CZ287411B6

CZ287411B6 - Medicament for inhibition of physiological state being connected with excess of Y neuropeptide

Info

Publication number: CZ287411B6
Application number: CZ19971159A
Authority: CZ
Inventors: Robert Frederick Junior Bruns; Donald Richard Gehlert; James Jeffry Howbert; William Henry Walker Lunn
Original assignee: Lilly Co Eli
Priority date: 1994-10-20
Filing date: 1995-10-19
Publication date: 2000-11-15
Also published as: KR970706818A; IL115663A; CN1160998A; MX9702853A; EP0785785A4; CZ115997A3; IL115663A0; ZA958800B; NZ295575A; US5567715A; US5576337A; FI971635A0; NO971520D0; TW410156B; RU2188015C2; CA2200990A1; UA46744C2; NO971520L; AU3895595A; AU689664B2

Description

Léčivo pro inhibicí fyziologického stavu spojeného s přebytkem neuropeptidu Y

Oblast techniky

Vynález se týká léčiva pro inhibicí fyziologického stavu spojeného s přebytkem neuropeptidu Y.

Dosavadní stav techniky

Neuropeptid Y je peptid, který je přítomen v centrálním a periferním nervovém systému. Tento peptid existuje společně s noradrenalinem a jako takový působí jako neuromediátor nebo působí synergicky, dohromady s noradrenalinem. Vlákna obsahující neuropeptid Y jsou v četném počtu okolo tepen v srdci, ale také se nacházejí okolo tepen v respiračním traktu, gastrointestinálním traktu a v močopohlavním traktu. Neuropeptid Y je také přítomen ve velkém mozku s účinky na krevní tlak, příjem potravy a uvolňování různých hormonů. Změny koncentrací neuropeptidu Y v centrálním nervovém systému zasahují do etiologie psychiatrických poruch.

Neuropeptid Y byl objeven, izolován a sekvencován přibližně před deseti lety z prasečího mozku jako část obecného pracovního postupu pro sériové vyšetření, ke zjištění amidátovaných peptidu zakončených karboxyskupinou a byl pojmenován jako neuropeptid Y v důsledku své izolace z neurální tkáně a přítomnosti tyrosinu a aminokyseliny, zakončené jako aminoskupinou, tak karboxyskupinou. Neuropeptid Y je členem souboru pankreatické soustavy a sdílí významnou sekvenční homologii s pankreatickým polypeptidem a peptidem YY.

Neuropeptid Y a jiní členové této soustavy peptidů mají všechny znak terciární struktury sestávající z N-terminální polyprolinové šroubovice a ampifilové α-šroubovice, spojené s βohybem, vytvářejícím smyčku podobnou vlásenkové struktuře, která se někdy označuje jako pankreatické polypeptidové (PP) svinutí. Šroubovice se udržují dohromady hydrofóbními interakcemi. Návrhy amidátového C-terminálního konce jsou vzdáleny od vlásenkové smyčky.

Dodatečně po svém nalezení byl neuropeptid Y identifikován jako nejhojnější peptid v centrálním nervovém systému s široce rozprostírajícím se výskytem, včetně výskytu v kortexu, mozkovém kmenu, hippokampu, hypotalamu, mandlích a talamu, stejně jako je přítomen v periferním nerovovém systému v sympatických neuronech a adrenalních chromafinových buňkách.

Zdá se, že neuropeptid Y splňuje hlavní měřítko pro neuromediátor, protože je uložen v synaptických granulích, uvolňuje se po elektrické stimulaci nervu a působí na specifické receptory. Je zřejmé, že neuropeptid Y je důležitým mesengerem (poslem) se svým vlastním oprávněním, pravděpodobně v mozku, kde neuropeptid Y potenciálně inhibuje aktivitu adenylát cyklázy a indukuje zvýšení intracelulámí hladiny vápníku. Injekce neuropeptidu Y do centrálního nervového systému má za výsledek změny krevního tlaku, zvýšený příjem potravy, zvýšené uskladnění tuku, zvýšení obsahu cukru a inzulínu v krvi, pokles lokomotorické aktivity, snížení tělesné teploty a katalepsii.

Neuropeptid Y (stejně jako chemické sloučeniny jemu příbuzné) působí na membránové receptory, které jsou závislé na guaninových nukleotidech, známých jako receptory kondenzované s proteinem G. Proteiny G patří do soustavy membránových proteinů, které se stanou aktivovanými pouze po vázání guanosin trifosfátu. Aktivované proteiny G naopak aktivují zesilující enzym na vnitřním povrchu membrány a enzym potom konvertuje prekurzorové molekuly na sekundární mesengery.

