CZ241496A3 - Avermectin and milbemycin derivatives, their use, process of their preparation and pharmaceutical as well as veterinary preparations based thereon - Google Patents

Description

j Vynález se týká derivátů avermektinu a milbemycinu,

..|f τ - ' jejich použití, způsobu jejich výroby a farmaceutických a veterinárních prostředků na jejich bázi. Výše uvedené deriváty, které se od avermektinů a railbemycinů odlišuji přítomnosti substituentu v 3-poloze, jsou užitečné jako antiparazitická činidla.

Avermektiny tvoří skupinu širokospektrálních antiparazitických činidel, která byla nedávno označena názvem sloučeniny C-076. Tyto sloučeniny se vyrábějí fermentací určitého kmene mikroorganismu Streptomyces avermitilis ve vodném živném médiu. Příprava a struktura těchto sloučenin získaných fermentací je popsána v britském patentu 1 573 955. Milbemyciny tvoří jinou skupinu příbuzných makrolidových antibiotik, které neobsahují cukerný zbytek připojený v poloze C-13 a mohou být vyráběny fermentací, jak například je uvedeno v GB 1 390 336 a EP 170 006.

I Kromě těchto fermentačních produktů je v celé řadě | publikací popsáno mnoho sloučenin odvozených od těchto

......fermentačních. produktů polosynteticky... Mnohé _z nich .vykazují užitečné antiparazitická vlastnosti. Přehled části chemie těchto sloučenin je uveden v Macrolide Antibiotics, Omura

S., Ed., Academie Press, New York (1984) a Davies, H. G.,

Green, R. H., Natural Product Reports (1986), 3, 87 až 121 a Chem. Soc. Rev., 1991, 20, 211 až 269 a 271 až 239.

.fc · .·· ;

.-.2Fermentácí mikroorganismů produkujících avermektin t, Λ 4# r ' · , byly také připraveny sloučeniny) které jsou příbuzné původním ávermektinům C-076. Tak například v EP 0 214.)731 a *.· ' «' *.* ^ji^ V' , ,

317 148 je popsána výroba sloučenin/ které sepodobají * j ávermektinům c-076/ ale které obsahujf v poloze 25 odlišný substituent,'fermentaci za přítomnosti určitých kyselin ve fermentačním médiu:;

^: > ,* . * ..· -.+:=,-- ' f '-'Z·'·' , -'Jako'další publikace, které uvádějí různé kombi< - ” < - ' · . . ' \ · ,> ' , “ '

-nace , substituentů -v—rúzných-polohách avermektinovehoL nebo —milbeinyc-ino-vého—jádrai_je _možno_uvé.s_t_EP-A-317148, °340932,

F— -J·” £ ⁵- -

DE-A-2329486 a;

' 355541, 35.0187 , 410165 , 259779/á₍ 254583 , GB-Ar2166436. ^; ./,-/ ^ry-.'

B, J. Banks ;v .mezinárodní patentové přihlášce W0-A-9318041_; popisuje 3-substituované avermektinové a mylbemycínové .deriváty, které obsahují 3;4-dvojnou vazbu a neobsahuji 5-substituěnt.

Aveřmektiny a miibemyciny a jejich driváty odpoví-

kde přerušovaná čára představuje vždy nezávisle případnou dvojnou vazbu, R¹ a R² .chybí, když je přítomna, dvojná vazba C22-C23, R¹, R², R⁶ a R¹² představuje nezávisle vždy atom vodíku, hydroxyskupinu, atom halogenu, oxoskupinu, oximinoskupinu nebo organický zbytek, R⁴ a R^ představuje organický zbytek a R³ představuje atom vodíku nebo organický zbytek.

Tyto sloučeniny zahrnují avermektiny samotné a jejich substituované deriváty, kde R⁶ představuje 4'-(a-L-‘ oleandrosyl)-a-L-oleandrosyloxyskupinu popřípadě substituovanou v 4-poloze; avermektinové monosacharidy a jejich deriváty, kde R⁶ představuje a-L-oleandrosyloxyskupinu popřípadě substituovanou v 4'-poloze? avermektinové aglýkony a jejich deriváty, kde R⁶ představuje hydroxyskupinu nebo substituent odlišný od oleandrosylskupiny, který tuto skupinu nahrazuje; a mylbemyciny a jejich deriváty, kde R⁶ představuje atom vodíku.

Žádný z výše uvedených avermektinu a j im strukturně podobných milbemycinů a jejich derivátů; které bylydosud publikovány, neobsahuje substituent ve 3-poloze, když dvojná vazba je přítomna v poloze C3-C4 a 5-substituent a nebyly dosud publikovány ani žádné způsoby, kterými by bylo možno vyrovit tyto sloučeniny.

Nyní bylo zjištěno, že je možno vyrobit avermektinové a milbemycinové deriváty s mnoha různými substituenty ve 3-poloze a že některé z těchto sloučenin vykazují vynikající antiparazitické vlastnosti.

Podstata vvnálezu

Předmětem vynálezu jsou deriváty avermektinu a milbemycinů obecného vzórce I

..- 4 R2

_k .· - *.

. .>· bi > t. . u r i- * . 2 , *· ' ' ’ ‘ \ —yr—, , / “Γ “ _ ' ’ ,'* ^r přerušovaná čárá představuje nezávišiě při každém svém'' výskytu případnou vazbu, přičemž R^A a R⁴ chybí, jě-li přítomna dvojná vazba’C22-C23, R^{* 1}, R² a R⁶ představuje nezávisle vždy atom vodíku, hydroxyskupinu, atom halogenu, oxoskupinu, oximinoskupinu ’ '· * , * c * * nebo^organický zbytek, R* a R? představuje vždy organický zbytek a R^J představuje atom vodíku nebo organický zbytek;

A představuje hydroxyskupinu, atom halogenu, alkoxyskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, álkanoyloxyskupinu s až 9 atomy uhlíku, oxoskupinu nebo oximinoskupi. -Ύ · . . · ♦’ ^v'- · · ' nu, která je popřípadě substituována alkylskupinou ‘ ‘ f e i s 1 až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinou, alkinylskupinou, arylskupinou, trialkylsilylskupiriou, aralkýlskupinou, alkanoylskupinou s 1 až 9 atomy uhlíku nebo jinou skupinou hydrólyzovatelnouin vivo na oximovou skupinu, nebo hydrazonoskupinu, která je popřípadě substituována alespoň jedním substítuentem zvoleným ze souboru zahrnujícího alkylskupinu s 1 áž 8 atomy uhlíku, alkeriylskupinu, alkinylskupinu, arylskupinu, trialkylsilylskupinu, aralkylskupinu, alkoxykarbonylskupinu se 2 až 9 atomy uhlíku, karbamoylskupinu, thiokarbamoylsku5 pinu, aroylskupinu a alkanoylskupinu sl až 9 atomy uhlíku;

B představuje atom halogenu, alkylskupinu s l až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinu se 2 až 8 atomy uhliku, alkinylskupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, arylskupinu, heteroarylskupinu, alkanoylskupinu s 1

4- r ' .

f až 8 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 8 atomy i uhlíku, alkanoyloxyskupinu s 1 až 9 atomy uhlíku,

X; ' »· , alkoxykarbonylskupinu se 2 až 9 atomy uhlíku, *

karboxyskupinu, arylkarbonylskupinu^ heteroarylkarbonylskupinu, merkaptoskupinu, alkylthioskupinu, alkenylthioskupinu, arylthioskupinu, alkanoylthioskupinu, heteroarylthioskupinu, nitroskupinu, halogenalkylskupinu, jako je trifluormethylskupina, hydroxyalkylskupinu, alkoxyalkylskupinu, merkaptoalkylskupinu, alkylthioalkylskupinu, aminoalkyl¹ J skupinu, která je popřípadě N-raono- nebo -disubstituována alkylskupinou s 1 až 8 atomy uhlíku, • , . alkenylskupinou s 1 až 8 atomy, uhlíku, alkinylskupinou s 1 až 8 atomy uhlíku, alkanoylskupinou s

-* ά až 8 atomy uhlíku, arylskupinou, heteroaryl’ ’ skupinou, alkoxykarbonylskupinou se 2 až 9 atomy uhlíku, karboxyskupinou, arylkarbonylskupinou nebo *

. heteroarylkarbonylskupinou; nebo B představuje .► ' hydroselenoskupinu, alkylselenoskupinu, arylsef lenoskupinu, heteroarylselenoskupinu, azidosku, pinu nebo skupinu cyklického etheru s až 8 atomy

.............._.uhlíku,„přičemž, tato, s_kupina je popřípadě ^ub-_______ stituována alespoň jedním substituentem zvoleným ze souboru zahrnujícího kyanoskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, hydroxyalkylskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, alkoxykarbonylskupinu s 1 až 9 atomy uhlíku, aminokarbonylskupinu, alkanoylskupinu s 1 ” až 9 atomy uhlíku, arylkarbonylskupinu, hetero— ' * . ' ’ ’ . Λ, . · i.

arylkarbonylskupinu, atom halogenu, halogenalkylskupinu a trialkylsilyloxyalkylskupinu.

Do rozsahu sloučenin podle vynálezů'spadají šlou~ ...4« čeniny, v nichž případná vazba C5-A a případná,vazba C22-C23 jsou nezávisle přítomny.a sloúčeniny, v nichž tyto případné vazby nezávisle chybí (v příslušné poloze je tedy ··/· * ' ť. ·'' O · ' ' Γ ’ přítomna jednoduchá vazba); R^z představuje atom vodíku, hydroxyskupinu,alkoxyskupinu-s 1 až‘8 atomy uhlíku, kteráj e -popřípadé; substituoyána, atomem halogenu nebo a 1 ko,xy s ku- . -pinou-s-l-až-4-atomy—uhlíku', _alkanoy.lskupinoú_se^2_až_5_ atomy, uhlíku, alkoxykarboňylskupinóu se 2. aži_:5 atomy uhlíkůΪ

.. ·-’ ' . - I, ' i’ - .. ^ιίϊ-'. , ; ’ karboxyskupihou, merkaptoskupinou nebo arylskupmou;.nebo R^z představuje alkenyloxyskupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, alkylkarbonylOxyskupinu: se? 2 až: 9 atomyiůhlíku nebo alkenylkarbonyloxyskupinu se 3 až 9 atomy uhlíku, arylkarbonylskupinu nebo .karbamoylskupinu popřípadě substituovanou alkylskupinou s 1 až 9 atomy uhlíku; nebo R² je ke zbytku molekuly připojen dvojnou vazbou a představuje oxos.kupinu nebo oximinoskupinu- popřípadě O.-substituovanou f J . ’ . · t I alkylskupinou s 1 až. 8. atomy uhlíku, alkenylskupinou, alkinylskupinou, triálkylsilylskupinou, arylskupinou nebo ařalkyiskupinou, nebo inethylenskupinu popřípadě substituovanou kyanoskupinou nebo alkylskupinou s 1 až 9 atomy uhlíku; R¹ představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo alkoxyskupinú s 1 až 8 atomy uhlíku nebo alkanoyloxyskupinu s 1 až' 9 atomy uhlíku, nebo je připojen ke zbytku molekuly dvojnou vazbou a představuje skupinu =CH₂, oxoskupinu nebo oximinoskupinu popřípadě substituovanou výše uvedeným způsobem

R⁴ (aj představuje α-rozvětvenou alkylskupinu se 3až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinu (jako je but-2-enyl-, pent-2-enyl- a. 4-methylpent-2-enylskupina), alkoxy'alkylskupinu nebo alkylthioalkylskupinu; a-roz7 větvenou alkinylskupinu se 4 až 8 atomy uhlíku; cykloalkylalkylskupinu se 4 až 8 atomy uhlíku v cykloaklylové části, kde alkylové část je a-rozvětvená a obsahuje 2 až 5 atomů uhlíku; cykloalkylskupinu se 3 až 8 atomy uhlíku nebo cykloalkenylskupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, z nichž každá je popřípadě substituována methylenskupinou nebo jednou nebo více alkylskupinami s 1 až 4 atomy uhlíku a/nebo jedním nebo více atomy halogenu; nebo tří- až šestičlenný heterócyklický kruh obsahující kyslík nebo síru, který je nasycený nebo zcela nebo zčásti nenasycený a který je popřípadě substituován jednou nebo více alkylskupinami s 1 až 4 atomy uhlíku a/nebo jedním nebo více atomy halogenu; nebo (b) představuje skupinu obecného vzorce -CH₂R⁸, kde R⁸ představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, alkinylskupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, alkoxyalkylskupinu nebo alkylthioalkylskupinu vždy s 1 až' 6 atomy uhlíku v každé z alkylových nebo .íA’.

alkoxylových částí, kde kterákoliv z uvedených alkylových, alkoxylových, alkenylových nebo alkinylových skupin je popřípadě substituována jedním nebo více atomy halogenu; nebo cykloalkylskupinu se 3 až 8 atomy uhlíku nebo cykloalkenylskupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, z nichž každá je popřípadě substituována methylenskupinou nebo jednou nebo více alkylskupinami s 1 až 4 atomy uhlíku a/nebo jedním nebo více atomy halogenu; nebo tří- až šestičlenný heterócyklický kruh obsahující kyslík nebo síru, který je nasycený nebo zčásti nebo zcela nenasycený a který je popřípadě substituován jednou nebo více alkylskupinami s 1 až 4 atomy uhlíku a/nebo jedním nebo více atomy halogenu; nebo skupinu ”

-8.•ΐ ,',.v

ί.ϊ,.

*· v

vzorce>SR^y,*kde R⁹ představuje alkylskupinu s 1 až . ‘8 Aatomy,uhlíku, alkenýlskupinu se 2’až 8 atomy ^f > ·.· · ” s-τ : , ,.».··.,.. ; uhlíku, 'alkinylskupinu se 3 az 8+atomy uhlíku,.

A ‘ '·' <.· Á ' -i../ . ^{r k} ”4 ’ cykloalkylskupinu se 3 až'8 atomy uhlíku, cyklo... * £------ -.'-·····aIkenýlskupinuT5až 8 ^ratomýúhťikú, fěnýlškúpiňu’ i nebo substituovanou fenylskupinu, ‘kde substituentem je alkylskupina 's’1 až '4 atomy uhlíku, alkoxyskupina s 1 až 4' atomy uhlíku nebo atom halogenů; nebo v . d 2, -I ' 7,· > .i ' · --γ, ; _·/; :

V'tři- až šestičlenný heterocyklický. kruh obsahující ’ ^r **·’ - ·, < _Λ ^{4 1} ·» · \ -. ' ’ ' ··*^k » * ’ ————z_Cela-nenasycený,-aktěrý—jeípopřipaděsubstituován <· “řjednóď nebo více.' alkylskupinami \s 1 až 4 atomy ^;i

'.··*· r *,·- _t - -5»;'- ·*· -v / λ.· -¾ ''' , τ '·1· · ~4· j λΜ/ . 'i; · uhlíkua/nebo j edn í m'nebo > ví če’atomy· halogenu; nebo •mí· > ' M·»· ,ř ^s ů.

(c) představuj e^alkylskup inu- s 1 až 6 atomy uhlíku, která je.substituovánajjednóu oxoskupinoů nebo jednou nebo. víceíhydroxyskupinami nebo jedním atomem kyslíku vázáným ke dvěma sousedním atomům uhlíku za vzniku oxiranového kruhu; nebo R⁴ přestavuje alkylskupinu s 1 až 5 atorny'uhlíku, která je substituována alkoxykarbonyiovóu skupinou s 1 až 6 atomy uhlíků v alkoxylové části, přičemž uvedené substituenty v R jsou vázány k jednomu nebo oběma terminálním atomům uhlíků a atomu uhlíku sousedícímu s terminálním atomem uhlíku v R⁴; nebo (d) představuje skupinu vzorce =0Η₂ nebo skupinu obecného vzorce ~ olO (·' r

-(X)-CHR¹¹ kde R¹⁰ a R¹¹ představují oba atomy vodíku; R¹⁰ přestavuje atom vodíku a R^ představuje alkylskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo jeden z a

R¹¹ představuje atom vodíku a druhý představuje fenylskupinu, heteroarylskupinu, alkoxykarbonyl. skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku nebo substituovanou fenylskupinu nebo heteroarylskupinu, kde substituent je zvolen ze souboru zahrnujícího fluor, chlor, alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylthioskupinu. s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylsku. , pinu s 1 až 4 atomy uhlíku, kyanoskupinu, aminosulfonylskupinu, alkanoylskupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, alkoxykarbonylskupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, nitroskupinu, trifluormethylskupinu, trifluormethoxyskupinu, aminoskupinu_ta mono- a dialkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každé z alkylových částí; a X přestavuje přímou vazbu nebo alkýlenskúpinu se 2 až 6 atomy uhlíku s řetězcem^ přímým nebo rozvětveným; nebo ^Z -1 (e) představuje fenylskupinu, která je popřípadě substituována alespoň jedním substituentem zvoleným ze souboru zahrnujícího alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, trifluormethylskupinu a kyanosku.pihu;,nebo R⁴ představuje skupinu obecného vzorce II

kde Z přestavuje atom kyslíku, atom síry nebo methylenskupinu a a, b, c a d představuje nezávisle číslo 0, 1 nebo 2, přičemž součet a, b, c, a d není větší než 5; ---------- - - - - - —

-10-< / <·„ _:,.+

R .

_v/-.f představuje atom vodíku, hydroxyskupinu/ alkoxyi*-^; ‘ ' . » ' ^Ý ,' -. ^r'': * · J skupinu nebo alkenoxyskupinu vždy s’l az 9 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu nebóalkenoylbxyskupinvr vždy s_tl až 9 átómý uhlíku, aroyloxyskupinu,' oxyméthýlenóxyalkyíoxyáikylskupiriuΊΤΤaž 5 atomy‘ ” uhlíku, v každé ž alkylových částí, atom halogenu, : i.·'' · ·. · , . · f - ·' oxoškupinu nebo popřípadě sdostituovanou oximinov skupinu, hydrazonoskupinu/ckarbazidoskupinu nebo

·. i .ýív. ·% <j., fe, <„ . --ý /.· ·,/.'-νΗ·^£· y·-. í,.

, semikarbazidoskupinu, N-alkylsemikarbazidoskupinu ^kt ‘ ^T

- rxsjl ₇až· A-atomy^ uhlíku., y alkylové .čás^l , : N,Njd^~ —-alkylsemikarbazidoskupinu s ť až 4 atomy uhlíku , v .každé z alkylových .částí, alkanoylhýdřázidó- y ly.

íX'

4-,skupinu s 1 až 5 atomy uhlíku/ benzoylhydrazidoskupinu nebo alkyIbenzoylhydřážidoskupinu s 1 až' ^{T í;} '^s ' fí » atomy uhlíku, v alkylové časti; nebo^R před• ·, ,· . . ₍i' stavuje,skupinu. hydrolyzovatělnou in vivo na tf · ’ hydroxysJcupinu; nebo R⁶ představuje skupinu obecného vzorce

kde R?, je yázán k atomu uhlíku v poloze 4” nebo 4' jednoduchou vazbou a představuje hydroxyskupinu, ·.<

alkanoyloxyskupinu nebo álkěnóýloxyskupinuvždy s 1 važ 9 atpmy uhlíku,· aroyloxyskupihu, alkoxyskupinu ·.· · s i až 8 atomy uhlíku, aminoskupinu, N-alkylaminof , i·, skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku v alkylové části, Ν,Ν-dialkylaminoskupinu s Ϊ až 9 atomyuhlíku — -v každé z alkylových částí, N-alkanoylaminoskupinu s 1 až 5 atomy uhlíku nebo N,N-dialkanoylaminoI skupinu s 1 až 9 atomy uhlíku v každé z alkaA.

noylových částí; nebo R⁷ je vázán k atomu uhlíku v poloze 4 nebo 4' dvojnou vazbou a představuje oxoskupinu, popřípadě substituovanou oximinoskupinu, semikarbazidoskupinu, N-alkylsemikarbazidoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části, Ν,Ν-dialkylsemikarbazidoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každé z alkylových části, alkanoylhydrazidoskupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, benzoylhydrazidoskupinu nebo alkylbenzóylhydrazidoskupinu s l až 4 atomy uhlíku v alkylové části; nebo R⁷ představuje skupinu hydrolyzovatelnou in vivo na hydroxyskupinu.

R³ představuje atom vodíku nebo alkylskupinu s 1 až atomy uhlíku

C .

R³ přestavuje methylskupinu, hydroxymethylskupmu, a

alkoxymethylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxylové části, alkanoyloxymethylskupinu se 2 až 5 atomy uhlíku v alkanoylové části, alkenoyloxymethylskupinu se 2 až 5 atomy uhlíku v alkenoylové části, aroyloxymethylskupinu, arylalkanoyloxymethylskupinu, formylskupinu, popřípadě substituovanou oximinoskupinu, halogenmethylskupinu, azidomethylskupinu nebo kyanomethylskupinu..

R

Do rozsahu sloučenin podle vynálezu spadají sloučeniny, kde R² představuje atom vodíku, hydroxyskupinu, O-alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, O-alkanoylskupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, oxoskupinu a oximinoskupinu, která je popřípadě substituována alkylskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku nebo ary laiky lskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části; sloučeniny, kde R⁴ představuje přímou nebo rozvětvenou alkylskupinu, alkenylskupinu , cyklo- alkylskupinu nebo cýkloalkenylskupinu (jako je methyl-, ethyl-, 2-propyl->

’,· i

-‘12 ,· *

2-butyl-, 2-buten-2-yl-, 2-penteň-2-yl-, 4-methyl-2-penten 7 ,, < í < ’ - , ‘ ·, . . ... ·, * . 2-y.l- a cyklohexylskupina); sloučeniny , kde R^x představuje

---X-ií- atom vodíku,'hydroxyskupinu, oxoskupinu,nebo oximinoskupinu; _ř ·' ¹. -f- . i * 7“ ' a sloučeniny, kde R představuje: atom vodíku nebo skupinu obecného vzorce \· I , i

kde R ⁷-přestavuje hydroxyskupinu, alkoxyskupinu's.l;až 4 h z- .3 ArM4 ' «.··· rf. λ ..··*>”.·*: ”Í«. · sq, , .4»; ÍJB.·*. ΛίΥΊ tv;·».- ^..1. 40 ·.' ' .r atomy uhlíku, alkanoýloxyskupinu se 2 až 5 atomy uhlíku, . '' ^fc # „· ( aminoskupinu,; N-alkylaminoskupinu...s 1 až 74/atomy uhlíku, ; N-alkanoylaminoskupinu s;L až 5 ;atorny uhlíku., oxoskupinu/ . nebo oximinoskupinu, kter.áíjě popřípadě substituována: alkylskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku.

