CZ2002805A3 - Fenylsulfamoylové karboxamidy, substituované uracilem, způsob jejich přípravy a herbicidní kompozice s jejich obsahem - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká fenylsulfamoylových karboxamidů, substituovaných uracilem, které jsou použitelné jako herbicidy proti plevelům, které způsobují obrovské ekonomické ztráty snižováním výtěžku užitkových plodin a snižováním kvality sklizně. Celosvětově musí užitkové plodiny soutěžit se stovkami druhů plevelů.

Dosavadní stav techniky

I přes současný výběr komerčně dostupných herbicidů dochází stále k poškozování užitkových plodin plevely. V důsledku toho stále pokračuje výzkum vedoucí k vytvoření účinnějších a/nebo selektivnějších herbicidních činidel. .

Ve WO 98/06706 je popsáno použití jistých p-trifluormethylfenyl uracilů, způsob jejich výroby a jejich použití jako herbicidů. Kromě toho WO 96/08151 popisuje herbicidní aryluracily a arylthiouracily, ve kterých je arylový kruh popřípadě substituovaný fenylovou skupinou. Ani v jednom z >9 dokumentů však není jako substituent zmiňována sulfamoylkarboxamidová skupina.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká 3-fenyluracilů, které jsou vysoce účinné pro potírání nežádoucích druhů rostlin. Vynález se také týká nových sloučenin, které působí jako činidla způsobující zaschnutí rostlin nebo jako defolianty. Předložený . vynález se· také - týká způsobu potírání nežádoucích rostlinných druhů a kompozic použitelných pro tento účel.

Výhodou, předloženého vynálezu je, že způsob potírání nežádoucích rostlinných druhů může být prováděn v přítomnosti užitkových plodin. .

Předložený vynález se dále týká způsobu výroby herbicidních fenylsulfamoyl karboxamidů a meziproduktů tohoto způsobu výroby. Tyto a další předměty předloženého vynálezu budou zřejmé z detailního popisu předmětu vynálezu, který je přiložen. · . ·

Bylo zjištěno, že uvedených cílů je možno dosáhnout v souladu s předloženým vynálezem použitím nových fenylsulfamoylových karboxamidů, substituovaných uracilem, obecného vzorce I «· -,eé e e β e β e ee · ββ • · · «· · ♦ ' · · · • · · · · · · · · ·

A

S0₂—NRlR²

I, ve kterém jednotlivé substituenty mají následující významy:

A představuje atom kyslíku nebo atom síry;

X¹ představuje atom vodíku, atom halogenu nebo Ci-C₄-alkyl;

X² představuje atom vodíku, .skupinu kyano, CS-NH₂, atom halogenu, Ci-C₄-alkyl nebo C!-C₄-halogenalkyl;

X³ představuje atom vodíku, skupinu · kyano, Ci-C₆-alkyl, Ci-C₆-alkoxyalkyl, C₃-C7-cykloalkyl, ,C₃-C₆-alkenyl,

C₃-C6-alkinyl nebo popřípadě substituovaný benzyl;

R¹ a R² představují 'nezávisle· na sobě atom vodíku,, atom halogenu, OR⁴⁸, Ci-Cio-alkyl, C₂-Ci₀-alkenyl, C₃-Ci₀-alkinyl, C3-C7-cykloalkyl,' fenyl, benzyl nebo C₅-C₇-cykloalkenyl, kde každá z ' posledně jmenovaných 7 skupin může být substituovaná libovolnou kombinací jednoho až šesti 'atomů halogenu, jedné až tří Ců-Cg-alkoxy skupin, jedné nebo dvou Ci-Cg-halogenalkoxy skupin, jedné nebo dvou kyano skupin, jedné nebo dvou C3-C₇-cykloalkylových skupin, jedné nebo dvou C(O)R⁴⁹ skupin, jedné nebo dvou CO-OR⁵⁰ skupin, jedné nebo dvou CO-SR⁵¹ skupin, jedné nebo dvou CO-NR⁵²R⁵³ skupin, jedné až tří OR⁵⁴ skupin, jedné až tří SR⁵⁴ skupin, jednoho

-. 4 popřípadě substituovaného čtyř až desetičlenného monocyklického nebo kondenzovaného bicyklického heterocyklického kruhu, jedné nebo dvou popřípadě substituovaných fenylových skupin nebo jedné nebo dvou popřípadě substituovaných benzylových skupin, nebo R¹ a R² společně s atomem, ke kterému jsou vázány, vytvářejí 3- až 7-členný heťerocyklický kruh;

Q je zvoleno ze souboru, zahrnujícího

Q12 • » to · · · · ··· · ♦ ···· ·· ·· ·· ·· ····

Q29

Q30

Q31

Q32 ce sc ce t· ·* • · · · ' · · ' » · * * »’

9. 9 9 9 9 9 · · · ♦ · · » · · 9 · » · 9

9 9 9 9 9 9 9 99

9999 99 99 ·» 99 9999

kde’ A¹ až A¹⁷ představují nezávisle na sobě nebo atom síry;

atom kyslíku p3 . p7 p8 pil í\ f I\ f £\ f £\ f X\ f

R¹⁹, R²⁷.

R' ,45

R⁴⁴, . R vodíku, skupiny kyano, amino, Ci-C6-alkyl,

Ci-C₆-halogenalkyl, Ci~C₆-halogenalkoxy, C₃-C₇-cykloalkyl, C₂-C₆-alkenyl, C₂-C₆-halogenalkenyl, C₃-Ce-alkinyl, benzyl, OR⁵⁵, Ci-C₃-kyanoalkyl nebo představují nezávisle na sobě atom

R³ a R⁴, R⁷ a R⁸, R¹¹ a R¹², R¹⁸ a R¹⁹ nebo R⁴⁶ a R⁴⁷ mohou společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představovat čtyřaž sedmičlenný kruh, popřípadě přerušený atomem kyslíku, atomem síry nebo atomem dusíku a popřípadě substituovaný jedním nebo. více atomy halogenu nebo Ci-C4-alkylovými skupinami;

- 7 • · · ·

R⁵, R⁶, R⁹, R¹⁰,

R¹⁵, R¹⁶, R²⁰,

R²¹, R

R'

R' >41

R⁴² a představují nezávisle na sobě atom vodíku,' skupiny

Ci-Cg-alkyl,

C₂-C6-alkenyl,

Ci-C₆-halogenalkyl,

C₂-C₆-halogenalkenyl,

C₃-C7-cykloalkyl,

C₃-C₆-alkinyl,

OR

R¹⁵ a R¹⁶,

S(O)_nR⁵⁷, O-SO2-R⁵⁷, NR⁵⁸R⁵⁹ nebo R⁵ a R⁶, R⁹ a R R²⁰ a R²¹ nebo R³⁰ a R³¹ mohou společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představovat čtyř- až sedmičlenný kruh popřípadě substituovaný jedním nebo více atomy halogenu nebo Ci-C₄-alkylovými skupinami; R¹³, R¹⁴, R²², R²³, R²⁵ a R²⁶ představují nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu nebo Ci-Cg-alkyl;

R¹⁷, R²⁸, R³⁴, R³⁷ nebo R⁴⁰ představují nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu, Ci-C₆-alkyl, Ci-C₆-halogenalkyl, C.₃-C7-cykloalkyl, C₂-Cg-alkenyl, C₂-C₆-halogenalkenýl, C3-C6-alkinyl, OR⁶⁰ nebo SR⁶¹;

R²⁴ představuje atom vodíku, Ci-C₄-alkyl, Ci-C₄-halogenalkyl,. C₂-C₄-alkenyl, C₃-C₄-alkinyl, Ci-C₄-halogenalkoxy nebo amino;

R⁴⁸, R⁴⁹, R⁵⁰, R⁵¹, R⁵², R⁵³, R⁵⁴, R⁵⁵, R⁵⁶, R⁵⁷, R⁵⁸, R⁵⁹, R⁶⁰ a

R⁶¹ představují nezávisle na sobě atom vodíku, Ci-C₆-alkyl, Ci-C6-halogenalkyl, C₃rC7-cykloalkyl, C₂-C₆-alkenyl,

C₃-C6-alkinyl, popřípadě substituovaný fenyl nebo popřípadě substituovaný benzyl;

é e β é t c c c j c e 9 e · • '9 9 '9 9 ' · · · · · 9

99 9 9 9 · « · • · 9 9 9 · · ·» « ·

9 9 9 9 9 9-9 9 9.

99 9 9 9 9 9 9 9 * · 9 9 9 9' n je rovno nule, 1 nebo. 2;

a zemědělsky použitelné sole sloučéniň I.

Předložený vynález se dále týká

- použití sloučenin I. jako herbicidů' a/nebo pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci,

- herbicidních'kompozic a kompozic pro dosažení, zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci, obsahujících sloučeniny obecného vzorce I jako účinné složky,

- způsobů přípravy sloučenin I a herbicidních kompozic a kompozic pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci, používajících sloučeniny obecného vzorce I, .

-. způsobů potírání nežádoucí vegetace a pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci použitím sloučenin I a Λ

- nových meziproduktů obecného vzorce II:

(II) to ,-ve kterém Q, X¹ a X² mají významy uvedené výše, s tím, že Q musí být jiný než Q²¹.

Výhodné sloučeniny obecných vzorců I a II jsou uvedeny v dále uvedených podskupinách a z následujícího popisu.

V závislosti na způsobu substituce mohou sloučeniny obecného vzorce I obsahovat jedno nebo více chirálních center a v takovém.případě mohou existovat ve formě směsí enantiomerů nebo diastereomerů. Předložený vynález se týká jak čistých enantiomerů nebo diasteromerů, tak i jejich směsí. . .

Zemědělsky použitelné sole jsou obzvláště sole těch kationtů a adiční sole těch kyselin, které neovlivňují nepříznivým způsobem herbicidní působení sloučenin obecného vzorce I. Vhodné kationty 'jsou 'proto především ionty alkalických ...kovů, výhodně sodíku a.- draslíku, kovů alkalických zemin, výhodně vápníku, hořčíku a baria a přechodových kovů, výhodně manganu, mědi, zinku a železa, a amoniový iont, který může nést jeden až čtyři Ci-C₄-alkylové substituenty a/nebo jeden fenylový nebo benzylový substituent, výhodně diisopropylamonium, tetramethylamonium, tetrabutylamonium, trimethylbenzylamonium a dále fosfoniové ionty, sulfoniové ionty, výhodně tri (Ci-C₄-alkylj sulfonium a sulfoxoniové ionty, výhodně tri (Ci-C₄-alkyl) sulfoxonium.

Anionty kyselin použitelných v adičnich solích kyselin fluorid, hydrogensíran, hydrogenfosforečnan, jsou primárně chlorid, bromid, síran, dihydrogenfosforečnan, fosforečnan, dusičnan, hydrogenuhličitan, uhličitan, hexafluorkřemičitan, hexafluorfosforečnan, benzoát a anionty Ci-C₄-alkanových kyselin, výhodně mravenčan, octan, propionát a butyrát.

Organické skupiny uvedené jako substituenty X³ a R¹ až R⁶¹ nebo substituenty na fenylových nebo heterocyklických kruzích jsou kolektivní názvy pro jednotlivé členy uvedených souborů, jako je tomu například u výrazu atom halogenu. Všechny uhlíkaté řetězce, to jest skupiny alkyl, halogenalkyl, alkenyl, alkinyl a fenylalkyl, mohou být přímé nebo rozvětvené.

Výrazy halogenalkyl, halogenaikoxy a halogenalkenyl, jak jsou užívány v popisu předmětu vynálezu a v patentocýh nárocích, označují alkylovou skupinu, alkoxy skupinu nebo alkenylovou skupinu, substituovanou jedním nebo více atomy halogenu. Atomy halogenu mohou být stejné nebo různé.

Na halogenované substituenty jsou výhodně vázány jeden až pět stejných nebo různých atomů halogenu.

V obecném vzorci I uvedeném monocyklické nebo kondenzované kruhy zahrnují neomezujícím imidazol, imidazolin-2-thion, výše 4- až 10-členné bicyklické, heterocyklické způsobem benzimidazol, indol, anhydrid kyseliny « β e Φ β« $ 6

Ε6

- . 11 isatové, morfolin, piperazin, -piperidin, purin, pyrazol, pyrrol, pyrrolidin a 1,2,4-triazol, kde každý kruh je popřípadě - substituovaný jednou nebo více skupinami nezávisle na sobě zvolenými ze souboru, zahrnujícího' atom halogenu, skupiny kyano, nitro, amino, hydroxyl, Ci-C4-alkyl, Ci-C₄-halogenalkyl, Ci-C₄-alkoxy, Ci-C₄-halogenalkoxy nebo Ci-C₄-halogenalkyl-sulfonyl.

Pokud skupiny fenyl nebo benzyl jsou označeny jako substituované, substituenty které jsou popřípadě přítomny mohou být libovolné z jednoho nebo více substituentů, které jsou obvykle používány pro přípravu pesticidových sloučenin a./nebo modifikace sloučenin pro ovlivnění jejich, struktury/aktivity, trvanlivosti, pronikavosti nebo dalších vlastností. Specifické příklady takových, substituentů zahrnují například atom halogenu, skupiny nitro, kyano, thiokyanato, kyanato, hydroxyl, alkyl, alkoxy, halogenalkoxy, amino, alkylamino, formyl, alkoxykarbonyl, kařboxyl, alkanoyl, alkylthio, alkylsulfinyl, alkylsulfonyl, karbamoyl, alkylamido, fenyl, fenoxy, benzyl, benzyloxy, heterocyklyl, obzvláště furyl a cykloalkyl, obzvláště cyklopropyl. Typicky mohou být přítomny takové substituenty v počtu nula až tři. Pokud jsou přítomny libovolné z výše uvedených substituentů, které představují nebo obsahují alkylovou skupinu, pak tato alkylová skupina je přímá nebo rozvětvená a může obsahovat až do 12, výhodně až do 6 a’obzvláště až do 4 atomů uhlíku.

halogenalkyl, dial.kylamino, • · · · · · ·· ·· e · .·-««·« • · · · · · • · · · · · · • · · · · · · ·· *· ····

Ve výše uvedeném obecném vzorci I zahrnují 3- až 7-členné heterocyklické kruhy neomezujícím způsobem kruhy imidazol a ftalimid, kde každý kruh· je popřípadě substituovaný libovolnou kombinací jednoho až. tří atomů halogenu, jedné až tří Ci-C₄-alkylových skupin, jedné až tří Ci-C₄-halogenalkylových skupin, jedné až tří Ci-C₄-alkoxy skupin, nebo jedné až tří Ci-C₄-halogenalkoxy skupin.

Fenylsulfamoylové karboxamidy substituované uracilem obecného vzorce I vykazují neočekávaně vysokou herbicidní účinnost a překvapivou selektivitu na užitkové plodiny.

'Příklady významů jednotlivých skupin jsou:

- atom halogenu: atom fluoru, atom chloru, atom bromu nebo atom jodu, výhodně atom fluoru nebo atom chloru;

- Ci-C₄-alkyl; CH₃, C₂H₅, CH₂-C₂H₅, CH(CH₃)₂, n-C₄H₉, CH(CH₃)C₂H₅, CH₂-CH(CH₃)₂ nebo C(CH₃)₃

- Ci-C₆-alkyl a alkylová část skupiny Ci-Cg-alkoxyCi-C6-alkyl: methyl, ethyl, n-propyl, 1-methylethyl, nbutyl, 1-methýlpropyl,' 2-methylpropyl, 1,1-dimethylethyl, n-pentyl, 1-methylbutyl, 2-methylbutyl, 3-methylbutyl,

2,2-dimethylpropyl, 1-ethylpropyl, n-hexyl,

1.1- dimethylpropyl, 1,2-dimethylpropyl, 1-methylpentyl,

2-methylpentyl, 3-methylpentyl, 4-methylpentyl,

1.1- dimethylbutyl, 1,2-dimethylbutyl, 1,3-dimethylbutyl,

2.2- dimethylbutyl, 2,3-dimethylbutyl, 3,3-dimethylbutyl,

1-ethylbutyl, 2-ethylbutyl, 1,1,2-trimethylpropyl, ·· ·· ·· ···· ·· ·· ······ · · · · * .·'··' · · · · » · β β β β β e β β β e · • · ·.··· · · ·· ···· ·· ·· ·· ·· ····

1.2.2- trimethylpropyl, 1-ethyl-l-methylpropyl nebo 1-ethyl2-methylpropyl, výhodně Ci-C₄-alkyl, obzvláště methyl nebo ethyl;

Ci-C₃-kyanoalkyl: CH₂CN, 1-kyanoethyl, 2-kyanoethyl,

1-kyanoprop-l-yl, 2-kyanoprop-l-yl, 3-kyanoprop-l-yl nebo

1- (CH₂CN) eth-l-yl;

- Cx-Ce-halogenalkyl: Ci-C₆-alkyl jak je uvedeno výše, který je částečně nebo úplně substituován atomem fluoru, atomem chloru, atomem bromu a/nebo atomem jodu, například CH₂F, CHF₂, CF₃, CH₂C1, CH(C1)₂, C(C1)₃, chlorfluormethyl, dichlorfluormethyl, chlordifluormethyl, 1-fluorethyl,

2- fluorethyl, 2,2-difluorethyl, 2; 2,2-t.rif luorethyl,

2- chlor-2-fluorethyl, 2-chlor-2,2-difluorethyl,

2.2- dichlor-2-fluorethyl, 2,2,2-trichlorethyl, C₂F₅,

3- fluorpropyl, 3-chlorpropyl nebo CF₂-C₂F₅, výhodně Cj-C^halogenalkyl, obzvláště trifluormethyl nebo

1.2- dichlorethyl;

- C₂-C₆-alkenyl: ethenyl, prop-l-en-l-yl, prop-2-en-l-yl,

1-methylethenyl, n-buten-l-yl, n-buten-2-yl, n-buten-3-yl,

1-methylprop-l-en-l-yl, 2-methylprop-l-en-l-yl, l-methylprop-2-en-l-yl, 2-methylprop-2-en-l-yl, n-penten1-yl, n-penten-2-yl, n-penten-3-yl, n-penten-4-yl,

1-methylbut-l-en-l-yl, 2-methylbut-l-en-l-yl, 3-methyltout1-en-l-yl, l-methylbut-2-en-l-yl, 2-methylbut-2-en-l-yl,

3-methylbut-2-en-l-yl, l-methylbut-3-en-l-yl, 2-methylJout3-en-l-yl, 3-methylbut-3-en-l-yl, 1,l-dimethylprop-2-en14 • ·

1-yl, 1,2-dimethylprop-l-en-l-yl, 1,2-dimethylprop-2-en1-yl, l-ethylprop-l-en-2-yl, l-ethylprop-2-en-l-yl, n-hex1-en-l-yl, n-hex-2-en-l-yl, ,n-hex-3-en-l-yl, n-hex-4-enl-methylpent-l-en-l-yl,

1- yl, n-hex-5-en-l-yl,

2- methylpent-1-en-l-yl,

4-methylpent-l-en-l-yl,

2-methylpent-2-en-l-yl,

4-methylpent-2-en-l-yl,

2-methylpent-3-en-1-yl,

4-methylpent-3-en-l-yl,

2-methylpent-4-en-l-yl,

4-methylpent-4-en-1-yl,

1., l-dimethylbut-3-en-l-yl,

1.2- dimethylbut-2-en-l-yl,

1.3- dimethylbut-l-en-l-yl,

1.3- dimethylbut-3-en-l-yl,

2.3- dimethylbut-l-en-l-yl,

2.3- dimethylbut-3-en-l-yl,

3-methylpent-l-en-l-yl, l-methylpent-2-en-l-yl, 3-methylpent-2-en-l-yl, l-methylpent-3-en-l-yl, 3-methylpent-3-en-l-yl, l-methylpent-4-en-l-yl, 3-methylpent-4-en-l.-yl,

1,l-dimethylbut-2-en-l-yl,

1.2- dimeťhylbut-l-en-l-yl,

1.2- dimethylbut-3-en-l-yl,

1.3- dimethylbut-2-en-l-yl,

2.2- dimethylbut-3-ěn-l-ýl,

2.3- dimethylbut-2~en-l-yl,

3.3- dimethylbut-l-en-l-yl, 1-ethylbut-l-en-l-yl,

3,3-dimethylbut-2-en-l-yl> l-ethylbut-2-en-l-yl, l-ethylbut-3-en-l-yl, 2-ethylbut 1-en-l-yl, 2-ethylbut-2-en-l-yl, 2-ethylbut-3-en-l-yl, 1,1,2-trimethylprop-2-en-l-yl, l-ethyl-l-methylprop-21- yl, l-ethyl-2-methylprop-l-en-l-yl nebo 1-ethyl2- methylprop-2-en-l-yl, výhodně C₃- nebo C₄-alkenyl;

- C₂-C₆-halogenalkenyl: C₂-C₆-alkenyl jak je uvedeno výše, který je částečně nebo úplně substituován atomem fluoru, atomem chloru, atomem bromu a/nebo atomem jodu, tedy například 2-chlorallyl,. 3-chlorallyl, 2,3-dichlorallyl,

- 15 3.3- dichlořallyl, 2,3,4-trichlorallyl, 2,3-dichlorbut2-enyl, 2-bromallyl, 3-bromallyl, 2,3-dibromallyl,

3.3- dibromallyl, 2,3,3-tribromallyl nebo 2,3-dibrombut2-enyl;

- C₃-C₆-alkinyl: prop-l-in-l-yl, prop-2-in-3-yl, n-but1-in-l-yl, n-but-l-in-4-yl, n-but-2-in-l-yl, n-pent-l-in1-yl, n-perit-l-in-3-yl, n-pent-l-in-4-yl, n-pent-l-in-5-yl, n-pent-2-irt-l-yl, n-pent-2-in-4-yl, n-pent-2-in-5-yl,

3- methylbut-l-in-l-yl, 3-methylbut-l-in-3-yl, 3-meťhylbutl-in-4-yl,. n-hex-l-in-l-yl, n-hex-l-in-3-yl, n-hex-l-in4- yl, n-hex-l-in-5-yl, n-hex-l-in-6-yl, n-hex-2-in-l-yl, nhex-2-in-4-yl, n-hex-2-in-5-ýl, n-hex-2-in-6-yl, n-hex3-in-l-yl, n-hex-3-in-2-yl, 3-methylpent-l-in-l-yl,

3-methylpent-l-in-3-yl, 3-methylpent-l-in-4-yl,

3- methylpent-l-in-5-yl, 4-methylpenť-l-in-l-yl,

4- methylpent-2-in-4-yl nebo 4-methylpent-2-in-5-yl, výhodně C₃- nebo C₄-alkinyl, obzvláště próp-2-in-3-yl;

- fenyl-Ci~C6-aíkyl: například benzyl, 1-fenyleth-l-yl,.

2- fenyleth-l-yl, 1-fenylprop-l-yl, 2-fenylprop-l-yl,

3- fenylprop-l-yl, l-fenylprop-2-yl, 2-fenylprop-2-yl, 1-fenylbut-l-yl,‘2-fenylbut-l-yl, 3-fenylbut-l-yl, .

4- fenylbut-l-yl,. l-fenylbut-2-yl, 2-fenylbut-2-yl,. l-fenylbut-3-yl, 2-fenylbut-3-yl, l-fenyl-2-methylprop3-yl, 2-fenyl-2-methylprop-3-yl, 3-fenyl-2-methylprop-3-yl nebo 2-benzylprop-2-yl, výhodně fenyl-Ci-C₄-alkyl, obzvláště 2-fenyleth-l-yl;

• t *· » · · « ► ě * »··· ·· ·· ··*· ····

- Ci-C6-alkoxy a alkoxy část skupiny. Ci-Cg-alkoxyCx-C₆-alkyl: methoxy, ethoxy, n-propoxy,.1-methylethoxy, nbutoxy, 1-methylpropoxy, 2-methylpropoxy,

1.1- dimethylethoxy, n-pentoxy, 1-methylbutoxy,

2- methylbutoxy, 3-methylbutoxy, 1,1-dimethylpropoxy,

1.2- dimethylpropoxy, 2,2-dimethylpropoxy, 1-ethylpropoxy, n-hexoxy, 1-methylpentoxy, 2-methylpentoxy,

3- methylpentoxy, 4-methylpentoxy, 1,1-dimethylbutoxy,

1.2- dimethylbutoxy,' 1,3-dimethylbutoxy, 2,2-dimethylbutoxy,

2.3- dimethylbutoxy, 3, 3-dimethylbutoxy, 1-ethylbutoxy,

2- ethylbutoxy, 1,1,2-trimethylpropoxy,

1,2,2-triméthylpropoxy, 1-ethyl-l-methylpropoxy nebo l-ethyl-2-methylpropoxy, výhodně Ci-Cí-alkoxy, obzvláště OCH₃, OČ₂H₅ nebo OCH(CH₃)₂;

- C₃-C₇-cykloalkyl: cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl a cykloheptyl;

- C5-C₇-cykloalkenyl: cyklopent-l-enyl, cyklopent-2-enyl, cyklopent-3-enyl, čyklohex-l-enyl, cyklohex-2-enyl, cyklohex-3-enyl, cyklohept-l-enyl, cyklohept-2-enyl, cyklohept-3-enyl, cyklohept-4-enyl, cyklookt-l-enyl, cyklookt-2-ényl, cyklookt-3-enyl a cyklookt-4-enyl.

