CZ280411B6 - D-2-Aminoacyl-3-(Z)-propenylcefalosporinové deriváty, způsob jejich přípravy a farmaceutické přípravky, které je obsahují - Google Patents

Abstract

D-2-Aminoacyl-3-(Z)-propenylcefalosporinové deriváty obecného vzorce I, kde R.sup.1.n. znamená vodík, skupinu hydroxylovou nebo alkoxylovou s jedním až čtyřmi atomy uhlíku nebo chlor, R.sup.2.n. znamená vodík nebo hydroxylovou skupinu, jakož i odpovídající deriváty, kde aminoskupina, dále skupina karboxylová a/nebo hydroxylová je chráněna běžnými chránícími skupinami, jako je skupina aralkylová až do dvaceti uhlíkových atomů, zejména benzylová, p-methoxybenzylová či difenylmethylová, alkylová skupina až do deseti uhlíkových atomů, zejména terc.-butylová nebo halogenalkylová skupina, zejména trichlormethylová, jakož i způsob výroby takových derivátů a farmaceutické přípravky s jejich obsahem. Sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou - případně ve formě farmaceuticky vhodných soílí - použitelné při léčbě různých bakteriálních onemocnění. ŕ

Description

Vynález se týká skupiny cefalosporinových derivátů, obsahujících 3-(Z)-l-propenylovou a 7-fenylglycylamidovou skupinu, z nichž posléze jmenovaná může být substituovaná, způsobu jejich přípravy a farmaceutických přípravků, které je obsahují.

Dosavadní stav techniky

3-Alkenylsubstituované deriváty cefalosporinu popsali prvně Clark a spol. v britském patentovém spisu 1 342 241 (03.01.1974), odpovídajícímu americkým patentovým spisům 3 769 277 a 3 994 884 (30.10.1973 a 30.10.1976). Na str. 25 a 29 uvedeného britského spisu jsou popsány sloučeniny vzorců IV a V

Tyto sloučeniny se připravují reakcí odpovídajícího 3-trifenylfosfoniummethylcefalosporinového derivátu s formaldehydem nebo acetaldehydem. Obrácený postup, při kterém se provádí reakce fosforanylidinového derivátu obecného vzorce

R₃R=CR³R⁴ s cefalosporinovým derivátem s formylovou skupinou v poloze -3-, je v tomto patentovém spisu popsán také a to na str. 5. V americkém patentovém spisu 4 107 431 je uvedeno, že se sloučenina vzorce IV při orálním podávání absorbuje.

-1CZ 280411 B6

Sloučeniny tohoto typu rovněž popsali Webber a spol. v J.Med. Chem. 18, 986-992 (1975) a v americkém patentovém spisu 4 065 620 (27.12.1977), kde je ve sloupcích 3, 4 a 5 uvedena skupina látek, do které spadají i popisované sloučeniny. Tyto látky odpovídají dále uvedenému obecnému vzorci VI

CH=CHCOOH (COOCzHg) (CN) (VI)

Další obměny látek tohoto typu jsou tentových spisech 4 094 978 (13.06.1978) s tamže uvedenými sloučeninami obecných popsány v amerických paa 4 112 087 (09.09.1978) vzorců VII a VIII

CH= CHCH₂OH (VII) (amer. pat. spis 4 094 978, sloupec 44)

CH = CHCH₂OCH3 (trans) (VIII) (amer. pat. spis 4 112 087, sloupec 31).

Další popsány v spisy

830

983

049

139

147 substituované 3-alkenylcefalosporinové následujících patentových spisech:

700

113

806

618

863 deriváty jsou americké patentové (20.04.1974) (28.09.1976) (20.09.1977) (13.02.1979) (03.04.1979) 3-(heterocyklothio)-propenylcefalosporiny

019 445 (12.1981),

DE-OS franc. pat. spis 2 460 302 (23.01.1981), Evr. pat. spis 30 630 americké pat. spisy 4 (24.06.1981)

255 423 (10.03.1981)

390 693 (28.06.1983)

-2CZ 280411 B6

Základními komerčně dostupnými cefalosporinovými deriváty s účinností při orálním podávání (s tímto použitím se počítá i v případě sloučenin podle tohoto vynálezu) jsou cefalexin, cefadroxil, cefradin a cefaclor. Tyto látky odpovídají vzorcům IX, X, XI a XII:

CH₃

R - H (cefalexin, IX)

cefaclor (XI)

CHa cefradin (XII)

Tyto sloučeniny jsou předmětem dále uvedených spisů: amer. pat. spis 3 507 861 (21.04.1970), cefalexin

489 752 (13.01.1970), cefadroxil

925 372 (09.12.1975), cefaclor,

485 819 (23.12.1969), cefradin.

Strukturně příbuznými látkami, které byly také popsány, jsou 3-chlorcefadroxil a 3-hydroxycefadroxil, amer. pat. spis 3 489 751 (13.01.1970) a britský pat. spis 1 472 174 (04.05.1977).

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu jsou D-2-aminoacyl-3-(Z)-propenylcefalosporinové deriváty obecného vzorce I, způsob jejich výroby

-3CZ 280411 B6 a farmaceutické přípravky, které tyto sloučeniny spolu s nosiči a přísadami obsahují.

CH = CH.CH₃ (I) kde

R¹ znamená vodík, skupinu hydroxylovou nebo alkoxylovou s jedním až čtyřmi atomy uhlíku, nebo chlor,

R znamená vodík nebo hydroxylovou skupinu, jakož i odpovídající deriváty, kde aminoskupina, dále skupiny karboxylová a/nebo hydroxylová je chráněna běžnými chránícími skupinami, vybranými ze souboru, zahrnujícího skupiny aralkylové až do dvaceti uhlíkových atomů, zejména skupinu benzylovou, p-methoxybenzylovou či difenylmethylovou, alkylové až do deseti atomů uhlíku, zejména terč.-butylovou, nebo halogenalkylové skupiny až do dvou uhlíkových atomů a s až do tří atomů halogenu, zejména skupinu trichlormethylovou a 2,2,2-trichlorethylovou.

Tyto látky i jejich farmaceuticky vhodné soli jsou zajímavé jako cefalosporanová antibiotika s účinností při orálním podávání a vyznačují se silnou účinností proti gram-pozitivním bakteriím a zlepšeným spektrem účinnosti proti gram-negativnim bakteriím, dále různým druhům bakterií, vyvíjejících se jen za určitých podmínek, i proti anaerobním organismům, to ve srovnání s cefalexinem, cefadroxilem, cefaclorem a cefradinem. Tyto nové sloučeniny zajišťují po orálním podání dlouhodobě antibioticky účinnou koncentraci příslušné látky v krvi a lze je podávat v tomto smyslu v lékařské praxi lidem jednou až dvakrát denně. Uvedené sloučeniny se aplikují v denních dávkách od 100 mg do 5 000 mg v závislosti na hmotnosti pacienta a na druhu i rozsahu choroby. Látky lze podávat i parenterálně.

Farmaceuticky vhodnými adičními solemi s kyselinami jsou ty soli, jejichž anion nepřispívá nijak k toxicitě soli, a které jsou kompatibilní s běžnými farmaceutickými nosiči a pomocnými látkami s tím, že je lze upravovat do formy prostředků pro orální nebo parenterální podávání. Patří sem soli minerálních kyselin, jako je kyselina chlorovodíková, bromovodíková, fosforečná a sírová, z organických karboxylových kyselin octová, citrónová, maleinová, jantarová, benzoová, vinná, fumarová, mandlová, askorbová, jablečná, methansulfonová, p-toluensulfonová ba i sulfonové organické kyseliny, jak se běžně používají v chemii penicilinů a cefalosporinů. Takové soli se připravují zcela běžnými postupy za použití ekvivalentu kyseliny.

Mezi farmaceuticky způsobilé soli patří i soli kovů a aminů, pokud kation nepřispívá výrazně k toxicitě vlastní látky. Lze

-4CZ 280411 B6 jmenovat soli sodné, draselné, barnaté, zinečnaté, hlinité, a z nich výhodnými jsou soli sodné a draselné. Z aminů lze použít trialkylaminy, jako je triethylamin, prokain, dále dibenzylamin, N-benzyl-p-fenethylamin, 1-efenamin, N,N'-dibenzylethylendiamin, dehydroabietylamin, N-ethylpiperidin, benzylamin a dicyklohexylamin.

Do skupiny farmaceuticky upotřebitelných esterů patří takové látky, které jsou účinné jako takové, nebo jsou případnými látkami, které se v těle hydrolyzují za vzniku odpovídajícího antibiotika. Patři sem fenacylestery, acetoxymethylestery, pivaloyloxymethylestery, α-acetoxaethylestery, α-acetoxybenzylestery, a-pivaloyloxyethylestery, 3-ftalidylestery, 5-indanylestery, methoxymethylestery, benzoyloxyestery, propionyloxymethylestery, valeryloxamethylestery, izobutyryloxymethylestery, glycyloxymethylestery a další estery, známé z chemie penicilinů a cefalosporinů.

Sloučeniny i soli lze upravovat do jednotkových dávkovačích forem, nebo na prostředky, umožňující aplikaci i více dávek. Mohou to být tablety, kapsle, roztoky, suspenze nebo emulze. Mohou se upravovat i do formy čípků za použití běžných čípkových podkladů, jako je kakaové máslo nebo jiné materiály na podkladě tuků. Sloučeniny lze aplikovat i v kombinaci s dalšími antibiotiky včetně cefalosporinů, penicilinů a aminoglykosidů.

V další tabulce je uveden přehled struktur z příkladů s případnými variacemi substitučních skupin.

Tabulka 1
Sloučenina	R1	R2	Konfigurace
9 (BMY-28100)	H	OH	(Z)
24 (BBS-1065)	H	H	(Z)
8 (BBS-1067)	H	OH	(E)
32 (BMY-28060)	Cl	OH	(z)
37 (BMY-28068)	OH	OH	(Z)
42 (BMY-28097)	ch3o	OH	(Z)
V následující	tabulce	2 jsou uvedeny	hodnoty antibakteriální

účinnosti sloučenin podle tohoto vynálezu in vitro. Uvedeny jsou minimální inhibiční koncentrace, zjištěné za použití zřeďovací řady na agaru pro tři skupiny organismů, označované Gp-Ia, Gp-Ib a Ga-Ia. Každá z těchto skupin je tvořena vždy pěti kmeny mikroorganismu, které jsou uvedeny v poznámkách za tabulkou 2. Organismy skupiny Gp-Ia jsou grampozitivní stafylokoky, citlivé na penicilín. Organismy skupiny Gp-Ib jsou grampozitivní stafylokoky, rezistentní na penicilín a produkující penicilinasu. Organismy skupiny Gp-Ia jsou gramnegativní bakterie, citlivé na ampicilin a cefafalothin. Sloučeniny podle tohoto vynálezu se vyznačují obecné malou účinností proti gramnegativním bakteriím, rezistentním na ampicilin a cefalothin. Pokud jde o antibakteriální aktivitu in vitro, je nutno z údajů, uvedených v tabulce 2, vyvodit pro uvedené sloučeniny tyto uzávěry.

-5CZ 280411 B6

Všechny sloučeniny mají dobrou účinnost proti stafylokokům, citlivým na penicilín (Gp-Ia). Tyto látky mají obecně jen třetinovou nebo ještě nižší účinnost proti stafylokokům, rezistentním na penicilín (Gp-Ib). V každém případě jsou však tyto sloučeniny několikanásobně účinnější, než cefalexin a cefadroxil.

Pouze ty sloučeniny, které nesou v poloze 3 nesubstituovanou cis(Z)-propenylovou skupinu, vykazují dobrou účinnost proti gramnegativním bakteriím (Gn-Ia). Jedná se o sloučeniny č. 9, 24, 32 a 42. Trans(E)-propenylderivát, tedy sloučenina č. 8, je osmkrát méně aktivní proti gramnegativním bakteriím, než odpovídající cis-propenylderivát (sloučenina č. 9). Zdá se, že substituce na terminální methylové skupině propenylového substituentu v poloze 3 vede k snížení účinnosti proti gramnegativním organismům. V tomto ohledu lze poukázat na sloučeniny č. 13 a 15. Tyto sloučeniny jsou však nicméně silnými antibakteriálními činidly, jejichž účinnost je v podstatě rovna účinnosti cefalexinu a cefadroxilu. Substituce kruhu nemá v žádném případě nepříznivý vliv na antibakteriální účinnost (srov. sloučeniny č. 9, 24, 32 a 42). Sloučenina č. 37 představuje, pokud jde o shora uvedené závěry, jakousi výjimku, je však nicméně vysoce účinnou sloučeninou jak proti grampozitivním, tak proti gramnegativním bakteriím, jak je zřejmé z níže uvedené tabulky 3.

Tabulka 2

Minimální inhibiční koncentrace ^g/ml) za použití zředovací techniky na agaru (Mueller-Hintonův agar)

sloučenina č.	Gp-Ia3)	Gp-Ib3)	Gn-Ia3)
1	2	1	2	1	2
9 (BMY-28100)	2,23	0,35	0,92	0,8	0,8	0,7
13 (BBS-1058)	0,40		1,4		4,1
11 (BBS-1064)	0,40		1,2		3,6
24 (BBS-1065)	0,23	0,3	0,92	0,92	0,8	0,8
8 (BBS-1067)	0,26		1,4		6,3
15 (BBS-1076)	0,20		0,7		>50
32 (BMY-28060)		0,13		0,53		1,1
37 (BMY-28068)		6,30		7,2		6,3
cefalexin	1,2	0,70	4,1	3,6	6,2	4,1
cefadroxil	1,2	1,10	3,6	4,1	8,3	8,3

Poznámky:

ve sloupcích 1 a 2 jsou uvedeny výsledky separátních provedení testu

-6CZ 280411 B6 ³) jsou uváděny průměrné hodnoty, zjištěné u skupin, obsahujících vždy pět organismů:

Gp-Ia: grampozitivní stafylokoky, citlivé na penicilín, neprodukující penicilinasu

S. aureus Smith A9537

S. aureus A9497

S. aureus Terajima

S. aureus A9534

S. aureus A9601

Gp-Ib: grampozitivní stafylokoky, rezistentní na penicilín, produkující penicilinasu

S. aureus 193

S. aureus BX-1633-2 A9606

S. aureus A15092

S. aureus Russell

S. aureus A9602

Gn-Ia: gramnegativní bakterie, citlivé na ampicilin a cefalo-

thin
E.	coli Juhl	A15119
E.	coli A9660
K.	pneumoniae	Dli
P.	mirabilis	A9554
P.	mirabilis	A9900

V tabulce 3 jsou uvedeny srovnávací údaje antibakteriální účinnosti in vitro proti stejným organismům, jako v tabulce 2, za použití dvou rozdílných kultivačních prostředí. Mueller-Hintonův agar je standardní prostředí, použité v testech, uvedených v tabulce 2. V tabulce 3 je uvedeno porovnání minimálních inhibičních koncentrací tří testovaných sloučenin, zjištěných nejprve v Mueller-Hintonové prostředí a pak v živném agaru. Na účinnost sloučeniny č. 9, v níž je fenylový kruh substituován v poloze 4 hydroxyskupinou, a sloučeniny č. 42, v níž je fenylový kruh substituován v poloze 3 methoxyskupinou a v poloze 4 hydroxyskupinou, má změna prostředí pouze mírný vliv, což znamená, že se hodnoty MIC liší o méně než trojnásobek. Účinnosti sloučeniny č. 37, nesoucí 3,4-dihydroxyfenylový substituent, zjištěné v těchto dvou prostředích, se liší šestinásobné až dvanáctinásobně, přičemž minimální inhibiční koncentrace v živném agaru jsou mnohem nižší, než minimální inhibiční koncentrace, zjištěné v Mueller-Hintonové prostředí. V souhlase s tím se má za to, že antibakteriální účinnost sloučeniny č. 37 je srovnatelná s účinností jiných cefalosporinů, nesoucích v poloze 3 cis-propenylovou skupinu, uvedených v tabulce 2. Tento jev, kdy antibiotikum vykazuje vyšší účinnost v jednom typu živného prostředí než v typu jiném, byl již dříve popsán a studován - viz T. A. Pursiano a spol., Antimicrobial Agents and Chemotherapy, sv. 3, č. 1, str. 33 až 39 (1973).

