produktech. Sloučeniny obecného vzorce I, které obsahují chráněné funkční skupiny, mohou mít vyšší metabolickou stabilitu nebo farmakodynamické vlastnosti, které jsou v některých případech lepší, než u odpovídajících sloučenin, které mají funkční skupiny volné. Výše a níže jsou chránící skupiny uvedeny s ohledem na jejich skutečný smysl, pokud příslušné zbytky nejsou přítomny v koncovém produktu.
Chránění funkčních skupin těmito chránícími skupinami, chránící skupiny samotné a reakce pro jejich odstranění jsou popsány například ve standardních zpracováních jako v J. F. W. McOmie, „Protective Groups in Organic Chemistry“, Plenům Press, Londýn a New York 1973, vTh. W. Greene, „Protective Groups in Organic Synthesis“, Wiley, New York 1981, v „The Peptids“, oddíl 3 (E. Gross a J. Meienhofer, vyd.), Academie Press, Londýn a New York 1981, v „Methoden der organischen Chemie“ („Methods of Organic Chemistry“), Houben-Weyl, čtvrté vydání, oddíl 15/1, Georg Thieme Verlag, Stuttgart 1974, vH.-D. Jakubke a H. Jescheit, „Aminosáuren, Peptid, Protein“ („Amino acids, peptids, proteins“), Verlag Chemie, Weinheim, Deerfíeld Beach a Basle 1982, a vJochen Lehmann, „Chemie der Kohfenhydrate“ Monosaccharid und Deriváte“ („The Chemistry of Carbohydrates: monosaccharides and derivatives“), Georg Thieme Verlag, Stuttgart 1974.
Karboxylová skupina se chrání, například, ve formě esterové skupiny, která se může selektivně štěpit za mírných podmínek. Karboxylová skupina chráněná v esterifíkované formě se esterifíkuje zejména nižší alkylovou skupinou, která je s výhodou rozvětvená v poloze 1- nižší alkylové skupiny nebo substituovaná v poloze 1- nebo 2- nižší alkylové skupiny vhodnými substituenty.
Chráněná karboxylová skupina esterifíkovaná nižší alkylovou skupinou je například methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina.
Chráněná karboxylová skupina esterifíkovaná nižší alkylovou skupinou, která je rozvětvená v poloze 1- nižší alkylové skupiny je, například, řerc-alkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, například terc-butoxykarbonylová skupina.
Chráněná karboxylová skupina esterifíkovaná nižší alkylovou skupinou, která je substituovaná v poloze 1- nebo 2- alkylové skupiny vhodnými substituenty je například arylmeťhoxykarbonylová skupina obsahující jeden nebo dva arylové zbytky, kde arylová skupina je fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo mono-, di- nebo tri-substituovaná, například nižší alkylovou skupinou, například Zerc-alkylovou skupinou, kdy alkylová skupina je nižší, jako je Zerc-butylová skupina, nižší alkoxylovou skupinou, například methoxylovou skupinou, hydroxylovou skupinou, atomem halogenu, například atomem chloru, a/nebo nitroskupinou, například benzyloxykarbo
- 17CZ 296135 B6 nylová skupina, benzyloxykarbonylová skupina substituovaná uvedenými substituenty, například 4-nitrobenzyloxykarbonylová skupina nebo 4-methoxybenzyloxykarbonylová skupina, difenylmethoxykarbonylová skupina nebo difenylmethoxykarbonylová skupina substituovaná uvedenými substituenty, například di-(4-methoxyfenyl)methoxykarbonylová skupina, a také karboxylová skupina esterifikovaná nižší alkylovou skupinou, nižší alkylová skupina je substituovaná v poloze 1- nebo 2- vhodnými substituenty, jako jsou 1-alkoxyalkoxykarbonylová skupina, kdy obě alkoxylové skupiny jsou nižší, například methoxymethoxykarbonylová skupina, 1-methoxyethoxykarbonylová skupina nebo 1-ethoxyethoxykarbonylová skupina, 1-alkylthioalkoxykarbonylová skupina, kdy alkylthioskupina a alkoxylová skupina jsou nižší, například 1-methylthiomethoxykarbonylová skupina nebo 1-ethylthioethoxykarbonylová skupina, aroylmethoxykarbonylová skupina, kde aroylová skupina je benzoylová skupina, která je nesubstituované nebo substituovaná, například atomem halogenu, jako je atom bromu, například fenylacyloxykarbonylová skupina, 2-halogenalkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, například 2,2,2-trichlorethoxykarbonylová skupina, 2-bromethoxykarbonylová skupina nebo 2-jodethoxykarbonylová skupina, stejně jako 2-(silyl)alkoxykarbonyl, kdy silylová skupina je trisubstituovaná a alkoxylová skupina je nižší, kde substituenty jsou nezávisle na sobě alifatický, arylalifatický, cykloalifatický nebo aromatický uhlovodíkový zbytek, který je nesubstituovaný nebo substituovaný, například nižší alkylovou skupinou, nižší alkoxylovou skupinou, arylovou skupinou, atomem halogenu a/nebo nitroskupinou, například nižší alkylová skupina, fenylalkylová skupina obsahující nižší alkylovou skupinu, cykloalkylová skupina nebo fenylová skupina, které jsou nesubstituované nebo substituované tak, jak je uvedeno výše, například 2trialkylsilylalkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkylovou skupinu a nižší alkoxylovou skupinu, jako je 2-trialkylsilylethoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkylovou skupinu, například 2-trimethylsilylethoxykarbonylová skupina nebo 2-(di-n-butylmethylsilyl)ethoxykarbonylová skupina, nebo 2-triarylsilylethoxykarbonylová skupina, jako je trifenylsilylethoxykarbonylová skupina.
Karboxylové skupina může být také chráněna ve formě organické silyloxykarbonylové skupiny. Organická silyloxykarbonylová skupina je například trialkylsilyloxykarbonylová skupina obsahující nižší alkylovou skupinu, například trimethylsilyloxykarbonylová skupina.
Chráněná karboxylové skupina je s výhodou terc-alkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, například tórc-butoxykarbonylová skupina, benzyloxykarbonylová skupina, 4-nitrobenzyloxykarbonylová skupina, 9-fluorenylmethoxykarbonylová skupina nebo difenylmethoxykarbonylová skupina.
Chráněná aminoskupina může být chráněna skupinami chránícími aminoskupinu například ve formě acylaminoskupiny, arylmethylaminoskupiny, etherifíkované merkaptoaminoskupiny, 2-acylalk-l-enylaminoskupiny obsahující nižší alkenylovou skupinu nebo silylaminoskupiny, nebo ve formě azidoskupiny.
V odpovídající acylaminoskupině je acylová skupina například acylový zbytek organické karboxylové skupiny obsahující například do 18 atomů uhlíku, zejména nesubstituované nebo substituovaná, například halogenem nebo arylovou skupinou substituované, nižší alkankarboxylové kyseliny nebo nesubstituované nebo substituované, například halogen-, nižší alkoxy- nebo nitrosubstituované, kyseliny benzoové, nebo s výhodou poloester, kyseliny uhličité. Takovými acylovými skupinami jsou například nižší alkanoylová skupina, jako je formylová skupina, acetylová skupina, propionylová skupina nebo pivaloylová skupina, halogenalkanoylová skupina obsahující nižší alkanoylovou skupinu, například 2-halogenacetylová skupina, jako je 2-chlor-, 2-brom2-jod-, 2,2,2-trifluor- nebo 2,2,2-trichlor-acetylová skupina, nesubstituovaná nebo substituovaná, například halogen- nižší alkoxy- nebo nitrosubstituovaná, benzoylová skupina, jako je benzoylová skupina, 4-chlorbenzoylová skupina, 4-methoxybenzylová skupina nebo 4nitrobenzoylová skupina, nižší alkoxykarbonylová skupina, s výhodou nižší alkoxykarbonylová skupina, která je rozvětvená v poloze 1- nižší alkylové skupiny nebo vhodně substituovaná v poloze 1- nebo 2-, například /erc-alkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou
-18CZ 296135 B6 skupinu, jako je /erc-butoxykarbonylová skupina, arylmethoxykarbonylová skupina obsahující jeden, dva nebo tři arylové zbytky, kterými jsou fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo mono- nebo polysubstituovaná, například nižší alkylovou skupinou, zejména íerc-alkylovou skupinou, kdy aikylová skupina je nižší, jako je Zerc-butylová skupina, nižší alkoxyskupinou, jako je methoxyskupina, hydroxylovou skupinou, atomem halogenu, jako je atom chloru, a/nebo nitroskupinou, například benzyloxykarbonylová skupina, 4-nitrobenzyloxykarbonylová skupina, difenylmethoxykarbonylová skupina, 9-fluorenylmethoxykarbonylová skupina nebo di-(4methoxyfenyl)methoxykarbonylová skupina, aroylmethoxykarbonylová skupina, kde aroylová skupina je s výhodou benzoylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná, například atomem halogenu, jako je brom, například fenylacyloxykarbonylová skupina, 2-halogenalkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, například 2,2,2-trichlorethoxykarbonylová skupina, 2-bromethoxykarbonylová skupina nebo 2-jodethoxykarbonylová skupina, 2-(silyl)alkoxykarbonyl, kde silylová skupina je trisubstituovaná a alkoxylová skupina je nižší, například 2-trialkylsilylalkoxykarbonyl, kde aikylová skupina a alkoxylová skupina jsou nižší, jako je 2-trimethylsilylethoxykarbonylová skupina nebo 2-(di-n-butylmethylsilyl)ethoxykarbonylová skupina, nebo triarylsilylalkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, například 2-trifenylsilylethoxykarbonylová skupina.
V arylmethylaminoskupině, například mono-, di- nebo zejména triarylmethylaminoskupině, jsou arylové zbytky zejména nesubstituované nebo substituované fenylovými skupinami. Takovými skupinami jsou například benzylaminoskupina, difenylmethylaminoskupina nebo zejména tritylaminoskupina, nebo zvláště 1-arylalkylmethylaminoskupina obsahující nižší alkylovou skupinu, kde nižší aikylová skupina je s výhodou rozvětvená v poloze 1-, jako v 1-methyl-l-fenylethylaminoskupině.
V etherifíkované merkaptoaminoskupině, je merkaptoskupina zejména ve formě substituované arylthioskupiny nebo arylalkylthioskupiny obsahující nižší alkylovou skupinu, kde arylovou skupinou je například fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná, například nižší alkylovou skupinou, jako je methylová skupina nebo Zerc-butylová skupina, nižší alkoxylovou skupinou, jako je methoxylová skupina, atomem halogenu, jako je atom chloru, a/nebo nitroskupinou, například 4-nitrofenylthioskupina.
V 2-acylalk-l-enylové skupině obsahující nižší alkenylovou skupinu, která může být použita jako skupina chránící aminoskupinu, acylová skupina je například odpovídající zbytek nižší alkankarboxylové kyseliny, benzoové kyseliny, která je nesubstituovaná nebo substituovaná, například nižší alkylovou skupinou, jako je methylová skupina nebo tórc-butylová skupina, nižší alkoxyskupinou, jako je methoxyskupina, atomem halogenu, jako je atom chloru, a/nebo nitroskupinou, nebo zejména poloester kyseliny uhličité, jako je poloester kyseliny uhličité obsahující nižší alkylovou skupinu. Odpovídajícími chránicími skupinami jsou zejména 1-alkanoylalk-len-2-ylová skupina obsahující nižší alkanoylovou skupinu a nižší alkenylovou skupinu, například l-alkanoyl-prop-l-en-2-ylová skupina obsahující nižší alkanoylovou skupinu, jako je
1- acetylprop-l-en-2-enylová skupina, nebo alkoxykarbonylalk-l-en-2-ylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu a nižší alkenylovou skupinu, například alkoxykarbonylprop-1-en-
2- ylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, jako je l-ethoxykarbonylprop-l-en-2ylová skupina.
Silylaminoskupina je například trialkylsilylamino skupina obsahující nižší alkylové skupiny, například trimethylsilylaminoskupina nebo /erc-butyldimethylsilylaminoskupina. Atom křemíku silylové skupiny může být také substituované pouze dvěma nižšími alkylovými skupinami, například methylovými skupinami, a aminoskupinou nebo karboxylovou skupinou druhé molekuly obecného vzorce I. Sloučeniny, které obsahují takové chránící skupiny, se mohou připravit například za použití odpovídajících chlorsilanů, jako je dimethylchlorsilan, jako silylačních činidel.
-19CZ 296135 B6
Aminoskupina se může také chránit převedením na protonovanou formu; vhodnými odpovídajícími anionty jsou zejména anionty silných anorganických kyselin, jako je kyselina sírová, kyselina fosforečná nebo hydrohalogenkyseliny, například anion chloru nebo anion bromu, nebo organických sulfonových kyselin, jako je kyselina p-toluensulfonová.
Výhodnými skupinami chránícími aminoskupinu jsou nižší alkoxykarbonylová skupina, fenylalkoxykarbonylová skupina obsahující nižší aíkoxylovou skupinu, fluorenylalkoxykarbonylová skupina obsahující nižší aíkoxylovou skupinu, 2-alkanoyl-alk-l-en-2-ylová skupina obsahující nižší alkanoylovou skupinu a nižší alkenylovou skupinu, 1-methyl-1-feny 1-ethylová skupina a alkoxykarbonylalk-l-en-2-ylová skupina obsahující nižší aíkoxylovou skupinu a nižší alkenylovou skupinu.
Hydroxylová skupina může být chráněna například acylovou skupinou, například nižší alkanoylovou skupinou, která je substituovaná atomem halogenu, jako je atom chloru, jako je 2,2dichloracetylová skupina, nebo zejména acylovým zbytkem poloesteru kyseliny uhličité, který je uveden u skupin chránících aminoskupinu. Výhodnými skupinami chránícími hydroxylovou skupinu jsou například, 2,2,2-trichlorethoxykarbonylová skupina, 4-nitrobenzyloxykarbonylová skupina, difenylmethoxykarbonylová skupina nebo tritylová skupina. Hydroxylová skupina může být také chráněna trialkylsilylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu, například trimethylsilylovou skupinou, triizopropylsilylovou skupinou nebo terc-butyldimethylsilylovou skupinou, snadno odstranitelnou etherifíkační skupinou, například alkylovou skupinou, jako je nižší /erc-alkylová skupina, například tórc-butylová skupina, oxa- nebo thiaalifatickou skupinou nebo thiacykloalifatickou skupinou, zejména 2-oxa- nebo 2-thiaalifatickou skupinou nebo 2thiacykloalifatickou skupinou, uhlovodíkovým zbytkem, například 1-alkoxyalkylovou skupinou, kde alkylová skupina i alkoxylová skupina jsou nižší nebo 1-alkylthioalkylovou skupinou, kde obě alkylové skupiny jsou nižší, jako je methoxymethylová skupina, 1-methoxyethylová skupina, 1-ethoxyethylová skupina, methyl thiomethylová skupina, 1-methyl thioethylová skupina nebo 1-ethylthioethylová skupina, nebo 2-oxa- nebo 2-thiacykloalkylovou skupinou obsahující 5 až 7 atomů v kruhu, jako je 2-tetrahydrofurylová skupina nebo 2-tetrahydropyranylová skupina, nebo odpovídající thiaanaloga a také 1-fenylalkylovou skupinou, kde alkylová skupina je nižší, jako je benzylová skupina, difenylmethylová skupina nebo tritylová skupina, kde fenylové zbytky mohou být substituované, například atomem halogenu, například atomem chloru, nižší aíkoxylovou skupinou, například methoxylovou skupinou, a/nebo nitroskupinou.
Hydroxylová skupina a aminoskupina, která spolu v molekule sousedí, mohou být chráněny například dvouvaznými chránícími skupinani, jako je methylenová skupina, která je s výhodou substituovaná například jedním nebo dvěma alkylovými zbytky nebo oxoskupinou, například nesubstituovaná nebo substituovaná alkylidenová skupina, například nižší alkylidenová skupina, jako je izopropylidenová skupina, cykloalkylidenová skupina, jako je cyklohexylidenová skupina, a karbonylová skupina nebo benzylidenová skupina.
V souvislosti s tímto popisem, se chránící skupinou, například skupinou chránící karboxylovou skupinu, rozumí také polymerní nosič, který je vázán snadno odstranitelným způsobem k funkční skupině, například karboxylová skupina, která se má chránit například vhodným nosičem pro Merrifieldovu syntézu. Takovým vhodným polymerním nosičem je například polystyrénová pryskyřice slabě zesítěná kopolymerace s divinylbenzenem a opatřená můstky pro vratnou vazbu.
Přidání sloučenin obecného vzorce III k epoxidům obecného vzorce IV se provádí s výhodou za reakčních podmínek obvykle používaných při adici nukleofílů na epoxidy.
Adice se provádí zejména ve vodném rozpouštědle a/nebo za přítomnosti polárních rozpouštědel, jako jsou alkoholy, například methanol, ethanol, izopropanol nebo ethylenglykol, ethery, jako je dioxan, amidy, jako je dimethylformamid, nebo fenoly, jako je fenol, a také za bezvodých podmínek, v nepolárních rozpouštědlech jako je benzen nebo toluen, nebo v emulzi benzen/voda,
-20CZ 296135 B6 popřípadě v přítomnosti kyselého nebo bazického katalyzátoru, například v roztoku hydroxidu alkalického kovu, jako je roztok hydroxidu draselného, nebo v přítomnosti katalyzátoru v pevné fázi legovaného hydrazinem, jako je oxid hlinitý, v etherech, například v diethyletheru, obvykle při teplotách od 0 °C k teplotě varu příslušné reakční směsi, s výhodou od 20 °C k teplotě varu rozpouštědla, popřípadě za zvýšeného tlaku, například ve silnostěnné zkumavce, přičemž v tomto případě je také možné překročit teplotu varu měřitelnou při normálním tlaku, a/nebo pod inertním plynem, jako je dusík nebo argon, je také možné, aby každá ze sloučenin III a IV byla přítomna v přebytku, například v molárním poměru 1:1 až 1:100, zejména v molárním poměru 1:1 až 1:10, zvláště v poměru 1:1 až 1:3.
Odstranění chránících skupin může být provedeno podle způsobů popsaných níže pod názvem „Odstranění chránících skupin“.
Postup b) (Vznik amidické vazby)
U výchozích látek obecného vzorce V a VI se funkční skupiny, kromě skupin, které se účastní reakce nebo nereagují za reakčních podmínek, chrání nezávisle na sobě jednou z chránících skupin uvedených ve postupu a).
Sloučeniny obecného vzorce VI buď obsahují volnou karboxylovou skupinu, nebojsou ve formě reaktivního derivátu této kyseliny, například ve formě odvozeného aktivovaného esteru nebo reaktivního anhydridu, nebo ve formě reaktivního cyklického amidu. Reaktivní deriváty kyselin mohou také vznikat in šitu.
Aktivované estery sloučenin obecného vzorce VI, které mají koncovou karboxylovou skupinu, jsou zejména estery nenasycené na atomu uhlíku připojeném ke zbytku, který se máesterifikovat, například estery vinylesterového typu, jako jsou vinylestery (které se získají například transesterifikací odpovídajících esterů vinylacetátem; způsob aktivovaného vinylesteru), karbamoylestery (které se získají například reakcí odpovídající kyseliny s izoxazoliovým činidlem; 1,2-oxazoliová nebo Woodwardova metoda), nebo 1-alkoxyvinylestery obsahující nižší alkoxylové skupiny (získají se například reakcí odpovídající kyseliny s nižším alkoxyacetylenem; ethoxyacetylenová metoda), nebo estery amidinového typu, jako jsou Ν,Ν'-disubstituované amidinoestery (získají se například reakcí odpovídající kyseliny s vhodným Ν,Ν'-disubstituovaným karbodiimidem, například Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimidem nebo zejména N-(3-dimethylaminopropyl)-N'-eťhylkarbodiimidem; karbodiimidová metoda), nebo Ν,Ν-disubstituované amidinoestery (získají se například reakcí odpovídající kyseliny s Ν,Ν-disubstituovaným kyanamidem; kyanamidová metoda), vhodné arylové estery, zejména fenylestery vhodně substituované substituenty přitahujícími elektrony (získají se například reakcí odpovídající kyseliny s vhodně substituovaným fenolem, například 4-nitrofenolem, 4-methylsulfonyIfenolem, 2,4,5-trichlorfenolem, 2,3,4,5,6-pentachlorfenolem nebo 4-fenyldiazofenolem, v přítomnosti vhodného kondenzačního činidla, jako je Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimid; metoda aktivovaných arylesterů), kyanomethylestery (získají se například reakcí odpovídající kyseliny s chloracetonitrilem v přítomnosti báze; kyanomethylesterová metoda), thioestery, zejména nesubstituované nebo substituované, například nitro-substituované, fenylthioestery (získají se například pomocí reakce odpovídající kyseliny s nesubstituovanými nebo substituovanými, například nitroskupinou substituovanými, thiofenoly, pomocí anhydridové nebo karbodiimidové metody; metoda aktivovaných thiolesterů), nebo zejména aminoestery nebo amidoestery (získají se například reakcí odpovídající kyseliny s N-hydroxyaminosloučeninou nebo N-hydroxyamidosloučeninou, například N-hydroxysukcinimidem, N-hydroxypiperidinem, N-hydroxyfthalimidem, imidem N-hydroxy-5norbornen-2,3-dikarboxylové kyseliny, 1-hydroxybenzotriazolem nebo 3-hydroxy-3,4dihydro-l,2,3-benzotriazin-4-onem, například pomocí anhydridové nebo karbodiimidové metody; metoda aktivovaných N-hydroxyesterů). Mohou se také použít vnitřní estery, například γ-laktony.
-21 CZ 296135 B6
Anhydridy kyselin mohou být zejména symetrické nebo s výhodou smíšené anhydridy kyselin, například anhydridy s anorganickými kyselinami, jako jsou halogenidy kyselin, zejména chloridy kyselin (získají se například reakcí odpovídající kyseliny s thionylchloridem, chloridem fosforečným, fosgenem nebo oxalylchloridem; metoda chloridů kyselin), azidy (získají se například z odpovídajících kyselin přes odpovídající hydrazidy a jejich reakcí s kyselinou dusitou; azidová metoda) anhydridy s poloestery kyseliny uhličité, například poloestery kyseliny uhličité obsahující nižší alkylovou skupinu (zejména methylester kyseliny chlormravenčí) (získá se například reakcí odpovídající kyseliny s nižším alkylesterem kyseliny chlormravenčí nebo s 1-alkoxykarbonyl-2-alkoxy-l,2-dihydrochinolinem obsahujícím nižší alkoxylové skupiny; metoda anhydridů kyseliny O—alkyluhličité) nebo anhydridy s dihalogenovanou, zejména dichlorovanou, kyselinou fosforečnou (získá se například pomocí reakce odpovídající kyseliny s oxychloridem fosforečným, metoda oxychloridu fosforečného), anhydridy s jinými deriváty kyseliny fosforečné (například získané reakcí s fenyl-N-fenylfosforamidochloridátem nebo reakcí s amidy kyseliny alkylfosforečné v přítomnosti anhydridů sulfonových kyselin a/nebo racemizačně redukčních přísad, jako je N-hydroxybenzotriazol, nebo v přítomnosti diethylesteru kyanofosfonové kyseliny) nebo s deriváty kyseliny fosforité, nebo anhydridy organických kyselin, jako jsou směsné anhydridy organických karboxylových kyselin (získají se například reakcí odpovídající kyseliny s nesubstituovaným nebo substituovaným nižším halogenidem alkankarboxylové kyseliny nebo s halogenidem fenylalkankarboxylové kyseliny obsahujícím nižší alkanový zbytek, například s chloridem fenyloctové kyseliny, chloridem pivalové kyseliny nebo chloridem trifluoroctové kyseliny; metoda směsných anhydridů karboxylových kyselin) nebo s organickými sulfonovými kyselinami (získají se například reakcí soli, jako sůl alkalického kovu, odpovídající kyseliny s vhodným halogenidem organické sulfonové kyseliny, jako je chlorid nižší alkan- nebo aryl-, například methan- nebo p-toluen-sulfonové kyseliny; metoda směsných anhydridů kyseliny sulfonové) a symetrické anhydridy (získají se například kondenzací odpovídající kyseliny v přítomnosti karbodiimidu nebo 1-diethylaminopropinu; metoda symetrických anhydridů).
Vhodnými cyklickými amidy jsou zejména amidy s pětičlenným diazacyklem aromatického charakteru, jako jsou amidy s imidazoly, například imidazolem (získá se například reakcí odpovídající kyseliny s Ν,Ν'-karbonyldiimidazolem; imidazolová metoda), nebo pyrazoly, například 3,5-dimethylpyrazolem (získá se například přes hydrazid kyseliny reakcí s acetylacetonem; pyrazolidová metoda).
Jak bylo uvedeno, deriváty karboxylových kyselin používané jako acylační činidla mohou také vznikat in šitu. Například, Ν,Ν'-disubstituované amidinoestery mohou vznikat in šitu reakcí směsi výchozí látky obecného vzorce V a kyseliny použité jako acylačního činidla v přítomnosti vhodného Ν,Ν'-disubstituovaného karbodiimidu, například Ν,Ν'-cyklohexylkarbodiimidu nebo zejména N-(3-dimethylaminopropyl)-N'-ethylkarbodiimidu. Dále, amino nebo amidoestery kyselin použitých jako acylační činidla mohou vznikat v přítomnosti výchozí látky, která má být acylována, reakcí směsi odpovídající kyseliny a amino výchozí látky v přítomnosti Ν,Ν'-disubstituovaného karbodiimidu, například Ν,Ν'-dicyklohexylkarbodiimidu, a N-hydroxyaminu nebo N-hydroxyamidu, například N-hydroxysukcinimidu, pokud je to vhodné v přítomnosti vhodné báze, například 4-dimethylaminopyridinu. Dále může být aktivace in šitu dosaženo reakcí s Ν,Ν,Ν',Ν'-tetraalkyluroniových sloučenin, jako je O-benzotriazol-l-yl-N,N,N',N'-tetramethyluroniumhexafluorfosfát, O-(l,2-dihydro-2-oxo-l-pyridyl)-N,N,N',N'-tetramethyluroniumtetrafluoroborát (v přítomnosti nebo nepřítomnosti l,8-diazabicyklo[5,4,0]undec-7-en(1,5,5)) nebo O-(3,4-dihydro-4-oxo-l,2,3-benzotriazolin-3-yl)-N,N,N',N'-tetramethyluroniumtetrafluorborát. Konečně anhydridy kyseliny fosforečné a karboxylových kyselin obecného vzorce VI je možné připravit in šitu reakcí amidu kyseliny alkylfosforečné, jako je triamid kyseliny hexamethylfosforečné, v přítomnosti anhydridů sulfonové kyseliny, jako je anhydrid kyseliny 4-toluensulfonové, se solí, jako je tetrafluorborát, například tetrafluorborát sodný, nebo s jiným derivátem triamidu kyseliny hexamethylfosforečné, jako je benzotriazol-l-yloxytris(dimethylamino)fosfoniumhexafluorid, s výhodou v přítomnosti racemizačně redukčního činidla, jako je N-hydroxybenzotriazol.
-22CZ 296135 B6
Aminoskupina sloučenin obecného vzorce V, která se účastní reakce, s výhodou nese nejméně jeden reaktivní atom vodíku, zejména pokud reagující karboxylová skupina, sulfonylová skupina nebo fosforylová skupina je přítomna v reaktivní formě; může být však sama derivatizována, například reakcí s fosfitem, jako je diethylchlorfosfít, 1,2-fenylenchlorfosfit, ethyldichlorfosfit, ethylenchlorfosfit nebo tetraethylpyrofosfit. Derivát takové sloučeniny obsahující aminoskupinu je, například, také halogenid karbamové kyseliny nebo izokyanát, aminoskupina, která se účastní reakce, bývá substituovaná halogenkarboxylovou skupinou, například chlorkarbonylovou skupinou, nebo upravená ve formě izokyanátové skupiny.
Kondenzace za vzniku amidické vazby může být provedena známým způsobem, například tak, jak je popsáno ve standardních postupech, jako je Houben-Weyl, „Methoden der organischen Chemie“, čtvrté vydání, oddíl 15/11 (1974), oddíl IX (1955), oddíl Ell (1985), Georg Thieme Verlag, Stuttgart, „The Peptids“ (E. Gross a J. Meienhofer, vyd.), oddíly 1 a 2, Academie Press, London a New York, 1979/1980, nebo M. Bodansky, „Principles of Peptid Synthesis“, Springer-Verfag, Berlin 1984.
Kondenzace volné karboxylové kyseliny s vhodným aminem může být provedena s výhodou v přítomnosti jednoho z vhodných kondenzačních činidel, nebo za použití anhydridu karboxylových kyselin nebo halogenidů karboxylových kyselin, jako jsou chloridy nebo aktivované estery karboxylových kyselin, jako jsou p-nitrofenylestery. Obvyklými kondenzačními činidly jsou například karbodiimidy, například diethylkarbodiimid, dipropylkarbodiimid nebo dicyklohexylkarbodiimid nebo zejména N-(3-dimethylaminopropyl)-N'-ethylkarbodiimid, také vhodné karbonylová sloučeniny, například karbonylimidazol, 1,2-oxazoliové sloučeniny, například 2ethyl-5-fenyl-l,2-oxazolium-3'-sulfonát a 2-íerc-butyl-5-methylizoxazoliumperchlorát, nebo vhodné acylaminosloučeniny, například 2-ethoxy-l-ethoxykarbonyl-l,2-dihydrochinolin, Ν,Ν,Ν',Ν'-tetraalkyluroniové sloučeniny, jako je O-benzotriazol-l-yl-N,N,N',N'-tetramethyluroniumhexafluorofosfát nebo zejména O-(l,2-dihydro-2-oxo-l-pyridyl)-N,N,N',N'-tetramethyluroniumtetrafluoroborát (v přítomnosti nebo nepřítomnosti l,8-diazabicyklo[5,4,0]undec7-en-(l,5-5)), také aktivované deriváty kyseliny fosforečné, například difenylfosforylazid, diethylfosforylkyanid, fenyl-N-fenylfosforamidochloridát, chlorid kyseliny bis(2-oxo-3-oxazolidinyl)fosfonové nebo l-benzotriazolyloxytris(dimethylamino)fosfoniumhexafluorfosfát.
Pokud je to vhodné, přidá se organická báze, s výhodou terciární amin, například trialkylamin obsahující nižší alkylové skupiny, zejména ethyldiizopropylamin nebo zvláště triethylamin a/nebo heterocyklická báze, například 4-dimethylaminopyridin nebo s výhodou N-methylmorfolin nebo pyridin.
Kondenzace aktivovaných esterů, reaktivních anhydridů nebo reaktivních cyklických amidů s odpovídajícími aminy se obvykle provádí v přítomnosti organické báze, například trialkylaminů obsahujících nižší aminoskupiny, například triethylaminu nebo tributylaminu nebo výše uvedených organických bází. Pokud je to vhodné, kondenzační činidlo se dále použije například tak, jak je popsáno pro volné karboxylové kyseliny.
Kondenzace anhydridů kyselin s aminy se může například provést v přítomnosti anorganických uhličitanů, například uhličitanu amonného nebo uhličitanů alkalických kovů nebo hydrogenuhličitanu amonného nebo hydrogenuhličitanů alkalických kovů, jako je uhličitan sodný nebo draselný nebo hydrogenuhličitan sodný nebo draselný (pokud je to vhodné, společně se síranem).
Chloridy karboxylových kyselin, například deriváty kyseliny chloruhličité odvozené od kyseliny obecného vzorce VI, se kondenzují s odpovídajícími aminy s výhodou v přítomnosti organického aminu, například výše uvedených trialkylaminů obsahujících nižší alkylové skupiny nebo heterocyklických bází, pokud je to vhodné v přítomnosti hydrogensíranu nebo hydroxidu, s výhodou hydroxidu alkalického hydroxidu, jako je hydroxid sodný.
-23 CZ 296135 B6
Kondenzace se s výhodou provádí v inertním, aprotickém, s výhodou bezvodém, rozpouštědle nebo směsi rozpouštědel, například v amidu karboxylové kyseliny, například formamidu nebo dimethylformamidu, halogenovaných uhlovodících, například dichlormethanu, tetrachlormethanu nebo chlorbenzenu, v ketonech, například v acetonu, v cyklickém etheru, například tetrahydrofuranu nebo dioxanu, v esteru, například v ethylacetátu, nebo v nitrilu, například acetonitrilu, nebo v jejich směsi, pokud je to vhodné za snížené nebo zvýšené teploty, například při teplotě v rozmezí asi -40 °C až asi +100 °C, s výhodou -10 °C až asi +70 °C a pokud se použijí arylsulfonylestery, také při teplotě +100 °C až +200 °C, zejména při teplotě 10 °C až 30 °C a pokud je to vhodné v atmosféře inertního plynu, například v atmosféře dusíku nebo argonu.
Mohou se také použít vodná, například alkoholická rozpouštědla, například ethanol, nebo aromatická rozpouštědla, například benzen nebo toluen. Pokud jsou jako báze přítomny hydroxidy alkalických kovů, může se také, pokud je to vhodné, přidat aceton.
Kondenzace se může také provádět podle postupu známého jak syntéza na pevné fázi, kterou popsal R. Merrifíeld, například v Angew Chem. 97, 801-812 (1985), Naturwissenschafen 71, 252-258 (1984) nebo R. A. Hougten, Proč. Nati. Acad. Sci. USA 82, 5131-5135 (1985).
Uvolnění chránících skupin se může provést podle způsobu popsaného níže pod názvem „Odstranění chránících skupin“.
Postup c) (vznik amidické vazby)
Ve výchozích látkách vzorců VII a VIII, funkční skupiny, kromě skupin, které se účastní reakce nebo skupin, které nereagují za podmínek reakce, se chrání nezávisle na sobě chránícími skupinami uvedenými v postupu a).
Postup je zcela analogický tomu, co je uvedeno v postupu b), ale sloučeniny obecného vzorce VII se použijí místo sloučenin obecného vzorce V a sloučeniny obecného vzorce VIII se použijí místo sloučenin obecného vzorce VI.
Uvolnění chránících skupin se může provést podle postupu popsaného níže pod názvem „Odstranění chránících skupin“.
Postup d) (vznik amidické vazby)
Ve výchozích látkách obecného vzorce IX a v kyselině obecného vzorce Vlila vhodné pro zavedení identického acylového zbytku, nebo v jejich reaktivních derivátech, funkční skupiny, které se neúčastní reakce nebo skupiny, které nereagují za reakčních podmínek, se chrání nezávisle na sobě chránícími skupinami uvedenými v postupu a).
Výhodnými výchozími sloučeninami obecného vzorce IX, které mohou být chráněny chránícími skupinami, jsou sloučeniny obecného vzorce II popsané níže v oddílu týkajícím se výchozích sloučenin.
Způsob je zcela analogický tomu, co je popsáno v postupu b), ale sloučeniny obecného vzorce IX se použijí místo sloučenin obecného vzorce V a sloučeniny obecného vzorce Vlila se použijí místo sloučenin obecného vzorce VI.
Uvolnění chránících skupin se může provést podle postupu popsaného níže pod názvem „Odstranění chránících skupin“.
Způsob e) (alkylace sekundárního atomu dusíku)
-24CZ 296135 B6
Ve výchozích látkách obecného vzorce Γ a obecného vzorce X nebo v jejich reaktivních derivátech, se funkční skupiny, které se neúčastní reakce nebo které nereagují za podmínek reakce, chrání nezávisle na sobě jednou z chránících skupin uvedených pod postupem a).
Odstupující skupinou Xje zejména nukleofugální skupina vybraná ze skupiny obsahující hydroxylovou skupinu esterifíkovanou silnou anorganickou kyselinou nebo organickou kyselinou, jako je hydroxylová skupina esterifikovaná minerální kyselinou, například hydrohalogenkyselinou, jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková nebo kyselina jodovodíková, hydroxylová skupina esterifikovaná silnou organickou sulfonovou kyselinou, jako je alkansulfonová kyselina obsahující nižší alkanový zbytek, která je nesubstituovaná nebo substituovaná například atomem halogenu, jako je atom fluoru, nebo aromatická sulfonová kyselina, například benzensulfonová kyselina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou, jako je methylová skupina, atomem halogenu jako je atom bromu a/nebo nitroskupinou, například methansulfonová kyselina, p-bromtoluensulfonová kyselina nebo p-toluensulfonová kyselina a hydroxylová skupina esterifikovaná azoimidem.
Substituce může probíhat za podmínek nukleofilní substituční reakce prvního nebo druhého řádu.
Například jedna ze sloučenin obecného vzorce X, kde X je odstupující skupina, která obsahuje vysoce polarizovatelný elektronový obal, například jod, může být použita v polárním aprotickém rozpouštědle, například v acetonu, acetonitrilu, nitromethanu, dimethylsulfoxidu nebo dimethylformamidu. Reakce se může také provádět ve vodě, popřípadě ve za přidání organického rozpouštědla, například ethanolu, tetrahydrofuranu nebo acetonu, jako rozpouštědla. Substituční reakce se provádí, pokud je to vhodné, za snížené nebo zvýšené teploty, například v teplotním rozmezí asi -40 °C až asi 100 °C, s výhodou od -10 °C do asi 50 °C, a pokud je to nutné, pod inertním plynem, například v atmosféře dusíku nebo argonu.
Způsob e) není ve všech případech úspěšný, často je možné jej provést pouze za zvláštních podmínek a je proto méně výhodným způsobem.
Uvolnění chránících skupin se může provést podle postupu popsaného níže pod názvem „Odstranění chránících skupin“.
Způsob f) (reduktivní alkylace sekundární aminoskupiny)
Ve výchozích látkách obecného vzorce Γ a obecného vzorce X* nebo v jejich reaktivních derivátech, se funkční skupiny, které se neúčastní reakce nebo které nereagují za podmínek reakce, chrání nezávisle na sobě vhodnými chránícími skupinami uvedenými vpostupu a).
Reaktivními deriváty sloučenin obecného vzorce I jsou například odpovídající hydrogensiřičitanové adukty nebo zejména poloacetalové nebo ketalové sloučeniny obecného vzorce X* s alkoholy, například s nižšími alkanoly; nebo thioacetaly sloučenin obecného vzorce X* s merkaptany, například nižšími alkansulfidy. Připraví se volné aldehydy obecného vzorceX*.
Reduktivní alkylace se obvykle provádí za hydrogenace v přítomnosti katalyzátoru, zejména katalyzátoru vzácného kovu, jako je platina nebo zejména palladium, které jsou zejména vázány k nosiči, jako je uhlík, nebo katalyzátoru těžkého kovu, jako je Raneyův nikl, při normálním tlaku nebo při tlaku 0,1 až 10 MPa nebo za redukce pomocí komplexních hydridů, jako jsou borohydridy, zejména kyanoborhydridy alkalických kovů, například kyanoborhydrid sodný, v přítomnosti vhodné kyseliny, s výhodou relativně slabé kyseliny, jako jsou nižší alkankarboxylové kyseliny nebo zejména sulfonové kyseliny, jako je například kyselinayj-toluensulfonová; ve vhodném rozpouštědle, například v alkoholech, jako je methanol nebo ethanol, nebo etherech, například cyklických etherech, jako je tetrahydrofuran, v přítomnosti nebo nepřítomnosti vody.
-25 CZ 296135 B6
Uvolnění chránících skupin se může provést podle postupu popsaného níže pod názvem „Odstranění chránících skupin“.
Odstranění chránících skupin
Odstranění chránících skupin, které nejsou složkami požadovaného cílového produktu obecného vzorce 1, například skupiny chránící karboxylovou skupinu, aminoskupinu a hydroxylovou skupinu, se provádí známým způsobem, například pomocí solvolýzy, zejména hydrolýzy, alkoholýzy nebo acidolýzy, nebo pomocí redukce, zejména hydrogenolýzy nebo chemické redukce, a také fotolýzy, po jednotlivých krocích nebo, pokud je to vhodné, současně, je také možné použít enzymatické způsoby. Odstranění chránících skupin je popsáno například ve standardních postupech popsaných výše v oddílu týkajícím se chránících skupin.
Například chráněná karboxylová skupina, například Zerc-alkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, nižší alkoxykarbonylová skupina substituovaná v poloze 2trisubstituovanou silylovou skupinou nebo v poloze 1- nižší alkoxy nebo nižší alkylthioskupinou, nebo nesubstituované nebo substituovaná difenylmethoxykarbonylová skupina může být převedena na volnou karboxylovou skupinu reakcí s vhodnou kyselinou, jako je kyselina mravenčí, kyselina chlorovodíková nebo kyselina trifluoroctová, pokud je to vhodné, za přidání nukleofilní sloučeniny, jako fenol nebo anisol. Karboxylová skupina může být uvolněna z nižší alkoxykarbonylové sloučeniny pomocí báze, jako jsou hydroxidy, například hydroxidy alkalických kovů, jako je hydroxid sodný nebo hydroxid draselný. Nesubstituované nebo substituované benzyloxykarbonylové sloučeniny mohou být štěpeny například pomocí hydrogenolýzy, tj. reakce s vodíkem v přítomnosti kovového hydrogenačního katalyzátoru, jako je palladiový katalyzátor. Dále může být vhodně substituovaná benzyloxykarbonylová sloučenina, jako je 4-nitrobenzyloxykarbonylová sloučenina, převedena na volnou karboxylovou sloučeninu také redukcí, například reakcí s hydrogensiřičitanem alkalického kovu, jako je hydrogensiřičitan sodný, nebo pomocí redukujícího kovu, například zinku, nebo pomocí redukující soli kovu, jako je chromnatá sůl, například chlorid chromnatý, obvykle v přítomnosti činidla poskytujícího vodík tak, že je společně s kovem schopno produkovat nascentní vodík, jako jsou kyseliny, zejména vhodné karboxylové kyseliny, jako jsou nesubstituované nebo substituované, například hydroxylovou skupinou substituované, nižší alkankarboxylové kyseliny, například kyselina octová, kyselina mravenčí, kyselina glykolová, kyselina difenylglykolová, kyselina mléčná, kyselina mandlová, kyselina 4-chlormandlová, nebo kyselina vinná, nebo v přítomnosti alkoholu nebo thiolu, s výhodou se přidá voda. Pomocí reakce s redukujícím kovem nebo redukující solí kovu, jak je popsáno výše, mohou být také na volnou karboxylovou kyselinu převedeny 2-halogenalkoxykarbonylové sloučeniny obsahující nižší alkoxylovou skupinu (pokud je to vhodné, po převedení 2-bromalkoxykarbonylové sloučeniny obsahující nižší alkoxylovou skupinu na odpovídající 2-jodalkoxykarbonyl sloučeninu obsahující nižší alkoxylovou skupinu) nebo aroylmethoxykarbonylové sloučeniny. Aroylmethoxykarbonylové sloučeniny mohou být také štěpeny reakcí s nukleofilním činidlem, s výhodou tvořícím sůl, jako je thiofenolát sodný nebo jodid sodný. 2(Silyl)alkoxykarbonylové sloučeniny, které jsou trisubstituované na silylové skupině a obsahují nižší alkoxylovou skupinu, jako je 2-trialkylsilylalkoxykarbonylová sloučenina obsahující nižší alkylové skupiny a nižší alkoxylovou skupinu, může být také na volnou kyselinu převedená pomocí reakce se solí kyseliny fluorovodíkové, která uvolňuje fluorový anion, jako je fluorid alkalického kovu, například fluorid sodný nebo fluorid draselný, pokud je to vhodné v přítomnosti makrocyklického polyetheru („crown ether“), nebo pomocí fluoridu organické kvartemí báze, jako je tetraalkylamoniumfluorid obsahující nižší alkylové skupiny nebo trialkylarylalkylamoniumfluorid obsahující nižší alkylové skupiny, například tetraethylamoniumfluorid nebo tetrabutylamoniumfluorid, v přítomnosti aprotického, polárního rozpouštědla, jako je dimethylsulfoxid nebo Ν,Ν-dimethylacetamid. Karboxylová skupina chráněná ve formě organické silyloxykarbonylové skupiny, jako je trialkylsilyloxykarbonylová skupina obsahující nižší alkylové skupiny, například trimethylsílyloxykarbonylová skupina, může být uvolněna běžným způsobem pomocí solvolýzy, například pomocí reakce s vodou, alkoholem nebo kyselinou, nebo dále s fluoridem, jak je popsáno výše. Esterifíkované karboxylové skupiny mohou být také ště