3- až 7-členný heterocyklus je nasycený, částečně nebo úplně nenasycený nebo aromatický heterocyklus, který má jeden až tři heteroatomy, zvolené ze souboru, zahrnujícího

- jeden až tři atomy dusíku, ¢6 fcc .

• · · · • · · • · · · * · ·

» »· · φ ♦ « · · · · · · • · · ο · * · ··?» ·* ·· ··

- jeden nebo dva atomy kyslíku a

- jeden nebo dva atomy síry.

Vzhledem k zamýšlenému použití sloučenin I jako herbicidů a/nebo sloučenin, které umožňují dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci, mají substituenty výhodně následující významy, jednotlivě nebo v kombinaci výhodných provedení:

X¹ představuje atom vodíku nebo atom halogenu, obzvláště atom vodíku nebo atom chloru; . .

O

X představuje skupinu kyano nebo atom halogenu, obzvláště skupinu kyano nebo atom chloru;

X³ představuje atom vodíku; ,

Q představuje Q⁵, Q⁷, Q²¹, Q²², Q²⁷, Q³², Q³⁸, Q³⁹ nebo Q⁴⁰;

A¹ představuje atom kyslíku;

A³, A⁴ představují nezávisle na sobě atom kyslíku;

A⁸, A⁹ představují nezávisle na sobě atom kyslíku;

e« ♦ « ·· sice e e • · · * ·

A¹⁰, A¹¹ představují nezávisle na sobě atom kyslíku;

A¹² představuje atom síry;

A¹³ představuje atom kyslíku;

A¹⁵ představuje atom síry;

R¹ představuje Ci-C₄-alkyl;

R² představuje Cj-C₆-alkyl, C₂-C6-,alkenyl nebo C2-C₆-alkinyl;

R⁷ představuje. skupiny amino, Ci-C₆-alkyl,

Ci-C₆-halogenalkyl, Ci-C6-alkoxy nebo Ci-C₆-halogenalkoxy;

R⁸ představuje Ci-C6~alkyl, Ci-Cg-halogenalkyl,

C3-C7~cykloalkyl, C2-C₆-alkenyl nebo Ci-C6-halogenalkoxy;

R⁷ a R⁸ mohou společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představovat čtyř až sedmičlenný kruh, popřípadě přerušený atomem kyslíku, atomem síry nebo atomem dusíku;

R⁹, R¹⁰ představují nezávisle na sobě atom vodíku,

Ci-C₆-alkyl, Ci-Cg-alkoxy nebo společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představují 5- nebo 6-členný kruh;

R²⁹ představuje atom vodíku, skupinu amino nebo Ci-Cg-aLkyl;

• ·

R³⁰ představuje Ci-Cg-halogenalkyl, Ci-C6-halogenalkoxy nebo Ci-Cg-alkylsulfonyl a

R³¹ představuje atom vodíku, skupinu amino, Ci-C6-alkyl, C₃-C7-cykloalkyl nebo C₂-C6-alkenyl nebo

R³⁰ a R³¹ společně s atomy,' ke kterým jsou vázány, představují 5- nebo 6-členný kruh;

R³². představuje . atom vodíku, skupinu amino, Ci.-C6-alkyl, Ci-Ce-halogenalkýl nebo C₂-C₆-alkenyl; ,

R³³ představuje atom vodíku, skupinu, amino, Či-C₆-alkyl, C.i-C6-halogenalkyl nebo C₂-C6-alkenyl;

R³⁴ představuje atom vodíku nebo Ci~C6-alkyl;

R³⁵ představuje' Ci-C₆-halogenalkýl, Ci-C₆^halogenalkoxy nebo Ci-Cg-alkylsulfonyl;

R³⁶ představuje atom vodíku, skupinu amino, Ci-.C₆-alkyl, C₃-C7-cykloalkyl nebo C₂-C6~alkenyl;

R³⁷ představuje atom vodíku, skupinu kyano, atom halogenu, Ci-C₆-alkyl nebo Ci-C₆-alkoxy;

R³⁸ představuje

Ci-C₆-halogenalkyl,

Ci-C₆-alkylsulfonyl;

skupinu kyano,

Ci-C₆~halogenalkoxy

Ci-C₆-alkyl, nebo

R³⁹ představuje

Ci-C₆-halogenalkyl,

Ci-Cs-alkylsulfonyl·;

skupinu kyano,

Ci-C6-halogenalkoxy

Ci-C₆-alkyl, nebo

R⁴⁰ představuje atom halogenu;

R⁴¹ představuje atom vodíku, skupinu amino nebo

Ci-C₆-alkyl;

R⁴² představuje Ci-C₆-halogenalkyl, Či-C_€-halogenalkoxy, Ci-C₆-alkylsulfonyl nebo Ch-Cg-alkylsulfonyloxy;

R⁴³ představuje R⁴⁴ představuje atom vodíku, atom vodíku, skupinu amino nebo Ci-Cé-alkyl; amino nebo Ci-C₆-alkyl;

R⁴⁵ představuje atom vodíku, skupinu amino nebo Ci-Cg-alkyl;

R⁴⁶; R⁴⁷ představují nezávisle na sobě Ci-Cg-halogenalkyl nebo společně s atomy dusíku,· ke kterým jsou vázány, představují 5- nebo 6-členný kruh, popřípadě přerušený jedním atomem kyslíku nebo atomem síry v kruhu.

Obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce Ia (to jest I ve kterém X¹ = atom fluoru; X² = atom chloru? Q = ··

Q²¹; X³ = atom vodíku; A, A®, A⁹ = atom kyslíku; R²⁹ = methyl; R³⁰ = trifluormethyl; R³¹ = atom vodíku) a z nich obzvláště sloučeniny uvedené v tabulce 1:

Tabulka 1

^SO—NRlR2 I

H ia,

č.	R1	R2 '
Ia.l	H	ch3
Ia. 2	H	C2H5 '
Ia. 3	H	CH2CH2-CI
Ia . 4	H ' .	CH2CH2-CN
Ia. 5	Ή	CH2-CO-OCH3
Ia. 6	H	CH2-CO-OC2H5
Ia.7	H	eH(CH3) -co-och3
Ia. 8	H	ch2ch2-och3
Ia. 9	H	CH2-C2H5
Ia. 10	H	CH2CH2-C2H5
Ia. 11	H	CH(CH3)2

• · • · »···

Ia. 12	H '	CH(CH3)-C2H5
la.13	H	CH2-CH(CH3)2
Ia. 14	H	C(CH3)3
Ia.15	H	CH(CH3)-CH2- c2h5
Ia. 16	H	CH2-CH(CH3) -c2h5
Ia.17	H	ch2ch2-ch (CH3) 2 .
Ia.18	H	ch2-ch=c.h2
Ia.19	H	CH(CH3)=CH2
Ia.20	H	ch2=ch-ch3
Ia. 21	H	ch2-c=ck
Ia.22	H	CH(CH3)-C=CH
I a. 2 3	H	Cyklopropyl
Ia. 24	H	CH2-Cyklopropyl
Ia.25	H	Cyklopentyl
Ia.2 6.	H	CH2~Cyklopentyl
Ia.27	H	CH2-(1,3-Dioxólanyl)
Ia . 28	H	CH2-(2-Furyl)
Ia.29.	H	CH2-(3-Furyl)
Ia. 30	H	CH2-(2-Thienyl)
Ia. 31	H	CH2-(3-Thienyl)
Ia. 32	H	.Fenyl
Ia.33 . .	H	2-Chlorfenyl
Ia. 34	H	3-Chlorfenyl
Ia. 35	H	4-Chlorfenyl
Ia. 36	H	2-F.luorfenyl
Za. 37	H	3-Fluorfenyl

·· ···· *· • « · β ♦ · ♦ · υ > Α β> ·

Ia.38	H	4-Fluorfenyl
Ia.39	H	2-Methylfenyl
Ia.40 .	H	3-Methylfenyl
Ia.41	H	4-Methylfenyl
Ia.42	H	2-Methoxyfenyl
Ia. 43	H	3-Methoxyfenyl
Ia. 44	H	4-Methoxyfenyl
Ia. 45	H	2-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia. 46	H	3-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia.47	H	4-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia.48	H	2-Nitrofenyl
Ia. 49	H	3-Nitrofenyl
Ia. 50	H	4-Nitrofenyl
Ia.51	H	2-(Dimethylamino)fenyl
Ia. 52	H	3-(Dimethylamino)fenyl
Ia. 53	H .	4-(Dimethylamino)fenyl
Ia.54	H	2-(Trifluormethyl)fenyl
Ia. 55	H	3-(Trifluormethyl)fenyl
Ia. 56	H	4-(Trifluormethyl)fenyl
Ia.57	H	3-(Fenoxy)fenyl.
Ia. 58	H	4-(Fenoxy)fenyl
Ia.59	H	2,4-Difluorfenyl
Ia.60	H	2,4-Dichlorfenyl
Ia. 61	H	3,4-Difluorfenyl
Ia. 62	H	3,4-Dichlorfenyl
I a . 6 3	H	3,5-Difluorfenyl

»·»» «· ··>· . ·· • « *' ®· • * * · • · · » β> ' · «« ·»

Ia.64	H	3,5-Dichlorfenyl
la . 65	H	2-Pyridyl
Ia.66	H	3-Pyridyl
la. 67	H	4-Pyridyl
Ia.68	H	a-Naftyl
la. 69	H	Benzyl
Ia.70	H	2-Chlorbenzyl
Ia.71;	H	3-Chlorbenzyl
Ia.72	H	4-Chlorbenzyl
Ia.73	H	2-Methoxybenzyl
Ia.74	H	3-Methoxybenzyl
Ia.75	H '	4-Methoxybenzyl
Ia.76	ch3	ch3
Ia.77	ch3	c2h5
Ia.78	ch3	ch2ch2-ci
Ia.79	ch3	ch2ch2-cn
Ia.8O	ch3	ch2-co-och3
Ia.81	ch3	ch2-co-oc2h5
Ia.82	ch3 .	CH(CH3)-CO-OCH3 '
Ia.83	ch3	CH2CH2-OCH3
la. 84	ch3	ch2-c2h5
la. 85	ch3	ch2ch2-c2h5
Ia.86	ch3	CH(CH3)2
Ia.87	ch3	CH(CH3)-C2H5
la. 88	ch3	CH2-CH(CH3)2
Ia.89	ch3	C(CH3)3

- . 25 «··«·· · · · · ♦ ·»·· ·· ·· ··

Ia.9O	ch3	CH (CH3) -CH2-C2H5
la.91	ch3	CH2-CH (CH3) -c2h5
Ia.92	ch3	CH2CH2-CH(CH3)2
Ia.93	ch3	ch2-ch=ch2
Ia.94	ch3	CH (CH3)-ch2
Ia.95	ch3	ch2-ch-ch3
la. 96	ch3	ch2-c=ch
Ia.97	ch3	CH(CH3)-C=CH
Ia.9,8	ch3	Cyklopropyl ,
la. 99	ch3	CH2-Cyklopropyl
la.100	ch3	Cyklopeňtyl
la.101	ch3	CH2-Cyklopentyl
la.102	ch3	CH2-(1,3-Dioxolanyl)
la.103	ch3	CH2- (2-Furyl)
Ia.104	ch3	CH2- (3-Furyl)
Ia.105	ch3	CH2-(2-Thienyl)
la.106	ch3	CH2-(3-Thienyl)
Ia.107	ch3	Fenyl
la.108	ch3	2-Chlorfenyl
la.109	ch3	.3-Chlorfenyl
Ia.110	ch3	4-Chlorfenyl
Ia.lll	ch3	2-Fluorfenyl
la.112	ch3	3-Fluorfenyl
la.113	ch3	4-Fluorfenyl
la.114	ch3	2-Methylfenyl
la.115	ch3	3-Methylfenyl

• ·· ·

- 26» · to « ··

la.116	ch3	4-Methylfenyl
la.117	ch3	2-Methoxyfenyl
Ia.118	ch3	3-Methoxyfenyl
,Ia.ll9	ch3	4-Methoxyfenyl
Ia.120	ch3	2-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia.121	ch3	3-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia.122	ch3	4-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia.123	ch3	2-Nitrofenyl
Ia.124	ch3	3-Nitrofenyl
Ia. 125.	ch3	4-Nitrofenyl
Ta.126	ch3	2-7 (Dimethylamino) fenyl
:Ia.127	ch3	3-(Dimethylamino)fenyl
Ia.128	ch3	4-(Dimethylamino)fenyl
Ia.129	ch3	2- (Trifluormethyl)fenyl
Ia.130 ‘	ch3	3-(Trifluormethyl)fenyl
Ia.131	ch3	4- (Trifluormethyl)fenyl
Ia.132	ch3	3-(Fenoxy)fenyl:
Ia.133 '	ch3	4-(Fenoxy)fenyl
Ia.134	ch3	2,4-Difluorfenyl
Ia.135	ch3	2,4-Dichlorfenyl
Ia.136	ch3	3,4-Difluorfenyl
Ia.137	ch3	3,4-Dichlorfenyl
Ia.138	ch3	3,5-Difluorfenyl
Ia.139	ch3	3,5-Dichlorfenyl
Ia.140	ch3	2-Pyridyl
Ia.141	ch3	3-Pyridyl

• 9 ···· '*·

Ia.142	ch3	4-Pyridyl
Ia.143	ch3	a-Naftyl
Ia.144	ch3	Benzyl
Ia.145	ch3	2-Chlorbenzyl
Ia.146	ch3.	3-Chlorbenzyl
Ia.147	ch3	4-Chlorbenzyl
Ia.148	ch3	2-Methoxybenzyl
Ia.149	ch3	3-Methoxybenzyl
Ia.150	ch3	4-Methoxyběnzyl
Ia. 151. '	C2H5	c2h5
ia-152	c2h5	ch2ch2-ci
Ia,153	c2h5	ch2ch2-cn
Ia.154 .	c2h5	ch2-co-och3
Ia.155	c2h5	ch2-co-oc2h5
Ia.156	c2h5	CH(CB3)-CO-OCH3
Ia.157	c2h5	ch2ch2-och3
Ia.158	c2h5	ch2-c2h5
Ia.159	c2h5	ch2ch2-c2h5
Ia.1.60.	c2h5 .	CH(CH3)2
Ia.161	c2h5	CK(CH3)-C2Hs
Ia.162	c2h5	CH2-CH(CH3)2
Ia.163	c2h5	C(CH3)3
Ia.164	c2h5.	CH('CH3)-CH2-C2H5
Ia.165	c2h5	CH2-CH(CH3) -c2h5
Ia.166	c2h5	CH2CH2-CH(CH3)2
Ia.167	c2h5 ,	ch2-ch=ch2

• ·' «··· ··

• ' »·»»

Ia.168	c2h5	CH(CH3)-CH2
Ia.169	c2h5	ch2=ch-ch3
la.170	c2h5	ch2-c=ch
Ia.171	c2h5	CH(CH3)-C=CH
Ia.172 '	c2h5	Cyklopropyl
Ia.173	c2h5	CH2-Cyklopropyl
Ia.174	c2h5	Cyklopentyl
Ia.175	c2h5	CH2-Cyklopentyl
Ia.176	c2h5	CH2-(P, 3-Dioxolanyl)
Ia.177	c2h5	CH2-(2-Furyl)
Ia.178	c2h5	CH2-(3-Furyl)
Ia.179	c2h5	CH2-(2-Thienyl) .
Ia.180	C2H5	CH2-(3-Thienyl)
Ia.181	c2h5	Fenyl
Ia.182	c2h5	2-Chlorfenyl
Ia.183	c2h5	3-Chlorfenyl
Ia.184	c2h5	4-Chlorfenyl .
Ia.185	c2h5	2-Fluorfenyl
Ia.186	c2h5	3-Fluorfenyl
Ia.187	C.2H5	4-Fluorfenyl
Ia.188	c2h5	2-Methylfenyl
Ia.189	c2h5	3-Methylfenyl
Ia.190	c2h5	4-Methylfenyl
Ia.191	c2h5	2-Methoxyfenyl
Ia.192	c2h5	3-Methoxyfenyl
Ia.193	c2h5 .	4-Methoxyfenyl

• φ

la.194 .	c2H5'	2-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.195	c2h5	3-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia.196	c2h5	4-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.197	c2h5	2-Nitrofenyl
Ia.198	C2H5	3-Nitrofenyl
Ia.199	c2H5	4-Nitrofenyl
Ia.200	c2h5	2-(Dimethylamino)fenyl
Ia.201	C2Hs	3-(Dimethylamino)fenyl
Ia.202	C2H5	4-(Dimethylamino)fenyl
Ia.203	C2H5	2-(Trifluormethyl)fenyl
Ia.204	C2H5	3- (Trifluormethyl)fenyl
Ia.205	c2h5	4-(Trifluormethyl)fenyl
Ia,206	C2H5	3-(Fenoxy)fenyl
. Ia.207	C2Hs	4-(Fenoxy)fenyl .
Ia.208	C2H5	2,4-Difluorfenyl
Ia.209	C2H5	2,4-Dichlorfenyl.
Ia.210	c2H5	3,4-Difluorfenyl
Ia.211	c2h5	3,4-Dichlorfenyl
Ia.212	c2h5	3,5-Difluorfenyl
Ia.213	c2h5	3,5-Dichlorfenyl
Ia.214	C2H5	2-Pyridyl
la.215	c2H5	3-Pyridyl
la.216	C2H5	4-Pyridyl
Ia.217	c2H5	a-Naftyl ·
Ia.218	C2H5	Benzyl
Ia.219	c2H5	2-Chlorbenzyl

Ia,220	c2h5	3-Chlorbenzyl
la.221	c2h5	4-Chlorbenzyl
Ia.222	c2h5	2-Methoxybenzýl
Ia.223	c2h5	3-Methoxybenzyl
Ia.224	c2h5	4-Methoxybenzyl
Ia.225	ch2-c2h5	c2h5
Ia.226	ch2-c2h5	CH2CH2-C1'
la.227	ch2-c2h5	ch2ch2-cn
Ia.228	ch2-c2h5	CH2-CO-OCH3
Ia.229	ch2-c2h5	ch2-co-oc2h5
Ia.230	ch2-c2h5	CH (CH3) -CO-OCH3
Ia.231	ch2-c2h5	ch2ch2-och3
Ia.232	ch2-c2h5	ch2-c2h5
Ia.233	ch2-c2h5	ch2ch2-c2h5
Ia.234	ch2-c2h5	CH(CH3)2
Ia.235	CH2-C2Hs	CH(CH3) -c2h5
Ia.236	ch2-c2h5	CH2-CH(CH3)2
Ia.237	ch2-c2h5	C(CH3)3
Ia.238	ch2-c2h5	CH(CH3)-CH2- c2h5
Ia.239	ch2-c2h5	CH2-CH(CH3)-C2H5
Ia.240	ch2-c2h5	CH2CH2-CH(CH3)2
Ia.241	CH2-C2H5	ch2-ch=ch2
Ia.242	ch2- C2H5	CH(CH3)=CH2
Ia.243	ch2-c2h5	ch2=ch-ch3
Ia.244	ch2-c2h5	ch2-c=ch
Ia.245	ch2-c2h5	CH(CH3) -c=ch

31.

···· '· ·

Ia.246	ch2-c2h5	Cyklopropyl
Ia.247	CH2-C2H5	CH2-Cyklopropyl
Ia.248	CH2-C2H5	Cyklopentyl
Ia.249	CH2-C2H5 '	CH2-Cyklopentyl
Ia.250	CH2-C2H5	CH2-(1,3-Dioxolanyl)
Ia.251	ch2-c2h5	CH2-(2-Furyl ).
Ia.252	ch2-c2h5	CH2-(3-Furyl)
Ia.253 .	CH2-C2H5	CH2-(2-Thienyí)
Ia.254	CH2-C2H5	CH2-(3-Thienyl)
Ia.255	CH2-C2H5	Fenyl
. Ia.256	CH2-C2H5	2-Chlórfenyl
Ia.257	CH2-C2H5	3-Chlorfenyl
Ia.258	ch2-c2h5	4-Chlorfenyl· .
Ia.259	ch2-c2h5	2-Fluorfenyl '
Ia.260 .	CH2-C2H5	3-Fluórfenyl
Ia.261	CH2-C2H5	4-Fluorfenyl
Ia.262	ch2-c2h5	2-Methylfenyl’
Ia.263	CF.2-C2.H5	3-Methylfenyl
Ia.264	CH2-C2H5	4-Meťhylfenyl
I a. 2 6 5	CH2-C2H5	2-Methoxy fenyl.
Ia.266	CH2-C2H5	3-Methoxyfenyl
Ia.267	ch2-c2h5	4-Methoxyfeny1
Iá.268	CH2-C2H5	2-(Methoxykarbonyl)fenyl
la.269	ch2-c2h5	3-(Methoxykarbonyl)fenyl.
Ia.270	CH2-C2H5	4-(Methoxykarbonyl)fenyl
’ Ia.271	CH2-C2H5	2-Niťrofenyl

Ia.272	ch2-c2h5	3-Nitrofenyl
Ia.273	CH2-C2H5	4-Nitrofenyl ·
Ia.274	CH2-C2H5	2-(Dimethylamino)fenyl
Ia.275	CH2-C2H5	3-(Dimethylamino)fenyl
Ia.276	CH2-C2Hs	4-(Dimethylamino)fenyl
Ia.277	CH2-C2H5	2-(Trifluormethyl)fenyl
Ia.278	CH2-C2H5	3-(Trifluormethyl)fenyl
Za.279	CH2-C2H5	4-(Trifluormethyl)fenyl
Ia.280	ch2-c2h5	3-(Ferioxy)fenyl
Ia.281	CH2-C2H5	4-(Fenoxy)fenyl
Ia.282 ·*	CH2-C2H5	2,4-D.ifluorfenyl
Ia.283	CH2-C2H5	2,4-Dichlorfenyl
la.284	ch2-c2h5	3,4-Difluorfenyl
Ia.285	CH2-C2H5	3,4-Dichlorfenyl
13,28:6	CH2-C2H5	3,5-Difluorfenyl
. Ia.287	CH2-C2H5	.3,5-Dichlorfenyl
Ia.288'.	CH2-C2H5	2-Pyridyl
Ia.289	CH2-C2H5	3-Pyridyl
Ia.290 '	CH2-C2H5	4-Pyridyl
Ia.291 ·	CH2-C2H5	a-Ňaftyl
la.292	CH2-C2H5	Benzyl
ia.293	CH2-C2H5 ‘	2-Chlorbenzyl
Ia.294	CH2-C2H5	3-Chlorbenzyl
Ia.295	CH2-C2H5	4-Chlorbenzyl
Ia.296	ch2-c2h5	2-Methoxybenzyl
Ia.297	ch2-c2h5	3-Methoxybenzyl