-7CZ 280411 B6

Tabulka 3

Minimální inhibiční koncentrace ^g/ml) - srovnávací test v agarovém prostředí za použití zřeďovací techniky

sloučenina č.	Gp-Ia* 2)	Gp-Ib2)	Gn-Ia2
9 (BMY-28100)	A1) 0,23	0,92	0,70
	B 0,17	0,35	0,70
37 (BMY-28068)	A 4,8	6,3	5,5
	B 0,40	0,61	0,92

Poznámky:

³) A = Mueller-Hintonův agar

B = živný agar ²) průměrné hodnoty, zjištěné u stejných skupin organismů, jako v tabulce 2

Vztahy struktury a účinnosti, vyplývající z předcházejících studií in vitro, potvrzují výsledky studií účinnosti in vivo, prováděných na myších. V následující tabulce 4 jsou uvedeny protektivní dávky pro myši, infikované letálním inokulem příslušného organismu. Při těchto studiích se používají bakterie dvou rozdílných typů - jeden grampozitivní organismus a jeden gramnegativní organismus. Uváděná protektivní dávka (PD₅₀) představuje takovou dávku, po jejíž aplikaci skupině infikovaných myší po pěti dnech přežívá 50 % pokusných zvířat. Neošetřené infikované myši normálně uhynou během 3 dnů po injekci letálního inokula.

Tabulka 4

Protektivní dávky pro myši, infikované letálním inokulem¹ (aplikace orální)

Sloučenina č.

S.aureus Smith

E.coli Juhl

9	(BMY-28100)	0,14
13	(BBS-1058)	0,32
11	(BBS-1064)	0,18
24	(BBS-1065)	0,18
8	(BBS-1067)	0,20
32	(BMY-28060)	0,17
37	(BMY-28068)	0,13

(0,31)2)	1,2	(8,4)
(0,31)	3,0	(8,4)
(0,31)	3,2	(8,4)
(0,27)	1,5	(8,2)
(0,31)	7,5	(8,2)
(0,22)	3,04	(8,4
(0,27)	0,44	(8,2

-8CZ 280411 B6

Poznámky:

^x) Dávky jsou uváděny v mg/kg a představují vždy dávku, chránící po dobu 5 dnů před smrtí 50% pokusných zvířat ze skupiny 5 myší; jednotlivým skupinám myší se v den infikace podají různé dávky testované sloučeniny a hodnota PD^₀ se určí interpolací z křivky závislosti odezvy na dávku; neosetřená zvířata umírají během 3 dnů.

) hodnoty v závorkách platí pro cefalexin (stejně provedený test).

Údaje, uvedené v tabulce 4, byly zjištěny při několika různých pokusech. Jako standard byl vždy používán cefalexin. Hodnoty PD_5q, zjištěné pro cefalexin při obdobném pokusu, jsou uvedeny v závorkách za hodnotami PD₅₀ pro testované sloučeniny podle tohoto vynálezu. Je zřejmé, že každý z cefalosporinů podle tohoto vynálezu se vyznačuje dobrou účinností proti grampozitivnímu kmenu Staphylococcus aureus, a že sloučeniny, nesoucí v poloze 3-cis-propenylovou skupinu, jsou účinnější proti gramnegativnímu organismu - viz sloučeniny č. 9, 24 a 37.

V tabulce 5 jsou uvedeny srovnávací hodnoty hladin testovaných látek, uvedených v tabulce 1, v krvi pokusných myší, jimž byly testované sloučeniny podávány orálně a intramuskulárně. Z uvedených hodnot vyplývá, že se testované látky pro orální aplikaci rovnoměrně dobře absorbují. Mimořádně vysokou koncentraci v krvi pokusné myši po orálním podání vykazuje sloučenina č. 37. Bylo zjištěno, že tato sloučenina se v těle krysy metabolizuje na sloučeninu č. 42 (viz příklad 43). Sloučeninou č. 37 je 3,4-dihydroxyfenylderivát a sloučeninou č. 42 je 3-methoxy-4-hydroxyfenylderivát. Bylo zjištěno, že posledně zmíněná látka má vysokou účinnost in vitro a in vivo.

-9CZ 280411 B6

Tabulka	5
Hladina	testovaných látek v	krvi myší
			dávka
sloučenina č,		100 mg/kg per os	20 mg/kg per os		20 mg/kg intramuskulárné
		Cmax Tl/2 AUC	Cmax Tl/2	AOC*)	c naax	Tl/2	AUCX)
		(pg/ml) (h) (pg.h/ml)	(pg/ml) (h)	(pg.h/ml)	(pg/ml)	(h)	(pg.h/ml)

test 1

9 (BMY-28100) (2. podíl)	56	1,9	106	15	1,9	26	28	0,88	32
13 (BBS-1058)	51	1,9	150	13	2,0	41	25	0,74	20
24 (BBS-1065)	40	1,1	84	7,8	1,3	15	31	0,50	22
8 (BBS-1067)	30	1,4	69	10	1,3	22	31	0,63	31
15 (BBS-1076)	41	2,7	81	12	2,7	38	31	0,99	52
cefalexin*)	47	1,4	57	11	1,3	14	26	0,40	16
cefadroxil	56	2,3	103	12	1,2	18	21	0,33	14
test 2
9 (BMY-28100)	61	1,3	86	15	1,7	13	21	0,48	13
24 (BBS-1065)	33	1,1	46	9,5	0,69	13	16	0,58	13
32 (BMY-28060)	25	1,7	37	7,9	1,7	13	21	0,48	13
37 (BMY-28068)	180	2,5	666	58	5,1	270	86	1,2	233
cefadroxil	51	1,5	67	18	1,6	21	30	0,37	21

Poznámky: ) průměr ze tří testů

V tabulce 6 jsou shrnuty další údaje účinnosti sloučeniny č. 9 in vivo proti čtyřem dalším organismům, v porovnání s cefalexinem, cefaclorem a cefadroxilem. Tabulky 7 a 8 obsahují srovnávací údaje účinnosti sloučeniny č. 9 in vitro oproti céfalexinu, cefadroxilu a cefacloru, za použití rodů Streptococcus, Neisseria, Haemophilis a různých anaerobních bakterií jako pokusných organismů.

Při izolaci účinných látek z moči bylo zjištěno, že po orálním podání krysám je po 24 hodinách množství sloučeniny č. 9, izolované z moči pokusných zvířat, srovnatelné s hodnotami, získanými pro cefalexin a cefadroxil, a vyšší než množství cefacloru. Dále byly provedeny srovnávací studie stability sloučeniny č. 9, cefalexinu a cefacloru v roztoku, za použití fosfátového pufru o pH 6,5 a pH 7,0, lidského séra (pH 6,8), koňského séra

-10CZ 280411 B6 (pH 7,6) a hovězího séra (pH 8,2) jako nosného prostředí. Z těchto studií vyplývá, že sloučenina č. 9 je výrazně stabilnější než cefaclor a její stabilita je srovnatelná se stabilitou cefalexinu.

Tabulka 6

Protektivní dávka PD₅₀ pro myši, infikované letálním inokulem (orální podání)

organismus	sloučenina č.9 (BMY-28100)	cefalexin	cefaclor	cefadroxil
S. aureus BX-1633	2,2	17	2,2	7,2
S. pyogenes A20201	0,1	1,74	0,14	0,25
H. influenza A9729	1,8	18	1,6	25
P.mirabilis A9554	1,8	12,5	1,8	14

Tabulka 7

Účinnost in vitro proti rodům Streptococcus, Neissera a Haemophilis, hodnoty MIC ^g/ml)

organismus	sloučenina č. 9 (BMY-28100) (2. podíl)	sloučenina č. 15 (BBS-1076)	cefalexin	cefadoxil	cefaclor
S. pyogenes S-23	0,05	0,2	0,8	0,8	0,2
Dick	0,05	0,2	0,8	0,8	0,2
’ A9604	0,05	0,2	0,8	0,8	0,2
A20065	0,05	0,2	0,8	0,8	0,2
A15040	0,05	0,2	0,8	0,8	0,2
geometrický střed	0,050	0,20	0,80	0,70	0,2
S. pneumoniae typ II	0,2	0,2	3,1	1,6	1,6
' typ I	0,2	0,2	3,1	1,6	1,6
' typ III	0,2	0,2	3,1	1,6	—

-11CZ 280411 B6

organismus	sloučenina č. 9 (BMY-28100) (2. podíl)	sloučenina č. 15 (BBS-1076)	cefalexin	cefadoxil	cefaclor
S. pneumoniae A9585	0,2	0,4	3,1	1,6	1,6
	A15069	0,2	0,2	3,1	1,6	0,8
geometrický střed	0,20	0,23	3,1	1,6	1,3
N. gonorrheae A15112	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
•	A20142	0,8	>100	6,3	6,3	--
	A20143	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
N	A20154	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
«	A20155	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
geometrický střed	0,80	>100	6,3	6,3	0,8
N. meningitidis A20048	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
N	A20049	—	—	—	—	0,8
a	A21487	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
a	A21496	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
a	A21497	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
geometrický střed	0,80	>100	6,3	6,3	0,8
8. influenzae	A9729	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
a	A20177	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
a	A20193	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
a	A20523	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
H. influenzae	A9833	0,8	>100	6,3	6,3	0,8
a	A22483	0,8	>100	6,3	6,3	0,4
	A22482	0,8	>100	6,3	6,3	0,4
geometrický střed	0,80	>100	6,3	6,3	0,66
H. influenzae	A22157	1,6	25	3,1	6,3	—
a	A22481	1,6	25	3,1	6,3	—
a	A22491	1,6	25	3,1	6,3	—
S. pyogenes	A20201	0,1	0,2	0,8	0,4	—
S. pneumoniae	A20759	0,2	0,4	3,1	3,1	—

-12CZ 280411 B6

Tabulka 8

Účinnost in vitro proti anaerobním organismům organismus β-laktamasa MIC (pg/ml) slouče- cefalexin cefaclor nina č. 9 (BMY-28100)

Gn,	tyčinky B.	fragilis A20928-1	(-)	0,8	12,5	3,1
		A21900	Hx	50	12,5	6,3
		' A20935	(-)	0,8	6,3	3,1
		geometrický střed		3,2	9,9	3,9
Gn,	tyčinky B.	fragilis A22053	4+)	50	25	100
		A22021	(+)	>100	100	>100
		A22693	(+)	>100	>100	>100
		geometrický střed		>100	>75	>100
		A22695	(+)	>100	100	100
	B.	fragilis A22533	(+)	>100	>100	>100
		geometrický střed		>100	>100	>100
Gp,	tyčinky C.	difficils A21675	x)	6,3	100	25
	C.	perfringens A9645		0,4	12,5	1,6
Gp,	koky P.	acnes A21933		0,4	1,6	0,8
	P.	anaerobius A21905		0,8	6,3	0,4
		geometrický střed		0,95	11

Poznámky: ^x) rezistentní na clindamycin

Sloučeniny podle vynálezu se připravují za použití syntetických postupů, popsaných v britském patentovém spisu č. 1 342 241, v americkém patentovém spisu č. 3 994 884 a v americkém patentovém spisu č. 4 107 431, citovaných výše. V podstatě se postupuje tak, že se vytváří substituovaná vinylová skupina v poloze 3 cefalosporinů reakcí příslušného halogenidu s triarylfosfinem za vzniku fosfoniové soli, která reakcí s bází poskytne intermediární fosforanylový derivát. Na tento meziprodukt se pak působí karbonylovým reakčním činidlem za vzniku sloučeniny podle vynálezu. Shora zmíněný postup ilustruje následující reakční schéma:

-13CZ 280411 B6

Reakční schéma 1 halogenidové reakční činidlo qch₂x (c₆h₅)₃p -----------> báze intermediární fosforanylový derivát [qch=p(c₆h₅)₃] karbonylové reakční činidlo

\ ₃ ^aqch=chr^j odstranění chránících skupin,

-------->1 (XIII nebo XIV) acylace

V předcházejícím reakčním schématu znamená R³ atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylovou skupinu se 7 až 14 atomy uhlíku nebo zbytek AlkX, kde Alk a X mají shora uvedený význam. Symbol Q označuje zbytek 7-amino-3-cefem-3-yl-4-karboxylové kyseliny, v němž aminová a karboxylové funkce mohou nést chránící skupiny, jako je silylová skupina nebo jiné skupiny, známé v chemii β-laktamových antibiotik, nebo Q znamená zbytek 7-acylamino-3-cefem-3-yl-4-karboxylové kyseliny, kde 7-acylaminoskupinou může být skupina běžně používaná v oblasti chemie cefalosporinových antibiotik, včetně α-amino-a-substiuované fenylacetamidoskupiny, definované u vzorců XIII a IX. Výhodné jsou sulfoxidy shora zmíněných sloučenin. Konkrétně může symbol Q znamenat některý ze zbytků následujících obecných vzorců

-14CZ 280411 B6

v nichž

R¹ má shora uvedený význam, n je číslo o hodnotě 0 nebo 1 a označuje počet atomů kyslíku, navázaných na atom síry,

Ac představuje acylovou skupinu běžné se vyskytující v 7-acylaminocefalosporinech, jako fenylacetylovou nebo fenoxyacetylovou skupinu,

B znamená alkylidenovou nebo aralkylidenovou chránící skupinu, odvozenou od aldehydu nebo ketonu, jako skupinu benzylidenovou, která se snadno odštěpí v následujícím reakčním stupni, například hydrolýzou za použití Girardova činidla T a

Ί n o

P , Pa P představuji atomy vodíku nebo chránící skupiny, běžně používané v chemii cefalosporinů k chránění aminových, hydroxylových a karboxylových funkcí.

Mezi vhodné chránící skupiny karboxylové funkce (P²) náležejí aralkylové skupiny, jako skupiny benzylová, p-methoxybenzylová, p-nitrobenzylová a difenylmethylová (benzhydrylová), alkylové skupiny, jako skupiny terc.butylová, halogenalkylové skupiny, jako skupina 2,2,2-trichlorethylová, a jiné chránící skupiny karboxylové funkce, popsané v literatuře, například v britském patentovém spisu č. 1 399 086. V případě tohoto vynálezu se dává přednost použití těch chránících skupin karboxylové funkce, které lze snadno odštěpit působením kyseliny, zejména benhydrylové nebo terc.butylové skupiny.

