CZ145890A3 - Device for optical record - Google Patents

Description

-2— /

Vynález se týká způsobu záznamu sérií datových signálů na nosič záznamu 2 rpu, přičemž definitivní adresář se na nosič zá2 teprve po záznamu posledního datového signál fžto adresář udává adresy poloh na nosiči zázpamu, kde byly zaznamenány datové signály, a přičemž adre&ář je takového typu, který nemůže být rozšířen bez ení dat, která jsou zahrnuta v adresáři před jeho roz·

Vynález se dále týká

pro záznam sérií datových f

signálů, kterýžto přístroj obsahuje prostředek pro vyvíjení definitivního adresáře po záznamu posledního datového signálu sérií, kterýžto definitivní adresář udává adresy poloh na nosiči záznamu, kde byly datové signály zaznamenány, přičemž definitivní adresář je takového typu, který nemůže být rozšířen bez přizpůsobení dat obsažených v adresáři před jeho rozšířmím, přičemž přístroj dále obsahuje prostředek pro vytvoření záznamu definitivního adresáře na nosiči záznamu ve formě informačního signálu definitivní adresy*

-3-

Vynález se také týká přístroje pro čtení nosiče záznamu na kterém byl zaznamenán informační signál, kterýžto informační signál obsahuje pomocné kódy, ke kterým byly přičteny signály korekce chyb, kterýžto přístroj obsahuje detektor chyb pro detekci předem určeného vztahu mezi bity detekce chyb pomocných kódů, které byly čteny, a jiných bitů pomocných kódů, které byly čteny.

Takový způsob i takové přístroje jsou známy z evropského patentového spisu EP-A-0,215,133. Způsob a přístroj tamtéž popsané jsou vhodné pro záznam datových signálů ve formě standart-ních CD-signálů na nosičích záznamu typu pro jediný zápis.

Problém, který se vyskytne když adresář, který je adresář předepsaný normou CD, je zaznamenán, spočívá v tom, že adresář nemůže být zaznamenán dokud nebyl zaznamenán poslední datový signál séaie datových signálů·

Nicméně je žádoucí, aby také v procesu záznamu datových signálů byla k dispozici informace o polohách datových signálů již zaznamenaných. Tudíž je ve známém přístroji udržován seznam adres datových signálů již zaznamenaných. Tento seznam je přepisován pokaždé když je zaznamenán nový datový signál.

Když je vložen částečně popsaný nosič záznamu do přístroje, vzniká problém, že není k dispozici žádný seznam adres datových signálů zaznamenaných na nosiči záznamu. V průběhu vhodného vyhledávacího procesu je potom takový seznam odvozen z adresové informace získané čtením částí již zaznamenaných datových signálů. Takový vyhledávací proces je velmi složitý a také spotřebuje mnofeo času. ťhsolem vynálezu tudíž je vytvořit způsob a přístroj, které by odstraňovaly výše popsané nevýhody známého stavu techniky. -4-

Podstata způsobu podle předloženého vynálezu spočívá tudíž v tom, že se zaznamenává dočasný adresář ve formě informačního signálu dočasné adresy, přičemž dočasný adresář je takového typu, který může být rozšířen bez přizpůsobení dat již obsažených v adresáři před přizpůsobením, a přičemž definitivní adresář se vytváří na základě dat obsažených v dočasném adresáři. Podstata přístroje podle předloženého vynálezu spočívá v tom, že přístroj obsahuje prostředek způsobující záznam dočasného adresáře ve formě informačního signálu dočasné adresy na nosiči záznamu, přičemž dočasný adresář je takového typu, který může být rozšířen bez přizpůsobení dat již obsažených v adresáři před přizpůsobením, prostředek pro přizpůsobení zaznamenaného dočasného adresáře po jednom nebo několika datových signálech série zaznamenaných na nosiči záznamu, a prostředek pro vyvíjení definitivního adresáře uzpůsobený k vyvíjení zmíněného adresáře na základě zaznamenaného dočasného adresáře.

Takový dočasný adresář dovoluje přepsání zaznamenaného informačního signálu adresy, takže když částečně popsaný nosič záznamu je opět vložen do přístroje, může být adresová informace získána jednoduše přečtením dočasného adresáře.

