CZ201493A3

CZ201493A3 - Piperidine derivatives, process of their preparation and pharmaceutical preparations in which said derivatives are comprised

Info

Publication number: CZ201493A3
Application number: CZ932014A
Authority: CZ
Inventors: Samir Jegham; Gerard Defosse; Thomas Purcell
Original assignee: Synthelabo
Priority date: 1992-09-28
Filing date: 1993-09-27
Publication date: 1994-04-13
Also published as: EP0591026A1; HUT65396A; FI934220A0; NO933434D0; IL107132A0; CN1087340A; PL300514A1; FR2696176B1; FR2696176A1; AU4860593A; SK103293A3; CA2107060A1; FI934220A; KR940007022A; HU9302726D0; NO933434L; NZ248775A; AU659033B2; HU211490A9; US5418241A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká piperidinových derivátů, způsobu jejich přípravy a jejich použití v terapii.

Podstata vynálezu

Vynález se týká sloučenin obecného vzorce I

(I) ve kterém

R₁ znamená buá atom vodíku nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 uhlíkových atomů, í*2 znamená buá atom vodíku nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů a

Z a Z₁ nezávisle jeden na druhém znamenají bu5 atom vodíku, nebo atom chloru nebo hydroxy-skupinu nebo aminovou skupinu nebo nitro-skupinu nebo hydroxymethylovou skupinu nebo alkylovou skupinu obsahující 1 nebo 2 uhlíkové atomy nebo alkoxylovou skupinu obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů nebo přímou nebo rozvětvenou alkoxykarbonylovou skupinu, jejíž alkoxylový zbytek obsahuje 1 až 5 uhlíkových atomů, nebo arylalkoxylovou skupinu, jejíž βΕΗΒΒϋβ alkoxylový zbytek obsahuje 1 nebo 2 uhlíkové atomy, přičemž Z je v poloze 4, 6 nebo 7 a Z a Z_} nemohou současně znamenat atom vodíku.

Výhodnými sloučeninami podle vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém se Z nachází v poloze 7.

Mezi těmito sloučeninami jsou obzvláště výhodnými ty sloučeniny, ve kterých Z₁ znamená atom vodíku.

Sloučeniny podle vynálezu se mohou vyskytovat ve formě volných bází nebo adičních solí s farmaceuticky přijatelnými kyselinami. Sloučeniny, jejichž vzorec představuje mesomerní formu vzorce I, tvoří rovněž součást vynálezu.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou být podle vynálezu připraveny způsobem, který je ilustrován následujícím reakčním schématem 1.

Reakční schéma 1

(Π) (III)

(I)

Benzimidazolový derivát obecného vzorce II, ve kterém R^, Z a Z₁ mají výše uvedené významy, se uvede v reakci s piperidinovým derivátem obecného vzorce III, ve kterém má výše uvedený význam. Tato reakce se provádí v rozpouštědle, jakým je například isopentylalkohol. Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Z i znamená aminovou skupinu, se získají ze sloučenin obecného vzorce I, ve kterém Z₁ znamená nitro-skupinu, postupy, které jsou bučí popsané v literatuře nebo velmi dobře známé.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Z nebo Z₁ znamená hydroxy-skupinu, se získají ze sloučenin obecného vzorce I, ve kterém Z nebo Z₁ znamená methoxylovou skupinu, postupy, které jsou bu5 popsané v literatuře nebo velmi dobře známé.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém Z nebo Z znamená hydroxymethylovou skupinu, se získají ze sloučenin obecného vzorce I, ve kterém Z nebo Z^ znamená alkoxykarbonylovou skupinu, postupy, které jsou bučí popsané v literatuře nebo velmi dobře známé .

Výchozí sloučeniny jsou bučí komerčně dostupné nebo popsané v literatuře anebo mohou být připraveny postupy, které jsou tam popsané nebo které jsou velmi dobře známé.

2-Chlor-3-nitrofenol se připraví postupem, popsaným v J. Prakt. Chem., 1930, 127, 20.

2-Chlor-4(7)-methoxybenzimidazol se připraví postupem, popsaným v Chemical Abstract 67 : 108597x.

Ethyl- 2-//(1,1-dimethylethoxy)karbonyl/amino/-3-nitrobenzoát se připraví postupem, popsaným v evropském patentu 0459136.