-26CZ 296135 B6 pěny enzymaticky, například pomocí esteráz nebo vhodných peptidáz, například za použití trypsinu.
Chráněná aminoskupina se uvolní pomocí známých postupů a podle povahy chránící skupiny, různými způsoby, s výhodou pomocí solvolýzy nebo redukce. Nižší alkoxykarbonylaminoskupiny, jako je /erc-butoxykarbonylaminoskupina, mohou být štěpeny v přítomnosti kyselin, například minerálních kyselin, například halogenovodíků, jako je chlorovodík nebo bromovodík nebo kyselina sírová nebo kyselina fosforečná, ale s výhodou pomocí chlorovodíku, nebo v přítomnosti silné organické kyseliny, jako je trihalogenoctová kyselina, například kyselina trifluoroctová, nebo kyselina mravenčí, v přítomnosti nebo nepřítomnosti polárních rozpouštědel, jako je voda nebo ethery, s výhodou cyklické ethery, jako je dioxan; nebo nitrily, jako je acetonitril, 2-halogenalkoxykarbonylaminoskupiny obsahující nižší alkoxylovou skupinu (pokud je to vhodné po převedení 2-bromalkoxykarbonylaminoskupiny obsahující nižší alkoxylovou skupinu na 2-jodalkoxykarbonylaminoskupinu obsahující nižší alkoxylovou skupinu), nebo se přímo rozpustí v kapalné karboxylové kyselině, jako je kyselina mravenčí, aroylmethoxykarbonylaminoskupina nebo 4-nitrobenzyloxykarbonylaminoskupinamůže být štěpena, například pomocí reakce s vhodným redukčním činidlem, jako je zinek v přítomnosti vhodné karboxylové kyseliny, jako je vodná kyselina octová. Aroylmethoxykarbonylaminoskupiny mohou být také štěpeny pomocí reakce s nukleofilním činidlem, s výhodou tvořícím sůl, jako je thiofenolát sodný, a 4-nitrobenzyloxykarbonylaminoskupina může být také štěpena pomocí reakce s hydrogensiřičitanem alkalického kovu, například s hydrogensiřičitanem sodným. Nesubstituovaná nebo substituované difenylmethoxykarbonylaminoskupiny, tetraalkoxykarbonylaminoskupiny obsahující nižší alkoxylové skupiny nebo 2-(silyl)alkoxykarbonylaminoskupiny, ve kterých je silylová skupina trisubstituovaná a alkoxylová skupina nižší, jako je 2-trialkylsilylalkoxykarbonylaminoskupina obsahující nižší alkylové skupiny a nižší alkoxylové skupiny, mohou být štěpeny pomocí reakce s vhodnou kyselinou, například kyselinou mravenčí nebo kyselinou trifluoroctovou; nesubstituovaná nebo substituované benzyloxykarbonylaminoskupiny mohou být štěpeny například pomocí hydrogenolýzy, tj. reakcí s vodíkem za přítomnosti vhodného hydrogenačního katalyzátoru, jako je platinový nebo palladiový katalyzátor; nesubstituovaná nebo substituované triarylmethylaminoskupiny nebo formy lam inoskupiny mohou být štěpeny například pomocí reakce s kyselinou jako je minerální kyselina, například kyselina chlorovodíková, nebo organické kyseliny, jako je například kyselina mravenčí, kyselina octová nebo kyselina trifluoroctová, pokud je to vhodné v přítomnosti vody, a aminoskupina chráněná ve formě sily lam inoskupiny, například pomocí hydrolýzy nebo alkoholýzy. Aminoskupina chráněná pomocí 2-halogenacetylové skupiny, například 2-chloracetylové skupiny, může být uvolněna pomocí reakce s thiomočovinou v přítomnosti báze, nebo se solí thiolátu, jako je thiolát alkalického kovu thiomočoviny a následnou hydrolýzou, jako je alkoholýza nebo hydrolýza, vzniklého substitučního produktu. Aminoskupina se uvolní z triíluoracetylaminoskupiny, například pomocí hydrogenolýzy pomocí báze, například hydroxidů nebo uhličitanů alkalických kovů, jako je uhličitan sodný nebo uhličitan draselný, v polárním rozpouštědle, například v alkoholech, jako je methanol, v přítomnosti nebo nepřítomnosti vody, při teplotě 0 až 100 °C, zejména při teplotě varu. Aminoskupina chráněná pomocí 2-(silyl)alkoxykarbonylové skupiny, kde silylová skupina je trisubstituovaná a alkoxylová skupina je nižší, jako je 2-trialkylsilylalkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkylové skupiny a nižší alkoxylovou skupinu, může být také na volnou aminoskupinu převedena také pomocí reakce se solí kyseliny fluorovodíkové, která uvolňuje fluoridové anionty, jak je uvedeno v souvislosti s uvolňováním chráněných karboxylových skupin, které jsou chráněny odpovídajícím způsobem. 1-Arylalkylmethylová chránící skupina obsahující nižší alkylovou skupinu, kde nižší alkylová skupina je s výhodou rozvětvená v poloze 1-, jako je 1-methyl-l-fenylethylová skupina, může být odstraněna zejména v přítomnosti silné kyseliny, jako je kyselina sírová (například 80% kyselina sírová) ve vodném roztoku, při výhodných teplotách -10 °C až 30 °C, zejména přibližně při 0 °C.
Podobně může být za použití fluoridových iontů odstraněna silylová skupina, jako je trimethylsilylová skupina, vázaná přímo na heteroatom.
-27CZ 296135 B6
Aminoskupina chráněná ve formě azidoskupiny se převede na volnou aminoskupinu například pomocí redukce, například pomocí katalytické hydrogenace vodíkem za přítomnosti hydrogenačního katalyzátoru, jako je oxid platiny, palladium nebo Raneyův nikl, redukcí za využití merkaptosloučenin, jako je dithiothreitol nebo merkaptoethanol, nebo pomocí reakce se zinkem v přítomnosti kyseliny, jako je kyselina octová. Katalytická hydrogenace se s výhodou provádí v inertním rozpouštědle, jako jsou halogenované uhlovodíky, například dichlormethan, nebo ve vodě nebo ve směsi vody a organického rozpouštědla, jako je alkohol nebo dioxan, přibližně při teplotě 20 až 25 °C, nebo za chlazení nebo zahřívání.
Hydroxylová skupina chráněná vhodnou acylovou skupinou, trialkylsilylovou skupinou obsahující nižší alkylové skupiny nebo nesubstituovanou nebo substituovanou 1-fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu se uvolní analogickým způsobem jako odpovídající chráněná aminoskupina. Hydroxylová skupina chráněná 2,2-dichloracetylovou skupinou se uvolní, například pomocí bazické hydrolýzy a hydroxylová skupina chráněná Zerc-alkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu nebo 2-oxa- nebo 2-thia-alifatickou skupinou nebo -cykloalifatickou uhlovodíkovou skupinou se uvolní pomocí acidolýzy, například reakcí s minerální kyselinou nebo silnou karboxylovou kyselinou, například kyselinou trifluoroctovou. Sousední hydroxylové a aminoskupiny, které jsou chráněny společně pomocí dvouvazné chránící skupiny, s výhodou například methylenové skupiny mono- nebo di-substituované nižší alkylovou skupinou, jako je nižší alkylidenová skupina, například izopropylidenová skupina, cykloalkylidinová skupina, například cyklohexylidenová skupina, nebo benzylidenová skupina, může být uvolněna pomocí kyselé solvolýzy, zejména v přítomnosti minerální kyseliny nebo silné organické kyseliny. Trialkylsilylová skupina obsahující nižší alkylové skupiny může být také odstraněna pomocí acidolýzy, například minerální kyselinou, s výhodou kyselinou fluorovodíkovou, nebo silnou karboxylovou skupinou. 2-Halogenalkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu je možné odstranit pomocí výše uvedených redukčních činidel, například pomocí redukujícího kovu, jako je zinek, redukující soli kovu, jako je chromnatá sůl, nebo za použití sloučenin síry, například hydrogensiřičitanu sodného nebo zejména siřičitanu sodného a sirouhlíku.
Pokud je přítomno několik chráněných funkčních skupin, pokud je to vhodné, chránící skupiny mohou být vybrány tak, že může být najednou odstraněno více takových skupin, například odstraněním trifluoroacetylové skupiny jako skupiny chránící aminoskupinu pomocí bazické katalýzy, například uhličitanem draselným ve směsi methanol/voda a následným odstraněním terc-butoxykarbonylové skupiny jako skupiny chránící aminoskupinu, například pomocí kyseliny chlorovodíkové v dioxanu nebo v acetonitrilu (v přítomnosti nebo nepřítomnosti vody) nebo pomocí kyseliny mravenčí, nebo selektivní odstranění 1-methyl-l-fenylethylové skupiny jako skupiny chránící aminoskupinu za použití kyseliny sírové; nebo obecně pomocí acidolýzy, jako je reakce s kyselinu trifluoroctovou nebo s vodíkem a hydrogenačním katalyzátorem, jako je palladium na uhlíku. Opačně mohou být také skupiny vybrány tak, že nemohou být odstraněny najednou, ale v požadovaném pořadí, za získání odpovídajících meziproduktů.
Další kroky způsobu
V dalších krocích způsobu, které jsou nepovinné, funkční skupiny výchozích sloučenin, které se neúčastní reakce, mohou být nechráněné nebo mohou být v chráněné formě, například mohou být chráněny jednou nebo více chránícími skupinami uvedenými výše v postupu a). Chránící skupiny mohou zůstat na cílovém produktu nebo některé nebo všechny mohou být odstraněny podle jednoho nebo více z postupů uvedených pod názvem „Odstranění chránících skupin“.
Soli sloučenin obecného vzorce I, které obsahují skupiny tvořící sůl, mohou být připraveny známým způsobem. Například kyselé adiční soli sloučenin obecného vzorce I mohou být získány například pomocí reakce s kyselinou nebo s vhodným činidlem pro výměnu aniontů.
Soli mohou být známým způsobem převedeny na volné sloučeniny, například pomocí reakce s vhodným bazickým činidlem.
-28CZ 296135 B6
Stereoizomerní směsi, například směsi diastereoizomerů, mohou být odděleny na odpovídající izomery známým způsobem pomocí vhodného separačního postupu. Například směsi diastereoizomerů mohou být rozděleny na jednotlivé diastereoizomery pomocí frakční krystalizace, chromatografie, dělení mezi rozpouštědla a podobně. Toto dělení se může provádět buď ve stádiu jedné z výchozích látek, nebo u samotné sloučeniny obecného vzorce I.
U sloučeniny obecného vzorce I, kde R2 je fenylová skupina, může být fenylová skupina hydrogenována, například pomocí katalytické hydrogenace, zejména v přítomnosti oxidů těžkých kovů, jako jsou směsné oxidy rhodia/palladia, například Nishimerův katalyzátor, s výhodou v polárním rozpouštědle, jako je alkohol, například methanol nebo ethanol, při teplotě 0 až 80 °C, zejména 10 až 40 °C a výhodný tlak při hydrogenaci je 100 kPa až 1 MPa, s výhodou za normálního tlaku.
Ve sloučeninách obecného vzorce I, kde R4 je 4-tetrazol-5-ylfenylová skupina, nižší alkylová skupina, například methylová skupina, může být převedena reakcí s nižším alkylhalogenidem nebo nižším alkylarylsulfonátem, jako je nižší alkyljodid nebo nižší alkyltoluensulfonát, například methyljodid nebo terc-butyljodid, s výhodou v přítomnosti uhličitanu česného ve směsi s cyklickým etherem, jako je dioxan a amid Ν,Ν-dialkylalkankarboxylové kyseliny obsahující nižší alkylové skupiny, jako je dimethylformamid, při výhodné teplotě -10 až 40 °C, zejména 0 až 30 °C.
Ve sloučenině obecného vzorce I, kde R4 je 4—(l- nebo 2-fenyl- nižší alkylová skupina, jako je 1- nebo 2-(l-methyl-l-fenylethyl)tetrazol-5-yl)fenylová skupina, fenylalkylová skupina obsahující nižší alkylovou skupinu (s výhodou 1-methyl-1-fenylethylová skupina) může být odstraněna reakcí se silnou minerální kyselinou, jako je kyselina sírová, ve vodném roztoku, s výhodou při teplotách -20 až 30 °C, například 0 °C.
Obecné podmínky postupu
Všechny kroky postupu uvedené v tomto textu se provádějí za známých reakčních podmínek, ale s výhodou za podmínek, které jsou specificky uvedené, v nepřítomnosti nebo obvykle v přítomnosti rozpouštědel nebo ředidel, s výhodou těch rozpouštědel nebo ředidel, která jsou inertní vzhledem k použitým reagentům a rozpouštědlům, v nepřítomnosti nebo v přítomnosti katalyzátoru, kondenzačních činidel nebo neutralizujících činidel, například iontoměničů, jako jsou látky vyměňující kationty, například v H+ formě, v závislosti na povaze reakce a/nebo reaktantů při snížené, normální nebo zvýšené teplotě, například při teplotě v rozmezí -100 až 190 °C, s výhodou přibližně -80 až 150 °C, například -80 až -60 °C, při teplotě místnosti, při teplotě -20 až 40 °C nebo při teplotě varu použitého rozpouštědla, za atmosférického tlaku nebo v uzavřené nádobě, popřípadě za tlaku a/nebo v inertní atmosféře, například v argonové nebo dusíkové atmosféře.
V případě všech výchozích látek a meziproduktů mohou být přítomny soli, pokud jsou přítomny skupiny tvořící soli. Soli mohou být také přítomny během reakce těchto sloučenin, pod podmínkou, že neovlivní reakci.
Ve všech reakčních krocích může být jakákoli směs, která vzniká oddělena na jednotlivé izomery, například diastereoizomery nebo enantiomery, nebo na požadované směsi izomerů, například racemáty nebo díastereoizomerní směsi, například analogickým způsobem jako je popsáno pod nadpisem „Další kroky způsobu“.
V určitých případech, například v případě hydrogenace, je možné provádět stereoselektivní reakce tak, že například mohou být snadněji získány jednotlivé izomery.
-29CZ 296135 B6
Mezi rozpouštědla, ze kterých se vybírají ta, která jsou vhodná pro konkrétní reakce, patří například voda, estery, jako jsou nižší alkylalkanoáty, například diethylacetát, ethery, jako jsou alifatické ethery, například diethylether, nebo cyklické ethery, například tetrahydrofuran, kapalné aromatické uhlovodíky, jako je benzen nebo toluen, alkoholy, jako je methanol, ethanol nebo 1- nebo 2-propanol, nitrily, jako je acetonitril, halogenované uhlovodíky, jako je methylenchlorid, amidy kyselin, jako je dimethylformamid, báze, jako jsou heterocyklické dusíkaté báze, například pyridin, anhydridy karboxylových kyselin, jako jsou anhydridy nižších alkanových kyselin, například acetanhydrid, cyklické, lineární nebo rozvětvené uhlovodíky, jako je cyklohexan, hexan nebo izopentan, nebo směsi těchto rozpouštědel, například vodné roztoky, pokud popis postupů neuvádí něco jiného. Tyto směsi rozpouštědel mohou být také použity při zpracování, například při chromatografíí nebo extrakci.
Předkládaný vynález se týká také takových forem a postupů, kde se sloučeniny získatelné jako meziprodukty v jakémkoli stupni, použijí jako výchozí látky a provádějí se zbývající kroky nebo postup přeruší v jakémkoli stupni nebo za reakčních podmínek vznikne výchozí látka nebo se použije ve formě reaktivního derivátu nebo soli, nebo sloučeniny získatelné podle postupu podle předkládaného vynálezu vzniknou za podmínek postupu a dále se zpracují in šitu, je výhodné použít výchozí látky, ze kterých vzniknou sloučeniny popsané výše jako výhodné, zejména sloučeniny, které jsou popsány jako zvláště výhodné, zvláště pak výhodné a/nebo velmi výhodné.
Příprava sloučenin obecného vzorce I se s výhodou provádí analogickým způsobem, jak je popsáno v postupech a krocích postupů uvedených v příkladech.
Sloučeniny obecného vzorce I, včetně jejich solí, mohou být také získány ve formě hydrátů, nebo jejich krystaly mohou obsahovat například rozpouštědlo použité při krystalizaci.
Farmaceutické prostředky
Předkládaný vynález se týká farmaceutických prostředků obsahujících sloučeniny obecného vzorce I*, kterými jsou zejména sloučeniny obecného vzorce I a zvláště sloučeniny obecného vzorce Ia.
Farmakologicky přijatelné sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být použity například při přípravě farmaceutických prostředků, které obsahují účinné množství aktivní složky společně nebo s příměsí významného množství anorganického nebo organického, pevného nebo kapalného, farmaceuticky přijatelného nosiče.
Vynález se také týká farmaceutických prostředků vhodných pro podávání teplokrevným živočichům, zejména člověku, při léčbě nebo prevenci onemocnění, která reagují na inhibici retrovirové proteázy, zejména retrovirové aspartátproteázy, jako je HIV-1 nebo HIV-2 gag proteáza, například retrovirových onemocnění, jako je AIDS nebo jeho prvotní stádia, obsahujících sloučeniny obecného vzorce I* nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí, v množství účinném pro inhibici retrovirové proteázy, společně s nejméně jedním farmaceuticky přijatelným nosičem.
Farmaceutické prostředky podle předkládaného vynálezu jsou prostředky pro enterální, jako je nasální, rektální nebo orální, nebo parenterální, jako je svalové nebo nitrožilní, podávání teplokrevným živočichům (člověku a zvířatům), které obsahují účinnou dávku farmakologicky aktivní složky, samotné nebo společně s významným množstvím farmaceuticky přijatelného nosiče. Dávka účinné složky závisí na druhu teplokrevného živočicha, tělesné hmotnosti, věku a individuálním stavu, individuálních farmakokinetických údajích, onemocnění, které se léčí a způsobu podávání.
Vynález se také týká způsobu léčby onemocnění způsobených viry, zejména retroviry, zvláště AIDS nebo jeho prvotních stádií, kdy se terapeuticky účinné množství sloučeniny obecného vzorce I* nebo její farmaceuticky přijatelné soli podává v dávkách, které jsou účinné při léčbě
-30CZ 296135 B6 jmenovaných onemocnění zejména u teplokrevných živočichů, například u člověka, který následkem jednoho z výše uvedených onemocnění, zejména AIDS nebo jeho prvotních stádií, takovou léčbu vyžaduje. Výhodná dávka pro podávání teplokrevným živočichům, například člověku, který má tělesnou hmotnost 70 kg, jsou asi 3 mg až asi 3 g, s výhodou asi 10 mg až asi 1,5 g, například 50 mg až 1000 mg na osobu a den, přičemž se tato dávka rozdělí na 1 až 3 jednotlivé dávky, které mohou být například stejně velké. Dětem se obvykle podává poloviční dávka než dospělým.
Farmaceutické prostředky obsahují asi 1 % až 95 %, s výhodou asi 20 % až 90 %, aktivní složky. Farmaceutické prostředky podle předkládaného vynálezu mohou být například ve formě jednotlivé dávky, jako je forma ampulí, viálek, čípků, dražé, tablet nebo tobolek.
Farmaceutické prostředky podle předkládaného vynálezu se připraví známým způsobem, například pomocí obvyklého rozpuštění, lyofilizace, smísení, granulace nebo úpravy do slazené formy.
výhodou se používají roztoky aktivní složky, a také suspenze, a zejména izotonické vodné roztoky nebo suspenze, například v případě lyofílizovaných prostředků, které obsahují aktivní složku samotnou nebo společně s nosičem, například mannitolem, se před použitím připraví roztoky nebo suspenze. Farmaceutické prostředky mohou být sterilizované a/nebo mohou obsahovat přísady, například konzervační látky, stabilizátory, zvlhčující činidla a/nebo emulgátory, rozpouštědla, soli pro regulaci osmotického tlaku a/nebo pufry, nebo kyseliny, například kyselinu citrónovou, a připraví se známým způsobem, například pomocí běžného rozpuštění nebo lyofilizačního procesu. Jmenované roztoky nebo suspenze mohou obsahovat látky zvyšující viskozitu, jako je sodná sůl karboxymethylcelulózy, karboxymethylcelulóza, hydroxypropylmethylcelulóza (například celulóza HPM603), silikagel, dextran, polyvinylpyrrolidon nebo želatinu.
Suspenze v oleji pro injekční podávání obsahují jako olejovou složku rostlinný, syntetický nebo polosyntetický olej. Jako příklady mohou být uvedeny zejména kapalné estery mastných kyselin obsahující jako kyselinovou složku mastnou kyselinu s dlouhým řetězcem obsahující 8 až 22, zejména 12 až 22, atomů uhlíku, například kyselina laurová, kyselina tridekanová, kyselina myristová, kyselina pentadekanová, kyselina palmitová, kyselina margarová, kyselina stearová, kyselina arachidová, kyselina behenová, nebo odpovídající nenasycené kyseliny, například kyselina olejová, kyselina elaidová, kyselina eruková, kyselina brasidová nebo kyselina linolenová, pokud je to vhodné, přidají se antioxidanty, například vitamin E, β-karoten nebo 3,5-di-tercbutyl-4-hydroxytoluen. Alkoholová složka těchto esterů mastných kyselin obsahuje maximálně atomů uhlíku a je mono- nebo polyhydroxylovaná, například mono-, di- nebo trihydroxylovaná, například methanol, ethanol, propanol, butanol nebo pentanol nebo jejich izomery, ale zejména glykol a glycerol. Jako příklady mohou být uvedeny následující estery mastných kyselin: ethylester kyseliny olejové, izopropylester kyseliny myristové, izopropylester kyseliny palmitové, „Labrafíl M 2375“ (polyoxyethylenglyceroltrioleát, Gatterfosé, Paříž), „Miglyol 812“ (triglycerid nasycených mastných kyselin s uhlíkovým řetězcem o délce 8 až 12 atomů uhlíku, Hůls, Německo), ale zejména rostlinné oleje, jako je bavlníkový olej, mandlový olej, olivový olej, ricínový olej, sójový olej a zejména olej podzemnice olejné a sezamový olej.
Prostředky pro injekční podávání se připraví obvyklým způsobem za sterilních podmínek; stejný způsob se použije při uvedení prostředků do ampulí nebo lékovek a uzavřených nádob.
Farmaceutické prostředky pro orální podávání mohou být získány smísením aktivní složky s pevnými nosiči, pokud je to vhodné, granulací vzniklé směsi a zpracováním směsi, pokud je to vhodné nebo nutné, po přidání vhodných přísad, do tablet, dražé nebo tobolek. Je také možné umístit aktivní složky do plastových nosičů, které umožňují difúzi aktivní složky nebo její uvolňování v odměřeném množství.
Vhodnými nosiči jsou zejména plniva jako jsou cukry, například laktóza, sacharóza, mannitol nebo sorbitol, celulózové prostředky a/nebo fosforečnany vápenaté, například fosforečnan vápe
-31 CZ 296135 B6 natý nebo hydrogenfosforečnan vápenatý, a také pojivá, jako jsou škrobové pasty obsahující například kukuřičný, pšeničný, rýžový nebo bramborový škrob, želatinu, tragakant, methylcelulózu, hydroxypropylmethylcelulózu, sodnou sůl karboxymethylcelulózy a/nebo polyvinylpyrrolidon, a/nebo, pokud je to vhodné, látky usnadňující rozpad, jako jsou výše uvedené škroby, také karboxymethylškrob, zesítěný polyvinylpyrrolidon, agar, kyselina alginová nebo jejich soli, jako je alginát sodný. Přísadami jsou zejména látky upravující tok a maziva, například kyselina křemičitá, mastek, kyselina stearová nebo jejich soli, jako je stearát hořečnatý nebo vápenatý a/nebo polyethylenglykol. Jádra dražé jsou opatřena vhodnými obaly, popřípadě pro střevní použití, které se připraví z koncentrovaných roztoků cukru, které mohou obsahovat arabskou gumu, mastek, polyvinylpyrrolidon, polyethylenglykol a/nebo oxid titaničitý, nebo z potahovacích roztoků ve vhodných organických rozpouštědlech nebo, při přípravě obalů dražé pro střevní použití, z roztoků vhodných přípravků obsahujících celulózu, jako je ftalát ethylcelulózy nebo ftalát hydroxypropylmethylcelulózy.
Tobolkami jsou tvrdé želatinové tobolky a také měkké, uzavřené tobolky vyrobené z želatiny a změkčovadla jako je glycerol nebo sorbitol. Tvrdé želatinové tobolky mohou obsahovat aktivní složku ve formě granulí, například splnivem, jako je laktóza, pojivém jako je škrob a/nebo látky usnadňující polykání, jako je mastek nebo stearát hořečnatý, a pokud je to vhodné, stabilizátory. V tobolkách je aktivní složka s výhodou rozpuštěna nebo suspendována ve vhodném olejovitém nosiči, jako jsou mastné oleje, parafinový olej nebo kapalné polyethylenglykoly, je také možné přidal stabilizátory a/nebo antibakteriální činidla. Jako příklady těchto olejů mohou být uvedeny zejména kapalné estery mastných kyselin, které obsahují jako kyselinovou složku mastnou kyselinu s dlouhým řetězcem, například obsahující 8 až 22 atomů uhlíku, zejména 12 až 22 atomů uhlíku, například kyselina laurová, kyselina tridekanová, kyselina myristová, kyselina pentadekanová, kyselina palmitová, kyselina margarová, kyselina stearová, kyselina arachidová, kyselina behenová, nebo odpovídající nenasycené kyseliny, například kyselina olejová, kyselina elaidová, kyselina eruková, kyselina brasidová nebo kyselina linolenová, pokud je to vhodné, přidají se antioxidanty, například vitamin E, β-karoten nebo 3,5-di-tórc-butyl-4-hydroxytoluen. Alkoholová složka těchto esterů mastných kyselin obsahuje maximálně 6 atomů uhlíku a je mononebo polyhydroxylovaná, například mono-, di- nebo trihydroxylovaná, například methanol, ethanol, propanol, butanol nebo pentanol nebo jejich izomery, ale zejména glykol a glycerol. Jako příklady mohou být uvedeny následující estery mastných kyselin: ethylester kyseliny olejové, izopropylester kyseliny myristové, izopropylester kyseliny palmitové, „Labrafil M 2375“ (polyoxyethylenglycerol trioleát, Gatterfosé, Paříž), „Miglyol 812“ (triglycerid nasycených mastných kyselin s uhlíkovým řetězcem o délce 8 až 12 atomů uhlíku, Huls, Německo), ale zejména rostlinné oleje, jako je bavlníkový olej, mandlový olej, olivový olej, ricínový olej, sójový olej a zejména olej podzemnice olejně a zvláště sezamový olej. Je také možné použít parafínový olej. Mohou se také přidat stabilizátory, jako jsou emulgátory, zvlhčující činidla nebo povrchově aktivní látky, pojivá, jako jsou škrobové pasty obsahující například kukuřičný, pšeničný, rýžový nebo bramborový škrob, želatinu, tragakant, methylcelulózu, hydroxypropylmethylcelulózu nebo hydroxypropylcelulózu (výhodný), sodnou sůl karboxymethylcelulózy, cyklodextrin(y) a/nebo polyvinylpyrrolidon, a/nebo antibakteriální činidla. Vhodnými emulgátory jsou zejména kyselina olejová, neionogenní povrchově aktivní látky typu polyhydroxyalkoholesterů mastných kyselin, jako je sorbitan monolaurát, monooleát, monostearát nebo monopalmitát, sorbitan tristearát nebo trioleát, polyoxyethylenové adukty polyhydroxyalkoholesterů mastných kyselin, jako je polyoxyethylensorbitanmonolaurát, monooleát, monostearát, monopalmitát, tristearát nebo trioleát, polyethylenglykolestery mastných kyselin, jako je polyoxyethylstearát, polyoxyethylenglykol (300 nebo 400) stearát, polyethylenglykol 2000 stearát, zejména polymemí bloky ethylenoxid/propylenoxid typu ®Pluronic (Wyandotte Chem. Corp.; ochranná známka BASF, FRG) nebo typu ®Synperonic (IC1). Například pokud není aktivní složka rozpustná v uvedených olejích, je přítomna ve formě suspenze, například o velikosti částic 1 až 100 mm. Tyto suspenze mohou být také použity jako takové, to znamená bez tobolek.
K tabletám nebo obalům dražé nebo ke stěnám tobolek mohou být také přidána barviva nebo pigmenty, například pro identifikaci účelu nebo pro označení různých dávek aktivní složky.
-32CZ 296135 B6
Výchozí látky
Předkládaný vynález se týká také nových výchozích látek a/nebo meziproduktů a způsobu jejich přípravy. Použité výchozí látky a vybrané reakční podmínky jsou s výhodou ty, které vedou ke sloučeninám uvedeným jako výhodné.
Při přípravě všech výchozích látek, mohou být volné funkční skupiny, které se neúčastní příslušné reakce, ve chráněné formě, například mohou být chráněny chránícími skupinami uvedenými výše v postupu a). Tyto chránící skupiny mohou být ve vhodné chvíli odstraněny pomocí reakcí, které jsou popsány pod nadpisem „Odstranění chránících skupin“.
Výchozí látky postupu a) jsou známé nebo, pokud jsou nové, mohou se připravit podle známých postupů; například sloučeniny obecného vzorce III je možné připravit z hydrazinu nebo jeho vhodného derivátu a sloučeniny obecného vzorce IV je možné připravit z vhodných aminokyselin nebo jejich analog, například obsahujících jeden z uvedených postranních řetězců R3.
Sloučeniny obecného vzorce III je možné připravit například ze sloučenin obecného vzorce
H2N-NH-R7 (XI), které jsou známé nebo se mohou připravit z hydrazinu zavedením chránících skupin tak, jak je popsáno v postupu a) a kde R7 je atom vodíku nebo skupina chránící aminoskupinu tak, jak je popsáno v postupu b), zejména řerc-alkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, jako je terc-butoxykarbonylová skupina, arylalkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, jako je benzyloxykarbonylová skupina nebo 9-fluorenylmethoxykarbonylová skupina nebo jedna z výše uvedených skupin chránících acylaminoskupinu, zejména trifluoracetylová skupina, alkylací sloučeninou obecného vzorce X jak je popsáno výše u postupu e), nebo reakcí zbytku vzorce (A), kde R4 je takový jak je definováno pro sloučeniny obecného vzorce I, reakcí vhodné karbonylové sloučeniny obecného vzorce X*, nebo jejího reaktivního derivátu tak, jak je definováno u postupu f) svolnou aminoskupinou sloučeniny obecného vzorce XI nebo jejím acylovaným derivátem a následnou redukcí vzniklého hydrazonu za vzniku hydrazinového derivátu obecného vzorce
R.
NH
zbytky ve všech uvedených sloučeninách jsou definovány výše a funkční skupiny vyskytující se v reagentech, které se neúčastní reakce se, pokud je to nutné, chrání, a pokud je to vhodné, odstraní se chránící skupina R7 a potom se kondenzují za podmínek uvedených v postupu b) se sloučeninou obecného vzorce VI nebo s derivátem této kyseliny tak, jak je popsáno v postupu b).
Karbonylovými sloučeninami obecného vzorce X* nebo jejich reaktivními deriváty, které jsou vhodné pro zavedení zbytku vzorce A, a které se použijí pro přípravu sloučenin obecného vzorce XII tak, jak je definováno pod postupem f), jsou aldehydy nebo jejich reaktivní deriváty, jejichž reaktivní karbonylová skupina se po reakci se sloučeninou obecného vzorce XI anásledné redukci stane součástí jmenovaného zbytku vzorce A.
-33CZ 296135 B6
Reakce karbonylových sloučenin se sloučeninami obecného vzorce XI za vzniku odpovídajících hydrazonů se provádí za podmínek běžně používaných pro reakci karbonylových sloučenin s aminy, s výhodou v polárním organickém rozpouštědle, například v etherech, jako je tetrahydrofuran nebo diethylether, alkoholech, jako je methanol nebo ethanol, amidech karboxylových kyselin, jako je dimethylformamid nebo v esterech, jako je ethylacetát, nebo ve vodném roztoku, s výhodou v methanolu a také za přítomnosti nebo nepřítomnosti kyselého katalyzátoru, například karboxylových kyselin, jako je kyselina mravenčí nebo kyselina octová, sulfonových kyselin, jako je kyselina p-toluensulfonová, při teplotách 0 °C až teplota varu reakční směsi, s výhodou při teplotách 20 °C až teplota varu reakční směsi.
Získají se sloučeniny obecného vzorce
kde R4 a R7 jsou stejné, jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce XII.
Redukce vzniklého hydrazonů obecného vzorce XII* se s výhodou provádí pomocí hydrogenace v přítomnosti vhodného katalyzátoru nebo pomocí komplexních hydridů v přítomnosti kyselin. Jako katalyzátory vhodné pro hydrogenaci se používají kovy, jako je nikl, železo, kobalt nebo ruthenium, nebo vzácné kovy nebo jejich oxidy, jako je palladium nebo rhodium nebo jejich oxidy, popřípadě například zakotvené na vhodném nosiči jako je síran bamatý, oxid hlinitý nebo uhlík (aktivní uhlí) nebo ve formě skeletových katalyzátorů, jako je Raneyův nikl. Rozpouštědly, které se obvykle používají pro katalytickou hydrogenaci, jsou například voda, alkoholy, jako je methanol nebo ethanol, estery, jako je ethylacetát, ethery, jako je dioxan, chlorované uhlovodíky, jako je dichlormethan, amidy karboxylových kyselin, jako je dimethylformamid, nebo karboxylové kyseliny, jako je ledová kyselina octová nebo směsi těchto rozpouštědel. Hydrogenace se provádí s výhodou při teplotě 10 až 250 °C, zejména při teplotě místnosti až 100 °C a tlak vodíku je s výhodou 0,1 až 20 MPa, zejména 0,1 až 1 MPa, v běžné aparatuře. Při redukci komplexními hydridy, zejména borohydridy, jako jsou kyanoborohydridy alkalických kovů, například kyanoborohydrid sodný, je výhodné přidat slabé kyseliny, jako jsou sulfonové kyseliny, například kyselina p-toluensulfonová, nebo karboxylové kyseliny, jako je kyselina octová, s výhodou v alkoholech, jako je methanol nebo ethanol nebo jejich směs s vodou (viz. například Tetrahedron 49, 8605-8628 (1993)).
Je také možné sloučeniny obecného vzorce XI alkylovat redukcí přímo se sloučeninami obecného vzorce X*, nebo s jejich reaktivními deriváty tak, jak je definováno v postupu f), za podmínek, které jsou analogické podmínkám uvedeným v postupu f).
Také jsou při přípravě sloučenin obecného vzorce XI zejména výhodné reakční podmínky, které jsou popsány v J. Chem. Soc. Perkin I, 1712 (1975).
Sloučeniny obecného vzorce III mohou být také získány například pomocí reakce sloučeniny obecného vzorce XII*, která je definována výše, kde R7 je atom vodíku (získá se například odstraněním chránících skupin, pokud je R7 chránící skupina), přímo pomocí kondenzace za podmínek uvedených v postupu b) s kyselinami vzorce VI, nebo deriváty kyselin uvedenými v postupu b), za získání sloučenin obecného vzorce h ň5
(III*),
I
-34CZ 296135 B6 kde zbytky jsou stejné, jak bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I. Tyto sloučeniny se potom pomocí redukce za analogických podmínek, které jsou uvedeny pro redukci hydrazonů obecného vzorce XII*, převedou na sloučeniny obecného vzorce III.
Sloučeniny obecného vzorce III* se mohou také získat z odpovídajících sloučenin obecného vzorce III', které jsou definovány níže, pomocí reakce těchto sloučenin se sloučeninami obecného vzorce X*, které jsou definovány výše, za vzniku hydrazonů obecného vzorce III* za podmínek, které jsou analogické podmínkám popsaným výše pro reakci karbonylových sloučenin obecného vzorce X* s hydraziny obecného vzorce XI.
Sloučeniny obecného vzorce IV mohou být připraveny například pomocí redukce aminokyseliny obecného vzorce
O
R3 (Xih).
kde R8 je atom vodíku nebo zejména jedna ze skupin chránících aminoskupinu, které jsou uvedeny v postupu a), zejména íerc-alkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, jako je Zerc-butoxykarbonylová skupina, arylalkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, jako je benzyloxykarbonylová skupina nebo 9-fluorenylmethoxykarbonylová skupina nebo jedna ze skupin chránících acylaminoskupinu, které jsou uvedené v postupu a), zejména tifluoracetylová skupina a R3 je stejné, jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I, za vzniku aldehydu obecného vzorce
(XIV), kde zbytky jsou definovány výše, následnou reakcí tohoto aldehydu s ylidovou sloučeninou, s výhodou ylidovou sloučeninou síry, za vzniku epoxidu obecného vzorce
(XV).
kde zbytky jsou stejné, jako bylo definováno výše. Potom se odstraní chránící skupina R8 (vzniklá volná aminosloučenina, kde R8 je atom vodíku může být stabilní, například ve formě kyselé adiční soli) a nakonec se acyluje aminoskupina vzniklé sloučeniny kyselinou obecného vzorce Vili, kde zbytky jsou stejné, jako bylo definováno pro sloučeninu obecného vzorce VIII, za analogických podmínek, jako je popsáno v postupu b).
Redukce aminokyselin obecného vzorce XIII na odpovídající aldehydy obecného vzorce XIV se provádí například pomocí redukce na odpovídající alkoholy a následnou oxidací na uvedené aldehydy.
-35CZ 296135 B6
Redukce na alkoholy (volná sloučenina nebo (pokud je to nezbytné po zavedení chránících skupin tak, jak je popsáno v postupu a)) sloučeniny, která je chráněná na atomu dusíku skupinou R8 obecného vzorce
(XIII*), kde zbytky jsou stejné, jak bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce XIII) se provádí například pomocí hydrogenace halogenidů kyselin nebo jiných aktivovaných derivátů karboxylových kyselin uvedených v postupu b) za podmínek uvedených pro hydrogenaci hydrazonů získaných ze sloučenin obecného vzorce XII, diboranem nebo komplexními hydridy, jako je borohydrid sodný. Následná oxidace vzniklých alkoholů je možná například pomocí oxidace hydroxylové skupiny sulfoxidy, jako je dimethylsulfoxid, v přítomnosti činidla, které aktivuje hydroxylovou skupinu, jako je chlorid karboxylové skupiny, například oxalylchlorid, v inertním rozpouštědle, například halogenovaném uhlovodíku, jako je dichlormethan a/nebo acyklický nebo cyklický ether, jako je tetrahydrofuran, při teplotě -80 až 0 °C, například -78 až -50 °C, nebo pomocí oxidace například oxidem chromovým nebo jeho deriváty, jako pyridinium chromát nebo řerc-butylchromát, dichroman/kyselina sírová, oxidem sírovým v přítomnosti heterocyklické báze, jako je pyridin/oxid sírový, a také kyselinou dusičnou, oxidem manganičitým, oxidem seleničitým, ve vodě, organických rozpouštědlech jako jsou halogenovaná rozpouštědla, například dichlormethan, amidy karboxylových kyselin, jako je dimethylformamid, nebo dialkylsulfoxidech obsahujících nižší alkylovou skupinu, jako je dimethylsulfoxid, v přítomnosti nebo nepřítomnosti bazických aminů, například trialkylaminů obsahujících nižší alkylové skupiny, jako je triethylamin, při teplotě -50 až 100 °C, s výhodou -10 až 50 °C, nebo pomocí katalytické dehydrogenace, například v přítomnosti kovového stříbra, mědi, směsného oxidu mědi a chrómu nebo oxidu zinečnatého při teplotě 200 až 400 °C (v kontaktní trubici) s následným rychlým ochlazením. Je také možná oxidace 2,2,6,6-tetramethylpiperidin-l-oxylem v přítomnosti NaOCl (viz. Anelli a kol., Org. Synth. 69, 212 (1990)).
Je také možná přímá redukce aminokyselin na aldehydy, například pomocí hydrogenace za přítomnosti přiotráveného palladiového katalyzátoru nebo redukcí odpovídajících esterů aminokyselin, například nižších alkylesterů, jako je ethylester, komplexními hydridy, například borohydridy, jako je borohydrid sodný nebo s výhodou hydridy hliníku, například lithiumaluminium hydrid, lithiumtn(/erc-butoxy)alummiumhydrid nebo zejména diizobutylaluminiumhydrid, v nepolárních rozpouštědlech, například uhlovodících nebo aromatických rozpouštědlech, jako je toluen, při teplotě -100 až 0 °C, s výhodou -70 až -30 °C, a následné reakce za vzniku odpovídajících semikarbazonů, například s odpovídajícími kyselými solemi semikarbazonů, jako je hydrochlorid semikarbazidu, v systému vodných rozpouštědel, jako je alkohol/voda, například ethanol/voda, při teplotách -20 až 60 °C, s výhodou 10 až 30 °C a reakce vzniklého semikarbazonu s reaktivním aldehydem, například formaldehydem, v inertním rozpouštědle, například polárním organickém rozpouštědle, například amidu karboxylové kyseliny, jako je dimethylformamid, při teplotě -30 až 60 °C, s výhodou 0 až 30 °C a potom s kyselinou, například silnou minerální kyselinou, jako jsou halogenovodíky, ve vodném roztoku, popřípadě za přítomnosti rozpouštědla, které se používalo před tím, při teplotách -40 až 50 °C, s výhodou -10 až 30 °C. Odpovídající estery se získají pomocí reakce aminokyselin s odpovídajícími karboxylovými kyselinami za analogických podmínek, které se použily při kondenzaci v postupu b), například reakce s halogenidy anorganických kyselin, jako je thionylchlorid, ve směsích organických rozpouštědel, jako jsou směsi aromatických a alkoholických rozpouštědel, například toluenu a ethanolu, při teplotách -50 až 50 °C, s výhodou -10 až 20 °C.