Jedno provedení! popsaného způsobu má podstau v tom, že do-.. \ časný adresář ve formě informačního signálu dočasné adresy je zaznamenán na nosiči záznamu mimo oblast určenou pro záznam! datových signálů a informačního signálu definitivní adresy. Při záznamu standartnich CD-signálů toto provedení umožňuje záznam dočasného adresáře mimo oblast ukládání signálu podle normy CD-audio nebo CD-ROM. Protože hrací souprava CD-audio nebo CD-ROM, které jsou právě na trhu, nečtou informaci mimo tuto oblast, -5- proces čtení nosiče záznamu, na kterém je zaznamenán CD-signál v souhlase s výše zmíněným způsobem, nebude ovlivněn přítomností dočasného adresáře na nosiči záznamu. To znamená, že takto získané zapsané nosiče zézhamu mohou být čteny zařízením pro čtení kompaktních disků typu pro pouhé čtení, které jsou již v užívání zákazníků. Kromě toho je dočasný adresář na nosiči záznamu vždy použitelný, což znamená, že datové signály mohou být snadno zaznamenány rozličnými záznamovými přístroji. Když jaou zaznamenány stand8rtní CD-signály nadiskovém nosiči záznamu, může být zaznamenán dočasný adresář, například před zaváděcí oblastí u vnitřní strany nosiče záznamu nebo za výstupní oblastí u vnější strany nosiče záznamu. Záznam dočasného adresáře před zaváděcí stopou může vést na problémy mechanického charakteru. To je způsobeno tím, Že záznam dočasného adresáře znamená, že čtecí hlava by musela být pohyblivá do oblasti ležící velmi blízko k ose otáčení nosiče záznamu. Záznam dočasného adresáře za výstupní stopou

I může také způsobit problémy· V souvislosti s změnami rozteče stopy je změna celkové hrací doby nosiče záznamu rovna asi 15$» což způsobuje obtížnost určení místa pro záznam dočasného adresáře za výstupní stopou. Kromě toho čtení informace umístěné velmi blízko k okraji nosičej záznamu je méně spolehlivé následkem změn výšky způsobených polohou disku*

Jiné provedeni způsobu podle předloženého vynálezu má podstatu v tom, že dočasný adresář je zaznamenán na nosiči záznamu jako informační signál dočasné adresy, takže vztah mezi informačním -6- signálem dočasné adresy a jím představované informace se liší od vztahu mezi zmíněnými jinými zaznamenanými sugnály a informací jimi představovanou. Je-li čten nosič záznamu zapsaný v souhlase s tímto provedením způsobu podle vynálezu, informační signál dočasné adresy takto čtený nemůže být zpracován a tudíž, bude ignorován.

Podstata dalšího provedení způsobu podle předloženého vynálezu spočívá v tom, že datové signály a informační signál definitivní adresy obsahují první signály detekce chyb, které vytvářejí první vztah se signály, ve kterých jsou obsaženy, přičemž informační signál dočasné adresy obsahuje druhé signály detekce chyb, které vytvářejí druhý vztah se signálem, ve kterém jsou obsaženy, a přičemž první vztah a druhý vztah jsou odlišné. Toto provedení má výhodu spočívající v tom, že způsob, jakým jsou adresy zakódovány v informačním signálu dočasné adresy, může být stejný jako způsob, kterým jsou zaznamenány adresy v informačním signálu definitivní adresy, s výjimkou signálů detekce chyb. To má tu výhodu, že přeměna informačního signálu dočasné adresy může být velmi jednoduchá.

Způsob podle předloženého vynálezu je velmi vhodný pro záznam datových signálů a informačního signálu definitivní adresy ve formě adresáře specifikovaného některou CD-normou (CD-audio a CD-ROM) na zapisovatelném nosiči záznamu. Nicméně vynález není omezen na takovéto použití a může být také použit pro jiné záznamové soustavy, ve kterých přepis dříve zaznamenaných informací působí problémy. Rámec myšlenky vynálezu není omezen na její využití pro nosiče záznamu s jediným zápisem. V případě přepisovatelných nosičů záznamu způsob a zařízení podle předloženého vynálezu odstraňují zbytečnou ztrátu času nutnou pro znovuzaznamenání celého adresáře pokaždé, když má být zaznamenaný adresář přepsán. -7-

Vynález se dále týká čtecího přístroje, jehož podstata spočívá v tom, že je opatřen druhým detektorem chyb pro detekci druhého předem určeného vztahu mezi korekčními bity a jinými bity čteného pomocného kódu. Tímto opatřením se dosáhne toho, že může být spolehlivě čten dočasný adresář i definitivní adresář. Přiklad provedení vynálezu bude nyní podrobně popsán ve spojení s výkresem, kde znázorňuje obr.l půdorys standartního CD-audio disku nebo CD-ROM disku, obr.2 formát Q-úseku pomocného kódu, jak je zaznamenán v zaváděcí stopě v souhlase s CD-normou, obr.3 příklad adresáře ve formátu předepsaném normou CD-audio nebo CD-ROM, obr.4 příklad dočasného adresáře, obr.5 příklad způsobu, při kterém adresy dočasného adresáře mohou být uloženy do Q-úseku pomocného kódu, obr.6 jedno provedení čtecího přístroje podle předloženého vynálezu, obr.7 znázorňuje schematicky návrh pomocné stopy zapisovatelného nosiče záznamu, obr.8 vývojové schéma programu použitelného ve přístroji podle předloženého vynálezu, obr.9 návrh nosiče záznamu zapsaného podle předloženého vynálezu a obr.10 jedno provedení čtecího přístroje podle předloženého vynálezu.;