4-Chlor-5-nitrobenzen-1,2-diamin je posán v Heterocycle, 1987, 26, č.9, 2433.

Sloučeniny obecného vzorce II byly připraveny postupy, které jsou analogické s postupy, popsanými v J. Med. Chem., 1986, 29, 1178-83 a v evropském patentu 0039190.

4-(1H-Imidazol-4-yl)piperidin je popsán v Arch. Pharmaz. (Weinheim. Ger.) 1973, 306(12), 934-42 a v evropském patentu 0197840.

4-(5-Methyl-1H-imidazol-4-yl)pyridin je popsán v J. Med. Chem., 1986, 29, 2154-63.

Následující příklady 1 až 4 ilustrují přípravu některých sloučenin obecného vzorce II.

Následující příklady 5 až 9 detailně ilustrují přípravu sloučenin podle vynálezu.

Chemické struktury získaných sloučen byly potvrzeny elementární mikroanalyzou a infra-červenou a nukleární magnetickorezonanční spektroskopií.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

2-Chlor-1-(1-methylethyl)-7-fenylmethoxy-1H-benzimidazol

Stupeň 1.1.

2-Chlor-3-nitrofenol g (0,52 molu) 3-nitrofenolu se za tepla rozpustí ve 2 litrech 6N kyseliny chlorovodíkové. Získaný roztok se ochladí na ledu až na teplotu 28 až 30 °C. K takto ochlazenému rozto ku se v průběhu 1,5 hodiny přidá 32 g (0,26 molu) chlorečnanu draselného v 500 ml vody, načež se směs po ukončení tohoto přídavku míchá při teplotě 28 až 30 °C po dobu 30 minut. Směs se ochladí na teplotu 15 °C a k takto ochlazené směsi se přidá 1 litr dichlormethanu. Po dekantaci a promytí vodou se organická fáze vysuší a odpaří. Získaný zbytek se přečistí chromatograficky na sloupci silikagelu za použití eluční soustavy tvořené směsí dichlormethanu a methanolu v objemovém poměru 80:20. Získá ný produkt se potom rekrystalizuje z toluenu, přičemž se získá 29 g produktu. .

Teplota tání: 130 °C, výtěžek: 32 %.

Stupeň 1.2.

2-Chlor-1-nitro-3 -(fenylmethoxy)benzen

Do tříhrdlé baňky o obsahu 250 ml se zavede 1,43 (0,036 molu) 60% roztoku hydridu sodného ve 25 ml dimethylformamidu. Po tom se při okolní teplotě přidá 6 g chlorovaného derivátu, získá ného v předcházejícím stupni 1.1, načež se ke směsi po kapkách přidá 6,6 g (0,039 molu) (brommethyl)benzenu. Směs se míchá po dobu 24 hodin při okolní teplotě. Reakšní směs se potom nalije do směsi ledové vody a hexanu, odstředí, promyje směsí ledové vody a hexanu a vysuší za vakua při teplotě 60 °C. Získá se 8,4 požadovaného -produktu.

Teplota tání: 94 °C, výtěžek: 92 %.

Stupeň 1.3.

N-(1-Methylethyl)-2-nitro-6-(fenylmethoxy)benzenamin

Do 20 ml isopropylaminu se zavede 8,4 g (0,032 molu) chlo rovaného derivátu získaného v předcházejícím stupni 1.2 a získaná směs se potom zahřívá v autoklávu na olejové lázni na teplotu 110 °C po dobu 18 hodin. Přebytek aminu se odpaří a zbytek se vyjme směsí vody a etheru. Organická fáze se oddělí a promyje vodou, vysuší a odpaří. Získá se 8,2 g požadovaného produktu. Výtěžek: 90 %.

Stupeň 1.4.

N -(1-Methylethyl)-3-(fenoxymethoxy)benzen-1,2-diamin

Do Parrovy baňky se zavede 100 mg (0,44 molu) oxidu platičitého ve 25 ml ethanolu. Použije se Parrova baňka o obsahu 250 ml. Obsah baňky se hydrogenuje po dobu 15 minut za tlaku 0,105 MPa, načež se přidá 0,5 g (0,0017 molu) nitrovaného derivátu, získaného v předcházejícím stupni 1.3. Po 5 minutách se odfiltruje hydrogenační katalyzátor a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek se vyjme etherem a postupně promyje 1N vodným roztokem hydroxidu sodného a vodou. Roztok se potom vysuší a odpaří. Výtěžek produktu: 92 %.