9 9 99 9

..:9 9

Λ·''* • · ·· « ’9 '9 ·

9 *

Ia.298	CH2-C2H5	4-Methoxybenzy1
Ia.299	CH2-CH2-C2H5	CH2CH2-C1 -
Ia.300	CH2-CH2-C2H5	CH2CH2-CN
Ia.301	CH2-CH2-C2H5	ch2-co-och3
la.302	CH2-CH2-C2H5	ch2-co-oc2h5
la.303	CH2-CH2-C2H5	CH (CH3)-CO-OCH3
la.304	CH2-CH2-C2H5	ch2ch2-och3
la.305	CH2-CH2-C2H5	ch2ch2-c2h5
la.306	CH2-CH2-C2H5	ČH(CH3)2
Ia.307	CH2-CH2-C2H5	CH(CH3)-C2H5
Ia.308 .	CHz-CHz-CzHs	ch2-ch<ch3)2
Ia.309	CH2-CH2-C2H5 .	C(CH3)3 . ’ .
la.310	CH2-CH2-C2H5 .	CH(CH3) -ch2-c2h5 .
Ia.311	CH2-CH2-C2H5	CH2-CH(CH3) -c2h5
Ia.312	CH2-CH2-C2H5	CH2CH2-CH(CH3)2
Ia.313	CH2-CH2-C2H5	ch2-ch=ch2
Ia.314	CH2-CH2-C2H5	CH(CH3)=CH2
. Ia.315	ch2-ch2-c2h5	ch2=ch-ch3
Ia.316	CH2-CH2-C2H5	ch2-c=ch
la.317	CH2-CH2-.C2H5	CH(CH3)-C=CH
la.318	CH2-CH2-C2H5	Cykloprópyl
Ia.319	ch2-ch2-c2h5	CH2-Cyklopropyl
Ia.320	ch2-ch2-c2h5	Cyklopentyl
Ia.321	ch2-ch2-c2h5	CH2-Cyklopentyl
Ia.322	ch2-ch2-c2h5	CH2-(1,3-Dioxolanyl)
la.323	ch2-ch2-c2h5	CH2- (2-Furyl)

• · · « · ·

la.324	CH2-CH2-C2H5	CH2-(3-Furyl)
Ia.325	ch2-ch2-c2h5	CH2-(2-Thienyl)
Ia.326	CH2-CH2-C2H5	CH2~(3-Thienyl)
la.327	CH2-CH2-C2H5	Fenyl
Ia.328	CH2-CH2-C2H5	2-Chlorfenyl
Ia.329	CH2-CH2-C2H5	3-Chlorfenyl
Ia.330	CH2-CH2-C2H5	4-Chlorfenyl
Ia.331	CH2-CH2-C2H5	2-Fluorfenyl
Ia.332 ,	CH2-CH2-C2H5	3-Fluorfenyl
Ia.333	CH2-CH2-C2H5	4-Fluorfenyl
Ia.334	CH2-CH2-C2H5	2-Methylfenyl
Ia.335	CH2-CH2-C2H5	3-Methylfenyl
Ia.336	CH2-CH2-C2H5	4-Methylfenyl
Ia.337	CH2-CH2-C2H5	2-Methoxyfenyl
Ia.338	ch2-ch2-c2h5	3-Methoxyfenyl
Ia.339	CH2-CH2-C2H5	4-Methoxyfényl
Ia.340	CH2-CH2-C2H5	2-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia.341	CH2-CH2-C2H5	3-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia.342	CH2-CH2-C2H5	4-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia.343	CH2-CH2-C2H5	2-Nitrofenyl
Ia.344	CH2-CH2-C2H5	3-Nitrofenyl
Ia.345	CH2-CH2-C2H5	4-Nitrofenyl
Ia.346	CH2-CH2-C2H5	2-(Dimethylamino)fenyl
Ia.347	CH2-CH2-C2H5	3-(Dimethylamino)fenyl
la.348	CH2-CH2-C2H5	4-(Dimethylamino)fenyl
Ia.349	CH2-CH2-C2H5	2-(Trifluormethyl)fenyl

···· • 9· ·· « 9 9 * ·· ··

Ia.350	ČH2-CH2-C2H5	3-(Trifluormethyl)fenyl
Ia.351	ch2-ch2-c2h5	4-(Trifluormethyl)fenyl
Ia.352	ch2-ch2-g2h5	3-(Fenoxy)fenyl
Ia.,353	ch2-ch2-c2h5	4-(Fenoxy)fenyl
Ia.354	ch2-ch2-c2h5	2,4-Difluorfenyl
Ia.355	ch2-ch2-c2h5	2,4-Dichlorfenyl
Ia.356	ch2-ch2-c2h5	3,4-Difluorfenyl
Ia.357	CH2-CH2-C2H5	3,4-Dichlorfenyl
Ia.358	ch2-ch2-c2h5	3,5-Difluorfenyl
Ia.359	ch2-ch2-c2h5	3,5-Dichlorfenyl
Ia.360	CH2-CH2-C2H5	2-Pyridyl
Ia.361	CH2-CH2-C2H5	3-Pyridyl
Ia.362	ch2-ch2-c2h5	4-Pyridyl
I a . 3 6 3 .	ch2-ch2-c2h5	a-Naftyl ·
Ia.364	ch2-ch2-c2h5	Benzyl
I a . 3 6 5	ch2-ch2-c2h5	2-Chlorbenzyl
Ia.366	ČH2-CH2-C2H5	3-Chlorbenzyl
Ia.367	ch2-ch2-c2h5	4-Chlorbenzyl
Ia.368	ch2-ch2-c2h5	2-Methoxybenzyl
Ia.369	ch2-ch2-c2h5	3-Methoxybenzyl
Ia.370	CH2-CH2-C2H5	4-Methoxybenzyl
Ia.371	CH(CH3)2	CH2CH2-C1
Ia.372	CH(CH3)2	CH2CH2-CN
Ia.373	CH(CH3)2	ch2-co-och3
Ia.374	CH(CH3)2	CH2-CO-OC2H5
Ia.375	CH(CH3)2	CH (CH3) -CO-OCH3

*·

ee • · · • * · • · · · ·· ·*

Ia.376	CH(CH3)2	ch2ch2-och3
la.377	CH(CH3)2	CH(CH3)2
Ia.378	CH(CH3)2	CH(CH3)-C2H5
Ia.379	CH(CH3)2	CH2-CH(CH3)2
Ia.380	CH(CH3)2	C(CH3)3
Ia.381	CH(CH3)2	CH(CH3)-CH2-C2H5
Ia.382	CH(CH3)2	CH2-CH(CH3) -c2h5
Ia.383	CH(CH3)2	CH2CH2-CH(CH3)2
Ia.384	CH(CH3)2	ch2-gh=ch2
Ia.385	CH(CH3)2	CH(CH3)=CH2
Ia.386	CH(CH3)2. '	ch2=ch-ch3
Ia.387	CH(CH3)2	ch2-c=ch
Ia.388	CH(CH3)2	CH(CH3)-C=CH
Ia.389	CH(CH3)2	Cyklopropyl
Ia.390	CH(CH3)2	CH2-Cyklopropyl
Ia.391’	CH(CH3)2	Cyklopentyl
Ia.392	CH(CH3)2	CH2-Cyklopentyl
Ia.393	CH(CH3)2	CH2-(1, 3-Dioxolanyl)
Ia.394	CH(CH3)2	CH2-(2-Furyl)
Ia.395	CH(CH3)2	CH2-(3-Furyl) .
Ia.396	CK(CH3)2	CH2-(2-Thienyl).
Ia.397	CH(CH3)2	CH2—(3-Thienyl)
Ia.398	CH(CH3)2	Fenyl
Ia.399	CH(CH3)2	2-Chlorfenyl
Ia.400	CH(CH3)2	3-Chlorfenyl
Ia.401	CH(CH3)2	4-Chlorfenyl

•τ «« re ·· ···· • ·

•. · · ··«· ·· • · · · • 4 4 4

44

44

4 4 4 '· « • · · · · •4 4444

Ia.402	CH(CH3)2	2-Fluorfenyl
Ia.403	CH(CH3)2	3-Fluorfenyl
Ia.404	CH(CH3)2	4-Fluorfenyl . '·
Ia.405	CH(CH3)2	2-Methylfenyl
Ia.406	CH(CH3)2	3-Methylfenyl
Ia.407	CH(CH3)2	4-Methylfenyl
Ia.408	CH(CH3)2	2-Methoxyfenyl
Ia.409 .	CH(CH3)2	3-Methoxyfenyl
Ia.410	CH(CH3)2	4-Methoxyf enyl
Ia.411 ,	CH(CH3).2	2-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ta. 412 ,	CH(CH3)2	3-(Methoxykarbonyl)fenyl '
Ia.413.	CH(CH3)2	4-(Methoxykarbonyl)fenyl
Ia..414	CH(CH3)2	2-Nitrofenyl
,Ia.415	CH(CH3)2	3-Nitřofenyl
Ia.416 .	CH(CH3)2	4-Nitrofenyl·
Ia.417	CH (CK3) 2	2-(Dimethylamino)fenyl
la.418	CH(CH3)2	3-(Dimethylamino)fenyl
Ia.419 ·	CH(CH3):2 .	4-(Dimethylamino)fenyl
Ia-420	CH(CH3)2	2-(Trifluormethyl)fenyl
Ia.421	CH(CH3)2	3-(Trifluormethyl)fenyl
Ia.422	CH(CH3)2	4-(Trifluormethyl)fenyl
Ia.423	CH(CH3)2	3-(Fenoxy)fenyl
Ia.424	CH(CH3)2	4-(Fenoxy)fenyl
Ia.425	CH(CH3)2	2,4-Dífluorfenyl
Ia.426	CH(CH3)2	2,4-Dichlorfenyl
Ia.427	CH(CH3)2	3,4-Difluorfenyl

<4- /.

«« • « ··· • · • * ’ ·» ·· ·*·♦ to B • · * » · · · • · · · toto toto • · ' toto λ · toto « to · * • · * • · · •to ««to·

Ia.428	CH(CH3)2	3,4-Dichlorfenyl .
Ia.429	CH(CH3)2	3,5-Difluorfenyl
Ia.,430	CH(CH3)2	3,5-Dichlorfenyl
Ia.431	CH(CH3)2	2-Pyridyl
Ia.432	CH(CH3)2	3-Pyridyl
Ia.433	CH(CH3)2	4-Pyridyl '
Ia.434	CH(CH3)2	a-Naftyl
la.435	CK(CH3)2 .	Benzyl
Ia.436	CH(CH3)2	2-Chlorbenzyl.
Ia.437	CK(CH3)2	3-Chlorbenzyl
Ia.438	CH(CH3)2	4-Chlorbenzyl .
Ia.439	CH(CH3)2	2-Methoxýbenzyl 1 í · s, ' A
Ia.440	CH(CH3)2	3-Methoxybenzyl· . .
Ia.441	CH(CH3)2	4-Methoxybenzy1
Ia.442	-ÍCK2)4- ' .
|Ia.443	/- . -CH2-CH=CH-CH2- .

Další obzvláště výhodné sloučeniny obecného vzorce I jsou sloučeniny obecných vzorců Ib až Iz, Ιφ, Ιλ, Ιπ, Ιψ a Ιζ, obzvláště

«· · · sloučeniny obecného vzorce od odpovídajících sloučenin R²⁹ představuje skupinu amino

Ib.l až Ib.443, které Ia.l až Ia.443 pouze se liší tím, že

- sloučeniny obecného vzorce Ic.l až Ic.443, které sé liší od odpovídájících sloučenin .la.1 až Ia.443 pouze tím, žé X¹ představuje atom vodíku:

- sloučeniny obecného vzorce Id.l áž Id.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až.Ia.443 pouze tím, že X¹ představuje' atom vodíku a R = amino:

« · ····

Id;

- sloučeniny obecného vzorce Ie.l až Ie.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až ,1a.443 tím, že Q představuje Q⁵, A¹ představuje. .atom kyslíku,' R⁷ představuje difluormethyl a R⁸ představuje methyl:

- sloučeniny obecného vzorce If\ 1 až If.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že X¹ představuje atom chloru, Q- představuje Q⁵, A¹ představuje atom kyslíku, R⁷ představuje difluormethyl a R⁸ představuje methyl:

• · · · * te <9 ♦ · ♦ · • · · · ·· · 0 ·.·

If;

- sloučeniny obecného vzorce Ig. 1 až'Ig.443, které se liši od odpovídájicich sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že Q představuje Q⁵, A¹ představuje atom kyslíku a R⁷ + R⁸ představují tetramethylen:

Ig;

- sloučeniny obecného' vzorce Ih.laž Ih.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že X¹ představuje atom chloru, Q představuje Q⁵, A¹ představuje atom kyslíku a R⁷ + R⁸ představuje tetramethylen:

cr

Cl

Ih;

»· ·<·«

- sloučeniny obecného vzorce Ij.l až Ij.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že Q představuje Q²², A¹⁰ a A¹¹ představují atom kyslíku, A¹² představuje atom síry a R³², R³³ představují methyl:

ij,.

- sloučeniny obecného vzorce Ik.l až Ik.44.3, které se liší od odpovídajících sloučenin Iail až Ia.443 tím, že Q představuje Q²², A¹⁰, A¹¹ & A¹² představují atom kyslíku a R³² & R³³ představují methyl:

Ik,

- sloučeniny obecného vzorce Im.l až Im.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.44.3 tím, že Q představuje Q²⁷, A¹³ představuje atom kyslíku, R³⁴ & R³⁶ představují atom vodíku a R³⁵ představuje trifluormethyl • > <’ ·

• · '·'*'..··· * · · · ·«·.'· 9 9 9 9·.. 9 9 ·'· 99 9 9

- sloučeniny obecného vzorce In.l až In.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že Q představuje Q²⁷, A¹³ představuje atom kyslíku, R³⁴ představuje . atom vodíku, R³⁵ ,představuje trifluormethyl a R³⁶ představuje methyl:

In;

- sloučeniny obecného vzorce Io.l až lo.443, které se liší od odpovídajících představuj e představuje

Q²\ atom sloučenin Ia.l

A¹³ představuje >35 áž Ia; 443 tím, že atom ' kyslíku, R vodíku,“ R představuje SO2-CH3 a R'

Q představuje skupinu amino:

H₃C—SO;

^S0₂—nr!r2

Cl

ΙΟ;

β «: Φ · · • · * · '» « « · · • · · ·

-sloučeniny obecného vzorce Ip.l až Ip.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia,443- tím, že Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom chloru, R³⁸ představuje difluormethoxy a R³⁹ představuje methyl:

_^S0₂—NR¹R²

ISr

I

H ip;

- sloučeniny obecného vzorce Iq.l až Iq.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom , bromu, R³⁸ představuje difluormethoxy a R³⁹ představuje methyl: ;

I

H

S0₂—NRiR² iq;

- sloučeniny obecného vzorce Ir.l až Ir.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že X¹ představuje atom chloru, Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom bromu, R³⁸ představuje difluormethoxy a R³⁹ představuje methyl:

s ** ·« - ·»> ϊ¹. ! 9; 9 9 · ι • ·· ' · ' ’

Φ Φ Φ · φ » · Φ Φ 1 ► ··· φφ ·Φ

- sloučeniny obecného vzorce Is·. 1 až · Is .'443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l·'až Ia.443 tím, že Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom chloru, R³⁸ představuje trifluormethyl á R³⁹ představuje methyl:

- sloučeniny Obecného vzorce It.l až It.44'3, které se liší od·· odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom bromu, R³⁸ představuje ’ · . · > .

trifluormethyl a· R³⁹ představuje methyl:

^602—NRlR² I

H

It;

- sloučeniny obecného vzorce Iu.l až Iu.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až la. 44.3 tím, že X¹ představuje atom chloru, Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom bromu, R³⁸ představuje trifluormethyl a R³⁹ představuje methyl:

-sloučeniny obecného vzorce Iv.l až Iv.443, které še liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom chloru, R³⁸ představuje SO₂-CH₃ a R³⁹ představuje methyl:

- sloučeniny obecného vzorce Iw.l až Iw.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom bromu, R³⁸ představuje

SO2-CH3 a R³⁹ představuje methyl:

e· ee ee ···'· ·· ·* é'' ϊ * s i, e ·' · o '«· i . * • e · · · . ♦ · 9 · » e ···'«. » · · 9 « ···· ee · · s,· · φ ····

- sloučeniny,obecného vzorce Ix.l až Ix.443, které se·liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že X¹ představuje atom chloru, Q představuje Q³², R³⁷ představuje atom bromu, R³⁸ představuje SO₂-CH₃ a R³⁹ představuje methyl:

- sloučeniny obecného vzorce Iy.l až Iy.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až- Ia.443 tím, že Q představuje Q³⁸, R⁴⁰ představuje atom chloru, R⁴¹, R⁴³ představují atom vodíku a R⁴² představuje trifluormethyl:

- 48 · · ·.·

- sloučeniny obecného vzorce Iz.1 až Iz.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že Q představuje Q³⁹, A¹ představuje atom kyslíku, A¹⁵ představuje atom síry, R⁴⁴ a R⁴⁵ představují methyl:

- sloučeniny obecného vzorce Ιφ.1 až Ιφ.443, které se liší od odpovídajících sloučenin’ Ia.l až Ia.4’43 tím, že Q představuje Q⁴⁰, A¹⁶ A¹⁷ představují atom kyslíku, a R⁴⁶ + .R⁴⁷ vytváří řetězec -CH2CH2-O-CH2-

- sloučeniny obecného vzorce Ιλ.Ι až Ιλ.443, které se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l až Ia.443 tím, že Q představuje Q⁴⁰, A¹⁶ představuje atom síry, A¹⁷ představuje atom kyslíku a R⁴⁶ + R⁴⁷ vytváří, řetězec -CH2CH2-O-CH249

Ιλ;

- sloučeniny obecného vzorce Ιπ.1 až Ιπ.443, které..se liší od odpovídajících sloučenin Ia.l' až Ia.443 tím, že Q představuje Q⁴⁰, A¹⁶ & A¹⁷ představují atom síry a R⁴⁶ + R⁴⁷ vytváří řetězec -CH2CH2-O-CH2-:

- sloučeniny obecného vzorce Ιψ.1 až Ιψ. 443, které se liší od ‘odpovídajících' sloučenin Ia.l až Ia.443' tím, že Q představuje Q⁴⁰, A¹⁶ představuje? atom kyslíku, . A¹⁷ představuje atom síry a R⁴⁶ + R⁴⁷ vytváří řetězec -CH2CH2-OCH₂- 50

- sloučeniny obecného vzorce Ιζ.1 až Ιζ.443, které se liší od' odpovídajících sloučenin. Ia.l až Ia. 443 tím, že Q představuje Q⁷, A³ & A⁴ představují atom kyslíku a R⁹ + R¹⁰ vytvářejí tétraméthylenový řetězec:

Ιζ.

Fenylsulfamoylové karboxamidy, ' substituované uracilem, obecného vzorce I podle předloženého vynálezu mohou být získány různými způsoby, které jsou známy odborníkům v oboru, výhodně jedním z dále popsaných způsobů.

A). Reakce derivátu benzoové kyseliny obecného vzorce II se sulfamidem III, popřípadě v přítomnosti kopulačního činidla jako je N,N-karbonyldiimidazol (CDI) nebo po přeměně sloučeniny obecného vzorce II na odpovídající chlorid kyseliny:

SO2——NRlR²

II

X3

III

I (A = O)

N, N'-karbonyldiimidazol (CDI) se přidá do roztoku derivátu karboxylové kyseliny obecného vzorce II v inertním rozpouštědle jako je tetrahydrofuran. Výsledná směs se míchá zá teploty . zpětného toku po dobu dostatečnou k ukončení reakce a potom s.e ochladí na teplotu okolí. Potom se přidá popřípadě substituovaný sulfamid III následovaný diazabicykloundekánem (DBU) a směs še míchá do. ukončení' reakce. Standardní zpracování a izolace dávají produkt v čisté formě.

Deriváty benzoové kyseliny 'obecného vzorce II - a * odpovídající karboxyláty, které mohou být jednoduše saponifikovány pro získání volných kyselin II - jsou známy z literatury nebo mohou být připraveny způsoby analogickými způsobům známým z literatury. Způsoby saponifikace esterů na deriváty benzoové kyseliny obecného , vzorce II jsou dostečně dobře známy odborníkům v oboru; proto není třeba uvádět detaily. Jako příklad je možno uvést referenci na monografii Kocienski, Protecting Groups, Thíeme Verlag 1994, a Greene, Wuts, Protecting Groups in Organic Synthesis, Wiley · 1999, a Houben-Weyl, Methoden der organischen Chemie, sv. E5, část I (1985)., str. 223 a ee ββ 9·9

9999 následující. Kromě aktivace imidazolonů jsou vhodné I jiné způsoby.

Pro aktivaci kyselin jsou vhodné různé způsoby. Kyseliny mohou být například přeměněny na jejich chloridy působením pomocí SOC1₂, POCI3, PCI5, COC1₂ nebo (COC1)₂. Alternativně mohou být imidazolidy připraveny reakcí s N,Nkarbonyldiimidazolem. Používané způsoby jsou dostatečně dobře známy odborníkům, viz například Houben Weyl, Methoden der Organischen Chemie, sv. E5 (1985), část 1, str. 587 a následující a sv. E5 (1985), část II, str. 934 a následuj ící.

Způsoby přípravy derivátů benzoové kyseliny obecného vzorce II, kde Q je jiný než Q²¹, zahrnují způsoby popsané v dokumentech US 5,872,253, US 5,484,763 a v současně podané přihlášce č. 09/368,340, podané 4. srpna 1999, která je zde zahrnuta jako reference.

Prekurzory požadované pro syntézu sloučenin obecného vzorce I, ve kterých Q = Q²¹, jako je jsou 2-chlor-5 [3,6-dihydro3-methyl-2,6-di-oxo-4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]4-fluorbenzoová kyselina (CAS č. 120890-57-5), jsou popsány například v EP-A 195 346, WO 89/02891, WO 98/08151 a v literatuře tam citované nebo mohou být vyrobeny tam popsaným způsobem. Vzhledem k esterům obecného vzorce II, ve kterém Q = Q⁵, A¹ = atom kyslíku, R⁷ = difluormethyl, R⁸ = methyl, X¹ = atom. fluoru nebo atom chloru a X² = atom chloru, se jako reference uvádí US 5,035,740 a GB-A 22 53 • ΦΦ *« sete ®e ·· ·'- φ 9' ' Φ · » * * · '·' φφ · · Φ ·. Φ Φ · φ φ · φ Φ » · (· · · Φ . 'φ Φ Φ Φ · φ Φ ΦΦ' φφφφ · · Φ Φ Φ Φ Φ···

625; vzhledem k sloučeninám obecného vzorce II, ve kterém Q =. Q⁵ a R⁷ a R⁸ spolu s atomy, ke kterým jsou vázány, vytvářejí 6-členný kruh, jako je methylester kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-(5,6,7,8-tetrahydro-3-oxo1.2.4- triazolo[4,3-a]pyridin-2(3H)-yl)benzoové (CAS č. 104799-37-3), se jako reference uvádí JP-A 61/069,776. Takové sloučeniny jsou také uvedeny ve WO 94/22860.

Deriváty benzoové kyseliny obecného vzorce II, ve kterém Q je Q²², A¹⁰ & A¹¹ ~ atom kyslíku, A¹² = atom kyslíku nebo atom síry, R³² & R³³ = amino nebo alkyl, X¹ = atom fluoru a X² = atom chloru, jsou, známy z EP-A 584,655 a WO 00/50409, například 2-chlor-5-(3,5-dimethyl-2,6-dioxo-4-thi-oxo1.3.5- triazinan-l-yl)-4-fluorbenzoová kyselina . (CAS č.· 289882-59-3) a methylester kyseliny 2-chlor5-(3,5-dimethyl-2,4,6-trioxo-l,3,5-triazinan-l-yl)4-fluorbenzoové (CAS č. 154883-47-3).

Deriváty benzoové kyseliny obecného vzorce II a jejich estery, kde Q je Q²⁷, jsou známy z WO 97/07104 , WO 96/39392, WO 99/14201 a WO 99/52878, například kyselina 2-chlor-4-fluor-5-(5-trifluormethyl-3-pyridazinon2-yl) benzoová (R³⁴ - atom vodíku, R³⁵ = trif luormethyl, R³⁶ = atom vodíku, X¹ = atom fluoru a X² = atom chloru) a

2- chlor-4-fluor-5-(4-trifluormethyl-5-trifluormethyl3- pýridazinon-2-ýl) benzoová kyselina (CAS č. 259141-58-7; R³⁴ = atom vodíku, R³⁵ = trif luormethyl, R³⁶ = methyl, X¹ atom fluoru, X² = atom chloru).

Deriváty benzoové kyseliny obecného vzorce II, ve kterém Q představuje Q³² jsou známy z EP-A 361,114, WO 92/06962, WO 96/02515, US 6,096,689 a WO 98/38169, například 4-chlor3-[4-chlor-2-fluor-5-karboxy-fenyl]-5-difluorrmethoxy1-methyl-lH-pyrazol (CAS č. 129631-53-4; Q = Q³², R³⁷ = atom chloru, R³⁸ = dif luormethoxy, R³⁹ - methyl, X¹ = atom fluoru, X² = atom chloru), 4-Chlor-3-[4-chlor-2-fluor5-karboxyfenyl]-5-trifluormethyl-l-methyl-lH-pyrazol (CAS

č. 142622-56-8; Q = Q³², R³⁷ = . atom chloru, R³⁸ = dif luormethoxy, R³⁹ = methyl, X¹ = atom fluoru, X² = atom chloru) nebo mohou být připraveny tam popsaným způsobem.