Zdá se, že neuropeptid Y vzájemně působí se soustavou blízce příbuzných receptorů. Tyto receptory jsou obecně zatříděny do několika subtypů na základě schopnosti různých tkání a receptorů vázat rozdílné fragmenty neuropeptidu Y a blízce příbuzného peptidu YY. Recepto

-1 CZ 287411 B6 rový subtyp Y1 se zdá být hlavním vaskulámím receptorem neuropeptidu Y. Subtypy receptorů Y2 se mohou také vyskytovat po spojení na vaskulámím hladkém svalu.

Až dosud neizolovaným subtypem receptorů Y3 se zdá být Y-specifíckým neoropeptid, který se neváže s peptidem YY. Tento receptor je pravděpodobně přítomen ve tkáni nadledvinek, míchy, srdce a mozkového kmenu, kromě jiných oblastí. [Souhrnný přehled o neuropeptidu Y a receptorů neuropeptidu Y uvádí například C. Wahlestedt a D. Reis v Annual Review of Pharmacology and Toxicology, 33, 309-352 (1993)].

Z pohledu širokého počtu klinických chorob spojených s přebytkem neuropeptidu Y, vývoj antagonistů receptorů neuropeptidu Y bude sloužit k potlačení těchto klinických stavů. Nejdřívěji nalezenými takovými antagonisty receptorů byly peptidové deriváty. Tyto antagonisty umožňovaly, aby se dosáhlo omezeného farmaceutického použití, v důsledku jejich metabolické nestability.

Podstata vynálezu

V podstatě tento vynález je založen na nalezení skupiny účinných nepeptidových antagonistů receptorů neuropeptidu Y. Vzhledem ke své nepeptidové povaze sloučeniny nacházející použití podle tohoto vynálezu netrpí vadami z hlediska metabolické nestability, jako známé antagonisty receptorů neuropeptidy Y na bázi peptidu.

Předmětem tohoto vynález je použití benzothiofenu obecného vzorce I

R¹ a R³ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, methyl nebo skupinu vzorce

O o n

-C-fC^-Cgalkyl) nebo -C-Ar, kde Ar znamená fenyl nebo fenylovou skupinu substituovanou jednou nebo dvakrát alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxylovou skupinou, nitroskupinou, atomem chloru, atomem fluoru, nebo tri(chlor nebo fluor)methylovou skupinou,

R² je vybrán ze souboru sestávající z pyrrolidinoskupiny, hexamethyleniminoskupiny a piperidinoskupiny,

-2CZ 287411 B6 nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátu, pro přípravu farmaceutického prostředku pro inhibici fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y u člověka.

Výhodné provedení spočívá v použití benzothiofenu vymezeného výše, ve formě své hydrochloridové soli, k přípravě farmaceutického prostředku pro inhibici fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y.

Jiné výhodné provedení spočívá v použití benzothiofenu vymezeného výše, pro přípravu farmaceutického prostředku k profylaktickému působení na fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y.

Ještě jiné výhodné provedené spočívá v použití benzothiofenu vymezeného výše, pro přípravu farmaceutického prostředku k profylaktickému působení na fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y, kde že benzothiofenem je benzothiofen vzorce

nebo jeho hydrochloridová sůl.

Výhodné je výše uvedené použití, k přípravě farmaceutického prostředku pro inhibici fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y, kde stavem spojeným s přebytkem neuropeptidu Y je stav úzkosti, obezita, stav deprese, bolest nebo nocicepce.

Přitom se podává dávka sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátu, která je účinná k inhibici fyziologických poruch spojených s přebytkem neuropeptidu Y nebo jejich příznaků.

Výraz „inhibice“ nebo „inhibovat“ zahrnuje své obecně přijímané významy, mezi které se zahrnuje prohibice, prevence, omezení a zpomalení, zastavení a obrácení postupu, vážnosti nebo výsledných příznaků, a spočívá v lékařském terapeutickém a/nebo profylaktickém podání, jak je vhodné.

Raloxifen je výhodně používán sloučenina podle tohoto vynálezu a jde o sůl, hydrochlorid sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R¹ a R³ znamená atom vodíku a R² představuje 1piperidylovou skupinu.

Obecně se alespoň jedna sloučenina obecného vzorce I zpracovává s obvyklými excipienty, ředidly nebo nosnými látkami a lisuje do tablet, nebo zpracovává na elixíry nebo roztoky pro běžné orální podání nebo pro podání intramuskulámí nebo intravenózní cestou. Sloučeniny se mohou použít k přípravě farmaceutického prostředku, který se podává transdermálně nebo je v dávkové formě s vytrvalým uvolňováním a podobně.