Vynález bude objasněn popisem provedení způsobů a přístrojů pro záznam CD-signálů na zapisovatelném nosiči záznamu takovém, že zaznamenané CD-signály mohou být čteny bez jakýchkoli problémů čtecím přístrojem, který je vytvořen pro čtení nosičů záznamu pro pouhé čtení, jako je například CD-audio disk nebo CD-ROM disk. Nicméně nejdříve bude krátce popsáno několik skutečností týkajících se normy CD-audio a CD-ROM, které jsou důležité pro správné pochopení podstaty předloženého vynálezu.

Obr.l znázorňuje v půdoryse standartní CD-audio disk nebo CD-ROM disk 1. Takový disk 1 je opatřen neznázorněnou spirální informační stopou, ve které je zaznamenán CD-signál. Disk 1 je rozdělen na několik oblastí, totiž: 1) Programovou oblast, která je umístěna mezi poloměry r2 a r3. V této oblasti je zaznamenáno množství datových signálů. 2) Zaváděcí oblast, která je umístěna mezi poloměry rl a r2. Tato oblast obsahuje zaváděcí stopu, ve které jsou adresy datových signálů uloženy v adresáři, který ja zehrnut ve Q-kanálu pomocného kódu. 3) Výstupní oblast, která je umístěna mezi poloměry r3 a r4. Tato oblast obsahuje výstupní stopu, která přímo připojuje poslední datový signál a která oznamuje konec programové oblasti.

Obr.2 znázorňuje formát Q-kanálu pomocného kódu úseků v zaváděcí stopě. Jeden úsek obsahuje část S0,S1 sloužící účelům synchronizace a datovou část obsahující 96 bitů (DB). Datová část je rozdělena v několik skupin. Datová část obsahuje skupinu Šestnácti bitů CRC detekce chyb, které jsou odvozeny z jiných 80 bitů datové části. Bity CRC detekce chyb jsouzvoleny tak, že když dvojkové číslo tvořené datovými bity DB se dělí předem určeným mnohočlenem, je zbytek rovný nule. Mnohočlen pro detekci chyb ve Q-kanálu pomocného kódu v sou hlase s CD normou je PCX) = ť6 * X12 ♦ X5 ♦ 1. Taková detekce chyb je podrobně popsána v pojednání J. Watkinsona MThe art of digital audio", FOCAL PRESS CISEN 0-240-51270-7), str.201-247.

Obr.3 znázorňuje příklad adresáře pro standartní kompaktní disk 1, na kterém je zaznamenána serie 6 signálů dat. Levý sloupec udává čísla úseků Q-kanálu pomocného kódu. Další dva sloupce udávají obsah příslušného Useku. Hexadecimální kod 01-06 ve druhém sloupci (POINT) oznamuje pořadová šišla zaznamenaných datových signálů. Třetí sloupec udává startovací adresy těchto datových signálů prostřednictvím absolutního Časového kódu. Kod AO značí, že příslušný úsek udává pořadové číslo prvního datového signálu (ve sloupci PMEN). Kod AI oznamuje, že příslušný úsek udává pořadové číslo posledního datového signálu. Kod A2 oznamuje, že příslušný úsek udává startovní adresu výstupní stopy. Každý sloupec tabulky je v adresáři zaznamenán třikrát. Kromě toho je takto vytvořený adresář nakolikrát zaznamenán v zaváděcí stopě. Z výše uvedených údajů je zřejmé, že když byl adresář jednou sestaven a zaznamenán, nemůže být přepsán nějakou adresou následujícím přidaným datovým signálem bez opětného záznamu adresáře. Má-li být zaznamenáno několik datových signálů a adresář na nosiči záznamu pro jeden zápis, takovým způsobem, že tím získaný nosič záznamu souhlasí s výše uvedenými údaji pro adresář vytvořený v normě CD-ROM nebo CD-audio, potom skutečnost, že tento adresář nemůže být rozšířen, představuje problém.

Nyní bude popsáno několik provedení způsobu a záznamových přístrojů podle předloženého vynálezu, které řeší výše vymezený problém.

