CZ2003553A3 - Farmaceutický prostředek - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká farmaceutických použití k léčbě nebo diagnostice poruch či abnormalit epitelem vystýlaných tělních povrchů, zejména sliznicí vystýlaných povrchů, prostřednictvím fotochemoterapie.

Dosavadní stav techniky

Fotochemoterapie, nebo fotodynamická léčba (PDT), jak je rovněž nazývána, je technikou pro léčbu různých abnormalit nebo poruch kůže či jiných epiteliálních orgánů, zvláště rakovinných nebo předrakovinných leží, stejně jako určitých nezhoubných leží, například kožních obtíží, jako je lupénka.

Fotochemoterapie zahrnuje použití fotosenzitizujících (fotochemoterapeutických) činidel na postiženou plochu těla, následné vystavení fotoaktivačnímu světlu k aktivaci fotosenzitizačních činidel a k jejich přeměně na cytotoxickou formu pro usmrcení postižených buněk, anebo ke snížení jejich proliferační schopnosti.

Fotosenzitizačních činidel je známa celá škála, včetně zejména psoralenu, porfyrinu, chlorinu a ftalocyaninu. Takové léky se stávají toxickými poté, co jsou ozářeny světlem.

Fotosenzitizující léky mohou své účinky uplatňovat různými mechanismy, přímo nebo nepřímo. Určité fotosenzitizační léky se tedy například stávají přímo toxickými po aktivaci světlem, zatímco jiné působí tak, že vytvářejí toxické druhy látek, například oxidační činidla, jako singletní kyslík nebo jiné od kyslíku odvozené volné radikály, které

- 2 • tttt · jsou extrémně destruktivní vůči buněčnému materiálu a biologickým molekulám, jako jsou lipidy, bílkoviny a nukleové kyseliny. Příkladem přímého působení fotosenzitizačních léků jsou psoraleny; během vystavení světlu vytvářejí adukty a zesítění mezi dvěma vlákny molekul DNA, čímž inhibují syntézu DNA. Nešťastným rizikem takové léčby je to, že může dojít k nežádoucím mutagenním a karcinogenním vedlejším účinkům.

Tato nevýhoda může být odstraněna volbou senzitizačního činidla s alternativním, nepřímým typem působení. Například porfyriny, které působí nepřímo vytvářením toxických kyslíkových sloučenin, nemají mutagenní vedlejší účinky a představují mnohem vhodnější kandidáty pro fotochemoterapii. Porfyriny jsou přirozeně se vyskytující prekursory syntézy hernu. Hem se vytváří zejména tehdy, pokud se železo (Fe³⁺) začleňuje do protoporfyrinu IX (Pp) působením enzymu ferrochelatázy. Pp je extrémně účinným fotosenzitizačním činidlem, zatímco hem nemá žádný fotosenzitizační účinek.

Bylo ověřeno, že jeden z takových léků na bázi porfyrinu, Photofrin®, působí jako fotosenzitizační činidlo při léčbě určitých typů rakoviny. Hlavní nevýhodou je, že vzhledem k tomu, že musí být podáván parenterálně a obecně intravenózně, může vyvolávat fotosenzitizaci kůže, trvající případně několik týdnů po intravenózní injikaci. Photofrin® sestává z objemných oligomerů porfyrinu a při místním nanesení není schopen snadno proniknout do kůže.

Podobné problémy se vyskytují u dalších fotosenzitizačních činidel na bázi porfyrinu, jako je tak zvaný hematoporfyrinový derivát (Hpd), který byl rovněž popsán jako látka použitelná při fotochemoterapii rakoviny (viz například S. Dougherty, J. T. Nati. Cancer Ins. 52. 1333, 1974; Kelly a Snell, J. Urol. 115, 150, 1976). Hpd je komplexní směsí, získanou ovlivněním hematoporfyrinu kyselinou octovou a kyselinou • ·

- 3 ·· ·· ·· , • · · · · ¹ • · · · · • · · · · ¹ • · · ♦ · · « • · ··>· ·· ·· sírovou, přičemž acetylovaný produkt se následně rozpustí s alkalickým činidlem. Ovšem nevýhodou je používání nedefinované směsi jako léku.

Nadto musí být Hpd rovněž podáván v injekční formě a proto trpí stejným typem nežádoucích nevýhod fotosenzitizace jako Photofrin®.

K překonání těchto problémů byly prekursory protoporfyrinu (Pp) zkoumány vzhledem k jejich fotochemoterapeutickému potenciálu. Sledován byl zejména Pp prekursor kyseliny 5-aminolevulinové (ALA) jako fotochemoterapeutické činidlo pro určité typy rakoviny kůže. Sloučenina ALA, která se vytváří ze sukcinyl-CoA a glycinu v prvním kroku syntézy hernu, je do určitého rozsahu schopna pronikat kůží a přispívat k místnímu vytváření Pp; neboť působení ferrochelatázy (metalizačního enzymu) je krokem v syntéze hernu, který limituje její rychlost a nadbytek ALA vede ke kumulaci Pp, fotosenzitizačního činidla. Přínosný fotochemoterapeutický účinek může být získán po místním nanesení ALA na kožní nádory a po několika hodinách vystavení nádorů působení světla (viz například WO 91/01727). Vzhledem k tomu, že kůži pokrývající basilomy a karcinomy, tvořené dlaždicovými buňkami, jsou mnohem snadněji prostupné pro ALA než zdravá kůže a vzhledem k tomu, že koncentrace ferrochelatázy je v kožních nádorech nízká, bylo zjištěno, že místní nanesení ALA vede k selektivně zvýšené produkcí Pp v nádorech.

Ovšem fotochemoterapie za použití ALA není vždy plně dostačující. Sloučenina ALA není schopna proniknout do všech nádorů a jiných tkání s dostatečnou účinností k zajištění léčby široké škály nádorů nebo jiných stavů a má také sklon být nestabilní ve farmaceutických prostředcích. Tyto problémy byly do určité míry překonány použitím esterů ALA, které vykazují výhodné vlastnosti, jako zlepšenou selektivitu pro abnormální tkáň, nesystémovou lokalizaci podávaných činidel, zlepšené vychytávání a tvorbu Pp IX, stejně jako snížený pocit bolesti při podávání (viz WO 96/28412). Databáze Xfire, • ·

I · · · · · • : : ·: : . · · · ·· ·· ··♦· ·· ¹ vstupy 3060978, 5347132, 5499790, 5620924, 5633390, 5991317 a 6517740 (Beilstein); Cosmo Sogo Kenkyusho KK, Patent Abstracts of Japan, díl 16, 156 (C-0930), 16. 4. 1992; EP-A-316179 (Tokuyama Soda KK); GB-A-2058077 (Hudson se spoluautory; a DE-A-2411382 (Boehringer Sohn Ingeiheim), popisuje alkylesterové deriváty kyseliny

5-aminolevulinové a jejich deriváty a sole, stejně jako způsob výroby takových sloučenin.

Tyto sloučeniny ovšem stále vykazují některá omezení pro léčbu všech abnormalit nebo poruch a stále tedy existuje potřeba lepších fotochemoterapeutických činidel k léčbě abnormalit nebo poruch.

Předkládaný vynález je zacílen na tuto potřebu a zejména je jeho cílem poskytnutí fotochemoterapeutických činidel v prostředcích, které vykazují zlepšené vlastnosti pro léčbu epitelem vystýlaných tělních povrchů a zvláště sliznicí vystýlaných povrchů.

Podstata vynálezu

Nyní bylo překvapivě zjištěno, že použití biologických adhezivních činidel a zejména mukoadhezivních činidel (s přilnavostí ke sliznicí) v kombinaci s fotochemoterapeutickými činidly poskytuje významné výhody při léčbě nebo diagnostice abnormalit, poruch, nebo stavů na epitelem vystýlaných tělních površích a zejména sliznicí vystýlaných površích.

Biologické adhezivní látky jsou třídou molekul, které jsou známé tím, že prostřednictvím povrchovým sil vytvářejí interakci s materiály biologické povahy, trvající delší časový úsek, výsledkem čehož je upevnění do specifického biologického místa. Zachycení je dosaženo komplexními, ne však specifickými mechanismy, obecně pak střednictvím nekovalentní vazby, jako elektrostatickými silami, van der

9999

Waalsovými silami, vodíkovými vazbami a hydrofobními interakcemi (pro přehled viz například Lehr, Eur. J. Drug Metab. Pharmacokin 21(2), 139

- 148, 1996; Lehr, Crit. Rev. Therap. Drug Carrier Syst. 11(2,3), 119 160, 1994).

Mukoadhezivní činidla jsou speciální třídou biologických adhezivních činidel, která se vážou na hlen a zejménana glykoprotein mucin, který je přítomný ve slizniční vrstvě. Hlen je produkován v oku, uchu, nosu a v ústech. Pokrývá také dýchací, gastrointestinální a reprodukční trakt, prvotně k ochraně a lubrikaci. Hlenovitá membrána (neboli sliznice) může mít různou tloušťku a může být hladká nebo drsná, přičemž může být pokryta klky nebo mikroklky, /nebo řasinkamí.

Obecně je přichycení mukoadhezivního činidla k mucinu dostatečně silné, takže k odstranění dochází prvotně při obratu mucinu, to znamená, že vazba mucin-mucin je slabší než vazba mucin-mukoadhezivní činidlo. Kromě toho se některá činidla, vykazující afinitu ke slizničním povrchům, vážou na epiteliální buňky, nacházející se pod slizniční vrstvou, například lektiny, prostřednictvím specifických receptářových interakcí.

Tak jak je zde používán, týká se výraz mukoadhezivní činidla takových činidel, která vykazují afinitu ke slizničnímu povrchu, to znamená, že k tomuto povrchu adherují vytvářením vazeb (obecně nekovalentní povahy), přičemž k navázání dochází interakcí se sliznici a/nebo podložními buňkami.