-3CZ 287411 B6

Sloučeniny používané způsoby podle tohoto vynálezu se mohou připravovat zavedenými způsoby, jako jsou podrobně popsány v US patentech č. 4 133 814, 4 418 06á a 4 380 635, z nichž všechny se zahrnují do dosavadního stavu techniky. Obecně způsob vychází z benzo[b]~ thiofenu, který obsahuje 6-hydroxylovou skupinu a 2-(4—hydroxyfenylovou) skupinu. Výchozí sloučenina se chrání, acyluje a zbaví chránící skupiny za vzniku sloučeniny obecného vzorce I. Příklady přípravy takových sloučenin jsou uvedeny v US patentech zmíněných výše.

Sloučeniny obecného vzorce I tvoří farmaceuticky přijatelné soli s kyselinami a bázemi, ve kterých jsou obsaženy široce rozmanité organické nebo anorganické kyseliny a báze, včetně fyziologicky přijatelných solí, které jsou často používány ve farmaceutické chemii. Takové soli jsou také zahrnuty do tohoto vynálezu. Mezi obvyklé anorganické kyseliny, používané pro přípravu takových solí, se zahrnuje kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina jodovodíková, kyselina dusičná, kyselina sírová, kyselina fosforečná, kyselina fosforičitá a podobně. Mohou se také používat soli odvozené od organických kyselin, jako jsou alifatické monokarboxylové a dikarboxylové kyseliny, alkanové kyseliny substituované fenylem, hydroxyalkanové a hydroxyalkandiové kyseliny, aromatické kyseliny a dále alifatické a aromatické sulfonové kyseliny. Mezi takové farmaceuticky přijatelné soli se tak zahrnuje acetát, fenylacetát, trifluoracetát, akrylát, askorbát, benzoát, chlorbenzoát, dinitrobenzoát, hydroxybenzoát, methoxybenzoát, methylbenzoát, o-acetoxybenzoát, naftalen-2-benzoát, bromid, isobutyrát, fenylbutyrát, β-hydroxybutyrát, butin-l,4-dioát, hexin-l,4-dioát, kaprát, kapralát, chlorid, cinnamát, citrát, formiát, fumarát, glykolát, heptanoát, hippurát, laktát, malát, maleát, hydroxymaleát, malonát, mandlát, mesylát, nikotinát, isonikotinát, nitrát, oxalát, ftalát, teraftalát, fosfát, monohydrogenfosfát, dihydrogenfosfát, metafosfát, pyrofosfát, propionát, propionát, fenylpropionát, salicylát, sebakát, sukcinát, suberát, sulfát, hydrogensulfát, pyrosulfát, sulfít, hydrogensulfit, sulfonát, benzensulfonát, p-bromfenylsulfonát, chlorbenzensulfonát, ethansulfonát, 2hydroxyethansulfonát, methansulfonát, nafitalen-1-sulfonát, p-toluensulfonát, xylensulfonát, tartarát a podobně. Výhodná sůl je hydrochlorid.

Farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou obvykle vznikají reakcí sloučeniny obecného vzorce I s ekvimolámím množstvím nebo s přebytkem kyseliny. Reakční složky se obvykle nechají reagovat ve společném rozpouštědle, jako je diethylether nebo benzen. Sůl se běžně vysráží z roztoku přibližně za 1 hodinu až 10 dní a může se izolovat filtrací nebo se rozpouštědlo může odstranit stripováním obvyklými způsoby.

Mezi báze běžně používané pro tvorbu solí se zahrnuje hydroxid amonný a hydroxidy a uhličitany alkalických kovů a alkalických zemin, stejně jako alifatické a primární, sekundární a terciární aminy, jakož i alifatické diaminy. Mezi báze obzvláště vhodné pro přípravu adiční soli se zahrnuje hydroxid amonný, uhličitan draselný, methylamin, diethylamin, ethylendiamin a cyklohexylamin.

Farmaceuticky přijatelné soli obecně mají zvýšené charakteristicky rozpustnosti v porovnání se sloučeninou, od kterých jsou odvozeny, a to jsou často přístupné k tomu, aby byly připraveny jako kapaliny nebo emulze.

Farmaceutické prostředky se mohou připravovat způsoby, které jsou známy v oboru. Například sloučeniny se mohou zpracovat s obvyklými excipienty, ředidly nebo nosnými látkami, a formovat do tablet, kapslí, suspenzí, prášků a podobně. Příklady excipientů, ředidel a nosných látek, které jsou vhodné pro takové prostředky, zahrnují plniva a nastavovadla, jako je škrob, cukry, mannitol a deriváty kyseliny orthokřemičité, pojivá, jako je karboxymethylcelulóza a jiné celulózové deriváty, algináty, želatina a polyvinylpyrrolidon, zvlhčovači přípravky, jako je glycerol, látky napomáhající rozpadu, jako je uhličitan vápenatý a hydrogenuhličitan sodný, látky napomáhající retardovanému rozpouštění, jako je parafín, látky urychlující resorpci, jako jsou kvartémí amoniové sloučeniny, povrchově aktivní činidla, jako je cetylalkohol a monostearát glycerolu, nosné látky působící absorpčně, jako je kaolin a bentonit, a mazadla, jako je mastek, stearát vápenatý, stearát hořečnatý a tuhé polyethylenglykoly.