► V přednostním, provedení, ve sloučeninách.podle, vynálezu B představuje; atom. halogenu (jako,chloru., bromu.

nebo jodu), alkylskupinu, alkoxyálkylskupinu, acylálkenyl. . .< 'í7. - . ’ ? 7 ‘ ' . ' ' ’ skupinu nebo acylskupinu? A představuje hydroxyskupinu nebo i·',.: ’ · «·· ; t· ‘ >_}. . · . ' ''', oximinoskupinu; R° představuje'atom vodíku, hydroxyskupinu, α-L-oleandroxyloxyskupinú nebo 4^x-(a-L-ůleandrosyl)-a-LPr . ' · olenadrosyloxyskupinu; R¹ představuje atom vodíku a R² ' 'i* Λ,· ' '' 4 představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo methoxyskupinu nebo Ř¹ a R² oba chybí a vazba C22-C23 je jednoduchá nebo dvojná., . .fc;

, i. ' .4 '··'’ • , - · *

Λ.·

Pokud to přichází v daném kontextu v úvahu, mají všechny alkylové a alkenylové substituenty obsahující tři

Sloučeniny, jimž se dává zvláštní přednost jsou uvedeny v příkladech provedení vynálezu.

nebo více atomů uhlíku, které byly zmíněny výše, přímý nebo rozvětvený řetězec. Pod pojmem halogen se rozumí fluor, chlor, brom nebo jod. Alkenylové skupiny obsahující tři nebo více atomů uhlíku mají řetězec přímý nebo rozvětvený a jsou popřípadě substituovány jednou nebo více funkčními skupinami zvolenými ze souboru zahrnujícího kyanoskupinu, alkoxykarbonýlskupinu, aminokarbonylskupinu, alkanoylskupinu, arylkarbonylskupinu, heteroarylkarbonylskupinu, halogen a halogenalkylskupinu, jako je trifluormethylskupina. Alkinyl, skupiny obsahující tři nebo více atomů uhlíku mají řetězec fpřímý nebo rozvětvený a jsou popřípadě substituovány jednou > * nebo více funkčními skupinami zvolenými ze souboru zahrnujícího kyanoskupinu, alkoxykarbonylskupinu, amino- „ karbonylskupinu, alkanoylskupinu, arylkarbonylskupihu, i heteroarylkarbonylskupinu, halogen a halogenalkylskupinu, jako je trifluormethylskupina. Pod pojmem arylskůpina se' rozumí fenylskupina, která je popřípadě substituována jedním ‘ nebo více substituenty zvolenými ze souboru zahrnujícího alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupinu a halogen a pod pojmem heteroarylskupina se rozumí aromatický heterócyklický zbytek, který je popřípadě substituován jedním nebo více substituenty zvolenými ze souboru zahrnujícího alkylskupinu s 1 až 4 atomy phlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, nitroskupinu a halogen.

!

Sloučeniny podle vynálezu zahrnují avermektiny a odpovídající monosacharidy a aglykony a dále též milbemyciny.

Sloučeniny podle vynálezu zahrnují několik center asymetrie a díky tomu se mohou vyskytovat v podobě několika dvojic stereoisomerů. Do rozsahu vynálezu spadají všechny takové stereoisomery, a£ již jsou odděleny nebo nikoliv.

4*> >

, Sloučeniny obecného vzorce I definované výše” je, . · A ’ · ¹ ·* · · · '**' - ·*' .· :‘^h' - · . ·* 4. ,, · ' . ’ možno připravovat způsobem, při němž sé ^Ύ·-’' ’ ···.*·,·.·. - . ^,J.Í * - ·-·..· ,i * - -i . « , •a) sloučenina obecného vzorce I, v níž vsak B^l · ' představu'jě^aťóiť vodíku i/Aipředstavuje' oxoskupinu, -necháreagovat s hydřazinem, který je popřípadě substituovánγ ’ : > ^ť «'· .,·«. ..[?; /· < ^ř ...

alespoň jednou alkylskupinou s 1 až.Sátoray uhlíku, '‘alkenylskupinou, arylskupinou, triaikýlsilylskupinou^ , aralkylskupinou, alkoxykárbonylskupinou s 1 az 9 atomy * .ít' i? ’ , ·' ¹ * r í¹ , ť . uhlíku y,. alkoxylové části, karbamoylskupinou,; thiokarbamoylskupiriou, aroylskupinóu nebo alkanoylskupinou s*l”až 9 atomy uhlíku, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde-A ' Ύ’,“ .' '< Λ· ·„··>.* v 'i '·' *' .A ’ ...

představuje^popřípadě substituovanou hydrazonoskupinu, ’ '-tu..

r. ; r

V*

-u

b) takto, získaný, hydrazon se-nechá, reagovat se zdrojem elektrofilních skupin E⁺, kdé E* představuje Cl⁺, Br⁺, I⁺, N0₂ ⁺, ArS⁺ nek>ó ArSe⁺, kde Ar představuje ary- ’ . lovou skupinu nebo kde E⁺ představuje iroiniový ion, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde B představuje chlor, brom, jod, nitroskupinu, arylthioskupinu,, aryIseleňoskupinu nebp popřípadě substituovanou arainoalkylovou skupinu, ί · '.· *' - - .· .

. ''.v . ·^ηΛ· a . . - .. :L,. ' . .. ·.·. .·/

c) popřípadě se sloučenina získaná podle odstavce ’ ' .'··. . ,4

b), kde B představuje chlor, brom nebo jod, nechá reagovat se stannanem obsahujícím popřípadě substiutovaný alkylový, alkenylový, alkinylovy, arylový nebo heterocyklický substitúent za přítomnosti katalyzátoru; jako je tr-i-f·enylfos-~fiň palladium, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde B představuje popřípadě substituovaný alkylový, alkenylový,. alkinylovy, arylový nebo heterocyklický substituent,

L.

d) popřípadě se sloučenina získaná podle odstavce b), kde B představuje chlor, brom nebo jod, nechá reagovat s azidem za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde B před15 stavuje azidovou skupinu a X představuje přímou,vazbu nebo alkylenovou skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku s přímým nebo rozvětveným řetězcem; nebo

e) popřípadě se oxiduje sloučenina získaná podle odstavce c), kde B představuje alkenylskupinu, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde B představuje cyklickou etherovou skupinu,

f) popřípadě se sloučenina získaná podle odstavce b), kde B představuje arylthioskupinu nebo arylselenoskupinu, nechá reagovat s thiolem nebo hydroselenidem odlišným dd sloučeniny vzorce ArSH nebo ArSeH za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde B představuje merkaptoskupinu nebo hydroselenidovou skupinu a popřípadě se nechá vzniklý produkt reagovat s alkyl-, alkěnylr, aryl-, alkanoyl- nebo ' ' . '* ^fT heteroarylhalogenidem.

»

Pokud je elektrofilní skupinou Cl⁺, muže být .zdrojem této skupiny N-chlorsukcinimid nebo N-chlorbenzo-* triazol. Možným zdrojem I⁺ je N-jodsukcinimid a možným zdrojem Br⁺ je N-bromsukcinimid. Tetranitrométhan je vhodným zdrojem N02⁺. Dinitrofenylsulfenylchloridu se může použít ;· jako zdroje ArS⁺ a N-fenylselenoftalimidu jako zdroje ArSe⁺. Amihoalkylskupina může pocházet z Eschenmoserovy soli (Me2N-CH₂ ⁺Cl⁺).

Způsoby přípravy sloučenin podle vynálezu jsou ilustrovány ve schématech I a II, kde E⁺ představuje elektrofil, N~ představuje nukleofil a Y představuje organický zbytek. Tímto způsobem lze připravit celou řadu sloučenin.

Chemie tohoto typu nebyla až dosud popsána pro sloučeniny sestrukturou typu avermektinu a milbemyčinu.

,;

V Podle schématu I se 5-keton-převedena hydrazon, ►vzorce III za použití.1,1-dimethylhydřažinu, například 'v~d‘ičhlórmethanu za kyselyčh”podmí nek~Mí'sťo~r71^dÍmethy r=— hydrazinuse muže pro'výrobu substituovaných hydrazonů j ‘použít j iných* hydra z iňů S^ňesubstituqvánou^ terminální' . Τ’ polohou. Sloučenina vzorce III se potom může nechat reagovat s elektrofilem E**”; ‘jako je’Cl^T (například z N-cblorsukčinimidu v.acetonitrilu) za vzniku sloučeniny vzorce IV.

“ -ί¹ μ .b s _t

.. .Hydra zonový zbytek tíze: dále. obměňovat například . způsobem znázorněným ve schématu II za vzniku ketonů (na-ί

·. .i·· \ ~ ' i ' ' Á ,1 .1 '· ' <· ' '' , ' ii ' přiklaď kysele kata lyžovanou hýďřólýzóú)', oximu (například' ; reakcí s hydroxylamoniumchloridem ve směsném rozpouštědle) nebo alkoholů’(například přes* keton připravený reakci’ s'^ octanem. měďnatým ve vodné.kyselinéoctové s následnou^reakcí tohoto ketonu s tetrahydroboritanem sodným v methanolu).

Schéma I

E⁺

t.

IV (E= halogen)

Ν'

Pchkatalyzátor

X₃SnY . (E=Br.O

• ÍT' • 7 v

) •Ύ *·>

S c h e m a II '< ^Jf \· > .. τ»

J

4.X., '•Π, A = NÓH

Π, A = 0 (i) hydrochlorid hydroxy laminu, dioxan, methanol, voda ,(ii), kyselina octová, tetrahydrofuran, vody, octan-sodný ,

4.J .

(iii) (a) octan měánatý, kyselina octová, voda ι - . ·γ ‘ ’ (b) tetrahydroboritan sodný, methanol *

Při postupu znázorněném ve schématu I sé skupina E ve sloučenině vzorce V^; vytěsní nukleofilem N nebo organickým zbytkem Y (například Stilleho kopulací 3-jodsloučeniny vzorce V _rs _vihylstannanem, která je_ katalyžována palladiovým katalyzátorem obsahujícím palladium v oxidačním stupni 0, za přítomnosti rozpouštědla, jako je dimethylformamid) za vzniku sloučeniny vzorce VI nebo VII.

Výchozí látky vzorce I obsahující různé kombinace substituentů R¹ až R® a R¹² se obecně mohou připravovat způsoby známými z dosavadního stavu techniky a diskutovanými ve výše uvedených publikacích. Konkrétně lze uvést, že 5-ketony je možno připravit z odpovídajících avermektinů a milbemycinů oxidací oxidem manganičitým (viz například J. Agric. Food. Chem. 1981, 29, 884 až 886). Předpokládá se,žé výše popsaný způsob podle vynálezu je aplikovatelný na všechny výchozí sloučeniny vzorce I, v nichž jsou substituenty R¹ až R® kompatibilní s použitými reakčními činidly.

V některých případech však může být nutné nebo vhodné nahradit některé ze substituentů R¹ až R® jinými substituenty po konverzi výchozí látky obecného vzorce I na 3substiutovanou sloučeninu. Tak například, když se získá sloučenina obecného vzorce I, kde R® představuje 4¹-(alfaL-oleandrosyl)-alfa-L-oleandrosyloxyskůpinu (tj. disacharid), může se provést konverze na monosacharid (v němž R® představuje alfa-L-olenadrosyloxyskupinu) nebo na aglykon (v němž R® představuje hydroxyskupinu) hydrolýzou za použití kyseliny, jako je kyselina sírová. Pokud R¹ a R² chybějí, může se dvojná vazba v poloze 22-23 hydrogenovat za vzniku 22,23-dihydroderivátu, v němž R¹ a R² představují atomy vodíku. Jiné konverze substituentů R¹ až R® ve sloučeninách obecného vzorce I definovaných výše je možno provádět způsoby známými v oboru avermektinů a milbemycinů.

Sloučeniny podle vynálezu jsou vysoce účinnými antiparazitickými činidly. Jsou účinné při léčení různých stavů vyvolaných ekto- a endoparazity, jako jsou zejména blechy. Sloučeniny podle vynálezu jsou také účinné při léčbě infekcí vyvolaných ektoparazity, jako jsou zejména ektoparazité typu členovců u člověka, zvířat a ptáků. Jedná se například o klíšťata, roztoče, vši, masařky, bodavý hmyz a migrující larvy dvoukřídlých, což jsou parazité, kteří mohou napadat hovězí dobytek, a koně.. Sloučenin.podle vynálezu se.

- 20 * také může používat při léčení helminthias, které jsou nej^T + · ' · · S * ·ί\.η ^:· , . T. + · ··.

častěji vyvolány skupinou parazitickych červu označovaných \ X · J. ’ *<·.·* ř .. · ·. I . Sj >. . , · I-“ í h

-jako~nematoďiv~kteří— jšou-příčinou-vel-kých-ekonomických——/ ztrát Ur vepřů,-ovcí, koní a hovězího dobytka a Napadají také domácí'žviřátá' a drůbež / sloučeniny podle vynálezu jsouHaké-'/ < * účinné proti jiným nematodům napadajícím různé'druhy , .

Λ ' ·· ' · \ ’ > * *' · . f. ”· . - > _v zvířat,’jako'je například Dirofilaria u psů,a proti různým parazitům, kteří mohou,zamořovat zvířata a^Flidi, jako^Jjsou .. gastrointestinální parazité. Jedna se například o gastro„intesjtiňální. parazity,' jako je jAhcy los torna, Neca.tor, Ascaris, Strongyloides, Trichinella, Capillaria, Ťopso•l>

'cara,‘ ^:TričhurisEntérobius~a*parazity, kteří se' vyskytuji» * ’ + .tyt > ·.*?.· -Ϊ .· ;· fw·»' . <' i · _v i . <.·.„·· > . ·· — .

v krvi nebo jiných tkáních a orgánech, jako jsou'filiariální ^{v 4} + ·Κ · ’ · | ·* · ... . ·.

Červi a extraintestinálni'stadia Strongyloides ^Tóxocara .··. t _? .-X . I... · ' 4 a Trichinella. , '

Sloučeniny obecného vzorce I je možno podávat; ve formě prostředků přizpůsobených konkrétně zvolené aplikaci, druhu hostitelského zvířete, které má být léčeno a párazitu nebo hmyzu, který má být potlačován. Pro použití jako insekticidů a při odstraňování škůdců v zemědělství se sloučeniny podle vynálezu mohou aplikovat,v podobě postřiků, poprašů, pólévacích prostředků, emulzí apod. v souladu se standartní zemědělskou praxí.

. í . . / /V případě aplikací sloučenin podle vynálezu člověku, se může používat farmaceuticky vhodných prostředků, v souladu s normální lékařskou praxí. “ * < ··'' ‘

........Sloučeniny podle vynálezu jsou také užitečné.proti ' * '4 + ,. ^: hmyzím škůdcům napadajícím uskladněné zrniny, jako je ; TříboTium sp., TenebriO ~sp/a škůdců zemědělských rostlin, jako jsou svilušky snovací (Tetranychus sp.), mšice

L». <

(Acyrthiosiphon sp.), proti migrujícím rovnokřídlým, jako jsou kobylky a proti nedospělým stádiím hmyzu živícím se rostlinnou tkání. Sloučeniny podle vynálezu jsou užitečné jako nematočidy pro potlačování půdních nematodů a rostlinných parazitů, jako jsou Meloidogyne sp., což může být důležité v zemědělství. Sloučeniny jsou také účinné proti jiným rostlinným škůdcům, jako je Prodenia eridania.

Používá-li se sloučeniny podle vynálezu jako insek ticidů, mohou se aplikovat ve formě postřiků, poprašů, emulzí, polévacich prostředků apod. v souladu se standardní veterinární praxí.

Pokud se má sloučenin podle vynálezu použít jako anthelmintik, mohou se podávat ve formě injekcí, například subkutánně nebo intramuskulárně. Alternativně je lze podávat orálně ve formě kapsle, bolu, tablety, žvýkací , tablety nebo máčecí kapaliny. Pro podávání je možno použít také topických prostředků nebo implantátů. Pro topickou aplikaci jsou vhodné máčecí kapaliny, spreje, prášky, popraše, polévací prostředky, místně aplikované prostředky typu spot-on, ostřikovací tekutiny, šampony, obojky, přívěsné známky nebo postroje.

Takové prostředky je možno vyrábět kovenčními postupy v souladu se standardní veterinární praxí. Kapsle, boly nebo tablety je možno vyrábět smícháním účinné přísady s vhodným jemné rozděleným ředidlem nebo nosičem, které přídavně obsahuje desintegrační činidlo a/nebo pojivo, jako je škrob, laktosa, mastek nebo stearan hořečnatý. Máčecí prostředky je možno vyrábět dispergaci účinné přísady ve vodném roztoku obsahujícím dispergátor nebo smáčedlo a injekční prostředky je možno vyrábět ve formě sterilních roztoků nebo emulzí. Polévací prostředky a prostředky typu spot-on je možno vyrábět rozpuštěním účinné přísady ve vhodném kapalném nosiči., jako je butyldigol, kapalný parafin, nebo netěkavý ester, popřípadě-za přidání těkavé

- 22 -5 složky, jako je isópropylálkoholT*polévací prostředky/pro '-, \ ’ í^{* 1}“ . ' * £ . * j. · * i : J -·,'* vstředky,_ftypu spot-on nebo postřikové prostředky je alternativně možno vyrábět zapouzdřením. Při aplikaci takových

.. . * '. - '. .· - c. - ř -ř .

zapouzdřených prostředku .zůstane na povrchu ošetřeného zvířete reziduum účinného činidla. Obsah účinné sloučeniny, v «· takových prostředcích bude kolísat v závislosti na druhu ' ošetřovaného hostitelského zyířete, závažnosti a typu ·. ¹ zamoření a tělesné hmotnosti hostitele. Sloučeniny podle ,·- v.·-·, r*--_# · < 7 vynálezu je možno známými .způsoby podavat průběžné,-zějmena _A za-.uče lem ,-prey^nce -ý. - ---., ·*_Γ· ví,.

. . . » , Pro orální' nebo .parenterální aplikaci a -přó.r ápli-..

kaci poléváním (pour-on) přichází ‘ v úvahu, dávka v rozmezí., ' -J®· -z 'P. . v. . .' χ . - í'·¹ 2 '* D* w* , F-#. ď*. .λ *·- · ^,L od asi 0,001 dó asi 10 mg/kg telesne hmotnosti zvířete, < · U t, přičemž tato dávka se může podávat' najednou nebo ve formě: většího počtu dílčích dávek v průběhu 1 áž 5 dnu. Obvykle je l

tato dávka uspokojivá, ale samozřejmě se. mohou vyskytnout případy, kdy bude zapotřebí dávkování zvýšit nebo snížit a také všechny takové případy spadají do rozsahu tohoto vynálezu. ' >

Sloučeniny podle vynálezu lze alternativně podávat zvířatům ve^formě-krmivá a pro tyto účely se mohou vyrábět koncentrované krmivově přísady nebo premixy, které se před aplikací mísí s normálním krmivém. ' ' ti'

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Tyto příklady mají výhradně·ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují. Pod označením^- avermektin B2 se rozumí avermektin obsahující hydroxylové substituenty v polohách 5 a 23 a jednoduchou vazbu v poloze 22-23; pod označením avermektin Bl se . rozumí avermektin obsahující dvojnou vazbu v poloze 22-23 a hydroxylový substituent v poloze 5 a pod označením avermektin Al se rozumí avermektin Bl, který však v poloze obsahuje methoxyskupinu. Výchozí 5-ketosloučeniny byly připraveny způsobem popsaným v mezinárodní patentové přihlášce WO 94/15944.

Příklady provedení vynálezu

Preparativní postup Á

22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid 5-N,N-dimethylhydrazon

5-Keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektÍn Bl monosacharid (1 g) se rozpustí v dichlormethanu {100 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá N,N-dimethylhydrazin (2 g) a kyselina octové (10 ml). Reakční směs se míchá 24 hodin při teplotě místnosti, promyje důkladně vodou, vodným hydrogeňuhličitanem sodným a vodným.roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Hnědý pryskyřičný zbytek se chromatografuje na silikagelu (100 g) za použití směsi etheru a hexanu v poměru 1:1, jako elučního činidla. Vhodné frakce se spojí a odpaří. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu (660 mg).

Přiklad l

3-Chlor-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid 5-N,N-dimethylhydra zon

Hydrazon z preparativního postupu A (200 mg) se rozpustí v acetonitrilu (40 ml) udržovaném při 0’C.

Ke vzniklé směsi se přidá N-chlorsukcinimid (200 mg) a získaná směs se udržuje 18 hodin při 0C. Chromatografie na tenké vrstvě ukáže, že reakce je téměř úplná, Reakční směs se nalije do vody (150 ml), která obsahuje disiřičitan sodný (0,5 g). Vodná směs se extrahuje etherem (100 ml x 2).