V prvním ohledu předkládaný vynález poskytuje prostředek, s výhodou farmaceutický prostředek, obsahující fotochemoterapeutické činidlo a mukoadhezivní činidlo, jak je zde popsáno, volitelně spolu s alespoň jedním činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch a volitelně s jedním nebo více z chelatačních činidel, volitelně spolu s alespoň • ·· · • · • ·

- 6 • · · ·· ···· jedním farmaceuticky přijatelným nosičem nebo alespoň jednou farmaceuticky přijatelnou pomocnou látkou. Ze zde uvedené diskuze bude zřejmé, že samo mukoadhezivní činidlo může obsahovat nosič nebo pomocnou látku a v těchto případech je tedy volitelně přítomný další nosič nebo pomocná látka.

V dalším ohledu poskytuje předkládaný vynález farmaceutický prostředek pro použití jako lék, s výhodou pro léčbu nebo diagnózu poruch či abnormalit epitelem vystýlaných povrchů, s výhodou sliznicí vystýlaných povrchů, obsahující fotochemoterapeutické činidlo spolu s mukoadhezivním činidlem, volitelně spolu s alespoň jedním činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch a volitelně s jedním či více z chelatačních činidel. Tím je ve srovnání s použitím pouze samotného fotochemoterapeutického činidla dosaženo zvýšeného fotochemoterapeutického účinku.

Alternativně nazíráno lze říci, že vynález poskytuje použití fotochemoterapeutického činidla spolu s mukoadhezivním činidlem, volitelně spolu s alespoň jedním činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch a volitelně s jedním čí více z chelatačních činidel, pro přípravu prostředku k léčbě nebo diagnostice poruch či abnormalit epitelem vystýlaných povrchů a zvláště sliznicí vystýlaných povrchů.

Jak bylo zmíněno výše, vynález zahrnuje i nové prostředky s obsahem fotochemoterapeutických činidel a mukoadhezivních činidel, volitelně spolu s alespoň jedním činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch a volitelně s jedním či více z chelatačních činidel. Tyto odlišné složky prostředku mohou být podávány různými cestami a/nebo v různé době. Nazíráno z dalšího ohledu tedy vynález poskytuje výrobek (produkt), obsahující fotochemoterapeutické činidlo a mukoadhezivní činidlo, volitelně spolu s alespoň jedním činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch a volitelně s jedním či více z chelatačních činidel,

9· ··» · jako kombinovaný prostředek pro souběžné, oddělené nebo následné použití při léčbě nebo diagnostice poruch či abnormalit epitelem vystýlaných povrchů a zvláště sliznicí vystýlaných povrchů.

Nadto použití fotochemoterapeutického činidla a mukoadhezivního činidla, volitelně spolu s alespoň jedním činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch a volitelně s jedním či více z chelatačních činidel, v přípravě produktu pro souběžné, oddělené nebo následné použití při léčbě nebo diagnostice poruch či abnormalit epitelem vystýlaných povrchů a zvláště sliznicí vystýlaných povrchů, vytváří další aspekt tohoto vynálezu.

Výraz fotochemoterapeutické činidlo, jak je zde používán, se týká činidel, která jsou fotosenzitivní (citlivá vůči světlu), tedy fotosenzitizačních činidel, které jsou při aplikaci fotoaktívačního světla převedeny do cytotoxické formy nebo vytvářejí cytotoxické sloučeniny. Fotosenzitizačními činidly jsou s výhodou psoraleny, chloriny, ftalocyaniny nebo porfyriny či protoporfyrinové prekursory (například přirozeně se vyskytující prekursory), které jsou strukturními prekursory protoporfyrinu a jeho derivátu, působících jako fotochemoterapeutická činidla, například ALA, porfobilinogenu nebo prekursorů či derivátů (například esteru ALA) takových sloučenin. Vhodná činidla tedy zahrnují, ne však výlučně, následující:

HpD;

hematoporfyriny jako Photofrin® (Quadra Logic Technologies lne. Vancouver, Kanada) a hematoporfyrin IX (HplX);

Photosan III (Seehof Laboratorium GmbH, Seehof, Wesselburenerkoog, Německo);

chloriny jako tetra(m-hydroxyfenyl)chloriny (m-THPC) a jejich bakteriochloriny (Scotia Pharmaceuticals Ltd, Surrey, Velká Británie), mono-L-aspartylchlorin e6 (NPe6) (Nippon Petrochemical Co., CA, USA), ·« ··*· chlorin e6 (Porphyrin Products lne.), benzoporfyriny (Quadra Logic

Technologies lne., Vancouver, Kanada), (například benzoporfyrinový derivát s monokyselinovým kruhem A, BPD-MA) a purpuriny (PDT

Pharmaceuticals lne., CA, USA) (například cínový ethylethiopurpurin,

SnET2);

ftalocyaniny (například zinkový, Quadra Logic Technologies lne., Vancouver, Kanada), některé hlinité nebo křemičité ftalocyaniny, které mohou být sulfonovány, zejména sulfonované ftalocyaniny jako disulfonát hlinitého ftalocyaninu (AIPcS_2a) nebo tetrasulfonát hlinitého ftalocyaninu (AIPcSJ;

porfyceny; hypokreliny; protoporfyrin IX (PpIX); diestery hematoporfyrinu; uroporfyriny; koproporfyriny; deuteroporfyrin; a polyhematoporfyrin (PHP); texafyrin lutécia (Lu-Tex);

ALA;

porfobilinogen; estery ALA;

a prekursory a deriváty výše uvedených látek.

V upřednostňovaném ztělesnění je fotochemoterapeutickým činidlem ALA nebo jeho prekursor či derivát.

Výraz prekursory, tak je zde používán, se týká prekursorů tohoto činidla, které jsou na toto činidlo metabolicky přeměněny a jsou tedy v podstatě tomuto činidlu odpovídající, například ALA. Výraz prekursor tedy zahrnuje biologické prekursory protoporfyrinu v metabolické dráze biosyntézy hernu. Deriváty zahrnují farmaceuticky přijatelné sole a • · • ·

- 9 chemicky pozměněná činidla, například estery jako estery ALA, které zde byly popsány výše. Upřednostňovaným fotochemoterapeutickým činidlem podle tohoto vynálezu je tedy kyselina 5-aminolevulinová (ALA) nebo její derivát (například ester ALA). ALA, estery ALA a jejich deriváty s výhodou obsahují sloučeninu obecného vzorce I

R²2N-CH₂COCH₂-CH₂CO-OR¹ (I) (kde R¹ a R² každý nezávisle představuje vodíkový atom nebo volitelně substituovanou alkylovou skupinu s rovným, rozvětveným nebo cyklickým řetězcem, která může být volitelně přerušena jednou nebo více ze skupin -0-, -NR³-, -S- nebo -PR³-; a

R³je vodíkový atom nebo C1-6 alkylová skupina) a jejich farmaceuticky přijatelné sole.

Pokud není uvedeno jinak, zahrnuje výraz alkyl, jak je zde používán, jakoukoliv alifatickou nasycenou nebo nenasycenou uhlovodíkovou skupinu s dlouhým nebo krátkým řetězcem, který může být rovný, rozvětvený nebo cyklický, volitelně mono- nebo polysubstituovanou hydroxylovými skupinami, alkoxylovými skupinami, acyloxyskupinami, nitroskupinami, alkoxykarbonyloxyskupinami, aminoskupinami, arylovými skupinami, oxoskupinami, halogenovými skupinami (například fluorovými nebo chlorovými skupinami), skupinami -SR³, -NR³2, nebo -PR³2 skupinami (kde R³ odpovídá výše uvedené definici). Nenasycené alkylové skupiny mohou být mononenasycené nebo polynenasycené a zahrnují jak alkenylové, tak alkynylové skupiny. Takové skupiny mohou obsahovat až do 40, ale lépe do 30 uhlíkových atomů, například 7 až 30 uhlíkových atomů. Ovšem přednost se dává alkylovým skupinám, obsahujícím do 20, například do 10 uhlíkových atomů, například od 3 do 10 uhlíkových atomů a ještě lépe od 6 do 8 uhlíkových atomů. Přednost se dává zejména nasyceným uhlovodíkům majícím nejvýše 10 uhlíkových atomů a rovný řetězec, například

- 10 ► · · • 9 9 9 99

9 9 99 9

9 9 9 9 9

9999 9 9 99 9999 hexylovým, heptylovým nebo oktylovým skupinám. Jinou možností je použití nižších alkylů jako methylu, ethylu a propylu.

Tak, jak je zde používán, je heterocyklický kruh s výhodou tvořen 6 až 7 atomy uhlíku a volitelně obsahuje 1 nebo více z heteroatomů, zvolených z kyslíku, dusíku a síry.

Substituované alkylové skupiny mohou být monosubstituované nebo polysubstituované. Vhodné skupiny R¹ a R² tedy zahrnují například nesubstituovaný alkyl, alkoxyalkyl, hydroxyalkoxyalkyl, polyhydroxyalkyl, hydroxypolyalkylenoxyalkyl, oxaalkyl, polyoxaalkyl a podobně.

Výraz acyl, tak jak je zde používán, zahrnuje karboxylátové i karbonátové skupiny a alkoxylem substituované alkylové skupiny zahrnují například alkylkarbonyloxyalkyl. V takových skupinách mají kterékoliv alkylenové částice s výhodou takový obsah uhlíkových atomů, jaký byl definován výše pro alkylové skupiny.