-4CZ 287411 B6

Sloučeniny se mohou také zpracovávat na elixíry nebo roztoky pro obvyklé orální podání nebo jako roztoky vhodné pro parenterální podání, například intramuskulární, subkutánní nebo intravenózní cestou. Kromě toho se sloučeniny dobře hodí pro zpracování na dávkové formy s trvalým uvolňováním účinné látky a podobně. Prostředky se mohou také připravovat tak, že uvolňují aktivní složku pouze nebo výhodně ve zvláštní části intestinálního traktu, podle možnosti v určitém časovém období. Povlaky, obaly a ochranné základní hmoty se mohou připravovat například z polymemích substancí nebo vosků.

Zvláštní dávka sloučeniny obecného vzorce I, vyžadovaná pro inhibici fyziologických poruch spojených s přebytkem neuropeptidu Y nebo jejich příznaky, podle tohoto vynálezu bude záviset na obtížnosti stavu, cestě podání a souvisejících okolnostech, o kterých bude rozhodovat ošetřující lékař. Obecně přijatelné a účinné denní dávky budou od přibližně 0,1 do zhruba 1000 mg za den, a běžněji od přibližně 50 do zhruba 200 mg za den. Takové dávky se budou podávat pacientovi, který je potřebuje, jednou až přibližně třikrát denně každý den, nebo častěji, pokud je zapotřebí k účinnému ošetření nebo prevenci stavu nebo příznaku či příznaků.

Běžně je výhodné podávat sloučeninu obecného vzorce I ve formě své adiční soli s kyselinou, jak je obvyklé při podávání farmaceutických prostředků obsahujících bazickou skupinu, jakou je piperidinový kruh. Pro takové účely jsou dostupné orální dávkové formy uvedené dále.

Příklady provedení vynálezu

Prostředky

V dále popsaných prostředcích výraz „aktivní složka“ znamená sloučeninu obecného vzorce I.

Prostředek 1: Želatinové kapsle

Tvrdé želatinové kapsle se připravují za použití těchto složek:

Složka aktivní složka škrob, NF škrob, prášek schopný tečení kapalný silikon, 3,50 cm².s''

Množství (mg/kapsle)

0,1 - 1000

0-650

0-15

Složky se smíchají, protlučou sítem s rozměrem částice 0,314 mm (No. 45 mesh U.S. sieve) a plní do tvrdých želatinových kapslí.

Dále se uvádějí příklady zvláštních prostředků ve formě kapsle, které byly připraveny s raloxifenem.

Prostředek 2: Raloxifenová kapsle

Složka________________________________________________Množství (mg/kapsle) raloxifen 1 škrob, NF škrob, prášek schopný tečení kapalný silikon, 3,50 cnf.s'¹

112

225,3

-5CZ 287411 B6

Prostředek 3: Raloxifenová kapsle

Složka___________________ raloxifen škrob, NF škrob, prášek schopný tečení kapalný silikon, 3,50 cm².s'’

Množství (mg/kapsle)

108

225,3

1,7

Prostředek 4: Raloxifenová kapsle

Složka___________________ raloxifen škrob, NF škrob, prášek schopný tečení kapalný silikon, 3,50 cm².s'

Prostředek 5: Raloxifenová kapsle

Složka raloxifen škrob, NF škrob, prášek schopný tečení kapalný silikon, 3,50 cm².s¹

Množství (mg/kapsle)

103

225,3

1,7

Množství (mg/kapsle)

150

397

3,0

Zvláštní prostředky popsané výše se mohou změnit podle přiměřených odchylek, které jsou ve shodě s tímto vynálezem.

Prostředky ve formě tablet se mohou připravit za použití složek uvedených dále.

Prostředek 6: Tablety

Složka aktivní složka celulóza, mikrokrystalická oxid křemičitý, sublimovaný kyselina stearová

Množství (mg/kapsle) 0,1 -1000 0-650 0-650 0-15

Složky se smíchají a slisují do formy tablet.

Podle jiného provedení se mohou připravit tablety, z nichž každá obsahuje 0,1 až 1000 mg aktivní složky, dále uvedeným postupem.