Chrániči skupiny aminové a hydroxylové funkce (P¹ a P³) jsou v daném oboru dobře známé a náležejí sem tritylová skupina a acylové skupiny, jako skupina chloracetylová, formylová, trichlorethoxykarbonylová, terč.butoxykarbonylová, benzyloxykarbonylová apod. I v tomto případě jsou výhodné chránící skupiny aminové funkce, které lze snadno odštěpit působením kyseliny, zejména skupina terč.butoxykarbonylová.

-15CZ 280411 B6

V reakčním schématu 1, pokud se cefalosporinový zbytek Q používá ve formě 1-oxidu (n = 1), se příslušné oxidy připravují známými postupy, jako oxidaci odpovídajícího cefalosporinu (n = o) m-chlorperbenzoovou kyselinou nebo peroctovou kyselinou. V některém z následujících stupňů syntézy se pak 1-oxid známým způsobem redukuje, například jodidovými ionty ve vodném prostředí.

Konverze halogenidového reakčního činidla obecného vzorce QCH₂X podle reakčního schématu 1 na intermediární fosforanylový derivát se s výhodou provádí za použití halogenidového reakčního činidla, v němž X znamená jod. Pokud se jako halogenidové reakční činidlo používá příslušný chlorid nebo bromid, lze jej nejprve převést na jodid působením jodidu sodného v roztoku v dimethylformamidu nebo acetonu. Jodidové reakční činidlo ochotné reaguje s triarylfosfinem, jako trifenylfosfinem, v organickém kapalném prostředí, inertním za reakčních podmínek k reakčním složkám. Jako vhodné reakční podmínky lze uvést teplotu místnosti a reakční dobu, pohybující se do několika málo hodin. Kromě trifenylfosf inu náležejí mezi vhodné triarylfosfiny snadno dostupné sloučeniny, obsahující arylové skupiny, vhodné pro tento typ reakce a dané reakční podmínky, jako jsou substituované fenylové skupiny, například skupina tolylová, naftylová skupina, substituované naftylové skupiny a heteroaromatické nebo substituované heteroaromatické skupiny. První stupeň reakce spočívá v přípravě triarylf osf oniové soli, která se obvykle z roztoku vysráží a zachytí se na filtru. Tato triarylfosfoniová sůl se pak rozpustí ve vhodném kapalném organickém rozpouštědle, nemísitelném s vodou a inertním za reakčních podmínek, jako je chloroform, trichlorethylen nebo j iné polychlorované nebo polybromované methany či ethany. Intermediární fosforanylový derivát se pak vyrobí in šitu reakcí tohoto roztoku s vodným uhličitanem, hydrogenuhličitanem nebo hydroxidem alkalického kovu při teplotě místnosti. Organická vrstva, obsahující intermediární fosforanylový derivát, se oddělí, promyje se vodou a obvyklým způsobem se vysuší. K tomuto suchému roztoku intermediárního fosforanylového derivátu se pak přidá karbobynové reakční činidlo, uvedené v reakčním schématu a finální reakční stupeň se provádí při teplotě místnosti, přičemž opět trvá relativně krátkou dobu, pohybující se zhruba od 2 do 20 hodin. Žádaný produkt, odpovídající obecnému vzorci QCH=CHR³, se pak izoluje technikami, známými v organické chemii, jako je chromatografie na sloupci silikagelu.

Halogenidové reakční složky obecného vzorce QCH₂X ve schématu 1 se vyrábějí z příslušných 7-amino- nebo 7-acylamino-3-hydroxymethylcef-3-em-4-karboxylových kyselin o sobě známým způsobem.

Bylo zjištěno, že postup podle schématu 1 je vhodný pro přípravu těch sloučenin obecného vzorce QCH=CHR³, v němž R³ znamená shora definovanou alkylovou skupinu, fenylalkylovou skupinu, naftylalkylovou skupinu nebo halogenalkylovou skupinu v cis(Z)-konfiguraci. Podle jedné z variant schématu 1, která se označuje jako metoda A, se jako halogenidové reakční činidlo používá benzhydrylester 7β-[a-(N-terc.butoxykarbonylamino)-a-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-chlormethyl-3-cefem-4-karboxylové kyseliny. Tuto variantu ilustrují následující příklady 4, 5 a 6.

-16CZ 280411 B6

Další varianta postupu podle schématu 1, která se ukázala jako vhodná, je obdobná metodě A v tom, že se jako výchozí materiál používá benzhydrylester 7p-[a-(N-terc.butoxykarbonylamino)-a-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-chlormethyl-3-cefem-4-karbocylové kyseliny, ale při této metodě B se používá chloracetaldehyd za vzniku chráněné 7-aminocefalosporanové kyseliny, nesoucí v poloze 3 3-chlor-l-propen-l-ylovou skupinu. Posledně zmíněná látka vykazuje sice antibakteriální účinnost, která však nedosahuje žádné mimořádné výše. Při práci podle metody B se jako meziprodukt používá příslušný 3-chlor-l-propen-l-ylový derivát, který se nejprve převede na odpovídající 3-jod-l-propen-l-ylový derivát, jenž se pak podrobí reakci s heteroaromatickými thioly za vzniku příslušných 3-heteroarylthioprop-l-en-l-yl-cefalosporinů.

Další varianta postupu podle schématu 1 se označuje jako metoda C. Podle této varianty se stejným způsobem jako výše připraví benzhydrylester 7-amino-3-chlormethyl-3-cefem-4-karboxylové kyseliny a 7-aminoskupina se chrání reakcí s benzaldehydem, při níž vznikne benzylidenová chránící skupina.

Vzniklý meziprodukt se nechá reagovat s trifenylfosfinem za vzniku fosfinové soli, ta se působením báze převede na intermediární fosforanýlový derivát, který se pak podrobí reakci s aldehydem za vzniku 3-subst.vinyl-7-aminocefalosporanové kyseliny, kterou je pak možno acylovat k zavedení žádané acylové skupiny do polohy 7.

7-fenylacetamidocefalosporanová kyselina je vzhledem ke své snadné dostupnosti vhodným výchozím materiálem. Acetoxyskupinu této sloučeniny je možno snadno hydrolyzovat enzymaticky za použití pšeničných otrub jako zdroje enzymu, za vzniku 7-fenylacetamido-3-hydroxymethylcef-3-em-4-karboxylové kyseliny. Karboxylovou skupinu je možno chránit převedením na benzhydrylester, které se provede reakcí kyseliny s difenyldiazomethanem. Na tento ester se pak za známých podmínek působí chloridem fosforečným, čímž dojde k odštěpení 7-fenylacetylové skupiny a k převedení 3-hydroxymethylové skupiny na 3-chlormethylovou skupinu. Způsob výroby benzhydrylesteru 7-amino-3-chlormethyl-3-cefem-4-karboxylové kyseliny za použiti těchto metod popisují dále uvedené příklady 1 a 2.

Alternativně je možno 7-fenylacetamido-3-hydroxymethylcef-3-em-4-karboxylovou kyselinu podle jedné z variant postupu podle reakčního schématu 1 převést na 3-halogenmethylderivát a pak na intermediárni fosforanylový derivát, který reakcí s aldehydem poskytne substituovaný 3-vinylcefalosporin.

Sloučeniny obecného vzorce QCH=CHR³ existují v konfiguracích cis(Z) a trans(E). Výhodné jsou sloučeniny s cis(nebo Z)-konfigurací. Tyto látky totiž vykazují vyšší antibakteriální účinnost než odpovídající sloučeniny s trans(nebo E)-konfigurací.

Sloučeniny obecného vzorce XIV jsou užitečné jako meziprodukty pro přípravu jiných cefalosporinů, odpovídajících obecnému vzorci QCH=CHR , kde R³ představuje methylenovou skupinu, substituovanou zbytkem nukleofilní skupiny, jako je merkaptoskupina, výše definovaná alkylmerkaptoskupina, arylmerkaptoskupina nebo heteroarylmerkaptoskupina, jako 1,2,3-triazol-5-ylmerkaptoskupina

-17CZ 280411 B6 a 2-methyl-6-pyridinylmerkaptoskupina. Tento postup ilustruje níže uvedený příklad 20. Jodmethylderiváty jsou výhodné jako meziprodukty pro nukleofilní substituční reakce.

Postup podle schématu 1 je možno upravit pro přípravu produktů obecného vzorce XIV tak, že se namísto reakčního činidla q

R CHO, uvedeneho v tomto schématu, použije příslušné karbonylové reakční činidlo, odpovídající obecnému vzorci XAlkCHO.

Vynález ilustrují následující příklady provedení, jimiž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje.

Příklad 1

Benzhydryl-3-hydroxymethyl-7p-fenylacetamido-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 1)

K suspenzi 20 g suchých pšeničných otrub ve 162,5 ml fosfátového pufru o pH 7 se dávce přidá 5 g ranové kyseliny, kou kapalinovou din). Výsledná otrub a filtrát *C. chloridu a pak 24 chloridu. Hodnota Po jedné hodině 20 ’C, pomalu se dukt, uvedený v 3,0 g (50 %).

za míchání při teplotě místnosti v jediné (12,1 mmol) sodné soli 7-fenylacetamidocefalospoNásledující průběh reakce se sleduje vysokotlachromatografií až do ukončení hydrolýzy (5 hosuspenze se zfiltruje k odstranění pšeničných se pro extraktivní esterifikaci ochladí na 5 až K ochlazenému roztoku se přidá nejprve 32 ml methylenml 0,5M roztoku difenyldiazomethanu v methylenpH se 28% kyselinou fosforečnou upraví na 3,0. se teplota reakční směsi nechá vystoupit na přidá 56 ml heptanu a vzniklý krystalický pronázvu, se odfiltruje. Výtěžek produktu činí

Příklad 2

Benzhydryl-7p-amino-3-chlormethyl-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 2)

K suspenzi 8,3 g (40 mmol) chloridu fosforečného v 1 000 ml dichlormethanu se přidá 3,2 g (40 mmol) pyridinu a směs se 20 minut míchá při teplotě 20 °C. K výsledné směsi se za míchání při teplotě -40 ’C v jediné dávce přidá 5,1 g (10 mmol) benzhydryl-3-hydroxymethyl-7-fenylacetamido-3-cefem-4-karboxylátu (1)· Reakční směs se 15 minut míchá při teplotě -10 °C, pak se nechá 7 hodin stát při teplotě -10 ’C až -15 ’C, k studenému reakčnímu roztoku (1 až 20 °C) se přidá 10 ml propan-1,3-diolu a směs se nechá

-18CZ 280411 B6 stát nejprve 16 hodin při teplotě -20 ’C a pak se 20 minut míchá při teplotě místnosti. Výsledný roztok se promyje dvakrát vždy 20 ml ledové chladné vody, pak 10 ml nasyceného vodného roztoku chloridu sodného, vysuší se síranem hořečnatým a odpaří se ve vakuu. Pryskyřičnatý zbytek o hmotnosti 12 g se rozpustí ve směsi chloroformu a n-hexanu (2:1), a chromatografuje se na sloupci 200 g silikagelu za použití stejné směsi rozpouštědel jako elučního činidla. Frakce, obsahující sloučeninu, uvedenou v názvu, se odpaří ve vakuu a zbytek se trituruje s n-hexanem. Získá se 2,1 g (51 %) sloučeniny 2, tající za rozkladu při 110 C.

IČ (KBr-technika, ^): 3400, 2800, 1785, 1725 cm^-1).

UV: λ ethanol _{265 nm (E}1 % ₁₆₀).

max _{χ cm}

NMR (perdeuterodimethylsulfoxid + deuterochloroform, hodnoty 5 v ppm): 3,69 (2H, singlet), 4,43 (2H, singlet), 5,09 (1H, dublet, J = 4,5 Hz), 5,24 (1H, dublet, J = 4,5 Hz), 6,87 (1H, singlet), 7,3 (10H, multiplet).

Příklad 3

Benzhydryl-7p-[D-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-chlormethyl-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 3)

K směsi 20,7 g (0,05 mol) benzhydryl-7-amino-3-chlormethyl-3-cefem-4-karboxylátu (2) a 20 g (0,075 mol) D-2-(terč.butoxykarbonylamino ) -2- (p-hydroxyf enyl ) octové kyseliny v 500 ml suchého tetrahydrofuranu se přidá 15,45 g (0,075 mol) N,N'-dicyklohexylkarbodiimidu, reakční směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti a pak se odpaří k suchu. Zbytek se rozpustí v 1 litru ethylacetátu a nerozpustná dicyklohexylmočovina se odfiltruje. Filtrát se promyje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, odpaří se k suchu a olejovitý odparek se chromátografuje na sloupci 500 g silikagelu za použití 4 litrů chloroformu a 6 litrů 1% chloroformu v methanolu jako elučniho činidla. Žádané frakce se spojí a odpaří se k suchu. Triturací olejovitého odparku se směsí etheru a izopropyletheru se získá 30,6 g (92 %) sloučeniny 3.

IČ (KBr-technika, _max): 1790, 1710, 1670, 1500, 1360, 1230,

1150 cm^-1.

-19CZ 280411 B6

NM R (deuterochloroform, hodnoty δ v ppm): 1,45, (9H, singlet, C-CH₃), 3,4 (2H, široký singlet, 2-H), 4,28 (2H, singlet, CH₂C1), 4,86 (1H, dublet, 4,5 Hz,' 6-H) , 5,12 (1H, dublet, 6 Hz, CH-CO), 5,68 (1H, dvojitý dublet, 8a 4,5 Hz, 7-H), 6,63 (2H, dublet, 9 Hz, fenylové protony), 6,93 (1H, singlet, CH-Ph₂), 7,08 (2H, dublet, 9 Hz, fenylové protony), 7,0 - 7,5 (10H, multiplet, fenylové protony).

Shora získaný olejovitý zbytek je možno bez chromatografického čištění použít v následujícím příkladu 4.

Příklad 4

Benzhydryl-7p-[D-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-jodmethyl-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 4)

Směs 26,6 g (0,04 mol) sloučeniny 3 a 18 g (0,12 mol) jodidu sodného ve 400 ml acetonu se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti a pak se odpaří k suchu. Zbytek se extrahuje 400 ml ethylacetátu, extrakt se promyje vodným roztokem thiosíranu sodného, vodou a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, rozpouštědlo se odpaří a odparek se trituruje se směsí etheru a izopropyletheru. Získá se 27 g (89 %) sloučeniny uvedené v názvu. Ethylacetátový roztok je možno, je-li to žádoucí, bez izolace sloučeniny 4 přímo použít v následujícím příkladu k přípravě sloučeniny 5.

IČ (KBr-technika, ^_max): ¹⁷⁹⁰/ 1710, 1670, 1500, 1360, 1220,

1150 cm^-1.

NMR (deuterochloroform, hodnoty δ v ppm): 1,47 (9H, singlet, C-CH₃), 3,3 - 3,6 (2H, multiplet, 2-H), 4,20 (2H, singlet, CH₂), 4,89 (1H, dublet, 4,5 Hz, 6-H), 5,12 (1H, dublet, 6 Hz, CH-CO), 5,68 (1H, dvojitý dublet,

8a 4,5 Hz, 7-H), 6,62 (2H, dublet, 9 Hz, fenylové protony), 6,92 (1H, singlet, CHPh₂), 7,08 (2H, dublet, 9 Hz, fenylové protony), 7 - 7,5 (10H, multiplet, fenylové protony).