Obr.4a znázorňuje dočasný adresář, který udává startovní ..............i adresu a koncovou adresu; sledu datových signálů prostřednictvím absolutního časového kódu. Sloupec NO udává pořadové číslo datového signálu. Sloupec CONTROL udává, zdali datový signál obsahuje -10- audio nebo jiná data a zdali je dovoleno kopírování. Pro tento účel může být použit podobný 4-bitový kod jako je kod vytvořený v normě CD-ROM nebo CD-audio. Každý sloupec tohoto dočasného adresáře může být vložen, například v Q-úseku pomocného kódu, jak je znázorněno v obr.5. Tento dočasný adresář může být snadno rozšířen novou adresovou informací. Datové signály mohou být nyní zaznamenány na zapisovatelném nosiči záznamu tímto způsobem. První ze serie zaznamenávaných datových signálů je zaznamenán na začátku programové oblasti vymezené poloměry v2 a r3. Tento začátek může být nalezen například způsobem popsaným v předpise NL-A-8800152 (PHN 12.399)· Tento pramen popisuje nosič záznamu s pomocnou stopou pro záznam datových signálů, a kde informace o pbloze je ve stopě zaznamenána prostřednictvím předtvarované modulace stopy. Čtením předzaznamenané informace je možno jednoduše lokalizovat libovolnou žádanou polohu ve stopě.

Po zaznamenání prvního datového signálu jsou v dočasném adresáři zaneseny startovní adresa a konečná adresa· Pro každý další datový signál, který má být zaznamenán, se urči začátek ještě nezaznamenané stopy prostřednictvím dočasného adresáře a potom se datový signál zaznamená ve stopě ve sledu s již zaznamenanými datovými signály a dočasný adresář se přepíše informací o adrese tohoto datového signálu· V okamžiku, kdy se rozhodne, že nemají být zaznamenány žádné další datové signály, například proto, že nosič záznamu je plný, může být vytvořen definitivní adresář přepsáním dočasného adresáře a takto vytvořený adresář může být zaznamenán v zaváděcí stopě. -11- V zázadě může být dočasný adresář uložen například v polovodičové paměti, která tvoří část záznamového přístroje. Nicméně je výhodné zaznamenat dočasný adresář přímo na nosiči záznamu v okamžiku, kdy nosič záznamu opouští záznamový přístroj. V tomto případě může být další datový signál zaznamenán i jinými záznamovými přístroji. Obr.4b znázorňuje vhodný formát pro záznam dočasného adresáře. V tomto adresáři je konečná adresa i startovní adresa zopakována několikrát pro každý datový signál. Tento opakovaný záznam má tu výhodu, že konečné adresy i startovní adresy mohou být čteny velmi spolehlivě. V praxi bylo zjištěno, že opakování každé konečné adresy i startovní adresyi desetkrát má za následek velmi spolehlivé čtení. V dočasném adresáři znázorněném v obr.4 jsou uvedeny startovní adresy i konečné adresy. Nicména v podstatě by bylo možné uchovávat i pouze startovní adresy, protože adresář také specifikuje pouze startovní adresy.

Když je dočasný adresář zaznamenán na nosiči záznamu a tento : í · je čten čtecím přístrojem, který je určen výlučné pro čtení CD-ROM disků nebo CD-audio disků, musí být učiněno opatření, aby čtení nebylo rušeno v nežádoucí míře přítomností zaznamenaného dočasného adresáře. V jednom provedení způsobu podle předloženého vynálezu toto může být uskutečněno jednoduše zaznamenáním dočasného adresáře uvnitř oblasti vymezené poloměrem rl nebo vně oblasti vymezené poloměrem r4.(To znamená před zaváděcí stopou nebo za výstupní stopou. Záznam uvnitř oblasti vymezené poloměrem rl může způsobit problémy mechanického rázu, neboí čtecí hlava -12- musí nutně se dostat do velmi malé vzdálenosti od středu otáčení* Záznam v oblasti vně od poloměru Γ4 může také představovat problémy, nebol konec výstupní stopy nemůže být spolehlivě zjištěn vlivem odchylek rozteče stopy, následkem čehož celkový čas hraní může vykazovat odchylky řádově 15%· V jiném provedení způsobu podle předloženého vynálezu může být dočasný adresář zaznamenán tak, že zaznamenaný signál neodpovídá požadavkům CD-normy na vztah mezi zaznamenanými signály a jimi představovanou informací. V tomto případě bude zjištěna chyba čtení při čtení dočasného adresáře přístrojem CD-ROM nebo CD-audio, takže čtený signál bude zanedbán. Takový odchylný vztah může být získán velmi jednoduše pro formát znázorněný v obr.5 volbou jiného vztahu mezi datovými bity DB a bity GRC zjištěni chyb. To je možné volbou bitů detekce chyb tak, že dělením dvojkového čísla definovaného datovými bity jiným mnohočlenem, například P*(X) * X^ + X^ + X^ + 1, přičemž zbytek po tomto dělení je roven nule. To mé výhodu, že Qrúsek pomocného kódu takto získaný se liší od předepsaného formátu normou CD-audio nebo CD-ROM tak málo, že obsah Q-úseku pomocného kódu může být určen, je však považován za chybně přečtený· S výhodou se takový signál informace dočasného adresáře, který působí kod chyby odlišný, zaznamená v zaváděcí stopě, s výhodou na jejím začátku. Nicméně tento signál může být také zaznamenán kdekoli, například na začátku programové oblasti vymezené poloměry r3 a r2. Jyk bylo popsáno výše, je výhodné zaznamenat dočasný adresář na nosiči· -13-

Nicméně může být výhodné přeložit záznam přídavné informace k dočasnému adresáři až do okamžiku, kdy si uživatel přeje vyjmout nosič záznamu ze záznamového přístroje. Mezitím mohou být přídavné informace k dočasnému adresáři uloženy v paměti, například v pevné paměti záznamového přístroje.