Příprava sloučenin obecného vzorce XIX se provádí zvláště výhodným způsobem za podmínek, které jsou analogické reakčním podmínkám uvedeným v J. Org. Chem. 47, 3016, (1982) nebo v J. Org. Chem. 43, 3624 (1978).
-36CZ 296135 B6
Sirným ylidem vhodným pro převedení sloučenin obecného vzorce XIV na epoxidy obecného vzorce XV je například dialkylsulfoniummethylid, například dimethylsulfoniummethylid, alkyldialkylaminosulfoniummethylid nebo fenyldialkylaminosulfoniummethylid, například methyldimethylaminosulfoniummethylid, nebo fenyldimethylaminosulfoniummethylid nebo dialkylsulfoniummethylid, například dimethylsulfoniummethylid nebo diethylsulfoniummethylid.
Příslušná sirná ylidová sloučenina se s výhodou připraví in šitu z odpovídající sulfoniové nebo sulfoxoniové soli a báze, například hydridu sodného, v dipolámím aprotickém rozpouštědle, například v dimethylsulfoxidu, nebo etheru, například tetrahydrofuranu nebo 1,2-dimethoxyethanu a potom se reaguje se sloučeninou obecného vzorce XIV. Reakce se většinou provádí při teplotě místnosti, za chlazení, například pod -20 °C, nebo za slabého zahřívání, například do 40 °C. Sulfid, sulfinamid a sulfoxid, kteiý současně vznikne, se odstraní při následném vodném zpracování.
Reakce se sirným ylidem se provádí zvláště výhodným způsobem, který je analogický podmínkám uvedeným v J. Org. Chem. 50, 4616 (1985).
Sloučeniny obecného vzorce XV se mohou také získat ze sloučenin obecného vzorce XIV, které jsou definovány výše, pomocí jejich reakce s trialkylsilylmethyl Grignardovou sloučeninou obsahující nižší alkylové skupiny, která se například připraví z odpovídajícího halogenmethylsilanu, jako je chlormethyltrimethylsilan, v inertním rozpouštědle, například etheru, jako je dioxan nebo diethylether, při teplotě 0 až 50 °C, například při teplotě místnosti až 40 °C, následně eliminace za odstranění silylového zbytku a vzniku dvojné vazby, například pomocí Lewisovy kyseliny, jako je fluorid boritý, všechny skupiny chránící aminoskupinu R8 se s výhodou odstraní v inertním rozpouštědle, například v etheru jako je diethylether, nebo halogenovaném uhlovodíku, jako je dichlormethan, nebo jejich směsi, při teplotě -50 °C až teplota varu, zejména 0 až 30 °C, pokud je to vhodné, opětovné acylace za zavedení skupiny chránící aminoskupinu R12, která je definována výše, a oxidace vzniklé dvojné vazby za získání oxiranu, s výhodou pomocí peroxykarboxylové kyseliny, například kyseliny m-chlorperoxybenzoové nebo kyseliny monoperoxyftalové (například ve formě soli hořčíku), v inertním rozpouštědle, například halogenovaném uhlovodíku, jako je dichlormethan, nebo alkoholech, jako je methanol, nižších alkanoylnitrilech, jako je acetonitril, vodě nebo jejich směsích, při teplotách -20 °C až teplota varu reakční směsi, například 10 až 50 °C.
Sloučeniny obecného vzorce IV se s výhodou připraví tak, že se vyjde přímo z alkoholu obecného vzorce XIII*, který je definován výše, který je také komerčně dostupný, a tento alkohol se reaguje s kyselinou obecného vzorce VIII, nebo s jejím reaktivním derivátem, jak je definováno v postupu c), za podmínek, které jsou tak uvedeny, pokud je to nutné se zavedenými chránícími skupinami tak, jak je popsáno v postupu a), které se ve vhodnou chvíli odstraní tak, jak je popsáno pod nadpisem „Odstranění chránících skupin“. Získá se sloučenina, která je analogická sloučenině obecného vzorce XIII*, kde pozice R8 je obsazena odpovídajícím acylovým, zbytkem z kyseliny obecného vzorce VIII; vzniklá sloučenina se oxiduje za podmínek, které jsou analogické podmínkám uvedeným pro oxidaci alkoholů obecného vzorce XIII* za vzniku odpovídajícího aldehydu obecného vzorce
(XIV*),
-37CZ 296135 B6 kde zbytky jsou definovány výše, a tento aldehyd se potom převede, například pomocí ylidové sloučeniny, která je popsána pro převedení sloučeniny obecného vzorce XIV na sloučeninu obecného vzorce XV, na sloučeninu obecného vzorce IV.
Výchozí látky postupů b), c) a d) jsou známé nebo, pokud jsou nové, mohou se připravit pomocí známých postupů; například sloučenina obecného vzorce V může být připravena z vhodného derivátu hydrazinu obecného vzorce XII, kde Ryje chránící skupina a ostatní zbytky jsou definovány pro sloučeninu obecného vzorce V a vhodného epoxidu obecného vzorce IV, kde jsou zbytky definovány pro sloučeninu obecného vzorce I (postup b); sloučeninu obecného vzorce VII je možné připravit z vhodného derivátu hydrazinu obecného vzorce III, kde jsou zbytky stejné, jako je definováno pro sloučeniny obecného vzorce I a vhodného epoxidu obecného vzorce XV, kde R§ je chránící skupina a ostatní zbytky jsou stejné, jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I (postup c); a sloučenina obecného vzorce IX může být připravena z vhodného derivátu hydrazinu obecného vzorce XII, kde R7 je atom vodíku a ostatní zbytky jsou stejné, jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I a vhodného epoxidu obecného vzorce XV, kde R8 je chránící skupina a ostatní zbytky jsou stejné, jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I (postup d) analogicky jako v postupu a), popřípadě za použití a odstranění chránících skupin tak, jak je popsáno v postupu a) a pod nadpisem „Odstranění chránících skupin“, chránící skupiny R7 a R8 jsou s výhodou definovány výše v definici sloučenin obecného vzorce XI a XIII, v tomto pořadí.
Sloučeniny obecného vzorce Γ, kde jsou substituenty definovány výše, mohou být připraveny například ze sloučenin obecného vzorce ΙΙΓ,
kde jsou zbytky stejné, jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I, analogickým způsobem, jako bylo popsáno v postupu b), reakcí sloučenin obecného vzorce IV, kde všechny přítomné funkční skupiny, které se neúčastní reakce, mohou být chráněny tak, jak je popsáno v postupu b) a po reakci znovu uvolněny.
Sloučeniny obecného vzorce ΙΙΓ mohou být získány ze sloučenin obecného vzorce XI, které jsou definovány výše, pomocí reakce s kyselinou obecného vzorce VI nebo jejím reaktivním derivátem, kde zbytky jsou definovány výše, analogickým způsobem, jako je popsáno pro reakci sloučenin obecného vzorce XII s kyselinou obecného vzorce VI a, pokud je to vhodné, pomocí následného odstranění chránící skupiny R7 podle některého z postupů uvedeného pod nadpisem „Odstranění chránících skupin“.
Pokud jsou přítomny dvě skupiny chránící aminoskupinu, mohou být stejné nebo různé.
Použitými skupinami chránícími aminoskupinu jsou například skupiny chránící aminoskupinu uvedené výše v postupu a). Výhodné jsou ty odpovídající sloučeniny, kde jsou chránící skupiny vybrány z těch, které jsou uvedeny, jako výhodné pro R7 a R8 ve sloučeninách obecného vzorce XI a XIII, v tomto pořadí.
Příprava chráněných sloučenin obecného vzorce I se provádí například podle kteréhokoli způsobu uvedeného výše, zejména ze sloučenin obecného vzorce III a IV, kde funkční skupiny mohou být chráněny funkčními skupinami popsanými v postupu a).
-38CZ 296135 B6
Kyseliny obecného vzorce VI, VIII a Vlila a sloučeniny obecného vzorce X a aldehydy vhodné pro zavedení zbytku vzorce A, které se používají při přípravě sloučenin obecného vzorce XII mohou být připraveny podle známých postupů, pokud již nejsou známé.
Příprava kyselin obecného vzorce VI se provádí pomocí reakce derivátů nižších alkoxykarboxylových kyselin, které jsou vhodné pro zavedení nižších alkoxykarbonylových zbytků, například pomocí reakce odpovídajících dialkylesterů kyseliny pyrouhličité obsahujících nižší alkylové skupiny (zejména dimethylesteru kyseliny pyrouhličité; Aldrich, Švýcarsko) nebo s výhodou nižších alkylesterů haloformových kyselin, jako jsou nižší alkylestery kyseliny chloromravenčí (zejména methylester kyseliny chloromravenčí, Fluka, Švýcarsko), s aminokyselinami obecného vzorce
(XVI), kde R5 je definováno pro sloučeniny obecného vzorce VI, za podmínek, které jsou analogické podmínkám popsaným pro acylaci v postupu b), zejména ve vodném roztoku hydroxidu alkalického kovu, například ve vodném roztoku hydroxidu sodného, v přítomnosti dioxanu při teplotě 20 až 100 °C, zejména 50 až 70 °C.
Odpovídajícím způsobem je možno připravit sloučeniny obecného vzorce VIII z aminokyselin obecného vzorce
O
Ra (XVII), kde R2 je stejné, jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I a sloučeniny obecného vzorce Vlila je možné připravit z aminokyselin obecného vzorce
O
HO p (XVII|)/
V kde R2' je stejné jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce VIII', pomocí reakce s deriváty nižších alkoxykarboxylových kyselin, které jsou vhodné pro zavedení nižších alkoxykarbonylových zbytků.
Aminokyseliny obecných vzorců XVI, XVII a XVIII jsou známé, nebo je možné je připravit podle známých postupů. S výhodou jsou ve formě (S) (vzhledem k cc-uhlíkovému atomu).
Sloučeniny obecného vzorce IV mohou být také připraveny kondenzací sloučeniny obecného vzorce XIX
-39CZ 296135 B6 se sloučeninou obecného vzorce XVIII, která je definována výše. Kondenzace s kyselinou obecného vzorce VIII nebo derivátem této kyseliny, se provádí za podmínek, které jsou analogické podmínkám uvedeným v postupu e). Získají se sloučeniny obecného vzorce XX
(XX), kde R] a R2 je stejné, jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I.
Epoxidace se provádí kyslíkem nebo s výhodou chemicky vázaným kyslíkem, například v hydroperoxidech, peroxidu vodíku nebo peroxykyselinách, jako je kyselina peroxybenzoová, kyselina peroxymravenčí, kyselina peroxyoctová, kyselina monoperoxyftalová, kyselina peroxywolframová nebo zejména kyselina m-chlorperoxybenzoová, v inertních rozpouštědlech, jako jsou ethery, například diethylether, při výhodných teplotách -20 až 50 °C, za vzniku sloučenin obecného vzorce IV, které jsou definovány výše.
Výchozí látka obecného vzorce XIX se získá s výhodou reakcí sloučeniny obecného vzorce XIV, kde R3 je fenylová skupina a R8 je chránící skupina s Grignardovým činidlem, které zavádí methylidenovou skupinu, zejména trimethylsilylmethylovým Grignardovým činidlem (ClMgCH2Si(CH3)3 - které se připraví z chlortrimethylmethylsilanu (Fluka, Švýcarsko) za podmínek, které se obvykle používají pro přípravu Grignardových sloučenin) v inertním rozpouštědle, jako je ether, například diethylether, při výhodné teplotě -65 až 0 °C a následným odstraněním hydroxylové skupiny a trimethylsilylové skupiny, například fluoridem boritým v etheru, jako je diethylether, při výhodných teplotách -20 až 30 °C, za současného odstranění chránící skupiny R8 (zejména v případě odstranění Zerc-butoxykarbonylové chránící skupiny) nebo za následného odstranění chránících skupin tak, jak je popsáno pod nadpisem „Odstranění chránících skupin“.
Také je možná příprava vycházející ze sloučeniny obecného vzorce XIV, kde R3 je fenylová skupina a R8 je chránící skupina za použití vhodného Wittigova činidla, jako je methyltrifenylfosfoniumbromid nebo jodid za přítomnosti silné báze, jako je amid sodný, při teplotách -90 až 0 °C, následné odstranění chránící skupiny Rs podle podmínek uvedených pod nadpisem „Odstranění chránících skupin“.
Sloučeniny obecného vzorce X* jsou známé, mohou se připravit podle známých postupů, nebo se mohou připravit například následujícím způsobem:
Za použití sloučeniny obecného vzorce XXI
(XXI), kde Hal je atom halogenu, zejména atom bromu nebo chloru, a její reakcí s nenasyceným heterocyklem, který obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfínylová skupina (-SO-) a sulfonylová
-40CZ 296135 B6 skupina (-SO2-) a je nenasycený nebo substituovaný nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu, zejména triazol nebo thiofen, v přítomnosti tetrakis(trifenylfosfm)palladia jako katalyzátoru a v přítomnosti nižšího alkanoátu alkalického kovu, jako je acetát draselný, ve vhodném rozpouštědle, zejména N,N-dialkylalkanoylamidu obsahujícího nižší alkylové skupiny a nižší alkanoylovou skupinu, jako je dimethylacetamid, při výhodných teplotách 80 °C až teplota varu reakční směsi, například přibližně při 150 °C, se získá odpovídající sloučenina obecného vzorce X*, zejména 4-(thiazol-5-yl)benzaldehyd nebo 4(thiofen-2-yl)benzaldehyd.
Alternativně je možné vyjít ze sloučeniny vzorce XXI, která je definováno výše, za vzniku odpovídajícího dialkylacetalu obsahujícího nižší alkylové skupiny (viz. například J. Org. Chem. 56, 4280 (1991)), například brombenzaldehyddimethylacetalu (získá se například reakcí 4-brombenzaldehydu s trimethylesterem kyseliny orthomravenčí v alkoholu, jako je methanol, v přítomnosti kyseliny, jako je kyselina p-toluensulfonová (může se také použít ve formě hydrátu)). Vzniklý dialkylacetal 4-halogenbenzaldehydu obsahující nižší alkylové skupiny se potom převede, pomocí reakce s hořčíkem za přítomnosti katalytického množství jodu ve vhodném rozpouštědle, jako je ether, například tetrahydrofuran, při výhodné teplotě 0 až 70 °C na odpovídající Grignardovo činidlo obecného vzorce XXII,
(ΧΧΙΙ)ζ kde Hal je atom halogenu, zejména atom chloru nebo bromu, a Z je nižší alkylová skupina. Toto činidlo se potom reaguje, v přítomnosti l,3-bis(difenylfosfino)propannikl (II) chloridu jako katalyzátoru ve vhodném rozpouštědle, jako je ether, například tetrahydrofuran, ve zvláště výhodném způsobu se přidá vhodný komplexní hydrid, zejména diizobutylaluminiumhydrid (například rozpuštěný v uhlovodíku, jako je hexan), při výhodné teplotě 0 až 60 °C, se sloučeninou obecného vzorce XXIII
R9-Hal' (XXIII), kde R9 je nenasycená heterocyklická skupina, která obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfmylová skupina (-SO-) a sulfonylová skupina (-SO2~) a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu, a kde Hal je atom chloru, zejména atom bromu, za následné kyselé hydrolýzy acetalu (například chlorovodíkem ve vodě), za vzniku odpovídající aldehydické sloučeniny obecného vzorce X*. Zejména výhodnými sloučeninami obecného vzorce XXIII při přípravě následujících sloučenin obecného vzorce X* jsou 2-bromthiazol, 2- nebo 3-brompyridin nebo 2-chlorpyrazin; 4-(thiazol-2yl)benzaldehyd, 4-(pyrid-2-yl nebo -3-yl)benzaldehyd nebo 4-(pyrazin-2-yl)benzaldehyd.
Sloučeniny obecného vzorce X*, kde R4 je 4-(tetrazolyl-5-yl)fenylová skupina se získají pomocí reakce 4-kyanobenzaldehydu s azidem alkalického kovu, jako je azid sodný, v přítomnosti vhodného halogenidu alkalického kovu, jako chlorid lithný, ve vhodném rozpouštědle, jako je 2methoxyethanol, s výhodou při teplotě varu. Pomocí reakce s fenylalkylhalogenidem obsahujícím nižší alkylovou skupinu nebo s výhodou s fenylalkeny obsahujícími nižší alkenovou skupinu, jako je 2-fenylpropen, ve vhodném rozpouštědle, jako je toluen, a vhodné kyselině, jako je kyselina methansulfonová, s výhodou při teplotě varu, se získají odpovídající 1- nebo 2-fenylalkylové sloučeniny obsahující nižší alkylovou skupinu obecného vzorce X*. Pomocí reakce s nižším alkylhalogenidem, jako je jodid nebo bromid, například methyljodid, v přítomnosti
-41 CZ 296135 B6 uhličitanu alkalického kovu, jako je uhličitan draselný nebo zejména uhličitan česný, a vhodného rozpouštědla, jako je dioxan, při výhodné teplotě 0 až 30 °C, se získají sloučeniny obecného vzorce X* substituované na tetrazolylovém kruhu nižší alkylovou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu, zejména 4-(l-methyltetrazol-5-yl)benzaldehyd.
Sloučeniny obecného vzorce X mohou být připraveny z odpovídajících sloučenin obecného vzorce X* redukcí aldehydické skupiny na hydroxymethylovou skupinu (například pomocí komplexních hydridů, jako je lithiumaluminiumhydrid v ethanolu, disiamylboran v tetrahydrofuranu, borohydrid sodný v přítomnosti chloridu lithného v diglykolu nebo borohydrid sodný v ethanolu) a následným zavedením zbytku X pomocí esterifikace silnými anorganickými nebo organickými kyselinami, jako jsou minerální kyseliny, například hydrohalogenkyseliny, jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromo vodí ková nebo kyselina jodo vodíková, nebo silnými organickými sulfonovými kyselinami, jako jsou nesubstituované nebo substituované, například atomem halogenu substituované, například atomem fluoru substituované, nižší alkansulfonové kyseliny nebo aromatické sulfonové kyseliny, například kyselina benzensulfonová, která je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou, jako je methylová skupina, atomem halogenu, jako je atom bromu a/nebo nitroskupinou, například kyselina methansulfonová, kyselina p-brorntoluensulfonová nebo kyselina p-toluensulfonová, nebo kyselina azidovodíková, podle standardních postupů. Například pomocí reakce s halogenidem anorganické kyseliny, jako jsou thionylhalogenidy nebo fosforylhalogenidy (například chloridy, bromidy, jodidy), může být zaveden halogenový zbytek X, nebo mohou být pomocí reakce s jinými vhodnými organickými nebo anorganickými kyselinami, jako jsou silné organické sulfonové kyseliny (použité například jako chloridy kyselin), získány sloučeniny obecného vzorce X.
Výchozí látky (zejména obecného vzorce IV*, V*, VII*, IX* a (Γ)* mohou být také připraveny analogickým způsobem, jako je uvedeno v EP 0 521 827 nebo EP 0 672 448 nebo je možné je připravit pomocí odkazů, které jsou tam uvedeny, nebo jsou známé, mohou se připravit podle známých postupů nebojsou komerčně dostupné.
Příprava výchozích látek pro přípravu sloučenin obecného vzorce I se s výhodou uvádí analogickým způsobem a analogickými kroky, jako je popsáno vpříkladech.
Z výchozích látek podle předkládaného vynálezu jsou zvláště výhodné (pokud nejsou substituenty specificky definované, použije se význam uvedený v definici pro sloučeniny obecného ;vzorce I):
(1) sloučenina obecného vzorce XX, kde Ri je methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina a R2 je Zerc-butylová skupina;
(2) sloučeniny obecného vzorce IV, kde Ri je methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina a R2 je Zerc-butylová skupina;
(3) sloučeniny obecného vzorce III*, zejména ty, kde R5 je Zerc-butylová skupina a R6 je methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina;
(4) sloučeniny obecného vzorce XII;
(5) sloučeniny obecného vzorce XII*;
(6) sloučeniny obecného vzorce III;
(7) sloučeniny obecného vzorce V;
(8) sloučeniny obecného vzorce VII;
(9) sloučeniny obecného vzorce IX;
(10) sloučeniny obecného vzorce X;
(11) Sloučenina obecného vzorce X* vybraná z 4-(l-methyltetrazol-5-yl)-benzaldehydu, 4-(thiazol-2-yl)-benzaldehydu, 4-(pyrid-2-yl nebo -3-yl)-benzaldehydu, 4-(pyrazin-2-yl)~ benzaldehydu, 4-(thiazol-5-yl)-benzaldehydu a 4-(thiofen-2-yl)-benzaldehydu;
(12) sloučeniny obecného vzorce XXIV
(XXIV) ( kde Rj3 a R14 jsou skupiny chránící aminoskupinu, které jsou různé, vybrané ze skupin uvedených v postupu a), zejména terc-alkoxykarbonylová skupina obsahující nižší alkoxylovou skupinu, jako je terc-butoxykarbonylová skupina, nebo skupina chránící acylaminoskupinu, zejména trifluoracetylová skupina; s výhodou je R13 trifluoracetylová skupina a R14 je terc-butoxykarbonylová skupina; (tyto sloučeniny jsou sloučeninami obecného vzorce IX, které jsou chráněny na obou aminoskupinách);
(13) sloučeniny obecného vzorce XXV,
NH (XXV)/
kde Rj4 je skupina chránící aminoskupinu, stejná jako je definováno pro sloučeninu obecného vzorce XXIV, zejména fórc-butoxykarbonylová skupina;
(14) sloučeniny obecného vzorce XXVI,
(XXVI), kde R15 je skupina chránící aminoskupinu, zejména /erc-butoxykarbonylová skupina, a ostatní zbytky jsou stejné, jako bylo definováno pro sloučeniny obecného vzorce I;
(15) l-[4-(2-íerc-butyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-N-(/erc-butyloxykarbonyl)amino-2-N-[N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl] amino-6-fenyl-2-azahexan (j ako meziprodukt, ale farmaceuticky aktivní).
Pokud jsou přítomny skupiny tvořící soli, sloučeniny uvedené výše pod (1) až (15) jako výchozí látky mohou být také ve formě solí.
-43CZ 296135 B6
Příklady provedení vynálezu
Následující příklady slouží pro ilustraci vynálezu, ale neomezují jeho rozsah.
Teploty jsou uvedeny ve stupních Celsia (°C). Pokud není uvedena žádná teplota, reakce se provádí při teplotě místnosti. Hodnoty Rf, které udávají poměr infiltrace příslušné látky vzhledem k infiltraci čela rozpouštědla, se určí na deskách s tenkou vrstvou silikagelu (Měrek, Darmstadt, Německo) pomocí chromatografie na tenké vrstvě (TLC) za použití systému rozpouštědel, který jev každém případě uveden.
Použité HPLC gradienty:
HPLC2o-ioo 20 % -> 100 % a) v b) 20 minut.
HPLC2o-ioo(i2')20 % -> 100 % a) v b) 12 minut, potom 8 minut 100 % a)
HPLC5_6o6O % a) v b) 15 minut.
Eluent a): acetonitril + 0,05 % kyselina trifluoroctová; eluent b): voda + 0,05 % kyselina trifluoroctová.
Kolona (250 x 4,6 mm) opatřená „reverzní fází“ C18-Nucleosil (5 pm střední velikost částic, silikagel kovalentně derivatizovaný octadecylsilany, Macherey & Nagel, Duřen, Německo). Detekce pomocí UV-absorpce při 254 nm. Retenční časy (tRet) jsou uvedeny v minutách. Průtok 1 ml/min.
Ostatní použité zkratky mají následující význam:
abs. anal. Boc calc. DBU TLC DIPE DME DPPP absolutní (znamená, že je rozpouštědlo bezvodé) elementární analýza /erc-butoxykarbonylová skupina vypočteno 1,8-diazabicyklo[5,4,0]undec-7-en-(l ,5-5) chromatografie na tenké vrstvě diizopropylether dimethylformamid [l,3-bis(difenylfosfíno)propan]nikl(II)chlorid (Aldrich, Milwaukee, USA)
EDC ether FAB-MS hydrochlorid N-ethyl-N'-(3-dimethylaminopropyl)karbodiimidu diethylether hmotová spektroskopie s ostřelováním rychlými atomy
sat. HOAc HOBT HPLC nasycený kyselina octová 1 -hydroxybenzotriazol vysokotlaká kapalinová chromatografie
Hůnigova báze N-ethyldiizopropylamin
MeOH min NMM methanol minuta(y) N-methylmorfolin
-44CZ 296135 B6
Pd/C Pd(PPh3)4 izo-PrOH Rf SiO2 palladium na aktivním uhlí tetrakis(trifenylfosfin)palladium izopropanol poměr infiltrace sloučeniny čelu eluentu při TLC silikagel
m.p. solanka TEA TFA THF teplota tání nasycený roztok chloridu sodného triethylamin kyselina trifluoroctová tetrahydrofuran (dest. z sodík/benzofenon)
TPTU 0-(l,2-dihydro-2-oxo-l-pyridyl)-N,N,N',N'-tetramethyluroniumtetrafIuoro- borát
p-TSA kyselina p-toluensulfonová
Zdroje některých derivátů aminokyselin použitých jako výchozí látky: ~(2R)-[(rS)-Boc-amíno-2'-fenylethyl]oxiran J. Org. Chem. 50,4615 (1985) -(2R)-[(l'S)-(trifluoracetyl)amino-2'-fenylethyl]oxiran (Evropský patent EP 0 521 827, strana
78, příklad 16d))
-N-methoxykarbonyl-(L)-valin (příprava viz Chem. Lett. 705 (1980)) -N-ethoxykarbonyl-(L)-valin (příprava viz. J. Org. Chem. 60, 7256 (1995)) -N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucin (příprava viz. Chem. Lett. 705 (1980))
Příklad 1 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Bez přístupu vlhkosti se 735 mg (4,20 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu (viz. EP 0 604 368, příklad 2b)), 1548 mg (8,07 mmol) EDC a 654 mg (4,844 mmol) HOBT umístí do 10 ml dimethylformamidu. Kbílé suspenzi se přidá 1,13 ml (8,07 mmol) TEA a směs se míchá 30 minut při teplotě místnosti. Potom se přidá 595 mg (1,62 mmol) l-[4-(thiazol-5-yl)-fenyl]~ 4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-2-azahexanu rozpuštěného v 1 ml dimethylformamidu a směs se míchá přes noc do ukončení reakce. Reakční směs se zahustí odpařením; vzniklý olej se rozpustí v dichlormethanu a promyje se 10% roztokem kyseliny citrónové, nasyceným roztokem hydrogenuhliČitanu sodného a solankou. Vodná vrstva se dvakrát extrahuje dichlormethanem; spojené organické vrstvy se filtrují přes ucpávku z bavlněné vaty a zahustí odpařením. Po kolonové chromatografii (silikagel; dichlormethan/methanol/voda/kyselina octová 85:13:1,5:0,5) a srážení DIPE z koncentrovaného roztoku v methylenchloridu se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf - 0,57 (dichlormethan/methanol/voda/kyselina octová 85:13:1,5:0,5); HPLC2o-ioo ti<et ~ 3,0; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 683.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
la) 4—(Thiazol-5-yl)benzaldehyd
V Cariově trubici se míchá směs 3,7 g (20 mmol) 4-brombenzaldehydu (Fluka, Švýcarsko), 6,64 ml (93 mmol) thiazolu, 2,94 g octanu draselného a 1,16 g (1 mmol) Pd(PPh3)4 v 50 ml dimethylacetamidu 12 hodin při 150 °C. Reakční směs se zahustí odpařením. Ke zbytku se přidá voda a směs se třikrát extrahuje dichlormethanem. Organická vrstva se filtruje přes ucpávku
-45 CZ 296135 B6 z bavlněné vaty, zahustí se odpařením a čistí se pomocí chromatografíe (silikagel; hexan/ethylacetát 1:2), za získání sloučeniny uvedené v názvu: HPLC2O_2Oo tRet = 11,4;
’Η-NMR (deuterochloroform) δ 9,98 (s, HCO), 9,03 (s, H(2)thiazo1), 8,32 (s, H(4)thiazo'), 7,95 a 7,85 (2d, J = 8, vždy 2H); dále také signály hydrátu (® 12 %): 8,92 (s, H(2)thiazo1), 8,15 (s, H(4)thiaz0‘), 7,62 a 7,53 (2d, J = 8, vždy 2H), 5,54 (s, HC(OH)2).
b) N-1 -(terc-butoxykarbonyl)-N-2- {[4-(thiazol-5-yl)fenyl]meťhyliden} hydrazon
Roztok 1,22 g (6,45 mmol) 4-(thiazol-5-yl)benzaldehydu a 1,12 g (6,14 mmol) íerc-butylkarbazátu (Fluka, Švýcarsko) v 40 ml ethanolu se míchá 12 hodin při teplotě 80 °C. Po ochlazení a krystalizaci přidáním 60 ml vody při 0 °C se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání 170 až 171 °C; HPLC20_100: tRet = 13,5.
c) N-1 -(terc-butoxykarbonyl)-N-2-[4-(thiazol-5-yl)benzyl]hydrazin
V dusíkové atmosféře 20,4 g (67,2 mmol) N-l-(/erc-butoxykarbonyl)-N-2-{[4(thiazol-5-yl)fenyl]methyliden}hydrazonu umístí do 120 ml tetrahydrofuranu a přidá se 4,67 g (70,7 mmol; 95%) kyanoborhydridu sodného. Ke směsi se potom přikape 12,8 g (67,2 mmol) kyseliny p-toluensulfonové v 120 ml tetrahydrofuranu (pH 3 až 4). Po sedmi hodinách se přidá voda a ethylacetát a vodná vrstva se oddělí a extrahuje se ještě dvakrát ethylacetátem. Organická vrstva se promyje solankou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Ke vzniklému hustému oleji se přidá 80 ml dichlorethanu a 80 ml IN roztoku hydroxidu sodného (pění) a směs se zahřívá 7 hodin k varu. Reakční směs se ochladí a zředí se dichlormethanem a vodou; vodná vrstva se oddělí a dvakrát se extrahuje dichlormethanem. Organická vrstva se suší nad síranem sodným, zahustí se odpařením a čistí se pomocí chromatografíe (silikagel, hexan/ethylacetát 2:1). Po míchání v hexanu se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání: 93 až 95 °C; TLC: Rf = 0,12 (hexan/ethylacetát 2:1);
Elementární analýza (C]5N19N3O2S) vypočteno C 58,99, H 6,27, N 13,76, S 10,50;
nalezeno C 58,98, H 6,34, N 13,64, S 10,66;
HPLC20-100·’ tRet = 10,1ld) l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[(terc-butoxykarbonyl)amino]fenyl-2-azahexan
Suspenze 1,21 g (4,6 mmol) (2R)-[(lS')-Boc-amino-2'-fenylethyl]oxiranu a 1,4 g (4,6 mmol) N-l-(terc-butoxykarbonyl)-N-2-[4-(thiazol-5-yl)benzyl]hydrazinu v 25 ml izopropylalkoholu se zahřívá přes noc k varu. Reakční směs se ochladí a přidá se voda. Vrstva sraženiny se slije z oleje, který se oddělí; olej se suší ve vakuu a čistí se pomocí chromatografíe (silikagel; methylenchlorid/methanol 30:1), za získání sloučeniny uvedené v názvu: TLC: Rf= 0,2 (methylenchlorid/methanol 30:1); HPLCi2CMoo: tRet= 17,2.
le) l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-2-azahexan
Roztok 1,14 g(2,0 mmol) l-[4-(thiazol-5-yl)-fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[(terc_butoxykarbonyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu v 100 ml kyseliny mravenčí se míchá 3 hodiny při teplotě místnosti a potom se zahustí odpařením. Ke zbytku se přidá nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného a dichlormethan; vodná vrstva se oddělí a dvakrát se extrahuje dichlormethanem. Organická vrstva se promyje solankou, filtruje přes ucpávku z bavlněné vaty a zahustí se odpařením za získání sloučeniny uvedené v názvu, která se přímo použije při reakci.
-46CZ 296135 B6
Příklad 2 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]^4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V dusíkové atmosféře se 344 mg l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]^l(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a 191 μΐ (1,74 mmol) NMM v 5,6 ml dimethylformamidu přidá k 122 mg (0,696 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu a 173 mg (0,58 mmol) TPTU v 2,9 ml dimethylformamidu a směs se míchá při teplotě místnosti 16 hodin. Reakční směs se nalije do směsi led/voda, míchá se 30 minut a filtruje. Po čištění zbytku pomocí kolonové chromatografíe (silikagel; methylenchlorid/tetrahydrofuran 4:1) a míchání v etheru se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání: 134 až 135 °C; HPLC20_100: tRet= 14,0;
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 697.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
2a) l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(tórc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-(trifluoracetyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Suspenze 5,32 g (20,5 mmol) (2R)-[(lS')-(trifluoracetyl)amino-2'-fenylethyl]oxiranu a 5,7 g (18,6 mmol) N-l-(terc-butoxykarbonyl)-N-2-[4-(thiazol-5-yl)benzyl]hydrazinu (příklad lc) v 95 ml izopropylalkoholu se 8 hodin zahřívá k varu. Po ochladnutí se reakční směs částečně zahustí odpařením a nechá se stát při 0 °C, dojde ke krystalizaci a sloučenina uvedená v názvu se odfiltruje za sání a suší. TLC: Rf = 0,39 (methylenchlorid/tetrahydrofuran (10:1); HPLC20_io0: tRet= 16,5;
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 565. Další produkt je možno získat z matečných louhů pomocí jejich zahřívání s (2R)-[(lS')-(trifluoracetyl)amino-2'-fenylethyl]oxiranem v izopropylalkoholu a čištěním kolonovou chromatografii (silikagel; methylenchlorid/tetrahydrofuran 15:1).
2b) 1 -[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]—4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino-5 (S)-amino-6fenyl-2-azahexan
100 ml IN roztoku uhličitanu draselného se přikape k roztoku 5,646 g (10,0 mmol) l-[4—(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(Zerc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-(trifluoracetyl)ammo-6fenyl-2-azahexanu v 100 ml methanolu a směs se míchá 15 hodin při 70 °C. Přidá se dichlormethan a voda; vodná vrstva se oddělí a dvakrát extrahuje dichlormethanem. Organické vrstvy se dvakrát promyjí vodou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením za získání sloučeniny uvedené v názvu:
Elementární analýza (C25H32N4O3S (0,53 voda)) vypočteno C 62,80, H 6,97, N 11,72, S, 6,71, H2O 2,00;
nalezeno C 63,2, H 7,01, N 11,57, S 6,49, H2O 1,98;
HPLC2o-ioil· ÍRet - 11,5.
2c) l~[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(terC“butoxykarbonyl)amino-5(S)-N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V dusíkové atmosféře se 1,36 g (7,2 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-tórc-leucinu (příklad 2e), 2,59 g (13,5 mmol) EDC a 1,22 g (9,0 mmol) HOBT rozpustí v 20 ml dimethylformamidu. Po 15 minutách se přidá 3,79 ml (27 mmol) TEA a potom se přikape roztok 2,11 g (4,5 mmol) l—[4— (thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(terc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-amino-6-fenyl-2-aza
-47CZ 296135 B6 hexanu v 41 ml dimethylformamidu. Po 3 hodinách se reakční směs zahustí odpařením. Vzniklý olej se rozpustí v ethylacetátu a malém množství tetrahydrofuranu a promyje se dvakrát vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, dvakrát vodou a solankou. Vodná vrstva se extrahuje ethylacetátem; spojené organické vrstvy se suší nad síranem sodným a zahustí ve vakuu. Po čištění pomocí kolonové chromatografíe (silikagel; methylenchlorid/tetrahydrofuran 5:1) a krystalizaci ze směsi ethylacetát/DIPE se získá sloučenina uvedená v názvu: HPLC2o_ioo'· ÍRet 16,0; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 640.
2d) l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
742 mg (1,16 mmol) l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-Zerť-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a 12 ml kyseliny mravenčí se míchá 7 hodin při teplotě místnosti a potom se zahustí odpařením. Ke zbytku se přidá nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného a ethylacetát; vodná vrstva se oddělí a extrahuje se ethylacetátem. Organické vrstvy se zpracují vodou a solankou, suší nad síranem sodným a zahustí ve vakuu odpaření, získá se sloučenina uvedená v názvu, která se použije přímo.
2e) N-(Methoxykarbonyl)-(L)-tórc-leucin
23,5 ml (305 mmol) methylchloroformiátu se během 20 minut přidá k roztoku 20 g (152 mmol) (L)-íerc-leucinu (= 2(S)-2-amino-3,3-dimethylbutanová kyselina = (L)-a-Zerc-butylglycin; Fluka, Švýcarsko) ve směsi s 252 ml (504 mmol) 2N vodného roztoku hydroxidu sodného a 80 ml dioxanu a reakční roztok se zahřívá na 60 °C 14 hodin. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakční roztok promyje dvakrát dichlormethanem. Vodná fáze se okyselí na pH 2 pomocí 4N roztoku vodné kyseliny chlorovodíkové a extrahuje se třikrát ethylacetátem. Organické extrakty se spojí, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením, produkt začíná tuhnout. O vyluhování ztuhlé pevné látky hexanem se získá sloučenina uvedená v názvu ve formě bílého prášku. Teplota tání 106 až 108 °C.
Příklad 3 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl(L)-/erc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
V argonové atmosféře se 292 mg l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-tórc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 2d) a 165 μΐ (1,5 mmol) NMM v 4,8 ml dimethylformamidu přidá k 113,5 mg N-methoxykarbonyl-(L)-/ercleucinu (příklad 2e) a 149 mg (0,50 mmol) TPTU v 2,5 ml dimethylformamidu a reakční směs se míchá 14 hodin při teplotě místnosti. Reakční směs se nalije do 0,2 litru směsi led/voda, míchá se 45 minut a filtruje. Po kolonové chromatografií zbytku (silikagel; methylenchlorid/ethanol 20:1) a krystalizaci ze směsi ethylacetát/ether/hexan se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání 207 až 209 °C; TLC: Rf = 0,25 (methylenchlorid/ethanol 20:1); HPLC2(> .ioo: tRec= 14,7; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 711.
Příklad 4 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V argonové atmosféře se 292 mg 1-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 2d) a 165 μΐ
-48CZ 296135 B6 (1,5 mmol) NMM v 4,8 mi dimethylformamidu přidá k 113 mg N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu a 149 mg (0,50 mmol) TPTU v 2,5 ml dimethylformamidu, směs se míchá 14 hodin při teplotě místnosti a zpracuje se analogickým způsobem jako v příkladu 3, získá se sloučenina uvedená v názvu: teplota tání: 139 až 141 °C; TLC: Rf=0,7 (methylenchlorid/methanol 10:1); HPLC20-100: iRet= 14,6;
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 711.
Příklad 5 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-(S)-methylcysteinyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V argonové atmosféře se 292 mg l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]^4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan (příklad 2d) a 165 μΐ (1,5 mmol) NMM v 4,8 ml dimethylformamidu přidá k 116 mg (0,60 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-S-methylcysteinu a 149 mg (0,50 mmol) TPTU v 2,5 ml dimethylformamidu, směs se míchá 5 hodin při teplotě místnosti a zpracuje se analogickým způsobem jako v příkladu 3, získá se sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,4 (methylenchlorid/methanol 10:1); HPLC20100: tRet = 13,6; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 715.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
a) N-methoxykarbonyl-(L)-S-methylcystein
Za chlazení ledem se 16,8 g (177,5 mmol) methylesteru kyseliny chloromravenčí přikape k roztoku 12,0 g (88,8 mmol) S-methyl-(L)-cysteinu ((S)-2-amino-3-methylmerkaptopropionová kyselina: Fluka; Švýcarsko) v 150 ml 2N roztoku hydroxidu sodného 18 ml dioxanu a směs se míchá přes noc při 70 °C dokud se nedokončí reakce. Reakční směs se zředí 150 ml dichlormethanu; vodná vrstva se oddělí, okyselí IN kyselinou chlorovodíkovou a třikrát extrahuje ethylacetátem. Po sušení nad síranem sodným a zahuštění ethylacetátové vrstvy odpařením se získá sloučenina uvedená v názvu: FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 194.
Příklad 6 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-ethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5-(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V argonové atmosféře se 344 mg l-[4—(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-íerc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 2d) a 191 μΐ (1,74 mmol) NMM v 5,6 ml dimethylformamidu přidá k 132 mg (0,7 mmol) N-ethoxykarbonyl(L)-valinu (EP 0 604 368, příklad 9a) a 173 mg (0,58 mmol) TPTU v 2,9 ml dimethylformamidu, a směs se míchá při teplotě místnosti přes noc a zpracuje se analogickým způsobem jako v příkladu 3, získá se sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,45 (methylenchlorid/tetrahydrofuran 4:1); HPLC2O-ioo: tRet = 14,7;
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 711.
Příklad 7 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
-49CZ 296135 B6
V argonové atmosféře se 213 mg (1,13 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucinu (příklad 2e), 431 mg (2,25 mmol) EDC a 304 mg (2,25 mmol) HOBT umístí do 18 ml DMF. Po 15 minutách se přidá 627 μΐ (4,5 mmol) TEA a 0,75 mmol l-[4~(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu. Po 2 hodinách se přidá voda a ethylacetát; vodná vrstva se oddělí a extrahuje se dvakrát ethylacetátem. Organické vrstvy se promyjí dvakrát vodou, nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, dvakrát vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Po kolonové chromatografíi (silikagel; methylenchlorid/tetrahydrofuran 5:1) a krystalizaci z etheru se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání: 200 až 201 °C; HPLC2o-ioc>: ÍRet= 14,0;
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 697.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
