CZ190297A3

CZ190297A3 - Deriváty piperazin-2,5-dionu jako modulátory multi-drogové rezistence

Info

Publication number: CZ190297A3
Application number: CZ971902A
Authority: CZ
Inventors: Philip Anthony Ashworth; Sukhjit Hunjan; Ian Andrew Pretswell; Hamish Ryder; Stephen James Brocchini
Original assignee: Xenova Limited
Priority date: 1994-12-23
Filing date: 1995-12-22
Publication date: 1998-01-14
Also published as: PT799210E; SK83597A3; SK283385B6; NO972938D0; NZ297849A; MY131762A; AU700891B2; GB9426090D0; KR100412167B1; EP0799210A1; IL116526A0; DE69522342T2; US5935955A; BG63305B1; BG101601A; NO972938L; AU4310296A; GB9712179D0; IL116526A; FI972661A0

Description

R10

modulátory multi-drogové sloučenin sloužících jako (MDR), jejich přípravy

Deriváty piperazin-2,5-dionu jako rezistence

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká modulátory multidrogové rezistence « a farmaceutických a veterinárních přípravků, jež je obsahují.

.f!

Dosavadní stav techniky

Rezistence nádorů vůči některým cytotoxickým léčivům je překážkou úspěšné chemoterapie pacientů trpících rakovinou. Nádor může získat rezistenci vůči cytostatiku použitému při předcházejícící léčbě. Nádor může rovněž manifestovat vlastní nebo zkříženou rezistenci vůči cytostatiku, které dosud nebylo k léčbě použito a není z hlediska struktury ani mechanismu účinku blízké dříve použitým cytostatikům.

Podobně i některé patogeny mohou získat rezistenci vůči léčivům, která byla použita při léčbě onemocnění nebo poruch, způsobených těmito patogeny. Patogeny mohou rovněž manifestovat vlastní nebo zkříženou rezistenci vůči léčivům, s nimiž Se dosud nesetkaly. Příkladem tohoto jevu je multidrogová rezistence některých forem malárie, tuberkulózy, leishmaniózy a amébové dyzentérie.

Uvedené jevy bývají souhrnně označovány jako multidrogová rezistence (MDR). Jak bude podrobněji diskutováno dále, mechanismu MĎR se účastní plazmatický membránový glykoprotein (P-gp), který má Schopnost vázat léčivo. Některé látky, které mají schopnost modulovat MDR

			- 2 -	··>» -r • ·· • · * · * • · · ··*	aa a · Za aaa * · I » a a aaa a a * * · ; tat at ·· *
mohou	proto	rovněž	usnadňovat	průchod	léčiva
hematoencefalickou	bariérou	a napomáhat	při léčbě	AIDS a

souvisejících obtíží.

Nedostatkem léčiv dosud používaných k modulaci MDR, tzv. modifikátorů rezistence neboli RMA, je velmi častý nedostatečný farmakokinetický profil a/nebo toxicita při koncentracích nezbytných pro modulaci MDR.

Podstata vynálezu

Nyní bylo objeveno, že řada piperazindionových derivátů má účinky modulátorů multidrogové rezistence. Předkládaný vynález poskytuje piperazíndionové deriváty obecného vzorce I:

(I)

- H

- skupina obecného vzorce -(NB)t-COR³, kde t = 0 nebo 1 a R³je voleno z:

(i) kde v = 0 pokud t = 1 a v = 1 poklid t = 0; a

(A) nebo 3, přičemž alespoň jedno ·· *

η = Ο nebo 1 a m = 0, 1, ή nebo m není 0 a bud (•a) R⁴ je H nebo (b)

Ci-Ce alkyl a R⁵ je Ci-Ce alkyl případně substituovaný jednou nebo dvěma fenylpvými skupinami, fenylová skupina nebo skupiny jsou dále případně substituovány jednou nebo dvěma Ci-Ce alkoxy skupinami; nebo .....

R⁴ a R⁵ spolu s atomem dusíku, k němuž jsou navázány, tyóří heterocyklickou Skupinu volenou ze skupin obecných vzorců l až 4:

ΓΛ

-N Y w

(2) (ií)

(3) (4) kde R⁶ a Ř⁷ jsou stejné nebo odlišné a jsou H nebo C-ι-Ce alkoxy, nebo spolu tvoří methylendioxy skupinu; Y je 0 nebo -NR⁸, kde R⁸ je Ci-Ce alkyl nebo fenyl případně substituovaný CF3;

-NH—(CHj)—Z (B) kde p = 1 nebo 2 a Z je C2-€β alkenyl nebo fenyl případně substituovaný G1-Ce alkoxylem; a (C) (iii)

ΛΛ o —N N-R9 \_/

Η

• ·» kde R⁹ je Cí-Ce alkyl, pyrimidinyl nebo fenyl případně substituovaný Cí-Ce alkoxylem; á (iv) —N

(F) 'L?

Λ kde w = 1, 2 nebo 3 a L je heterocyklická skupina výše définovaného obecného vzorce 1;

- skupina obecného vzorce D:

B10 —O~CH₂CH(0H)-CH₂—N_X (D)

Rl1 kde R¹⁰ a R¹¹ jsou stejné nebo odlišné a jsou Cí-Ce alkyl; a

(E) kde s=0 nebo 1 a r, stejná nebo odlišná, jsou 1, 2 nebo 3 a X. je heterocyklická skupina výše definovaného obecného vzorce 1;

a R^z je H nebo skupina výše definovaného obecného vzorce -COR³ za přepokladu, že jedna ze skupin R¹ a R² je H a druhá není H;

a farmaceuticky přijatelně soli definovaných sloučenin.

Alkylová skupina může být lineární nebo rozvětvená.

Cí-Ce alkyl je typicky Cí-Č4 alkyl, např. methyl, ethyl, propyl, i-propyl, n-buty1, sec-butyl nebo terc-butyl.

•a *

• ••fl fl * • flfl

Ci-Ce alkoxy je typicky Či-C4 alkoxy, např. methoxy, ethoxy, propoxy, i-propoxy, n-butoxy, sec-butoxy nebo terc-butoxy.

Kde R¹ je skupina obecného vzorce -(NH)t-CÓR³, t může být 0, tedy Ri je -COR³. Célé číslo v = 1 ve vzorci A. Pokud je Ř³ skupina obecného vzorce A, n - 1 a m = 0, 1, 2 nebo 3, nebo n =0 a,m - 2. .R⁴ a R^s jsou definovány jako v bodě (a), přičemž R⁴ je výhodně Čt-Ce alkyl, např. methyl..R⁵ je výhodně .Ci-Ce alkyl, např(methyl 'nebo^- ethyl; nesubstituované nebo substituované na terminálnim uhlíkovém atomu jednou nebo dvěma fenylovými skupinami. Tyto fenylové skupiny mohou být

I k substituované jednou hebo dvěma methoxy skupinami. R⁵ je např. difeňylmethyl, 2,2-difenylethy1 nebo 3,4-dimethoxyfenethyl.

Alternativně jsou R⁴ a R⁵ definovány jako v bodě (b). Pokud R⁴ a R⁵ spolu vytvářejí heterocyklický knih (1), jsou typicky Ř⁶ a R⁷ stejné, výhodně H nebo methoxy, nebo spolu vytvářejí methylendioxy skupinu. Pokud R⁴ a . R⁵ spolu vytvářejí heterocyklický kruh (2), Y jé 0 nebo -NR^B, kde R® je výhodně methyl, fenyl nebo 3-trifluormethylfenyl.

Kde R³ je skupina obecného vzorce B, Z jé výhodně ethenyl, prop-l-enyl nebo prop-2-enyl, nebo fenylová skupina substituovaná jednou nebo několika Ci-C6 alkoxylovými skupinami, výhodně methoxy skupinou. Fénylový kruh je výhodně substituován dvěma methoxy skupinami.

Kde R³ je skupina obecného vzorce C, R⁹ jé výhodně volena ze skupin methyl, ethyl. pyrimidinyl a fenyl, fenyl je raonosubstituován v poloze 2, 3, nebo 4 Ci-Cg alkoxy skupinou, např, methoxy skupinou, výhodný je 4-methoxyfenyl.

Kde R¹ je skupina obecného vzorce D, R

JSOU

-(CHs)r-L. Ve heterocyklického typicky stejné, výhodně methylové skupiny. Pokud je R¹ skupina obecného vzorce E a s = 0, je R¹ skupina obecného vzorce vzorci E jsou substituenty R⁶ a R⁷kruhu typicky stejné a výhodně H nebo methoxy, nebo spolu tvoří methy1endioxy skupinu.

Podle prvního provedení obecného vzorce I, kde t = 1 a v = 0, R¹ je H a R² je výše definovaná skupina -COR³ , v níž R³ je skupina obecného vzorce A.

Podle druhého provedení obecného vzorce IR² je H a R¹ je výše definovaná skupina -COR³, v níž R³ je vzorce A, skupina obecného vzorce B, kde fenyl substituovaný dvěma Ci—Ce alkoxy skupinami, nebo skupina obecného vzorce C, kde R² je methyl, pyrimidinyl nebo fenyl. Fenyl substituovaný dvěma Ci-Cg alkoxy skupinami je výhodně 3,4-d i methoxyfeny 1.

V obecném vzorci A podle prvního a druhého provedení je výhodné, je-li n = 0 a m - 2, nebo η = 1 a m = 0, 1 nebo 2, a bud :

skupina obecného Z je ethenyl nebo (a) R* je Ci-C4 alkyl a R⁵ je Ci-Cg alkyl substituovaný na koncovém atomu uhlíku dvěma nesubstituovanými fenyly nebo jedním fenylem substituovaným Ci—Ce alkoxy skupinami; nebo φ ♦♦

Φ

ΦΦΦ · φ φ φφ φ φ· φ • φ · • φ φ • · φ «φ · ·Φ (b) R⁴ a R⁵ vytvářejí spolu s atomem dusíku, k němuž jsou navázány, heterocyklickou skupinu volenou že skupin obecného vzorce 1, kde R⁶ a R⁷ jsou současně H, nebo současně Ci-Ce alkoxy, nebo spolu vytvářejí methylendioxy skupinu; skupin obecného vzorce 2, kde Y je 0 nebo -ŇR®, kde R^B je methyl, fenyl nebo trifluorméthylfenyl; skupin vzorce 3; a skupin vzorce 4.

Výhodně R⁴ je methyl a R⁵ difenylmethyl nebo 2-(3,4-dimethoxyfenyl)ethyl, nebo místo toho R⁴ a R⁵ spolu vytvářejí heterocyklický kruh obecného vzorce 1, kde R^e a R⁷ jsou současně H, něho současně OMe, nebo spolu vytvářejí methylendioxy skupinu.