-6CZ 287411 B6

Prostředky 7: Tablety

Složka	Množství (mg/kapsle)
aktivní složka	0,1 -1000
škrob, NF	45
celulóza, mikrokrystalická	35
polyvinylpyrrolidon	4
(jako 10% roztok ve vodě)
natriumkarboxymethylcelulóza	4,5
stearát hořečnatý	0,5
mastek	1
Aktivní složka, škrob a celulóza se protlučou sítem s rozměrem částice 0,314 mm (No. 45 mesh
U.S. sieve) a důkladně smíchají. S výsledným práškem	se smíchá roztok polyvinylpyrrolidonu
a vzniklá hmota se potom protluče sítem s rozměrem částice 1,168 mm (No. 14 mesh U.S. sieve).
Granule takto připravené se vysuší za teploty 50 až 60 ^c	’C a protlučou sítem s rozměrem částice
0,912 mm (No. 18 mesh U.S. sieve). Ke granulím se potom přidá natriumkarboxymethylcelulóza,
stearát hořečnatý a mastek, které se protloukly sítem s rozměrem částice 0,246 mm (No. 60 mesh
U.S. sieve), a po vzájemném smíchání se hmota lisuje na	tabletovacím stroji za vzniku tablet.
Suspenze, které však obsahují 0,1 až 1000 mg aktivní složky na dávku objemu 5 ml, se připraví
takto:
Prostředek 8: Suspenze
Složka	Množství (mg/kapsle)
aktivní složka	0,1 - 1000 mg
natriumkarboxymethylcelulóza	50 mg
sirup	1,25 mg
roztok kyseliny benzoové	0,10 ml
ochucovadlo	podle potřeby
barvivo	podle potřeby
vyčištěná voda	do 5 ml

Aktivní složka se protluče sítem se rozměrem částice 0,314 mm (No. 45 mesh U.S. sieve) a smíchá s natriumkarboxymethylcelulózou a sirupem za vzniku hladké pasty. Roztok kyseliny benzoové, ochucovadla a barviva se zředí určitým množstvím vody a potom přidá k pastě za míchání. Ke směsi se poté přidá dostatečný objem vody, k dosažení požadovaného objemu.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu váží receptory specifické pro neuropeptid Y, stejně jako blízce příbuzné neuropeptidy. [Přehled receptorů neuropeptidů Y uvádí D. Gehlert v Life Sciences, 55, 551-562 (1994).] Receptory neuropeptidu Y a peptidu YY mají značný přesah, zatímco pankreatický polypeptid, se zdá, že má svůj vlastní rozdílný souboru receptorů. Mnohé, avšak nikoli všechny, účinky neuropeptidu Y se mohou replikovat za použití peptidu ΥΎ.

Oba subtypy receptorů pro neuropeptid Y byly původně navrženy na základě afinity fragmentů 13 až 36 neuropeptidu Y za použití preparátu ze sympatického nervového systému. I když tyto jsou nejlepší osvědčené receptory pro neuropeptid Y, vyskytuje se podstatný důkaz, že jsou dalšími subtypy receptorů. Nejlépe se osvědčil receptor Y-3, který je citlivý na neuropeptid Y, ale nikoli na peptid YY. Je popsán také jiný, nedávno vymezený receptor, který váže peptid YY s vysokou afinitou a neuropeptid Y s nižší afinitou. I když farmakologie odezvy na výživu u neuropeptidu Y se zdá mít povahu Y-l, byl navržen oddělený „výživný receptor“ („feeding receptor“). Receptor Y-l je pouze jeden, který byl úspěšně klonován k dnešnímu dni. V dále

-7CZ 287411 B6 uvedených odstavcích jsou shrnuty odstupné informace o známých subtypech receptorů neuropeptidu Y a jejich potenciální úloze na fyziologickou funkci.

Receptor Y-l

Receptor Y-l je nejlépe charakterizovaný receptor pro neuropeptid Y. Tento receptor je obecně pokládán za postsynaptický a zprostředkovává řadu známých účinků neuropeptidu Y v periferním nervovém systému. Původně byl tento receptor popsán jako receptor, kteiý má malou afinitu k C-terminálním fragmentům neuropeptidu Y, jako jsou fragmenty 13 až 36, ale vzájemně působí s neuropeptidem Y o celé délce a peptidem ΥΎ se stejnou afinitou [C. Wahlenstedt a kol., Regulátory Peptides, 13, 307-318 (1986), C. Wahlenstedt a kol., Neuronal Messengers in Vascular Function, 231-241, vyd. Nobin a kol. (1987)]. Substituce aminokyseliny v poloze 34 prolinem (Pro³⁴) má za výsledek protein, který je specifický pro receptor Y-l [E. K. Potter a kol., European Joumal of Pharmatology, 193, 15-19 (1991)]. Tento prostředek se používá ke stanovení úlohy receptorů Y-l v různých funkcích. Předpokládá se, že receptor je kondenzován k adenylát cykláze inhibičním způsobem v cerebrálním kortexu, buňkách vaskulámího hladkého svalstva a SK-N-MC [Přehled uvádí B. J. McDermott a kol. v Cardiovascular Research, 27, 893-905 (1993)]. Tomuto účinku se brání aplikací toxinu černého kašle, co potvrzuje úlohu receptorů kondenzovaného G-proteinem. Receptor Y-l zprostředkuje uvolnění intracelulámího vápníku do buněk vaskulámího hladkého svalstva prasete a eythroleukemických buněk člověka.