7a) l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(íerc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V dusíkové atmosféře se 2,66 g (15,2 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu, 5,46 g (28,5 mmol) EDC a 2,57 g (19 mmol) HOBT rozpustí v 42 ml dimethylformamidu. Přidá se 7,9 ml (57 mmol) TFA a po 20 minutách se přikape roztok 4,46 g (9,5 mmol) l-[4-(thiazol-5yl)-fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(terc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 2b) v 85 ml dimethylformamidu. Po 1,5 hodině se reakční směs zpracuje analogickým způsobem jako v příkladu 2c. Po krystalizaci ze směsi tetrahydrofuran/ether se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání 114 až 115 °C; HPLC2o-ioo: tRet = 15,1;
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 626.
7b) l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
1,25 g (2,0 mmol) l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(Zerc-butoxykarbonyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a 18 ml kyseliny mravenčí se reaguje analogickým způsobem jako v příkladu 2d za vzniku sloučeniny uvedené v názvu: HPLC2O_IOo: tRet = 10,0.
Příklad 8 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-ethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogicky jako v příkladu 7 se 213 mg (1,13 mmol) N-ethoxykarbonyl-(L)-valmu, 431 mg (2,25 mmol) EDC a 304 mg (2,25 mmol) HOBT v 18 ml dimethylformamidu a 627 μΐ (4,5 mmol) TEA reaguje s 0,75 mmol l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 7b) za získání sloučeniny uvedené v názvu: teplota tání: 243 až 244 °C; HPLC20_ioo: tRet = 14,0;
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ - 697.
Příklad 9 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)ammoS(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
-50CZ 296135 B6
V atmosféře argonu se 0,6 mmol l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a 198 μΐ (1,8 mmol) NMM v 5,8 ml dimethylformamidu přidá k 136 mg (0,72 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu a 179 mg (0,60 mmol) TPTU 3 ml dimethylformamidu a směs se míchá 14 hodin při teplotě místnosti a zpracuje se analogickým způsobem jako v příkladu 3, získá se sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,59 (methylenchlorid/tetrahydrofuran 3:1); HPLC2o-ioo: tRet = 14,0;
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 697.
Příklad 10 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-S-methylcystemyl)amino-5-(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V argonové atmosféře se 0,58 mmol l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]^l(S)-hydroxy-2-amino-5(S)N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a 191 μΐ (1,74 mmol) NMM v 5,6 ml dimethylformamidu přidá k 134 mg (0,696 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-S-methylcysteinu (příklad 5a) a 173 mg (0,58 mmol) TPTU v 2,9 ml dimethylformamidu a směs se míchá 15 hodin při teplotě místnosti a zpracuje se analogickým způsobem jako v příkladu 3 za získání sloučeniny uvedené v názvu: TLC: Rf = 0,17 (methylenchlorid/tetrahydrofuran 4:1); HPLC2o_ioo ÍRet= 13,0; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 701.
Příklad 11 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbony]-(L)~Zerc-leucyl)amino5-(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V argonové atmosféře se 0,5 mmol 1—[4—(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-izo-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a 165 μΐ (1,5 mmol) NMM v 4,8 ml dimethylformamidu přidá k 113,5 mg (0,60 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucinu (příklad 2e) a 149 mg (0,50 mmol) TPTU v 2,5 ml dimethylformamidu a směs se míchá 14 hodin při teplotě místnosti. Přidá se voda s ledem a ethylacetát. Organická vrstva se dvakrát promyje vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením. Po kolonové chromatografii (silikagel; ethylacetát) a krystalizaci ze směsi ethylacetát/ether/hexan se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,42 (methylenchlorid/ethanol 10:1); HPLC20_i0o: tRet ~ 14,8; FAB hmotová spektroskopie (M+H) = 711.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
a) 1 -[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino-5-(S)-N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-izo-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V dusíkové atmosféře se 1,36 g (7,2 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu, 2,59 g (13,5 mmol) EDC a 1,22 g (9 mmol) HOBT rozpustí v 20 ml dimethylformamidu. Po 30 minutách se přidá 3,79 ml (27 mmol) TEA a přikape se roztok 2,11 g (4,5 mmol) l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino-5-(S)-amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 2b) v 40 ml dimethylformamidu. Po 3 hodinách se reakční směs zpracuje analogickým způsobem jako v příkladu 2c a získá se sloučenina uvedená v názvu: teplota tání 163 až 166 °C;
Elementární analýza (C33H45N5O6S (0,14 H2O)) vypočtenou 61,71, H 7,11, N 10,90, S 4,99, H2O 0,39;
-51 CZ 296135 B6 nalezeno: C 61,61, H 7,10, N 10,79, S 4,76, H2O 0,4;
HPLC2o_ioo: tRet - 16,0; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 640.
b 1 -[4-Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5 (S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
320 mg (0,50 mmol) l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino5-(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a 6 ml kyseliny mravenčí se reaguje analogickým způsobem jako v příkladu 2d za vzniku sloučeniny uvedené v názvu, která se použije přímo.
Příklad 12 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5-(S)N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izo-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogicky jako v příkladu 7 se 140 mg (0,80 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu, 288 mg (1,5 mmol) EDC a 135 mg (1,0 mmol) HOBT v 2 ml dimethylformamidu a 418 μΐ TEA reaguje s 0,5 mmol l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu v 5 ml dimethylformamidu za vzniku sloučeniny uvedené v názvu: teplota tání: 202 až 204 °C; HPLC20_ioo: tRet = 14,0; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 697.
Příklad 13 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 7 se 175 mg (0,92 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucin, 332 mg (1,7 mmol) EDC a 156 mg (1,15 mmol) HOBT v 2,5 ml dimethylformamidu a 483 μΐ (3,47 mmol) TEA reaguje s 0,578 mmol l-[4-(thiazol-5-yl)-fenyl]-4(S)-hydroxy-2amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 1 lb) v 5,2 ml dimethylformamidu za získání sloučeniny uvedené v názvu: teplota tání: 213 až 216 °C; HPLC2o_io(l· tRet = 14,7; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 711.
Příklad 14 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-ethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 7 se 175 mg (0,92 mmol) N-ethoxykarbonyl-(L)valinu, 332 mg (1,7 mmol) EDC a 156 mg (1,15 mmol) HOBT v 2,5 ml dimethylformamidu a 483 μΐ (3,47 mmol) TEA reaguje s 0,578 mmol l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izo-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 1 lb) v 5,2 ml dimethylformamidu za získání sloučeniny uvedené v názvu: teplota tání: 200 až 203 °C; HPLC20_ioo: ÍRet= 14,6; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 711.
-52CZ 296135 B6
Příklad 15 l-[4-(Thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-rnethoxykarbonyl-(L)-S-methylcysteinyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V argonové atmosféře se 0,5 mmol l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 11b) a 165 μΐ (1,5 mmol) NMM v 4,8 ml dimethylformamidu přidá za chlazení ledem k 116 mg (0,60 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-S-methylcysteinu (příklad 5a) a 149 mg (0,50 mmol) TPTU v 2,5 ml dimethylformamidu a směs se míchá 12 hodin při teplotě místnosti. Přidá se voda a ethylacetát; vodná vrstva se oddělí extrahuje dvakrát ethylacetátem. Organická vrstva se dvakrát promyje vodou a solankou, suší nad síranem sodným a částečně zahustí odpařením. Po přidání etheru sloučenina uvedená v názvu krystalizuje: teplota tání 179 až 181 °C; TLC: Rf - 0,67 (methylenchlorid/ethanol 10:1); HPLC2o_ioo: tRet = 13,6; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 715.
Příklad 16 l-[4-(Thiazol~2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-S(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-íerc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
V atmosféře argonu se 2,58 g (13,7 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucinu a 4,09 g (13,7 mmol) TPTU rozpustí v 15,5 ml dimethylformamidu; za chlazení se přidá 5,7 ml (24,8 mmol) Hůnigovy báze a směs se míchá 10 minut. Potom se přidá roztok 2,29 g (6,20 mmol) 1 -[4-(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-2-azahexanu v 15,5 ml dimethylformamidu a směs se míchá při teplotě místnosti 16 hodin. Světle žlutý reakční roztok se nalije do vody s ledem; přidá se ethylacetát a směs se míchá 30 minut. Vodná vrstva se oddělí a extrahuje se dvakrát ethylacetátem. Organické vrstvy se dvakrát extrahují vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a dvakrát solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením. Po kolonové chromatografií (silikagel; hexan/ethylacetát 1:3) a krystalizaci ze směsi methylenchlorid/DIPE se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,18 (hexan/ethylacetát 1:3); HPLC2o_ioo: tRet = 11,0; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 711; [cc]° (c = 0,6, ethanol) = -46°.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
16a) 4-(Thiazol-2-yl)benzaldehyd
V argonové atmosféře se 9,2 g (379 mmol) hořčíku umístí do 84 ml tetrahydrofuranu a zahřívá se na 60 °C. Během 30 minut se přikape roztok 82,6 g (357 mmol) dimethylacetalu 4-brombenzaldehydu (příprava viz. J. Org. Chem. 56, 4280 (1991)) v 677 ml tetrahydrofuranu a směs se míchá při teplotě varu 40 minut. Grignardův roztok se ochladí, slije do přikapávací nálevky a přikape se během 30 minut k červené suspenzi 31,7 ml (338 mmol) 2-bromthiazolu (Fluka, Švýcarsko) a 5,39 g (9,95 mmol) DPPP v 1,68 1 tetrahydrofuranu. Směs se míchá 12 hodin při teplotě místnosti; potom se přidá 5,39 g DPPP a směs se míchá dalších 7 hodin. Přidá se 840 ml vody a směs se míchá 10 minut; tetrahydrofuran se odpaří za použití rotační odparky a zbytek se míchá 1,5 hodiny v 1,01 etheru a 340 ml 2N kyseliny chlorovodíkové. Organická vrstva se dvakrát promyje 0,5N kyselinou chlorovodíkovou, vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou, solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením. Po chromatografií (silikagel; hexan/ethylacetát 4:1) a vyluhování v hexanu se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf= 0,21 (hexan/ethylacetát 3:1); teplota tání: 91 až 92 °C;
Elementární analýza (Ci0H7NOS) vypočteno:C 63,47, H 3,73, N 7,40, S 16,94;
nalezeno: C 63,14, H 3,79, N 7,27, S 17,08;
-53CZ 296135 B6 ' H-NMR (deuterochloroform) δ 10,05 (s, HCO), 8,15 (d, J = 8, 2H), 7,95 (m, 3H), 7,45 (d, J = 3, 1H).
16b) N-1 -(/erc-Butoxykarbonyl)-N-2- {[4-(thiazol-2-yl)fenyl]methyliden} hydrazon
Roztok 27,6 g (145 mmol) 4-(thiazol-2-yl)benzaldehydu a 19,7 g (149 mmol) /erc-butylkarbazátu v 920 ml ethanolu se míchá 18 hodin při 80 °C. Po ochlazení, zahuštění odpařením a míchání s DIPE se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,31 (toluen/eťhylacetát 3:1); HPLC20-]00: ÍRet ~ 14,5.
16c) N-1 -(rerc-Butoxykarbonyl)-N-2-[4-(thiazol-2-yl)benzyl]hydrazin
V dusíkové atmosféře se 77,6 g (256 mmol) N-l-(/erc-butoxykarbonyl)-N-2-{[4(thiazol-2-yl)fenyl]methyliden}hydrazonu umístí do 450 ml tetrahydrofuranu, a přidá se 16,9 g (257 mmol; 95%) kyanoborohydridu sodného. Přikape se roztok 49,6 g (261 mmol) monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové v 450 ml tetrahydrofuranu (pH 3 až 4). Po 17 hodinách se přidá dalších 3,38 g kyanoborohydridu sodného; pH směsi se pomocí roztoku monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové upraví na 3 až 4 a směs se míchá další 3 hodiny do dokončení reakce. Přidá se voda a ethylacetát; vodná vrstva se oddělí a dvakrát se extrahuje ethylacetátem. Organické vrstvy se promyjí solankou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a dvakrát solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením. Vzniklý viskózní olej se převede do 300 ml 1,2-dichlorethanu; pomalu se přidá 300 ml IN roztoku hydroxidu sodného (pěnění) a směs se zahřívá 3,5 hodiny k varu. Směs se ochladí a zředí dichlormethanem a vodou; vodná vrstva se oddělí a dvakrát extrahuje dichlormethanem. Organická vrstva se suší nad síranem sodným, zahustí odpařením a čistí pomocí chromatografíe (silikagel; toluen/aceton 9:1-6:1). Po míchání v hexanu se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,3 (hexan/ethylacetát 3:2); HPLC20-100: ÍRet= 11,1.
16d) l-[4-(Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis-[(/erc-butoxykarbonyl)amino]-6fenyl-2-azahexan
Roztok 6,00 g (22,8 mmol) (2R)-[(TS)-Boc-amino-2'-fenylethyl]oxiranu a 5,37 g (17,6 mmol) N-l-(/erc-butoxykarbonyl)-N-2-[4-(thiazol-2-yl)benzyl]hydrazmu v 550 ml izopropanolu se přes noc zahřívá k varu. Reakční směs se ochladí na teplotu místnosti, za míchání a chlazení ledem se nalije do 0,2 1 vody. Po filtraci za sání, promytí vodou a etherem a sušení se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,36 (hexan/aceton 3:2); HPLC2O-ioo: tRet = 12,7. Další produkt se může izolovat z matečných louhů pomocí chromatografíe (silikagel; hexan/aceton 3:2).
16e) l-[4-(Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-2-azahexan
Roztok 4,3 g (7,56 mmol) l-[4-(thiazol-2-yl)-fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[(terc-butoxykarbonyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu v 378 ml kyseliny mravenčí se míchá 3,5 hodiny v argonové atmosféře při teplotě místnosti a potom se zahustí odpařením. Ke zbytku se přidá nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného a dichlormethan; vodná vrstva se oddělí a dvakrát extrahuje dichlormethanem. Organické vrstvy se promyjí solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením za získání sloučenin uvedené v názvu: HPLC2o-ioo(i2')·· ÍRet ~ 6,8.
Příklad 17 l-[4-(Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
-54CZ 296135 B6
V argonové atmosféře se 294 mg l-[4-(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-ammo-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a 165 μΐ (1,5 mmol) NMM v 4,8 ml dimethylformamidu přidá k 113,5 mg (0,60 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-fórc-leucinu (příklad 2e) a 149 mg (0,50 mmol) TPTU v 2,5 ml dimethylformamidu při 0 °C a směs se míchá 18 hodin při teplotě místnosti. Přidá se ethylacetát a voda; vodná vrstva se oddělí a extrahuje se dvakrát ethylacetátem. Organické vrstvy se promyjí dvakrát vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením. Po kolonové chromatografií (silikagel; dichlormethan/tetrahydrofuran 4:1) a srážení hexanem z koncentrovaného roztoku v dichlormethanu se získá sloučenina uvedená v názvu: HPLC2o_iqO: tRet = 14,5; FAB hmotová spektroskopie (M + H)+ = 697.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
17a) l-[4-(Thiazol-2-yl)fenyl]-A(S)-hydroxy-2-(terc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-(trifluoracetyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
S vyloučením vzduchu se 4,8 g (18,5 mmol) (2R)-[(l'S)-(trifluoracetyl)amino-2'-fenylethyl]oxiranu a 3,78 g (12,4 mmol) N-l-(/erc-butoxykarbonyl)-N-2-[4—(thiazol-2-yl)benzyl]hydrazinu (příklad 16c) v 62 ml izopropanolu zahřívá 10 hodin kvaru. Po ochlazení reakční směsi, filtraci a promytí etherem se získá sloučenina uvedená v názvu:
Elementární analýza: (C27H3iN4F3O4S) vypočteno:C 57,44, H 5,53, N 9,92, F 10,09, S 5,68;
nalezeno: C 57,27, H 5,49, N 9,91, F 9,94, S 5,70;
HPLC20_ioo: tRet = 16,9; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 565. Další produkt je možno izolovat z filtrátu po zahuštění odpařením, kolonové chromatografií (silikagel; methylenchlorid/tetrahydrofuran 25:1) a míchání ve směsi ether/ethylacetát.
17b) 1 -[4—(Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino-5 (S)-amino-6fenyl-2-azahexan ml IN roztoku uhličitanu draselného se přikape k 3,12 g (5,5 mmol) l—[4—(thiazol—2—yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-(trifluoracetyl)amino-6-fenyl-2azahexanu v 55 ml methanolu a směs se míchá 9 hodin při 70 °C. Směs se ochladí a přidá se asi 30 ml methanolu a odpaří se; přidá se dichlormethan a voda a vodná vrstva se oddělí a extrahuje dichlormethanem; organické vrstvy se promyjí vodou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením za získání sloučeniny uvedené v názvu: HPLC20-ioo: tRet = 11,9; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 469.
17c) l-[4-(Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(terc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V dusíkové atmosféře se 1,4 g (8,0 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu, 2,87 g (15 mmol) EDC a 1,35 g (10 mmol) HOBT rozpustí v 22 ml dimethylformamidu. Po 45 minutách se přidá 4,2 ml (30 mmol) TEA a potom se přikape roztok 2,34 g (5,0 mmol) l-[4-(thiazol-2-yl)-fenyl]~ 4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-amino-6-fenyl-2-azahexanu v 45 ml dimethylformamidu. Po 1,5 hodině se reakční směs zahustí odpařením; zbytek se převede do dichlormethanu a promyje se vodou, nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou. Vodná vrstva se dvakrát extrahuje dichlormethanem; spojené organické vrstvy se suší nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Po kolonové chromatografií (silikagel; methylenchlorid/ethylacetát 2:1) a krystalizaci ze směsi ethylacetát/ether se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání: 178 až 179 °C; E1PLC2o-ioo: tRet = 15,8.
-55 CZ 296135 B6
17d) l-[4-(Thiazol-2-yl)fenyl]^l(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
0,94 g (1,5 mmol) l-[4-(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a 18 ml kyseliny mravenčí se 6 míchá při teplotě místnosti a potom se zpracuje analogickým způsobem jako v příkladu 2d za získání sloučeniny uvedené v názvu: FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 526.
Příklad 18 l-[4-(Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 7 se 106 mg (0,56 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu, 201 mg (1,05 mmol) EDC a 95 mg (0,7 mmol) HOBT v 4,6 ml dimethylformamidu a 293 μΐ (2,1 mmol) TEA reaguje s 0,35 mmol l-[4~(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-~6-fenyl-2-azahexanu za získání sloučeniny uvedené v názvu: teplota tání: 227 až 229 °C; HPLC2o_ioo: tRet = 14,5; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 697.
Příklad 19 l-[4-(Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-ethoxykarbonyl-(L)valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 7 se 106 mg (0,56 mmol) N-ethoxykarbonyl-(L)valinu, 201 mg (1,05 mmol) EDC a 95 mg (0,7 mmol) HOBT v 4,6 ml dimethylformamidu a 293 μΐ (2,1 mmol) TEA reaguje s 0,35 mmol l-[4—(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2amino-5(S)N-(N-methoxykarbonyl-4-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanem za získání sloučeniny uvedené v názvu:
Elementární analýza: (C35H48N9O7S (0,20 H2O)) vypočteno: C 60,01, H 6,96, N 12,00, S 4,58, H2O 0,51;
nalezeno: C 60,07, H 6,78, N 11,93, S 4,70, H2O 0,52;
HPLC2o_ioo: ÍRet= 14,6; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 697.
Příklad 20 l-[4-(Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 7 se 140 mg (0,80 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)valinu, 288 mg (1,5 mmol) EDC a 135 mg (1,0 mmol) HOBT v 2,2 ml dimethylformamidu a 418 μΐ (3,0 mmol) TEA reaguje s 0,5 mmol l-[4-(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)--hydroxy-2amino-5(S)N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanem v 4,5 ml dimethylformamidu za získání sloučeniny uvedené v názvu: teplota tání: 207 až 210 °C; HPLC2o..io(l· tRet = 13,8; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 683.
-56CZ 296135 B6
Příklad 21 l-[4-(Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-rnethoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V argonové atmosféře se 294 mg l-[4-(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a 165 μΐ (1,5 mmol) NMM v 4,8 ml dimethylformamidu přidá k 113,5 mg (0,60 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-řerc-leucinu (příklad 2e) a 149 mg (0,50 mmol) TPTU 2,5 ml dimethylformamidu při 0 °C a směs se míchá 16 hodin při teplotě místnosti. Přidá se směs led-voda a ethylacetát; vodná vrstva se oddělí a extrahuje se ethylacetátem. Organická vrstva se promyje dvakrát vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Po kolonové chromatografii (silikagel; ethylacetát) a krystalizaci ze směsi ethylacetát/ether/hexan se získá sloučenina uvedená vnázvu:
Elementární analýza (C36H5oN607S (1,4 % H2O)) vypočteno:C 59,97, H 7,15, N 11,66, S 4,45;
nalezeno: C 59,99, H 7,18, N 11,35, S 4,59;
TLC: Rf = 0,51 (methylenchlorid/tetrahydrofuran 3:1);
HPLC2o_ioo: tRe( = 15,2; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 711.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
21a) l-[4-Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-izo-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V dusíkové atmosféře se 938 mg (4,96 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu, 1,78 g (9,3 mmol) EDC a 838 mg (6,2 mmol) HOBT rozpustí v 13,7 ml dimethylformamidu. Po 30 minutách se přidá 2,6 ml (18,6 mmol) TEA a potom se přikape roztok 1,45 g (3,1 mmol)
1- [4-thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(rerc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-amino-6-fenyl-
2- azahexanu (příklad 17b) v 28 ml dimethylformamidu. Po 3 hodinách se reakční směs zahustí odpařením; zbytek se převede do ethylacetátu a malého množství tetrahydrofuranu a promyje se vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou. Vodná vrstva se extrahuje ethylacetátem; spojené organické vrstvy se suší nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Po kolonové chromatografii (silikagel; dichlormethan/tetrahydrofuran 5:1) a po míchání ve směsi ethylacetát/DIPE se získá sloučenina uvedená vnázvu: HPLC2&_ioo: tRet = 16,3; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 640.
21b) l-[4-Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
761 mg (1,2 mmol) l-[4-thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a 12 ml kyseliny mravenčí se 7 hodin míchá při teplotě místnosti a potom se zpracuje analogickým způsobem jako v příkladu 2d za získání sloučeniny uvedené v názvu.
Příklad 22 l-[4-Thiazol-2-yl)fenyl]^(S)-hydroxy-2-N-(N-ethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V argonové atmosféře se 321 mg (0,60 mmol) l-[4-thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 21 b) a 182 mg (1,8 mmol) NMM v 5,8 ml dimethylformamidu přidá k 136 mg (0,72 mmol)
-57CZ 296135 B6
N-ethoxykarbonyl-(L)-valinu a 178 mg (0,60 mmol) TPTU v 3 ml dimethylformamidu a směs se míchá 15 hodin při teplotě místnosti. Reakční směs se nalije do směsi led voda, míchá se 30 minut a filtruje se. Po krystalizaci z tetrahydrofuranu s DIPE a hexanem se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání: 209 až 211 °C; HPLC20_i00: tRet = 15,2; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 711.
Příklad 23 l-[4-Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V argonové atmosféře se 321 mg (0,60 mmol) l-[4-thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 21b) a 182 mg (1,8 mmol) NMM v 5,8 ml dimethylformamidu přidá k 126 mg (0,72 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valínu a 178 mg (0,60 mmol) TPTU v 3 ml dimethylformamidu; směs se míchá 15 hodin při teplotě místnosti a potom se zpracuje analogickým způsobem jako v příkladu 3. TLC: Rf = 0,15 (methylenchlorid/tetrahydrofuran 4:1);
HPLC2O-IO0: tf>et = 14,5; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 697.
Příklad 24 l-[4-Thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-S-methylcysteinyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V argonové atmosféře se 303 mg (0,50 mmol) l-[4-thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 21b) a 165 μΐ (1,5 mmol) NMM v 5 ml DMF přidá k 116 mg (0,60 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)~ S-methylcysteinu (příklad 5a) a 149 mg (0,50 mmol) TPTU v 2,5 ml dimethylformamidu za chlazení ledem a směs se míchá 4 hodiny při teplotě místnosti. Směs se nalije do ledu a vody, míchá se 30 minut a dvakrát se extrahuje ethylacetátem. Organické vrstvy se promyjí dvakrát vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, dvakrát vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí ve vakuu. Po kolonové chromatografíí (silikagel); methylenchlorid/ethanol 20:1) a míchání v DIPE se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,39 (methylenchlorid/methanol 10:1); HPLC2O-ioo: tRet = 14,0; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 715.
Příklad 25 l-{4-[2-(l-Methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]-fenyl}-4(S)-hydroxy-2,5-bis[N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-Zerc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Za vyloučení vzduchu se 261 mg (1,38 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-Zerc-leucinu (příklad 2e), 496 mg (2,58 mmol) EDC a 232 mg (1,72 mmol) HOBT rozpustí v 7,5 ml dimethylformamidu. Po 15 minutách se přidá 0,72 ml (5,17 mmol) TEA a 585 mg (0,86 mmol) hydrochloridu 1- {4—[2—(l-methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]fenyl }-4(S)-hydroxy-2-amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-Zerc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu v 3,5 ml dimethylformamidu. Po 20 hodinách se směs zahustí odpařením a ke zbytku se přidá voda a dichlormethan; vodná vrstva se oddělí a dvakrát se extrahuje dichlormethanem. Organické vrstvy se promyjí 10% roztokem kyseliny citrónové, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením. Po srážení z koncentrovaného roztoku v ethylacetátu pomocí směsi DIPE/hexan se získá sloučenina uvedená v názvu: HPLC2O-ioo: tRet = 17,5; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 814.
-58CZ 296135 B6
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
25a) 4-(Tetrazol-5-yl)benzaldehyd
20,0 g (0,47 mol) chloridu lithného a 20,5 g (0,315 mol) azidu sodného se přidá k 41,2 g (0,315 mol) 4-kyanobenzaldehydu (Fluka, Švýcarsko) v 310 ml methoxyethanolu (Fluka, Švýcarsko) a směs se zahřívá k varu v argonové atmosféře 6 hodin. Po ochlazení se reakční směs nalije do 1 litru směsi led/37% kyselina chlorovodíková 10:1 a míchá se do dokončení reakce. Po filtraci a promytí vodou se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání: 180 až 182 °C;
'H-NMR (perdeuterodimethylsulfoxid) δ 10,11 (s, HCO), 8,29 a 8,14 (2d, J - 8, vždy 2H).
25b) 4-[2-(l-Methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]benzaldehyd
V dusíkové atmosféře se roztok 6,9 g (58 mmol) 2-fenylpropenu (Fluka, Švýcarsko) a 22 ml toluenu přikape k 10 g (57 mmol) 4-(tetrazol-5-yl)benzaldehydu a 1 g (5,7 mmol) kyseliny methansulfonové v 44 ml vroucího toluenu a směs se potom 1 hodinu míchá za varu. Ochlazená reakční směs se dvakrát promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením za získání sloučeniny uvedené v názvu: ’H NMR (perdeuterodimethylsulfoxid) δ 10,09 (s, HCO), 8,29 a 8,08 (2d, J = 8, každý 2H), 7,33 a 7,17 (2m, 5H), 2,17 (s, 6H).
25c) N-l-(Zerc-butoxykarbonyl)-N-2-{4-[2-(l-methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]fenylmethyliden} hydrazon
13,0 g (42 mmol) 4-[2-(l-methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]benzaldehydu a 5,98 g (45,2 mmol) Zerc-butylkarbazátu v 300 ml ethanol se míchá 20 hodin při 80 °C. Reakční směs se potom zahustí odpařením na polovinu; přidá se 420 ml vody a směs se třikrát extrahuje ethylacetátem. Organické vrstvy se promyjí dvakrát nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením za získání sloučeniny uvedené v názvu: HPLC20-ioo: tRet = 17,7.
d) N-1 -(/erc-butoxykarbonyl)-N-2- {4—[2—(1 -methyl-1 -fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl] benzyljhydrazin
V dusíkové atmosféře se 11,6 g (28,5 mmol) N-l-(terc-butoxykarbonyl)-N-2-{4-[2-(lmethyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]fenylmethyliden}hydrazonu umístí do 140 ml tetrahydrofuranu, a přidá se 2,32 g (31,3 mmol; 85%) kyanoborhydrid sodný. Přikape se roztok 5,42 g (28,5 mmol) kyseliny p-toluensulfonové v 90 ml tetrahydrofuranu. Po 4 hodinách se reakční směs zahustí odpařením; zbytek se převede do ethylacetátu a promyje se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou. Vodná vrstva se extrahuje dvakrát ethylacetátem; organické vrstvy se suší nad síranem sodným, zahustí se odpařením. Zbytek se převede do 250 ml methanolu a za chlazení se přidá 125 1 tetrahydrofuranu, 37 g K2B4O7 x H2O ve 125 ml vody a směs se míchá přes noc. Směs se částečně zahustí odpařením za použití rotační odparky a zředí se dichlormethanem a vodou; vodná vrstva se oddělí a dvakrát se extrahuje dichlormethanem. Organická vrstva se suší nad síranem sodným a odpaří se za vzniku sloučeniny uvedené v názvu: HPLC2o_ioo: tRet= 16,4.
25e) l-{4-[2-(l-Methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]fenyl}4(S)-hydroxy-2-(íerc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-(trifluoracetyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Směs 6,05 g (23,4 mmol) (2R)-[(rS)-(trifluoracetyl)amino-2'-fenylethyl]oxiranu a 9,54 g (23,4 mmol) N-1 -(/erc-butoxykarbonyl)-N-2- {4—[2-( 1 -methyl-1 -fenylethyl)-2H-tetrazol-5yl]benzyl}hydrazinu v 200 ml izopropylalkoholu se 24 hodin zahřívá na 90 °C. Po zahuštění
-59CZ 296135 B6 odpařením a chromatografíí (silikagel; methylenchlorid/ether 20:1) a krystalizaci z methanolu se získá sloučenina uvedená v názvu:
Elementární analýza (C34H40N7O4F3) vypočteno:C 61,16, H 6,04, N 14,68; nalezeno: C 61,37, H 6,02, N 14,80.
5 f) 1—{4—[2—( 1 -Methyl-1 -fenyl ethyl )-2H-tetrazol-5-yl]-fenyl} -4(S)-hydroxy-2-( tercbutoxykarbonyl)amino-5(S)-amino-6-fenyl-2-azahexan ml IN roztoku uhličitanu draselného se přikape při 70 °C k 1,9 g (2,8 mmol) l—{4—[2—(l— methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]fenyl}-4(S)-hydroxy-2-(Zerc-butoxykarbonyl)amino5(S)-(trifluoracetyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu v 29 ml methanolu a směs se míchá 15 hodin. Po ochlazení a odpaření ve vakuu se přidá dichlormethan a voda; vodná vrstva se oddělí a extrahuje se dichlormethanem. Organická vrstva se promyje vodou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením za získání sloučeniny uvedené v názvu: HPLC2o_ioo: tRet = 15,1; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 469.
g) 1—{4—[2—(l-Methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]-fenyl}-4(S)-hydroxy-2-(/ercbutoxykarbonyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Za vyloučení vzduchu se 868 mg (4,59 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-íerc-leucinu (příklad 2e), 1,64 g (8,58 mmol) EDC a 773 mg (5,72 mmol) HOBT rozpustí v 24,5 ml dimethylformamidu. Po 15 minutách se přidá 2,39 ml (17,2 mmol) TEA a 1,64 g (2,86 mmol)
1- {4-[2-(l-methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]-fenyl}-4(S)-hydroxy-2-(terc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-amino-6-fenyl-2-azahexanu v 12 ml dimethylformamidu. Po 20 hodinách se směs zahustí odpařením, ke zbytku se přidá voda a dichlormethan; vodná vrstva se oddělí a extrahuje se dvakrát dichlormethanem. Organická vrstva se promyje 10% roztokem kyseliny citrónové, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Po vyluhování DIPE se získá sloučenina uvedená v názvu: HPLC20-100: tRet = 18,6; FAB hmotnostní spektroskopie (M+H)+ = 743.
25h) Hydrochlorid l-{4-[2-(l_methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]fenyl}-4(S)-hydroxy-
2- amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-íerc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu
V dusíkové atmosféře se 1,37 g (1,84 mmol) l-{4-[2-(l-methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5yl]fenyl}-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)řerc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu míchá v 64 ml acetonitrilu a 64 ml vodné 2N kyseliny chlorovodíkové při teplotě místnosti 6 dní. Reakční směs se filtruje a filtrát se zahustí odpařením za vysokého vakua při teplotě místnosti a nakonec se lyofílizuje z dioxanu za získání sloučeniny uvedené v názvu: HPLC2o_ioo - tRet -14,2;
Ή-NMR (deuterochloroform) δ 8,10 (d, J= 8, 2Haroni), 7,8 (m, lHarom), 7,53 (m, 2Harom), 7,32 (m, 3Harom), 7,17 (m, 6Haroni), 2,23 (s, 2 H3Ctetrazol-chránicískupina).
Příklad 26 l-[4-(Tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-rerc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
34,5 ml 80% vodného roztoku kyseliny sírové se za chlazení ledem přidá k 345,6 mg (0,424 mmol) 1 - {4—[2—(1 -methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]fenyl }-4(S)-hydroxy-5 (S)-60CZ 296135 B6
2.5- bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu. Po 75 minutách se reakční směs nalije do 800 ml směsi voda led a třikrát se extrahuje ethylacetátem. Organické vrstvy se promyjí třikrát vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením. Po kolonové chromatografíi (silikagel; ethylacetát/ethanol 8:1 až 2:1) se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,38 (ethylacetát/ethanol 2:1); HPLCÁo-ioo: tRet= 12,5; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 696.
Příklad 27 l-[4-(2-Methyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl(L)-/erc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan (a 1-methyl-ΙΗ-tetrazolyl izomer)
V dusíkové atmosféře se 100 mg (0,144 mmol) l-[4—(tetrazol-5-yl)-fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-
2.5- bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu rozpustí v 1 ml směsi dimethylformamid/dioxan 1:1 a, při 0 °C, se přidá 73,2 mg (0,224 mmol) uhličitanu česného a 6,9 μΐ (0,111 mmol) methyljodidu v 1 ml dioxanu. Směs se nechá pomalu ohřát na teplotu místnosti přes noc a přidá se další 1 ekvivalent uhličitanu česného a methyljodidu. Po dalších 4 dnech při teplotě místnosti se reakční směs zředí ethylacetátem a IN roztokem hydroxidu sodného. Vodná vrstva se oddělí a dvakrát se extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se dvakrát promyje vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Po kolonové chromatografíi (silikagel; dichlormethan/ethylacetát 1:1 až 1:2) se získá čistá cílová sloučenina A (asi 3 díly), potom l-[4-(l-methyl-lH-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan (B) (asi 1 díl): A: TLC: Rf = 0,26 (methylenchlorid/ethylacetát 1:1); HPLC20_100: fRet=14,2; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 710. B: TLC: Rf= 0,09 (methylenchlorid/ethylacetát 1:1); HPLC2O_iOo: tRet = 13,3; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 710.
Alternativní způsob přípravy sloučeniny uvedené v názvu:
V dusíkové atmosféře se 14,56 g (77 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucinu a 22,87 g (77 mmol) TPTU míchá v 77 ml dimethylformamidu a 37,3 ml (218 mmol) Hůnigovy báze při teplotě místnosti 30 minut. Reakční směs se potom za chlazení ledem přikape k 35,2 mmol dihydrochloridu l-[4-(2-methyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6fenyl-2-azahexanu v 77 ml dimethylformamidu. Po 15 hodinách míchání při teplotě místnosti se reakční směs částečně zahustí odpařením a zbytek (asi 80 ml) se nalije do 5 1 vody; směs se míchá 30 minut a surový produkt se odfiltruje. Po rozpuštění v 90 ml vroucího ethanolu, přidání 600 ml DIPE a ochlazení se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání 191 až 192 °C; [a]D = -46° (c = 0,5; ethanol).
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
27a) 4-(2-Methyl-2H-tetrazol-5-yl)benzaldehyd
Za chlazení ledem se roztok 75,5 g (0,434 mol) 4-(tetrazol-5-yl)benzaldehydu (příklad 25a) v 550 ml směsi dimethylformamid/dioxan 1:1 přikape k 179,7 g (1,30 mol) uhličitanu draselného v 200 ml směsi dimethylformamid/dioxan; směs se míchá 30 minut a potom se přidá 40 ml (0,64 mmol) methyljodidu. Směs se míchá 3 hodiny v ledové lázni a potom 15 hodin při teplotě místnosti; reakční směs se nalije do 2,8 1 směsi led/voda a míchá se 10 minut; sloučenina uvedená v názvu se odfiltruje a promyje vodou: teplota tání: 137 až 139 °C; 200 ml DMF/dioxan 1:1; směs je míchána 30 minut a poté je přidáno 40 ml (0,64 mol) methyljodidu. Směs je míchána na ledové lázni 3 hodiny a nakonec 15 hodin při teplotě místnosti; reakční směs je smíchána s 2,8 litry vody s ledem a míchána 10 minut;
-61 CZ 296135 B6 'H-NMR (perdeuteromethanol/deuterochloroform) δ 10,05 (s, HCO), 8,29 a 8,03 (2d, J = 8, vždy 2H), 4,43 (s, 3H).
27b) N-l-(/erc-Butyloxykarbonyl)-N-2-[4-(2-methyl-2H-tetrazol-5-yl)fenylmethyliden]hydrazon
75,0 g (0,40 mol) 4-(2-methyl-2H-tetrazol-5-yl)benzaldehydu a 56,4 g (0,426 mol) /erc-butylkarbazátu v 1400 ml izopropanolu se míchá 24 hodin při 90 °C. K ochlazené reakční směsi se přidá 2,2 1 vody a směs se míchá do dokončení reakce; sloučenina uvedená v názvu se odfiltruje a promyje vodou: teplota tání: 195 až 197 °C;
Elementární analýza (Ci4Hi8N6O2) vypočteno:C 55,62, H 6,00, N 27,80;
nalezeno: C 55,50, H 5,93, N 27,61.
27c) N-l-(Zerc-Butyloxykarbonyl)-N-2-[4-(2-methyl-2H-tetrazol-5-yl)benzyl]hydrazon
V dusíkové atmosféře se 30,0 g (99,2 mmol) N-l-(terc-butyloxykarbonyl)-N-2-[4-(2-methyl2H-tetrazol-5-yl)-fenylmethyliden]hydrazonu umístí do 350 ml tetrahydrofuranu, a přidá se 8,79 g (119 mmol; 85 %) kyanoborohydridu sodného. Ktéto směsi se přikape roztok 22,6 g (119 mmol) monohydrátu kyseliny />-toluensulfonové v 175 ml tetrahydrofuranu (dochází ke srážení). Po 2 hodinách se pevná látka odfiltruje, promyje důkladně ethylacetátem a vyřadí se. K filtrátu se přidá voda a ethylacetát; vodná vrstva se oddělí a dvakrát se extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Vzniklé krystaly se převedou do 417 ml methanolu a 208 ml tetrahydrofuranu a přikape se roztok 127 g (415 mmol) tetrahydrátu tetraboritanu draselného v 417 ml vody (vzniklá pěna). Směs se míchá při teplotě místnosti přes noc, nalije se do 2,2 1 vody a třikrát se extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí odpařením. Surový produkt se spojí s látkou z druhé, stejné dávky a filtruje se přes silikagel za použití směsi dichlormethan/tetrahydrofuran jako eluentu. Po zahuštění odpařením na objem asi 0,1 1 a přidání 150 ml DIPE se získá krystalická sloučenina uvedená v názvu (která, může být alternativně také získána pomocí katalytické hydrogenace N-l-(Boc)-N-2-[4-(2methyl-2H-tetrazol-5-yl)fenylmethyliden]hydrazonu na Lindlarově katalyzátoru v methanolu): teplota tání: 100 až 102 °C; TLC: Rf = 0,47 (methylenchlorid/tetrahydrofuran 10:1);
'H NMR (deuteromethanol) δ 8,06 a 7,52 (2d, J = 8, vždy 2H), 4,42 (s, 3H); 4,00 (s, 2H); 1,44 (s,9H);