Následují příklady výhodných sloučenin obecného vzorce I:

1-(4-((3Z,6Z)-6-Benzyliden-l-methy1-2,5-dioxo-3-piperazinylidenjmethylbenzoyl)-4-(2-pyrimidyl)piperazin (9022)

1--(4-((3Z,6Z)-6-Benzy1iden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliděn)methylbenzpyl)-4-methýlpiperazin hydrochlorid (9052)

1-(4-((3Z,6Z)-6-Benzyliden-l-methyl-2,5~dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzoyl)-4-(4-methoxfenyl)piperazin hydrochlorid (9071)

N-Allýl-4-( (3Z,6Z)-6-benzyliden-¹l-methyl-2,5-dioxo-3-piperázinyliden)methylbenzamid (9070) •X.8

«« · ♦

N-(2-Dlfenylmethylmethylaminoethyl)-4-((3Z,6Z)-6-benzyliden-l-methy1-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid hydrochlorid (9076)

N-(2-(1,2,3,4-Tetrahýdro-2-isochinolyl)ethyl)-4-((3Z,6Ζ)-6-bénzyliden-l-methy1-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbehzamid hydrochlorid (9116)

N-(3,4-Diraethoxyfenethyl)-4-((3Z,6Z)-6-bénžýli deri-l-methyl-2,5-dÍOXo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9117)

N-(4-(4-Feny1-1-pi peraz i ny1)me thy1f eny1)-4-((3Z,6 Z)-6-benzyliden-l-methy1-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid hýdrochlořid (9104)

N-(2-(4-Methyl-l-piperažinyl)ethyl)-4-((3Z,6Z)-6'benzyl iden-l-methy 1-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9007)

H-(2-Morfolittoethyl)-4-((3Z,6Z)-6-benzyliden-l-methy1-2,5-diοχσ-3-piperazinyliden)methylbenzamid hydrochlorid (9053)

N-(2-Morfolinofeny1)-4-((3Z,6Z)-6-behzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid hydrochlorid (9054)

«*·

BB Β · Β |Β1Ψ » 4 ·

4 4 • 4 *

Ν- (4- (2- (1, 2,3., 4-Tetrahydro-|3-karbol in-2-y 1) ethyl) feny 1) -4-((3Z, 6Z) -6-benzy li dén-1 -methy.1-2,5-dioxo-3-piperaziny1iden)methylbenzamid (9080)

N-(4-(1,2,3,4-Tetrahydro-8-karbolin-2-yl)methy1fenyl)-4-((3Z,6Z)-6-benzyIiden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9096)

N-(4-(2-(4^Feny1-1-piperazinyl)ethyl)fenyl)-4-((3Z,6Ž)-6-benzyliden-l-methyl-2,S-dioxo-3-píperazinyliden)methylbenzamid (9103) ,N-(4-(2-(1,2,3,4-Tetrahydro-2-isochinolyl)ethyi)fenyl)-4-((3Ž,6Z)-6-benzy1iden-l-methyl-2,5-dioxo-3-pi peraz i ný1 i den)methy1benzam i d (9065)

N-(4-(2-(4-Trlfluormethylfenyl)-l-piperazinyl)ethyl)fenyl)-4-((3Z,6Z)-6-beňzyliden-l-methýl-2,5-dioxo-3-piperázinyliden)methylbenzamid (9049)

H-(4-(2~(4-(4~ChÍorfenyl)-4~

-hydroxypiperidino)ethyl)feny1)-4-((32,6Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyiiden)methylbenzamid (9079)

N-<4-(2-(6,7-Dimethoxý-l,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)ethyl)feny1)-4-((3Z,6Z)-6-benzy1iden-1-methy1-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9006) ι;υ

Ν-(2-(6,7-Dimethoxy-l,2,3,4-tetrahydro-2-i sochinolyl)ethyl)-4-((3Z,6 Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyli den)methylbenzamid (9008)

N-(4-(6,7-Dimethoxy-l,2,3,4-tetrahydro-2- i sochinolyl)ethyl )-4-((3 Z,6Z)-6-benzyliden-l-methy1-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid hydrochlorid (9064) (3 Z,6Z)-6-Benzyliden-3-(4-(3-dimethylamino-2-hydroxypropoxy)benzyli den-1-methy1-2,5-piperazindion (9023) (3Z,6Z)-6-Benzyliden-3-(4-(2-(6,7-dimethoxy-1,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)ethyl)benzy1 iden)-1-methyl-2,5-píperazindion (9115)

N-(4-(2-(6,7-Dimethoxy-l,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)ethylj feny1)-3-((3Z,6Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-d ioxo-3-piperaz inyliden)methylbenzamid hydrochlorid (9051)

N-(4-(6,7-Dimethoxy-l,2,3,4-tetrahydro-2- ·'

-isochinolyl)methylfenyl)~3-((3Z,6Z)-6-benzyliden-l-methy1-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9128 )

-.....N-( 2-(6,7--D i methoxy--! , 2,3-, 4-tetrahydro-2- i sochi-nol-yl) ethy-1-)-11

-3-((3Z, 6Z)-6-benzyliden-1-methy1-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9136)

N-(2-(3,4-Dimethoxyfenethyl)methylamino)ethy1)-3-((3Z, 6Z)-6-benžyliden-l-methyl-2,5-dióxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9137)

N-(4-(2-(3,4-Dimethoxyfenethyl)methylamino)ethyl)fenyl)-3-((3Z,6Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dióxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9138)

N-(4-(2-(4-Feny1-1-pi perazi ňyl) ethy1)feny1)-3-((32,6 Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9083)

N-(4-(3-(6,7-Dimethoxy-l,2,3,4^tétrahydro-2-isochinolyl)propyl)fenyl)-3-((3Z,6Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dÍoxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid hydrochlorid (9161)

N-(2-(2,2-Difenyléthyl)methylamínoěthy1-3-((3Z,62)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9163) (32,6Z)-6-Benzyli den-3-(4- (4-(2- (6,7-d imethoxy-1,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)ethyl)benzyloxy)benzýliden-1-methyl-2,5-piperažindibn (9176) (3Z,6Z)-6-Benzy1iden-3-(3-(4-(2-(6,7-dimethoxy-l,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)ethyl)benzyloxy)benzyliden-1-methyl-2,5-piperazindion (9177.)

N-(4-((3Z,6Z)-6-Benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylfeny1)-4-(2-(6,7-dimethoxy-l,2,3,4-tetráhydro-2-isachinólyl)ethyl)benzamid (9190)

1-(4-((3Z,6Z)-6-Benzyliden-Í-methyl-2,5-dioxo-3—piperazinyliden)methylbenzoyl)-4-(6,7-dimethoxy-l,2,3,4-tetrahydro-2-isóchinolyl)methylpiperidin (9200)

Sloučeniny obecného vzorce I lze připravit postupem zahrnujícím reakci l-acetyl-3-benzyliden-4-methyl-2,5-piperazindíonu vzorce II:

(Π) s aldehydem obecného vzorce III:

OHC

(ΙΠ) kde R¹ a R² jsou definovány jako v obecném vzorci I, v organickém rozpouštědle, v přítomnosti báze; á pokud je to žádoucí, převedení výsledné sloučeniny na příslušnou farmaceuticky přijatelnou sůl.

Vhodné báze jsou uhličitan česný, sodný, draselný, hydrid sodný, t-butóxid draselný a triethylamin.

Vhodná organická rozpouštědla jsou dimethyIformamid (DMF), tetrahydrof uran (THF)., v případě t-hut Oxidu draselného t-butanol a směsi uvedených rozpouštědel.

Pokud je jako rozpouštědlo zvolen DMF, pohybuje se reakční teplota typicky v rozmezí 0 °C a teplotou varů, například v rozmezí 80 až 95 °C pokud je jako báze použit uhličitan česný.

Pokud je jako báze použit hydrid sodný nebo t-butoxid draselný, reakční směs se typicky ohřeje z 0 °C na laboratorní teplotu nebo na 40 °C.

Reakční doba se pohybuje v rozmezí 1 až 4 hodin, například 2 až 3 hodiny.

Sloučeninu vzorce II lze připravit podle níže uvedeného referenčního příkladu 1. Sloučeniny obecného vzorce III lze připravit z komerčně dostupných výchozích látek obecnými postupy, konkrétní výchozí materiál a zvolený postup závisí na typu aldehydu. Například aldehyd obecného vzorce III, kde R¹a R² jsou Η a ostatní skupiny jsou skupiny obecného vzorce -COR³, jak je definován výše, lze připravit postupem zahrnujícím reakci sloučeniny obecného vzorce IV:

OHC

R21 (IV)

kde jedna ze skupin R¹¹ nebo R²¹ je H a druhá -COOH, -COX, kde X je halogen, nebo -CO(OCOR’), kde R' je Ci-Ce alkyl, s aminem obecného vzorce

H-R³ , kde R³ je definováno výše, v inertním organickém rozpouštědle; a pokud R¹¹ nebo R^Z1 je -COOH, probíhá reakce v přítomnosti kondenzačního činidla.

Pokud R¹¹ nebo R²¹ je -COOH, jsou vhodnými kondenzačními činidly 1,3-dicyklohexylkarbodiimid, l-cýklohéxyl-3-(2-morfolinoethyl)karbodiimid metho-p-toluénsulfonát a 2ⁱ-chlor-l-methylpyrídínium jodid.

Pokud R¹¹ nebo R²¹ je -COX nebo -CO(OCOR’), jak je definováno výše, probíhá reakce obvykle v přítomnosti báze, například terciárního aminu jako je Et3N, nebo v pyridinu. Vhodným rozpouštědelm je dichlormethan.

Aktivované sloučeniny obecného vzorce IV, kde R¹¹ nebo R²¹ je -COX nebo -CO(OCOR'), lze připravit z odpovídajících sloučenin obecného vzorce IV, kde R¹¹ respi R²¹ jsou -COOH, obecnými postupy organické syntézy.

Například sloučeniny, kde R¹¹ nebo R²¹ je -COX, lzé připravit halogenací karboxylové sloučeniny, například chloračním činidlem jako je SOCI2 , PCI3 , oxalylchloridetn nebo PCI 5 .

Sloučeniny, kde R¹¹ nebo R²¹ je -CO(OCOR’), lze připravit reakcí karboxylové sloučeniny s Ci-Ce alkylhalogenformiátem ·· v přítomnosti terciárního aminu, například působením EtOCOCl nebo iBuOCOCl v přítomnosti Et3lí. V takovém případě je obvykle vhodné nechat výslednou reakční směs reagovat přímo s aminem H-H³ .

Pokud je R³ skupina obecného vzorce A, kde η = 1 a v = 1, lze amin H-R³ připravit redukcí odpovídající nitrosloučéniny obecného vzorce V:

N0₂

(V) kde m, R⁴ a R⁵ jsou definovány jako ve vzorci A. Redukci lze v koncentrované kyselině typicky varem pod zpětným redukci provést vodíkem za provést práškovým železem chlorovodíkové a methanolu, chladičem. Alternativně lze katalýzy palladiem na uhlíku.

Sloučeninu obecného vzorce sloučeniny obecného vzorce VI:

V lze připravit reakcí

NO

(VI) kde m je stejné jako ve vzorci V a X je halogen, s aminem obecného vzorce VII:

r4 ^H_%5 ^(VD) kde R⁴ a R⁵ jsou definovány jako ve vzorci A, v organickém rozpouštědle a v přítomnosti báze. Organickým rozpouštědlem je * · · ·«· · • · ·* ·

ID • ··

»· typicky DMF nebo acetonitril, vhodnou bází je K2CO3. Reakční teplota se obvykle pohybuje v rozmezí laboratorní teploty a 100 °C, například 60 áž 80 °C. Doba reakce se obvykle pohybuje v rozmezí 1 až 30 h, např. 2 až 24 h, typicky 8 až 12 h.

Pokud jé R³ Skupina obecného vzorce A, kde n - 0 a v = 1, lze amin H-R³ připravit redukcí odpovídajícího nitrilu Obecného vzorce VIII:

NO

(Vlil.) kde m = 1, 2 nebo 3 a R⁴ a R⁵A. Redukci lze provést LÍA1H4 při reakční teplotě v rozmezí jsou definovány jako ve vzorci v ethylenglykoldimethyletheru, až 40 °C, typicky za zvýšení teploty z 0 °C na laboratorní, např. z 0 na 20 °C. Jiné aminy H-R³ lze připravit analogicky ze známých nebo komerčně dostupných výchozích látek.

Nitrii obecného vzorce sloučeniny obecného vzorce VII X:

VIII lze připravit reakcí se sloučeninou obecného vzorce

NC^CH₂^——X (X) kde X je halogen a m je stejné jako ve vzorci Vlil, v organickém rozpouštědle, v přítomnosti báze.

···

Vhodným rozpouštědlem je acětohitril. Jako bázi lže použít K2CO3. Reakce se typický provádí při teplotě varu rozpouštědla, po dobu 1 áž 30 h, např. 1 až 20 h.