Stupeň 1.5.

-(1-Methylethyl)-7-(fenylmethoxy)- 1,3-dihydro-2H-benzimidazol2-on

Směs 2,2 g (0,036 molu) močoviny a 6,6 g (0,026 molu) diaminu, získaného v předcházejícím stupni 1.4 se zahřívá na teplotu 175 až 180 °C po dobu 2 hodin. Zbytek se vyjme směsí vody a etheru a roztok se odpaří. Získaný gumovitý zbytek se vyjme etherem a a .po filtraci se získá 4,6 g produktu.

Teplota tání: 224 °C, výtěžek: 64 %.

Stupeň 1.6.

2-Chlor-1-(1-methylethyl)-7-fenylmethoxy-1H-benzimidazol g (0,014 molu) sloučeniny získané v předcházejícím stupni 1.5, v 50 ml fosforylchloridu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem po dobu 1,5 hodiny. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se ochladí na teplotu 0 °C a zalkalizuje na hodnotu pH 8 směsí vody a amoniaku. Po extrakci směsí etheru a dichlormethanu, vysušení a odpaření se získaný zbytek chromá7 tografuje na sloupci silikagelu za použití eluční soustavy tvořené směsí methanolu a dichlormethanu v objemovém poměru 2:98. Získají se 2 g požadovaného produktu.

Výtěžek: 48 %.

Příklad 2

2-Chlor-4(7)-methoxy-1 -(1-methylethyl)- 1H-benzimidazol

Postup 1

Ke směsi 5,3 g (0,029 molu) 2-chlor-4(7)-methoxy-1H-benzimidazolu ve 30 ml dimethylsulfoxidu a 4,41 g (0,032 molu) uhličitanu draselného se přidá 3,74 g (0,031 molu) 2-brompropanu a získaná směs se zahřívá na teplotu 60 °C po dobu 3 hodin. Reakční směs se potom nalije do vody, extrahuje etherem a etherový extrakt se postupně promyje vodou a potom nasyceným roztokem chloridu sodného. Po vysušení, filtraci a odpaření rozpouštědla se získaný surový podíl chromatografický přečistí na sloupci silikagelu za použití eluční soustavy tvořené směsí cyklohexanu a ethylacetátu v objemovém poměru 4:1. Získá se 2,5 g 2-chlor4-methoxy-1-(1-methylethyl)-1H-benzimidazolu (A) a 2,5 g 2-chlor

7-methoxy-1 -(1-methylethyl)-1H-benzimidazolu (B).

A : teplota tání = 99-101 °C, výtěžek = 40 %,

B : teplota tání = 63 °C, výtěžek = 40 %.

Postup 2

2-Chlor-7-methoxy-1 -(1-methylethyl)-1H-benzimidazol se připraví z 2-chlor-1-methoxy-3-nitrobenzenu postupem popsaným v příkladu 1.

Teplota tání: 63 °C, výtěžek: 44 %.

Příklad 3

Ethyl-2-chlor-1 -(1-methylethyl)-1H-benzimidazol-7-karboxylát

Stupeň 3.1.

Ethyl-2-/(1-methýlethyl)amino/-3-nitrobenzoát

K roztoku 34 g (0,11 molu) ethyl-2-//(1,1-dimethylethoxy)karbonyl/amino/-3-nitrobenzoátu ve 100 ml dimethylformamidu se při teplotě 0 °C a pod atmosférou argonu po částech přidá 4,8 g (0,12 molu) 60% roztoku hydridu sodného. Směs se potom míchá po dobu 20 minut při teplotě 0 °C. Potom se přidá 55,9 g (0,33 molu) 2-jodpropanu a směs se zahřívá na teplotu 80 °C po dobu 4 hodin a potom ještě při okolní teplotě po dobu 48 hodin. Směs se potom hydrolýzuje přidáním vody a třikrát extrahuje ethylacetátem. Oddělená organická fáze se postupně promyje vodou a potom nasyceným roztokem chloridu sodného. Organická fáze se potom vysuší a zbaví rozpouštědla odpařením.

Stupeň 3.2.