Deriváty benzoové kyseliny obecného vzorce II, ve kterém Q. představuje Q³⁸, jsou známy z' WO 95/02580, US,· 5, 783, 522 a WO · 98/07700, například kyselina 2-chlor-5-[3-chl.or5-(trifluormethyl)-2-pyridinyl]-4-flúorbenzoová (CAS č. 188782-31-2) nebo mohou být . připraveny tam popsaným způsobem. Deriváty benzoové kyseliny .obecného vzorce II, ve kterém Q představuje Q³⁹, jsou známy z .WO 99/59983 a DE-A 19 835 943 nebo mohou být' připraveny tam popsaným způsobem.

Deriváty benzoové kyseliny obecného vzorce II, ve kterém Q představuje Q⁴⁰, jsou známy z WO 94/10173 a WO 00/01700 nebo mohou být připraveny tam popsaným způsobem.

♦· ···· ·· ·9

Deriváty benzoové kyseliny obecného, vzorce II, ve kterém.Q představuje Q⁵, mohou být připraveny následujícím způsobem podle US 5,035,740:

Hydraziny IV jsou známy, například z WO 97/07104 (X¹ = atom fluoru) nebo mohou být připraveny známým způsobem.

• Sulfamidy obecného vzorce III mohou být získány způsoby, které jsou samy o sobě známé, například analogicky způsobům, které jsou popsány v Hamprecht a kol., Angew. Chemie 93, 151 (1981) a Houben-Weyl, Methoden der Organischen Chemie, sv. Eli (1985), str. 1019 a následující.

Jako příklad mohou být sulfamidy obecného vzorce III, ve kterém X³ představuje, atom vodíku, připraveny reakcí Schlorsulfonamidu s aminem HNR¹R²

H2N-SO2-CI +

HNR^XR² ► H₂N-SO₂'NR¹R² III· (χ5 = H)

Sulfamidy obecného vzorce III, ve kterém X³ není atom¹ vodíku, mohou být připraveny reakcí sulfuryl.chloridu s aminem HNR¹R² pro získání sulfamoylchloridové sloučeniny C1-SO2-NR¹R² a' reakcí uvedené sulfamoýlchloridové sloučeniny s aminem X³-NH2: '

CI-SO2-CI + HNRiR² --► Cl - StVNRiR² -+----⁵ ~^²—>> III

Γ 'I

B)

Náhrada halogenidu skupinou Q:

I (A - 0)

Hal = atom halogenu, výhodně atom fluoru, atom chloru nebo atom bromu. Tímto způsobem se anilin obecného vzorce IV přemění na diazoniovou sůl a potom se zpracovává jodem a jodidem draselným pro získání jodované'sloučeniny obecného vzorce V. Reakce sloučenin obecného vzorce V s 'nesubstituovanou . skupinou QH, například uracilem obecného vzorce Q²¹H, v přítomnosti katalyzátoru s jednomocnou mědí dává konečný produkt obecného vzorce Ia.

Tímto způsobem mohou.být získány sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu, ve kterých Q = Q²¹, • analogicky způsobu, který popsali T. Maruyama, K. Fujiwara a M. Fukuhara v J. Chem. Soc., Perkin Trans. 1995 (7), str. 733-734, kde Hal =.atom jodu a reakce se provádí s přidáním zdroje Cu (I) . - .

Způsoby bez použití přechodového kovu jsou také vhodné pokud jsou vhodně zvoleny substituenty Hal, X¹ a X². Zde je jako příklad uváděna reference na WO 96/39392, který popisuje způsoby, které jsou vhodné pro výrobu sloučenin obecného vzorce I, ve kterém Q = Q²⁷.

• · · • · · • ·« • · ·

Halogenarylové prekurzory obecného vzorce V mohou být získány Sandmeyerovou reakcí z odpovídajících anilinů (viz také schéma V) . Tyto způsoby jsou dostatečně dobře známy odborníkům,' takže je pouze uváděna reference na HoubenWeyl, Methoden der Org. Chemie, sv. 5/4, 4, vydání 1960, str. 438 a následující.

C) Reakce anilinového meziproduktu obecného vzorce VI s oxazinonovou sloučeninou obecného vzorce VII pro získání sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém A představuje atom kyslíku, X³ představuje atom vodíku, Q představuje Q²¹, A⁸ & Á⁹ představují atom kyslíku, a R²⁹ představuje atom vodíku, popřípadě následovaná alkylací a hydrolýzou: - .

h₃c-cooh

o

IL ..SCh-NIŮ-R²

N 1' (A = O; X³ =

Η H; Q = Q21; A⁸,

X² A⁹ = O? R²⁹ = H)

R²⁹-Hal představuje Ci-C₆-alkyl, Ci-Cg-halogenalkyl, C₃-C₃-cykloalkyl, C₂-C6-alkenyl, C₂-C6-halogenalkenyl nebo C₃-C6-alkinyl halogenid.

Jako způsoby, které jsou známy pro přípravu oxazinonových sloučenin obecného vzorce VII, jsou způsoby popsané v WO

99/14216. Anilinové deriváty obecného vzorce VI mohou, být připraveny obvyklými způsoby jako je přeměna vhodným zppůsobem substituované benzoové kyseliny obecného vzorce ' 60

X (viz způsob redukován:

tf

IX na odpovídající sulfamoyl karboxamid uvedený výše), který je potom nitrován a

A)

VI XI

Vhodné nitrační reagenty jsou například kyselina dusičná v různých koncentracích, včetně koncentrované a dýmavékyseliny dusičné, směsi kyseliny sírové a dusičné a acetyldusičnany a alkyldusičnany.

Reakce může být prováděna buď bez rozpouštědla v přebytku nitračního reagentu nebo v inertním rozpouštědle nebo ředidle, přičemž vhodná činidla jsou například voda, anorganické kyseliny, organické kyseliny, halogenované uhlovodíky jako je methylenchlorid, anhydridy jako je acetanhydrid a jejich směsi.

Sulfamoylkarboxamid X a nitrační reagent se vhodně používají v přibližně ekvimolárních množstvích; vzhledem k výtěžku sloučeniny X může být výhodné používat nitrační

reagent poměru, provádí reagent	v* přebytku až do asi desetinásobku	molárního
vztaženo k množství .sloučeniny bez rozpouštědla _ v nitračním	X. Pokud reagentu, přebytku.	se je	reakce tento
přítomen dokonce v	ještě větším
Reakční	teplota je obecně.	v rozmezí od -100 °C	do	200°C,
výhodně	od -30 °C do 50°C.
Nitrováné. sloučeniny obecného vzorce	XI mohou-	potom být

redukovány’na;anilinové deriváty obecného vzorce VI.

Redukce se obecně provádí reakcí nitrosloučeniny s přechodovým kovem jako je železo, zinek nebo cín za kyselých podmínek nebo s komplexním,hydridem jako*je hydrid lithno-hlinitý a borhydrid sodný, redukce se . provádí bez rozpouštědla nebo v rozpouštědle nebo ředidle. ·

Příklady.	vhodných	rozpouštědel jsou -	v závislosti	na
zvolených	reakčních	činidlech - voda,	alkoholy jako	je
methanol,	ethanol	a isopropanol nebo	ethery jako	je

diethylether, methyl-terc.-butylether, dioxan, tetrahydrofuran a ethýlénglykol dimeťhylether.

Jestliže je pro účely redukce použit kov, .je výhodné pracovat bez rozpouštědla v anorganické kyselině, obzvláště v koncentrované nebo zředěné kyselině chlorovodíkové nebo v kapalné organické kyselině jako je kyselina octová a kyselina propionová. Kyselina však také může být zředěna inertním rozpouštědlem, například jedním z rozpouštědel ' »· ·<

š¹ « * <

• «· ,· < ♦ * • · · ··«· ··

’ i

uvedených výše. Redukce komplexními hydridy se provádí výhodně'v rozpouštědle, například v etheru nebo‘alkoholu.

Nitrovaná sloučenina XI a redukční .činidlo se často používají v přibližně ekvimolárních množstvích; . pro optimalizaci reakce však může být· výhodné použít jednu ze složek v až desetinásobném molárním přebytku.

Množství kyseliny není kritické. ..Vzhledem k cd nejúplnější redukci výchozí sloučeniny je vhodné použít alespoň ekvivalent množství kyseliny. Kyselina se často používá v přebytku, vztaženo k množství nitrované sloučeniny, obecného vzorce XI. Reakční teplota je obecně v rozmezí' od -30 °C do 200 °C, výhodně od 0 °C do 80°C. ,

Pró zpracování se reakční směs obvykle ředí vodou a produkt se , izoluje filtrací, krystalizací· nebo - extrakcí .rozpouštědlem, které je v zásadě nemísitelné s .vodou, například ethylacetát/ diethýlether nebo methylenchlorid. Je-li to požadováno, pak produkt obecného vzorce VI může být purifikován obvyklým způsobem.

Nitroskupina sloučenin obecného vzorce XI může také být katalyticky hydrogenována vodíkem. Příklady vhodných katalyzátorů jsou Raney nikl, paládium. na uhlí, oxid paládia, platina a oxid platiny. Obecně je množství od 0,05 do 50 'molárních procent, množství sloučeniny obecného vzorce XI, která má být redukována.

dostačující vztaženo k rΌΟ *»» ·’» ·«

4' © « t < · • ·· ·· ·- £ ·« .»' Λ · · » Λ · » i « .4 · ·-« « β ο>·» ·* ·,;· ·'· ΐ ·· t

Je možné pracovat bez rozpouštědla nebo -používat inertní rozpouštědlo nebo ředidlo, například kyselinu octovou, směs kyseliny octové a vody, ethylacetát, ethanol nebo toluen: pokud má být katalyzátor odseparován, reakční roztok může být zpracován obvyklým způsobem pro . získání produktu Obecného vzorce VI. Hydrogenace může .být· prováděna za atmosférického nebo superatmosférického tlaku vodiku.

* Další způsoby a reakční podmínky jsou popsány*v literatuře

- ,. Λ ' , .

(viz . například Houben-Weyl, ' Methoden der Organischen Chemie, Sloučeniny dusíku ; I,· část ' 1 (1971), sv. X/l, str..

. , ^> -i . · ¹

463 a následující.) . í . ^: i .

Λ · _ř

Z anilinových derivátů obecného vzorce Vl··mohou být získány nejen sloučeniny , obecného vzorce.. I podle předloženého’.

. vynálezu, ve kterých Q = Q²¹, ale také sloučeniny obecného vzorce I ve kterém Q = Q⁷, Q²² nebo Q⁴⁰. . Pro . přípravu sloučenin, obecného vzorce I, ve kterém Q = Q²², se uvádí ' reference na způsoby popsané v WO 00/50409 a EP-A 584 655'a pro ’ přípravu sloučenin obecného vzorce I, ve .kterém, Q = ‘Q⁴⁰, se uvádí reference-na způsoby popsané ve WO 94/10173 .a

WO 00/01700. '

JÍ . ·

Anilinové deriváty obecného vzorce VI však také mohou být přeměněny obvyklým způsobem (viz například WO 97/07104 a

Houben-Weyl, Methoden der Organischen Chemie, sv. El, sloučeniny dusíku) na odpovídající hydraziny, ze kterých mohou být připraveny sloučeniny obecného vzorce. I, ve kterém Q = Q⁵ nebo Q²⁷. Další způsoby přípravy sloučenin obecného vzorce I podle předkládaného vynálezu lze nalézt v Bbger, Wakabayashi Peroxidizing herbicides, Springer Verlag 1999. '

Reakce derivátu benzoové kyseliny obecného vzorce VIII s elektrofilním aminačním reagentem v přítomnosti báze pro získání odpovídajícího N-aminouracilesteru kyseliny benzoové, hydrolýza uvedeného· esteru pro získání benzoové kyseliny obecného vzorce II (s Q = Q²¹; A⁸ &’ A⁹ = Ό; R²⁹ = NH2) a její přeměna na sloučeniny obecného vzorce I (A = 0,Q = Q²¹; A⁸ & A⁹ = 0; R²⁹ - NH2)..výše popsaným způsobem:

i í

I (A = O; X³ = H? Q = Q²¹; A⁸, A⁹ = 0; R²⁹ = NH₂)

-- ' ' 65 /♦·> ♦* ♦ '.,«·9 .9

9 9 . · t · • <· · • 'Λ ·.

·'· *.»·'·' . ·· ·· ♦' í. β e se · · · H · .· * « · · » · * ,· «« ·· *♦ 9 99»

Příklady elektrofilních aminačních reagentů jsou obzvláště 2,4-dinitrofenylhydroxylamin a O-mesitylen-sulfonyl hydroxylamin.

Příklady vhodných reakčních podmínek jsou uvedeny v DE-A 19 652 431. . ’

Všechny výše uvedené procesy se , snadno provádějí za atmosférického tlaku nebo za vlastního tlaku uvažované reakční směsi.

Zpracování reakční směsi·, se. provádí způsoby, které jsou samy o sobě známy, například .. odstranění rozpouštědla, rozdělení rezidua mezi směs' vody a vhodného organického rozpouštědla a zpracování organické fáze pro získání produktu. .

Fenylsulfamoylové karboxamidy, substituované uracilem, obecného vzorce I podle předloženého vynálezu mohou být získány ve formě směsí izomerů, které mohou být, je-li to požadováno, separovány na čisté izomery způsoby obvykle používanými pro tento účel, například krystalizací nebo chromatografií na opticky aktivním adsorbátu. Čisté opticky aktivní izomery mohou být například také připraveny z vhodného opticky aktivního výchozího materiálu.

β».

» · φφφφ '» φ φφ <»»·♦ φ'φ «τ Φ ^:Φ >.··?'' ,Γ • φ -·φ φ φ · ,’·,

Φ Φ φφφ <0 * • · φ τ» φ * *

Μ ·♦ ·· ·«··

Sloučeniny' obecného vzorce Τ' s C-H kyselými substituenty mohou být‘přeměněny na jejich sole alkalických kovů známými způsoby reakcí s bází představovanou odpovídajícím kationtem.

Sole obecného vzorce I,· jejichž kovový iont není iont alkalického kovu, mohou být normálně připraveny dvojitou dekompozicí odpovídající sole alkalického kovu ve vodném roztoku. , ·

Sole dalších 'kovů jako jsou mangan, měď, zinek, železo, vápník, hořčík a. bárium, mohou být připraveny ze sodných solí obvyklým způsobem a mohou také být získány·sole amonia a fosfonia použitím hydroxidů amonia, fosfonia, sulfonia nebo sulfoxonia.

Sloučeniny obecného vzorce I a jejich zemědělsky použitelné sole . jsou vhodné, jako herbicidy, jak ve formě směsí izomerů, tak. jako čisté izomery. Herbicidní kompozice obsahující sloučeniny obecného vzorce I vykazují velmi dobrý· účinek na vegetaci jinou než užitkové plodiny, obzvláště při použití ve vysokých dávkách. Jako užitkové plodiny je možno uvést pšenici, rýži, kukuřici, sóju- a bavlnu a sloučeniny působí na širokolisté plevely a travinové plevely, aniž by závažnějším způsobem poškozovaly užitkové plodiny. Tento účinek je pozorován obzvláště při použití v nízkých dávkách.

4‘e‘ ě.©e<· « ► · »* » i · ♦ <

l> · A <% <2 » «Φ | ft.

i· a & « i · » ····

V závislosti na uvažovaném způosbu -použití mohou být sloučeniny obecného vzorce I , nebo . kompozice s jejich obsahem dále použity na řadu dalších užitkových plodin pro eliminaci nežádoucích plevelů. Příklady vhodných užitkových plodin jsou násldeující: Allium ceps, Ananas comosus, Arachis hypogaea, Asparagus officinalis, Beta vulgaris spec. altissima, Beta vulgaris spec. rapa, Brassica napus var. napus, Brassica napus var. napobrassica, Brassica rapa var. silvestris, Camellia sinensis, Carthamus tinctorius, Carya illinoinensis, Citrus limon, Citrus sinensis, Coffea arabica (Coffea canephora, Coffea liberica), Cucumis sativus, Cynodon dactylon, Daucus carota, Elaeis guineensis, . Fragaria vesca/ Glycine . max, Gossypium hirsutum, (Gossypium arboreum, Gossypium herbaceum, Gossypium vitifolium), Helianthus annuus, Hevea brasiliensis, Hordeum vulgare, Humulus lupulus, Ipomoea batatas, Juglans regia, Lens culinaris, Linum usitatissimum, Lycopersicon lycopersicum, Malus spec.., Manihoť esculenta, Medicago sativa, Musa spec., Nicotiana tabacum (N.rustica), Olea europaea, Oryza sativa, Phaseolus lunatus, Phaseolus vulgaris, -Picea abies, Pinus spec., Pisum. . sativum, Prunus aviurii, Prunus .peřsica, Pyrus communis, Ribes sylvestre; Ricinus cammunis,' Saccharum officinarum, Secale cereale, Solanum tuberosum, Sorghum bicolor (s. vulgare), Theobroma cacao, Trifolium pratense, Triticum aestivum, Triticum durum, Vicia faba, Vitis vinifera a Zea mays.

Kromě toho mohou být sloučeniny obecného vzorce I také použity na užitkové plodiny, které se staly zcela nebo částečně odolné proti působení herbicidů v . důsledku šlechtění včetně použití metod genetického inženýrství. Kromě toho mohou být substituované deriváty hydroximové kyseliny obecného vzorce I také vhodné pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci. Jako prostředky pro dosažení zaschnutí rostlin jsou obzvláště vhodné pro dosažení zaschnutí vzdušných částí užitkových rostlin jako jsou brambory, řepka olejná, slunečnice a sójové boby. To umožňuje plně mechanizovanou sklizeň těchto důležitých užitkových plodin. '

Ekonomický přínos je také představován usnadněním sklizně, které je umožněno koncentrací v průběhu jistého . časového intervalu, dehiscence nebo snížená adheze ke stromu v případě citrusových plodů, oliv nebo dalších druhů a odrůd jablkovitého ovoce, peckovin'a ořechů. Stejný mechanismus, to jest vytváření oddělující tkáně mezi plodem nebo listem a stonkem rostliny, je také . podstatný pro snadno kontrolovatelnou defoliaci užitkových rostlin, obzvláště bavlny.

Kromě toho se zkrácení doby dozrávání jednotlivých rostlin bavlníku projeví ve zvýšené kvalitě vlákna po sklizni.

Sloučeniny obecného vzorce I nebo kompozice s jejich obsahem mohou být použity například ve formě přímo sprejovatelných - vodných roztoků, prášků, suspenzí, také «« 44 44«'· «· «··.

· Φ » 4 4 ·· 4 44 '4) >44' · · · 4 4' · «44 · 4 4 (4 · 4 «' ·

4 -'4 . 4' 4 · '« » · · ,

4444 44 ·♦ ·'·' ' ··'·· jako vysoce koncentrované vodné, olejové nebo další suspenze nebo disperze, emulze, olejové disperze, pasty, prášky, materiály pro rozptylování nebo granule,' využívajíce sprejování, rozstřikování, rozprašování nebo polévání. Způsob použití závisí na požadovaném účinku; v každém případě by^k měl zaručit co nej jemnější rozptýlení účinných složek podle předloženého vynálezu.

Vhodná inertní aditiva jsou v zásadě: frakce minerálních olejů se střední až vysokou teplotou varu jako je petrolej a nafta, dále uhelné dehtové oleje a oleje rostlinného a .živočišného původu, alifatické, cyklické .a aromatické uhlovodíky,' ' například parafíny, tetrahydřonaftaleny, -alkylované naftaleny a jejich deriváty, alkylované benzeny a jejich deriváty, alkoholy jako je methanol, ethanol, propanol, butanol a cyklohexanol, ketony jako . je cyklohexanon nebo silně polární rozpouštědla, například aminy jako je N-methylpyrrolidon nebo voda. ; ' v

Vodné, formy použití mohou být připraveny z emulzních koncentrátů, suspenzí, past, smáčitených prášků nebo vodou dispergovatelných granulí přidáním vody. Pro přípravu emulzí, past- nebo olejových dispérzí se substituované deriváty hydroximové kyseliny použijí jako takové nebo rozpuštěné v oleji nebo v rozpouštědle a mohou být homogenizovány ve vodě za použití smáčedel, činidel pro. zvýšení lepivosti, disperzantů nebo emulzifikátorů. Je však také možné připravit koncentráty skládající se z účinné složky, smáčedla, činidla pro zvýšení lepivosti, _eě eě ΦΦ ř#t· '· φ ΦΦ^

Φ »φ · · · 'Φ · ‘Φ¹ . ·

Φ Φ Φ · Φ Φ Φ < «· ρ Φ φ φ Φ β · <ί» íf 'Φ · · .

• ΦΦ'Φ <·· ♦· ·Φ · · Φ·· « disperzantů nebo emulzifikáto.rů a, je-li to vhodné, také rozpouštědla nebo oleje pro získání koncentrátu vhodného pro ředění vodou'.

Vhodná povrchově aktivní činidla jsou sole alkalických kovů, kovů alkalických zemin a amoniové sole aromatických sulfonových kyselin, například ligno-, fenol-, naftalen- a dibutylnaftalensulfonových kyselin a dále mastných kyselin alkyl- a alkylarylsulfonátů, álkylsulfátů, laurylethersulfátů a sulfátů mastných alkoholů a sole sulfatovaných hexá-, hepta- a oktadekanolů a glykolů mastných alkoholů, kondenzáty sulfonovaných naftalenů 'a jejich derivátů s formaldehydem, kondenzáty naftalenů nebo naftalensulfonových kyselin, s fenolem a formaldehydem, polyoxyethylen ethylfenyl ether, ethoxylovaný isooktyl-, octyl- . nebo nonylfenol, alkylfenyl a tribuťylfenyl polyglykolether, alkýlaryl polyether alkoholy, isotridecyl alkohol, kondenzáty, alkoholu/ethylenoxidu, ethoxylovaný ricínový , olej, polyoxyethylen-alkylethery nebo polyoxypropylen-alkylethery, lauryl alkohol polyglykol ether acetát, sorbitolestery, lignin-sulfitové odpadní vody nebo methylcelulóza.

Prášky. a materiály pro rozprašování mohou být připraveny smícháním . nebo současným rozemletím účinných složek s pevným nosičem. ,

Granule, například povlékané granule, impregnované granule a homogenní granule, mohou být' připraveny vazbou účinných

9 9 9 9'9 *♦’ ·* * '<··»< φ * • ·' 9 9 9 9 • «ί * ♦ '· ,· · • 9 9 9 9 9 '« ' « « · .

« 9 9' 9 ^Γ9 9 9.9 · « 9 ·' 9 99 9 složek na pevné nosiče. Pevné nosiče jsou minerální zeminy jako jsou křemičitany, silikagely, talek, kaolin, vápenec, vápno, křída, spraš, jíl, dolomit, křemelina, síran vápenatý, síran hořečnatý, oxid hořečnatý, mleté syntetické materiály, hnojivá jako je síran amonný, fosforečnan amonný, dusičnan amonný, močoviny a produkty rostlinného původu jako je mouka, stromová kůra, dřevitá moučka a moučka z ořechů, celulózové prášky nebo další pevné nosiče. Koncentrace účinné složky obecného vzorce I v produktech připravených k použití se může měnit v širokých mezích. Obecně přípravky obsahují přibližně od 0,001 do 98% hmot., výhodně 0,01 až 95% hmot., alespoň jedné účinné složky. Účinné složky se normálně používají, v čistotě od 90% do 100%, výhodně od 95% do 100% (určeno na základě NMR spektra).

Příklady přípravků uvedené dále ilustrují přípravu takových přípravků:

I. 20 hmotnostních dílů fenylsulfamoylového karboxamidu, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se rozpustí ve směsi obsahující 80 hmotnostních dílů alkylovaného benzenu, 10 hmotnostních dílů aduktu 8 až 10 molů ethylenoxidu a 1 molu N-monoethanolamidu kyseliny olejové, 5 hmotnostních dílů dodecylbenzensulfonátu vápenatého . a 5 hmotnostních dílů aduktu 40 molů ethylenoxidu a 1 molu ricínového oleje. Vlitím roztoku do 100000 hmotnostních dílů vody a jemným rozptýlením se získá vodná disperze, obsahující 0,02% hmot. účinné složky.

·'· *· · ft ' · c¹ « • ♦» • a ···· »· .