HPLC20-100: ÍRet = 10,2.
27d) l-[4-(2-Methyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[(/erc-butyloxykarbonyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
36,33 g (138 mmol) (2R)-[(l'S)-Boc-amino-2'-fenylethyl]oxiranu a 38,17 g (125 mmol) N-l-(íerc-butyloxykarbonyl)-N-2-[4-(2-methyl-2H-tetrazol-5-yl)benzyl]hydrazinu se zahřívá v 964 ml izopropanolu v 90 °C 20 hodin. Krystalická sloučenina uvedená v názvu se může oddělit z chladné reakční směsi filtrací. Další produkt vykrystalizuje z filtrátu po přidání 1,21 vody: teplota tání: 175 až 178 °C; TLC: Rf= 0,22 (methylenchlorid/ethylacetát 6:1);
HPLC2O-IOo: tRet = 16,9.
27e) Dihydrochlorid 1 -[4-(2-methyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]—4(S)-hydroxy-5 (S)-2,5—diamino-6-fenyl-2-azahexan
-62CZ 296135 B6 ml 4N vodného roztoku kyseliny chlorovodíkové se přidá k roztoku 20,0 g (35,2 mmol)
1- [4-(2-methyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[(terc-butyloxykarbonyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu v 279 ml tetrahydrofuranu. Směs se míchá 8 hodin při 50 °C, potom se opatrně zahustí odpařením při teplotě místnosti. Olejovitý zbytek se převede do dvojnásobného množství ethanolu a znovu se zahustí odpařením za získání krystalické sloučeniny uvedené v názvu. Aby bylo možné určit analytické údaje, 1 g surového produktu se míchá v 6 ml horkého izopropanolu, přidá se 6 ml DIPE, směs se ochladí a oddělí se filtrací: teplota tání: 227 až 230 °C; HPLC2o-ioO: tRet = 7,4;
Elementární analýza (C19H25N70,2 HC1 (+0,20 H2O)) vypočteno:C 51,40, H 6,22, N 22,08, Cl 15,97, H2O 0,81;
nalezeno: C 51,50, H 6,33, N 22,28, Cl 15,88, H2O 0,80.
Příklad 28
- {4- [2-(1 -Methyl-1 -fenyl ethyl)-2H-tetrazol-5-yl] fenyl} -4( S)-hydroxy-2N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izo-leucyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-
2- azahexan
Za vyloučení vzduchu se 261 mg (1,38 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu, 496 mg (2,58 mmol) EDC a 232 mg (1,72 mmol) HOBT rozpustí v 7,5 ml dimethylformamidu. Po 15 minutách se přidá 0,72 ml (5,17 mmol) TEA a 585 mg (0,86 mmol) hydrochloridu 1 - {4-[2-( 1 -methyl-1 -fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]-fenyl} -4(S)-hydroxy-2-amino-5 (S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-íerc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 25h) v 3,5 ml dimethylformamidu. Po 25 hodinách se reakční směs zpracuje tak, jak je popsáno v příkladu 25i. Po srážení pomocí DIPE z koncentrovaného roztoku v dichlormethanu se získá sloučenina uvedená v názvu: HPLC2o ioo: tRet = 17,5; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 814.
Příklad 29 l-[4-(Tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan ml 80% vodného roztoku kyseliny sírové se za chlazení ledem přidá k 354 mg (0,435 mmol)
1— {4—[2—(1 -methyl-1 -fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl] fenyl }-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-
2- azahexanu. Po 75 minutách míchání se směs zpracuje analogickým způsobem jako v příkladu 26 za získání sloučeniny uvedené v názvu: HPLC20-ioo: tRet = 12,6; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 696.
Příklad 30 l-[4-(2-Methyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V dusíkové atmosféře se 72 mg (0,103 mmol) l-[4-(tetrazol-5-yl)fenyl]^4(S)-hydroxy-2-N(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-fórc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan rozpustí v 0,5 ml dimethylformamidu a při 0 °C se přidá 71 mg (0,217 mmol) uhličitanu česného a 6,9 μΐ (0,111 mmol) methyljodidu v 1 ml dioxanu. Směs se nechá pomalu přes noc ohřát na teplotu místnosti a potom se zředí ethylacetátem a IN roztokem hydroxidu sodného. Vodná vrstva se oddělí a dvakrát se extrahuje ethylacetátem. Organické
-63CZ 296135 B6 vrstvy se dvakrát promyjí vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením za získání sloučeniny A, která dále obsahuje asi 20 % l-[4-(l-methyl-lH-tetrazol-5-yl)fenylj4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izo-leucyl)amino-5(S)-N-(N-rnethoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)ammo-6-fenyl-2-azahexanu (B): HPLC20_10o A: tRet = 14,33;
HPLC2O-ioo B: tRet = 13,3; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 710.
Příklad 31
- {4—[2—(1 -Methyl-1 -fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl] fenyl} -4(S)-hydroxy-2N-(N-methoxykarbonyl-(L)-Zerc-leucyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl2-azahexan
Za vyloučení vzduchu se 128 mg (0,67 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-íerc-leucinu (příklad 2e), 243 mg (1,27 mmol) EDC a 114 mg (0,84 mmol) HOBT rozpustí v 2 ml dimethylformamidu. Po 15 minutách se přidá 0,35 ml (2,5 mmol) TEA a 286 mg (0,42 mmol) hydrochloridu l-{4-[2-(l-methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]fenyl}-4(S)-hydroxyamino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu v 1,5 ml dimethylformamidu. Po 20 hodinách se reakční směs zpracuje analogickým způsobem, jako je popsáno v příkladu 25. Po chromatografii (silikagel; ethylacetát/toluen/methylenchlorid 2:1:1) se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,22 (methylenchlorid/ethylacetát 1:1); HPLC2o_1Oo: tRet = 17,3;
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 814.
Výchozí látky se připraví následujícím způsobem:
a) 1 - {4-[2-( 1 -Methyl-1 -fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]-fenyl} -4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Za vyloučení vzduchu se 270 mg (1,43 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu, 513 mg (2,67 mmol) EDC a 241 mg (1,78 mmol) HOBT rozpustí v 7,8 ml dimethylformamidu. Po 15 minutách míchání se přidá 0,75 ml (5,4 mmol) TEA a 510 mg (0,89 mmol) l—{4—[2—(l— methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]-fenyl}-4(S)-hydroxy-2N-(íerc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 25f) v 3,7 ml dimethylformamidu. Po 20 hodinách se reakční směs zpracuje analogickým způsobem jako je popsáno v příkladu 2 g za získání sloučeniny uvedené v názvu: HPLC2O_.1Oo: tRet = 18,5; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 743.
31b) Hydrochlorid l-{4-[2-(l-methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol-5-yl]fenyl}-4(S)-hydroxy2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu
V dusíkové atmosféře se 317 mg (0,43 mmol) l-{4-[2-(l-methyl-1-fenylethyl)-2H-tetrazol-5yl] fenyl} -4(S)-hydroxy-2-(íerc-butoxykarbonyl)amino-5 (S} -N-(N-methoxykarbonyl(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan v 15 ml acetonitrilu a 15 ml 2N kyseliny chlorovodíkové míchá 20 hodin při 50 °C a směs se zpracuje analogickým způsobem, jako je popsáno v příkladu 25h za získání sloučeniny uvedené v názvu: HPLC2O-ioo: tRet = 14,4.
Příklad 32 l-[4—(Tetrazol-5-yl)fenyl)-4(S)-hydroxy-2N-(N-methoxykarbonyl-(L)-íerc-leucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 26 se z l-{4—[2-(l-methyl-l-fenylethyl)-2H-tetrazol5—yl] fenyl} -4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-íerc-leucyl)amino-5 (S)-N-(N
-64CZ 296135 B6 methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu odstraní chránící skupina pomoci 80% kyseliny sírové a získá se sloučenina uvedená v názvu.
Příklad 33 l-[4-(2-Methyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-tercleucyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan ío Analogickým způsobem jako v příkladu 30 se l-[4-(tetrazol-5-yl)-fenyl)-4(S)-hydroxy-2-N(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan ve směsi dimethylformamid/dioxan methyluje s uhličitanem česným a methyljodidem.
Příklad 34 l-[4-(2-Zerc-Butyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-tórc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
V dusíkové atmosféře se 54mg (0,28 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucinu a 84 mg (0,28 mmol) TPTU v 1 ml dimethylformamidu a 94 μΐ (0,85 mmol) NMM míchá 10 minut při teplotě místnosti. Ktéto směsi se potom přidá 175 mg (0,283 mmol) hydrochloridu l-[4-(2-tórc-butyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-amino-2-N-[N-methoxy25 karbonyl-(L)-terc-leucyl]amino-6-fenyl-2-azahexanu ve 2 ml dimethylformamidu a reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti do dokončení reakce. Reakční směs se nalije do 40 ml vody a extrahuje se třikrát dichlormethanem. Organická vrstva se filtruje přes ucpávku z bavlněné vaty, zahustí se odpařením a čistí se pomocí chromatografie (silikagel; methylenchlorid/methanol 25:1): TLC: Rf= 0,48 (methylenchlorid/methanol 19:1);
HPLC2o-ioo(i2> ÍRet= 11,8; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 752.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
34a) N-l-(/erc-Butoxykarbonyl)-N-2-[N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl]-hydrazin
Za vyloučení vzduchu se 10,0 g (52,8 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucinu, 11,1 g (58 mmol) EDC a 7,85 g (58 mmol) HOBT umístí do 130 ml ethylacetátu, a přidá se 7,0 ml (63 mmol) NMM. Po 30 minutách se přidá 7,69 g (58 mmol) terc-butylkarbazátu a směs se potom míchá při teplotě místnosti 16 hodin. Reakční směs se zředí 300 ml ethylacetátu a promyje 40 se nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou. Vodné vrstvy se znovu dvakrát extrahují ethylacetátem. Organické vrstvy se suší nad síranem sodným a zahustí se odpařením za získání sloučeniny uvedené v názvu:
Ή NMR (perdeuteromethanol) δ 3,98 (s, 1 H), 3,66 (s, 3H), 1,47 a 1,03 (2s, 2x 9H).
34b) [N-Methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl]hydrazin
52,8 mmol N-l-(terc-butyloxykarbonyl)-N-2-[N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl]hydrazin se rozpustí v 100 ml 4N kyseliny chlorovodíkové v dioxanu a míchá se 18 hodin při teplotě míst50 nosti. Suspenze se zahustí odpařením; zbytek se převede do nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a extrahuje se čtyřikrát velkým množstvím dichlormethanu. Po filtraci organické vrstvy přes ucpávku z bavlněné vaty a zahuštění odpařením se získá sloučenina uvedená v názvu:
'H NMR (perdeuteromethanol) δ 3,89 (s, 1 H), 3,66 (s, 3H), 0,99 (s, 9H).
-65CZ 296135 B6
34c) N-l-[N-MethoxykarbonyI-(L)-terc-leucyl]-N-2-[4-(tetrazol-5-yl)fenylmethyliden]hydrazon
Roztok 3,0 g (14,8 mmol) [N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl]hydrazinu a 2,57 g (14,8 mmol)
4- (tetrazol-5-yl)benzaldehydu (příklad 25a) v 30 ml izopropanolu se 18 hodin zahřívá k varu. Směs se ochladí; přidá se 100 ml vody a sražená sloučenina uvedená v názvu se odfiltruje:
Ή NMR (perdeuteromethanol) δ 8,23 (s, 1H), 8,15 - 7,9 (m, 4H), 4,08 (s, 1H), 3,67 (s, 3H), 1,06 (s, 9H).
34d) N-l-[N-Methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl]-N-2-[4-(2-fórc-butyl-2H-tetrazol-5-yl)fenylmethylidenjhydrazon
V autoklávu se 3,0 g (8,3 mmol) N-l-[N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl]-N-2-[4-(tetrazol-
5- yl)fenylmethyliden]hydrazonu, 1,2 g izobutenu a 54 μΐ kyseliny methansulfonové v 25 ml toluenu zahřívá 1 hodinu na 110 °C. Reakční směs se zředí ethylacetátem a promyje se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou. Vodné vrstvy se znovu extrahují dvakrát ethylacetátem; organické vrstvy se suší nad síranem sodným a zahustí se odpařením.Po kolonové chromatografíi (silikagel; hexan:ethylacetát 1:1) se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,22 (hexan/ethylacetát 1:1);
HPLC2O-1OO(12'): ÍRet= ll,lj
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 416.
34e) N-l-[N-Methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl]-N-2-[4-(2-fórc-butyl-2H-tetrazol-5-yl)benzyljhydrazin
V dusíkové atmosféře se 2,00 g (4,81 mmol) N-l-[N-methoxykarbonyl-(L)-fórc-leucyl]-N-2[4-(2-/erc-butyl-2H-tetrazol-5-yl)fenylmethyliden]hydrazonu rozpustí v 9 ml tetrahydrofuranu a přidá se 317 mg (4,8 mmol; 95%) kyanoborohydridu sodného. Přikape se roztok 915 mg (4,8 mmol) monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové v 9 ml tetrahydrofuranu. Po 18 hodinách se přidá ethylacetát a směs se promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou. Vodné vrstvy se extrahují dále dvakrát ethylacetátem. Organické vrstvy se suší nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Zbytek se převede do 20 ml tetrahydrofuranu a 20 ml vody; přidá se 6,18 g (20 mmol) tetrahydrátu tetraboritanu draselného a směs se míchá při teplotě místnosti přes noc. Reakční směs se zředí ethylacetátem a promyje se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou. Vodné vrstvy se dvakrát extrahují ethylacetátem; organické vrstvy se suší nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Po kolonové chromatografíi (silikagel; hexan/ethylacetát 1:2) se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf=0,28 (hexan/ethylacetát 1:2);
Ή NMR (perdeuteromethanol) δ 8,07 a 7,53 (2d, J = 8, vždy 2H), 4,03 (s, 2H); 3,84 (s, 1 H); 3,64 (s, 3H); 1,81 a 0,92 (2s, vždy 9H).
34f) l-[4-(2-terc-Butyl-2H-tetrazol-5-yl)-fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-N-(/erc-butyloxykarbonyl)amino-2-N-[N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl]amino-6-fenyl-2-azahexan
737 mg (2,80 mmol) (2R)-[(l'S)-Boc-amino-2'-fenylethyl]oxiranu a 1,17 g (2,80 mmol) N-l[N-methoxykarbonyl-(L)-íerc-leucyl]-N-2-[4-(2-íerc-butyl-2H-tetrazol-5~yl)benzyl]hydrazinu se zahřívá v 15 ml izopropylalkoholu 6 hodin při 90 °C. Po přidání 100 ml vody produkt vykrystalizuje a odfiltruje se. Po rekrystalizaci přidáním směsi DIPE/hexan ke koncentrovanému roztoku v dichlormethanu při 0 °C se získá sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,34 (dichlormethan/methanol 30:1);
-66CZ 296135 B6
HPLC2o_! 00(12')· ÍRet — 12,5.
34a) Hydrochlorid l-[4--(2-Zerc-butyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-ainino-2N-[N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl]amino-6-fenyl-2-azahexanu
V dusíkové atmosféře se 200 mg (0,293 mmol) l-[4-(2-terc™butyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]4(S)-hydroxy-5(S)-N-(tórc-butyloxykarbonyl)amino-2-N-[N-methoxykarbonyl-(L)-/ercleucyl]amino-6-fenyl-2-azahexanu rozpustí v 2,3 ml tetrahydrofuranu; přidá se 1,6 ml vodné 2N kyseliny chlorovodíkové a směs se míchá 8 hodin při 50 °C. Reakční roztok se zahustí odpařením; zbytek se několikrát převede do ethanolu a znovu se zahustí odpařením (získá se sloučenina uvedená v názvu): TLC: Rf - 0,08 (dichlormethan/methanol 30:1);
HPLC2o_ioo(i2')= ÍRct ~ 9,9;
’H NMR (perdeuteromethanol) δ 8,03 a 7,50 (2d, J= 8, vždy 2H), 7,32 (m, 5H), 4,18 a 3,91 (2d, J = 4, 2H), 3,80 (m, 1 H), 3,68 (s, 1 H), 3,58 (s, 3H), 3,57 (m, 1 H), 3,3 - 2,9 (m, 4H), 1,81 a 0,75 (2s, vždy 9H).
Příklad 35 l-[4-(2-/erc-Butyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)íerc-leucyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
V dusíkové atmosféře se 54 mg (0,308 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu a 92 mg (0,308 mmol) TPTU v 1 ml dimethylformamidu a 101 μΐ (0,91 mmol) NMM míchá 10 minut při teplotě místnosti. Přidá se 190 mg (0,308 mmol) hydrochloridu l-[4-(2-terc-butyl-2H-tetrazol5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-amino-2-N-[N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino]-6fenyl-2-azahexanu (příklad 34 g) v 2 ml dimethylformamidu a směs se míchá při teplotě místnosti přes noc do dokončení reakce. Reakční směs se zředí dichlormethanem a promyje se solankou. Vodná vrstva se extrahuje dvakrát dichlormethanem; organické vrstvy se filtrují přes ucpávku z bavlněné vaty, zahustí se odpařením a čistí se pomocí chromatografie (silikagel; methylenchlorid/methanol 30:1): TLC: Rf = 0,21 (methylenchlorid/methanol 19:1); FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 738.
Příklad 36 l-[4-(2-Methyl-2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-tercleucyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Sloučenina uvedená v názvu se připraví analogickým způsobem jako sloučeniny uvedené v příkladech výše a níže.
Příklad 37
1- [4-(Pyridin-2-yl)fenyl]^l(S)-hydroxy-S(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Za vyloučení vzdušné vlhkosti se 455 mg (2,6 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu, 940 mg (4,9 mmol) EDC a 405 mg (3 mmol) HOBT umístí do 10 ml dimethylformamidu a zahřívá se na 40 °C. Přidá se 1,1 ml (7,9 mmol) TEA a směs se míchá dalších 15 minut. Přidá se 500 mg (0,98 mmol) hydrochloridu l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-
2- azahexanu a směs se míchá při teplotě místnosti přes noc. Reakční směs se značně zahustí odpařením za vysokého vakua; zbytek se rozpustí v dichlormethanu a promyje se za sání rozto
-67CZ 296135 B6 kem uhličitanu sodného (jedenkrát), fosfátovým pufrem pH = 7 (dvakrát) a solankou. Po odstranění rozpouštědla se zbytek čistí pomocí chromatografíe na silikagelu (eluent: methylenchlorid/methanol 15:1). Frakce obsahující produkt se zahustí a sloučenina uvedená v názvu se sráží DIPE. Produkt je možné lyofílizovat zdioxanu. HPLC2o_ioo: tRet = 10,06; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 677.
’Η-NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz): 8,58 (m, 1H); 7,78 a 7,50 (vždy d, J = 5, 2x2H); 8,0-7,73 (m, 2H); 7,33 (m, 1H); 7,30 - 7,05 (m, 5H); 3,62 a 3,60 (vždy s, 2x3H); 1,85 a 1,68 (vždy m, 2xlH); 0,76 (t, J = 4, 6H); 0,65 a 0,58 (vždy d, J = 4, 2x3H).
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
37a) Dimethylacetal 4—brombenzaldehydu
21,1 g (1,14 mmol) 4-brombenzaldehydu a 20 ml (182 mmol) trimethylorthoformiátu (obojí Fluka, Švýcarsko) se rozpustí v 35 ml methanolu, a při teplotě místnosti se přidá 0,65 g (3,4 mmol) monohydrátu kyseliny p-toluensulfonové (exotermní reakce). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 20 hodin. Kyselina se potom neutralizuje 0,62 ml 30% roztoku methanolátu sodného v methanolu (3,4 mmol); reakční směs se zahustí odpařením za použití rotační odparky a zbytek se destiluje. Cílová sloučenina se získá ve formě bezbarvé kapaliny. TLC: Rf = 0,58 (hexan/ethylacetát 2:1). Teplota varu: 90 až 92 °C (0,4 kPa).
’Η-NMR (deuterochloroform; 200 MHz): 7,50 a 7,32 (vždy d, J = 9, 2x2H); 5,36 (s, 1H); 3,31 (s, 6H).
37b) 4-(Pyrid-2-yl)benzaldehyd
6,93 g (29,9 mmol) dimethylacetalu 4—brombenzaldehydu v 40 ml tetrahydrofuranu se přikape k teplé (40 °C až 50 °C) suspenzi 0,8 g (31,6 mmol) hořčíkových hoblin a malému množství jodu v tetrahydrofuranu. Reakční směs se zahřívá na 65 °C a míchá se při této teplotě 30 minut. Směs se nechá ochladnout na teplotu místnosti a grignardovo činidlo se přikape k roztoku 4,46 g (28,2 mmol) 2-brompyridinu (Fluka, Švýcarsko) a 0,4 g (0,74 mmol) DPPP (Fluka, Švýcarsko) v 100 ml tetrahydrofuranu (slabě exotermní reakce). Po přikapání se reakční směs zahřívá k varu 4 hodiny a nechá se ochladnout; přidá se 100 ml vody. Směs se pomocí rotační odparky zahustí asi na 50 ml, zředí se ethylacetátem a extrahuje se 0,lN roztokem kyseliny chlorovodíkové (třikrát). Spojené chlorovodíkové extrakty se míchají při teplotě místnosti 20 minut, pH se upraví na bazické pomocí koncentrovaného roztoku amoniaku a extrahuje se dichlormethanem. Po odstranění rozpouštědla se zbytek čistí pomocí chromatografíe na silikagelu (hexan/ethylacetát 2:1). Frakce obsahující cílovou sloučeninu se zahustí a požadovaná sloučenina spontánně vykrystalizuje.
TLC: Rf = 0,22 (hexan/ethylacetát 2:1). HPLC2O-ioo: tRet = 6,08.
'H-NMR (deuterochloroform; 200 MHz): 8,73 (d, J = 5, 2H); 8,16 a 7,97 (vždy d, 2x2H); 7,80 (d, J = 4, 2H); 7,3 (m, 1 H).
7c) N-1 -(/erc-Butoxykarbonyl)-N-2- {4-[(pyrid-2-yl)fenyl]methyliden} hydrazon
Roztok 2g (1,05 mmol) 4-(pyrid-2-yl)benzaldehydu a 1,37 g (1 mmol) fórc-butylkarbazátu (Fluka, Švýcarsko) v 30 ml ethanolu se míchá 5 hodin při 80 °C (po 4 hodinách se přidá dalšího 0,05 ekvivalentu Zerc-butylkarbazátu). Reakční směs se nechá ochladnout, zředí se vodou a požadovaná sloučenina vykrystalizuje. TLC: Rf = 0,51 (methylenchlorid/methanol 15:1). HPLC2O_ioO: tRet = 8,92.
-68CZ 296135 B6 ‘H-NMR (deuterochloroform; 200 MHz): 8,68 (m, 1H); 8,21 (s, 1H); 7,98 (d, J = 9, 2H, část A aromatického AB systému); 7,85 (s, 1H); 7,8 - 7,6 (m, 4H); 7,22 (m, 1H); 1,53 (s, 9H).
37d) N-l-(/erc-Butoxykarbonyl)-N-2-[4-(pyrid-2-yl)benzyl]hydrazin g (6,7 mmol) N-l-(terc~butoxykarbonyl)-N-2-{4-[(pyrid-2-yl)fenyl]methyliden}hydrazonu a 0,2 g 5% palladia na aktivním uhlí v 30 ml methanolu se hydrogenuje za normálního tlaku při teplotě místnosti 8 hodin. Katalyzátor se odfiltruje a promyje se methanolem; rozpouštědlo se odpaří. Sloučenina uvedená v názvu se získá ve formě bezbarvého viskózního oleje, který tuhne při sušení za vysokého vakua. TLC: Rf= 0,46 (methylenchlorid/methanol 15:1).
HPLC20-I00: ÍRet ~ 6,71.
'H-NMR (deuterochloroform; 200 MHz): 7,69 (m, 1H); 7,96 a 7,45 (vždy d, J = 2, 2x2H); 7,8 -7,65 (m, 2H); 7,22 (m, 1H); 4,06 (s, 2H); 1,47 (s, 9H).
37e) l-[4-(Pyrid-2-yl)-fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis-[(terc-butoxykarbonyl)amino]-6fenyl-2-azahexan
Roztok 1,06 g (4 mmol) (2R)-[(l'S)-Boc-amino-2'-fenylethyl)oxiranu a 1,2 g (4 mmol) N-l-(terc-butoxykarbonyl)-N-2-[4—(pyrid-2-yl)benzylhydrazinu v 20 ml izopropanolu se míchá 16 hodin při 80 °C. Po ochlazení se reakční směs zahustí odpařením na rotační odparce, přičemž se cílová sloučenina vyloučí jako bezbarvá sraženina. Další produkt je možno vysrážet přidáním vody kmatečným louhům. TLC: Rf= 0,53 (methylenchlorid/methanol 15:1).
HPLC20-100·’ ÍRet = 13,15.
'H-NMR (deuterochloroform; 200 MHz): 8,57 (s, 1H), 7,85 a 7,48 (vždy d, J= 9, 2x2H); 8,0 - 7,7 (m, 2H); 7,33 (m, 1H); 7,3 - 7,0 (m, 6H); 3,91 (s, 2H); 3,82 - 3,55 (m, 2H); 3,05 - 2,45 (m,4H); 1,31 (s, 18H).
7f) Hydrochlorid 1 -[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5 (S)-2,5-diamino-6-fenyl-2-azahexan ml dimethylformamidu se přidá ke směsi obsahující 1,43 g (2,54 mmol) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[(tóro-butoxykarbonyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu v 30 ml 4N roztoku chlorovodíku v dioxanu (Aldrich) (exotermní reakce) a směs se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti. Potom se odpaří rozpouštědlo; ke zbytku se třikrát přidá toluen a směs se vždy zahustí odpařením. Zbytek se rozpustí v horkém methanolu a cílová sloučenina se sráží ve formě pryskyřicovité sraženiny pomocí směsi DIPE/hexan. Po sušení za vysokého vakua se získá objemná pěna.
HPLC20-100: tRet = 9,87.
'H-NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz): 8,78 (d, J = 5, 1H); 8,72 (dt, J = 2,5 a 7,5, 1H); 8,35 (d, J= 7,5, 1H); 8,1 (dd, J= vždy 7,5, 1H); 8,02 a 7,22 (vždy d, J= 9, 2x2H); 7,45 - 7,15 (m, 5H); 4,27 a 4,15 (vždy d, J = 12,5, 2x2H).
Příklad 38
1- [4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-ethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino]-
6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 37 se po zpracování získá cílová sloučenina z 300 mg (0,59 mmol) hydrochloridu l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]^l(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-
2- azahexanu (příklad 37f), 446 mg (2,36 mmol) N-ethoxykarbonyl-(L)-valinu, 679 mg
-69CZ 296135 B6 (3,54 mmol) EDC, 398 mg (2,95 mmol) HOBT a 0,82 ml (5,9 mmol) TEA v 10 ml dimethylformamidu. TLC: Rf= 0,19 (methylenchlorid/methanol 15:1). HPLC2o-ioo: tRet= 11,68.
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 705.
Příklad 39 l-[4-(Pyrid-3-yl)-fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 37 se po zpracování získá cílová sloučenina z 550 mg (1,52 mmol) l-[4-(pyrid-3-yl)fenyl]^l(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-2-azahexanu, 691 mg (3,94 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu, 1,45 g (7,59 mmol) EDC, 614 mg (4,55 mmol) HOBT a 1,06 ml (7,59 mmol) TEA v 10 ml dimethylformamidu. (Narozdíl od popisu v příkladu 37 se organická vrstva promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, 10% kyselinou citrónovou a solankou). TLC: Rf = 0,4 (methylenchlorid/methanol 15:1). HPLC20„ioo: tRet = 9,91; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 667.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
39a) 4-(Pyrid-3-yl)-benzaldehyd
Analogickým způsobem jako v příkladu 37b se cílová sloučenina připraví z 6,39 g (29,9 mmol) dimethylacetalu 4-brombenzaldehydu (připraveného podle příkladu 37a), 0,8 g (31,6 mmol) hořčíkových hoblin, 2,77 ml (28,2 mmol) 3-brompyridinu (Fluka, Švýcarsko) a 0,4 g (0,74 mmol) DPPP v 150 ml tetrahydrofuranu. HPLC20_ioo: tRet = 5,50.
!H NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz): 10,04 (s, 1H); 8,87 (d, J = 2,5, 1H); 8,58 (dd, J = asi 1,5 a 5, 1H); 8,17 (m, J = 7,5, 1H); 8,05 a 7,88 (vždy d, J = 9, 2x2H); 7,56 (dd, J = 7,5 a 5,1 H).
39b) N-1 -(Zerc-Butoxykarbonyl)-N-2- {4—[(pyrid-3-yl)fenyl]methyliden} hydrazon
Analogickým způsobem jako v příkladu 37c se cílová sloučenina připraví z 4,11 g (22,4 mmol) 4(pyrid-3-yl)benzaldehydu a 2,82 g (21,3 mmol) Zerc-butylkarbazátu (Fluka, Švýcarsko) v 60 ml ethanolu. HPLC20_i00: tRet = 8,88.
'H NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz): 8,83 (d, J = 2,5, 1H); 8,53 (d, J = 5, 1H); 8,14 (m, J = 7,5, 1H); 7,97 (s, 1H); 7,85 a 7,71 (vždy d, J = 9, 2x2H); 7,53 (dd, J = 7,5 a 5, 1H).
39c) N-l-(Zerc-Butoxykarbonyl)-N-2-[4-(pyrid-3-yl)benzyl]hydrazin
Analogickým způsobem jako v příkladu 37d se cílová sloučenina připraví z 5,03 g (16,9 mmol) N-l-(íerc-butoxykarbonyl)-N-2-{4-[(pyrid-3-yl)fenyl]methyliden}hydrazonu a 0,5 g 5% palladia na uhlí ve 120 ml methanolu, cílová sloučenina se použije dále bez čištění.
HPLC20-100: ÍRet = 6,36.
'H NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz): 7,63 a 7,51 (vždy d, J = 9, 2x2H); 3,97 (s, 2H); 1,43 (s, 9H).
39d) l-[4-(Pyrid-3-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[(Zerc-butoxykarbonyl)amino]-6fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 37e se cílová sloučenina připraví z 3,82 g (12,8 mmol) N-l-(Z<?rc-butoxykarbonyl)-N-2-[4-(pyrid-3-yl)benzyl]hydrazinu a 3,36 g (12,8 mmol) (2R)[(l'S)-Boc-amino-2'-fenylethyl]oxiranu po 14 hodinách při 80 °C. Čištění se provádí pomocí
-70CZ 296135 B6 kolonové chromatografie na silikagelu (hexan/ethylacetát 1:2). TLC: Rf= 0,27 (hexan/ethylacetát 1:2). HPLC20-100: tRet ~ 13,0.
‘H NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz): 7,62 a 7,52 (vždy d, J = 9, 2x2H); 7,4 - 7,0 (m, 5H); 3,93 (s, 2H); 1,33 a 1,31 (vždy s, 2x9H).
39e) l-[4-(Pyrid-3-yl)fenyl]-A(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-2-azahexan g (1,88 mmol) l-[4-(pyrid-3-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[(Zerc-butoxykarbonyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu se rozpustí v 10 ml kyseliny mravenčí a roztok se míchá 5 hodin při teplotě místnosti. Reakční směs se zahustí odpařením, zbytek se rozpustí v dichlormethanu a organická vrstva se promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solankou. Po odstranění rozpouštědla se získá cílová sloučenina ve formě hnědého oleje, který se použije dále bez čištění.
Příklad 40 l-[4-(Pyrazin-2-yl)fenyl]-A(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 37 se sloučenina uvedená v názvu získá z 473 mg (0,75 mmol) hydrochloridu l-[4-(pyrazm-2-yl)-fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6^fenyl-2-azahexanu, 263 mg (1,5 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu, 575 mg (3 mmol) EDC (Fluka, Švýcarsko), 405 mg (3 mmol) HOBT (Fluka) a 1,7 ml (12 mmol) TEA v 10 ml dimethylformamidu. Zpracování se provádí analogickým způsobem jako v příkladu 40f, za použití ethylacetátu místo dichlormethanu. Sloučeninu je možno lyofilizovat z dioxanu. TLC: Rf= 0,28 (ethylacetát). HPLC2O_ioo: tRet =13,11;
FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 678.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
40a) 4-(Pyrazin-2-yl)benzaldehyd [viz. EP 0 344 577] ml tetrahydrofuranu se přelije přes 2,72 g (112 mmol) hořčíkových hoblin, které se předtím odmastily hexanem a aktivovaly malým množstvím jodu, a směs se zahřívá na 50 °C. Během 30 minut se přikape roztok dimethylacetalu 4-brombenzaldehydu (připravený podle příkladu 37a) v 200 ml tetrahydrofuranu. Nejprve je reakce exotermní, při dokončování přikapávání se reakční směs zahřívá na přibližně 60 °C. Po dalších 30 minutách zahřívání na 60 °C se reakční směs nechá ochladnout na teplotu místnosti a slije se z nezreagovaného hořčíku; vzniklý roztok obsahující Grignardovo činidlo se přikape při teplotě místnosti během 20 minut k suspenzi 11,45 g (100 mmol) 2-chlorpyrazinu (Fluka, Švýcarsko) a 1,6 g DPPP (Aldrich, Švýcarsko) v 500 ml tetrahydrofuranu (slabě exotermní reakce). Směs se potom míchá při teplotě místnosti 19 hodin. Potom se k reakční směsi přidá 250 ml vody a směs se míchá 19 hodin. Tetrahydrofuran se odpaří ve vakuu; k suspenzi se přidá 300 ml ethylacetátu a 100 ml 2N kyseliny chlorovodíkové a směs se míchá 5 minut. Po oddělení organické vrstvy, se tato vrstva míchá ještě dvakrát se 100 ml, v obou případech, 0,5N kyseliny chlorovodíkové 5 minut. Ethylacetátová vrstva se promyje postupně nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou a zahustí se. Sloučenina uvedená v názvu se získá jako světle hnědé krystaly. Sloučenina se rekrystalizuje ze směsi dichlormethan/hexan. Teplota tání: 86 až 88 °C. TLC: Rf=0,17 (hexan/ethylacetát 2:1). HPLC2o-io<l· tRet= 11,06.
-71 CZ 296135 B6 ’Η-NMR (perdeuterochloroform: 200 MHz): 10,12 (s, 1H); 9,14 (d, J<1, 1H); 8,70 (d, J<1, 1H); 8,60 (t, J<1, 1H); 8,22 a 8,03 (vždy d, J = 9, 2x2H).
40b) N-1 -(tórc-butoxykarbonyl)-N-2- {4-[(pyrazin-2-yl)fenyl]methyliden} hydrazon
Analogickým způsobem jako v příkladu 37c se cílová sloučenina připraví z 12,4 g (67,3 mmol) 4-(pyrazin-2-yl)benzaldehydu a 8,5 g (64 mmol) /erc-butylkarbazátu (Fluka, Švýcarsko) v 170 ml ethanolu po 5 hodinách při 80 °C, přičemž cílová sloučenina krystalizuje spontánně; teplota tání: 190 až 198 °C. TLC: Rf= 0,47 (ethylacetát). HPLC20-200: tRet= 13,41.
40c) N-l-(/erc-Butoxykarbonyl)-N-2-[4-(pyrazin-2-yl)benzyl]hydrazin
Analogickým způsobem jako v příkladu 37d se cílová sloučenina získá ve formě oleje z 0,6 g (2 mmol) N-l-(rerc-butoxykarbonyl)-N-2-{4-[(pyrazin-2-yl)fenyl]methyliden}hydrazonu a 0,15 g 5% palladia na uhlí v 15 ml tetrahydrofuranu ve vodíkové atmosféře po dobu 13 hodin při teplotě místnosti. Sloučenina uvedená v názvu krystalizuje pomocí triturace etherem. Látka se rekrystalizuje ze směsi ethylacetát/petrolether. Teplota tání: 110 až 111 °C.
HPLC20-I00: ÍRet = 9,62.
’Η-NMR (deuterochloroform; 200 MHz): 9,09 (s, 1H); 8,65 (t, J<1, 1H); 8,51 (t, J<1, 1H); 8,05 a 7,53 (vždy d, J = 5, 2x2H); 4,00 (s, 2H); 1,43 (s, 9H).
40d) l-[4-(Pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(terc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-trifluoracetyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 37e se cílová sloučenina získá ve formě béžových krystalů z 10,5 g (35 mmol) N-l-(/erc-butoxykarbonyl)-N-2-[4-(pyrazin-2-yl)-benzyl]-hydrazinu a 11,7 g (45 mmol) (2R)-[(l'S)-(trifluoracetyl)amino-2'-fenylethyl]oxiranu (EP 0 521 827, příklad 16d) v 150 ml izopropanolu. teplota tání: 194 až 196 °C. TLC: Rf = 0,38 (hexan/ethylacetát 1:2). HPLC2(Woo:tRet= 16,27.
40e) l-[4-(Pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-amino-6fenyl-2-azahexan
11,75 g (21 mmol) l-[4-(pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(terc-butoxykarbonyl)amino5(S)-(trifluoracetyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu se suspenduje v 500 ml methanolu a při 60 °C se přidá 105 ml roztoku uhličitanu draselného ve vodě. Směs se míchá 3 hodiny při 75 °C; methanol se odpaří a zbytek se extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se jednou promyje vodou a jednou solankou a zahustí se. Sloučenina uvedená v názvu se získá ve formě hnědooranžových krystalů, které se mohou rekrystalizovat ze směsi ethylacetát/petrolether. Teplota tání 146 až 148 °C. TLC: Rf = 0,08 (methylenchlorid/methanol 10:1). HPLC20-100: tRet = 11,23.
40í) l-[4-(Pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(rerc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 37 se sloučenina uvedená v názvu získá z 3,2 g (7 mmol)
1- [4(pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(terc-butoxykarbonyl)ammo-5(S)-amino-6-fenyl-
2- azahexanu, 2,54 g (14 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valin, 5,4 g (28 mmol) EDC (Fluka, Švýcarsko), 3,8 g (28 mmol) HOBT (Fluka, Švýcarsko) a 7,1 g (70 mmol) TEA v 130 ml dimethylformamidu. Reakční směs se zpracuje pomocí odstranění dimethylformamidu, převedení zbytku do dichlormethanu a promytím organické vrstvy postupně vodou, směsí nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného/voda 1:1, 10% kyselinou citrónovou, vodou a solankou. Sloučenina krystalizuje po zahuštění. Teplota tání: 218 až 220 °C. TLC: Rf = 0,29 (methylenchlorid/methanol 10:1). HPLC2q-ioo: tRet = 15,11.
-72CZ 296135 B6
40q) Hydrochlorid l-[4-(Pyrazin-2-yl)fenyl]—4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu
3,4 g (5,5 mmol) l-[4-(pyrazin-2-yl)fenyl]--4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu v 100 ml 4N roztoku chlorovodíku vdioxanu (Aldrich) a 10 ml methanolu se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odpaří; ke zbytku se dvakrát přidá dioxan a odpaří se. Sloučenina uvedená v názvu se získá ve formě viskózního oleje, který krystalizuje po trituraci etherem. Teplota tání 194 až 198 °C. TLC: Rf = 0,35 (methylenchlorid/methanol 10:1). HPLC2o_IOo: tRet = 9,77.
Příklad 41 l-[4-(Pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino]5(S)-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
142 mg (0,75 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu a 223 mg (0,75 mmol) TPTU v 3 ml dimethylformamidu se míchá 10 minut při teplotě místnosti a potom se přidá roztok 473 mg (0,75 mmol) hydrochloridu l-[4-(pyrazin-2-yl)fenyl]^4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 40g) a 0,33 ml NMM v 3 ml dimethylformamidu. Směs se míchá při teplotě místnosti přes noc. Směs se zpracuje pomocí pomalého přikapání reakční směsi do 100 ml vody, mícháním 20 minut při teplotě místnosti a izolací vyloučené sraženiny filtrací. Sraženina se promyje vodou a převede se do dichlormethanu; organická vrstva se promyje postupně vodou, směsí nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného/voda 1:1, vodou a solankou. Po odstranění rozpouštědla se zbytek vyluhuje etherem a sloučenina uvedená v názvu se získá ve formě bezbarvého prášku. Sloučeninu je možno lyofílizovat zdioxanu. TLC: Rf = 0,28 (ethylacetát). HPLC2q_ioo: tRet= 13,78. FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 692.
Příklad 42 l-[4-(Pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino]5(S)-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 41 se zpracování získá cílová sloučenina z 142 mg (0,75 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucinu (příklad 2e), 223 mg (0,75 mmol) TPTU v 3 ml dimethylformamidu (roztok A) a 435 mg (0,75 mmol) hydrochloridu l-[4~(pyrazin-2yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2azahexanu (příklad 40 g) a 0,33 ml NMM v 3 ml dimethylformamidu (roztok B), sloučenina uvedená v názvu spontánně krystalizuje po odpaření rozpouštědla. Sloučeninu je možno lyofílizovat zdioxanu. TLC: Rf = 0,46 (methylenchlorid/methanol 10:1). HPLC2O_ioo: tRet = 13,85. FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 692.
Příklad 43 l-[4-(Pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 41 se po zpracování získá sloučenina uvedená v názvu z 132 mg (0,7 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu a 208 mg (0,7 mmol) TPTU v 3 ml dimethylformamidu (roztok A) a 400 mg (0,7 mmol) hydrochloridu l-[4-(pyrazin-2-yl)fenyl]4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 44b) a 0,31 ml (2,8 mmol) NMM v 3 ml dimethylformamidu, sloučenina uve
-73 CZ 296135 B6 děná v názvu se získá v krystalické formě po vyluhování v etheru. Teplota tání: 211 až 217 °C. TLC: Rf= 0,41 (methylenchlorid/methanol 10:1). HPLC2o_1Oo: tRet = 14,49. FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 706.
Příklad 44 l-[4-(Pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino]-5(S)[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-tórc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým příkladem jako v příkladu 41 se po zpracování získá sloučenina uvedená v názvu z 175 mg (1 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu, 297 mg (1 mmol) TPTU (Fluka, Švýcarsko) v 4 ml dimethylformamidu (roztok A) a 571 mg (1 mmol) hydrochloridu l-[4-(pyrazin-2-yl)fenyl]4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2azahexanu a 0,44 ml (4 mmol) NMM v 4 ml dimethylformamidu (roztok B); sloučenina uvedená v názvu se může připravit v krystalické formě po vyluhování v etheru. Teplota tání: 205 až 208 °C. HPLC20_ioo: tRet = 13,87. FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 692.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
44a) l-[4-(Pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(Zerc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-izo-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 37 se sloučenina uvedená v názvu získá z 2,3 g (5 mmol)
1- [4(pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(/erc-butoxykarbonyl)amino-5(S)-amino-6-fenyl-
2- azahexanu (příklad 40e), 1,9 g (10 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu, 3,8 g (20 mmol) EDC, 2,7 g (20 mmol) HOBT a 5,1 g (50 mmol) TEA v 90 ml dimethylformamidu. Zpracování se provede tak, jak je popsáno v příkladu 40f. Sloučeninu je možno rekrystalizovat z ethylacetátu. TLC: Rf = 0,58 (methylenchlorid/methanol 10:1). HPLC2o-ioo: tRet= 15,68.
'H-NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz) mimo jiné: 9,08 (s, 1H); 8,65 (široký s, 1H); 8,51 (t, J<1, 1H); 8,02 a 7,52 (vždy d, J = 5, 2x2H); 7,3 - 7,1 (m, 5H); 3,92 (s, 2H); 3,62 (s, 3H); 1,28 (s, 9H); 0,8 (t, J = 5, 3H); 0,73 (d, J = 4, 3H).
44b) Hydrochlorid l-[4-(Pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu
Analogickým způsobem jako v příkladu 40g se sloučenina uvedená v názvu připraví z 2,1 g (3,3 mmol) 1 -[4(pyrazin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(Zerc-butoxykarbonyl)ammo-5 (S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu v 60 ml 4N roztoku chlorovodíku v dioxanu a 10 ml methanolu, přičemž se cílová sloučenina může krystalizovat z etheru. Teplota tání 200 až 201 °C. HPLC20_ioo: tRet = 10,52.
Příklad 45 l-[4-Thiofen-2-yl)fenyl]^4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 37 se sloučenina uvedená v názvu připraví z 500 mg (1,36 mmol) l-[4-thiofen-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-2-azahexanu, 620 mg (3,54 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu, 1,3 g (6,8 mmol) EDC, 551 mg (4,08 mmol) HOBT a 0,95 ml (6,8 mmol) TEA v 10 ml dimethylformamidu, cílovou sloučeninu je možno lyofilizovat z dioxanu. TLC: Rf= 0,51 (methylenchlorid/methanol 15:1).