Klonovaný receptor Y-l člověka se může vázat buď k fosfotidylinositolové hydrolýze nebo k inhibici adenylát cyklázy, v závislosti na typu buňky, ve které se receptor exprimuje [H. Herzog a kol., Proceedings of the National Academy of Sciences (USA), 89, 5794-5798 (1992)]. Je uvedeno, že se receptor Y-l kondenzuje k libovolnému sekundárnímu mesengerovému systému, pokud se studuje za použití tkáňových preparátů nebo buněčných linií přirozeně exprimujících ten receptor [D. Gehlert, viz výše, str. 553]. Receptor Y-l nemůže proto být odlišen toliko na základě kondenzace k jedinému sekundárnímu mesengeru.

Receptor Y-2

Jako u receptorů Y-l, tento subtyp receptorů se nejprve vymezuje za použití vaskulámích preparátů. Farmakologicky se receptor Y-2 odlišuje od receptorů Y-l tím, že projevuje afinitu k C-terminálním fragmentům neuropeptidu Y. Receptor se častěji odlišuje použitím neuropeptidu Y (13-36), přičemž fragment 3 až 36 neuropeptidu Y a peptidů YY poskytuje zlepšenou afinitu a selektivitu [Y. Dumont a kol., Society for Neuroscience Abstracts, 19, 726 (1993)]. Jako receptor Y-l se i tento receptor váže k inhibici adenylát cyklázy, třebaže v některých preparátech nemusí být senzitivní k toxinu černého kašle. Bylo nalezeno, že receptor Y-2 snižuje te intracelulámí úrovně vápníku selektivní inhibici N-typu vápníkových kanálků. Podobně jako receptor Y-l, také tento receptor Y-2 se může projevovat rozdílnou kondenzací k sekundárním mesengerům.

Receptor Y-2 se nacházejí v různých oblastech mozku včetně hippokampu, substantia nigralateralis, talamu, hypotalamu a mozkového kmene. V periferní oblasti bylo zjištěno, že receptor Y-2 se nacházejí v periferním nervovém systému, jako v sympatických, parasympatických a sensorických neuronech. Ve všech těchto tkáních receptory Y-2 zprostředkují pokles uvolňování neuromediátorů.

Receptor Y-3

Tento receptor je nejnovější a je nejméně prostudován ze zavedených subtypů receptorů neuropeptidu Y. I když neuropeptid Y je plně účinný proti tomuto souboru receptorů, peptid YY je slabě účinný. Tato farmakologická vlastnost se používá k definování tohoto receptorů. Receptor, který má podobné farmakologické vlastnosti jako receptor Y-3, byl identifikován

-8CZ 287411 B6 v oblasti CA3 hippokampu za použití elektrofyziologického technického postupu. Tento receptor může potenciovat excitační odezvu těchto neuronů na N-methyl-D-aspartát (NMDA) [F. P. Monnet a kol., European Journal of Pharmacology, 182, 207-208 (1990)].

Přítomnost tohoto receptorů je nejlépe prokázána v mozkovém kmenu krysy, obzvláště v nucleus tractus solitarius. Aplikace neuropeptidu Y v této oblasti způsobuje snížení krevního tlaku v závislosti na dávce a srdeční frekvenci. Tato oblast mozku také může získávat významné příspěvky z receptorů Y-l a Y-2. Neuropeptid Y rovněž inhibuje acetylcholinem indukované uvolňované katachelominů z dřeně nadledvin, pravděpodobně způsobené receptorem Y-3 [C. Wahlested a kol., Life Sciences, 50, PL7-PL14 (1992)].

Receptor preferující peptid YY

Byl popsán čtvrtý receptor, který projevuje mírnou preferenci pro peptid YY, oproti neuropeptidu Y. Tento receptor byl nejprve popsán v tenkém střevě krysy jako látka, která měla pětinásobně až desetinásobně vyšší afinitu k peptidu YY, ve srovnání s neuropeptidem Y [Y. M. Laburthe a kol., Endocrinology, 118, 1910-1917 (1986)]. Následně se tento receptor nachází v adipocytu a v buněčné linii proximálních kanálků ledvin. Tento receptor se kondenzuje inhibičním způsobem k adenylát cykláze a je senzitivní k toxinu černého kašle.