'Extrakty se promyjí vodou a vodným roztokem*chloridu 'i-,'··' í. '· ’ l · , sodného, vysuší, síranem¹ horečnatým a odpaří. Prysky~ři’čný~zbytek~se~chromatografuj e~na—siď-i-kagélu^cSO-gj—za.^—.použití směsi dichlormethanu a’etheru v poměru 1 : 2, jako ♦ /i· v ř w - ’ ' ^eTúčníhó*činidla. 'Vhodné frakce 'se 'shromáždí a spoji l⁷’ *· 1 Š ' ‘ ‘ ,

Získaný produkt se charakterizuje NMR. a hmotnostní *.

• . ‘ ·*· i . ¹ . ' ' ' spektroskopií*. * * ΐ

Pří k<«l a d • 4.·

3-Chlor-5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl ^: mbhóšáčhariď

At ’ -¾¹ ... tí.· · *'*^; 3-Chlóřhýdrazon z 'příkladu' Γ se ^rozpustí ve směsi· ‘· > Λ - / . ,._{L r}; . _T >> •••ďráf <

kyseliny, octové, tetrahydrofuranu,,..vody a octanu sodného (5 2 ; 2 : 1) a nechá stát při teplotě místnosti po dobu 1 týdne. Potom se reakční směs zředí vodou (200 ml), a extrahuje etherem (2 x 75 ml). Etherové extrakty se promyjí vodou (2 x 100 ml), nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodným roztokem chloridu sodného. Potom se · etherové extrakty vysuší sÍránem hořečnatým a odpaří na pryskyřici. Tato pryskyřice se chromatografuje na silikagelu - .· · '· '· .·.·· *· „ .···.· .· zaj.pouziti směsi, hexanu,a etheru v poměru 1 ; 1, jako elučního, činidla. Požadovaný keton se eluuje jako první. Získaná sloučenina se charakterizuje.NMR, hmotnostní a infračervenou spektroskopií. ' '

3-Chlor-22,-23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid

Keton z příkladu 2 (20 mg) se rozpustí v methanoiu (2 ml) a ke vzniklému roztoku se’přidá tetrahydroboritan sodný (10 mg). Směs se nechá stát 30 minut při teplotě míst nosti a potom se nalije do zpola nasyceného vodného roztoku chloridu sodného (30 ml) a získaná smés se extrahuje etherem (2 x 20 ml). Extrakty se promyjí vodným roztokem chloridu sodného a vysuší síranem hořečnatým. Zbytek se přečistí chromatografií na sloupci 1 Dynamax^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu; a vodu__v poměru 90 : 10 rychlostí 20 ml/min. Produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

, Příklad 4 ' ^k r r ř ' J

3-Chlor-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monósacharid 5-oxim

i. J

Keton z příkladu 2 (50 mg) se rozpustí ve směsi methanolu (4 ml) a dioxanu (1 rol). K methanolickému roztoku se přidá hydrochlorid hydroxylaminu: (50 mg). Vzniklá směs ..se míchá přes noc·při teplotě místnosti, načež se k ní přidá dalších 50 mg soli hydroxylaminu a po 4 hodinách dalších 100 mg soli Hydroxylaminu. Reakční směs se míchá 2 hodiny a. nalije do polonasyceného vodného roztoku chloridu sodného (50 ml). Vzniklá smés se extrahuje etherem (2 x 100 ml). Extrakty se vysuší síranem horečnatým-a, odpaří. Pryskyřičný zbytek se přečistí na sloupci 1 Dynamax^^R^ ODS za použití směsi methanolu v vody v poměru 90 : 10, jako elučního činidla,, přičemž eluce se provádí rychlostí 20 ml/min. Získaný produkt se charakterizuje hmotnostní a NMR spektroskopií.

Příklad 5

3- [ 2,4-Dinitrofenylthio]-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid 5-N,N-dimethylhydrazon

Hydrazon z preparativního postupu A (200 mg) se rozpustí v acetonitrilu (20 ml ). Acetonitrilový roztok se

-, 26 ^Ί , . S · . > ochladí na 0* * a přidá se k‘němu uhličitan vápenatý (200 mg) a poté v jedné dávce 2,4-dinitrobénzensulfenylchlorid (200 “ί'Β>

í.·. .

. <1 ·> · mg). Výsledná směsí se přes noc udržuje při 0’Č a poté nalije do vody (100 ml). Vodná směs se extrahuje etherem (2 x 75 ⁴ rol). Extrakty se promyjí nasycenýmroztokemhydrogenuhliči-’‘ tanu sodného a vodným roztokem chloridu .sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří na oranžovou pěnu. Tento>

' _jt '* ·* . · ' zbytek se chromatografuje na silikagelu (90 g) za použití' , směsi dichlormethanu a etheru v poměru 2 f'1/jako elučního , činidla·. Eluovaný^široký^ oranžovožlutý pás* se shromáždi

Struk-tura-se-potvrdí-hmotnostní-a-NMR-spektroskopií..__* - __ => Tý , přik 1 a d.. 6 , .

3-[2,4-Dinitrófenylthio]-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI monosachárid-5-oxim

Sloučenina z příkladu 5 (1,2 g) se rozpustí ve směsi dioxanu a methanolu (240 ml, v poměru 1 : 1). Ke vzniklému roztoku se přidá hydrochlorid hydroxyláminu (10 g) ve vodě (60 ml). Výsledný roztok se míchá 2 dny při teplotě místnosti, dokud všechny výchozí látky nezmizí. Reakční směs se rozdělí mezi vodu á .ether, _? organická fáze se promyje^ vodou a'roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří.’ Žlutý pryskyřičný zbytek se chromatografuje na silikagelu za použití směsi etheru a hexanu v poměru • z >

; 1, jako elučního činidla. Vhodné frakce se shromáždí ⁺ a odpaří. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu (8ÓÓ mg)ž která se charakterizuje hmotnostní a nmr spektroskopií.

Pří k lad 7

3-[2,4-Dinitrofenylthio]-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI monosacharid ‘

Produkt z příkladu 5 (100 mg) se rozpustí v kyselině octové (10 ml). Ke vzniklému roztoku se přidá octan mědfnatý (400 mg) ve vodě (5 ml). Reakční směs se míchá 1 týden při teplotě místnosti a poté rozdělí mezi ethylacetát (50 ml) a vodu (50 ml). Organická fáze se promyje vodou a nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vysuší síranem horečnatým a odpaří. Získaná žlutá pěná, která obsahuje 5-keton, se rozpustí v methanolu (50 ml) a k methanolickému roztoku se přidá tetrahydroboritan sodný (20 mg). Po 5 minutách se reakční směs rozloží vodnou kyselinou citrónovou a extrahuje ethylacetátem. Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší a odpaří. Oranžový sklovitý zbytek se chromatografuje na silikagelu (30 g) za použití směsi etheru a dichlormethanu poměru 3:1, jako elučního činidla. Jako první se eluuje oranžový pás, který se zahodí a poté se získá sloučenina uvedená v nadpisu (20 mg), která se charakterizuje hmotnostní a NMR spektroskopií.

Příklad 8

3-Merkapto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl mono-’' sacharid 5-N,N-dimethylhydrazon

Sulfid z příkladu 5 (300 mg) se rozpustí v dichlormethanu (40 ml). Ke vzniklému roztoku se přidá ethanthiol (5 ml) a poté triethylamin (3 ml). Reakční směs se míchá 3 hodiny při teplotě místnosti načež se k ní přidá další dávka triethylaminu (1 ml) a ethanthiolu (5 ml) a v míchání se pokračuje dalších 8 hodin. Těkavé látky se odstraní a tmavý olejovitý zbytek se chromatografuje na silikagelu za použití dichlormethanu, jako elučního činidla Jako prvni se eluuje tmavě oranžový pás a poté sloučenina uvedená v nadpisu. Po odpaření se získá titulní sloučenina

- 28 · τ;

ve formě oranžových/ krystalů - ( 200 ing), která'se charakter.·.* . + .f ^,r ·,·* =·

--/ tr rižuje hmotnostní a?NMR spektroskopií;

' . ť ··.·.* v.· ‘· 1« -,., . P ř‘í k fa ď

3-Methylthio-2223-dihydro*-25-cýklohexylaverměktin B1 mono-, sacharid.5-N,N-dimethylhydrazon

·./ * ·

Thiol z příkladu-8 (90 mg) se rozpustí v-.etheru-(2 ♦ml).„Ke vzniklému roztokujsě přidá methyljodid (1 jal) ^a - Hunigova Žáze (0,5' m íj . ^P cT 6-;ÍSdináchtjsou/yž^hyý^chč^i^ ' íátký spotřebovány'^ Těkavě látky seodstranila zbytek se ’ '*·'··*-JťSr*r-.· ' '. - . Λ .* :· - »*· , -i Λ . - / ·./ * chromátografuje na silikagelu (50 ;g)?za použiti směsi j\ ^r . . τ·'- */' '7*· , -,/·- ' · --.t dichlormethanu a''‘etheru v,poměru'3* : l,¹ jako elučního

Τ .''', , . -r - ·. •Λ“ ^L- '_f činidla.. Frakce obsahující/méně/polární produkt se shromáždí a NMR a hmotnostní spektroskopii’se prokáže‘‘obsah titulní sloučeniny. ' .....

Příklad 10

3-Methylthio-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin B1 mono,4: *' sacharid 5-oxim

Methylthiosloučenina z příkladu 9 (40 mg) sé rozpustí ve směsi, methanolu a dioxanu (10 ml, 1 : 1)“a k výslednému roztoku sepřidá hydrochlorid hydroxylaminu (0,5 g) ve vodě (2 ml). Po 6 hodinách reakce ještě není dokončená a ke směsi se přidají další 2 g soli“hydroxylaminu -vévodě (2 ml). Po 12' hodinách se reakční směs nalije do vody (50 ml) a vodná směs se extrahuje.etherem (2 x. 50 ml). Extrakty se\promyjí roztokem chloridu sodného, vysuší '/šířáňětfTSořěcnátým'' a~'odpaři. Pryskyřičný -zbytek se přečistí chromatografií na sloupci 1 Dynamáx^^ ODS, přičemž eluce se provádí za použití směsi methanolu a vody v poměru 90 : 10 rychlostí 20 ml/min. Struktura se stanoví NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 11

3-Methylthio-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin B1 monosacharid

Methylthiosloučenina z příkladu 9 (50 mg) se rozpustí v kyselině octové (6 ml). K výslednému roztoku se přidá nasycený vodný roztok Octanu mědínatého (3 ml). Vzniklá směs se míchá 24 hodin při 3 5C a zředí vodou (50 ml). Vodná směs se extrahuje etherem (2 x 50 ml). Extrakty se promyjí vodou, nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Pryskyřičný zbytek, který obsahuje 5-keton, se rozpustí v methanolu (3 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá tetrahydroboritan sodný (20 mg). Po 30 minutách se reakční směs rozloží 5 ml 10% vodné kyseliny citrónové a extrahuje etherem (2 x 50 ml). Etherové extrakty še vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Pryskyřičný zbytek se přečistí na sloupci 1 Dynamax^^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 9 : 1 rychlostí 20 ml/min. Produkt se eluuje v intervalu od 22. od 24. minuty a poté charakterizuje hmotnostní a NMR spektroskopií.

Příklad 12

3-Dimethylaminomethyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin B1 monosacharid 5-N,N-dimethylhydrazon _ť L- ' .,·

Hydrazon z prepárativního postupu'A‘(70 mg) 'se rozpustí v acetonitrilu (10 ml). K acetonitrilovému roztoku se přidá uhličitan vápenatý (70 mg) a Eschenmoserova sůl (Me₂N-CH₂ ⁺Cl^-) (100 mg). Reakční smés sé 24 hodin nechá stát

- ‘30 ·» 4-** · i J ?. j * > **· >.·»» ^Λ . ·. . ^-4· při O’C a poté nalije do,nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného,(50 ml) a extrahuje etherem (2 x 75 ml) . _T.i Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a,odpaří. Pryskyřičný' zbytek se přečistí chromatografií'na silikagelu (50 g) za použití směsi etheru a dichlormethanu v poměru 1 : Ί, jako elučního činidla. Jako první se eluuje zbytek^výchozí látky \ i, >, s ,·>

a- poté následuje sloučenina uvedená v nadpisu,, která se _ř.

*7 -·-'>·?=; > *? V:·.' « .

charakterizuje hmotnostní a NMR spektroskopií. _jV

„.A.

- · '»· /. é ’ >-·<

-P-ř—í-k-l-a-d-1—3-4.

',-5^·.Λ·τ,5 .«I

W .

<; ...i

3-Dimethylaminoiuethyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin

Bl monosacharid 5-oxim +f . ...

Produkt z příkladu:Í2 (200-mg) se rozpustí vé směsi methanolu a dioxanu (40 ml·, 1 rl). Ke vzniklému roztoku se přidá roztok hydrochloridu hydroxylaminu (2 g) ve vodé (10 ml). Reakční směs se nechá stát 3 hodiny při teplotě míst- ., , .-z* nosti, poté přes noc při .velmi nízké teplotě, a zčásti odpaří, aby se odstranil methanol*. Zbytek se neutralizuje přebytkem nasyceného.roztoku hydrogenuhličitanu Sodného. Produkt se/extrahuje-etherem (2.x lOO/ml), promyje vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a ¹ f ' Ϋ* , ^Γ t ' ? .· ' ^f ’ ' ' .

odpařit Surový produkt se přečistí chromatografií na silikagelu (60 g) za použitíjsměsi dichlormethanu a etheru v poměru 4 : 1, jako elučního činidla a vhodné frakce se spojí. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu (96 mg), která se charakterizuje hmotnostní a NMR spektroskopií.

Příklad

3-Fenylseleno-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid 5-N,N-dimethylhydrazon

- ' ' 1 **'*. ; ......

Hydrazon z preparativního postupu A (100 mg) se rozpustí v acetonitrilu (40 ml) a k acetonitrilovému roztoku se přidá N-fenylselenoftalimid (100 mg). Reakční směs se třepe, dokud se všechny výchozí látky nerozpustí. Výsledný roztok se 48 hodin udržuje při 0“C a poté nalije do vody (lOO .ml )_.._Vo_dná směs_se extrahuje etherem (2 x 150 ml). _ =

Extrakty se promyjí vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Pryskyřičný zbytek se chromatografuje na silikagelu (80 g) za použití směsi dichlormethanu a etheru v poměru 3 : 1, jako, elučního činidla. Eluuje se nejprve určité množství ftalimidu a poté sloučenina.uvedená v nadpisu, která se charakterizuje NMR a hmotností spektroskopií.

Příklad 15

3-Fenylseleno-22,23-dihydro-25-cyklohexyl^! avermektin Bl monosacharid 5-oxim

Produkt z příkladu 14 (480 mg) se rozpustí ve 150 ml směsi methanolu a dioxanu v poměru 1 ; 1. Ke vzniklému roztoku se přidá celkem 5 g hydrochloridu hydroxylaminu ve vodě (30 ml). Reakční směs se 24 hodin nechá stát při teplotě místnosti a poté nalije do vody (500 ml). Vodná směs se extrahuje etherem (2 x 250 ml). Extrakty se promyjí vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem horečnátým a odpaří. Pryskyřičný zbytek se chromatografuje na silikagelu (100 g) za použití směsi dichlormethanu a etheru v poměru 4:1, jako elučního činidla. Frakce obsahující produkt se shromáždí a spojí. Sloučenina uvedená v nadpisu . se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

- 32 P ř ί k 1 a d ^k* Γ 6 / ? t -y . . , , fr-·.

3-Fenylseleno-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektinBI nionoκ <4.

‘ sacharid

- -***-'F— ^4á·’/

Produkt zpříkladu 14 (40 mg)še,rozpustí v ’ .

kyselině octové (20 ml). Ke vzniklému roztoku se přidá . .. *-!< ' .' ' ·' ' ···’·* ' nasycený roztok ‘ octanu médnatého/ (7 ml). Reakční smés se'4, dny nechá stát při -teplotě místnosti a poté zpracuje Á ¹¹ způsobem/popsaným v-příkladu-?. Surový-;produkt (5-ketoh)-se -rozpustí—v-methanolu-(-5-'ml-)-a-k-methanolickému_Troztoku-se--.přidá tetrahydroboritan sodný (20/ mg). .Po 20 minutách še . .

Λ.

-,í reakční směs-zpracuje«postupem uvedeným vpříkladu '7 a. .

.... . i.,, V ...^1,-,., ’ -i- . /p\. · · - - >

produkt se přečistí na sloupci Dyna.max’· ' ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 95 : 5. rychlostí 20 ml/min. Produkt po 17 minutách eluce se eluuje produkt, který se poté charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 17

3-Nitro-22,23-dihydror-25-cyklóhexylavermektin Bl.moňosacha,rid 5-N,N-diměthylhydrazon

Hydrazon z preparativriího postupu A (150 mg)^!se rozpustí v acetonitrilu (30 ml). Acetonitrilový roztok se ochladí ha 0*C a přidá se k němu tetranitromethan (0,2Ó ml). Reakční směs se 12 hodin udržuje při 0’C, načež se z ní odpaří acetonitril. Zbytek se chromatografuje na siíikagelu (90 gj za použití směsi dichlormethanu a etheru v poměru 3 :‘ i, jako elučního činidla. Pohyblivější žlutý pás šé ^: zahodí a poté se shromáždí 20 frakcí o objemu 20 ml. Frakce 5 až 6 obsahují sloučeninu uvedenou v nadpisu, která se charakterizuje hmotnostní a NMR spektroskopií.

Příklad 18

3-Jod-22,23-dihyďro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid 5-N,N-dimethylhydrazon

Hydrazon z prepárativního postupu A (50 mg) se roz¹ v pustí v “acetonitrilu *(20' ml ) Výsledný roztok~ sé“óčHladí >iá“ 0’C a během 3 dnů se k němu ve třech dávkách (vždy 10 mg) přidá N-jodsukcinimid. Reakční směs se nalije do vody (50 ml) a vodná směs extrahuje etherem (2 x 75 ml). Extrakty se promyjí vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem horečnatým a odpaří. Žlutý pryskyřičný zbytek se chromatografuje na silikagelu (50 g) za použití směsi dichlormethanu a etheru v poměru 3 : 1, jako elučního činidla.

<>

Frakce obsahující produkt se shromáždí. Sloučenina uvedená A v nadpisu še charakterizuje hmotnostní a NMR spektroskopií.

Příklad 19

3-Jod-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid ¹ i · '

Jodovaná sloučeninaz příkladu 18 (50 mg) se roz^ pustí v kyselině octové (5 ml) a ke vzniklému roztoku se

4přidá nasycený roztok octanu mědínatého (2 ml). Reakční směs * ₍ se míchá 72 hodin při teplotě místnosti a poté zpracuje způsobem popsaným v příkladu 7. Získaný surový 5-keton se . e ' d h J postupem podle příkladu 7 redukuje na sloučeninu uvedenou v nadpisu. Surový produkt se přečistí na sloupci Dynamax^^R^

ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 9 : 1 rychlostí 9 ml/min. Produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

> 4^... -ř -wPříklad

O f;

r j.,.

3-ehlor-2 5-cýkióhexýl'áveřmekfe-ín-Bl—5-Ν-, N-d-i-methy-lhydrázon^:25-CyklOhexylavermektin~Bl 5-N,N-dimethylhydrazonr ť· ¹ *-4 i · ' ** “ i <fr * - * (4'g)', vyrobený z odpovídajícího ketonu způsobem popsaným v ' » : ·.: · f í- i ^v , - V’,' · * ' ' ; : ... ’->r.· .

.preparativním postupu A, se rozpustí v acetonitrilu (800

i. . ,_r -r.₍ * . > ; < -t ’ ~ r.

ml). Acetonitřilóvý roztok se ochladí na 0*C a přidá se k < ¹ '-i* x - ' t *' 'i·' '' ' ii-i ⁷ ?' -^Ť í’V^:’ němu N-chlórsuJcciňimid (4 g) á ‘molekulární šíto 4A ( 20, g). Reakčnísměs' se 24 hodin nechá stát při „OO, načež se z ní λVi-M,n.· ''\f- » .

odfiltruje molekulární síto. Filtrát se zpracuje postupem .* popsaným' v příkladu IV Surový produkt se přečistí chromátografií na silikagelu (200g) za použití směsi dičhíór-* ± o ι/'ϊ.,ΐ.- . Λ) ' ? *' ·* · ^:!ř _Λ' · Á4í.-^{: :r}--ύ·. methanu a etheru v poměru’4 : i,;jako elučního činidla. Získaný produkt„se charakterizuje hmotnostní a NMR '···♦*·. *·£. . ' ty* ' ’ ''' .j. .··'' spektroskopií. /' _t, ’ ' '

Příklad 21

3-Chlor-25-cyklohexylavermektin Bl . Hydrazon z příkladu 20 (i, 1 g) se rozpustí v kyše“ ' ; ·’ τ - .··.;' - /·' ·. , ... ·· <’ ·».· .. ... ' _v ‘ _Λ líně; octové (.70 ml). Ke vzniklému roztoku se přidá nasyceny octan mědfnaťý (35 ml). Reakční směs se 72 hodin nechá stát při teplotě místnosti a poté zpracuje postupem popsaným'v příkladů 7. Získaný surový 5-keton se postupem podle příkladu 7 se redukuje za použití tetráhydroboritánu ·»*? Z ťl- * sodného . Sloučenina uvedená v nadpisu se ve dvou- dávkách -* přečistí na sloupci 2” Dynaraax^ ODS, přičemž ěluce se „ “i.

provádí směsí methanolu a vody v..poměru 9 : 1 rychlostí 45 ml/miň. Produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 22

3-Chlor-25-cyklohexyl avermektin BI 5-oxim

Hydrazon z příkladu 20 (0,3 g) se rozpustí ve směsi . methanolu_a dioxanu v poměru 1 : 1 (90 . Ke vzniklému roztoku se přidá hydrochlorid hydroxylaminu (3 g) ve vodě 1 , (20 ml). Výsledná směs se 16 hodin nechá stát při teplotě místnosti a zpracuje postupem popsanýmv příkladu 4. Surový produkt se přečistí na sloupci 1 Dynamax^^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 95 : 5 rychlostí 9 ml/min. Sloučenina uvedená v nadpisu se charakterizuje hmotnostní a NMR spektroskopií.

t

Příklad 23

3-Chlor-25-cyklohexyl avermektin BI monosacharid

3-Chloravermektin z příkladu 21 (50 mg) se roz- pustí v 1,5 ml 1% roztoku kyseliny sírové v isopropylalkoholu. Reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti a poté rozdělí mezi ether a nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodnéhoi Organická fáze se vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Surový produkt se přečistí na sloupci 1 Dynamax(^R\ přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 9 : 1 rychlostí 9 ml/min. Sloučenina uvedená v nadpisu se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 24

3-Chlor-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI *- , Μ***. , .. · , _? --._L 7 .... · ·· .. -Μ*····, -7^ .... . „ .