Příklad 5

Benzhydryl-7p-[D-2-(terč.butoxykarbonylamino )-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-(trifenylfosfonio)-methyl-3-cefem-4-karboxylát-jodid (sloučenina 5)

-20CZ 280411 B6

Směs 15,1 g (0,02 mol) sloučeniny 4 a 15,7 g (0,06 mol) trifenylfosfinu ve 200 ml ethylacetátu se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti. Vyloučená sraženina se odfiltruje, čímž se získá 17,4 g (85,5 %) sloučeniny 5, tající při 170 až 180 C. Filtrát se zahustí na objem 100 ml a koncentrát se zředí 500 ml etheru. Získá se druhý podíl sloučeniny 5, o hmotnosti 1,1 g. Celkový výtěžek produktu činí 18,5 g (91 %). Celkový výtěžek sledu reakcí od sloučeniny 2 ke sloučenině 5 činí 74,5 %. Vypuštěním čisticích a izolačních operací, jak je uvedeno výše, lze tento celkový výtěžek zvýšit na 87,5 %.

IČ (KBr-technika, S)max^^{: 1780}/ 1670, 1490, 1420, 1350, 1240,

1150, 1090 cm“¹.

NMR (dimethylsulfoxid, hodnoty δ v ppm): 1,42 (9H, singlet,

C-CH₃), 3,45 (2H, široký singlet, 2-H), 5-5,4 (3H, multiplet, 3-H a 6-H), 5,7 (1H, multiplet, 7-H), 6,63 (2H, dublet, 9 Hz, fenylové protony), 7,1-7,45 (12H, multiplet, fenylové protony), 7,5-7,9 (15H, multiplet, fenylové protony).

Analýza: pro ^C52^H49^N3°7^SPI vypočteno 61,36 % C, 4,85 % H, 4,13 % N, 3,15 % S; nalezeno 61,26 % C, 4,82 % H, 4,11 % N, 3,92 % S.

Příklad 6

Benzhydryl-7β-[D-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-1-propen-l-yl]-cef-3-em-4-karboxylát (sloučenina 6)

K roztoku 1,8 g (1,77 mmol) sloučeniny 5 ve 100 ml chloroformu se přidá 100 ml vody, obsahující 2 ml (2 mmol) IN hydroxidu sodného a směs se 5 minut třepe. Organická vrstva se oddělí, promyje se vodou a vysuší se bezvodým síranem sodným. Chloroformový roztok se zfiltruje a filtrát se zahustí za sníženého tlaku na objem 50 ml. Ke koncentrátu se přidá 1 g acetaldehydu, směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti a pak se odpaří k suchu. Olejovitý zbytek se chromátografuje na sloupci 50 g silikagelu za použití chloroformu a směsi chloroformu a methanolu (99:1) jako elučních činidel. Žádané frakce se spoji a odpařením se z nich získá 318 mg (28 %) sloučeniny 6, tající za rozkladu při 120 až 130 ’C.

-21CZ 280411 B6

IČ (KBr-techníka, *_max>^: 1780, 1670, 1710, 1490, 1360, 1210,

1150 cm“¹.

NMR (deuterochloroform, hodnoty δ v ppm): 1,3-1,5 (12H, multiplet, C-CH₃), 3,22 (2H, široký singlet, 2H), 4,90 (1H, dublet, 4,5 Hz, 6-H), 5,15 (1H, široký dublet,

CH-CO), 5,5-6,1 (3H, multiplet, CH=CH a 7-H), 6,63 (2H, dublet, 9 Hz, fenylové protony), 6,91 (1H, singlet, CH-Ph), 7,09 (2H, dublet, 9 Hz, fenylové protony), 7,2-7,5 (10H, multiplet, fenylové protony).

Příklad 7

Natrium-7p-[D-2-amino-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z )-l-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 7; BMY-28100, sodná sůl)

CH=CHCH₃ (cis)

Směs 318 mg (0,48 mmol) sloučeniny 6 a 2,5 ml trifluoroctové kyseliny se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti a pak se zředí 50 ml etheru a 50 ml izopropyletheru. Vyloučená sraženina se odfiltruje a promyje se etherem. Získá se 188 mg (77 % trifluoracetátu sloučeniny 7, který se rozpustí ve 2 ml methanolu. K roztoku se přidají 2 ml (2 mmol) roztoku natrium-2-ethylhexonátu v ethylacetátu a směs se zředí 30 ml ethylacetátu, přičemž se vyloučí sraženina, která se odfiltruje a po promytí etherem se vysuší ve vakuu nad oxidem fosforečným. Získá se 144 mg (výtěžek 73 % počítáno od sloučeniny 6) surové sloučeniny 7. 135 mg tohoto surového produktu se rozpustí v 10 ml vody a roztok se chromatografuje na sloupci (25 mm x 100 mm), naplněné cca 20 ml adsorbentu PrePak-500/C₁₈ (Waters). Sloupec se vymývá vodou. Eluát, obsahující žádaný produkt, se zahustí na objem 5 ml a lyofilizuje se. Získá se 93 mg (69 %) sloučeniny 7, tající za postupného rozkladu při 200 ’C. Podle vysokotlaké kapalinové chromatografie činí čistota produktu 60 %.

IČ (KBr-technika, S)_max^{): 176}°, 1660, 1590, 1400, 1360,

1250 cm“¹.

UV (fosfátový pufr o pH 7): λ _max (ε): 227 nm (11300), 280 nm (8200) .

NMR (deuteriumoxid, hodnoty δ v ppm): 1,65 (3H, dublet, 6 Hz, -C-CH₃), 3,21 (1H, dublet, 18 Hz, 2-H), 3,52 (1H, dublet, 18 Hz, 2-H), 5,12 (1H, dublet, 4,5 Hz, 6-H),

5,68 (1H, dublet, 4,5 Hz, 7-H), 5,5-5,9 (1H, m, proton

-22CZ 280411 B6 vinylového seskupení), 5,95 (1H, dublet, 11,5 Hz, proton vinylového seskupení), 6,94 (2H, dublet, 8 Hz, fenylové protony), 7,36 (2H, dublet, 8 Hz, fenylové protony) .

Příklad 8 β — QD-2-amino-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(E)-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina (sloučenina 8, BB-S1067)

Surový produkt 7, vyrobený v příkladu 1 před chromatografickým čištěním (11,9 g), se rozpustí v 50 ml směsi 0,01M fosfátového pufru (pH 7,2) a methanolu (85:15) a roztok se 6N kyselinou chlorovodíkovou okyselí na pH 6. Tento roztok se podrobí vysoce účinné kapalinové chromatografii (PrePAK-500/C₃g, Systém 500, Waters) za použití 0,01M fosfátového pufru (pH 7,2), obsahujícího 15 % methanolu jako elučního činidla. Obsah látek v eluátu se sleduje vysoce účinnou analytickou kapalinovou chromatografií, podle níž obsahuje první čtyřlitrová frakce cis-izomer (BMY-28100). Druhá frakce objemu 1 litr, obsahující trans-izomer, se shromáždi a zahustí se na objem 500 ml. Koncentrát se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou okyselí na pH 3 a chromátografuje se na koloně HP-20 (100 ml), která se vymývá 1 litrem vody a 1 litrem 30% methanolu. Posledně vymytý eluát o objemu cca 300 ml se zahustí na objem 10 ml a lyofilizací se z něj získá 290 mg surového trans-izomeru o čistotě 55 %. Tento materiál se rozpustí ve 100 ml 50% methanolu, roztok se vyčeří aktivním uhlím, zfiltruje se, filtrát se zahustí na objem 20 ml a nechá se přes noc stát při teplotě 5 ’C. Žádaný produkt vykrystaluje ve formě bezbarvých hranolkovitých krystalu, které se odfiltrují a vysuší se ve vakuu. Získá se 129 mg produktu, tajícího za rozkladu při 230 ’C.

IČ (KBr-technika, _max) ^: 3.760, 1680, 1690, 1550, 1520, 1450,

1390, 1350, 1240 cm^-1.

UV (fosfátový pufr o pH 7): A max ^{nm 228} (13000), 292 (16900).

NMR (deuteriumoxid + uhličitan sodný, hodnoty 8 v ppm): 1,89 (3H, dublet, 6 Hz, C=C-CH₃), 3,60 (2H, singlet, 2-H), 5,13 (1H, dublet, 4,5 Hz, 6-H), 5,20 (1H, singlet,

CH-CO), 5,68 (1H, dublet, 4,5 Hz, 7-H), 5,99 (1H, dublet kvartetů, 16 a 6 Hz), 6,54 (1H, dublet, 16 Hz), 6,98 (2H, dublet, 9 Hz, fenylové protony), 7,41 (2H, dublet, 9 Hz, fenylové protony).

-23CZ 280411 B6

Přiklad 9

Krystalická 7β-[D-2-amino-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina (sloučenina 9, BMY-28100)

První frakce o objemu 4 litry, získaná při preparativní vysoce účinné kapalinové chromatografii v příkladu 8 a obsahující cis-izomer (BMY-28100), se zahustí na objem 2 litry a zředěnou kyselinou chlorovodíkovou se okyselí na pH 3. Roztok se nanese na sloupec 1 litru adsorbentu HP-20 a sloupec se vymývá 6 litry vody, až eluát má hodnotu pH 7, načež se pak vymyje 4 litry 30% vodného methanolu. Průběh chromatografie se sleduje vysoce účinnou kapalinovou chromatografií. Příslušné frakce se spojí (cca 2,5 litru) a při teplotě pod 40 “C a za sníženého tlaku se zahustí na objem 50 ml, přičemž se vyloučí krystalická sraženina. Výsledný koncentrát se 2 hodiny chladí na 0 *C, pak se krystalická sraženina odfiltruje, promyje se nejprve 80% vodným acetonem a pak 100% acetonem, a vysuší se ve vakuu nad oxidem fosforečným. Získá se 4,09 g čistého krystalického žádaného produktu, tajícího za rozkladu při 218 až 220 ’C. Produkt ve formě bezbarvých hranolkovitých krystalů má podle vysoce účinné kapalinové chromatograf ie čistotu 95 %.

IČ (KBr-technika, ^_max): 1750, 1680, 1560, 1520, 1460, 1390,

1350, 1270, 1235 cm^-1.

UV (fosfátový pufr o pH 7): A _max ^{nm 228} (12300), 279 (9800).

NMR (deuteriumoxid + hydrogenuhličitan sodný, hodnoty δ v ppm): 1,71 (3H, dublet, 6 Hz, C-CH₃), 3,27 (1H, dublet, 18

Hz, 2-H), 3,59 (1H, dublet, 18 Hz, 2-H), 5,18 (1H, dublet, 4,5 Hz, 6-H), 5,22 (1H, singlet, CHCO), 5,73 (1H, dublet, 4,5 Hz, 7-H), 5,5-6,0 (1H, multiplet,

CH=C), 6,02 (1H, dublet, 11 Hz, CH=C), 6,98 (2H, dublet, 9 Hz, fenylové protony), 7,41 (2h, dublet, 9 Hz, fenylové protony).

Analýza: pro C₁₈H_lgN₃O₅S.1/2H₂O vypočteno 54,26 % C, 5,06 % H, 10,55 % N, 8,05 % S; nalezeno 54,14 a 54,19 % C, 5,13 a 5,08 % H, 10,30 a 10,42 % N, 8,38 a 8,04 % S.

Matečný louh z předcházející krystalizace se zahustí na objem 10 ml a přidá se k němu 20 ml acetonu. Roztok se nechá přes noc stát v chladničce, pak se vyloučená krystalická sraženina odfiltruje a vysuší se ve vakuu nad oxidem fosforečným. Získá se 670 mg produktu o čistotě 90 % (podle vysoce účinné kapalinové chromatografie). Část tohoto materiálu o hmotnosti 560 mg se rozpustí ve 200 ml 50% vodného methanolu, roztok se rozmíchá s 0,5 g

-24CZ 280411 B6 aktivního uhlí a zfiltruje se. Filtrát se zahustí za sníženého tlaku a při teplotě 40 ’C na objem 20 ml a 5 hodin se chladí na 5 °C. Vykrystalovaný produkt se odfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se ve vakuu nad oxidem fosforečným. Získá se 227 mg krystalické látky o čistotě 98 % (podle vysoce účinné kapalinové chromatografie), tvořené produktem BMY-28100. Lyofilizací matečných louhů se získá dalších 181 mg sloučeniny BMY-28100, jejíž čistota podle vysoce účinné kapalinové chromatografie činí 95 %.

Příklad 10

Difenylmethyl-7p-[D-2-(terč.butoxykarbonylamino )-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-vinyl-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 10) chloroformu se 1 minutu 50 ml vody při nasyceného roztoku chloridu a promyje se třikrát vždy roztoku se za intenzivního ml 35% vodného formaldehydu minut. Organická fáze

Roztok 3 g (2,95 mmol) benzhydryl-7-[2-(N-terc.butoxykarbonylamino)-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-(trifenylfosfonio)methyl-3-cefem-4-karboxylát-jodidu (5) v 50 ml třepe se směsí 3 ml (3 mmol) IN louhu sodného a teplotě místnosti. Po přidání 20 ml sodného se organická vrstva oddělí 30 ml vody. K tomuto organickému míchání a chlazení vodou přidá 2,5 a v míchání se pokračuje ještě po dobu 20 se oddělí, vysuší se bezvodým síranem sodným a po filtraci se čirý podíl zahustí ve vakuu. Koncentrát se nanese na sloupec silikagelu, ten se vymyje použitím 600 ml chloroformu a 800 ml 2%ního roztoku methanolu v chloroformu a získá se tak 850 mg (45 %) sloučeniny, jejíž složení je uvedeno v nadpise. Produkt má při chromatografování na tenké vrstvě silikagelu v systému methanol-chloroform (1:1) Rf 0,48.

Příklad 11

Difenylmethyl-78~[D-2-(terč.butoxykarbonylamino )-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-1-buten-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 12)

Roztok 3 g (2,95 mmol) sloučeniny 5 v 50 ml chloroformu se smísí se směsí 3,2 ml (3,2 mmol) IN louhu sodného a 50 ml vody a výsledná směs se 3 minuty třepe při teplotě místnosti. Organická vrstva se oddělí, promyje se třikrát vždy 30 ml vody a nasyceným roztokem chloridu sodného a vysuší se bezvodým síranem sodným. K tomuto roztoku se přidá 1,71 g (29,5 mmol) propionaldehydu, směs se přes noc míchá při teplotě místnosti a pak se zahustí za sníženého tlaku. Koncentrát se nanese na sloupec silikagelu, který se vymývá 1-2% methanolem v chloroformu. Frakce, které při chromatografii na tenké vrstvě v systému methanol-chloroform (1:10) dávají skvrnu o R_f 0,30, se spojí a odpaří se. Získá se 1,08 g (55 %) sloučeniny, uvedené v názvu.