Upřednostňované substituované alkylové R¹ skupiny zahrnují takové skupiny, které nesou jednu nebo více z oxoskupin, s výhodou C₄.₁₂alkylové skupiny s rovným řetězcem (například C₈.₁₀alkylové skupiny), substituované jednou, dvěma nebo třemi (s výhodou dvěma nebo třemi) oxoskupinami. Příklady takových skupin zahrnují

3,6-dioxa-1-oktylové a 3,6,9-trioxa-1-decylové skupiny.

Zvláště upřednostňované substituované alkylové R¹ skupiny, které mohou být přítomné ve sloučeninách o vzorci I, zahrnují C^alkyl, s výhodou C^alkyl a zvláště výhodně C₄ nebo C₄alkyl (například methyl, substituovaný (s výhodou koncově substituovaný) arylovou skupinou. Upřednostňované arylové skupiny zahrnují fenyl, difenyl a monocyklické 5 až 7 členné, například 5 či 6 členné, heteroaromatické skupiny, zvláště fenyl a takové skupiny mohou být samy o sobě volitelně • · φ · φ φφφ • · ···· substituovány, například jednou nebo více (například jednou nebo dvěma) alkylovými skupinami (s výhodou C_V4 alkylovými, například methylovými), alkoxylovými (například methoxylovými) skupinami, nitroskupinami, fluorovými skupinami, chlorovými skupinami nebo trifluormethylovými skupinami. Vhodné heteroaromatické skupiny zahrnují takové skupiny, které obsahují alespoň jeden heteroatom zvolený z kyslíku, síry a dusíku. Upřednostňovanou heteroaromatickou skupinou je pyridin.

Reprezentativní substituované alkylové skupiny R¹ a R² zahrnují alkoxymethylové, alkoxyethylové a alkoxypropylové skupiny nebo acyloxymethylové, acyloxyethylové a acyloxypropylové skupiny, například pivaloyloxymethyl.

Upřednostňované sloučeniny pro použití podle vynálezu zahrnují takové sloučeniny, kde R¹ a/nebo R², s výhodou pak R¹ představuje nesubstituovanou alkylovou skupinu nebo arylem substituovanou alkylovou skupinu (například benzylovou skupinu), v níž může být sama arylová skupina rovněž substituována tak, jak bylo popsáno výše. R¹ je zvláště C^^alkylová skupina, například C₆alkylová skupina nebo benzylová skupina, přičemž obě tyto skupiny mohou být volitelně substituovány. Zvláště výhodně jsou takovými sloučeninami estery ALA, to znamená, že R¹ odpovídá výše uvedenému a na N-konci jsou obě skupiny R² tvořeny vodíkovým atomem.

Samotná ALA nebo estery ALA (to znamená, že R¹ je nebo není vodíkovým atomem) rovněž představují upřednostňovaná fotochemoterapeutická činidla.

Pro použití v tomto vynálezu se zvláště upřednostňují takové sloučeniny o vzorci I, kde R¹ představuje buď nesubstituovanou alkylovou skupinu (například C^alkyl), nebo alkylovou skupinu

- 12 (například C₁.₂alkyl), substituovanou arylovou skupinou (například fenylem), a/nebo každý ze substituentů R² představuje vodíkový atom.

Zvláště upřednostňované sloučeniny o vzorci I zahrnují ester

1-methylpentyl-ALA, ester p-isopropylbenzyl-ALA, ester p-methylbenzyl-ALA, ester benzyl-ALA, ester 2-fenylethyl-ALA, ester hexyl-ALA, ester cyklohexyl-ALA, ester 4-methylpentyl-ALA, ester p-[tri-fluormethyl]benzyl-ALA, ester p-(t-butyl)benzyl-ALA, ester p-nitrobenzyl-ALA, ester 1-ethylbutyl-ALA, ester 2-methylpentyl-ALA, ester 4-fenylbutyl-ALA, ester p-fluorbenzyl-ALA, ester

3,3-dimethyl-1 -butyl-ALA, ester 2-fluorbenzyl-AI_A, ester 2,3,4,5,6-penta fluorbenzyl-ALA, ester 4-chlorbenzyl-ALA, ester 2-methoxyethyl-ALA, ester 3-nitrobenzyl-ALA, ester 3,4-(dichlor)benzyl-ALA, ester

3,6-dioxa-1-oktyl-ALA, ester 3-fluorbenzyl-ALA, ester 3,6,9-trioxa-1-decyl-ALA, ester 3-pyridinylmethyl-ALA, ester 4-difenylmethyl-ALA, ester 4-methoxybenzyl-ALA, ester 2-methylbenzyl-ALA, benzyl-5-[(1-acetyloxyethoxy)karbonyl]aminolevulinát a ester 3-methyIbenzyl- ALA.

Pro použití ve způsobu tohoto vynálezu se nejvíce upřednostňují 5-ALA, methylester 5-ALA, hexylester 5-ALA a benzylester 5-ALA.

Výše uvedené fotochemoterapeutické sloučeniny podle vynálezu mohou být vyrobeny za použití standardních postupů a procedur dobře známých v oboru. Například v případě esterifikace sloučenin může tato esterifikace zahrnovat ochranu a zbavení ochrany příslušných skupin tak, že aktivní zůstanou pouze požadované skupiny a pouze ty se budou účastnit reakce za podmínek esterifikace. Vhodné metody pro výrobu například esterů ALA jsou popsány ve WO 96/28412.

Jak bylo uvedeno výše, může mít fotochemoterapeutické činidlo, používané v prostředcích podle tohoto vynálezu, podobu farmaceuticky • ·

přijatelných solí. Takové sole jsou s výhodou kyselými adičními solemi s fyziologicky přijatelnými organickými nebo anorganickými kyselinami.

Vhodné kyseliny zahrnují například kyselinu chlorovodíkovou, bromovodíkovou, sírovou, fosforečnou, octovou, mléčnou, cítronovou, vinnou, jantarovou, maleinovou, fumarovou a askorbovou.

Hydrofobní sole mohou být výhodně vyráběny například vysrážením. Vhodné sole zahrnují například acetátové, bromidové, chloridové, citrátové, hydrochloridové, maleátové, mesylátové, nitrátové, fosfátové, sulfátové, tartarátové, oleátové, stearátové, tosylátové, vápenaté, megluminové, draselné a sodné sole. Postupy k vytváření takových solí jsou v oboru běžné.

Mukoadhezivní činidla, která mohou být použita v prostředcích podle tohoto vynálezu, mohou být přírodní nebo syntetická, polyaniontová, polykationtová nebo neutrální, vodou rozpustná nebo vodou nerozpustná, ale s výhodou se jedná o velké (například s molekulovou hmotností 500 až 3000, například 1000 až 2000), vodou nerozpustné zesítěné (například obsahující 0,05 až 2 %, například 0,75 až 1,5 % síťovacího činidla vzhledem ke hmotnosti celkového polymeru před jakoukoliv hydratací), vodou bobtnatelné polymery, schopné vytvářet vodíkové vazby. Mukoadhezivní činidla podle tohoto vynálezu mají s výhodou mukoadhezivní sílu větší než 120 a zvláště větší než 150, stanovenou podle metody popsané Smartem se spoluautory, J. Pharm. Pharmacol. 36, 295 - 299, 1984, vyjádřenou v procentech vzhledem ke standartu in vitro.

Vhodná mukoadhezivní činidla zahrnují, ne však výlučně, polymery na bázi poly(karboxylové kyseliny), jako polymery na bázi kyseliny poly(akrylové, maleinové, itakonové, citrakonové, hydroxyethylmethakrylové nebo methakrylové), mající skupiny, poskytující silné vodíkové vazby, nebo deriváty takových sloučenin, jako • · • ·

jsou sole a estery. Alternativně mohou být použity celulózové deriváty jako methylcelulóza, ethylcelulóza, methylethylcelulóza, hydroxymethylcelulóza, hydroxyethylcelulóza, hydroxypropylcelulóza, hydroxyethyl-ethylcelulóza, karboxymethyicelulóza, hydroxypropylmethylcelulóza nebo celulózové ethery či estery nebo deriváty či sole takových sloučenin. Použity mohou být také další přírodně se vyskytující nebo syntetické polymery, jako gumy, například xanthanová guma, guarová guma, karubová guma, tragakantové gumy, guma karaya, guma ghatti, guma cholla, guma z psilliových semen a arabská guma; jíly jako montmorillonitový jíl, například Veegun, attapulgitový jíl; polysacharidy jako dextran, pektin, amylopektin, agar, mannan nebo kyselina polygalaktonová či škroby jako hydroxypropylovaný škrob nebo karboxymethylovaný škrob; lipofilní prostředky obsahující polysacharidy, například Orabase (Bristol Myers Squibb); sacharidy, jako polysubstituované sloučeniny se skupinami jako jsou sulfát, fosfát, sulfonát nebo fosfonát, například oktasulfát sacharózy; polypeptidy jako kasein, gluten, želatina, fibrinový klíh; chitosan (laktát nebo glutamát) či karboxymethylovaný chitin; glykosaminglykany jako je kyselina hyaluronová; kovové nebo vodou rozpustné sole kyseliny alginové jako alginát sodný nebo alginát hořečnatý; skleroglukan; adhezivní látky obsahující oxid bismutitý nebo oxid hlinitý; atherokolagen; polyvinylové polymery jako polyvinylalkoholy, polyvinylmethylethery, polyvinylpyrrolidon, polykarboxylované vinylové polymery (jako je výše uvedená kyselina polyakrylová); polysiloxany, polyethery; polyethylenové oxidy a glykoly, polyalkoxyly a polyakrylamidy a deriváty a sole takových sloučenin.