Ethyl-3-amino-2-/(1-methylethyl)amino/benzoát

Roztok 27 g (0,011 molu) nitrovaného derivátu, získaného v předcházejícím stupni 3.1, ve 250 ml ethylacetátu se hydrogenuje při teplotě 45 °C po dobu 5 hodin v přítomnosti 2,7 g paladia na uhlí (10%). Hydrogenační katalyzátor se potom odfiltruje, rozpouštědlo se odpaří a zbytek se přečistí chromatograficky na sloupci siligelu za použití eluční soustavy tvořené směsí hexanu a ethylacetátu v objemovém poměru 9:1. Požadovaný produkt se získá ve formě oleje.

Stupeň 3.3.

Ethyl-1 -(1-methylethyl)-2-oxo-2,3-dihydro-1H-benzimidazol-7karboxylát

Směs 5 g (0,023 molu) diaminu, získaného v předcházejícím stupni 3.2, a 4 g (0,066 molu) močoviny se zahřívá na teplotu 180 °C po dobu 8 hodin. Zbytek se vyjme etherem a po filtraci se získá požadovaný produkt ve výtěžku 60 %.

Stupeň 3.4.

Ethy1-2-chlor-1 -(1-methýlethyl)-1H-benzimidazol-7-karboxylát

3,2 g (0,013 molu) benzimidazolonu, získaného v předcházejícím stupni 3.3, ve 25 ml fosforvlchloridu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem po dobu 20 hodin. Fosforylchlorid se odpaří a zbytek se zalkalizuje amoniakem na hodnotu pH 8 a extrahuje ethylacetátem. Organická fáze se oddělí, odpaří a vysuší. Zbytek se přečistí chromatograficky na sloupci silikagelu za použití eluční soustavy tvořené směsí dichiormethanu a methanolu v objemovém poměru 95:5.

Příklad 4

2.5- Dichlor-6-nitro-1H-benzimidazol

Stupeň 4.1

5-Chlor-6-nitro-1,3-dihydro-2H-benzimidazol-2-on

Směs 14 g (0,074 molu) 4-chlor-5-nitrobenzen-1,2-diaminu a 13,44 g (0,226 molu) močoviny se zahřívá na teplotu 180 °C po do bu 4 hodin. Reakční směs se potom ochladí a odpaří k suchu. Zbytek se vyjme methanolem a znovu odpaří. Zbytek se rozetře v etheru, přičemž se získá pevný podíl, který se odfiltruje. Získaný produkt se použije jako takový v následujících stupních.

Stupeň 4.2.

2.5- dichlor-6-nitro-1H-benzimidazol

Tento produkt se připraví z benzimidazolonu, získaného v předcházejícím stupni 4.1 postupem popsaným ve stupni 6 příkladu 1. Výtěžek: 32 %.

Příklad 5

Maleát 2-/4-(1H-imidazol-4-yl)piperidin-1-y1/-1 -(1-methylethyl) 7-(fenylmethoxy)-1H-benzimidazolu

Směs 1 g (0,0066 molu) 4-(1H-imidazol-4-yl)piperidinu a 1 g (0,0033 molu) chlorovaného derivátu, připraveného postupem, popsaným ve stupni 6 příkladu 1, ve 4 ml isopentylalkoholu se zahřívá po dobu 48 hodin na teplotu 120 °C. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se vyjme směsí vody a dichlormethanu. Organická fáze se oddělí dekantací, odpaří a vysuší. Získaný zbytek se přečistí chromatograficky na sloupci silikagelu za použití eluční soustavy tvořené směsí dichlormethanu, methanolu a amoniaku v objemovém poměru 45:5:0,5.

Získá se 0,9 g čistého produktu.

Výtěžek: 73 %.

Maleát se připraví v acetonu. Produkt získaný ve formě báze se rozpustí v acetonu a k získanému roztoku se přidá ekvivalent alkoholického roztoku kyseliny maleinové, načež se tato směs míchá a potom odpaří. Produkt ve formě maleátu se rekrystalizuje z acetonu.

Teplota tání: 158-159 °C.