3-Chloravetmektin z příkladu 21 (0,1 g) se rozpustí v toluenu (5 ml) a vzniklým roztokem se nechá probublávat dusík. Roztok se dále odplyní působením ultraΓ

- 36 ; zvuku a přidá se k němu Wilkinsonův katalyzátor ,(20 mg) • •ť’ <3 •ř +'

Reakční směs se hydrogenuje přes noc za. tlaku-343/5 kPa, ' * , přidá sel k ní další dávka katalyzátoru (20 mg) '* 2t a v hydrogenaci se pokračuje 24 hodin. Poté se reakční směs/ přefiltruje a filtrát se odpaří. Hnědý, pevný zbytek se' rozpustí v methanolu*, methanolický roztok sě přefiltruje a^{* 1} filtrát se přečistí na_; sloupci i^fDynamax(^R) ODS, přičemž , p··' K ť^{1 £} f ^{F ,Zi} ř- ^:· * ¹ - ·* ' i eluce se provádí směsí methanolu a vodu v poměru 9 1 rychlostí 9. ml/min. Sloučenina Uvedená*v nadpisu se * t Ϊ « '* . * * 1! _μ ‘ _f. íý-· ’ '·

.. charakter i-zu je .NMR „hmotnos tnispektrometrií- ·. 4. .-</2/

J , · ’ ,t. · · · ' _ < C; .%T

P/r 1 k ..1<

·'.· · ·Ίίί

5

- -----v

3-Chlor-25-cyklohexylavermektin B2

Λ.

. * · 4

Sloučenina uvedená v nadpisu se vyrobí z 25-cyklohexylavermektinu B2 5-N,N-dimethylhydrazonu (syntetizovaného z 5-keto-25-cyklohexylavermektinu B2 způsobem'popsaným v preparativním postupu A) konverzí na 3-chlor-25-cyklohexylavermektin B2 Ν,Ν-dimethylhydrazon postupem podle příkladu

1. Tato sloučenina se hydrolyzuje na 5-keton, jak je podrobně uvedeno v příkladu 7, který se redukuje na.....

sloučeninu uvedenou v'nadpisu. Titulní sloučenina sechara · V/ . · - * - ₇· kterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií. .

P ř i k 1 a d 2 6

3-Chlor-25-cyklohexylavermektin B2 monosacharid

Sloučenina uvedená v nadpisu sé vyrobí ze sloučeniny z příkladu 25 za použití hydrolýtického postupu popsaného v příkladu 23 a charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 27

3-Chlor-25-cyklohexylaveraiektin B2 5-oxim

Sloučenina uvedená v nadpisu se vyrobí tak, že se 25-cyklohexylavermektin B2 5-N,Ň-dimethylhydrazon (syntetizovaný z 5-keto-25-cykÍohexylaveřmekt£nůB2~ způsobem popsaným v preparativním postupu A) převede na 3-chlor25-cyklohexylavermekt£n B2 Ν,Ν-dimethylhydražon postupem, jaký je popsán v příkladu 1. Vzniklá sloučenina se podle příkladů-4 oximuje na sloučeninu uvedenou v nadpisu, která’ se.charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 28 >. .· ·

3-Chlor-23-0-methyl-25-cyklohexylavermektin B2 ’ 1.

Sloučenina uvedená v nadpisu se vyrobi tak, že se 23-O-méthyÍ-25-cyklohexylavermektin B2 5-N,N-dimethylhydra► zon (syntetizovaný z 5-keto-23-0-methyl-25-cyklohexylávermektinu B2 způsobem popsaným v preparativním postupu A) převede na 3-chlorr23-0-methyl-25-cyklohexyl ávermektin B2 N>N-dimethylhydrazon postupem, jaký je popsán v příkladu Γ.'

L

Vzniklá sloučenina se podle příkladu 7 hydrolyzuje na 5-keton, který se redukuje. Titulní sloučenina se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií. . l !

Příklad 29

«.·

3-Chlor-23-0-methyl-25-cyklohexylavermektin B2 monosacharid sloučenina' uvedená“v nadpisu .se*vyrobř ze - — ’ sloučeniny z příkladu 28 za použití hydrolytického postupu popsaného v příkladu 23 a charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií. . —--------- - ----- — —

5.

Příklad

0

- JO * * i i

:-3-Ghloř-2-3-0-methyl~-2-5-€ýk-l-ohex-yl-áve4£mek-tln-&-2--5?ex4ffi--r---~ ' ΐ: > ^J t ' . fc '

4;. - V - . , - · , y .' . Λ »J 't-' ... ' ^_ 4.; *í i ,··..· - . <r .’ · '- , - ' ·* -,

.. sloučen ina--uvedená v-nadpisu se * vyrobí- tak, že se-—; 23-O-rmethyl-25-:cýklohexylavermektin B2 5-Ň,N-dimethylhydrazón (syntetizovaný z ^S-keto-Ža-O-methýl^S-cyklohexylavers l ' ' ;· ;/ ' ··*' mektinu‘'B2 podle příkladu 1)₄ převede za použití'postupu uvedeného vpřikladu'1. ňá; 3-chlor-23-0-methyl-25-cykÍohe- * ‘ ¹ .ť, * ’ >'''* V j * ' ·. r <. ....... . .· _? xyiaverméktin B2N, N-dimethylhydrazon.. Tato sloučenina se

Γ, ,A. - ..IJ .» 1_ . .... . ... . .. i . i- . ' J. - . . . , _ * . u u Lf. . — . ... _. -J . L V . . · · L l . AJ ‘ sr*j*\'-·*“*·v'._A v'’·'“ γ -kr ·/*·- '>*' ·* /4·Α»·*·4».χ»··ί.;)Μ*»· oximuje způsobem, 'jaký je„popsán v příkladu 4. Titulní*' . sloučeniná^se ''charakterizuje-NMR-a hmotnostní spektroskopiím

........ .·...» ..... .. . .. . .. . > ” .*•5· ' v .

í

P ří k lad 3 Γ

3-Brom-22,23-dihydro-25-cyklohexyláyermektin Bl monosacharid 5-N,N-dimethylhydrazon

Hydrazon z prepárativního postupu A (200 mg) se rozpustí v acetonitrilu (50 ml). Výsledný roztok se 1 hodinu

- -‘ť i^'·- .^.m -*... -l ’ . . λ- 4. ·míchá s mólekúlárním sítem 4A, ochladí na 0‘C a během 30 minut se^Ak němu po částech’přidá N-bromsukcinimid (NBS) (45 •I ’’ . Φ-, ' ·· v?' · J. · * ·-. 3 · - »· mg). Pp přidání dalších^lGvjng^: N-bromsukcinímidu sé* reakční *·*>· <3 tr « . . W i. -¾ Ί '· ’ ’ » · · á · •j. · ¹ Τ’ '£*^,4_ ' .··-'·· 1' ^{Xl v} * - “ * - “ ’7'i' ‘ směs míchá ještě 30 minut a nalije do zředěného vodného

- . v,., ,. ; . ;

roztoku hydrogensiřič.itánu sodného. Vodná směs ,se extrahuje éthylacetátěra, promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem horečnatýma odpaří. Surový ·, r produkt se přečistí chromatograf i i na silikagelu (7-5 ^Lg) zapoužití směsi hexanů a etheru v poměru 3 : 2. Vhodné frakce se'shromáždí a získaný produkt se.charakterizuje NMR a hmotnostni spektroskopií. *

Příklad 32

3-Brom-22,23-dihydro-25-cyklohexyl avermektin Bl monosacharid

Sloučenina uvedená v nadpisu se vyrobí tak, že se sloučenina z příkladu 31 převede na 3-brom-5-keton, který se postupem popsaným v příkladu 7 redukuje působením tetrahydroboritanu sodného. Získaná titulní sloučenina se charaterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 33

3-Brom-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid 5-oxim

Sloučenina uvedená v nadpisu se vyrobí tak, že se sloučenina z příkladu 31 oximuje postupem popsaným v příkladu 4. Získaný produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 3 4

3-Vinyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosachárid 5-N,N-dimethylhydrazon

3-Jodavermektin z příkladu 18 (150 mg) se rozpustí v dimethylformamidu (7,5 ml). Ke vzniklému roztoku se přidá tri-n-butylvinylstannanu(o,8l g) a tetrakis(trifenylfosfin)palladium(O) (asi 10 mg). Reakční smés se pod atmosférou dusíku 4 hodiny zahřívá na 100'C, načež se z ní za sníženého * ^L. 1 ^x i % ’ ' W v ί». _t li. Λ .1« , . „ tlaku při teplotě místnosti odpaří rozpouštědlo. Olejovitý zbytek se chromatografuje na silikagelu (50 g) za použití směsi etheru a hexanu v poměru 7:3, jako elučního Činidla.

Vhodné frakce šě shromáždí; čímž se získá sloučenina uvedená v nadpise (100 mg), která se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií. /

Příklad '35

í. ' ¹ . .·?·?·./· ..... - .

3-Vinyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavérmektin Bl * ' ‘ “ monosacharid 5-oxim

,. - 4 ' Sloučenina uvedená v nadpise se vyrobí tak, že se ^sloučenina -z přikladu 34 oximuje Dpo stupem-podle „přikladu ,4.,,.....

-8—Surov-ý—produkt^se—přečistí-na-sloupci_l^_D.ynamaxí^l_ODS,,______ přičemž eluce se provádí Směsí methanolu a vody v poměru 9 :

rychlostí 18 ml/min. Po 26 minutách se ěluuje.produkt, který se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Přiklad 36

3-Viňyl-5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid

Hydrazon z příkladu.34 (70 mg) se rozpustí v ledové kyselině octové (7 ml). Ke vzniklému roztoku se přidá nasy1 cený vodný octan méčfnatý ,(1,4 ml). Reakční směs se míchá 2 dny při 35’C, odpaří a produkt se izoluje extrakcí etherem.

i . , .

Získaného ketonu se použije přímo v následujícím stupni.

Příklad 3 7“

3-Vinyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid' .....

Keton z předchozího příkladu {40 mg) se rozpustí v methanolu (40 ml) a methanolický roztok se smísí s tetrahydroboritanem sodným (.20 mg). Výsledná směs se 15 minut nechá stát při teplotě místnosti a poté rozloží přídavkem

- 41 10% vodné kyseliny citrónové (1 ml). Produkt se extrahuje ethylacetátem. Extrakty se odpaří a zbytek se chromatografuje na silikagelu (10 g) za použití směsi dichlormethanu a etheru v poměru 2:1, jako elučního činidla. Frakce obsahující avermektin se shromáždí a odpaří. Zbytek se

.........2-------přečistí .vysokotlakou., kapalinovou, chromatograf ii.s obrácě-.....

nými fázemi. Sloučenina uvedená v nadpisu se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

.. P r í k 1 a d 3 8

3-Ethinyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosa. , charid 5-N,N-dimethylhydrazon

3-Jodávermektin z příkladu 18 (150 mg) se rozpustí v dimethylformamidu (7,5 ml). Ke vzniklému roztoku se přidá ethinyltri-n-butylsťannah (0>75 ml) tetrakisftrifenylfosfin)palladium(O) (asi 10 mg). Reakční směs .se 3 hodiny pod atmosférou dusíku zahřívá na 50’C, načež se z nfza vysokého vakua při teplotě místnosti odpaří rozpouštědlo. Zbytek se chromatografuje na silikagelu (50 g) za použiti směsi etheru a'hexanu v poměru 75 : 25, jako elučního činidla. Frakce obsahující produkt se shromáždí. Získaná sloučenina se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Přiklad 39

3-Ethinyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid 5-oxim

Titulní sloučenina se získá z produktu z příkladu “*** /W -ir- miijiir ·;#«*· st 'W*^- '' p- - χ- qb; y.^.· ' < ** u J*™’ - ***·. . .

oximací podle příkladu 4 a charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

- 42 . t

». * v

Přiklad '4 0

Tr

f.

3-Ethiny1-5-keto-2 2,2 3-d ihydro-25-cyklbhexy1avermektin B1 monosacharid, ,· -M

3-Ethinýlhydrazon z příkladu'38 (50 mg) se rozpustí ' v dimethylformamidu (5 ml). Výsledný roztok se ochladí na í

·.·*·' ' ··-·... ’ ... -·,'

-42 °C a/přidá se k němu m-chlorperoxobenzóová kyselina (22 mgj Reakční směs se:během T*hodiny zahřeje*na¹ -10*C a tato /-teplotajse rudržuje „do dobu; 1/5hodiny-.vRotěusevreakční·«směs ~ —během/yZO^minut-zahre j e^ná-O-^Cya-rr o ziož í-^nasyceným-vpdným———r J · '*'· . ·*Γ'' V’’ X -< ”, ·**:'„/; *’· ’ A ' ” ’ *· jTa ·,·.

roztokem *hydróg.enuhličitánu sodného. /Vodná směs se-extrahuje ethylacetátěm,'prómyje vodným roztokem chloridu sodného, -vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Jako produkt se získá ketosloučenina.ve formě žluté, pevne látky.

Pří k 1 á ď 4 1

3-Ethinyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl , ?·* monosacharid

Keton z .předchozího příkladu (70 mg) se rozpustí v methanoiu (10 íal)vá methanolický'roztok-sé smísí s tetra' 'i ’ · > ' hydroboritanem sodným (20 mg).^Reakční směs se 20 minut nechá stát při teplotě místnosti a poté podrobí zpracování způsobem popsaným v přikladu'37. Surový produkt se přečistí ' ’ * Iii vysokotlakou kapalinovou chromatografíí s obrácenými fázemi na sloupci 1 Microsorb^), přičemž eluce se provádí směsí • · - V : methanoiu á vody v poměru 87 : 13 rychlostí 20 ml/min. Vhodné frakce se shromáždí a odpaří, čímž se získá titulní produkt, který se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 42

3-Azido-5-keto-23-0-methyl-25-cyklohexylaverméktin B2

3-Chlorketon z příkladu 28 (100 mg) se při teplotě místnosti míchá v acetonitrilu (10 ml) ...Ké_yžniklé_.směsi.se._..

t v jedné dávce přidá jemně rozmělněný azid lithný (100 mg). Výsledná směs se podrobí krátké sonikaci a 6 hodin míchá při teplotě místnosti. Poněvadž reakce ještě není úplná, udržuje se reakční smés 72 hodin při -7Ó’C a během dalších 3 *

hodin se nechá ohřát na teplotu mísntosti. Poté jsou již výchozí látky zcela spotřebovány. Reakční směs se nalije do vody (100 ml) a vodná směs se extrahuje fetherem (2 x 100 ml). Extrakty se promyjí vodou a poté vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří na pěnu. Tato pěna je NMR, hmotnostní a IR spektroskopií identifikována jako titulní azid.

Příkl ad 43 r * s

3-Azido-23-O-methyl-25-cyklohexylavermektin B2

Azidoketon z předchozího příkladu (50 mg, se rozpustí v methanolu (2 ml) a k methanolickému roztoku se přidá tetrahydroboritan sodný (8 mg). Po 10 minutách še surová reakční směs chromatograf uje na sloupci 1 Microsorb^) ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 86 : 14 rychlostí 18 ml/min. Látka, která se eluuje mezi 40. a 48. minutou se shromáždí a NMR, hmotnostní a IR spektroskopií identifikuje jako titulní azid.

,- 44 P ř. ί k 1 a d

5-Keto-MÍlbemýcin-UK-86,956' **·.>

' Milbemýcin UK-86,956 (definovaný v US patentu č. „* * . ‘ *’ '» ,^b# ' V / ' */ > ·. ·, ... ri

073 567 a získaný postupem podle tohoto patentu) (10 g) sé • · · ” η · _ 4. li ' ťwt - ‘ *·<+. ‘ft.

rozpustí v,e»směsi„etheru'a tetrahydrofuranu v poměru 3 : 1 ^l- ^J..fA j t I»-· V ' (400,βΙ)? Ke vzniklému roztoku se za míchání přidá 10-g _: . v ../-. ·.>' ^f v· '···. .,y '^r .. / ' , * oxidu manganičitého a po 3 hodinách dalších 10 g oxidu ___l-ují./. , .. · 2'. ... -<· ' ·«·· 7. teplotě .místnosti.· P.otom. se .přídá^darších^lp/g^oxidu _ť manganičitého áfreakční, směs se 4 hodiny'míchá/ Vzniklý. 2 · roztok přefiltruje'přes 'Hýf lo^ . ^Zbytek se ,dobře promyje etherem a¹ filtrát se odpaří. Získáse produkt ve formě žluté pevné látky. ,

... . Příklad 45

s. ,

Milbemycin-UK-86,956-5-N,N-dimethylhydrazon • . .

I ϊ .

; . (Ί . ·, ’· · . λ '

Sloučenina uvedená, v nadpisu, se „vyrobí z ketonu z předchozího příkladu způsobem-popsaným-v preparativním postupu A. ' ' ···...· . · . í

P ř í k 1. ad 4 6 ¹ -h /,·-·. .. · . » , . ...·_{Λ A} .3-Chlor-5-milbemycin-UK-86,?56-N,N-dimethYlhydrazÓn ' · · - s . ·/

Mylbemycin-5-N,N-dimethylhydrazon z předchozího příkladu (0,5 g) se rozpustí v acetonitrilu (100 ml). Vzniklý, roztok se 10. minut při teplotě místnosti míchá s molekulárním sítem 4A (1 g). Výsledná směs se ve směsi ledu a soli ochladí na 0’C a přidá se k ní N-chlorsukcinimid (2,8 g). Reakční směs se 24 hodin nechá stát při 0’C, kdy chromá tograf ie na tenké vrstvě ukáže, že konverze je úplná. Poté se reakční směs nalije do vodného disiřičitanu sodného a vodná směs se dobře extrahuje etherem, promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Žlutý pevný zbytek se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 2” Dynamax^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a , vody v poměru 90 : 10 rychlostí 40 ml/min. Získaná sloučenina se identifikuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

;.

Příklad 4.7 ·· ' Ϊ * ( 3-Chlor-5-keto-milbemycin-UK-86,956 ₍3-Chlorhydrazon z předchozího příkladu (0,88 g) se rozpustí v. ledové kyselině octové (50 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný'roztok octanu mědfnatého (25 ml). Reakční směs se přes noc zahřívá na 35”C, dokud konverze není úplná a poté rozdělí mezi vodu a ether.

Extrakty se promyjí vodou, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Získá se titulní sloučenina ve formě žluté pevné * látky, která se charakterizuje hmotnostní spektroskopií.

Příklad 48

3-Chlormilbemycin-UK-86,956

Keton z předchozího příkladu (900 mg) se rozpustí v methanolu (30 ml) a k methanolickému roztoku se v jedné

I dávce přidá tetrahydroboritan sodný (200 mg). Vzniklá směs se míchá. 15 minut a poté rozdělí mezi vodu a ether (50 ml). Extrakty se promyjí vodou, vysuší síranem sodným a odpaří. Surový' próáůkt*se“přěči's tí * vysokotlakou kapa 1 i no vou ‘chromatografií s refersními fázemi na sloupci 2” Dynamax^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 85 : 15 rychlostí 40 ml/min. Vhodné frakce se shromáždí, čímž • * i' se získá sloučenina uvedená v nadpisu,Tkterá se·. ~ * charakterižu j e 'NMR a hmotnostní spektroskopií.Ύ , _t

- ' . ± jf - t -» · * ů . J k. , τ

* _ *«

v.

<·.

Příklad

3-Brom-5-milběmycin-UK-86,956-N,N-diméthylhydrazon ^:‘ ' 7.:_ ··. ' .. .

i ^r . ‘ ,J . ? Ϊ ./ * . * ’

Milbemycin-5-N,N-dimethylhydrazon_tz přikladu 45 (1 g) se rozpustí,v acetonitrilu (125 ml) a k acetonitrilové,mu. roztoku se ..přidá molekulární síto 4 A(2_g). Výsledná směs se ve směsi ledu.a soli ochladí na,PTC 'a během 30. minut se k t*

S;

. v·.·-**

Á.X,?

ní přidá N-brómšukcinimid (0;17 gjv-ácetonitrilú(2'5 ml)'. \ Poté se směs míchá'2 hodiny při 0‘C, kdy vysokotlaká <' ., kapalinová' chromatografie ukáže, /žeTreakce. jě~úplná a'nalije '·» ... . . k . . . . · · , ‘ .'· . J·.

do vodného roztoku disiřičitanu'sodného;?Vzniklá směs še. důkladně extrahuje etherem,., promyje-vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem horečnatým a odpaří.

Žlutý pevný zbytek se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s obrácenými fázemi na sloupci 2 Dynamax(^R) ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vodu v poměru 85': 15 rychlostí 40 ml/min; Získá se titulní ' sloučenina, která’se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií. ·,

Příklad

3-Brom-5-ketomilbemycin-UK-86,956

3-Břomhydřázon z předchozího příkladu (0,2 g) se rozputí v ledové kyselině octové (12 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný roztok octanu měčřného (6 ml). Reakční směs sepřes noc zahřívá na 35’C, kdy je konverze úplná. Poté še reakční směs rozdělí mezi vodu a ether, extrakty se promyjí vodou, vysuší sirénám hóřečnatým a odpaří. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu ve formě žluté pevné látky.