Použita mohou být rovněž mukoadhezivní činidla, která se vážou na epiteliální buněčnou vrstvu, nacházející se pod vrstvou sliznice. To umožňuje specifičtější a déle trvající adhezi vzhledem k pomalejšímu relativnímu obratu epiteliálních buněk ve srovnání s obratem sliznice (spíše dny než hodiny). Tak mohou například probíhat receptorově

zprostředkované interakce za použití rostlinných nebo bakteriálních lektinů, to znamená (glyko)proteinů neimunitního původu, které se vážou na polysacharidy nebo glykokonjugáty, jež se specificky navazují na cukerné částice v epiteliální buněčné membráně. Použity mohou být také tak zvané reverzní lektiny savců, u nichž receptory na epiteliálních buňkách navazují cukry přidaného činidla. Použity mohou být i jiné biologické adhezivní (například adhezivní nebo invazivní faktory, například bakteriální adheziny nebo invaziny, které se navazují na integriny) z bakterií nebo virů k umožnění vazby na pouze některé epiteliální buňky, selektivně pro určité tkáně, fenotypy, poruchy a podobně.

Výše popsaná polymerní mukoadhezivní činidla mohou být rovněž zesítěna a mohou být ve formě kopolymerů. S výhodou se používají polymery poly(akrylové kyseliny) (nebo kopolymery, například s di- nebo polyfunkčními allylovými ethery či akryláty, které činí polymer nerozpustným), jenž byly s výhodou předem zesítěny, a například za použití polyalkenylového polyetheru a mající vysokou molekulovou hmotnost a thixotropní chování. Vhodná mukoadhezivní činidla, mající tuto formu, jsou dostupná obchodně (například od firmy Goodrich) jako polykarbofil, například Noveon AA-, Carbomer (Carbopol), například Carbopol EX165, EX214, 434, 910, 934, 934P, 940, 941, 951, 974P a 1342.

Některá z upřednostňovaných mukoadhezivních činidel pro použití v prostředcích podle tohoto vynálezu tedy zahrnují polyakrylové hydrogely, chitosan, polyvinylalkohol, hydroxypropylcelulózu, hydroxypropylmethylcelulózu, alginát sodný, skleroglukan, xanthanovou gumu, pektin, orabázi a polygalaktonovou kyselinu.

Výše uvedená mukoadhezivní činidla mohou být vyrobena za použití standardních postupů a procesů dobře známých v oboru, i když ·· ···· • ·

- 16 • · · · · · ···· 49 ·· ···· mnohé z nich jsou obchodně dostupné, například od firem Goodrich,

BDH, Hercules, Dow Chemical Co.

Jak bylo uvedeno výše, pokud se týká fotochemoterapeutického činidla, je možné použít mukoadhezivní deriváty nebo sole. Vhodné sole jsou takové, jaké jsou popsány výše ve spojení s fotochemoterapeutickými činidly. Mukoadhezivní deriváty zahrnují chemicky modifikovaná činidla, která si uchovávají mukoadhezivní vlastnosti. Takové deriváty zahrnují deriváty, které byly modifikovány tak, aby obsahovaly fotochemoterapeutické činidlo, například sole jako methylesteralginát-ALA nebo estery, jaké mohou vznikat z ALA a hydroxypropylcelulózy.

Výraz farmaceuticky přijatelný nebo fyziologicky přijatelný vyjadřuje to, že přísada musí být slučitelná s dalšími přísadami v prostředku a rovněž fyziologicky přijatelná pro příjemce.

Fotochemoterapeutické činidlo a mukoadhezivní činidlo mohou být spojeny do prostředku nebo výrobku podle tohoto vynálezu jakýmikoliv vhodnými prostředky v závislosti na stavu, jenž má být léčen nebo diagnostikován. Například v závislosti na mukoadhezivním činidle může být prostředek formulován jako suchý polymerní film, tableta nebo prášek. V takovém případě je pravděpodobné, že k adhezi dochází cestou hydratace, jako v případě celulózových derivátů. Další prostředky mohou být nanášeny v polohydratovaném nebo plně hydratovaném stavu (například hydrogely, jako jsou polymery poly(akrylové kyseliny), kyselina hyaluronová a chitozan), například za použití vodného roztoku.

Fotochemoterapeutické činidlo může být na mukoadhezivní činidlo přichyceno, nebo s nim být konjugováno či asociováno, nebo s ním může být prostě podáváno. Bude zřejmé, že jedno nebo více z každého typu činidel může být použito v jakémkoliv prostředku. Prostředek může «9 ·9· 9 9 9 9 ·99 9 9 · •99 · 9 9 9 9 9 9 ·9·9 99 99 9999 99 9· být v jakékoliv vhodné dávkovači formě, například ve formě emulse nebo může být obsaženo v liposomech, niosomech, mikrokuličkách, nanočásticích či podobně, v nichž je mukoadhezivní činidlo přítomné pouze v části dávkovači formy, například ve vnějším povrchu. Fotochemoterapeutické činidlo pak může být do těchto forem absorbováno, začleněno nebo navázáno. Přednost se dává použití roztoků, suspenzí (zejména jemných suspenzí, v nichž mají složky malou velikost částice), gelů a emulzí.

Jak bylo uvedeno výše, prostředek podle tohoto vynálezu a jeho sole mají hodnotné farmakologické vlastnosti zejména jako fotosenzitizační činidla pro použití na epitelem vystýlané povrchy a zvláště sliznicí vystýlané povrchy, které je činí vhodnými pro použití jako fotochemoterapeutická činidla na těchto místech.

Jak bylo uvedeno výše, předkládaný vynález tedy poskytuje farmaceutický prostředek, obsahující fotochemoterapeutickou sloučeninu a mukoadhezivní činidlo jak byly popsány výše, nebo farmaceuticky přijatelnou sůl takových látek, volitelně spolu s alespoň jedním farmaceutickým nosičem nebo pomocnou látkou.

Upřednostňované prostředky obsahují fotochemoterapeutická činidla, zvolená ze sloučenin o vzorci I, zejména ALA, esterů ALA a jejich derivátů, spolu s mukoadhezivními činidly, zvolenými z polyakrylových hydrogelů, chitosanu, polyvinylalkoholu, hydroxypropylcelulózy, hydroxypropylmethylcelulózy, alginátu sodného, skleroglukanu a xanthanové gumy.

Zvláště upřednostňovanými jsou prostředky, obsahující estery ALA (jako například C₁.₁₆alkyl, například ester hexyl-ALA) s polyakrylovou kyselinou, chitosanem, pektinem, polygalaktonovou kyselinou nebo orabází.

• ·

- 18 • tt ·* • · · • ··· • · · • · · tt··· ·♦

• tt ····

Abnormality a poruchy, které lze léčit podle předkládaného vynálezu, zahrnují jakékoliv maligní, premaligní a nonmaligní (zhoubné, případně zhoubné a nezhoubné) abnormality nebo poruchy, reagující na fotochemoterapii, například nádory nebo jiné bujení a další choroby či infekce, například bakteriální, virové nebo houbami vyvolané infekce, například infekce virem Herpes. Vynález je zvláště vhodný k léčbě chorob, poruch nebo abnormalit, u nichž se vytvářejí nespojité leze, na něž mohou být prostředky přímo nanášeny (výraz leze je zde používán v širším smyslu k zahrnutí nádorů a podobně).

Tělní povrchy, které mohou být léčeny podle tohoto vynálezu, zahrnují epitelem vystýlané povrchy, s výhodou sliznicí vystýlané povrchy, pokrývající tkáně, které přímo nebo nepřímo komunikují s vnějším prostředím, například respiračního, gastrointestinálního a genitourinárního traktu a sluchové trubice. Výraz epitelem vystýlané povrchy, tak jak je zde použit, se týká tělních povrchů, jejichž svrchní vrstva zahrnuje epiteliální buňky. Tyto buňky mohou, ale nemusejí být pokryty v podstatě vodnou či geiovou vrstvou, například sliznicí.

Příkladné slizniční povrchy tedy zahrnují: (i) rohovku a spojivku;

(ii) výstelku úst, hltanu, jícnu, žaludku, střev a střevních přívěsků, konečníku a řitního kanálu; (iii) výstelku nosních průduchů, nosních dutin, nosohltanu, průdušnice, průdušek a průdušinek; (iv) výstelku močovodů, močového měchýře a močové trubice; (v) výstelku vagíny, děložního krčku a dělohy; (vi) výstelku sluchového kanálku.

Prostředky podle tohoto vynálezu mohou být formulovány běžným způsobem s jedním nebo více z fyziologicky přijatelných nosičů nebo pomocných látek a to postupy dobře známými v oboru. Pokud je to žádoucí, v upřednostňovaném ztělesnění jsou prostředky podle tohoto vynálezu sterilizovány, například ozářením paprsky gama, v autoklávu • · ····

- 19 ·· • · · ♦ · ·· • · · · • · · ···· ·♦

nebo tepelnou sterilizací, před nebo po přidání nosiče či pomocné látky pokud je tato přítomna, k poskytnutí sterilních prostředků.

Prostředky mohou být podávány místně (například do střeva, do ústní dutiny, pod jazyk, do dásně, na patro, nosem, plicně, vaginálně, rektálně nebo do oka), orálně nebo parenterálně. Přednost se dává místně působícím prostředkům a ty zahrnují gely, krémy, masti, spreje, lotiony (pleťové vody), balzámy, tyčinky, mýdla, prášky, tablety, filmy, pesary, aerosoly, kapky, roztoky a jakékoli další běžné farmaceutické formy.