Obr.6 znázorňuje provedení záznamového přístroje podle předloženého vynálezu. Záznamový přístroj znázorněný v obr.6 je optický čtecí/zapisovací přístroj 60 pro optický záznam a čtení EFM-modulovaných signálů na nosiči §X záznamu typu pro jeden zápis. Takový nosič 61 záznamu může mít informační vrstvu 62 například ve formě kovové vrstvy nebo barevné vrstvy, ve které je možno získat pomocí paprsku záření dostatečné intenzity opticky dete-kovetelné změny. Záznamová vrstva 62 obsahuje spirální pomocnou neznázorněnou stopu, která je vytvořena pro účely stopování a do které mohou být zaznamenány signály dat. Polohová informace, například ve formě absolutních časových kódů, se zaznamená do stopy předem tvarovanou modulací stopy. Takovýto nosič záznamu je podrobně popsán ve přihlášce vynálezu NL-A-8800152 (PHN 12.399). Nosič záznamu se otáčí obvyklým způsobem kolem osy 64 motorem 63.

Proti otáčejícíma se nosiči 61 je umístěna čtecí/psací optická hlava 6£ pro záznam a/nebo čtení informace v pomocné stopě prostřednictvím paprsku 66 záření. Čtecí/psací hlava 6*[ je pohyblivá v radiálním směru radiálním polohovacím mechanizmem, který sestává například z motoru 6J a vřetena 68. Čtecí/psací hlava 6j> obsahuje soustavu detektorů citlivých na záření, které přeměňují -14- paprsek odražený od informační vrstvy 62 na detekční signály, které se přivádějí na EFM demodulační obvod 6£, který přeměňuje EFM modulovaný signál na Q-signál pomocného kódu a hlavní datový signál Vo obvyklým způsobem* Detekční signály se také přivádějí na obvod 22 Pro zpracování detekčních signálů, který ze složek detekčních signálů, které jsou způsobeny předem tvarovanou modulací stopy, odvodí adresový signál ATIP. Příklad obvodu 22 je podrobně popsán ve zmíněné již PHN 12*399* Adresový signál ATIP se přivede na řídící jednotku 21» která například obsahuje mikroprocesor 61 obvyklého typu. Q-signél pomocného kódu na výstupu obvodu 6£ se také přivede na mikroprocesor 21 přes obvod J2 detekce chyb. Obvod 22 detekce chyb obsahuje dva detektory 22 a TA. chyb, které na základě bitů CRC detekce chyb ve Q-ásecích pomocného kódu určí, zdali čtení Q-úseku pomocného kódu je provedeno správně. Dvojkové číslo definované Q-bity pomocného kódu Q-úseku pomocného kódu se potom dělí předem určeným mnohočlenem a provede se zkouška, zdali zbytek po dělení je roven nule. Mnohočleny použité pro oba detektory chyb jsou odlišné. Tak například detektor 22 chyb používá mnohočlen P(X) = X?·^ + X*·2 +X^ +1 předepsaný normou CD a detektor 74 chyb používá mnohočlen P«(X) = + X^ + X? + 1 , který je odliš ný. Detektory chyb obvykle obsahují posuvné registry a obvody exklusivní OR, jak je podrobně vysvšřleno například ve výše uvedené knize "The art of Digital Audio". Mikroprocesor 21 může zvolit jeden z detektorů 22»Zá chyh přes signální vedení 75.

Zvolený detektor chyb přivede datové bity Q-úseku pomocného kódu -15- do mikroprocesoru 21 současně se signálem, který udává, zdali je obdržený signál správný. Čtecí/psací hlava 6£ může být přepnuta na čtení nebo zápis pres signální vedení 2§· Při čtení není intenzita paprsku §6 záření dostatečná k vytvoření opticky detekovatelné změny v záznamové vrstvě 62. Při zápisu se paprsek záření dostatečně vysoké intenzity k vytvoření opticky detekovatelné změny moduluje souhlasně se zápisovým signálem Vs přiváděným EFM-modulaČním obvodem 22· EFM-modulační obvod 22 Je obvyklého typu, ve kterém přivedený datový signál Vi a přivedená složka Q-kanálu pomocného kódu přemění na signál, který je EFM-modulován souhlasně s normou CD, kterýžto signál se potom přemění na zápisový signál Vs. Datové hity Q-úseků pomocného kódu kromě bitů detekce chyb se přivedou na EFM-modulační obvod 22 Přes obvod 28 vyvíjení detekčního bitu chyb. Obvod 2§ derivuje a vkládá bity CRC detekce chyb. Obvod 2S obsahuje dva generátory 22. a 6}0 bitů detekce chyb, které obvyklým způsobem derivují bity detekce chyb dělením předem určeným mnohočlenem.