Aldehyd obecného vzorce III, kde R¹ je skupina obecného vzorce D, lze připravit reakcí sloučeniny vzorce XI:

(XI) s aminem obecného vzorce H-N(R¹⁰)(R¹¹), kde R¹⁰ a R¹¹ jsou definovány jako ve Vzorci D, ve vhodném rozpouštědle. Vhodným rozpouštědlem je vodný THF. Sloučeninu vzorce XI lze připravit reakcí 4-hydroxybenzaldehydu s 1,5 mol.l^-1 hydroxidem sodným a následně epichlorhydrinem. Tato reakce se typicky provádí při 50 °C, 5 h.

Aldehyd obecného vzorce III, kde R¹ je skupina obecného vzorce E, kde r = 2 (sloučenina 5.1), lze připravit podle referenčního příkladu 5.

Odpovídající aldehydy, kde v obecném vzorci E je r -, 1

J něho 3, lze připravit analogicky, nahrazením výchozí 4-(2-bromethyl)benzoové kyseliny kyselinou 4-(2-brommethylbenzoovou respektive 4-(3-břompropyl)benzoovou.

·»·· · • ·· « · « · * • · ftft ··

• · · • · · ··» * ··

Aldehyd obecného vzorce III lze rovněž připravit réakcí odpovídajícího nitrilu obecného vzorce XII:

s kyselinou mravenčí na Raneyově niklu, jak je např. popsáno v referenčním příkladu 7.

Sloučeniny obecného vzorce I lze běžnými postupy převést na farmaceuticky přijatelně soli a naopak soli lze převést na volné sloučeniny. Vhodné jsou soli farmaceuticky přijatelných anorganických a organických kyselin. Vhodné anorganické kyseliny jsou kyselina chlorovodíková, sírová a ortofosforečná. Vhodné organické kyseliny jsou kyselina p-toluěnsulfonová, methansulfonová, slizová a jantarová.

U rakovinných buněk vykazujících inúl ti drogovou rezistenci, tzv. buňky MDR, dochází ke snížení intracelulární akumulace léčiv ve srovnání s odpovídajícími senzitivními buňkami. Studie na ia vitro Odvozených MDR buněčných liniích ukázaly, že MDR často souvisí se zvýšenou expresí plazmatického membránového glykoproteinu (P-gp), který má schopnost vázat léčivo. Předpokládá Se, že P-gp působí jako přenašeč pro řadu hydrofohních sloučenin. Transfekční studie s nakloňovaným P-gp ukázaly, že zvýšená exprese P-gp může buňkám udělit fenotyp MDR: viz např. Ann. Rev. Biochem 58 • •ΦΦ *

-i,’;..: · * · ·»·

137-171 (1989).

Hlavní funkcí P-gp v normálních tkáních je exportovat intraceluláriií toxiny z buňky. Je očividné, že zvýšená exprese P-gp může být z hlediska multidrogové rezistence klinicky významná. Zvýšené hladiny. P-gp mRNA. nebo proteinu byly detekovány u mnohých forem lidské rakoviny - leukémií, lymfomů, sarkomů a karcinomů. Skutečně byly v některých, případech nalezeny zvýšené hladiny P-gp v nádorových biopsiích získaných pó recidivě během chemoterapie.

Inhibice funkce P-gp v případech MDR mediované P-gp vedla k čisté akumulaci protirakovinných agens v Buňkách. Například se ukázalo, že Verapamil, známý hlokátor průchodu kalcia, způsobil citlivost MDR buněk k Vinca alkaloidům in vitro i in vivo; Cancer Res., 41, 1967-1972 (1981), Předpokládaný mechanismus účinku zpočívá v kompetici s protiřakovlnným agens o vazbu na P-gp. Byla popsána řada strukturně nepříbuzných činidel modifikujících rezistenci, které působí uvedených mechanismem, jako např. tamoxifen (Nolvadex:'IČI) a příbuzné sloučeniny a cyklosporin A a deriváty.

U sloučenin obecného vzorce 1 a jejich farmaceuticky přijatelných solí (dále Označované jako “předkládané sloučeniny) byla na základě biologických testů nalezena modulační aktivita multidrogové rezistence. Výsledky jsou uvedeny v příkladu 3. Předkládané sloučeniny lze proto použít jako modulátory multidrogové rezistence, tzv. RMA (resistance ·* »··· »·· modifying agent). Předkládané sloučeniny mudulují, t j. snižují nebo eliminují multidrogovou rezistenci.

Předkládané sloučeniny lze proto použít na zesílení cytotoxicity léčiva, cytotoxického vůči nádorovým buňkám. Takovýto postup zahrnuje např. aplikaci některé z předkládaných sloučenin do nádorové buňky, která je již pod vlivem určitého cytotoxického léčiva. Terapeutický účinek tohoto chemoterapeutika nebo antineoplastika je tím zvýšený Můítidrogová rezistence nádorové buňky vůči cytotoxiku během chemoterapie je tedy snížená nebo eliminována.

Předkládané sloučeniny lze rovněž použít v postupu léčby takového onemocnění, jehož patogen je multidrogově rezistentní, např. některé multidrogově rezistentní formy malárie (Plasmodiuni falciparunt), tuberkulóza, leishmanióza a amébová dyzeterié. Taktovýto postup např. zahrnuje podání předkládané sloučeniny (separátně, současně nebo následně) s léčivem, vůči němuž je patogen multidrogově rezistentní. Terapeutický účinek léčiva je tím zvýšen.

Lidský nebo zvířecí pacient trpící nádorovým onemocněním může být léčen na rezistenci vůči chemoterapeutiku postupem zahrnujícím

Předkládané zesilujícím podání některé sloučeniny .jsou cýtotoxicitu z předkládaných sloučenin, podávány v účinném množství použitého chemoterapeutika.

·«

Chemoterapeutika nebo antiheoplastka vhodná pro použití s předkládanými sloučeninami jsou Vinca alkaloidy vincristin a vinblastin; antracyklinová antibiotika daunorubičin a doxořubicin; mitoxantron; aktinomycin D; taxany např. taxol; epipodofylotoxiny např. etopopošid a plicamycin.

Lidský nebo zvířecí pacient, trpící onemocněním vyvolaným multidrogově rezistentním patogenem může být léčeii na rezistenci vůči chemoterapeutiku postupem zahrnujícím podání některé z předkládaných sloučenin.

Příkladem takovýchto onemocnění jsou některé multidrogově rezistentní formy malárie (Plasmodiúni . faleiparum), tuberkulóza, leishmanióza a amébová dyzeterie.

Modulátory MDR mají další využití při přenosu léčiva hematoencefalickou bariérou a při léčbě AIDS a komplexu souvisejících obtíží. Předkládané sloučeniny jsou proto použitelné v postupech usnadňujících přenos léčiva hematoencefalickóu bariérou a při léčbě ÁIDŠ a komplexu souvisejících obtíží. Lidský nebo zvířecí pacient vyžadující uvedenou léčbu, může být léčen postupem zahrnujícím podání některé z předkládaných sloučenin.

Předkládané sloučeniny lze podávat v různých dávkových formách, např. pérorálně ve formě tablet, kapslí, tablet potahovaných cukrem nebo filmem, kapalných roztoků nebo « ·· · suspenzí, nebo parenterálně, např. intramuskulárně, intravenózne nebo subkutánně. Předkládané sloučeniny lze tedy podávat injekčně i infúzně.

Dávkování závisí na řadě faktorů jako je věk, hmotnost a stav pacienta a cesta podání. Nicméně, typická dávka pro všechny cesty podání je pro dospělého člověka 0,001 až mg/kg, častěji 0,01 až-. 5 mg/kg tělesné hmotnosti. Tato £ dávka může být aplikována^ jednou až pětkrát denně bolus infuzí, infuzí trvající několik hodin a/nebo opakovaným podáváním.

Piperazindionově deriváty obecného vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli mohou být rovněž formulovány jako farmaceutické nebo veterinární přípravky obsahující rovněž farmaceutický nebo veterinární nosič či ředidlo. Přípravky lze připravovat běžnými postupy a jsou podávány ve farmaceuticky nebo veterinárně vhodné formě. Předkládaný vynález poskytuje léčivo obsahující některou z předkládaných sloučenin, které je použitelné jako modulátor můltidrogové rezistence.

Například pevné perorální lékové formy mohou obsahovat vedle účinné složky ještě ředidla, jako je laktóza, dextróza, sacharóza, celulóza, obilný škrob nebo bramborový škrob; lubrikanty, jako je oxid křemičitým talek, kyselina stearová, magnézium nebo kalcium stearát a/nebo polyethylenglykoly;

9·9 9

9 9 9 9 želatina, polyvinyl guma, nebo kyselina alginová, pojivá jako jsou škroby, arabská methylcelulóza, karboxymethylcelulóza pyrrolidon; disintegrátory jako je škrob, algináty nebo sodné glykoláty škrobu; efervesčentní směsi; barviva; sladidla; smáčedla jako lecitin, polysorbáty, lauryl sulfáty. Uvedené přípravky lže připravit známými postupy, zahrnujícími např. mixování, granulaci, tabletování, .potahování cukrem nebo filmem.

Kapalné disperze pro perorální podávání jsou např. Syrupy, emulze a suspenze. Syrupy mohou obsahovat jako nosiče např. sacharózu nebo áacharózu s glycerolem á/nebo manit a/nebo sorbit. Konkrétně syrup pro diabetické.pacienty může jako nosič obsahovat pouze látky, nápř. sorbit, které nejsou metabolizovány na glukózu, 'nebo pouze na malé množství glukózy. Suspenze a emulze mohou jako nosič obsahovat nápř. přírodní pryskyřici, agar, alginát sodný, pektin,, méthyIcelulózu, karboxýmethylcelulózu nebo pólyvinylalkohoí.

Suspenze nebo roztoky ha intramuskulární injekce mohou obsahovat vedle, účinné složky farmaceuticky přijatelný nosič jako je sterilní voda, olivový olej, ethyl oleát, glykoly jako propylenglykol a pokud je to žádoucí, vhodné množství lidokain hydrochloridu. Některé předkládané sloučeniny jsou nerozpustné v vodě. Tyto sloučeniny lže ehkapsuíovat do lipozómů.

φ * φφ ΦΦΦ· φφφ φ

• Φ

Vynález je podrobněji ilustrován následujícími příklady.

Příklady provedení vynálezu

Referenční příklad 1: l-acetyl-3-benzyliden-4-methyl-^; —2,5-piperazindion l,4-Diacetyl-2,5-piperazindion (Marcuccio S.M., Elix J.A. ; Aust. J. Chem., 1984, 37, 1791) (25,0 g, 126 mmol) se nechal reagovat v . DMF (200 ml), při 130 °C, s triethylaminem (17,6 ml, 126 mmol) a benzaldehydem (13,0 ml, 126 mmol). Po 4 h byla reakční směs ochlazena na laboratorní teplotu, vlita do EtOAc (1000 ml) a 3x extrahována solným roztokem. Všechny pevné látky vzniklé v této fázi byly odfiltrovány. Filtrát byl vysušen (MgSO4) a rozpouštědlo odpařeno ve vakuu. Zbytek byl rekrystalován ze směsi EtOAc-hexan s výtěžkem 11,78 g (38 %) l-acetyl-3-benzyliden-2,5-piperazindÍonu.

Výsledná sloučenina se nechala reagovat s BaH a Mel ve směsi DMF-THF (1:5), při teplotě 0 °C a teplota se nechala vystoupit na laboratorní teplotu. Titulní sloučenina vznikla š výtěžkem 57 %.

• *· ·

Přírava aminů H-R³ přes substituovaný nitrobenzen.