Příklad 6

2-/4-(1H-Imidazol-4-yl)piperidin-1-yl/-7-methoxy-1 -(1-methylethyl)-1H-benzimidazol

Směs 1,34 g (0,009 molu) 4-(1H-imidazol-4-yl)piperidinu a 1 g (0,0045 molu) chlorovaného derivátu, připraveného postupem, popsaným v příkladu 2, ve 4 ml isopentylalkoholu se zahřívá na teplotu 120 °C po dobu 96 hodin. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se vyjme směsí vody a etheru. Organická fáze se oddělí dekantací, promyje vodou a etherem, odpaří a vysuší. Získaný zbytek se přečistí chromatograficky na sloupci silikagelu za použití eluční soustavy tvořené směsí dichlormethanu, methanolu a amoniaku. Získá se 1 g produktu, který se rekrystalizuje ze směsi obsahující dichlormethan, methanol a ether. Získá se 0,9 g produktu.

Teplota tání: 250-253 °C, výtěžek: 60 %.

Přiklad 7

Ethyl-2-/4-(1H-imidazol-4-yl)piperidin-1-yl/-1-(1-methyl ethyl)1H-benzimidazol-7-karboxylát

Chlorovaný derivát, získaný v předcházejícím stupni 3.4, se uvede v reakci s 4-(1H-imidazol-4-yl)piperidinem za podmínek popsaných v příkladu 5.

Fumarát se připraví v ethanolu přidáním ekvivalentu roztoku kyseliny fumarové. Po míchání a odpaření se fumarát rekrystalizuje z ethanolu.

Teplota tání: 163-165 °C, výtěžek: 53 %.

Příklad 8

7-Hydroxymethyl-2-/4-(1H-imidazol-4-yl)piperidin-1-y1/-1-(1-methy lethyl )-1H-benzimidazol

K roztoku 0,6 g (0,002 molu) esteru, připraveného postupem popsaným v příkladu 7, v 10 ml tetrahydrofuranu se při teplotě 0 °C přidá 10 ml 1M roztoku diisobutylaluminiumhydridu v tetrahydrofuranu. Teplota se potom ponechá za míchání vystoupit na okolní teplotu a při této teplotě se míchá po dobu 24 hodin. Přidá se směs tetrahydrofuranu a vody, načež se po filtraci a promytí dichlormethanem odpaří rozpouštědlo. Získaný zbytek se chromatograficky přečistí na sloupci silikagelu za použití směsi dichlormethanu a methanolu v objemovém poměru 8:2. Fumarát se připraví postupem popsaným v příkladu 7.

Teplota tání: 186-193 °C (za rozkladu), výtěžek: 45 %.

Příklad 9

2-/4-(5-Methyl-1H-imidazol-4-yl)piperidin-1-yl/-5-chlor-6-nitro 1H-benzimidazol

Chlorovaný derivát, získaný postupem popsaným ve stupni 2 příkladu 4, se uvede v reakci s 4-(5-methyl-1H-imidazol-4-yl) piperidinem za podmínek popsaných v příkladu 5.

Teplota tání: vyšší než 250 °C, výtěžek: 40 %.

V následující tabulce jsou uvedeny chemické struktury a fyzikální vlastnosti některých sloučenin podle vynálezu.

Legenda k tabulce:

ve sloupci F (°C) tabulky symbol (dec) znamená, že při tání produktu dochází i k jeho rozkladu;

ve sloupci sůl tabulky poměr (x:y) znamená x molů kyseliny na y molů báze;

symbol znamená, že sloučenina je ve formě báze, chlor. znamená hydrochlorid, fum. znamená fumarát a mal. znamená maleát.

Tabulka

Sůl	fum. (1:1)	1	1	rH • · rH é 3 U-l	fum. (1:1)	fum. (1:1)

				u
				0
		o	ID	Ό	o	in
	σ>	co	ω	S»Z	co	co
kj			CN		rH

	\|	l	1	n	I	I

	m	*<r		σ>	co	o
•			O	i-H	t	co
4J	rH	r-i	CN	1	rH	rH
				ω
c-				CO

				rH
N*	X 1	X 1	X 1	*»•4 1	X 1	X 1
				X
	f-H	X	T	o	Či T	X
N	o	o	o	X	u	o
	1	1	1	o	1	1
			xr	1

	rs	Γ4	řM	rs	ΓΜ	ΓΜ
		xm»
	rj	n	n	m	n
	X	X	X	T MM	X	X
	o	u	u	O	o	u
X	»*_X		>**	*»✓
	X	X	X	•v	►t*	X
	υ 1	u 1	o 1	u 1	υ 1	u 1
oT	•Ύ* 7	X 1	•v· 7	*** 7	X 1	X 1
>u	rd	CN	n	<r	in	Ό