IČ (KBr-technika, ^_max): 1780, 1680, 1500 cm^-1.

-25CZ 280411 B6

Příklad 12

Natrium-7p-[D-2-amino-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-l-buten-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 13, BB-S1058, sodná sůl)

Roztok 1,08 g (1,61 mmol) sloučeniny 12 v 11 ml trifluoroctové kyseliny, obsahující 1 % vody, se nechá 1 hodinu stát při teplotě místnosti. Reakčni směs se zahustí ve vakuu na objem cca ml a sirupovitý zbytek se trituruje s cca 20 ml diizopropyletheru. Získá se 796 mg žlutého prášku, který se rozpustí ve ml methanolu a k roztoku se přidají 3 ml 0,8M natrium-2-ethylhexanoátu v ethylacetátu, čímž se vyloučí sraženina, která se odfiltruje a po promytí diizopropyletherem se rozpustí v 5 ml vody. Roztok se nanese na sloupec 80 ml adsorbentu PrepPAK-500/C₁₈ (Waters), který se promyje vodou a pak se postupně vymývá 10% methanolem, 20% methanolem a 30% methanolem. Průběh chromatografie se sleduje vysoce účinnou kapalinovou chromatografii. Žádané frakce se spojí, zahustí se a zbytek se podrobí lyofilizaci. Získá se 118 mg (9,4 %) sloučeniny, uvedené v názvu, která má podle vysoce účinné kapalinové chromatografie čistotu 55 % a při zahřívání ve skleněné kapiláře ztmavne při teplotě nad 180 °C.

IČ (KBr-technika, ^_max^^{: 1755}, 1660, 1580 cm^-1.

UV (fosfátový pufr o pH 7): λ max ^nm

228 (10900), 279 (7200).

NMR (deuteriumoxid, hodnoty δ v ppm): 0,81 (3H, triplet, 7,5 Hz), 1,7-2,2 (2H, multiplet), 3,25 (2H, ABkvartet), 5,01 (1H, dublet, 5 Hz), 5,50 (1H, dublet tripletů, 7,5 a 12 Hz), 5,58 (1H, dublet, 5 Hz), 5,78 (1H, dublet, 12 Hz), 6,86 (2H, dublet, 8 Hz), 7,26 (2H, dublet,

Hz) .

Příklad 13

Difenylmethyl-7p-[D-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-3-fenyl-l-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 14)

Roztok 3 g (2,95 mmol) sloučeniny 5 v 50 ml chloroformu se 1 minutu třepe se směsí 3,2 ml (3,2 mmol) 1 N louhu sodného a 50 ml vody. Po přidání 20 ml nasyceného roztoku chloridu sodného se organická vrstva oddělí, promyje se třikrát vždy 30 ml vody a nasyceným roztokem chloridu sodného, a vysuší se bezvodým síranem sodným. K tomuto roztoku se přidá 7,2 g (30 mmol) 50% fenylacetaldehydu a směs se přes noc míchá při teplotě místnosti. Reakčni směs se zahustí ve vakuu a zbytek se vyčistí chromatografii na sloupci 75 g silikagelu za použití 1% methanolu v chloroformu jako elučního činidla. Získá se 800 mg (37 %) sloučeniny uvedené v názvu, která při chromatografii na tenké vrstvě silikagelu v systému methanol-chloroform 1:10 má hodnotu Rf 0,33.

IČ (KBr-technika): 1780, 1710-1680 cm“¹.

-26CZ 280411 B6

Tato sloučenina se bez dalšího čištění používá k reakci podle příkladu 14.

Příklad 14

7β-[D-2-amino-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-3-fenyl-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina (sloučenina 15, BB-S1076)

Roztok 800 mg (1,09 mmol) sloučeniny 14 ve 4 ml 90% kyseliny trifluoroctové se nechá 2 hodiny stát, pak se reakční směs zahustí a koncentrát se trituruje s diizopropyletherem. Získá se 490 mg žlutého práškového produktu, který se rozpustí ve 2 ml methanolu, roztok se smísí s 20 ml vody a nanese se na sloupec 50 ml adsorbentu HP-20, který se promyje vodou a pak se postupně vymývá 250 ml 30% methanolu a 300 ml 75% methanolu. Eluát, vymytý 75% methanolem, se zahustí a zbytek se lyofilizuje, čímž se získá 302 mg surového produktu, který se rozpustí v 10 ml 75% methanolu a podrobí se chromatografii na koloně (80 ml) s náplní PrepPAk-500/C₁₈ (Waters). Elucí kolony 75% methanolem se získá 158 mg (31 %) žádaného produktu, jehož čistota podle vysoce účinné kapalinové chromatografie činí 65 %. Tento produkt při zahřívání ve skleněné kapiláře tmavne při teplotě nad 175 ’C.

IČ (KBr-techniky, _max): 1760, 1680, 166-1580, 1520 cm^-1.

UV (fosfátový pufr o pH 7): /1 _max nm (e):

280 (8900).

NMR (perdeuterodimethylsulfoxid + deuteriumoxid v poměru 5:1, hodnoty S v ppm). 4,45 (2H, dublet, 4 Hz, CH^-C^H^).

4,87 (1H, singlet, CHND₂), 6,7 (2H, dublet, 9 Hz, fenylové protony), 6,9-7,5 (7H, multiplet, fenylové protony) .

Příklad 15

Difenylmethyl-73-[D-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-3-methoxy-l-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 16)

Roztok 3,0 g (2,95 mmol) sloučeniny 5 ve 100 ml chloroformu se nechá 5 minut reagovat při teplotě místnosti se směsí 1,8 ml 2N louhu sodného a 100 ml vody. Organická fáze se oddělí, promyje se 50 ml vody a 50 ml vodného roztoku chloridu sodného, vysuší se a odpaří se na objem cca 10 ml. Výsledný červeně zbarvený roztok ylidu se nechá 15 minut reagovat při teplotě místnosti s 1,3 ml (15 mmol) methoxyacetaldehydu. Po odpaření rozpouštědla se odparek chromatografuje na sloupci 100 g silikagelu. Elucí sloupce směsmi toluenu a ethylacetátu (3:1 a 1:1) se získá 750 mg (38 %) sloučeniny, uvedené v názvu.

NMR (deuterochloroform + deuteriumoxid, hodnoty δ v ppm): 1,45 (9H, singlet, terč.butylová skupina), 3,15 (3H, sing-27CZ 280411 B6 let, OCH₃), 3,27 (2H, singlet, 2-CH₂), cca 3,5 (2H, m, -CH₂-OCH₃), 4,90 (1H, dublet, 5,0 Hz, 6-H), 5,12 (1H, singlet, -CH-ND-), cca 5,5 (1H, multiplet, =CH-CH₂-), 5,72 (1H, dublet, 7-H), 6,18 (1H, dublet, 12 Hz,

-CH-=CH-CH₂-), 6,65 a 7,10 (vždy 2 H, dublety,

HO-C₆H₄-), 6,90 (1H, Singlet, -CH(C₆H₅)₂), 7,3 (10H, singlet, fenylové protony).

NMR (deuteriumoxid, hodnoty δ v ppm): 3,40 singlet, OCH₃), 3,40 (2H, AB-kvartet, 2-CH₂), 4,0 (2H, multiplet,

-CH₂-OCH₃), 5,19 (1H, dublet, 4,5 Hz, 6-H), 5,25 (1H, singlet, -CH₂-ND₂), 5,77 (1H, dublet, 7-H), cca 5,8 (1H, multiplet, =CH-CH₂-), 6,20 (1H, dublet, 11 Hz,

-CH=CH-CH₂), 7,05 a 7,45 (vždy 2H, vždy dublet, ho-c₆h₄-).

Příklad 16

Difeny line thy 1-7 β- [ D-2- (terč. -butoxykarbonylamino )-2-( p-hydroxyfenyl)-acetamido]-3-[(Z)-3-chlor-l-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 18)

Na roztok 5,0 g (4,9 mmol) sloučeniny 5 v 100 ml chloroformu se působí 5 minut za teploty místnosti směsí 2,9 ml (5,8 mmol) 2 N roztoku hydroxidu sodného a 100 ml vody. Organická fáze se oddělí, promyje se použitím 50 ml vody a 50 ml nasyceného roztoku chloridu sodného, vysuší se bezvodým síranem sodným a filtruje. Filtrát se zahustí zhruba na objem 20 ml a k odparku se přidá 2,0 ml (25 mmol) chloracetaldehydu. Směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti, pak se odpaří ve vakuu a sirupovitý odparek se chromátografuje na sloupci 100 g silikagelu. Elucí směsí toluenu a ethylacetátu (3:1) se získá 900 mg (27 %) sloučeniny 18, uvedené v názvu.

NMR (deuterochloroform + deuteriumoxid, hodnoty δ v ppm): 1,45 (9H, singlet, terc.butylová skupina), cca 3,3 (2Η, multiplet, 2-CH₂), 3,5-4,0 (2H, multiplet, -CH₂-C1),

4,92 (1H, dublet, 5,0 Hz, 6-H), 5,12 (1H, singlet,

-CH-ND-), cca 5,7 (2H, multiplet, 7-H a =CH-CH₂),

6,15 (1H, dublet, 11 Hz, 3-CH=CH-CH₂-), 6,63 a 7,10 (vždy 2 H, vždy dublet, HO-C₆H₄-), 6,89 (1H, singlet, CH(C₆H₅)₂), 7,3 (10H, singlet, fenylové protony).

Odstraněním chránících skupin z této sloučeniny působením kyseliny trifluoroctové, jak je popsáno v předcházejících příkladech (viz například příklady 7, 11 apod.), se získá 7β-[ϋ-2-3ΐηίηο-2-(p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-3-chlor-l-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina.

-28CZ 280411 B6

Příklad 17

Difenylmethyl-7 β-[ D-2- (terč. butoxykarbonylamino )-2-( p-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(E)-3-jod-l-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 19)

Směs 900 mg (1,3 mmol) sloučeniny 18 a 590 mg (3,9 mmol) jodidu sodného v 18 ml acetonu se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti. Po odpaření rozpouštědla se zbytek rozpustí ve 100 ml ethylacetátu, roztok se postupně promyje vodou, vodným roztokem thiosíranu sodného a vodným roztokem chloridu sodného, a po vysušení se odpaří. Získá se 1,02 g sloučeniny, uvedené v názvu.

NMR (deuterochloform + deuteriumoxid, hodnoty 5 v ppm): 1,45 (9H, singlet, terč.butylová skupina), cca 3,4 (2H, multiplet, 2-CH₂), cca 3,8 (2H, multiplet, -CH₂-I), 4,90 (1H, dublet, 5,0 Hz, 6-H), 5,14 (1H, singlet,

-CH-ND-), 5,73 (1H, dublet, 7-H), cca 5,5-6,0 (1H, multiplet, =CH-CH₂-), 6,68 a 7,10 (vždy 2H, vždy dublet, HO-C₆H₄-), 6,78 (1H, dublet, 15 Hz, 3-CH=CH-CH₂), 6,99 [1H, singlet, CH(C₆H₅)₂], 7,35 (10 H, singlet, fenylové protony.

Příklad 18

Benzhydryl-7p-[D-(2-)terč.butoxykarbonylamino)-2-fenylacetamido]-3- (trifenylfodfonio)-methyl-3-cefem-4-karboxylát-jodid (sloučenina 22)

Směs 14,5 g (0,0196 mmol) benzhydryl-7-[D-(-)-α-terc.butoxykarbonylamino )α-fenylacetamido]-3-jodmethyl-3-cefem-4-karboxylátu a 5,24 g (0,02 mol) trifenylfosfinu se míchá v prostředí 300 ml ethylacetátu 2 hodiny za teploty místnosti, k reakční směsi se přidá 200 ml etheru, vyloučená sraženina se odsaje a promyje etherem. Získá se tak 14,3 g (73 %) sloučeniny, uvedené v názvu. Filtrát se zahustí na objem 50 ml a koncentrát se zředí přidáním etheru a získá se tak další podíl produktu (2,4 g). Celkový výtěžek činí 16,7 g (85 %).

IČ (KBr-technika) , _max: 1780, 1690, 1480, 1420, 1350, 1240,

1150 cm^-1.

Příklad 19

Benzhydryl-7β-[D-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-fenylacetamido]-3-[(Z)-l-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 23) g (5 mmol) sloučeniny 22 ve 200 ml chloroformu ml (5 mmol) 1N hydroxidu sodného se 3 minuty třepe. Organická vrstva se oddělí, roztokem chloridu sodného, a vysuší

K roztoku se přidá směs 100 ml vody a a výsledná směs promyje se vodou a nasyceným se bezvodým síranem hořečnatým. Chloroformový roztok se zfiltruje a filtrát zahustí za sníženého tlaku na objem 100 ml. K odparku se přidají 3 ml acetaldehydu, směs se 1,5 hodiny míchá při teplo

-29CZ 280411 B6 tě místnosti a pak se odpaří k suchu. Olejovitý zbytek se podrobí chromatografii na sloupci 50 g silikagelu, který se vymývá chloroformem. Frakce, obsahující žádaný produkt, se spojí, odpaří se k suchu a zbytek se trituruje s n-hexanem. Získá se 990 mg (31 %) sloučeniny 23, uvedené v názvu.

IČ (KBr-technika, _max): 1780, 1710, 1660, 1510, 1490, 1360,

1240, 1240, 1210, 1150 cm^-1.

NMR (deuterochloroform, hodnoty δ v ppm): 1,3-1,5 (12H, multiplet, -C-CH₃), 3,22 (2H, singlet, 2-H), 4,93 (1H, dublet, 4,5 Hz, 6-H), 5,23 (1H, dublet, 8 Hz, CH-CO),

5,5-6,2 (3H, multiplet, 7-H a proton vinylového zbytku), 6,94 (1H, singlet, CHCgHg), 7,2-7,5 (15H, multiplet, fenylové protony).

Příklad 20

Natrium-73-[D-2-amino-2-fenylacetamido]-3-[(Z)-l-propenyl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučeniny 24, BB-S1065)

Směs 0,94 g (1,47 mmol) sloučeniny 23 a 3 ml trifluoroctové kyseliny se 30 minut míchá při teplotě místnosti a pak se zředí 50 ml směsi stejných dílů etheru a izopropyletheru. Vyloučí se cca 800 mg sraženiny, která se odfiltruje a rozpustí se ve 3 ml methanolu. K roztoku se přidá 4,5 ml (4,5 mmol) 1M natrium-2-ethylhexanoátu v ethylacetátu a směs se postupně zředí 50 ml etheru a 50 ml izopropyletheru. Odfiltrováním vyloučené sraženiny se získá 710 mg surového produktu 24, který se rozpustí ve 20 ml vody a chromátografuje se na koloně s 50 ml náplně PrepPAK/C₁₈ (Waters). Kolona se vymývá vodou a 10% methanolem, přičemž průběh chromatografie se sleduje vysoce účinnou kapalinovou chromatografií. Frakce, obsahující žádaný produkt, se spojí, zahustí se na objem 5 ml a zbytek se podrobí lyofilizaci. Získá se 182 mg (31 %) žádaného produktu o teplotě tání 200 ’C. Podle vysoce účinné kapalinové chromatografie činí čistota produktu 50 %.