Referenční příklad 2:

O_?N

2a

2c

• · • * » » · 9· ·♦·

4-Brómethylnitrobenzen s 1-fenylpiperazinem 2b v 80 °.C, 8 h. Sloučenina 2c

2a se nechal reagovat přítomnosti K2CO3, v DMF, při byla získána s výtěžkem 58 %.

Sloučenina 2c byla dále redukována práškovým železem v koncentrované kyselině chlorovodíkové a methanolu varem pod zpětným chladičem, 3 h. Požadovaný amin byl připraven s výtěžkem 40 %.

Analogicky byly připraveny další aminy H-R³ (tabulka 1) s použitím 4-brommethylnitrobenzenu nebo 4-(3-brompropyl)-nitrobenzenu místo 4-(2-bromethyl)nitrobenzenu 2a • ftft ftft ft • ft ftftftft ft · · • ft · · ftftft ftft • ft · a nahrazením 4-fenylpiperažinu 2b vhodnou sloučeninou Obecného vzorce VII. Reakční podmínky pro jednotlivé stupně příprav byly stejné jako pro výše uvedený amin 2.1, vyjma aminu 2.9, kde stupeň redukce byl proveden vodíkem při 50 p.s.i. za katalýzy palladiem na uhlíku, v ethanolu. Redukce probíhala 2,5 h při laboratorní teplotě. V případě aminu 2.4 byla redukce nitroskupiny doprovázena hydrogenolýzou 4-chlórfenylové skupiny za vzniku aminu 2.4.

- 27 • » *

···

* 9 ·· · · · * • · ♦ ♦ · ··* β · ·* * i—t (β

Λί

Γ—1 2 Λ (β Η

Sloučenina VI

Ο ζ

pokračování tabulky

- 28 φφφφ φφ φ» φφφφ φφ φφφ φφ φ φ · φφφ · * φ ι φ Φ ΦΦΦΦ φφφ · · φφφ «· ·* ·

• ·

Přírava aminů H-R³ přes substituovaný nitril

Referenční příklad 3:

6,7-Dimethoxy-1,2,3,4-tetrahýdroisochinolin hydrochlorid 3a se nechal reagovat s chloracetonitrilem v přítomnosti K2CO3, v acetonitrilu, za varu pod zpětným chladičem, 24 h. Sloučenina 3b byla získána s 92 & výtěžkem. Sloučenina 3b se dále nechala reagovat s LÍÁLH4, v ethylehglykoldimethyletheru, při laboratorní teplotě, přes noc. Poté byla reakční směs ohřátá na 40 °C a reakce pokračovala ještě 30 min. Očekávaný amin 3.1 byl připraven s výtěžkem 98 as.

Analogicky, ale s úpravou reakčních podmínek prvního stupně as nahrazením sloučeniny 3a příslušnou sloučeninou obecného vzorce VII, byly připraveny další aminy H-R³, uvedené v tabulce 2:

- 30 ·» «* • * ·· ····

·»« ·· ··

Tabulka 2

Sloučenina vzorce VII	Podmínky c 1. stupně '	Amin H-R³ č. >
/“λ . HN ΝΜθ ·	K₂CO₃, cich₂gn, ch₃cn reflux 20h	z- JJ NMe H₂rr \_y (3.2)
,Me /Ph GH^ >h	k₂co₃ . C1GH₂CŇ, CH₃CN reflux, 24h	....... Me....... 1 (3.3)
	K₂ČO₃ ČlCHjCN, CH₃GN reflux 24h	_HjN>-sJOO (3.4)
rvY“· \ HCIHN	K₂CO₃ ClCHjCN, CH₃CN reflux 24h	{3J1
fy⁰“·	K₂CO₃, ClCHjCN CH₃CN reflux 4h	Ί Mt (3-6)

Referenční příklad 4: Příprava dalších aminů H-R³

4.1

Φ· ···· φ ·· «» · · • · · * · • · · · · ··· » , · ··· ·· *« ·ι· ··» ·* ·· ·

1. (3,4-Dimethoxyfenethyl)methylamin

2-(3,4-Diraethoxyf enyl.) ethy lamin 4a se nechal reagovat s MeOCOCl v přítomnosti triethylaminu, v CHzCÍ2, při -78 °C. Teplota reakční směsi se nechala přes noc vystoupit na 0 °Ci Sloučenina 4b byla získána s výtěžkem 9 %. 4b dále reagovala, s LÍAIH4 v THF při teplotě 0 °C a teplota reakční směsi se. nechala přes noc vystoupit na 0 °C. Sloučenina 4.1., výchozí amin pro přípravu sloučeniny 2.9 v referenčním příkladu 2, byla získána s výtěžkem 91

2. H2N-(CH2)2-NMe-CHíCHPh2

2,2-Difenylamin se nechal reagovat s (CF3ČO)2O v Et2O při 0 °C, 1 h. Výsledný (Ph)2-CH-CH2-NHCOCF3, připravený kvantitativně, dále reagoval s KH v THF při 0 °C a následně s Hel a 18-crown-6 při laboratorní teplotě 24 h za vzniku (Ph)2-CR-CH2-NMeCOCF3 s výtěžkem 91 %. Tento produkt se dále nechal reagovat s 2 mol.l'¹ NaOH v MeOH za varu pod zpětným chladičem, 2 h, za vzniku (Ph>2-CH-CH2-NHMe s výtěžkem 81 (Ph)2-CH-CH2-NHMe dále reagoval s chloracetonitrilem v přítomnosti K2CO3 v acetonitrilu za vzniku (Ph)2-CH-ČH2-NMe-CH2CN s výtěžkem 83 Sj. Redukce této sloučeniny LiAlHi v ethylenglykoldimethyletheru, 2 h, vedla k titulnímu aminu, t j. sloučenině 4.2 s výtěžkem 90

4c 4d

4.3

Sloučenina 4c se nechala reagovat s 6,7-dimethoxy-l,2,3,4-tetraisochinolinem v CH2CI2 při 0 °C, v přítomnosti 2-chlor-1-methýlpyririnium jodidu a triethylaminu. Teplota reakční směsi se nechala přes noc vystoupit na 0 °C. Sloučenina 4d, připravená s výtěžkem 93 %, dále reagovala s kyselinou trifluoroctovou v dichlormethanu při laboratorní teplotě, 30 min. Sloučenina 4e byla připravena s výtěžkem 10 % po trituraci acetonem..

·· ·«··

Sloučenina 4e byla redukována LiAlHí v THF, při 10 °C a teplota reakční směsi se nechala přes noc vystoupit na 0 °G, Sloučenina 4.3 byla získána s výtěžkem 75 ít.

Referenční příklad 5

Příprava aldehydu 5.1

Sloučenina 5a se nechala reagovat s nadbytkem CH2N2 v THF při 0 °C, 7 h. 5b byla připravena s výtěžkem 98 Ss. Sloučenina ·«·· ·« ····

6,7-dimethoxy-1,2,3,4v DMF v přítomnosti dní s výtěžkem 56 SK LÍAIH4 v THF při výtěžkem 80 %, 5d (PCC) ve směsi

5b se dále nechala reagovat s -tetrahydro!sochinolin hydrochloridem K2CO3, při laboratorní teplotě, 5

Sloučeniny 5c. 5c byla dále redukována laboratorní teplotě, 1 h, za vzniku 5d s dále reagovala s pyridiniumchlórchromátem pufróvané NaOAc v CH2CI2 při laboratorní Sloučenina 5.1 byla získána s výtěžkem 25 $.

teplotě 16 h.

Referenční příklad 6:

Příprava aldehydů obecného vzorce III

Postup 1

Aldehydy obecného vzorce lila uvedené v tabulce 3 byly připraveny reakcí 3-formylbenzoové kyseliny s příslušným aminem H-R³ (sloučenina připravená podle referenčních příkladů 2 nebo 3) v CH2CI2 v přítomnosti 2-chlor-l-methylpyridinium jodidu při 0 °C. Teplota reakční směsi se nechala přes noc vystoupit na 0 °C.

- 35 ·♦· «

·· · ·· ««« * • · ·· ·

Tabulka 3: Aldehydy obecného vzorce lila

Aldehyd č.	R³	Odpovídající amin H-R³
- 6.1		• 2.2
6-2	/* —WH	2.1
6-3 '		2.7
6.4		2.9
6.5		3.5
6.6		3.6
6.29	V® Ph -NH'^^^N'^_ph	4.2

Postup 2

Aldehydy obecného vzorce Illb uvedené v tabulce 4 byly připraveny reakcí 4-formylbenzoyl chloridu s příslušným aminem H-R³ v CH2CI2 v přítomnosti triethylaminu při 0 °C. V případě aldehydu 6.32 byl použit 4-karboxybenzaldehyd místo • fl ·· · « ·♦ • · · • « · >* ··* » »t ♦* ♦··· «·*··* * • · » · · · • · · · *·· · • « « · · ··· ·» ·♦ ·

4-formylbenžoylchlor'idu a v reakční směsi byl dále přítomen 2-chlor-l-pyririnium jodid. Teplota reakční směsi se nechala přes noc vystoupit na 0 ^tiC, Každý použitý amin byl bud připraven podle referenčního příkladu 2 nebo 3 nebo získán komerčně.

Tabulka 4: Aldehydy Obecného vzorce Illb

Aldehyd o.	R³	Odp oy ιΆ t/fa' amin- H-R³
6.7	rvv⁰·	2.2
6.8	/~\ NMe \y.	3.2
6.9		3.1
6.10	ΛΑ /Ά —Ν Ν—f h v_y \^/	komerční produkt
6.11		komerční produkt
6.12	r~\ —Ν NMe	komerční produkt

·»«« • · · · ♦ • I ··· 999 99 »·

6.13	Γ2 ⁰ \_/	komerční produkt
6.14	ΓΛ —ΝΗ—(' Ν 0 \=/ V—/	komerční produkt
6.15	Γ 2 '£^2'''ΟΜβ	2.7
6.16		2.3
6.17	—nh-ch₂ch=ch₂	komerční^ produkt
6.18	—Ν^~~^Ν—OMe	komerční 1 produkt
6.19	—NH-CHjCHj-N-CHPh ₂ Me	3.3
6.20		2.4
6-21	\ppXXO	2.5
6.22	^CT⁰?⁵	2.8
6.23	ιΩι —ΝΗ'^^	2.1
6.24	(ϊ^γν NPh JU —ΝΗ·	2.6

• ·* ftft

6.25	—NH'		Jj	3.4
6.26			/—\	komerční
	j		N NPh W	produkt


6.27				2.10
	- ^: -»77
6.32		i O		4.3
		UJ	'^TOMb

Postup 3

Aldehyd obecného vzorce III byl připraven reakcí sloučeniny obecného vzorce XI s vodným HNMe2 v THF při laboratorní teplotě, 2 h, výtěžek 91

Postup 4

Sloučenina 5d, popsaná v referenčním příkladu 5, se nechala reagovat s 4-hydroxybenzaldehydém v THF při 0 °C v přítomnosti trifenylfosfinu a diethylažidokarboxylátu, za vzniku aldehydu obecného vzorce

XII s výtěžkem %:

Tento postup byl opakován s 3-hydroxýbenzaldehydem místo 4-hydroxybenzaldéhydu. Následující aldehyd Obecného vzorce III byl připraven s výtěžkem 50 %: >·

6.31 * · ·

Referenční příklad 7

Příprava aldehydu 7.1

HO₂C

7a

7b

7d

7.1

7a se nechal reagovat množtsvím DMF v toluenu, Vzýsledná sloučenina s 4-aminobenzonitri lem v s nadbytkem SOCI2 a katalytickým za varu pod zpětným chladičem, 4 h. 7b se dále nechala reagovat CH2CI2 v přítomnosti triethylaminu »« » při O °C. Teplota reakční směsi sě nechala přes noc vystoupit na 0 °C. Flash chromatografií ve směsi hexan-ethylacetát (1:1) byla získána sloučenina 7c s výtěžkem 39 %. Sloučenina 7c se dále nechala reagovat s 6,7-dimethoxy-1,2,3,4-tetráhydroisochinolinem v přítomnosti K2CO3, v acetonitrilu, za varu pod zpětným chladičem, 18 h. Flash čhromatografií ve směsi 10% MeOH v ethylacetátu byla získána sloučenina 7d s výtěžkem 25 %. Sloučenina 7d se dále nechala reagovat s kyselinou mravenčí a 50% vodrioU suspenzí Raneyova niklu, za varu pod zpětným chladičem, 2 h. Aldehyd 7.1 byl připraven s výtěžkem 71 %.