-74CZ 296135 B6
HPLCoo ioo: ÍRet = 15,30. FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 682.
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
45a) 4-(Thiofen-2-yl)-benzaldehyd [viz. Heterocycles 31, 1951 (1990)] 3,7 g (20 mmol) 4-brombenzaldehyd, 9,5 ml (120 mmol) thiofenu, 2,94 g (30 mmol) octanu draselného a 1,16 g (1 mmol) tetrakis(trifenylfosfín)palladia (Fluka, Švýcarsko) v 50 ml dimethylacetamidu se umístí do tlakového reaktoru a míchá se při 150 °C v dusíkové atmosféře 16 hodin. Reakční směs se zahustí odpařením; zbytek se převede do vody a třikrát se extrahuje dichlormethanem. Po odstranění rozpouštědla se zbytek čistí pomocí chromatografíe na silikagelu (hexan//ethylacetát4:l). Sloučenina uvedená v názvu se získá ve formě žluté pevné látky. TLC: Rf = 0,36 (hexan/ethylacetat 4:1). HPLC20-100: Wt= 15,26.
’Η-NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz): 9,98 (s, 1H); 7,93 a 7,85 (vždy d, J = 9,5, 2x2H); 7,60 (d, J = 2,5, 1H); 7,52 (d, J = 5, 1H); 7,17 (dd, J = 2,5 a 5, 1H).
45b) N-1 -(/erc-Butoxykarbonyl)-N-2- {4-[(thiofen-2-yl)fenyl]methyliden} hydrazon
Analogickým způsobem jako v příkladu 37c se sloučenina vedená v názvu připraví ve formě žlutých krystalů z 2,47 g (13,1 mmol) 4-(thiofen-2-yl)benzaldehydu a 1,65 g (12,49 mmol) terc-butylkarbazátu (Fluka, Švýcarsko) v 30 ml ethanolu (4,5 hodiny při 90 °C).
Teplota tání: 162 až 165 °C. HPLC20-100: ÍRet = 16,08.
'H-NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz) mimo jiné: 7,91 (s, 1H); 1,53 (s, 9H).
45c) N-l-(/erc-Butoxykarbonyl)-N-2-[4- (thiofen-2-yl)benzyl]hydrazin
3,35 g (11,1 mmol) N-l-(/erc-butoxykarbonyl)-N-2-{4-[(thiofen-2-yl)fenyl]methyliden}hydrazonu a 0,819 g (11,1 mmol) kyanoborhydridu sodného (Fluka, Švýcarsko) se rozpustí v 11 ml tetrahydrofuranu (černý roztok) a během 5 hodin se přikape k roztoku 2,11 g (11,1 mmol) monohydrátu kyseliny μ-toluensulfonové rozpuštěné v 11 ml tetrahydrofuranu. Směs se míchá přes noc v dusíkové atmosféře při teplotě místnosti (pH asi 3 až 4) a potom se zředí ethylacetátem; Organická vrstva se promyje postupně solankou, nasyceným roztokem uhličitanu draselného a znovu solankou. Organická vrstva se zahustí odpařením a zbytek se převede do 13,3 ml IN roztoku hydroxidu sodného; přidá se 15 ml dichlormethanu a směs se zahřívá 3 hodiny k varu v lázni o teplotě 60 °C. Po oddělení organické vrstvy se tato vrstva odpaří do sucha. Sloučenina uvedená v názvu se získá ve formě světle žlutého oleje.
HPLC20-IO0: tRet = 12,36.
’Η-NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz) mimo jiné: 3,91 (s, 2H); 1,42 (s, 9H).
d) 1 -[4-(Thiofen-2-yl)fenyl-4(S)-hydroxy-5 (S)-2,5-bis [(/erc-butoxykarbonyl)amino]-6fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 37e se sloučenina uvedená v názvu získá z 3,39 g (11,1 mmol) N-l-(/m?-butoxykarbonyl)-N-2-[4-(thiofen-2-yl)benzyl]hydrazinu a 2,93 g (11,1 mmol) (2R)-[(TS)-Boc-amino-2'-fenylethyl]oxiranu (J. Org. Chem. 50, 4615 (1985)) v 50 ml izopropanolu, sloučenina uvedená v názvu po ochlazení reakční směsi spontánně krystalizuje. Teplota tání: 165 až 168 °C. HPLC20-100: tRet = 18,84.
'H-NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz) mimo jiné: 7,56 (d, J - 9, 2H); 7,5 - 7,3 (m, 4H); 7,3 - 7,1 (m, 5H); 7,08 (dd, J = 2 a 5, 1H); 3,85 (s, 2H); 1,33 a 1,32 (vždy s, 2x9H).
-75 CZ 296135 B6
45e) l-[4-(Thiofen-2-yl)fenyl]^l(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 39e se sloučenina uvedená v názvu získá ve formě nažloutlého oleje z 3,16 g (5,57 mmol) l-[4-(thiofen-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[(íerc-butoxykarbonyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu v 30 ml kyseliny mravenčí po 6 hodinách míchání při teplotě místnosti; tento olej se použije dále bez čištění.
’Η-NMR (perdeuteromethanol; 200 MHz) mimo jiné: 7,62 (d, J = 9, 2H); 7,5 - 7,1 (několik m, překryto, 9H); 7,09 (dd, J = 2 a 5, 1H); 3,72 (s, 2H).
Příklad 46 l-[4-(Pyrid-2-yl)fenyl]^l(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Způsob A:
Za vyloučení vlhkosti se 10,85 g N™methoxykarbonyl-(L)-tórc-leucinu (příklad 2e) a 17,1 g TPTU umístí do 65 ml dimethylformamidu. Kbílé suspenzi se přidá 35,1 ml Hůnigovy báze a směs se míchá 20 minut při teplotě místnosti. Potom se přidá 13,2 g (26 mmol) hydrochloridu l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 37f) rozpuštěného v 65 ml dimethylformamidu a směs se míchá 24 hodin do dokončení reakce (po 20 hodinách se přidá dalších 5 ml Hůnigovy báze). Reakční směs se nalije do 600 ml vody a vzniklá sraženina se odfiltruje a promyje vodou. Filtrační zbytek se potom rozpustí v dichlormethanu a promyje se nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou. Po sušení nad síranem sodným a zahuštění se vzniklá pěna vyluhuje DIPE; pevná látka se odfiltruje a suší. Surový produkt se znovu rozpustí v dichlormethanu, přidá se aktivní uhlí a po filtraci se sráží etherem. Vzniklá sloučenina uvedená v názvu se suší v exsikátoru při 40 °C za vysokého vakua; teplota tání: 202 až 204 °C; TLC: Rf = 0,38 (ethylácetát); HPLC2o-ioo: tRet= 11,81. FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 705.
Další produkt je možno získat z matečných louhů po chromatografii (silikagel, hexan/ethylacetát, potom ethylácetát) a po krystalizaci z etheru (teplota tání 206 až 207 °C).
Způsob B:
Analogickým způsobem jako v příkladu 4 se 1,32 g l-[4-(pyrid-2-yl)-fenyl]-^l(S)-hydroxy-2amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu v 5 ml dimethylformamidu přidá k 0,42 g (2,2 mmol) (N-methoxykarbonyl-(L)-řerc-leucinu, 0,654 g (2,2 mmol) TPTU a 840 μΐ (5 mmol) Hůnigovy báze v 5 ml dimethylformamidu a směs se míchá při teplotě místnosti 22 hodin a zpracuje se analogickým způsobem jako v příkladu 3 za získání sloučeniny uvedené v názvu.
Výchozí látky se připraví následujícím způsobem:
46a) l-[4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-Boc-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogickým způsobem jako v příkladu 1 se roztok 3,93 g (8,5 mmol) hydrochloridu l-[4— (pyrid-2-yl)-fenyl]-4(S)hydroxy-2-(N-Boc-amino)-5(S)-amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 47b) v 50 ml dimethylformamidu přikape ke směsi 2,58 g (13,6 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-Zerc-leucinu, 4,88 g (25,5 mmol) EDC a 2,3 g (17 mmol) HOBT v 50 ml dimethylformamidu. Po zpracování se surový produkt vyluhuje ve směsi dichlormethan/DIPE, odfiltruje se a suší se za získání sloučeniny uvedené v názvu. TLC: Rf = 0,5 (ethylácetát);
-76CZ 296135 B6
HPLC2o_ioo: tRet ~ 12,32; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 634.
46b) Hydrochlorid 1 -[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu
Analogickým způsobem jako v příkladu 37f) se 130 ml 4M roztoku kyseliny chlorovodíkové v dioxanu přidá k 4,4 g (6,94 mmol) l-[4—(pyrid-2-yl)fenyl]^4(S)-hydroxy-2-N-Boc-amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu a směs se zředí 7 ml dimethylformamidu. Po 2,75 hodinách se reakční směs zpracuje. Získá se sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf = 0,44 (methylenchlorid/methanol: 9:1); HPLC2o-ioo’· tRet = 8,47; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 534.
Alternativní postup pro přípravu cílové sloučeniny z příkladu 46 je následující:
Příklad 46*:
1- [4-(Pyridin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan:
Za vyloučení vlhkosti se 567 g (3,0 mol) N-methoxykarbonyl-(L)-tórc-leucinu (příklad 2e) a 891 g (3,0 mol) TPTU umístí do 3 litrů methylenchloridu; za chlazení ledem se přikape 775 g (6 mol) Hůnigovy báze a směs se míchá 20 minut. Potom se k roztoku přidá suspenze 432 g (1,0 mol) trihydrochloridu l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-
2- azahexanu ve třech litrech dichlormethanu a směs se míchá při teplotě místnosti přes noc do dokončení reakce. Reakční směs se promyje 10 litry vody, 10 litry nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a 5 litry solanky. Vodná vrstva se extrahuje dále dvakrát 5 litry dichlormethanu; organická vrstva se suší nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Zbytek se rozpustí v 6 litrech ethylacetátu a filtruje se přes 500 g silikagelu; kolona se propláchne 6 litry ethylacetátu a frakce obsahující produkt se zahustí odpařením. Po míchání ve vroucí směsi DIPE/ethanol (9 litrů; 1 hodina), ochlazení a filtraci se připraví sloučenina uvedená v názvu, kterou je možno dále čistit pomocí rekrystalizace ze směsi ethanol/voda (teplota tání 207 až 209 °C).
Výchozí látka se připraví následujícím způsobem:
*a) 4—(Pyrid-2-yl)benzaldehyd lig jodu, potom 200 g dimethylacetalu 4-brombenzaldehydu (příklad 37a) se přidá k 317 g (13,0 mol) hořčíku v 3,5 litrech tetrahydrofuranu (v dusíkové atmosféře). Jakmile se reakce rozběhne (pokud je nutné, po zahřátí), přikape se 2540 g (celkem 2740 g; 11,8 mol) dimethylacetalu 4-brombenzaldehydu v 3,5 litru toluenu (25 až 30 °C, 1 hodina) a reakční směs se míchá 1 hodinu při teplotě místnosti. Grignardovo činidlo se potom převede do přikapávací nálevky druhé aparatury obsahující 1750 g (11,0 mol) 2-brompyridinu (Fluka, Švýcarsko) v 3,3 litrech tetrahydrofuranu, 38 g (70 mmol) DPPP a 330 ml diizobutylaluminiumhydridu (20 % v hexanu). Při teplotě 15 až 20 °C se přikape Grignardovo činidlo (45 minut). Po 90 minutách míchání při teplotě místnosti se reakční směs nalije do 10 kg ledu, 1,5 litru koncentrované kyseliny chlorovodíkové a 1,5 kg kyseliny citrónové. Přidá se 1 kg Hyflo Super Cel a směs se míchá 1 hodinu a filtruje se; zbytek se promyje 2 litry vody, dvakrát 2 litry toluenu a nakonec dvakrát 2 litry IN roztoku kyseliny chlorovodíkové. První filtrát a promývací voda se spojí; vodná vrstva se oddělí a extrahuje se dvakrát toluenovými filtráty. Vzniklá organická vrstva se promyje dvěma filtráty obsahujícími kyselinu chlorovodíkovou. Vodné vrstvy se spojí; přidá se 6 litrů toluenu apH směsi se pomocí 4,6 litru roztoku hydroxidu sodného (30 % ve vodě) upraví na hodnotu 8 až 9. Směs se filtruje přes Hyflo (filtrační prostředek založený na křemelině, Fluka, Švýcarsko); vodná vrstva se oddělí a extrahuje dvakrát 2 litry toluenu. Organické vrstvy se dvakrát promyjí vodou,
-77CZ 296135 B6 suší se nad síranem sodným a zpracují se pomocí aktivního uhlí. Po přidání 0,5 kg silikagelu, míchání, filtraci a zahuštění odpařením se získá sloučenina uvedená v názvu (fyzikální údaje jako v příkladu 37b).
*b) N-l-(terc-Butoxykarbonyl)-N-2-{4-[(pyrid-2-yl)fenyl]methyliden}hydrazon
Roztok 1770 g (9,67 mol) 4-(pyrid-2-yl)benzaldehydu a 1220 g (9,2 mol) /erc-butylkarbazátu (Fluka, Švýcarsko) v 12,5 litrech ethanolu se 4 hodiny zahřívá k varu. Směs se ochladí na 40 °C a přidá se 6 kg ledu; směs se filtruje a sloučenina uvedená v názvu se promyje 6 litry vody, přičemž se tato sloučenina získá v čisté formě (fyzikální údaje stejné jako v příkladu 37c).
*c) N-1 -(/erc-Butoxykarbonyl)-N-2-[4-(pyrid-2-yl)benzyl]hydrazin
Suspenze 1655 g (5,57 mol) N-l-(/erc-butoxykarbonyl)-N-2-{4-[(pyrid-2-yl)fenyl]methylidenjhydrazonu v 12 litrech methanolu se hydrogenuje v přítomnosti 166 g 10% palladia na uhlí za normálního tlaku při teplotě místnosti. Katalyzátor se odfiltruje a promyje důkladně methanolem; rozpouštědlo se odpaří. Po krystalizací z hexanu se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání 74 až 77 °C.
*d) l-[4-(Pyrid-2-yl)fenyl]xl(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[íerc-butoxykarbonyl)amino]-6fenyl-2-azahexan
Roztok 1185 g (4,5 mol) (2R)-[( l'S)-(terc-butoxykarbonyl)amino-2'-fenylethyljoxiranu a 1230 g (4,1 mol) N-l-(terc-butoxykarbonyl)-N-2-[4-(pyrid-2-yl)benzyl]hydrazinu v 14 litrech izopropanolu se 16 hodin zahřívá k varu. Po ochlazení se přidá 15 kg ledu a 10 litrů vody; směs se míchá 2 hodiny; krystaly se odfiltrují a promyjí 6 litry vody. Po dvojím míchání vždy v 5 litrech etheru, filtraci, promytí 2 litry etheru a nakonec 2 litry směsi ether/terc-butylmethylether 1:1 se získá sloučenina uvedená v názvu o teplotě tání 183 až 188 °C.
*e) Trihydrochlorid l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-diamino-6-fenyl-2-azahexanu
Roztok 1465 g (2,6 mol) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[(terc-butoxykarbonyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu v 12 litrech tetrahydrofuranu a 4 litrech kyseliny chlorovodíkové (4N roztok ve vodě) se 4 hodiny míchá při 50 °C. Ze vzniklé dvoufázové směsi se oddělí vodná vrstva a zahustí se odpařením ve vakuu. Zbytek se zředí 4 litry ethanolu, zahustí se odpařením, zředí se 4 litry směsi ethanol/toluen 1:1, zahustí se odpařením, zředí se 4 litry ethanolu a znovu se zahustí odpařením. Po míchání v 9 litrech DIPE a filtraci se získá sloučenina uvedená v názvu (fyzikální údaje jsou stejné jako v příkladu 37f).
*e(i): Alternativně se l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-di[(íerc-butoxykarbonyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan připraví následujícím způsobem:
V dusíkové atmosféře 2,1 ml (2,1 mmol) l,00M diizobutylaluminiumhydridu v methylenchloridu pomalu přikape k ledově chladnému roztoku 200 mg (0,347 mmol) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-loxo-5-(S')-2,5-di[(terc-butoxykarbonyl)amino]^4(S)-hydroxy-6-fenyl-2-azahexanu v 5 ml tetrahydrofuranu (pění). Po 2 hodinách se přidá 7 ml ethylacetátu a po dalších 30 minutách 70 ml methanolu. Reakční směs se zahřeje na teplotu místnosti a míchá se 2 hodiny; přidá se 0,5 ml vody a 5 g síranu sodného a směs se znovu míchá 1 hodinu do dokončení reakce. Soli se odfiltrují a filtrát se zahustí odpařením. Po střednětlaké chromatografií (silikagel; hexan/ethylacetát 3:2 až ethylacetát) se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání 184 °C; TLC (hexan/ethylacetát 1:1): Rf = 0,26; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 563.
Příprava výchozí látky, l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-l-oxo-5-(S)-2,5-di[(/erc-butoxykarbonyl)amino]-4(S)-hydroxy-6-fenyl-2-azahexanu, se provádí pomocí následujících kroků:
-78CZ 296135 B6
Krok (1) Methylester kyseliny 4-(pyrid-2-yl)benzoové:
24,0 g (150 mmol) methylesteru kyseliny 4-kyanobenzoové (Fluka, Švýcarsko) v 150 ml toluenu se vacetylenové atmosféře umístí do autoklávu a přidá se 0,30 g (1,6 mmol) kobaltocénu (= dicyklopentadienylcobalt; Aldrich, Milwaukee, USA). Na směs se potom 15 hodin působí acetylenem o tlaku 15.105 Pa, zahřívá se na 180 °C a míchá se 12 hodin. Po ochlazení a uvolnění tlaku se k černé suspenzi přidá 9,5 g aktivního uhlí; směs se zředí 250 ml toluenu, míchá se 30 minut, filtruje se a zahustí odpařením. Po krystalizaci z horkého etheru přidáním hexanu se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání: 96 °C; TLC (hexan/ethylacetát 4:1); Rf= 0,37; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 214. Další produkt je možno získat z matečných louhů pomocí kolonové chromatografíe (silikagel, hexan/ethylacetát 19:1 až 4:1).
Krok (2) Kyselina 4-(pyrid-2-yl)benzoová:
12,85 g (60,2 mmol) methylesteru kyseliny 4-(pyrid-2-yl)benzoové v 125 ml methanolu a 67 ml IN roztoku hydroxidu sodného se míchá 6 hodin při teplotě místnosti. Vzniklý roztok se částečně zahustí odpařením; vodný zbytek se extrahuje ethylacetátem a pomocí 2N roztoku kyseliny chlorovodíkové se okyselí na pH 1,5. Sloučenina uvedená v názvu se sráží a je možněji odfiltrovat a promýt vodou: TLC (ethylacetát): Rf = 0,35; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 200.
Krok (3) Anhydrid kyseliny 4-(pyrid-2-yl)benzoové a kyseliny izobutyloxymravenčí:
Za vyloučení vzduchu se 6,0 g (30 mmol) kyseliny 4-(pyrid-2-yl)benzoové suspenduje při -20 °C v 90 ml tetrahydrofuranu a přidá se 9,90 ml (90 mmol) N-methylmorfolinu a 4,32 ml (33 mmol) izobutylchlorformiátu. Po 30 minutách se reakční směs filtruje, promyje malým množstvím studeného tetrahydrofuranu a filtrát se částečně zahustí odpařením; zbytek se zředí dichlormethanem, promyje se směsí led/voda, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením za získání sloučeniny uvedené v názvu:
’H NMR (deuterochloroform) mimo jiné: 8,75 (m, 1H), 8,16 (AB, J = 8, 4H), 7,81 (m, 2H), 7,32 (čtyřčárový systém, J - 5, 1H), 4,16 (d, J - 7, 2H), 2,10 (devítičárový systém, J = 7, 1H), 1,02 (d, J = 7, 6H).
Krok (4) l-(R)-Kyano-2(S)-(N-terc-butoxykarbonylamino)-3-fenylpropyl [4-(2-pyridyl)]benzoát:
Při 0 °C se 250 mg (0,9 mmol) benzyltriethylamoniumchloridu přidá k 2,0 g (30 mmol) kyanidu draselného v 7,5 ml vody a 7,5 ml methylenchlorid. Potom se postupně přikape roztok 6,21 g (24,9 mmol) Boc-(L)-fenylalaninalu v 10 ml methylenchloridu a roztok asi 30 mmol směsného anhydridu kyseliny 4-(pyrid-2-yl)benzoové a kyseliny izobutyloxymravenčí v 10 ml methylenchloridu. Po 20 minutách při 0 °C se pokračuje v míchání při teplotě místnosti další 4 hodiny a reakční směs se nakonec zředí směsí dichlormethan/voda. Vodná fáze se oddělí a extrahuje se dvakrát dichlormethanem; Organická vrstva se promyje třikrát vodou a solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Po kolonové chromatografii (silikagel; hexan/ethylacetát 4:1 až 2:1) se získá směs 5:1 l-(R)-kyano-2(S)-(N-/erc-butoxykarbonylamino)-3-fenylpropyl [4-(2-pyridyl)]benzoátu a l-(S)-kyano-2(S)-(N-terc-butoxykarbonylamino)-3-fenylpropyl [4-(2-pyridyl)]benzoátu: TLC (hexan/ethylacetát, 4:1): Rf=0,ll; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 458;
’Η-NMR (deuterochloroform) mimo jiné 5,66 (d, J = 6, 5/6 H, 1-(R) epimer), 5,53 (m, 1/6 H, 1—(S) epimer).
Po vyluhování DIPE se získá diastereomerně čistý l-(R)-kyano-2(S)-(N-/erc-butoxykarbonylamino)-3-fenylpropyl [4-(2-pyridyl)]benzoát: teplota tání 140 až 141 °C.
-79CZ 296135 B6
Krok (5) 4-(S)-l ,4-Di[(/erc-butoxykarbonyl)amino]-3(R)-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]karbonyloxy5-fenyl-1 -azapent-1 -en :
2,29 g (5,0 mmol) l-(R)-kyano-2(S)-(N-/erc-butoxykarbonylamino)-3-fenylpropyl [4—(2— pyridyl)]benzoát se rozpustí v 80 ml methanolu a přidá se 900 mg (15 mmol) kyseliny octové a 661,5 mg (5 mmol) terc-butylkarbazátu; po přidání 2,3 g Raneyova niklu se směs hydrogenuje. Částečně sražený produkt se rozpustí pomocí přidání methanolu a mírného zahřátí; katalyzátor se odfiltruje a filtrát se zahustí odpařením. Zbytek se převede do směsi ethylacetát/nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného; vodná vrstva se oddělí a extrahuje se dvakrát ethylacetátem. Organická vrstva se promyje solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Po střednětlaké chromatografii (silikagel; hexan/ethylacetát 4:1 až ethylacetát) se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání 195 až 196 °C; TLC (hexan/ethylacetát 1:1): Rf = 0,39; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 575.
Krok. (6) l-[4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-l-oxo-5(S)-2,5-di[(íerc-butoxykarbonyl)amino]-4(S)hydroxy-6-fenyl-2-azahexan
V dusíkové atmosféře se 111 mg (85%; 1,5 mmol) kyanoborohydridu sodného přidá k roztoku 862 mg (1,5 mmol) 4-(S)-l,4-di[(terc-butoxykarbonyl)amino]-3(R)-[4—(pyrid-2-yl)fenylJkarbonyloxy-5-fenyl-l-azapent-l-enu v 10 ml tetrahydrofuranu. Přikape se roztok 290 mg (1,5 mmol) kyseliny p-toluensulfonové v 4 ml tetrahydrofuranu. Po 2,5 hodinách míchám se přidá dalších 55 mg kyanoborohydridu sodného a 145 mg kyseliny p-toluensulfonové v 2 ml tetrahydrofuranu a směs se znovu míchá 2,5 hodiny. Reakční směs se potom nalije do 230 ml 1% roztoku tetrahydrátu tetraboritanu draselného ve vodě, míchá se přes noc do dokončení reakce, filtruje se a promyje vodou. Zbytek se převede do ethylacetátu; roztok se promyje solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením {získá se 4-(S)-l,4-di[(Zerc-butoxykarbonyl)amino]-3(S)-[4~(pyrid-2-yl)fenyl]karbonyloxy-5-fenyl-l-azapentan: TLC (hexan/ethylacetát 1:1): Rf = 0,45}. Vzniklá pěna se rozpustí v 25 ml diethylenglykoldimethyletheru; přidá se 250 μΐ 7-methyl-l,5,7-triazabicyklo[4,4,0]dec-5-enu (Fluka; Švýcarsko) a směs se zahřívá 1,5 hodiny na 80 °C. Směs se zahustí za vysokého vakua a zbytek se převede do směsi ethylacetát/voda; vodná vrstva se oddělí a extrahuje se dvakrát ethylacetátem. Organická vrstva se promyje solankou, suší se nad síranem sodným a zahustí se odpařením. Po krystalizaci ze směsi DIPE/hexan se získá sloučenina uvedená v názvu: teplota tání 104 až 105 °C; TLC (hexan/ethylacetát 1:1): Rf = 0,20; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 577.
Příklad 47 [4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan
Pod dusíkovou atmosférou se v 1 ml dimethylformamidu rozpustí 0,45 g (1,5 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu, 0,85 g (4,5 mmol) EDC a 0,4 g (3 mmol) FIOBT. Po přidání 1,26 ml TEA se směs 10 minut míchá, a pak se po kapkách přidá roztok 0,96 g (1,5 mmol) hydrochloridu 1 -[4-(pyrid-2-y l)fenyl)-4(S)-hydroxy-2-amino-5 (S)-N-(N-methoxykarbonyl(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu v 10 ml dimethylformamidu. Po 2 hodinách se směs zahustí odpařením a získaný olej se rozpustí v dichlormethanu a promyje se vodou, 2x nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného. Vodná fáze se extrahuje dichlormethanem a spojené organické fáze se vysuší síranem sodným a zahustí odpařením. Zbytek se nejdřív vyluhuje v DIPE a pak ve směsi dichlormethan/ether, a pak se zfiltruje a vysuší za získání sloučeniny uvedené v názvu: TLC: Rf=0,45 (ethylacetát); HPLC20_i00: tRet = 11,71; FAB MS (M+H)+ = 705.
Výchozí látka se připraví následovně:
-80CZ 296135 B6
47a) l -[4-(PyrÍd-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy -2-(N-Boc amino)-5(S)-trifluoracetylamino-6fenyl-2-azahexan
Analogicky jako v příkladu 37e) se nechá reagovat 7 g (23 mmol) N-l-(t-butoxykarbonyl)-N2-[4-(pyrid-2-yl)benzyl]hydrazinu s 6g (23 mmol) (2R)-[(l'S)-trifluoracetylamino-2'-fenylethyl)oxiranu v 125 ml izopropanolu při 80 °C za vzniku sloučeniny uvedené v názvu. TLC: Rf = 0,33 (dichlormethan/methanol: 1/1); HPLC2O-ioo: tRet = 12,76; FAB MS (M+H)+ = 559.
47b) l-[4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(N-Boc-amino)-5(S)-amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogicky jako v příkladu 40e se rozpustí 5,6 g (10 mmol) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2-(N-Boc-amino)-5-(trifluoracetylamino)-6-fenyl-2-azahexanu ve 130 ml methanolu, zahřeje se na 65 °C a přidáním po kapkách 50 ml 1M vodného roztoku uhličitanu draselného se převede na sloučeninu uvedenou v názvu. TLC: Rf0,17 (dichlormethan/methanol: 9/1); HPLC20_100: tRet = 8,50; FAB MS (M+H)+ = 463.
47c) 1 -[4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-Boc-amino-5 (S)-N-(N-methoxykarbonyl(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogicky jako v příkladu 1 se ke směsi 1,06 g (5,6 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu, 2,01 g (10,5 mmol) EDC a 0,95 g (7 mmol) HOBT ve 20 ml dimethylformamidu po kapkách přidá roztok 1,62 g (3,5 mmol) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-(N-Boc-amino)5(S)-amino-6-fenyl-2-azahexanu v 25 ml dimethylformamidu. Po zpracování se surový produkt vyluhuje vDIPE, zfiltruje a vysuší. TLC: Rf= 0,59 (ethylacetát); HPLC2o-ioo tRet = 12,52. FAB MS (M+H)+ = 634.
47d) Hydrochlorid l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogicky jako v příkladu 40g se k 1,9 g (3 mmol) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2N~Boc-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu přidá 40 ml 4M kyseliny chlorovodíkové v dioxanu a směs se zředí 3 ml dimethylformamidu. Po 2,5 hodinách se směs zpracuje a získá se sloučenina uvedená v názvu: TLC: Rf= 0,55 (dichlormethan/methanol: 9/1); HPLC2o-ioo tRet = 8,74; FAB MS (M+H)+ = 534.
Příklad 48 l-[4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogicky jako v příkladu 1 se ke směsi 0,42 g (2,4 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu, 0,862 g (4,5 mmol) EDC, 0,405 g (3 mmol) HOBT a 1,26 ml TEA v 10 ml dimethylformamidu po kapkách přidá roztok 0,964 g hydrochloridu (1,5 mmol) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-Teucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu v 10 ml dimethylformamidu. Po zpracování se surový produkt vyluhuje v DIPE, zfiltruje a vysuší se. Následná kolonová chromatografíe (SiO2; hexan/ethylacetát: 1/1 až 3/1) poskytne čistou sloučeninu uvedenou v názvu (TLC: Rf = 0,35 (ethylacetát); HPLC2O_iOo: tRet= 10,9; FAB MS (M+H)+= 691.
-81 CZ 296135 B6
Příklad 49
1- [4-(Pyrid-2-yl)fenyl]^4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-Zerc-leucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogicky jako v příkladu 1 se ke směsi 0,152 g (0,8 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-/ercleucinu, 0,287 g (1,5 mmol) EDC, 0,135 g (1 mmol) HOBT a 0,49 ml TEA ve 3 ml dimethylformamidu po kapkách přidá roztok 0,315 g (0,5 mmol) hydrochloridu l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]~ 4(S)-hydroxy-2-ammo-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu ve 3 ml dimethylformamidu. Po zpracování se surový produkt čistí středotlakou kolonovou chromatografíí (SiO2; hexan/ethylacetát) za získání sloučeniny uvedené v názvu. TLC: Rf= 0,35 (ethylacetát); HPLC2o_ioo ÍRet ~ 11,05. FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 691.
Výchozí sloučenina se připraví následovně:
49a) 1 -[4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-Boc-amino-5 (S)-N-(N-methoxykarbonyl(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogicky jako v příkladu 1 se ke směsi 2,49 g (14,2 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu, 5,1 g (26,6 mmol) EDC, 2,4 g (17,7 mmol) HOBT a 7,45 ml TEA v 50 ml dimethylformamidu po kapkách přidá roztok 4,1 g (8,87 mmol) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)~hydroxy~2-(N-Bocamino)-5(S)-amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 47 b) v 50 ml dimethylformamidu. Po zpracování se surový produkt 2x vyluhuje v DIPE, zfiltruje a vysuší za získání sloučeniny uvedené v názvu. TLC: Rf 0,42 (ethylacetát); HPLC2o-ioo: tRet = 11,92; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 620.
49b) Hydrochlorid 1 ~[4-(pynd-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-amino-S(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu
Analogicky jako v příkladu 37f) se k 3,5 g (5,65 mmol) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-
2- N-Boc-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu přidá 30 ml 4M kyseliny chlorovodíkové v dioxanu a směs se zředí 5 ml dimethylformamidu. Po 3,5 hodinách se směs zpracuje a získá se sloučenina uvedená v názvu TLC: Rf0,53 (dichlormethan/methanol: 9/1); HPLC2o-ioo: ÍRet = 8,00; FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 520.
Příklad 50 l-[4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogicky jako v příkladu 46 se nechá reagovat 0,96 g (1,5 mmol) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl)4(S)-hydroxy-2-amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu 3HC1 (příklad 47 d) v 10 ml dimethylformamidu se směsí 0,263 g (1,5 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-valinu, 0,446 g (1,5 mmol) TPTU a 0,78 ml (4,5 mmol) DBU v 7 ml dimethylformamidu. Po zpracování se získá sloučenina uvedená v názvu. TLC: Rf 0,4 (ethylacetát); HPLC20-100: ÍRet = 11,23. FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 691.
Příklad 51 l-[4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-5(S)N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
-82CZ 296135 B6
Analogicky jako v příkladu 1 se ke směsi 0,6 g (3,2 mmol) N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucinu, 1,14 g (6 mmol) EDC, 0,54 g (4 mmol) HOBT a 1,68 ml TEA v 13 ml dimethylformamidu po kapkách přidá roztok 1,26 g (2 mmol) hydrochloridu l-[4-(pynd-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyI)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 49b) ve 12 ml dimethylformamidu. Po zpracování se surový produkt vyluhuje v DIPE a čistí středotlakou kolonovou chromatografíí (SiO2; hexan/ethylacetát) za získání sloučeniny uvedené v názvu. TLC: Rf = 0,32 (ethylacetát); HPLC20_ioo tRet = 11,04. FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 691.
Příklad 52
1- [4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-ethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N-(Nmethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan
Analogicky jako v příkladu 1 se ke směsi 0,303 g (1,6 mmol) N-ethoxykarbonyl-(L)-valinu, 0,575 g (3 mmol) EDC, 0,27 g (2 mmol) HOBT a 0,98 ml TEA v 7 ml dimethylformamidu po kapkách přidá roztok 0,629 g (1 mmol) hydrochloridu l-(4-(pyrid-2-yl)fenyl)-4(S)-hydroxy-
2- amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 49 b) v 5 ml dimethylformamidu. Po zpracování se surový produkt vyluhuje v DIPE a čistí středotlakou kolonovou chromatografíí (SiO2; hexan/ethylacetát) za získání sloučeniny uvedené v názvu. TLC: Rf = 0,33 (ethylacetát); HPLC2Oioo tRet = 11,13. FAB hmotová spektroskopie (M+H)+ = 691.
Příklad 53
Methansulfonová sůl l-[4-(Pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-S(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu
210 mg (0,28 mmol) l-(4-(Pyridin-2-yl)-fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino]~6-fenyl-2-azahexanu (příklad 46) se rozpustí v 10 ml dichlormethanu a při zahřívání se přidá 19,5 μΐ (0,3 mmol) methansulfonové kyseliny. Sloučenina uvedená v názvu se vysráží etherem, odfiltruje se a vysuší za sníženého tlaku při 50 °C. FAB MS (M+H)+ = 705.
’Η-NMR (perdeuteromethanol) (v závorkách jsou uvedeny chemické posuny pyridinových protonů volné báze); δ: 8,81 (8,6), 8,65 (7,9), 8,36 (7,8), 8,05 (7,35); signál methylové skupiny soli δ (2,7 ppm).
Příklad 54
Hydrochlorid l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-meťhoxykarbonyl(L)-terc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu mg (0,094 mmol) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexanu (příklad 46) se rozpustí v 6 ml dioxanu a přidá se 25 ml 4M roztoku kyseliny chlorovodíkové v dioxanu. Výsledná sraženina se odfiltruje a vysuší. FAB MS (M+H)+ = 705.
’Η-NMR (perdeuteromethanol) (chemické posuny pyridinových protonů volné báze jsou uvedeny v závorkách); δ: 8,81 (8,6), 8,65 (7,9), 8,36 (7,8), 8,05 (7,35).
-83CZ 296135 B6
Elementární analýza hydrátu sloučeniny uvedená v názvu: Cl nalezeno: 4,6 %; vypočteno: 4,63 %.
Příklad 55
Roztok želatiny
Sterilně zfiltrovaný vodný roztok obsahující 20 % cyklodextrinu jako látky podporující rozpouštění, jako aktivní složku jednu ze sloučenin vzorce I uvedenou v předcházejících příkladech (například sloučenina uvedená v názvu příkladu 2) se za aseptických podmínek a zahřívání smíchá se sterilním roztokem želatiny obsahujícím jako konzervační látku fenol tak, aby měl 1,0 ml roztoku následující složení:
aktivní složka želatina fenol 3 mg 150 mg 4,7 mg
destilovaná voda obsahující 20 % cyklodextrinu jako látky podporující rozpouštění 1,0 ml
Příklad 56
Sterilní suchý prostředek pro injekce mg jedné ze sloučenin vzorce I uvedených v předcházejících příkladech (například sloučenina uvedená v názvu příkladu 3) se jako aktivní složka rozpustí v 1 ml vodného roztoku obsahujícího 20 mg mannitolu a 20 % cyklodextrinu jako látky podporující rozpouštění. Roztok se sterilně zfiltruje a za aseptických podmínek se nadávkuje do 2ml ampulí, zmrazí na velmi nízkou teplotu a lyofilizuje se. Před použitím se lyofilizát rozpustí v 1 ml destilované vody nebo 1 ml fyziologického šalinu. Roztok se podává intramuskulámě nebo intravenózně. Prostředek lze připravit i do dvoukomorové stříkačky najedno použití.
Příklad 57
Nosní sprej
500 mg jemně mletého prášku (< 5,0 mm) jedné ze sloučenin vzorce I uvedených v předcházejících příkladech (například sloučenina uvedená v názvu příkladu 4) se suspenduje jako aktivní složka ve směsi 3,5 ml Myglyolu 812® a 0,08 g benzylalkoholu. Suspenze se vpraví do zásobníku s dávkovacím ventilem. Do zásobníku se pak ventilem za tlaku vpraví 5,0 g Freonu 12® (dichlordifluormethan; ochranná známka firmy DuPont). Freon se protřepáním rozpustí ve směsi Myglyol/benzylalkohol. Rozprašovací zásobník obsahuje kolem 100 jednotkových dávek, které lze podávat odděleně.
Příklad 58
Potahované tablety
Za účelem přípravy 10 000 tablet obsahujících po 100 mg aktivní látky se zpracují následující složky:
-84CZ 296135 B6
aktivní složka 1000 g
kukuřičný škrob 680 g
koloidní kyselina křemičitá 200 g
stearan hořečnatý 20 g
kyselina stearová 50 g
sodná sůl karboxymethyl-škrobu 250 g
voda dle potřeby
Směs jedné ze sloučenin vzorce I uvedených v předcházejících příkladech (například sloučenina uvedená v názvu příkladu 5) jako aktivní složky, 50 g kukuřičného škrobu a koloidní kyselina křemičitá se zpracují se škrobovým mazem připraveným z 250 g kukuřičného škrobu a 2,2 kg demineralizované vody za získání vlhké směsi hmoty, která se protlačuje přes síto s 3mm otvory a suší se ve fluidní sušičce při 45 °C po dobu 30 min. Vysušené granule se protlačují přes síto s lmm otvory, smíchají se s dříve prosetou směsí (1 mm síto) 330 g kukuřičného škrobu, stearanu hořečnatého, kyseliny stearové a sodné soli karboxymethyl-škrobu a lisují se do formy mírně konvexních tablet.
Příklad 59
Tobolky (I)
Jedna ze sloučenin vzorce I uvedených v předcházejících příkladech (například sloučenina uvedená v názvu příkladu 6) se rozmixuje (velikost části 1 až 1 00 pm) za použití běžného nožového mixéru (například Turmix). Stejným způsobem se rozmixuje Pluronic F 68® (blokový polymer polyethylen a polypropylenglykolu; od firmy Wyandotte Chem. Corp., Michigan, USA; nebo od firmy Emkalyx, France; ochranná známka BASF) a jemný podíl se oddělí pomocí síta (0,5 mm) a použije dál - viz. níže. 16,00 g sezamového oleje se vpraví do skleněné kádinky a za míchám se přidá 1,20 g rozmixované aktivní látky, 1,20 g jemného podílu Pluronic F 68® a 1,20 g hydroxypropylmethylcelulózy (Cellulose HP-M-603 od firmy Shin-Etsu Chemicals Ltd., Tokyo, Japonsko). Míchá se zařízením IKA-Werk (Německo) spojeným s ozubeným míchadlem (průměr: 46 mm) rychlostí 2000 otáček za minutu). Dvacet minut míchání uvedenou rychlostí poskytne suspenzi s konzistencí těsta, které se vpraví do tobolek z tvrdé želatiny (20x40 mm; R. P. Scherer AG, Eberbach, Německo).
Příklad 60
Tobolky (II)
Za účelem přípravy 10 000 kapslí obsahujících po 100 mg aktivní látky (jedna z látek uvedených v předcházejících příkladech, například sloučenina uvedená v názvu příkladu 7) se zpracují následující složky:
aktivní složka 1000 g
®Pluronic F 68 1000 g
hydroxypropylmethylcelulóza 1000 g
sezamový olej 1000 g
(původ látek viz. příklad 10)
Do nádoby pro zahřívání (Fryma) se vpraví sezamový olej, do kterého se rozptýlí Pluronic F 68. Nádoba se zahřeje na 60 °C a ®Pluronic F 68 se rozmíchá (po dobu asi 2 hodin). Za míchání a homogenizace se směs ochladí asi na 30 °C. Do směsi se rozptýlí hydroxypropylmethylcelulóza a aktivní látka a směs se 1 hodinu míchá a homogenizuje. Suspenze s konzistencí těsta se vpraví do tobolek z tvrdé želatiny (velikost 0; například od firmy Elanco nebo Parke-Davies (Caprogel))
-85CZ 296135 B6 nebo do kapslí z měkké želatiny (délka 20 mm; R. P. Scherer Ag, Eberbach, Německo) za použití běžného zařízení.
Příklad 61
Disperze
Za účelem přípravy disperze obsahující 120,0 mg aktivní látky na 10 ml (s výhodou látka uvedená v názvu příkladu 46) se následovně zpracují následující složky:
aktivní látka 120,0 mg ®Klucel HF (hydroxypropylcelulóza; Hercules, Německo) 50,0 mg
Tween 20 (polyoxyethylensorbitanmonolaurát; Fluka, Švýcarsko) 100,0 mg demineralizovaná voda 10,00 ml
Demineralizovaná voda se vpraví do zásobníku a za míchání se do ní pomalu rozptýlí hydroxypropylcelulóza (magnetické míchadlo) a 1 hodinu se nechá bobtnat. Pak se přidá polyoxyethylensorbitanmonolaurát a směs se míchá 5 minut (magnetické míchadlo). Nakonec se přidá aktivní látka a směs se míchá 15 minut (magnetické míchadlo).
Příklad 62
Inhibiční aktivita s ohledem na HIV-1-proteázu
Za použití testovacího systému popsaného výše a ikosapeptidu RRSNQVSQNYPIVONIQGRR se pro následující příklady získají hodnoty IC50 uvedené níže:
-86CZ 296135 B6
Příklad
ICS0(pM)
0,032
0,014
Příklad lcS0(pM)
0,027 (1-methyl-1Htetrazolyl isomer)
0,041
0,038
0,04
0,022
0,013
0,01
0,019
0,02
0,037
0,02
0,032
0,031
0,05
0,033
0,018
0,025
0,022
0,015
0,043
0,04
0,034
0,05
0,1
0,021
7
0,051
0,083
0,014
0,054
0,171
0,072
0,058
0, 029
0,085
0,012
0,021
0,032
0,015
0, 037
0,029
0,012
0,026
0,04
0,031
0,02
0,028
0,034
0,034
Příklad 63
Ochrana MT-2 buněk proti infekci HIV
Za použití výše uvedeného testovacího systému má pro inhibici infekce MT-2 buněk virem HIV-l/MN sloučenina uvedená v názvu příkladu 46, l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]^l(S)-hydroxy5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan, následující hodnotu ED90: ED90 = 0,003 μΜ.
Příklad 64
Koncentrace v krvi myši
Za použití výše uvedeného testovacího systému pro stanovení farmakokinetiky sloučenin vzorce I vykazuje sloučenina uvedená v názvu příkladu 46, l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-tórc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan, po orálním podání 120 mg/kg následující koncentraci v krvi:
Koncentrace (μΜ) sloučeniny uvedené v názvu příkladu 46 v plazmě
-87CZ 296135 B6 min
21,83 min po podání
31,76
Příklad 65
Prostředek - roztok (I)
Prostředek obsahuje jako aktivní složku 100 mg sloučeniny uvedené v názvu příkladu 46, 100 mg racemické kyseliny mléčné (90 %), celulóza-HP-M-603, silikagel (Aerosil 200) a deionizovanou vodu (2 g).
Příklad 66
Prostředek - roztok (II)
Prostředek obsahuje jako aktivní složku 18,4 mg sloučeniny uvedené v názvu příkladu 46, 5 mg celulóza-HPM-603, 40 mg N-methylpyrrolidonu a dvakrát destilovanou vodu do 1 ml.
Příklad 67
Analogicky jednomu z výše uvedených postupů se připraví
A) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(R)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-íercleucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan;
B) 1—[4—(pyrid-2-yl)fenyl]-4(R)-hydroxy-5(R)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-tórcleucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan;
C) l-[4-(pyrid-2-yl)fenyl]^4(S)-hydroxy-5(S)-2-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)-amino]-5-[N-(N-methoxykarbonyl-(D)-řerc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan;
D) 1 -[4-(pyrid-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5 (S)-2-[N-(N-methoxykarbonyl-(D)-terc-leucyl)-amino]-5-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-Zerc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan.