Tabulka (pokračování)

rd •3 ω

1

mal. (2:1)

ι—1 CM rd <0 E

fum. (1:1)

1

r4 r4 e 3 tw

fum. (3:2)

1

chlor. (2:1)

O 0 • +J • E-t

o i—1 rd 1 tn o rd

cd tn CM 1 o tn CM

c4

σι tn rd 1 co tn rd

tn to rd 1 cd to rd

in σ\ r4 1 CN i-4

Oi r4 r4 1 c4 r4 r4

tn > CM 1 cd Γ» cm

co m r4 1 U3 cn í-4

o σι rd 1 co co rd

CM Γ' rd 1 o rd

o tn CM Λ

o o n Λ

c-T

X 1

7

X 1

rd O 1 tn

Γ—( o 1 tn

to

n •Ι- Ο O 1

n X o o 1 r·'

ř- x“ 00 o o 1 Ρ»

Wi X o CA X o o 1 r*

V) X rt O o o o 1 p-

r-4 o 1

n X o o 1

n rr O O 1 r-'

r* X 00 o o 1 r~

CA n X o X o r. H X o o o o 1

V) X o CA *r* O o 1 P*

CA O 2 1 to

CA X 2 1 to

ca os

CA X o •Ί- Ο 1

CA ri X o X o 1

CA n X o X o 1

CA r> X o X o 1

CA n X o X o 1

CA m X o X o 1

CA X o X o 1

CA r> X o X o 1

CA n X o X o 1

*T< 7

X 1

*T* 7

X 1

n X O 1

r> X o 1

rh X o 1

r> X o 1

rt X o 1

n T* ►M O 1

n X o 1

«Ό O 1

>ó

P'

co

σ»

O r4

r4 r4

CN r—<

ΓΊ r4

»-4

ID c4

VO i-4

r4

co r—1

σ\ ι—1

Sloučeniny podle vynálezu byly podrobeny farmakologickým testům, které prokázaly jejich použitelnost jako terapeuticky účinných látek.

Tyto sloučeniny byly takto testovány za účelem stanovení jejich inhibičních účinků na vazbu /³H/-quipazinu se serotoninergními receptory typu 5-HT^ přítomnými v mozkové kůře krys postupem, představujícím variantu metody popsané Milburn-em a Peroutkou (J. Neurochem., 52, 1787-1792, 1989).

Při tomto testu se použijí krysí samečci Sprague-Dawley s tělesnou hmotností 150 až 200 g. Krysám se odebere kůra mozková, která se potom homogenizuje ve 20 objemech (hm./obj.) 25 mM pufru Hepes nebo 25 mM pufru Hepes obsahujícího chlorid sodný (180 mM), chlorid vápenatý (2,5 mM), chlorid draselný (5 mM) a chlorid hořečnatý (1,2 mM) (pH = 7,4) pomocí desintegračního zařízení Polytron. Po odstředění získané suspenze po dobu 10 minut při 45000xg se získaná peleta odstředěného pevného podílu suspenduje v původním objemu pufru, který případně obsahuje 0,05 % Tritonu X-100, načež se provede první inkubace při teplotě 37 °C po dobu 30 minut. Potom se provedou ještě dvě odstředění výše popsaným způsobem a finální peleta se vyjme 11,7 objemy pufru Hepec (25 mM, pH=7,4).

Vazba /³H/-quipazinu (51,6-69,8 Ci/mmol, New England Nuclear, Boston, Ma, USA) se stanoví inkubací 150/Ul výše uvedeným způsobem získané membránové suspense s radiačně značeným ligandem (0,8 nM) ve finálním objemu 1 ml při teplotě 25 °C po dobu 30 minut a to v přítomnosti nebo nepřítomnosti testované sloučeniny. Tato inkubace se provede v přítomnosti 0,1^uM paroxetinu a 1/UM ketanserinu. Nespecifická vazba se stanoví v přítomnosti 1/UM ondanse.tronu. Po inkubaci se testovaná směs zředí 5 ml ledového 50 mM pufru Tris-HCl (pH=7,4 při 0 °C). Membrány se potom izolují filtrací na filtru Whatman GF/B, který byl předběžně preparován 0,05% polyethylniminem, a promyjí třemi 5 ml objemy ledového 50 mM pufru Tris-HCl.