Příklad 1: Příprava sloučenin obecného vzorce I

Sloučeniny obecného vzorce I, uvedené v tabulce 5, byly připraveny reakcí l-acetyl-3-benzyliden-4-methy1-2,5-piperazindionu, popsaného v referenčním příkladu 1, s aldehydem, připraveným podle referenčního příkladu 5, 6, nebo 7, v DMF, v přítomnosti CS2CO3, při teplotě 80 až 90 °C.

4»

4

444 ·«· 44

- 42Tabulka 5

Aldehyd č.	Sloučenina obecného vzorce I
......... . . 6,7 .	9006
6,8	9007
6.9 .	9008
6.10	9022
6.28 ..	9023
6,11	9049
6.1 ....	9051
6.12	9052
6.13	9053
6.14	9054
. 6.15	9064
6.16	⁹⁰⁶⁵
6,17	9070
6.18	9071
6.19	9076
6.20	9079
6.21	9080
·; ..... 6.2	9083
6.22	9096
6.23	. . 93.03
6.24	9104
5.1	9115
6.25	9116
6.26	⁹¹¹⁷
6.3	9128
6.5 .	9136
6.6	9137
6.4	9138
6.27	9161.

• · · · · · a « * · · • « · 4 « · · · · ·· · « · · « ·· ··*

6.29	9163
6.30	9176
6.31	9177
7.1	9190
6.32	9200

Sloučeniny 9052, 9071, 9076, 9116, 9104, 9053> 9054, 9064 a 9051 byly převedeny v posledním stupni na hydrochloridy, probubláváním roztoku každé příslušné sloučeniny v THF plynným HCl. (V biologických testech popsaných v příkladu 3 byly hydrochloridy používány častěji než volné báze.)

Příklad 2:	Farmaceutický přípravek
Příprava tablet o	hmotnosti 0,15 g, obsahujících 25 mg
předkládané sloučeniny:
Složení pro 10 000 tablet
předkládaná sloučenina	250 g
laktóza	800 g
obilný škrob	415 g
práškový talek	30 g
magnézium stearát	5 9
Nejpre bylo smícháno; předkládaná sloučenina, laktóza
a poloviční množství	obilného škrobu. Směs byla poté
protlačena sítem o velikosti ok 0,5 mm mesh. Obilný škrob
(10 g) byl suspendován	v teplé vodě (90 ml). Vzniklá pasta

byla použita ke granulaci prášku. Granulát byl vysušen a rozemlet na malé fragmenty na sítu o velikosti ok 1,4 mm mesh. Poté byl přidán *>

*·*· · 4«4 ·

zbytek škrobu, talek a magnézium stearát, směs opatrně smíchána a komprimována do tablet.

Příklad 3: Testování sloučenin obecného vzorce I jako modulátorů MDR

Buněčná linie EMT6 myšího prsního karcinomu a MDR rezistentní šublinie AR 1.0 byly nepěstovány v mediu RPMI 1640 obsahujícím 10¾ jehněčí sérum a 2 mmol.l'¹ glutamin, při 37 °C, v 5¾ CO2. Buňky byly pasážovány mezi 1 ku 200 a 1 ku 2000 v případě rodičovské buněčné linie, mezi 1 ku 20 a 1 ku 200 v případě MDR rezistentní šublinie, po trypšinizaci (0,25¾ trypsin, 0,2 g.l^-1 EDTA).

1. Test akumulace léčiva

AR 1.0 buňky byly vneseny do matných 96-jamičkových kultivačních ploten (Ganberra Packard). Testovací medium obsahovalo směs třicióvaného daunorubicinu (DNR), cytůtoxikum a neznačený DŇR (0,3 u Ci/ml; 2 umol.l^-1). Sloučeniny obecného vzorce I byly postupně naředěny v testovacím mediu dó koncentrační řady v rozmezí koncentrací 5 nmol.l^-1 až 100 umol.l^-1 . Buňky byly inkubovány 1 h při 37 °'Č., promyty a stanovena radioaktivita vázaná na buňky. Výsledky bylý vyjádřeny jako -¾ maximální akumulace, přičemž jako 100 ¾ akumulace byla vzata hodnota akumulace v přítomnosti verapamilu známého RMA, při 100 umol.l^-1. Kde to bylo možné, byla stanovená IC50.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6.

·« ···· « ·· • * « ί» ♦ · · 9· ··· • ·· ·« « · · · · • V « * · 9 t 9 · · ·« · · * · · ·9 flfl* e« ·· 9

Tabulka 6

Sloučenina Č.	ICso (umol.1¹ ) akumulace	Maximální akumulace
9006	0.4
. 9007 _______		30%
9008	3,0
! , 9022	7,0
9023		30% ..
9049		20%
9051	0.15
⁹⁰⁵²	100
9053	50
9054		32%
9064	0.3
9065	6
9070	5
9071	6
9076		44% .
9079	80
⁹⁰⁸⁰		18%
9083	2 ·.
⁹⁰⁹⁶		20%
9103		20%
9104	5
⁹¹¹⁵	5
9116	4
9117	5
912⁸ .·.	3
9136	0,9
9137	2
913 8	0.8
9l6l		20%

- 46 • 4 4444 • *·

4 · 4 ·

4 4 4 444 4

4 4 >4

4*4 44 ·· ·

9163	2-0
9176	1.000
9177	1.750
9190	0.350
9200	1.700	... -

2. Zesílení toxicity doxorubíc.inu.

Sloučeniny obecného vzorce I byly testovány z hlediska schopnosti zesílit účinnost doxorubicinu v AR i.p buňkách. V počátečních proliferačních testech byly předkládané sloučeniny titróvány proti pevným koncentracím doxorubicinu (0,86 umol.1“¹ ), které nejsou samy o sobě vůči AR 1.0 buňkám toxické. Po čtyřech dnech inkubace s doxorubicinem byla změřena proliferace pomocí kolorimetrického sulforhodamin B testu (Skehan et al·; J. Nati. Cancer inst. 82., stř. 1107-1112 (1990)). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 7.

Sloučeniny, které vyvolaly citlivost , AR 1.0 buněk na 0,86 umol.I*¹ doxořubicin a nebyly samy o sobě příliš toxické, byly zvoleny pro další studie. Buňky byly kultivovány 4 dny s různými koncentracemi doxorubicinu (0,01 až 50 umol.I^-1), v přítomnosti pevné koncentrace každé z testovaných předkládaných sloučenin. Proliferace byla kvantifikována postupem dle Skehan et al; j. Nati. Cancer Inst. 82, str. 1107-1112 (1990). Byly odvozeny hodnoty ICso (koncentrace nutná ke snížení prolifarace na 50 % slepé kontroly) pro samotný doxořubicin a všechny testované sloučeniny a použity pro výpočety indexu zesílení účinnosti (PI):

9· ···«

XC50 pro samotný doxorubiciň

PI = ---—>—-^:IC50 pro doxorubiciň plus RMA

Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 8:

- 48 φφ ···· ···· * «« φφ φ · φ · · • φ * φ φ φ • φ φ φ φφφ φ • φ φ φ φ φφφ φφ φφφ

Tabulka 7

Sloučenina č.	Toxicita sloučeniny (ICso umol.l¹)	Toxicita s óytotoxikem (ICso ηπιοΙ . 1” ¹ 1.
; 9006	2	0.04
⁹⁰⁰⁰	10	. 2.0
9022	35	0.8
. . 9.023. .. .. .	.......10......	. .. .. 5..,0. .......·:..
9049 '	2	0.2
9051	2	0:.01 ,
9053	40	4.0
9054	⁵⁰	30
9064	. 2	0.01
9065	2	0-2 .
9070	4 0	4.0
9071	6 . .	0.2 .
9079	2	1.7
9083	3	0.1
⁹¹⁰⁴	4 0	0.05
9115	60.	2-0
9116	8	1
9117	8	3 .
9128	10	2
9136	. 13	2
9137 .	12	4.5
⁹¹³⁸	8	1-.0
9163	10	0.5
9176	10	0.2
9177	15	0.5
9190	, ¹⁵	0.05
9200	13	0.8

- 49 Tabulka 8

9999

9*9 99 ·99

99

9 9 9

9 9 9 9 9

9 99 999 9

9 9 9 9

999 99 99 9

Indexy zesílení účinnosti
Sloučenina č.	Index zesílení (RMA při 1 umol.l¹)
9006	1000
.9022	.5.
.. 9049. .	......... ...... 15 . . . ............
9051 .	2000
9064	750
9065,	15 .
9071	4
9079	3
9104	17
9136,	25
9138.	.. 33³ . .
9163	6.7
9176	300.0
9177	75.0
9190	75.0(měřeno při 0,3 umol.l”¹
	10.0(měřeno při 0,1 umol.l·¹
	3 3 (měřeno při 0,03 umol.l
	. (měřeno při 0,01 umol.l ¹ -4 : , „JI

Příklad 4:.

Charakterizace předkládaných sloučenin

Sloučeniny a soli připravené v předcházejících příkladech hyly charakterizovány hmotnostní spektroskopií (MS), nikroanalýzou a protonovou nukleární magnetickou rezonancí ( H NMR). Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 9 a 10:

»» ··»»

Tabulka

	1 : 0 : C	tO CM «—< Oj CO
nj N 'S	ι Φ N φ	. oo «o cn tO

—1	—i
flj-	OJ	ó> *—<			O G5 CO
c	55	O 'V <o	CO O \O
ort			CO		ro
		co to čn	%r		to o
0		tO	MJ LO —		to tn
h
—4 K	o tí Φ	cn uo o			i—r .tť) CO
co <r cn	<o tn o
	-P	co		co
	nj	ca ΛΟ cn	tt Cm		to - O
	o a	tO	tO tO		to LO —i

	..>«.				.. ...·.·..
	>	O X Z	ó X X		, t_> X X
		CO
		Λ OJ			My
		Ό - .	VI		v>
		TD	. jQ .		-O — —
		ε	ΌΟ	- CD · V)
		r-íiw -tn	tOoXCMO ·	co	loto -cm . -
		-cr<ozc cn	co co-tr —·-crX		co xr cm m x 4ή-4 x
		• r -·—-» ·	• - - - C\jO	'*t^r . - <\j · -'<
		f\l Xf '-, ?Cs-	OJ CO r^. r* >-*		r-^ č*. ^-^CQ <—
		•·Γ< X	- tn . ·		ro cn ·
	MO	-LO -COCO ‘	ÓrO -CMOÓ	♦	cn -co cm -co^
				r—»	*-» - -^r oo xr vj
		vj cm v>. - ΙΞ	tn · CO V>	o	«Ο ΙΛ - - Ό · -
		‘TJ-CÓ ’	-CO ,-r^r-H.	-	•O- <-» -CD ZE
		. X -X ox	X *x	2Σ	‘X .-x. X·——<
		- -co	CO - -	<M-^	ro i - - cm
		Ό t'- '-s	--“* </)	1Λ	» VI >—* **· » >-*
		to e « . jo	v> xa vn ε	£3	JQ tz> E OC1
		. *n -cn . -ocm -	uo t -tn. - -	tn *	to ’<n ♦ -cn -co
		oxcnxoxrx	isTXOaiItOI	OlIOíI-ICDI -
		< -CM - -«—	-co+ít ·—'<n	' »7*	--tr <,r^ <m<o
			cm --<to *->	Γ-»	CM -^tO *—<«c--.