Masti, gely a krémy mohou být například formulovány s vodným nebo olejovým základem za přidání vhodných zahušťovacích a/nebo želírujících činidel. Pleťové vody mohou být formulovány s vodným nebo olejovým základem a budou obecně rovněž obsahovat jedno nebo více z emulgačních, disperzních, suspenzních, zahušťovacích nebo zabarvujících činidel. Prášky mohou být formovány za pomoci jakéhokoliv vhodného práškového základu. Kapky a roztoky mohou být formulovány s vodným nebo nevodným základem, obsahujícím také jedno nebo více z disperzních, solubilizačních nebo suspenzních činidel. Aerosolové spreje jsou výhodně uvolňovány z tlakových nádob, za použití vhodného hnacího plynu. Bude zřejmé, že v závislosti na mukoadhezivním činidle, použitém v prostředku podle tohoto vynálezu, mohou být některé z výše zmíněných vlastností vnitřně poskytnuty mukoadhezivním činidlem v prostředku.

Prostředky mohou být alternativně poskytnuty ve formě, upravené k orálnímu nebo parenterálnímu podávání. Alternativní farmaceutické formy tedy zahrnují tablety nebo potahované tablety, tobolky, suspenze a roztoky obsahující aktivní složku volitelně spolu s jedním či více z inertních běžných nosičů a/nebo ředidel, například s kukuřičným škrobem, laktózou, sacharózou, mikrokrystalickou celulózou, stearátem

- 20 ·· ·· φ φφφ · φ φφφ · • φ · · · φ φ · · φφφφ ·· φφ φφφφ horečnatým, poiyvinylpyrrolidonem, kyselinou citrónovou, kyselinou vinnou, vodou, se soustavou voda/ethanol, voda/glycerol, voda/sorbitol, voda/polyethylenglykol, s polyethylenglykolem, stearylalkoholem, karboxymethylcelulózou nebo mastnými látkami, jako je tvrdý tuk nebo jeho vhodné směsi, kde tyto látky nejsou v prostředcích podle vynálezu dosud přítomny jako mukoadhezivní činidla.

Prostředky mohou nádavkem zahrnovat lubrikačni (kluzná) činidla, zvlhčující činidla, emulgační činidla, suspenzní činidla, konzervační látky, sladidla, příchutě, činidla zvyšující adsorpci, například činidla pronikající povrchem, jak budou zmíněna níže, a podobně. Prostředky podle tohoto vynálezu mohou být formulovány tak, aby poskytly rychlé, trvalé nebo opožděné uvolňování aktivní přísady po podání prostředku pacientovi za použití postupů, které jsou v oboru dobře známé.

Použita mohou být také solubilizační a/nebo stabilizační činidla, například cyklodextriny (CD) alfa, beta, gama a cyklodextrin ΗΡ-β.

Koncentrace fotochemoterapeutického činidla a mukoadhezivního činidla, jak byly popsány výše v prostředcích podle tohoto vynálezu, závisí na povaze sloučenin v prostředku, způsobu podávání, stavu jenž má být léčen a na pacientovi, přičemž se mohou lišit nebo být upraveny podle potřeby.

Koncentrace fotochemoterapeutického činidla se obecně vhodně pohybují v rozmezí od 0,01 do 50 %, například od 0,05 do 20 %, například od 1 do 10 % (hmotnost/hmotnost), konečného prostředku pro podávání. K léčebným použitím je vhodné koncentrační rozmezí fotochemoterapeutického činidla od 0,1 do 50 %, například od 0,2 do 30 % (hmotnost/hmotnost).

- 21 «· ·« • · · • ··· ♦ · * • · · ···· ·♦ • · · • · • 9 * • · ····

V • · • · • · *

Mukoadhezivní činidlo může být přítomno v koncentraci od 0,05 do %, například od 0,1 do 25 %, například od 0,2 do 10 % (hmotnost/hmotnost) konečného prostředku.

Prostředek se s výhodou podává místně, ačkoliv podání se může provádět distálně na horní konec traktu, který obsahuje místo podání, například orálním podáním u onemocnění žaludku. Výhodně je mukoadhezivní činidlo zvoleno tak, aby mělo zlepšené adhezivní vlastnosti v cílovém místě; použije se například mukoadhezivní činidlo, mající různé adhezivní vlastnosti při různých hodnotách pH, nebo při různých stavech hydratace, nebo které se účastní specifických interakcí receptorového typu pro získání specifičnosti vzhledem ke zvláštní oblasti.

Místní podání na nedostupná místa může být prováděno postupy, které jsou v oboru známé, například za použití katetrů nebo jiných vhodných systémů k dodání léku.

Následně po podání na povrch je léčená plocha vystavena světlu k dosažení fotochemoterapeutického účinku. Způsoby ozáření různých tělních oblastí, například lampami nebo lasery, jsou v oboru dobře známé (viz například Van den Bergh, Chemistry in Britain, květen 1986, str. 430 - 439). U nedostupných oblastí lze ozáření výhodně dosáhnout za použití optických vláken.

Délka doby následující po podání, během níž se provádí světelné ozáření, bude záviset na povaze léčeného stavu, prostředku a formě jeho podávání. Obecně může tato doba trvat 0,5 až 48 hodin, například 1 až 10 hodin.

Ozáření bude obecně používáno v dávce 40 až 200 joulů/cm², například 100 joulů/cm².

• 4

- 22 «· ♦* < * · • ·♦*

4 4 4 • · · ···* »*

4444

9

Vlnová délka světla používaného k ozáření může být zvolena tak, aby bylo dosaženo účinnějšího fotochemoterapeutického působení.

Pokud jsou při fotochemoterapii použity porfyriny, běžně se ozařují světlem o absorpčnímu maximu přibližně porfyrinu.

Například tedy při použití ALA se podle dosavadního stavu techniky v případě fotochemoterapie kožní rakoviny používají vlnové délky v oblasti 350 až 640 nm a lépe 610 až 635 nm. Ovšem zvolením širšího rozmezí vlnových délek k ozáření, které převyšuje absorpční maximum porfyrinu, může být fotosenzitizační účinek zesílen. I když není žádoucí vázat se teorií, předpokládá se, že je to způsobeno tím, že protoporfyrin a další porfyriny jsou při vystavení světlu o vlnových délkách v rozmezí jejich absorpčních spekter degradovány na různé fotoprodukty, zahrnující zejména fotoprotoporfyrin. (PPp). PPp je chlorin a má značný fotosenzitizační účinek; jeho absorpční spektrum se rozkládá směrem k delším vlnovým délkám, než jsou vlnové délky při nichž absorbuje Pp; to znamená téměř až k 700 nm (Pp neabsorbuje téměř žádné světlo o vlnové délce nad 650 nm). Při běžné fotochemoterapii tedy použité vlnové délky nevyvolávají excitaci PPp a neuplatňuje se tak jeho přídavný fotosenzitizační účinek. Ozáření vlnovými délkami světla v rozmezí 500 až 700 nm bylo ověřeno jako zvláště účinné. Zvláště je důležité začlenění vlnových délek 630 a 690 nm.

Další aspekt tohoto vynálezu tedy poskytuje způsob fotochemoterapeutické léčby nebo diagnostikování poruch nebo abnormalit epitelem vystýlaných povrchů lidského nebo živočišného těla, s výhodou sliznicí vystýlaných povrchů, zahrnující podávání prostředku, jak byl výše definován, na narušené povrchy a vystavení takových povrchů světlu, s výhodou světlu v oblasti vlnových délek 300 až 800 nm, například 500 až 700 nm.

« · • · ···· ··

- 23 Prostředky pro použití v tomto vynálezu mohou být formulovány a/nebo podávány s jinými fotosenzitizačními činidly; estery ALA mohou být například podávány s ALA nebo Photofrinem®, nebo s jedním či více z mukoadhezivních činidel, nebo s jinými aktivními sloučeninami, které mohou zvyšovat fotochemoterapeutický účinek. Jak bylo zmíněno dříve, zahrnuta mohou být také chelatační činidla. Ta mohou zvýšit stálost fotochemoterapeutického činidla nebo zvýšit akumulaci Pp; chelatace železa chelatačními činidly zabraňuje jeho začlenění do Pp k vytvoření hernu účinkem enzymu ferrochelatázy, což vede k výstavbě Pp. Fotosenzitizační účinek je tak zvýšen.

V tomto ohledu jsou pro použití zvláště vhodná chelatační činidla na bázi aminopolykarboxylové kyseliny, včetně jakýchkoliv chelatačních činidel, popsaných v literatuře a sloužících k detoxifikaci kovů nebo k chelataci paramagnetických kovových iontů v kontrastních činidlech pro znázorňování magnetickou rezonancí. Zvláště je potřeba zmínit sloučeniny EDTA (kyselinu ethylendiamintetraoctovou), CDTA (kyselinu cyklohexandiamintetraoctovou), DTPA (kyselinu diethylentriaminpentaoctovou) a DOTA a jejich dobře známé deriváty/analogy. Přednost se dává EDTA. K dosažení účinku chelatace železa lze použít rovněž desferrioxamin a další siderofory, například ve spojení s chelatačními činidly na bázi aminopolykarboxylové kyseliny, jako je EDTA.

Výhodně může být použito chelatační činidlo v koncentraci od 1 do 20 %, například od 2 do 10 % (hmotnost/hmotnost).

Nadto bylo zjištěno, že činidla napomáhající průstupu přes povrch a zvláště dialkylsulfoxidy, jako dimethylsulfoxid (DMSO), mohou mít přínosný účinek a zvyšovat fotochemoterapeutické působení. To je podrobně popsáno ve WO 95/07077.