Ve střevě tento receptor způsobuje silnou inhibici sekrece tekutiny a elektrolytu. Receptor je umístěn do těch buněčných chodbiček, kde se očekává, že nastává intestionální sekrece chloridu. Receptor preferující peptid YY v adipocytech zprostředkuje snížení lipolýzy cestou mechanismu závislého na cyklickém adenosin monofosfátu (cAMP).

„Výživný receptor“

Jedním z nejdříve nalezených centrálních účinků neuropeptidu Y bylo pronikavé zvýšení příjmu potravy, které se pozorovalo po podání peptidu krysám do hypotalamu. Odezva je největší, když se peptid zavádí infuzi do perifomické oblasti hypotalamu [B. G. Stanley a kol., Brain Research, 604, 304-317 (1993)]. I když farmakologie této odezvy se podobá receptorů Y-l, fragment 2 až 36 neuropeptidu Y je signifikantně silnější než jak je tomu v případě neuropeptidu Y. Kromě toho intracerebroventrikulámí neuropeptid Y (2-36) plně stimuluje výživu, ale nesnižuje tělesnou teplotu, jak způsobuje neuropeptid Y o celé délce [F. b. Jolicoeur a kol., Brain Research Bulletin, 26,309-311 (1991)].

Biologická aktivita sloučenin podle tohoto vynálezu se hodnotí za použití počátečního kontrolního testování, kterým se rychle a přesně měří vázání testované sloučeniny do známých míst receptorů neuropeptidu Y. Testy vhodné k ohodnocení antagonistů receptorů neuropeptidu Y jsou dobře známé v oboru [viz například US patent č. 5 284 839, vydaný dne 8. února 1994, který se zde zahrnuje do dosavadního stavu techniky, a viz také M. W. Walker a kol., Journal of Neurosciences, 8, 2438-2446 (1988)°C.

Test vázání neuropeptidu Y

Schopnost sloučenin podle tohoto vynálezu se určí na základě jejich způsobilosti vázat neuropeptid Y, za použití pracovního postupu jak v podstatě popisuje M. W. Walker a kol. (citováno výše). Při tomto testu se použije buněčná linie SK-N-MC. Tato buněčná linie se získala ze Sloane-Kettering Memoriál Hospital, New York (USA). Uvedené buňky se kultivují vT-150 baňce za použití Dulbeccova minimálního základního prostředí (DMEM), doplněného 5% fetálním telecím sérem. Z baňky se buňky manuálně odstraní seškrabáním a peletováním a uskladní se za teploty -70 °C.

-9CZ 287411 B6

Pelety se znovu suspendují za použití skleněného homogenizéru v 25 mM HEPES (hodnota pH 7,4), pufru obsahujícím 2,5 mM chloridu vápenatého, 1 mM chloridu hořečnatého a 2 mg na litr bacitracinu. Inkubace se provádějí v konečném objemu 200 μΐ, ve kterém je obsaženo 0,1 nM ¹²⁵I-peptidu YY (aktivita 8140.10*° s^.mmol¹) a 0,2 až 0,4 mg proteinu, po dobu přibližně 2 hodin za teploty místnosti.

Nespecifické vázání je definováno jako míra radioaktivity, který zbývá vázána ke tkáni po inkubaci v přítomnosti 1 μΜ neuropeptidu Y. Při experimentech jsou zahrnuty do inkubační směsi různé koncentrace sloučenin.

Inkubace se ukončí rychlou filtrací filtry ze skleněných vláken, které byly upraveny smáčecím prostředkem v 0,3% polyethylenaminu, za použití zachycovacího zařízení s 96 jamkami. Filtry se promyjí 5 ml 50-mM Tris (hodnota pH 7,4) za teploty 4 °C a rychle vysuší za teploty 60 °C. Filtry se potom zpracují s natavenými scintilačními listy a stanoví se radioaktivita zbývající na filtrech. Výsledky se analyzují za použití různých softwarových komplexních bloků. Měří se koncentrace proteinu za použití normalizovaného kumasie-proteinu jako zkušebního reakčního přípravku, za použití hovězího sérového albuminu jako standardů.