Příklad 51

.............-.....3-Brom-milbemycin-UK-86-956 . ............- ------Keton z předchozího příkladu (180 mg) se rozpustí v methanolu (6 ml) a k methanolickému roztoku se v jedné dávce přidá tetrahydroboritan sodný (40 mg). Vzniklá směs se 15 minut míchá a poté rozdělí mezi vodu a ether (50 ml).

Extrakty se promyjí vodou, vysuší síranem sodným a odpaří.

Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatograf ií s obrácenými fázemi na sloupci 1 Dynamax^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí metanolu a vodu v poměru 85 : 15 rychlostí 40 ml/min. Vhodné frakce se shromáždí, čímž T ?

se získá sloučenina uvedená v nadpisu, která se charakte- *·?

rizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 52

3-Chlor-22,23-dihydroavermektin Bia 5-N,N-dimethylhydrazon

22,23-Dihydroavermektin Bia 5-N,N-dimethylhydrazon (vyrobený z 5-ketonu způsobem popsaným v preparativním postupu A) (2,8 g) se rozpustí v acetonitrilu (340 ml). Acetonitrilový roztok se míchá s molekulárním sítem 4A (8 g) 10 minut při teplotě místnosti. Vzniká směs se poté ve směsi ledu a soli ochladí na 0’C a během 15 minut se k ní po částech přidá N-chlorsukcinimid (2,8 g). Reakční směs se nechá stát,24 hodin při 0“£, Jedy chromatografie na tenké vrstvě ukáže, že reakce je úplná. Poté se reakční směs nalije do vodného disiřičitanu sodného a vodná směs se extrahuje etherem, promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří, žlutý

- 48 Λ-,·..?.

, pevný*zbytek se ve dvou dávkách přečistí-vysokotlakou kapalinovou chromatografi í s reversními fázemi*na sloupci2 ’Dynamax^^R\ přičemž eluce se provádí směsí methanolu á vody

J-j Y/jPoměru i95 : 5 rychlosti 45 ml/rnin. Získaná titulní sloučenina se charakterizuje NMR a^hmotnostní spektroskopií.

A..

P ř. í k i a d ·

3

f.í

Λ· * J·¹ . f ’

3-Chlor-5-keto-22^:, 23-dihydroavermektin Blat^

Mi

Τγ^-ΤΤΤΤ/ΤΤξ^-3-Chlhrhydra;zon^z7přěďchó2Ího-příkladuý(-2y8^g-)--?e--rozpustí v ledové kyselině octové- (100 ml). ,Ke vzniklému roztoku jséýpríďá hásycenýývodný'roztok octanu /měčfného -(50 A * ml). Reakční směs se přes noc zahřívá na 35C, kdy je ,lř . · .

konverze již úplná, ochladí á přefiltruje. Filtrát se rozdělí mezí vodu a ether. Extrakty se .promyjí vodou, vysuší síranem'hořečnatým a odpaří do sucha. Zbytek se chromatografuje na silikagelu za použití etheru, jako elučního činidla. Získá se sloučenina, uvedená v nadpisu.

Příklad 54 v , ^{r 1} ' ; ·’γ.. . '

V. ' _t ^Λ 'ζ·Μ '· · _T ' _uy^;' ' * ’ 5 _t .

3-Čhlor-22,23-dihydroavermektin Bia

Keton z předchozího příkladu (500 mg) se rozpustí v methanolu (35 ml) a k methanolickemů roztoku sé v jedné dávce přidá tetrahydroboritán sodný (260 mg). Reakční směs se 30 minut míchá a rozdělí mezi vodu a ether (50 ml). Extrakty se promyjí vodou, vysuší síranem sodným a odpaří. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou čhromatografií s reversními fázemi na sloupci 2 Dynanax^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vodu v poměru 95 : 5 rychlostí '45 ral/min. Vhodné frakce se; shromáždí a získaná titulní sloučenina se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.' ' <

Příklad 55

3-Chlor-22,23-dihydroavermektin Bia monosacharid

Produkt z předchozího příkladu (300 mg) se rozpustí v 1% roztoku_ koncentrované kyseliny sírové V iso-______ propylalkoholu (2 ml) a vzniklý roztok se přes noc nechá stát. Reakční směs se zředí vodou a vodná směs extrahuje etherem. -Extrakty se promyjí vodou, vysuší síranem sodným a odpaří. Pevný zbytek se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografii s reversními fázemi na sloupci 1 Dynamax^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 90 : 10 rychlostí 9 ml/min. Vhodné frakce ^{1 1} Af * se shromáždí a sloučenina uvedená V nadpisu se charakteriI zuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 56

3-Chlor-22,23-dihydroavermektin Bia 5-oxim

Hydrazon z příkladu 5 2 (2 g) se rozpustí ve směsi methanolu a dioxanu v poměru 1 : 1 (400 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá roztok hydrochloridu hydroxyláminu (20 g) ve vodě (100 ml). Po 24 hodinách se reakční směs zpracuje postupem popsaným v příkladu 22. Pevný surový produkt se ye dvou dávkách přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatograf ií s reversními fázemi na sloupci 2 Dynamax^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 90 : 10 rychlostí 40 ml/min. Frakce s retenční dobou 10,8 minuty se shromáždí a získaný titulní oxim se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 57

3-Chlor-22,23-dihydroavermektin Bia monosacharid 5-oxím

Produkt z předchozího příkladu (300 mg) se hydrolyzuje na monosacharid za použití kyseliny sírové v ¹ * t isopropylalkoholu způsobem popsaným v příkladu 54. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromátogra- > fií s reversními fázemi na sloupci 1 Dynamax^ ODS, přičemž eluce se .provádí;sroěsí -methanolu jí vody-v.poměru 90

-lO-rých-lost-í— 9-m-l-/mi-n-.—Frakce-obsahující-produktJse_- . . - · - - .. .„ - * i , . ·.·< · shromáždí a získaná titulní sloučenina se charakterizuje NMR

- ^va hmotnostní spektroskopií.

- . - - . - . · , . . · ¹ ' ... .

tf '· i ·

Příklad 58

3-Chlor-22,23-dihydroavermektin Bia aglykon

Surový disacharid z příkladu 54 (300 mg) se hydrolyzuje tak, že se rozpustí v 1% roztoku koncentrované kyseliny sírové v methanolu (1 litr). Vzniklý, roztok se přes. noc nechá stát a poté zpracuje způsobem popsaným;v příkladu 54. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 2 Dynamax(^R) ODS. Frakce obsahující produkt se shromáždí a získaná titulní sloučenina se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 59

T -Λ 4

3-Bromavermektin Bia 5-N,N-dimethylhydrazon

Avermektin Bia 5-N,N-dimethylhydrazon (vyrobený z 5-ketonu způsobem popsaným v preparativním postupu A) (0,5 g) se rozpustí v acetonitrilu (100 ml). Vzniklý roztok se míchá 10 minut při teplotě mítnosti s molekulárním sítem 4A (1 g). Výsledná směs se poté ve směsi ledu a soli ochladí na -20 ‘C a během hodiny se k ní po částech přidá N-bromsukcinimid (0,11 g). Chromatografie na tenké vrstvě ukáže, že konverze je úplná. Poté se reakční směs nalije do vodného . .disiřičitanu,sodného, a...získaná, směs....důkladně, extrahuj.e ........

etherem, promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Žlutý pevný zbytek se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 2 Dynamax^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 85 : 15 rychlostí 40 ml/min. Získaná titulní sloučenina se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 60

Λ f ·'

3-Brom-5-ketoavermektin Bia

3-Bromhydrazon z předchozího příkladu (0,99 g) se rozpustí v ledové kyselině octové (50 ml) a k roztoku še ., přidá nasycený vodný roztok octanu měčfnatého (25 ml). λ Reakční směs se přes noc zahřívá na 35’C, kdy je konverzeúplná, poté rozdělí mezi vodu a ether. Extrakty se promyjí vodou, vysuší síranem hořečnatým a odpaří do sucha.

Získá se sloučenina uvedená v nadpisu ve formě žluté pevné tt.

látky. · ·

Přiklad 61

3-Bromavermektin Bia , Keton z předchozího příkladu (800 mg) se rozpustí v methanolu (30 ml) a k methanolickému roztoku se po částech přidá tetrahydroboritan sodný (200 mg). Reakční směs se míchá 2Ó minut a poté rozdělí mezi vodu a ether (50 ml).

Spojené extrakty se promyjí vodou, vysuší a odpaří. Surový produkt se přečistí vysokótlakou.kapalinovou chromatógřafií s reversními fázemi na sloupci 2 Dynamax^^R^ ODS, ^přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 85 :»15 rychlostí 40 ml/min. Vhodné frakce se shromáždí a získaná titulní sloučenina se' charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

P ř i k 1 a d 6 2'· ' * ^ř ' ^;*· ' ·* - - . --· - ·, . A * ď ' - , I » — * ~ ~~ 3-Brómavermektin^_B la^-monósacha r i d----; —~----Produkt'z předchozího příkladu (400 mg) se rozpustí v 1% roztoku koncentrované kyseliny sírové v isopropylalkoholu (400 ml). Vzniklý roztok se nechá přes noc stát s poté se výsledná směs zředí vodou. Vodná směs se extrahuje etherem. Extrakty se promyjí vodným hydrogenuhličitanem sodným a vodou, vysuší síranem sodným a odpaří. Pevný zbytek se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními.fázemi na sloupci 2 Dynamax^^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 85 : 15 rychlostí 40 ml/min. Vhodné frakce se shromáždí a získaná titulní sloučenina se; charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

V < . '

Příklad 63

3-Brom-22,23-dihydroavermektin Bia 5-N,N-dimethylhydrazon

22,23-Dihydroavermektin Bia 5-N,N-dimethylhydrazon (vyrobený z 5-ketonu.způsobem popsaným v preparativním postupu A) (6,66 g) se rozpustí v acetonitrilu (900 ml). Výsledný roztok se 10 minut při teplotě místnosti míchá s molekulovým sítem 4A (24 g). Poté se vzniklá směs ve směsi ledu a soli ochladí na 0*C a během 15 minut se k ní po částech přidá N-bromsukcinimid (1,42 g) v acetonitrilu (100 ml). Výsledný červený roztok se míchá dalších 15 minut, kdy chromatografie na tenké vrstva ukáže, že konverze je úplná. Poté se reakční směs odpaří na objem asi 100 ml a zředí ethylacetátem (200 ml). Zředěná směs se promyje 5% vodným disiřičitanem sodným (100 ml), vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a zkon-~ centruje. Získaná oranžová pěna se chromatografuje na silikagelu za použití smési dichlormethanu a ethylacetátu v poměru 2:1, jako elučního činidla. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu, která se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 64

3-Brom-5-keto-22,23-dihydroavermektin Bia Λ

Bromhydrazon z předchozího příkladu (4,5 g) se rozpustí v ledové kyselině octové (500 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný roztok octanu mědnatého (250 ml). Reakční směs se 4 hodiny zahřívá na 45°C, kdy je konverze již úplná, ochladí, přefiltruje a filtrát se odpaří do sucha. Zbytek se rozdělí mezi vodu (150 ml) a ether (150 ml). Vodná fáze se reextrahuje etherem (1 x 100 ml) a spojené extrakty se promyjí vodou (50 ml), vodným hydrogenuhličitanem draselným (50 ml), vodou (50 ml) a vodným roztokem chloridu sodného (20 ml), vysuší síranem hořečnatým a odpaří do sucha. Zbytek se chromatografuje na silikagelu (250 g) za použití směsi dichlormethanu a ethylacetátu v poměru 2:1, jako elučního činidla. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu ve formě žluté pěny, která se \Charakterizuje,NMR a hmotnostní spektroskopií.

* . Příklad 65

A .

I , , ' ^{* 1 * *} ‘ · 4

-——-———---—~3-Brom-22 _r23-.dihydroaverinektin_Bla _ i * .

Λ * . « - 4 ’ o “ ‘ -·** - - - ' - * v** Keton z předchozího příkladu-(500 mg) se rozpustí v methanolu (50 ml) a k methanolickému roztoku .se v jedné

- . + f ⁴ ,dávce přidá tetrahydroboritan sodný (50 mg). Reakční směs se minut míchá, odpaří na malý objem a rozdělí mezi vodu (50 ml) a ether (50 ml). Vodná fáze se reextrahuje etherem (1 x 50 ml) a spojené extrakty se promyjí vodou (2 x 20 ml), vysuší síranem sodným a odpaří.*Zbytek'se chromatografuje na silikagelu (80 g) za použití směsi dichíořmethanu a ethylr acětátu v poměru 2 : 1, jako elučního činidla, čímž se získá surový produkt. Část surového produktu (30-mg) se přečisti vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 1 Ultrasphere^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 90 : 10 rychlostí 5 ml/min. Vhodné frakce se shromáždí a získaná titulní sloučenina se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopii.

Příklad 66 l . .

3-Brom-22,23-dihydroavermektin Bia monosacharid '

Surový produkt z předchozího příkladu (300 mg) se rozpustí v 1% roztoku koncentrované kyseliny sírové v iso' · Λ*’. · 1 propylalkoholu (20 ml). Výsledný roztok se nechá stát přes noc a vzniklá- směs zředí vodou (25 ml) azalkalizuje nasyceným vodným hydrogenuhličitanem draselným (15 ml) a extrahuje etherem. Vodná fáze se reextrahuje etherem a spojené extrakty se promyjí vodou (2-x 10 ml) a vodným roztokem chloridu-sodného (10 -ml)-, -vysuší -síranem sódnýmía odpaří. Pryskyřičný zbytek se chromatografuje na silikagelu za použití směsi etheru a hexanu v poměru 4:1, jako elučního činidla. Získaný surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 1. Phenomenex Primesphere^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 85 : 15 rychlostí 10 ml/min. Vhodné frakce se shromáždí a získaná titulní sloučenina se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

P ř i k 1 ad 6 7

3-Brom-22,23-dihydroaveřmektin Bia aglykon ' L . ... . % Surový disacharid z příkladu 65 (100 mg, se hydrolyzuje tak, že se rozpustí v 1% roztoku koncentrované kyseliny sírové v methanolu (20 ml) a výsledný roztok se | nechá přes noc stát. Reakční směs se podrobí zpracování .1 způsobem popsaným ve výše uvedeném příkladu. Surový produkt i se chromatografuje na silikagelu, čímž se získá titulní aglykon, který se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

- k

P ř i k 1 a d 6 8

22,23-Dihydro-25-cyklohexylavermektin BI 5-N,N-dimethylhydra zon

Sloučenina uyedená v nadpišu se vyrobí z 5-ketonu způsobem popsaným v preparativním postupu A.

• »!. A· · . ^k

Příklad 69

3-Brom-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI 5-N,N-dimethylhydrazon + , .4 > ' · ♦i**’ V ’*· ' '* . ^S ” *··^ * *·»*** “ · ·** -W.*. --*4

Hydrazon z příkladu 68 (1,4 g) se rozpustí v acetonitrilu (240 ml,. Vzniklý roztok se 10 minut míchá s molekulárnímsítem4A, ochladí na 0‘Ca během 30minut se k němu

- 56 ipřikape N-bromsukcinimid (0,26 g) v acetonitrilu (10 ml)·. Ke vzniklé směsi se během 10 minut přidá 'další dávka N-brora- v _______μ· . * ’ Γ. '· · · >

sukcinimidu (50 mg) v acetonitrilu (10 ml). Reakční roztok * * <, ^L'<·!. ‘ , í ' ' ¹ % ** .. ¹ ' sé přefiltruje, odpaří na objem 50 ml;a zředí*ethylacetátem₊ „·· /7Χ.Λ ' (200 ml). Zředěná směs se promyje vodným disiřičitanem ' sodríým a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem .* hořečnatým a odpaří do*sucha. Pevný zbytek se,chro- <

v ’ _t φ ’ ' x ' . j matografuje/na silikagelu (100 g) za použití směsi etheru a hexanu 1 r 1 áž 3 2. Frakce obsahující produkt se /

7. ..·shromáždi¹ a ,získanártitulni.sloučenina-se charakterizuje NMR -a^hmotnostní-vspektroskopi-i-.————-=—h--=-- y ‘ - -i·. .. ,, ...

* 'V

P ř ik - 1 ad

3-(4-Kýanofenyl)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon

3-Brom-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon (z příkladu 69) (150 mg) a tri-nbutyl-(4-kyanofenyl)stannan ',(0,5 ml)v dimethylformamidu (8 ' ml) se 2 hodiny zahřívají na 80’C za přítomnosti tetrakis{trifenylfosfin)palladia(0) (10 mg). Reakční směs se poté odpaří do sucha a olejovitý zbytek se chromatografuje na silikagelu za použití směsi etheru a hexanu v poměru 7 : 3, jako elučního činidla. Frakce obsahující produkt se shromáždí a odpaří. Získaný produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 71

3-(4-Kyanofenyl)-5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl a jeho monosacharidový derivát

Hydrazon z předchozího příkladu (70 mg) se rozpustí <] Iv ledové kyselině octové (8 ml) a ké'vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný octan médnatý (2 ml). Reakční směs se míchá 20 hodin při 40‘C a zpracuje způsobem popsaným v příkladu 54. Produktu, směsi titulních sloučenin, se použije přímo v následujícím stupni.

'K, ·-( '

Příklad 7 2

V; \

3-(4-Kyanofenyl)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin B1 a jeho monosacharidový derivát ‘s

Směs ketonů z příkladu 71 se rozpustí v methanolu (10 ml) a k methanolickému roztoku se přidá tetrahydroboritan sodný (10 mg). Reakční směs se 20 minut nechá stát při teplotě místnosti a rozloží vodnou kyselinou citrónovou. Zpracováním podle příkladu 48 se získají surové produkty, které se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií* s reversními fázemi za použití směsi methanolu a vody v poměru 85 : 15, jako elučního činidla. Jako první se eluuje titulní monosacharid a poté titulní disacharid.

Získané produkty se charakterizují NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 73

3-(2-Pyridy 1)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin B1 5-N,N-dimethylhydrazon

3-Bromhydrazon z příkladu 69 (300 mg) se rozpustí v dimethylformamidu (15 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá 2-tri-n-butylstannylpyridin (1,5 ml) a tetrakis(trifeny1fosfin)palladium(O) (60 mg). Reakční směs se míchá 2,5

-hodiny-pod atmosférou dusíku při 100’C a^wpoté nalije'do ' ' ’ vody. Vodná směs se extrahuje etherem. Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří- Olej ovitý zbytek se chromá to-

ί58 grafuje na silikagelu (100 g) za použití etheru, jako elučního činidla. Shromáždí se látka o Rf = 0,2, která se NMR s hmotnostní spektroskopií identifikuje jako titulní sloučenina.

;________________;______________2 ,P .ř í. k.A. .a. d. .7....4.......-........ ... .......

3-( 2-Pyridyl>—22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl ..... 5-oxim • · · „ a *

1% '

Hydrazon z.příkladu 73 (75 mg) se rozpustí ve směsi methanolu a dioxanu (1 : 1, 16 ml). Ke vzniklému roztoku se přidá hydrochlorid hydroxyláminu (750 mg) ve vodě 4 ml. Po 3 hodinách počáteční žluté zabarvení zbledne a reakční směs se zpracuje způsobem popsaným v příkladu 22. Chromatografií na silikagelu (70 g) za použití etheru, jako elučního činidla se získá titulní oxim, který se charakterizuje NMR á hmotnostní spektroskopií.

P ř ί, k 1 a d 7 5 _;

3-(2-Pyridyl)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid 5-oxim

Produkt z předchozího příkladu (30 mg) se způsobem popsaným v příkladu 55 za,použití kyseliny sírové v isopropylalkoholu hydrolyzuje na monosacharid. Surový produkt se přečisti vysokotlakou kapalinovou chromátografií s reversními fázemi na sloupci 1 Microsorb^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 86 : 14 rychlostí 20 ml/min. Produkt se eluuje v intervalu od 21. do 25. minuty a získaná titulní sloučenina se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

t · .

Příklad 7 6

3-Methyl-22,'23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI 5-N,N. · dimethylhydrazon * . 9 ^{* 1} . .

Bromhydrazon z přikladu 69 (250 mg) se rozpustí,v ·:dimethylformamídu (12,5 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá tetřamethylcín (1 ml)“a tetrakisftrifenylfosfin)palladium(O) (20. mg). Reakční směs se 10 hodin za míchání pod atmosférou ' dusíku zahřívá na-85’C, načež setz,tni/za.sníženého, tlaku_t r· -b ¹ odstraní rozpóuštdra^-a^-zbytek^-se~extrahuje-ether-em.--—^1.

Organická-fáze se promyje vodou a vodným,roztokem chloridu ^Λ · * _L Ί sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Získaný * l ' *· r pryskyřičný produkt se identifikuje NMR a hmotnostní spektroskopií jako titulní sloučenina.

» ^: ·; ¹

Příklad 7 ‘7

3-Methyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI 5-oxim

3-Methylhydrazon z předchozího příkladu (80 mg) se způsobem popsaným v příkladu 22 převede na 5-oximový ~ derivát. Surový produkt se přečistí chromatografií na »· · >

silikagelu (70 g, za použití směsi etheru a hexanu v poměru 2:1, jako elučního činidla. Titulní sloučenina se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

3-Methyl-22,23-dihydro-25-cykíóhexyÍavermektín' BI monosacharid 5-oxim

Produkt z předchozího příkladu (60 mg) se za použití kyseliny sírové v isopropylalkoholu způsobem popsaným v přikladu 55 hydrolyzuje na monosacharid. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 1 Microsorb^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 96 : 4 rychlostí 20 ml/min. Produkt se eluuje v intervalu od 11. do 14. minuty a charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 79

3-Methyl-5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin B1 moňosacharid

3-Methylhydrazon z příkladu 76 (156 mg) se rozpustí v ledové kyselině octové (25 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný roztok octanu mědfnatého (10 ml).