-U*
Λ3
Ό		•SI ___X AX
X»	a,. N ®'	O-S? xi		°x xl
c	⁰ Ó	o Oo	og		°§
	U n	Qxt	VoCO
«Xb	ft	O	TJ		Ό
	Ό
	0
	B	—·	co
	</)	<		·—«
		AxJ	u.
*D

data	íl 4J rl
w	tí		-
<D	O	r—i.		- -»
J2	Q	o—-
	nj +>		OO		otnmo
	+> u		:«—««n		-^r ta- ro -—
		<M	·-%—
	a	CM	t 4 4		cn í-Ο v—ί oo
	*<T	roro		oon^
1	a		trro		tnď) <o —
*D
			t-J		CJ
			X		X
M-4
c	Ό	o	o¹		o
i-	<D	21	21		-* 2:
'flj Xj	r·»	*Ů		1 O
ε	0	ZE	ZE		X
3	N	»v.			o »O
w >	o			CJ

	o	c\i		-cr
>o	cm	•n		tn
o	o		o
		• cn	cn		cr%

- 51 ···

Tabulka 10

	Ό	<Λ «—<<\j‘ • ω<ο X · ..π··μ.Χ·ο cocó K. - -O v) <MOO ε · -x - -r^.»—i co ε .- —.. - — O 3Ξ <nco O(M - - . <μ<-Χο^λ , . -_ , Vt co»·'-' JX • tn - · σι -co —3 eo rrco ε—> ťvotbcc ÍM 1 - - «“». žV>i-r Ú7 </J ' »—< - - -»>. »-4 X<XÓ CO - - V X * «Λ ΓνΟίΜΟ CO XCO<MX . -CM . -r-t C\\|<>AOr>v	č r%. CO CM CM · • QfY có - - tn Ť? ' 1=XX -·—^Od x<z^ o -4Γ>Αθ ,<>O CO TOr-i-rU •χ * ET? • Ch . . · ..^xx . · CM CM , -σ\ό <^·<ΛΐΛ' tó ‘Díx X CO - ’ ιό e tn - CO XX -•<OKO CM'—'—	O · . r-% ΓΤ rx -\OCM - CO · - » 'ΏΝ. T3 VO -X . 'f-v^CM <O tn vi ’ x xtn n—l’C0 tn x-zUíz· - ' . r- Xtfir^ co in o - CM · . - x ·- ·.—vi >—CM CO - · X JD •CO · ’Γ-< X -4 £í\j—> · X κοιη^τ .·· ^C0O^ - · E OCOtO cn X ·. · -ko C\J -τ-'ν 1 '—Z ‘ E w KO ‘CO r^TX^r - TT c\i	jJTO -Τ’—“ —mCM íDCJ kOtn vOr- eť= ; XX co to íS<o ;· oxrx . - - Od M-r» ιόΟΛΓΟ COCMOO CO^CO vriflTÉ? ' XXX CO *7^ CM CMCOtO ooto Γ)Γχ\|Χ	— Ch 4Z> tO r.CM · τ «n^. co -c<- - <r -TJ o- • -ex. CO ΠΞ^ΧΙ -ÍO . i-. —íoíe: e mcM -o 3Ξ—ir^ . OJ UD ·—-O- o> r-Vfer, Ó3o · ·· · - ·’Χ . CMT>- CT» *—¹ «Λ oSWX ΕΞ X Xr< KO ’ΚΤ ‘ CO o^<o‘r<. CM ir>r— · r-M ř^cor^ <\icó -·<< ‘ ΙΌΌ co - KOCMXX ‘ -w-MCM CMCO'—	Ch o CO r>u . · E co — tn • X 4Λ KOCd -X co— x— CtjtO^- lO Ch * -ChCM —'Tj-CO e · -<5 • ‘<\JtO—1 X<M KD - —^řT >->· £ κη · CO - ýX r-H ’ m — ·—< co --c-ez • X OdCOCM^gCh xco^ •CM CM—-KOcO . -<O - CO vj ζ'-’.Γ'Μ <* C\1 X) <Z1 •ΚΛ' * , ‘CO *r>. X x x <\5 <O i -<-z Ě u)O> co -co -\o <Χ»3Σγ^3: - - ÍM - .—1 o ÍM-—VO
Ό -U O ό L ε c x	ω Ή 0 Oj ' ά Ν 0 Μ	Kí X X o « V O tn X o Ό	. f-4 X X o o , tj- CJ O <_>	OJ X X o o TT ť— CJ o o	rd X - X co O ťt o o o	f\í X X o O TJ· . T3 CJ> o c_> .	•M X ' X o o • o <n X o ·· .*«5 Ό
	το ο ε	<Λ UJ	tó UJ/	tzi UJ	to tu	to LU	O
<0 P nj 'O to £	«X tí c <D Ρ c- ¹ . <_z m P 0 e xi	O o co -*4 _t KO	o o xr r<	s* o o c*< r< KO m	e>o ÍMO tn-- cnro σΌ	4 O o o co KO	O co co TT co z-O CMO CM^— OkO TJ-O UDCM
Sumární vzorec	«Ζ» o <v - Z «0 n X σ>· ·”> O	n o - krt •X • CM O	•/i o •v z Cl X o	o ' ’ΰ Z X* «D *w o .	c? ·/» - z • *) u. W) «-¹} •X σ o	CJ =c «Λ O ·* • z. to o X ' S³
>o	\O o o Cn	1— o o Ch	co o o O'	Cd r\j O <T>	. <Tt TJ CD Ch	UT CD Ch

ιΛ

»•44

- 52 5>imární ... MS data . .. ¹H nmr data

Φ «φ φφ*·

- 53 • φφφ

	τ -— - - ....
				8S	&
			<Λ o “		ZTi	ιΛ cn	•~.T-J -
		CM	.·	Vit*.	^-sCO-^	ÍM^-	<Λ -
		CO .		1	*n	CO	- X V5
		«Τ'- S—·	OJ—’ fM	-o	-Γ-. ifi	Ocs.	XfM_O
		oj co e	*^r -b—’	~σ\-\	7 -z-, »	-cn ·
		1 «		ε - = Γ>.	co mco -	-co	<< 33
		ΟΌΧ	cooo	. <J> Oj	; “-(MO	ĚvOtM	ao<-^
		xr	vo*~· o	_\|_ Sí	x-	. -	toto —
		- «—»	» . .	CM '0)0	. m «-”*	X -Γ--	co
			ao	'T'¹* - ’—·	ao—	XT	. · r< xr
		VJ		•ΛΛ	-	t/J - z-s	UO CO
		- .<z>	- - ·	co -O -	CM CO XO	„ <^a	-
		-xco	-«t	COZ3U0·—	CO E -	—χ·-ε· -	-oÓ
		E —< -	v>.s ε	- -TD ·	- -X	•«-«r* “X	— e—
		- -<^P-		CM*<--r^.		-<-XCM	E -
		□3	111--	· X	G ro —	co , co —	,*X - .·
		(\J ps tX	co CM XT V)	-COCO CM	‘ · V-Z		XOť—
		·—'f-s. i—« 4Λ	O >^z-O ·-	-—-COím —	X—·. —.	=00 T-i	Ox-< in
		0 · -	X	Ε' r	CM *-><M . -	z-*> -CM >	4-« _o
		V TTC-X	\o xř<\l·—*	•O f- O	o \· -ob	trtto - ao	K-/O -
		o *—<	οοογχ	• X ' co	Xt-	• . fs*	mx
			« .. -	CM - ·. - o	<n —i	x - ..-	CQ. . *.~4. . -
			. CjP^rs ts.	. V>	- r< *-> , V)	CQ “ -z*s	’ Cs. 'b—r
		tó t/J<Jt	' · MO	</> Ml	^Λ E JQ	s—z aAtJ.Z-—' ť-	xt «
		có - <	-O - :·	O - - -x.	ΜιΛ ω - -	- to	' lf)r-
		CO XX -	— Ch-rsO	r- XX ~·^-<	r-. -XX	mx, -x	Ov^-trsb
		Ότ-iO	e · e —·	- CM E —	- 10-4	CDr^XO	.. . ,
		4 «w* «Wt—*	-tĎ·· -	. CM’’—· —> -		• ·*^»<—»«·—z	. CO Γ-. co
			X X -	X CM	E —	CM
	-ο:	-čricn -	CO	-OO-M-tO	- - 10\O	ao tn
	^ωο·^	-»—%i -sii» t/)	ps» ».' * *»>	X<^^-«řsK *	-r——<rs.	”>-—«Τ J23
		Ε · -Ό	VJ .	' in O	aO E - -<o	zrs - · »' -	·<Λ th*O
		<\ιι< -	Q ^COZE	-Γ3 Ι- o ·—¹	-Γχ» eM	EvDivr.	- -X
		X X	σιΧΊ —	ΞΕ CO	X	. '··	XXX—‘
		Oj - -cm	* τή-# ’· «z	co .- - ¹	tOxx · - -	X - - -	CO»-I<\J«mZ
		χ-—». >—X Mjf	íM—r·^ .	O zt z-^. Ps.	'. 'w'	xn *—
		E «1	* » cn	.wE ' «	CM TO Ě in	— ·λΠ E	CM
		CM ·- -<M	<tqdcm^	xr - ♦ do · .-	- · -	· · ··'.	O—· to ty
		«ii©	MOCOCM . -.	r-. X.XW X	tn — XXX	mxxx	cn —<cn
		. >o0 -^ ·	-· .. -o	CM CM · ^-r	- -CMC*·—«	>CMC\trs.	- ‘ -<zS
			CjlOKrH	• ť\\| *—’ Γ-s -			c\jr< r^. ·—*
	0)		j\l		ISJ	l\l
	«Η	X	X	X	X	X
	0	X	X	X	X	X	' Kí
<ό	o	o	co	σ	o	X
4-3	Οι	co	o	o	o	Ό	X
*0		XT-	xr	xT	XT	XT	o
TJ	• - Τ”.	,	—χ.	*<			o
	D1	o	o	ό	o	o	co
ί»	W	GQ	</ϊ	co	<n	t/1
ε		X	X	X		X	4-J
C	Lf	Q	Q 1	o	• o	o	<J
' *Γ		*o	*©	*o	«10	v>	o
		X?	Ό	Ό.	Ό	Ό	<->
^r	•σ
	Ο-		—
	Ε		4Z>	, —	*—	«Η-Μ	·—»
		o	UJ		LJ	CJ	CJ

	4-			o	O
	Č ’	Z“S		o	O
		uo		<*-«	r—«
	. ÚJ.	co		*t»y	—
	4?·’	*sj ,		^-4	uo
		Λ0		OS
' <Β	rs	to		CM	»—4
+>	♦•Η y	♦—»
					-
	•	-	O	t·^·		<s>	o
σ	rc.·		co	uo	r-v.	co	co
	-P	tfi©	w—4	. --¹*	co	·—H	y—'<
W	ó‘	s—z 4-τ*					V—'¹
y*	r<	CM	tu	CM	co	r-s
χ:	E.i	cmmo	CM	o		cn	O
	,J5-	νοαο	MO	MO	.MO	tO	ao

C	O					CJ Z3Z	O =c
					, o
	Q·	o	o	o	o	ó	o
»(0			•n	«Λ		w>	*♦
		X	• Z	Z	z	X	z
£	• Π ·	e>	«η			. *Λ