Takový obvod může obdahovat posuvné registry a obvody exklusive OR, jak je podrobně popsáno v knize "The art of Digital Audio”. Mnohočleny použité v generátorech 2£ a 80 bitů detekce chyb jsou odlišné, mnohočlen použitý v generátoru 22. «Je například Ph(X) = JE?^ + 1 a mnohočlen použitý v generátoru 80 je P(X} « X1** + X12 + X5 + 1, což je mnohočlen uvedený v normě CD. Mikroprocesor 71 může zvolit jeden z generátorů 22. a §2. přes signální vedení 81* Provedení nepopsaného nosiče záznamu bude provedeno podrobněji s přihlédnutím k obr.7 před tím, než bude podrobně popsána činnost čtecího/psacího přístroje 60. -16-

Obr.7 znázorňuje spirální pomocnou stopu schematicky jako podlouhlou přímou stopu 82. Nosič záznamu má střed otáčení ro. lísek LI stopy tvoří zaváděcí úsek. Poloměry rl a r2 definují meze zaváděcí oblasti. Hodnoty rl a r2 se volí tak, aby byly v souhlase s normami CD-audio a CD-ROM, to je vzdálenost ro-rl je 23 mm a vzdálenost ro-r2 je 25 mm. Oblast stopy následující za zaváděcí oblastí je určena pro záznam datových signálů. PMA označuje část zaváděcí stopy mezi poloměry rl a rl*. Část PMA je určena pro záznam dočasného adresáře. Zde budiž uvedeno, že dálka dočasného adresáře závisí od počtu zaznamenaných datových signálů, takže velikost poloměru rl#není pevná. Maximální počet datových signálů dovolený podle normy CD je 99. To znamená, že maximální rozdíl poloměrů rl a rl*je asi 0,2 mm, což je pouze 10 % celková délky zaváděcí stopy. Obr.7 taká znázorňuje adresový signál ATIP představovaný předem tvarovanou modulací stopy.

Signál ATIP oznamuje polohu stopy vyjádřenou ve hracím čase. Hodnota ATIP je nulová na hranici mezi oblastí zaváděcí stopy a oblastí určenou pro záznam datových signálů. V zaváděcí stopě hodnota ATIP klesá z maximálního času 99 minut, 59 sekund, 74 úseků a v oblasti určené pro záznam datových signálů hodnota ATIP roste startujíc z 00:00:00. Nyní bude vysvětlena činnost čtecího/psacífeo přístroje znázorněného v obr.6 s přihlédnutím k obr.8.

Obr.8 znázorňuje vývojové schéma řídícího programu, který je úložen v mikroprocesoru JI a který je spuštěn když má být zaznamenán datový signál. V kroku S1 programu se čtecí/psací hlava 22 zavede do polohy označené poloměrem rl při řízení -17- míkroprocesorem 72* Vlivem čteného signálu ATIP je možné určit, zda bylo této polohy dosaženo. Když bylo této polohy dosaženo, přečte se oblast PMA ležící proti čtecí hlavě v kroku S2, přičemž v této oblasti je v Q-kanálu pomocného kódu zaznamenán obsah dočasného adresáře. Pro účely detekce chyb je zvolen detektor 79 chyb, který používá mnohočlen PxCX).

Kromě toho, prostřednictvím právě přečteného dočasného adresáře se určí startovní adresa, na které se má odstartovat zápis nového signálu dat. V kroku S3 se čtecí hlava přemístí na tuto startovní adresu. Načteným signálem ATIP se opět zjistí, zdali je startovní adresa nalezena. Potom se provede krok S4, při kterém se čtecí/psací hlava 6£ přepne na zápis. Kromě toho se zvolí generátor 80 bitů chyb používající mnohočlen P(X). Během záznamu se určují hodnoty rozličných skupin datových bitů v souhlase s normou OD, přičemž hodnota skupiny bitů ΑΤΙΜΕ (viz obr.5) se derivuje z adresového signálu ATIP, který je přečten. Po skončení záznamu datového signálu se Čtecí/psací hlava 6£ přemístí do oblasti stopy PMA v kroku S?, ve kteréžto oblasti je uložen dočasný adresář a potom se v dočasném adresáři zaznamená konečná adresa a startovní adresa. Tato posledně jmenovaná operace se provede v kroku S6. Startovní adresa a konečná adresa se potom vloží do Q-úseku pomocného kódu způsobem znázorněným v obr.?· Kromě toho se zvolí generátor 2£ bitů detekce chyb k zanesení bitů detekce chyb, které se nyní určí v souhlase s mnohočlenem P*(X), který je odlišný od normy CD. -18-