Reakční směs se míchá 24 hodin při teplotě místnosti, 4 hodiny zahřívá na 45’ a poté 24 hodin na 30’C. Rozpouštědla se odstraní za sníženého tlaku, kapalný zbytek se neutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a produkty se extrahují ethylacetátem. Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem , hořečnatým a odpaří, čímž se získá surový keton. 7

Příklad 80

3-Methyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin B1 monosacharid

Surový keton z předchozího příkladu se rozpustí v methanolu (15, ml) a k methanolickému roztoku se přidá tetrahydroboritan sodný (100 mg). Reakční smés se zpracuje * postupem popsaným v příkladu 48. Surový produkt se přečistí chromatografií na silikagelu (50 g) za použití etheru, jako elučního činidla. Frakce obsahující látku o Rf = 0,15 až 0,25 se shromáždí a. dále přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 1

Microsorb(^R) ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a -vody—v_poméru-90—10-r-y.chlosti-20-ml/min..„Produkt_se_eluuje v intervalu od 22. do 25. minuty. Titulní sloučenina se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií. - „ * ' ^{J ř b h}

Příklad 81

J :

3-Brom-25-cyklohexylavermektin B2 5-N,N-dimethylhydrazon

25-Cyklohexylávermektin B2 5-N,N-aimethylhydrazon “ se připraví z.odpovídajícího ketonu způsobem popsaným v. preparativním postupu A. Hydrazon (2 g) se rozpustí v acetonitrilu (250 ml) a 10 minut míchá s molekulárním sítem 4A (3 g), ochladí na 0'C a během 30 minut se k němu přidá N-bromsukcinimid (372 mg) v acetonitrilu (50 ml). Výsledná směs se další hodinu míchá při 0’C a zpracuje postupem popsaným v příkladu 69. Surový pryskyřičný zbytek se chro·» matografuje ná silikagelu (100 g) za použití směsi etheru a hexanu v poměru 3:1, jako elučního činidla. Frakce obsahující látku o Rf 0,35 se shromáždí'a odpaří. Získá titulní hromovaný’produkt ve formě žluté pevné-látky,jkterý se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 8 2

3-Brom-25-cyklohexylavermektin B2 5-oxim

3-Bromhydrazon z předchozího příkladu (300 mg) se způsobem popsaným v příkladu 22 převede na 5-oxim. Surový produkt se přečistí chromatografií na silikagelu (100 g) za použití etheru, jako elučního činidla. Frakce, které při chromatografii na tenké vrstvě vykazují Rf 0,25 se shromáždí a NMR a hmotnostní spektroskopií se charakterizuje titulní oxim.

Příklad 83

3-Brom-25-cyklohexylavermektin B2 monosacharid 5-oxim a odpovídající aglykon

Produkt z předchozího příkladu (160 mg), se způsobem popsaným v přikladu 55 za použití kyseliny sírové v isopropylalkoholu hydrolyzuje na monosacharid. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 2 Microsorb^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 85 : 15 rychlostí 40 ml/min. Aglykon se eluuje po 18,5 minuty a monosacharid v intervalu od 26 do 29 minut. Oba produkty se charakterizují NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 84

3-Brom-5-keto-25-cyklohexylavermektin B2

3-Bromhydrazon z příkladu 81 (300 mg) se rozpustí v ledové kyselině octové (50 ml) a ke vzniklému roztoku se ' přidá nasycený vodný roztok octanu mědnatého (20 ml). Re-*¹ akční směs se míchá 3 dny při teplotě místnosti, načež se z ní za sníženého tlaku odstraní rozpouštědla. Kapalný zbytek se neutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a produkt se extrahuje ethylacetátem. Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Získá se surový keton.

Příklad 85 . J.· 4*-—· - * W . ·— -e^-r ·-·* ··

3-Brom-25-cyklohexylavermektin B2

Surový keton z předchozího příkladu se rozpustí v methanolu (25 ml) a k methanolickému roztoku se přidá tetra63 ι^.,· hydroboritan sodný (100 mg). Po 10 minutách chromatografie na tenké vrstvě ukáže, že reakce je úplná. Po přídavku 2 ml acetonu se reakční směs zpracuje způsobem popšaným~v; přikladu 48. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií,s reversními fázemi na sloupci 1 Microsorb(^R) ODS, přičemž eluce^Mse provádí směsí methanolu a vody v poměru 85‘ : 15 rychlostí. 19 ml/min. Produkt se eluuje v intervalu od 22. do 30. minuty a charakterizuje NMR ^? i .i 'a· hmostnostní spektroskopií.' ———-.—7—— P-ř—i—k-l-a-d-8-6----—______ , ’3-Brom-25-cyklohexylaveřmektin B2 monosacharid;

^{W L 1} . 4-‘ - - - 7 * , ₄

Produkt z předchozího příkladu (150 mg) se způsobem popsaným v příkladu 55 za použiti kyseliny sírové v isopropylalkoholu hydrolyzuje na monosacharid. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 2 Microsorb^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 85í: 15 rychlostí 38 ml/min. Titulní sloučenina se eluuje v intervalu od 25. do 28. minuty a charakterizuje NMR a hmot' nostní spektroskopií. /. \

Příklad 87 . ' * ¹ I

3-Ethyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI 5-N,N-dimethylhydrazon

3-Bromhydrazon ž příkladu 69 (300 mg) se rozpustí v dimethylformamidu (14 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá tetraethylcín (1,25 ml) a tetrakisftrifenylfosf ‘iň)pálladium(0) (25 mg). Reakční směs se 2 hodiny pod atmosférou dusíku za míchánízahřívá na 100*C, načež se z ní za sníženého tlaku odstraní rozpouštědla. Zbytek se extrahuje etherem (50 ml). Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Pryskyřičný zbytek se chromatografuje na silikagelu (50 g) za použití směsi etheru a hexanu v poměru 2:1, jako elučního činidla. Frakce obsahující produkt.se

—...........shromáždí a odpaří. Získá se titulní sloučenina veformě.....

světle žluté pevné látky, která se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Pří klad 88

3-Ethyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-oxim

‘... . 3-Ethylhydrazon z předchozího příkladu (50 mg) se způsobem popsaným v příkladu 22 převede na 5-oximový ¹ derivát. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 1 Microsorb^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 95 : 5 rychlostí 20 ml/min. Produkt se eluuje v intervalu od 18. do 22. minuty a charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopii. - ; Příklad 89 t

„ »

3-Ethyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid 5-oxim

Produkt z předchozího příkladu (50 mg) se způsobem popsaným v příkladu 55 za použití kyseliny sírové v isopropylalkoholu hydrolyzuje na monosacharid. surový produkt se * přečistí „vysokotlakou kapalinovou.chromatografií s — **- reversními fázemi na sloupci 1 Microsorb^) ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 90 : 10 po dobu 10 minut a poté směsí methan_o_lu. a vody v_ .poměru. 95. 5 rychlostí 18 ml/min. Titulní sloučenina se eluuje v ? . i <

- 65 intervalu od 28. do 32. minuty a charakterizuje NMR á hmot.no stn í/spektro skopii. - - ' ¹_ ’ γ »·.

.p-ř* *.itk:i..a jď Jo

3-Ethy1-5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexyl avermektin Bia a ^T . ·£· {-·+ ’ Á .í „A·.

jeho moňosacharid 'V

3-Ethylhydrazon z příkladu-87'(130 mg) se rozpustí ' '-v'ledové7kyselíně^octové (20iSmíJýa-íce-vzniklému-roztoku*sé ,· ď ' přidá,nasycený vodný .roztok octanu,měďnatého. (TO; ml )ž. ; ₇ . ->_γ .Reakční směs sě ''24%hodin míchá'a zahřívá na 40*C a; poté uchovává^72.hodin při teplotě místnosti, načež še 24 hodin opět. zahřívá na 40°C. Rozpouštědla, se odstraní za sníženého , tlaku a zbytek se rozdělí mezi ether a vodu. Etherový roztok ^: se neutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Získají se surové, ketony ve formě směsi.

Příklad 91 ‘ ' / / * ' b

3-Ethyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin B1 á jeho moňosacharid

Surové ketony z předchozího příkladu se rozpustí v methanolu (15 ml) a kmethanolickému roztoku se přidá přebytek tetrahydrobořitánu sodného. Reakční směs se zpracuje způsobem popsaným v příkladu 48. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s ,, řeversními-fážemi_na-sloupci. 1_ _Micrps_órb/_^R2 _.ODSpřičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 90 : 10 rychlostí 20 ml/min. Moňosacharid se eluuje v intervalu od 27. do 29minuty a disacharid v intervalu od 43. do 48.

minuty. Obě látky se charakterizují NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 92

3-Brom-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon

25-Cyklohexylavermektin B1 5-N,N-dimethylhydrazon se vyrobí z odpovídajícího ketonu způsobem popsaným v pre. parátivním postupu A. Hydrazon (29,9 g) se rozpustí v acetonitrilu (1 litr), vzniklý roztok se 30 minut míchá s molekulárním sítem 4A (10 g), ochladí na 0'C a béhem 60 minut se k němu přidá N-bromsukcinimid (5,95 g) v acetonitrilu (100 ml). Přidávání ze zastaví v okamžiku, kdy roztok nabyde trvalého červeného zabarvení. Reakční směs se dále zpracuje_tI způsobem popsaným v příkladu 69. Získaná surová pěna se chromátografuje na silikagelu (500 g) za použití směsi etheru a hexanu v poměru 1:1, jako elučního činidla.

Frakce obsahující požadovaný produkt se shromáždí a odpaří. Získá se brómovaná sloučenina uvedená v nadpisu ve formě světle žluté pevné látky, která se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 93

3-Brom-5-keto-25-cyklohexylavermektin Bl

3-Bromhydrazon z příkladu 92 (500 mg) se rozpustí v ledové kyselině octové (50 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný octan měďnatý (25 ml). Reakční směs se .24 hodin míchá při teplotě místnosti _ta poté. 6 hodin zahřívá.. * na 45°C. Rozpouštědla se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se rozdělí mezi ether a vodu. Etherový roztok se neutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu

- 67 sodného, vysuší siranenT hořečnatým a odpaří. Získá se surový keton.

Příklad 94 '* *· 3-Brom-25-cyklohexylavermektin BI ^J ’

I ’ Surový keton z předchozího^příkladu se rozpustí v 'methanolu (15·ml) a k methanolickému roztoku se přidá tetrar ' ' '' . τ hi'dróboriťan'šódný (50 mg).. Pó 10 minutách vysokotlaká kapa- - *· · ^rino.vá^-čhřomaťdgřafiě^—úkažey^že^_reakce^_je^úplnáj7·Po-přídavku—--vodné kyseliny citrónové se reakční) směs zpracuje způsobem * popsaným v příkladu 48. Surový produkt se ,přečistí /τ'' · ¹ ·^,:ϊ’ _d ^k vysokotlakou kapalinovou chromá tograf i í s reversními fázemi na sloupci 1 Microsorb^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 90 : 10 rychlostí 20 ml/min. Produkt se eluuje v intervalu od 18. do 24. minuty a charakterizuje NMR.a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 95

3-Brom-25-cyklohexylavermektin BI monosacharid _r ’ · · · . ' ·>:. ‘ . i

Produkt z předchozího příkladu (150 mg) se způsobem popsaným v příkladu 55 za použití kyseliny sírové v isopropylalkoholu hydrolyzuje na monosacharid. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromátografií s reversními fázemi na sloupci 2 Microsorb^) ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 88 : 12 rychlostí 40 ml/min. Titulnísloučenina se eluuje v intervalu _od 24. do/2-7...minuty a charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 96

5-Methyl-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon

Bromhydrazon z příkladu 92 (500 mg) se rozpustí v dimethylformamidu (25 ml) ke vzniklému roztoku še'přidá tetramethylcín (2 ml) a tetrakis(trifenylfosfin)palladium(O) (50 mg). Reakční směs se míchá l hodinu pod atmosférou dusíku při 85“C a nalije do vody. Vodná směs se extrahuje etherem. Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Pryskyřičný surový produkt se přečisti chromatografií na silikagelu (80 g) za použití směsi etheru a hexanu v poměru 2:1, jako elučního činidla. Frakce obsahující látku o Rf 0,5 se shromáždí. Získaná titulní sloučenina se chakraterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 9 7

3-Methyl-5-keto-25-cykohexylavermektin Bl a jeho monosacharid

3-Methylhydrazon z předchozího příkladu (300 mg) se rozpustí v ledové kyselině octové (35 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný roztok octanu mědfnatého .

(17,5 ml). Reakční směs'se 24 hodin míchá při teplotě . místnosti a poté 12 hodin zahřívá na 50’C. Rozpouštědla se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se rozdělí mezi ether a * vodu. Etherový roztok se neutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se promyje vodou a vodným ^roztokem chloridu sodného, vysuší síranem horečná----* tým a odpaří. Získají se surové ketony ve formě směsi.

”ΊΓ ·

Přiklad. '9 8 / Λ

3-Methyl-25-cyklohexylavermektin Bl a jeho monosacharid

Surové ketony z předchozího příkladu se rozpustí v methanolu (20 ml) a k methanolickéra roztoku se přidá přebytek tetrahydroboritanu sodného. Reakční směs se zpracuje způsobem popsaným v příkládu 48,.Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografίí s ' „ reversními’ fázemi na^iloupci-2’Kicrošorb^ -ODS, přičemž

U_. ._...... ... * A.,..

eluce se provádí směsí methanolu a vodý7Ťv~ní'ž^_sé^_méní^—poměr od :87 : 13 do 90 : 10 (v průběhu 30 minut) rychlostí 42 ' ml/min. Monosacharid se eluuje]27.' minutu'a disacharid 43. minutu. Každá ze sloučenin se’charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 9 9

3-Brom-23-0-methyl-25-cyklohexylavermektin B2 5-N,N-dimethylhydrazon

23-O-Methyl-25-cyklohexylavermektin B2 5-N,N-di;· měthylhydrazon se'připraví z¹ odpovídajícího'ketonu .způsobem'popsaným v preparativním postupu A. Hydrazon (6 g) se rozpustí v acetonitrilu (500 míj^a výsledný roztok se 30 minut míchá s molekulárním sítem 4A(Í0 g). Vzniklá směs se ochladí na 0’C a během .60 minut se.k ní přidá N-bromkcinimid (1,2 g) v acetonitrilu (250 ml). Reakční směs sě zpracuje způsobem popsaným v příkladu 69 a surový oranžový produkt se přečistí chromatografií na silikagelu za použití směsi etheru a hexanu v._poméru_.3_ : 2, jako elučního činidla. Frakce obsahující produkt se shromáždí a odpaří. Získá se požadovaná brómovaná sloučenina ve formě žluté pevné látky, která se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Β.....

Příklad 100

3-Brom-23-0-methyl-5-keto-25-cyklohexylavermektin B2 a jeho monosacharid

3-Bromhydrazon z předchozího.příkladu.-(500- mg) se rozpustí v ledové kyselině octové (25 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný roztok octanu mědnatého (5 ml). Reakční směs se 20 hodin zahřívá na 40’C, načež še z ní za sníženého tlaku odpaří rozpouštědla.. Zbytek se rozdělí

- mezi ether a vodu a etherový roztok se neutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší v

síranem horečnatým a odpaří. Získají se surové ketony.

Příklad 101 ► I

3-Brom-23-0-methyi-25-cyklohexylavermektin B2 a jeho monosacharid

Surové ketony z předchozího příkladu se rozpustí v methanolu (50 ml) a k methanolickému roztoku se přidá tetraΛ hydroboritan sodný (50 mg). Reakce je úplná po 10 minutách.

* ^f

Po přídavku vodné kyseliny citrónové se reakční směs zpracuje způsobem popsaným v příkladu 48. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi za použití směsi methanolu a vody v poměru 88 : 12, jako elučního činidla. Jako první se eluuje monosacharidový produkt a jako druhý disachařidový produkt. Obě sloučeniny se charakterizují NMR a hmotnostní spektroskopií.

- : ♦ «*<*» ' - 71 VH*'

Pří k 1 a d 10 2

3-Methyl-23-0-methyl-25-cyklohexylavermektin B2 5-:Ň,N-dimethylhydrazon · ’ i*· / Brómovaný hydrazon z příkladu 99 (300 mg) se „rozpustí v dimethylformamidu (25 ml) a ke vzniklému roztoku r se přidá tetřámethylcín (2inl) a tetrakis(trifenylfosfin)_V i’’ ' 4''T<'' i >._r '-íťd ý ' · _ť palladium!o) (20 mg). Reakční směs se za míchání pod ., s * _a ,· 'Λ *· i· * “atmosférou'dusíku:přes „noc. zahřívá,naς·80ζϋnačež„sejz „ni zaj “TTsňÝženéhObtlakú^ódátráni— rozpouštědla-.—^Zbytek-se-extrahu je-— •'.etherem anorganická fáze se promyje vodou a^vodným roztokem chloridu sbdnéhot vysuší síranem ^hořečnatým ya; odpaří.^Získá

T * ' ^V +4* «** - -Wsi _ř l-ý !- i·*,..,, *. , ..J· .1 Λ..

sě sloučenina uvedená v nadpisu veformě žluté pevné látky, která se charakterizuje NMR a-hmostnostní spektroskopií..

Příklad 103

3-Methyl-5-keto-23-0-methy1-22,23-dihydro-25-cýklohexyl avermektin Bl a jeho monosacharid _:2- 3-Methylhydrazon z předchozího .příkladu (100 mg); se rozpustí v-ledové kyselině octově (.10 ml)-ábke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný roztok octanu mědnatého (2 ml), Reakční, sniěš se míchá 24 hodin při teplotě místnosti a pote/20 hodin zahřívaná 40’C, načež se’z ní zá sníženého tlaku odstraní rozpouštědla. Zbytek se rozdělí mezi ether a vodu, Etherový roztok se neutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem'chloridu sodného, vysuší Šíraném hořeč- ’ antým a odpaří. Získají se surové ketony ve formě směsi.

Příklad 104

3-Methyl-23-O-methyl-22, 23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI a jeho monosacharid

.. . ... Surové ketony- z předchozího příkladu se-rozpustí v methanolu (20 ml) a k methanolickému roztoku se přidá přebytek tetrahydroboritanu sodného (50 mg). Reakční směs se zpracuje způsobem popsaným v příkladu 48. Surový produkt se přečisti vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi za použití směsi methanolu a vodu v poměru 85 : 15, jako elučního činidla. Jako první se eluuje monosacharid a jako druhý disacharid. Obé sloučeniny se charakterizují NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 105

3-Allyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermekt.in BI 5-N,N-diΊ · methylhydrazon

Bromhydrazon z příkladu 99 (300 mg) se rozpustí v dimethylformamidu (14 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá allyl-tri-n-butylcín (1,25 ml) a tetrakis(trifenylfosfin)palladium(O) (25 mg). Reakční směs se 4 hodiny za míchání pod atmosférou dusíku zahřívá na 100C, načež se z ní za snížéného tlaku odstraní rozpouštědla. Zbytek se extrahuje etherem (50 ml). Organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Olejovitý zbytek se chromatografuje na silikagelu (50 g) za použití směsi etheru a hexanů v poměru 2:1, jako elučního činidla. Frakce obsahující„produkt se shromáždí a _;r odpaří. Získá se sloučenina uvedená v nadpisu ve formě světle žluté pevné látky, která se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 106

3-Allyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylávermektin Bl 5-oxim

3-Allylhydrazon z předchozího příkladu (80 mg) se . způsobem popsaným v příkladu 22 převede na 5-oxim. Surový produkt sé přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 1 Microsorb^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu_;a vody v poměru 95 : 5 rychlostí 20 ini/min. Produkt se eluuje v-intervalu. od .18.·; _t do 20. minuty a charakterizuje^NMR^a^hmotnostní—spektroskopií. ' ' - . ' ⁷ ' '

Příklad 107

3-Ally1-2 2,2 3-dihydro-25-cyklohexylavermektin.Bl monosacharid 5-oxím f

Produkt z předchozího příkladu (50 mg) se způsobem popsaným v příkladu 55 za použití kyseliny sírové v. isopropylalkoholu hydrolyzuje na monosacharid. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií š reversními fázemi na sloupci 1 Microšorb^) ODS, přičemž : eíuce se provádí 10 minut směsí methanolu a vody v*poměru/ : 10 a poté směsí methanolu a vody v poměru 95 : 5 ' rychlostí'18 ml/min. Produkt se eluuje v intervalu od 27. do 31. minuty a charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 108

3-Allyl-5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl a - - jeho monosacharid

3-Allylhydrazon z příkladu 105 (130 mg) se rozpustí v ledové kyselině octové (20 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný roztok octanu mědfnatého (10 ml). Reakční směs se míchá a zahřívá 24 hodin na 40 *c, poté 72 hodin udržuje při teplotě místnosti a znovu dalších 24 hodin zahřívá na 40’C. Rozpouštědla se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se rozdělí mezi ether a vodu. Etherový roztok se neutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se promyje.vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Získají se surové ketony ve formě směsi.

Příklad 109

3-Allyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl a jeho . monosacharid

Surové ketony z předchozího přikladu se rozpustí, v methanolu (15 ml) a k methanolickému roztoku se přidá přebytek tetrahydroboritanu sodného, Reakční směs se zpracuje způsobem popsaným v přikladu 48. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 1 Microsorb^^R^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 90 : 10 rychlostí 20 ml/min. Monosacharid se eluuje v intervalu od 25. do 28. minuty a disacharid v intervalu od 38. do 43. minuty. Oba produkty se charakterizují NMR a hmotnostní spektroskopií.