Substituent IC_J0 (μΜ)

Ri	r₂	r₃	Yi
ch₃	1-piperidyl	H	'12
H	1-hexamethylenimino	H	'20
H	1-piperidyl	H	'10
H	1-piperidyl	H	'10*
H	1-pyrrolidinyl	H	'17
H	1-pyrrolidinyl	H	'10*

* hydrochloridová sůl

Protože sloučeniny obecného vzorce I jsou účinné antagonisty receptoru neuropeptidu Y, jsou tyto sloučeniny cenné pro ošetřování široce rozmanitých klinických stavů, které jsou charakterizovány přítomností přebytku neuropeptidu Y. Tak vynález poskytuje způsoby ošetřování nebo prevence fyziologických poruch spojených s přebytkem neuropeptidu Y, přičemž tyto způsoby zahrnují podávání savci, který potřebuje takové ošetření, účinného množství sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli, solvátu nebo prekurzoru léčiva. Výraz „fyziologická porucha spojená s přebytkem neuropeptidu Y“ zahrnuje takové poruchy, které jsou spojeny s nevhodnou stimulací receptorů neuropeptidu Y, bez ohledu na skutečné množství neuropeptidu Y přítomného v místě.

Tyto fyziologické poruch mohou zahrnovat:

poruchy nebo nemoci postihující srdce, krevní cévy nebo ledvinový systém, stejně jako angiospasmus, srdeční selhání, šok, srdeční hypertrofii, zvýšený krevní tlak, angínu, infarkt myokardu, náhlou srdeční smrt, arytmii, periferní vaskulámí poruchy a abnormální renální stavy, jako je narušený průtok tekutin, abnormální transport hmoty nebo selhání ledvin, stavy související se zvýšenou sympatickou nervovou aktivitou, například během nebo po chirurgickém zákroku na koronární artérii a operacích a chirurgických zákrocích v gastrointestinálním traktu, nemoci mozku a nemoci související s centrálním nervovým systémem, jako je mozkový infarkt, neurodegenerace, epilepsie, mrtvičný záchvat a stavy příbuzné mrtvičnému záchvatu, cerebrální angiospasmus a hemoragie, deprese, stavy úzkosti, schizofrenie a demence,

-10CZ 287411 B6 stavy související s bolestí nebo s nocicepcí, nemoci související s abnormální gastrointestinální motilitou a sekrecí, jako jsou různé formy neprůchodnosti střev, urinámí inkontinence a Crohnova choroba, abnormální poruchy příjmu nápojů a potravy, jako je obezita, anorexie, bulimie a poruchy metabolismu, poruchy související se sexuální disfunkcí a poruchami reprodukce, stavy a poruchy související se záněty, respirační poruchy, jako je astma a stavy související s astmatem a bronchokonstrikcí, a nemoci související s abnormálním uvolňováním hormonu, jako je leutinový hormon, růstový hormon, inzulín a prolaktin.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

R¹ a R³ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku, methyl nebo skupinu vzorce

O tl o

II

-C-ÍCji-Cgalkyl) nebo -C-Ar, kde Ar znamená fenyl nebo fenylovou skupinu substituovanou jednou nebo dvakrát alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxylovou skupinou, nitroskupinou, atomem chloru, atomem fluoru nebo tri(chlor nebo fluor)methylovou skupinou,

R² je vybrán ze souboru sestávajícího z pyrrolidinoskupiny, hexamethyleniminoskupiny a piperidinoskupiny,

-11CZ 287411 B6 nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátu, pro přípravu farmaceutického prostředku pro inhibici fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y u člověka.
2. Použití benzothiofenu podle nároku 1, který je ve formě své hydrochloridové soli, k přípravě farmaceutického prostředku pro inhibici fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptiduY.
3. Použití benzothiofenu podle nároku 1, pro přípravu farmaceutického prostředku k profylaktickému působení na fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y.
4. Použití benzothiofenu podle nároku 1, pro přípravu farmaceutického prostředku k profylaktickému působení na fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y, kde benzothiofenem je benzothiofen vzorce nebo jeho hydrochloridová sůl.
5. Použití benzothiofenu podle nároku 1, k přípravě farmaceutického prostředku pro inhibici fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y, kde stavem spojeným s přebytkem neuropeptidu Y je stav úzkosti.
6. Použití benzothiofenu podle nároku 1, k přípravě farmaceutického prostředku pro inhibici fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y, kde stavem spojeným s přebytkem neuropeptidu Y je stav obezita.
7. Použití benzothiofenu podle nároku 1, k přípravě farmaceutického prostředku pro inhibici fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y, kde stavem spojeným s přebytkem neuropeptidu Y je stav deprese.
8. Použití benzothiofenu podle nároku 1, k přípravě farmaceutického prostředku pro inhibici fyziologické poruchy spojené s přebytkem neuropeptidu Y, kde stavem spojeným s přebytkem neuropeptidu Y je stav bolest nebo nocicepce.