Potom se v kroku S7 zjistí, zdali zaznamenaný datový signál je poslední ze serie datových signálů, které mají být zaznamenány. Když tomu tak není, program se ukončí. Když je to poslední signál, provede se krok S8, ve kterém se vytvoří definitivní adresář ve shodě s normou CD z dočasného adresáře a potom se zaznamená za dočasným adresářem v zaváděcí stopě g2· Kromě toho se zaznamená výstupní stopa způsobem uvedeným v normě CD. Program uvedený v obr.8 může být rozličnými způsoby obměněn. Tak například jedna obměna může spočívat v tom, že úpravy dočasného adresáře se dočasně uloží v paměti mikroprocesoru JI až do okamžiku, kdy nosič 6 záznamu má být vyjmut ze záznamového přístroje, ve kterémžto případě všechny přídavky k dočasnému adresáři mohou být zaznamenány na nosiči záznamu v jednom záznamovém cyklu krátce před vyjmutím nosiče záznamu.

Obr.9 znázorňuje uspořádání stopy §2 pro nosič záznamu vytvořené přístrojem podle předloženého vynálezu, přičemž tento obr.9 také udává hodnoty rozličných skupin bitů ve Q-úsecích pomocného kódu. V obr.9 je výstupní stopa označena LO a části, ve kterých jsou zaznamenány tři různé datové signály jsou označeny DS1,DS2 a DS3. Jak je patrno z obr.9, záznam vytvořený přístrojem podle předloženého vynálezuse odlišuje pouze nepatrně od standartního záznamu CD-audio nebo CD-ROM. Liší se pouze začátek zaváděcí stopy. Nicméně, když je tento začátek čten přístrojem pro CD-ROM disky nebo CD-audio disky, Q-úseky pomocného kódu, ve kterých byl vložen dočasný adresář, budou chápány jako chybně čtené Qrúseky pomocného kódu vlivem odlišné skupiny CRC bitů detekce chyb. To značí, že tato informace bude úplně ignorována. -19-

Jak je zřejmé z předešlého výkladu, takto získaný kompaktní disk může být přehráván bez jakýchkoli problémů na CD-přehrávacích přístrojích, které jsou v současné době na trhu· Nicméně je pro tento účel nutné, aby byl zaznamenán definitivní adresář· Protože částečně nepopsaný nosič záznamu neobsahuje dosud adresář, může být takový nosič záznamu Čten pouze na na trhu se vyskytujících CD-přehrávacích přístrojích teprve když byl nosič záznamu zcela naplněn a opatřen adresářem·

Obr.10 znázorňuje přirpůsobený čtecí přístroj 103« který odstraňuje tuto nevýhodu. Součástky, které odpovídají dříve popsaným, mají stejné vztahové značky. Ve čtecím přístroji znázorněném v obr.10 jsou výstupy obou detektorů chyb připojeny k řídící jednotce 100» Řídící jednotka 100 je dále připojena k paměti 101 a k řídícímu panelu 102. Řídící jednotka 100 může obsahovat obvyklý mikroprocesor opatřený vhodným programem. Při řízení tímto programem po vložení nového nosiče 61 záznamu je čtecí hlava 65 umístěna proti oblasti nosiče záznamu, ve které je v případě standartního pouze čtecího kompaktního disku zaznamenán adresář. Potom se odstartuje proces čtení oblasti protilehlé ke čtecí hlavě 6£ za řízení programem.

Je-li nosič záznamu, který byl vložen do přístroje, pouze čtecí kompaktní disk, detektor 73 chyb vyšle signál do řídící jednotky 100 přes jeden z jejích vstupů za účelem oznámení, že

v I čtená informace splňuje vztah! definovaný mnohočlenem P(X), mezi bity detekce chyby a jinými bity čteného pomocného kódu. V tom případě informace pomocného kódu představující adresář a přijatá -20- řídící jednotkou přes detektor 22 chyb je zavedena do paměti 101« například tím, že se pro každou stopu v CD-signálu derivuje sekvenční číslo,startovní adresa a konečná adresa z adresáře, přičemž takto odvozená informace se potom uloží v paměti 101« Potom se informace zaznamenaná na nosiči záznamu přečte v sekvenci udané uživatelem přes řídící panel 102« Ke zjištění oblastí nosiče záznamu, kde byla žádaná informace zaznamenána, se informace uložená v paměti 101 využije obvyklým způsobem. Je-li vložen nosič záznamu, na kterém byl zaznamenán dočasný adresář, který však ještě neobsahuje definitivní adresář, potom detektor 21 chyb vyšle signál do řídící jednotky jedním z jeho výstupů, aby oznámil, že pro Čtené pomocné kódy je splněn vztah definovaný mnohočlenem P*(X) mezi bitem detekce chyb a jinými bity pomocného kódu, zatímco během čtení oblasti určené pro adresář detektor 22 chyb detekuje chyby* Při řízení řídící jednotkou je potom možné zavést informaci o dočasném adresáři do paměti· To je například možné odvozením sekvenčního čísla, startovní adresy a konečné adresy z dočasného adresáře pro každou stopu CD signálu a uložením informace takto odvozené do paměti 101·

Potom může být informace zaznamenané na nosiči záznamu čtena v sekvenci specifikované uživatelem přes řídící panel 102.