(

Příklad l. l 0

3-Methoxymethyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon

3-Brom-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl _ >-s v»'.·» ' '·'*· Χΐ*' ' **

5-N, N-dimethy lhydrazon (z příkladu 69) (150 mg) a tri-nbutylmethoxymethylstannan (1 ml) v dímethylformamidu (5 ml) se za přítomnosti tetrakis(trifenylfosfin)palladia(0) (10 mg) 4 hodiny zahřívají na 80*Č. Reakční smés se odpaří a černýšolejovitý zbytek se chromatografuje na silikagelu za „použiti směsi etheru a hexanu v poměru 1 1,. jako elučního činidla. Získaný produkt se dále přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatógráfií s reversními fázemi za použití směsi methanoiu a vody v poměru 95 :5, ,jako/elučního činidla. Frakce obsahující produkt še shromáždí a odpaří. Získaný titulní produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Př«íklad 111 y

3-Methoxymethy1-5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl a jeho monosacharid

Hydrazon z předchozího příkladu (60 mg) se rozpustí v ledové kyselině octové (7 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný roztok octanu mědnatého (1,4 ml). Reakční směs se 20 hodin zahřívá na 40°C, načež se zni za sníženého tlaku odstraní rozpouštědla. Zbytek se rozdělí mezi ether a vodu, etherový roztok se neutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a organická,fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem horečnatým a odpaří. Získá se surový, keton ve formě ,, žluté pevné látky.

Příklad 112

3-Methoxymethyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl a jeho monosacharid . Surové ketony z předchozího příkladu se rozpustí v methanoiu (10 ml) a k methanolickému roztoku se přidá přebytek tetrahydroboritanu sodného (10 mg). Reakční směs se zpracuje způsobem popsaným v příkladu 48. Surový-produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografíí s revers76 nimi fázemi za použití směsi methanolu a vody v poměru 85 : 15, jako elučního činidla. Jako první se eluuje 3-methoxymethylmonosacharid a jako druhý 3-methoxymethyIdisacharid. Oba produkty se charakterizují NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 113

3-Ethinyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,Ndimethylhydrazon

Sloučenina uvedená v nadpisu se vyrobí z 3-brom hydrazonu z přikladu 69 a tri-n-butylethinylstannanu způsobem popsaným v příkladu 33.

Příkladll4

3- (1-Acetoxyvinyl)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon

3-Ethinylhydrazon z předchozího příkladu (70 mg) se rozpustí ve směsi ledové kyseliny octové (5 ml), vody (2 ml), tetrahydrofuranu (2 ml) a octanu sodného (1 g). Reakční směs se 3 dny míchá při teplotě místnosti a nalije do vody (200 ml). Produkt se izoluje extrakcí ethylacetátem.

Extrakty se promyjí vodou a poté vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří na žlutou pevnou látku. Získaný titulní produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií a použije přímo v následujícím stupni.

Příklad 115 ¹ .. ...... - ·* · ’

3-(1-Acetoxyvinyl)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-oxim

Hydrazon z předchozího příkladu (80 mg) se rozpustí ve směsi methanolu (12 ml) a dioxanu (12 ml).. Výsledný roztok se smísí s roztokem hydrochloridu hydroxylamiriu (500 mg) vé vodě (6 ml). Po 20 hodinách se reakční směs zpracuje žpůsobem popsaným v. příkladu'22.. Surový produkt se* přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 1 Dynamax^ ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vody v poměru 90 : 10 rychlostí 20 ml/min. Vhodné frakce se shromáždí a odpaří. Získaný titulní oxim se charakterizuje NMR a hmotnostní-spekroskopií. γ ._f

--—-—l· . 1__' _______ *” ' * · . , . ...

P ř í k 1 ad i 1 6 ' ;

P . ,· ' * . ► ’ w*·*· ’ ·“ '

3-(l-Ethoxyvinyl)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-diraethylhydrazon

3-Brom-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon (z příkladu 6.9) (200 mg) a tri-nbutyl-(l-ethoxyvinyl)stannan (1 ml) v dimethylformamidu (8 ml) se za přítomnosti tetrakis(trifenylfosfin)palladia(O) (20 mg) 4 hodiny zahřívají na 80*C. Reakční směs se odpaří a černý olejovitý zbytek sé chromatografuje na silikagelu za použití směsi etheru a hexanu v poměru 3 i 2,.. jako elučního činidla. Frakce obsahující požadovaný produkt se shromáždí a odpaří. Získá se'olefin uvedený v nadpisu ve formě žluté pevné látky. Získaný produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 117

3-Ácetyl-22,23-dihydřo-25-cyklohexylavermektin Bl 5-oxim

Hydrazon z předchozího příkladu (80 mg) se převede na 5-oximový derivát způsobem popsaným v příkladu 22. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi. Titulní sloučenina se charakterizuje

NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 118 .3-Acetyl-22,23-dihydrO-25-cyklohexylavermektin Bl.....

monosacharid 5-oxim

Produkt z předchozího příkladu (150 mg) se způsobem popsaným v příkladu 55 za použití kyseliny sírové v isopropylalkoholu hydrolyzuje na monosacharid. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi za použití směsi methanolu a vody v poměru 95 : 5, jako elučního činidla. Titulní sloučenina se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

P ř í k 1 a d 1 1 9

3-(1-Ethoxyvinyl )-5-keto-2 2,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl r •„J.kj.

3-Ethoxyvinylhydrazon z příkladu 116 (50 mg) se rozpustí v dimethylformamidu (5 ml) a vzniklý roztok se ochladí na ^-42’C. K roztoku se přidá m-chlorperoxobenzoová kyselina (30 mg) a reakční směs v průběhu 1 hodiny zahřeje na -5’C. Reakční směs se rozloží nasyceným-vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, extrahuje ethylacetátem, extrakt se promyje vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Získá se požadovaný keton ve formě oranžového oleje.

Příklad 120

3-( 1-Ethoxyvinyl)—2 2,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl

Surový keton, z předchozího příkladu se rozpustí v methanolu /10 mlj a k methanolickému roztoku se přidá přebytek tetrahydroboritanu sodného (20 mg)T~Reakcní~směsse „ zpracuje způsobem popsaným, v příkladu 48. Surový produkt se ^u přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 1’Microsorb^) ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu, vody á acetonitrilu v .poměru 13 : 10 : 77 rychlostí 20 ml/min. Frakce obsahující produkt se shromáždí a odpaří. Získaný produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií . *· ·' >,·

P ř i k 1 a d 12 1’ ^; · ·· . - ... ' ; ’

3-(1-Ethoxyvinylj-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI

Λ monosacharid 5-N,N-dimethylhydrazon+

3-Jod-22,23-dihydro-25-cykiohexylavermektin BI monosacharid 5-N,N-dimethylhydrazon (z příkladu 19) (200 mg) a tri-n-butyl-(l-ethoxyvinyl)stannan (1 ml) v dimethylformamidu (10 ml) se za přítomnosti tetrakís(trifenylfosfin)palladia(O) (20 mg) 4 hodiny zahřívají na 80C. Reakční směs ’ * se odpaří a černý olejovitý zbytek se chromatografuje na silikagelu za použitíjsměši etheru á hexanu v poměru 3 : 2, r ’ j jako elučního'činidla. Frakce obsahující produkt se shromáždí a odpaří na titulní olefin ve formě žluté pevné látky. Získaný*produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 122

3-( l-Éthoxyvinyl) -5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid

3-Ethoxyvinylhydrazon z příkladu 121 (50 mg) se rozpustí v dimethylformamidu (5 ml). Získaný roztok se ochladí na -42 *C a přidá se k němu m-chlorperoxobenzoová kyselina (30 mg). Reakční směs se během 3 hodin zahřeje na -10’C a rozloží vodným roztokem disiřičitanu sodného a nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, extrahuje ethylacetátem, extrakt se promyje vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečantým a .odpaří. Získá se keton ve formě žlutého oleje.

Příklad 123

3-Acetyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI monosacharid

Surový keton z předchozího příkladu se rozpustí v methanolu (10 ml) a k methanolickému roztoku se přidá přebytek tetrahydroboritanu sodného (20 mg). Reakční směs se zpracuje způsobem popsaným v příkladu 48, Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 1 Microsorb^) ODS, přičemž eluce se provádí směsí methanolu, vody a acetonitrilu v poměru 13 : 10 : 77 rychlostí 20 ml/min. Frakce obsahující produkt se shromáždí a odpaří. Získaný produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 124

3-(1-Methoxykarbonylvinyl)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI 5-N,N-dimethylhydrazon

3-Brom-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin BI 5-N,N-dimethylhydrazon (z příkladu 69) (150 mg) a^tri-n¹ butyl-(l-methoxykarbonylvinyl)stannan (1 ml) v dimethylformamidu (5 ml) se za přítomnosti tetrakis(trifenylfosfin)palladia(O) (20 mg) 2 hodiny zahřívají na 80’C. Reakční směs se odpaří a černý olejovitý zbytek se chromatografuje na

- 81 silikagelu za použití směsi etheru a hexanu v poměru 7 : 3, .jako.elučního činidla. Frakce obsahující produkt se shromáždí a odpaří na titulní olefin ve formě žluté pevné látky. Získaný produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopii. . ý b ’’ ^r

P ř i k 1 ad 1 2 5

3- (l-Methoxykarbonylvinyl )-5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl a jeho monosaqharid_ - , - ^T- . _ 4·,.. _ . . . . . , . /

3-Vinylhydrazon ž předchozího příkladu (70 mg) še rozpustí v ledové kyselině octové (7 ml) a. ke vzniklému ·*·'' >t‘ -r roztoku se přidá nasycený vodný roztok octanu mědnatého (1,4 ml). Reakční směs se -20 hodin za míchání zahřívá na 40’C, načež se z ní za sníženého tlaku odstraní rozpouštědla. Zbytek se rozdělí mezi ether a vodu, etherový roztok se neutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranemihořečnatým a odpaří. Získá se. surový keton ve formě žlutého.oleje.

- “ .P ř i k 1 a d .12 6’'

- (1-Methoxy karbony lviny1) - 2 2,2 3-dihydro-2 5-cyklohexy1 avermektin Bl a jeho monosacharid a 3-(l-methoxykarbonylethyl)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl a jeho monosacharid

Surové ketony z předchozího příkladu se rozpustí v methanolu'(10 ml)'a^T'k methanolickému roztoku se přidá přebytek tetrahydroboritanu sodného (20 mg). Reakční směs se zpracuje způsobem popsaným v^příkladu 48. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci 1 Microsorb^) ODS za použití směsi methanolu a vody v poměru 85 : 15, jako elučního činidla.

Jako první se eluuje 3-(1-methoxykarbonylvinyl)monosacharid, jako druhý 3-(l-methoxykarbonylethyl)monosacharid, jako třetí 3-(l-methoxykarbonylvinyl)disacharid a jako čtvrtý 3-(l-methoxykarbonylethylJdisacharid. Všechny čtyři . produkty.se charakterizuji NMR a hmotnostní spektroskopií. .......

Příklad 127

3-(2-Methoxykarbonylvinyl)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon

3-Brom-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon (z příkladu 69) (150 mg) a tri-nbutyl-(l-methoxykarbonylvinyl)stannan (1,5 ml) v dimethylformamidu (5 ml) se za přítomnosti tetrakis(trifenylfosfin)- $ palladia(O) (20 mg) 2 hodiny zahřívají na 80“C. Reakční směs se odpaří a černý olejovitý zbytek se chromatografuje na silikagelu ža použití směsi etheru a hexanu v poměru 7 : 3,, 4 jako elučního činidla. Frakce obsahující produkt se '?

shromáždí a odpaří na titulní olefin ve formě žluté pevné ΐ « látky. Získaný produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 128

3-( 2-Methoxykarbonylvinyl)-5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl a jeho monosacharid

3-Vinylhydrazon z příkladu 127 (70 mg) se rozpustí v ledové kyselině octové_4W(7ml) ,a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný roztok octanu mědfnatého (1,4 ml). Reakční směs se 20 hodin zahřívá na 40*C, načež se z ní za sníženého tlaku odstraní rozpouštědla. Zbytek se rozdělí mezi ether a vodu, etherový roztok se neutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a organická fáze se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým a odpaří.- Získají se 3υΓονέ~}ζβΐοηγ ve „formě žlutého oleje. ' ^w *- i-^; ·*. · .

‘ i.

‘ ' ' · . . *

Příklad- _t129 · • +

3- (2-Methoxykarbonylvinyl) -22,23-dihydror25-cyklohexyl avermektin Bl monosacharid . ' rT^Sďrové^ketony-z-předchozího-příkladU-se^rozpustx^y methanolu (10 ml) a k methanolickému roztoku se přidá přebytek tětrahyďroboritanu sodného (20 mg). Reakční směs se zpracuje způsobem popsaným v příkladu 48. Aby bylá hydrolýza úplnápoužije se kyseliny sírové v'isopropylalkoholu;/jak,je to popsáno v příkladu 55. Surový produkt.se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi za použití směsi methanolu a Vodu v poměru 85 : 15, jako elučního činidla. Získaný produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.. - . .

Příklad 130

3-[1-(terč. Buty ldimethy ls i lyloxymethyl) vinyl )-22,23 -dihydro25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon

3-Brom-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon (z příkladu 69) (150 mg) á tři-ributy1- [ 1- (terč. buty ldimethyls ilyloxymethy 1) vinyl ] stannan (1 ml) v dimethylformamidu (5 ml) se za přítomnosti tetrakis(trifěnýlfosfinjpálládia(0) ·*(2O’mg-)~2 hodiny zahřívají na 80“C; Reakční směs se odpaří a'černý olejovitý zbytek se chromatografuje na silikagelu za použití směsi etheru á hexanu v poměru 7 : 3, jako elučního činidla.

Frakce obsahující produkt se shromáždila odpaří na titulní olefin ve formě žluté pevné látky. Získaný produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 131

-11*7 (Hydřoxymethy1) oxirany1]-5-keto-22,2 3-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl

3-Vinylhydrazon z^jpředchozího příkladu (70 mg) se se rozpustí v dimethylformamidu (5 ml). Získaný roztok se ochladí na -42 °C a přidá se k němu m-chlorperoxoběnzoová kyselina (40 mg,. Reakční směs se během 1,5 hodiny zahřeje na · v

-10°C a rozloží vodným roztokem disiřičitanu sodného a nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a extrahuje ethylacetátem. Organický extrakt se promyje vodným roztokem chloridu sodného, vysuší síranem hořečnatým,

5' á odpaří. Získá se keton ve formě žlutého oleje.

Příklad 132 i

3-(1-(HydrOxymethyl)oxirany1]-2 2,2 3-d ihydro-2 5-cyklohexy1avermektin Bl • Surový keton z předchozího příkladu se rozpustí v methanolu (10 ml), a k methanolickému roztoku se přidá přebytek tetráhydroboritánu sodného (20 mg). Reakční smés se zpracuje způsobem popsaným v příkladu 48. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi za použití směsi methanolu a vodu v poměru 90 : 10, jako elučního činidla. Získaný produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií. ,

-•.85 ^ř;<i?

P ř'í k 1 a d_; 1'3 3

3-(l-Kyanovinyl)-22,23-dihydro-25-cyklohexyl ayermektůn~Bl~ : 5-N,N-dimethylhydrazon •V‘ ·· < ^k’·.> ·3-βγο.πι-2.2*,23?dihydr-o-25-cyklphexýl'^í avermektin/Bl·' ' < ¹ * · Λ ’ ’ f

5-N,N-dimethylhydrazon -(z příkladu 69) (200 mg) a tn-n- , butyl-( l-kyanovinyl)stannan . (I ml) y dimethylformamidu (10 ”· ml) se za přítomnosti tetrakis(trifenylfosfin)palladia(0) \ ^: ‘ {20„mg)T4 /hódinyZzahřívajíýna^8£C. Reakční smés. se. odpaří a ~^čěřný^ólé j ovůtý?zbytek—se?chrómatógrafu j.e_na_silikagelu* za ?____ rc, ' ·” ' / · ' i ’ Γ Y* ' ^A. Y- u_r jj, + ·_ν,·Α— +« . .-3-4......... _t · ’*'*·použiti smési etheru7 a hexanu*vpoměrúf'7- V 3', jako žlučního?

' i . · ' — ··.. , ,.*/-n^s«v -;

¹ činidla? Frakce’ obsahující (produkt se „shromáždí a. odpaří ? ? ;ý.

*** ’ ^r Z * * * -* \ ' „ _tΛ i ’ r · td

Jako produkt se získá titulní olefin, který secharakterů- , *^?' zuje NMR a.hmotnostní spektroskopií' •h. i. . . , .

^: Př í k 1 a d ' 13 4.

3- (l-Kyanovinyl) -5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexyÍavermektin Bl. a j.eho monosacharid, '

-3-Vinylhydrazon z předchozího přikladu (70 mg) se * rozpustí v ledové kyselině octové. (8 ml) a ke vzniklému . 7 roztoku se 'přidá nasycený vodný roztok octanu médfnatého (2 ml). Reakční směs se 24 hodin míchá při· teplotě místhosti, 12 hodin zahřívá na 40*C a poté 48 hodin míchá při ,, teplotě místnosti, načež se z ňi za sníženého tlaku odstraní rozpouštědla. Zbytek se rozdělí mezi ether a voduetherový roztok se neutralizuje vodným roztokem hydrogěňuhličitanu sodného a organická fáze se'promyje vodou a vodným roztokem

Chloridu špdhého, vysuší síranem hořečnatým -a- odpaří. Získá se surový keton ve formě žluté pevné látky.

Příklad 135

3-(1-Kyanovinyl)-22,23-dihydro-25-cyklohexyl avermektin Bl a jeho monosacharid

Surové ketony z předchozího -příkladu se rozpustí v methanoiu (10 ml) a k methanolickému roztoku se přidá přebytek tetrahydroboritanu sodného (10 mg). Reakční směs se zpracuje způsobem popsaným v příkladu 48. Surový produkt se přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatografií s reversními fázemi na sloupci l Microsorb^^R^ ODS, za použití směsi methanoiu a vodu v poměru 85 : 15, jako elučního činidla. Jako první se eluuje 3-(1-kyanovinyl)monosacharid a jako druhý 3-(1-kyanovinylJdisacharid. Oba produkty se charakterizují NMR a hmotnostní spektroskopií. <

Přiklaď 136

3-Fenyl-22,23-dihydro-25-cyklohexyl avěrmektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon

3-Brom-22,23-dihydro-25-cyklohexyl avermektin Bl 5-N,N-dimethylhydrazon (z přikladu 69) (300 mg) a tri-nbutylfenylstannan (0,5 ml) v dimethylformamidu (7 ml) se za přítomnosti tetrakis(trifenylfosfin)palladia(0) (60 mg) 3 hodiny zahřívají na 100*C. Reakční směs se nalije do vody a vodná směs se extrahuje etherem (2 x 100 ml). Extrakty se promyjí vodou a vodným roztokem chloridu sodného a odpaří. Pryskyřičný zbytek se chromatografuje na silikagelu (90 g) za použití směsi dichlormethanu a etheru v poměru 3 : 1, jako elučního činidla. Frakce obsahující produkt se shromáždí a odpaří. Produkt se charakterizuje NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad

1-3 7

3-Fenyl-5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin . Bl a jeho monosacharidový derivát

Hydrazon z předchozího příkladu (60 mg) se rozpustí v ledové kyselině octové (5 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný roztok Óctaňu měďnatého (2 ml). Reakční směs se míchá přes noc' při teplotě místnosti, 24 hodin • , y 4 f ' . -i zahřívá- na 40’C a poté zpracuje„postupem .popsaným^v příkladu

-<. . .._ ___ * . .· ; -₄‘·· ’ ''

.. 55. Získaného^- produktu—směs i— titulních - sloučenin,-se-použ i =_ je přímo v následujícím stupni. . - ‘ * . . · .· : '

Λ · ¹ * ^? ' Příklad 138

3-Fenyl-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl a jeho monosacharidový derivát

Směs ketonů z předchozího.příkladu se rozpustí v methanolu (5 ml) a k methanolickému roztoku se přidá tetrahydroboritan sodného (20 mg). Směs se nechá 20 hodin* stát při teplotě místnosti a dále zpracuje, způsobem popsaným v příkladu ‘48. Surové produkty se přečistí chromatograf ií na • # silikageiu (10 g) za použití směsi dichlormethanu a etheru v poměru 2 1, jako elučního činidla. Frakce obsahující avermektiny se dále přečistí vysokotlakou kapalinovou chromatograf ii s reversními fázemi na sloupci 1 Microsorb^^, přičemž eluce se provádí směsí methanolu a vodu v poměru 90 : 10 rychlostí 20 ml/miri. Jako první se po 23,1 minuty eluuje titulní monosacharid a jako druhý po 37 minutách eluuje ďisacharid. Získané produkty se charakterizují NMR a hmotnostní spektroskopií.

Příklad 139

3-Chlor-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid 5-N,N-dimethylhydrazon

22,23-Dihydro-25-cyklohexylavermektin· Bl monosacha-rid 5-N,N-dimethylhydrazon (připravený v preparativním postupu A, 2,8 g) se rozpustí v acetonitrilu (70 ml).

Výsledný roztok se udržuje při teplotě v rozmezí -150 až -10*C a během 20 minut se k.němu za míchání přikape roztok N-chlorbenzotriazolu (600 mg) v acetonitrilu (10 ml).

Reakční směs se 1 hodinu udržuje při -10‘C a poté zředí etherem (150 ml). Zředěná směs se promyje roztokem disiřičitanu sodného o koncentraci 20 g/litr (50 ml), vodou (50 ml) a vodným roztokem chloridu sodného (50 ml), vysuší síranem hořečnatým a odpaří. Získaná pěna se chromatografuje na silikagelu (125 g) za použití směsi etheru a hexanů v poměru 1:2, jako elučního činidla. Vhodné frakce se shromáždí a odpaří, čímž se získá titulní produkt (1,4 g).