Zadržená radioaktivita na filtru se potom změří scintilační kapalinovou spektrometrií při účinnosti 50 až 60 %. Získané výsledky se vyjádří jako koncentrace (CI_5Q) testované sloučeniny, která inhibuje 50 % vazby /^H/-quipazinu, stanovená grafickou nebo matematickou metodou. Sloučeniny podle vynálezu, které jsou při testu nejúčinnější, mají koncentrace (ΖΙ^θ nižší než 1 nM (10~⁹M).

Sloučeniny podle vynálezu byly rovněž testovány za účelem stanovení jejich účinku na Bezold-Jarischův reflex, což je intensivní bradykardie, vyvolaná intravenózní injekcí serotoninu. Tento reflex aktivuje stimulaci specifických receptorů 5-HT^ bloudivého nervu, což vyvolává depolarizaci a tudíž sekreci acetylcholinu, který je přirozeným vagálním přenašečem nervových vzruchů.

Krysí samečkové Sprague-Dawley se anestetizují urethanem (1 až 25 g/kg intraperitoneálně). Krevní tlak se měří pomocí katétru zavedeného do krční tepny a tlakových impulzů se využívá k aktivaci kardiotachymetru. Za účelem umožňení intravenózního podávání produktu se do obou femorálních žil zavedou cévky.

Před injekcí testované sloučeniny a po této injekci se vynáší křivky dávka/odezva bradykardie, vyvolané dávkami 30/Ug/kg serotoninu.

Sloučeniny podle vynálezu, které jsou při tomto testu nejúčinější, inhibují bradykardii vyvolanou serotoninem alespoň z 50 % při dávce 1O^ug/kg podané intravenózně.

Sloučeniny podle vynálezu byly rovněž studovány za účelem stanovení jejich účinků na zvracení u fretek (samečci s tělesnou hmotností 1 až 1,4 kg) metodou popsanou Costall-em a kol. (Neuropharmacology 25(8), 959-961, 1986).

Testované sloučeniny nebo fyziologický roztok se podávají intravenózně (hrdelní žíla) pod anestezí halothanem bezprostředně před intravehózní perfuzí cisplatiny (10 mg/kg během 10 minut). Pokusná zvířata se potom sledují po dobu 3 hodin, přičemž se zaznamená počet emetických krizí, celkový počet spasmů a zvracení a doba, která uplyně do příchodu první krize.

Sloučeniny podle vynálezu, které jsou při tomto testu nejúčinnější, vykazují antiemetický účinek po podání perorálni dávky nižší než 5 mg/kg.

Sloučeniny podle vynálezu byly konečně testovány za účelem stanovení jejich účinků na atypické receptory 5-HT (5-HT^) v kyčelníku morčete postupem podle Craig-a a Clarke-ho, popsaným v J. Pharm. Exp. Ther., 252 (3), 1378-1386 (1990).

Samečci trojbarevného morčete (Jegard) s tělesnou hmotností 300 až 400 g se utratí a zbaví krve. Potom se jim rychle odejme asi 3 cm fragment kyčelníku v úrovni ileo-koekálního spojení, který se promyje 10 ml vlažného Xrebsova pufru (složení v mM:

NaCl = 118, CaCl₂ = 2,6, KC1 = 4,9, NaH₂PO₄ = 1, MgSO₄ = 1,2, NaHCO^ = 25, glukóza = 11,7). Kyčelník se uchytí na 2 ml pipetu a pomocí dentistické vaty se pečlivě oddělí podélný sval. Tento orgán se spojí s isometrickým snímačem pod základním napětí 0,5 g a uloží do lázně Krebsova pufru, udržovaného na teplotě 37 °C a probublávaného oxidem uhličitým. Po klidové periodě dlouhé asi 30 minut se aplikuje elektrická stimulace (0,2 Hz, 1,5 ms, supramaximální napětí menší nebo rovné 45 V) pomocí elektrod (H.Sachs, model F2H) připojených ke stimulátoru Grass S88 až do okamžiku, ve kterém došlo ke stabilizaci kontrakcí (nebo škubání). Tehdy se do lázně přidá 3.10 fenoxybenzaminu, čímž se sníží amplituda kontrakcí až na asi 50 % (čas kratší nebo rovný 30 minutám).