IČ (KBr-technika, ^_max): 1760, 1660, 1600, 1400, 1180,

1100 cm^-1.

UV (fosfátový pufr o pH 7): A _max nm (^£)^:

282 (5500).

NMR (deuteriumoxid, hodnoty δ v ppm): 1,60 (3H, dublet, 6 Hz, -C-CH₃), 3,12 (1H, dublet, 18 Hz, 2-H), 3,48 (1H, dublet, 18 HZ, 2-H), 5,03 (1H, dublet, 4,5 Hz, 6-H),

5,62 (1H, dublet, 4,5 Hz, 7-H), 5,93 (1H, dublet,

Hz, vinylový proton), 5,2-5,8 (1H, multiplet, vinylový proton), 7,41 (5H, singlet, fenylové protony).

Příklad 21

Benzhydryl-7p-[D-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-fenylacetamido]-30CZ 280411 B6 — 3— [(Z)-3-chlor-l-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 25)

K roztoku 2 g (2 mmol) sloučeniny 22 v 50 ml chloroformu se přidá 50 ml vody, obsahující 2 ml (2 mmol) 1N hydroxidu a směs se 3 minuty třepe. Organická vrstva se se promyje vodou a chloroformový roztok se za sníženého tlaku ml, ke koncentrátu se přidají 2 ml chloracetaldehydu, směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti, načež se promyje vodou a pak nasyceným roztokem chloridu sodného. Organický roztok se vysuší, odpaří se k suchu a olejovitý zbytek se chromatografuje na sloupci 50 g silikagelu za použití chloroformu jako elučního činidla. Žádané frakce se shromáždí a odpaří se k suchu. Získá se 534 mg surového produktu.

IČ (KBr-technika, ^nax^¹ sodného, oddělí a postupně nasyceným roztokem chloridu sodného. Vysušený zahustí na objem

1780,

1240,

1710, 1660, 1500, 1490, 1360,

1210, 1150 cm^-1.

Vzhledem k špatnému vzorku potvrzena.

NMR spektru nebyla struktura tohoto

Příklad 22

Natrium-73-(D-2-amino-2-fenylacetamido)-3-[(Z)-3-chlor-l-propen-1-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 26, BB-S1066)

Směs 472 mg (0,7 mmol) sloučeniny 25 a 1,5 ml trifluoroctové C a pak se zředí stejných dílů etheru a izopropyletheru. Vyloučí se sraženiny, která se odfiltruje a rozpustí se K tomuto roztoku se přidají 2 ml (2 mmol) se zředí 50 ml a promyje se se rozpustí (50 ml) s náplni vodou a pak

Žádané frakce, vymyté 10% methanolem, se spojí, zbytek se lyofilizuje. Získá se 60 mg za postupného rozkladu při 200 °C.

kyseliny se 15 minut míchá při teplotě 10 až 15 ml směsi stejných dílů etheru a izopropyletheru. Vyloučí 330 mg světležluté ve 3 ml methanolu. K tomuto roztoku se natrium-2-ethylhexanoátu v ethylacetátu ethylacetátu.- Vyloučená sraženina etherem. Získá se 244 mg surového v 10 ml vody a chromatografuje se v patroně PrePAK-500/C_lg (Waters).

10% methanolem.

zahustí se na objem 5 ml a pevného produktu, tajícího IČ (KBr-technika, Ό _max)^: a směs se odfiltruje produktu, který na koloně

Kolona se vymývá

1760, 1660,

1070 cm^-1.

1630, 1360, 1120,

UV (fosfátový pufr): λ max ^nm <^e)^:

243 (12700), 200 (rameno), (4200).

Příklad 23

7β-[D(-)-2-amino-2-fenylacetamido]-3-[(Z)-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina (sloučenina 24, BB-S1065 ve formě vnitřního iontu)

-31CZ 280411 B6

CH= CHCH₃

K 1,5 g (2,34 mmol) difenylmethyl-7p-[D-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-fenylacetamido]— 3—(1-propenyl)-3-cefem-4karboxylátu (sloučenina 23) se přidají 3 ml trifluoroctové kyseliny a směs se 20 minut míchá při teplotě místnosti. Zředěním reakční směsi 100 ml etheru se získá 1,15 g (96 %) surového trifluoracetátu BB-S1065.

IČ (KBr-technika, ϊ) _max)· 1760, 1670, 1200, 1130 cm’¹. UV (fosfátový pufr o pH 7): A -max^{: 283 nm 8300} )·

1,1 g (2,25 mmol) tohoto trifluoracetátu se rozpustí ve 20 ml vody a roztok se chromátografuje na koloně za použití 100 ml náplně, získané z patrony PrepPAK/C₁₈ (Waters). Kolona se vymývá vodou, 10% methanolem a 30% methanolem. Eluát, vymytý 30% methanolem, se zahustí na objem 10 ml krystalický produkt se oddělí, shromáždí se, promyje se acetonem a vysuší se ve vakuu nad oxidem fosforečným. Získá se 505 mg (46 %) čisté sloučeniny BB-S1065 (ve formě obojetného iontu), tající za rozkladu při 180 až 183 ’C. Čistota produktu činí 95 %.

IČ (KBr-technika, ^_max): ¹⁷⁵⁰· 1690/ 1590, 1400, 1350 cm¹. UV (fosfátový pufr o pH 7): A_max: 282 nm (e 8800).

NMR (deuteriumoxid + hydrogenuhličitan sodný, hodnoty δ v ppm): 1,58 (3H, dublet, J = 6 Hz, C-CH₃), 3,3 (2H, dublet, 2-H), 5,03 (1H, dublet, J = 4,5 Hz, 6-H), 5,20 (1H, singlet, CH-CO), 5,1-5,8 (1H, multiplet, CH=C), 5,63 (1H, dublet, J = 4,5 Hz, 7-H), 5,92 (1H, dublet, J =

Hz, CH=C), 7,4 (5H, singlet, fenylové protony).

Příklad 24

D(-)-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-(3-chlor-4-hydroxyfenyl)octová kyselina (sloučenina 28)

Směs 6 g (0,03 mol) 3-chlor-4-hydroxyfenylglycinu a 9,8 g (0,045 mol) di-terc.butyl-dikarbonátu ve 120 ml 50% vodného roztoku tetrahydrofuranu s obsahem 10 ml (0,071 mol) triethylaminu se 3 hodiny míchá při teplotě místnosti. Reakční směs se zahustí na objem 60 ml a koncentrát se promyje etherem. Vodná vrstva se okyselí 6N kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje se 200 ml etheru. Extrakt se promyje vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem hořečnatým a odpaří se k suchu. Získá se

-32CZ 280411 B6 g olejovitého odparku, který neztuhne ani po intenzivní trituraci se směsí etheru a n-hexanu.

Příklad 25

Benzhydryl-7p-[D-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-(3-chlor-4-hydroxyfenyl)acetamido]-3-chlormethyl-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 29)

K roztoku 6,2 g (0,015 mol) sloučeniny 2 a 5,4 g (0,018 mol) sloučeniny 28 ve 150 ml suchého tetrahydrofuranu se přidá 3,7 g (0,018 mol) dicyklohexylkarbodiimidu a směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti. Dicyklohexylmočovina, která se během míchání vyloučí, se odfiltruje a filtrát se odpaří k suchu. Zbytek se extrahuje 200 ml ethylacetátu, extrakt se promyje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, a vysuší se síranem hořečnatým. Filtrát se odpaří k suchu a olejovitý zbytek se chromatografuje na sloupci 140 g silikagelu za použití směsi toluenu a ethylacetátu (10:1) jako elučního činidla. Frakce, obsahující žádaný produkt, se spojí a odpaří se k suchu. Získá se 10 g sloučeniny 29.

IČ (KBr-technika, ^)_max)^: 1790, 1720, 1680, 1500, 1370, 1240, 1160 cm¹.

Příklad 26

Benzhydryl-76~[D-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-(3-chlor-4-hydroxyfenyl)acetamido]-3-(trifenylfosfonio)methyl-3-cefem-4-karboxylát-jodid (sloučenina 30)

CHCONH

I NH

CO₂C(CH₃)₃

4CH₂P(C₆H₅)₃

ČOjCHCCeHsk

K roztoku 10 g (0,0143 mol) sloučeniny 29 ve 100 ml acetonu se přidá 11,2 g (0,075 mol) jodidu sodného a směs se 30 minut míchá při teplotě místnosti. Reakční směs se zahustí na objem 30 ml, ke koncentrátu se přidá 200 ml ethylacetátu, směs se pro-33CZ 280411 B6 myje vodným roztokem thiosíranu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, a vysuší se síranem horečnatým. Ethylacetátový roztok se zfiltruje a filtrát se zahustí na poloviční objem. K tomuto koncentrátu se přidá 3,9 g (0,015 mol) trifenylfosfinu a směs se 2 hodiny míchá při teplotě místnosti. Z výsledného roztoku se přidáním 300 ml etheru vysráží sraženina, která se odfiltruje a vysuší. Získá se 9,2 g příslušného fosfoniumjodidu (30). IČ (KBr-technika, ^_max)^: 1780, 1680, 1490, 1350, 1240,

1150 cm^-1.

Příklad 27

Benzhydryl-7p-[d-2-(terc.butoxykarbonylamino)-2-(3-chlor-4-hydroxyfenyl)acetamido]—3 — [(Z)-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 31)

(Z)

Roztok 9,5 g (9 mmol) sloučeniny 30 ve 200 ml chloroformu se převrství směsí 100 ml vody a 10 ml IN louhu sodného a výsledná směs se 2 minuty třepe. Organická vrstva se promyje vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem hořečnatým a zahustí se zhruba na poloviční objem. Ke koncentrátu se přidá 20 ml 90% acetaldehydu, směs se 3 hodiny míchá při teplotě místnosti, pak se rozmíchá s bezvodým síranem hořečnatým a zfiltruje se. Filtrát se odpaří k suchu a odparek se chromatografuje na 120 g silikagelu za použití směsi toluenu a ethylacetátu (4:1) jako elučního činidla. Žádané frakce se spojí a odpaří se k suchu. Triturací zbytku se směsí etheru, izopropyletheru a n-hexanu se získá 1,33 g chráněného produktu 31.

IČ (KBr-technika, 9max^{): 1770}> 1700, 1660, 1480, 1350, 1210,

1150 cm“¹.

Příklad 28

7β-[D-2-amino-2-(3-chlor-4-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-l-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina (sloučenina 32,

BMY28060)

CH=CHCH₃ (Z)

-34CZ 280411 B6

Směs 1,33 g (1,93 mmol) sloučeniny 31 a 3 ml trifluoroctové kyseliny se 30 minut míchá při teplotě místnosti a pak se zředí 50 ml směsi stejných dílů etheru a izopropyletheru. Získá se 1,072 g surového trifluoracetátu sloučeniny 32, který se chromátografuje na náplni PrepPAK-C₁₈ (Waters) (80 ml). Sloupec se vymývá vodou a 10% methanolem. Eluát, vymytý 10% methanolem, se zahustí na objem 10 ml, přičemž se z něj vyloučí krystalická sraženina, která se odfiltruje, promyje se acetonem a vysuší se ve vakuu nad oxidem fosforečným. Získá se 238 mg sloučeniny 32 (čistota 95 %), tající za postupného rozkladu při 180 až 185 °C. Filtrát se zahustí na objem 5 ml a podrobí se lyofilizaci. Jako druhý podíl se získá 154 mg produktu, jehož čistota podle vysoce účinné kapalinové chromátografie činí 80 %.

IČ (KBr-technika, O_max): 1760, 1680, 1570, 1410, 1390, 1350, 1290, 1270 cm^-1.

UV (fosfátový pufr o pH 7):

A max max

232 (e 10 000)

280 (ε 10 500).

NMR (deuteriumoxid + hydrogenuhličitan sodný, hodnoty δ v ppm):

1,68 (3H, dublet, J = 6 Hz, C=C-CH₃), 3,25 (1H, dublet, J = 18 Hz, 2-H), 3,57 (1H, dublet, J = 18 Hz, 2-H), 4,90 (1H, singlet, CH-CO), 5,18 (1H, dublet, J = 4,5 Hz, 6-H), 5,72 (1H, dublet, J = 4,5 Hz, 7-H) 5,5-5,9 (1H, multiplet, CH=C), 5,97 (1H, dublet, J = 12 Hz, CH=C), 7,02 (1H, dublet, J = 8 Hz, fenylový proton), 7,30 (1H, dvojitý dublet, J = 8 a 1,5 Hz, fenylový proton), 7,50 (1H, dublet, J = 1,5 Hz, fenylový proton).

Příklad 29

D (-)-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-(3,4-dihydroxyfenyl)octová kyselina (33a) ve směsi s odpovídajícími 3- (a 4)-mono-0-terc.butoxykarbonylderiváty (33b)

Směs 3,66 g (0,02 mol), 3,4-dihydroxyfenylglycinu a 9,24 (0,04 mol) di-terc.butylkarbonátu ve 120 ml 50% vodného roztoku tetrahydrofuranu, obsahujícího 10 ml (0,071 mol) triethylaminu, se 16 hodin míchá při teplotě místnosti a pak se zahustí na objem 60 ml. Koncentrát se promyje 100 ml etheru, okyselí se IN kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje se dvakrát vždy 100 ml etheru. Spojené extrakty se promyjí vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem hořečnatým a odpaří se k suchu. Získá se 8 g olejovitého zbytku, který je tvořen směsí žádaného 3,4-dihydrofenylderivátu a odpovídajících sloučenin, chráněných v poloze 3 a 4 terč.butoxykarbonylovou skupinou.

Příklad 30

Benzhydryl-7p-[D(-)-2-( terč.butoxykarbonylamino)-2-(3,4-dihydroxyfenyl)acetamido]-3-chlormethyl-3-cefem-4-karboxylát (34a) a je

-35CZ 280411 B6 ho směs s odpovídajícími 3-(a 4-)mono-0-terc.butoxykarbonylderiváty (34b)

Směs 8 g (0,0193 mol) sloučeniny 2,8 g směsi produktů z příkladu 33 a 4,12 g (0,02 mol) dicyklohexylkarbodiimidu ve 200 ml suchého tetrahydrofuranu se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti. Reakční směs se odpaří k suchu, zbytek se rozpustí ve 200 ml ethylacetátu a nerozpustný materiál (dicyklohexylmočovina) se odfiltruje. Filtrát se promyje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem hořečnatým a odpaří se za sníženého tlaku k suchu. Olejovitý zbytek se podrobí chromatografii na sloupci 130 g silikagelu za použití směsi toluenu a ethylacetátu (5:1) a směsi toluenu a ethylacetátu (2:1) jako elučních činidel. Eluát, vymytý směsí toluenu a ethylacetátu (5:1), se shromáždí a odpaří se k suchu, čímž se získá 9,5 g směsi derivátů, chráněných na kyslíku a dusíku terč.butoxykarbonylovými skupinami (34b). Shromážděním a odpařením eluátu, vymytého směsí toluenu a ethylacetátu (2:1), se získají 3 g 3,4-dihydrofenylderivátu (34a).

Sloučenina 34a:

IČ (KBr-technika, O_max>^{: 1770} · 1720, 1690, 1500, 1370, 1240,

1150 cm¹.