Za účelem zjištění oblastí nosiče záznamu, které mají být čteny, se užije informace uložená v paměti 101.

Je třeba poznamenat, že rozsah vynálezu ve vztahu ke čtecímu přístroji není omezen na přístroj znázorněný v obr.10. Tak například řízení čtecího přístroje na základě čtených pomocných kódů může být uskutečněno četnými jinými způsoby. 22'

Nakonec je třeba uvést, že použití předloženého vynálezu není omezeno na záznam datových signálů na záznamových nosičích pro jediný zápis. Vynález může být rovněž použit pro přepisova-telné nociše záznamu, protože v těchto případech opakované formátování a záznam adresáře může co do spotřeby času být srovnatelné s časem potřebným pro záznam a vyvinutí definitivního adresáře při způsobu podle předloženého vynálezu. •21-

Nicménš je podstatné, že čtecí přístroj je vytvořen tak, že detekuje dva různé vztahy mezi bity detekce chyb a jinými bity pomocného kódu, takže je možné spolehlivě číst definitivní adresář i dočasný adresář· V provedení záznamového přístroje, které bylo výše popsáno, se dočasný adresář zaznamenává na začátku zaváděcí stopy. Nicméně je možno alternativně zaznamenat dočasný adresář v rozličných oblastech stopy, například bezprostředně za výstupní stopou nebo bezprostředně před zaváděcí stopou. V obou posledně jmenovaných případech není nutný odlišný kód detekce chyb. Navíc je možno uložit dočasný adresář v pevné paměti záznamového přístroje.

Navíc je možno zajistit, že během čtení dočasného adresáře je tento čtecím přístrojem ignorován jiným způsobem než prostřednictvím odlišného kódu detekce chyb, například zvolením jiného formátu dat, který se liší od normy CD, během záznamu dočasného adresáře. Dále je třeba poznamenat, že použití předloženého vynálezu není omezeno na záznam CD-signálů. Vynález může být stejně využit v jiných záznamových systémeoh, ve kterých formát záznamu adresáře nedovoluje následující rozšíření adresáře. Tak například je možné vložit kombinaci bitů do skupin bitů ADR a TNO Q-dseku pomocného kódu, kterážto kombinace není dovolena v souhlase s normou CD.

Ani není nutné vložit dočasný adresář do Q-kanálu pomocného kódu. Alternativně může být tento dočasný adresář vložen do hlavního kanálu nebo do jiných kanálů pomocného kódu, například do jednoho nebo několika R-W-kanálů pomocného kódu.

Claims (1)

1. _ η _ _ η _ X1 A R O K. pate n t o v y oteci a vrstvou čtecí a z a z na m, o o s a n u ] i c i před záznamovou Zařízení pro ορίιοκν záz nanovo u hlavu umistě nou diskovitého nosiče pro optický záznan, přičemž záznamová hlava je pohyblivá v radiálním směru vzhledem k diskovitému nosiči, přičemž nosič je kinematicky spřažen s radiálním hnacím motorem čtecí a záznamové hlavy, který je spojen s výstupem řídicí jednotky, přičemž zařízení dále obsahuje modulátor, jehož výstup je spojen se vstupem čtecí a záznamové hlavy a jehož informační vstup je spojen s vedením pro přívod datového signálu, přičemž dále je mezi výstup čtecí a záznamové hlavy a vstup řídicí jednotky vřazen detekční obvod adresy, vyznačené tím, že zařízení je opatřeno generátorem druhotného kódu se vstupem připojeným k výstupu čtecí a záznamové hlavy (65), přičemž mezi výstup generátoru druhotného kódu a vstup řídicí jednotky (71) je vřazena detekční jednotka (72) chyby, přičemž zařízení dále obsahuje generátorovou jednotku (78) detekčního bitu chyby jejíž výstup je připojen ke vstupu modulátoru (77), a přičemž řídicí jednotka (71) je dále opatřena generátorem (71a) signálu dočasného adresáře s výstupem připojeným ke vstupu generátorové jednotky (78) detekčního bitu chyby, a generátorem (71b) signálu definitivního adresáře, taktéž spojeného se vstupem generátorové jednotky (78) detekčního bitu chyby.