Claims (26)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I kde
    Ri je nižší alkoxykarbonylová skupina,
    -88CZ 296135 B6
    R2 je sekundární nebo terciární nižší alkylová skupina nebo alkylthioalkylová skupina obsahující nižší alkylové skupiny, r3
    R4
    Rí
    Ró je fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jednou nebo více nižšími alkoxylovými skupinami, nebo cykloalkylová skupina obsahující 4 až 8 atomů uhlíku, je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, kdy každá tato skupina je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána pomocí kruhového atomu uhlíku, má 5 až 8 kruhových atomů, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfínylová skupinaa sulfonylová skupina a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou, ve které je alkylová skupina nižší, má nezávisle na R2 jeden z významů uvedených pro R2, a je nezávisle na Ri nižší alkoxykarbonylová skupina, přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo jeho sůl, pod podmínkou, že je přítomna nejméně jedna skupina tvořící sůl.
  2. 2. Heterocyklický azahexanový derivát podle nároku 1, obecného vzorce la kde jsou zbytky definovány stejně jako v nároku 1, (Ia), nebo jeho sůl, pod podmínkou, že je přítomna nejméně jedna skupina tvořící sůl.
  3. 3.
    Ri r2 r3
    R4
    Heterocyklický azahexanový derivát podle nároku 2, obecného vzorce la, kde je nižší alkoxykarbonylová skupina, je izopropylová skupina, se^-butylová skupina nebo fórc-butylová skupina, je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, je fenylová skupina substituovaná v poloze 4 jedním z následujících zbytků, které jsou připojeny přes kruhový atom uhlíku: thienylová skupina; oxazolylová skupina; thiazolylová skupina; imidazolylová skupina; 1,4-thiazinylová skupina; triazolylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou, terc-butylovou skupinou nebo methylovou skupinou; tetrazolylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou, /erc-butylovou skupinou nebo methylovou skupinou; pyridylová skupina; pyrazinylová skupina; a pyrimidinylová skupina;
    -89CZ 296135 B6
    R5 je izopropylová skupina, sek-butylová skupina, íerc-butylová skupina nebo methylthiomethylová skupina, a
    RĎ je nižší alkoxykarbonylová skupina, přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo jeho sůl, pod podmínkou, že je přítomna alespoň jedna skupina tvořící sůl.
  4. 4. Heterocyklický azahexanový derivát podle nároku 2, obecného vzorce Ia, kde
    Rj je methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina,
    R2 je izopropylová skupina, se£-butylová skupina nebo íerc-butylová skupina,
    R3 je fenylová skupina,
    R4 je fenylová skupina substituovaná v poloze 4 fenylového kruhu 2- nebo 3-thienylovou skupinou; thiazol-2-ylovou skupinou; 2H-tetrazol-5-ylovou skupinou, která je nesubstituovaná nebo substituovaná v poloze 2 1 -methyl- 1-fenylethylovou skupinou, tercbutylovou skupinou nebo methylovou skupinou; lH-tetrazol-5-ylovou skupinou substituovanou v poloze 1 methylovou skupinou; pyrid-2-ylovou skupinou; pyrid-3-ylovou skupinou; pyrid-4-ylovou skupinou; nebo pyrazin-2-ylovou skupinou;
    R5 je izopropylová skupina, .s’e/c-butylová skupina, íerc-butylová skupina nebo methylthiomethylová skupina; a
    R6 je methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina;
    pod podmínkou, že nejméně jeden ze dvou zbytků R2 a R5 je íerc-butylová skupina, pod podmínkou, že R4 je fenylová skupina substituovaná v poloze 4 fenylového kruhu 2- nebo 3thienylovou skupinou; thiazol-5-ylovou skupinou; thiazol-2-ylovou skupinou; 2H-tetrazol-5ylovou skupinou, která je nesubstituovaná nebo substituovaná v poloze 2 1-methyl-l-fenylethylovou skupinou, Zerc-butylovou skupinou nebo methylovou skupinou; lH-tetrazol-5-ylovou skupinou substituovanou v poloze 1 methylovou skupinou; pyrid-3-ylovou skupinou; pyrid-4ylovou skupinou; nebo pyrazin-2-ylovou skupinou;
    nebo jeho sůl, pod podmínkou, zeje přítomna alespoň jedna skupina tvořící sůl.
  5. 5. Heterocyklický azahexanový derivát podle nároku 2, obecného vzorce Ia, kde
    R] je methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina,
    R2 je izopropylová skupina, se/c-butylová skupina nebo íerc-butylová skupina,
    R3 je fenylová skupina,
    R4 je 4-(thiazol-2-yl)fenylová skupina, 4-(thiazol-5-yl)fenylová skupina, 4-(pyrid-2-yl)fenylová skupina nebo 4-(2-methyltetrazol-5-yl)fenylová skupina;
    R5 je izopropylová skupina, se£-butylová skupina, íerc-butylová skupina nebo methylthiomethylová skupina; a
    RĎ je methoxykarbonylová skupina nebo ethoxykarbonylová skupina;
    -90CZ 296135 B6 nebo jeho, s výhodou farmaceuticky přijatelná, sůl, pod podmínkou, zeje přítomna alespoň jedna skupina tvořící sůl.
  6. 6. Heterocyklický azahexanový derivát podle nároku 2, vzorce la, vybraný z následujících sloučenin:
    l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
    l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]^l(S)-hydroxy-5(S)-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
    l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-S-methylcysteinyl)amino-5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
    l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-ethoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-íerc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
    l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino5(S)N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
    l-[4-(thiazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
    l-[4-(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan;
    l-[4-(thiazol-2-yl)fenyl]-^(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-íerc-leucyl)amino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
    l-[4-(thiazol-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)arnino5(S)-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-izoleucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
    l-[4-(pyridin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis-[N-(N-methoxykarbonyl-(L)~valyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan;
    l-[4-(pyridin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-5(S)-N(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino-6-fenyl-2-azahexan; a l-[4-(pyridin-2-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-2-N--(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino5(S)N-(N-methoxykarbonyl-(L)-valyl)amino-6-fenyl-2-azahexan;
    nebo, v každém případě, jeho farmaceuticky přijatelná sůl, pod podmínkou, že je přítomna alespoň jedna skupina tvořící sůl.
  7. 7. Heterocyklický azahexanový derivát podle nároku 2, vzorce la, kterým je l-[4-(thiazol-5yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)-amino]-6fenyl-2-azahexan nebo jeho sůl.
  8. 8. Heterocyklický azahexanový derivát podle nároku 2, vzorce la, kterým je l-[4-(2-methyl2H-tetrazol-5-yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-/erc-leucyl)amino]-6-fenyl-2-azahexan nebo jeho sůl.
  9. 9. Heterocyklický azahexanový derivát podle nároku 2, vzorce Ia, kterým je l—[4—(pyrid—2— yl)fenyl]-4(S)-hydroxy-5(S)-2,5-bis[N-(N-methoxykarbonyl-(L)-terc-leucyl)amino]-6fenyl-2-azahexan nebo jeho sůl.
  10. 10. Heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I, respektive Ia, podle kteréhokoli z nároků 1 až 9 nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl pro použití jako léčivo.
  11. 11. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I, respektive Ia, podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, nebo farmaceuticky přijatelnou sůl takové sloučeniny, která obsahuje nejméně jednu skupinu tvořící sůl, společně s farmaceuticky přijatelným nosičem.
  12. 12. Použití heterocyklického azahexanového derivátu obecného vzorce I, respektive Ia, podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, nebo farmaceuticky přijatelné soli takové sloučeniny, která obsahuje nejméně jednu skupinu tvořící sůl, k přípravě farmaceutického prostředku pro použití při inhibici aspartát-proteázy HIV.
  13. 13. Použití heterocyklického azahexanového derivátu obecného vzorce I, respektive Ia, podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, nebo farmaceuticky přijatelné soli takové sloučeniny, která obsahuje nejméně jednu skupinu tvořící sůl, k přípravě farmaceutického prostředku pro použití při léčbě retrovirového onemocnění.
  14. 14. Heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I, respektive Ia, podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl pro použití při léčbě retrovirového onemocnění.
  15. 15. Způsob přípravy heterocyklického azahexanového derivátu obecného vzorce I podle nároku 1, nebo jeho soli, vy z n a č uj í c í se tím, že
    a) se derivát hydrazinu obecného vzorce III
    H R5 kde zbytky R4, R5 a R6 jsou definovány pro sloučeniny obecného vzorce I, přidá k epoxidu obecného vzorce IV (IV), kde zbytky Rb R2 a R3 jsou definovány pro sloučeniny obecného vzorce I, volné funkční skupiny, s výjimkou skupin, které se účastní reakce, jsou, pokud je to nutné, v chráněné formě, a jakékoli chránící skupiny se odstraní, nebo
    -92CZ 296135 B6 (V),
    b) se aminosloučenina obecného vzorce V kde zbytky Rb R2, R3 a R4 jsou definovány pro sloučeninu obecného vzorce I, kondenzuje s kyselinou obecného vzorce VI
    O (VI) nebo s reaktivním derivátem této kyseliny, kde zbytky R5 a R6 jsou definovány pro sloučeninu obecného vzorce I, volné funkční skupiny, kromě skupin, které se účastní reakce, jsou, pokud je to nutné, v chráněné formě, a všechny chránící skupiny se odstraní, nebo
    c) se aminosloučenina obecného vzorce VII (VII), kde zbytky R3, R4, R5 a Re jsou definovány pro sloučeninu obecného vzorce I, kondenzuje s kyselinou obecného vzorce VIII
    R, CH OH
    Y
    O nebo s reaktivním derivátem této kyseliny, kde zbytky R, a R2 jsou definovány pro sloučeninu obecného vzorce I, volné funkční skupiny, kromě skupin, které se účastní reakce, jsou, pokud je to nutné, v chráněné formě, a všechny chránící skupiny se odstraní, nebo
    d) se iminosloučenina obecného vzorce Γ
    -93CZ 296135 B6
    ď), kde zbytky Rb R2, R3, Rs a R6 jsou definovány pro sloučeninu obecného vzorce I, podrobí reakci se sloučeninou obecného vzorce X (X), kde X je odstupující skupina a R4 je definováno pro sloučeninu obecného vzorce I, volné funkční skupiny, kromě skupin, které se účastní reakce, jsou, pokud je to nutné, v chráněné formě, a všechny chránící skupiny se odstraní, nebo
    e) se iminosloučenina obecného vzorce Γ
    ď), kde zbytky Rb R2, R3, R5 a R6 jsou definovány pro sloučeninu obecného vzorce I, podrobí reakci s aldehydem obecného vzorce X* (X*) kde R4 je definováno pro sloučeninu obecného vzorce I, nebo sjeho reaktivním derivátem, za redukční alkylace, volné funkční skupiny, kromě skupin, které se účastní reakce, jsou, pokud je to nutné, v chráněné formě, a všechny chránící skupiny se odstraní, a, pokud je to vhodné, se heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I obsahující nejméně jednu skupinu tvořící sůl, který lze získat jakýmkoli z postupů a) až f) uvedených výše, převede na jeho sůl nebo se sůl, která lze získat, převede na volnou sloučeninu nebo na jinou sůl, nebo/a se izomerní směsi, které lze získat, oddělí, nebo/a se heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I převede na jiný heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I.
    -94CZ 296135 B6
  16. 16. Způsob přípravy heterocyklického azahexanového derivátu obecného vzorce I podle nároku 1, kde páry substituentů R| aR6aR2 a R5 jsou v každém případě dva identické zbytky, jak je definováno pro heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I, a R3 a R4 jsou definovány pro heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I, nebo jeho soli, vyznačující se t í m, že se diaminosloučenina vzorce IX (IX) r kde zbytky R3 a R4 jsou definovány pro heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I, kondenzuje s kyselinou obecného vzorce Vlila
    I2’ , I (Vlila), Rv OK
    NH Y
    O nebo s jejím reaktivním derivátem, kde Rf a R2' jsou stejné jako bylo definováno pro R) a R6, respektive pro R2 a R5, v obecném vzorci I, páry R, a R6 a R2 a R5 jsou v každém případě dva stejné zbytky, volné funkční skupiny, kromě skupin, které se účastní reakce jsou, pokud je nutné, v chráněné formě, a všechny chránící skupiny se odstraní, a, pokud je to vhodné, se heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I obsahující nejméně jednu skupinu tvořící sůl, který lze získat uvedeným postupem, převede na jeho sůl nebo se sůl, která lze získat, převede na volnou sloučeninu nebo na jinou sůl, nebo/a se izomemí směsi, které lze získat, oddělí, nebo/a se heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I převede na jiný heterocyklický azahexanový derivát obecného vzorce I.
  17. 17. Hydrazonový derivát obecného vzorce III*
    CH
    I
    NH
    H (III*), kde
    R4 je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, přičemž každá z těchto skupin je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána přes kruhový atom uhlíku, obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfinylová skupina a sulfonylová skupina a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu,
    -95CZ 296135 B6
    R5 je tórc-butylová skupina a
    R6 je methoxykarbonylová nebo ethoxykarbonylová skupina;
    přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo jeho sůl, pokud je přítomna skupina tvořící sůl.
  18. 18. Hydrazinový derivát obecného vzorce XII (ΧΠ), kde
    R4 je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, přičemž každá z těchto skupin je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána přes kruhový atom uhlíku, obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfínylová skupina a sulfonylová skupina a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu a
    R7 je skupina chránící aminoskupinu zvolená ze skupiny zahrnující • acylové zbytky organických karboxylových kyselin obsahujících až 18 uhlíkových atomů;
    • 1-fenyl-alkylmethylové skupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části, kde fenylová skupina může být nesubstituovaná nebo substituovaná;
    • fenylthioskupinu a fenyl-alkylthioskupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části, kde fenylová skupina může být nesubstituovaná nebo substituovaná;
    • 2-acyl-alk-l-enylové skupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkenylové části, kde je acylovou skupinou odpovídající zbytek alkylkarboxylové kyseliny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů, nesubstituované či substituované kyselina benzoová a alkyl-semiester karbonové kyseliny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části; a • silylovou skupinu;
    přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo jeho sůl, pokud je přítomna skupina tvořící sůl.
  19. 19. Hydrazonový derivát obecného vzorce XII* (XII*), kde
    R4 je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, přičemž každá z těchto skupin je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána přes kru
    -96CZ 296135 B6 hový atom uhlíku, obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfínylová skupina a sulfonylová skupina a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu a
    R7 je skupina chránící aminoskupinu zvolená ze skupiny zahrnující • acylové zbytky organických karboxylových kyselin obsahujících až 18 uhlíkových atomů;
    • 1-fenyl-alkylmethylové skupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části, kde fenylová skupina může být nesubstituovaná nebo substituovaná;
    • fenylthioskupinu a fenyl-alkylthioskupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části, kde fenylová skupina může být nesubstituovaná nebo substituovaná;
    • 2-acyl-alk-l-enylové skupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkenylové části, kde je acylovou skupinou odpovídající zbytek alkylkarboxylové kyseliny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů, nesubstituované či substituované kyselina benzoová a alkyl-semiester karbonové kyseliny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části; a • silylovou skupinu;
    přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo jeho sůl, pokud je přítomna skupina tvořící sůl.
  20. 20. Hydrazinový derivát obecného vzorce III
    H kde
    R4 je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, přičemž každá z těchto skupin je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána přes kruhový atom uhlíku, obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfínylová skupina a sulfonylová skupina a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu a
    R5 je izopropylová skupina, seA-butylová skupina, íerc-butylová skupina nebo methylthiomethylová skupina a
    R6 je nižší alkoxykarbonylová skupina, přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo jeho sůl, pokud je přítomna alespoň jedna skupina tvořící sůl.
  21. 21. Aminosloučenina obecného vzorce V
    -97CZ 296135 B6 (V), kde
    Ri je nižší alkoxykarbonylová skupina,
    R2 je sekundární nebo terciární nižší alkylová skupina nebo alkylthioalkylová skupina obsahující nižší alkylové skupiny,
    R3 je fenylová skupina, která je nesubstituované nebo substituovaná jednou nebo více nižšími alkoxylovými skupinami, nebo cykloalkylová skupina obsahující 4 až 8 atomů uhlíku, a
    R4 je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, přičemž každá z těchto skupin je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána přes kruhový atom uhlíku, obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfínylová skupina a sulfonylová skupina a je nesubstituované nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu, přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo její sůl, pod podmínkou, že je přítomna alespoň jedna skupina tvořící sůl.
  22. 22. Aminosloučenina obecného vzorce VII (Vil),
    R3 je fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jednou nebo více nižšími alkoxylovými skupinami, nebo cykloalkylová skupina obsahující 4 až 8 atomů uhlíku,
    R4 je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, přičemž každá z těchto skupin je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána přes kruhový atom uhlíku, obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfínylová skupina a sulfonylová skupina a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu,
    R5 je sekundární nebo terciární nižší alkylová skupina nebo alkylthioalkylová skupina obsahující nižší alkylové skupiny, a
    Ró je nižší alkoxykarbonylová skupina, přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně,
    -98CZ 296135 B6 (IX) nebo její sůl, pod podmínkou, že je přítomna alespoň jedna skupina tvořící sůl.
  23. 23. Diaminosloučenina obecného vzorce IX
    OH kde
    R3 je fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jednou nebo více nižšími alkoxylovými skupinami, nebo cykloalkylová skupina obsahující 4 až 8 atomů uhlíku, a
    R4 je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, přičemž každá z těchto skupin je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána přes kruhový atom uhlíku, obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfínylová skupina a sulfonylová skupina a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu, přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo její sůl, pod podmínkou, že je přítomna alespoň jedna skupina tvořící sůl.
  24. 24. Chráněná diaminosloučenina obecného vzorce XXIV \ / NH (XXIV) kde
    R13 a R14 jsou skupiny chránící aminoskupinu, které jsou různé a jsou zvoleny ze skupiny zahrnující • acylové zbytky organických karboxylových kyselin obsahujících až 18 uhlíkových atomů;
    • 1-fenyl-alkylmethylové skupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části, kde fenylová skupina může být nesubstituovaná nebo substituovaná;
    • fenylthioskupinu a fenyl-alkylthioskupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části, kde fenylová skupina může být nesubstituovaná nebo substituovaná;
    • 2-acyl-alk-l-enylové skupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkenylové části, kde je acylovou skupinou odpovídající zbytek alkylkarboxylové kyseliny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů, nesubstituovaná či substituované kyselina benzoová a alkyl-semiester karbonové kyseliny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části; a • silylovou skupinu;
    -99CZ 296135 B6
    R3 je fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jednou nebo více nižšími alkoxylovými skupinami, nebo cykloalkylová skupina obsahující 4 až 8 atomů uhlíku, a
    R4 je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, přičemž každá z těchto skupin je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána přes kruhový atom uhlíku, obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfinylová skupina a sulfonylová skupina a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu, přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo její sůl, pod podmínkou, že je přítomna alespoň jedna skupina tvořící sůl.
  25. 25. Chráněná diaminosloučenina obecného vzorce XXV
    NH (XXV), kde
    Ri4 je skupina chránící aminoskupinu zvolená ze skupiny zahrnující • acylové zbytky organických karboxylových kyselin obsahujících až 18 uhlíkových atomů;
    • 1-fenyl-alkylmethylové skupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části, kde fenylová skupina může být nesubstituovaná nebo substituovaná;
    • fenylthioskupinu a fenyl-alkylthioskupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části, kde fenylová skupina může být nesubstituovaná nebo substituovaný • 2-acyl-alk-l-enylové skupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkenylové části, kde je acylovou skupinou odpovídající zbytek alkylkarboxylové kyseliny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů, nesubstituované či substituované kyselina benzoová a alkylsemiester karbonové kyseliny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů valkylové části; a • silylovou skupinu;
    R3 je fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jednou nebo více nižšími alkoxylovými skupinami, nebo cykloalkylová skupina obsahující 4 až 8 atomů uhlíku, a
    R4 je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, přičemž každá z těchto skupin je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána přes kruhový atom uhlíku, obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfinylová skupina a sulfonylová skupina a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkyiovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu, přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo její sůl, pod podmínkou, že je přítomna alespoň jedna skupina tvořící sůl.
    -100CZ 296135 B6
  26. 26. Chráněná aminosloučenina obecného vzorce XXVI
    NH (XXVI) kde
    Říš je skupina chránící aminoskupinu zvolená ze skupiny zahrnující • acylové zbytky organických karboxylových kyselin obsahujících až 18 uhlíkových atomů;
    • 1-fenyl-alkylmethylové skupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části, kde fenylová skupina může být nesubstituovaná nebo substituovaná;
    • fenylthioskupinu a fenyl-alkylthioskupíny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části, kde fenylová skupina může být nesubstituovaná nebo substituovaná;
    • 2-acyl-alk-l-enylové skupiny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkenylové části, kde je acylovou skupinou odpovídající zbytek alkylkarboxylové kyseliny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů, nesubstituované či substituované kyselina benzoová a alkyl-semiester karbonové kyseliny obsahující 1 až 7 uhlíkových atomů v alkylové části; a • silylovou skupinu;
    Ri je nižší alkoxykarbonylová skupina,
    R2 je sekundární nebo terciární nižší alkylová skupina nebo alkylthioalkylová skupina obsahující nižší alkylové skupiny,
    R3 je fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná jednou nebo více nižšími alkoxylovými skupinami, cykloalkylová skupina obsahující 4 až 8 atomů uhlíku, a
    R4 je fenylová skupina nebo cyklohexylová skupina, přičemž každá z těchto skupin je substituovaná v poloze 4 nenasycenou heterocyklylovou skupinou, která je vázána přes kruhový atom uhlíku, obsahuje 5 až 8 atomů v kruhu, obsahuje 1 až 4 heteroatomy vybrané ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom síry, sulfínylová skupina a sulfonylová skupina a je nesubstituovaná nebo substituovaná nižší alkylovou skupinou nebo fenylalkylovou skupinou obsahující nižší alkylovou skupinu, přičemž výraz „nižší“ označuje skupiny obsahující až 7 uhlíkových atomů včetně, nebo její sůl, pod podmínkou, že je přítomna alespoň jedna skupina tvořící sůl.
CZ0337398A 1996-04-22 1997-04-14 Heterocyklické azahexanové deriváty jako léciva, zpusob jejich prípravy a jeho meziprodukty CZ296135B6 (cs)