NMR (deuterochloroform, hodnoty δ v ppm): 1,42, 9H, singlet,

C-CHg), 3,4 (2H, široký singlet, 2-H), 4,30 (2H, široký singlet, CH₂-C1), 4,85 (1H, dublet, J = 4,5 Hz,

6-H), 5,07 (1H, dublet, J = 6 Hz, CH-NH), 5,74 (1H, dvojitý dublet, J =9 a 4,5 Hz, 7-H), 6,6-6,9 (3H, multiplet, fenylové protony), 6,93 (1H, singlet,

CHC₆H₅), 7,3 (10H, singlet, fenylové protony).

Směs 34b:

IČ (KBr-technika, \)_max^{): 1770}' 1720, 1690, 1500, 1370, 1240,

1150 cm”¹.

NMR (deuterochloroform, hodnoty δ v ppm): 1,42, (9H, singlet, C-CH₃), 1,55 (9H, singlet, C-CH₃), 3,4 (2H, široký singlet, 2-H), 4,35 (2H, široký singlet, CH₂-C1),

6,9-7,1 (4H, multiplet, CHC₆H₅ a fenylové protony),

7,3 (10H, singlet, fenylové protony).

-36CZ 280411 B6

Přiklad 31

Benzhydryl-7P-[D(-)-2-( terč.butoxykarbonylamino )-2-(3,4-dihydroxyfenyl)acetamido]-3-trifenylfosfoniomethyl-3-cefem-4-karboxylát-jodid (35a)

Směs 3 g (4,4 mmol) sloučeniny 34a a 3,3 g (22 mmol) jodidu sodného v 50 ml acetonu se 30 minut míchá při teplotě místnosti a pak se zahustí k suchu. Zbytek se extrahuje 100 ml ethylacetátu, extrakt se promyje vodným roztokem thiosíranu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem hořečnatým a zahustí se na objem 60 ml. K odparku se přidá 1,4 g (5,3 mmol) trifenylfosfinu, směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti a pak se k ní přidá 100 ml etheru, čímž se vyloučí sraženina, která se odfiltruje a promyje etherem. Získá se 3,2 g (70 %) příslušného fosfoniumjodidu (35a).

IČ (KBr-technika, _max) : 1780, 1680, 1480, 1430, 1360, 1240,

1150 cm“¹.

Analogickým postupem se 9,5 g (12 mmol) směsi derivátů, chráněných terc.butoxykarbonylovou skupinou na kyslíku (34b), nechá reagovat s jodidem sodným a pak s trifenylfosfinem, za vzniku 10,7 g (77 %) směsi odpovídajících trifenylfosfoniomethylderivátů, chráněných terc.butoxykarbonylovou skupinou jak na kyslíku, tak na dusíku (35b).

IČ (KBr-technika, _max)= 770, 1720, 1680, 1480, 1430, 1360,

1240, 1140 cm^-1.

Příklad 32

Benzhydryl-7p-[D(-)-2-(terč.butoxykarbonylamino )-2-(3,4-dihydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 36a)

-37CZ 280411 B6

K roztoku 3,15 g (3 mmol) sloučeniny 35a a 10 ml acetaldehydu v 50 ml chloroformu se za míchání přikape 8 ml (4 mmol) 0,5N hydroxidu sodného (během 10 minut), reakční směs se 1 hodinu míchá při teplotě místnosti, pak se promyje vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem hořečnatým a odpaří se za sníženého tlaku. Olejovitý zbytek se chromatografuje na sloupci 60 g silikagelu, který se vymývá nejprve 2 litry chloroformu a pak 2% methanolem v chloroformu, přičemž průběh sloupcové chromatografie se sleduje chromatografií na tenké vrstvě (chloroform-methanol 10:1). Žádané frakce, vymyté 2% methanolem v chloroformu, se spojí a odpaří se k suchu, čímž se získá 0,8 g (40 %) žádaného propenylderivátu (36a).

NMR (deuterochloroform, hodnoty δ v ppm): 1,28, (3H, dublet, J = 6 Hz, C-CH₃), 1,42 (9H, singlet, C-CH₃), 3,25 (2H, singlet, 2-H), 4,92 (1H, dublet, J = 4,5 Hz,

6- H), 5,08 (1H, dublet, J =6 Hz, CH-NH), 5,3-5,8 (1H, multiplet, CH=C), 5,80 (1H, dublet, J = 4,5 Hz,

7- H), 6,04 (1H, dublet, J = 11 Hz, CH=C), 6,70 (2H, singlet, fenylové protony), 6,82 (1H, singlet, fenylový proton), 6,92 (1H, singlet, CHCgHg), 7,3 (10H, singlet, fenylové protony.

Analogickým postupem jako výše se 10,5 g (9,3 mmol) směsi derivátů, chráněných na kyslíku v poloze 3 a 4 a na dusíku terc.butoxykarbonylovou skupinou (35b), nechá reagovat s acetaldehydem za vzniku 3,3 g (46 %) odpovídajícího 3-propenylderivátu 36b.

IČ (KBr-technika, 'J_max)^; I⁷⁷⁰/ 1700, 1500, 1370, 1240,

1150 cm'¹.

NMR (deuterochloroform, hodnoty δ v ppm): 1,4 (9H, singlet, C-CH₃), 1,55 (9H, singlet, C-CH₃), 3,25 (2H, singlet, 2-H), 6,07 (1H, dublet, J = 11 Hz, CH=C), 6,9-7,1 (4H, multiplet, CH-C₆H₅ a fenylové protony), 7,3-7,5 (10H, multiplet, fenylové protony).

Příklad 33

7β-[D(-)-2-amino-2-(3,4-dihydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina (sloučenina 37, BMY-28068)

Směs 0,8 g (1,2 mmol) sloučeniny 36a, 0,8 ml anisolu a 3 ml trifluoroctové kyseliny se 5 minut míchá při teplotě místnosti,

-38CZ 280411 B6 načež se zředí 25 ml etheru a 25 ml izopropyletheru. Vyloučená sraženina se odfiltruje a promyje se izopropyletherem, čímž se získá 557 mg surového trifluoracetátu sloučeniny 37. Roztok tohoto surového produktu v 10 ml vody se vyčistí sloupcovou chromatograf ií na 100 ml náplně PrePAK-C₁₈ (Waters). Sloupec se vymývá vodou a pak 5% methanolem. Eluát, vymytý 5% methanolem, obsahující žádaný produkt, se zahustí na objem 5 ml a podrobí se lyofylizaci. Získá se 231 mg (47 %) sloučeniny 37 ve formě obojetného iontu, o 90% čistotě. Produkt taje za postupného rozkladu při 200 °C.

IČ ( ^_max): 1760, 1690, 1580, 1530, 1400, 1360, 1290, 1270 cm^-1. UV (fosfátový pufr o pH 7): A _max ²³³ (^e 9200),

Amax ²⁸¹ 11000).

NMR (deuteriumoxid, hodnoty δ v ppm): 1,68 (3H, dublet, j = 6 Hz, C-CH₃), 3,26 (1H, dublet, J = 18 Hz, 2-H), 3,58 (1H, dublet, J = 18 Hz, 2-H), 5,18 (1H, singlet, CHNH),

5,22 (1H, dublet, J = 4,5 Hz, 6-H), 5,5-5,9 (2H, multiplet, CH=C a 7-H), 5,97, (1H, dublet, J = 11 Hz,

CH=C), 7,05 (3H, multiplet, fenylové protony).

Analogickým postupem se z 3,3 g (4,3 mmol) směsi derivátů, chráněných na kyslíku a dusíku terč.butoxykarbonylovými skupinami (36b), získá 1,3 g (75 %) sloučeniny 37 ve formě obojetného iontu (čistota 90 %). Tento produkt má stejné spektroskopické údaje, jako sloučenina uvedená výše.

Příklad 34

D(-)-2-(terč.butoxykarbonylamino )-2-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)octová kyselina (sloučenina 38)

HO—/ V-CHCO₂H / ' ΝΠ

CH₃O CO₂C(CH₃)₃

Směs 2,96 g (0,015 mol) D(-)-2-amino-2-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)octové kyseliny a 3,6 g (0,0165 mol) di-terc.butyldikarbonátu ve 100 ml 50% vodného tetrahydrofuranu, obsahujícího 4,2 ml (0,03 mol) triethylaminu, se 16 hodin míchá při teplotě místnosti. Reakční směs se zahustí na objem 50 ml, koncentrát se promyje 50 ml etheru, okyselí se 1N kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje se dvakrát vždy 100 ml etheru. Spojené extrakty se promyjí vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se a odpaří se do sucha. Získá se tak 4,38 g sloučeniny 38 ve formě pénovité pevné hmoty.

-39CZ 280411 B6

NMR (deuterochloroform, hodnoty S v ppm): 1,4 (9H, singlet,

-C-CH₃, 3,8 (3H, singlet, OCH₃), 5,15, (1H, dublet,

J = 6 Hz, CH-NH), 6,85 (3H, singlet, fenylové protony) .

Příklad 35

Benzhydryl-7p-[D-(-)-2-(terc-butoxykarbonylamino)-2-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)-acetamido]-3-chlormethyl-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 39)

CH₃O

CHCONH-I

NH >

COOC(CH₃)3

CHjCI

OOCH(C6H₅)2

Směs 4,3 g sloučeniny 38,5 g (0,012 mol) sloučeniny 2 a 3 g (0,015 mol) dicyklohexylkarbodiimidu se míchá v prostředí 150 ml suchého tetrahydrofuranu 2 hodiny za teploty místnosti, pak se vysrážený derivát močoviny odfiltruje a filtrát se zahustí do sucha. Zbytek se rozpustí v 200 ml ethylacetátu, roztok se promyje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného a po vysušení bezvodým síranem hořečnatým a filtraci se zahuštěním filtrátu do sucha získá olejovitý zbytek; ten se chromatografuje na sloupci 100 g silikagelu, který se eluuje směsí toluenu a ethylacetátu (4:1), přičemž průběh chromatografování na sloupci se sleduje chromatografií na tenké vrstvě (toluen/ethylacetát 1:1 nebo chloroform/methanol 50:1). Frakce, obsahující žádaný produkt, se spojí a vše se zahustí do sucha. Získá se tak 7 g žádaného 3-chlormethylcefemderivátu (sloučenina 39) ve formě pěnovité pevné hmoty.

NMR (hodnoty v ppm): 1,4 (9H, singlet, C-CH₃), 3,45 (2H, široký singlet, 2-H), 3,83 (3H, singlet, CCH₃), 4,32 (2H, singlet, -CH₂C1), 4,92 (1H, dublet, J = 4,5 Hz, 6-H), 5,13 (1H, dublet, J = 6 Hz, CH-NH), 5,65 (1H, dublet,

J = 6 Hz, NH), 5,80 (1H, dvojitý dublet, J = 8, 4,5 Hz, 7-H), 6,85 (3H, singlet, fenylové protony), 6,95 (1H, singlet, CH-C_gH₅), 7,2-7,5 (10 H, multiplet, fenylové protony).

Příklad 36

Benzhydryl-73-[D(-)-2-(terč.bitoxykarbonylamino)-2-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)-acetamido]-3-trifenylfosfoniomethyl-3-cefem-4-karboxylát-jodid (sloučenina 40)

-40CZ 280411 B6

Směs 7 g (0,01 mol) sloučeniny 39 a 7,5 g (0,05 mol) jodidu sodného se míchá v prostředí 100 ml acetonu 30 minut za teploty místnosti, načež se odpaří do sucha. Zbytek se rozpustí v 200 ml ethylacetátu, roztok se promyje vodným roztokem thiosíranu sodného, vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se bezvodým síranem horečnatým a po filtraci se roztok zahustí na objem 100 ml. Po přidání 3,1 g (0,012 mol) trifenylfosfinu se míchá reakční směs hodinu za teploty místnosti, zředí se přidáním 100 ml etheru, vyloučený pevný podíl se odsaje a po promytí etherem se vysuší. Získá se tak 5,8 g trifenylfosfoniového derivátu (sloučenina 40). Etherický filtrát se zahustí na objem 10 ml, ke zbytku se přidá 300 ml etheru a jako druhý podíl se takto izoluje 0,9 g produktu. Celkový výtěžek: 6,7 g.

Příklad 37

Benzhydryl-7p-[D(-)-2-(terč.butoxykarbonylamino)-2-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)-acetamido]-3-[(Z)-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylát (sloučenina 41).

CH₃O

CHCONH---r

I

NH

I

CO₂C(CH₃)3

COOCH(C₆H₅)₂

Do směsi 5,8 g (5,5 mmol) sloučeniny 40 a 10 ml 90%ního acetaldehydu v 100 ml chloroformu se přikapává během 25 minut 11 ml (5,5 mmol) 0,5 N roztoku hydroxidu sodného a reakční směs se míchá za teploty místnosti 2 hodiny. Promývá se potom vodou, nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se bezvodým síranem hořečnatým a zahustí do sucha. Olejovitý zbytek se chromatografuje na sloupci 130 g silikagelu, eluování se provede směsí toluenu a ethylacetátu s postupně se měnícím poměrem složek 4:1 (1,3 litru), 3:1 (1,1 litru), 2:1 (1 litr). Odebírající se frakce po 20 ml, frakce č. 26 až 59 se spojí a vše se zahustí do sucha. Získá se tím 830 mg žádaného 3-propenylderivátu (sloučenina 41). Produkt tvoří pénovitá látka.

-41CZ 280411 B6

NMR (deuterochloroform, hodnoty S v ppm): 1,35 (3H, dublet, =CH-CH₃), 1,4 (9H, singlet, C-CH₃), 3,85 (3H, singlet, O-CH₃), 6,07 (1H, dublet, J = 11 Hz, -CH=C).

Příklad 38 β — [D(—)-2-amino-2-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)-acetamido]-3-[(Z)-l-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina (sloučenina 42, BMY-28097).

Směs 830 mg (1,2 mmol) sloučeniny 41, 0,5 ml anisolu a 2 ml trifluoroctové kyseliny se míchá 5 minut za teploty místnosti, potom se zředí přidáním 30 ml etheru a 30 ml izopropyletheru. Vyloučená sraženina se odsaje, promyje se izopropyletherem a vysuší se. Získá se 437 mg surového trifluoracetátu sloučeniny 42. Tento surový produkt se chromátografuje na sloupci 100 ml náplně prepPAK-C₁₈ (Waters), sloupec se promývá vodou a 5% methanolem. Tímto rozpouštědlem získaný eluát se zahustí na objem 5 ml a lyofilizuje se. Získá se tak 225 mg sloučeniny 42 ve formě obojetného iontu o čistotě 90 %.

Produkt taje za rozkladu v rozmezí 176 až 180 °C.

IČ ( 9 )_max ^: 1760, 1690, 1590, 1530, 1400, 1360, 1280 cm

UV (fosfátový pufr, pH 7):

Amax ²³⁵ ^max ²⁸⁰ nm (e 10 000) nm (e 11 000)

NMR (deuteriumoxid, hodnoty δ v ppm): 1,68 (3H, dublet, J = 6 Hz, C-CH₃ (3,25, 1H, dublet, J = 18 Hz, 2-H), 3,57 (1H, dublet, J = 18 Hz, 2-H), 4,01 (3H, singlet, OCH₃), 5,10 (1H, singlet, CH-CO), 5,19 (1H, dublet, J =

4,5 Hz, H-6), 5,78 (1H, dublet, J - 4,5 Hz, 7-H),

5,5-5,9 (1H, multiplet, CH=C), 5,98 (1H, dublet, J = 11 Hz, CH=C), 7,07 (2H, singlet, fenylové protony), 7,17 (1H, široký singlet, fenylový proton).