- 24 ·« ···· ··· • I

Činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch může být kterékoliv z činidel napomáhajících průstupu přes membránu, popsaných ve farmaceutické literatuře, například z chelatačních činidel (například EDTA), z povrchově aktivních činidel (například dodecylsulfátu sodného), z povrchově neaktivních látek, žlučových solí (například deoxycholátu sodného) a mastných kyselin (například kyseliny olejové). Příklady vhodných činidel, napomáhajících průstupu přes povrch, zahrnují HPE-101 (dostupné od firmy Hisamitsu), DMSO a jiné dialkylsulfoxidy, zejména n-decylmethylsulfoxid (NDMS), dimethylsulfacetamid, dimethylformamid (DMFA), dimethylacetamid, glykoly, různé pyrrolidonové deriváty (Woodford se spoluautory, J. Toxicol. Cut. & Ocular Toxicology 5, 167 - 177, 1986), a Azone® (Stoughton se spoluautory, Drug Dpv. Ind. Pharm. 9, 725 - 744, 1983), nebo směsi takových látek. Přednost se ovšem dává DMSO vzhledem k jeho antihistaminovým a protizánětlivým aktivitám a vzhledem k jeho stimulačnímu účinku na aktivitu enzymů ALA-syntázy a ALA-dehydrogenázy.

Činidlo napomáhající průstupu přes membránu může být výhodně poskytováno v koncentračním rozmezí od 0,2 do 50 % (hmotnost/hmotnost), jako například přibližně 10 % (hmotnost/hmotnost).

Prostředky podle vynálezu, používané podle vynálezu, mohou být nadto formulovány a/nebo podávány s dalšími činidly, a to pro zlepšení účinnosti PDT. Například tedy, při léčbě třeba tumorů, mohou být inhibitory angiogenese (vývoje krevních a lymfatických tkání), tj. antiangiogenní léky, o nichž bylo zjištěno, že se hodí pro léčbu nádorů (0'Reilly se spoluautory, Nátuře Medicine 2, 689-692, 1996; Yamamoto se spoluautory, Anticancer Research 1_4, 1-4, 1994; Brooks se spoluautory, J. Clin. Invest. 96, 1815-1822, 1995), použity spolu s prostředky podle tohoto vynálezu v PDT k dalšímu narušení cévního systému nádoru. Inhibitory angiogenese, které lze použít, zahrnují

- 25 TNP-470 (AGM-1470, syntetický analog produktu vylučovaného houbami, zvaného fumagillin; Takeda Chemical Industries Ltd., Osaka, Japonsko), angiostatin (Surgical Research Lab. při Children's Hospital Medical Center of Harvard medical School) a antagonisty integrin α_νβ₃ (například monoklonální protilátky vůči integrinu α_νβ₃, ze The Scripps Research Institute, La Jolla, CA).

Alternativně nebo přídavně lze pro zlepšení PDT podle tohoto vynálezu použít immunoterapeutická činidla (například protilátky nebo efektory jako faktor aktivace makrogágů) či chemoterapeutická činidla. Podávání těchto doplňkových činidel by se mělo provádět, pokud se týká způsobu podání, koncentrace a formulování, podle známých způsobů používaní těchto činidel. Tato přídavná činidla mohou být podávána před, po nebo během PDT, a to v závislosti na své funkci. Například inhibitory angiogenese mohou být podávány 5 až 10 dní po PDT k prevenci opětného růstu nádoru.

Podobně mohou být použita v kombinaci s prostředky podle vynálezu i jiná protirakovinná činidla, ať už jako část takových prostředků, nebo jako oddělená léčba, podávaná současně, odděleně nebo následně.

Rovněž u glukózy bylo zjištěno, že při místním nebo systematickém podání napomáhá PDT. Ačkoli není žádoucí vázat se teorií, zdá se, že výsledkem podávání glukózy je snížení pH, což zvyšuje hydrofobní vlastnosti protoporfyrinů, například ALA, tak, že mohou mnohem snadněji pronikat do buněk. Pokud je uvažováno místní podání, může prostředek, například krém, obsahovat 0,01 % až 10 % glukózy (hmotnost/hmotnost).

• ·

- 26 ·« ·· ···· • · · · • · • · · · · · · · • · · · 4 · * ··

V závislosti na léčeném stavu a na povaze prostředku mohou být prostředky pro použití v tomto vynálezu podávány společně s jinými takovými volitelnými činidly, například v jediném prostředku, nebo jsou podávány následně či odděleně. Ovšem v mnoha případech může být zvláště přínosný fotochemoterapeutický účinek získán předběžným ovlivněním činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch v odděleném kroku, ještě před podáním sloučenin pro použití v tomto vynálezu.

Nadto může být v některých situacích přínosné předběžné ovlivnění činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch s následným podáním fotochemoterapeutického činidla ve spojení s činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch. Pokud se k předběžnému ovlivnění použije činidlo napomáhající průstupu přes povrch, lze ho použít ve vyšších koncentracích, například až do 100 % (hmotnost/hmotnost). Pokud se použije krok takového předběžného ovlivnění, může být fotochemoterapeutické činidlo následně podáno v čase až několika hodin po předběžném ovlivnění, například v intervalu 5 až 60 minut po předběžném ovlivnění.

V dalším aspektu předkládaný vynález také poskytuje sadu pro použití ve fotochemoterapii nebo diagnostice poruch či abnormalit epitelem vystlaných a s výhodou sliznici vystlaných tělních povrchů, obsahující:

a) první zásobník, obsahující fotochemoterapeutické činidlo, jak zde bylo popsáno výše, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl;

b) druhý zásobník, obsahující mukoadhezivní činidlo, jak zde bylo popsáno výše, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl;

c) třetí zásobník, obsahující alespoň jedno činidlo, usnadňující průstup přes povrch; a

d) jedno či více z chelatačních činidel, obsažené buď v uvedeném prvním, druhém či třetím zásobníku, nebo ve čtvrtém zásobníku.

• ·· ·

- 27 Bude zřejmé, že způsob léčby, používající sloučeniny které zde byly výše popsané, nevyhnutelně zahrnuje fluorescenci poruchy či abnormality, která má být léčena. Zatímco intenzita takové fluorescence může být použita k eliminaci abnormálních buněk, lokalizace, tj. zjištění polohy takové fluorescence, může být použita k vizualizaci velikosti, rozsahu a situace abnormality nebo poruchy.

Abnormalita, nebo porucha takto identifikovaná či potvrzená ve zkoumaném místě, pak může být léčena alternativními léčebnými postupy, například chirurgickou nebo chemickou léčbou, nebo způsobem léčby podle tohoto vynálezu, pokračujícím vytvářením fluorescence, nebo dalším nanášením prostředků podle tohoto vynálezu na patřičné místo.

Bude zřejmé, že diagnostické postupy mohou pro vizualizaci vyžadovat nižší úrovně fluorescence, než jaké se používají k léčbě. Vhodné jsou tedy obecně koncentrace v rozmezí od 0,2 do 30 %, například od 1 do 5 % (hmotnost/hmotnost). Místa, způsoby a typy podávání byly diskutovány výše s ohledem na léčebné použití a jsou použitelné rovněž pro zde popisovaná diagnostická použití.

Prostředky pro použití v tomto vynálezu lze také použít pro diagnostické postupy in vitro, například pro vyšetření buněk, obsažených v tělních tekutinách. Vyšší fluorescence, spojená s jinou než normální tkání, může být vhodnou indikací abnormality nebo poruchy. Tato metoda je vysoce selektivní a lze jí použít pro časnou detekci abnormalit nebo poruch, například rakoviny močového měchýře nebo plic, vyšetřením epiteliálních buněk v moči nebo vzorků sputa (slin). Další vhodné tělní tekutiny, které je možné kromě moči a sputa použít pro diagnostikování, zahrnují krev, sperma, slzy, spinální tekutinu a podobně. Hodnoceny mohou být také tkáňové vzorky nebo preparáty, například tkáň odebraná biopsií. Postupy mohou být zvláště úspěšně • 9

- 28 ·*·· • to · to ·· ·· ··· · to · to ·« prováděny za použití mukoadhezivních látek, které se navazují spíše než na samotnou sliznici na epiteliální buňky, které sliznici vystýlají.

Předkládaný vynález se tedy rozšiřuje na použití prostředků podle tohoto vynálezu pro diagnostiku výše uvedenými metodami fotochemoterapie a na produkty a sady k provádění takové diagnostiky.

Další aspekt tohoto vynálezu se týká způsobu diagnostikování, prováděného in vitro, abnormalit nebo poruch epitelem vystýlaných nebo sliznici vystýlaných povrchů, a to vyšetřením vzorku tělní tekutiny nebo tkáně pacienta, přičemž zmíněný způsob zahrnuje alespoň následující kroky:

i) smíchání uvedené tělní tekutiny nebo tkáně s prostředkem, který zde byl dříve popsán, ii) vystavení zmíněné směsi světlu, iii) určení hodnoty fluorescence, a iv) srovnání hodnoty fluorescence s kontrolními hodnotami.

Vynález bude nyní popsán podrobněji v následujících Příkladech, na něž se však neomezuje.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje fluorescenci kůže po místním podání různých koncentrací methylovaného 5-aminolevulinátu.HCI (P-1202) v Chitosanu CL110, kde plné trojúhelníčky, plné čtverečky, stínované šestiúhelníky, stínované převrácené trojúhelníčky a a částečně plné čtverečky označují mukoadhezivní prostředky 1 až 5.

Obr. 2 znázorňuje fluorescenci kůže po místním podání různých koncentrací hexylovaného 5-aminolevulinátu.HCI s různými mukoadhezivními činidly, kde plné čtverečky, stínované trojúhelníčky, • ·· · · · 4 «4 ··

- 29 44 «« *· « · · · • · 4 4 * · • · · · * * plné převrácené trojúhelníčky, prázdné čtverečky, plné šestiúhelníky a plná kolečka označují mukoadhezivní prostředky 6 až 11.