Applications Claiming Priority (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CH101896 1996-04-22
CH2997 1997-01-08
CH22397 1997-01-31

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ337398A3 CZ337398A3 (cs) 1999-01-13
CZ296135B6 true CZ296135B6 (cs) 2006-01-11

Family

ID=27171723

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ0337398A CZ296135B6 (cs) 1996-04-22 1997-04-14 Heterocyklické azahexanové deriváty jako léciva, zpusob jejich prípravy a jeho meziprodukty

Country Status (28)

Country Link
EP (1) EP0900210B1 (cs)
JP (1) JP3174347B2 (cs)
CN (3) CN1310905C (cs)
AR (1) AR006720A1 (cs)
AT (1) ATE288903T1 (cs)
AU (1) AU706183B2 (cs)
BR (1) BR9701877A (cs)
CA (3) CA2510945C (cs)
CY (1) CY2596B2 (cs)
CZ (1) CZ296135B6 (cs)
DE (2) DE69732483T2 (cs)
DK (1) DK0900210T3 (cs)
EA (1) EA001794B1 (cs)
ES (1) ES2238720T3 (cs)
FR (1) FR05C0030I2 (cs)
HK (2) HK1018788A1 (cs)
HU (1) HU224125B1 (cs)
IL (1) IL126381A (cs)
LU (1) LU91189I2 (cs)
MY (1) MY114457A (cs)
NL (1) NL300203I2 (cs)
NO (2) NO313330B1 (cs)
NZ (3) NZ332118A (cs)
PT (1) PT900210E (cs)
SI (1) SI0900210T1 (cs)
SK (1) SK285048B6 (cs)
TW (1) TW409125B (cs)
WO (1) WO1997040029A1 (cs)

Families Citing this family (39)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6087383A (en) * 1998-01-20 2000-07-11 Bristol-Myers Squibb Company Bisulfate salt of HIV protease inhibitor
US6251906B1 (en) 1998-05-15 2001-06-26 Abbott Laboratories Retroviral protease inhibiting compounds
WO1999059994A1 (en) * 1998-05-15 1999-11-25 Abbott Laboratories Retroviral protease inhibiting compounds
EP0976736A1 (en) * 1998-07-29 2000-02-02 SUMIKA FINE CHEMICALS Co., Ltd. Production method of 2-(p-alkylphenyl)pyridine compound
ES2198824T3 (es) * 1998-08-07 2004-02-01 Sumika Fine Chemicals Co., Ltd. Derivados de 2-fenilpiridina y metodo para producir los mismos.
US6207715B1 (en) 1998-12-09 2001-03-27 American Home Products Corporation Alpha-methylbenzyl-containing thiourea inhibitors of herpes viruses containing a substituted phenylene-diamine group
US6255349B1 (en) 1998-12-09 2001-07-03 American Home Products Corporation Alph-methylbenzyl-containing thiourea inhibitors of herpes viruses containing a phenylenediamine group
US6197803B1 (en) 1998-12-09 2001-03-06 American Home Products Corporation Heterocyclic carboxamide-containing thiourea inhibitors of herpes viruses containing phenylenediamine group
US6335350B1 (en) 1998-12-09 2002-01-01 American Home Products Corporation Acetamide and substituted acetamide-containing thiourea inhibitors of herpes viruses
JP4222671B2 (ja) 1999-02-15 2009-02-12 住友化学株式会社 ヒドラジン誘導体の製造方法
IT1313664B1 (it) * 1999-10-12 2002-09-09 Norpharma S P A Processo per la preparazione di un composto aril-piridinico.
JP4278316B2 (ja) * 2000-07-14 2009-06-10 住友化学株式会社 ヒドラジン誘導体の製造方法
US6365745B1 (en) 2000-07-14 2002-04-02 Sumika Fine Chemicals Co., Ltd. Method for producing hydrazine derivative
EP1546106A1 (en) 2002-10-02 2005-06-29 Euticals Prime European Therapeutical S.P.A Process for the preparation of aryl-pyridyl compounds
ATE424198T1 (de) * 2002-12-06 2009-03-15 Vertex Pharma Zusammensetzungen die eine kombination von diphenylharnstoff impdh-hemmern und apoptose- induzierenden antikrebsmitteln enthalten
ITMI20032338A1 (it) * 2003-11-28 2005-05-29 Dinamite Dipharma S P A In Forma A Bbreviata Diph Composti feniltetrazolici.
CN1980666B (zh) * 2004-05-04 2011-03-30 布里斯托尔-迈尔斯斯奎布公司 制备阿扎那韦硫酸氢盐的方法和新的形式
DE602006006418D1 (de) 2005-02-10 2009-06-04 Medivir Ab Hiv-protease-inhibitoren
CA2657936C (en) * 2006-07-21 2017-01-10 Gilead Sciences, Inc. Antiviral protease inhibitors
JP2010529196A (ja) 2007-06-12 2010-08-26 コンサート ファーマシューティカルズ インコーポレイテッド アザペプチド誘導体
WO2009130534A1 (en) * 2008-04-24 2009-10-29 Oxyrane (Pty) Ltd. Process for synthesizing atazanavir
EP2272830A1 (en) 2009-06-18 2011-01-12 Esteve Química, S.A. Preparation process of an antivirally heterocyclic azahexane derivative
EP2272831A1 (en) 2009-06-26 2011-01-12 Prime European Therapeuticals S.p.A. Process for the preparation of arylpyridinyl compounds
WO2011037467A1 (en) 2009-09-28 2011-03-31 Stichting Katholieke Universiteit Atazanavir for treating inflammatory diseases
WO2011080562A1 (en) 2009-12-29 2011-07-07 Hetero Research Foundation Novel aza-peptides containing 2,2-disubstituted cyclobutyl and/or substituted alkoxy benzyl derivatives as antivirals
US20130005780A1 (en) * 2010-03-01 2013-01-03 Lupin Limited Controlled release pharmaceutical compositions of tapentadol
CA2849546A1 (en) 2010-09-28 2012-04-05 Ratiopharm Gmbh Dry processing of atazanavir
US20140343290A1 (en) * 2011-07-27 2014-11-20 Rakesh Kumar Singh Process for the preparation of atazanavir or its bisulfate salt
AU2013340559B2 (en) 2012-10-29 2018-03-15 Cipla Limited Antiviral phosphonate analogues and process for preparation thereof
CN104250224A (zh) * 2013-06-28 2014-12-31 上海威智医药科技有限公司 阿扎那韦富马酸盐及其制备和应用
CN104163787A (zh) * 2014-08-08 2014-11-26 山东威智医药工业有限公司 阿扎那韦及其硫酸盐的制备方法
CN107459496B (zh) * 2016-06-03 2022-07-19 华东理工大学 噻唑类衍生物在治疗病毒感染中的应用
JOP20180009A1 (ar) 2017-02-06 2019-01-30 Gilead Sciences Inc مركبات مثبط فيروس hiv
CN107245052A (zh) * 2017-06-21 2017-10-13 连云港杰瑞药业有限公司 一种阿扎那韦制备方法
TWI829205B (zh) * 2018-07-30 2024-01-11 美商基利科學股份有限公司 抗hiv化合物
CN109251165B (zh) * 2018-10-02 2022-09-23 国药集团川抗制药有限公司 阿扎那韦达二4-氨基苯磺酸盐及其制备方法
CN109574916A (zh) * 2018-12-29 2019-04-05 常州吉恩药业有限公司 阿扎那韦中间体2-[4-(2-吡啶基)苄基]-肼羧酸叔丁酯的工业化生产方法
US20230218644A1 (en) 2020-04-16 2023-07-13 Som Innovation Biotech, S.A. Compounds for use in the treatment of viral infections by respiratory syndrome-related coronavirus
CN113603634B (zh) * 2021-08-06 2023-03-21 江苏八巨药业有限公司 一种阿扎那韦中间体的制备方法

Family Cites Families (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
IE20010533A1 (en) * 1990-11-20 2003-03-05 Abbott Lab Intermediates for preparing retroviral protease inhibiting compounds
ATE143355T1 (de) * 1991-07-03 1996-10-15 Ciba Geigy Ag Pharmakologisch wirksame hydrazinderivate und verfahren zu deren herstellung
DK0604368T3 (cs) * 1992-12-23 1997-02-24 Ciba Geigy Ag
ATE417836T1 (de) * 1992-12-29 2009-01-15 Abbott Lab Verfahren und intermediate zur herstellung von retroviralen proteasehemmern
US5461067A (en) * 1993-02-25 1995-10-24 Abbott Laboratories Retroviral protease inhibiting compounds

Also Published As

Publication number Publication date
CN1319587A (zh) 2001-10-31
NO313330B1 (no) 2002-09-16
DE69732483D1 (de) 2005-03-17
CA2568104A1 (en) 1997-10-30
DK0900210T3 (da) 2005-05-02
DE69732483T2 (de) 2005-07-28
CN1216539A (zh) 1999-05-12
HK1075043A1 (en) 2005-12-02
AR006720A1 (es) 1999-09-08
PT900210E (pt) 2005-06-30
NZ332118A (en) 2001-02-23
EP0900210A1 (en) 1999-03-10
CA2250840A1 (en) 1997-10-30
ES2238720T3 (es) 2005-09-01
ATE288903T1 (de) 2005-02-15
CA2510945C (en) 2007-01-16
CZ337398A3 (cs) 1999-01-13
CA2250840C (en) 2006-07-04
CA2510945A1 (en) 1997-10-30
JP3174347B2 (ja) 2001-06-11
HUP9901612A3 (en) 2000-06-28
HU224125B1 (hu) 2005-05-30
LU91189I9 (cs) 2018-12-27
BR9701877A (pt) 1998-09-29
NO984900L (no) 1998-12-21
NO2005010I1 (no) 2005-05-02
WO1997040029A1 (en) 1997-10-30
AU706183B2 (en) 1999-06-10
FR05C0030I2 (fr) 2007-04-27
NZ509045A (en) 2002-09-27
NL300203I2 (nl) 2005-11-01
CN1310905C (zh) 2007-04-18
AU2385997A (en) 1997-11-12
TW409125B (en) 2000-10-21
EP0900210B1 (en) 2005-02-09
HK1018788A1 (en) 2000-01-07
CA2568104C (en) 2009-08-04
NZ509046A (en) 2002-05-31
SK145298A3 (en) 1999-06-11
SK285048B6 (sk) 2006-05-04
NO984900D0 (no) 1998-10-21
EA199800899A1 (ru) 1999-10-28
LU91189I2 (fr) 2005-10-03
HUP9901612A2 (hu) 1999-08-30
NL300203I1 (nl) 2005-10-03
CN1082508C (zh) 2002-04-10
SI0900210T1 (cs) 2005-08-31
IL126381A (en) 2001-08-26
JPH11511177A (ja) 1999-09-28
CN1616453A (zh) 2005-05-18
FR05C0030I1 (cs) 2005-08-12
CY2596B2 (en) 2010-03-03
CN1193010C (zh) 2005-03-16
EA001794B1 (ru) 2001-08-27
IL126381A0 (en) 1999-05-09
MY114457A (en) 2002-10-31
DE122005000003I1 (de) 2005-05-25

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ296135B6 (cs) Heterocyklické azahexanové deriváty jako léciva, zpusob jejich prípravy a jeho meziprodukty
US6300519B1 (en) Antivirally active heterocyclic azahexane derivatives
JP3192070B2 (ja) アスパラギン酸プロテアーゼ基質同配体の抗ウイルス性エーテル
US6225345B1 (en) Azahexane derivatives as substrate isosters of retroviral asparate proteases
SK145993A3 (en) Antiretroviral hydrazine derivatives
US6451973B1 (en) Anilinopeptide derivatives
JPH0649093A (ja) モルホリン−およびチオモルホリン−４−イルアミド
KR100486051B1 (ko) 항바이러스활성헤테로시클릭아자헥산유도체

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MK4A Patent expired

Effective date: 20170414