Vysoce účinná kapalinová chromatografie, retenční doba 9,3 min. (0,02 M acetátový pufr, pH 4, obsahující 15% acetonitrilu).

-42CZ 280411 B6

Příklad 39

Izolace sloučeniny 42 z moči krys, krmených sloučeninou 37

Šesti samcům krys (Wistar) o hmotnosti 400 až 600 g se orálně podá sloučenina 37 v dávce 100 mg/kg, krysy se umístí v ocelových klíckách pro metabolické testy a po dobu 24 hodin se shromažďuje jejich moč. V průběhu pokusu se krysám podává obvyklá potrava, příjem vody není omezován. V následujícím přehledu jsou

uvedeny objemy moči, jak byly zachyceny v uvedených časových in-
tervalech:	hodin
0-2	2-4 4-6	6-24	celkem
objem moči (ml) 18	19,5 13	42	92,5

Moč (objem přibližně 90 ml) se upraví přidáním 1 N chlorovodíkové kyseliny na pH 3, sraženina se odfiltruje, filtrát se chromátografuje na sloupci 300 ml adsorbentu HP-20, ten se vymývá použitím 2 litrů vody a 2 litrů 30%niho methanolu, přičemž se průběh chromatografie sleduje vysoce účinnou kapalinovou chromatograf ii. Frakce s obsahem bioaktivní složky, vymyté 30%ním methanolem, se spojí, vše se zahustí na objem 10 ml a po lyofilizaci tohoto zbytku se získá 390 mg hnědé pevné látky, jež se rozpustí v 20 ml vody a roztok se chromatografuje na sloupci 200 ml náplně prepPAK-C₁₈ (Waters). Sloupec se postupně vymývá vodou, 5%ním a 10%ním methanolem. Prvá polovina eluátu po vymytí 5%ním methanolem se zahustí na objem 5 ml, lyofilizuje se, získá se tím 44 mg sloučeniny 37 (čistota 70%), obsahující nečistoty z moči. Druhá polovina eluátu po vymytí 5%ním methanolem se zahustí na objem 5 ml a lyofilizací se získá 36 mg produktu (směs sloučenin 37, 42 a nečistot z moči). Eluát po vymytí 10%ním methanolem (asi 600 ml) se zahustí na objem 5 ml a lyofilizací se z něj získá 38 mg sloučeniny 42 (čistota 70% dle vysoce účinné kapalinové chromatografie), která se opět chromatografuje na 40 ml náplně, jak to bylo uvedeno výše. Eluování se provádí vodou, 5%ním a 10%ním methanolem, frakce vymyté 10%ním methanolem se spojí a zahustí na objem 5 ml. Lyofilizováním tohoto odparku se získá 16 mg sloučeniny 42 (čistota 90% podle vysoce účinné kapalinové chromatografie, 0,02 M acetátový pufr, pH 4, acetonitril 85:15). Produkt taje za postupného rozkladu při 180 ”C.

IČ (KBr-technika V _max): 1760, 1690,

1280 cm^-1.

1590, 1530, 1400, 1360,

UF (fosfátový pufr, pH 7):

λmax ²³³ /Amax ²θθ nm (e 8200) nm (€ 8800)

NMR (deuteriumoxid,

-c-ch₃), hodnoty δ v ppm): 1,68 (3H, dublet, J = 6 Hz,

3,26 (1H, dublet, J = 18 Hz, 2-H), 3,58 (1H, dublet,

J = 18 Hz,

2-H), 4,01 (3H, singlet, OCH₃),

5,12 (1H, singlet,

4,5 Hz, 6-H), 5,78

CH-CO), 5,21 (1H, dublet, J = (1H, dublet, J = 4,5 Hz, 7-H),

-43CZ 280411 B6

5,5-5,9 (1H, multiplet, CH=C-), 5,98 (1H, dublet,

J = 11 Hz, CH=C-), 7,07 (2H, singlet, fenylové protony), 7,17 (1H, široký singlet, fenylový proton.

Srovnáním spekter NMR, IČ a UF a výsledků, dosažených při vysoce účinné kapalinové chromatografii tohoto metabilitu se sloučeninou 42, připravenou v příkladech 38 až 42, byla potvrzena struktura shora uvedeného metabolitu, totiž 7p-[D(-)-2-amino-2-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)-acetamido]-3-[(Z)-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylové kyseliny.

Příklad 40

7-[D-2-amino-2-(3-hydroxyfeny1)acetamido]-3-[(Z)-1-propeny1]-3-cefem-4-karboxylové kyselina

( 1) (2)

-44CZ 280411 B6

(Z) ch=ch-ch₃

A. DL-2-N-terč.butoxykarbonylamino-2-(3-hydroxyfenyl)octová kyselina (2)

K směsi 2 g (0,012 mol) DL-2-(3-hydroxyfenyl)glycinu (1) a 2,6 g (0,012 mol) di-terc.butyldikarbonátu ve 40 ml 50% vodného tetrahydrofuranu se přidá 3,4 ml (0,024 mol) triethylaminu a směs se 5 hodin míchá při teplotě místnosti. Reakční směs se zahustí na objem zhruba 20 ml, odparek se promyje 50 ml etheru, okyselí se 40% kyselinou fosforečnou a extrahuje se dvakrát vždy 100 ml etheru. Spojené extrakty se postupně promyjí vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem hořečnatým a po vyčeření aktivním uhlím se odpaří. Olejovitý zbytek poskytne po trituraci s n-hexanem 2,7 g (84 %) sloučeniny, uvedené v názvu, tající za rozkladu při 144 až 148 °C.

IČ:	V max (KBr-technika)	1760,	1630,	1590, 1560, 1370, 1340,
		1290 ,	1250,	1210, 1160 cm-1.
UV:	(methanol) Λ max 276	nm (e	2300)
	flmax 282	nm ( e	2000).
NMR	(deuterochloroform + dimethylsulfoxid, hodnoty δ v ppm): 1,42 (9H, singlet, C-CH3), 5,13 1H, dublet, J = 7 HZ,

CH-NH), 5,82 (1H, dublet, J = 7 Hz, NH-CH), 6,8-7,3 (4H, multiplet, protony fenylového zbytku).

Analýza: pro C₁₃H₁₇NO₅ vypočteno 58,42 % C, 6,41 % H, 5,24 % N; nalezeno 58,73 % C, 6,70 % H, 5,17 % N.

B. Benzhydryl-7-[DL-2-N-terc.butoxykarbonylamino-2-(3-hydroxyfenyl )acetamido]-3-[(Z)-1-propenyl]-3-cefem-4-karboxylát (4)

Suspenze 443 mg (1 mmol) benzhydryl-7-amino-3-[(Z)-l-propenyl]-3-cefem-4-karboxyláthydrochloridu ve směsi ethylacetátu a tetrahydrofuranu v poměru 10:1 (55 ml) se intenzivně třepe s 50 ml vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva se oddělí, promyje se vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem hořečnatým a zahustí se na objem cca 30 ml. Ke koncentrátu se přidá 320 mg (1,2 mmol) DL-2-N-terc.butoxykarbonylamino-2-(3-hydroxyfenyl)octové kyseliny (2) a 250 mg (1,2 mmol) N,N'-dicyklohexylkarboiimidu. Směs se 0,5 hodiny míchá při teplotě místnosti, pak se zfiltruje a filtrát se odpaří k suchu. Zbytek se vyčistí chromatografií na sloupci 30 g

-45CZ 280411 B6 silikagelu za použití směsi toluenu a ethylacetátu (4:1) jako elučního činidla. Průběh chromatografie se sleduje chromatografií na tenké vrstvě. Žádané frakce se spojí a odpaří se k suchu. Odparek poskytne po trituraci se směsí etheru, izopropyletheru a n-hexanu 627 mg (95 %) sloučeniny, uvedené v názvu, tající za rozkladu při 120 °C.

IČ: í _max (KBr-technika) 1780, 1710, 1690, 1590, 1500, 1370,

1220, 1160 cm“¹.

UV: (methanol) A max ^{283 nm} (^e> 9900).

C. 7-[D-2-amino-2-(3-hydroxyfenyl)acetamido]-3-[(Z)-1-propenyl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina

Směs 600 mg (0,91 mmol) benzhydry1-7-(DL-2-N-terc.butoxykarbonylamino-2-(3-hydroxyfenyl)acetamido]-3- [(Z)-1-propenyl]-3-cefem-4-karboxylátu (4), 0,5 ml anisolu a 2 ml trifluoroctové kyseliny se 10 minut míchá při teplotě místnosti, načež se zředí 50 ml směsi stejných dílů etheru a izopropyletheru. Vyloučená sraženina se odfiltruje, čímž se získá 438 mg (95 %) surového produktu, který se podrobí chromatografii na sloupci s náplní prepPAK-C₁₈ (Waters). Sloupec se postupně vymývá vodou 5% methanolem a 10% methanolem. Průběh chromatografie se sleduje vysokotlakou chromatografií. Frakce, vymyté 5% methanolem, se zahustí a zbytek o hmotnosti 153 mg se znovu chromatografuje na sloupci o objemu 300 ml, který se vymývá 10% methanolem. Získá se 57 mg surového D-izomeru. Frakce, vymyté při první chromatografii 10% methanolem, se shromáždí, zahustí se na objem cca 10 ml a z odparku se lyofilizací získá 83 mg surového D-izomeru. Oba podíly surového produktu (cca 140 mg) se spojí a podrobí se chromatografii na sloupci o objemu 300 ml, který se postupně vymývá 10% a 20% methanolem. Získá se 106 mg (30 %) sloučeniny, uvedené v názvu, jejíž čistota podle vysokotlaké kapalinové chromatografie (25% methanol - pufr, retenční doba 10,24 minuty) činí 90 %. Produkt taje za postupného rozkladu při 200 C.

IČ: max (KBr-technika) 1750, 1680, 1580, 1390, 1350, 1280 cm“¹.

UV: (pufr o pH 7) A _max ^{280 nm} (⁶> ^{10 000}>·

NMR (deuteriumoxid + uhličitan sodný, hodnoty δ v ppm): 1,42 (3H, dvojitý dublet, J = 6 a 1,5 Hz, =CH-CH₃), 3,02 (1H, dublet, J = 18 Hz, 2-H), 3,27 (1H, dublet, J = 18 Hz, 2-H), 4,57 (1H, singlet, CH-CO), 4,93 (1H, dublet, J = 4,5 Hz, 6-H), 5,48 (1H, dublet, J = 4,5 Hz,

7-H), 5,4-5,6 (1H, multiplet, CH=C), 5,68 (1H, dvojitý dublet, J = 11 a 1,5 Hz, CH=C), 6,7-6,9 (3H, m, protony fenylového zbytku), 7,1-7,2 (1H, multiplet, proton fenylového zbytku).

Claims (4)

1. D-2-Aminoacyl-3-(Z)-propenylcefalosporinové deriváty obecného vzorce I

CH= CH- CH3 (I) kde

R¹ znamená vodík, skupinu hydroxylovou nebo alkoxylovou s jedním až čtyřmi atomy uhlíku, nebo chlor,

R znamena vodík nebo hydroxylovou skupinu, jakož i odpovídající deriváty, kde aminoskupina, dále skupina karboxylová a/nebo hydroxylová je chráněna chránícími skupinami, vybranými ze souboru, zahrnujícího skupiny aralkylové až do dvaceti uhlíkových atomů, zejména skupinu benzylovou, p-methoxybenzylovou či difenylmethylovou, alkylové až do deseti uhlíkových atomů, zejména terč.-butylovou, nebo halogenalkylové skupiny až do dvou uhlíkových atomů a až do tří atomů halogenu, zejména trichlormethylovou a 2,2,2-trichlorethylovou, jakož i vhodné odpovídající farmaceuticky přijatelné soli.

2. Cefalosporinové deriváty podle nároku 1, kterými jsou

7-8-[D-2-amino-2-(4-hydroxyfenyl)-acetamido]-3-[(Z)-l-propen-1-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7-β-[D-2-amino-2-fenylacetamido]-3-[(Z)-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7-8-[D-2-amino-(3-chlor-4-hydroxyfenyl)-acetamido]-3-[(Z)-l-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7-β-[D-2-amino-2-(3,4-dihydroxyfenyl)-acetamido]-3-[(Z)-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina, nebo

7-β-[D-(2-amino-2-(4-hydroxy-3-methoxyfeny1)-acetamino]-3-[(Z)-1-propen-l-yl]-3-cefem-4-karboxylová kyselina, či odpovídající farmaceuticky vhodná sůl.

3. Způsob výroby cefalosporinových derivátů obecného vzorce I podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se

A) provede v prostředí inertního organického rozpouštědla za teploty 20 až 150 ’C reakce halogenidu obecného vzorce

QCH₂X nebo CH₃.CH₂.X kde X znamená chlor, brom nebo jod a Q znamená některou z dále uvedených skupin kde R¹ má významy, uvedené v nároku 1,

Ί O *1

P , P⁴ a P^J znamenají chránící skupinu karboxylové funkce, jak to bylo uvedeno v nároku 1, n = 1,

Ac znamená acylovou skupinu, běžně používanou v cefalosporinové chemii,

B znamená alkylidenovou nebo aralkylidenovou skupinu s triarylfosfinem Ar₃P, zejména trifenylfosfinem, čímž se získá fosfoniová sůl,

B) ta se převede v prostředí kapalného organického rozpouštědla, nemísitelného s vodou, působením vodného roztoku báze na fosforanylový derivát jako meziprodukt obecného vzorce

QCH=PAr₂ nebo CH₃CH=PAr₃ s tím, že obecné symboly mají významy, uvedené ve stupni

A) nároku 3,

C) provede se reakce sloučeniny ze stupně B) v bezvodém prostředí za teploty od -40 do +50 ’C v uvedeném organickém rozpouštědle, nemísitelném s vodou, s acetaldehydem, nebo se provede za týchž reakčnich podmínek reakce sloučeniny obecného vzorce CH₂CH=PAr₃ s karbonylovým derivátem obecného vzorce QCHO, kde Q má významy, uvedené ve stupni A),

D) potom se zavede do takto získaného 3-substituovaného derivátu 7-aminocef-3-emu, je-li to žádoucí, tak po odstranění

-48CZ 280411 B6 jedné či více z chránících skupin P¹, R², p³, Ac a B, jak byly definovány ve stupni A), nebo po redukci S-oxidů 7-acylová skupina obecného vzorce

CH - COI nh₂ kde R a R mají významy dle nároku 1 a

E) případně se převede takto získaná sloučenina na odpovídající adiční sůl kyseliny nebo na sůl kovu.

4. Farmaceutický přípravek, vyznačující se tím, že obsahuje nejméně jednu sloučeninu podle nároků 1 nebo 2 spolu s farmaceuticky vhodným nosičem či ředidlem.