č ' 4 o ’ · « Ay • 'é' · » '4' • ♦ .<5 ·· · ·· • ·“ - '· -9 · · ·· ·» 9 9 · · ·*

II. 20 hmotnostních dílů fenylsulfamoylového karboxamidů, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se rozpustí ve směsi obsahující 40 hmotnostních dílů cyklohexanonu, 30 hmotnostních dílů isobutanolu, 20 hmotnostních dílů aduktu 7 molů ethylenoxidu a 1 mol isooktylfenolu a 10 hmotnostních dílů aduktu 4 0 molů ethylenoxidu a 1 molu ricínového oleje. Vlitím roztoku do 100000 hmotnostních dílů vody a jemným rozptýlením se získá vodná disperze, obsahující.0,02%. hmot. účinné složky.

III. 20 hmotnostních dílů fenylsulfamoylového karboxamidů, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se rozpustí ve směsi obsahující 25 hmotnostních dílů cyklohexanonu, 65 hmotnostních dílů frakce minerálního oleje s teplotou varu 210 až 280°C a 10 hmotnostních dílů aduktu 40 molů ethylenoxidu a 1 molu ricínového oleje. Vlitím roztoku do 100000 hmotnostních dílů vody a jemným rozptýlením se získá vodná disperze, obsahující 0,02% hmot. účinné složky.

IV. 20 hmotnostních dílů fenylsulfamoylového karboxamidů, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se důkladně hmotnostními díly diisobutylnaftalen-ahmotnostními díly sodné soli kyseliny ze sulfitových odpadních vod a 60 hmotnostních dílů práškového silikagelu a směs se. mele v kladívkovém mlýnu.

promíchá s 3 sulfonátu, 17 lignosulfonové

	- / j · i’· · *·· · Ό	• ·< ···· ·· ·· Φ e . » e é <? • Φ ’· tě1 ϊ í · * * Ί i :.*
Jemné rozptýlení	směsi	v 20000 hmotnostních	dílech vody
dává rozprašovací	.směs,	která obsahuje 0,1%	hmot. účinné
složky.
V. 3 hmotnostní	díly	fenylsulfamoylového	karboxamidů,

substituovaného uracilem, obecného vzorce I se smíchají s 97 hmotnostními díly jemně mletého kaolinu. Tím se získá prášek, obsahující 3%. hmot. účinné složky.

VI. 20 hmotnostních dílů fenylsulfamoylového karboxamidů, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se dobře smíchá s 2 hmotnostními díly dodecylbenzensulfonátu vápenatého, 8 hmotnostními díly polyglýkoletheru mastného alkoholu, 2 hmotnostními díly sodné'soli kondenzátu fenolu, močoviny a formaldehydu , a 68 hmotnostními díly · parafínového minerálního oleje. Tím se získá stabilní olejová disperze.

VII. 1 hmotnostní díl fenylsulfamoylového karboxamidů, substituovaného, uracilem, obecného vzorce I se rozpustí ve směsi obsahující 70 hmotnostních dílů cyklohexanonu, 20 hmotnostních dílů ěthoxylovaného isooktylfenolu a 10' hmotnostních dílech ěthoxylovaného ricínového oleje. Tím se- ; získá stabilní emulžní koncentrát.

VIII. 1 hmotnostní díl fenylsulfamoylového karboxamidů, substituovaného uracilem, obecného vzorce I se rozpustí ve směsi obsahující 80 hmotnostních dílů cyklohexanonu a 20 hmotnostních dílů Wettol® EM .31 (neionický emulzifikátor na '•to ·· ··' ···· ·*-_ •'toto, · ♦- ^:'· to to >to ® ^:·*.«'· .Tep • to ·' ' · to to. 'to ' to ‘4 to' ♦ '^r· to ·· * ,· *> ^rto ,·

-to · ^:to · · to ’Φ to', · '> .

• ••to <·♦ ·· ·.,·. to·’ ····' bázi ethoxylovaného ricínového oleje; BASF AG) . Tím se získá'stabilní emulzní;koncentrát.

Účinné složky obecného vzorce I nebo herbicidní kompozice s jejich obsahem mohou být aplikovány před vzklíčením nebo po vzklíčení. Poud jsou účinné 'složky hůře tolerovány jistými užitkovými plodinami, mohou být použity způsoby aplikace, při . kterých se herbicidní kompozice rozprašují rozprašovacím zařízením takovým způsobem, aby došlo k co nejmenšímu kontaktu s listy citlivých užitkových plodin, ále zasáhly listy nežádoucích plodin rostoucích pod nimi nebo půdu. V závislosti na. požadovaném cíli použití, sezóně, cílových rostlinách a růstovém stádiu se množství aplikované účinné složky mění od 0,001 do 3,0, výhodně od 0,01 do 1 kg/ha účinná složka.

Pro. rozšíření spektra působení a dosažení. synergického -účinku mohou být substituované deriváty hydroxímové kyseliny obecného vzorce I smíchány a používány současně s velkým množstvím přestavitelů jiných skupin herbicidně účinných látek nebo látek působících jako regulátory růstu. Vhodné složky takových směsí, jsou například

1,2,4-thiadiazoly, 1,3,4-thiadiazoly, amidy, aminofosforečná kyselina a její deriváty, aminotriazoly, anilidy, . (hetero)aryloxyalkanové kyseliny a .-jejich deriváty, kyselina benzoová a její deriváty, benzothiadiazinony, 2-aroyl-l,3-cyklohexandiony, heteroaryl aryl ketony, benzylisoxazolidinony, meta-CF₃-fenylderiváty, karbamáty, chinolinkarboxylová kyselina a její deriváty,

- '75

dihydrobenzofurany, dinitrofenoly, chloracetanilidy, deriváty cyklohexan-1,3-dionu, diaziny, . dichlorpropionová kyselina a její deriváty, ^f dihydrofuran-3-ony, dinitroaniliny, difenylethery, dipyridyly, halogenkarboxylové kyseliny a jejich deriváty,, močoviny,

3-fenyluracily, imidazoly, imidazolinony, N-fenyl3,4,5,6-tetrahýdroftalimidy, oxadiazoly, oxirany, fenoly, estery arylóxy- nebo heteroaryloxyfenoxypropionových kyselin,. kyselina 'fenyloctová a její deriváty, kyselina fenylpropionová a její deriváty, pyrazoly, fenylpyrazoly, pyridaziny, kyselina pyridinkarboxylová a její deriváty, pyrimidylethery, sulfonamidy, sulfonylmočoviny, triaziny, triazinony, triazolinony, triazolkarboxamidy a. uráčily.

Může také být výhodné aplikovat sloučeniny obecného vzorce I, samotné nebo v kombinaci s dalšími herbicidy, ve formě směsi s dalšími typy činidel ochrany užitkových plodin, například s pesticidy nebo činidly potírání fytopatogenních hub nebo baktérií. Užitečné je také míchání s roztoky minerálních solí, které jsou používány pro odstraňování nedostatku živin a stopových prvků. Mohou také být přidány nefytotoxické oleje a olejové koncentráty.

Příklady provedení vynálezu

Pro usnadnění pochopení předloženého vynálezu jsou podány následující příklady, které ilustrují specifické detaily provedení předloženého vynálezu. Výraz NMR označuje ·« '·» · · · ··· ·· ·* e β « e · e e β é e '·· • ♦ · · · ,· · · · nukleární magnetickou rezonanci; HPLC označuje vysokovýkonnou kapalinovou chromatografii; . TLC označuje chromatografii na tenké vrstvě; GLC označuje plynověkapalinovou chromatografii a IR označuje infračervenou spektroskopii.

Příklad 1:

Příprava kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-nitrobenzoové

Roztok kyseliny 2-chlor-4-fluorbenzoové (24,4 g, 0,142 molů) v 150 ml koncentrované kyseliny sírové při teplotě 0°C byl zpracován po kapkách 90% kyselinou dusičnou (13,2 ml, 20 molárních procent, 0,284 molů) v průběhu 10 minutového časového intervalu při' teplotě 10°C, míchán po dobu 2,5 hodin při teplotě 0 až 10°C, vlit na jeden litr ledu. Bílá pevná látka byla filtrována. Filtrační koláč byl sušen na vzduchu a rekrystalizován ze směsi ethylacetát/ heptan pro získání sloučeniny z názvu ve formě bělavých jehliček.

Výtěžek: 18,0 g (58,1%);

Látka určena pomocí NMR spektrální analýzy.

Příklad 2:

Příprava kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-aminobenzoové β * ο₂ν·

COOH

Fe/H₃C-COOH

Η₂Ν·

COOH

Roztok kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-nitrobenzoové (18,0 g, 0,0824 molů) v 75 ml kyseliny octové byl zahříván za teploty zpětného toku. V několika dávkách by přidán železný prášek (18,4 g, 0,328 molů) a výsledná suspenze byla ochlazena na teplotu okolí a zředěna vodou a ethylacetátem. Směs byla filtrována a filtrát byl uchován. Organická vrstva byla promývána solným roztokem, sušena nad bezvodým síranem horečnatým a koncentrována za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu ve formě snědé pevné látky. Výtěžek: 9,00 g (58,1%); Teplota tání: 153-155°C;

Látka určena pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Příklad 3: '

Příprava 3-(5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1,2,3,4-dihydro-6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu , ti

·· .. .· · * ·- ‘9-9 9 9 tt ··.’

9*9 · * · · · · ·Ι:

• 99 _f 9 .β ιβ'¹ β β β • β · · · 9 '· ^} · » ·

9999 ^99 99 9 9, 99 9'9'· ·

Směs kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-aminobenzoové (8,30 g, 0,04308 molů), 2-dimethylamino-4-(trifluormethyl)-6H1,3-oxazin-6-onu (9,57 g, 0,0460 molů) a kyseliny octové byla míchána tři hodiny za teploty zpětného toku, zředěna ledovou vodou a extrahována dvakrát ethylacetátem. Spojené organické vrstvy byly promývány solným roztokem, sušeny nad bezvodým síranem hořečnatým a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu ve formě snědé pevné látky.

Výtěžek: 14,0 g (92,1%);

Látka určena pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy

Příklad 4:

Příprava 3-(5-karboxymethoxy-4-chlor-2-fluor-fenyl)1.2.3.4- dihydro-l-methyl-6-trifluormethyl-pyrimidin2.4- dionu

Směs 3-(5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl)-1,2,3,4-di-hydro6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu (13,3 g, 0,0377 molů), uhličitanu draselného (13,0 g, 0,0943 molů), methyljodidu (5,87 ml, 0,0943 molů) a dimethylformamidu (150 ml) byla míchána přes noc při teplotě okolí a byla zředěna vodou ř«'·' «·· ··.···· ·«. ·· ,······ ··« · · • ·*, · · v·· · · ' · • - · i* · · · · ^!.· · · · ···· ií·· ·· ·· ·· ···· (500 ml). Výsledná -směs byla extrahována třikrát ethylacetátem. Spojené organické vrstvy byly promývány třikrát vodou, vodný hydroxidem sodným (0,1 N) a solným roztokem, sušeny nad ' bezvodým síranem horečnatým a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání béžové pevné látky. Rekrystalizace rezidua ze směsi ethanol-voda (250 ml) poskytla sloučeninu z názvu ve formě bílých jehliček. Výtěžek: 11,5 g (80,4%);

Teplota tání: 172-173°C;

Látka určena pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Příklad 5: ' ’

Příprava 3-(5-karbomethoxy-4-chlor-2-fluor-fenyl) 1,2,3,4-dihydro-6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu

Karbonyldiimidazol (2,97 g, 18,4 mmolů) byl’ přidán do roztoku 3-(5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl)-I, 2,3,4-dihydřo6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu (4,61 g, 13,1 mmolů) v tetrahydrofuranu a výsledná směs byla zahřívána na teplotu zpětného toku, míchána dvě · minuty a ochlazena na teplotu okolí. Byl přidán methanol (2,70 ml, 66,6 mmolů) a směs byla míchána přes noc při teplotě okolí. Poté byla směs ·· '·· ·· ···· ·· ·· « Ο · β 9 9 9 9 9

99 · · · · f * ·· 9 · 9-9 '9 9 9 9 9

9' · 9 9 9 9 9 9 9

9999 99 99 99 99 9999

- -80 koncentrována za sníženého tlaku a vzniklé reziduum bylo vyjmuto v methylenchloridu. Organická směs byla promývána dvakrát kyselinou chlorovodíkovou (10% vodná a 5% vodná) a vodou. Organická vrstva byla koncentrována za sníženého tlaku pro získání hnědé pevné látky, která byla suspendována v methylenchloridu s následnou filtrací. Filtrační koláč byl promýván třikrát methylenchloridem, filtrován a sušen pro získání sloučeniny z názvu ve formě bílé pevné látky, která bylaidentifikována NMR spektrální analýzou.

Výtěžek: -4,27 g (89,0%).

Příklad 6:

Příprava 3- (5-karbomethoxy-4-c.hlor-2-f luor-fenyl) 1.2.3.4- dihydro-l-amino-6-trifluormethyl-pyrimidin2.4- dionu

H

F'

Cl ' ·4 44 444 · 4φ 44 • 444 · * 4 4 4 4 4 • ·· · · β 4 4 4

4 4 4444 4 4 4 ···· -44. ·· ·< '44 444.4

Do suspenze 3-(5-karbomethoxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1,2,3,4-ďihydro-6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu (4,24 g, 11,6 mmolů) v bezvodém tetrahydrofuranu byl přidán uhličitan draselný (1,60 g, 11,6 mmolů)· následovaný 0-, mesitylensulfonyl hydroxylaminem (3,04 g, .14, 1 mmol; J.G, Krause./ Synthesis, 1972.,: 140)’,. Výsledná směs byla míchána přes noc při teplotě okolí a zředěna vodou. Směs byla extrahována' čtyřikrát ethylacetátem. Spojené extrakty byly . sušeny nad' bezvodým síranem horečnatým a koncentrovány za sníženého tlaku .pro získání sloučeniny z názvu ve formě _; pěny, která byla identifikována NMR spektrální analýzou.

.Výtěžek: 4,63 g (>100%).

Příklad 7:

Příprava 3-(5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1,2,3,4-dihydro-l-amino-6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu

Do roztoku _t3-(5-karbomethoxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1,2,3,4-dihydro-l-amino-6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu (1,53 g, 4,01 mmolů) v bezvodém methylenchloridu byl přidán bromid boritý (1M v methylenchloridu, 16,0 ml, 16,0 mmolů). Vzniklá směs byla míchána.' přes 'noc při teplotě okolí a ·· ·· ·· *·♦· ·· ·· © βς © β O 9 © 9 9 · ··♦.·'· · · · · • · · · · · · » · · · • · · .· · · · » a · a·· a a« a a a a a a aaaa potom zředěna vodou. Vodná vrstva byla separována a ponechána v klidu při teplotě okolí přes noc; filtrace a sušení poskytlo sloučeninu z názvu ve formě bílé pevné látky, která byla identifikována pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Výtěžek: 0,61 g (41,5 %) .

Původní organická vrstva byla koncentrována za sníženého tlaku na sklovitou pevnou látku, která byla rozetřena vodou pro získání další dávky, sloučeniny z názvu ve formě snědé pevné látky, která byla identifikována pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Výtěžek: 0,310 g (21,1%);

Teplota tání: 150°C (dekompozice).

Příklad 8:

Příprava 3-(5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1.2.3.4- dihydro-l-methyl-6.-trifluormethylpyrimidin2.4- dionu · -

Bromid boritý (84,0 ml, 0,0840 molů, 1M v. methylenchloridu) byl přidán po kapkách do směsi 3-(5-karbomethoxy-4-chlor·« ·· ·* ···· ·· »·

- β ;®,„^β · » ·* S Σ^β ί ♦ · · » · · ··· · · • » · ···· ··· ···· ·· ·· ·· ·· ···

2-fluorfenyl) -1,2,3,4-dihydro-l-methyl^6-trifluormethylpyrimidin-2,4-dionu (10,7 g, 0,0281 molů) a methylenchloridu (150 ml). Výsledná směs byla míchána přes noc při teplotě okolí a zředěna ledovou vodou. Organická vrstva byla sebrána a vodná vrstva byla extrahována dvakrát ethylacetátem. Eextrakty bylý zkombinovány s organickou vrstvou, promývány solným roztokem, sušeny nad bezvodým síranem hořečnatým a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu ve formě bílé pevné látky, která byla identifikována pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Výtezek: 10,2 g (100%);

Teplota tání: 240-241°C.

Příklad 9:

Příprava S-chlorsulfonamidu

OCN'

O.

W<.0 “Cl

HCOOH

Kyselina mravenčí (10,8 ml, 0,287 molů) byla přidávána po kapkách během dvou hodin do chlorsulfonyl isokyanátu (25,0 ml, 0,287 molů), udržujíce teplotu pod 20°C. Výsledná suspenze byla míchána dvě hodiny při teplotě 20°C a zředěna bezvodým toluenem (100 ml). Výsledná směs byla míchána přes noc při teplotě okolí a filtrována. Filtrát byl koncentrován za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z

• <» * · • · · · názvu ve formě bělavé. pevné látky, která . byla identifikována IR spektrální analýzou. /

Výtěžek: 32,1 g (97,3%). ·

Příklad 10:

Příprava N-methylsulfamidu

H₂N

O

W^.0 —+ ^s-ci

H2N-ČH3 q

H₂N-^^Sx_Nh._CH3

Roztok S-chlorsulfonamidu (3,00 g, 0,0260 molů) v tetrahydrofuranu (10 ml) byl přidán: po kapkách do methylaminu (40 ml, 2M v. tetrahydrofuranu) při· teplotě 10°C. Výsledná směs byla míchána jednu hodinu při teplotě 0°C a tři dny při teplotě okolí. Suspenze byla filtrována a filtrát byl. koncentrován za sníženého tlaku’ pro získání žluté pevné látky. Chromatografie na silikagelu (9:1 methylenchlorid - methanol) poskytla sloučeninu z názvu ve formě bělavé pevné látky, která byla identifikována pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Výtěžek: 1,36 g> (47,4%). ‘ ,,_r

Μ · • · · ' · ♦ · · • · · « · · * ·.,··.· · · • · · · ’ · · · • · · · ·-·. · · ·«)

Příklady 11-15:

Příprava N-substituovaných sulfamidů ' '.

Použitím zhruba stejné procedury jaké je popsána ve výše uvedeném Příkladu 10 a substitucí odpovídajícího aminového výchozího materiálu byly připraveny následující- sloučeniny:

O

W^°

H₂N'^S^_NR1_R2

Příklad	R1	R2	Teplota tání [°C]
11	H	CH2-C(CH3)3
12	ch3	ch2-ch=čh2	36-38
13 -	ch3'	benzyl ·	91-94 -
14	CH(CH3)2	CH(CH3)2 '	- '
15·-	h :	H	-

Příklad 16:

Příprava 0-2,4, 5-trichlorfenyl sulfamátu

86' ·'·

Roztok 2,4,5-trichlorfenolu (96,0 g, 0,486 molů) v toluenu (95 ml) byl zpracován po kapkách chlorsulfónyl isokyanátem (67,4 g, 0,476 molů) při teplotě .40-55°C, Výsledná směs byla míchána tři 'hodiny za teploty zpětného toku, ochlazena na 40°C a reakce byla zastavena vodou, dokud .neustal vývin plynu. Suspenze byla filtrována a filtrační koláč byl sušen na vzduchu pro získání sloučeniny z názvu ve formě bílé pevné, látky, která byla identifikována pomocí NMR a IR spektrální analýzy.

Výtěžek: 118,5 g (90.0%) .

Příklad 17:

Příprava N-methyl-N-isopropyl sulfamidu

O-SO2-NH2 + hn-ch₂*c=ch ch₃

H2N-SO2 -N-CH2-CSCH ch₃

Triethylamin (2,50 ml, 0,0181 molů) byl přidán do roztoku methylpropargylaminu (1,55 ml, 0,0181 molů) v acetonitarilu. Do výsledné směsi byl přidán 0-2,4,5-trichlorfenylsulfamát

- 87 φ · Φφφφ (5,00 g, 0,0181 molů). Výsledná směs byla míchána po dobu jedné hodiny při teplotě okolí a filtrována přes silikagel methylenchloridem. Filtrát byl koncentrován za sníženého tlaku pro získání bílé pevné látky. Chromatografie rezidua na silikagelu (0,5% methanol-methylenchlorid) poskytla sloučeninu z názvu, která byla identifikována NMR spektrální analýzou.

Výtěžek: 1,84 g (68,7 %).

Příklady 18-52: , · · Příprava N-substituovaných sulfamidů ,

Použitím zhruba stejné procedury jaké je popsána ve výše uvedeném Příkladu 17 a substitucí odpovídajícího aminového výchozího materiálu byly připraveny následující sulfamidy:

h₂n-so₂-nr¹r²

.Příklad	R1	R2	Teplota tání [°C]/ 1H-NMR [ppm]
18	ch3	ch3	-
19	ch3-	3-chlorbenzyl .
20	ch3	CH2-C2H5	-
21	c2h5	C2H5	39-41
22	H	CH(CH3) -C2H5	-

···· • · «6 9 9 · · · · • · · · · · » β · β · * · >··«·» ♦ • · 9 · · · '·· ♦ · ·' ··

23	CH3	c2H5	32-34
24	Η	C(CH3)3	49-53
25	Ή	CH2-C2H5	32-35
26	ch3	3-methoxybenzyl.	-
27	ch3	CH2-CH(CH3)2	103-104
28	Η	CH(CH3)2
29	ch3	GH(CH3)2	63-65
30	Η	C2Hs	-
31	c2h5	ch2-c2h5	-
32	Η	CH2-CH2-CH(CH3)2	-
33	ch3	CH2-CH2-fenyl	-
34	ch3	fenyl	84-86
35	Η	ch2-c=ch	-
36	Η	CH2-(2-furyl)	62-64
37 '	ch3	CH(CH3)-C2H5	-
38	Η	CH2-(2-thienyl)	93-96
39	Η	cyklopentyl	55 ’
40	Η	4-methoxybenzy1	-
41	ch3	ch2-ch2-c2h5	-
42	ch3	ch2-ch2-cn	-
43	ch3	CH2-(1,3-dioxálanyl)	-
44	Η	4-chlorbenzyl	-
45	ch3	C(CH3)3	54-57
46	-ch2-ch=ch-ch2-	-
47	Η	cyklopropyl	58-60
48	-CH2-CH2-CH2-CH2-	84-86

·'· .·· ·· ···· ·· ·· « · · · β · e · ♦- * · • _-? ě - - · e - ·

♦.·-·*· · · « · 9.9 • ·» 9 9 9 9 9*9

999 9 9 9 99. 9 «I ·· ····

49	ch3	cyklopropyl	-
50	c2h5	CH(CH3)2	-
51	H-	CH2-CH(CH3)2	-
52	H	ch2-ch2-c2h5	-
53	ch3	ch2-co-oc2h5	5,1 (br., s, 2H) , 4,25(q,2H) , 4, l(s,2H) , 3, 0 (s, 3H) ,' l,3(t,3H)

Příklad 54: .

Příprava 3-(5-(N,N-dimethyl)sulfamoylkarboxamido-4-chlor2-fluorfenyl)-1,2,3,4-dihydro-6-třifluormethylpyrimidin2,4-dionu

·· ·'· #

• *

Do roztoku 3-(5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl)1.2.3.4- dihydro-l-methyl-6-(trifluormethyl)pyrimidin2.4- dionu (1,50 g, 4,09 mmolů) v tetrahydrofuranu byl přidán N,N'-karbonyldiimidázol (1,00 g, 6,14 mmolů).' Výsledná směs byla míchána jednu hodinu za teploty zpětného toku a ochlazena na teplotu okolí. Byl přidán dimethylsulfamid (0,760 g, 6,14 mmolů) následovaný diazabicykloundekanem (0,930 ml, 6,14 mmol) po 10 minutách. Výsledná směs byla míchána přes noc při teplotě okolí a potom koncentrována za sníženého tlaku. Vzniklé reziduum bylo rozděleno mezi ethylacetát a kyselinu chlorovodíkovou (2N). Organická vrstva byl uchována a vodná fáze byla extrahována třikrát ethylačetátem. Extrakty byly zkombinovány s uschovanou organickou vrstvou, promývány 10% hydrogenuhličitanem sodným, sušeny nad bezvodým síranem hořečnatým a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání prvního rezidua.

Vodná fáze byla okyselena a extrahována ethylačetátem. Organické vrstvy byly sušeny a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání druhého rezidua. ·

Rezidua byla zkombinována a promývána ethylačetátem pro získání sloučeniny z názvu ve formě bílé pevné látky, která byla identifikována pomocí NMR a hmotové spektrální analýzy.