—-	Ki	ΖΞ	X	X	X	X
			θ'
	> '		»*»	»->	n
		U)	tj	c_>	O	•O	.
		cn	o	' Ό	co	X7	MO
		r--.	<D	. cn	o	<P
		O	O	o	•—
!		CT>	cn	cn	cn	cn	cn

i¹

σι •>4 ti ···* «

- w ·

• 4 4

4 ··· ·**ϊ · · ·

4 4 ·«·

4 ♦ ·

<1 »7'

<t> 4-5 <D TD U e c X	• ^: Ό ω r—í O ft ft N G L	o o ς? ri— “- COX * \O-S - vO —z v> X X3 • γ. X X C\J 'a_J - —-, Kz^rs. K—r lO -o O X no . ri -—r— co •O - · z”· CM -T vi vqtd •MO - · X XX co · —<m VJ “CO' ·ίδΓ^ oxooo . co · : (3 γ-«, •OJ -. xcrť-· j_> ε td - - x xx c\i -í-jcm V5 ' CO ·Ο~ί CnXOM-O D - rd —Ujr<	«η . -ΛΟ . —Ό, - V» O — X O• CO — CM '-y —- VI •LO -r·· ‘X </ÍL0ř-* X - CO — CO ^Λwien e o- XvOX mj <n OJ -<-> «. . -,Ó\ <Λ — — vG -Lf) ε x CO —c< X ~ · xr · co <-z -“--CO CM . </) · <M ·ΑΟΚ r- X • CM * - <M z-* ’ V) 1/Ϊ CO Od · · vOinxx * ·—1 CMČÓ	vi X ·— ČO CO ’V» G? X čo <n —co O\síJ\O * CM Oj o* Λ kD · - uox — lG·— E - X—- CD co «λ -<n X tó r^ <nco CO X X ‘ - CM >-» z·—'· <M·—<> £ ' r-tOQX XT<O —(— . CJCOO tD • - -ω , g «Λ «Λ Γ X XX ’ tMCŠÍ —. ^,L>'~·”—· Ě - VI Oj r^. cn X OipíQOTX ' ΖΜΠίΟ'-'-	o -D cn £C V2 - CD CM C? -2? - vD “- O G \5 E X ^X «Λ 'cm ·έη xt 'L-' CJ ’—· _4_ cn^r^. —«>-z 00 * LO . -CO,O -.tf> CjOCuKO Od\0r<c-)CO CO ÁO CM x· -'O' • - £ JT' ví r-. '-XMO^cn Od<~>> Ojrsfx. 5· CM z-' ->Os. <O • i/lTO · exj CM . · Oj ’ . •^Ďixnsi • CDCM. - —— 'ΓΜ '^'-Όν '—‘-z	•incb '^OO X · - -= pnisAĎ . Zi - -ř< X X CO v> —í o i— tn o - - X • Vl vi r^^-f • r\)<».—in . ^<ům εσ. -X · . · CdOOXt-' O E ·'’—.· .-cr . CO - ,-vX vi w · — CM <> -^-z r%u' xjz -σ^όνκηίΜ —'M3 5U-CMCn X > ·.·· CMCJ^Ors-rs. ε\_-^_λ- - 'ιχι ε Tejn.—· - r- - - v-, v) t/iv Cd — —	ČM rx. • O COLO • OAOČO ' LO· r> ví » . >>X C\J <Λ«-^ · ->zfX . X .0^3· e o LD o X ’ -CM^ - cn z-K=> v» V5 • · -—'X E LO - Σ> «^zf^ X Ttr. . L0 *q-C5CD <>coo ' ' r< OOn. cn , · cMz-^z^. e ., £ vj . LD , - -χ. r-XXO • · — ς—ί •ťJ-^X-z.VZ
KJ X X o <5 CO <·» CJ o LJ	N .X X o o O cn X o «Ο Ό	rj X X o o TJ* *5 · O o	rj X •x CO O : z- n o Q CJ	u X X co O '•'v, n O o CJ	Kl X X O o L-J O O
ns v (0 t3 W x:	O o E	cj	<P		ΤΛ LU	cn LU	VJ
•rL rf o t) -P c ^_x 10. 43 o ,E 4Í	oo O oj cd CM <r^ ň —-o ď)r cnur Ojp^ UTCM	o o «“H Liz o cn r < ld cn •m-z ' CM lO	r-. r*^ tn to	O o ČM M3	. Z-' o o I—1 cn CM LD	O <o r* LO tO
»»-4 c . u '(C . E ,w	u 4 P 0 tď >	«η o ' r» X o X o n . CJ	• ·* o “> X .«t 1”» X, •Π o	*Λ O aT o X o •w .-CJ	I-* o Ζ-» -C tJ	z z CJ «Ο □Γ a z-> LO	O X v O X , ·> ⁵ « o
l	Γ'- Cn	UO cn	1-^ to cn	CO CO o cň	CO ΓΜ cn	MO rn cn

in

- 55 oo ·· *··

ΓΜ <χ> uO CM oco

Ρχ *ι έ' *Λ XI ' όο:

ΟλΟ

CQ rx-'.νθ

ΓΜΟ* tn

CM VO v·ε·ει

CM ’ - .

XX íMvn >s «— Ά*Οί λΛ C<

'* tř *n :x tncorš o • · e covOÓ o**r tox

- .. cn CMOviO *Λ <O

X **. rx.

O * O *— ^7 ’,’ oco \O

Cn

ÍM - v7 •es:.

e^-±C n

=C — co . σ\ —co 00 rS CO

CO\O

COCOTD A.kO: - .

o □:

U3cÓ —

-‘ ·>—»·

CM **r- to čp ωΙΓχ

Ό

X ;X

G —

- trt co«nx ,r ΟΦ^Χ jo — cv \D — fv ~ ' · T (O i O „ · - O to cO.ó'tf λ ε ·-£ co ói coco 2> - — tn co Š x -n .0' —οά .

iii·—_ ' co .í. _ rt-ť r< —·

.. .iD · -S <Λ . - - co· · - ^; vO O X X g . — ÍM

- - rx. a χ·<*

C0v> ·νθνθ <; - >χ Tr cn

XE ·

O CO Cx r< ςη x X • AJ— íM '*—<< . ' -Ξ.£ rv CO O u. “3Z O^—

ÍMO>< — -A •X — υϋ'σι

..JO

O'

V/) CO cno

ÍMVO

X X <M — tno — tO<M E čutť X ,ςυ -<M trt Ό - :O

X XM OíM —-—OO totňtn

ΠνΟ

Irt

- CO X — tO CM trt vO <M *rt

OOr^ s_ m jo tn e

ZC — X O trt-M· — ·~Οί

-X · ομογχ o — -*

O Ovr* . G5-. *··Τ0

-O -ď)O X ε ·<μ

-rs X, —.

CO tn -CM — . —co X <Λ Z co o .-r< cvxi -CM»—« · ÍM-*'*'— * * ε

O CM KCDCOX' * rs.

ÍMOCO trt

-co X ^Γ·>

ÍM Írt ' · r<

-1* ,

A. ^-(\J

ΟιΛΓ<

M· — v£>

trt É

O v>eS v—* · ' X .· * — í\l tO tn O>Aj· O\ ' ‘ u να. toxy ον » - »<MX -r-xr CO — ε

- -vo x — in CO. «Λ ‘O

X trt CO os n - ., 'ω.χχ ♦ í\j »

CM'—— E

CM 'Crt cn trtr^:

xco »<o trt'—

XO <M\O ε

tn vO < C7 v» · — O ε —«η

A*tn · r-⁴ ·.* LQ ^>tO—í

-cr , -f-’O - trt •,X trt on rs X X * csj ·™'Μ oj — — ο

Α

05'

Ν ό

S4

X o

o

-^r ,*M

X

X o

G?

-^r

X o

o <r rší x

X o

o v

CJ

Q <_>

ÍM

X

X o

o ^r o

o

M“

X

X o

o (4.

C·» ο?'

44,

C řx tn o

to o

ιβ;

+» ο· uo cn »— cn vo tn tn

Μ^-

VO

Cn rr to <n co tn •CO vo

c	υ
M-	α·
><C	• i.
e	0

trt	>

tn »Λ

O

CJ

X <řt «“1

O

CJ •rx.

O

CD

O cn

4Γ5 tn

ΓΌ

O <n cn γ>.

r>

o cn o

a «

N o

Ό.

;o, e

rf.

cj a¹’ +»,

c.

.H'

I (C^:

-P

o.

£	ϋ
U	α·
MU	P
.£	0
	rC
Vj	>

• A ·'·

• co cm -\e λο no Oj -tv

- to

Sx ω •oj . X — X

OJ - « uO

Λ0 -O XT <OkO

OJ t/Ί *n co *X trt oj co ' <o ε

'.'^;Χ r-iď) • ε

-cocjo x tn. <n * -o sZZStjDCJ έ

'O' * <es ox' -^r v) CMO < -X «η tnxr co o co x x ·-' OJ w-M C\J SZ.

KI

X

O o

M u>

O

QJ>

Oj

CO

O

CM kO

O o

Oj

O'

• 99 ·

99

9 9 · •9 9 99 9

Průmyslová využitelnost

Předkládaný vynález poskytuje farmaceuticky použitelné sloučeniny vykazující účinnost modulátorů multidrogové rezistence (MDR). Vynález poskytuje syntetické postupy příprav těchto sloučenin a postupy příprav farmaceutických á veterinárních přípravků, jež je obsahují.

Claims

patentové Nároky • · · · · ·

* * • * · · • · « Φ • · • · · · * • * • B · * • • · · · · φ « *

(í) kde R¹ je voleno z:

- B

- skupina obecného vzorce -(NH)t-COR³, kde t = 0 nebo (A) kde v = 0 pokud t = 1 a v = 1 pokud t = 0; a n — · .0 nebo 1 a m = 0, 1, 2 nebo 3, přičemž alespoň jedno n nebo m není 0 a bud (a) R⁴ je H nebo Ci-Ce alkyl a R⁵ je Ci-Ce alkyl případně substituovaný jednou nebo dvěma fenylovými skupinami, fenylová skupina nebo skupiny jsou dále případně substituovány jednou nebo dvěma Ci-Ce alkoxy skupinami; nebo (b.) R⁴ a R⁵ spolu s atomem dusíku, k němuž jsou navázány, tvoří heterocyklickou skupinu volenou ze skupin obecných vzorců 1 až 4:

-ο ♦ ·· • Β ···· ·· Β ·

Β · • » * (2) (4) kde R⁶ a R⁷ jsou stejné nebo odlišné a jsou H nebo C1-C6 alkoxy, nebo spolu tvoří methylendioxy skupinu; Ý je 0 nebo -NR⁸, kde R⁸ je Ci-Ce alkyl nebo fenyl případně substituovaný CF3 ;

(ϋ)

-NH—(CHg)—Z kde ρ = 1 nebo 2 a Z je C2-Co alkenyl nebo fenyl případně substituovaný C1-C6 alkoxylem; a (iii)

-N N-R9 v_y (C) kde R⁹ je C1-C6 alkyl, pyrimidinyl nebo fenyl případně substituovaný Ci-Ce alkoxylem; a (i v) (F)

- 60 • 444 * 4 44 «· 4444 «4* 4444 44 4

4 4 444 444 « 4« 44444444

444 444 ·4 «4 444 444 4« 44 4 kde w = i, 2 nebo 3 a L je heterocyklická skupina výše definovaného obecného vzorce I;

- skupina.obecného vzorce D:

Ř10 —CW3H₂CH(OH)—ch₂—n r11 (D) kde R¹⁰ a R¹¹ jsou stejné nebo odlišné a jsou Ci-Ce alkyl;, a

- skupina obecného vzorce Ě;

(E) kde s = 0 nebo 1 a r, stejná nebo^odlišná, jsou 12 nebo. 3 a L je heterocyklická skupina výše definovaného obecného vzorce I;

a R² je H nebo skupina výše definovaného obecného vzorce -COR³ za přepokladu, že jedna ze skupin R¹ a R² je H a druhá není H;

a farmaceuticky přijatelné soli definovaných sloučenin.
2. Sloučenina podle nároku 1, kde R¹ je H a R² je skupina -COR³ podle nároku 1, kde R³ je skupina obecného vzorce

A.
3. Sloučenina podle nároku l, kde R² je H a R¹ je skupina -COR³ podle nároku 1, kde R³ je skupina obecného vzorce A, nebo skupina obecného vzorce B, kde 2 je ethenyl nebo fenyl substituovaný dvěma Ci-Ce alkoxy skupinami, nebo skupina

4444 4 · 4 -^:j · 4 * 4
4 '-4 • · • 4 44 4

4 * · 4444

44 - · · 4 4 4

4 4.-4 « 4 · 4

4 4 44 444.4 • · 4 4 4 • 44 4· 44 4 obecného vzorce C, kde R^{2 *} je methyl, pyrimidinyl nebo feňyl.