Pří-klad 140

3-Chlor-5-keto-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin Bl monosacharid ——r-l-GhlorhyďrazOn-Z”předchozího příkladu (2,75 g) se rozpustí v ledové kyselině octové (150 ml) a ke vzniklému roztoku se přidá nasycený vodný roztok octanu mědnatého (60 ml). Reakční směs se 24 hodin udržuje při 40*C, načež se z ní v rotačním odpařováku odpaří rozpouštědla. Zbytek se suspenduje ve vodě (150 ml) a vodná směs se dvakrát extrahuje etherem (2 x 150 ml). Spojené etherové extrakty se promyjí dvakrát nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2 x 100 ml), roztokem chloridu sodného (100 ml), vysuší síranem hořečnatým a odpaří za vzniku pěny.

Claims (15)

1. Á představuje hydroxyskupinu, atom halogenu, alkoxy. skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu s

   1 až 9 atomy uhlíku, oxoškupinu nebo oximinoskupi’· · . ⁵ nu, která je popřípadě substituována alkylskupinou s 1 až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinou, alkinylskupinou, arylskupinou, trialkylsilylskupinou, aralkylskupinou, alkanoylskupinou s'l až 9 atomy uhlíku'nebo jinou skupinou hydrplýzóvatelnou in vivo .na oximovou skupinu, nebo hydrazonoskupinu, která je popřípadě substituována alespoň jedním substituentem zvoleným ze souboru zahrnujícího alkylskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinu, alkinýlskupinu, arýlškúpinu,’ triai.kylsiiylskupinu, aralkylskupinu, alkoxykarbonylskupinu se 2 až 9 atomy uhlíku, karbamoylskupinu, thiokarbamoylskupinu, aroylskupinu a alkanoylskupinu s 1 až 9 r * · atomy uhlíku;

   B představuje atom halogenu, alkylskupinu s l až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, alkinylskupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, arylskupinu, heteroarylskupinu, alkanoylskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu s 1 až ? atomy uhlíku, ... alkoxykarbonylskupinu se 2 až 9 atomy uhlíku, karboxyskupinu, arylkarbonylskupinu, heteroarylkarbonylskupinu, merkaptoskupinu, alkylthioskupinu, alkenylthioskupinu, arylthioskupinu, alkanoylthioskupinu, heteroarylthioskupinu, nitroskupinu, halogenalkylskupinu, jako je trifluormethylskupina, hydroxyalkylskupinu, alkoxyalkylskupinu, merkaptoalkylskupinu, alkylthioalkylskupinu, aminoalkylskupinu, která je popřípadě N-mono- nebo -disub-. stituována alkylskupinou s 1 až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinou s 1 až 8 atomy uhlíku, alkinylskupinou s 1 až 8 atomy uhlíku, alkanoylskupinou s 1 až 8 atomy uhlíku, arylskupinou, heteroarylskupinou, alkoxykarbonylskupinou se 2 až 9 atomy uhlíku, karboxyskupinou, arylkarbonylskupinou nebo heteroarylkarbonylskupinou; nebo B představuje hydroselenoskupinu, alkylselenoskupinu, arylselenoskupinu, heteroarylselenoskupinu, azidoskupinu nebo skupinu cyklického etheru s až 8 atomy uhlíku, přičemž..tato,skupina—je,popř-ípadě substituována alespoň jedním substituentem zvoleným ze souboru zahrnujícího kyanoskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, hydroxyalkylskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, alkoxykarbonylskupinu s 1 až 9 atomy uhlíku, aminokarbonylskupinu, alkanoylskupinu s 1 až*9 atomy uhlíku, arylkarbonylskupinu, heteroarylkarbonylskupinu, atom halogenu, halogenalkylskupinu a trialkylsilyloxyalkylskupinů;

   91- představuje atom vodíku, hydroxyskupinu, atom halogenu, oxoskupinu, alkoxyskupinu s⁴1 až 8 atomy uhlíku, alkanoyloxyskupinu s l až 9 atomy uhlíku,

   ?. · · .· skupinu =CH₂ nebo oximinoskupinu, která je popřípadě O-substituovaná alkylskupinou s i až’8'atomy uhlíku, alkenylskupinou, alkinylskupinou, trialkylsilylskupinou, arylskupinou nebo aralkylskupinou?.

   R² představuje atom.vodíku, hydroxyskupinu, atom —halogenu—oxoskupinu-, -alkoxyskupinu^s-l_.až._8__a torny.__________ uhlíku, která je popřípadě substituována atomem halogenu nebo álkoxyskupinou s 1 až. 4 atomy uhlíku;

   alkanóylskupinou se* 2 až 5 atomy uhlíku, alkoxykarbonylskupinou se 2 až 5 atomy uhlíku, karboxyskupinou, merkaptoskupinou nebo arylskupinou; nebo

   Ř² představuje alkenyloxyskupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, alkylkařbonyloxyskupinu se 2 až 9 atomy uhlíku, alkenylkarbonyloxyskupinu se 3 až 9 atomy uhlíku, arylkarbonylskupinú nebo karbamoylskupinu popřípadě substituovanou alkylskupinou s 1 až 9 atomy uhlíku nebo oximinoskupinu popřípadě O-sub. ...

   stituovanou alkylskupinou s 1 až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinou, alkinylskupinou, trialkylsilylskupinou, arylskupinou nebo arálkylskupinou, nebo methylenskupinu popřípadě substituovanou kyanoskupinou nebo alkylskupinou s 1 až 9 atomy uhlíku; £

   R³ představuje atom vodíku nebo alkylskupinu s 1 až 6 ' ř ....

   atomy uhlíku;

   R⁴ (a)'představuje α-rozvětvenou alkylskupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, jako je but-2-enylskupina, pent-2-enylskupina a 4-methylpent-2-enylskupina, alkoxy92 alkylskupinu nebo alkylthioalkylskupinu; a-rozvětvenou alkinylskupinu se 4 až 8 atomy uhlíku; cykloalkylalkylskupinu se 4 až 8 atomy uhlíku v cykloaklylové části, kde alkylové část je a-rozvětvená a obsahuje 2 až 5 atomů uhlíků; cykloalkylskupinu se 3 až 8 atomy uhlíku nebo cykloalkenylskupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, z nichž každá je popřípadě substituována methylenskupinou nebo jednou nebo více alkylskupinami s 1 až 4 atomy uhlíku a/nebo jedním nebo více atomy halogenu; nebo tří- až šestičlenný heterocyklický kruh obsahující kyslík nebo síru, který je nasycený nebo zcela nebo zčásti nenasycený a který je popřípadě substituován jednou nebo více alkylskupinami s 1 až 4 atomy uhlíku a/nebo jedním nebo více atomy halogenu; nebo (b) představuje skupinu obecného vzorce -CH₂R⁸, kde R⁸ představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, alkinylskupinu se 2 až 8 atomy uhlíku, alkoxyalkylskupinu nebo alkylthioalkylskupinu vždy < s 1 až 6 atomy uhlíku v každé z alkylových nebo alkoxylových částí, kde kterákoliv z uvedených alkylových, alkoxylových, alkenylových nebo alkinylových skupin je popřípadě substituována jedním

   --- nebovíceatomyhalogenu';nebo'cykloalkýlškupinuše’ 3 až 8 atomy uhlíku nebo cykloalkenylskupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, z nichž každá je popřípadě substituována methylenskupinou nebo jednou nebo více alkylskupinami s 1 až 4 atomy uhlíku a/nebo jedním nebo více atomy halogenu; nebo tří- až šestičlen^ ný heterocyklický kruh obsahující kyslík nebo síru, který je nasycený nebo zčásti nebo zcela nenasycený a který je popřípadě substituován jednou nebo více alkylskupinami s 1 až 4 atomy uhlíku a/nebo

   - 93 I, jedním nebo více atomy halogenu; nebo skupinu ' · vzorce SR⁹, kde R⁹ představuje alkylskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinu se'-2· áž~8”atorný uhlíku, alkinylskupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, cykloalkylskupinu se 3 až 8 atomy uhlíku,” cykloalkenylskupinu s 5 až 8 atomy uhlíku, fenylskupinu hebo substituovanou⁴fenylskupinu,-kde substituentem ,; ' ί je alkylskupína s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupi• na s 1 až 4 atomy*uhlíku nebo atom halogenu; nebo j)

   - ¹ tří- až šestičlenný‘heterocyklický^kruh obsahující. kyslík^nebo-siru~kt-er-ý—Í6-nasycenV-,-Zčásti nebo zcela nenasycený á ktěrý je.popřípadě substituován
2. 2 jednou nebo více alkylskupinami s 1 až 4 atomy uhlíku a/riebo 'jedním nebo více atomy halogenu; nebo (c) představuje alkylskupinu s l.až.6 atomy uhlíku, která je substituována jednou oxoskupinou nebo jednou nebo více hydróxyskupinami nebo jedním atomem kyslíku vázáným ke dvěma sousedním atomům uhlíku za vzniku oxiranového'kruhu; nebo R⁴ přestavuje alkylskupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, která je substituována alkoxykárbonylovou skupinou s 1 až-6 atomy -uhlíku v-alkoxylovézčásti, přičemž < uvedené substituenty v R⁴ jsou vázány k jednomu nebo oběma terminálním atomům uhlíku a atomu uhlíku sousedícímu s terminálním atomem uhlíku v R⁴; nebo (d) představuje skupinu vzorce =CH₂ nebo skupinu obecného vzorce . _R10 ' * ^r

   -(X)-CHR¹¹ kde R¹⁰ á R¹¹ představují oba atomy vodíku; R¹⁰ přestavuje atom vodíku a R^·¹ představuje alkyl94 skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo jeden z R¹⁰ a R¹¹ představuje atom vodíku a druhý představuje fenylskupinu, heteroarylskupinu, alkoxykarbonylskupinu se 2 až 6 atomy uhlíku nebo substituovanou fenylskupinu nebo heteroarylskupinu, kde substituent je zvolen ze souboru zahrnujícího ....______ „fluor, chlor, alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, hydřoxyálkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, kyanoskupinu, aminosulfonylskupinu, alkanoylskupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, alkoxykarbonylskupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, nitroskupinu, trifluormethylskupinu, trifluormethoxyškupinu, aminoskupinu a mono- a . ^f 'i dialkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každé z alkylových částí; a X přestavuje přímou vazbu nebo alkylenskupinu se 2 až 6 atomy uhlíku s řetězcem přímým nebo rozvětveným; nebo (e) představuje fenylskupinu, která je popřípadě substituována alespoň jedním substituentem zvoleným

   - . -sy ze souboru zahrnujícího alkylskupinu s 1 až 4 atomy, uhlíku, alkylthioskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu, trifluormethylskupinu a kyanoskupinu; nebo R⁴ představuje skupinu obecného vzorce

   -II, ^r „--—....... . .· kde Z přestavuje atom kyslíku, atom síry nebo methylenskupinu a a, b, c a d představuje nezávisle číslo 0, 1 nebo 2, přičemž součet a, b, c, a d není větší než 5; ~

   95 R⁵ přestavuje methylskupinu, hydroxymethylskupinu, ’ y

   alkoxvroethvlskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxylové části, alkanoyloxymethylskupinu se 2 až 5

   X * L ' . ^K .atomy .uhlíku v alkanoylové části, alkenoyloxymethylskupinu se 2 až 5 atomy uhlíku v alkenoylové .

   , části, aroyloxymethylskupinu, arylalkanoyloxymethy1skupinu, formylskupinu, popřípadě substituoi vanou oximinoskupinu, halogenmethylskupinu, azido methylskupinu nebo kyanomethylskupinu;

   ·' ' ’ ... * i ,*· + ₄

   R⁶ í . , představujě-atom yo^XkuT-hydroxyskupinu—a-l-koxy---------skupinu nebo alkenoxyskupinu vždy s 1 až 8 atomy ’ τ - aH. ¹ - Λ . ' v ‘ · .< - “ , uhlíku, alkanoyloxyskupinu nebo alkenoyloxyskupinu vždy s 1 až 9 atomy uhlíku, ařoyloxyskupinu,óxymethyíenoxyalkyloxyalkylskupinu s 1 až 5 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, alkoxýalkoxyskupinu se 2 až 9 atomy uhlíku, atom halogenu,

   J oxoskupinu nebo popřípadě substituovanou oximinoskupinu, hydrazonoskupinu, karbazidoskupinu nebo semikarbazidoskupinu, N-alkylsemikarbazidoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části, N,N-dialkylsemikarbazidoskupinu s ť až 4 atomy uhlíku v káždé z alkylových části, alkanoylhydrazidoskupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, benzoylhydrazidoskupinu nebo alkylbenzoýlhydrazidoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části; nebo R⁶ představuje skupinu hydrolyzovatelnou invivo na hydroxyskupinu; nebo R⁶ představuje skupinu obecného vzorce kde R⁷ je vázán k atomu uhlíku v poloze 4 nebo 4' jednoduchou vazbou a představuje hydroxyskupinu, alkanoyloxyskupinu nebo alkenoyloxyskupinu vždy s l až 9 atomy uhlíku, aroyloxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, aminoskupinu, N-alkylaminoskupinu s l až 8 atomy uhlíku v alkylové části, Ν,Ν-dialkylaminoskupinu s 1 až 9 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, N-alkanoylaminoskupinu s 1 až 5 atomy uhlíku nebo N,N-dialkanoylaminoskupinu s 1 až 9 atomy uhlíku v každé z alkanoylových částí? nebo R⁷ je vázán k atomu uhlíku v poloze 4 nebo 4' dvojnou vazbou a představuje oxoskupinu, popřípadě substituovanou oximinoskupinu, semikarbazidoskupinu, N-alkylsémikarbazidoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části, Ν,Ν-dialkylsemikarbazidoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v každé z alkylových části, alkanoylhydrazidoskupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, benzoylhydrazidoskupinu nebo alkylbenzoylhydrazidoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části? nebo R⁷ představuje skupinu hydrolyzovatelnou in vivo na hydroxyskupinu.

   2. Deriváty avermektinu a milbemycinu obecného vzorce I podle nároku 1, kde dvojná vazba v poloze C22-C23 je přítomna nebo chybí a R² představuje atom vodíku, hydroxyskupinu, O-alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, O-alkanoylskupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, oxoskupinu nebo oximinoskupinu, která je popřípadě substituována alkylskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku nebo arylalkylskupinou s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části? R⁴ představuje přímou nebo rozvětvenou alkylskupinu, alkenylskupinu , cýkloálkylskupinu nebo cykloalkenylskupinu, jako je methyl-, ethyl-, 2-propyl-, 2-butyl-, 2-buten-2-yl-, 2-penten-2-yl-, 4-methyl2-penten-2-yl- nebo cyklohexylskupina? R¹ představuje atom . + 1 vodíku, hydroxyskupinu, oxoskupínu nebo oximinoskupinu; a R® představuje atom vodíku nebo skupinu obecného vzorce . kde R⁷ přestavuje hydroxyskupinu, ^alkoxyskupinu s 1 až 4 -atomy-uhl-íku,—alkanoyloxyskupinu-se__2^až__5_atomy_uhl_í^u,_________/ aminoskupinu, Ň-alkylaminóskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, N-alkanoylaminoskupinu s 1 až 5 atomy uhlíku, .oxoskupínu '*.7' ·* · ,„<#►* Z- nebo oximinoskupinu, která je popřípadě substituována alkylskupinou,s 1 až 4 atomy uhlíku. “
3. 3. Deriváty avermektinu a milbemycinu obecného vzorce I podle nároku 1 nebo 2, kde B představuje atom halogenu, alkylskupinu, alkoxyalkylskupinu, ácyloxyalkenylskupinu nebo .acylskupinu.
4. 4. Deriváty avermektinu a milbemycinu obecného vzorce I podle nároku 1, kde/R¹ představuje atom .vodíku a R² představuje atom vodíku, hydroxyskupinu nebo methoxyskupinu a dvojná vazba v poloze C22-C23 chybí nebo * ^{1 1} ‘ *J c kde dvojná‘vazba v poloze C22-C23 je přítomna a R^J a R ⁸ T představuje vždy methylskupinu.

   J
5. 5. Deriváty avermektinu a milbemycinu obecného vzorce I podle nároku 4, kde A představuje hydroxyskupinu nebo oximinoskupinu.
6. 6. Deriváty avermektinu a milbemycinu obecného vzorce I podle nároku 5, kde R⁶ představuje atom vodíku nebo r λ fluoru, oleandrosyl- nebo oleandrosyl-oleandrosyloxy- nebo methoxymethoxy.
7. 7. Deriváty avermektinu a milbemycinu obecného vzorce I podle nároku 6, kde B představuje atom chloru, bromu nebo jodu. .... . ......
8. 8. Deriváty avermektinu a milbemycinu obecného vzorce I podle nároku 7, kde B představuje atom chloru nebo bromu a R⁴ představuje rozvětvenou alkylskupinu, alkenylskupinu, cykloalkylskupinu nebo cykloalkenylskupinu, jako je 2-propylskupina, 2-butylskupina, 2-butenylskupina, 2-pentenylskupina, 4-methyl-2-penten-2-ylskupina a cyklohexylskupina.
9. 9. Farmaceutický nebo veterinární prostředek, vyznačující se -tím, že obsahuje sloučeninu podle některého z nároků 1 až 8 a farmaceuticky vhodný nosič nebo excipient.
10. 10. Deriváty avermektinu a milbemycinu obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 8 pro použití jako * léčiva ve veterinárním a humánním lékařství.
11. 11. Deriváty avermektinu a milbemycinu obecného

    -vzorce—I“podle~některého“Z“nárokůl“aŽ~8~prO“použi'tí”jáko--- - -- _ antiparazitická činidla.
12. 12. Použití derivátů avermektinu a milbemycinu obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 8 pro výrobu * léčiva pro léčení nebo profylaxi zamoření blechami. . ....,
13. 13. Způsob výroby derivátů avermektinu a railbemycinu obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že se f a) sloučenina obecného vzorce I, v niž však B představuje atom vodíku a A představuje oxoškupinu, nechá , reagovat s hydrazinem, který je popřipádě šubsti't uovárT .alespoň jednou alkylskupinou s 1 až 8 atomy uhlíku, alkenylskupinou, arylskupinou, trialkylšilyiskupiriou, aralkylskupinou, alkoxykarbonylskupinou s 1 až 9 atomy uhlíku v alkoxylové části, karbamoylskupinou, thiokarbamóylskupinou, aroylskupinou nebo alkanoylskupinou s 1 až 9 atomy uhlíku, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kdé A 'představuje popřípadě,substituovanou hydrazonoskupinu, „ _ · , · · - ‘ ‘ i , .·' . . t . ^fe'^: . ' ..... ··' ‘ ~

    b) takto získaný hydrazon se nechá reagovat se zdrojem' elektrofilních skupin-E⁺, kde E⁺.představuje Cl+, ’ —IX _ ^s - ' '

    Br⁺, I⁺, N0₂ ⁺, ArS⁺ nebo.ArSe⁺, kde Ar představuje arylovou skupinu nebo kde E⁺ představuje iminiový ion, za vzniku sloučeniny obecného^vzorce I, kde B představuje chlor, brom, jod, nitroskupinu, arylthioskupinu, arylselenoskupinu nebo popřípadě substituovanou aminoalkylovou skupinu, , c) popřípadě se sloučenina získaná podle odstavce b), kde B představuje chlor, brom nebo jod, nechá reagovat se stannanem obsahujícím popřípadě substituovaný,alkylový, alkenylový, alkinylový, arylový nebo heterocyklický substituent za přítomnosti katalyzátoru, jako jé trifenylfosfinpaiiadium, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde B představuje popřípadě substituovaný alkylový,, alkenylový, alkinylový, arylový nebo heterocyklický šubstituériť;

    d) popřípadě se sloučenina získaná podle odstavce

    b), kde B představuje chlor, brom nebo jod, nechá reagovat s azidem za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde~B představuje azidovou skupinu,·’'

    100

    e) popřípadě se oxiduje sloučenina získaná podle odstavce c), kde B představuje alkenylskupinu, za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde B představuje cyklickou etherovou skupinu,

    f) popřípadě-se sloučenina získaná-podle odstavce b), kde B představuje arylthioskupinu nebo arylselenoskupinu, nechá reagovat s thiolem nebo hydroselenidem odlišným od sloučeniny vzorce ArSH nebo ArSeH za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde B představuje merkaptoskupinu nebo hydroselenidovou skupinu a popřípadě se nechá vzniklý produkt reagovat s alkyl-, alkenyl-, aryl-, alkanoyl- nebo heteroarylhalogenidem.

    -f
14. 14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že se jako zdroje elektrofilní skupiny použije N-chlorsukcinimidu nebo N-chlorbenzotriazolu, pokud E⁺ představuje Cl⁺; N-jodsukcinimidu, pokud E⁺ představuje I⁺; nebo N-bromsukcinimidu, pokud E⁺ představuje Br⁺; tetránitromethanu, pokud E⁺ představuje N02⁺; dinitrofenylsulfenylchloridu, pokud E⁺ představuje ArS⁺; N-fenylselenoftalimidu, pokud E⁺ představuje ArSe⁺ nebo sloučeniny vzorce > * Me2NCH₂Cl, kde Me představuje methylskupinu, pokud E⁺ představuje iminiový ion.

    -----i5T“zpŮs'ób“p~o'dTe~~n'áróku~r3nieb~oT~4; vyzná čující se tím, že se vyrobený hydrazon obecného vzorce I nechá reagovat s popřípadě O-substituovaným hydroxylaminem za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, kde A představuje popřípadě O-substituovaný oxim.
15. 16. Způsob podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že se vyrobený hydrazon obecného vzorce I hydrolyzuje na sloučeninu obecného vzorce I, kde

    A představuje oxoskupinu a popřípadě se vzniklá sloučenina