Výtěžek: 0,81 g (42,0%);

Teplota tání 213-214°C.

I · · ·

Příklady 55-93: .

Příprava 3-[5-(N-substituovaných) sulfamoy.lkarboxamiďo4-chlorfenyl)-1,2,3,4-dihydro-6-(trifluormethyl)pyrimidin2,4-dionů

Použitím v zásadě stejné procedury jaké je popsána ve výše uvedeném Příkladu 54 a substitucí odpovídajícího sulfamidového výchozího materiálu byly získány následující sloučeniny:

Příklad č.	X1	R1	R2	•Ř29	Teplota tání [°C]
55	F	ch3	3-chlorbenzyl	CH3	78-79 .
56	F	H	čh3 ,	ch3	232-233
57.	F	CH3	CH2-C=CH —	;ch3	195-196
58	F	H	H '	ch3	141-142
59	F	ch3	allyl ,	ch3	189
60	F	CH(CH3)2	CH(CH3)2	ch3	81-82
61	F	ch3	benzyl	ch3	90-91
62	F	c2h5	CH2-C2H5	ch3	74-76
63	F	H	ch2-c2h5	ch3	206-207

*e.

64	F	H	CH(CH3)-C2H5	ch3	221
65 ·	F	H	C(CH3)3	ch3	115
66	F	ch3	c2h5	ch3	215-216
67	F	ch3	ch2-c2h5	ch3	72
68	F	c2h5	c2h5	ch3	210-211
69	F	ch3	CH(CH3)-C2H5	ch3	74
70	F	ch3	3-methoxybenzyl	ch3	79
71	F	H	ch2-c=ch	ch3	195-196
72	F	H.	CH2-CH2-CH(CH3)2	ch3	222-223
73 /	F	CH3 -	fenyl	ch3	104-105
74	F	ch3	CH2-CH2-f enyl	ch3	90-91
75	F	ch3	fenyl	nh2	120-142
76	F	ch3	CH(CH3)2	nh2	117-120
-77	F	H .	CH2-(2-thienyl)	ch3	127-128
78	F	H	cyklopentyl	ch3	232-233
7.9	F	H	CH(CH3)2	ch3	221
80	F	H	c2h5	ch3	211
81	F	H	CH2-(2-furyl)	ch3	178-180
82	F	H	4-methoxybenzyl	ch3	186-188
83	F	ch3	CH2-CH2-C2H5	ch3	156-157
84	F	ch3	ch2-ch2-cn .	ch3	99-103
85	F	ch3	CH2-(1,3-dioxolanyl)	ch3	93-96
86	F.	H	4-chlorbenzyl	ch3	95-99
87	F	ch3	C(CH3)3	ch3	126 -
88	F	-ch2-ch=ch-ch2-	ch3	231
89	F	H	cyklopropyl	ch3	208

- 9?

• · ·

90	F	-CH2-CH2-CH2-CH2-	CH3	230
91	F	ch3	cykloprópyl	ch3	156
92	F	C2H5	CH(CH3)2	ch3	146
93	F	H	CH2-CH(CH3)2	ch3	202
94 »	F	H	ch2-ch2-c2h5	ch3	227
95	H	ch3 ;	Fenyl	ch3	108-110
96	F	ch3	4-(methoxykarbonyl)fenyl	ch3	102
97	F	c2h5	Fenyl	ch3	>214-215
98	F	ch3 '	3-Pyridyl	ch3	208
99	F .	ch3	3,4-dichlorfenýl.	c,h3	118 .
. 100	F	ch3	3-chlorfenyl	ch3'	183-184-
101	F	ch3	CH(CH3)2	ch3	93-95
102	,F	ch3	ch3.	nh2	252
103	H	ch3	ch2-c=ch	ch3	228,2-229,0
104	F	ch3	4-(methoxy)fenyl	ch3	136-138
.105	F	ch3	4-chlorfenyl	ch3	110-111
106	F	ch3	4-nitrofenyl	ch3	111-112
107	F	ch3 .	4-methyl fenyl.	ch3	102
108	H	H	H	ch3	143,5-145,8
109	H’	ch3	ch2-c2h5	ch3	187,0-189,5
110	H	ch3	C2H5	ch3	245,5-246,0
111	H	ch3	CH2-CH(CH3)2	ch3	164,1-164,7
112	H	C2H5	C2H5	ch3	244,4-245,4
113	H	ch3	CH2-CH2-C2H5	ch3	167,9-172,0
114	H	ch3	ch3	ch3	228,8-231,5
115	F	ch3	2-methylfenyl	ch3	125-127

116	F	ch3	3-methylfenyl	ch3	187-189
117	F	ch3	a-naftyl	ch3	131-133
11θ	F	ch3	2,4-difluorfenyl	ch3	118-119
119	F	ch3	2-chlorfenyl	ch3	133 '
120	F	ch3	2-(trifluormethyl)fenyl	ch3	98-106
121	H	ch3	4-(fenoxy)fenyl	ch3	95
122	F	ch3	4-(trifluormethyl)fenyl	ch3	133
123	F	ch3	4-(dimethylamino)fenyl	ch3	87
124	F	ch3	4-difenyl	ch3	125-133
125	F	ch3	CH(CH3)-C2H5	nh2	žluté sklo
12 6	F	ch3	C(CH3)3	nh2	žluté sklo .
127	F	ch3	CH2-CH(CH3)2	nh2	žluté sklo
128	F	CH(CH3)2	CH(CH3)2	nh2	žluté sklo .
129	F	ch3	3-(methoxy)fenyl	ch3	86
130	H	ch3	4-fluorfenyl	ch3	120
131	F'	ch3	3-(dimethylamino)fenyl	ch3	85
132	F	ch3	3,5-(dichlor)fenyl	ch3	104
133 .	F	ch3	CH2-CO-OC2H5	gh3	118-119
134	F	ch3		112

Příklad 135: Příprava Ν' -{2-chlor-4-fluor-5-[4-(difluormethyl)-4,5-dihydro-3-methyl-5-oxo-lH-l, 2,4-triazol1-yl]-benzoyl}-N-isopropýl-N-methylsulfamidu • *e« β 9. β

Krok 1:

Kyselina 2-(2-fluor-4-chlor-5-karbomethoxyfenylhydrazonyl)propionová

Roztok kyseliny pyrohroznové (3,92 g, 44,5 mmolů) ve vodě (4 ml) byl přidán do směsi hydrazinu X¹ (8,00 g, 36,6 mmolů), ethanolu (240 ml) a kyseliny chlorovodíkové (10%, 37 ml) . Směs byla míchána po dobu 35 minut při teplotě 45-60°C, ' ochlazena na 30°C a filtrována. Filtrát byl koncentrován za sníženého tlaku na přibližně 50% původního objemu a přidán pomalu do vody (700 ml). Vzniklá suspenze byla míchána po. dobu 20 minut a filtrována. Sloučeninu z názvu byla získána ve formě žluté pevné látky.

Výtěžek: 9,60 g (90,9%).

Krok 2:

Methylester kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-[4,5-dihydro3-methyl-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]-benzoové

Směs hydrazonu z Kroku 1 · (9,00 g, 31,0 mmolů) a triethylaminu (4,35 ml, 31,0 mmolů) byla- zahřívána na teplotu 50°C a zpracovávána směsí azidu 12 (7,98 g, 29,0 mmolů) a toluenu (10 ml). Vzniklá směs byla míchána po dobu 100 minut při teplotě 50°C, ochlazena na teplotu okolí a koncentrována za sníženého tlaku. Reziduum bylo rozděleno mezi vodu a ethylacetát.

ββββ e· es , * ·

Organická vrstva byla sušena a koncentrována za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu ve formě bělavé 'pevné látky, která byla použita v následujícím kroku bez dalšího čištění.

Výtěžek: 6,35 g (71,8%).

Krok 3:

Methylester kyseliny 2-chlor-4-fluor-5-[4-(difluormethyl)4,5-dihydro-3-methyl-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl] -benzoové

Přebytek chlordifluormethanu (97 g) byl probubláván do směsi triazolinonu z Kroku 2 (7,04 g, 24,6 mmolů) , tetrabutylamonium bromidu (9,67 g, 30,0 mmolů), uhličitanu draselného (16,6 g, 122 mmolů) a dimethylformamidu (200 ml) tak, aby teplota byla nižší než 36°C po dobu 30 minut. Směs byla ochlazena a filtrována. Filtrát byl koncentrován za sníženého tlaku a reziduum bylo rozděleno mezi vodu a methylenchlorid. Organická vrstva byla promývána vodou, sušena a koncentrována za sníženého tlaku pro získání tmavého oleje (9,00 g), který byl chromatografován na silikagelu (vymývací rozpouštědlo: ethylacetát/hexan) pro získání sloučeniny z názvu.

Výtěžek: 1,48 g (17,9%).

Krok 4:

Kyselina 2-chlor-4-fluor-5-[4-(difluormethyl)-4,5-dihydro3-methyl-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]-benzoová (Ilba)

Směs esteru II s Q = Q⁵; R⁷ = CHF2, A⁴ = O, R⁸ = CH3, X¹ = F a X² = Cl (0,950 g, 2,83 mmolů), kyseliny octové (10 ml) a kyseliny chlorovodíkové (6N, 5,0 ml) byla míchána po dobu hodin při teplotě 64-100°C, ochlazena na teplotu okolí a koncentrována za sníženého tlaku. Reziduum bylo rozděleno mezi methylenchlorid a vodu. Organická vrstva byla promývána dvakrát vodou, sušena a koncentrována za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu ve formě bledě žluté pevné látky.

Výtěžek: 0,42 g (46%);

Teplota tání: 132-135°Č.

Krok 5:

Ν'-[[2-chlor-4-fluor-5-[4-(difluormethyl)-4,5-dihydro3-methyl-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]-benzoyl] ]-NisopropylN-methy1sulfamid

Směs .-kyseliny II (0,370 g, 1,15 mmolů), sulfamidu (0,210 g, 1,38 mmolů), karbonyldiimidazolu (0,244 g, 1,50 mmolů), DBU (0,228 g, 1,50 mmolů). a tetrahydrofuranu byla míchána po dobu čtyř dní při teplotě okolí. Vzniklá směs byla zpracována dodatečným sulfamidem (0,150 g, 0,986 mmolů) a DBU 0,150 g,

0, 986· mmolů). Směs byla zahřívána na teplotu zpětného toku podobu dvou hodin, ochlazena a koncentrována za sníženého tlaku. Reziduum bylo vyjmuto ve vodě a okyseleno kyselinou chlorovodíkovou (1 N) . Směs byla extrahována čtyřikrát methylenchloridem. Spojené extrakty byly promývány vodou,

- 98 ,. sušeny a koncentrovány za sníženého tlaku pro získání žlutého oleje, který byl chromatografován na silikagelu (vymývací rozpouštědlo: ethylacetát/hexan), čímž se získala sloučenina z názvu ve formě bělavé pevné látky.

Výtěžek: 0,160 g (30,5%);

Teplota tání = 118-122°C.

Příklad 136:

'Příprava N'-{2-chlor-4-fluor-5-(5,6,7,8-tetrahydro-3-oxo1.2.4- triazolo[4,3-a]pyridin-2(3H)-yl)-benzoyl}-Ν,Ndialkylsulfamidu ' .

Krok 1:

Kyselina 2-chlor-4-fluor-5- (-5,6,7,O-tetrahydro-3-oxo- .

1.2.4- triazolo[4,3-a]pyridin-2(3H)-yl)-benzoová

Bromid boritý (19,4 ml, 19,4 mmolů, IN v.methylenchloridu) byl přidán po kapkách do směsi sloučeniny I s A = Ό, X¹ = F, X² = Clf Q = Q⁵, A⁴ = 0 a R⁷+R⁸ = -(CH2)₄- (1,90 g, 5,54 mmolů) a methylenchloridu (20 ml). Vzniklá směs byla míchána přes noc při teplotě· okolí.' Po kapkách byla přidána voda (40 ml) a směs byla míchána po dobu tří hodin při teplotě okolí. Organická vrstva býl separována a koncentrována za sníženého tlaku pro získání sloučeniny z názvu ve formě bledě žluté pevné látky.

Výtěžek: 1,34 g (77,4%); ...

Teplota tání: 91-94°C.

*· ····

B · · » -‘, · to · · · ·»·· ·· to· ····

Krok 2:

N' - {2-chlor-4-fluor-5-(5,6,7,8-teťrahydro-3-oxo-l,2,4-triazolo [4,3-a]pyridin-2 (3H) -yl).-benzoyl}-N-isopropyl-Nmethyl-sulfenamid

Karbonyldiimidazol (0,500 g, 3,08 mmol) byl přidán do roztoku sloučeniny z Kroku 1 bezvodém methylenchloridu (15 (0,640 g, 2,05 mmolů) v ml). Vzniklá směs byla míchána po dobu 30 minut, při teplotě okolí, uvedena na teplotu zpětného ’ toku a okamžitě ochlazena na teplotu okolí. Byly přidány sulfamid (0,370 g,. 2,46 mmolů) a DBU (0,470 g, 3,08 mmolů) a vzniklá směs byla míchána přes noc při teplotě okolí.· Směs byla zředěna, ethylacetátem (10 ml) a 3% kyselinou chlorovodíkovou (15 ml) a míchána po dobu 10 minut. Odstranění methylenchloridu za sníženého tlaku dalo vodné reziduum,· které bylo extrahováno ethylacetátem. Spojené organické vrstvy byly promývány vodou a solným roztokem a sušeny nad bezvodým síranem horečnatým. Koncentrace za sníženého tlaku a rekrystalizace z methylenchloridu dala pevnou látku, která byla vyjmuta v . methylenchloridu a filtrována přes sloupec bázického oxidu hlinitého užívájíce ’ směs methanol/methylenchlorid, což dalo sloučeninu z názvu ve formě bílé pevné látky.

Výtěžek: 0,360 g (39,4%);

Teplota tání: 250-251°C.

Příklad 137 ,

Použitím stejné procedury jaká je popsána ve výše uvedeném Příkladu 136 a sulfamid H2N-SO2-N (CH₃)-fenylu byla izolována

- 100 9 9 ·

I · 9 »· · ··

9 » 8 9 í 9 9 9 9

9 9 9 9 9 · · ·' · · · • 9 9 9 9 9 9 « • · · · 9 · ·

99 .99 9999 následující sloučenina ve formě bílé pevné látky s teplotou tání 200-201°C:

Příklad 138:

Příprava N'-[2-chlor-5-(3,5-dimethyl-2,6-di-oxo-4-thioxo1,3, 5-triazinan-l-yl)-4-fluorbenzoyl)-N-isopropyl-Nmethylsulfamidu

Roztok 0,502 g (1,45 mmolů) kyseliny III s X¹ = F, X² = Cl, Q. = Q²², R³² & R³³ = CH₃, A¹⁵ & A¹⁶ = O a A¹⁷ = S v 5 ml tetrahydrofuranu. byl zpracován 0,283 g (1,74 mmolů) N,Nkarbonyldiimidazolu při teplotě 60°C. Po ochlazení tohoto roztoku na teplotu okolí byl přidán roztok 0,287 g (1,89 mmolů) N, N-methyldiisopropylsulfamidu a 0,276 g (1,82 mmolů) DBU v 10 ml- tetrahydrofuranu a směs byla míchána přes noc. Po odstranění těkavých látek za sníženého tlaku byl surový produkt chromatografován na silikagelu ethylacetátem a cyklohexanem.

Výtěžek: 0,180 mg požadovaného produktu.

¹H-NMR (270 MHz; v CDC1₃) : δ [ppm] = 1,25 (d, 6H) , 2,95 (s, 3H, SO₂-NCH₃), 3,8 (s, 6H, NCH₃) , 4,3 (m, 1H) , 7,4 (d, 1H, Ar-H), 7,8 (d, 1H, Ar-H), 8,9 (bs, 1H, NH).

····

- 101 ·· > ·

I « ·· ·· ··*·

Příklad 139:

Příprava Ň’-[2-chlor-4-fluor-5-(5-trifluormethylpyridazon3-on-2-yl)-benzoyl]-N-iso-propyl-N-methylsulfenamidů

Krok 1: Kyselina 2-fluor-4-chlor-5-(5-trifluormethylpyridazin-3-on-2-yl)-benzoová

Pyridazinonester II s X¹ = .F, X² = Cj, Q = Q²⁷, R³⁴ = H, R³⁵ = CF3 a R³⁶ = H (3 g, 8,56 mmolů) byl rozpuštěn v bezvodém CH2CI2 (100 ml). Roztok BBr3 (30 ml, 1 M v CH₂C1₂, 30 mmolů) byl přidán do roztoku a směs byla míchána při teplotě okolí po dobu 17 hodin. Byla přidána voda (50 ml) a směs byla intenzívně míchána po dobu 3 hodin. Rotační odparka byla použita pro odstranění CH₂C1₂ a suspendovaná pevná látka byla filtrována, promývána vodou a sušena pro získání 2,76 g produktu ve formě bledě žluté pevné látky.

Výtěžek: 95%.

Použitím stejné procedury byl ester II s X¹ = F, X² = Ci, Q = Q²⁷, R³⁴ = H, R³⁵ = CF3 a R³⁶= CH3, ukázaný výše, přeměněn na odpovídající kyselinu III s 97% výtěžkem.

Krok 2:

N'-(2-chlor-4-fluor-5-(5-trifluormethyl-pyridazon-3-on2-yl)-benzoyl}-N-isopropyl-N-methylsulfenamidy

Karboxylová kyselina III s X¹ = F, X² = Ci, Q = Q²⁷, R³⁴ = H, R³⁵ = CF3 a R³⁶= CH3 (0,71 g, 2,10 mmolů) byla rozpuštěna v

102 »9 ·«·· • * · · • · · • · 9 . ·

9« *· • 9 ·*

Ϊ S 9 ^ť • A ·*«· (15 ml) a v jedné dávce byl mmolů). Směs byla míchána při minut. Směs bvla zahřívána na bezvodém tetrahydrofuranu přidán CDI (0,51 g, 3,15 teplotě okolí po dobu 30 teplotu zpětného toku po dobu 5 minut, potom ochlazena na teplotu okolí. Byl přidán sulfamid (0,32 g, 2,10 mmolů), následovaný DBU (0,48 g, 3,15 mmolů). Reakční směs byla míchána při teplotě okolí po dobu 17 hodin. Do reakční směsi , byly přidány 5% HC1 (15 ml) a ethylacetát (10 ml) a směs byla intenzívně míchána po dobu 10 minut. Směs byla extrahována ethylacetátem (3 x 15 ml) a spojené extrakty byly promývány vodou,' sušeny nad MgSO₄ a koncentrovány_: v rotační odparce pro získání hnědé polotuhé látky. Surový produkt byl čištěn chromatografíí na sloupci, bázického oxidu hlinitého (vymývání ' pomocí CH₂C1₂, 1%/' 2% H₃COH/CH₂CÍ₂ a potom směsí 1% kyselina octová/ ' CH₂C1₂) pro získání konečného produktu Ida.xxx (0,45·g) ve formě bělavé pevné látky.

Výtěžek: 45%; · '

Teplota tání: 82°C.

Následující sloučeniny byly připraveny použitím stejné procedury a s odpovídající kyselinou a sulfamidem.

1UJ

I (A = O; χΐ = F; X² = Cl; X³ = H; Q = Q27; a²·³ = O; R³⁴ = H? R35 = CF₃)

Příklad č.	R1	R2	r36	Teplota tání [°C]
140. .	ch3	fenyl	H	182
141	ch3	fenyl	ch3	74-75
142	ch3	CH(CH3)2	ch3	181-182
143	ch3	ch3	ch3 '	205-206
144	ch3 _	ch3	h’	184-186

Příklad 145:

Příprava 4-chlor-3-[4-chlor-2-fluor-5-(N-methyl-Nisopropyl )-sulfamoylkarboxamidofenyl]-5-difluormethoxy1-methyl-lH-pyrazolu Roztok 3-[5-karboxy-4-chlor-2-fluorfenyl]-4-chlor5-difluormethoxy-l-methyl-lH-pyrazolu (2,00 g, 5,63 mmolů) v tetrahydrofuranu byl zpracováván N,N'karbonyldiimidazolem (1,13 g, 6,98 mmolů), míchán po dobu 1 hodiny za teploty zpětného toku, ochlazen na teplotu okolí, zpracováván .N-methyl-N-isopropylsulfamidem (1,10 g, 7,23 mmolů), míchán po dobu 10 minut, zpracováván diazabicykloundecenem (1,06 g, 6,97 mmolů), míchán přes noc »

- 104 • · .

99 9 99 • *

9999 při teplotě okolí a koncentrován za sníženého tlaku. Chromatografie na silikagelu (cyklohexan/ethylacetát = 4:1) dala 0,90 g surového produktu. Další krystalizace ze směsi cyklohexan/ethylacetát (4:1) dala 0,45 g (16,4%) sloučeniny z názvu (analýzované pomocí NMR).

¹H-NMR (v CDC1₃) : δ [ppm] =8,8 (s, 1H, NH) , 8,0 (d, 1H) , 7,3 (d, 1H) , 6,7 (t, 1H), 4,3 (hpt, 1H) , 3,8 (s, 3H) ·, 3,0 (s, 3H), 1,2 (d, 6H) .

Krok 1: '

Kyselina 2-chlor-5-[3-chlor-5-(trifluormethyl)2-pyridinyl],-4-f luor-benzoová ·

5,3 g (13,4 mmolů) isopropylešteru II s A .=, O, X¹ = F, X² = Ci, X³ = H, Q = Q³⁸, R⁴⁰ = Ci, ' R⁴¹ & R⁴³ = H a R⁴² = CF₃, rozpuštěného v 25 ml ledové kyseliny a 125 ml koncentrovaného HC1 bylo mícháno při teplotě 70°C po dobu 6 hodin a při teplotě okolí přes noc. -Potom byla reakční směs vlita do. ledové vody a precipitát byl odfiltrován a promýván vodou. Takto bylo získáno 4,1 g ve formě bílé .pevné látky.

¹H-NMR [y (CD3)₂SO}: δ [ppm] = 9,1 (s, 1H)', 8,7 (s,. 1 Η) ,

8,1 (d, 1H), 7,8 (d, 1H).

Poznámka: záměna OH protonu za proton vody vedla na široký singlet při 3,3 ppm.

105 • 4 i ,* » 4*44

Krok 2: N'-[[2-chlor-5-[3-chlor-5-(trifluořmethyl)-2-pyridinyl]4-fluorbenzoyl]]-N-isopropyl-N-methylsulfamid

1,0 g (2,8 mmolů) volné kyseliny z Kroku 1 bylo rozpuštěno v 10 ml tetrahydrofuranu, bylo přidáno 0,57 g (3,5 mmolů) karbonyldiimidazolu a směs byla zahřívána na teplotu 60 °C po dobu 1 hodiny a ochlazena na teplotu okolí. Potom byla přidána směs 0,55 g (3,6 mmolů) sulfamidu a 0,54 g (3,5 mmolů) 1, 8-diazabicyklo[5.4.0]-un-decen-7-enu v 10 ml tetrahydrofuranu a míchání pokračovalo při teplotě okolí přes noc. Rozpouštědlo, bylo odstraněno a surový produkt byl podroben sloupcové chromatografii se směsí methyl-terc.butylether a ethylacetát. Produkt obsahující frakce byl rozpuštěn v methyl-terc.-butyletheru, promýván třikrát 10 % HCl a dvakrát vodou a sušen nad Na₂SC>4. Odstranění rozpouštědla dalo 0,48 g sloučeniny z názvu ve formě oleje.

¹H-NMR [v (CD3)₂SO): S [ppm] = 9,1 (s, 1 H) , 8,7 (s, 1 H) , 7,8-7,7 (m, 2 H) , 4,1 (m, 1 H), 2,7 (s, 3 H) , 1,1 (m 6 H) . .

(Poznámka: záměna N-H protonů za proton vody vedla na široký singlet při 3., 3. ppm).