4. Sloučenina podle kteréhokoliv z předcházejících nároků,

kde ve vzorci A n = 0 a m = 2 i nebo η = 1 a m = 0, 1, 2 nebo 3, nebo η = 1 a rii = 0 a buď (a) R⁴ je Ci-Cg alkyl a R⁵ je Ci-Cg alkyl substituovaný na terminálním atomu uhlíku dvěma nesubstituovánými fenylovými skupínámi nebo jednou fenylovou skupinou disubstituovanou Ci -Cg alkoxy skupinami; nebo (b) R⁴ a R⁵ vytvářej í spolu s atomem dusíku,

k němuž jsou navázány, heterocyklickou skupinu volenou ze skupin obecného vzorce 1, kde R⁶ a R⁷ jsou současně H., nebo současně Ci-Ce alkoxy., nebo spolu vytvářejí eeta, - —.ťWi-yt..... ,i'i 11... Γ';.....i¹'·' Tr*- — 'v * - - - ----i- i.,¹“. * methylendioxy skupinu; skupin obecného vzorce 2, kde Y je

0 nebo -NR®, kde R⁸ je methyl, fenyl nebo trifluormethylfenyl; skupin vzorce 3; a skupin vzorce 4.
5. Sloučenina podle nároku 1, kde R² je H a R¹ je skupina obecného vzorce D nebo E podle nároku l.
6. Sloučeniny volené z:

l^(4-((3Z,6Z)-6-Berižyliden-l~methyl-2,5-dioxo-3-piperazlnyliděnjmeťhylbenzóyl)-4-(2-pyřimidyl)piperazin (9022)

1-(4-((3Z,6Z)-6-Bénžy1iden-1-methy1-2> 5-dioxó-3-piperazinyliden)methylbenzoyl)-4-methylpiperazin hydrochlorid (9052) * · · 9 · ·

999*

99 9 9

9 9 9

9 9 9 9 9

9·

1-(4-( (3Z,6Z)-6-Benzyliden-l-methyl-2 ,-$-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzóyl)-4-(4-methoxfenyl)piperazin hy dr och1ór i d (9071)

N-Ailyl-4-((3Z,6Z)-6-benzyliden-Í-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9070) fij (2-Dif eny lmethy lmethy.laminoeth.y 1-)-4- (-(-3Z₇ 62)-6-------------- ' -------i, -benzyl iden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinylidenjmethylbenzamid hydrochlorid (9076)

N-(2-(1,2,3,4-Tetrahydro-2-ispchinoíyljethyl)-4-((3Ž,6Ž)-6^-benzyl iden-l-methyl-2,5-dioxo-3: ,. -piperaz inyl id en) methyl benzam i d_r hydřoc h 1 or i d - (9116) ~-r

N-(3,4-Dimethoxyfenethyl)-4-((3Z,6Z)-6-benzyliden-1-meth.yl-2,5-dioxo-3-piperazinyli den)methylbenzamid (9117)

N-(4-(4-Feny1-1-piperazinyl)methylfenyl)-4-((3Z,6Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbénzamid hydrochlorid (9104)

N-(2-(4-Methýl-l-piperazínyl)ethy1)-4-((3Z,6Z)-6-beňzyliden-l-methyl-2,5-dioxo~3-piperazinyli den )methylbenzamid (9007) ··»« · · ·* ·· ···· • *· »··♦· « • · «·····' • * · · ♦ · ♦ ·«« · «»> · · · *w «· ·«· ··· ·· ·· *

N-(2-Mórfol inoethyl)-4-((3Z, 6Z)-6-b.enzy 1 i den-1 -methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliděn)methylbenzamid hydrochlorid (9053) «1

Ί

N-(2-Morfolinofenyl)-4-((3Z,6Z)-6-benzyliden-1-methy1-2, 5-dipxo-3-piperazinyliden)méthýlbenzamid hydrochlorid (9054)

N-(4-(2-(1,2,3,4-Tetrahydro-6-karbolin-2-yl)ethyl)fenyl)-4-((3 Z ,6 Z)-6-benzy1 i den-1-me thy1-2,5-d i oxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9080)

N-(4-(1,2,3,4-Tetrahydro-fi-karbolin-2-yl)methy1feny1)-4-((3Z,6Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9096)

N-(4-(2-(4-Fenyl-1-piperazinyl)ethyl)fenyl)-4-((3Z,6Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-p i peraz iny1i den )methy lben zami d (9103)

H-(4-(2-(1,2,3,4-Tetrahydro-2-í sochinoly1)ethyl)feny1)-4-((3Z,6Z)-6-benzyliden-1-methy1-2,5-dioxo-3-pipéražinyliden)methylbenzainid (9065)

N-(4-(2-(4~Trifluormethylfenyl)-l-piperazinyl)ethyl)fenyl)-4-((3 Z,6Z)-6-benzyliden-1-methy1-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9049;)

9999

9 9 9 9 9 9

9 * 99

9 99 999999 9

9 9 · 9 · 9 9 9 •99 *9999999 • 9 9 999 99

99 999 9·9 99 9· 9

Ν-(4-(2-(4-(4-Chlorfenýl)-4-hydroxypiperidinó)ethyl)fenyl)-4-((3Z,6Z)-6-benzyliděn-1-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9079)

X

N-(4-(2-(6,7-Dimethoxy-1,2,3,4-tetrahydro-2-i sochinoly!)ethyl)fenyl)-4-((3Z,6Z)-6-benzyliden-1-methy1-2,5-dioxo-3-pipeřasinyliden)methylbenzamid (9006)

11-(-2--(6,7-Dimethóxy-l ,2,3,4-tetruhydro-2-isochinolyl) ethyl )-4-((3Z,6Z)-6-benzyli den-1-methy1-2,5-d ioxo-3-piperaZinylidenJmeťhylbenzamid (9008)

N-(4-(6,7-Ďimethoxy-l,2,3,4-tetrahydro-2r.i sochinoly 1) ethyl )-4-( (3Z,6Z)-6-benzyl i den-1-methy 1ityk Τ|**Ι····Μ ify · -t- ·— - * ·Η ** * Τ’- ' ™·

-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid hydrochlorid (9064) (3Z,6Z)-6-BerizyIiden-3-(4-(3-dimethylaminó-2-hyd.roxypropoxy) benzy l i den-1-methy 1-2, S-piperazindion (9023) (3Z,6Z)-6-Běnzyliden-3-(4-(2-(6,7-dimethoxy-l,2,3,4-tetrahydro-2-i sochinoly1)ethyl)benzyliden)-l-methyl-2,5-piperazindión (9115)

N-(4-(2-(6,7-Dimethóxy-l,2,3,4-tetrahydro-2-isochinolyl)ethyl)fenyl)-3-((3Z,6Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid hydrochlorid (9051)

Φ·ΦΦ • · ·· Φ··· • · ··*·*· φ · · * · · · · · ·

Ν-(4- (6,7-Dimethoxy-l,2,3,4-tetrahydro-2- isochinolyl )methylf enyl )-3-.( (3 Z, 6Z)-6-henzy li den- 1-methy 1-2,5-dioxo-3-piperazinýliden)methylbenzamid (9128)

N-(2-(6,7-Dimefchoxy-l,2,34-tetrahydro-2-i sochinoly l)ethy1)“3-(.(3Z,6Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazihyliden)methylbenzamid (9136)

N-(2-(3,4-Di methoxyf enethyl)methy1 ami no)ethyl)-3-((3Z,6 Z)-6-benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazihyliden)měthylbenzamíd (9137)

Ň-(4-(2-(3,4-Dimethoxyfenethyl)methylamino)ethyl)feny1)-3-((32,6Z )--6-benzyliden-1-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9138)

N-(4-(2-(4-Fenyl-l-piperazinyl)ethyl)fenyl)-3-((3Z,6Z)-6-benzýliden-1-methy1-2,5-dioxo-3-pipérazlnyliden)methylbenzamid (9083)

N-(4^(3-(6,7-Dimethoxy-l,2,3,4-tetrahydro-2-išóchinólyl) propyl )f enyl )-3-( (3Z, 6Z.)-6-benzy li den-1-methyl-2, 5-dioxo-3-piperazínyliden)methylbenzamid hydrochlorid (9161) • · · · ·* ·* ··«« • * · · · 9 « 9 • · · · · · ·« • · ♦ ··» t 9 • · ··· ·· ·· 9 9 9

Ν- (2.- (2,2-Dif enyl ethyl )methylaminoethy1-3-( (3Z, 6Z)-6-tenzy1idén-l-methyl-2,5“dioxo-3-piperazinyliden)methylbenzamid (9163) (3Z,6Z)-6-Benzyliden-3-(4-(4-(2-(6,7-dimethoxy-1,2,3,4-tefrahýdro-2-isochinolyl)ethyl)benzyloxy)benzyliden-1-methyl-2,5-piperaziňdion (9176) (3Z,6Ž)-6-Benzyliďen-3-(3-(4-(2-(6,7-ďimethoxy-l,2,3,4-tetrahýdro-2-isočhinqlyl)ethyl)benžyloxy)benzyliden-1-methyl-2,5-piperazindion (9177)

N-(4- ((3Z , 6Z)-6-Benzy 1 iden-1-methy 1-2,5-dioxo.-3-piperazinyl i den) methylfenyl) -4-.(2.- (6,7-d i methoxy-1,2,3,4^tetrahydro“2-i’sochTnoÍyl )ethyl )benzamid (9190) .

1-(4-((3Z,6Z)-6-Benzyliden-l-methyl-2,5-dioxo-3-piperazinyliden)měthylbenzoyl)-4-(6,7-dimethoxy-1,2,3,4-tetráhydro-2-isochinolyl)methylpiperidin (9200)
7. Farmaceutický nebo veterinární přípravek, vyznačující se tím, že obsahuje farmaceuticky přijatelný nosič nebo ředidlo a jako základní účinnou složku sloučeninu nárokovanou v kterémkoli z předcházejících nároků.

i

MM « · • · ··· · • · *

V*

Způsob přípravy sloučeniny definované v nároku i, vyznačující se t í m , že zahrnuje reakci l-acetyl-3-benzylÍden-4-methyl-2,5-piperažindionu s aldehydem obecného vzorce III:

(UI)

J

9,

10.

kde R¹ a R^z jsou definovány jako v nároku 1, v organickém rozpouštědle, v přítomnosti báze; a pokud jé to žádoucí, převedení výsledné sloučeniny na příslušnou farmaceuticky J n^., --* -rrtř-b b fMb M · · τ·*· - rv J r · ·ι· - * *-r“ přijatelnou sůl.

Použití sloučeniny definované v kterémkoli z nároků 1 až 6 jako modulátoru multidrogové rezistence.

Použití sloučeniny definované v kterémkoli z nároků 1 až •6 pro přípravu léčiva určeného na modulaci multidrogové rezistence.