Obr. 3 znázorňuje fluorescenci kůže po místním podání různých koncentrací hexylovaného 5-aminolevulinátu.HCI v množství 5 až 10 %, spolu s různými mukoadhezivními činidly, kde plné čtverečky, plnné trojúhelníčky, stínované převrácené trojúhelníčky, prázdná kolečka, prázdné trojúhelníčky a plná kolečka označují mukoadhezivní prostředky 12 až 17 a kde, stejně jako v předchozích obrázcích, úsečky označuji standardní (střední) chybu průměru.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Mukoadhezivní gel

Hydroxymethylcelulóza (1,0 g) se rozpustí ve vodě (100 ml) při teplotě 70 °C. Směs se ochladí a při teplotě 30 °C se v ní rozpustí 5-ALA-hexylester.HCI (připravený podle WO96/28412) v množství 300 mg. Gel je rozdělen do dvou zkumavek o objemu 2 ml. Každá zkumavka obsahuje 2 ml 0,3 % hexylesteru 5-ALA v mukoadhezivním gelu pro jedno použití v ústech a/nebo jícnu.

Příklad 2

Metody

V této studii byly použity nahé athymické myši kmene Balb/c (myši, jimž byl odňat brzlík), o hmotnosti 20 až 22 g, dodané z Department of Laboratory Animals, DNR.

• ·· ·

- 30 ΦΦΦ·

Každá myš obdržela 0,05 až 0,1 g prostředku, místně naneseného na pravý bok zvířete, rovnoměrně rozprostřeného a překrytého obvazem (Opsite Flexigrid; Smith and Nephew Medical Ltd., Hulí, Anglie). Vláknový bodový měřící přístroj sestával ze svazku optických vláken, přípojných ke spektrofluorimetru, který vytvářel excitační světlo o vlnové délce 407 nm. Excitační světlo bylo vedeno polovinou vláken do myší kůže. Výsledné emisní fluorescenční spektrum (550 až 750 nm) bylo shromážděno a vedeno zbývající polovinou vláken do fotonásobiče ke kvantifikaci.

Po podání prostředků bylo fluorescenční spektrum z kůže měřeno metodou optického vlákna v různých časových obdobích od podání prostředků.

Kůže nahých myší byla použita v Příkladu uvedeném níže a předpokládá se, že slouží jako dobrý model povrchové sliznice pro některé vnitřní duté orgány, neboť histologicky je kůže podobná sliznicím ústní dutiny, jícnu, pochvy a podobně.

Testované prostředky obsahovaly methylestery nebo hexylestery ALA s chitosanem (Protosan CL 110, od firmy Norsk Hydro, Pronova Medical Products, Oslo), pastu orabase (od firmy Bristol Myers Squibb), pektin (GENU Type: LM-104 AS-Z nebo X-8902, od firmy Copenhagen Pektin; nebo Classic AU201 či CU501 od firmy Herbstreith & Fox KG), glutamát chitosanu (PMC Biopolymer 905-360-01), laktát chitosanu (od firmy FMC Biopolymer 810-361-05), kyselinu polyakrylovou (od firmy Fluka), kyselinu polygalaktonovou (od firmy Sigma) nebo methylhydropropylcelulózu 4 000 (od firmy NMD, Oslo).

Byly použity následující prostředky, v nichž m-ALA označuje methyl-5-aminolevulinát . HCl a h-ALA je hexyl-5-aminolevulinát.HCI.

9··9 ·· «« ····

prostředek č.	přísady	obsah m/h-ALA v % (hm./hm.)
Muco-1	0,15 g m-ALA 2,25 g Protosanu CL 110 mast Merck do 15 g	1
Muco-2	1,5 g m-ALA 2,25 g Protosanu CL 110 mast Merck do 15 g	10
Muco-3	0,3 g m-ALA 1,5 g Protosanu CL 110 mast Merck do 15 g	2
Muco-4	0,15 g m-ALA 0,75 g Protosanu CL 110 mast Merck do 15 g	1
Muco-5	1,5 g m-ALA 0,75 g Protosanu CL 110 mast Merck do 15 g	10
Muco-6	1,5 g h-ALA 2,0 g tekutého parafínu mast Merck do 15 g	10
Muco-7	1,5 g h-ALA 3,0 g přečištěné vody 0,5 g pektinu (GENU TYPE: LM 104 AS-Z mast Merck do 15 g	10
Muco-8	1,5 g h-ALA 3,0 g přečištěné vody 1,5 g glutamátu chitosanu (PMC Biopolymer 905-360-01) mast Merck do 15 g	10

» · * I ft· ··

Muco-9	1,5 g h-ALA 3,0 g přečištěné vody 1,5 g laktátu chitosanu (FMC Biopolymer 810-361-05) 12 g krému*	10
Muco-10	1,5 g h-ALA 1,5 g polyakrylové kyseliny (Fluka) mast Merck do 15 g	10
Muco-11	1,5 g h-ALA 1,5 g methylhydroxypropylcelulózy 4000 (NMD, Oslo) 5,0 g pasty Orabase	10
Muco-12	1,5 g h-ALA 0,5 g pektinu (GENU LM-104 AS-Z) 3,0 g přečištěné vody 1,0 g krému (viz Muco-9)	10
Muco-13	1,5 g h-ALA 0,5 g pektinu (Classic CU 501, Herbstreith & Fox KG) 3,0 g přečištěné vody 10 g masti Merck	10
Muco-14	1.5 g h-ALA 1,0 g polygalaktonové kyseliny (Sigma) 3,0 g přečištěné vody 9.5 g masti Merck	10
Muco-15	1.5 g h-ALA 1,0 g pektinu (Classic CU 501, Herbstreith & Fox KG) 3,0 g přečištěné vody 9.5 g masti Merck	10

• · · · • · • · • · ·

Muco-16	1,5 g h-ALA 0,5 g pektinu (GENU X-8902, Copenhagen pectin) 13 g masťového základu**	10
Muco-17	0,75 g h-ALA 0,5 g pektinu (GENU LM-104 AS-Z, Copenhagen Pectin) 3,0 g přečištěné vody mast Merck do 15 g	5

* krém = 2,0 g močoviny, 2,5 g sorbitanoleátu, 0,5 g Polysorbate 80, 47 g bílé vazelíny, 48 g přečištěné vody **masťový základ obsahoval 10% oxid zinečnatý (Sinksalve 10 %, Nycomed Pharma ASA, Oslo)

Výsledky

Výsledky jsou znázorněny na Obr. 1 až 3.

Příklad 3

Studie

Ke každému z prostředků Muco-6, Muco-10, Muco-13 a Muco-14, popsaných v Příkladu 2, byla přidána methylenová modř (0,1 % hmotnostního). Jako kontrola byla použita mast Merck, obsahující stejnou koncentarci methylenové modři.

Každý prostředek byl obratem nanesen do úst, na jazyk a mezi zuby člověka. Vizuální prohlídka úst ke stanovení rozsahu modrého zabarvení přibližně po uplynutí jedné hodiny byla použita k určení rozsahu mukoadheze. Všechny testované prostředky (tj. Muco-6, • » • fl • · fl · · » flfl

• · · · «« flfl·· *·

- 34 Muco-10, Muco-13 a Muco-1) prokázaly zlepšené mukoadhezivní vlastnosti ve srovnání s kontrolou. Zvláště dobrou mukoadhezi prokázak prostředek Muco-6.

Claims (25)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje fotochemoterapeutické činidlo a mukoadhezivní činidlo, přičemž zmíněným fotochemoterapeutickým činidlem je kyselina 5-aminolevulinová nebo ester kyseliny 5-aminolevulinové Či její derivát, volitelně spolu s alespoň jedním farmaceuticky přijatelným nosičem nebo s alespoň jednou farmaceuticky přijatelnou pomocnou látkou.
2. 2. Farmaceutický prostředek podle nároku 1, vyznačující se t í m, že dále zahrnuje alespoň jedno činidlo napomáhající průstupu přes povrch a/nebo jedno či více z chelatačních činidel.
3. 3. Farmaceutický prostředek podle nároku 1 nebo 2, vyznačují c í s e t í m, že zmíněné fotochemoterapeutické činidlo je přítomno v koncentraci od 0,01 do 50 % hmotnostních.
4. 4. Farmaceutický prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vy značující se tím, že zmíněné mukoadhezivní činidlo je přítomno v koncentraci od 0,05 do 50 % hmotnostních.
5. 5. Farmaceutický prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že zmíněným činidlem je sloučenina o vzorci I:

   R²2N-CH₂COCH₂-CH₂CO-OR¹ (I) kde R¹ a R² každý nezávisle představuje vodíkový atom nebo volitelně substituovanou alkylovou skupinu s rovným, rozvětveným nebo cyklickým řetězcem, která může být volitelně přerušena jednou nebo více ze skupin -O-, -NR³-, -S- nebo -PR³-; a

   R³je vodíkový atom nebo C1-6 alkylová skupina, ·♦ ·♦··

   - 36 nebo farmaceuticky přijatelné sole takové sloučeniny.
6. 6. Farmaceutický prostředek podle nároku 5, vyznačující se t í m, že ve vzorci I představuje R¹ buď nesubstituovanou alkylovou skupinu, například C^alkyl, nebo alkylovou skupinu, například C₁.₂alkyl, substituovanou arylovou skupinou, například fenylovou skupinou a/nebo každý R² představuje vodíkový atom.
7. 7. Farmaceutický prostředek podle nároku 5, vyznačující se t í m, že ve vzorci I představuje R¹ substituovanou benzylovou skupinu a každý R² představuje vodíkový atom.
8. 8. Farmaceutický prostředek podle nároku 7, vyznačující se t í m, že zmíněným fotochemoterapeutickým činidlem je ester kyseliny p-isopropylbenzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny p-methylbenzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny p-(tri-fluormethyl)benzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny p-(t-butyl)benzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny p-nitrobenzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny p-fluorbenzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny 2-fluorbenzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny 2,3,4,5,6-pentafluorbenzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny 4-chlorbenzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny 3-nitrobenzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny 3-ffuorbenzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny

   4- methoxybenzyl-5-aminolevulinové, ester kyseliny 2-methylbenzyl-aminolevulinové, nebo ester kyseliny 3-methylbenzyl-5-aminolevulinové.
9. 9. Farmaceutický prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že esterem kyseliny 5-aminolevulinové je methylester kyseliny 5-aminolevulinové, hexylester kyseliny

   5- aminolevulínové nebo benzylester kyseliny 5-aminolevulinové.