Příklad 146:

Příprava 8-(5'-N-isopropyl-N-methylsulfamoyl-karboxamido4'-chlor-2’-fluorfenyl)-4-oxo-7,9-di-oxo1,2,8-triaza(4.3.0.)nonanu

106' e í»e ···« ♦· *» ·· : I • fc 9 ···· • · ·

5,4 g '(45,5 mmolů) thionylchloridu bylo přidáno do směsi 12,0 g (36,4 mmolů) kyseliny III s X¹ = F, X² = Ci, Q = Q⁴⁰, .A²0 & A²1 = O, R⁴⁶+R⁴⁷ = -(CH2)3-O- a 2 kapek-pyridinu v 200 ml 1,2-dichlorethanu. Po uplynutí 4 hodin při teplotě 83°C byly těkavé látky odstraněny za sníženého tlaku a surový chlorid kyseliny (12,6 g) byl používán bez dalšího čištění:

0,44 g (2,87 mmolů) N-isopropyl-N-methylaminosulfamidu v 50 ml tetrahydrofuranu bylo přidáno do suspenze- 0,07 g NaH (97 čistota) v 50 ml tetrahydrofuranu. Po uplynutí 30 minut při teplotě okolí bylo přidáno 1,0 g (2,87 mmolů) surového chloridu kyseliny-a reakční směs byla míchána přes noc při teplotě okolí a potom ještě po dobu 2 hodin při teplotě 50°C. Rozpouštědlo bylo odstraněno za sníženého tlaku, byl přidán 1 N HC1 a methylenchlorid a organická vrstva byla.

separována. Chromatografie na sloučeniny z názvu. Teplota tání: 115-120°C.	silikagelu	dala 0,35	•g
Příklady použití pro demonstraci	herbicidního	účinku
Příklad 147:
Hodnocení herbicidního účinku vzklíčení	testovaných	sloučenin	'Po

Herbicidní účinek sloučeniny podle předloženého vynálezu byl určován v následujících testech.

- 107 φ »' ΟΒ6β • · • '· φφφ» » φ

Φ i * φ · * • · φφφ·

Sazenice rostlin byly pěstovány po přibližně dva týdny. Testované sloučeniny byly dispergovány, ve směsi 80/20 aceton/voda obsahující 1,0% SUN-IT®II a methylovaný olej, v dostatečném množství pro poskytnutí ekvivalentu přibližně 0,016 až 0,032 kg účinné sloučeniny na hektar, když byly aplikovány na rostliny rozprašovací tryskou pracující po předem 'určenou dobu při tlaku 40 psi. Po postřiku byly rostliny umístěny na stoly ve skleníku a byly ošetřovány způsobem obvyklým pro pěstování ve skleníku. Přibližně dva až. tři týdny po ošetření byly rostliny prozkoumány a hodnoceny ve škále (0-9) popsané dále. Pokud byl s jednou sloučeninou proveden více než jeden test, byl vypočten průměr naměřených hodnot. ¹

Získané výsledky jsou uvedeny v následující Tabulce I. Pokud byl s jednou sloučeninou, proveden více než jeden test, je uveden průměr naměřených hodnot.

- 108 * 4 9 · .9 9' i»»» 9 9 · '♦ •4 · 4 · · · * « e » « « » • · · »· · · € • · · 9 » · 4 ·'

4· «« 44 4·«4

Stupnice hodnocení herbicidního účinku
Hodnocení	% ve srovnání s	neošetřeným vzorkem
9	100
8	91-99
7	80-90
.6	6.5-7 9
5	45-64
4	30-44
3-	16-29
2	6-15
1 .	lr5 ’
0 .	o ·

Stupnice je založena na vizuálním zhodnocení vzpřímenosti, svěžesti, malformací, velikosti, vyblednutí a celkového vzhledu rostliny v porovnání s kontrolním vzorkem.

Rostliny použité v uvedených hodnoceních jsou popsány svoují zkratkou a vědeckým jménem.

· • ·

109 ·« · Φ β Φ Α Α · Α

Ο * 9 Α 9 9 9 ' · 9 9 Φ '· Φ • « »>.»* Α Φ

Φ · · Α « · » ···· φφ φ· *·

Φ «ΦΦΦ

Zkratka	Vědecké jméno
ΑΒϋΤΗ	Abutilon theophrasti, Médie.
AMBEL	Ambrosia artemiisifo lia, L.
CHEAL	Chenopodium album, L. Common
ΙΡΟΗΕ	Ipomoea hederacea, (L)Jacq.
XANST	Xanthium strumariam
ALOMY	Alopecurus myosuroides
DIGSA	Digitaria sanguinalis, (L)Scop
ECHCG	Echinochloa crusgalli, (L.) Beau
SETVI	Setaria viridis, (L.)Beau
GLXMA	Glycine max, (L.) Merr.
TRZAW	Tritium Aestivum, L. (zimní)
ΖΕΑΜΧ	Zea mays L.

Herbicidní účinek po vzklíčení

ZEAMX

CD kb Γ·

CM Γ-

7,5

lQ kD

o co

o co

0‘ 8

Lf) r*

o 0b LO.

2,0.

' · ι » » ' 4 O 0b 00

• • O co

...» 4» · ar 4i' O *b CO

_ '· · • ·. o co

5

N Oí

CM

kD

O

LO

o

o

o

o

LO

o

o

LO

LO

o

w

kb

0b

0b

0b

0

0b

0.

bb

LO

kD

LO

CD

co

LO

'xT

CM

CM

LO

sf1

X

i—1

LO

O

O

o

LO

LO

LO

O

LO

LO

LO

o

0.

0b

0.

0.

00

0b

0b

0. '

0b

0

0b

b.

o

00

co

co

00

co

CO

00

00

kD

CD

co

co

00

co

HH

>

Ε-»

lO

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

o

o

W

0.

<.

kw

»0

0b

0b

kb -

kb

0

co

Γ-

co

r-~

r-~

co

Γ-

co

co

rH

co

co

co

r-

o

o

co

rH

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

O

0b

*0

0b

0

0b

0

0b

kb

0

0b

0b

.bb

ω

co

00

co

co

Γ-

Γ-

r-

CM

i—1

Γ-

CD

co

«C

CO

o

co

co

o

o

o

o

o

o

O

o

o

O

o

o

HH Q

co

lO

co

0 LO

co

LO

kb LO

. kb CO

0 CM

0 1—1

0b CO

lO

LO

0b' v

s·

o

o

CO

o

O

o

o

O

o

O

o

o

O

o

o

0b

•0

0.

0.

00

0b

0b

0

0

bb

b.

bb

CO

CM

CM

CM

CM

CM

CM

CM

rM

o

co

co

co

H

• . '

CO

s <

o

O

O

O

O

O

O

O

O

o

o

o

o

o

•b.

*0

. *0

0

0

0

0.

bb

0b

0b

X

cn

ΟΊ

cn

σ>

co

03

03

co

CM

cr>.

σ\

σ< .

w

X

o CU

o 0.

00 0.

o 0.

o

o

O 00

O 0b :

O i

o

O 0b

o

o :

o

o

HH

cn

co

σ>

03

03

co

03

03

CD

ΟΊ

CTi

03 ,

03

X

Cd

T—í

o

O

O

o

O

O

o

O

O

o

O

,.O

*·

*0

*0

0»

0.

00

0b

0b

0b

0b

0

o

co

00

03

03

r-~

r-

r-

Γ-

CM

ΐ—1

co

‘00

r-

x

Cd

CQ

o

03

O

O

o

o

o

o

O

o

O

o

o

o

s

. *k

0.

w

*0

0

0b

0b

0

bb

.0

0

<

σ>

co

03

03

03

co

03

00

CM

rH

03

03

03

r~

x

H

X

o

o

O

O

O

o

O

o

O

o

O

O

O

O

CQ

0-

*!

, 0,

0

0b

0

0b

0b

0b

- b.

b

b

<

03

03

CTt

03

03

03

' cn

cn

LO

c\

03

03

03

03

r—1 *

fO

fO

X

CM

CO

CM

CD

CM

CD

CM

CD

CcJ

CD

CM

CO

CM

kD

\

co

*—1

CO

rH

CO

r-H

CO

r-H

co

1—I

co

co

>

Cn

o

o

O

o

O

o

O

o

o

o

o

o

o

o

'fO

44

K

kb

*0

0b

00

0b

0

bb

kb

, bb

o

o

o

o

O

o

O

O

o

o

O

o

o

o

o

>o

>U)

co

LO

kD

r-

co

CFi

Oj

LO

LO

to

LO

LO

LO

lO

9999

Tabulka A, pokračování •i. ·' ··♦ '' * • 9 9 ' 9 '9

9 9

9999 99

X s IX]

O kk 00

o 00

UO *k r-

UO k, r-

m kD

UO . K co

o 00

o kk

o 00

uo kk· o

o 00

LO r-

LO t>

o kk Γ*

in k, r-

uo kk r-

TRZAW

o

o

uo

o

uo

uo

o

o

o

o

uo

uo

uo

o

o

uo

co

CO

kk co

<o

Jk. kD

UO

kk Γ-

kk k£>

kk Γ-

k co

CO

k. ' uo

co

kk uo

Γ-

kD

< 2 X

uo

U0

uo

uo

o

o

o

O

o

LO

uo

o

o

o

uo .

o

1—3

k.

·*

k.

*·

K

k.

kk

k

*k

kk

k

k

o

00

00

00

00

00

co

oo

00

co

r-~

co

co

σ

00

CO

00

SETVI

o

o

o

o

o

o

o

o

'o

o

o

o

o

o

o

o

kk CD

00

kk σ

kk Γ-

K co

co

σ

r-

k O\

k. 00

k co

00

CD

00

k. 00

kk 00

O o w o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

k.

*»

*»

kk

kk

k.

k»

kk

k

k

kk

Γ-

00

co

r-

CD

co .

σ

σ

σ

00

00

co

00

co

< . CO O

o

o

o

o

o

O

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

M Q

Γ-

kk kD

K kD

k. r-~

U0

kk UO

kk

uo

uo

k. co

co

co

uo

k co

ALOMY

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

00

v oo

i—1

τ—f

OJ

CN

kk CN

CN

kk uo

kk oo

kk co

k CN

kk CN

i—1

kk CO

k CN

XANST

o

o

O

o

O

O

O

O

o

O

o

O

O

o

O

O

σ

kk σ

k, σ

σ

σ

v σ

k» CD

CD

k σ

k σ

K CD

σ

k σ

k σ

σ

kk CD

H O Oj

O k.

o kk

o

O

o

o k»

o kk

o k»

o kk

o

o kk

o k

o

o

o

Q'

H

CD

CD

σ

co

CD

σ

<d

σ

σ

σ

σ

σ

σ

σ

σ

σ .

X ω

o

o

O

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

ac U .

σ

kk 00

00

k. OO.

kk oo’

r-

s. cd

k. r-

k CD

kk σ

CD

00

k σ

kk CO

σ

σ

x M CQ

O

o

o

o

o

o

o

o

O

O

o

o

o

o

o

O

s

o?

σ

σ

σ

σ

σ

CD

k> CD

CD

k CD

CD

kk CD

CD

kk σ

CD

CD

ABUTH

o

o

o

o

o

o

o

co

O

o

o

o

o

O

o

o

σ>

kk cd

σ

k. σ

σ

σ

σ

k. σ

σ

σ

σ

σ

σ

kk σ

kk σ

kk σ

(ti (ti x

CN

co

CN

co

CN

co

CN

co

CN

co

CN

co

C\J

CD

CsJ

kD

\

00

í—1

00

τ—I

00

r-H

00

rH

oo

rH

00

00

00

> Cn -(O x

O

o

o

o

O

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

V

k

k.

kk

k.

kk

k.

k.

k

k

k

k

k

Q L—2

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

o

o

o

o

o

>o X Oj

o co

i—I vd

CN CO

00 co

kD

LO Ψ

kO kO

rkP

ft β 9 *

I

CN

Tabulka Ά, pokračování • · «9 9 9

9j · 9 9 · ··· β 9 · · · * « · ·«·«« 9 ‘9 9 9 9 9 • «9 9 · 9 9 999

9999 99 99 <9 <99 «999

ΖΕΑΜΧ

LO

o r~

LO Γ

o k.

o θ'

o r-

LO K kO

LO to

o Γ

o r*

LO r-

o k l>

LO k LO

LO k LO

LO to

o to

TRZAW

to

o

to

o

o

LO

LO

LO

LO

LO

LO

LO

o

O

CD

LO

LO

K LO

*» to

to

·». LO

'tr

K

to

k LO

k kO

k LO

to

LO

LO

k ·

GLXMA

to

LO .

o

o

LO

LO

o

o

LO

LO

LO

LO

LO

LO

LO

lO

*» co

OD

co

co

Γ-

to

k, 00

k. ra

k 00

ra

00

ra

r—

k Γ-

Γ-

0-

SETVI

o

O

o

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

O

O

*» σ>

«» Γ-

tO

to

LO

'tr

*. LO

to

k. LO

LO

k to

LO

tO

*k LO _

O O X υ

o

o

O

o

o

o

O

o

o

O

O

o

o

o

o

o

K.

•k.

s.

*»

<

k.

*.

k -

k

k

k

OD

.00

Γ-

LO

00

-Φ

σ

CM

co

tó

r*-e

sr

to

LO

to

'šT

< w 0

o

o

o

O

o

o

o

O

o

o

o

CD

o

o

o

o

M

**

*»

K.

k».

s.

X

k.

k.

k

k

k

k

Q

kO

k0;

to

co

CM

σ

CM

xT

LO

M1

CO

>·< s o

o

o

o .

o

o

O

o

O

o

o

o

o

O

o

o·

o

<

i—1

*» t—1

CM

i—1

*» i—1

i—1

kk r~1

i—1

k CM

k i—1

co

CM

i—1

k i—1

rH

r—1

XANST

o tyt

o σ

O σ

o σ

1

1

I

1

1

1

1

1

O ΟΛ

o k σ

o k σ>

O ΟΊ

ω X! O

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

O

o

o

o

O

Qj

*.

*·.

<·

<.

K

k

K.

k

...

H

<Tt

σ

σ

σ

σ

σ

σ

00

cn

σ>

σ

σ

σ

σ

σ

σ

CHEAL

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

K 00

00

00

k< 00

o-

to

LO

LO

k 00

k 00

k σ

CO

k to

to

to

1BEL

o

o

O

o

o

o

o

o

o

O

o

o

o

o

o

o

a.

σι

σ

σ

< s. σ

. o-

LO

σ

k. to

σ

k σ

k σ

k σ

k 00

00

k co

co

π Eh D

o

o

o

o'

o

O

O

o

o

o

O

o

o

o

o

o

CQ

·*

•k.

*»

kk

k.

k

v

k

k

k

<

cn

<T> '

<T>

cn

σ

σ

ΟΊ

σ

σ

σ\

cr>

σ

σ

σ

σ

σ

Π3 fO X3

CM

to

CM

to

CM

to

CM

to

CM

to

CM

to

CN

to

CN

kO

CO

r-1

CO

τ—1

co

v~H

co

rH

CO

v~i

CO

co

CO

> tP '<vs 44

O

o

O

o

o

o

O

o

o

o

O

o

o

o

o

o

*“

*·.

»*

«X

k

k

k

Q '—1

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

Př. č.

00 kO

cn kO

o Γ*

r-1 Γ-

CN r-

co Γ-

LO r-~

rr-

114 .-

• ⁷ · * ' <j · · · · · . · · ···· «· 6t «9 99 ····

Příklad 148:

Hodnocení herbicidního účinku, testovaných sloučenin před vzklíčením

Herbicidní účinek sloučenin podle předloženého vynálezu byl hodnocen v následujících testech, ve kterých byla semena řady jednoděložných a dvouděložných rostlin oddělené smíchána,se zemí a vysazena na přibližně jeden palec země v oddělených květináčích.¹ Po vysazení .byly květináče postříkány vodným acetonovým roztokem obsahujícím testované sloučeniny v množství dostatečném.pro poskytnutí přibližně ekvivalent 0,125 až 0,250 kg testované sloučeniny, ná hektar. Ošetřené květináče byly potom'umístěny,, na stoly ve skleníku, zalévány a ošetřovány obvyklým' způsobem pro pěstování rostlin ve skleníku. Po dvou až.čtyřech týdnech·· od ošetření byly testy ukončeny a každý květináč byl prozkoumán a ohodnocen podle stupnice uvedené v Příkladu 94. Pokud byl proveden více než jeden test pro danou sloučeninu, byl vypočten průměr dat. Získané výsledky jsou uvedeny v Tabulce B.

ι

LO

Tabulka • · · b · » · · · · ··*· ·· «· ·« ·· «···

ZEAMX

co

2,3

0,0

o o

o t—1

0,0

2,0

0,0

o o

O kb O

o kb *—1

0,0

o CN

0,0

S

<

CO Oí

o

co

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

O

O

<

·*

kb

kb

kb

kb

kb

kb

kb

kb

•k

E-i

CN

i—1

o

o

CN

1-1

o

O

O

o

co

o

O

o

<

s

X

co

i—1

o

o

O

o

o

o

o

o

o

o

O

o

hG

kb

k»

kb

kb

kb

kb

v

kb

kb

kb

kb

o

00

CO

o

o

co

00

07

CN

i—1

o

'07

CD

00

CN

H

>

co

Γ-

o

o

o

o

O

o

o

o

O

o

o

O

£ Ή

w

k*

kb

kb

*1»

kb

kb

kb

kb

•b

kb

kb

.

co

r-

LO

co

CN

00

LO

00

<šT

i—1

o

CN

CD

C

0

<D

>U

o

Ή

X

LO

o

O

o

O

o

o

O

o

O

O

o

o

i—1

u

kb

«»

kb

k.

kb

kb

kb

k.

w

00

o-

co

CO

CD

LO

Γ-

PO

CN

i—1

LO

•xT

co

o

N

>

<

před

ω

0

00

rH

o

o

o

O

o

o

O

o

O

o

o

o

h-1 Q

kb 00

K 00

kb LO

šT

co

k» co

Γ-

kb r~

CO

i—1

CO

o

kb r-

co

3

X

a

s

c

o

r-

co

O

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

o

•H

XI

kb

kb

kb

kb

K

kb

kb

kb

kb

bb

>o Ό

.<

CN

i—1

o

o

o

o

o

o

O

O

o

o

'xT1

o

Eh

O

co

X >rd G Ό

2 < . X

O CD

o 07

3,0

o kb v—1

o 1·

o <0

o kb 07

8,0 .

0,0

o kb O

8,0

5,0

9,0

0,0

-H

o

ω

Ή

x

x)

o

o

O

o

o

o

o

O

o

o

o

O

O

o

o

M

CM

k.

kb

kb

•k

kb

k.

kb

kb

kb

kb

Φ

H

CD

07

ϊ—I

o

07

00

CD

co

co

o

CD

07

CD

07

jz;

X

Ή

<

c. Φ o o

W

o

O

o

o

O

o

o

o

o

o

o

O

o

O

GC

kb

*k

k.

kb

kb

kb

kb

k.

kb

k.

0

07 ’

cd

CD

CD

07

co

07

CD

CO

LO

07

07

07

07

G

Ό

X

O

ω

X

CQ

O

07

O

O

O

o

' O

o

o

O

O

O

O

O

s

»k ·

*k

*

kb

•k.

kb

kb

kb

k.

kb

<

07

00 :

00

r-

07

00

07

.07

CN

CN

CD

CD

CD

CD

X

E-i

O

O

o

o

o

o

o

O

O

O

O

o

o

o

o

CG

•k

kb

kb

k.

kb

k.

K

kb

k.

kb

kb

<

CD

cd

07

07

07

07

CD

07

CN

CN

CD

07

CD

CD

,_,

rrs

Π5

X

LO

LO

LO

LO

LO

LO

l0

24

\

LO

CN

LO

CN

LO

CN

LO

CN

LO

CN

LO

CN

LO

CN

>

Cn

CN

rH

CN

CN

r~1

CN

i—l

CN

t~H

CN

t—1

CN

r-H

'(O

kb

*»

•k

*»

kb

k.

kb

kb

kb

Q

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

o

o

o

>υ

>Li

co

LO

LO

Γ-

00

CD

CM

LO

LO

LO

LO

LO

LO

LO

I k£> x-4 x—I

I

Tabulka H, pokračování.

• w ·· ®é ·'·'<* ·· ·<

© » · · ' ·' '··' ··' ·· ·. ·' • ·· ' · · » · · * • « Φ (« · · 9 9 9 9 9

9 9 - · » 9 9 9 9 9-

X ω tšl

0,0

o k. o

2,0

o w CN

o x—1

o kw x—1

o w. o

0, 0

2,0

O kw „o

o x—I

o o.

2, 0

O kw Γ—f

o X—i

ο,ο ;

s

tq os

o

o

o

O

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

kw

kw

kw

<

kw

kw

kw

kw

kw

kw

k. -

k.

H

o

o

ΓΟ

CN

LQ

00

o

o

ΓΏ

O .

x—1

x-d

t—1

x—1

x—i

o

X

o

o

o

O

O

o

o

o

O

ηΊ

•w

kw.

kw

kw

kw

kw

kw

o

co

o

σ

σι

σ

LQ

LQ

i—1

1

1

1

1

1

Q

H

>

Eh M

o

o

o

o

o

O

O

o

o

o

o

o

o

o

o

o

»w

kw

k

kw

kw

kw

k.

kw

kw

kw

cn

cn

LQ

co

00

Γ-

00

CO

cn

co

kO

co

co

00

co

O

o

□S O

o

O

o

o

o

o

o

O

o

o

o

o

o

ό

o

o

kw

*k

•k

k.

k.

kw

kw

kw

kw

kw

kw

„w

ω

xr*

o

r-

CO

00

σ

r-

00

cn

CO

co

XT

<n

co

<

oo

o

o

o

o .

o

o

o

o

O

o

o

o

o

o

o

o

o

M Q

CD

co

cn

• k CD

kw

LQ

k. CO

kw 00

σ

kw 00

kw cn

kw r-.

kw co

xr

k 00

kw '

X

2·

O

O

o

o

O

o

O

o

o

o

o

o

o

o ‘

o

o

o

ηΊ

*·

kw

*w

kw

kw

' kw

kw

kw

kw .

kw

kw

kw

<

o

o .

o

o

o

o

o

o

XP

O '

o

o

CN

o

o

o

Eh

CO

2

o

o

o

o

o

o ,

• *

<

kw

kw

kw

kw

kw

k.

X

'šT

o

cn

σ

σ

σ

I

1

1

.1

1

1

1

1

1

' 1

ω

os

o Cu

o

o

o

o

O

o ,

o

o

o

o

o

o

O

. o

o

o

kw

kw

k.

kw

kw

kw '

k.

k.

kw

kw

w-kw

HH

<£)

Γ—

ΟΊ

cn

cn

cn

σ

σ

cn

’σ

cn

.cn ?

σ ·

cn

cn

cn

<

M

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

cc

*·

kw

kw

k.

kw

kw

kw

kw

kw

kw

kw

u

<n

cn

cn

σ

cn

cn

cn

cn

cn

cn

. σ

cn

cn

cn

σ

cn

X

ω

CQ

o

o

O

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

sn

kw cn

k. cn

σ

kw σ

σ

σ

σ

k. σ

σ'

kw σ

cn

kw cn

kw σ

r-

kw cn '

os

H

O CQ <

O

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o’

o

o

o

o

σ

σ

cn

kw σ

σ

kw σ

k, σ

k. σ

σ

kw cn

kw σ

kw cn

kw σ

kw cn

k. σ

kw σ

Π3

fO

4Š

LQ

LQ

LQ

LQ

LQ

Lf)

LO

Lf)

lQ

CN

LQ

CN

LQ

CN

LQ

CN

LQ

CN

LQ

CN

LQ .

CM

uo

CM

> '05

ζρ

CN

x—1

CN

rH

CN

x—1

CN

x—1

CN

χ—1

CN

χ—1

CN

x—1

CN

x-H

kw

Kw

kw

kw

kw

kw

kw

k.

kw

kw

W

w

Q

o

o

o

o

O

O

o

o

o

O

o

o

O

o

o

o

>o

o

i—1

CN

00

LQ

kO

r-

O-i

kO

kC

k£>

co

CD

ko

co

co

I ri—I rH

I

Tabulka B, pokračování

· · · φ β ββ β e ·· . ··

0· · · 9 9 9 9 ··' ·'» · • 90 - · 9 · · · * ··».·· 9 099 · 9

9999 99 ·· 9· 9 9. 9999

ZEAMX

2, 0

o »k. rH

3,0

2,0

o tak o

0, 0

o I—1

0,0

0,0

0,0

o ta o

0,0

o ta τ—1

o ta rH

o

o ta o

£

tM OS

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

o

*>

*k

< .

ta

tak

ta

ta

ta

ta

ta

ta

H

o

o

o

o

i—1

o

o

o

i~H

o

o

o

r-i

o

o

o

X

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

o

o

o

o

**

ta

tak

tak

tak

ta

ta

ta

ta

o

00

Γ

00

o

00

rH

CM

o

σ

00

o

o

co

t

rH

HH

>

H ω

o

o

o

o

o

O

O

o

o

o

o

o

o

o

o

o

ta

ta

ta

tak

tak

ta

ta

ta

ta

ta

ta

ta

cn

co

KJ*

i—(

o

LO

00

CM

O

co.