Orgán se potom šestkrát v 5 minutových intervalech promyje. Před · čtvrtým promytím se přidá serotonin (3.10 ^ZM) . V případě potřeby se sníží amplituda kontrakcí na 50 % supramaximální amplitudy snížením elektrického napětí po šestém promytí. Sestrojí se křivka koncentrace/odezva pro kumulativní přídavky testované sloučeniny prováděné v 1 minutových intervalech.

Odezvy seměří jako schopnost znovu nastavit amplitudu kontrakcí na úroveň amplitudy, dosažené díky supramaximálnímu napětí a po aplikaci fenoxybenzaminu.

Sloučeniny podle vynálezu se chovají jako agonisté, parciální agonisté a antagonisté uvedených receptorů, přičemž některé z nich jsou účinné při koncentracích nižších než 10 nM.

Výsledky výše uvedených biologických testů ukazují, že sloučeniny podle vynálezu jsou ligandy serotoninergních receptorů. Jak již bylo ukázáno výše, vstupují tyto sloučeniny zejména v interakci s receptory typů 5-HT^ a 5-HT^.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být tedy použity pro prevenci a léčení poruch, při kterých se uplatňují serotoninergní receptory, jakými jsou nausea a zvracení, které se například dostavují po protinádorovém léčení nebo po podání anestetik, poruchy centrální nervové soustavy, jakými jsou chizofrenie, mánie, úzkost a deprese, poruchy poznávací schopnosti, jakými jsou Alzheimerova senilní nebo presenilní demence, dyskineze, bolesti, migrény a bolest hlavy, poruchy doprovázející závislost na alkoholu a drogách a odvykání alkoholu a drogám, poruchy gastrointestinální funkce, jakými jsou dyspepsie, peptický vřed, pálení žáhy, plynatelnost, poruchy kardiovaskulárního systému a dýchací poruchy.

Za tímto účelem mohou být sloučeniny podle vynálezu formulovány do všech galenických forem vhodných pro perorální nebo parenterální podání, jakými jsou tablety, dražé, želatinové tobolky, kapsle, pitné nebo injikovatelné suspenze nebo roztoky a pod., a to v kombinaci s vhodnými farmaceutickými pomocnými látkami a v množství umožňujícím podání 0,005 až 5 mg/kg 1 až 4 krát denně.

Claims

1. Sloučeniny obecného vzorce I ve kterém

R.j znamená buď atom vodíku nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu obsahující 1 až 6 uhlíkových atomů,

R2 znamená buď atom vodíku nebo přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů, a

Z a Z₁ nezávisle jeden na druhém znamenají buď atom vodíku, nebo atom chloru nebo hydroxy-skupinu nebo aminovou skupinu nebo nitro-skupinu nebo hydroxymethylovou skupinu nebo alkylovou skupinu obsahující 1 nebo 2 uhlíkové atomy nebo alkoxylovou skupinu obsahující 1 až 8 uhlíkových atomů nebo přímou nebo rozvětvenou alkoxykarbonylovou skupinu, jejíž alkoxylový zbytek obsahuje 1 až 5 uhlíkových atomů nebo arylalkoxylovou 'skupinu, jejíž alkoxylový zbytek obsahuje 1 nebo 2 uhlíkové atomy, přičemž Z je v poloze 4, 6 nebo 7 a Z a Z₁ nemohou současně znamenat atom vodíku, a jejich adiční soli s farmaceuticky přijatelnými kyselinami.

2. Sloučeniny podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém Z se nachází v poloze 7.

3. Sloučeniny podle nároku 2 obecného vzorce I, ve kterém Z₁ znamená atom vodíku.

4. Způsob přípravy sloučenin podle nároku 1, vyznačený t í m , že se benzimidazolový derivát obecného vzorce II

N 'Cl (II) ve kterém í^, Z a Z mají významy definované v nároku 1, uvede v reakci s piperidinovým derivátem obecného vzorce III (III) ve kterém R^ má význam definovaný v nároku 1.

5. Léčivo, vyznačené tím, že obsahuje sloučeninu podle některého z nároků 1 až 3.

6. Farmaceutická kompozice, vyznačená tím, že obsahuje sloučeninu podle některého z nároků 1 až 3 v kombinaci s libovolnou vhodnou farmaceutickou pomocnou látkou.