   ·· *···

   - 37
10. 10. Farmaceutický prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že mukoadhezivním činidlem je vodou bobtnatelný polymer, schopný vytvářet vodíkové vazby.

    ·· • · · * ··· • · · • · ♦ ···« ·· • · • ♦ · • » ♦ • · · ♦ ♦ · · · ·· «·
11. 11. Farmaceutický prostředek podle nároku 10, vyznačující s e t í m, že zmíněný polymer je zvolen z polymerů na bázi poly(karboxylové kyseliny), celulózových derivátů nebo celulózových etherů či esterů, gum, jílů, polysacharidů, škrobů, lipofilních prostředků obsahujících polysacharidy, sacharidů volitelně substituovaných sulfátovými, fosfátovými, sulfonátovými nebo fosfonátovými skupinami, polypeptidů, laktátu nebo glutamátu chitosanu či karboxymethylovaného chitinu, glykosaminglykanů, kovových nebo vodou rozpustných solí kyseliny alginové, skleroglukanu; adhezivních látek obsahujících oxid bismutitý nebo oxid hlinitý, atherokolagenu, polyvinylových polymerů, polysiloxanů, polyetherů, polyethylenových oxidů a glykolů, polyalkoxylů a polyakrylamidů a derivátů a solí takových sloučenin.
12. 12. Farmaceutický prostředek podle nároku 11, vyznačující s e t í m, že zmíněné mukoadhezivní činidlo je zvoleno z kyseliny poly(akrylové, maleinové, itakonové, citrakonové, hydroxyethylmethakrylové nebo methakrylové), methylcelulózy, ethylcelulózy, methylethylcelulózy, hydroxymethylcelulózy, hydroxyethylcelulózy, hydroxypropylcelulózy, hydroxyethylethylcelulózy, karboxymethylcelulózy, hydroxypropylmethylcelulózy, xanthanové gumy, guarové gumy, karubové gumy, tragakantové gumy, gumy karaya, gumy ghatti, gumy cholla, gumy z psilliových semen a arabské guma; jílu Veegun, attapulgitového jílu, dextranu, pektinu, amylopektinu, agaru, mannanu, kyseliny polygalaktonové, hydroxypropylovaného škrobu, karboxymethylovaného škrobu, Orabase, oktasulfátu sacharózy, kaseinu, glutenu, želatiny, fibrinového klihu, kyseliny hyaluronové, alginátu sodného nebo alginátu hořečnatého, polyvinylalkoholů,

    - 38 99 ·· • 9 9

    9 9 99 9 · 9 9

    9 · * ·9·» ♦·

    99 ·· • · · ί • · ·

    9 9 ·

    9 9 9

    99 9999

    99 9···

    9 9 9

    9 9 9

    9 9 9 ♦ • 9 9 ·

    99 99 polyvinylmethyletherů, póly vinylpyrrol idonu, polykarboxylovaných vinylových polymerů a derivátů a solí takových sloučenin.
13. 13. Farmaceutický prostředek podle nároku 1, vyznačující se t í m, že současně obsahuje mukoadhezivní činidlo, zvolené z polyakrylových hydrogelů, chitosanu, polyvinylalkoholu, hydroxypropylcelulózy, hydroxypropylmethylcelulózy, alginátu sodného, skleroglukanu, xanthanové gumy, pektinu, polygalaktonové kyseliny a orabase.
14. 14. Farmaceutický prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že uvedený prostředek je ve formě masti, gelu nebo krému s vodným základem.
15. 15. Farmaceutický prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, v y z n a č u j í c í s e t í m, že je určen pro použití jako lék.
16. 16. Farmaceutický prostředek podle nároku 15, vyznačující se t í m, že určen pro použití k léčbě nebo diagnostice poruch či abnormalit epitelem pokrytých povrchů.
17. 17. Farmaceutický prostředek podle nároku 16, vyznačující se t í m, že uvedené epitelem pokryté povrchy jsou sliznicí pokryté povrchy.
18. 18. Farmaceutický prostředek podle nároku 17, vyznačující setím, že uvedené sliznicí pokryté povrchy jsou výstelkou úst, hltanu, jícnu, žaludku, střev a střevních přívěsků, konečníku, řitního kanálu, nosních průduchů, nosních dutin, nosohltanu, průdušnice, průdušek a průdušinek, močovodů, močového měchýře, močové trubice, vagíny, děložního krčku nebo dělohy.

    •· ·*··

    - 39 ·· ·♦ t * · * ···

    4 · · • · · •994 4·

    4 9
19. 19. Farmaceutický prostředek podle kteréhokoliv z nároků 16 až 18, v y z n a č u j í c í se tím, že je určen pro použití k léčbě maligních, premaligních a nemaligních abnormalit či poruch citlivých vůči fotochemoterapii, s výhodou nádorů nebo jiného bujení, zvláště karcinomů bazálních buněk, displazie či jiného bujení a dalších nemocí či infekcí, nepříklad ingekcí virem Herpes.
20. 20. Použití fotochemoterapeutického činidla, jaké bylo definováno ve kterémkoliv z nároků 1 či 5 až 9, spolu s mukoadhezivním činidlem, jaké bylo definováno v kterémkoliv z nároků 1 či 10 až 13, volitelně spolu s alespoň jedním činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch a volitelně s jedním nebo s více z chelatačních činidel, k výrobě prostředků pro léčbu nebo diagnostiku poruch či abnormalit, jaké byly definovány v nárocích 16 nebo 19, epitelem vystlaných povrchů, jaké byly definovány ve kterémkoliv z nároků 16 až 18.
21. 21. Výrobek obsahující fotochemoterapeutické činidlo, jaké bylo definováno ve kterémkoliv z nároků 1 nebo 5 až 9 a mukoadhezivní činidlo, jaké bylo definováno v kterémkoliv z nároků 1 či 10 až 13, volitelně spolu s alespoň jedním činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch a volitelně s jedním nebo s více z chelatačních činidel, v y znáčů j í c í s e t í m, že je kombinovaným prostředkem pro souběžné, oddělené nebo následné použití při léčbě nebo diagnostice poruch či abnormalit, jaké byly definovány v nárocích 16 nebo 19, epitelem vystýlaných povrchů, jaké byly definovány ve kterémkoliv z nároků 16 až

    18.
22. 22. Použití fotochemoterapeutického činidla, jaké bylo definováno ve kterémkoliv z nároků 1 či 5 až 9, spolu s mukoadhezivním činidlem, jaké bylo definováno v kterémkoliv z nároků 1 či 10 až 13, volitelně spolu s alespoň jedním činidlem napomáhajícím průstupu přes povrch a volitelně s jedním nebo s více z chelatačních činidel, pro přípravu φφ φφφφ

    - 40 ΦΦ φφ φ > φ • ΦΦΦ φφφ φφφ ·««* φφ φφ φφ φ · φ · * φ · φφφ • φ φ •Φ φφφφ φ φ φ φ φ φ · φ φ φ φφ φ

    φφ výrobku k souběžnému, oddělenému nebo následnému použití při léčbě nebo diagnostice poruch či abnormalit, jaké byly definovány v nárocích

    16 nebo 19, epitelem vystýlaných povrchů, jaké byly definovány ve kterémkoliv z nároků 16 až 18.
23. 23. Způsob fotochemoterapeutické léčby nebo diagnostiky poruch nebo abnormalit epitelem vystýlaných povrchů lidského nebo živočišného těla, s výhodou takových, jaké byly definovány v nároku 17 nebo 18, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky, v nichž se na postižené povrchy nanáší prostředek, jaký byl definován ve kterémkoliv z nároků 1 až 14 a zmíněné povrchy se vystaví světlu, s výhodou světlu v oblasti vlnových délek 300 až 800 nm.
24. 24. Sada pro použití ve fotochemoterapii nebo diagnostice poruch či abnormalit epitelem vystýlaných povrchů těla, s výhodou takových, jaké byly definovány v nároku 17 nebo 18, v y z n a č u j í c i se tím, že obsahuje:

    a) první zásobník, obsahující fotochemoterapeutické činidlo, jaké bylo definováno ve kterémkoliv z nároků 1 či 5 až 9, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl,

    b) druhý zásobník, obsahující mukoadhezivní činidlo jaké bylo definováno ve kterémkoliv z nároků 1 či 10 až 13, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl,

    c) třetí zásobník, obsahující alespoň jedno činidlo napomáhající průstupu přes povrch; a volitelně

    d) jedno nebo více z chelatačních činidlel, obsažených buď v uvedeném prvním, druhém či třetím zásobníku, nebo ve čtvrtém zásobníku.
25. 25. Způsob diagnostikování in vitro abnormalit nebo poruch epitelem vystýlaných povrchů těla, s výhodou takových, jaké byly definovány v nároku 17 nebo 18, vyšetřením vzorku tělesné tekutiny

    - 41 ·· ·· • · · • ··· « · • · ···· ·· nebo tkáně pacienta, vyznačující se tím, že, zahrnuje alespoň následující kroky, v nichž se

    i) smíchá uvedená tělesná tekutina nebo tkáň s prostředkem, jaký byl definován ve kterémkoliv z nároků 1 až 14, ii) zmíněná směs se vystaví světlu, iii) stanoví se hodnota fluorescence, a iv) tato hodnota fluorescence se srovná s kontrolními hodnotami.