LO

CM

CM

ϊ—I

CM

CM

o

u

K o

o

o

o

o

O

o

O

o

o

o

O

O

O

o

O

O

**

ta

*

•ta

ta

tak

ta

ta

ta

ta

ta '

ta

ta

D-l

co

00

CM

r-

CM

00

o

co

r-

00

o

CM

C—1

ΓΟ

CM

co

o

o

o

O

O

o

O

o

o

o

o

O

o

O

O

O

O

HH

ta

<

ta

tak

tak

tak

ta

ta

ta

' ta

ta

ta

ta

Q

n

co

CO

LO

CM

00

o

r-

CM

00

00

00

CM

<šfi

CM

X

s

o

o

o

o

o

O

O

o

o

o

O

o

o

O

O

o

O

i—1

ta

ta

*

ta

ta.

ta

tak.

ta

ta

ta

ta

ta

ta

o

o

o

o

o

o

o

o

CM

t—1

o

o

CM

O

o

o

EH

CO

2 <

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

o

O

o

o

o

ta

*»

ta

tak

ta

ta

ta

tak.

ta

ta

ta

ta

X

σ

cn

00

cn

co

O

cn

r-

cn

00

LO

00

co

00

ω

2

o 0-1

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

O

O

o

o

o'

ta

ta

tak

tak

ta

tak

ta

ta

ta

ta

ta

ta

H

σ

σ

σι

cn

σι

σ

<n

cn

cn

cn

cn

cn

cn

LO

cn

θ'

<

ω 2

o

o

O

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

ta

tak

ta

tak

ta.

ta

ta

ta

ta

ta

ta

ta

u

00

00

σι

cn

cn

CO

Γ

cn

cn

o

σ

σ

cn

00

σ

σ

2

ω

m

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

s

*·

ta

ta

tak

•ta

ta

ta

ta

ta

ta

ta

ta

ta

-

σ

ΟΛ

σ

CO

cn

cn

co

co

cn

σ

cn

σ

cn

co

cn

σ

as

H

2

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

CQ

ta

tak

tak

ta

ta

ta

ta

ta

ta

ta

k,

<

σ

σ

cn

cn

cn

σ

cn

σ

cn

σ

σ

σ

cn

cn

cn

cn

__,

fO

rO

2

Lf)

ιθ

LO

LO

LO

co

lO

Lf)

LO

CM

LO

CM

LO

CM

LO

CM

LO

CM

LO

CM

LO

Cs]

LO

Os]

>>

Cn

CM

t—l

CM

t—1

CM

t—1

CM

t—1

CM

i—1

CM

rH

CM

i—I

CM

<-f

'fO

*“

ta

tak

ta

tak

ta.

ta

•k

ta

ta

ta

ta

Q

o

o

o

o

O

O

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

>o

>n

co

σ

o

C—1

Os]

00

ÍO

•

2

co

uo

o-

r-

o-

Γ-

CO

Tabulka B, pokračování

ΖΕΑΜΧ	O x—1	o Sk o	o o	o Sk o	o CM	o o	o Sk Cd	o Sk o	o rd	o Sk o
S < to	o	o	o	o	O	o	o	o	o	o
	Sk	Sk	Sk		»k	Sk	Sk	v
£-)	rd	X—1	o	o	x—1.	o	o	o	co	o
X	o	o	o	o	o	o	o	o	o	o
ι-Ί		s.	Sk	Sk	Sk	K.		Sk	Sk
Ο	LO	ro	o	o	σ	cn	'xT	x—1	c~	cd
Μ > Η	O	o	o	o	o	o	o	o	o	o
		s.	Sk	S.	Sk	S>	Sk		Sk
ω	Γ-	LO	o	o	Γ-	ro	LO	ro	Γ-	r-
0 ο	o	O	o	o	o	o	O	o	o	o
Ο	Sk	Sk	Sk	*s	Sk	s.	K		Sk
ω	r-~	sr	co	o		to	LO		L0	LO
(Ό 0	o	o	o	o	o	o	O	o	O	o
Η1	Sk		K	Sk	s.	Sk		v	Sk
α	00 1		x—1	o			σ	X—1	00	Γ-
X S Ο	o	o	o	o	o	o	o	o	o	o
	s.		s.	Sk	Sk	Sk	Sk	Sk
	Cd	Γ—t	o	o	o	o	o	o	χ—1 ,	o
Η (Λ Ζ	O	O .	o	o	o	o	o	o	O	o
	Sk	s.	Sk	S.	S.	Sk	K	S.		•K
X	σ>	σ	x-d	o	σ	σ	LO		σ	σ
ω 3C ο	O	o	o	o	o	o	O	o	o	o
CM	*s	S.	Sk	Sk	Sk	S.	Sk	s.	s.	Sk
Η	σ	cn	o	o	σ	σ	00	r-	σ	σ
XI Cd	o	o	o	o	o	o	o	o	o	o
rc	Sk	Sk	Sk	Sk	Sk	Sk	S.	Sk	Sk
ο	O>	σ	00	LO	cn	σ	cn ·	cn	cn	σ
[BEL	o	o	o	O	o	o	o	o	o	o
	*s	Sk	'Sk	s.	S.	Sk	Sk	K
	σ	σ	• ro	rd	σ	σ	00	00	σ	σ
ac H D	o	o	o	o	o	O	o	o	O	o
m	Sk	Sk	Sk	v	s.	Sk	Sk	»k
<	σ	cn	LO	x—1	<n	σ	σ	co	cn	σ
i—1 rO x:	LO	LO Cd	LO	LO Cd	LO	LO Cd	lO	LO CM	LO	LO CM
σ>	Cd	td	CO	x—1	CO	x—1	Cd	rd	CO	t“d
		Sk	Sk	s.	s»	*s	K	n,
	o	o	O	o	o	o	o	o	o	O
>o CL,	00		o 00		CM CO		co co		co

«Φ φφ φφ φφφφ ·· φφ φ φφφ φφ φ φφφφ φ φφ φ φφ · · · φφ · ι· · φ φφ φ φ φ φ φφ φ φφφ φφφ • φφφ φφ φ· ·· φ· ····

999 9

119

99

9 9 '99·' ·< ·· 9999

Příklad 149

Herbicidní působení fenylsulfamoylových karboxamidů, substituovaných uracilem č, Ij.86, Ip.86 a Iy.86 byl demonstrován následujícími experimenty ve skleníku:

Použitými kultivačními nádobami byly plastové květináče obsahující jílovitý písek s přibližně 3,0 % humusu jako substrátu. Semena testovaných rostlin · byly vysévány odděleně pro každý druh. Při ošetření po vzklíčení byly testované rostliny pěstovány do výšky rostlin 3 až 15 cm, v závislosti.na habitu rostlina, á teprve tehdy byly ošetřeny účinnými složkami, které byly suspendovány nebo emulzifikovány ve vodě. Rostliny byly buď přímo vysévány a pěstovány v týchž nádobách nebo byly nejprve předpěstovány jako semenáčky a potom přeneseny do testovacích květináčů několik dní před ošetřením. Množství aplikované látky' pro ošetření po vzklíčení byly 15,6 nebo. 7,8 g/ha účinné složky.

V závislosti na druhu byly rostliny pěstovány při teplotě v. rozmezí 10-25°C nebo 20-35°C. Doba testu byla 2 až 4 týdny.

V průběhu této doby byly rostliny ošetřovány a byla hodnocena jejich odezva na jednotlivé druhy ošetření.

Hodnocení bylo prováděna pomocí stupnice 0 až 100. 100 znamenalo, že rostlina se neobjevila nebo došlo k úplné “t .: —<« »·<»*“

- 120 φφ ···· • · ·'' » • φ ·

4· • β € » φ β β ·· ,. ·· destrukci alespoň vzdušné části a 0 znamenala nulové poškození nebo normální průběh růstu.

Rostliny použité k experimentům ve skleníku patřily k následujícím druhům:

Vědecké jméno

Amaranthus retroflexus (AMARE)

Pharbitis purpurea (PHBPU)

Polygonům persicaria (POLPE)

Při aplikaci v množství 15,6 nebo 7,8 g/ha vykázaly sloučenina č. Ij.86, Ip.86 a Iy.86 velmi' dobré herbicidní působení proti výše uvedeným nežádoucím rostlinám.

Účinek sloučenin obecného vzorce I pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci '

Příklad 150:

Skleníkové experimenty , ^J .

Testované rostliny byly mladé rostliny bavlníku se čtyřmi listy (bez děloh), které byly pěstovány· za skleníkových podmínek (relativní atmosférická - vlhkost 50 až 70%; denní/noční teplota 27/20°C). '

121 ·« ·« »» ··»» »» β» • · · · · · · · φ · · • ·· · · · · · ♦ «· ···».· · · · · · «··· ·© ·· ·» ·· ···· ¹¹ ..w'W ΐ!ΐνιΐ?ί.ΐί©.φ»ι>*Τ·ι«’-Τ«£··*£ '··'-^--Aasfe-«ς*#» ..«&ΓΑ-*· ,,.'· ’ • Mladé rostliny bavlníku byly vystaveny ošetření listů vodnými přípravky účinných složek (s přídavkem 0,15 hmot. alkoxylátu mastných alkoholů Plurafac® LF 700¹’, vztaženo k hmotnosti sprejové směsi). Použité množství vody bylo 1000 1/ha (po přepočtu). Po třinácti dnech bylo určeno procento ztracených listů a stupeň defoliace v procentech.

Neošetřené kontrolní rostliny neztratily žádné listy.

1) nízkopěnivé neionické povrchově aktivní činidlo, BASF-AG . Příklad 151:

Pokusy na poli

Hodnocení účinku indukce zaschnutí rostlin před sklizní na poli byla provedena na několika různých místech použitím sloučeniny Ia.86.

V každém experimentu byla ošetření opakována třikrát v randomizovaném úplném blokovém, schématu _zpokusu. Brambory byly pěstovány použitím dobrých.agromonickýčh.,postupů 'pro každou oblast. Ošetření bylo provedeno několik týdnů před plánovanou sklizní brambor.

Testované sloučeniny byl používány ve formě emulzifikovatelného koncentrátu (EC) s .120 gramy účinné látky na jeden litr. Přípravek byl zředěn vodou, bylo přidáno sprejové činidlo a roztok pro ošetřování byl

122 ·· «· • · · · • ♦ · ·< · '· • · β ··«· '·· «ο ββ • · 9 9 • · · • · · • β © ·· ·©··

'.*Χ’ *·Κaplikován na listy brambor v množství 187 až 600 1/ha celkového sprej ováného objemu. Pokud není uvedeno jinak,. přípravek používaný k ošetřování také obsahoval 15 objemových částí methylovaného oleje (Hasten nebo SUN-IT

II. V případě dělené aplikace byla druhá aplikace· provedena přibližně jeden týden po počáteční aplikaci.

V různých intervalech po ošetření bylo odděleně prováděno hodnocení zaschnutí stvolů a listů na vizuální stupnici. V každém testu byla testovaná sloučenina porovnávána s odpovídajícími komerčními standardy použitými v normálním množství pro.každý standard a oblast.

Výsledky ukázaly, že výše uvedené sloučeniny jsou velmi účinné pro indukci zaschnutí listů· a stvolů rostlin brambor.

Zastupuje:

dr. O. Švorčík

JUDr. Otakar Svorčík advokát

Hálkova 2,120 00 Praha 2 .«ΰ&,Χϊ . -V. ·. :

- 123 ·« ·· • · · « • ee «· toto»3 -.·· *· • · to · · · · toto· to* · • · · - · > · · * · · ··«· ·· ·· ·· ·· ····

PATENTOVÉ.

Claims (4)

NÁROKY

1. Fenylsulfamoylové karboxamidy, substituované uracilem obecného vzorce I

I, ve kterém jednotlivé substituenty mají následující významy;

A atom kyslíku nebo atom síry;

X¹ atom vodíku, atom halogenu nebo Ci-C₄-alkyl;

X² atom vodíku, skupina kyano,\ CS-NH₂, atom halogenu, Ci-C₄-alkyl nebo Ci-C₄-halogenalkyl;

X³ atom vodíku, skupina kyano', Ci-C₆-alkyl, Ci-C₆-alkoxyalkyl, C3-C7-cykloalkyl, C3-C6^-alkenyl, C3-C6~alkinyl nebo popřípadě substituovaný benzyl;

• 9

- 124

.. ' - < · >, ' '> ' _ν· . :: -v: .*',·. t <, '

• R a R představují nezávisle na sobe atom vodíku, atom halogenu,.. OR⁴⁸,. Ci-C₁₀^alkyl, Č₂-Ci₀-alkenyl, C₃-Ci₀-alkinyl, C₃-C₇-cykloalkyl, fenyl, benzyl nebo C₅-C₇-cykloalkenyl, kde každá z posledně jmenovaných 7 skupin může být substituovaná libovolnou kombinací jednoho až šesti atomů halogenu, jedné až tří Ci~C₆-alkoxy skupin, jedné nebo dvou Ci-C₈-halogenalkoxy skupin, jedné nebo dvou kyano skupin, jedné nebo dvou C₃-C₇-cykloalkylových skupin, jedné nebo dvou C(O)R^49, skupin, jedné nebo dvou CO-OR⁵⁰ skupin, jedné nebo dvou CO-SR⁵¹ skupin, jedné nebo dvou CO-NR⁵²R⁵³ skupin, jedné až tří OR⁵⁴ skupin, jedné až .tří SR⁵⁴ skupin, jednoho popřípadě ' substituovaného. čtyř až desetičlenného monocyklického nebo kondenzovaného bicyklického heterocyklického kruhu, jedné nebo dvou popřípadě substituovaných fenylových skupin nebo jedné nebo dvou popřípadě substituovaných benzylových skupin, ...

nebo R¹ .a R² společně s atomem, ke kterému jsou vázány, vytvářejí 3- až 7-členný heterocyklický kruh; ,

Q je zvoleno ze souboru, zahrnujícího

125 » · « β

Q⁹ Q¹⁰ Qll _Q12

Q13

Q¹⁷

Q14 _R25 r26

A^: r26 · QlS

A² q20 q18 • ·

126 • ·· • · * e .· · 'ÍM·

Q39 ' q40

127 kde A¹ až A¹⁷ představují nezávisle na sobě atom kyslíku nebo atom síry;

R³, R⁴, R⁷, R⁸, R¹¹, R¹², R¹⁸,·' R¹⁹, R²⁷, R²⁹, R³², R³³, R³⁸, R³⁹,

R⁴⁴, . R⁴⁵, R⁴⁶ a R⁴⁷ představují nezávisle na sobě atom vodíku, skupinu kyano, amino, Ci-C₆-alkyl,

Ci-C₆-halogenalkyl, Ci-C₆-halogenalkoxy, C₃-C₇-cykloalkyl, C₂-C₆-alkenyl, C₂-C₆-halogenalkenyl, C₃-C₆-alkinyl, benzyl, OR⁵⁵, Ci-C₃-kyanoalkyl, nebo

R³ a R⁴, R⁷ a R⁸, R¹¹ a R¹², R¹⁸ a R¹⁹ nebo R⁴⁶ a R⁴⁷ mohou společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představovat čtyřaž sedmičlenný kruh, popřípadě přerušený atomem kyslíku, atomem síry nebo atomem dusíku a popřípadě substituovaný jedním nebo více atomy halogenu nebo .Ci-C₄-alkýlovými skupinami;

R⁵, R⁶, R⁹, R¹⁰, R¹⁵, R¹⁶, R²⁰, R²¹, R³⁰, R³¹, R³⁵, R³⁶, R⁴¹, R⁴² a R⁴³ představují nezávisle na sobě atom vodíku, Ci-C6-alkyl, Ci-C6-halogenalkyl, C3-C7-cykloalkyl, ¹ C2-C₆-alkényl,

C₂-C₆-halogenalkenyl, C₃-C₆-alkinyl, OR⁵⁶, S(O)nR⁵⁷, O-SO2-R⁵⁷, NR⁵⁸R⁵⁹ nebo

R⁵ a R⁶, R⁹ a R¹⁰, R¹⁵ a R¹⁶, R²⁰ a R²¹ nebo R³⁰ a R³¹ mohou společně s atomy, ke kterým jsou vázány, představovat čtyřaž sedmičlenný kruh popřípadě substituovaný jedním nebo více atomy halogenu nebo Ci-C₄-alkylovými skupinami;

• ·

128

R¹³, R¹⁴, R²², R²³, R²⁵ a R²⁶ představují nezávisle na sobě atom'vodíku, atom halogenu nebo Ci-C₆-alkyl;

R¹⁷, R²⁸, R³⁴, R³⁷ nebo R⁴⁰ představují nezávisle na sobě atom vodíku, atom halogenu, Ci-C₆-alkyl, Ci-C₆-halogenalkyl, C3-C7-cyklo alkyl, C₂-C₆-alkenyl, C₂-C₆-halogenalkenyl, C₃-C6-alkinyl, OR⁶⁰ nebo SR⁶¹;

R²⁴ představuje atom vodíku, Ci-C₄-alkyl,. Ci-C₄-halogenalkyl, C₂-C₄-alkenyl, C₃-C₄-alkinyl, Či-C₄-halogenalkoxy nebo amino;

R⁴⁸, R⁴⁹, R⁵⁰, R⁵¹, R⁵², R⁵³, R⁵⁴, R⁵⁵, R⁵⁶, R⁵⁷, R⁵⁸, R⁵⁹, R⁶⁰ a

R⁶¹ představují nezávisle na sobě atom vodíku, Ci-C₆-alkyl, Ci-Cg-halogenalkyl, C₃-C₇-cykloalkyl, C₂-C_s-alkenyl,

C₃-C₆-alkinyl, popřípadě substituovaný fenyl nebo popřípadě substituovaný benzyl;.

n je rovno nule, 1 nebo 2;

a zemědělsky použitelné sole sloučenin obecného vzorce. I.

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4- (trifluormethyl) -1 (2H) -pyrimidinyl] -N-.[ (nbutyl)methylsulfamoyl))-4-fluorbenzamid.

N’-[[2-chlor-4-fluor-5-[4-(difluormethyl)-4,5-dihydro3-methyl-5-oxo-lH-l,2,4-triazol-l-yl]-benzoyl]]-Nisopropy1-N-methylsulfamid,

Ν'-{2-chlor-4-fluor-5-(5,6,7,8-tetrahydro-3-oxo1,2,4-triazolo[4,3-a]pyridin-2 (3H)-yl)-benzoyl}-Nisopropyl-N-methyl-sulfenamid,

131

Ν' -[2-chlor-5-(3,5-dimethyl-2,6-dioxo-4-thioxo1, 3,5-triazinan-l-yl)-4-fluorbenzoyl]-N-isopropyl-Nmethylsulfamid,

Ν' -[2-chlor-4-fluor-5-(5-trifluormethylpyridazon-3-on2-yl)-benzoyl]-N-isopropyl-N-methylsulfenamid,

4-chlor-3-[4-chlor-2-fluor-5-(N-methyl-N-isopropyl)sulfamoylkarboxamidofenyl]-5-difíuorrmethoxy-1-methyl-1Hpyrazol,

Ν' -[[2-chlor-5-[3-chlor-5-(trifluormethyl)-2-pyridinyl]4-fluorbenzoyl]]-N-isopropyl-N-methylsulfamid a

8-(5'-N-isopropyl-N-methylsulfamoylkarboxamido-4'-chlor-2'fluorfenyl)-4-oxo-7,9-dioxo-l,2,8-triaza(4,3.0)nonan.

4. Herbicidní kompozice, vyznačující se tím, že zahrnuje herbicidně účinné množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I nebo zemědělsky přijatelné soli sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 a alespoň jeden inertní kapalný a/nebo pevný nosič a, je-li tó požadováno, alespoň jedno povrchově aktivní činidlo.

5. Kompozice pro dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci, vyznačující se tím, že obsahuje takové množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I nebo zemědělsky přijatelné soli sloučeniny obecného vzorce I podle nároku

132 ·· ··· ·« r ý *./Sr Λν., 1 i ' ', -_ť

I, které způsobuje zaschnutí rostlin nebo jejich defoliaci a alespoň jeden inertní kapalný a/nebo pevný nosič a, je-li to požadováno, alespoň jedno povrchově aktivní činidlo.

6. Způsob potírání nežádoucí vegetace, vyznačující se tím, že. zahrnuje působení herbicidně účinného množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I nebo zemědělsky přijatelné soli sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1 na rostliny, jejich okolí nebo jejich semena.

7. Způsob dosažení zaschnutí rostlin nebo jejich defoliace, vyznačující se tím, že zahrnuje působení -takového množství alespoň jedné sloučeniny obecného, vzorce I nebo nebo zemědělsky přijatelné soli sloučeniny obecného vzorce i' podle nároku 1, které působí jako defoliant a/nebo činidlo způsobující zaschnutí' rostlin. .

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že. se působí na bavlník.

9. Způsob .přípravy sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje reakci derivátu benzoové kyseliny obecného vzorce II '

OH

X^:

II, ··♦· •·

133 ve kterém Q, X¹ a X² mají stejný význam jako v nároku 1, popřípadě v přítomnosti kopulačního činidla, nebo odpovídajícího chloridu derivátu kyseliny II, se sulfamidem obecného .vzorce III

S0₂—NR1R2

III,

X3 ve kterém X³, R¹ a R² mají stejný význam jako v .nároku 1.

10. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1, kde A představuje atom kyslíku, X³ představuje atom vodíku, Q představuje Q²¹, A⁸ & A⁹ představují atom kyslíku a R²⁹ představuje atom vodíku,

vyznačující meziproduktu se tím, VI že zahrnuj e reakci anilinového' 0 SO₂ -NRlR2 1 VI, ^XX2 H ve kterém X¹ , X², R¹ a R² mají stejný význam jako mají v

nároku 1, s oxazinonovou sloučeninou obecného vzorce VII

134 ©· ··· © Č · • ' · · • · · ·· ··· · která je popřípadě následována alkylací a hydrolýzou.

11. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce VI

H₂N>

SO₂-NRlR2

VI, ve kterém X¹, X², X³, R¹ a R² mají stejný význam jako v ' nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje zpracování: ’ sulfamoylkarboxamidu X '

X, nitračním reagentem pro získání odpovídající nitrováné sloučeniny XI «, - a následující redukci nitro skupiny přechodovým kovem za kyselých podmínek nebo komplexním hydridem.

12. Způsob přípravy sulfamoylkarboxamidu X so₂ -Wr²

X, ve kterém X¹, X², X³, R¹ a R² mají stejný význam jako v nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje,reakci benzoové

- i kyseliny IX popřípadě v přítomnosti kopulačního činidla, nebo odpovídajícího chloridu kyseliny IX,

136 ·· ·· ·· eeee e e > ·· 4 e

4 4 4 4 4

4 4 4 4

4444 44 44 ···· ·· « 4 4 4 • 4 ·

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N[(methyl)isopropylsulfamoyl)]-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-méthyl-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N[(methyl)fenylsulfamoýl)]-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N-[(sek.butyl ) methylsulf amoyl) ]-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-amino-2,β-dioxo4-(trifluormethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N[(methyl)isopropylsulfamoyl)]-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluořmethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N(diethyl)sulfamoyl)-4-fluorbenzamid,

130 '· ·

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluořmethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N[(methyl)propylsulfamoyl)]-4-fluórbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4- (trifluořmethyl) -1 (2H) .-pyrimidinyl] -N[(ethyl)methylsulfamoyl)]-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluořmethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N-(terč.butylsulfamoyl)-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluořmethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N-(sek.butylsulfamoyl)-4-fluorbenzamid,

2-chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluořmethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N[(ethyl)propylsulfamoyl)]-4-fluorbenzamid,

2. Sloučenina podle nároku 1, ve které Q je zvoleno ze souboru, zahrnujícího Q⁵, Q⁷, Q²¹, Q²², Q²⁷, Q³², Q³⁸; Q³⁹ a

Q⁴⁰.

- 129

3. 2-Chlor-5-[3,6-dihydro-3-methyl-2,6-dioxo4-(trifluořmethyl)-1(2H)-pyrimidinyl]-N(dimethylsulfamoyl)-4-fluorbenzamid,

4 4 · ·

4444 ή!?*-’ se sulfamidem obecného vzorce III

S0₂—’NRlR2

X3

III.

Zastupuje:

dr. 0. Švorčik v